NÁVRH ZPRÁVY O PLNĚNÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA 1. POLOLETÍ 2011

NÁVRH ZPRÁVY O PLNĚNÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA 1. POLOLETÍ 2011

Obsah I.

EKONOMICKÝ VÝVOJ ........................................................................................................................... 1 1. 2.

ZÁKLADNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE ............................................................................ 1 EKONOMICKÝ VÝKON ................................................................................................................................ 3 2.1. Poptávka.......................................................................................................................................... 4 2.2. Nabídka ........................................................................................................................................... 4 2.3. Důchody .......................................................................................................................................... 5 3. CENOVÝ VÝVOJ ......................................................................................................................................... 6 3.1. Spotřebitelské ceny.......................................................................................................................... 7 3.2. Ceny výrobců................................................................................................................................... 8 4. TRH PRÁCE ................................................................................................................................................ 9 4.1. Ekonomická aktivita ........................................................................................................................ 9 4.2. Zaměstnanost................................................................................................................................... 9 4.3. Nezaměstnanost............................................................................................................................. 10 4.4. Průměrné mzdy.............................................................................................................................. 11 5. PLATEBNÍ BILANCE .................................................................................................................................. 11 5.1. Běžný účet ..................................................................................................................................... 12 5.1.1.

Obchodní bilance podle ČSÚ ................................................................................................................... 12

5.2. Kapitálový účet.............................................................................................................................. 15 5.3. Finanční účet................................................................................................................................. 15 5.4. Měnové kurzy ................................................................................................................................ 15 5.5. Devizové rezervy ........................................................................................................................... 15 6. MĚNOVÝ VÝVOJ A FINANČNÍ TRH ............................................................................................................ 16 6.1. Měnový přehled............................................................................................................................. 16 6.1.1. 6.1.2.

7.

II.

Měnové agregáty (pasiva)......................................................................................................................... 16 Úvěry (aktiva)........................................................................................................................................... 16

6.2. Úrokové sazby ............................................................................................................................... 17 VEŘEJNÉ ROZPOČTY ................................................................................................................................ 18 7.1. Vývoj hospodaření veřejných rozpočtů (metodika GFS 2001) ...................................................... 18 7.2. Dluh veřejných rozpočtů ............................................................................................................... 20 VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU................................................................... 22

1.

CELKOVÉ VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU ..................................................................... 22 1.1. Záměry schváleného rozpočtu ....................................................................................................... 22 1.2. Rozhodující změny rozpočtu v průběhu 1. pololetí roku 2011....................................................... 23 1.3. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu za 1. pololetí roku 2011 ................................... 24 2. PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU .................................................................................................................. 28 2.1. Celostátní daňové příjmy .............................................................................................................. 29 2.2. Daňové příjmy státního rozpočtu .................................................................................................. 31 2.2.1. 2.2.2. 2.2.3. 2.2.4. 2.2.5. 2.2.6. 2.2.7. 2.2.8. 2.2.9.

2.3. 2.3.1. 2.3.2. 2.3.3.

2.4. 2.4.1. 2.4.2. 2.4.3.

3.

Daň z příjmů právnických osob (DPPO) .................................................................................................. 31 Daň z příjmů fyzických osob (DPFO) ...................................................................................................... 34 Daň z přidané hodnoty (DPH) .................................................................................................................. 36 Zvláštní daně a poplatky ze zboží a služeb v tuzemsku (spotřební daně) ................................................. 37 Daně a poplatky z vybraných činností a služeb ........................................................................................ 39 Clo ............................................................................................................................................................ 39 Daně z majetkových a kapitálových převodů ........................................................................................... 39 Ostatní daňové příjmy............................................................................................................................... 40 Pojistné na sociální zabezpečení vč. příspěvku na politiku zaměstnanosti ............................................... 40

Přehled vývoje nedoplatků daňových příjmů veřejných rozpočtů ................................................. 41 Nedoplatky daňových příjmů evidované územními finančními orgány.................................................... 45 Nedoplatky daňových příjmů, evidované celními orgány......................................................................... 51 Nedoplatky daňových příjmů evidované Českou správou sociálního zabezpečení................................... 53

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery ......................................................................... 54 Nedaňové příjmy ...................................................................................................................................... 55 Kapitálové příjmy ..................................................................................................................................... 57 Přijaté transfery......................................................................................................................................... 57

VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU ................................................................................................................. 59 3.1. Běžné výdaje.................................................................................................................................. 64 3.1.1. 3.1.2.

Výdaje na sociální transfery a státní politiku zaměstnanosti..................................................................... 64 Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům ................................................................................... 75

3.1.3. 3.1.4.

3.2. 3.2.1.

3.3. 3.4. 3.5. 3.5.1. 3.5.2. 3.5.3. 3.5.4. 3.5.5.

4. III. 1. 2. 3. 4. 5. IV. 1. 2. 3. 4. 5. 6. V.

Výdaje na veřejnou spotřebu .................................................................................................................... 77 Další běžné výdaje státního rozpočtu........................................................................................................ 90

Kapitálové výdaje.......................................................................................................................... 92 Výdaje související s projekty financovanými z úvěrů od EIB .................................................................. 98

Výdaje na podporu výzkumu, vývoje a inovací.............................................................................. 98 Čerpání vládní rozpočtové rezervy................................................................................................ 99 Vyhodnocení souhrnných rozpočtových vztahů k rozpočtu EU a finančních mechanismů ......... 100 Výdaje na programy spolufinancované z prostředků Evropské unie (bez SZP) ..................................... 100 Společná zemědělská politika................................................................................................................. 103 Finanční mechanismy EHP a Norska, Program švýcarsko-české spolupráce ......................................... 103 Odvody do rozpočtu Evropské unie........................................................................................................ 104 Čistá pozice České republiky vůči rozpočtu EU..................................................................................... 104

VÝHLED PLNĚNÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU DO KONCE ROKU 2011............................................................... 110 HOSPODAŘENÍ ÚZEMNÍCH ROZPOČTŮ.................................................................................. 111 CELKOVÉ VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ KRAJŮ, OBCÍ, DOBROVOL. SVAZKŮ OBCÍ A REGIONÁLNÍCH RAD ... 112 PŘÍJMY A VÝDAJE KRAJŮ ....................................................................................................................... 114 PŘÍJMY A VÝDAJE OBCÍ A DSO .............................................................................................................. 119 PŘÍJMY A VÝDAJE REGIONÁLNÍCH RAD .................................................................................................. 126 ZADLUŽENOST ....................................................................................................................................... 127 VÝVOJ STÁTNÍCH FINANČNÍCH AKTIV A PASIV ................................................................. 129 STÁTNÍ FINANČNÍ AKTIVA A PASIVA ...................................................................................................... 129 OPERACE S PENĚŽNÍMI PROSTŘEDKY STÁTU V TUZEMSKU .................................................................... 129 STÁTNÍ ZAHRANIČNÍ POHLEDÁVKY ....................................................................................................... 132 MAJETKOVÉ ÚČASTI STÁTU U MEZINÁRODNÍCH A TUZEMSKÝCH SPOLEČNOSTÍ ..................................... 133 STÁTNÍ PŮJČKY, NÁVRATNÉ FINANČNÍ VÝPOMOCI A JINÉ TUZEMSKÉ POHLEDÁVKY STÁTU ................... 133 STAV A VÝVOJ STÁTNÍCH ZÁRUK ........................................................................................................... 134 ZPRÁVA O ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU.......................................................................................... 137

1.

VÝVOJ A STAV STÁTNÍHO DLUHU .......................................................................................................... 137 1.1. Vývoj státního dluhu v 1. pololetí 2011 ....................................................................................... 137 1.2. Stav státního dluhu...................................................................................................................... 138 1.2.1. 1.2.2. 1.2.3.

1.3. 1.3.1. 1.3.2. 1.3.3. 1.3.4. 1.3.5. 1.3.6. 1.3.7.

Měnová skladba...................................................................................................................................... 138 Skladba podle splatnosti ......................................................................................................................... 138 Skladba podle držitele............................................................................................................................. 138

Půjčky.......................................................................................................................................... 139 Státní pokladniční poukázky................................................................................................................... 139 Krátkodobé půjčky ................................................................................................................................. 140 Emise střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na domácím primárním trhu...................................... 140 Obchody se státními střednědobými a dlouhodobými dluhopisy na sekundárním trhu .......................... 141 Emise střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na zahraničních trzích ............................................... 142 Státní dluhopisy celkem.......................................................................................................................... 142 Půjčky od Evropské investiční banky ..................................................................................................... 142

1.4. Vývoj úrokových sazeb ................................................................................................................ 143 1.5. Splátky jistiny .............................................................................................................................. 144 2. PŘÍJMY A VÝDAJE KAPITOLY STÁTNÍ DLUH ........................................................................................... 145 2.1. Příjmy kapitoly Státní dluh.......................................................................................................... 145 2.2. Výdaje kapitoly Státní dluh ......................................................................................................... 146 2.3. Úpravy rozpočtu kapitoly Státní dluh v 1. pololetí 2011 ............................................................. 149 2.4. Očekávané plnění příjmů a výdajů kapitoly Státní dluh.............................................................. 150 3. ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU....................................................................................................................... 151 3.1. Dluhová strategie a řízení rizik ................................................................................................... 151 3.1.1. 3.1.2. 3.1.3. 3.1.4.

3.2. 3.2.1. 3.2.2.

4.

Přehled plnění strategických cílů ke konci prvního pololetí 2011 .......................................................... 151 Refinanční riziko .................................................................................................................................... 152 Úrokové riziko........................................................................................................................................ 154 Měnové riziko......................................................................................................................................... 155

Řízení likvidity v 1. pololetí 2011 ................................................................................................ 155 Řízení likvidity státní pokladny .............................................................................................................. 155 Ostatní operace řízení likvidity............................................................................................................... 157

TABULKOVÁ PŘÍLOHA ........................................................................................................................... 158

TABULKOVÁ ČÁST ....................................................................................................................................... 164

I. Ekonomický vývoj 1.

Základní tendence makroekonomického vývoje1

Česká ekonomika pokračovala v 1. pololetí 2011 v pozvolném ekonomickém růstu, který byl z hlediska výdajů na hrubý domácí produkt tažen zahraničním obchodem, z pohledu hrubé přidané hodnoty zpracovatelským průmyslem. Ekonomika se však i nadále nacházela v záporné produkční mezeře, což se odráželo především na vývoji na trhu práce a v oblasti spotřebitelských cen. Hlavním zdrojem ekonomického růstu byl stejně jako v předchozím roce zahraniční obchod. K růstu hrubého domácího produktu o 2,6 % v 1. pololetí 2011 rovněž přispěla tvorba hrubého kapitálu, a to jak z důvodu růstu investic do fixního kapitálu, tak z titulu růstu zásob. Výdaje na konečnou spotřebu domácností a vlády meziročně klesly, a proto růst HDP snižovaly. Růst investic do fixního kapitálu byl pozitivním znakem, avšak struktura a volatilita jejich vývoje stále naznačovala zvýšenou míru nejistoty, ve které se ekonomika nacházela. Dynamika vývozu a dovozu zůstala relativně vysoká, avšak nižší než v roce 2010. Pozitivní vývoj v reálném vyjádření byl dán meziročním zhoršením směnných relací. V nominálním vyjádření růst dovozu předstihl růst vývozu. Z pohledu zdrojové strany HDP byl hlavním prorůstovým odvětvím opět zpracovatelský průmysl následovaný odvětvím obchodu. Během 1. pololetí 2011 došlo k poklesu míry nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti v 1. čtvrtletí ve srovnání se 4. čtvrtletím 2010 dočasně vzrostla, a to zejména vlivem propouštění v centrální vládě. V celém 1. pololetí došlo rovněž k růstu zaměstnanosti zvláště v důsledku vyšší poptávky po produkci zpracovatelského průmyslu, což bezpochyby souviselo s pozitivním vývojem zahraničního obchodu. S ohledem na relativně vysokou míru nezaměstnanosti, nejistoty spojené s budoucím vývojem a v neposlední řadě informace o vývoji mezd v rozpočtové sféře jakožto signál pro soukromou sféru rostly mzdy pouze pozvolna, což se negativně odráží na disponibilním důchodu domácností. Pozice ekonomiky v záporné produkční mezeře vytváří zcela minimální poptávkové tlaky na růst spotřebitelských cen. Míra inflace se v 1. pololetí 2011 pohybovala mírně pod inflačním cílem ČNB, přičemž hlavními faktory jejího růstu byly ceny potravin a nealkoholických nápojů a ceny bydlení, vody, energií a paliv. Ve druhém jmenovaném se projevil efekt administrativních opatření zejména v podobě růstu cen plynu a elektrické energie. Inflaci v uvedeném období je proto možné vyhodnotit jako nákladovou. ČNB ponechala během 1. pololetí 2011 2T repo sazbu beze změny, což souviselo s pozicí ekonomiky v cyklu a velmi omezenými poptávkovými inflačními tlaky. V důsledku toho vykazovala relativně stabilní chování i 3M sazba Pribor, jakožto základní ukazatel úrokových sazeb mezibankovního trhu. Stabilita úrokových sazeb sama o sobě působí stabilizačně na chování měnového kurzu české koruny, který v daném období pouze mírně posílil vůči euru a americkému dolaru. Z domácích faktorů se tak jedná jednoznačně o pozitivní vývoj zahraničního obchodu. Pražská burza v uvedeném období nezaznamenala žádný jednosměrný vývoj akciového indexu PX, což poukazuje na stále přítomnou nejistotu tržních subjektů ohledně budoucího vývoje.

1 Zpracováno

na základě statistických dat známých do 8. září 2011.

1

Vnější prostředí Ve světové ekonomice v první polovině roku 2011 sice pokračovalo oživení, ve vyspělých ekonomikách však zpomalilo až na pokraj stagnace. Ekonomiky Číny a Indie zaznamenaly nadále vysoký růst, objevily se ale příznaky přehřátí a jejich centrální banky začaly už počátkem roku zvyšovat úrokové sazby. Růst ekonomiky USA zpomalil, v Japonsku v 1. pololetí byl záporný, optimismus nepřetrval ani v v německé ekonomice. Jak v eurozóně, tak ve Spojených státech narůstaly obavy z možné dluhové krize. Růst ohrožovaly také velmi vysoké ceny surovin, cena ropy Brent se ve 2. čtvrtletí pohybovala okolo 117 USD/barel. Ekonomika USA za rok 2010 vzrostla o 2,9 %, po revizi údajů byl růst v 1. čtvrtletí 2011 snížen mezičtvrtletně na 0,1 % a ve druhém na 0,2 %. Zklamáním byly také údaje o nově vytvořených pracovních místech, míra nezaměstnanosti dokonce začala opět stoupat (8,8 % v březnu, 9,0 % v dubnu, 9,1 % v květnu a červnu) a to se společně se zadlužením domácností negativně odráží na spotřebitelských výdajích. Ukazuje se, že růst dosud závisel do značné míry na státních stimulech. Stimulaci poskytovala hospodářství především centrální banka, která nadále udržovala pásmo pro hlavní refinanční sazbu na 0 až 0,25 %. V červnu však skončila druhá etapa tzv. kvantitativního uvolňování (QE2). Státní dluh dosáhl 100 % HDP, na pokraji bankrotu je několik států Unie. To ztížilo rozhodování o prioritách hospodářské politiky, další státní stimuly jsou zatím politicky neprůchodné a navíc vznikla patová situace mezi vládou a opozicí, která požaduje výdajové škrty a podmínila tím souhlas se zvýšením stropu pro státní dluh. HDP v eurozóně (EA12) v roce 2010 rostl slabě, o 1,7 %. V 1. pololetí 2011 se pak rozdělil na netypicky silné 1. čtvrtletí (mezičtvrtletně o 0,8 %) a slabé 2. čtvrtletí (0,2 %). Stejný obraz dává růst dvou největších zemí SRN 1,3 % v prvním a 0,1 % ve 2. čtvrtletí a obdobně Francie (0,9 % a 0 %). Zdá se, že silný exportní boom německé ekonomiky se zastavil. Vývoj v eurozóně byl silně nerovnoměrný, v recesi je Portugalsko, silným poklesem procházelo Řecko, vývoj v Irsku je nejistý a velké ekonomiky Španělska a Itálie se pohybovaly blízko stagnace. Podobnou nerovnoměrnost vykazovala i míra nezaměstnanosti: celkově se udržela na vysoké úrovni, v květnu a červnu vzrostla na 10,0 %. Přitom v SRN setrvale klesala (6,1 % za červen). Na opačné straně škály ve Španělsku stoupla na hrozivých 21,0 %, v Irsku stoupla na 14,3 %, na Slovensku stagnovala na 13,4 %. Programem většiny zemí eurozóny byla a je fiskální konsolidace. Přebytkový rozpočet nemá v EA12 žádná země. ECB zvýšila v dubnu hlavní sazbu o 25 b.b. na 1,25 % a naznačila, že bude ve zvyšování pokračovat. Měnová politika ECB má obtížný úkol stanovit společnou sazbu pro výkonnější ekonomiku severu eurozóny na jedné straně a stagnující jižní křídlo. Hlavním aktuálním problémem hospodářské politiky pro eurozónu, který se zatím nepodařilo vyřešit, bylo ulehčit dluhovou krizi Řecka a hlavně zabránit jejímu rozvoji v dalších členských zemích, jako Irsko, Portugalsko a Španělsko a Itálie. Polská ekonomika vzrostla v obou čtvrtletích 1. pololetí 2011 o 1,1 % mezičtvrtletně, míra nezaměstnanosti v květnu stagnovala na 9,2 %. Růst ekonomiky nadále podporovaly infrastrukturní investice před evropským fotbalovým šampionátem. Deficit veřejných financí za rok 2010 se však zvýšil na 7,9 % HDP, což vedlo k zahájení úsporných opatření a zvýšení DPH. Vláda přijala opatření, aby byl snížen na 5,6 % během roku 2011. Také slovenská ekonomika v obou čtvrtletí rostla o 0,9 % mezičtvrtletně. Průmyslová výroba v květnu 2011 vzrostla meziročně o 10,7 %, v červnu zpomalila na 5,1 %. Ekonomiku stále trápila vysoká nezaměstnanost (třetí nejvyšší v eurozóně). Ta způsobila pokles spotřeby domácností, a to spolu s poklesem reálných mezd, který byl způsoben vysokou inflací (4,2 %

2

meziročně v květnu). Deficit veřejných financí se v roce 2010 zhoršil na 7,9 % HDP, vláda proto k jeho snížení zahájila výdajovou restrikci, Průměrná cena ropy Brent za rok 2010 dosáhla 79,7 USD/barel, ale v prvních dvou čtvrtletích 2011 vyskočila na 104,9 resp. 117,1 USD. Pod vlivem růstových očekávání dosahovaly ceny komodit do konce dubna svých maxim ve všech hlavních segmentech trhu (cena ropy vyvrcholila v dubnu na 123 USD), pak však došlo u většiny cen k určité korekci. Spotřeba je stále „dvourychlostní“, její pokles ve vyspělých ekonomikách byl vyvažován poptávkou Číny a dalších zemí.

2.

Ekonomický výkon

V 1. pololetí 2011 česká ekonomika pokračovala v mírném růstu své výkonnosti, kdy hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl meziročně o 2,6 %. Dynamika HDP je však nestabilní, HDP mezičtvrtletně vzrostl v 1. čtvrtletí o 0,9 % a ve 2. čtvrtletí pouze o 0,1 %. Stejně jako v roce 2010 byl hlavním zdrojem ekonomického růstu zahraniční obchod. Dynamika vývozu i dovozu se však ve 2. čtvrtletí citelně snížila. Z hlediska domácí poptávky k růstu HDP přispěla tvorba hrubého kapitálu. Ta meziročně vzrostla vlivem tvorby hrubého fixního kapitálu i růstem zásob, přičemž vliv tvorby hrubého kapitálu byl oproti vlivu růstu zásob přibližně dvojnásobný. Při hodnocení tvorby hrubého fixního kapitálu je však třeba vzít v úvahu velmi nízkou srovnávací základnu z předchozího roku, která vychází z faktu, že investice do fixního kapitálu poslední 3 roky klesaly. Výdaje na konečnou spotřebu domácností a vlády naopak snižovaly růst HDP. Meziroční pokles spotřeby domácností v 1. pololetí vychází z velmi mírného růstu reálných mezd, nejisté situace na trhu práce a zřejmě zvýšené míry nejistot ohledně budoucího vývoje ekonomiky. Spotřeba vlády klesla v souladu se záměrem konsolidace veřejných financí. Graf č. 1: Hrubý domácí produkt (stálé ceny) 8 6 4

%

2 0 -2

meziroční růst

-4

mezičtvrtletní růst

-6 I/06

I/07

I/08

I/09

I/10

I/11

Pramen: ČSÚ

Hrubá přidaná hodnota (HPH) v 1. pololetí 2011 reálně vzrostla o 2,7 %. Její vývoj byl pozitivně ovlivněn především růstem přidané hodnoty zpracovatelského průmyslu. Významněji k růstu HPH přispělo odvětví obchodu, pohostinství a ubytování a dopravy. Naopak hrubá přidaná hodnota v odvětví peněžnictví a komerčních služeb a zemědělství klesla. Nominální HDP v 1. pololetí 2011 vzrostl o 1,8 %, přičemž úhrnná cenová hladina měřená deflátorem HDP klesla o 0,8 %. Její meziroční snížení bylo ovlivněno především směnnými relacemi, došlo k poklesu cen vývozu a naopak k meziročnímu růstu cen dovozu. Ukazatel reálného hrubého domácího důchodu (RHDD), který vyjadřuje objem důchodů plynoucích do ekonomiky z realizace produkce, a ve srovnání s HDP tedy zohledňuje efekt 3

změny směnných relací, vrostl v důsledku zhoršení směnných relací méně než HDP. Konkrétně vzrostla výkonnost ekonomiky měřená RHDD v 1. čtvrtletí o 0,7 % a ve 2. čtvrtletí o 0,9 %. 2.1.

Poptávka

Domácí poptávka k růstu HDP přispěla 0,6 p.b. K růstu HDP však přispěla pouze tvorba hrubého kapitálu, a to vlivem meziročního růstu investic do fixního kapitálu i zásob. Hlavními zdroji růstu tvorby hrubého fixního kapitálu byly investice do ostatních strojů a zařízení a do dopravních prostředků. Oba typy investic jsou do značné míry vázané na vývoj zahraničního obchodu a zpracovatelského průmyslu. Investice do dopravních prostředků rostou již od 4. čtvrtletí 2010. V případě investic do ostatních strojů a zařízení lze obtížně v jejich posledním vývoji hledat prvky stability (pokles o 4,8 % v 1. čtvrtletí proti růstu o 14,8 % ve 2. čtvrtletí). Značnou volatilitu dynamiky investic do fixního kapitálu dokládá i vývoj investic do bydlení, když po mírném oživení v loňském roce došlo v 1. pololetí 2011 k jejich opětovném poklesu. Tabulka č. 1: Výdaje na hrubý domácí produkt 2009 HDP, běžné ceny HDP, běžné ceny HDP, stálé ceny Konečná spotřeba domácností vlády neziskových institucí Tvorba hrubého kapitálu fixního Vývoz Dovoz

mld. Kč mzr. % mzr. % mzr. % mzr. % mzr. % mzr. % mzr. % mzr. % mzr. % mzr. %

3626 -1,7 -4,1 0,6 -0,3 2,6 7,9 -15,8 -7,9 -10,8 -10,6

rok 3667 1,1 2,3 0,1 0,0 -0,1 12,5 5,8 -3,1 18,0 18,0

1Q 870 -0,6 1,2 0,6 -0,4 2,3 1 6,9 -7,4 -7,8 1 8,0 1 5,4

2010 2Q 936 1,8 2,9 0,3 -0,1 0,9 12,4 4,4 -4,7 20,7 20,0

2011 3Q 923 1,8 2,3 -0,5 -0,5 -0,7 10,5 16,3 -0,2 15,7 18,6

4Q 938 1,6 3,0 0,0 0,8 -2,4 10,5 11,1 -0,1 17,7 17,9

1Q 886 1,8 3,1 -0,5 -0,4 -1,0 6,4 4,5 3,3 15,5 13,5

2Q 953 1,9 2,2 -0,8 -0,6 -1,4 2,5 5,4 3,5 9,4 8,0

Pramen: ČSÚ

Výdaje na konečnou spotřebu meziročně HDP snižovaly. Nízká dynamika disponibilního důchodu domácností a velká míra nejistot vedly k poklesu spotřeby domácností, který se odrazil zejména meziročně nižší spotřebou předmětů krátkodobé spotřeby. Ve 2. čtvrtletí 2011 rovněž klesla spotřeba předmětů dlouhodobé spotřeby. V 1. pololetí 2011 pokračoval předstih růstu vývozu ve stálých cenách před růstem dovozu, byť jak růst vývozu, tak růst dovozu byly ve srovnání s rokem 2010 nižší. Čistý vývoz přispěl k růstu HDP 2,0 p.b. 2.2.

Nabídka

Na straně zdrojů vzrostla v 1. pololetí 2011 hrubá přidaná hodnota (HPH) meziročně reálně o 2,7 %. Na jejím zvýšení se nejvýrazněji podílel zpracovatelský průmysl, jehož příspěvek k růstu HPH dosáhl 3,1 p.b. při meziročním růstu o 12,5 %. Ve službách se dařilo nejvíc odvětví obchod, pohostinství, doprava. Snížení tvorby HPH postihlo v důsledku nedostatečné poptávky zemědělství a odvětví peněžnictví a komerční služby. Ve struktuře podílů jednotlivých odvětví na nominální HPH došlo ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku k nejvýraznější změně v průmyslu, kde zpracovatelský průmysl zvýšil svůj podíl o 1,3 p.b., ale výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody ho naopak snížila o 0,4 p.b. Snížení podílu zaznamenalo také odvětví obchod, pohostinství, doprava a odvětví stavebnictví.

4

Tabulka č. 2: Produktivita práce a jednotkové náklady práce (podle národních účtů) 2009 HPH, běžné ceny HPH, běžné ceny HPH, stálé ceny z toho zpracovatelský průmysl Produktivita práce1) z toho zpracovatelský průmysl Nominální průměrná náhrada2) Jednotkové náklady práce 3) z toho zpracovatelský průmysl

mld. Kč 3258,0 mzr. % -1,9 mzr. % -4,5 mzr. % -11,9 mzr. % -3,4 mzr. % -6,4 mzr. % 0,4 mzr. % 3,9 mzr. % 2,6

rok 3296,1 1,2 3,3 10,2 4,1 12,9 3,8 -0,3 -5,7

1Q 782,7 -1,2 1,5 3,0 3,6 9,7 2,0 -1,6 -6,3

2010 2Q 3Q 839,2 829,3 1,6 2,1 3,6 3,4 8,4 14,4 4,7 3,5 11,4 15,0 4,0 5,3 -0,7 1,7 -5,8 -5,9

2011 4Q 844,9 2,2 4,6 15,1 4,6 15,4 3,9 -0,6 -4,9

1Q 7 99,9 2,2 3,8 16,1 3,1 14,9 2,2 -0,9 -9,1

2Q 847,0 0,9 1,7 9,4 1,2 8,6 1,9 0,7 -2,4

Pramen:ČSÚ, propočet MF Vysvětlivky: 1) Hrubá přidaná hodnota ve stálých cenách na jednoho zaměstnaného (fyzické osoby). 2) Objem náhrad zaměstnancům v běžných cenách na jednoho zaměstnance (fyzické osoby) 3) Podíl nominální průměrné náhrady a produktivity práce

Při nárůstu zaměstnanosti o 0,6 % se celková produktivita práce zvýšila o 2,1 %. Na růstu HPH se tak podílela více než ze tří čtvrtin. Příznivě se také vyvíjela relace produktivity práce a nominálních průměrných náhrad (přes rozdílný vývoj v jednotlivých čtvrtletích). V porovnání s implicitním deflátorem HPH, jehož pokles dosáhl 1,2 %, je snížení jednotkových nákladů práce menší. Snížení jednotkových nákladů práce tak riziko nákladové inflace nepředstavuje, navíc je ekonomika v záporné produkční mezeře. Z pohledu odvětvové struktury však již tento celkový názor neplatí. Mzdově-nákladové tlaky byly poměrně výrazné v zemědělství a projevily se také v odvětví peněžnictví a komerční služby. 2.3.

Důchody

Meziroční zvýšení reálné ekonomické aktivity se projevilo růstem realizovaných důchodů výrobních faktorů podílejících se na produkci. V 1. pololetí 2011 vzrostl jak hrubý provozní přebytek a smíšený důchod, tak náhrady zaměstnancům, i když hrubý provozní přebytek zaznamenal v samotném 2. čtvrtletí pokles. Tabulka č. 3: Důchodová struktura hrubého domácího produktu 2009 HDP, běžné ceny Čisté daně Hrubý provozní přebytek a smíšený důchod Náhrady zaměstnancům zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví obchod, pohostinství, doprava peněžnictví, komerční služby ostatní služby

mld. Kč podíl % podíl % podíl % podíl % podíl % podíl % podíl % podíl % podíl %

3626 8,9 46,8 44,3 1,0 12,6 2,8 10,0 6,7 11,3

rok 3667 9,1 46,2 44,7 1,1 12,8 2,8 10,0 6,7 11,4

1Q 870 9,0 46,0 45,0 1,0 12,8 2,6 10,1 7,0 11,5

2010 2Q 936 9,6 47,2 43,2 1,0 12,4 2,7 9,7 6,4 11,1

2011 3Q 923 10,0 46,1 43,9 1,2 12,5 2,8 9,8 6,5 11,1

4Q 938 7,7 45,6 46,7 1,1 13,5 3,0 10,2 6,9 11,9

1Q 886 8,7 46,2 45,1 1,0 13,2 2,5 9,9 7,2 11,4

2Q 953 10,5 46,1 43,5 1,0 12,9 2,6 9,7 6,6 10,7

Pramen: ČSÚ, propočet MF

Vývoj náhrad zaměstnancům korespondoval s vývojem hrubé přidané hodnoty pouze částečně. Zatímco v odvětví průmyslu a obchodu, pohostinství a dopravy došlo jak k růstu hrubé přidané hodnoty, tak i k růstu náhrad zaměstnancům, v ostatních odvětvích byl vývoj vztahu těchto kategorií kvalitativně opačný. Zejména v odvětví peněžnictví a komerčních služeb, kde došlo k druhému nejvyššímu nárůstu náhrad zaměstnancům (po průmyslu), avšak současně k poklesu přidané hodnoty. Opačný případ pak prezentuje odvětví stavebnictví.

5

Pomalejší růst hrubého provozního přebytku a smíšeného důchodu proti růstu nominálního HDP se projevil poklesem jejich podílů na HDP. Podíl čistých daní na nominálním HDP vykazoval relativní stabilitu. Naopak podíl náhrad zaměstnancům na nominálním HDP mírně vzrostl. Jednalo se však spíše o malé strukturní změny ve srovnání s rokem 2010. Nízká dynamika náhrad zaměstnancům a hrubého provozního přebytku a smíšeného důchodu vycházela z prozatím nestabilního a spíše mírného oživování české ekonomiky. Vyšší meziroční růst náhrad zaměstnancům ve srovnání s 1. pololetí 2010 je nutné chápat v kontextu vyšší míry inflace v 1. pololetí 2011. Zvýšení dynamiky náhrad zaměstnancům v nominálním vyjádření tudíž nelze považovat za signál rozvolňování spíše napjaté situace na trhu práce. Graf č. 2: Podíly sumárních složek důchodů na HDP – klouzavé úhrny 50 48

%

46 44 podíl hrubého provozního přebytku a smíšeného důchodu na HDP podíl náhrad zaměstnancům na HDP

42 40 4/06

4/07

4/08

4/09

4/10

4/11

Pramen: ČSÚ, propočet MF

3.

Cenový vývoj

Spotřebitelské ceny v 1. pololetí 2011 vykazovaly mírný růst v blízkosti inflačního cíle ČNB. Průměrný meziroční růst spotřebitelských cen činil 1,8 % při předstihu cen zboží proti cenám služeb. K meziroční inflaci nejvíce přispíval oddíl potraviny a nealkoholické nápoje. Vlivem vysokých cen ropy byla zaznamenána historicky nejvyšší cena benzínu Natural 95. Tržní pohyb cen byl kladný ve všech měsících 1. pololetí 2011. Inflace měla nákladový charakter. Graf č. 3: Spotřebitelské ceny a ceny výrobců 130 120 110 100 90

zemědělství průmysl stavebnictví CPI

80

1/11

1/10

1/09

1/08

1/07

1/06

70

Pramen: ČSÚ, průměr hladiny cen za posledních 12 měsíců k průměru předchozích 12 měsíců

Stejně jako v roce 2010 vykázaly z cenových okruhů v produkční sféře i v 1. pololetí 2011 největší dynamiku ceny zemědělských výrobců, především pak ceny rostlinných výrobků. Hladina cen průmyslových výrobců se v 1. pololetí 2011 v průměru meziročně zvýšila o 5,7 %. Ceny tržních služeb slabě vzrostly, naopak ceny stavebních prací se nepatrně snížily.

6

3.1.

Spotřebitelské ceny

Spotřebitelské ceny vykazovaly v 1. pololetí 2011 mírný meziroční růst bez zřetelné tendence ke zrychlení či zpomalení. V průměru činil 1,8 %, což je o 0,9 p.b. více ve srovnání s 1. pololetím 2010. Průměrný příspěvek administrativních opatření2 činil 0,8 p.b. (o 0,4 p.b. méně než v 1. pololetí 2010). V červnu byly spotřebitelské ceny v porovnání se stejným obdobím předchozího roku vyšší o 1,8 % při příspěvku administrativních opatření 0,8 p.b, ze kterého přibližně dvě třetiny připadají na ceny plynu a elektrické energie. Tržní pohyb cen byl na rozdíl od 1. pololetí 2010 ve všech měsících 1. pololetí 2011 kladný. Tlumený růst spotřebitelských cen byl v souladu s přetrvávající zápornou mezerou produktu a pohyboval se v rámci tolerančního pásma inflačního cíle ČNB. Inflace si udržela nákladový charakter. Ceny ropy vyjádřené v USD do dubna rostly, ve zbylé části 1. pololetí 2011 setrvaly na poměrně vysokých úrovních. I přes tlumící vliv posilování kurzu české koruny vůči USD se rostoucí ceny ropy na světových trzích odrazily v cenách pohonných hmot na českém trhu. V 1. pololetí 2011 ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku vzrostly průměrné ceny benzínu Natural 95 o 8,9 % a motorové nafty o 12,1 %. Cena benzínu Natural 95 dosáhla v květnu historicky nejvyšší hodnoty 35,2 Kč/l. Tabulka č. 4: Index spotřebitelských cen váha Oddíl č. Úhrn 1 Potraviny a nealkoholické nápoje 2 Alkoholické nápoje, tabák 3 Odívání a obuv 4 Bydlení, voda, energie, paliva 5 Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy 6 Zdraví 7 Doprava 8 Pošty a telekomunikace 9 Rekreace a kultura 10 Vzdělávání 11 Stravování a ubytování 12 Ostatní zboží a služby Pramen: ČSÚ, stálé váhy roku 2008

v koši ‰ 1000,0 170,3 86,0 47,2 253,4 55,2 25,0 114,9 39,9 93,7 7,8 44,3 62,4

červen 2010 červen 2011 příspěvek příspěvek sopr=100 sopr=100 k růstu k růstu % p.b. % p.b. 101,2 1,2 101,8 1,8 100,7 104,4 97,6 101,4 99,5 107,0 101,8 97,2 99,3 101,4 102,6 101,0

0,1 0,4 -0,1 0,4 0,0 0,2 0,2 -0,1 -0,1 0,0 0,1 0,1

104,8 103,0 97,3 103,0 98,2 101,9 101,9 99,2 97,7 102,3 101,2 101,3

0,8 0,3 -0,1 0,7 -0,1 0,0 0,2 0,0 -0,2 0,0 0,1 0,1

V meziročním srovnání (červen 2011 proti červnu 2010) došlo ke zrychlení růstu spotřebitelských cen o 0,6 p.b. na 1,8 % a k dílčí změně jeho struktury. Největší změna příspěvku k růstu byla zaznamenána u oddílu potraviny a nealkoholické nápoje, který také k meziročnímu zvýšení cen v červnu 2011 nejvíce přispěl. Druhý největší příspěvek byl dán oddílem bydlení, kde se soustřeďují dopady administrativních opatření. Příspěvky ostatních oddílů se příliš nezměnily (podrobněji viz tab. 4). V červnu 2011 ceny zboží úhrnem vzrostly o 2,4 % a ceny služeb o 1,0 %, což je u zboží o 2,0 p.b. více a u služeb naopak o 1,3 p.b. méně než v červnu 2010. K netypickému předstihu růstu cen zboží před růstem cen služeb došlo také v celém 1. pololetí.

2

Změny maximálních cen, věcně usměrňovaných cen a ostatní necenová opatření (změna daní).

7

Klouzavá roční míra inflace se v 1. pololetí pozvolna zvyšovala a v červnu dosáhla 1,9 %, což je o 1,3 p.b. více než před rokem. Také průměrná míra inflace měřená na bázi HICP v 1. pololetí pomalu rostla až na červnových 1,8 %. V souhrnu za země EU byla v celém 1. pololetí vyšší a v červnu dosahovala 2,7 %. Graf č. 4: Spotřebitelské ceny 114 112

stejné období předch. r. = 100

110

předchozí měsíc = 100

108 106 104 102 100 1/11

1/10

1/09

1/08

1/07

1/06

98

Pramen: ČSÚ

3.2.

Ceny výrobců

Ceny průmyslových výrobců v průměru za 1. pololetí 2011 meziročně vzrostly o 5,7 %. Nejvíce se zvýšily ceny koksu a rafinovaných ropných produktů. Úroveň cen průmyslových výrobců v březnu překonala vrchol ze srpna 2008. Ceny stavebních prací pokračovaly v mírném poklesu a v 1. pololetí se průměru snížily o 0,4 % ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Ceny tržních služeb přešly z mírného meziročního poklesu v loňském roce do slabého meziročního růstu, který v 1. pololetí činil 0,7 %. Dynamika cenového vývoje v zemědělství se svou kolísavostí značně odlišuje od ostatních cenových okruhů. Velké rozdíly jsou také mezi cenovými výkyvy v rostlinné a živočišné výrobě. V průměru se za 1. pololetí meziročně zvýšily ceny zemědělských výrobců o 29,0 % při růstu cen živočišných výrobků o 7,4 % a rostlinných výrobků o 50,8 %, kde nejvíce rostly ceny obilovin a brambor. Při vzedmutí hladiny cen zemědělských výrobců pozorované v letech 2010 a v první polovině roku 2011 však předkrizový vrchol cen z května 2008 překonán nebyl. V posledním měsíci 1. pololetí zaznamenaly všechny výše uvedené cenové okruhy s výjimkou cen živočišných výrobků meziměsíční pokles. Graf č. 5: Ceny výrobců (bazické indexy, průměr roku 2005=100) 145 135 125 115 105 95

zemědělství průmysl stavebnictví

85

1/11

1/10

1/09

1/08

1/07

1/06

75

Pramen: ČSÚ

8

4.

Trh práce

Trh práce byl sice ještě i v 1. pololetí 2011 ovlivňován dozvuky recese, nicméně postupně s celkovým ekonomickým oživováním docházelo ke zlepšování některých strukturálních parametrů. Významným prvkem bylo zlepšování pozice průmyslu, které se promítlo jak do růstu celkové zaměstnanosti, tak i výsledné průměrné mzdy. Naopak důsledně uplatňovaná úsporná opatření v ústředních vládních institucích vedla k pokračování nominálního poklesu průměrné mzdy v nepodnikatelskému sektoru a tlumila nárůst průměrné mzdy celkem. Tabulka č. 5: Základní ukazatele trhu práce 2010

2009

2011

rok 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 0,6 celkem VŠPS 1 mzr. % -1,4 -1,0 -2,4 -1,2 -0,2 -0,2 0,7 zaměstnanci VŠPS mzr. % -2,1 -2,1 -3,0 -2,4 -1,2 -1,5 0,0 0,5 2 mzr. % -5,5 -1,6 -4,1 -1,6 -0,3 -0,5 0,1 0,2 evidenční Nezaměstnanost VŠPS 3 mzr. % 53,2 8,9 39,6 12,2 -3,3 -5,7 -11,0 -5,4 mzr. % 43,4 13,6 39,6 16,3 3,1 0,3 -1,2 -4,7 MPSV 4 Ekonomicky neaktivní VŠPS 0,3 0,9 0,5 -0,2 0,1 0,5 -0,3 mzr. % 1,8 Průměrná mzda evidenční 2 2,0 2,6 2,7 1,9 0,6 2,1 2,5 mzr. % 4,0 Pramen: ČSÚ, MPSV 1) Vysvětlivky: Zaměstnaný VŠPS pracoval v referenčním týdnu alespoň 1 hodinu 2) Zaměstnanci (přepočtené počty) v pracovním poměru, včetně odhadu malých podniků 3) Nezaměstnaný VŠPS nepracoval, práci aktivně hledal a byl schopen nastoupit do 14 dnů 4) Nezaměstnaný MPSV vyhověl podmínkám pro registraci na úřadu práce Zaměstnanost

4.1.

Ekonomická aktivita

Populace nad 15 let podle VŠPS v meziročním srovnání v průměru za 1. pololetí 2011 stagnovala na 9013 tisících osob. Zaměstnanost ve stejném srovnání vzrostla na 4886 tisíc pracujících osob, počet osob bez zaměstnání, ale schopných okamžitě pracovat, klesl na 365 tisíc a mírně ubylo osob ekonomicky neaktivních (na 3761 tisíc). Graf č. 6: Ekonomická aktivita (meziroční přírůstky) 175 150 125 100 75 50 25 0 -25 -50 -75 -100 -125

tis. osob

Zaměstnaní

Nezaměstnaní

Neaktivní

I/06

I/07

I/08

I/09

I/10

I/11

Pramen: ČSÚ, VŠPS

Míra ekonomické aktivity ve věku 15-64 let vzrostla o 0,4 p.b. na 70,3 %, což při poklesu počtu obyvatel ve věku 15-64 let vedlo k zachování počtu pracovních sil. Ekonomická aktivita osob starších než 15 let byla stejná jako v předchozím roce, tj. na úrovni 58,3 %. 4.2.

Zaměstnanost

Celkové oživení se na trhu práce projevilo mírným nárůstem zaměstnanosti. Podniky sice nadále dodržovaly opatrnou personální strategii a využívaly práci přesčas, nicméně již začaly

9

nabírat i nové zaměstnance. Z pohledu postavení v zaměstnání tak k růstu přispěl nejen další meziroční přírůstek podnikatelů, ale po dva roky trvajícím úbytku se začal zvyšovat i počet zaměstnanců. Ze sektorového pohledu přispěl k meziročnímu růstu zaměstnanosti v 1. čtvrtletí převážně sektor terciární, ve 2. čtvrtletí v něm však meziročně došlo k poklesu a celkový přírůstek zaměstnanosti byl dán sekundárním sektorem, zejména díky oživení výroby v automobilovém průmyslu. Příspěvek primárního sektoru, jehož rozsah je minimální, se významně nezměnil. Míra zaměstnanosti ve věku 15 až 64 let za celé pololetí meziročně vzrostla o 0,8 p.b. na 65,4 %. Ke 30. 6. 2011 v ČR legálně pracovalo 309 tisíc cizích státních příslušníků, což meziročně představuje mírný nárůst; nadpoloviční část legálně pracujících cizinců byla z EU/EHP a podíl pracovníků z těchto zemí průběžně roste. 4.3.

Nezaměstnanost

Postupné zlepšování ekonomické situace se vedle růstu zaměstnanosti projevilo průběžným poklesem nezaměstnanosti. Průměrný počet nezaměstnaných meziročně klesl podle dat zjišťovaných na základě VŠPS v průměru za pololetí na 365 tisíc, u registrovaných na úřadech práce na 532 tisíce. Pro mezinárodní srovnávání je obvykle používána míra nezaměstnanosti podle VŠPS, kde došlo k meziročnímu poklesu v průměru za pololetí o 0,6 p.b. na 7,0 %; v kontextu EU27 se jednalo o hodnotu o více než 1 p.b. pod průměrem. Graf č. 7: Míra nezaměstnanosti (%, průměr čtvrtletí) 10 9

VŠPS MPSV

8 7 6 5 4 I/06

I/07

I/08

I/09

I/10

I/11

Pramen: ČSÚ, MPSV

Nabídka volných míst postupně začala pomalu narůstat, konečný počet neobsazených míst však ukazuje na trvající kvalifikační a regionální nesoulad nabídky a poptávky. Na 1 volné místo připadalo v průměru za pololetí 15,6 uchazeče. Příspěvek v nezaměstnanosti pobírala v průměru necelá třetina uchazečů. Průměrná výše příspěvku za pololetí dosáhla 5546 Kč, což znamenalo meziroční pokles o 2,0 %. Z regionálního pohledu byly v průběhu 1. pololetí 2011 pouze dvě výjimky v meziročním poklesu nezaměstnanosti - Praha a Středočeský kraj, meziroční úbytek volných míst v řádu tisíců zaznamenala pouze Praha. V meziměsíčním srovnání však (s výjimkou ledna u všech a února v Praze) nezaměstnanost klesala ve všech krajích.

10

4.4.

Průměrné mzdy

Průměrná hrubá mzda v 1. pololetí 2011 dosáhla 23 575 Kč. Průměrnou mzdu v prezentovaném pojetí sice nelze interpretovat jako výplatu jednoho „průměrného“ zaměstnance, ani z jejího růstu nelze automaticky vyvozovat jednoznačné názory na růst kupní síly či daňových příjmů, je však jedním z významných ukazatelů vývoje ceny práce. Tabulka č. 6: Průměrná mzda 2010 rok 1Q 2Q 3Q 4Q Průměrná mzda celkem 2,6 2,7 1,9 0,6 mzr. % 4,0 2,0 mzr. % 3,7 2,6 nominálně podnikatelská sféra 2,4 3,1 2,8 1,7 3,1 1,0 -1,7 -3,9 nepodnikatelská sféra mzr. % 4,7 -0,6 1,9 1,5 0,0 -1,5 Průměrná mzda celkem mzr. % 3,0 0,5 mzr. % 2,7 1,1 reálně (CPI) podnikatelská sféra 1,7 1,9 0,9 -0,4 2,4 -0,2 -3,5 -5,9 nepodnikatelská sféra mzr. % 3,7 -2,1 Pramen: ČSÚ, Podniková evidence, přepočtené počty, včetně dopočtu malých podniků 2009

2011 1Q 2Q 2,1 2,5 3,1 3,2 -1,7 -0,9 0,4 0,7 1,4 1,4 -3,3 -2,7

Pokračující růst mezd v podnikatelské sféře a pokles v nepodnikatelské sféře podle předběžných výsledků způsobily, že v 1. pololetí 2011 byla průměrná mzda v podnikatelské sféře o cca 500 Kč vyšší než v nepodnikatelské, i když v ní je zaměstnán značně vyšší podíl osob s VŠ vzděláním. Nejvýznamněji celkový růst mezd ovlivňoval zpracovatelský průmysl. Ten zaměstnával 28,4 % evidenčního počtu pracovníků a meziroční nárůst mzdy činil 4,3 %, i když podniky vedle využívání přesčasů opět začaly přijímat nové zaměstnance. Nejvyšší nárůst průměrné mzdy o 6,9 % byl zaznamenán ve výrobě a rozvodu elektřiny. V nepodnikatelském sektoru důsledně uplatňovaná úsporná opatření vedla ke snižování mezd i počtu pracovníků. Ve veřejné správě byla tato situace nejvýraznější a při poklesu zaměstnanosti zde došlo i k poklesu průměrné nominální mzdy o 3,7 %.

5.

Platební bilance

Běžný účet platební bilance (BÚ) skončil v 1. pololetí 2011 schodkem ve výši 28,4 mld. Kč. Deficit vznikl na bilanci výnosů především odlivem dividend z přímých zahraničních investic. Ostatní součásti běžného účtu, tj. obchod se zbožím, službami a bilance běžných převodů skončily v aktivu. Finanční a kapitálový účet byly přebytkové o 58,5 mld. Kč, resp. 0,5 mld. Kč. Graf č. 8: Platební bilance (roční klouzavé úhrny, mld. Kč) 400 Běžný účet Finanční účet Změna deviz.rezerv

300 200 100 0 -100 -200 I/06

I/07

I/08

I/09

I/10

I/11

Pramen: ČNB

11

5.1.

Běžný účet

Zvýšení schodku běžného účtu o 14,8 mld. Kč souviselo především s poklesem přebytku bilance služeb a zvýšením schodku bilance výnosů, mírně klesl i přebytek bilance běžných převodů. Pouze obchodní bilance se meziročně zlepšila. V ročním klouzavém úhrnu se vnější nerovnováha vyjádřená poměrem deficitu BÚ k HDP meziročně zhoršila z –1,7 % na –3,5 %. Poměr výkonové bilance (zahraniční obchod se zbožím a službami) k HDP byl horší o 1,4 p.b. a činil 3,4 %. Graf č. 9: Poměr běžného účtu a jeho složek na HDP (v % na bázi ročního klouzavého úhrnu) 6 4 2

Běžný účet Obchodní bilance + služby Převody + výnosy

0 -2 -4 -6 -8 -10 I/06

I/07

I/08

I/09

I/10

I/11

Pramen: ČNB, propočty MF

Přebytek obchodní bilance dosáhl 59,0 mld. Kč3, což znamenalo meziroční zlepšení o 5,1 mld. Kč. Výsledek byl dosažen při růstu obratu zahraničního obchodu se zbožím, když vývoz se zvyšoval méně než dovoz. Bilance služeb skončila přebytkem 34,2 mld. Kč (o 9,0 mld. Kč méně). Výdaje rostly rychleji než příjmy, nejvýrazněji se na zhoršení bilance podílelo snížení přebytku bilance cestovního ruchu, kde se zvýšily výdaje a jako u jediné položky bilance služeb klesly příjmy. Meziročně se zhoršila i bilance dopravních služeb, pouze saldo ostatních služeb dosáhlo lepších výsledků. Schodek bilance výnosů, která je rozhodující pro výsledné saldo běžného účtu, se meziročně zvýšil o 9,9 mld. Kč na 130,0 mld. Kč. Pokračoval růst odlivu investičních výnosů a také bilance náhrad zaměstnancům se po ročním snižování deficitu začala opět zhoršovat. Bilance běžných převodů skončila přebytkem 8,4 mld. Kč, který byl o 1,0 mld. Kč meziročně nižší, když příjmy klesly rychleji, než výdaje. 5.1.1.

Obchodní bilance podle ČSÚ

Český statistický úřad od března 2011 zveřejňuje informace o zahraničním obchodě se zbožím (ZO) ve dvou metodikách4: 

nově - statistika ZO v národním pojetí



přeshraniční statistika ZO (původně celní statistika)

3

V cenách FOB v národní metodice platební bilance. Statistika ZO v národní pojetí – za vývoz a dovoz jsou považovány transakce, při nichž dochází ke změně ekonomického vlastnictví mezi rezidentskou a nerezidentskou právnickou nebo fyzickou osobou. Přeshraniční statistika ZO – operace s nefinančními aktivy, při nichž dochází k přechodu hranic České republiky. Tomuto pojetí odpovídá a je využívána celní statistika o obchodu se zeměmi mimo EU (Extrastat) a statistika o obchodu mezi členskými státy EU (Intrastat). V obou pojetích je vývoz v metodice FOB a dovoz CIF.

4

12

Výsledky obou statistik jsou významně odlišné. Pro vývoj ZO lze považovat za relevantní statistiku ZO v národním pojetí. Ta má – na rozdíl od dat přeshraniční statistiky – přímou návaznost na platební bilanci a národní účty, což je důležité pro posouzení makroekonomické ne/rovnováhy země. Informace poskytované přeshraniční statistikou ZO lze vnímat jako doplňkové, neboť v národním pojetí poskytuje ČSÚ zatím pouze agregovaná měsíční data o vývozu a dovozu bez teritoriální struktury od roku 2005. V komoditní struktuře jsou známy zatím pouze čtvrtletní údaje od roku 2010 v členění jednomístné nomenklatury SITC. Národní pojetí ZO Český zahraniční obchod navázal od počátku roku 2011 na dynamický růst vývozu i dovozu dosahovaný v předchozím roce. V průběhu 2. čtvrtletí se však již jeho dynamika začala poněkud snižovat, což odpovídalo zpomalení temp růstu zahraničního obchodu Německa, kterým je tuzemský vývoz i dovoz standardně tažen. Graf č. 10: Obchodní bilance – národní pojetí (roční klouzavé úhrny, mld. Kč) 3000

60

Saldo CZK Vývoz CZK Dovoz CZK

2500

40

500

-40

0

-60 1/11

-20

1/10

1000

1/09

0

1/08

1500

1/07

20

1/06

2000

Pramen: ČSÚ, propočty MF

Za 1. pololetí 2011 vzrostl obrat českého zahraničního obchodu podle předběžných údajů ČSÚ o 15,5 % a dosáhl 2 461,6 mld. Kč, tj. o 330,4 mld. Kč meziročně více při růstu vývozu o 15,3 % a dovozu o 15,7 %. Při téměř vyrovnaných tempech růstu vývozu i dovozu skončila obchodní bilance přebytkem 19,5 mld. Kč, tj. o 0,3 mld. Kč meziročně nižším, přičemž deficit za 2. pololetí 2010 byl -40,3 mld. Kč. Meziroční posílení koruny znamenalo vyšší růst obchodu vyjádřeného v eurech – vývozu o 21,8 % a dovozu o 22,2 %. Přeshraniční statistika ZO Podle metodiky přeshraniční statistiky vzrostl vývoz o 16,8 % a dovoz o 16,7 %. Bilance skončila přebytkem ve výši 98,8 mld. Kč (o 79,3 mld. Kč více proti statistice v národním pojetí), tj. o 15,6 mld. Kč meziročně vyšším.

13

Graf č. 11: Obchodní bilance - přeshraniční statistika (roční klouzavé úhrny, mld. Kč) 3200

200 Saldo CZK Vývoz CZK Dovoz CZK

2800

150

1/11

0 1/10

1600 1/09

50

1/08

2000

1/07

100

1/06

2400

Pramen: ČSÚ, propočty MF

Rozhodující význam pro zahraniční obchod má i nadále strojírenská produkce, na jejímž přebytku se nejvíce podílel obchod se silničními vozidly (147,6 mld. Kč) a dále pak se stroji a zařízeními všeobecně užívanými v průmyslu a výpočetní technikou. Naopak největším deficitem a zároveň největším meziročním zhoršením skončila bilance obchodu s nerostnými palivy a s chemickými výrobky. Bilanci ovlivnil růst cen dovážených komodit na světových trzích. Směnné relace5 jsou již šest čtvrtletí negativní a v 1. pololetí 2011 dosáhly meziročně hodnoty 96,9. Největší vliv na to měly ceny minerálních paliv a ostatních surovin. Vývoz vzrostl v 1. pololetí 2011 ve všech komoditních třídách s výjimkou méně významné třídy olejů. Nedůležitější pro obchodní bilanci měl nárůst vývozu komodit třídy strojů a dopravních prostředků a z nich zejména silničních vozidel (o 13,2 %), elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů (o 18,3 %) a výpočetní techniky (cca o 20,0 %). Tabulka č. 7: Komoditní struktura Dovoz Změna salda Vývoz Index (%) Pod íl (%) Index (%) Podíl (%) v mld. Kč Třídy SITC 2011/2010 1.pol.2010 1.pol.2011 2011/2010 1.pol.2010 1.pol.2011 2011/2010 Celkem 116,8 100,0 100,0 116,7 100,0 100,0 15,6 0 - Potraviny a živá zvířata 119,5 3,0 3,0 109,5 4,8 4,5 1,9 1 - Nápoje a tabák 101,4 0,7 0,6 115,1 0,6 0,6 -0,9 2 - Surové materiály (s výj. paliv) 110,1 3,1 3,0 131,6 2,7 3,0 -5,8 3 - Nerostná paliva a maziva 118,6 3,5 3,6 127,1 9,7 10,6 -21,9 4 - Živočišné a rostlinné oleje 80,4 0,2 0,1 131,1 0,2 0,2 -1,1 5 - Chemikálie 115,8 6,6 6,5 118,0 11,1 11,2 -10,0 6 - Tržní výrobky 120,1 17,4 17,9 119,3 18,2 18,6 2,7 7 - Stroje a přepravní zařízení 117,3 54,4 54,7 114,5 42,3 41,5 45,3 8 - Průmyslové výrobky 111,7 10,9 10,4 109,0 10,2 9,5 5,2 9 Komodity jinde nezařazené 132,7 0,1 0,1 113,7 0,2 0,1 0,2

Pramen: ČSÚ

Objem dovozu se ve všech komoditních třídách zvýšil. Z významných položek nejvíce rostl dovoz výpočetní techniky (cca o 17,3 %), silničních vozidel (o 12,2 %) a elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů (o 9,4 %). Z nestrojírenských komodit to pak byla paliva i nepalivové suroviny a polotovary. Slabší spotřebitelská poptávka se odrazila v poněkud nižším růstu dovozu průmyslového spotřebního zboží i některých potravinářských komodit a surovin. V teritoriálním členění zůstávají nejdůležitějšími obchodními partnery ČR země EU, i když z dlouhodobého hlediska je patrný trend mírného snižování jejich podílu na českém vývozu a 5

Z výběrových indexů v zahraničním obchodě se zbožím.

14

hlavně dovozu. Největší význam má tradičně Německo (podíl 32,2 % ve vývozu a 25,6 % v dovozu za 1. pololetí 2011), Slovensko (8,7 % resp. 5,5 %) a Polsko (6,3 % resp. 6,6 %). Spolu s Francií, Itálií, Rakouskem a Spojeným královstvím představoval podíl těchto sedmi zemí více než 66 % českého vývozu a 50 % dovozu. Z mimoevropských zemí má největší význam pro český zahraniční obchod Čína, jejíž podíl – především v dovozu – se neustále zvyšuje. Zatímco ve vývozu činil podíl Číny v 1. pololetí 1,0 % (o 0,1 p.b. více), v dovozu představoval již 12,2 % (o 1,4 p.b. více). 5.2.

Kapitálový účet

Kapitálový účet skončil v 1. pololetí 2011 přebytkem 0,5 mld. Kč. Pokles přebytku o 11,3 mld. Kč souvisel především s nižšími příjmy z fondů Evropské unie, vykazovanými na kapitálovém účtu a také meziročním snížení výnosů z prodeje emisních povolenek. 5.3.

Finanční účet

Na finančním účtu byl vykázán čistý příliv zdrojů ve výši 58,5 mld. Kč (o 54,3 mld. Kč více). Největší vliv na toto zlepšení měla položka ostatních investic v souvislosti se změnou krátkodobé pozice bankovního sektoru vůči zahraničí. Příliv přímých investic ze zahraničí dosáhl 63,4 mld. Kč (o 2,7 mld. Kč méně), z toho 80 % tvořil reinvestovaný zisk. České přímé investice do zahraničí představovaly 14,4 mld. Kč (o 1,6 mld. Kč méně). Poměr salda finančního účtu k HDP se zvýšil o 3,7 p.b na cca 6,4 %. 5.4.

Měnové kurzy

Česká koruna si v uplynulém roce zachovala pozici stabilní a na středoevropský region relativně bezpečné měny a pokračuje v dlouhodobém trendu posilování. Nominální směnný kurz koruny posílil za 1. pololetí 2011 vůči EUR v průměru o 5,7 %. Kolísání kurzu bylo v průběhu tohoto období relativně malé, měsíční průměr se pohyboval mezi 24,35 až 24,45 CZK/EUR. Proti USD koruna posílila o 11,8 %. Graf č. 12: Nominální směnný kurz CZK vůči USD a EUR 12 CZK/USD CZK/EUR (ECU)

15

CZK

18 21 24 27 1/11

1/10

1/09

1/08

1/07

1/06

30

Pramen: ČNB

Volatilita kurzových pohybů vůči USD byla o něco výraznější než ve vztahu k EUR, kurz se pohyboval od 17,33 do 18,31 CZK/USD. Rozdílný vývoj kurzu koruny k EUR a USD byl dán vzájemným vztahem mezi těmito měnami. Ten byl v první řadě ovlivněn evropskou dluhovou krizí, na druhé straně silný vliv měla i nejistota ohledně vývoje ekonomiky a řešení zadluženosti USA. 5.5.

Devizové rezervy

Stav devizových rezerv centrální banky k 30. červnu 2011 činil 728,3 mld. Kč, tj. 29,9 mld. EUR, což zhruba odpovídá objemu tří měsíců dovozu zboží a služeb. 15

6.

Měnový vývoj a finanční trh

6.1.

Měnový přehled

6.1.1.

Měnové agregáty (pasiva)

Vývoj měnových agregátů byl v 1. pololetí 2011 podobný jako v předchozím období a odrážel ekonomický růst. Růst peněžní zásoby (M2) dosáhl 2.5 %, což bylo o něco méně proti stejnému období roku 2010. Graf č. 13: Měnové agregáty, (růst v %) 20 15 10 5 0 -5

M1 M2 quasi peníze

-10 -15

1/11

1/10

1/09

1/08

1/07

1/06

-20

Pramen: ČNB

Růst vysoce likvidních peněz (M1) pokračoval a dokonce mírně zrychlil na 13,2 %. Quasi peníze (rozdíl M2 a M1) naopak pokračovaly v silném meziročním poklesu, který během 1. pololetí 2011 dosáhl 14,3 %. Celkové vklady vzrostly v průměru o 2,9 % (pomaleji než v 1. pololetí roku 2010), z toho celkové vklady domácností meziročně vzrostly o 4,7 % (též pomaleji než v 1. pololetí 2010), vklady podniků se snížily v průměru o 1,2 % (oproti růstu v 1. pololetí 2010 o 3,1 %.). Pokles vkladů podniků může indikovat pokračující hospodářské oživení. 6.1.2.

Úvěry (aktiva)

Poskytnuté úvěry podnikům a domácnostem vzrostly v 1. pololetí 2011 o 4,4 % (v 1. pololetí 2010 se v zásadě neměnily). Meziroční růst úvěrů domácnostem zpomalil z 9,6 % na 7,0 %, úvěry podnikům naopak zaznamenaly po dlouhé době poklesu růst o 1,7 %. Růst úvěrů domácnostem je zřejmě limitován stále poměrně vysokou nezaměstnaností a nízkým růstem disponibilních příjmů včetně přetrvávající opatrnosti plynoucí z nejistot ohledně budoucího ekonomického vývoje. Růst úvěrů podnikům, který byl zaznamenán po téměř dvou letech poklesu, může podobně jako pokles vkladů podniků indikovat ekonomické oživení. U nefinančních podniků dosahoval růst dlouhodobých úvěrů nad 5 let (úvěry převážně investičního charakteru) přibližně 15 %, pokles úvěrů se splatností 1 až 5 let osciloval okolo 9 %, krátkodobé úvěry do 1 roku se během pololetí dostaly z meziročního poklesu do slabého růstu. V červnu 2011 dosáhl čistý úvěr vládě 267,7 mld. Kč. Pohledávky se selháním (non-performing loans) se již dále nezvyšovaly, což souvisí s postupně se lepšící makroekonomickou situací. Podíl pohledávek se selháním na celkových úvěrech domácností v květnu 2011 dosáhl 5,3 % (pouze o 0,1 p.b. více než v prosinci 2010), u nefinančních podniků se snížil z 9,7 % na 9,1 %. Absolutní objem úvěrů se selháním činil v květnu 2011 u domácnosti a nefinančních podniků 117,1 mld. Kč a proti stejnému období předchozího roku byl o 15,9 mld. Kč vyšší. 16

6.2.

Úrokové sazby

Situace ohledně úrokových sazeb byla v 1. pololetí 2011 poměrně stabilní, všechny centrální banky pokračovaly v expanzivní monetární politice. ECB ponechala hlavní refinanční sazbu na rekordně nízké hodnotě 1,00 % až do dubna. Poté ji mírně zvýšila na 1,25 %. Americký Fed sazby nezvýšil a úrokové pásmo držel v rozmezí 0 až 0,25 %. Bankovní rada ČNB stále (již 14 měsíců) ponechává základní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na 0,75 %, což je z dlouhodobějšího hlediska rekordně nízká hodnota. Graf č. 14: Krátkodobá peněžní výnosová křivka, % p. a. 2,5 2,0 1,5 1,0 12/09 12/10

6/10 6/11

0,5 1D2T1M 2M 3M

6M

9M

1R

Pramen: ČNB

Průměrná hodnota tříměsíční sazby PRIBOR v 1. pololetí 2011 setrvala v souvislosti se stagnací sazeb ČNB na 1,2 %. Spread vůči 2T repo sazbě se pohyboval ve velmi úzkém pásmu mezi 0,4 a 0,5 p.b., nicméně nevykazuje tendenci k návratu na úroveň před recesí. Výnosová křivka mezibankovních úrokových sazeb PRIBOR se prakticky neměnila, což svědčí o tom, že se nemění inflační očekávání. Průměrné úrokové sazby z celkových úvěrů nefinančním podnikům během 1. pololetí 2011 stagnovaly na 4,0 %, sazby z celkových úvěrů domácnostem se mírně snížily na 6,9 %. Průměrné úrokové sazby u nových úvěrů domácnostem stagnovaly na 14,6 %, nefinančním podnikům se snížily o 0,3 p.b. na 3,7 %. Snižování úrokových sazeb podnikům svědčí o rostoucí důvěře bank ve zlepšující se makroekonomickou situaci. Průměrné úrokové sazby z celkových i nových vkladů se v 1. pololetí roku 2011 prakticky neměnily. Sazby celkových vkladů nefinančních podniků v červnu 2011 dosáhly 0,5 % (stejně jako v prosinci 2010), sazby z vkladů domácností 1,2 % (též stejně jako v prosinci 2010). Rozpětí úrokových sazeb z nových úvěrů a tržních úrokových sazeb (měřeno 3M sazbou PRIBOR) zůstává poměrně vysoké, což svědčí o ještě ne zcela stabilizované situaci na finančních trzích. V případě nefinančních podniků činil v květnu 2011 tento spread 2,5 p.b. (o 0,1 p.b. méně než ve stejném období roku 2010), u domácností 12,6 p.b. (o 0,3 p.b. méně). Vzhledem k tomu že se úrovně mezibankovních sazeb prakticky nezměnily, nebyl ani fundamentální důvod pro změny úrovní tržních úrokových sazeb. Trh s českými státními dluhopisy se v 1. pololetí 2011 vyvíjel poměrně pozitivně. Výnosy z 5letých i 10letých státních dluhopisů proti 2. pololetí 2010 mírně vzrostly, spread mezi nimi se nepatrně zvyšoval. Spread mezi českými a německými konvergenčními dluhopisy se snížil z 98 b.b. v prosinci 2010 na 88 b.b. v červnu 2011 (během období však byl na ještě nižších hodnotách). Podle dosavadních dat lze konstatovat, že dluhová krize, která zasáhla některé státy eurozóny, se na výnosech českých státních dluhopisů příliš neprojevila. Výhled na další období je však v souvislosti se současnými problémy v eurozóně poněkud nejistý.

17

Graf č. 15: Výnosy státních dluhopisů, % p. a. 6 5 4 3

5Y

10Y

1/11

1/10

1/09

1/08

1/07

1/06

2

Pramen: ČNB

Akciový trh byl v 1. pololetí 2011 též poměrně stabilní. Index PX na BCCP na konci června 2011 dosáhl 1225,4 bodů a proti prosinci 2010 se prakticky nezměnil . Meziročně byl o 11 % výše. Během 1. pololetí 2011 dosáhl objem realizovaných obchodů 445,9 mld. Kč, což bylo v meziročním srovnání o 9,6 % méně. Na dluhové cenné papíry připadlo 55 % celkového objemu obchodů. Počátkem srpna došlo v souvislosti s prohlubujícími se dluhovými problémy eurozóny a snížením ratingu USA ke značným propadům akciových trhů. Index PX se k 10. srpnu 2011 propadl až na 979,4 bodů, což znamenalo oproti konci června ztrátu téměř 20 %.

7. 7.1.

Veřejné rozpočty Vývoj hospodaření veřejných rozpočtů (metodika GFS 2001)

V roce 2011 lze očekávat mírné meziroční zlepšení vývoje hospodaření veřejných rozpočtů a s vysokou pravděpodobností dojde k dodržení fiskálního cíle stanoveného pro tento rok. Pozitivně se projeví opatření realizovaná zejména na výdajové straně (snížení objemu prostředků na platy ve státní správě o 10 %, snížení platů soudců a ústavních činitelů, zrušení nebo omezení rozsahu některých sociálních dávek, snížení investičních i běžných výdajů ve státní správě). Ve srovnání s původními předpoklady uvedenými v rozpočtové dokumentaci dojde ke snížení výdajů o 32,5 mld. Kč, přičemž k tomuto vývoji přispěla provedená opatření. Deficit veřejných rozpočtů se v roce 2011 meziročně sníží o 7,0 mld. Kč, tj. o 0,3 p.b. na 4,6 % HDP a bude činit 172,5 mld. Kč. Ukazatel používaný jako základní indikátor pro fiskální cílení se meziročně zvýší o 1,3 mld. Kč na 152,1 mld. Kč, tj. 4,1 % HDP, což v relaci k HDP koresponduje s úrovní roku 2010. Fiskální cíl stanovený v Návrhu státního rozpočtu pro rok 2011 činil 4,3 %, lze tedy očekávat jeho zlepšení o 0,2 p.b. Po výrazném nárůstu tohoto ukazatele v roce 2009 v důsledku negativního ekonomického růstu souvisejícího s hospodářskou krizí dochází k jeho stabilizaci (viz Tabulka č. 8).

18

Tabulka č. 8: Vývoj veřejných rozpočtů v % HDP 2008

40,1 41,1 -1,1 -1,0 29,0

PŘÍJMY VÝDAJE S ALDO S ALDO pro fis k ální cílení Hrubý veřejný k ons olidovaný dluh k e k onci rok u

2009

38,2 45,0 -6,8 -6,3 34,5

2010

38,8 43,7 -4,9 -4,1 38,7

2011 předběžná s k utečnos t 39,1 43,7 -4,6 -4,1 41,4

Pramen: MF

Výše uvedená data svědčí o tom, že také cíl původně stanovený v Konvergenčním programu (v metodice ESA 95; fundamentální rozdíly viz přiložený metodický box) ČR by měl být dodržen. Nejvyšší podíl na celkovém deficitu veřejných rozpočtů si standardně udržuje státní rozpočet, jeho vývoj se meziročně zlepšil a deficit tak bude nižší o 20,9 mld. Kč. V meziročním porovnání se také o 0,7 mld. Kč zlepší deficit zdravotních pojišťoven na 6,2 mld. Kč. Nicméně ve srovnání s předchozími roky očekávají zdravotní pojišťovny už třetím rokem deficitní hospodaření. Naopak ke zhoršení dojde u ostatních subjektů veřejných rozpočtů. Ve srovnání s rokem 2010 dojde ke znatelnému zhoršení výsledku hospodaření u státních fondů (o 17,7 mld. Kč), přičemž z přebytkového stavu se změní na očekávaný deficit 13,7 mld. Kč. Stejně jako v minulých letech se projevuje nedostatek jejich vlastních příjmů (dotační závislost je patrná zejména u Státního fondu dopravní infrastruktury). Výdajové programy fondů jsou již nastaveny, ale většina nemá v současné době dostatečné zdroje na realizaci své činnosti. Místní rozpočty skončí na rozdíl od přebytkového stavu v roce 2010 s horší bilancí o 1,1 mld. Kč, tzn. se schodkem ve výši 0,8 mld. Kč. Podobně jako v roce 2010 se i v roce 2011 předpokládá rychlejší růst příjmů než výdajů (o 0,7 p.b.). Tento vývoj je pozitivně ovlivněn zlepšením makroekonomické situace a také dopady opatření přijatých v roce 2010 pro příjmovou stranu a v roce 2011 pro stranu výdajovou. Vývoj deficitů veřejných rozpočtů je patrný z výše uvedené tabulky (viz Tabulka č. 8). V roce 2011 dojde k mírnému zvýšení podílu celkových příjmů na HDP ve srovnání s rokem 2010 o 0,3 p.b. na 39,1 %. Objem celkových daňových příjmů (vč. sociálních příspěvků) opět meziročně vzroste, tentokrát o 4,2 %. Konsolidovaná daňová kvóta se zvýší o 0,8 p.b. a bude činit 33,8 % HDP. Porovnání očekávaných celkových daňových příjmů (vč. příspěvků na sociální zabezpečení) s rozpočtovou dokumentací nevychází tak nepříznivě; k jejich nenaplnění by mělo dojít o 2,8 mld. Kč. Nižší očekávané inkaso zaznamená daň z příjmu fyzických osob (o 12,1 mld. Kč), naopak vyšší se očekává inkaso spotřebních daní (o 3,6 mld. Kč), daně z přidané hodnoty (o 1,6 mld. Kč), pojistného na sociální zabezpečení (o 0,4 mld. Kč) a dosud zanedbatelný výnos z převodových daní se v důsledku uvalení darovací daně na emisní povolenky více než dvacetinásobně zvýší. Inkaso daně z příjmu právnických osob zůstane na původní výši. Podíl výdajů na HDP se ve srovnání s předchozím rokem nezmění a bude činit 43,7 % HDP. V jejich struktuře dochází na rozdíl od předchozích let k viditelnějším posunům. Většina výdajů veřejných rozpočtů by se měla vyvíjet lépe, než předpokládal schválený rozpočet. Rozhodující část výdajů je realizována prostřednictvím dotací a ostatních běžných transferů (vč. sociálních dávek), ty se meziročně zvýší o 2,6 %. Dynamika sociálních dávek, které tvoří 42,2 % celkových výdajů, se meziročně zvýší a její růst bude činit rovněž 2,6 %. Jedná se především o mandatorní výdaje realizované státním rozpočtem. V jejich rámci představují

19

nejvýznamnější podíl dávky důchodového pojištění, které tvoří cca 2/3 celkových sociálních dávek. Jejich objem se vzhledem k vysoké citlivosti na demografický vývoj pravděpodobně v budoucnu nepodaří stabilizovat bez realizace řadu let zmiňované komplexní důchodové reformy. V minulosti založená nezdravá tendence růstu těchto výdajů má na hospodaření veřejných rozpočtů negativní dopad, neboť jsou vytěsňovány ostatní veřejné výdaje, které mohou mít produktivnější formu, a tím dochází ke zužování manévrovacího prostoru pro fiskální politiku. V souvislosti s deficitním hospodařením veřejných rozpočtů v předchozích letech také zcela logicky dochází k meziročním nárůstu výdajů dluhové služby (o 32,4 %). V roce 2011 lze meziročně očekávat snížení výdajů na nákup fixních aktiv o 5,6 %, tedy pokles pořízení dlouhodobého majetku. Jejich převážná část bude realizována územními samosprávnými celky a státním rozpočtem. Na druhé straně nelze popřít, že efekty přijatých úsporných opatření v roce 2011 pozitivně ovlivní výdajovou stranu a tyto tendence budou mít určitý přesah také do následujících let. Aktualizované výsledky naznačují, že došlo k poklesu výdajů na mzdy a platy ve státní správě, zbrzdění růstu sociálních dávek i ke snížení běžných transferů veřejným společnostem. Většina výdajových položek veřejných rozpočtů by se měla vyvíjet lépe, než předpokládala rozpočtová dokumentace. Podíl čistého peněžního toku z provozní činnosti na HDP se ve srovnání s rokem 2010 mírně zlepší (o 0,3 p.b.) na -2,2 % HDP. Dalším ukazatelem používaným pro hodnocení fiskální politiky je saldo primární bilance, které se bude vyvíjet podobně a meziročně se zlepší o 0,6 p.b., tj. v roce 2011 dosáhne výše -3,1 % HDP. Schodek státního rozpočtu byl původně odhadován ve výši 136,6 mld. Kč; podle aktuálních odhadů dosáhne úrovně 136,8 mld. Kč, což je o 0,2 mld. Kč více, než činil původní předpoklad. Takto upravený deficit státního rozpočtu není metodicky shodný s deficitem prezentovaným v ostatních částech tohoto dokumentu, neboť z jeho výše je vyloučen vliv finančních operací (poskytování a splácení půjček, nákup a prodej majetkových účastí). Ve srovnání s rozpočtovou dokumentací lze u státního rozpočtu očekávat nižší příjmy z evropských fondů, mírné zvýšení daňových příjmů (především díky spotřebním daním a daním z majetku), a také mírně vyšší ostatní příjmy (příjmy z vlastnictví, prodeje zboží a služeb, pokuty a penále). Očekávané výdaje státního rozpočtu by oproti rozpočtované výši měly být nižší o 12,0 mld. Kč, po zahrnutí transakcí Národního fondu a zdrojů z privatizace o 11,1 mld. Kč. Méně by se mělo vydat především za úroky (o 15,0 mld. Kč), za mzdy a platy státních zaměstnanců, sociální dávky a také ostatní výdaje. Naopak porostou běžné transfery (o 13,1 mld. Kč), jejich růst je způsobený především dotacemi provozovatelům přenosové soustavy a distribučních soustav související se snahou vlády zamezit nárůstu cen elektrické energie. I přes poměrně pozitivní vývoj výdajové strany veřejných rozpočtů je zřejmé, že i nadále existuje prostor pro jejich restrukturalizaci a zefektivnění. Také ostatní subjekty veřejných rozpočtů s výjimkou mimorozpočtových fondů (zejména Státního fondu dopravní infrastruktury a Státního zemědělského intervenčního fondu) dosáhnou podle aktuálních odhadů proti původním předpokladům lepšího výsledku hospodaření; u veřejného zdravotního pojištění o 2,1 mld. Kč a územních samosprávných celků o 8,4 mld. Kč. 7.2.

Dluh veřejných rozpočtů

Úroveň dluhu veřejných rozpočtů trvale narůstá, jeho výši ke konci roku 2011 odhadujeme na 1 543,7 mld. Kč – tedy 41,4 % HDP. V roce 2011 dochází k meziročnímu zpomalení dynamiky jeho růstu o 4,9 p.b.; bude činit 8,6 %.

20

Dluh veřejných rozpočtů je generován především deficitem státního rozpočtu, a proto má státní dluh v jeho struktuře nejvyšší váhu. Ten roste rychleji než celkový dluh, tempo jeho růstu se očekává ve výši 9,3 %. Z hlediska váhy se po státním dluhu na celkovém zadlužení nejvíce podílejí územní samosprávné celky. Očekávaný dluh státních fondů bude i v roce 2011 relativně zanedbatelný, zadlužený zůstává Státní fond životního prostředí a Státní zemědělský intervenční fond. Zdravotní pojišťovny celkové zadlužení nijak citelně nezvyšují, jejich závazky vůči zdravotnickým zařízením nejsou součástí dluhu. Z hlediska mezinárodního srovnání není úroveň celkového zadlužení ČR zatím vysoká. Nebezpečím je ale jeho vysoká dynamika a také skutečnost, že jeho růst byl v minulosti značně zpomalován inkasem privatizačních příjmů. Jejich vliv je v současné době téměř zanedbatelný a dosažená výše deficitu má těsnější vliv na růst dluhu. Náklady dluhové služby razantně rostou, zůstávají trvalou zátěží výdajové strany. Proto je jediným možným řešením zmírnění růstu deficitů veřejných rozpočtů, které jej generují, v lepším případě pak trvalé dosahování přebytků primární bilance. Očekávané výsledky hospodaření jednotlivých subjektů veřejných rozpočtů a vývoj jejich dluhu budou podrobněji popsány v sešitu Hospodaření veřejných rozpočtů, který je součástí dokumentace Návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2012. Metodický box Používané metodiky veřejných rozpočtů 1) Veřejné finance lze sledovat z více úhlů pohledu. Pro účely plnění tzv. maastrichtských kritérií jsou údaje vykazovány na akruálním principu (metodika ESA 95). Tento systém zachycuje příjmy a výdaje na základě nároků; to je v okamžiku, kdy se ekonomická hodnota vytváří, transformuje nebo zaniká nebo když pohledávky a závazky vznikají, přeměňují se nebo zanikají. Tím zohledňuje hospodaření vlády z hlediska dlouhodobé perspektivy. Nepodává ovšem informaci o likviditě systému veřejných rozpočtů. Metodika ESA 95 je používána zejména v dokumentech předkládaných EU. Saldo v této metodice je využíváno pro hodnocení fiskální disciplíny členských států EU. V této metodice jsou rovněž sestavovány fiskální cíle uvedené v Konvergenčním programu ČR. 2) Údaje v této zprávě jsou prezentovány v metodice peněžních toků, která má přímou vazbu na schvalovaný státní rozpočet, rozpočty státních fondů a ostatních subjektů veřejných rozpočtů. Operace běžného roku jsou sledovány na hotovostním principu, tedy v okamžiku, kdy jednotlivé subjekty realizují související peněžní tok. Příjmy a výdaje jsou zaznamenány na základě provedené platby, nikoliv na základě vzniku pohledávky, resp. závazku. Prostřednictvím této metodiky jsou sledovány vládní příjmy, výdaje, financování salda hospodaření a s tím související změna dluhu. Je také používána v rozpočtových dokumentech, protože je blízká národní metodice sledování příjmů a výdajů. Celkové saldo veřejných rozpočtů (rozdíl celkových příjmů a výdajů z nefinančních operací) slouží pro hodnocení rozpočtové politiky se zaměřením na její dopady na finanční trhy a jejich stabilitu. Na rozdíl od metodiky ESA 95 podává informaci o likviditě veřejných rozpočtů. Příjmy ani výdaje nezahrnují operace pohybu, tj. přírůstku nebo úbytku finančního majetku, kdy se pouze mění jedna forma finančního majetku na jinou. Saldo pro fiskální cílení představuje celkové saldo v metodice peněžních toků očištěné o dotace transformačním institucím. Vyloučen je také vliv EU prostředků (vč. operací Národního fondu), které by výsledky daného roku zkreslovaly o časový nesoulad mezi přijetím plateb z EU a jejich realizací. Cílem je očistit saldo o operace, které jsou jednorázového nebo dočasného charakteru (např. úhrada transformačních nákladů). Tento ukazatel je shodný s ukazatelem používaným v návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu. Pro názornější pochopení obou metodik je možné nalézt paralelu mezi účetnictvím státu a klasickým podnikovým účetnictvím. Zatímco metodika peněžních toků poskytuje v podstatě obdobné informace jako daňová evidence podnikatele, ESA 95 poskytuje informace dostupné z jeho podvojného účetnictví. Pouze na základě kompletní informace z účetních výkazů, tedy rozvahy, výkazu zisku a ztráty a cash-flow, které jsou v různých modifikacích výsledkem účetnictví každého podnikatelského subjektu, lze posoudit zdraví podniku nebo naopak nalézt jeho slabá místa. Rovněž pro stát je znalost těchto informací nutností, což současně vysvětluje důležitost analýzy dat v obou metodikách.

21

II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu 1.

Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

1.1.

Záměry schváleného rozpočtu

Státní rozpočet České republiky na rok 2011 byl schválen Poslaneckou sněmovnou zákonem č. 433 ze dne 15. prosince 2010 a stanovil příjmy ve výši 1 044,0 mld. Kč a výdaje ve výši 1 179,0 mld. Kč. Rozpočtovaný schodek v objemu 135,0 mld. Kč měl být podle tohoto zákona vypořádán státními dluhopisy do výše 131,6 mld. Kč, přijatými dlouhodobými úvěry do výše 5,5 mld. Kč a změnou stavů na účtech státních finančních aktiv, a to zvýšením o 2,1 mld. Kč. V březnu byl schválen zákon č. 97/2011 Sb., kterým se mění zákon o státním rozpočtu ČR na rok 2011. Byl tak zapracován dopad zákona č. 402/2010 Sb.6, který zpřísňuje podmínky podpory využívání obnovitelných zdrojů energie. Tato novela souvztažně navýšila rozpočet příjmů i výdajů o 11,7 mld. Kč, tj. bez vlivu na schodek (došlo k navýšení schváleného rozpočtu DPH o 1,0 mld. Kč, odvodu z elektřiny ze slunečního záření o 4,2 mld. Kč, darovací daně o 4,8 mld. Kč, odvodu za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu o 1,7 mld. Kč a neinvestičních transferů podnikatelským subjektům o 11,7 mld. Kč). Po této úpravě jsou tak celkové příjmy státního rozpočtu stanoveny částkou 1 055,7 mld. Kč, celkové výdaje částkou 1 190,7 mld. Kč a schodek zůstal nezměněn ve výši 135,0 mld. Kč. Východiska přípravy státního rozpočtu na rok 2011 byla následující: 

Programové prohlášení vlády.



Střednědobý výdajový rámec na rok 2011. o Při projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2010 nebyly Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR stanoveny střednědobé výdajové rámce na léta 2011 a 2012. o Východiskem pro zpracování státního rozpočtu na rok 2011 byl proto výdajový rámec, který byl stanoven usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 966 ze 45. schůze 10. prosince 2008 při projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2009.



Predikce základních makroekonomických indikátorů do roku 2011 (zpracovaná Ministerstvem financí v červenci 2010). Návrh rozpočtu počítal s meziročním přírůstkem hrubého domácího produktu ve stálých cenách o 2,3 %, s prognózou meziroční míry inflace 2,5 % a průměrnou mírou nezaměstnanosti 8,7 % (podle metodiky MPSV).

Následující tabulka naznačuje tendence základních ukazatelů schváleného rozpočtu na rok 2011 ve srovnání s rozpočtem a skutečností roku 2010:

Zákon č. 402/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 6

22

Tabulka č. 9: Schválený rozpočet 2011 a jeho tendence k rozpočtu a skutečnosti 2010 (v mld. Kč) 2010 Rozpočet schválený Celkové příjmy

Skutečnost

2011 Rozpočet schválený *)

Rozdíl SR 2011SR 2010

Rozdíl SR 2011 Skut.2010

Index v % Index v % SR 2011/ SR 2011/ SR 2010 Skut.2010

1 022,22

1 000,38

1 055,70

33,48

55,32

103,3

105,5

Daňové příjmy (bez poj. na SZ) DPH Spotřební daně (vč. energetických daní) DPPO DPFO Ostatní daňové příjmy

534,74 188,60 141,10 100,30 88,30 16,44

508,02 187,82 130,86 86,30 87,49 15,55

543,16 195,10 140,80 84,00 101,50 21,76

8,43 6,50 -0,30 -16,30 13,20 5,33

35,14 7,28 9,94 -2,30 14,01 6,21

101,6 103,4 99,8 83,7 114,9 132,4

106,9 103,9 107,6 97,3 116,0 140,0

Pojistné na SZ

367,13

355,84

373,29

6,16

17,45

101,7

104,9

120,35 1 184,92

136,52 1 156,79

139,25 1 190,70

18,89 5,78

2,73 33,91

115,7 100,5

102,0 102,9

1 069,47 433,84

1 026,57 430,91

1 086,20 446,47

16,72 12,63

59,63 15,56

101,6 102,9

105,8 103,6

115,45 -162,70

130,22 -156,42

104,50 -135,00

-10,94 27,70

-25,72 21,42

90,5 83,0

80,2 86,3

Nedaňové a ost. příjmy Celkové výdaje Běžné výdaje Sociální dávky Kapitálové výdaje Saldo SR

*) vč. zákona č. 97/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2011

V porovnání se skutečností roku 2010 počítá schválený rozpočet na rok 2011 s růstem celkových příjmů o 55,3 mld. Kč, tj. o 5,5 %, celkové výdaje by měly vzrůst o 33,9 mld. Kč, tj. o 2,9 %, a schodek by tak měl být nižší o 21,4 mld. Kč. Z růstu celkových příjmů o 55,3 mld. Kč připadá na příjmy z daní a poplatků růst o 35,1 mld. Kč, tj. o 6,9 %, když největší nárůst proti skutečnosti 2010 představují předpokládaná inkasa daní z příjmů fyzických osob (o 14,0 mld. Kč, tj. o 16,0 %), spotřebních daní včetně energetických daní (o 9,9 mld. Kč, tj. o 7,6 %), a DPH (o 7,3 mld. Kč, tj. o 3,9 %). Rozpočet příjmů z pojistného na sociální zabezpečení je proti skutečnosti 2010 vyšší o 17,5 mld. Kč, tj. o 4,9 %. Rozpočet počítá se zachováním sazeb jednotlivých složek pojistného jako v roce 2010. Rozpočet nedaňových a ostatních příjmů by měl být vyšší o 2,7 mld. Kč, tj. o 2,0 %. Transfery přijaté od EU a převody z Národního fondu měly podle schváleného rozpočtu dosáhnout 117,1 mld. Kč (rozpočet 2010 činil 95,1 mld. Kč a skutečnost dosáhla 96,7 mld. Kč). Výdajová strana státního rozpočtu počítá s vyšším čerpáním prostředků proti skutečnosti 2010 o 33,9 mld. Kč, z toho růst o 59,6 mld. Kč (tj. o 5,8 %) připadá na běžné výdaje a pokles o 25,7 mld. Kč (tj. o 19,8 %) na výdaje kapitálové. Na růstu rozpočtovaných běžných výdajů proti skutečnosti 2010 se podílejí především úroky a ostatní finanční výdaje (růst o 24,2 mld. Kč, tj. o 49,6 %). Sociální dávky počítají v rozpočtu na rok 2011 s růstem proti skutečnosti 2010 o 15,6 mld. Kč (tj. o 3,6 %). Z toho výdaje na důchody by měly růst o 17,8 mld. Kč, tj. o 5,1 %. Mandatorní výdaje by měly dosáhnout 679,6 mld. Kč a převýšit tak skutečnost 2010 o 51,5 mld. Kč, tj. o 8,2 %. Jejich podíl na celkových výdajích se má zvýšit na 57,1 % (rozpočet 2010 předpokládal podíl ve výši 55,1 %, skutečnost 2010 dosáhla 54,3 %). Na poklesu rozpočtu kapitálových výdajů se podílejí především investiční transfery státním fondům, které proti skutečnosti 2010 klesly o 19,9 mld. Kč, tj. o 41,5 %. 1.2.

Rozhodující změny rozpočtu v průběhu 1. pololetí roku 2011

V průběhu 1. pololetí roku 2011 došlo ke změnám, které měly vliv na výši celkových příjmů a výdajů, avšak bez vlivu na schodek schválený rozpočtem. Rozpočet celkových příjmů i výdajů byl navýšen o 13,3 mld. Kč na základě zmocnění ministra financí podle § 24 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (týká se financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU). Toto navýšení se týkalo nejvíce kapitol

23

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (6,1 mld. Kč), Ministerstvo práce a sociálních věcí (3,7 mld. Kč) a Ministerstvo průmyslu a obchodu (3,2 mld. Kč). Rozpočet celkových příjmů po změnách k 30.6.2011 tak dosáhl 1 069,0 mld. Kč, celkových výdajů 1 204,0 mld. Kč a schodek zůstal na stejné úrovni (135,0 mld. Kč). Většina rozpočtových opatření znamenala pouze přesuny prostředků mezi jednotlivými položkami (především výdajovými) či kapitolami. Některá z nich jsou dále uvedena: 

z kapitoly VPS bylo do rozpočtu kapitol rozpočtovými opatřeními převedeno 6,8 mld. Kč (z toho např. 1,6 mld. Kč činil transfer prostředků na výdaje na odstraňování důsledků povodní a na následnou obnovu a 1,5 mld. Kč na výdaje na sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011). Z Vládní rozpočtové rezervy bylo uvolněno 1,1 mld. Kč – podrobněji v bodě II.3.4 této zprávy,



z kapitoly Státní dluh bylo v 1. pololetí 2011 prostřednictvím 3 rozpočtových opatření uvolněno do kapitoly Ministerstvo zemědělství 1,3 mld. Kč. Z této sumy bylo 129 mil. Kč určeno na projekt Podpora prevence před povodněmi II, 333 mil. Kč na projekt Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží a 801 mil. Kč na projekt Výstavby a obnovy infrastruktury vodovodů a kanalizací II,



z kapitoly OSFA (Operace státních finančních aktiv) bylo formou transferů účelových prostředků SFA do jiných kapitol převedeno 790 mil. Kč na krytí příslušných výdajů. Především se jednalo o transfery do kapitoly Ministerstvo zemědělství - např. 380 mil. Kč na programy týkající se protipovodňových opatření a 100 mil. Kč na pozemkové úpravy zaměřené na protipovodňová opatření spolufinancované z výnosů privatizace majetku. Dále šlo o transfer 217 mil. Kč určených k obnově a rozvoji vědecko-výzkumné základny, 50 mil. Kč na odkup pozemků v oblasti horního toku řeky Opavy (pro budoucí vznik přehrady Nové Heřmínovy) a o 18,5 mil. Kč na podporu zvyšování funkčnosti vodních děl (vše ve prospěch kapitoly Ministerstvo zemědělství). Do kapitoly Ministerstvo kultury byl proveden transfer na programy vzniklé zánikem věcných břemen na restituovaném majetku ve výši 24,4 mil. Kč.

Celkem bylo v 1. pololetí 2011 provedeno 338 rozpočtových opatření, což je o 28 méně než ve stejném období roku 2010. Nejvíce rozpočtových opatření se realizovalo v kapitole Ministerstvo vnitra (48), dále v kapitolách Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (28), Ministerstvo obrany (26), Ministerstvo zemědělství (26), Ministerstvo zdravotnictví (24) a Ministerstvo spravedlnosti (21). Nejvýznamnější skupinu rozpočtových opatření tvořily přesuny mezi jednotlivými kapitolami (37,3 %). Na druhém místě byly přesuny v rámci výdajů příslušné kapitoly (35,5 %). Třetí skupinu rozpočtových opatření tvořily přesuny prostředků z kapitoly Všeobecná pokladní správa do rozpočtů příslušných kapitol (18,3 %). Nižším počtem rozpočtových opatření byly jednotlivým kapitolám uvolňovány prostředky z kapitoly Státní dluh (4,1 %) a z kapitoly Operace státních finančních aktiv (2,1 %). Souvztažné zvýšení příjmů a výdajů se týkalo 2,7 % rozpočtových opatření. 1.3.

Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu za 1. pololetí roku 2011

Souhrnné výsledky hospodaření státního rozpočtu v hodnoceném období ukazuje následující přehled:

24

Tabulka č. 10: Příjmy, výdaje a saldo státního rozpočtu v 1. pololetí roku 2010 a 2011 (v mld. Kč) Ukazatel

2011 Skutečnost leden-červen Schválený Rozpočet Skutečnost 2010 rozpočet *) po změnách*) leden-červen 1 2 3 4

% plnění 5 =4:3

% plnění Index v roce 2010 2011/2010 6 7=4:1

PŘÍJMY CELKEM

507,94

1 055,70

1 069,02

507,64

47,5

48,7

99,9

VÝDAJE CELKEM

583,61

1 190,70

1 204,02

570,50

47,4

48,4

97,8

SALDO

-75,66

-135,00

-135,00

-62,86

46,6

46,4

83,1

*) rozpočet upravený k 30.6.2011 Pozn.: Rozpočet vč. zákona č. 97/2011 Sb., kterým se mění zák. č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2011

V 1. pololetí roku 2011 inkasoval státní rozpočet celkové příjmy ve výši 507,6 mld. Kč, tj. 47,5 % rozpočtu po změnách (v roce 2010 to bylo 48,7 %), a byly tak o 26,9 mld. Kč pod jeho polovinou. Proti stejnému období roku 2010 to bylo o 0,3 mld. Kč, tj. o 0,1 % méně. Rozpočet po změnách počítá s růstem o 6,9 % proti skutečnosti 2010. Na mírném meziročním poklesu se nejvíce podílely přijaté transfery (pokles o 8,8 mld. Kč – z toho transfery přijaté od EU a převody z Národního fondu o 6,1 mld. Kč). Příjmy z daní a poplatků představovaly 262,7 mld. Kč, tj. 48,4 % rozpočtu, a meziročně vzrostly o 4,9 mld. Kč, tj. o 1,9 % (v pololetí roku 2010 byly plněny na 48,2 %, při meziročním růstu o 19,2 mld. Kč, tj. o 8,0 %). Rozpočet počítá s růstem o 6,9 % proti skutečnosti roku 2010. Meziroční růst zaznamenalo především inkaso DPH (o 6,2 mld. Kč), spotřebních daní včetně energetických daní (o 4,2 mld. Kč) a majetkové daně (o 3,5 mld. Kč). Naopak inkaso daní z příjmů právnických osob meziročně kleslo o 8,6 mld. Kč. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení dosáhly výše 180,6 mld. Kč, tj. 48,4 % rozpočtu a meziročně vzrostly o 6,6 mld. Kč, tj. o 3,8 % (v pololetí 2010 byly plněny na 47,4 %, při meziročním poklesu o 5,9 mld. Kč, tj. o 3,3 %). Rozpočet je nad úrovní skutečnosti roku 2010 o 4,9 %. Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery ve výši 64,3 mld. Kč byly při meziročním poklesu o 11,8 mld. Kč, tj. o 15,5 %, plněny na 42,1 % rozpočtu po změnách (v 1. pololetí 2010 byly plněny na 53,8 % při meziročním poklesu o 12,0 mld. Kč, tj. o 13,6 %). Na meziročním poklesu se podílely především příjmy z rozpočtu EU (transfery přijaté od EU a Národního fondu). Ty činily 46,1 mld. Kč (plnění na 35,4 % rozpočtu po změnách), což je o 6,1 mld. Kč méně než v pololetí roku 2010. Celkové výdaje byly čerpány ve výši 570,5 mld. Kč, tj. na 47,4 %, a byly tak o 31,5 mld. Kč pod polovinou rozpočtu po změnách. V porovnání s pololetím 2010, kdy byl rozpočet čerpán na 48,4 %, byly výdaje o 13,1 mld. Kč, tj. o 2,2 %, nižší. Rozpočet po změnách je nad skutečností roku 2010 o 4,1 %. Běžné výdaje dosáhly 523,2 mld. Kč při čerpání rozpočtu na 48,2 % (loni to bylo na 49,4 %). Meziročně klesly o 4,5 mld. Kč, tj. o 0,9 %. Rozpočet po změnách převyšuje skutečnost roku 2010 o 5,6 %. Z toho sociální dávky tvořily 222,0 mld. Kč (meziroční růst o 8,9 mld. Kč), transfery veřejným rozpočtům územní dosáhly úrovně 71,7 mld. Kč (meziroční pokles o 13,7 mld. Kč), výdaje na úroky z kapitoly Státní dluh činily 29,7 mld. Kč (meziroční růst o 2,9 mld. Kč), odvody a příspěvky do rozpočtu EU pak 16,8 mld. Kč (meziroční růst o 0,3 mld. Kč), atd. Kapitálové výdaje představovaly 47,3 mld. Kč a byly čerpány na 39,6 % (loni to bylo na 40,3 %), při meziročním poklesu o 8,6 mld. Kč, tj. o 15,4 %. Z toho transfery Státnímu fondu 25

dopravní infrastruktury tvořily 14,1 mld. Kč a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu 3,2 mld. Kč (meziroční pokles o 4,1 mld. Kč, resp. o 0,9 mld. Kč). Transfery veřejným rozpočtům územní úrovně zatím dosáhly 12,5 mld. Kč (pokles o 5,7 mld. Kč). Rozpočet kapitálových výdajů po změnách počítá s poklesem proti loňské skutečnosti o 8,2 %. Mandatorní výdaje ve výši 339,1 mld. Kč představovaly čerpání rozpočtu po změnách na 50,0 %, při meziročním růstu o 14,8 mld. Kč, tj. o 4,6 %. Jejich podíl na celkových výdajích dosáhl 59,4 % (loni to bylo 55,6 %). Schodek státního rozpočtu dosáhl za 1. pololetí roku 2011 výše 62,9 mld. Kč. Proti loňskému roku je to výsledek o 12,8 mld. Kč příznivější. Proti úrovni dané polovinou rozpočtu po změnách je to výsledek o 4,6 mld. Kč lepší, což vyjadřuje i předstih plnění celkových příjmů před čerpáním celkových výdajů o 0,1 procentního bodu (loni to bylo o 0,3 p.b.). Graf č. 16: Vývoj salda SR v 1. pololetích v letech 1993-2011 (v mil. Kč) 20 000 10 000

10 448 5 570 9 715 3 763

1 823

7 642 1 274

0 -1 004

-915

-10 000

-5 982 -4 933

-20 000

-5 652

-14 827

-30 000

-29 653

-40 000 -50 000 -53 399

-60 000

-49 702 -62 856

-70 000

-68 259 -75 664

-80 000

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Graf č. 17:Vývoj inkasa příjmů, čerpání výdajů a sald v jednotlivých měsících roku 2011(v mld. Kč) 140,00 120,00 100,00

114,90 92,57 81,96

80,00

98,56

95,67 98,05

86,94 72,60

65,12

108,69 90,08

72,98

60,00 40,00

18,61

10,61

20,00 0,00

-2,38

-20,00

-13,96

-40,00

-33,43

-42,30

-60,00 Leden

Únor

Březen

příjmy

výdaje

26

Duben

saldo

Květen

Červen

Z tabulky je zřejmé, že vývoj hospodaření státního rozpočtu není v průběhu 1. pololetí 2011 rovnoměrný. Inkaso příjmů je závislé na daňovém kalendáři, termínech vratek daní, nepravidelných převodech z Národního fondu (příjmy z EU). Na straně výdajů dochází k nepravidelnému čerpání především v oblasti převodů prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji (čtvrtletní zálohy ve výši cca 19 mld. Kč) či v kapitálových výdajích. Detailnější informace o vývoji hospodaření státního rozpočtu v jednotlivých měsících roku jsou každý první pracovní den v měsíci zveřejňovány na www.mfcr.cz. Uvedené celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu za 1. pololetí 2011 obsahují na straně výdajů i prostředky, které organizační složky státu (OSS) mají možnost nad rámec svých rozpočtů čerpat z tzv. nároků. Stav nároků z nespotřebovaných výdajů k 1.1.2011 činil 101,1 mld. Kč, v průběhu 1. pololetí snížily OSS tyto nároky o 46,6 mld. Kč. Celkové výsledky obsahují rovněž prostředky převedené z rezervních fondů do příjmů kapitol a jejich následné použití ve výdajích. Podle údajů finančních výkazů za období 1. pololetí 2011 kapitoly převedly z rezervních fondů do svých příjmů prostředky v celkové výši 1,3 mld. Kč a z této částky v hodnoceném období použily k financování výdajů cca 467 mil. Kč. Pro informaci uvádíme, že v rámci příjmů rezervních fondů v hodnoceném období kapitoly vykázaly prostředky ze zahraničí poskytnuté bez uvedení účelu ve výši 287 mil. Kč a prostředky poskytnuté na stanovený účel v částce 53 mil. Kč a Ministerstvo obrany navíc příjmy z prodeje majetku, se kterým bylo zmocněno hospodařit ve výši 189 mil. Kč. Z dosavadního vývoje hospodaření lze na konci roku očekávat dosažení deficitu na nižší úrovni než v roce 2010 (-156,4 mld. Kč) a pravděpodobně na úrovni, která je dána schváleným rozpočtem (-135 mld. Kč). I přesto, že lze očekávat v rámci daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení propad proti rozpočtované výši kolem 10-15 mld. Kč, na straně výdajů jsou v podobné výši očekávány úspory v rámci kapitol VPS a Státní dluh. Vzhledem k pozastavení či zpomalení některých operačních programů je možné spatřovat další riziko i v neplnění příjmů prostředků z EU (převody z Národního fondu). Na straně výdajů lze za celý rok očekávat zapojení cca 70 mld. Kč z nároků z nespotřebovaných výdajů (nad rámec rozpočtu výdajů), nicméně stejně jako v minulých letech pravděpodobně dojde i k poměrně vysokému nečerpání výdajů (především výdajů spolufinancovaných z rozpočtu EU). Podrobnější analýza vývoje příjmové a výdajové stránky státního rozpočtu je obsahem dalších částí zprávy.

27

2.

Příjmy státního rozpočtu

Zákonem č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2011, ze dne 15. prosince 2010, schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR na rok 2011 příjmy státního rozpočtu ve výši 1 044,0 mld. Kč. Zákonem č. 97/2011 Sb., ze dne 23. března 2011, došlo ke změně zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2011 – zapracován dopad zákona č. 402/2010 Sb., který zpřísňuje podmínky podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Došlo tak k navýšení schváleného rozpočtu příjmů i výdajů o 11,7 mld. Kč, tj. limit prostředků státního rozpočtu pro poskytnutí dotace na úhradu vícenákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů pro rok 2011. Tato částka bude na straně příjmové kompenzována zvýšením inkasa z daně darovací o 4,8 mld. Kč (z emisních povolenek), nově zavedeným odvodem z elektřiny ze slunečního záření ve výši 4,2 mld. Kč a odvodem za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu v částce 1,7 mld. Kč. V důsledku toho by mělo dojít i ke zvýšení výnosu DPH o l,0 mld. Kč. Státní rozpočet se tak na straně příjmů navýšil na 1 055,7 mld. Kč. Dále došlo v průběhu 1. pololetí roku 2011 k několika změnám, které měly vliv na změnu výše celkových příjmů a výdajů schváleného rozpočtu (souvztažně navýšeny o 13,3 mld. Kč). Rozpočet celkových příjmů po změnách tak dosáhl 1 069,0 mld. Kč. Detailnější popis změn rozpočtu je obsažen v části II.1.2 této zprávy. Celkové příjmy státního rozpočtu dosáhly ke konci června 2011 výše 507,6 mld. Kč, což představovalo 47,5 % rozpočtu po změnách a meziroční pokles o 0,3 mld. Kč, tj. o 0,1 % méně oproti 30.6.2010. Jejich objem byl o 26,9 mld. Kč nižší než alikvota (polovina) rozpočtu po změnách. Graf č. 18: Struktura celkových daňových příjmů Ostatní daňové příjmy 0,4%

Pojistné na sociální zabezpečení 35,6%

Majetkové daně 1,4% Clo 0,2% Správní poplatky 0,3% Daň z příjmů právnických osob 9,9%

Nedaňové a ost. příjmy 12,7% Daň z příjmů fyzických osob 7,8%

Spotřební daně 13,1%

DPH 18,6%

28

Tabulka č. 11: Příjmy státního rozpočtu, jejich plnění a meziroční srovnání (v mld. Kč) Ukazatel

A) Daňové příjmy (daně, poplatky, pojistné)

Skutečnost 1. pololetí 2010 1

Rozpočet 2011*) schválený rozpočet po změnách 2 3

Skutečnost 1. pololetí 2011 4

% plnění (4:3) 5

Rozdíl skut-rozp. (4-3) 6

Index 2011/2010 (4:1) 7

431,8 9

91 6,45

916,45

443,36

48,4

-473,09

102,7

257,85 40,3 9 35,0 3 2,0 8 3,2 9 59,0 8 88,4 3 62,1 4

543,16 10 1,50 8 2,60 5,40 1 3,50 8 4,00 19 5,10 14 0,80

543,16 101,50 82,60 5,40 13,50 84,00 195,10 140,80

262,74 39,81 37,37 -1,16 3,60 50,47 94,60 66,37

48,4 39,2 45,2 -21,5 26,7 60,1 48,5 47,1

-280,43 -61,69 -45,23 -6,56 -9,90 -33,53 -100,50 -74,43

101,9 98,6 106,7 -56,0 109,7 85,4 107,0 106,8

4,20 3,11

4,20 3,11

1,95 0,78

46,4 25,0

-2,25 -2,25

0,7 7

1,40 1,70

1,40 1,70

0,77 0,00

54,9

-0,63 -1,70

Správní pop latky Daně z mezinár. obchodu a transakcí (clo)

1,1 5 0,7 5

2,35 1,20

2,35 1,20

1,31 0,85

55,6 70,7

-1,04 -0,35

113,3 112,7

Daně z majetkových a kapitál. převodů Ostatní daňové příjmy***)

3,7 8 1,3 5

1 3,00 2,10

13,00 2,10

7,29 1,27

56,1 60,2

-5,71 -0,84

193,1 94,0

174,05 155,4 1

373,29 33 1,81

373,29 331,81

180,62 161,41

48,4 48,6

-192,67 -170,40

103,8 103,9

16,9 9

1 7,61

17,54

14,09

80,3

-3,46

82,9

12,15 2,1 0

1 1,21 1,64

11,25 1,71

9,72 2,13

86,4 124,9

-1,53 0,43

80,0 101,4

1,8 3 7,4 2

1,98 6,59

1,98 6,59

1,70 5,09

86,0 77,2

-0,28 -1,50

93,1 68,6

0,4 8 2,4 8

0,58 1,53

0,57 1,55

0,49 2,43

85,1 157,1

-0,09 0,88

101,8 97,7

1,8 2 0,3 0 0,5 3 0,4 5 0,0 8 0,0 1

2,27 0,45 2,60 2,25 0,11 0,12

2,14 0,45 2,60 2,25 0,11 0,12

1,62 0,22 0,32 0,28 0,03 0,00

75,7 49,4 12,1 12,3 31,5 3,8

-0,52 -0,23 -2,28 -1,97 -0,08 -0,12

88,9 73,7 59,5 61,9 44,2 73,0

0,7 7

2,51

2,58

0,68

26,5

-1,90

88,5

58,29

119,13

132,44

49,51

37,4

-82,93

84,9

29,0 7 21,8 9

5 3,98 3 6,41

63,75 36,19

30,03 23,30

47,1 64,4

-33,71 -12,89

103,3 106,4

1,2 8 5,8 1

1 7,48

0,00 27,45

1,35 5,34

19,5

1,35 -22,11

105,7 92,0

29,2 1 25,7 8

6 5,15 6 3,65

68,70 67,22

19,48 17,71

28,4 26,3

-49,22 -49,51

66,7 68,7

507,9 4

105 5,70

1069,02

507,64

47,5

-561,38

99,9

Příjmy z daní a poplatků Daň z příjmů fyzických osob (DPFO) v tom: • DPFO ze závislé činnosti a funkčních požitků • DPFO ze samostatné výdělečné činnosti • DPFO z kapitálových výnosů Daň z příjmů právnických osob (DPPO) Obecné vnitř.daně ze zboží a služeb v tuzemsku (DPH) Zvláštní daně a poplatky ze zboží a služeb v tuzemsku (SD) **) z toho: odvody z elektřiny ze slunečního záření Poplatky a odvody v oblasti životního prostředí z toho: poplatky za uložení odpadů (kapitola OSFA) odvody za od nětí půdy ze zemědělského půdního fondu

Pojistné na soc.zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti z toho: • Pojistné na důchodo vé pojištění

B) Nedaňové příjmy celkem Příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků z toho: • Odvody přebytků organizací s přímým vztahem • Příjmy z vlastní činnosti • Výnosy z finančního majetku • Soudní poplatky Přijaté sankční platby a vratky transferů Příjmy z prodeje nekap.majetku a ost nedaň. příjmy z toho: • Dobrovolné po jistné Přijaté splátky půjčených prostředků z toho : • Splátky půjč.prostředků od podnikatel.subjektů • Splátky půjč.prostř.ze zahraničí (z vládních úvěrů) • Splátky půjč.prostř.od veř. rozpočtů územ.úrovně

C)

Kapitálové příjmy celkem

D)

Přijaté transfery celkem v tom: • Neinvestiční přijaté transfery z toho : Neinvestiční transfery přijaté od EU Převody z vlastních fondů Neinv. transf.od veř.rozp.ústř.úrovně • Investiční přijaté transfery z toho: Investiční převody z Národního fondu

PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU CELKEM

x 0,7 7 x

x

x

x 100,4 100,4 x

*) zákonem č. 97/2011 Sb., ze dne 23. března 2011 byl zapracován zák. č. 402/2010 Sb., který zpřísňuje podmínky podpory využívání obnovitelných zdrojů energie **) včetně tzv. energetických daní (daň z elektřiny, zemního plynu a některých dalších plynů a pevných paliv) a od roku 2011 odvodů z elektřiny ze slunečního záření ***) dopočet do celku

2.1.

Celostátní daňové příjmy

Celostátní inkaso všech daní dosáhlo ke konci června 2011 výše 367,6 mld. Kč, což představovalo 48,4 % celoročně rozpočtovaného objemu, stejně jako v 1. pololetí roku 2010 a meziroční nárůst o 3,5 mld. Kč, tj. o 1,0 %. Z toho nejvyšší absolutní nárůst o 8,1 mld. Kč byl dosažen u daně z přidané hodnoty (dále „DPH“), u spotřebních daní (dále „SD“) o 4,3 mld. Kč a majetkových daní o 3,5 mld. Kč. Naopak největší pokles oproti stejnému období minulého roku přestavuje výběr daní z příjmů právnických osob včetně obcí a krajů, a to o 12,8 mld. Kč (vloni nárůst o 6,8 mld. Kč) a daní z příjmu fyzických osob z přiznání 29

o 3,7 mld. Kč (vloni nárůst o 0,1 mld. Kč). Finanční prostředky získané ze cla, silniční daně, dálničních poplatků, daně z nemovitostí a ostatních daní a poplatků dosáhly ve svém souhrnu v 1. pololetí 2011 částky 21,7 mld. Kč (pokles oproti stejnému období roku 2010 o 3,0 mld. Kč). Zákon č. 377/2007 Sb., kterým se změnil zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, stanovil s účinnosti od 1. ledna 2008 podíl státního rozpočtu na celostátních výnosech daní na 69,68 %, podíl obcí na 21,4 % a krajů na 8,92 %. Dělení výnosů pro uzemní samosprávné celky se vztahuje pouze na DPH, DPPO a DPFO. Z dosaženého celostátního výnosu všech daní připadlo na státní rozpočet 71,5 % (262,7 mld. Kč), což je o 0,7 procentního bodu více než v 1. pololetí 2010. Podíl rozpočtů územně samosprávných celků činil 26,2 % (96,3 mld. Kč), tj. o 0,8 procentního bodu méně než ve stejném období roku 2010. Z toho na daňové příjmy obcí připadlo 74,0 mld. Kč a kraje získaly do svých rozpočtů 22,3 mld. Kč. Státnímu fondu dopravní infrastruktury (dále jen „SFDI“) bylo převedeno 8,6 mld. Kč, tj. 2,3 % (podíl SD z minerálních olejů 3,5 mld. Kč, silniční daň 2,7 mld. Kč a dálniční poplatek 2,4 mld. Kč). Tabulka č. 12: Meziroční srovnání celostátního inkasa daní (v mld. Kč) UKAZATEL

Celkem 2010 Rozpočet Skutečnost schválený 1. pololetí**)

% plnění

Celkem 2011 Rozpočet Skutečnost schválený 1. pololetí

% plnění

Meziroční Meziroční přírůstek index 2010-2009 2011-2010 2010/2009 2011/2010

Daňové příjmy:

752,44

364,07

48,4

759,26

367,59

48,4

25,14

3 ,53

107,4

101,0

z toho: - DPH - spotřební daně (vč. tzv. energ. daní) - clo - DPPO včetně obcí a krajů v tom: • DPPO • DPPO za obce a kraje - DPFO v tom: • z kapitálových výnosů • závislá činnost • z přiznání - silniční daň - daň z nemovitosti - majetkové daně - dálniční poplatek - ostatní daně a poplatky*)

270,80 149,20 1,30 150,10 143,90 6,20 134,20 9,60 105,30 19,30 5,50 9,60 9,10 2,60 20,04

126,50 65,60 0,75 86,51 81,03 5,48 60,76 4,70 52,03 4,03 2,20 5,11 3,78 2,33 10,53

46,7 44,0 58,0 57,6 56,3 88,3 45,3 48,9 49,4 20,9 40,0 53,2 41,5 89,5 52,5

279,50 148,40 1,20 126,80 120,60 6,20 151,00 19,30 121,10 10,60 5,60 9,70 13,00 2,90 21,16

134,61 69,86 0,85 73,68 68,08 5,60 60,48 5,14 55,00 0,33 2,68 5,17 7,29 2,40 10,59

48,2 47,1 70,7 58,1 56,4 90,3 40,1 26,7 45,4 3,1 47,8 53,3 56,1 82,7 50,0

9,12 7,03 0,02 6,75 6,77 -0,02 0,87 0,14 0,59 0,13 0,29 1,76 -0,39 0,17 -0,49

8 ,11 4 ,26 0 ,10 -12 ,83 -12,95 0,12 -0 ,29 0,45 2,97 -3,70 0 ,48 0 ,06 3 ,52 0 ,07 0 ,06

107,8 112,0 103,1 108,5 109,1 99,7 101,5 103,2 101,1 103,4 115,1 152,7 90,7 107,9 95,5

106,4 106,5 112,7 85,2 84,0 102,2 99,5 109,5 105,7 8,3 121,6 101,2 193,1 103,0 100,6

*) SR včetně poplatků a odvodů v oblasti životního prostředí **) neobsahuje údaje cca 90ti obcí (problémy s předáním výkazů do CSÚIS) Pozn.:Údaje vychází z finančních výkazů, nikoli z evidence GFŘ

Celostátní výnos DPH ke konci června 2011 dosáhl objemu 134,6 mld. Kč, což je 48,2 % celoročního rozpočtu. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 se jedná o nárůst o 8,1 mld. Kč, tj. o 6,4 % (v pololetí roku 2010 byl rozpočet plněn na 46,7 % a meziroční nárůst proti roku 2009 představoval 7,8 %). Z inkasovaného výnosu DPH připadlo na státní rozpočet 94,6 mld. Kč, 28,4 mld. Kč na rozpočty obcí a 11,6 mld. Kč rozpočty krajů. Celostátní výnos spotřebních daní k 30.6.2011 dosáhl 69,9 mld. Kč, tj. 47,1 % rozpočtu, a byl o 4,3 mld. Kč, tj. o 6,5 % nad úrovní 1. pololetí 2010. Z této inkasované částky bylo 3,5 mld. Kč převedeno do příjmů SFDI. Celostátní výnos daně z příjmů fyzických osob (DPFO) ke konci června 2011 dosáhl 60,5 mld. Kč (plnění rozpočtu na 40,1 %) a byl proti stejnému období roku 2010 nižší o 0,3 mld. Kč, tj. o 0,5 %. Z celkového inkasa státnímu rozpočtu zůstalo 39,8 mld. Kč, do rozpočtu obcí bylo převedeno téměř 15,2 mld. Kč a do rozpočtů krajů 5,5 mld. Kč. 

Rozhodující část této daně tvoří daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Její celostátní inkaso za 1. pololetí roku 2011 dosáhlo 55,0 mld. Kč (45,4 % 30

celoročního rozpočtu) a bylo o 3,0 mld. Kč, tj. o 5,7 % vyšší než v 1. pololetí roku 2010. 

Celostátní inkaso daně z kapitálových výnosů představovalo k 30. červnu 2011 hodnotu 5,1 mld. Kč, tj. 26,7 % rozpočtu a bylo o 0,5 mld. Kč (o 9,5 %) vyšší než za stejné období roku 2010.



Celostátní inkaso daně z příjmů placené na základě daňového přiznání dosáhlo ke konci června 2011 výše 0,3 mld. Kč a naplnilo rozpočtem předpokládanou částku na 3,1 %, při meziročním poklesu o 3,7 mld. Kč, tj. o 91,7 %.

Celostátní inkaso daně z příjmů právnických osob (DPPO) včetně obcí a krajů dosáhlo ke konci 1. pololetí 2011 částky 73,7 mld. Kč, tj. 58,1 % rozpočtu při meziročním snížení o 12,8 mld. Kč, tj. o 14,8 %. Z celostátního objemu této daně bylo 5,6 mld. Kč výhradně příjmem obcí a krajů. Zbývající část, tj. 68,1 mld. Kč byla na základě rozpočtového určení daní rozdělena mezi státní rozpočet 50,5 mld. Kč, rozpočet obcí 12,6 mld. Kč a do rozpočtu krajů bylo převedeno 5,0 mld. Kč. 2.2.

Daňové příjmy státního rozpočtu

Schválený státní rozpočet daňových příjmů (bez pojistného na sociální zabezpečení) počítal s meziročním růstem o 35,1 mld. Kč, tj. o 6,9 % (měřeno ke skutečnosti r. 2010). Jejich skutečné inkaso ke konci června 2011 dosáhlo výše 262,7 mld. Kč, což představovalo 48,4 % rozpočtu (v pololetí 2010 to bylo 48,2 %). Meziroční nárůst o 4,9 mld. Kč, tj. o 1,9 %, ovlivnilo inkaso DPH a spotřebních daní. Příjmy státního rozpočtu z DPH vykázaly nárůst oproti stejnému období loňského roku o 6,2 mld. Kč, tj. o 7,0 % (vloni růst o 6,2 mld. Kč, tj. o 7,6 % oproti stejnému období roku 2009), spotřební daně vzrostly o 4,2 mld. Kč, tj. o 6,8 % (vloni nárůst o 6,9 mld. Kč, tj. o 12,6 % oproti stejnému období roku 2009). Další váhově významné daně naopak klesly, a to DPPO vykázaly meziroční pokles o 8,6 mld. Kč, tj. o 14,6 % (vloni byl naopak nárůst oproti stejnému období r. 2009 o 5,8 mld. Kč, tj. o 10,8 %). Klesla dále i DPFO oproti stejnému období loňského roku o 0,6 mld. Kč, tj. o 1,4 % (loni nárůst o 0,9 mld. Kč, tj. o 2,2 % oproti stejnému období roku 2009). 2.2.1.

Daň z příjmů právnických osob (DPPO)

DPPO patří do kategorie tzv. sdílených příjmů. Její výnos je rozdělován mezi státní rozpočet a územní rozpočty. Příjmy státního rozpočtu se skládají z DPPO srážené podle zvláštní sazby a z daně placené poplatníky na základě podaných daňových přiznání (formou čtvrtletních nebo pololetních záloh a jejich zúčtováním za minulé období). Podle rozpočtového určení daní náleží státnímu rozpočtu 69,68 % výnosu daně. Výnos DPPO z vedlejší činnosti obcí a krajů plyne celý do rozpočtu obcí a krajů. Celostátní výnos DPPO, vybraný finančními úřady v České republice za 1. pololetí roku 2011, činil 69,3 mld. Kč, tj. 57,4 % rozpočtu, při meziročním poklesu o 10,8 mld. Kč (o 13,5 %).

31

Tabulka č. 13: Vývoj inkasa DPPO vybírané FÚ a připadající na státní rozpočet (v mld. Kč) Ukazatel DPPO celkem*): - v tom:**) - daň z p řiznání - daň vybíraná srážkou - z toho: - DPPO státní rozpočet

Skutečnost 1. pololetí 20 09

Skutečnost 1.pololetí 2010

72,7

80,1

69,9 2,8

77,3 2,8

53,3

59,1

Schválený rozpočet 2011 120,6 x x

Skutečnost 1.pololetí 2011 69,3 66,7 2,6

84,0

% plnění rozpočtu

50,5

57,4 x x 60,1

Index růstu 2011/2010

Meziroční rozdíl 2011 -2010

86,5

-10,8

86,3 92,2

-10,6 -0,2

85,4

-8,6

*) bez DPPO vybírané obcemi a kraji (údaje vychází z výkazů GFŘ, nikoliv z finančních výkazů státní pokladny) **) rozdělení na daň vybíranou srážkou a daň z přiznání je orientační

Z celkového inkasa DPPO za 1. pololetí 2011 náleží státnímu rozpočtu částka 50,5 mld. Kč (plnění rozpočtované výše na 60,1 %), což je o 8,6 mld. Kč méně než v prvním pololetí roku 2010, tedy pokles o 14,6 %. Doposud nejvyšší inkaso této daně k 30.6. bylo v roce 2008, a to 69,0 mld. Kč. Rozpočet na rok 2011, v porovnání z rozpočtem na rok 2010, reflektuje u inkasa DPPO doznívající dopady celosvětové hospodářské krize i legislativní změny (zejména pokles sazby daně z 20 na 19 % a u srážkové daně osvobození příjmů z licenčních poplatků). Meziroční srovnatelnost vývoje inkasa k 30. červnu však významně snižuje legislativní změna ve vymezení posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání, která je současně posledním dnem lhůty splatnosti daně (§ 136 a § 135, ve spojení s § 33 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád), účinná od 1. ledna 2011. Jejich konec se u poplatníků daně z příjmů právnických osob uplatňujících zdaňovací období kalendářního roku přesunul u základní lhůty z 31. března na 1. dubna, resp. u prodloužené lhůty z 30. června na 1. červenec. Tento vliv umocňuje nová úprava postihů za opožděné podání daňového přiznání (pokuta za opožděné tvrzení daně podle § 250 daňového řádu) a prodlení s úhradou splatné daně (úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu), které jsou uplatňovány až při nedodržení zákonných lhůt o více než pět pracovních dnů. Dopad výše uvedených legislativních změn vyplývá z meziročního srovnání inkasa k 31.7.2011. K tomuto datu byl do značné míry eliminován meziroční pokles inkasa vykázaný k 30.6.2011 ve výši 10,8 mld. Kč, který se k 31.7.2011 snížil na 4,2 mld. Kč. Výše zmíněné legislativní změny nepřímo ovlivňují též začátek běhu lhůty pro vyřízení žádostí o vrácení vratitelných přeplatků, což dále zkresluje srovnatelnost vývoje inkasa DPPO z přiznání mezi rokem 2011 a 2010. Proto bude možné dopady všech legislativních změn týkajících se placení této daně přesněji posoudit až v meziročním srovnání k 31.8.2011, neboť do inkasa k 31.7.2011 se zatím plně nepromítá vypořádání vratitelných přeplatků na zálohách na uvedenou daň, splatnou do 1.7.2011. Z teritoriálního pohledu se celostátní meziroční pokles inkasa DPPO z přiznání k 31.7.2011 koncentroval v působnosti FŘ pro hl.m. Prahu, zatímco v působnosti ostatních finančních ředitelství byl zaznamenán meziroční nárůst, který však byl jak v absolutním, tak relativním vyjádření výrazně diferencován. Pokles inkasa v působnosti FŘ pro hl.m. Prahu je v rozhodující míře předurčen koncentrací velkých daňových subjektů s významným podílem na celorepublikovém objemu inkasa DPPO v jeho územní působnosti. U některých z těchto daňových subjektů, jejichž předmětem činnosti je výroba a rozvod elektrické energie, provozování energovodů, stavební výroba, developerská činnost, velkoobchod a maloobchod, poskytování služeb mobilních operátorů, informační technologie apod., došlo v roce 2010 k výraznému poklesu účetních výsledků hospodaření, který měl za následek snížení daňové povinnosti s platné v roce 2011, 32

v některých případech vznik vratitelných přeplatků z vyúčtování záloh a ojedinělé nebyly ani případy meziročního přechodu z daňové povinnosti do daňové ztráty. I mezi těmito daňovými subjekty roste počet žádostí o stanovení záloh jinak nebo zrušení povinnosti daň zálohovat. Zvyšuje se počet žádostí o prodloužení lhůty k podání daňového přiznání a oproti předchozím letům i počet žádostí o posečkání daně nebo úhradu daně ve splátkách. U menších daňových subjektů se jednalo též o nárůst počtu případů útlumu podnikatelské činnosti, jako důsledku poklesu zakázek a spotřebitelské poptávky. Výše inkasa výnosově rozhodující složky, tj. DPPO z přiznání, byla v hodnoceném období ovlivněna především dalším snížením základní sazby daně z 20 % na 19 %, s účinností pro stanovení daňové povinnosti za zdaňovací období započatá v roce 2010, neboť konec zákonných lhůt pro podání daňových přiznání za tato zdaňovací období, která jsou současně lhůtami splatnosti daně, nastal až po 1. lednu 2011. Nepříznivý dopad této legislativní změny převýšil o 1,9 mld. Kč pozitivní daňový efekt z pokračujícího ekonomického oživení, které se v meziročním srovnání projevilo za zdaňovací období započatá v roce 2010 ve zvýšení celorepublikového základu daně o 22, 2 mld. Kč. Z časové prodlevy, se kterou inkaso DPPO z přiznání reaguje na reálný výkon ekonomiky, vyplývající ze zákonné úpravy stanovení výše a periodicity záloh, lhůt pro jejich placení, včetně lhůt pro podání daňových přiznání, které jsou současně lhůtami splatnosti daně, je evidentní, že se v inkasu DPPO ve 2. pololetí 2011 zatím plně neprojeví pokračující oživení ekonomiky. S ohledem na výši zákonných záloh vyplývajících z částek daně přiznaných za zdaňovací období započatá v roce 2010 a po zohlednění rozhodnutí, jimiž bylo vyhověno žádostem o stanovení záloh jinak, lze k 31.12.2011 očekávat inkaso na DPPO z přiznání ve výši 116,4 mld. Kč. U DPPO vybírané srážkou nabylo dnem 1.1.2010 účinnosti daňové osvobození příjmů z licenčních poplatků, které bylo rozhodujícím důvodem meziročního poklesu inkasa ke dni 30.6.2011 o 228 mil. Kč a ke dni 31.7.2011 o 191 mil. Kč. Kromě poklesu inkasa z důvodu daňového osvobození příjmů z licenčních poplatků, s předpokládaným celoročním dopadem cca 0,3 mld. Kč, lze očekávat též pokles inkasa srážkové daně z dividendových příjmů a podílů na zisku, a to vzhledem k nerovnoměrnému průběhu ekonomického oživení v roce 2010. S ohledem na tento předpokládaný vývoj lze za celý rok 2011 předpokládat na této dani inkaso maximálně do výše 8,8 mld. Kč.

33

Graf č. 19: Srovnání měsíčního inkasa DPPO náležející státnímu rozpočtu (v mld. Kč) 45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 -5,00 leden

únor

březen

2007

2.2.2.

duben

2008

2009

květen

2010

červen

2011

Daň z příjmů fyzických osob (DPFO)

Daň z příjmů fyzických osob patří rovněž do kategorie tzv. sdílených příjmů, kdy výnos je rozdělován mezi státní rozpočet a územní rozpočty. Pro rok 2011 bylo státnímu rozpočtu určeno 68,18 % celkového výnosu DPFO ze závislé činnosti, 10 % + 69,68 % ze 60% celkového výnosu DPFO z přiznání a 69,68 % celkového výnosu DPFO vybírané srážkou. Příjem státního rozpočtu celkem ze všech tří položek daně z příjmů fyzických osob dosáhl 39,8 mld. Kč, tj. 39,2 % rozpočtu a meziročně byl nižší o 0,6 mld. Kč, tj. o 1,4 %. Rozpočet počítal s nárůstem proti dosažené skutečnosti v roce 2010 o 16,0 %. Tabulka č. 14: Daně z příjmů fyzických osob inkasované státním rozpočtem ( v mld. Kč) UKAZATEL Daň z příjmů fyzických osob v tom: • DPFO ze závislé činnosti • DPFO ze sam.výděl.činnosti • DPFO z kapitálových výno sů

Skutečnost 1. pololetí 2009

Skutečnost 1. pololetí 2010

Skutečnost 2011 1.pololetí % 2011 plnění

Rozdíl 2010-2009

Rozdíl 2011-2010

Index 2010/2009 2011/2010

39,52

40,39

39,81

39,2

0,87

-0,58

102,2

98,6

35,07 1,27 3,18

35,03 2,08 3,29

37,37 -1,16 3,60

45,2 -21,5 26,7

-0,04 0,80 0,11

2,34 -3,24 0,32

99,9 162,9 103,3

106,7 -56,0 109,7

Z hlediska legislativních změn v oblasti daně z příjmů fyzických osob lze konstatovat, že v roce 2011 nedošlo k přijetí žádných zásadních legislativních změn, které by inkaso daně, jakož i plnění státního rozpočtu, výrazně ovlivňovaly. Příjem státního rozpočtu z DPFO ze závislé činnosti k 30.6.2011 ve výši 37,4 mld. Kč, představoval plnění rozpočtu na 45,2 %, což v porovnání s 1. pololetím roku 2010 zvýšení o 2,3 mld. Kč. Negativní vliv na výběr inkasa má zejména zavedení jednotné (lineární) sazby daně ve výši 15 % zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, a to i přesto, že byl zároveň rozšířen základ daně o sociální a zdravotní pojistné placené zaměstnancem i zaměstnavatelem (tzv. „superhrubá mzda“). Dále se u poplatníků s příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů (zaměstnanci) obdobně jako u poplatníků - OSVČ nesnižuje příjem pro účely výpočtu základu daně ze závislé činnosti o pojistné, které sice sráží zaměstnavatel, ale které je povinen platit zaměstnanec (v úhrnu 12,5 % z hrubé mzdy).

34

V souvislosti se zavedením jednotné sazby daně došlo stejně jako u poplatníků podávajících přiznání ke zvýšení slev na dani majících vazbu na osobu poplatníka a daňového zvýhodnění na dítě (vč. tzv. „daňových bonusů“). K dalšímu zvýšení daňového zvýhodnění na dítě došlo pro zdaňovací období roku 2010 zákonem č. 326/2009 Sb., a to z částky 10 680 Kč na částku 11 604 Kč, tj. o 924 Kč ročně. U příjmů ze závislé činnosti došlo k redukci osvobození u představitelů státní moci. Toto opatření se projevilo až v roce 2011, neboť počínaje tímto zdaňovacím obdobím započala platit novela § 37 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu (dále jen „představitelé státní moci“) provedená zákonem č. 346/2010 Sb. Z důvodu snížení fiskálního napětí v souvislosti s opakujícími se povodňovými škodami byla pro zdaňovací období roku 2011 snížena částka základní slevy na dani na poplatníka (§ 35ba) o 1 200 Kč za rok, tj. z 24 840 Kč na 23 640 Kč. Do konce roku 2011 lze u DPFO ze závislé činnosti očekávat mírný nárůst inkasa oproti srovnatelnému období předchozího roku především z důvodu snížení slevy na dani za poplatníka o 100 Kč (tzv. povodňová daň). Příjem státního rozpočtu z DPFO podávajících přiznání k 30.6.2011 vykázal zápornou hodnotu -1,2 mld. Kč, (více se vracelo než vybralo). V porovnání s 1. pololetím roku 2010 to představuje zhoršení výběru o 3,2 mld. Kč. Státní rozpočet byl tak plněn na - 21,5 %. Výběr daně, jakož i plnění státního rozpočtu, již od roku 2008 negativně ovlivňují ustanovení zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým byla dosavadní klouzavě progresivní stupnice daňové sazby daně z příjmů fyzických osob ve výši 12 % až 32 % nahrazena jednotnou (lineární) sazbou daně ve výši 15 %. K využití této sazby poplatníky došlo v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2008. U poplatníků s příjmy z podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti se tato změna fakticky projevila v roce 2009, a to i přes skutečnost, že zároveň u poplatníků s příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů (podnikatelská a jiná samostatná výdělečná činnost) byla, jako určitý kompenzační faktor, vyloučena možnost uplatnit ve výdajích povinné pojistné (sociální a zdravotní), čímž došlo ke zvýšení základu daně. V souvislosti se zavedením jednotné sazby daně došlo u poplatníků podávajících přiznání ke zvýšení slev na dani majících vazbu na osobu poplatníka a daňového zvýhodnění na dítě (vč. tzv. „daňového bonusu“). K dalšímu zvýšení daňového zvýhodnění na dítě došlo pro zdaňovací období roku 2010 zákonem č. 326/2009 Sb., a to z částky 10 680 Kč na částku 11 604 Kč, tj. o 924 Kč ročně. Výběr daně negativně ovlivnily i další novely zákona o daních z příjmů přijaté v roce 2009. Jedná se o zákon č. 289/2009 Sb. (rozšířený systém výdajových paušálů s účinností již pro zdaňovací období roku 2009, modifikovaný pro zdaňovací období roku 2010 zákonem č. 362/2009 Sb.), zákon č. 326/2009 Sb. (zavedení institutu mimořádných odpisů pro období od 1.1.2009 do 30.6.2010), zákon č. 304/2009 Sb. (zavedení tzv. paušálních výdajů na dopravu s účinností pro zdaňovací období, které započalo v roce 2009). Stejně jako u DPFO ze závislé činnosti i výběr této daně ovlivní zavedení tzv.“povodňové daně“, tj. snížení slevy na dani na poplatníka o 1 200 Kč ročně. Tato skutečnost se však u osob podávajících daňové přiznání projeví až při podávání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2011.

35

U vymezeného hmotného majetku využívaného alespoň zčásti k výrobě elektřiny ze slunečního záření, byla zákonem č. 346/2010 Sb., s účinností od roku 2011, stanovena povinnost uplatňovat daňové odpisy tohoto majetku a prodloužit dobu jeho odpisování. U ostatních zařízení zůstává v oblasti odpisování zachován standardní režim. Shodně byla upravena i minimální doba nájmu při pořizování tohoto majetku prostřednictvím finančního leasingu. Tato skutečnost se však projeví až při podávání daňového přiznání za toto zdaňovací období. U DPFO z přiznání lze předpokládat zlepšení situace, neboť zálohy na daň splatné ve 2. pololetí roku 2011, jsou odvozeny od daňové povinnosti vyměřené za zdaňovací období roku 2010, kterou pozitivně ovlivnilo snížení limitů některých výdajů stanovených % z příjmů ze 60 % na 40 % (např. u činností jako je podnikání podle zvláštních právních předpisů nebo výkon nezávislého povolání). Na DPFO vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně k 30.6.2011 vykázal státní rozpočet inkaso v celkové výši 3,6 mld. Kč, což je o 0,3 mld. Kč více než ve stejném období loňského roku. Na vyšší výnos by mělo mít vliv především zdaňování výsluh u příslušníků ozbrojených složek a zdanění úroků ze stavebního spoření. Státní rozpočet u této daně počítal i s jednorázovým 50% daňovým zatížením příspěvků poskytovaných u stavebního spoření a očekával tedy výrazně vyšší inkaso oproti skutečnosti roku 2010 (o 90,2 % více). Jednorázové zdanění však bylo následně Ústavním soudem zrušeno. Z toho důvodu je očekáván výpadek příjmů oproti rozpočtu ve výši cca 5-6 mld. Kč. Poslední zásadní legislativní úprava byla provedena zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Tímto zákonem byla zavedena jednotná (lineární) sazba daně ve výši 15 %. V souvislosti s tím byly zároveň sníženy na úroveň 15 % některé sazby, které tuto hranici u srážkové daně převyšovaly. V některých případech došlo naopak k jejímu zvýšení (např. autorské honoráře). Dále bylo zrušeno osvobození úrokových výnosů z hypotečních zástavních listů. Z ekonomického hlediska konečnou výši inkasa této daně ovlivňuje zejména aktuální výše úrokové míry z vkladů fyzických osob. 2.2.3.

Daň z přidané hodnoty (DPH)

Za 1. pololetí 2011 činil příjem státního rozpočtu 94,6 mld. Kč, což je plnění rozpočtu na 48,5 %. Proti stejnému období minulého roku je to více o 6,2 mld. Kč, tj. o 7,0 %. Schválený rozpočet počítal s celoročním růstem inkasa z DPH o 7,3 mld. Kč, tj. o 3,9 % proti skutečnosti 2010. Pro rok 2011 stanovil státní rozpočet inkaso DPH ve výši 195,1 mld. Kč (v roce 2010 to bylo 188,6 mld. Kč). Stávající výsledky napovídají, že státní rozpočet bude v oblasti příjmů z DPH po třech letech opět naplněn (plnění v roce 2008 na 92,7 %, v roce 2009 na 91,0 % a v roce 2010 na 99,6 %). V 1. pololetí 2011 překročila hodnota vlastní daňové povinnosti úroveň stejného období roku 2008 (257,5 mld. Kč), stejně tak hodnota nadměrných odpočtů se přiblížila úrovni roku 2008 (138,0 mld. Kč). V letech 2009 a 2010 došlo u obou položek k významnému poklesu. Jedná se tak pravděpodobně o projev celkového oživení ekonomiky, rychlejší nárůst nadměrných odpočtů může signalizovat zvýšení investic.

36

Tabulka č. 15: Vývoj inkasa daně z přidané hodnoty (v mil. Kč) Ukazatel

Inkaso DPH Nadměr.odpoč.DPH Celkový příjem DPH

1. pololetí 2010 Celkem FÚ CÚ

1. pololetí 2009 Celkem FÚ CÚ 233 511 -115 643

233 433 -115 643

117 868

117 790

78 x 78

237 977 -111 109

237 9 08 -111 1 09

126 868

126 7 99

1. pololetí 2011 Celkem FÚ CÚ 69

x 69

267 524 -131 896

267 430 -131 896

135 628

135 534

meziroční index Celkem FÚ CÚ 94

112 ,4 118 ,7

112,4 118,7

136,2 x

94

106 ,9

106,9

136,2

x

Pozn.: celostátní data bez ohledu na rozpočtové určení výnosů (údaje vychází z výkazů GFŘ, nikoliv z finančních výkazů státní pokladny)

Z legislativního hlediska by měla inkaso daně nejvíce ovlivňovat nově zavedená možnost opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolventním řízení (novela zákona o DPH k 1.4.2011). Za první dva měsíce účinnosti se částky daně vykázané v tomto režimu věřiteli, resp. dlužníky pohybují v řádu desítek miliónů Kč. Z regionálního hlediska není vývoj investic na rozdíl od minulých let ovlivněn úrovní inkasa na Finančním ředitelství pro hlavní město Prahu. Vzhledem ke svému podílu na celkovém inkasu dosáhly velmi významného nárůstu Finanční ředitelství v Ostravě, Ústí nad Labem a Hradci Králové. Vývoj na ostatních finančních ředitelstvích nevykazuje výrazné odchylky. Plnění inkasa DPH podle jednotlivých měsíců v 1. pololetí 2011 ve srovnání s posledními třemi lety uvádí následující graf. Graf č. 20: Meziroční srovnání měsíčního inkasa DPH (v mld. Kč) 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 -5,00 leden

únor 2008

2.2.4.

březen

duben

2009

2010

květen

červen 2011

Zvláštní daně a poplatky ze zboží a služeb v tuzemsku (spotřební daně)

Spotřební daně zahrnují daň z minerálních olejů, daň z tabákových výrobků, daň z lihu, daň z piva a daň z vína a meziproduktů a energetické daně (tj. daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z elektřiny a daň z pevných paliv a od 1.1.2011 také odvody z elektřiny ze slunečního záření). Výnos spotřebních daní je určen převážně do státního rozpočtu. Jedinou výjimkou je daň z minerálních olejů, jejíž výnos dle platného rozpočtového určení daní náleží z 90,9 % státnímu rozpočtu a z 9,1 % Státnímu fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Za leden až červen 2011 činily příjmy státního rozpočtu ze spotřebních daní 66,4 mld. Kč, což představovalo plnění rozpočtu na 47,1 %, alikvotní část rozpočtu, tj. polovinu, však

37

nenaplňují o 4,0 mld. Kč. Proti skutečnému plnění za 1. pololetí roku 2010 jsou tyto příjmy vyšší o 4,2 mld. Kč, tj. o 6,8 %, z čehož však příjem z nově vybíraných odvodů z elektřiny ze slunečního záření činí 2,0 mld. Kč. Celkový objem spotřebních daní je cca z 85,6 % tvořen daněmi z minerálních olejů a daní z tabákových výrobků. Zbylých 14,4 % představují spotřební daně z lihu, piva, vína, tzv. energetické daně a odvody z elektřiny ze slunečního záření. Struktura spotřebních daní inkasovaných finančními a celními úřady za leden až červen 2011 v meziročním srovnání je uvedena v následující tabulce: Tabulka č. 16: Spotřební a energetické daně (v mil. Kč) UKAZATEL

Spotřební a energet. daně celkem*) SD z minerálních olejů **) SD z lihu SD z p iva SD z vína a meziproduktů SD z tabákových výrobků Daň z elektřiny Daň ze zemního plynu Daň z pevných paliv Odvod y z elektřiny ze slunečního záření

Skutečnost 1. pololetí 2008

Skutečnost 1. pololetí 2009

Skutečnost Skutečno st 1. pololetí 1. pololetí 2010 2011

Meziroční rozdíl 2011-2010

% index 2009/2008

% index 201 0/2009

% index 2011/2010

57 794

55 188

62 142

66 368

4 226

95 ,5

112,6

106,8

35 981 3 653 1 586 191 15 245 416 541 182 x

33 784 3 447 1 561 183 14 446 696 806 265 x

34 595 3 776 1 825 196 19 958 707 841 244 x

34 928 3 598 2 008 194 21 904 710 835 240 1 951

334 -178 183 -2 1 946 3 -6 -4

93 ,9 94 ,4 98 ,4 95 ,7 94 ,8 167 ,4 149 ,1 146 ,0

102,4 109,6 116,9 107,1 138,2 101,7 104,3 92,0

101,0 95,3 110,1 98,9 109,7 100,4 99,3 98,4

x

x

x

x

*) od roku 2011 včetně odvodů z elektřiny ze slunečního záření **) bez výnosu SD určeného do SFDI

Fiskálně nejvýznamnější je spotřební daň z minerálních olejů. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku došlo ke zvýšení výběru této daně z 34,6 mld. Kč na 34,9 mld. Kč (plnění státního rozpočtu na 46,3 %). Na základě provedených simulací lze konstatovat, že celková výše inkasa daně z minerálních olejů za rok 2011 by se mohla pohybovat v rozmezí 1 – 1,5 mld. Kč pod úrovní rozpočtu. Tabákové výrobky jsou druhou váhově nejvýznamnější položkou v objemu inkasa spotřebních daní. V prvním pololetí roku 2011 se na spotřební dani z tabákových výrobků vybralo 21,9 mld. Kč (rozpočet plněn na 48,2 %), což je o 1,9 mld. Kč více než ve stejném období minulého roku. V následujícím pololetí se předpokládá konstantní příjem odpovídající průměrnému inkasu za leden až srpen (tj. měsíčně 3,7 mld. Kč), který bude zřejmě v listopadu a prosinci částečně navýšen v souvislosti s předzásobením před zvýšením sazeb daně od 1.1.2012. Na konci roku 2011 lze očekávat překročení předpokládaného ročního výnosu cca o 0,2 mld. Kč. Příjem státního rozpočtu ze spotřební daně z lihu představoval za leden až červen 2011 celkem 3,6 mld. Kč (rozpočet plněn na 47,4 %). V porovnání se stejným obdobím roku 2010 došlo k poklesu o 0,2 mld. Kč (o 4,7 %). Pokles je způsoben vyšším inkasem v lednu a únoru loňského roku v důsledku předzásobení se daňovými subjekty z důvodu zvýšení sazeb spotřební daně z lihu od 1.1.2010 a přechodu spotřebitelů k levnějším substitučním produktům (zejména tiché víno). Ve druhém čtvrtletí je však již patrný mírně rostoucí trend inkasa této daně. Lze očekávat, že rozpočtovaná částka nebude naplněna. Ze spotřební daně z piva činil příjem státního rozpočtu za sledované období 2,0 mld. Kč (rozpočet plněn na 44,4 %), v porovnání se stejným obdobím roku 2010 došlo ke zvýšení o 0,2 mld. Kč (o 10,1 %). U této komodity dochází v druhé polovině roku ve srovnání s prvním pololetím každoročně k navýšení inkasa o cca 20 %. Ke konci roku lze očekávat, že příjem z této daně bude na úrovni rozpočtu.

38

Příjem státního rozpočtu ze spotřební daně z vína a meziproduktů činil za leden až červen 2011 celkem cca 0,2 mld. Kč (rozpočet plněn na 66,7 %) a zůstává tak přibližně na stejné úrovni jako ve stejném období roku 2010. Lze očekávat, že roční předpoklad bude mírně překročen. Energetické daně vykazují za první pololetí roku 2011 výnos 1,7 mld. Kč (plnění rozpočtu na 51,5 %) a zůstaly na úrovni roku 2010. Při zohlednění výkyvů inkasa u daně z pevných paliv a zároveň ze zemního plynu a některých dalších plynů vztahujících se k období topné sezóny, resp. mimo topnou sezónu, za současného stabilního vývoje inkasa daně z elektřiny lze odhadovat výši inkasa z těchto daní na úrovni rozpočtu. Od roku 2011 byly do kategorie spotřebních daní zařazeny i odvody z elektřiny ze slunečního záření zavedené na základě zákona č. 402/2010 Sb., kterým se změnil zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, a mají sloužit jako kompenzace výdajů v důsledku poskytování dotací na úhradu vícenákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů. Za první pololetí roku 2011 činil výnos z těchto odvodů téměř 2,0 mld. Kč a roční předpoklad (4,2 mld. Kč) byl tak plněn na 46,5 %. 2.2.5.

Daně a poplatky z vybraných činností a služeb

Poplatky a odvody v oblasti životního prostředí Z pohledu státního rozpočtu je rozhodující odvod za ukládání radioaktivního odpadu, který se řídí zákonem č. 18/1997 Sb., atomový zákon. Vykázaná skutečnost v odvodech za ukládání radioaktivních odpadů od původců těchto odpadů (především od ČEZ, a.s.) na tzv. jaderný účet. za 1. pololetí 2011 ve výši 768 mil. Kč naplnila rozpočet na 54,9 %. Příjem státního rozpočtu z těchto poplatků se za 1. pololetí dlouhodobě pohybuje v rozmezí 0,6 až 0,7 mld. Kč. Správní poplatky Správní poplatky zahrnují poplatky stanovené zákonem o správních poplatcích za správní úkony a správní řízení, jehož výsledkem jsou vydaná povolení, rozhodnutí apod. upravená zvláštními zákony. Za 1. pololetí roku 2011 bylo na správních poplatcích inkasováno 1,3 mld. Kč, což je o 0,1 mld. Kč více oproti stejnému období loňského roku. V údajích není zahrnut výnos ze správních poplatků vybraných územně samosprávnými celky. Jimi vybrané správní poplatky jsou příjmem územních rozpočtů. 2.2.6.

Clo

Za první pololetí 2011 byly odvody celních příjmů, ve prospěch účtu státního rozpočtu, ve výši 0,8 mld. Kč (o 12,7 % více než ve stejném období roku 2010), tj. 70,7 % plnění rozpočtu. 2.2.7.

Daně z majetkových a kapitálových převodů

Schválený státní rozpočet na rok 2011 obsahuje příjmy z majetkových daní, tj. daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí ve výši 13,0 mld. Kč. Skutečně dosažené příjmy z těchto daní k 30.6.2011 činily 7,3 mld. Kč (56,1 % rozpočtované částky). Proti prvnímu pololetí roku 2010 (příjem 3,8 mld. Kč) je nárůst inkasa téměř dvojnásobný. Důvodem tohoto nárůstu je skutečnost, že s účinností od 1.1.2011 byla přijata novela zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, kterou byla zavedena daň darovací pro provozovatele zařízení na výrobu elektřiny z bezúplatného nabytí emisních povolenek na emise skleníkových plynů v letech 2011 a 2012. Sazba daně činí 32 % a předpokládané příjmy za rok 2011 činí 4,8 mld. Kč. Zákon ukládá podat daňové přiznání k dani darovací a uhradit daň do 31.3. příslušného 39

kalendářního roku. Daňová řízení se všemi subjekty však doposud nebyla ukončena, v některých případech probíhá odvolací řízení. Do 30.6.2011 byla na dani darovací inkasována částka celkem 3,7 mld. Kč, tj. 75,3 % rozpočtu. Předpokládaný příjem za druhé pololetí 2011 je 0,5 mld. Kč. Tabulka č. 17: Vývoj inkasa majetkových daní a jejich struktura (v mil. Kč) UKAZATEL Daň dědická Daň darovací Daň z převodu nemovitostí CELKEM

Skutečnost Rozpočet 2011 1. pololetí schválený po změnách 2010 46,8 100,0 100,0 70,2 4 950,0 4 950,0 3 659,8 7 950,0 7 950,0 3 776,8 13 000,0 13 000,0

Skutečnost 1. pololetí 2011 33,7 3 729,7 3 528,8 7 292,1

% plnění 33,7 75,3 44,4 56,1

Rozdíl Index 2011-2010 2011/2010 -13,2 3 659,5 -131,0 3 515,3

71,9 5 313,6 96,4 193,1

Výnos daně z převodu nemovitostí se oproti 1. pololetí roku 2010 snížil o 131 mil. Kč. Příjem státního rozpočtu z této daně za 1. pololetí 2011 činil 3 528,8 mil. Kč, což je 44,4 % ročního rozpočtu. Projevuje se zde nadále stagnace na trhu s nemovitostmi, jejímž důsledkem je i značné snížení cen převáděných nemovitostí. Výnos daně dědické je s ohledem na rozsáhlé osvobození převážné většiny poplatníků již zcela zanedbatelný. Příjmy z této daně byly rozpočtovány ve výši 100 mil. Kč, skutečně dosažené inkaso činilo 33,7 mil. Kč, tj. plnění rozpočtu na 33,7 %. 2.2.8.

Ostatní daňové příjmy

Na ostatních daňových příjmech získal státní rozpočet za šest měsíců roku 2011 1 265 mil. Kč, tj. 60,2 % rozpočtu (k 30.6.2010 bylo inkasováno 1 346 mil. Kč). Hlavními položkami tohoto inkasa byly odvody nahrazující plnění povinnosti zaměstnávat tělesně postižené občany v částce 599 mil. Kč (jedná se o odvody podle zákona o zaměstnanosti) a dále tržby z prodeje kolků ve výši 506 mil. Kč. 2.2.9.

Pojistné na sociální zabezpečení vč. příspěvku na politiku zaměstnanosti

V 1. pololetí 2011 dosáhlo inkaso příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále, pokut a přirážky k pojistnému na nemocenské pojištění částky 180,6 mld. Kč. Schválený rozpočet, u kterého v průběhu 1. pololetí nedošlo ke změnám, byl splněn na 48,4 %. Ve srovnání s 1. pololetím roku 2010 se inkaso těchto daňových příjmů zvýšilo o 3,8 %, tj. o 6,6 mld. Kč. Z celkového inkasa povinného pojistného činilo vlastní pojistné 180,4 mld. Kč, příslušenství pojistného činilo 221,9 mil. Kč a nevyjasněné, neidentifikované a nezařazené příjmy 13,8 mil. Kč. Z celkového inkasa vlastního pojistného činilo pojistné od zaměstnavatelů 134,4 mld. Kč, pojistné od zaměstnanců činilo 35,0 mld. Kč a pojistné od osob samostatně výdělečně činných 11,0 mld. Kč. Z celkového inkasa povinného pojistného činilo pojistné na důchodové pojištění včetně příslušenství 161,4 mld. Kč, pojistné na nemocenské pojištění včetně příslušenství 12,3 mld. Kč a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně příslušenství 6,9 mld. Kč. Výsledky výběru povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v jednotlivých kapitolách státního rozpočtu jsou uvedeny v následující tabulce. Nejvýznamnější objem pojistného, více jak 97 %, byl vybrán Českou správou sociálního zabezpečení na pojistném civilních zaměstnanců.

40

Tabulka č. 18: Pojistné na sociální zabezpečení vč. příspěvku na politiku zaměstnan. (v mld. Kč) KAPITOLA MPSV Ministerstvo Ministerstvo Ministerstvo Ministerstvo CELKEM

obrany vnitra spravedlnosti financí

Skutečnost 1. pololetí 2010 168,86 1,14 3,33 0,41 0,30 174,05

Schv álený rozpočet 2011 362,74 2,32 6,85 0,78 0,60 373,29

Skutečnost 1. pololetí 2011 1 76,01 1,07 2,90 0,38 0,27 1 80,62

% plnění

Ro zdíl 2011-2010

48,52 45,94 42,28 48,91 44,89 48,39

7,15 -0,08 -0,43 -0,03 -0,03 6,57

Index 2011/2010 104,23 93,15 86,99 94,24 88,65 103,78

Kromě pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti inkasovaného povinně ze zákona, byla vybrána na dobrovolném pojistném částka 222,8 mil. Kč. Dobrovolné pojistné je součástí nedaňových příjmů státního rozpočtu a je obsaženo v závazném specifickém ukazateli příjmů rozpočtu kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí „Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem“. Ve schváleném rozpočtu na rok 2011 bylo zahrnuto dobrovolné pojistné v částce 450,9 mil. Kč. Schválený rozpočet, u kterého v průběhu 1. pololetí nedošlo ke změnám, byl splněn na 49,4 %. Ve srovnání s 1. pololetím předchozího roku bylo na dobrovolném pojistném vybráno méně o 26,3 %, v absolutním vyjádřené méně o 79,6 mil. Kč. Z celkové inkasované částky činilo nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných 177,8 mil. Kč a bylo na něm vybráno méně o 30,4 % než ve stejném období loňského roku. Dobrovolné důchodové pojištění za 1. pololetí 2011 činilo 45,0 mil. Kč, tj o 4,2 % méně než v 1. pololetí loňského roku. 2.3.

Přehled vývoje nedoplatků daňových příjmů veřejných rozpočtů

Daňové nedoplatky představují rozdíl mezi daní, která měla být zaplacena, a skutečně zaplacenou částkou. Daní, která měla být zaplacena, může být nejen daň poplatníkem nebo plátcem přiznaná, ale i daň doměřená správcem daně a příslušenství daně (penále, pokuty, úrok, náklady řízení atd.). Vzhledem k rozpočtovému určení daní a vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004, se přehled o vývoji daňových nedoplatků týká jak daňových příjmů státního rozpočtu, tak i daňových příjmů územních samosprávných celků, státních fondů a také i Evropské unie. Daňovými nedoplatky jsou v souladu s platnou rozpočtovou skladbou jak nedoplatky jednotlivých druhů nepřímých a přímých daní (DPH, spotřební daně, daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob, majetkové daně), tak i nedoplatky na clu a na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Daňové nedoplatky jsou spravovány třemi subjekty – územními finančními orgány, Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a celními orgány. Nedoplatky daňových příjmů veřejných rozpočtů, spravované územními finančními orgány, ČSSZ a celními orgány, dosáhly ke konci června 2011 celkové výše 192,2 mld. Kč. Proti stejnému období minulého roku vzrostly o 18,4 mld. Kč (o 10,6 %); proti stavu ke konci roku 2010 vzrostly o 16,8 mld. Kč (o 9,6 %).

41

Tabulka č. 19: Stav a vývoj nedoplatků daňových příjmů od konce roku 2009 (v mld. Kč) Rok 2009 Celkové nedoplatky z toho: DPH SD (vč. tzv. energetických daní) DPPO DPFO daň z převodu nemovitostí ost. příjmy, odvody a poplatky clo pojistné na soc. zabezpečení v tom: nedoplatky nových daní nedoplatky starých daní v tom: nedoplatky evid. ÚFO nedoplatky evid. ČSSZ nedoplatky evid. celními orgány

I.-II. Q. 2010

Rok 2010

I.-II. Q. 2011

167,2

173 ,8

175,5

192,2

49,7 7,7 16,7 18,4 3,5 6,0 0,5 59,7

53 ,9 7 ,4 18 ,9 19 ,7 3 ,4 4 ,6 0 ,6 60 ,1

58,8 7,7 17,5 18,4 3,3 4,3 0,6 60,1

72,2 7,9 18,5 19,1 3,3 4,4 0,6 61,0

164,9 2,3

171 ,6 2 ,2

173,3 2,2

190,3 1,9

98,4 59,7 9,1

105 ,0 60 ,1 8 ,8

106,4 60,1 9,0

121,9 61,0 9,3

Největší objem nedoplatků za 1. pololetí 2011 ve výši 121,9 mld. Kč, tj. 63,4 %, evidovaly územní finanční orgány. Ty spravují nedoplatky všech daňových příjmů, vyjma cla a částí nedoplatků daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, které spravují celní orgány, a vyjma nedoplatků pojistného, spravovaných ČSSZ. Druhý největší objem daňových nedoplatků za období 1. pololetí 2011 ve výši 61,0 mld. Kč, tj. 31,7 %, eviduje Česká správa sociálního zabezpečení. Ta spravuje nedoplatky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně příslušenství (dále jen pojistné na sociální zabezpečení). Třetím subjektem, spravujícím daňové nedoplatky, jsou celní orgány. Jimi sledované nedoplatky cla a části nedoplatků daně z přidané hodnoty a spotřebních daní dosáhly 9,3 mld. Kč, což z celkového objemu všech daňových nedoplatků znamená 4,8 %. Podrobněji jsou nedoplatky v působnosti územních finančních orgánů, České správy sociálního zabezpečení a celních orgánů komentovány v dalších částech této zprávy. Nedoplatky nové daňové soustavy dosáhly 190,3 mld. Kč (meziroční růst o 18,7 mld. Kč, tj. o 10,9 %) a nedoplatky staré daňové soustavy 1,9 mld. Kč (meziroční pokles o 0,3 mld. Kč, tj. o 14,4 %). V rámci nedoplatků nové daňové soustavy připadlo, kromě již uvedených nedoplatků pojistného na sociální zabezpečení ve výši 61,0 mld. Kč, na nedoplatky daně z přidané hodnoty 72,2 mld. Kč, nedoplatky daní z příjmů fyzických osob 19,1 mld. Kč, nedoplatky daně z příjmů právnických osob 18,5 mld. Kč, spotřebních daní (vč. energetických daní) 7,9 mld. Kč a daně z převodu nemovitostí 3,3 mld. Kč. Největší podíl na celkových nedoplatcích měly nedoplatky daně z přidané hodnoty s podílem 37,6 %. Druhou největší skupinu tvořily nedoplatky pojistného na sociální zabezpečení, na které připadlo 31,7 % všech nedoplatků. Nedoplatky daní z příjmů fyzických osob se na celku podílely 9,9 %, nedoplatky daní z příjmů právnických osob 9,6 % a spotřebních daní 4,1 %. Proti stejnému období minulého roku došlo ke zvýšení podílu nedoplatků především u daně z přidané hodnoty (o 6,6 procentního bodu). Naopak snížení

42

podílu na celkových nedoplatcích vykázaly například nedoplatky z pojistného na sociální zabezpečení (o 2,8 procentního bodu). Nedoplatky daně z přidané hodnoty proti stejnému období loňského roku vzrostly o 34,0 % a proti stavu na konci roku 2010 o 22,8 %. Nedoplatky spotřebních daní v porovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostly o 6,8 %, proti konci minulého roku pak o 3,8 %. Nedoplatky daně z příjmů právnických osob klesly v porovnání se stejným obdobím minulého roku o 1,9 %, ve srovnání s koncem roku 2010 vzrostly o 5,7 %. Nedoplatky daní z příjmů fyzických osob ve srovnání s 1. pololetím uplynulého roku klesly o 2,9 %, v porovnání s koncem minulého roku vzrostly o 3,8 %. Nedoplatky pojistného na sociální zabezpečení proti stejnému období loňského roku i proti stavu ke konci roku 2010 vzrostly o 1,6 %. Pro hodnocení vývoje nedoplatků jsou důležité i ukazatele podílu nedoplatků jednotlivých daní na kumulativním inkasu daňových příjmů. Podíl nedoplatků všech daňových příjmů na kumulativním inkasu daní (vyčíslený v tabulce č. 3) dosáhl 1,39 %. Proti stejnému období loňského roku, kdy dosáhl 1,36 %, tak vzrostl o 0,03 procentního bodu. U většiny daní došlo k meziročnímu poklesu tohoto ukazatele, ale převážil vliv meziročního růstu podílu nedoplatků DPH na kumulativním inkasu DPH o 0,42 procentního bodu (na 2,32 %). Nejvyšší podíl nedoplatků na kumulativním inkasu vykázala daň z příjmů fyzických osob z přiznání, a to 5,0 % (meziroční pokles o 0,3 procentního bodu). Souhrnný vývoj nedoplatků daňových příjmů je znázorněn v následujících třech tabulkách: Tabulka č. 20: Vývoj všech nedoplatků daňových příjmů veřejných rozpočtů (v mil. Kč) Daň

Rok 2008

I .-I I. Q 2009

Rok 2009

I. -II. Q 2010

Rok 2010

I. Q 2011

I.-II . Q 2011

NOVÁ DAŇOVÁ SOUSTAVA Daň z přidané hodnoty celkem Daň z přidané hodnoty finanční úřady Daň z přidané hodnoty celní úřady Daně spotřební celkem (vč. tzv. ekologických daní ) Daně spotřební finanční úřady Daně spotřební celní úřady Daň z příjm ů právnických osob Daň z příjm ů vybí raná srážkou - § 36 Daň sil ni ční Daň dědická Daň darovací Daň z převodu nemovitostí Daň z příjm ů fyz. osob z přiznání Daň z příjm ů fyz. osob ze z áv. či n. Daň z nemovitostí Ost. příj my, odvody a popl . Clo Poj istné na sociální zabez pečení (jen ČSSZ)

47 366 45 631 1 734

49 027 47 241 1 786

49 701 48 019 1 682

53 882 52 384 1 498

58 798 57 337 1 461

69 974 68 520 1 454

72 194 70 745 1 450

7 717 2 067

7 515 1 859

7 732 1 560

7 434 1 175

7 653 1 106

7 705 1 117

7 943 1 037

5 651

5 656

6 171

6 259

6 546

6 588

6 906

17 672

20 256

16 668

18 871

17 505

18 695

18 508

306

323

304

373

311

317

450

1 129

1 352

1 249

1 479

1 346

1 736

1 642

11 181

10 173

10 171

10 169

10 172

12 169

11 165

3 846 15 085 4 338

3 641 15 132 4 560

3 503 14 340 4 099

3 405 15 345 4 348

3 270 14 364 4 053

3 320 14 422 4 242

3 258 14 668 4 445

938 7 343

1 013 6 219

902 6 025

1 027 4 569

901 4 253

834 4 678

1 030 4 436

516 55 797

524 59 925

504 59 713

615 60 068

591 60 092

582 60 679

561 61 034

43 2 636

40 2 321

23 2 277

20 2 199

19 2 134

19 1 884

16 1 884

STARÁ DAŇO VÁ SOUSTAVA Daň z příjmů oby vatelstva Ost atní zrušené daně NEDOPLATKY NO VÉ DAŇOVÉ SO USTAVY CELKEM

162 246

169 669

164 920

171 596

173 320

187 366

190 345

NEDO PLATKY STARÉ DAŇOVÉ SOUSTAVY CELKEM

2 679

2 361

2 299

2 219

2 154

1 903

1 900

NEDO PLATKY NOVÉ A STARÉ DAŇOVÉ SOUSTAVY CELKEM

164 925

172 030

167 219

173 815

175 474

189 270

192 244

109 128 55 797

112 105 59 925

107 506 59 713

113 747 60 068

115 382 60 092

128 591 60 679

131 210 61 034

Z celku: Cel kové daň. příjmy bez poji stného na soc. zabezp. Poj istné na sociální zabez pečení (jen ČSSZ)

43

Tabulka č. 21: Vývoj kumul. inkasa daň. příjmů, u kterých se evidují nedoplatky (v mil. Kč) Daň

Rok 2008

I.-II. Q 2009

Rok 2009

I.-II. Q 2010

Rok 2010

I. Q 2011

I. -II. Q 2011

NOVÁ DAŇOVÁ SOUSTAVA Daň z přidané hodnoty celkem Daň z přidané hodnoty finanční úřady

2 453 245 514 024

2 571 113 631 814

2 706 857 767 488

2 833 724 894 287

2 976 404 1 037 070

3 033 022 1 093 648

3 112 032 1 172 604

Daň z přidané hodnoty celní úřady

1 939 220

1 939 298

1 939 368

1 939 437

1 939 334

1 939 375

1 939 429

1 314 861 394 704

1 373 409 394 729

1 445 928 394 732

1 511 533 394 733

1 584 195 394 738

1 617 819 394 739

1 652 109 394 739

Daně spotřební celkem (vč. tzv. ekologických daní ) Daně spotřební finanční úřady Daně spotřební celní úřady

920 157

978 680

1 051 196

1 116 800

1 189 457

1 223 081

1 257 369

1 399 430

1 469 306

1 509 973

1 587 231

1 624 719

1 652 450

1 691 381

270 596

277 956

289 785

297 277

309 083

312 336

316 800

Daň silni ční

80 596

82 515

85 392

87 626

90 491

91 385

92 797

Daň dědická

1 637

1 681

1 724

1 771

1 811

1 825

1 845

Daň darovací

7 487

7 574

7 649

7 719

7 787

7 811

11 517

Daň z příjm ů právnických osob Daň z příjm ů vybí raná srážkou - § 36

Daň z převodu nemovitostí Daň z příjm ů fyz. osob z přiznání Daň z příjm ů fyz. osob ze z áv. čin.

95 866

99 898

103 675

107 335

111 128

112 867

114 657

280 499

282 232

286 064

289 272

294 051

298 876

292 907

1 250 714

1 302 122

1 361 756

1 413 104

1 473 599

1 502 476

1 528 373

Daň z nemovitostí

70 900

74 789

77 260

82 897

86 008

86 140

91 622

Ost. příjmy, odvody a popl.

62 114

63 975

65 898

67 423

69 385

70 083

70 936

Clo (údaj je infor mativní) Pojistné na sociální zabez pečení (jen ČSSZ)

188 137

191 760

194 426

197 878

201 487

203 901

205 649

3 750 562

3 925 647

4 088 320

4 257 488

4 434 420

4 520 816

4 610 660

STARÁ DAŇOVÁ SOUSTAVA Daň z příjmů oby vatelstva

6 567

6 568

6 568

6 569

6 570

6 570

6 571

26 732

26 748

26 749

26 746

26 752

26 752

26 743

KUMUL. I NKASO NOVÉ DAŇOVÉ SOUSTAVY CELKEM

11 256 663

11 753 999

12 254 727

12 772 297

13 294 586

13 541 826

13 823 305

KUMUL. INKASO STARÉ DAŇOVÉ SO USTAVY CELKEM

33 299

33 316

33 317

33 315

33 322

33 323

33 314

11 289 962

11 787 314

12 288 044

12 805 613

13 327 908

13 575 148

13 856 619

Ostatní zrušené daně

KUMULATIVNÍ INKASO NOVÉ A STARÉ DAŇOVÉ SOUSTAVY CELKEM Z celku: Celkové daň. příjmy bez pojistného na soc. zabezp.

7 539 400

7 861 667

8 199 724

8 548 125

8 893 488

9 054 332

9 245 959

Pojistné na sociální zabez pečení (jen ČSSZ)

3 750 562

3 925 647

4 088 320

4 257 488

4 434 420

4 520 816

4 610 660

Tabulka č. 22: Vývoj podílu nedoplatků na kumulativním inkasu daňových příjmů (v %) Daň

Rok 2008

I. -II. Q 2009

Rok 2009

I.-II. Q 2010

Rok 2010

I. Q 2011

I.-II. Q 2011

NOVÁ DAŇOVÁ SOUSTAVA Daň z přidané hodnoty celkem Daň z přidané hodnoty finanční úřady

1,93 8,88

1, 91 7,48

1,84 6,26

1,90 5,86

1,98 5,53

2,31 6,27

2,32 6,03

Daň z přidané hodnoty celní úřady

0,09

0,09

0,09

0,08

0,08

0,07

0,07

0,59 0,52

0, 55 0,47

0,53 0,40

0,49 0,30

0,48 0,28

0,48 0,28

0,48 0,26

Daně spotřební celkem (vč. tzv. ekologických daní) Daně spotřební finanční úřady

0,61

0,58

0,59

0,56

0,55

0,54

0,55

Daň z příjm ů právnických osob Daň z příjm ů vybíraná srážkou - § 36

Daně spotřební celní úřady

1,26 0,11

1, 38 0, 12

1,10 0,10

1,19 0,13

1,08 0,10

1,13 0,10

1,09 0,14

Daň silniční Daň dědická

1,40 0,69

1, 64 0, 59

1,46 0,58

1,69 0,58

1,49 0,58

1,90 0,64

1,77 0,59

Daň darovací

2,42

2, 29

2,23

2,18

2,21

2,17

1,44

Daň z převodu nemovitostí Daň z příjm ů fyz. osob z přiznání

4,01 5,38

3, 64 5, 36

3,38 5,01

3,17 5,30

2,94 4,88

2,94 4,83

2,84 5,01

Daň z příjm ů fyz. osob ze z áv. či n.

0,35

0, 35

0,30

0,31

0,28

0,28

0,29

1,32 11,82

1, 35 9, 72

1,17 9,14

1,24 6,78

1,05 6,13

0,97 6,68

1,12 6,25

Daň z nemovitostí Ost. příjmy, odvody a popl . Clo (údaj je informativní)

0,27

0, 27

0,26

0,31

0,29

0,29

0,27

Pojistné na sociální zabez pečení (jen ČSSZ)

1,49

1, 53

1,46

1,41

1,36

1,34

1,32

0,66 9,86

0, 60 8, 68

0,34 8,51

0,31 8,22

0,29 7,98

0,29 7,04

0,24 7,04

STARÁ DAŇOVÁ SOUSTAVA Daň z příjmů oby vatelstva Ostatní zrušené daně NEDOPLATKY NOVÉ DAŇOVÉ SOUSTAVY CELKEM

1,44

1, 44

1,35

1,34

1,30

1,38

1,38

NEDOPLATKY STARÉ DAŇOVÉ SOUSTAVY CELKEM

8,05

7, 09

6,90

6,66

6,46

5,71

5,70

NEDOPLATKY NOVÉ A STARÉ DAŇOVÉ SOUSTAVY CELKEM

1,46

1, 46

1,36

1,36

1,32

1,39

1,39

Z celku: Celkové daňové př íjmy bez pojistného na soc. zabezp.

1,45

1, 43

1,31

1,33

1,30

1,42

1,42

Pojistné na sociální zabez pečení (jen ČSSZ)

1,49

1, 53

1,46

1,41

1,36

1,34

1,32

44

2.3.1.

Nedoplatky daňových příjmů evidované územními finančními orgány

Celkový stav nedoplatků, evidovaných územními finančními orgány, dosáhl k 30.6.2011 výše 121,9 mld. Kč. Tabulka č. 23: Meziroční srovnání stavu nedoplatků evidovaných ÚFO (v mld. Kč) 1. pol. 2010 1. pol. 2011

Územní finanční orgány DPH DPPO DPFO Spotřební daně Ostatní (do celku) z toho: daň z převodu nemovitostí daň silniční daně staré daňové soustavy Celkem

meziroční rozdíl

index

5 2,38 1 8,87 1 9,69 1,18 1 2,85

70,74 18,51 19,11 1,04 12,49

18,36 -0,36 -0,58 -0,14 -0,36

135,0 98,07 97,05 88,22 97,18

3,41 1,48 2,22 10 4,98

3,26 1,64 1,90 121,89

-0,15 0,16 -0,32 16,92

95,68 110,98 85,61 116,11

Tabulka č. 24: Přehled nedoplatků podle jednotlivých finančních ředitelství v 1. pol. 2011

Finanční ředitelství hl. m. PRAHA

Nedoplatky Podíl na celkové k 30.6.2011 v výši nedoplatků mld. Kč v%

Meziroční změna v mld. Kč

podílu v p.b.

4 5,90

37,66

9,77

3 ,24

PRAHA

8,27

6,79

0,01

-1 ,08

ČESKÉ BUDĚJOVICE

3,36

2,76

0,66

0 ,18

PLZEŇ

6,58

5,40

0,18

-0 ,70

1 5,43

12,66

0,10

-1 ,95

5,78

4,74

0,43

-0 ,35

BRNO

2 1,30

17,47

-0,75

-3 ,53

OSTRAVA

1 5,26

12,52

6,52

4 ,19

CELKEM

12 1,89

100,00

16,92

0 ,00

ÚSTÍ NAD LABEM HRADEC KRÁLOVÉ

Výraznější snížení již evidovaných nedoplatků je možné dosáhnout především zvýšeným odpisováním daňových nedoplatků pro nedobytnost dle § 158 daňového řádu (do konce roku 2010 dle § 66 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků). K výraznějšímu odpisování dochází počínaje rokem 1997. Přehled o stavu odepsaných nedoplatků, evidovaných územními finančními orgány, podává následující tabulka:

45

Tabulka č. 25: Odepsané nedoplatky pro nedobytnost v působnosti ÚFO (v mld. Kč) Rok 2 009 Odepsané nedoplatky ÚFO celkem z toho: DPH SD DPPO DPFO v tom: celkem nové daně celkem staré daně Pod íl kumulovaných odepsaných nedoplatků na celkovém součtu kumulo vaných evidovaných a odepsaných nedoplatků

I.-II. Q 20 10

Rok 2010

I.-II. Q 2011

133,1

137,0

139 ,6

144,3

54,2 9,4 34,0 14,1

56,3 9,8 34,7 14,6

58 ,4 9 ,5 35 ,0 15 ,2

59,5 9,5 35,5 15,4

121,5 11,6

125,4 11,6

128 ,4 11 ,2

132,8 11,4

57,5%

56 ,6%

56,8%

54,2 %

Z celkové odepsané částky 144,3 mld. Kč tvořily odpisy nedoplatků nové daňové soustavy 92,1 %, odpisy nedoplatků staré daňové soustavy 7,9 %. Pokud porovnáme kumulativní odpisy nedoplatků s celkovým kumulativním objemem jak evidovaných, tak i odepsaných nedoplatků, tak ke konci června 2011 představovaly všechny odepsané nedoplatky 54,2 % takto vyčíslených nedoplatků. Podíl odepsaných nedoplatků nové daňové soustavy na kumulativním objemu evidovaných i odepsaných nedoplatků nové daňové soustavy činil 52,5 % (u staré daňové soustavy to bylo 85,8 %). Pokud jde o účinnost práce územních finančních orgánů, v prvním pololetí 2011 činily doměrky daní z kontrol 5,0 mld. Kč (ve stejném období minulého roku to bylo 5,4 mld. Kč). Rozbor vývoje vymáhání daňových nedoplatků Rozbor vývoje vymáhání daňových nedoplatků z titulu neuhrazených daňových povinností za 1. pololetí 2011 se vztahuje na činnost územních finančních orgánů v postavení správce daně podle ustanovení § 5 až 9 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád). Základní agregované údaje, které charakterizují vývoj objemu vymáhaných a vymožených daňových nedoplatků evidovaný územními finančními orgány v předchozích letech a za sledované období, ukazuje následující tabulka: Tabulka č. 26: Vývoj objemu vymáhaných a vymožených daňových nedoplatků evidovaný ÚFO Rok K K K K K K

31. 12. 2008 30. 6. 2009 31. 12. 2009 30. 6. 2010 31. 12. 2010 30. 6. 2011

Nedoplatky vymáhané Počet případů Částka (v mld. Kč) 2 237 389 67,382 2 482 915 68,151 2 997 730 68,011 3 251 367 69,622 3 996 489 71,166 3 476 429 74,033

Nedoplatky vymožené Počet případů Částka (v mld. Kč) 521 621 6,334 284 076 2,843 553 470 5,999 301 281 3,206 614 493 7,012 238 575 2,541

Z údajů v tabulce vyplývá, že objem daňových nedoplatků evidovaných územními finančními orgány ve vymáhání dosáhl k 30.6.2011 částku přes 74 mld. Kč, tj. 60,7 % z celkového objemu daňových nedoplatků za sledované období (121,9 mld. Kč). V porovnání s vývojem k 30.6.2010 se jejich objem sice zvýšil o 4,4 mld. Kč, nicméně podíl vymáhaných

46

nedoplatků k celkovému kumulativnímu objemu nedoplatků evidovaných územními finančními úřady poklesl o 5,6 procentního bodu, zejména v důsledku podstatného nárůstu celkového objemu nedoplatků k 30.6.2011 oproti roku 2010 téměř o 17 mld. Kč (za období od 1.1.2011 do 30.6.2011 pak vzrostl objem vymáhaných daňových nedoplatků o 2,9 mld. Kč). V 1. pololetí 2011 bylo finančními úřady vymoženo přes 2,5 mld. Kč, tj. 3,4 % z celkového objemu vymáhaných daňových nedoplatků. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se objem vymožených daňových nedoplatků snížil o necelých 0,7 mld. Kč. Tento vývoj lze ve srovnání se stejným obdobím minulého roku charakterizovat jako pokles přechodný, ovlivněný v průběhu v 1. pololetí 2011 rychlým přechodem na novou procesní normu (daňový řád), který ovšem nebyl v potřebném rozsahu rozpočtově pokryt, což mělo vliv na zpoždění realizace smluvních opatření k zajištění rozvoje automatizované podpory činnosti finančních úřadů v rámci informačního systému ADIS, především do oblasti výkonu správy daní, včetně vymáhání nedoplatků. Jednotlivé úlohy (projekty) spojené s aplikací daňové řádu proto byly a jsou zaváděny do systému ADIS postupně až v průběhu letošního roku. Rozhodující objem vymáhaných daňových nedoplatků je vykazován na daních nové daňové soustavy, na nichž bylo k 30.6.2011 evidováno ve vymáhání 73,2 mld. Kč, tj. 98,9 % vymáhaných daňových nedoplatků. Nejvyšší částka vymáhaných daňových nedoplatků je evidována na DPH. K 30.6.2011 činil objem těchto nedoplatků 41,9 mld. Kč, tj. 56,6 % vymáhaných daňových nedoplatků (ve srovnání se stejným obdobím minulého roku nárůst o 6,1 mld. Kč). Za 1. pololetí 2011 bylo na DPH vymoženo 1,8 mld. Kč, tj. 72 % vymožených daňových nedoplatků. Vyšší objem vymáhaných daňových nedoplatků byl zaznamenán i na daních z příjmů. Jejich objem činil v souhrnu 24,4 mld. Kč, tj. 32,9 % daňových nedoplatků ve vymáhání (ve srovnání se stejným obdobím minulého roku došlo k jejich poklesu o 1,3 mld. Kč). Za 1. pololetí 2011 byla u této skupiny daní vymožena částka 0,5 mld. Kč, tj. 20 % vymožených daňových nedoplatků. Relativně nižší objem vymáhaných daňových nedoplatků byl evidován u majetkových daní. K 30.6.2011 byly u této skupiny daní vymáhány 2,8 mld. Kč, tj. 3,8 % vymáhaných daňových nedoplatků a v průběhu 1. pololetí 2011 jich bylo vymoženo 0,2 mld. Kč, tj. 3,8 % vymožených nedoplatků. Na dani silniční bylo evidováno ve vymáhání 1,1 mld. Kč, tj. 1,5 % daňových nedoplatků ve vymáhání a z nich bylo vymoženo pouze 0,06 mld. Kč, tj. 2,4 % vymožených nedoplatků. K 30.6.2011 bylo na těchto daních staré daňové soustavy evidováno ve vymáhání pouze 0,8 mld. Kč, tj. 0,6 % vymáhaných daňových nedoplatků. V průběhu 1. pololetí 2011 byly vymoženy necelé 2 mil. Kč. Tento vývoj kopíruje dlouhodobý trend postupného snižování objemu daňových nedoplatků evidovaných na daních staré daňové soustavy a současně potvrzuje, že daňové nedoplatky u této skupiny daní jsou již téměř nevymahatelné. Z celkového objemu daňových nedoplatků ve vymáhání jich bylo k 30.6.2011 evidováno na daních 56,3 mld. Kč, tj. 76,1 %, a na příslušenství daní 17,7 mld. Kč, tj. 23,9 %. Rozhodující objem daňových nedoplatků vymáhají finančními úřady nařízením daňové exekuce podle § 178 daňového řádu. K 30.6.2011 se jednalo o částku 12,4 mld. Kč, tj. 15,8 % daňových nedoplatků evidovaných ve vymáhání (ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se však jejich objem snížil o 2,5 mld. Kč). Z toho nejvyšší objem vymáhaných daňových nedoplatků byl dosažen exekucemi na přikázání pohledávky z účtu u poskytovatele peněžních služeb a přikázáním jiné peněžité pohledávky (5,6 mld. Kč) a exekucemi na srážku ze mzdy nebo jiné odměny (téměř 5 mld. Kč). Exekucemi na prodej movitých věcí bylo vymáháno necelých 0,7 mld. Kč daňových nedoplatků a exekucemi na prodej nemovitostí přes 1 mld. Kč. V průběhu 1. pololetí 2011 bylo nařízením daňových exekucí vymoženo přes 1 mld. Kč, což je meziročně o 0,3 mld. Kč méně. Nejvíce bylo vymoženo exekucemi na přikázání pohledávky z účtu nebo jiné peněžité pohledávky (0,9 mld. Kč). Dalších téměř 0,7 mld. Kč daňových nedoplatků evidovaných ve vymáhání bylo vybráno ještě před 47

nařízením daňové exekuce (např. vyrozuměním daňového subjektu o nedoplatku, osobním jednáním s daňovými subjekty apod., čili uplatněním tzv. klientského přístupu). Efektivita a výsledky činnosti finančních úřadů při uplatňování jednotlivých způsobů daňové exekuce byly obdobně jako v minulém roce ovlivňovány těmito faktory: 

vedle poklesu volných finančních prostředků na účtech daňových subjektů v důsledku stále se projevující hospodářské recese byly výsledky daňových exekucí na přikázání pohledávky na účtech u poskytovatelů peněžních služeb ovlivňovány i tím, že zákon neumožňuje exekučně postihnout peněžní prostředky daňových dlužníků, kteří své příjmy z podnikatelské činnosti deponují na účtech třetích osob,



výslednost daňových exekucí srážkou ze mzdy je dlouhodoběji negativně ovlivňována omezenými možnostmi správce daně zjistit a případně i dále sledovat změny zaměstnavatele dlužníka, který se snaží vyhýbat exekuci krátkodobými pracovními úvazky s častou změnou zaměstnavatele; v případě tzv. „fluktuantů“ dochází k rozvázání pracovního poměru ihned po obdržení exekučního příkazu a finanční úřady jsou pak nuceny vydávat další a další exekuční příkazy či sdělení plátcům mzdy o pokračování daňové exekuce; situaci by měla zlepšit nová právní úprava v daňovém řádu, která správci daně umožňuje uplatnit sankce za nesplnění povinnosti plátce mzdy či dlužníka (poskytnout mu do 8 dnů informace o změně plátce mzdy, resp. zaměstnavatele);



přetrvává „praxe“ některých zaměstnavatelů, kteří zaměstnancům vyplácejí sjednanou mzdu „rozloženě“ - část ve vykazované minimální výši a zbývající část v hotovosti přímo zaměstnanci, případně pouze v hotovosti, navíc mnohdy bez záznamu ve mzdové evidenci; důsledkem hospodářské recese je vedle růstu nezaměstnanosti v některých regionech České republiky i pokles výtěžnosti exekucí na srážku ze mzdy, neboť řada zaměstnanců (dlužníků) má mzdu již tak nízkou (mnohdy po vzájemné dohodě se zaměstnavatelem), že to již neumožňuje plátcům mzdy provádět srážky;



nízká úroveň výtěžnosti vymáhání přetrvává i u mobiliárních exekucí, ovlivňována je zejména poklesem hodnoty věcí prodávaných v dražbě a dále i tím, že řada dlužníků si majetek, včetně strojů a zařízení určených k podnikání, pořizuje formou finančního leasingu nebo na úvěr, který je pak následně zajištěn smlouvou o zajišťovacím převodu vlastnického práva ve prospěch jeho poskytovatele;



výslednost daňových exekucí prodejem nemovitostí je ovlivňována tím, že řada nemovitostí, které mohly být postiženy touto exekucí, je zatížena zástavními právy dalších věřitelů s přednostním právem na uspokojení svých pohledávek, zejména bank.

K 30.6.2011 přihlásily finanční úřady do insolvenčního řízení daňové nedoplatky ve výši 14,2 mld. Kč, tj. 19,2 % daňových nedoplatků evidovaných ve vymáhání (ve srovnání s 1. pololetí 2010 došlo k nárůstu pohledávek přihlášených do insolventních řízení o 0,7 mld. Kč). V průběhu 1. pololetí 2011 bylo do insolvenčního řízení přihlášeno 1,2 mld. Kč daňových nedoplatků, přičemž uspokojené pohledávky činily 52 mil. Kč, což je 4,3 % pohledávek přihlášených za sledované období. Výsledky v této oblasti jsou srovnatelné s vývojem v roce 2010 a v předchozích letech, nicméně efektivita těchto řízení je z hlediska vynaložených nákladů a kapacit finančních úřadů a ve vztahu k míře uspokojení daňových pohledávek stále na nízké úrovni. Pozitivněji je finančními úřady hodnocena nová právní úprava insolvenčního řízení, která se v praxi jeví jako rychlejší a pružnější, než tomu bylo v případě zákona o konkursu a vyrovnání.

48

Stále však platí, že návrh na zahájení insolvenčního řízení je často podáván až v okamžiku, kdy dlužník již nevlastní žádný mobiliární či jiný majetek. Přihlášené pohledávky jsou tak uspokojovány v minimální míře z důvodu nemajetnosti dlužníků nebo nemožnosti vymáhání nedobytných pohledávek z obchodního styku. V období před prohlášením insolvenčního řízení je proto pozornost správců daně zaměřena na včasné zajištění daňových pohledávek, zvýšení četnosti šetření solventnosti a majetkových poměrů u tzv. „rizikových“ daňových subjektů. Nízká úroveň uspokojení daňových pohledávek je již delší dobu vykazována v řízeních o výkonu rozhodnutí, která jsou vedena příslušnými soudy. K 30.6.2011 předaly finanční úřady soudům k vymáhání daňové nedoplatky ve výši přes 0,5 mld. Kč a v průběhu 1. pololetí 2011 činila tato částka 0,08 mld. Kč, což je v meziročním srovnání téměř na stejné úrovni. Z této částky jich bylo soudy vymoženo 5 mil. Kč. Finanční úřady opakovaně upozorňují na zdlouhavost soudních řízení, zejména u návrhů na výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí, na nepřiměřeně dlouhé lhůty od podání návrhu na výkon rozhodnutí do doby provedení prvních úkonů dražby. Obdobná situace je i v případech, kdy správci daně předkládají příslušným soudům odpůrčí či určovací žaloby, kde rovněž dochází k průtahům soudního řízení a dlužníkům je vytvářen další prostor k tomu, aby se zbavili i svého zbylého majetku. O výkon exekuce žádají finanční úřady i soudní exekutory. Objem daňových nedoplatků předaných k vymáhání soudním exekutorům je k 30.6.2011 spíše zanedbatelný (161 mil. Kč). Za 1. pololetí 2011 šlo o částku 23,7 mil. Kč (meziroční pokles o 10 mil. Kč). Ve sledovaném období byly z této částky vymoženy 4,4 mil. Kč. Finanční úřady opakovaně upozorňují na problémy, s nimiž se setkávají při zajišťování součinnosti soudním exekutorům podle exekučního řádu (zákon č. 120/2001 Sb.). Kromě stále se zvyšujícího počtu požadavků soudních exekutorů na sdělení řady údajů z daňového řízení, v mnoha případech se opakujících, jejichž vyřizování stále více zatěžuje pracovníky finančních úřadů a odvádí je od výkonu správy daní, byly i v 1. pololetí 2011 zaznamenány problémy spočívající v nepřiměřenosti exekucí prováděných soudními exekutory s dopadem na vymáhání daňových nedoplatků. Obdobně jako v minulém roce se jednalo zejména o případy, kdy exekucemi na prodej nemovitostí vedenými některými exekutorskými úřady si soudní exekutoři řešili (zpravidla po dohodě s dlužníkem) zajištění pohledávek po dobu, než se nedoplatek v plném rozsahu uhradí exekutorskému úřadu formou splátek. Správce daně přihlášený do zahájeného exekučního řízení je nucen v těchto případech pasivně vyčkávat a teprve až po delší době se dozvídá, že exekutorský úřad dražbu vůbec nerealizoval. Tímto jednáním soudních exekutorů dochází k zablokování majetku dlužníka a správci daně pak v těchto případech nezbývá nic jiného, než probíhající daňovou exekuci přerušit, případně odložit nařízená dražební jednání. Finanční úřady opakovaně požadují, aby byla v zákoně č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, stanovena v § 11 a § 14 maximální doba od sepsání věci do soupisu a do jejího zpeněžení u movitých věcí a u nemovitostí maximální doba od doručení exekučního příkazu na katastrální úřad do konání dražby, pod sankcí, že pokud nebude věc (movitá i nemovitá) v této době zpeněžena, může v exekuci (podle pořadí) pokračovat další oprávněný. Efektivita vymáhání daňových pohledávek byla v uplynulém období negativně ovlivňována celou řadou dalších faktorů. K nejzávažnějším patří: 

Vývoj nedoplatků, stejně jako jejich vymáhání, bylo významně ovlivněno dopady hospodářské recese. Výrazně vzrostl počet daňových subjektů, jejichž daňové nedoplatky byly v důsledku neplnění splatných daňových povinností předány k vymáhání poprvé, přičemž v minulosti byla jejich platební morálka bezproblémová. Došlo k dalšímu nárůstu druhotné platební neschopnosti, která vedla v mnoha

49

případech k omezení nebo až k úplnému ukončení podnikatelské činnosti některých firem, avšak v evidenci finančních úřadů u nich zůstávají vysoké daňové nedoplatky. 

Nezanedbatelná část daňových dlužníků (fyzických i právnických osob) je předlužena. Tyto osoby mají závazky nejen vůči správci daně, ale i vůči dalším institucím či podnikatelským subjektům nebo občanům. U fyzických osob jde převážně o osoby sociálně slabé, bez majetku, s obtížně zjistitelným nebo nepostižitelným příjmem. U právnických osob se do postavení největších dlužníků stále více dostávají obchodní společnosti, za něž jako statutární orgány vystupují osoby nekontaktní, mnohdy cizinci, které na sebe formálně přebírají účasti v obchodních společnostech, aniž by byly informovány o jejich skutečném stavu, o jejich pohledávkách a závazcích.



Přibývá případů, kdy daňoví dlužníci (zejména obchodní společnosti) utlumí, resp. ukončí podnikatelské aktivity, aniž by z jejich strany byly uhrazeny platební povinnosti vůči státu. Přesto nadále pokračují v podnikatelských aktivitách, avšak již v nově zřízených firmách, se stejným předmětem činnosti, neboť jim to naše dosud platná právní úprava umožňuje, přičemž i v těchto dalších společnostech zanechávají nevymahatelné pohledávky v řádech milionů Kč a bez jakýchkoliv legislativních překážek je jim umožněno zakládat další a další společnosti. Vymožení daňového nedoplatku je v těchto případech téměř nemožné. Na tuto skutečnost upozorňují finanční úřady opakovaně několik let, avšak bez jakékoliv odezvy příslušných orgánů.



Přetrvávajícím jevem, ovlivňujícím efektivitu výběru daní a vymáhání daňových nedoplatků, je zvyšující se počet nekontaktních daňových subjektů. S tím souvisí i stěhování některých daňových subjektů do velkých městských aglomerací s cílem vyhnout se případné daňové kontrole, eventuelně provedení daňové exekuce. U fyzických osob jde převážně o dlužníky, kteří jsou sice přihlášeni k pobytu na tzv. „ohlašovací administrativní adrese“, tj. na adrese obecního či městského úřadu, nicméně pouze formálně, nebo-li smysl tohoto opatření se tak zcela vytrácí. U právnických osob jde o firmy bez statutárního zástupce, příp. s nekontaktním statutárním zástupcem, event. cizincem, o firmy bez reálného sídla, resp. se sídlem, kde jsou na jedné adrese registrovány desítky či stovky dalších subjektů.



K efektivnějšímu vymáhání pohledávek státu je dlouhodobě požadováno vytvoření legislativních a technických podmínek pro umožnění přímého přístupu do veřejnoprávních registrů či do již existujících databází bank, pojišťoven a správních úřadů. Ke zlepšení stávajícího stavu byla již sice přijala některá legislativní opatření, např. k zajištění přímého přístupu správních orgánů do základních registrů (viz zákon o základních registrech), prostřednictvím geografického informačního systému MISYS byl správcům daně umožněn a v průběhu 1. pololetí 2011 z iniciativy GFŘ i rozšířen přístup do evidence katastru nemovitostí. Správcům daně je dále umožněn přístup do Centrální evidence obyvatel, Registru motorových vozidel, Registru daňových subjektů a plátců DPH, a některých dalších informačních systémů MF, např. do databáze KSP (kontrola státní podpory stavebního spoření), ARES (registr ekonomických subjektů) apod. Nyní je požadováno zejména zpřístupnění centrálního registru účtů vedených u bank a přístupu do evidence zdravotních pojišťoven.



Významně je činnost vymáhacích útvarů finančních úřadů limitována výší finančních prostředků rozdělovaných v rámci rozpočtů územních finančních orgánů. Stávající rozsah rozpočtových prostředků bohužel neumožňuje vytvářet podmínky pro zlepšení materiálně technické vybavenosti k zajištění řádného výkonu činnosti exekutorů, zejména pro jejich práci v terénu. Stále více se spíše negativně promítají i do oblasti vymáhání daňových nedoplatků opatření přijatá ke krácení mzdových, investičních a 50

provozních nákladů ve výdajové části rozpočtu české daňové správy. Dosavadní neodpovídající úroveň finančního zajištění činnosti finančních úřadů má bohužel nemalý vliv na dosahované výsledky v této oblasti i pro zbývající období roku 2011. 2.3.2.

Nedoplatky daňových příjmů, evidované celními orgány

Rozbor pohledávek a nedoplatků v celním řízení (z dovozu) k 30.6.2011 Celkový stav nedoplatků z dovozu, evidovaných celními orgány ke dni 30.6.2011, činil 5,0 mld. Kč, což je o 0,1 mld. Kč méně než v 1. pololetí roku 2010. Tabulka č. 27: Stav nedoplatků z dovozu evidovaný celními orgány (v tis. Kč) Nedoplatky Nedoplatky k 30.6.2010 k 3 0.6.2011

Celní ředitelství Clo

meziroční rozdíl

614 964

560 891

-54 073

DPH

1 498 048

1 449 740

-48 308

Spotřební daně

2 579 918

2 590 961

11 043

398 291

400 438

2 147

v tom: penále, úroky

298 755

301 771

3 016

pokuty

23 166

22 758

-408

exekuční náklady

76 368

75 908

-460

2

1

-1

5 091 221

5 002 030

-89 191

Příslušenství

správní poplatky mimo kolků Celkem

Největší podíl na celkové výši nedoplatků měly nedoplatky vzniklé vyměřením na základě rozhodnutí z úřední povinnosti v částce 3,6 mld. Kč, tj. 72,2 %. Nedoplatky z obchodního zboží vzniklé na základě celního řízení předložením jednotné celní deklarace se na celkové výši nedoplatků podílely částkou 1,1 mld. Kč, tj. 22,0 %. Nedoplatky z úroků z prodlení a penále představovaly částku 0,3 mld. Kč, tj. 5,8 % z celkové výše nedoplatků, evidovaných celními orgány. Tyto nedoplatky vznikly platební nekázní deklarantů a nedodržováním předpisů, jimiž se dovoz, vývoz a tranzit zboží řídí. Tabulka č. 28: Rozdělení nedoplatků podle let vyměření celního dluhu (v tis. Kč) Celní ředitelství do roku 2003 (včetně)

Nedoplatky 4 135 980

rok 2004

47 502

rok 2005

231 133

rok 2006

55 491

rok 2007

99 784

rok 2008

146 448

rok 2009

55 897

rok 2010

189 225

rok 2011 (k 30.6.) CELKEM

40 570 5 002 030

Část nedoplatků ve výši 209 mil. Kč je tvořena nedoplatky z let 1991–1994, kdy do roku 1993 nebylo nutno v plném rozsahu zajišťovat celní dluh. Do nedoplatků z let 1990–1994 jsou 51

zahrnuty také nedoplatky vůči slovenským deklarantům, jejichž výše činí 38 tis. Kč. Celní správa využívá všechny možnosti k vymáhání - uplatňuje celní dluh na ručiteli, zjišťuje bankovní účty dlužníků, zjišťuje majetek dlužníků prostřednictvím katastrálního úřadu, v evidenci motorových vozidel, ve středisku cenných papírů a spolupracuje s finančními úřady v případě přeplatků evidovaných u poplatníka. Převážná část nedoplatků je uplatněna v rámci konkurzního řízení, insolvenčního řízení nebo je vymáhána soudní cestou. Celní úřady v období od 1.1.2011 do 30.6.2011 odepsaly pro nedobytnost pohledávky v celkové výši 20 mil. Kč. Vymáhání nedoplatků je od 1.1.2011 prováděno v souladu se zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Tabulka č. 29: Přehled nedoplatků podle jednotlivých celních ředitelství Nedoplatky k 30.6.2011 v mil. Kč

Celní ředitelství

Podíl na celkové v ýši nedoplatků v %

Meziroční změna v mil. Kč

499,12

ČESKÉ BUDĚJOVICE

286,58

5,7

0 ,04

0,1

HRADEC KRÁLOVÉ

16,63

0,3

0 ,79

0,0

OLOMOUC

23,24

0,5

-9 ,72

-0,2

OSTRAVA

470,56

9,4

-3 ,95

0,1

PLZEŇ

208,11

4,2

-8 ,19

-0,1

PRAHA

3 365,04

67,3

-3 ,95

1,1

132,77

2,7

-18 ,17

-0,3

5 002,03

100,0

-89 ,19

0,0

ÚSTÍ NAD LABEM CELKEM

10,0

podíl v p.b.

BRNO

-46 ,03

-0,7

V oblasti daňových a celních úlev bylo k 30.6.2011 evidováno 1 216 případů neuhrazených nedoplatků, u kterých bylo v souladu s celním zákonem na základě písemných žádostí rozhodnuto o povolení odkladu, posečkání nebo splátek celního dluhu. Celkově se jedná o 549 mil. Kč, z toho 229 mil. Kč se týká dlužné částky za clo (od 1.5.2004), dále 183 mil. Kč za SPD z dovozu a 122 mil. Kč za DPH. Rozbor nedoplatků vnitrostátní SPD a energetických daní k 30.6.2011 Celková výše nedoplatků ke dni 30.6.2011 činila 4,3 mld. Kč, což je o 0,6 mld. Kč více, než činil stav na konci 1. pololetí roku 2010. Na celkové výši nedoplatků mají největší podíl nedoplatky SPD z minerálních olejů ve výši 2,9 mld. Kč a SPD z lihu a lihovin ve výši 1,0 mld. Kč. Tabulka č. 30: Přehled nedoplatků vnitrostátních spotřebních a energetických daní (v tis. Kč) Celní ředitelství Brno České Budějovice Hradec Králo vé Olomouc Ostrava Plzeň Praha Ústí nad Labem Celkem

vína 504,2 0,0 10,8 138,0 6,8 9,0 90,4 2,1 761,3

SPD z minerálních tabákových tabákových olejů výrobků nálepek 61 743,4 562,5 0,0 108 825,0 634,2 0,0 229 158,4 6 834,2 0,0 11 577,3 79,8 0,0 228 373,3 15 751,4 0,0 50 894,6 62 553,4 0,0 1 673 889,3 131 678,6 170 190,7 532 381,1 7 387,9 0,0 2 896 842,4 225 482,0 170 190,7

piva

lihu a liho vin elektřiny

69,9 379 1 115,7 10 0,2 154 0,0 12 4,5 194 138,9 3 253,1 253 49,8 4 632,1 1 006

526,3 687,6 635,4 610,9 549,8 115,4 834,1 462,8 422,3

29,1 7,0 0,0 36,2 3 140,2 4,3 240,8 1,8 3 459,4

Daň z zemního pevných plynu paliv 76,9 303,8 31,6 0,0 0,0 6,0 55,3 0,0 0,0 1 803,1 4,8 40,2 4 530,3 602,2 11,3 13,7 4 710,2 2 769,0

Celkem 442 816,1 121 301,1 390 645,0 24 497,5 443 629,1 113 760,6 2 238 309,5 540 310,5 4 315 269,4

K 30.6.2011 bylo celní správou na předpisech evidováno 5,6 mld. Kč posečkání, z toho k úhradě zbývá 95,1 mil. Kč.

52

2.3.3.

Nedoplatky daňových příjmů evidované Českou správou sociálního zabezpečení

Nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně příslušenství, které jsou sledovány kumulativně od počátku výběru pojistného v roce 1993, byly k 30. 6. 2011 vykázány v částce 61,0 mld. Kč. Z celkových pohledávek činily pohledávky na pojistném 33,0 mld. Kč, což je 54,1 % celkových pohledávek. Nedoplatky na příslušenství činily 28,0 mld. Kč, tj. 45,9 % celkových pohledávek. Nedoplatky na pojistném včetně příslušenství se oproti 1. pololetí 2010 zvýšily o téměř 1,0 mld. Kč, tj. o 1,6 %. Následující tabulky podrobněji analyzují pohledávky evidované Českou správou sociálního zabezpečení. Tabulka č. 31: Vývoj nedoplatků (tis. Kč)

k k k k k k k

30. 6. 2008 31. 12. 2008 30. 6. 2009 31. 12. 2009 30. 6. 2010 31. 12. 2010 30. 6. 2011

Celková výše nedoplatků 56 783 641 55 797 451 59 925 356 59 713 030 60 068 233 60 092 396 61 034 363

Změna proti předchozímu stavu -986 190 4 127 905 -212 326 355 203 24 163 941 967

Tabulka č. 32: Stav nedoplatků podle regionálních pracovišť ČSSZ (tis. Kč) Region Praha Střední Čechy České Budějovice Plzeň Ústí nad Labem Hradec Králové Brno Ostrava Celkem

k 30. 6. 2010 14 068 881 4 222 740 1 281 069 3 870 998 7 548 557 4 333 890 12 744 528 11 997 570 60 068 233

k 31. 12. 2010 14 056 486 4 206 676 1 264 659 3 851 617 7 678 510 4 352 969 12 618 277 12 063 202 60 092 396

k 30. 6. 2011 14 236 825 4 440 140 1 302 599 3 935 569 7 783 763 4 366 714 12 743 886 12 224 867 61 034 363

Tabulka č. 33: Stav nedoplatků podle skupin plátců (v tis. Kč) zaměstnavatelé osoby samostatně výdělečně činné Celkem

k 30. 6. 2010 47 015 047 13 053 185 60 068 233

k 31. 12. 2010 46 423 832 13 668 564 60 092 396

k 30. 6. 2011 46 636 435 14 397 928 61 034 363

Tabulka č. 34: Stav nedoplatků podle typu plátců (v tis. Kč) odhlášení plátci neodhlášení plátci splátkový režim Celkem

k 3 0. 6. 2010 33 993 8 50 23 356 1 98 2 718 1 85 60 068 2 33

k 31. 12. 2010 33 871 027 23 845 470 2 375 899 60 092 396

k 30. 6. 2011 34 098 842 24 491 849 2 443 672 61 034 363

Tabulka č. 35: Stav nedobytných pohledávek (v tis. Kč) zaměstnavatelé osoby samostatně výdělečně činné Celkem

k 30. 6. 2010 26 765 576 174 711 26 940 287

53

k 31. 12. 2010 27 026 234 181 775 27 208 009

k 30. 6. 2011 27 010 536 190 921 27 201 457

Tabulka č. 36: Prominutí penále (v tis. Kč) zaměstnavatelé osoby samostatně výdělečně činné Celkem

2.4.

k 30. 6. 2010 59 022 24 128 83 150

k 31. 12. 2010 103 747 49 008 152 755

k 30. 6. 2011 49 414 20 430 69 844

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery

Kromě daňových příjmů, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na politiku zaměstnanosti tvoří příjmy státního rozpočtu též nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery. Do této kategorie patří především veškeré příjmy z vlastní činnosti organizačních složek státu, příjmy z úroků, přijaté sankční platby a vratky transferů, příjmy z prodeje investičního a neinvestičního majetku, pronájmu majetku, převody z vlastních fondů a též investiční a neinvestiční přijaté transfery z Evropské unie (či převody z Národního fondu) a jiných veřejných rozpočtů a institucí. Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery byly v roce 2011 rozpočtovány ve výši 139,2 mld. Kč. Jejich souhrnná výše tak byla o 18,9 mld. Kč, tj. o 15,7 % vyšší, než předpokládal schválený státní rozpočet na rok 2010 (a o 2,7 mld. Kč nad úrovní skutečnosti roku 2010). Schválený rozpočet nedaňových příjmů klesl o 1,2 mld. Kč, kapitálových příjmů o 1,1 mld. Kč a u přijatých transferů naopak vzrostl o 21,2 mld. Kč. Zákonem schválená výše nedaňových a kapitálových příjmů a přijatých transferů byla v průběhu 1. pololetí 2011 navýšena o 13 317 mil. Kč (vysvětleno v části II.1.2 této zprávy). Mimo to došlo k přesunům prostředků mezi jednotlivými položkami či mezi kapitolami. Tabulka č. 37: Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery (v mil. Kč) U K A Z A T E L

Skutečnost 1.pol.2010 1

Nedaňové a ostatní příjmy celkem

76 048

v tom: Nedaňové příjmy celkem v tom: Příjmy z vlast.činnosti a odvody přebyt.organiz.s přímým vztahem v tom:: Příjmy z vlastní činnosti Odvody přebytků organizací s přímým vztahem Příjmy z pronájmu majetku Výnosy z finančního majetku Soudní poplatky

Ro zpočet 2011 Skutečnost schválený po 1.pol.2011 změnách 2 3 4

139 248 152 565

Plnění v% (4:3) 5

Rozdíl (4-1) 6

Index v % 2011/2010 (4:1) 7

64 281

42,1

-11 767

84,5

16 98 9

17 613

17 542

14 086

80,3

-2 902

82,9

12 149

11 2 13

11 254

9 720

86,4

-2 429

8 0,0

1 82 8 2 10 5 31 8 7 41 8 48 0

1 984 1 638 425 6 590 577

1 979 1 709 403 6 590 574

1 702 2 134 310 5 085 489

86,0 124,9 77,0 77,2 85,1

-126 30 -8 -2 333 9

93,1 101,4 97,5 68,6 101,8

Přijaté sankční platby a vratky transferů v tom: Přijaté sankční p latb y Přijaté vratky transferů a ost.příjmy z finanč.vypořádání předchoz.let

2 485

1 5 34

1 545

2 428

157,1

-57

9 7,7

88 8 1 59 7

1 036 499

1 037 509

817 1 611

78,8 316,7

-71 14

92,0 100,9

Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaňové příjmy z toho: Dobro volné pojistné

1 824

2 2 67

2 144

1 622

75,7

-202

8 8,9

Přijaté splátky půjčených prostředků z toho: Splátky půjčených prostředků od podnikatelských subjektů Splátky půjčených prostředků od veřejných rozpočtů územní úrovně Splátky půjčených prostředků ze zahraničí Kapitálové příjmy celkem Přijaté transfery z toho: Neinvestiční přijaté transfery od veřejných rozpočtů ústřední úrovně Převody z vlastních fondů Neinvestiční přijaté transfery ze zahraničí Investiční přijaté transfery od veřejných rozpočtů ústřední úrovně Investiční přijaté transfery ze zahraničí

54

30 2

451

451

223

49,4

-80

73,7

531

2 5 99

2 599

316

12,1

-215

5 9,5

44 6 6 78

2 247 123 110

2 247 123 110

276 5 35

12,3 3,8 31,5

-170 -2 -44

61,9 73,0 44,2

77 3

2 509

2 579

684

26,5

-89

88,5

58 28 7

119 127

132 444

49 511

37,4

-8 776

84,9

5 81 2 1 27 9 21 98 2 29 15 0 63

17 484 0 36 497 64 709 437

27 454 0 36 294 68 279 418

19,5

-468 73 1 354 -9 719 -17

92,0 105,7 106,2 66,7 73,1

5 1 23 19

345 352 336 431 46

x 64,3 28,5 11,1

Vykázaná skutečnost ke konci června 2011 dosáhla 64,3 mld. Kč, což představovalo 42,1 % rozpočtu. Meziročně se tyto příjmy snížily o 11,8 mld. Kč, tj. o 15,5 % (především vlivem meziročně nižších přijatých transferů o 8,8 mld. Kč). 2.4.1.

Nedaňové příjmy

Nedaňové příjmy tvoří především příjmy jednotlivých kapitol z vlastní činnosti, přijaté vratky transferů, pokuty a jiné sankční platby, příjmy z prodeje nekapitálového i dlouhodobého majetku, přijaté splátky půjčených prostředků a ostatní příjmy. Schválený rozpočet stanovil výši nedaňových příjmů na 17,6 mld. Kč, což bylo o 1,2 mld. Kč méně než v roce 2010. V průběhu 1. pololetí 2011 se rozpočet snížil o 70 mil. Kč. Za období 1. pololetí 2011 dosáhly nedaňové příjmy 14,1 mld. Kč (plnění na 80,3 % rozpočtu po změnách), což znamenalo meziroční pokles o 2,9 mld. Kč, tj. o 17,1 %. Na celkové výši nedaňových příjmů se nejvíce podílely příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků organizací s přímým vztahem (seskupení 21) ve výši 9,7 mld. Kč, což představovalo plnění rozpočtu na 86,4 %. Výnosy z finančního majetku (podseskupení 214) dosáhly za 1. pololetí 2011 výše 5,1 mld. Kč při plnění rozpočtu na 77,2 %. Z toho 4,0 mld. Kč se týkaly kapitoly Státní dluh (plnění na 70,7 %). Jednalo se především o příjmy ze střednědobých a dlouhodobých dluhopisů (dále jen „SDD“) ve výši 3,5 mld. Kč (z toho 0,8 mld. Kč činily alikvotní úrokové výnosy spojené s emisemi SDD na primárním trhu a prodeji těchto instrumentů na trhu sekundárním a 2,7 mld. Kč prémie spojené s transakcemi s SDD na primárním a sekundárním trhu). Příjmy z krátkodobých poskytnutých půjček ve výši 257 mil. Kč jsou tvořeny zejména příjmy z aktivních operací řízení likvidity na účtu řízení likvidity státní pokladny (184 mil. Kč) a také příjmy z cizoměnových aktivních operací (73 mil. Kč). Úrokové příjmy vnějšího dluhu dosáhly výše 204 mil. Kč a byly tvořeny zejména příjmy ze swapových operací ve výši 173 mil. Kč. Tabulka č. 38: Výnosy z finančního majetku kapitoly Státní dluh (v mil. Kč) Skutečnost Ukazatel 1

1. pololetí 20 10 2

Příjmy kapitoly celkem 1. Úrokové příjmy celkem vnitřního dluhu v tom: krátkodob é p ůjčky středně- a dlouhodobé dluhopisy vnějšího dluhu v tom: zahraniční emise dluhopisů krátkodob é p ůjčky bankovní účty v tom: úroky přijaté z vkladů na účtech 2. Realizovaný kurzový zisk

Rozpočet 20 11 Schválený 3

Skutečnost

vč. všech změn 4

1. pololetí 2011 5

%

Index

Plnění

2011/2010

5 :4

5: 2

5 794

5 636

5 636

3 983

70,7

68,7

5 633 5 418

5 336 4 836

5 336 4 836

3 983 3 777

74,6 78,1

70,7 69,7

289 5 128 215

1 000 3 836 500

1 000 3 836 500

257 3 520 204

25,7 91,8 40,8

88,8 68,6 94,6

215

500

-

-

-

160

500 -

204 2

300

2 300

-

40,8

94,6

-

-

-

-

Dalších 774 mil. Kč se týkalo kapitoly OSFA, z nichž 246 mil. Kč tvořily příjmy z dividend inkasovaných především na základě majetkové účasti státu u ČMZRB (132 mil. Kč) a od společnosti E.ON (114 mil. Kč určených k budoucímu využití na řešení problémů spojených s důchodovou reformou). Přes 528 mil. Kč představovaly výnosy z finančního investování (jednak na jaderném účtu ve výši 464 mil. Kč a dále na účtu rezervy pro 55

důchodovou reformu ve výši 64 mil. Kč). V rámci kapitoly Ministerstvo průmyslu a obchodu došlo také k inkasu příjmů z dividend ze zisku ČMZRB (134 mil. Kč). Odvody přebytků organizací s přímým vztahem (podseskupení 212) dosáhly 2,1 mld. Kč při plnění rozpočtu na 124,9 %. Jednalo se především o příjem ve výši téměř 2,0 mld. Kč z přebytku vzniklého z provozu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání za rok 2010, jež do státního rozpočtu roku 2011 odvedly obě pověřené pojišťovny Kooperativa a Česká pojišťovna dle § 205d) zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Vykázaný přebytek byl v porovnání s přebytkem odvedeným v roce 2010 o 21 mil. Kč vyšší. Příjmy z vlastní činnosti (podseskupení 211) ve výši 1,7 mld. Kč byly plněny na 86,0 %. Z toho 1,6 mld. Kč se týkalo příjmů z poskytování služeb a výrobků. V rámci této položky dosáhly příjmy Českého telekomunikačního úřadu 1,0 mld. Kč (plnění na 108,9 %). Z toho na příjmy vyplývající ze správy kmitočtového spektra připadá částka 914 mil. Kč a ze správy čísel 108 mil. Kč. I přes příznivé plnění v rámci této kapitoly a této položky je dosažená skutečnost v porovnání s pololetím 2010 nižší o 47 mil. Kč. Soudní poplatky (podseskupení 215) inkasované zejména v rámci kapitoly Ministerstvo spravedlnosti dosáhly 489 mil. Kč, naplnily rozpočet po změnách na 85,1 % a byly tak o 9 mil. Kč nad úrovní pololetí roku 2010. Příjmy z pronájmu majetku (podseskupení 213) dosáhly 310 mil. Kč (plnění na 77,0 %) a byly meziročně o 8 mil. Kč nižší. Přijaté sankční platby a vratky transferů (seskupení 22) dosáhly výše 2,4 mld. Kč, což představovalo plnění rozpočtu na 157,1 %. Přijaté vratky transferů a ostatní příjmy z finančního vypořádání předchozích let (podseskupení 222) ve výši 1,6 mld. Kč představovaly plnění rozpočtu na 316,7 %. Jde především o odvody nevyčerpaných dotací příjemců dotací a odvody vyplývající z finančního vypořádání vztahů příspěvkových organizací (finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem je upraveno zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a podrobněji vyhláškou č. 52/2008 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem). Z celkové vratky na vypořádací účet státního rozpočtu představovaly největší objem vratky příspěvků na činnost příspěvkových organizací a dotací v celkové výši 948 mil. Kč (z toho 566 mil. Kč územními samosprávnými celky, dále 232 mil. Kč podnikatelskými subjekty a 31 mil. Kč příspěvkovými organizacemi). Další významné vratky byly uskutečněny z rezervních fondů organizačních složek státu ve výši 54 mil. Kč a z návratné finanční výpomoci určené na splátky půjček a úroků obyvatelům postiženým povodněmi v roce 1997 ve výši 21 mil. Kč Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, a.s. Přijaté sankční platby (podseskupení 221) zahrnují sankce inkasované za porušení obecně nebo místně závazného předpisu či za porušení rozpočtové kázně a dosáhly 817 mil. Kč (plnění na 78,8 % rozpočtu). Z této částky inkasovala kapitola Ministerstvo financí 659 mil. Kč (jde především o pokuty ze správních řízení v působnosti GŘC). Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaňové příjmy (seskupení 23) dosáhly výše 1,6 mld. Kč a představovaly tak 75,7 % rozpočtu po změnách. Do této skupiny příjmů patří i dobrovolné pojistné na důchodové a nemocenské pojištění vybírané orgány správy sociálního zabezpečení ve výši 223 mil. Kč (plnění na 49,4 %). Největší část tohoto seskupení tvoří „ostatní nedaňové příjmy“ ve výši 1,2 mld. Kč (v rámci kapitoly VPS se jedná např. o odvody státní podpory penzijního připojištění a odvody státní podpory na stavební spoření provedené příslušnými subjekty při nesplnění podmínek pro její přiznání). 56

Přijaté splátky půjčených prostředků (seskupení 24) dosáhly za 1. pololetí 2011 částky 0,3 mld. Kč, což představovalo plnění na 12,1 % rozpočtu. Splátky půjčených prostředků od podnikatelských subjektů (podseskupení 241) dosáhly 276 mil. Kč (plnění na 12,3 % rozpočtu). Z toho 273 mil. Kč představovaly příjmy Ministerstva financí z titulu agendy převzaté po ČKA; konkrétně šlo o splátky pohledávky z úvěrů na družstevní bytovou výstavbu. Tyto úvěry byly poskytovány dle zvláštních předpisů o družstevní bytové výstavbě v rámci pomoci státu (např. vyhl. č. 136/1985 Sb.). V roce 2011 se opět očekává nulové plnění příjmů (tudíž i výdajů) souvisejících s vypořádáním tzv. plynárenských VIA (rozpočet 1,8 mld. Kč). Splátky půjčených prostředků ze zahraničí (podseskupení 247), které dosáhly výše 35 mil. Kč, naplnily svůj rozpočet na 31,5 %. Proti 1. pololetí 2010 je to o 44 mil. Kč méně. Nízké plnění rozpočtu je ovlivněno tím, že převaha splátek bude realizována až v závěru roku.V rámci splátek vládních úvěrů bylo dosaženo celkem 33,9 mil. Kč, z toho z Myanmaru 16,9 mil. Kč a z Iráku 17,0 mil. Kč. U splátek pohledávek převzatých od ČSOB bylo dosaženo inkasa v objemu 0,7 mil. Kč, které se týkalo splátky z Ruska. 2.4.2.

Kapitálové příjmy

Schválený rozpočet kapitálových příjmů ve výši 2,5 mld. Kč byl o 1,1 mld. Kč nižší než v roce 2010. V průběhu 1. pololetí 2011 byl rozpočet navýšen o 70 mil. Kč. Rozpočet se týká především příjmů z prodeje dlouhodobého majetku a z prodeje majetkových podílů. Za 1. pololetí 2011 dosáhly kapitálové příjmy výše 684 mil. Kč (plnění na 26,5 % rozpočtu po změnách), což bylo o 89 mil. Kč méně než v 1. pololetí 2010. Šlo především o 601 mil. Kč z příjmů z prodeje dlouhodobého majetku. Z nich 343 mil. Kč se týkalo příjmů z prodeje pozemků (z toho 337 mil. Kč v kapitole Ministerstvo financí) a 231 mil. Kč příjmů z prodeje ostatních nemovitostí a jejich částí (z toho 156 mil. Kč v kapitole Ministerstvo financí). 2.4.3.

Přijaté transfery

Schválený rozpočet přijatých transferů ve výši 119,1 mld. Kč byl o 21,2 mld. Kč vyšší než v roce 2010. V průběhu 1. pololetí 2011 byl zvýšen o 13,3 mld. Kč (vysvětleno v části II.1.2 této zprávy). Za 1. pololetí 2011 dosáhly přijaté transfery 49,5 mld. Kč (plnění na 37,4 % rozpočtu po změnách), což bylo proti 1. pololetí 2010 o 8,8 mld. Kč, tj. o 15,1 %, méně. Neinvestiční přijaté transfery Neinvestiční přijaté transfery od veřejných rozpočtů ústřední úrovně činily za 1. pololetí 5,3 mld. Kč, při plnění rozpočtu na 19,5 % a meziročním poklesu o 0,5 mld. Kč, tj. o 8,0 %. Rozpočet po změnách je z velké části plněn neinvestičními převody z Národního fondu (26,7 mld. Kč), které zatím dosáhly 5,1 mld. Kč, což je o 0,6 mld. Kč méně než v 1. pololetí 2010. Z této částky většina prostředků směřovala do kapitol Ministerstvo práce a sociálních věcí (2,4 mld. Kč), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (1,6 mld. Kč), Ministerstvo pro místní rozvoj (0,5 mld. Kč), Ministerstvo průmyslu a obchodu (0,2 mld. Kč) a Ministerstvo zemědělství (0,1 mld. Kč). Další příjmy v rámci tohoto podseskupení inkasovala kapitola Ministerstvo zemědělství z titulu předfinancování Programu rozvoje venkova (154 mil. Kč). V kapitole Ministerstvo průmyslu a obchodu došlo k inkasu příjmů převodem ze zvláštního účtu MF z privatizace na financování strategických průmyslových zón (57 mil. Kč). Kapitola OSFA byla příjemcem 40 mil. Kč z výnosů privatizovaného majetku určených na vodohospodářské akce (dalších 440 mil. Kč ze stejného titulu bylo investičním transferem). 57

Převody z vlastních fondů dosáhly téměř 1,4 mld. Kč a jejich výše je tvořena především převody z rezervních fondů do příjmů kapitol, které se nerozpočtují. Ty dosáhly 1,3 mld. Kč a meziročně tak byly o 0,2 mld. Kč nižší. Nejvíce prostředků z rezervního fondu převedla do příjmů kapitola Ministerstvo obrany (922 mil. Kč). Neinvestiční přijaté transfery ze zahraničí dosáhly k 30. červnu 2011 částky 23,3 mld. Kč (plnění na 64,3 %) a byly tak o 1,4 mld. Kč vyšší než ve stejném období roku 2010. Jednalo se téměř výhradně o neinvestiční přijaté transfery od EU ve výši 23,3 mld. Kč (plnění na 64,4 % rozpočtu po změnách při meziročním růstu o 1,4 mld. Kč). Z této částky připadlo necelých 23,3 mld. Kč kapitole Ministerstvo zemědělství (na společnou zemědělskou politiku - plnění rozpočtu na 64,7 %). Z toho 15,6 mld. Kč je určeno na přímé platby zemědělcům a 7,7 mld. Kč na Program rozvoje venkova. Investiční přijaté transfery Investiční přijaté transfery od veřejných rozpočtů ústřední úrovně zatím dosáhly 19,4 mld. Kč, tj. 28,5 % rozpočtu po změnách, při meziročním poklesu o 9,7 mld. Kč. Z této částky představovaly investiční převody z Národního fondu částku ve výši 17,7 mld. Kč (plnění na 26,3 %). Tyto prostředky směřovaly především do kapitol Ministerstvo dopravy (11,1 mld. Kč), Ministerstvo pro místní rozvoj (4,3 mld. Kč), Ministerstvo průmyslu a obchodu (1,2 mld. Kč) a Ministerstvo zdravotnictví (0,5 mld. Kč). V rámci stejného podseskupení položek dosáhly investiční přijaté transfery ze zvláštních fondů ústřední úrovně 1,7 mld. Kč (plnění na 163,1 %). Z toho 0,9 mld. Kč tvořil příjem kapitoly Ministerstvo zdravotnictví. To doplnilo příjmy o mimorozpočtové prostředky (nečerpaný zůstatek z 1,5 mld. Kč převedené v roce 2010) v souladu s § 5 odst. 3 zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku ČR, ve znění pozdějších předpisů. Tato částka je určena na financování strategických investic ve zdravotnictví. V souladu s výše uvedeným zákonem bylo do příjmů kapitoly Ministerstvo kultury převedeno 200 mil. Kč (na rekonstrukci Národního muzea, rekonstrukci Národní knihovny ČR a záchranu architektonického dědictví ČR) a do příjmů kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí 180 mil. Kč (na podporu výstavby domovů důchodců). Dalších 440 mil. Kč tvořilo transfer z výnosů privatizovaného majetku do kapitoly OSFA (na vodohospodářské akce). Investiční přijaté transfery ze zahraničí dosáhly 46 mil. Kč při plnění rozpočtu po změnách na 11,1 %. Z toho investiční transfery od EU tvořily 25 mil. Kč. Ty jsou na poměrně nízké úrovni (rozpočet po změnách ve výši 365 mil. Kč), což souvisí s tím, že většina transferů od EU prochází přes Národní fond a tyto prostředky se projeví na položkách „Neinvestiční a investiční převody z Národního fondu“. Příjmy státního rozpočtu z EU (převody z Národního fondu a přijaté transfery od EU) tak zatím dosáhly 46,1 mld. Kč (plnění na 35,4 %), zatímco v pololetí 2010 to bylo 52,2 mld. Kč (plnění na 45,0 %).

58

3.

Výdaje státního rozpočtu

Zákon č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2011, ze dne 15. prosince 2010 stanoví výdaje v celkové výši 1 179,0 mld. Kč, z toho 118,8 mld. Kč má být kryto příjmy z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů7. Z hlediska výdajů jsou v tomto zákonu promítnuta opatření směřující ke konsolidaci veřejných rozpočtů přijatá mj. v sociální oblasti (zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí), dále snížení objemu mezd o 10 % v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích (mimo pedagogických pracovníků) a úspory v rámci jejich ostatních provozních nákladů, snížení platů ústavních činitelů, státních zástupců, soudců, atd. Z časových důvodů nebyl do zákona o státním rozpočtu na rok 2011 zapracován dopad zákona č. 402/2010 Sb.8, který zpřísňuje podmínky podpory využívání obnovitelných zdrojů energie. Proto byl přijat s účinností dnem 12. dubna 2011 zákon č. 97/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2011, tak, že se mj. celkové příjmy a celkové výdaje státního rozpočtu zvyšují o stejnou částku 11,7 mld. Kč, tj. bez dopadu na schodek státního rozpočtu. Ve výdajích se o tuto částku zvyšují výdaje kapitoly Ministerstvo průmyslu a obchodu, resp. zavádí se nový závazný ukazatel pro tuto kapitolu „Dotace na obnovitelné zdroje energie“; v příjmech se o stejnou částku zvyšuje rozpočet daňových příjmů kapitoly Všeobecná pokladní správa. Celkové výdaje schváleného státního rozpočtu na rok 2011 tak činí 1 190,7 mld. Kč. Proti schválenému rozpočtu roku 2010 jsou tyto výdaje vyšší o 0,5 % (tj. o 5,8 mld. Kč). Běžné výdaje jsou ve schváleném rozpočtu na rok 2011 zahrnuty v objemu 1 086,2 mld. Kč při předpokládaném meziročním růstu o 1,6 % (o 16,7 mld. Kč), kapitálové výdaje v objemu téměř 104,5 mld. Kč při meziročním plánovaném poklesu o 9,5 % (o 10,9 mld. Kč). Ve srovnání se skutečnými výdaji čerpanými v roce 2010 jsou celkové výdaje schváleného rozpočtu na rok 2011 vyšší o 2,9 % (o 33,9 mld. Kč), běžné výdaje jsou vyšší o 5,8 % (o 59,6 mld. Kč) a kapitálové výdaje nižší o 19,7 % (o 25,7 mld. Kč). Mandatorní výdaje, které stát hradí na základě platných zákonných předpisů nebo mezinárodních dohod a smluv, jsou ve schváleném státním rozpočtu na rok 2011 zahrnuty ve výši 679,6 mld. Kč, tj. 57,1 % z celkových rozpočtovaných výdajů (o 2,0 procentního bodu více než ve schváleném rozpočtu 2010 a o 2,8 procentního bodu více než ve skutečných výdajích roku 2010). Meziročně se tyto výdaje mají zvýšit o 4,1 % (o 26,8 mld. Kč) proti schválenému rozpočtu roku 2010, resp. o 8,2 % (51,5 mld. Kč) proti skutečnosti roku 2010. Z celku mandatorní sociální výdaje jsou ve státním rozpočtu plánovány v částce 537,2 mld. Kč s předpokladem meziročního růstu o 2,5 % (o 12,9 mld. Kč) proti srovnatelným výdajům schváleného státního rozpočtu roku 2010, resp. o 3,4 % (o 17,6 mld. Kč) proti skutečnosti roku 2010. Tyto sociální výdaje tak odčerpají 50,9 % celkových rozpočtem schválených příjmů a na celkových rozpočtovaných výdajích roku 2011 se podílejí 45,1 %. Z ostatních mandatorních výdajů jsou ve schváleném státním rozpočtu objemově největší výdaje na dluhovou službu 73,0 mld. Kč, výdaje na odvody do rozpočtu Evropské unie 35,3 mld. Kč a výdaje na úhradu státních záruk a negarantovaných úvěrů s.o. Správa železniční a dopravní cesty 11,4 mld. Kč. Quasi mandatorní výdaje, které představují zejména finanční prostředky

7

Rozpočet příjmů z rozpočtu EU a finančních mechanismů je stanoven ve výši 117,1 mld. Kč – rozdíl spočívá v zavedení principu předfinancování zejména v rámci Společné zemědělské politiky. 8 Zákon č. 402/2010, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

59

nutné k zabezpečení chodu a obrany státu, jsou rozpočtovány ve výši 200,4 mld. Kč, vč. mezd organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Další prostředky nutné na zajištění provozu a plnění úkolů jednotlivých kapitol státního rozpočtu, vybrané neinvestiční nákupy a související výdaje, jsou ve schváleném rozpočtu zahrnuty v částce 74,7 mld. Kč. Transfery veřejným rozpočtům územní úrovně (bez dávek v hmotné nouzi, dávek zdravotně postiženým a bez příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách) jsou rozpočtem stanoveny ve výši 132,4 mld. Kč, dotace státním fondům ve výši 69,2 mld. Kč - bez dotací na činnost Státního zemědělského intervenčního fondu (v rozpočtu Ministerstva zemědělství pro SZIF 41,1 mld. Kč neinvestičních prostředků na programy Společné zemědělské politiky a v rozpočtu Ministerstva dopravy 28,1 mld. Kč investičních prostředků pro Státní fond dopravní infrastruktury), transfery podnikatelským subjektům 42,7 mld. Kč, transfery neziskovým a podobným organizacím 7,4 mld. Kč, atd. V průběhu 1. pololetí byl státní rozpočet výdajů na rok 2011 navýšen o 13,3 mld. Kč na 1 204,0 mld. Kč. Jedná se o souvztažné zvýšení příjmů a výdajů státního rozpočtu beze změny jeho salda na základě zmocnění ministra financí daného § 24 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb. rozpočtová pravidla, v platném znění (výdaje na společné programy EU a ČR jsou kryty příjmy z rozpočtu Evropské unie přímo nebo prostřednictvím Národního fondu). V průběhu 1. pololetí 2011 bylo provedeno celkem 338 rozpočtových opatření, proti stejnému období roku 2010 došlo ke snížení jejich počtu o 28. Nejvýznamnější skupinu rozpočtových opatření představovaly přesuny mezi jednotlivými kapitolami státního rozpočtu (37,3 %, tj. 126 rozpočtových opatření), které byly vyvolány především skutečností, že gestorem určitého programu byl jeden správce kapitoly, v rámci jehož rozpočtu výdajů jsou prostředky v celkovém objemu rozpočtovány a který na základě soutěží a schválených projektů rozhodl o jejich rozdělení; tyto přesuny se v určitém objemu každoročně opakují. Nejvíce rozpočtových opatření se uskutečnilo v kapitolách Ministerstvo obrany (20), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (17) a Ministerstvo vnitra (14). Celkově si mezi sebou kapitoly v 1. pololetí 2011 přesunuly finanční prostředky ve výši 810,1 mil. Kč. Část rozpočtových opatření v této skupině (necelých 22 %) činily převody v rámci podpory výzkumu, vývoje a inovací zejména rozpočtované v kapitolách Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Grantová agentura ČR a Akademie věd ČR. Jedním z každoročně se opakujících přesunů je také přesun finančních prostředků z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy do kapitol Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra na sportovní reprezentaci na 1. a 2. pololetí roku 2011. Dále např. byly Ministerstvem životního prostředí poukázány Ministerstvu zdravotnictví prostředky na projekty, které byly realizovány v rámci OP Životní prostředí přímo řízenými příspěvkovými organizacemi kapitoly Ministerstvo zdravotnictví. Ministerstvo dopravy převedlo Ministerstvu vnitra na zintenzivnění efektivnosti preventivní činnosti Policie ČR prostředky na nákup pohonných hmot pro 16 automobilů značky VW Passat R36, které jsou určeny na provádění policejních hlídek na českých dálnicích v rámci dohledu nad dodržováním pravidel silničního provozu, atd. Druhá skupina, s celkovým počtem rozpočtových opatření 120 (35,5 %) se týkala přesunů v rámci výdajů příslušné kapitoly na krytí rozpočtově nezajištěných potřeb (např. z běžných výdajů do kapitálových výdajů a opačně, přesuny mezi jednotlivými specifickými či průřezovými ukazateli apod.). Nejvíce rozpočtových opatření bylo realizováno u kapitol: Ministerstvo vnitra (26), Ministerstvo spravedlnosti (10), Ministerstvo zemědělství (10), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (9) a Ministerstvo zdravotnictví (9). Značný počet přesunů v rámci výdajů kapitoly byl realizován v souvislosti se snížením počtu funkčních míst a s tím spojenou výplatou odstupného zaměstnancům, s nimiž byl rozvázán pracovní poměr. Vzhledem k souvztažnému navýšení příjmů a výdajů z prostředků EU se část přesunů 60

uskutečnila v souvislosti se zajištěním českého podílu financování společných programů EU a ČR; také se jednalo o přesuny v rámci jednotlivých operačních programů apod. Dále např. v kapitole Ministerstvo vnitra se jednalo o navýšení (snížení) výdajů vedených v informačním systému programového financování na úkor ostatních běžných výdajů, přesuny ostatních běžných výdajů mezi specifickými a průřezovými ukazateli, a to v souvislosti se zajištěním aktuálních potřeb subjektů působících v této kapitole, Ministerstvo zemědělství např. přesouvalo neinvestiční prostředky do rozpočtu příspěvkové organizace Národní zemědělské muzeum na výdaje vedené v ISPROFIN EDS/SMVS (podprogram 129 012) na posílení dotací na rekonstrukci a renovaci objektů zmíněné příspěvkové organizace, u Ministerstva spravedlnosti si např. objektivní potřeba navýšení výdajů na zajištění stravování, vystrojení, ubytování a zajištění zdravotních a hygienických potřeb vězněných osob, u kterých byl zaznamenán enormní nárůst jejich počtu, vyžádala snížení rozpočtu dávek důchodového pojištění a ostatních sociálních dávek, atd. V případě uvolňování prostředků z kapitoly Všeobecná pokladní správa do rozpočtů příslušných kapitol (62 rozpočtových opatření, tj. 18,3 %) šlo jak o přesuny z položek účelově rozpočtovaných v této kapitole, tak o přesuny z vládní rozpočtové rezervy (viz část II.3.4 Zprávy). Největší objem rozpočtových opatření realizovaly v rámci této skupiny kapitoly Ministerstvo financí a Ministerstvo spravedlnosti (10), dále pak kapitoly Ministerstvo vnitra (7), Český statistický úřad (7) a Ministerstvo pro místní rozvoj (6). Největší objem finančních prostředků 1,5 mld. Kč byl z kapitoly Všeobecná pokladní správa, položky „Výdaje na sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011“, převeden do kapitol Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti a Český statistický úřad na zajištění sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011, které se konalo ve dnech 25. a 26. března 2011. Z kapitoly Státní dluh (4,1 % rozpočtových opatření z celku) byly v 1. pololetí roku 2011 převedeny prostředky z úvěrů od EIB do kapitoly Ministerstvo zemědělství na financování vodohospodářských akcí, do kapitoly Ministerstvo kultury finanční prostředky na realizaci akce „Pražské Quadriennale“ a akce „Zámek Pardubice – obnova hospodářských budov“, do kapitoly Ministerstvo financí finanční prostředky např. na zajištění dokončení stavebních akcí GFŘ, na pořízení, obnovu a provozování ICT MF, na Integrovaný informační systém státní pokladny, apod. Z kapitoly Operace státních finančních aktiv byly uvolněny prostředky rozpočtovými opatřeními (2,1 % z celku) např. do rozpočtu kapitoly Ministerstvo zemědělství především na financování vodohospodářských akcí a na financování pozemkových úprav zaměřených na řešení protipovodňových opatření, atd. Souvztažné zvýšení příjmů a výdajů se týkalo 9 rozpočtových opatření (2,7 %) na základě splnění předpokladů daných § 24 odst. 4 rozpočtových pravidel; šlo zejména o zajištění financování společných programů EU a ČR. Čerpání jednotlivých výdajů státního rozpočtu za 1. pololetí 2011 je hodnoceno v dalších částech Zprávy a vztahuje se, není-li uvedeno jinak, k rozpočtu po změnách. Schválený a o rozpočtová opatření upravený rozpočet výdajů, jeho čerpání v 1. pololetí 2011 vč. srovnání se stejným obdobím roku 2010, ukazuje následující tabulka:

61

Tabulka č. 39: Výdaje státního rozpočtu (v mil. Kč) VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU

Skutečnost leden-červen 2010

Státní rozpo čet 2011 schválený 2

1

BĚŽNÉ VÝDAJE Výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné z toho: platy ostatní platby za provedenou práci povinné p ojistné placené zaměstnavatelem Neinvestiční nákupy a související výdaje z toho: nákup materiálu úroky a ostatní finanční výdaje nákup vody, paliv a energie nákup služeb opravy a udržování cestovné poskytnuté zálohy, jistiny, záruky a vládní úvěry výdaje související s neinv. nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary

po změnách 3

Skutečnost leden-červen 2011

% plnění

Index 2011/2010

Rozdíl 2011-2010

4

5 =4:3

6=4:1

7=4-1

527 734

1 086 197

1 084 530

523 220

48,2

99,1

-4 514

39 366 27 426 2 124 9 809 60 500 3 116 27 092 2 728 14 616 2 344 628 5 724

89 716 61 521 7 756 22 421 147 516 6 666 73 006 5 235 36 443 4 427 1 104 11 444

89 815 61 381 5 993 22 422 146 400 7 068 72 443 5 059 34 994 4 978 1 356 11 452

35 706 24 557 2 271 8 869 67 267 2 445 29 785 2 453 14 320 1 688 523 12 396

39,8 40,0 37,9 39,6 45,9 34,6 41,1 48,5 40,9 33,9 38,6 108,2

90,7 89,5 106,9 90,4 111,2 78,5 109,9 89,9 98,0 72,0 83,2 216,6

-3 660 -2 868 147 -940 6 767 -671 2 694 -275 -296 -656 -106 6 672

3 729

7 548

7 261

3 203

44,1

85,9

-526

23 700 15 680 5 911 2 551

47 168 37 833 6 584 2 273

49 650 37 421 9 418 3 669

24 086 15 950 6 416 2 806

48,5 42,6 68,1 76,5

101,6 101,7 108,5 110,0

386 270 505 255

39 896 13 310 26 489

95 845 42 556 53 013

93 467 40 130 53 013

35 311 8 712 26 518

37,8 21,7 50,0

88,5 65,5 100,1

-4 585 -4 598 29

85 405 28 829 55 905 660 31 599 678 228 320 213 125 169 674 20 640 11 560 7 770 17 842 16 501 0 0 429

126 209 47 105 76 760 2 343 52 774 646 468 584 446 467 363 970 38 253 21 927 14 300 38 094 35 250 1 800 976 16 870

130 929 49 438 78 212 2 181 55 323 646 468 197 446 013 363 815 38 253 21 899 14 300 38 356 35 250 1 860 976 8 912

71 728 27 618 43 646 447 32 494 297 236 252 222 027 181 597 18 406 11 773 6 228 18 510 16 792 59 0 1 510

54,8 55,9 55,8 20,5 58,7 46,1 50,5 49,8 49,9 48,1 53,8 43,6 48,3 47,6 3,2 0,0 16,9

84,0 95,8 78,1 67,8 102,8 43,9 103,5 104,2 107,0 89,2 101,8 80,2 103,7 101,8 297 395,0 x 351,7

-13 677 -1 211 -12 259 -212 895 -381 7 932 8 902 11 923 -2 234 213 -1 542 667 291 59 0 1 081

KAPITÁLOVÉ VÝDAJE

55 873

104 504

119 488

47 277

39,6

84,6

-8 596

Investiční nákupy a související výdaje Nákup akcií a majetkových podílů Investiční transfery z toho: podnikatelským subjektům neziskovým apod. organizacím státním fondům veřejným rozpočtům územní úrovně příspěvkovým organizacím Ostatní kapitálové výdaje

3 667 113 49 618 3 476 219 22 388 18 188 5 266 2 475

12 623 162 76 454 4 836 808 28 084 31 007 11 632 15 264

13 690 162 97 205 12 380 1 440 30 343 36 428 16 365 8 431

3 405 0 43 557 5 811 420 17 343 12 480 7 404 315

24,9 0,0 44,8 46,9 29,2 57,2 34,3 45,2 3,7

92,9 0,0 87,8 167,1 191,7 77,5 68,6 140,6 12,7

-262 -113 -6 060 2 334 201 -5 045 -5 709 2 138 -2 160

583 607

1 190 701

1 204 018

570 497

47,4

97,8

-13 110

Neinvestiční transfery soukromo právním subjektům z toho: podnikatelským subjektům neziskovým apod. organizacím z toho: občanským sdružením Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně z toho: státním fondům fondům sociálního a veřejného zdrav. pojištění Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně z toho: obcím krajům regionálním radám Neinvestiční transfery příspěvkovým apod. org. Převody vlastním fondům Neinvestiční transfery obyvatelstvu z toho: sociální dávky z toho: dávky důchodového pojištění dávky státní sociální podpory dávky nemocenského pojištění podpory v nezaměstnanosti Neinvestiční transfery do zahraničí z toho: odvody a příspěvky do rozpočtu EU Neinvestiční půjčené prostředky Neinvestiční převody Národnímu fondu Ostatní neinvestiční výdaje*)

VÝDAJE CELKEM

*) včetně neinvestičních prostředků jiným veřejným rozpočtům

Výdaje státního rozpočtu dosáhly za 1. pololetí 2011 celkem 570,5 mld. Kč, tj. 47,4 % rozpočtu po změnách, z toho běžné výdaje činily 523,2 mld. Kč, tj. 48,2 % rozpočtu po změnách, a kapitálové výdaje 47,3 mld. Kč, tj. 39,6 % rozpočtu po změnách. Proti pololetní alikvotě schváleného rozpočtu byly celkové výdaje nižší téměř o 24,9 mld. Kč, proti rozpočtu po změnách o 31,5 mld. Kč. Meziročně se celkové výdaje snížily o 2,2 %, tj. o 13,1 mld. Kč, když běžné výdaje klesly o 0,9 % (o 4,5 mld. Kč) a kapitálové výdaje o 15,4 % (o 8,6 mld. Kč; podíl kapitálových výdajů na plnění celkových výdajů se proti 1. pololetí 2010 snížil o 1,3 procentního bodu na 8,3 %). Stav nároků z nespotřebovaných výdajů k 30.6.2011 činil 62

celkem 54,6 mld. Kč, z toho téměř 48,0 mld. Kč představovaly nároky na finanční prostředky v rámci společných programů a projektů České republiky, Evropské unie a finančních mechanismů. Strukturu výdajů státního rozpočtu v 1. pololetí 2011 ukazuje následující graf (kapitálové a běžné výdaje bez transferů územním rozpočtům). Graf č. 21: Výdaje státního rozpočtu za 1. pololetí 2011 (v %)

transfery územním rozpočtům 14,76%

kapitálové výdaje 6,10%

běžné výdaje 79,14%

Mandatorní výdaje dosáhly za období leden až červen 2011 celkem 339,1 mld. Kč, tj. 50,0 % rozpočtu po změnách. Meziročně se zvýšily o 4,6 %, tj. o 14,8 mld. Kč. Podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích státního rozpočtu činil 59,4 %, tj. o 3,9 procentního bodu více než v 1. pololetí 2010 . Čerpání mandatorních výdajů za 1. pololetí 2011 podle jejich závaznosti ukazuje následující tabulka: Tabulka č. 40: Mandatorní výdaje podle jejich závaznosti (v mil. Kč) MANDATORNÍ VÝDAJE

Výdaje celkem z toho:

mandatorní výdaje v tom: - vyplývající ze zákona - vyplývající z jiných právních norem - vyplývající ze smluvních závazků

Státní rozpočet 20 11

Skutečnost leden-červen 2010

schválený

1

2

po změnách

Skutečnost leden-červen 2011

% plnění

Index 2011/2010

3

4

5=4:3

6=4:1

Rozdíl 2011-2010 7=4-1

583 607

1 190 701

1 204 018

570 497

47,4

97,8

-13 110

324 250

679 634

678 447

339 084

50,0

104,6

305 004 49 19 197

628 944 74 50 616

627 723 74 50 650

312 908 31 26 145

49,8 41,9 51,6

102,6 63,3 136,2

14 834 0 7 904 -18 6 948

Podstatnou část zákonných mandatorních výdajů čerpaných v 1. pololetí 2011 ve výši 312,9 mld. Kč (49,8 % rozpočtu po změnách při meziročním růstu o 2,6 %, tj. o 7,9 mld. Kč), představovaly mandatorní sociální výdaje (podrobně viz Tabulka č. 41), které dosáhly 270,8 mld. Kč, tj. 79,9 % celkových mandatorních výdajů, resp. 47,5 % celkových výdajů za 1. pololetí 2011 (o 1,1 procentního bodu méně, resp. o 2,5 procentního bodu více než ve stejném období roku 2010). Tyto sociální výdaje byly čerpány na 50,5 % rozpočtu po změnách při meziročním růstu o 3,1 % (o 8,2 mld. Kč). K objemově největšímu meziročnímu růstu došlo u výdajů na dávky důchodového pojištění (o 11,9 mld. Kč, z toho u starobních důchodů o 10,7 mld. Kč), naopak k meziročnímu poklesu výdajů došlo u dávek státní sociální podpory (o 2,2 mld. Kč), u podpor v nezaměstnanosti (o 1,5 mld. Kč), 63

u příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách (o 879,9 mil. Kč), atd. U ostatních mandatorních výdajů ze zákona došlo k meziročnímu růstu u výdajů na obsluhu státního dluhu (o 2,7 mld. Kč při čerpání 29,8 mld. Kč), ke snížení naopak např. u výdajů na podporu exportu (o 1,2 mld. Kč při čerpání 192,4 mil. Kč), atd. Ostatní mandatorní výdaje vyplývající z jiných právních norem a smluvních závazků byly čerpány v objemu celkem 26,2 mld. Kč, tj. 51,6 % rozpočtu po změnách při meziročním růstu o 36,0 % (o 6,9 mld. Kč). Z celku odvody do rozpočtu Evropské unie představovaly 16,8 mld. Kč (47,6 % rozpočtu při meziročním růstu o 1,8 %, tj. o 291,6 mil. Kč), úhrada státních záruk a negarantovaných úvěrů s.o. Správa železniční dopravní cesty 8,4 mld. Kč, když se zvýšil objem řádných splátek garantovaných úvěrů jednorázovou realizací státní záruky za emisi dluhopisů této organizace v částce 7,0 mld. Kč. Podrobné údaje o čerpání mandatorních výdajů v 1. pololetí 2011 a jejich srovnání se stejným obdobím roku 2010 je uvedeno v tabulce č. 4 tabulkové části Zprávy. Mandatorní výdaje společně s výdaji na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné a za vybrané neinvestiční nákupy, tj. související výdaje nutné pro zabezpečení provozu a plnění úkolů jednotlivých kapitol státního rozpočtu, dosáhly ve sledovaném období 396,7 mld. Kč, tj. 69,5 % celkových výdajů za 1. pololetí 2011 (o 3,1 procentního bodu více než ve stejném období roku 2010). Graf č. 22: Výdaje státního rozpočtu v 1. pololetí let 2006 až 2011 (v mil. Kč) 600 000

570 497

583 607

574 949

542 224

523 220

527 734

523 800

488 719

455 274

300 000

437 533

400 000

482 045

461 176

500 000

47 277

55 873

51 149

53 505

100 000

26 771

23 643

200 000

0 běžné výdaje 2006

3.1.

kapitálové výdaje 2007

2008

2009

výdaje celkem 2010

2011

Běžné výdaje

Běžné (neinvestiční) výdaje jsou ve schváleném rozpočtu ČR na rok 2011 stanoveny zákonem č. 433/2010 Sb., ve znění zákona č. 97/2011 Sb., ve výši 1 086,2 mld. Kč s předpokladem navýšení o 1,6 % (o 16,7 mld. Kč) proti schválenému rozpočtu roku 2010; proti skutečnosti 2010 by se tyto výdaje měly zvýšit o 5,8 % (o 59,6 mld. Kč). V průběhu 1. pololetí 2011 byly rozpočtovými opatřeními sníženy téměř o 1,7 mld. Kč a čerpány ve výši 523,2 mld. Kč, tj. 48,2 % rozpočtu po změnách, při meziročním snížení o 0,9 % (o 4,5 mld. Kč). 3.1.1.

Výdaje na sociální transfery a státní politiku zaměstnanosti

Mandatorní sociální výdaje a aktivní politika zaměstnanosti (vč. prostředků z rozpočtu EU/FM) ve výši 543,5 mld. Kč představují polovinu rozpočtem stanovených běžných výdajů. Kromě valorizace dávek důchodového pojištění ovlivnil rozpočtem stanovenou výši sociálních výdajů státu na rok 2011 a skutečné čerpání finančních prostředků a jejich srovnání s předchozím rokem, mj. zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti 64

s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí9. Jednalo se např. o následující oblasti: 

nemocenské pojištění (změna zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) o trvalé zachování jednotné procentní sazby pro výpočet nemocenského 60 % jako v roce 2010 (odpadlo zvýhodnění dlouhodobých pracovních neschopností nebo karantén); o prodloužení doby poskytování náhrady mzdy (platu) a odměny zaměstnavatelem z prvních 14 na prvních 21 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) se zachováním 3-denní tzv. karenční doby – nemocenské se vyplácí až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény);



státní sociální podpora (změna zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů) o zrušení sociálního příplatku s výjimkou u rodin s nezaopatřeným dítětem dlouho– době nemocným, dlouhodobě zdravotně nebo těžce zdravotně postiženým nebo je-li alespoň jeden z rodičů zdravotně postižený; o sjednocení výše rodičovského příspěvku na 216 tis. Kč ve dvouleté a čtyřleté variantě čerpání; o zúžení okruhu osob, které mají nárok na porodné 13 000 Kč, na osoby, kterým se narodilo první živé dítě, jestliže žijí v rodinách s příjmem do 2,4-násobku životního minima rodiny (při narození prvního dítěte při vícečetném porodu, náleží porodné ve výši 19 500 Kč);



podpory v nezaměstnanosti (změna zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) o vyloučení souběhu pobírání podpory v nezaměstnanosti a výkonu tzv. nekolidu– jícího zaměstnání; o snížení procentní sazby podpory v nezaměstnanosti na 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu těm uchazečům, kteří předchozí zaměstnání ukončili sami nebo dohodou se zaměstnavatelem (s výjimkami danými v zákoníku práce); o zpřísnění podmínek v poskytování podpory v nezaměstnanosti, resp. posunutí počátku jejího vyplácení o dobu, po kterou uchazeči o zaměstnání přísluší zákonné odstupné, odbytné nebo odchodné; o zavedení překlenovacího příspěvku pro osoby, které se rozhodnou řešit svou nezaměstnanost zahájením samostatné výdělečné činnosti; o rozšíření důvodů pro odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání;



sociální služby (změna zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) o snížení příspěvku na péči v I. stupni závislosti pro osoby starší 18 let z 2 000 Kč na 800 Kč měsíčně;

9 Zákon č. 347/2010 Sb. byl na návrh vlády projednán a schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ve stavu legislativní nouze, po schválení Senátem a po podpisu prezidentem republiky vstoupil v platnost s účinností od 1.1.2011. Na návrh opozičních poslanců byl 14.3.2011 způsob projednávání a tím i platnost tohoto zákona řešen Ústavním soudem s verdiktem, že přijatá opatření zůstanou v platnosti do 31.12.2011 a zákon musí do tohoto data být projednán běžnou legislativní cestou.

65



pojistné na sociální zabezpečení (změna zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) o zachování sazby pojistného na sociální zabezpečení pro zaměstnavatele na 25,0 % (tzn., že nedošlo k jeho uvažovanému snížení na 24,1 % v dílčí sazbě pojistného na nemocenské pojištění); o zrušení možnosti zaměstnavatele, který zaměstnává více jak 25 zaměstnanců, odečíst si od odváděného pojistného polovinu náhrady mzdy poskytnuté za dobu trvání pracovní neschopnosti (karantény) svým zaměstnancům; o zachování maximálního vyměřovacího základu pro placení pojistného přechodně i pro rok 2011 na 72-násobku průměrné mzdy.

Vývoj státního rozpočtu v sociální oblasti, jeho čerpání za 1. pololetí 2011 a srovnání se stejným obdobím roku 2010, ukazuje následující tabulka: Tabulka č. 41: Sociální transfery a výdaje na služby zaměstnanosti (v mil. Kč) VÝDAJE NA SOCIÁLNÍ TRANSFERY A STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI

Skutečnost leden-červen 2010

Státní rozpočet 2011 schválený 2

po změnách

Skutečnost leden-červen 2011

% plnění

Index 2011/2010

Rozdíl 2011 -2010

5=4:3

6=4:1

7=4-1

3

4

220 208

453 571

453 157

22 9 343

50,6

104,1

9 134

173 287 133 059

363 970 286 066

363 815 285 911

18 5 147 14 3 716

50,9 50,3

106,8 108,0

11 860 10 657

11 560 8 297 20 640 7 770 3 450 3 501 10 784 10 036 288

21 927 13 511 38 253 14 300 7 113 8 007 19 736 17 767 700

21 899 13 471 38 253 14 300 7 113 7 777 19 736 17 767 700

1 1 773 7 653 1 8 406 6 228 3 755 4 034 9 667 9 156 216

53,8 56,8 48,1 43,6 52,8 51,9 49,0 51,5 30,9

101,8 92,2 89,2 80,2 108,8 115,2 89,7 91,2 75,1

213 -644 -2 234 -1 542 305 534 -1 116 -880 -72

Mandatorní peněžní transfery fyzickým osobám celkem

231 280

474 006

473 593

23 9 226

50,5

103,4

7 947

Příspěvek na penzijní připojištění Podpora novomanželských půjček Platba do veřejného zdravotního pojištění Sociální dotace a příspěvky zaměstnavatelům v tom: podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením příspěvky na sociální důsledky restrukturalizace

2 717 0,03 26 482 2 108

6 100 0,10 52 997 4 123

6 100 0,10 52 997 3 925

2 788 0,00 x 2 6 515 2 231

45,7 50,0 56,8

102,6 0,0 100,1 105,8

71 -0,03 33 123

1 260 848

2 600 1 523

2 600 1 325

1 563 668

60,1 50,4

124,1 78,7

304 -180

262 587

537 226

536 616

27 0 760

50,5

103,1

8 173

2 839

6 305

6 305

2 017

32,0

71,1

-822

265 426

543 532

542 921

27 2 777

50,2

102,8

7 352

1

Sociální dávky v tom: dávky důchodového pojištění*) z toho: staro bní důchody dávky nemocenského pojištění z toho: nemocenské dávky státní sociální podpory podpory v nezaměstnanosti dávky po moci v hmotné nouzi a pro zdrav. postižené**) zvláštní dávky ozbrojených sbo rů Ostatní peněžní transfery fyzickým osobám z toho: příspěvek na péči podle zákona o soc. službách**) Ochrana zaměstnanců při plat. neschopnosti zaměstnavatelů***)

Mandatorní sociální výdaje celkem Aktivní politika zaměstnanosti (vč. prostředků EU/FM) Sociální výdaje a služby zaměstnanosti celkem

*) vč. dávek vyplacených do ciziny, dále ve sloupci skutečnost vč. zálohy České poště na důchody (3 613 mil. Kč v 1. pololetí 2010 a 3 538 mil. Kč v 1. pololetí 2011) **) transfery do územních rozpočtů na dávky a příspěvky vyplácené obcemi ***) náhrady mezd za zaměstnavatele při jeho platební neschopnosti, úhrady pojistného na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění za zaměstnance, úhrada daně z příjmů za zaměstnance, příslušné služby, např. pošty apod. Pozn.: Údaje za sociální dávky se liší od údajů viz Tabulka č. 39 a v bilanci příjmů a výdajů o transfery do územních rozpočtů na dávky pomoci v hmotné nouzi a další souvis. výdaje obsažené ve tř. 5 rozpočtové skladby.

Neinvestiční transfery obyvatelstvu - sociální dávky Sociální dávky představuji 95,3 % rozpočtu neinvestičních transferů obyvatelstvu na rok 2011 stanoveného ve výši 468,6 mld. Kč. Zahrnují výdaje státního rozpočtu na výplatu dávek důchodového pojištění, ostatních dávek10, dávek státní sociální podpory a výdaje na

10

Dávky nemocenského pojištění, zvláštní dávky příslušníkům ozbrojených sil při skončení služebního poměru, dávky pomoci v hmotné nouzi poskytované Ministerstvem obrany občanům žijícím na území vojenských újezdů, příspěvek na péči pro občany žijící v zahraničí, vyrovnání důchodů se Slovenskem a další drobné dávky.

66

podpory11 v nezaměstnanosti a na rok 2011 jsou rozpočtovány ve výši 446,5 mld. Kč s předpokládaným meziročním růstem o 2,9 % (o 12,6 mld. Kč) proti schválenému rozpočtu roku 2010 a o 3,6 % (o 15,6 mld. Kč) proti skutečnosti 2010. K 30.6.2011 byly vyplaceny (bez záloh) v celkové výši 222,0 mld. Kč, tj. 49,8 % rozpočtu po změnách při meziročním růstu o 4,2 % (o 8,9 mld. Kč). Graf č. 23: Sociální dávky v 1. pololetí 2011 (v %) dávky nemocenského pojištění 5,30%

podpory v nezaměstnanosti 2,80%

ostatní dávky 1,82%

dávky státní sociální podpory 8,29%

dávky důchodového pojištění (bez záloh) 81,79%

Graf č. 24: Sociální dávky v 1. pololetí let 2006 až 2011 (v mil. Kč) 250 000 210 667 200 000

188 319

213 125

222 027

193 506

176 210 165 148

150 000 133 709

139 249

169 674

181 597

147 843

100 000

50 000

0 2006

2007

sociální dávky

2008

2009

2010

2011

z toho dávky důchodového pojištění (bez záloh)

Největší objem 364,0 mld. Kč, tj. 81,5 % z celkových rozpočtovaných sociálních dávek na rok 2011, připadá na dávky důchodového pojištění. Předpoklad meziročního růstu těchto dávek činí 5,1 % jak proti schválenému rozpočtu roku 2010, tak proti skutečnosti roku 2010, tj.meziroční navýšení o 17,7 mld. Kč, resp. o 17,8 mld. Kč. Kromě pokrytí zvýšených výdajů spojených s růstem počtu důchodců a se zvyšováním průměrného důchodu daným mezi11

Státní rozpočet sociálních dávek nezahrnuje transfery územním rozpočtům na dávky, resp. příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, transfery na dávky v pomoci v hmotné nouzi a na dávky zdravotně postiženým, které jsou rozpočtovány v neinvestičních transferech veřejným rozpočtům územní úrovně v kapitole Ministerstvo práce a sociálních věcí.

67

generační obměnou jsou vzhledem ke splnění valorizační podmínky podle § 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, ve státním rozpočtu zahrnuty i předpokládané finanční prostředky spojené s lednovým zvýšením důchodů ve výši 12,9 mld. Kč (pro rok 2010 valorizační podmínka splněna nebyla a k valorizaci důchodů k 1.1.2010 tak nedošlo). Podle nařízení vlády č. 281/2010 Sb. se u důchodů starobních, invalidních, vdovských, vdoveckých a sirotčích přiznaných před 1.1.2011 zvyšuje od splátky po 31.12.2010 základní výměra o 60 Kč na 2 230 Kč a procentní výměra o 3,9 % procentní výměry, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje. Průměrný starobní důchod se tak zvyšuje o 371 Kč na 10 494 Kč. V průběhu 1. pololetí byl rozpočet dávek důchodového pojištění snížen celkem o 155,2 mil. Kč, z toho o 85,6 mil. Kč v kapitole Ministerstvo obrany a o 69,6 mil. Kč v kapitole Ministerstvo spravedlnosti, rozpočet kapitol Ministerstvo vnitra a Ministerstvo práce a sociálních věcí zůstal nezměněn. K 30.6.2011 bylo čerpáno celkem 185,1 mld. Kč, tj. 50,9 % rozpočtu po změnách, při meziročním růstu o 6,8 % (o 11,9 mld. Kč); z celku Ministerstvo práce a sociálních věcí 176,9 mld. Kč, tj. 97,4 % všech vyplacených důchodů v 1. pololetí 2011 (bez záloh). Výdaje na důchody obsahují veškeré prostředky na výplatu důchodů včetně výplat důchodů do ciziny a zálohy České poště na výplatu důchodů v prvních dnech 2. pololetí. Z celku nejvyšší částka 143,7 mld. Kč byla poskytnuta na důchody starobní, tj. 50,3 % rozpočtu po změnách při meziročním růstu o 8,0 % (téměř o 10,7 mld. Kč); z toho 97,0 % (139,4 mld. Kč) kapitolou Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dále byly vyplaceny důchody invalidní (pro invaliditu 1. až 3. stupně) ve výši 24,1 mld. Kč, tj. 48,4 % rozpočtu při meziročním zvýšení o 2,9 % (o 672,2 mil. Kč; ve vztahu k rozpočtu to bylo o 10,4 procentního bodu více) a důchody pozůstalostní (vdovské, vdovecké a sirotčí) ve výši 13,8 mld. Kč, tj. 49,1 % rozpočtu při meziročním růstu o 4,6 % (o 599,6 mil. Kč). Záloha poskytnutá České poště na výplatu důchodů začátkem července 2011 činila 3,5 mld. Kč a byla o 751,3 mil. Kč nižší než v roce 2010. Po odečtení záloh v obou letech bylo v 1. pololetí 2011 čerpáno na dávky důchodového pojištění celkem 181,6 mld. Kč při meziročním růstu o 7,0 % (o 11,9 mld. Kč). Schválený rozpočet výdajů na dávky nemocenského pojištění na rok 2011 je stanoven ve výši 21,9 mld. Kč, tj. o 7,8 % (o 1,9 mld. Kč) méně proti schválenému rozpočtu roku 2010 a o 4,6 % (o 1,1 mld. Kč) méně proti skutečnosti 2010. Největší rozpočtovaný objem 61,6 % z těchto dávek připadá na dávku „nemocenské“, tj. o 5,4 procentního bodu méně než stanovil schválený rozpočet roku 2010; zde se projevil, jak již bylo uvedeno, vliv zákona č. 347/2010 Sb., podle kterého je mj. nemocenské poskytováno od 22. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti12 (v roce 2010 od 15. dne). Schválený rozpočet dávek nemocenského pojištění byl k 30.6.2011 snížen celkem o 28,1 mil. Kč. Vyplaceno bylo celkem 11,8 mld. Kč, tj. 53,8 % rozpočtu po změnách, při meziročním růstu o 1,8 % (o 213 tis. Kč). Z celku 65,0 % (o 6,8 procentního bodu méně než v 1. pololetí 2010) představovala dávka nemocenské, která byla čerpána ve výši 7,7 mld. Kč na 56,8 % rozpočtu a meziročně se snížila o 7,8 % (o 664 tis. Kč) – i když počátkem roku docházelo ještě k výplatám nároku na nemocenské z roku 2010, projevil se zde vliv výše uvedených legislativních změn. Dále byla poskytnuta peněžitá pomoc v mateřství v částce 3,7 mld. Kč (47,3 % rozpočtu po změnách při meziročním růstu o 22,7%, tj. o 691,0 mil. Kč), ošetřovné ve výši 386,5 mil. Kč bylo plněno 12

Podle § 192 až 194 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, má zaměstnavatel povinnost zabezpečit své zaměstnance v období prvních 21 kalendářních dnů jejich dočasné pracovní neschopnosti náhradou mzdy nebo platu s tím, že tato náhrada nepřísluší za první tři dny dočasné pracovní neschopnosti. Schválený rozpočet náhrad mezd v době nemoci zaměstnancům organizačních složek státu činí 169,2 mil. Kč, tj. o 23,1 % (o 50,8 mil. Kč) méně než schválený rozpočet roku 2010 a o 43,9 % (o 51,6 mil. Kč) více než činila skutečnost 2010. Čerpáno k 30.6.2011 bylo 81,5 mil. Kč, tj. 44,4 % rozpočtu po změnách, při meziročním růstu o 36,6 %, tj. o 21,8 mil. Kč.

68

na 72,9 % rozpočtu (530,0 mil. Kč) s meziročním zvýšením o 74,1 %, tj. o 164,5 mil. Kč (v roce 2010 byl rozpočet 670,0 mil. Kč v 1. pololetí plněn pouze na 33,1 %) a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství dosáhl 2,7 mil. Kč (52,4 % rozpočtu při meziročním růstu o 82,3 %, tj. o 1,2 mil. Kč). Graf č. 25: Dávky nemocenského pojištění v 1. pololetí let 2006 až 2011 (v mil. Kč) 20 000

15 000

17 936

18 398

15 060

15 054

16 734 14 089 11 560

11 773

8 297

7 653

13 130

10 000

10 343 5 000

0 2006

2007

2008

dávky nemocenského pojištění

2009

2010

2011

z toho nemocenské

Zvláštní dávky příslušníkům ozbrojených sil při skončení služebního poměru, vyplácené ministerstvy vnitra, obrany, financí a spravedlnosti, jsou ve schváleném státním rozpočtu stanoveny ve výši 8,0 mld. Kč s předpokladem meziročního navýšení o 0,8 % (o 64,6 mil. Kč) proti rozpočtu roku 2010 a o 6,8 % (o 509,9 mil. Kč) proti skutečnosti 2010. Čerpány byly ve výši 4,0 mld. Kč, tj. 51,9 % rozpočtu po změnách při meziročním zvýšení o 15,2 %, tj. o 533,5 mil. Kč. Z celku představoval výsluhový příspěvek 3,7 mld. Kč (z toho 2,0 mld. Kč v kapitole Ministerstvo vnitra a 1,2 mld. Kč v kapitole Ministerstvo obrany), odchodné 285,6 mil. Kč, odbytné 39,2 mil. Kč, úmrtné 3,1 mil. Kč atd. Dávky státní sociální podpory jsou ve schváleném rozpočtu roku 2011 zahrnuty ve výši 38,3 mld. Kč, tj. 92,0 % schváleného rozpočtu roku 2010 (o 3,3 mld. Kč méně). Proti skutečnosti 2010 jsou plánované výdaje nižší o 6,4 % (o 2,6 mld. Kč). Meziroční snížení rozpočtu je dáno mj. zrušením sociálního příplatku (mimo vybraných osob) a omezením výplat na porodné. Řada dávek státní sociální podpory je stanovena v absolutních částkách bez přímé vazby na životní minimum (rodičovský příspěvek, porodné, pohřebné) a neprobíhají jejich automatické valorizace. Životní minimum se využívá při zjišťování nároku zejména na dávku přídavek na dítě a může být navýšeno podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, nařízením vlády. Čerpání jednotlivých dávek státní sociální podpory v 1. pololetí 2011 a jejich srovnání se stejným obdobím roku 2010 ukazuje následující tabulka:

69

Tabulka č. 42: Dávky státní sociální podpory (v mil. Kč) Skutečnost leden-červen 2010

schválený

1

2

20 640

38 253

38 253

18 406

48,1

89,2

2 022

4 252

4 241

1 822

43,0

90,1

-201

1 567

2 921

2 706

512

18,9

32,7

-1 055

Porodné Rodičovský příspěvek

785 14 083

1 455 25 198

1 374 25 185

221 13 071

16,1 51,9

28,1 92,8

-564 -1 012

Dávky pěstounské péče Pohřebné Příspěvek na bydlení

486 9 1 689

903 23 3 500

938 23 3 782

518 8 2 254

55,3 33,8 59,6

1 06,7 90,3 1 33,5

33 -1 565

DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Dávky státní sociál podpory celkem z toho: Přídavek na dítě Sociální příplatek

po změnách

Skutečnost leden-červen 2011

% plnění

3

4

5=4:3

Státní rozpočet 2011

index Rozdíl 2011/2010 2011-2010 6=4:1

7=4-1

-2 234

Ke konci června 2011 bylo na dávky státní sociální podpory ze státního rozpočtu vyplaceno celkem 18,4 mld. Kč, tj. 48,1 %. Na meziroční snížení o 10,8% (o 2,2 mld. Kč) mělo vliv zejména výrazné omezení nároku na sociální příplatek, zúžení nároku na porodné a sjednocení výdajů na rodičovský příspěvek. Graf č. 26: Dávky státní sociální podpory v 1. pololetí let 2006 až 2011 (v mil.Kč) 23 830

25 000

21 517 20 000

20 640

20 595

18 406

17 039

15 000 10 000

5 000 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

Výše výdajů na podpory v nezaměstnanosti závisí na celkové míře nezaměstnanosti a na jejím vývoji v souvislosti s hospodářským stavem země. Schválený státní rozpočet stanoví výdaje na tuto sociální dávku pro rok 2011 ve stejné výši jako tomu bylo ve schváleném rozpočtu na rok 2010, tj. 14,3 mld. Kč; skutečné výdaje v roce 2010 pak byly o 6,6 % nižší (o 945,2 mil. Kč). Podpory v nezaměstnanosti za 1. pololetí 2011 byly vyplaceny ve výši 6,2 mld. Kč, tj. 43,6 % rozpočtu, při meziročním snížení o 19,8 % (o 1,5 mld. Kč). Z celku podpora v nezaměstnanosti poskytnutá uchazečům o zaměstnání činila 6,0 mld. Kč, uchazečům při rekvalifikaci 205,6 mil. Kč a podpora při rekvalifikaci osobám se ZP 5,0 mil. Kč, poštovné a úhrada peněžním ústavům 18,1 mil. Kč, atd. Srovnání nezaměstnanosti k 30.6. v letech 2006 až 2011, ke konci roku 2010 a její vývoj v průběhu 1. pololetí 2011 ukazuje následující tabulka: Tabulka č. 43: Vývoj nezaměstnanosti měsíc/rok míra nezaměstnanosti v % počet uchazečů o zaměstnání v tis. vo lná místa v tis.

06/2 006 06/2007

06/2008 06/2009

06/2010

12/201 0 01/2011

02/2011 03/2011

04/2011 0 5/2011

06/2011

7,7

6,3

5,0

8,0

8,5

9 ,6

9,7

9,6

9,2

8,6

8,2

8,1

4 51,1

370,8

297,9

463,6

500,5

561 ,6

571,9

566,9

547,8

513,8

490,0

478,8

85,9

123,3

151,9

43,4

32,9

30 ,8

31,4

32,2

33,9

36,1

37,6

38,4

70

K 30.6.2011 evidoval Úřad práce ČR13 na svých krajských pobočkách a jejich kontaktních pracovištích celkem 478 775 uchazečů o zaměstnání (o 4,3 %, tj. o 11 181 osob, méně než ke stejnému datu roku 2010). Z celku 460 321 představovali dosažitelní uchazeči o zaměstnání (o 5,6 % méně než ke konci června 2010, tj. o 27 412 osob). Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v červnu 2011 celkem 109 194 uchazečů o zaměstnání, tj. 22,8 % všech osob vedených v evidenci (v červnu 2010 to bylo 28,3 % evidovaných osob). Úřady práce nabízely k 30.6.2011 celkem 38 416 volných pracovních míst (o 5 489 pracovních míst více než v červnu 2010), když na jedno volné místo připadlo v průměru 12,5 uchazeče proti 15,2 v červnu 2010, z toho nejvíce v okresech Děčín 40,6, Teplice 34,9, Jeseník 34,2, Břeclav 33,4, Třebíč 32,8 osob na jedno volné pracovní místo, atd. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti k 30.6.2011 vypočtená z dosažitelných uchazečů o zaměstnání činila 8,1 %, tj. o 0,4 procentního bodu méně než k 30.6.2010 a o 1,5 procentního bodu méně než k 30.12.2010. Míra registrované nezaměstnanosti žen dosáhla 9,5 % a mužů 7,2 %. Vyšší míru nezaměstnanosti než republikový průměr vykázalo 43 okresů, nejvyšší pak okresy Most 15,9 %, Bruntál 14,4 %, Jeseník 13,9 %, Děčín 13,6 %, Karviná 13,3 %, Hodonín 13,2 %, Ústí na Labem 12,9 %, atd. Nejnižší míru nezaměstnanosti zaznamenaly okresy Praha-východ 3,6 %, Praha a Praha-západ po 3,9 %, Mladá Boleslav 4,6 %, Benešov 4,9 %, atd. Trh práce byl ovlivněn jak mírným hospodářským oživením, tak zahájením sezónních prací (stavebnictví, lesnictví, atd.). Graf č. 27: Podpory v nezaměstnanosti v 1. pololetí let 2006 až 2011 (v mil. Kč)

8 000

7 305

7 770 6 228

6 000

4 000

3 896

3 780

3 559

2006

2007

2008

2 000

0 2009

2010

2011

Transfery územním rozpočtům na dávky Prostředky na dávky vyplácené obyvatelstvu obcemi pověřenými výkonem státní správy jsou rozpočtovány a územním rozpočtům převáděny kapitolou Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jedná se o dávky pomoci v hmotné nouzi podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc), dávky pro osoby se zdravotním postižením podle vyhlášky 13 Úřad práce ČR je správní úřad s celostátní působností zřízený na základě zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce ČR. S účinností od 1. dubna 2011 mění úřady práce svoji organizační strukturu a uspořádání. Generální ředitelství vykonává většinu obslužných činností, které byly dříve spravovány jednak MPSV, jednak samotnými úřady práce. Celkem 14 krajských poboček realizuje své pravomoci a kompetence prostřednictvím 409 kontaktních pracovišť, která klientům poskytují služby jako bývalé „okresní úřady práce“ a jejich detašovaná pracoviště.

71

MPSV č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách (zákon č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Na rok 2011 jsou uvedené dávky rozpočtovány v celkové výši 24,9 mld. Kč, tj. proti schválenému rozpočtu 2010 o 0,8 % (o 198,2 mil. Kč) více, proti skutečnosti 2010 pak o 3,2 % méně (o 826,6 mil. Kč). Ve schváleném rozpočtu je na jednu stranu zohledněno možné zvýšení výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi vzhledem k přijatým omezením v systému dávek státní sociální podpory, na druhou stranu pokles výdajů na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách vzhledem ke snížení tohoto příspěvku z 2 000 Kč na 800 Kč měsíčně osobám starším 18 let v I. stupni závislosti. Obcím na výše uvedené dávky bylo v 1. pololetí 2011 kapitolou Ministerstvo práce a sociálních věcí převedeno celkem více než 12,9 mld. Kč, tj. 51,9 % rozpočtu, při meziročním poklesu o 4,3 % (o 575,3 mil. Kč). Z celku dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky pro osoby se zdravotním postižením dosáhly 3,8 mld. Kč, tj. 52,8 % rozpočtu, při meziročním růstu o 8,8 % (o 304,6 mil. Kč) a příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách téměř 9,2 mld. Kč, tj. 51,6 % rozpočtu, při meziročním poklesu o 8,8 % (o 879,9 mil. Kč) – na výši čerpání i srovnání s rokem 2010 měly vliv výše uvedené změny předpisů v sociální oblasti. Skutečně bylo obcemi vyplaceno na dávky pomoci v hmotné nouzi 2,4 mld. Kč, na dávky zdravotně postiženým 1,2 mld. Kč a na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách 9,0 mld. Kč. Ostatní sociální transfery a výdaje na státní politiku zaměstnanosti Platba státu na zdravotní pojištění za zákonem vybrané skupiny obyvatel (tzv. státní pojištěnci) je ve státním rozpočtu zahrnuta v kapitole Všeobecná pokladní správa ve výši 53,0 mld. Kč s předpokladem meziročního růstu o 1,7 % (o 898,0 mil. Kč) proti schválenému rozpočtu roku 2010, proti skutečnosti 2010 pak o 0,6 % (o 297,7 mil. Kč). Jeho stanovení vychází z odhadu nepatrného růstu počtu dotčených osob; vzhledem k tomu, že vláda nezvýšila nařízením vlády vyměřovací základ pro tuto platbu, tento zůstává v roce 2011 stejný jako v roce 2010 ve výši 5 355 Kč, zrovna tak jako z něj odvozená platba státu za osobu a měsíc v částce 723 Kč. V 1. pololetí 2011 bylo na zvláštní účet všeobecného zdravotního pojištění z kapitoly Všeobecná pokladní správa převedeno 26,5 mld. Kč (50,0 % rozpočtu), tj. přibližně stejná částka jako v 1. pololetí 2010 (meziroční navýšení 0,1 %, tj. 37,7 mil. Kč). Graf č. 28: Platba státu za státní pojištěnce v 1. pololetí let 2006 až 2011 (v mil. Kč) 26 288 25 000

23 840

23 655

24 233

2007

2008

2009

26 482

26 515

2010

2011

20 000 15 000 10 000 5 000 0 2006

V 1. pol. 2006 byly poskytnuty 2 předsunuté platby v celk. výši 5,5 mld. Kč, které byly ve 2. pol. vyrovnány. Po vyloučení vlivu těchto předsunutých plateb dosáhl meziroční nárůst za 1. pol. 2007/2006 14,7 % (3,1 mld. Kč).

72

Státní příspěvek na penzijní připojištění vyplácí Ministerstvo financí penzijním fondům na základě jejich žádosti podle § 30 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů, pro účastníky, kterým tento příspěvek náleží podle § 29 tohoto zákona. Schválený státní rozpočet výdajů na tento příspěvek ve výši 6,1 mld. Kč počítá s poklesem těchto výdajů o 6,1 % (o 400 mil. Kč) proti rozpočtu roku 2010, proti skutečnosti roku 2010 pak s navýšením o 11,4 % (o 626,1 mil. Kč). V 1. pololetí 2011 bylo vyplaceno celkem 2,8 mld. Kč – po 1,4 mld. Kč na příspěvek za 4. čtvrtletí 2010 a za 1. čtvrtletí 2011). Čerpáno bylo 45,7 % rozpočtu při meziročním růstu o 2,6 % (o 70,7 mil. Kč). K 30.6.2011 byl počet neukončených penzijních připojištění celkem 4 551 tis., tj. o 0,5 % více (o 24 tis. smluv) proti konci roku 2010. Penzijní připojištění si stále udržuje mírný růstový trend; tempo růstu se proti předchozím letům zpomaluje - počet nově uzavřených smluv za 1. pololetí 2011 dosáhl 234 tisíc, tj. o 22 tisíc smluv méně než ve stejném období roku 2010. Do sociálních peněžních transferů patří také zákonem stanovené náhrady, odškodnění a zvláštní sociální dávky - následující tabulka uvádí vyplacené prostředky podle jednotlivých právních předpisů a kapitol státního rozpočtu, vč. počtu odškodněných osob. Tabulka č. 44: Odškodnění a podobné náhrady obyvatelstvu podle zvláštních předpisů zákon č. 261/2001 Sb.1) nař.vlády č. 622/20 04 Sb.2) zákon č. 203/2005 Sb. 3) zákon č. 357/2005 Sb. 4) zákon č. 108/2009 Sb.5) nař.vlády č.135/2009 Sb.6) zákon č. 212/2009 Sb.7) tis. Kč počet tis. Kč počet tis. Kč počet tis. Kč počet tis. Kč počet tis. Kč počet tis. Kč počet Ce l ke m v tom: Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo obrany Ministerstvo vnitra Ministerstvo spravedlnosti

1 396

37

84 383

6 790

1 396

37

82 678 1 010 695

43

1 439

384 543

37 237

10 369

6 424

372 116

32 746

9 390

43

323

8 377

3 888

979

337

3 796

543

254

60

1 439

41

41

380

4 311

89

24 192

49

4 311

89

24 192

49

1) zákon č. 261/2001 Sb, o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb. - uplatnění nároku do 31.12.2002 2) nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění pozdějších předpisů 3) zákon č. 203/2005 Sb., o odškodnění některých obětí okupace Československa vojsky Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky; uplatnění nároku do 31.12.2006 4) zákon č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 5) zákon č. 108/2009 Sb., o jednorázové peněžní částce nahrazující příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu a o změně některých zákonů 6) nařízení vlády č. 135/2009 Sb., o poskytnutí jednorázového příspěvku ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem 7) zákon č. 212/2009 Sb., kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik

Celkem výdaje spojené s realizací „odškodňovacích zákonů“ dosáhly 510,6 mil. Kč, z toho v kapitole Ministerstvo práce a sociálních věcí 465,6 mil. Kč, tj. 91,2 %. Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) představuje systém nástrojů, které přispívají k tvorbě nových pracovních míst - jde zejména o podporu na udržení a zvýšení zaměstnanosti rizikových skupin zaměstnanců (např. osoby se zdravotním postižením, mladí do 20 let, osoby starší než 50 let, dlouhodobě nezaměstnaní, ženy po mateřské nebo rodičovské dovolené), o podporu na změnu kvalifikace a zvýšení motivace k přijetí zaměstnání, apod. Jedná se o nemandatorní část financování státních služeb zaměstnanosti. Schválený státní rozpočet výdajů na APZ 6,3 mld. Kč předpokládá meziroční pokles výdajů o 13,9 % (o 1,0 mld. Kč)

73

proti schválenému rozpočtu roku 2010 a růst o 2,2 % (o 133,3 mil. Kč) proti skutečnosti 2010. Z celku na vlastní nástroje APZ uplatňované podle zákona o zaměstnanosti a jeho prováděcích vyhlášek je rozpočtováno 1,4 mld. Kč prostředků, na investiční pobídky 1,0 mld. Kč a na financování společných programů ČR a EU a finančních mechanismů 0,6 mld. Kč národních prostředků. Zbývající část představuje rozpočet výdajů krytých předpokládanými příjmy z rozpočtu EU/FM na podporu trhu práce a zaměstnanosti. K 30.6.2011 výdaje státu na APZ, resp. kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí, do jejíž kompetence tato problematika spadá, dosáhly 2,0 mld. Kč, tj. 32,0 % rozpočtu, a proti 1. pololetí 2010 byly nižší o 28,9 % (o 821,7 mil. Kč), z celku na společné programy EU a ČR připadlo v rámci Evropského sociálního fondu 1 207,7 mil. Kč (OP Lidské zdroje a zaměstnanost). Na vlastní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti úřady práce poskytly 1 278,2 mil. Kč, tj. 43,8 % rozpočtu po změnách, a dosáhly 75,0 % srovnatelných výdajů v 1. pololetí 2010, tj. o 425,3 mil. Kč méně. Z celku výdaje na rekvalifikace činily 180,3 mil. Kč, výdaje na veřejně prospěšné práce 433,6 mil. Kč, na společensky účelná pracovní místa 533,3 mil. Kč a výdaje na podporu zaměstnanosti zdravotně postižených občanů 131,1 mil. Kč (vždy vč. prostředků z rozpočtu EU/FM). Výdaje na investiční pobídky poskytované podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, kapitolou Ministerstvo práce a sociálních věcí mají formu rekvalifikací a školení zaměstnanců a podpory na zřizování nových pracovních míst, byly v 1. pololetí 2011 čerpány ve výši 66,3 mil. Kč. Zbývající částka 672,5 mil. Kč byla v rámci aktivní politiky zaměstnanosti čerpána např. na podporu tvorby nových pracovních míst (75,9 mil. Kč), na cílené programy k řešení zaměstnanosti znevýhodněné cílové skupiny osob těžko umístitelných na trhu práce (téměř 455,7 mil. Kč), atd. Prostředky na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů podle zákona č. 118/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na úhradu mezd zaměstnance, na odvod daně z příjmů, odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance a poštovné v případě, kdy se zaměstnavatel dostane do platební neschopnosti a je na něj podán návrh k vyhlášení konkursu, jsou ve státním rozpočtu na rok 2011 schváleny ve výši 700,0 mil. Kč. Tato částka přihlíží k očekávanému vývoji nezaměstnanosti v roce 2011 (rozpočet je o 35,7 %, resp. o 184,0 mil. Kč vyšší než schválený rozpočet na rok 2010 a o 40,6 %, resp. o 202,2 mil. Kč vyšší než bylo v roce 2010 čerpáno). V 1. pololetí 2011 dosáhly tyto výdaje celkem 216,1 mil. Kč, tj. 30,9 % rozpočtu, při meziročním poklesu o 24,8 % (o 71,5 mil. Kč). Z celku 173,5 mil. Kč činily náhrady mezd zaměstnancům ze státního rozpočtu za zaměstnavatele, téměř 27,0 mil. Kč odvody daně z příjmů, 6,4 mil. Kč odvody pojistného na veřejné zdravotní pojištění, 9,1 mil. Kč odvody pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (vždy za zaměstnance) a služby pošty 113,6 tis. Kč. Příspěvky zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců na částečnou kompenzaci nákladů souvisejících s jejich zaměstnáváním, poskytované podle § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, jsou ve schváleném rozpočtu na rok 2011 zahrnuty ve výši 2,6 mld. Kč, tj. o 4,0 % (o 100,0 mil. Kč) více, než stanovil schválený rozpočet roku 2010, proti skutečnému čerpání v roce 2010 naopak méně o 4,1 % (o 112,3 mil. Kč). V 1. pololetí 2011 byly tyto příspěvky vyplaceny ve výši 1 563,3 mil. Kč, tj. 60,1 % rozpočtu při meziročním růstu o 24,1 % (o 303,6 mil. Kč). Příspěvky na sociální důsledky restrukturalizace (tj. příspěvky vyplácené zaměstnancům prostřednictvím zaměstnavatelů v souvislosti s restrukturalizací ocelářského a hnědouhelného průmyslu a dopravy) jsou ve schváleném státním rozpočtu na rok 2011 zahrnuty ve výši 1,5 mld. Kč, tj. 89,2 % schváleného rozpočtu roku 2010 (o 185,0 mil. Kč méně), proti skutečnosti roku 2010 jsou předpokládané výdaje nižší o 2,8 %, tj. o 43,6 mil. Kč. 74

V 1. pololetí 2011 byly uvolněny v částce 668,0 mil. Kč, tj. 50,4 % rozpočtu po změnách, při meziročním poklesu o 11,3 % (o 180,3 mil. Kč). Z celku Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytlo 627,4 mil. Kč horníkům na obligatorní sociálně zdravotní dávky podle zákona č. 154/2002 Sb. a Ministerstvo dopravy uvolnilo podle usnesení vlády č. 370/2007 Sb. finanční prostředky v rámci doprovodného sociálního programu - odstupné bylo vyplaceno v částce 40,6 mil. Kč, z toho zaměstnancům a.s. České dráhy (30,4 mil. Kč) a s.o. Správa železniční dopravní cesty (10,2 mil.Kč). 3.1.2.

Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům

Čerpání neinvestičních transferů podnikatelským subjektům za 1. pololetí 2011 a jejich srovnání se stejným obdobím roku 2010 ukazuje následující tabulka: Tabulka č. 45: Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům (v mil. Kč) NEINVESTIČNÍ TRANSFERY PODNIKATELSKÝM SUBJEKTŮM

Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům celkem z toho: - Ministerstvo průmyslu a obchodu - Ministerstvo dopravy - Ministerstvo práce a sociálních věcí - Ministerstvo zemědělství - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - Všeobecná pokladní správa

Skutečnost leden-červen 2010

15 680 5 2 2 1

277 450 216 508 783 2 805

Rozpočet 2011 schválený po změnách

37 833 21 775 5 429 3 013 910 429 5 157

37 421 18 5 4 1

250 731 967 462 554 5 157

Skutečnost leden-červen 20 11

% Index plnění 2011/2010

15 950

42,6

101,7

7 308 2 743 1 981 606 575 1 548

40,0 47,9 39,9 41,5 103,8 30,0

138,5 112,0 89,4 40,2 73,4 55,2

Schválený státní rozpočet na rok 2011 byl stanoven v objemu 37,8 mld. Kč, což představovalo nárůst proti rozpočtu předchozího roku o 4,7 mld. Kč, tj. o 14,2 % a proti skutečnosti roku 2010 o 9,7 mld. Kč, tj. o 34,6 %. Nejvyšší rozpočtovaný meziroční růst vykázalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (o 6,7 mld. Kč proti schválenému rozpočtu roku 2010) a naopak největší pokles Ministerstvo práce a sociálních věcí (o 1,3 mld. Kč). Ke konci června 2011 dosáhly transfery podnikatelským subjektům 15,9 mld. Kč, což znamenalo 42,6 % rozpočtu po změnách a meziroční nárůst o 1,7 %. Nejvíce prostředků podnikatelským subjektům poskytlo Ministerstvo průmyslu a obchodu, a to 7,3 mld. Kč, což představovalo 40,0 % upraveného rozpočtu a meziroční zvýšení o 2,0 mld. Kč, tj. o 38,5 %. Nejvíce transferů směrovalo na podporu průmyslového výzkumu, vývoje a inovací - celkem 3,2 mld. Kč. Transfery na obnovitelné zdroje energie byly vyplaceny ve výši 2,9 mld. Kč a týkaly se úhrady vícenákladů spojených s podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů hrazených provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli regionální distribuční soustavy v souladu se zákonem č. 180/2005 Sb., ve znění zákona č. 402/2010 Sb. Transfery na obnovitelné zdroje energie byly poskytnuty dvěma provozovatelům regionální distribuční soustavy – společnostem ČEZ Distribuce, a.s., Děčín a E.ON Distribuce, a.s., České Budějovice. Na zahlazování následků hornické činnosti v uhelných, uranových a rudných dolech bylo uvolněno 787 mil. Kč, z toho na technický útlum připadlo 160 mil. Kč a na mandatorní sociálně zdravotní výdaje 627 mil. Kč. Na operační program Podnikání a inovace bylo vyčerpáno 291 mil. Kč. Operační program Podnikání a inovace je základním programovým dokumentem resortu průmyslu a obchodu pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU v letech 2007-2013. Program je spolufinancován z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF), poměr mezi zdroji ČR a ERDF činí 15:85. Z ostatních neinvestičních transferů podnikatelským subjektům bylo nejvíce prostředků vynaloženo na Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (31 mil. Kč), na projekty realizované v rámci spolufinancovaného Operačního programu Životní

75

prostředí pro státní podniky DIAMO a Palivový kombinát Ústí (20 mil. Kč), na ekologickou dotaci podle horního zákona (18 mil. Kč), dále pak na úsporné energetické programy (EFEKT) a na správu skládek pro s.p. DIAMO. Prostředky na Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb, schválený usnesením vlády č. 217/2007 (rozpočet 314 mil. Kč), a prostředky na transfery společnosti Hyundai (rozpočet 150 mil. Kč) nebyly v prvním pololetí čerpány. Ministerstvo dopravy poskytlo v průběhu 1. pololetí 2011 podnikatelským subjektům neinvestiční prostředky v celkové výši 2,7 mld. Kč, což představovalo 47,9 % upraveného rozpočtu a meziroční zvýšení o 293 mil. Kč, tj. o 12,0 %. Prostředky byly transferovány především na následující tituly: úhrada ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě 2,0 mld. Kč, kterou je zabezpečeno financování smlouvy o závazku zajištění dopravních potřeb státu (v uvedené částce je obsažena též úhrada ztráty dopravce České dráhy, a.s. z poskytování žákovského jízdného), příspěvek na dopravní cestu nehrazený ze Státního fondu dopravní infrastruktury 615 mil. Kč, příspěvky pro uvolněné zaměstnance bývalých Českých drah poskytované podle nařízení vlády č. 370/2007 Sb. v rámci Doprovodného sociálního programu pro ČD, a.s., ČD Cargo, a.s. a SŽDC, a.s. celkem ve výši 41 mil. Kč. Na Program zvyšování efektivity a bezpečnosti silničního provozu, vyhlášený Ministerstvem dopravy v průběhu 2. čtvrtletí 2011, bylo formou podpor malého rozsahu (podpora „de minimis“) poskytnuto 59 mil. Kč pro 134 oprávněných žadatelů-držitelů koncese pro předmět podnikání „silniční motorová doprava“. Na Technickou pomoc Operačního programu Doprava byla pro SŽDC, s.p., uvolněna částka 2 mil. Kč a na výzkum, vývoj a inovace 1 mil. Kč. Prostředky určené na úhradu poplatků vybíraných za letové provozní služby (LPS) poskytované ve vzdušném prostoru ČR, rozpočtované ve výši 50 mil. Kč (ve prospěch státního podniku Řízení letového provozu ČR v souladu s usnesením vlády č. 1404/2005, k úhradě poplatků vybíraných za LPS a nařízením Komise č. 1794/2006, kterým se stanoví společný systém poplatků za letové navigační služby; jde o úhradu služeb osvobozených od zpoplatnění), nebyly v prvním pololetí 2011 čerpány. Ministerstvo práce a sociálních věcí vynaložilo na neinvestiční transfery podnikatelským subjektům 2,0 mld. Kč při plnění rozpočtu na 39,9 % a meziročním poklesu o 235 mil. Kč, tj. o 10,6 %. Transfery poskytované v této kapitole mají specifický charakter, neboť jsou převážně poskytovány na podporu zaměstnávání uchazečů o zaměstnání včetně zdravotně postižených občanů a snižování nezaměstnanosti v rámci výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti. Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti (transfery, úhrada úroků z úvěrů, návratné finanční výpomoci) pozitivně ovlivňují rozvoj, případně zachování podnikatelských aktivit a tvorbu společensky účelných pracovních míst v daném území. Na transfery v rámci aktivní politiky zaměstnanosti obdržely podnikatelské subjekty celkem 949 mil. Kč a na společné programy ČR a EU 970 mil. Kč, když převážnou část tvořily prostředky Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Ministerstvo zemědělství poskytlo ve sledovaném období podnikatelským subjektům transfery ve výši 606 mil. Kč, což představovalo 41,5 % rozpočtu a meziroční pokles o 902 mil. Kč. Prostředky byly poskytnuty na vodní díla v zemědělské krajině (rybníky, náhony, odvodňování, zavlažování apod.) – celkem 162 mil. Kč, na zemědělský výzkum, vývoj a inovace 117 mil. Kč, dále pak na činnosti v lesním hospodářství, na vodní díla (jezy, přehrady, stupně), na podnikání a restrukturalizace v zemědělství a potravinářství (podpora podnikatelských záměrů), na udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodářských zvířat, osiv a sádí, na úpravy vodních toků apod. Z celkové výše transferů podnikatelským subjektům bylo poskytnuto na podpůrné programy 134 mil. Kč, Podpůrnému garančnímu lesnickému a rolnickému fondu (PGRLF) 50 mil. Kč a Vinařskému fondu 36 mil Kč. Prostřednictvím PGRLF je subvencována část úroků z úvěrů podnikatelských subjektů 76

v oblasti zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství a průmyslu zabývající se zpracováním produkce ze zemědělské výroby a finanční podpora pojištění. Fond též poskytuje prostředky formou úhrady DPH obcím v rámci Programu rozvoje venkova. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vynaložilo na neinvestiční transfery podnikatelským subjektům do konce pololetí letošního roku 575 mil. Kč, tj. 103,8 % upraveného rozpočtu a o 208 mil. Kč, tj. o 26,6 % méně než v předchozím roce. Většina prostředků byla transferována podnikatelům - právnickým osobám na podporu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. V kapitole Všeobecná pokladní správa byly čerpány prostředky ve výši 1,5 mld. Kč, tj. 30,0 % rozpočtu. Z toho připadlo 1,1 mld. Kč na splátky jistin a úroků z realizace státních záruk za úvěry přijaté ČMZRB na financování infrastruktury (bez výdajů na zabezpečení funkce finančního manažera úvěrů přijatých ČR, které jsou evidované na rozpočtové položce 5163). Prostředky byly určeny na krytí dluhové služby úvěrů poskytnutých od EIB (před rokem 2001) především na financování dopravní infrastruktury, čistíren odpadních vod a úprav vodních toků, přičemž konečná splatnost úvěrů je v letech 2010 až 2022. Od roku 2001, tj. od účinnosti zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, je financování infrastrukturních programů řešeno přijímáním přímých úvěrů státu (zejména od EIB), nikoliv úvěrů se státní zárukou. České exportní bance, a.s. byly vyplaceny prostředky ve výši 192 mil. Kč k pokrytí ztrát souvisejících s provozováním podpořeného financování vývozu a s rozšiřováním úvěrových aktivit v souladu s podmínkami státní podpory exportu stanovenými zákonem č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Transfery na daňovou povinnost v rámci investičních pobídek byly poskytnuty ve výši 212 mil. Kč a na ztrátu společnosti MUFIS, a.s. v částce 7 mil. Kč. Transfery na úhradu daňové povinnosti jsou poskytovány na základě příslušných usnesení vlády České republiky podnikatelským subjektům, kterým byly schváleny investiční pobídky a se kterými byla podepsána „Prohlášení o společném záměru“. Ostatní ministerstva se na poskytnutých neinvestičních transferech podnikatelským subjektům podílela menšími částkami. 3.1.3.

Výdaje na veřejnou spotřebu

Výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci Výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci rozpočtované v organizačních složkách státu (OSS) tvoří významnou součást veřejné spotřeby. Spolu se mzdovými náklady příspěvkových organizací jsou pro rok 2011 rozpočtovány v objemu 127,7 mld. Kč, z toho na organizační složky státu připadá 67,3 mld. Kč. V rozpočtované částce jsou zahrnuty výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci těch organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací, ve kterých jsou výdělková úroveň a počty zaměstnanců regulovány vládou. Nejsou v ní tedy zahrnuty výdaje zdravotnických zařízení, jejichž financování je napojeno na síť zdravotních pojišťoven, ani výdaje organizací, které své zaměstnance odměňují podle platových předpisů platných pro zaměstnavatele v podnikatelské sféře. V uvedených částkách proto nejsou zahrnuty ani prostředky na platy zaměstnanců vysokých, církevních a soukromých škol nebo veřejných výzkumných institucí. Ke konci června 2011 dosáhly výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a související pojistné (OSS) 35,7 mld. Kč, tj. 39,8 % upraveného rozpočtu (v pololetí 2010 to bylo 39,6 %), z toho na platy bylo vynaloženo 24,6 mld. Kč, tj. 40,0 % rozpočtu. Proti stejnému období roku 2010 se snížily o 3,7 mld. Kč, tj. o 10,3 %, když státní rozpočet počítá s poklesem těchto výdajů o 8,8 % (proti schválenému rozpočtu roku 2010), resp. o 8,2 % (proti skutečnosti roku 2010). Rozpočtovaný objem prostředků na platy a ostatní platby

77

za provedenou práci pro rok 2011 vychází z parametrů schváleného střednědobého rozpočtového výhledu pro rok 2011 a 2012 a ovlivňují ho zásadní vlivy, jako např. desetiprocentní pokles objemu prostředků na platy zaměstnanců v pracovním a služebním poměru a ostatních plateb za provedenou práci (ostatních osobních nákladů) v návaznosti na snížení počtu zaměstnanců i průměrných platů u všech organizačních složek státu a příspěvkových organizací s výjimkou pedagogických pracovníků regionálního školství kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, dále devítiprocentní snížení platů ústavních činitelů, státních zástupců a obdobných funkcí proti úrovni roku 2007, pětiprocentní snížení platů soudců proti úrovni roku 2007 a posílení platů pedagogických pracovníků regionálního školství z rozhodnutí vlády o 1,6 mld. Kč v kapitole Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Uvedená opatření lze vnímat nejen jako krok k zajištění rozpočtových úspor, ale v obecnější rovině též jako opatření směřující k zefektivnění státní správy. Správcům kapitol byla dána možnost, aby v rámci návrhu rozpočtu na rok 2011 v návaznosti na úsporná výdajová opatření (včetně snižování počtu funkčních míst v rámci organizačních změn a dalších opatření realizovaných v průběhu roku 2010), růst rozsahu a náročnosti agend spojený s vlivem financování a spolufinancování evropských programů a novel zákonů diferencovaně posílili prostředky na platy, a to zejména ze zvýšených příjmů z rozpočtu Evropské unie a v rámci spolufinancování z ostatních běžných výdajů. Do rozpočtu byly rovněž zahrnuty dopady schválených rozpočtových opatření s charakterem trvalých vlivů, které přešly do základny pro stanovení platů a ostatních plateb za provedenou práci (ostatních osobních nákladů) a resorty požadované převody v rámci ostatních běžných výdajů. Mimo podílu ze státního rozpočtu jsou do rozpočtu rovněž zahrnuty prostředky na odměňování pro projekty a programy včetně technické asistence a operačních programů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů a související jednorázové navýšení počtů zaměstnanců. Povinné pojistné placené zaměstnavatelem tvoří pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění. Objem pojistného ve sledovaném období dosáhl 8,9 mld. Kč a v návaznosti na nižší prostředky na platy se meziročně snížil o 940 mil. Kč, tj. o 9,6 %. V rámci ostatních plateb za provedenou práci vyplacených ve výši 2,3 mld. Kč při plnění rozpočtu na 37,9 % byly mj. zabezpečeny prostředky na technickou asistenci a programy financované z Evropské unie, odstupné v rámci organizačních změn, zvýšení v souvislosti se změnami ve státní správě výzkumu, vývoje a inovací a snížení o odchodné pro poslance a senátory v rámci konání voleb v roce 2010. Nižší (než „alikvotní“) plnění výdajů na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné – na 39,8 % - je ovlivněno především posunem účtování (lednové platy jsou zaúčtovány až v únoru atd.). Tabulka č. 46: Výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné (v mil. Kč) VÝDAJE NA PLATY, OSTATNÍ PLATBY ZA PROVEDENOU PRÁCI A POJISTNÉ Výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné celkem v tom: - platy (vč. PSP 504, 505) - ostatní platby za provedenou práci - povinné pojistné placené zaměstnavatelem

Skutečnost leden-červen 2010

Rozpočet 2011 schválený po změnách

Skutečnost leden-červen 2011

% plnění

Index 2011/2010

39 366

89 716

89 815

35 706

39,8

90,7

27 433 2 124 9 809

61 539 5 756 22 421

61 400 5 993 22 422

24 566 2 271 8 869

40,0 37,9 39,6

89,5 106,9 90,4

78

Neinvestiční nákupy a související výdaje Neinvestiční nákupy a související výdaje zahrnují výdaje organizačních složek státu na nákup materiálu, vody, paliv a energie, na nákup služeb a ostatní související výdaje. Podle platné rozpočtové skladby jsou zde zahrnuty také úroky a ostatní finanční výdaje, poskytnuté zálohy, jistiny, záruky, vládní úvěry, výdaje související s neinvestičními nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary. Neinvestiční nákupy a související výdaje jsou rozpočtovány jak jednotlivými ministerstvy a ústředními orgány a úřady státní správy, tak i celkem 340 podřízenými organizačními složkami státu. Schválený státní rozpočet neinvestičních nákupů a souvisejících výdajů pro rok 2011 počítá s meziročním nárůstem těchto výdajů o 3,5 % - proti schválenému rozpočtu na rok 2010, resp. o 24,3 % proti skutečnosti předchozího roku, když na nárůstu se v obou případech podílejí téměř výhradně výdaje na vyplacené záruky a výdaje na platby úroků státního dluhu. Za prvních šest měsíců roku 2011 dosáhly neinvestiční nákupy a související výdaje 67,3 mld. Kč, tj. 45,9 % rozpočtu po změnách, při meziročním růstu o 6,8 mld. Kč, tj. o 11,2 %. Čerpání jednotlivých složek těchto výdajů je zřejmé z následující tabulky: Tabulka č. 47: Neinvestiční nákupy a související výdaje (v mil. Kč) NEINVESTIČNÍ NÁKUPY A SOUVISEJÍCÍ VÝDAJE

Neinvestiční nákupy a související výdaje v tom: - nákup materiálu - úroky a ostatní finanční výdaje - nákup vody, paliv a energie - nákup služeb - ostatní nákupy z toho: - opravy a udržování - cestovné (tuzemské i zahraniční) - poskytnuté zálohy, jistiny, záruky a vládní úvěry - výdaje související s neinvestičními nákupy

Skutečnost Rozpočet 2011 leden-červen schválený po změnách 2010

60 500 147 516 3 27 2 14 3

116 092 728 616 495

6 73 5 36 7

666 006 235 444 173

146 400 7 72 5 34 8

068 443 059 994 124

Skutečnost % Index leden-červen plnění 20 11/2010 2011

67 267 45,9 2 29 2 14 2

111,2

445 785 453 320 665

34,6 41,1 48,5 40,9 32,8

78,5 109,9 89,9 98,0 76,3

2 344 628

4 427 1 104

4 978 1 356

1 688 523

33,9 38,6

72,0 83,3

5 724 3 729

11 444 7 548

11 451 7 261

12 396 3 203

10 8,3 44,1

216,6 85,9

Výdaje na nákup materiálu vynaložené v 1. pololetí roku 2011 meziročně poklesly o 21,5 %, což je v souladu s nižším objemem těchto prostředků plánovaným pro letošní rok ve srovnání k rozpočtu roku 2010 (index 2011/2010 upraveného rozpočtu činí 80,9 %). Do této kategorie patří např. výdaje na léky a zdravotnický materiál, drobný hmotný dlouhodobý majetek (v ceně do 40 tis. Kč a dobou použitelnosti delší než 1 rok), prádlo, oděv a obuv (především u ministerstev obrany a vnitra), potraviny (Ministerstvo spravedlnosti), ochranné pomůcky, knihy a učební pomůcky, kancelářské potřeby, dezinfekční prostředky atd. Celkem bylo na nákup materiálu ke konci června 2011 vynaloženo 2,4 mld. Kč, tj. 34,6 % rozpočtované částky (v roce 2010 to bylo 3,1 mld. Kč a 35,7 % rozpočtu). Výdaje na úroky a ostatní finanční výdaje dosáhly 29,8 mld. Kč (41,1 % plnění rozpočtu a 9,9 % meziroční nárůst) a souvisí především s výdaji na dluhovou službu, které jsou realizované prostřednictvím kapitoly Státní dluh. Tyto výdaje jsou komentovány v části V. Správa o řízení státního dluhu. Výdaje na nákup vody, paliv a energie organizačních složek státu dosáhly 2,5 mld. Kč, což znamenalo 48,5 % rozpočtu a 10,1 % meziroční pokles. Největší položku tvořila elektrická energie (928 mil. Kč), plyn (448 mil. Kč), pohonné hmoty a maziva (419 mil. Kč), teplo (371 mil. Kč) a studená voda (248 mil. Kč).

79

Výdaje na nákup služeb byly realizovány ve výši 14,3 mld. Kč, tj. 40,9 % rozpočtu po změnách a meziročně se snížily o 2,0 %. Podle druhového třídění šlo o výdaje na nájemné (2,6 mld. Kč), služby telekomunikací a radiokomunikací (964 mil. Kč), služby pošt (518 mil. Kč), konzultační, poradenské a právní služby (465 mil. Kč), školení a vzdělávání (378 mil. Kč), služby peněžních ústavů (262 mil. Kč), služby zpracování dat (69 mil. Kč) a na nákup ostatních blíže nespecifikovaných služeb (9,0 mld. Kč). Výdaje na „ostatní nákupy“ byly vynaloženy ve výši 2,7 mld. Kč při plnění rozpočtu na 32,8 % a meziročním poklesu o 23,7 %. Převážnou část těchto výdajů tvořily opravy a udržování (1,7 mld. Kč), tuzemské a zahraniční cestovné (523 mil. Kč), programové vybavení (109 mil. Kč) a na pohoštění (33 mil. Kč). Výdaje na poskytnuté zálohy, jistiny, záruky a vládní úvěry dosáhly celkové výše 12,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 6,7 mld. Kč, tj. o 116,6 %. V 1. polovině roku 2011 byly vykázány především výdaje na realizaci záruk ve výši 8,4 mld. Kč (ve stejném období roku 2010 to bylo 1,6 mld. Kč), představující splatné částky státem garantovaných úvěrů poskytnutých v minulosti státní organizaci České dráhy a na základě zákona č. 77/2002 Sb. převedených na Správu železniční dopravní cesty, s.o., a výdaje na „ostatní poskytované zálohy a jistiny“ – ve výši 3,6 mld. Kč, když šlo téměř výhradně (v částce 3,5 mld. Kč) o zálohu České poště na výplatu důchodů na počátku července, jež byla později přeúčtována do položky „důchody“. Vnitřním organizačním jednotkám byly poskytnuty jednotlivými ústředními orgány a úřady zálohy ve výši 320 mil. Kč a do pokladen organizací bylo z bankovních účtů vybráno hotově 100 mil. Kč. Výdaje související s neinvestičními nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary dosáhly 3,2 mld. Kč, což představovalo 44,1 % rozpočtované výše a meziroční pokles o 14,1 %. Do této oblasti výdajů patří nejrůznější poskytnuté příspěvky a náhrady (položka 5192 rozpočtové skladby) v celkové výši 2,3 mld. Kč (z nich nejvíce připadlo na Ministerstvo obrany – 1,4 mld. Kč, Ministerstvo spravedlnosti 511 mil. Kč a Ministerstvo vnitra 154 mil. Kč), dále náhrady zvýšených nákladů spojených s výkonem funkce v zahraničí v částce 666 mil. Kč, týkající se pracovníků zastupitelských úřadů a stálých misí a jejich rodinných příslušníků vyplácené podle nařízení vlády č. 62/1994 Sb., nebo náhrady a příspěvky související s výkonem ústavní funkce a funkce soudce ve výši 142 mil. Kč. Neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím Schválený státní rozpočet neinvestičních transferů neziskovým a podobným organizacím na rok 2011 ve výši 6,6 mld. Kč počítá s jejich meziročním poklesem o 28,4 % (o 2,6 mld. Kč) proti schválenému rozpočtu roku 2010, proti skutečnosti 2010 se snížením o 36,3 % (o 3,7 mld. Kč). V průběhu 1. pololetí 2011 byl rozpočet navýšen u většiny dotčených kapitol celkem o 2,8 mld. Kč, nejvíce pak u kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí – téměř o 2,5 mld. Kč. Čerpáno bylo celkem 6,4 mld. Kč, tj. 68,1 % rozpočtu po změnách, při meziročním růstu o 8,5 % (o 504,9 mil. Kč). Čerpání neinvestičních transferů neziskovým a podobným organizacím v 1. pololetí 2011 ve srovnání s rokem 2010 uvádí následující tabulka:

80

Tabulka č. 48: Neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím (v mil. Kč) NEINVESTIČNÍ TRANSFERY NEZISKOVÝM A PODOBNÝM ORGANIZACÍM

Skutečnost leden-červen 2010

Státní rozpočet 2011 schválený

po změnách

2

3

1

Neinvestiční transfery nezisko vým a podobným organizacím celkem v tom obecně prospěšným společnostem z toho: Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo školství, mlád eže a tělovýchovy Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo kultury občanským sdružením z toho: Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo školství, mlád eže a tělovýchovy Ministerstvo kultury Ministerstvo vnitra Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo zahraničních věcí Úřad vlády ČR Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo pro místní rozvoj Všeobecná pokladní správa církvím a náboženským společnostem z toho: Ministerstvo kultury Ministerstvo školství, mlád eže a tělovýchovy Ministerstvo práce a sociálních věcí politickým stranám a hnutím (VPS) společenstvím vlastníků jednotek ostatním neziskovým apod. organizacím z toho: Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo školství, mlád eže a tělovýchovy

Skutečnost leden-červen 2011

Plnění v%

4

5=(4:3)

Index Rozdíl 2011/2010 2011-2010 6=(4:1)

7=(4-1)

5 911

6 584

9 418

6 416

68,1

108,5

505

594

325

823

551

67,0

92,7

280 73 95 50 44 2 551

66 110 22 77 9 2 273

437 110 62 88 77 3 669

281 56 44 68 64 2 806

64,4 51,1 70,1 77,8 83,3 76,5

100,5 76,5 45,9 136,4 146,0 110,0

959 958 104 50 44 44 33 44 17 238 2 100

214 1 112 270 34 36 67 93 53 19 285 2 790

1 373 1 323 171 67 63 57 102 50 42 310 3 601

1 005 1 063 108 52 54 39 80 21 24 301 2 099

73,2 80,4 62,7 78,5 86,9 69,7 78,7 43,0 57,1 97,3 58,3

104,7 111,0 103,3 105,6 123,8 90,3 240,5 49,2 141,2 126,4 99,9

-44 0 1 -17 -51 18 20 255 0 45 105 3 3 10 -4 47 -22 7 63 -2

729 777 562 255 2 409

1 586 1 017 105 496 0 700

1 689 1 044 792 496 3 826

731 788 533 247 2 712

43,3 75,5 67,3 49,7 45,6 86,2

100,3 101,4 94,9 96,9 75,0 174,2

173 194

188 507

464 314

356 296

76,8 94,3

205,8 152,5

2 11 -29 -8 -1 303 0 183 102

Neinvestiční transfery obecně prospěšným organizacím dosáhly 550,9 mil. Kč, tj. 67,0 % rozpočtovými opatřeními sníženého rozpočtu téměř o 498,0 mil. Kč. Meziročně se výdaje těmto organizacím snížily o 7,3 % (o 43,6 mil. Kč). Z celku 51,0 % poskytla kapitola Ministerstvo práce a sociálních věcí, kde bylo uvolněno 281,0 mil. Kč, z toho mj. 134,7 mil. Kč na služby sociální péče, 34,4 mil. Kč na služby sociální prevence, 16,9 mil. Kč na aktivní politiku zaměstnanosti, 14,7 mil. Kč na sociální rehabilitace a ostatní sociální péči a pomoc, 11,8 mil. Kč na sociální poradenství, 63,1 mil. Kč na společné programy ČR a EU (z toho 62,9 mil. Kč v rámci OP Lidské zdroje a zaměstnanost). Ministerstvo zahraničních věcí uvolnilo 68,2 mil. Kč, z toho na zahraniční rozvojovou pomoc 30,5 mil. Kč, na transformační spolupráci 16,5 mil. Kč, na humanitární pomoc 13,1 mil. Kč, atd., Ministerstvo kultury poskytlo 63,9 mil. Kč, z toho na hudební činnost 35,6 mil. Kč, divadelní činnost 6,5 mil. Kč, vydavatelskou činnost 1,5 mil. Kč, výstavní činnosti 1,7 mil. Kč, apod., Ministerstvo pro místní rozvoj poskytlo celkem 56,0 mil. Kč, z toho 50,0 mil. Kč Horské službě, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy převedlo těmto organizacím 43,7 mil. Kč zejména na vzdělávání (18,4 mil. Kč), na podporu výzkumu, vývoje a inovací (23,8 mil. Kč), na prevenci proti návykovým látkám (1,2 mil. Kč), na volný čas mládeže (240 tis. Kč), atd., Úřad vlády ČR uvolnil 9,0 mil. Kč, z toho na protidrogovou politiku 7,9 mil. Kč a 1,1 mil. Kč na předcházení sociálního vyloučení a odstraňování jeho důsledků, Ministerstvo vnitra uvolnilo 3,7 mil. Kč, z toho 2,1 mil. Kč na prevenci korupčního jednání; 516 tis. Kč na prevenci kriminality, 405 mil. Kč na dobrovolnickou službu a 648 mil. Kč získal Evropský uprchlický fond, dále Grantová agentura ČR poskytla na výzkum a vývoj 8,5 mil. Kč, Ministerstvo zdravotnictví uvolnilo 2,4 mil. Kč na zdravotnické programy,

81

na protidrogovou politiku a prevenci HIV/AIDS; Ministerstvo životního prostředí převedlo 10,7 mil. Kč, z toho 8,3 mil. Kč na podporu výzkumu, vývoje a inovací, 2,2 mil. Kč na program Podpora zlepšování stavu přírody a krajiny, atd. Neinvestiční transfery občanským sdružením dosáhly 2,8 mld. Kč, tj. 76,5 % rozpočtu po změnách, resp. schváleného rozpočtu navýšeného o 1,4 mld. Kč, z toho v kapitole Ministerstvo práce a sociálních věcí téměř o 1,2 mld. Kč. Meziročně se tyto výdaje zvýšily o 10,0 % (o 255,5 mil. Kč). Z celku přijala 73,7 % občanská sdružení od kapitol Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. První z nich (MPSV) uvolnila celkem 1 004,9 mil., Kč, z toho na služby sociální péče připadlo 264,0 mil. Kč, služby sociální prevence 211,2 mil. Kč, na dotace pro rodinu 87,2 mil. Kč, na sociální poradenství 65,8 mil. Kč, na sociální rehabilitace a ostatní sociální péči a pomoc 39,8 mil. Kč, na aktivní politiku zaměstnanosti 59,8 mil. Kč, na společné programy ČR a EU 276,5 mil. Kč, z toho v rámci OP Lidské zdroje a zaměstnanost 276,2 mil. Kč, dále byly uvolněny finanční prostředky v rámci Integrovaného operačního programu a komunitárního programu Progress. Druhá (MŠMT) poskytla 1 063,5 mil. Kč především na státní sportovní reprezentaci a na podporu sportovních a tělovýchovných aktivit dětí, mládeže a tělesně postižených. Úřad vlády ČR uvolnil celkem 80,3 mil. Kč, z toho na protidrogovou politiku 44,2 mil. Kč, na podporu veřejných aktivit zdravotně postižených 21,4 mil. Kč, na předcházení sociálního vyloučení a odstraňování jeho důsledků 14,6 mil. Kč, Ministerstvo zdravotnictví poskytlo 21,4 mil. Kč na zdravotnické program, prevenci HIV/AIDS, pomoc zdravotně postiženým a na podporu výzkumu, vývoje a inovací, Ministerstvo vnitra 52,3 mil. Kč, z toho 7,0 mil. Kč na výcvikovou a sportovní činnost příslušníků Policie ČR, 12,8 mil. Kč na úsek požární ochrany, 7,6 mil. Kč na dobrovolnickou službu, 3,4 mil. Kč na prevenci korupčního jednání, 1,1 mil. Kč na prevenci kriminality, 6,3 mil. Kč na Evropský uprchlický fond, 13,3 mil. Kč na Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí, atd., Ministerstvo zahraničních věcí převedlo občanským sdružením 39,4 mil. Kč, z toho např. na zahraniční rozvojovou pomoc 19,4 mil. Kč, na transformační spolupráci 10,4 mil. Kč, na humanitární pomoc 4,3 mil. Kč, atd., Ministerstvo pro místní rozvoj poskytlo 23,9 mil. Kč, z toho Klub českých turistů získal 4,0 mil. Kč, 2,1 mil. Kč Sdružení nájemníků ČR, atd. Ministerstvo kultury uvolnilo 107,5 mil. Kč zejména v rámci kulturních aktivit – 20,3 mil. Kč na divadelní činnost, 9,1 mil. Kč na hudební činnost, 666 tis. Kč na knihovnickou činnost, 10,0 mil. Kč na vydavatelskou činnost, 6,6 mil. Kč na výstavní činnosti, apod., kapitola Všeobecná pokladní správa převedla občanským sdružením 301,2 mil. Kč, z toho 278,7 mil. Kč pro občanská sdružení zastřešující oblast českého sportu a tělovýchovy, 3,4 mil. Kč pro OS Konfederace politických vězňů, 3,2 mil. Kč pro OS Český svaz bojovníků za svobodu, atd., Ministerstvo obrany poskytlo 8,2 mil. Kč zejména na péči o válečné veterány, Ministerstvo životního prostředí uvolnilo 54,5 mil. Kč, z toho 5,2 mil. Kč na Program péče o krajinu, 1,6 mil. Kč na účelovou podporu výzkumu, vývoje a inovací, 40,3 mil. Kč na Program zlepšování stavu přírody a krajiny, atd. Také další kapitoly státního rozpočtu poskytly občanským sdružením finanční prostředky např., Ministerstvo zemědělství 30,6 mil. Kč, Ministerstvo obrany 8,2 mil. Kč, Ministerstvo průmyslu a obchodu 7,7 mil. Kč, Akademie věd ČR 6,3 mil. Kč, atd. Církvím a náboženským společnostem bylo převedeno celkem téměř 2,1 mld. Kč, tj. 58,3 % rozpočtu po změnách (schváleného rozpočtu navýšeného o 811,3 mil. Kč), při meziročním snížení o 0,1 % (o 2,0 mil. Kč). Z celku poskytly církvím a náboženským společnostem 97,8 % prostředků kapitoly Ministerstvo kultury, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo práce a sociálních věcí (2 052,7 mil. Kč). Ministerstvo kultury uvolnilo 731,5 mil. Kč, z toho na výdaje na činnost registrovaných církví a náboženských společností 713,7 mil. Kč (platy duchovních vč. pojistného 674,0 mil. Kč, provozní náklady

82

církví a náboženských společností 37,4 mil. Kč a opravy církevního majetku 2,3 mil. Kč), na ochranu památek 15,6 mil. Kč, atd. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyplatilo 788,5 mil. Kč zejména církevním školám, předškolním a školským zařízením. Ministerstvo práce a sociálních věcí čerpalo 532,8 mil. Kč, z toho na služby sociální péče připadlo 398,9 mil. Kč, na služby sociální prevence 64,7 mil. Kč, na aktivní politiku zaměstnanosti 14,2 mil. Kč, na sociální poradenství 18,6 mil. Kč, na sociální rehabilitace a ostatní sociální péči 2,9 mil. Kč, na sociální péči a pomoc manželství a rodinám 11,2 mil. Kč, 22,4 mil. Kč na společné programy ČR a EU (OP Lidské zdroje a zaměstnanost). Další kapitoly, které v 1. pololetí 2011 uvolnily finanční prostředky církvím a náboženským společnostem, byly např. Ministerstvo zahraničních věcí 27,3 mil. Kč, z toho 10,3 mil. Kč na humanitární a 4,9 mil. Kč na zahraniční rozvojovou pomoc, 2,1 mil. Kč na transformační spolupráci, Úřad vlády ČR 6,6 mil. Kč, z toho 3,0 mil. Kč na protidrogovou politiku a 3,6 mil. Kč na předcházení sociálního vyloučení a odstraňování jeho důsledků, Ministerstvo vnitra 7,9 mil. Kč např. na dobrovolnickou službu 1,9 mil. Kč, na prevenci kriminality 2,0 mil. Kč, pro Evropský uprchlický fond 2,0 mil. Kč, pro Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí, atd. Příspěvek politickým stranám a politickým hnutím vyplácený podle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, prostřednictvím kapitoly Všeobecná pokladní správa, byl v 1. pololetí 2011 poskytnut v celkové částce 246,7 mil. Kč, tj. 49,7 % rozpočtu. Z celku na příspěvek na činnost politických stran a politických hnutí za 1. pololetí 2011 bylo vyplaceno 243,8 mil. Kč - na stálý příspěvek připadlo 37,5 mil. Kč, na příspěvek na mandát 85,5 mil. Kč poslancům, 34,1 mil. Kč senátorům, 79,2 mil. Kč krajským zastupitelům a 7,5 mil. Kč zastupitelům hl. m. Prahy. Meziročně se příspěvek politickým stranám a hnutím snížil o 3,1 % (o 7,8 mil. Kč, když byly zohledněny výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v květnu 2010 – v měsíci konání voleb podle výše uvedeného zákona obdrží politická strana a politické hnutí příspěvek propočtený z výsledků voleb toho volební období, jehož výše je pro ně výhodnější. Dále byl poskytnut příspěvek na činnost za 1. a 2. pololetí 2010 politickému hnutí „STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ“ ve výši 2,9 mil. Kč. Neinvestiční transfery společenstvím vlastníků jednotek byly vykázány v částce 1,5 mil. Kč v kapitole Ministerstvo pro místní rozvoj, tj. 49,3 % rozpočtu kapitoly stanoveného v průběhu 1. pololetí na program Podpora oprav domovních olověných rozvodů - SVJ. Meziročně se tyto výdaje snížily o 25,0 % (o 0,5 mil. Kč). Ostatní neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím byly čerpány v celkové částce 712,1 mil. Kč, tj. 86,2 % rozpočtu zvýšeného o 126,1 mil. Kč; meziročně tyto výdaje vzrostly o 74,2 % (o 303,3 mil. Kč). Z celku uvolnily kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 296,5 mil. Kč, vč. 288,7 mil. Kč v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a Ministerstvo práce a sociálních věcí 356,2 mil. Kč, z toho 352,2 mil. Kč na společné programy ČR a EU (OP Lidské zdroje a zaměstnanost) a 4,0 mil. Kč na aktivní politiku zaměstnanosti. Dále těmto organizacím poskytly finanční prostředky kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj 10,6 mil. Kč, Ministerstvo vnitra 4,9 mil. Kč, Grantová agentura ČR 3,8 mil. Kč a Akademie věd 0,3 mil. Kč na výzkum a vývoj, Ministerstvo kultury 11,9 mil. Kč, Ministerstvo zdravotnictví 1,7 mil. Kč, Ministerstvo zahraničních věcí 1,4 mil. Kč, atd. Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně představují zejména transfery státním fondům a fondům sociálního a veřejného zdravotního pojištění.

83

Tabulka č. 49: Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně (v mil. Kč) NEINVESTIČNÍ TRANSFERY VEŘEJNÝM ROZPOČTŮM ÚTŘEDNÍ ÚROVNĚ

Skutečnost leden-červen 2010 1

Státní rozpočet 2011 schválený

po změnách

2

3

Skutečnost leden-červen 2011

% plnění

4

5=4:3

Index Rozdíl 2011/2010 2011-2010 6=4:1

7=4-1

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně celkem

39 896

95 845

93 467

35 311

37,8

88,5

-4 585

z toho: - státním fondům z toho: SZIF SFDI - fondům sociálního a veřejného zdrav. pojištění z toho: kapitola VPS

13 310 8 110 5 164 26 489 26 482

42 556 42 496 60 53 013 52 997

40 130 39 939 47 53 013 52 997

8 712 7 293 1 306 26 518 26 515

21,7 18,3 2 790,7 50,0 50,0

65,5 89,9 25,3 100,1 100,1

0 -4 598 -817 -3 858 29 33

Neinvestiční transfery státním fondům jsou ve schváleném státním rozpočtu na rok 2011 zahrnuty v částce 42,6 mld. Kč, když se mají zvýšit jak proti schválenému rozpočtu roku 2010, tak proti skutečnosti roku 2010 o 15,4 % (o 5,7 mld. Kč). Z celku 99,9 % (tj. téměř 42,5 mld. Kč rozpočtovaných prostředků připadá na Státní zemědělský intervenční fond (SZIF); pro Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) je pak vyčleněno 60,3 mil. Kč neinvestičních prostředků. Rozpočet neinvestičních transferů státním fondům byl v průběhu 1. pololetí snížen celkem o 2,4 mld. Kč, z toho téměř 2,6 mld. Kč bylo převedeno do rozpočtu kapitálových výdajů pro SZIF; snížen byl také rozpočet Ministerstva dopravy o 13,5 mil. Kč;. dále byl stanoven rozpočet pro příslušné státní fondy v kapitolách Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo vnitra v celkové výši 144,0 mil. Kč. Čerpáno bylo celkem 8,7 mld. Kč neinvestičních prostředků, tj. 21,7 % rozpočtu po změnách při meziročním poklesu o 34,5 % (o 4,6 mld. Kč). Z celku 83,7 % převedlo Ministerstvo zemědělství Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu - 7,3 mld. Kč, tj. 21,7 % rozpočtu po změnách, při meziročním poklesu o 10,1 % (o 817,1 mil. Kč), pro úplnost uvádíme investiční transfery tomuto fondu, které činily 3,2 mld. Kč proti 4,1 mld. Kč v 1. pololetí roku 2010. Většina neinvestičních a investičních prostředků byla použita na programy Společné zemědělské politiky (9,5 mld. Kč); dotace na činnost SZIF činily 997,3 mil. Kč, z toho 962,3 mil. Kč správní výdaje a 35,0 tis. výdaje na marketingovou činnost. Ministerstvo dopravy poskytlo neinvestiční prostředky Státnímu fondu dopravní infrastruktury ve výši 1,3 mld. Kč, v tom 581,9 mil. Kč představovaly prostředky z nároků z nespotřebovaných výdajů v minulých letech, z toho neinvestiční prostředky v rámci OP Doprava (28,1 mil. Kč), úvěrové prostředky EIB (45,7 mil. Kč), dluhopisový program podle zákona č. 382/2009 Sb. - povodně 2009 (18,8 mil. Kč) a prostředky na odstranění škod po povodních v Libereckém a Ústeckém kraji (489,2 mil. Kč). Povolené překročení rozpočtu kapitoly činilo 723,7 mil. Kč, které byly použity na dluhopisový program podle zákona č. 382/2009 Sb. - povodně 2010. Meziročně se převod neinvestičních prostředků tomuto fondu snížil téměř o 3,9 mld. Kč. Kromě toho bylo na SFDI převedeno 14,1 mld. Kč investičních prostředků. Kapitola Ministerstvo životního prostředí převedla Státnímu fondu životního prostředí celkem 27,8 mil. Kč neinvestičních prostředků v rámci programu 115 150 na akce související s kvalitním zajištěním technické asistence OP Životní prostředí. Ministerstvo pro místní rozvoj poskytlo dotaci 84,0 mil. Kč Státnímu fondu bydlení, na pokračování realizace programu podpory rekonstrukce bytových domů (program „Nový panel“) formou státních příspěvků ke splácení úroků. Ministerstvo vnitra uvolnilo celkem 695,0 tis. Kč na projekty OP Lidské zdroje a zaměstnanost (výzva 48), z toho Státnímu fondu životního prostředí 626 tis. Kč na projekt Optimální řízení interních a externích procesů a 69 tis. Kč na projekt ETIK. Neinvestiční transfery fondům sociálního a veřejného zdravotního pojištění jsou určeny především na platbu státu na zdravotní pojištění za zákonem vybrané skupiny obyvatel. Státní rozpočet 53,0 mld. Kč předpokládá meziroční nárůst této platby za tzv. státní pojištěnce

84

o 1,7 % (o 898,0 mil. Kč) proti schválenému rozpočtu roku 2010, proti skutečnosti 2010 pak o 0,6 % (o 297,7 mil. Kč); za leden až červen 2011 bylo na zvláštní účet všeobecného zdravotního pojištění z kapitoly Všeobecná pokladní správa převedeno 26,5 mld. Kč (50,0 % rozpočtu), tj. přibližně stejná částka jako v 1. pololetí 2010 (meziroční navýšení 0,1 %, tj. 37,7 mil. Kč) – podrobněji v části Zprávy týkající se sociálních výdajů. Dále jsou do této skupiny výdajů zahrnuty prostředky poskytované z rozpočtu Ministerstva obrany Vojenské zdravotní pojišťovně. Fondům zprostředkování úhrady zdravotní péče a pro úhradu preventivní péče, zřízeným podle vyhlášky č. 41/2000 Sb., bylo v 1. pololetí 2011 uvolněno 3,5 mil. Kč, tj. 21,9 % rozpočtu a o polovinu méně než v 1. pololetí 2010. Jedná se o jednorázový transfer za pojištěnce, kterými jsou vojáci z povolání. Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně Schválený rozpočet neinvestičních transferů veřejným rozpočtům územní úrovně 126,2 mld. Kč předpokládá meziroční pokles výdajů o 0,3 % (o 443,7 mil. Kč) proti schválenému rozpočtu 2010 a o 4,7 % (o 6,2 mld. Kč) proti skutečnosti 2010 a na běžných výdajích státního rozpočtu na rok 2011 se podílí 11,6 %.V průběhu 1. pololetí byl rozpočet navýšen celkem o 4,7 mld. Kč u tzv. účelových transferů, z toho největší podíl (95,9 %) připadl kapitolám Ministerstvo práce a sociálních věcí (téměř 1,7 mld. Kč), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (1,9 mld. Kč) a Ministerstvo pro místní rozvoj (971,6 mil. Kč). Čerpáno bylo celkem 71,7 mld. Kč, tj. 54,8 % rozpočtu po změnách, při meziročním snížení o 16,0 % (o 13,7 mld. Kč), když kapitolou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy byla převedena pouze část zálohy (cca 3,3 mld. Kč) na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji na 3. čtvrtletí 2011, zatímco v 1. pololetí 2010 byla vyplacena celá záloha na 3. čtvrtletí roku (19,5 mld. Kč). Tabulka č. 50: Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně (v mil. Kč) NEINVESTIČNÍ TRANSFERY VEŘEJNÝM ROZPOČTŮM ÚZEMNÍ ÚROVNĚ Neinv estiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně celkem

Skutečnost leden-červen 2010

schválený

po změnách

Skutečnost leden-červen 2010

% p lnění

1

2

3

4

5=4:3

Rozpočet 2011

Rozdíl Index 2011/2010 2 011-2010 6=4: 1

7=4-1

85 405

126 209

130 929

71 728

54,8

84 ,0

-13 677

z toho: Obce celkem

28 829

47 105

49 438

27 618

55,9

95 ,8

-1 211

- neinvestiční transfery obcím

22 867

36 955

39 288

22 543

57,4

98 ,6

-324

z toho transfery na dávky*) - neinvestiční transfery obcím v rámci souhrnného dotačního vztahu

13 485

24 877

24 877

12 910

51,9

95 ,7

-575

5 962

10 150

10 150

5 075

50,0

85 ,1

-887

Kraje celkem - neinvestiční dotace krajům - neinvestiční transfery krajům v rámci souhrnného dotačního vztahu

55 905

76 760

79 286

43 646

55,0

78 ,1

-12 259

55 317

75 686

78 212

43 109

55,1

77 ,9

-12 208

588

1 074

1 074

537

50,0

91 ,3

-51

*) ve sloupcích skutečnost leden-červen 2008 a skutečnost leden-červen 2009 jsou uvedeny transfery kapitoly MPSV obcím na dávky pomoci v hmotné nouzi, na dávky zdravotně postiženým a příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách; obcemi bylo skutečně vyplaceno na tyto dávky celkem 13 015 mil. Kč v 1. pololetí 2010 a 12 568 mil. Kč v 1. pololetí 2011

V přílohách č. 5 až 7 k zákonu o státním rozpočtu na rok 2011 bylo na transfery územním celkům v rámci souhrnného dotačního vztahu v kapitole Všeobecná pokladní správa vyčleněno 11,2 mld. Kč, tj. o 14,3 % (o 1,9 mld. Kč) méně než ve schváleném rozpočtu roku 2010 a než činila skutečnost roku 2010. Poukázáno bylo celkem 5,6 mld. Kč (50,0 % rozpočtu) při meziročním snížení o 14,3 % (téměř o 1,4 mld. Kč). Z celku obcím bylo

85

uvolněno 4 591,8 mil. Kč na příspěvek na výkon státní správy14, na příspěvek na školství, na dotace na vybraná zdravotnická zařízení a na dotace na výkon zřizovatelských funkcí převedených z okresních úřadů. Hlavní město Praha získalo 483,1 mil. Kč na příspěvky na výkon státní správy a na školství. Výdaje obcím a hl.m. Praze celkem (5 074,9 mil. Kč) se meziročně snížily o 14,9 % (o 886,9 mil. Kč). Kraje obdržely příspěvek na výkon státní správy v částce 537,2 mil. Kč, tj. o 8,7 % (o 50,9 mil. Kč) méně než v 1. pololetí roku 2010. Neinvestiční transfery obcím a krajům mimo rámec souhrnného dotačního vztahu (tzv. účelové) byly ve schváleném rozpočtu na rok 2011 zahrnuty ve výši 112,6 mld. Kč, tj. o 0,8 % (o 910,5 mil. Kč) méně než stanovil schválený rozpočet roku 2010 a o 4,5 % (o 5,3 mld. Kč) méně proti skutečným výdajům roku 2010. Rozpočet byl během 1. pololetí navýšen celkem téměř o 4,9 mld. Kč, z toho 2,3 mld. Kč připadlo obcím a přes 2,5 mld. Kč krajům. Obcím a krajům bylo k 30.6.2011 převedeno celkem 65,6 mld. Kč, tj. 55,9 % rozpočtu po změnách, při meziročním poklesu o 16,0 % (o 12,5 mld. Kč) Z celku obce získaly 22,5 mld. Kč (57,4 % rozpočtu po změnách při meziročním snížení o 1,4 %, tj. o 323,7 mil. Kč) a kraje 43,1 mld. Kč (55,1 % rozpočtu po změnách při meziročním snížení o 21,9 %, tj. o 12,3 mld. Kč – tento pokles byl ovlivněn, jak již bylo uvedeno, výší zálohy na přímé náklady škol zřizovaných územními celky). Obce a kraje obdržely účelové dotace z celkem 14 kapitol státního rozpočtu. Největší objem prostředků (72,6 % všech účelových transferů obcím a krajům) převedla kapitola Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, a to celkem 47,7 mld. Kč, z toho na přímé náklady škol zřízených kraji nebo obcemi připadlo 39,5 mld. Kč, vč. zálohy na 3. čtvrtletí 2011; dotace soukromým školám k 30.6.2011 činila 3,1 mld. Kč, vč. zálohy na 3. čtvrtletí ve výši 1,0 mld. Kč. Kapitola Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytla územním samosprávným celkům prostředky ve výši 14,1 mld. Kč. Z celku bylo obcím převedeno 13,4 mld. Kč, z toho na sociální dávky a na další peněžní transfery fyzickým osobám 12,9 mld. Kč (více než 9,1 mld. Kč na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách a přes 3,8 mld. Kč na dávky pomoci v hmotné nouzi a na dávky zdravotně postiženým), dále bylo obcím uvolněno na aktivní politiku zaměstnanosti 321,3 mil. Kč, na služby sociální péče 46,2 tis. Kč, na společné programy ČR a EU v rámci OP Lidské zdroje a zaměstnanost 17,7 mil. Kč. Kraje obdržely 680,8 mil. Kč, z toho na společné programy EU a ČR (OP Lidské zdroje a zaměstnanost 628,9 mil. Kč a Integrovaný operační program 440 tis. Kč), na příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc 51,4 mil. Kč, atd. Z kapitoly Všeobecná pokladní správa bylo uvolněno téměř 1,2 mld. Kč. Z celku obcím připadlo přes 1,1 mld. Kč, z toho bylo poskytnuto 554,6 mil. Kč na dotace na činnosti vykonávané obcemi s rozšířenou působností v oblasti sociálně právní ochrany dětí, 212,2 mil. Kč na navýšení příspěvku na výkon státní správy v oblasti sociálních služeb pro obce s rozšířenou působností a hl. m. Prahu, 220,6 mil. Kč na částečnou kompenzaci příspěvku na výkon státní správy v roce 2011 pro obce s rozšířenou působností s ekonomickým dopadem u tohoto snížení14, 1,0 mil. Kč činil převod prostředků určených na volby, 45 mil. Kč financování provozu ochranných systémů podzemních vod, 9,8 mil. Kč výdaje stanovené zvláštními zákony nebo dalšími právními předpisy (z toho 7,1 mil. Kč na protiradonová opatření), 56,8 mil. Kč na sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011, atd. Kraje obdržely celkem 49,5 mil. Kč, z toho 45,7 mil. Kč na výdaje stanovené zvláštními zákony nebo dalšími

14

Zákonem č. 97/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2011, byl příspěvek na výkon státní správy v roce 2011 pro obce s rozšířenou působností účelově navýšen o 220,6 mil. Kč a v celé výši příslušným obcím poukázán (mimo rámec souhrnného dotačního vztahu).

86

právními předpisy (z toho 31,1 mil. Kč náhrada škod způsobených zvláště chráněnými živočichy, 13,2 mil. Kč likvidace léčiv, prevence TBC, ostatní, 1,4 mil. Kč protiradonová opatření), 7,3 mil. Kč na výdaje na volby, atd. Ministerstvo dopravy převedlo územním rozpočtům na financování dopravní obslužnosti veřejnou železniční osobní dopravou celkem 1,3 mld. Kč, z toho 1,2 mld. Kč krajům a 102,8 mil. Kč hl. m. Praze. Ministerstvo pro místní rozvoj uvolnilo obcím a krajům celkem 900,0 mil. Kč, z celku obce obdržely 864,0 mil. Kč, z toho na programy Podpora regionálního rozvoje – živelní pohromy (2009, 2010) 585,3 mil. Kč, většina zbývajících prostředků (cca 276,8 mil. Kč) byla určena na společné programy EU a ČR. Kraje získaly více než 36,0 mil. Kč, z toho 35,0 mil. Kč souviselo s odstraňováním škod po povodních v letech 2009 a 2010. Podrobné hodnocení neinvestičních transferů územním samosprávným celkům je uvedeno v části III. této zprávy. Regionální rady regionů soudržnosti obdržely v 1. pololetí 2011 ze státního rozpočtu, resp. kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj, 447,2 mil. Kč, tj. 20,5 % rozpočtu sníženého o 162,9 mil. Kč, meziročně došlo k poklesu těchto převodů o 32,2 % (o 212,3 mil. Kč). Ostatní neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 15,6 mil. Kč, z toho z kapitol Ministerstvo práce a sociálních věcí bylo uvolněno 9,0 mil. Kč, Ministerstvo životního prostředí 5,1 mil. Kč, Všeobecná pokladní správa 1,2 mil. Kč a Ministerstvo pro místní rozvoj 276 tis. Kč. Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím Schválený rozpočet neinvestičních transferů příspěvkovým a podobným organizacím 52,8 mld. počítá s meziročním růstem výdajů o 5,0 % (o 2,5 mld. Kč) proti schválenému rozpočtu roku 2010, proti skutečnosti roku 2010 je však nižší o 7,7 % (o 4,4 mld. Kč). V průběhu 1. pololetí došlo rozpočtovými opatřeními k navýšení rozpočtu celkem více než o 2,5 mld. Kč; čerpáno bylo 32,5 mld. Kč, tj. 58,7 % rozpočtu po změnách, při meziročním růstu o 2,8 % (o 895,0 mil. Kč). Následující tabulka ukazuje schválený státní rozpočet neinvestičních transferů příspěvkovým a podobným organizacím na rok 2011, jeho změny a čerpání v 1. pololetí a srovnání se stejným obdobím roku 2010.

87

Tabulka č. 51: Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím (v mil. Kč) NEINVESTIČNÍ TRANSFERY PŘÍSPĚVKOVÝM A PODOBNÝM ORGANIZACÍM Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím celkem v tom: příspěvky a dotace zřízeným příspěvkovým organizacím z toho: Ministerstvo kultury Ministerstvo školství, mládeže a tělovýcho vy Ministerstvo obrany Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo průmyslu a obchodu transfery vysokým školám z toho: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýcho vy Grantová agentura ČR Technologická agentura ČR Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zemědělství Ministerstvo vnitra Ministerstvo průmyslu a obchodu transfery školským právnickým osobám zřízeným státem, kraji a obcemi (MPSV) transfery veřejným výzkumným institucím z toho: Akademie věd ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýcho vy Grantová agentura ČR Ministerstvo zemědělství Ministerstvo vnitra Ministerstvo životního prostředí transfery veřejným zdravotnickým zařízením zřízeným státem, kraji a obcemi (MPSV) transfery cizím příspěvkovým organizacím z toho: Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýcho vy

Skutečnost leden-červen 2010

po změnách

Skutečnost leden-červen 2011

Plnění v%

schválený

1

2

3

4

5=(4:3)

31 599

52 774

55 323

32 494

58,7

102,8

895

7 363

16 020

14 631

6 334

43,3

86,0

1 643 1 704 813 626 511 389 16 188

3 373 6 316 1 221 864 1 616 517 25 493

323 287 341 139 635 765 29 222

1 541 1 652 727 524 568 275 17 911

46,4 38,5 54,2 46,0 34,7 36,0 61,3

93,8 96,9 89,5 83,7 111,3 70,8 110,6

14 504 1 037 0 8 141 1 4

24 990 0 364 4 0 0 0

27 099 1 191 166 161 133 94 150

15 814 1 191 166 161 133 98 135

58,4 100,0 100,0 100,0 99,9 104,6 89,7

109,0 114,9 x 2 031,4 94,3 7 055,0 3 182,1

-1 028 0 -101 -52 -86 -102 58 -114 1 723 0 1 310 155 166 153 -8 97 130

3 4 733

20 5 103

12 6 913

5 5 147

39,1 74,5

191,2 108,7

2 135 942 766 476 1 215

3 876 723 0 346 0 0

3 852 844 1 054 519 140 147

2 193 994 1 054 425 123 108

1 3 312

1 6 137

1 4 543

1 3 096

48,4 68,2

62,4 93,5

3 159 87

6 010 84

4 242 202

2 915 95

68,7 47,0

92,3 109,4

Státní rozpočet 2011

3 4 1 1 1

Index Rozdíl 2011/201 2011-2010 0 6=(4:1)

56,9 102,7 117,7 105,4 100,0 137,6 81,9 89,2 88,0 24 221,8 73,4 49,9

7=(4-1)

2 414 0 58 51 288 -51 123 -108 0 -215 0 -245 8

Příspěvkovým organizacím zřízeným v rámci příslušných kapitol státního rozpočtu byly převedeny neinvestiční prostředky v celkové výši 6,3 mld. Kč, tj. 43,3 % rozpočtu po změnách při meziročním poklesu o 14,0 % (o 1,0 mld. Kč). Z celku příspěvky na činnost představovaly téměř 5,9 mld. Kč, tj. 44,7 % rozpočtu sníženého o 2,0 mld. Kč, při meziročním poklesu o 11,6 % (o 772,8 mil. Kč) a dotace 466,4 mil. Kč, tj. 31,3 % rozpočtu navýšeného o 652,2 mil. Kč při meziročním snížení o 35,4 % (o 255,4 mil. Kč)15. Největší objem z celku poskytly kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy téměř 1,7 mld. Kč výchovným a diagnostickým ústavům, výzkumným ústavům, knihovnám, pedagogickému muzeu, vzdělávacím centrům, atd., Ministerstvo kultury 1,5 mld. Kč, z toho 1 164,8 mil. Kč na provoz divadel, muzeí, galerií, knihoven, atd. 305,5 mil. Kč na ochranu památek a péče o kulturní dědictví, 2,2 mil. Kč na zájmovou činnost, atd., Ministerstvo obrany 727,1 mil. Kč na vojenské zdravotnictví, zdravotní rehabilitace, bytové a tepelné hospodářství, na péči o nemovitý majetek a na přípravu ke státní reprezentaci. Ministerstvo životního prostředí uvolnilo celkem 524,0 mil. Kč, z toho na činnost 441,5 mil. Kč pro Český hydrometeorologický ústav 196,9 mil. Kč, Správu NP Šumava 90,0 mil. Kč, Správu 15

Od 1.1.2010 jsou tyto finanční prostředky ústředními orgány státní správy rozpočtovány podle § 54 odst. 1 písm. a) zákona č. 218/2008 Sb., rozpočtová pravidla, jako příspěvky na činnost a podle § 54 odst. 1 písm. e) a písm. f) zákona o rozpočtových pravidlech (úhrada provozních nákladů v rámci společných programů EU a ČR a projektů finančních mechanismů) a zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje jako dotace.

88

KRNAP 80,2 mil. Kč, pro Správu NP Podyjí 14,8 mil. Kč, Správu jeskyní ČR 13,4 mil. Kč, Českou geologickou službu 17,4 mil. Kč a PO CENIA 28,7 mil. Kč, dotace zřízeným příspěvkovým organizacím dosáhly téměř 82,6 mil. Kč, z toho 48,5 mil. Kč na institucionální a 15,6 mil. Kč na účelovou podporu výzkumu, vývoje a inovací a 18,4 mil. Kč na společné programy ČR a EU/FM. Ministerstvo vnitra převedlo celkem 314,1 mil. Kč na příspěvkové organizace Zařízení služeb pro MV, Institut pro místní správu Praha, Bytová správa Praha, Tiskárna MV, Ministerstvo pro místní rozvoj poskytlo svým zřízeným příspěvkovým organizacím celkem 239,6 mil. Kč, z toho příspěvek na činnost činil 219,7 mil. Kč, Ministerstvo zdravotnictví uvolnilo celkem 568,1 mil. Kč, z toho 22,5 mil. Kč fakultním nemocnicím, 88,4 mil. Kč na hygienickou službu a ochranu veřejného zdraví, 391,0 mil. Kč na výzkum, vývoj a inovace, 41,2 mil. Kč na další vzdělávání ve zdravotnictví, 19,4 mil. Kč na zdravotnické programy, atd. Kapitola Kancelář prezidenta republiky vydala celkem 100,0 mil. Kč, z toho 81,8 mil. Kč na Pražský hrad a 18,2 mil. Kč na úpravu lesů. Také další kapitoly státního rozpočtu poskytly finanční prostředky příspěvkovým organizacím, kterých jsou zřizovateli; jsou to Ministerstvo průmyslu a obchodu 275,2 mil. Kč, Ministerstvo zahraničních věcí 58,4 mil. Kč, Ministerstvo zemědělství 271,1 mil. Kč, Ministerstvo dopravy 27,0 mil. Kč, Ministerstvo práce a sociálních věcí 25,7 mil. Kč a Ministerstvo spravedlnosti 11,3 mil. Kč. Největší část 55,1 % z celkového objemu finančních prostředků poskytnutého příspěvkovým a podobným organizacím představovaly neinvestiční transfery vysokým školám, a to 17,9 mld. Kč. Čerpáno bylo 61,3 % rozpočtu v průběhu 1. pololetí navýšeného o 3,7 mld. Kč; meziročně se tyto výdaje snížily o 0,6 %, tj. o 1,7 mld. Kč. V rozhodující míře (88,3 %) se na nich podílela kapitola Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, která podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, uvolnila částku 15,8 mld. Kč (58,4 rozpočtu po změnách, resp. rozpočtu navýšeného o 2,1 mld. Kč, při meziročním růstu o 9,0 %, tj. o 1,3 mld. Kč). Dále zejména na podporu výzkumu, vývoje a inovací na vysokých školách uvolnily prostředky např. kapitoly Grantová agentura ČR 1,2 mld. Kč, Akademie věd ČR 111,1 mil. Kč, Ministerstvo zemědělství 133,4 mil. Kč, Ministerstvo zdravotnictví 161,4 mil. Kč, Ministerstvo průmyslu a obchodu 134,7 mil. Kč, Technologická agentura ČR 166,4 mil. Kč, Ministerstvo vnitra 98,2 mil. Kč, Ministerstvo kultury 50,5 mil. Kč, Ministerstvo pro místní rozvoj 19,8 mil. Kč, atd. Školským právnickým osobám zřízeným státem, kraji a obcemi připadlo 4,8 mil. Kč neinvestičních prostředků, tj. 39,1 % rozpočtu po změnách, resp. rozpočtu sníženému o 7,3 mil. Kč, čerpání se proti 1. pololetí 2010 téměř zdvojnásobilo (navýšení o 91,2 %). Uvedené prostředky byly poskytnuty kapitolou Ministerstvo práce a sociálních věcí: 3,0 mil. Kč na společné programy ČR a EU v rámci OP Lidské zdroje a zaměstnanost a 1,8 mil. Kč na aktivní politiku zaměstnanosti. Neinvestiční transfery veřejným výzkumným institucím dosáhly 5,1 mld. Kč, tj. 74,5 % rozpočtu po změnách, resp. rozpočtu navýšeného o 1,8 mld. Kč. Meziročně se tyto výdaje zvýšily o 8,7 % (o 413,9 mil. Kč). Z celku výzkumné instituce v rámci Akademie věd ČR získaly 2,2 mld. Kč (tj. 42,6 %), dále prostřednictvím Grantové agentury ČR na vědu a výzkum bylo rozděleno téměř 1,1 mld. Kč, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy poskytlo těmto institucím 993,6 mil. Kč, dále Ministerstvo zemědělství 425,0 mil. Kč, Ministerstvo vnitra 123,4 mil. Kč, Ministerstvo životního prostředí 107,6 mil. Kč, Technologická agentura ČR 84,9 mil. Kč, Ministerstvo kultury 43,7 mil. Kč, Ministerstvo průmyslu a obchodu 22,4 mil. Kč, Státní úřad pro jadernou bezpečnost 39,8 mil. Kč, atd. Neinvestiční prostředky veřejným zdravotnickým zařízením zřízeným státem, kraji a obcemi byly převedeny v celkové výši 606 tis. Kč, tj. 48,4 % rozpočtu po změnách, při meziročním snížení o 37,4 % (o 365 tis. Kč). Tato částka byla použita kapitolou Ministerstvo 89

práce a sociálních věcí na sociální poradenství (107 tis. Kč) a aktivní politiku zaměstnanosti (499 tis. Kč). Neinvestiční transfery cizím příspěvkovým organizacím (tj. příspěvkovým organizacím, zřizovateli kterých kapitoly nejsou) byly ze státního rozpočtu čerpány v celkové částce 3,1 mld. Kč, tj. 68,2 % rozpočtu po změnách, resp. rozpočtu sníženého téměř o 1,6 mld. Kč, při meziročním poklesu o 6,5 % (o 215,4 mil. Kč). Z celku 94,1 % uvolnila kapitola Ministerstvo práce a sociálních věcí - celkem 2,9 mld. Kč, z toho rozhodující část 2,8 mld. Kč byla poskytnuta na služby sociální péče, dále na aktivní politiku zaměstnanosti 66,0 mil. Kč, na sociální poradenství 47,5 mil. Kč, na sociální prevenci 20,0 mil. Kč, na sociální rehabilitace a ostatní sociální péči a pomoc 840 tis. Kč a na společné programy ČR a EU v rámci OP Lidské zdroje a zaměstnanost12,2 mil. Kč. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy poskytlo celkem 94,9 mil. Kč, Ministerstvo průmyslu a obchodu 19,5 mil. Kč, Grantová agentura ČR převedla na výzkum a vývoj celkem 37,1 mil. Kč, Akademie věd ČR 8,5 mil. Kč, Technologická agentura ČR 6,0 mil. Kč, atd. 3.1.4.

Další běžné výdaje státního rozpočtu

Dále je hodnoceno čerpání některých neinvestičních výdajů zahrnutých v kapitole Všeobecná pokladní správa (VPS), které nejsou komentovány v jiných částech Zprávy. Státní podpora stavebního spoření - Ministerstvo financí na základě žádostí stavebních spořitelen o státní podporu za rok 2010 předložených do 20.2.2011 vyplatilo v zákonné lhůtě dne 20.4.2011 zálohy státní podpory za rok 2010, na které účastníkům vznikl nárok, ve výši 5 247,2 mil. Kč - tyto zálohy byly sníženy o 50% srážkovou daň zavedenou zákonem č. 348/2010 Sb.16. Ústavní soud ČR nálezem Pl. ÚS 53/10 z 19.4.2011 zrušil ustanovení čl. III bodu 1 v části, kterou se stanovuje nové znění § 4 odst. 1 písm s) zákona č. 586/1992, o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a čl. III bodu 2, 3 a 4 zákona č. 348/2010 Sb., a to ke dni vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů 6.5.2011 pod č. 119/2011 Sb. V návaznosti na uvedené rozhodnutí Ústavního soudu ČR zaslalo Ministerstvo financí na účty stavebních spořitelen dne 9.5.2011 zálohy státní podpory stavebního spoření ve výši vypočtené srážkové daně - 5 246,2 mil. Kč. Celkem bylo vyplaceno 10 493,4 mil. Kč, tj. 80,1 % rozpočtu. Meziroční pokles o 6,4 % (o 714,2 mil. Kč) souvisel zejména s dalším snižováním podílu smluv o stavebním spoření uzavřených podle právní úpravy platné do 31.12.2003 s maximální roční státní podporou 4 500 Kč; podíl smluv uzavřených po 1.1.2004, u kterých výše maximální státní podpory mohla dosáhnout až 3 000 Kč byl k 30.6.2011 62 %. Počet smluv ve fázi spoření činil k 30.6.2011 celkem 4 664 tisíc, tj. o cca 182 tisíc smluv méně, než bylo vykázáno k 31.12.2010. Výdaje spojené s financováním vládních a obdobných úvěrů poskytnutých do zahraničí byly v 1. pololetí 2011 realizovány ve výši 5,9 mil. Kč, tj. 23,9 % rozpočtu. Týkaly se pouze správních poplatků za vedení účtů vládních pohledávek rozpočtovaných v objemu 24,7 mil. Kč a byly v souladu s uzavřenými smlouvami s ČNB a ČSOB. Výdaje na realizaci státních záruk jsou ve schváleném stáním rozpočtu (kapitola VPS) na rok 2011 zahrnuty v celkové výši 13 821,4 mil. Kč, ten byl snížen zákonem č. 97/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2011, o 220,6 mil. Kč ve prospěch částečné kompenzace snížení příspěvku na výkon státní správy v roce 2011 pro

16

Zákon 348/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

90

obce s rozšířenou působností. Vlastní realizace státních záruk se v 1.pololetí týkala s.o. Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC), kdy se jednalo o splátky úvěrů, které jsou zaručeny státní zárukou podle rozpočtových pravidel a které dosáhly 1 175,3 mil. Kč. Dále bylo této organizaci poskytnuto 7 203,0 mil. Kč na úhradu závazků z emitovaných dluhopisů, které na ni přešly na základě zákona č. 77/2002 Sb. z původního dlužníka s.o. České dráhy a jsou ze zákona garantovány státem. Kromě výše uvedeného byly přímo ze státního rozpočtu hrazeny závazky ze splatných částí jistin a příslušenství úvěrů poskytnutých EIB na infrastrukturální projekty, kde jako finanční manažer vystupuje ČMZRB, a to na základě zvláštního režimu jako jistá forma realizace státních záruk – takto bylo v. 1. pololetí vydáno l 136,0 mil. Kč. Tabulka č. 52: Státní záruky (v mil. Kč) rozpočet 2011

skutečnost leden-červen 201 1 jistina úrok celkem

Realizace státních záruk

4 054

v tom: ČNB za IPB-ČSOB

2 000

0

0

2 054 7 332 2 435

926 7 000 792

249 203 344

13 821

8 718

797

9 514

Správa železniční dopravní cesty s.o. Úhrada závazků SŽDC s.o. podle zákona č. 77/2002 Sb. Realizace státních záruk za úvěry přijaté ČMZRB od EIB Ce l ke m

926

249

% plnění

1 175

zůstatek

29,0

2 879

0

0,0

2 000

1 175 7 203 1 136

57,2 98,2 46,7

879 129 1 299

68,8

4 307

Celkem bylo v 1. pololetí čerpáno 9 514,3 mil. Kč. Pohledávka za SŽDC s.o. je evidována ve státních finančních aktivech a bude na dlužníkovi vymáhána; ostatní výdaje na realizaci záruk jsou nenávratné (ČNB, ČMZRB). Čerpání bylo ovlivněno na jedné straně jednorázovou realizací státní záruky za emisi dluhopisů s.o. SŽDC v částce 7,0 mld. Kč, na druhé straně tím, že rozpočet realizace státních záruk obsahuje částku k plnění ze záruky ve prospěch ČNB za dopady z kauzy prodeje IPB vyplývající ze Smlouvy a slibu odškodnění mezi ČNB a Ministerstvem financí z roku 2000 (minimální roční rozpočtovaná částka je stanovena na 2,0 mld. Kč) – v 1. pololetí 2011 k plnění závazku, které závisí na průběhu a ukončování soudních sporů, nedošlo. Na půjčky a návratné finanční výpomoci je pro rok 2011 v kapitole VPS mj. rozpočtem určeno 1,8 mld. Kč na vypořádání tzv. plynárenských VIA, které vycházejí z předpokládané výše neuhrazených daňových povinností českého subjektu, který na území Ruské federace realizoval výstavbu objektů plynárenského průmyslu vč. infrastruktury a občanské vybavenosti. Výdaje byly vázány na vyčíslení celkových daňových nedoplatků ruskou stranou a odsouhlasení mechanismu jejich úhrady vč. recipročních dodávek zemního plynu. K tomuto vyčíslení a dosažení dohody nedošlo, a proto nebyl dosud žádný výdaj realizován. V období 1. pololetí 2011 byly na základě příslušných rozhodnutí uvolněny územním samosprávným celkům návratné finanční výpomoci z prostředků kapitoly VPS v úhrnném rozsahu 59,4 mil. Kč. Úhrada majetkové újmy peněžních ústavů podle § 45 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách., v souvislosti s dříve poskytnutými sociálními úvěry za státem stanovené zvýhodněné úrokové sazby na individuální a družstevní bytovou výstavbu a půjčky mladým manželům dosáhla v 1. pololetí 2011 celkem 101,3 mil. Kč, tj. 50,8 % rozpočtu, při meziročním poklesu o 13,3 % (o 15,5 mil. Kč). Z toho obdržela 65,0 mil. Kč ČSOB v souvislosti s úvěry na družstevní bytovou výstavbu a Česká spořitelna, a.s. 35,9 mil. Kč v souvislosti s úvěry na individuální bytovou výstavbu a 382 tis. Kč v souvislosti s půjčkami mladým manželům. Ve schváleném státním rozpočtu na rok 2011 jsou v kapitole Všeobecná pokladní správa zahrnuty výdaje na volby ve výši 116,7 mil. Kč. V 1. pololetí se konaly nové a opakované volby do zastupitelstev obcí a opakované volby do Senátu. K dalšímu čerpání bylo z kapitoly

91

VPS uvolněno celkem 20,0 mil. Kč, z toho pro Český statistický úřad 8,8 mil. Kč, pro Ministerstvo vnitra 2,9 mil. Kč a 8,3 mil. Kč pro územní samosprávné celky. Celkové skutečné výdaje na volby konané v 1. pololetí 2011 činily 16,7 mil. Kč, z toho na volby do zastupitelstev obcí bylo čerpáno 10,9 mil. Kč (Český statistický úřad 5,2 mil. Kč, Ministerstvo vnitra 1,4 mil. Kč, VPS 4,3 mil. Kč) a na opakované volby do Senátu 5,8 mil. Kč (Český statistický úřad 1,2 mil. Kč, Ministerstvo vnitra 573 tis. Kč, VPS 4,0 mil. Kč). Další výdaje ve výši 33,4 mil. Kč byly předmětem finančního vypořádání za rok 2010, resp. šlo o doplatek za volby konané v roce 2010. Na odvody vlastních zdrojů Evropských společenství do rozpočtu Evropské unie je ve státním rozpočtu na rok 2011 vyčleněno 35,3 mld. Kč, tj. o 0,9 % (o 310,0 mil. Kč) více, než stanovil rozpočet v roce 2010 a o 9,1 % (o 2,9 mld. Kč) více než byla skutečnost roku 2010. V 1. pololetí 2011 byly odvedeny prostředky ve výši 16,8 mld. Kč, tj. 47,6 % rozpočtu, při meziročním navýšení o 1,8 % (o 291,6 mil. Kč). Z celku odvod podle daně z přidané hodnoty, vč. korekcí Spojenému království atd., činil téměř 2,5 mld. Kč a odvod podle hrubého národního důchodu 14,3 mld. Kč. Podrobněji je uvedeno v části Zprávy týkající se finančních vztahů ČR a EU. 3.2.

Kapitálové výdaje

Ve schváleném státním rozpočtu na rok 2011 jsou kapitálové výdaje obsaženy v celkovém objemu 104,5 mld. Kč, což představuje 8,8 % celkových výdajů rozpočtu (v roce 2010 to bylo 9,7 %) a meziroční snížení proti schválenému rozpočtu roku 2010 o 9,4 %, resp. proti skutečnosti roku 2010 snížení o 19,7 %. Rozpočtovanou výši kapitálových výdajů ovlivňuje rozsah programů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie a stanovení priorit jednotlivých kapitol v rámci stanovených výdajů. Z druhového hlediska jsou kapitálové výdaje rozpočtovány nejvíce jako investiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně (SFDI – 28,1 mld. Kč), transfery příspěvkovým organizacím (11,6 mld. Kč), pořízení dlouhodobého hmotného majetku (9,6 mld. Kč), transfery podnikatelským subjektům (4,8 mld. Kč), transfery územním rozpočtům (31,0 mld. Kč) apod. Z celkové částky 104,5 mld. Kč rozpočtovaných kapitálových výdajů nejvíce prostředků připadá na Ministerstvo dopravy (30,9 mld. Kč, tj. 30 % všech kapitálových výdajů státního rozpočtu), Ministerstvo pro místní rozvoj (26,8 mld. Kč), Ministerstvo životního prostředí (13,8 mld. Kč), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (8,3 mld. Kč), Ministerstvo obrany (5,3 mld. Kč), na kapitolu Státní dluh (5,2 mld. Kč), Ministerstvo vnitra (2,4 mld. Kč), Ministerstvo zemědělství (1,6 mld. Kč), Ministerstvo zdravotnictví (1,6 mld. Kč), na kapitolu Operace státních finančních aktiv (1,5 mld. Kč), Ministerstvo práce a sociálních věcí (1,3 mld. Kč), Ministerstvo kultury (1,2 mld. Kč) apod. K meziročnímu poklesu rozpočtovaných kapitálových výdajů došlo především u Ministerstva dopravy, u kapitoly Státní dluh a u Ministerstva vnitra, nárůst byl zaznamenán zejména u Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva obrany a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Schválený rozpočet kapitálových výdajů byl v průběhu 1. pololetí 2011 rozpočtovými opatřeními zvýšen celkem o 15,0 mld. Kč na 119,5 mld. Kč. Nejvíce byl rozpočet kapitálových výdajů zvýšen u Ministerstva průmyslu a obchodu – o 6,5 mld. Kč, u Ministerstva zemědělství – o 4,6 mld. Kč, u Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy – o 3,6 mld. Kč, u Ministerstva pro místní rozvoj – o 1,7 mld. Kč, u Ministerstva financí – o 726 mil. Kč, u Ministerstva zdravotnictví – též o 726 mil. Kč a u Ministerstva vnitra – o 148 mil. Kč. Kapitálové výdaje byly v průběhu pololetí navyšovány např. na základě

92

splněných předpokladů daných § 24 odst. 4 rozpočtových pravidel, kdy výdaje byly zvyšovány při souvztažném zvýšení příjmů kapitol v návaznosti na zajištění financování programů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, resp. též přesuny z běžných výdajů do investičních výdajů kapitol. U Ministerstva průmyslu a obchodu šlo především o navýšení investičních prostředků ve prospěch transferů podnikatelským subjektům a příspěvkovým organizacím na podporu podnikání a inovací a na výzkum a vývoj v oblasti průmyslu. Ministerstvu zemědělství byly zvýšeny rozpočtované prostředky především ve prospěch Státního zemědělského intervenčního fondu, obcí, podnikatelských subjektů a příspěvkových organizací. Část prostředků byla převedena z kapitoly Státní dluh s určením na splátky úvěrů poskytnutých na program prevence před povodněmi II, na výstavbu a obnovu infrastruktury vodovodů a kanalizací a na podporu obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavbu vodních nádrží, a též z kapitoly Operace státních finančních aktiv na pozemkové úpravy a programy protipovodňových opatření spolufinancovaných z výnosů privatizovaného majetku, na programy vyvolané zánikem věcných břemen na restituovaném majetku apod. U Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy došlo k navýšení prostředků ve prospěch vysokých škol především na obnovu a rozvoj materiálně technické základny veřejných vysokých škol včetně podpory výzkumu, vývoje a inovací na vysokých školách, a dále prostředků zřízeným školským příspěvkovým, neziskovým a podobným organizacím. U Ministerstva pro místní rozvoj (které je zprostředkovatelem finančních toků z rozpočtu Evropské unie) šlo především o navýšení investičních transferů veřejným rozpočtům územní úrovně, přičemž převážná část navýšení se týkala transferů obcím v oblasti financování územního rozvoje, komunálních služeb a bydlení v rámci prioritních os regionálních operačních programů. Zvýšen byl též rozpočet investičních transferů neziskovým organizacím a podnikatelským subjektům. Největší snížení schváleného rozpočtu kapitálových výdajů - o 1,1 mld. Kč - bylo realizováno u Ministerstva životního prostředí a týkalo se „ostatních kapitálových výdajů jinde nezařazených“ v rámci ochrany životního prostředí. Snížení u kapitoly Státní dluh o 1,0 mld. Kč souviselo především s již zmíněnými transfery prostředků jiným kapitolám s účelovým určením na projekty financované z úvěrů od zahraničních finančních institucí. Snížení u kapitoly Operace státních finančních aktiv ve výši 712 mil. Kč se týkalo především transferů Ministerstvu zemědělství na programy protipovodňových opatření a odstraňování povodňových škod, na pozemkové úpravy, na podporu konkurenceschopnosti agrárněprůmyslového komplexu apod. U ostatních kapitol bylo snížení investičních výdajů realizováno v menším rozsahu. Vývoj a plnění kapitálových výdajů státního rozpočtu ukazuje následující přehled:

93

Tabulka č. 53: Kapitálové výdaje státního rozpočtu (v mil. Kč) Skutečnost Rozpočet 2011 Skutečnost % Index leden-červen schválený po změnách leden-červen plnění 2011/2010 2010 2011

KAPITÁLOVÉ VÝDAJE

Kapitálové výdaje celkem v tom: Investiční nákupy a související výdaje Nákup akcií a majetkových podílů Investiční transfery podnikatelským subjektům Investiční transfery nezisk.a pod. organizacím Investiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně Investiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně v tom: obcím krajům regionálním radám Investiční transfery příspěvkovým organizacím Investiční transfery obyvatelstvu Ostatní kapitálové výdaje

55 873

104 504

119 488

47 277

39,6

84,6

3 667 113 3 476 219

12 623 162 4 836 808

13 690 162 12 380 1 440

3 405

24,9

92,9

5 811 420

46,9 29,2

167,2 191,8

22 402

28 155

30 414

17 353

57,1

77,5

18 4 1 12 5

31 3 1 25 11

36 10 1 24 16

12 480 5 346 852 6 282 7 404 90 314

34,3 51,9 49,1 25,8 45,2 50,6 3,7

68,6 126,1 77,2 48,9 140,6 136,4 12,7

188 238 103 847 266 66 2 476

007 901 888 218 632 15 15 266

428 301 734 393 365 178 8 431

Skutečné čerpání kapitálových výdajů za 1. pololetí 2011 představovalo celkem 47,3 mld. Kč, tj. 39,6 % celoročního rozpočtu upraveného o provedená rozpočtová opatření. Proti polovině rozpočtu tak byly výdaje nižší o 12,5 mld. Kč. Ve stejném období roku 2010 představovalo plnění 40,3 %, celoročně pak byl rozpočet splněn na 84,8 %. Úroveň čerpání kapitálových výdajů v průběhu i v závěru roku souvisí s možností využívat prostředky rezervních fondů k financování investičních výdajů v běžném roce, resp. s čerpáním nároků z nespotřebovaných výdajů (§ 47 zákona č. 218/2000 Sb.) a také s úspornými opatřeními vlády. Graf č. 29: Struktura kapitálových výdajů státního rozpočtu (v %) ostatní 1,7%

příspěvkové organizace 15,7%

podnikatelské subjekty 12,3%

ústřední rozpočty (SF) 36,7%

územní rozpočty 26,4% organizační složky státu 7,2%

Pokud jde o hospodářsko-právní formu subjektů, jimž jsou rozpočtové prostředky poskytovány, největší podíl na čerpání kapitálových výdajů připadl na ústřední rozpočty (jde o transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu). K zabezpečení jejich potřeb bylo ze státního rozpočtu vynaloženo 17,4 mld. Kč (37 % podíl z celku). Územním rozpočtům bylo uvolněno 12,5 mld. Kč (26 %),

94

příspěvkovým organizacím 7,4 mld. Kč (16 %) a podnikatelským subjektům 5,8 mld. Kč (12 %). Organizační složky státu vyčerpaly 3,4 mld. Kč (7 %) a ostatní subjekty 0,8 mld. Kč (2 %). V následujícím přehledu je uvedeno čerpání kapitálových výdajů podle jednotlivých kapitol státního rozpočtu. Tabulka č. 54: Kapitálové výdaje podle rozpočtových kapitol (v mil. Kč) KAPITÁLOVÉ VÝDAJE

Kapitálové výdaje celkem z toho: - Ministerstvo obrany - Ministerstvo financí - Ministerstvo práce a sociálních věcí - Ministerstvo vnitra - Ministerstvo životního prostředí - Ministerstvo pro místní rozvoj - Ministerstvo průmyslu a obchodu - Ministerstvo dopravy - Ministerstvo zemědělství - Ministerstvo školství, mládeže a tělov. - Ministerstvo kultury - Ministerstvo zdravotnictví - Ministerstvo spravedlnosti - Akademie věd ČR - Operace státních finančních aktiv - Všeobecná pokladní správa

Skutečnost Rozpočet 2011 Skutečnost % Index leden-červen schválený po změnách leden-červen plnění 2011/2010 2010 2011 55 873

104 504

1 931 418 633 278 4 824 14 204 2 548 19 383 6 069 2 509 199 1 215 62 630 35 281

5 298 808 1 272 2 414 13 818 26 818 243 30 944 1 627 8 347 1 199 1 594 514 735 1 536 906

119 487 5 1 1 2 12 28 6 30 6 11 1 2

347 534 274 562 749 533 728 638 187 911 235 320 478 735 824 908

47 277

39,6

84,6

2 086 746 278 313 4 007 7 719 4 101 14 292 5 223 5 918 265 1 264 108 577 15 89

39,0 48,6 21,8 12,2 31,4 27,1 61,0 46,6 84,4 49,7 21,5 54,5 22,6 78,5 1,8 9,8

108,0 178,5 43,9 112,6 83,1 54,3 160,9 73,7 86,1 235,9 133,2 104,0 174,2 91,6 42,9 31,7

Nejvíce prostředků ze všech kapitol státního rozpočtu - celkem 14,3 mld. Kč (30,2 % všech kapitálových výdajů), což představovalo 46,6 % upraveného rozpočtu, bylo čerpáno u Ministerstva dopravy. Z toho prostředky ve výši 14,1 mld. Kč byly transferovány Státnímu fondu dopravní infrastruktury (SFDI), jehož účelem je financování rozvoje, výstavby, údržby a modernizace silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitro− zemských vodních cest. Účelem Fondu je též poskytování příspěvků na průzkumné a projektové práce a na studijní a expertní činnosti zaměřené na dopravní infrastrukturu. V prvním pololetí 2011 největší část transferů pro SFDI - ve výši 10,0 mld. Kč - tvořily prostředky Operačního programu Doprava, které spolu s komunitárními programy v částce 88 mil. Kč byly kryty prostředky z Evropské unie. Úvěrové prostředky od Evropské investiční banky s účelovým určením na infrastrukturní projekty byly čerpány ve výši 1,4 mld. Kč a na (dluhopisové) financování dálnice D47 bylo vynaloženo 118 mil. Kč. Na vyrovnání deficitu příjmů a výdajů rozpočtu SFDI bylo poskytnuto 2,5 mld. Kč. Z celkových investičních prostředků ve výši 14,1 mld. Kč transferovaných SFDI bylo kryto nároky z předchozích let 11,6 mld. Kč. Kromě transferů SFDI bylo z rozpočtu Ministerstva dopravy dále poskytnuto 156 mil. Kč na program „Zavádění systémů řízení a regulace silničního provozu v Praze“, když šlo v plné výši o prostředky EU. V rozpočtu resortu jsou obsaženy i další tituly jako např. výstavba pražského metra, modernizace plavidel vnitrozemské vodní nákladní dopravy, podpora revitalizace železničních vleček, výstavba dálnice D1 Praha-Brno-Lipník nad Bečvou, výstavba silničního okruhu kolem hlavního města Prahy, část jihozápadní a další akce, na něž zatím do konce pololetí prostředky čerpány nebyly nebo byly čerpány v malém rozsahu.

95

U Ministerstva pro místní rozvoj byly čerpány prostředky v celkové výši 7,7 mld. Kč, tj. na 27,1 % upraveného rozpočtu. Nižší čerpání rozpočtu než by odpovídalo pololetní alikvotě souvisí s pomalejším náběhem čerpání programových výdajů, především plateb regionálním radám regionů soudržnosti na regionální operační programy. Investiční transfery regionálním radám dosáhly 6,3 mld. Kč, obcím 1,1 mld. Kč a krajům 67 mil. Kč a směrovaly především na podpory v oblasti bydlení, komunálních služeb, bytového hospodářství a územního rozvoje. Neziskovým a podobným organizacím bylo poskytnuto 130 mil. Kč investičních prostředků, které se týkaly společenství vlastníků (bytových) jednotek. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy čerpalo kapitálové výdaje ve výši 5,9 mld. Kč, tj. 49,7 % upraveného rozpočtu. Nejvíce prostředků bylo transferováno vysokým školám (4,7 mld. Kč) především na rozvoj a obnovu jejich materiálně technické základny a na výzkum, vývoj a inovace. Podnikatelským subjektům bylo poskytnuto 448 mil. Kč a téměř celá tato částka byla určena na podporu výzkumných projektů. Občanským sdružením byly poukázány prostředky na tělovýchovnou činnost a na využívání volného času dětí a mládeže. Investiční prostředky obdržely též diagnostické ústavy, výchovné ústavy, dětské domovy se školou a další instituce formou transferů zřízeným příspěvkovým organizacím. Ministerstvo zemědělství z celkové částky investičních výdajů v objemu 5,2 mld. Kč (84,4 % rozpočtu) poskytlo Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (SZIF) 3,2 mld. Kč, obcím 1,3 mld. Kč a podnikatelským subjektům 532 mil. Kč. Prostřednictvím SZIF jsou poskytovány finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů v rámci společné zemědělské politiky, na Program rozvoje venkova, na zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, na zlepšování životního prostředí a krajiny apod. Obcím a podnikatelským subjektům byly poskytnuty prostředky především na odvádění a čištění odpadních vod a nakládání s kaly, na činnosti spojené se zásobováním pitnou vodou, na vodní díla v zemědělské krajině, na protierozní, protilavinovou a protipožární ochranu a další potřeby. Vyšší čerpání (než by odpovídalo pololetní alikvotě) rozpočtované částky kapitálových výdajů vyplynulo z použití nároků z nespotřebovaných výdajů minulých let u podpor agropotravinářského komplexu. Ministerstvo průmyslu a obchodu vynaložilo na kapitálové výdaje 4,1 mld. Kč, tj. 61,0 % upraveného rozpočtu. Většina prostředků – téměř 4,0 mld. Kč – byla transferována podnikatelským subjektům, z toho 3,5 mld. Kč se týkalo podpory podnikání a inovací. Prostředky byly čerpány především na podporu opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu ČR, na podporu inovací a zavádění výsledků výzkumu a vývoje do výrobní sféry, na podporu rozvoje průmyslových zón, na podporu útlumu uhelného, rudného a uranového hornictví atd. Ministerstvo životního prostředí vynaložilo na kapitálové výdaje 4,0 mld. Kč, což představovalo plnění rozpočtu na 31,4 %. Šlo především o prostředky transferované obcím, podnikatelským subjektům a příspěvkovým organizacím na odvádění a čištění odpadních vod a nakládání s kaly a odpady, na podporu úspory energie a obnovitelných zdrojů, na sběr a svoz komunálních odpadů, na ochranu přírody a krajiny (napravování následků přírodních pohrom), na využívání a zneškodňování komunálních a ostatních odpadů, na rekultivaci půdy v důsledku těžební a důlní činnosti, po skládkách odpadů apod. Ministerstvo obrany vynaložilo na kapitálové výdaje 2,1 mld. Kč, čím byl upravený rozpočet plněn na 39,0 %. Prostředky byly vynakládány např. na pořízení a zabezpečení provozu nadzvukových letadel, na přezbrojení Armády ČR obrněnými transportéry, na výstavbu a rekonstrukce nemovité infrastruktury Ministerstva obrany, na zvyšování schopností vzdušných, pozemních a specializovaných sil a další potřeby.

96

Ministerstvo zdravotnictví čerpalo investiční výdaje ve výši 1,3 mld. Kč, což znamenalo 54,5 % rozpočtu. Nejvíce prostředků bylo poskytnuto zřízeným příspěvkovým organizacím zdravotnickým zařízením ústavní péče, konkrétně fakultním nemocnicím v působnosti resortu. Prostředky byly poskytnuty též zařízením poskytujícím speciální zdravotnickou péči, odborným léčebným ústavům a ostatním nemocnicím. Z ostatních kapitol státního rozpočtu nejvíce investičních prostředků čerpalo Ministerstvo financí (746 mil. Kč, tj. 48,6 % rozpočtu), Akademie věd ČR (577 mil. Kč, 78,5 %), Ministerstvo vnitra (313 mil. Kč, 12,2 %), Ministerstvo práce a sociálních věcí (278 mil. Kč, 21,8 %), Ministerstvo kultury (265 mil. Kč, 21,5 %), Ministerstvo spravedlnosti (108 mil. Kč, 22,6 %) atd. Část kapitálových výdajů souvisí s financováním programů reprodukce a provozování majetku, na které je rozpočtem určeno celkem 46,4 mld. Kč (včetně běžných výdajů souvisejících s programy). Proti schválenému rozpočtu na rok 2010 jsou tyto výdaje o 7,7 mld. Kč, resp. o 16,6 % nižší. Do výdajů roku 2011 je zahrnuta i část transferů poskytnutých na financování programů z fondů Evropské unie v celkové výši 20,5 mld. Kč, proti roku 2010 o 1,2 mld. Kč, resp. o 5,7 % nižší, a transferů poskytovaných z finančních mechanismů v celkové výši 63 mil. Kč. Rozpočet vychází z výdajů na programy vedených v informačním systému programového financování tak, jak byly jednotlivými resorty zpracovány ve vazbě na oznámená „směrná čísla“ kapitol. Ve státním rozpočtu jsou jednotlivé programy rozlišeny počátečním číslem podle data jejich zařazení do programového financování a to tak, že programy začínající číslem 3 byly zahájeny do konce roku 2000, programy začínající číslem 2 byly zahájeny v rozmezí let 2001-2007 a programy začínající číslem 1 jsou programy zahajované od roku 2007 s tím, že dochází k částečnému překrývání s programy začínajícími číslem 2. V informačním systému programového financování ISPROFIN EDS/SMVS jsou Ministerstvem financí sledovány věcné, časové a finanční parametry akcí (projektů) zabezpečujících cíle jednotlivých programů. Ve státním rozpočtu na rok 2011 je programové financování reprezentováno jedním průřezovým závazným ukazatelem („Výdaje vedené v informačním systému programového financování celkem“), kromě kapitoly Všeobecná pokladní správa, u níž jsou tyto výdaje zařazeny na specifickém závazném ukazateli. V souvislosti s transformací programového financování byla změněna struktura členění těchto výdajů s tím, že akce v jednotlivých programech jsou rozděleny podle typu na výdaje vedené v EDS (evidenční dotační systém) a v SMVS (správa majetku ve vlastnictví státu) a zároveň jsou jednotlivé programy členěny na krátkodobé akce, střednědobé a střednědobé dokončované akce a dlouhodobé a dlouhodobé dokončované akce. Z celkových výdajů na programové financování ve výši 46,4 mld. Kč připadá na výdaje v EDS 21,4 mld. Kč a v SMVS 25,0 mld. Kč. V roce 2011 lze očekávat změny přístupu resortů k reprodukci majetku ve vlastnictví státu, a to směrem k její neinvestiční části, tj. od pořizování nového majetku ke kvalitnější péči o jeho stav a hospodárnějšímu přístupu k pořizování nových investic vzhledem k nižším objemům výdajů. Z uvedené celkové rozpočtované částky 46,4 mld. Kč určené na financování programů připadá největší část na státní rozpočet, resp. rozpočet kapitol správců programů (25,8 mld. Kč, tj. 55,6 %), část na zdroje z Fondu soudržnosti EU (13,0 mld. Kč), ze strukturálních fondů EU (7,5 mld. Kč), resp. na zdroje z Finančního mechanizmu EHP/Norsko (63 mil. Kč). Schválený státní rozpočet výdajů na financování programů byl v průběhu prvního pololetí navýšen o 5,0 mld. Kč na 51,5 mld. Kč, přičemž zvýšení se projevilo zejména u Ministerstva

97

zemědělství s určením pro podporu vodního hospodářství, u Ministerstva pro místní rozvoj na podporu regionálního rozvoje a cestovního ruchu a u Ministerstva financí. Ke konci června bylo na financování programů vyčerpáno celkem 18,6 mld. Kč (včetně běžných výdajů souvisejících s kapitálovými výdaji), což představovalo plnění na 36,1 % rozpočtu po změnách. 3.2.1.

Výdaje související s projekty financovanými z úvěrů od EIB

Ve schváleném rozpočtu na rok 2011 (v kapitole Státní dluh) jsou zahrnuty výdaje související s projekty financovanými z úvěrů přijatých na základě příslušných zákonů od Evropské investiční banky, a to ve výši 5,5 mld. Kč (vč. 0,3 mld. Kč souvisejících běžných výdajů). Tyto prostředky jsou určeny pro Ministerstvo dopravy – celkem ve výši 3,0 mld. Kč, přičemž tato částka je určena výdaji na rámcový úvěr od EIB na Operační program doprava, a pro Ministerstvo zemědělství – v celkové výši 2,5 mld. Kč - na program prevence před povodněmi II (1,7 mld. Kč), na výstavbu a obnovu infrastruktury vodovodů a kanalizací (0,4 mld. Kč) a na podporu obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavbu vodních nádrží (0,4 mld. Kč). V průběhu 1. pololetí 2011 byla část těchto rozpočtovaných výdajů ve výši 1,3 mld. Kč (z toho 1,1 mld. Kč činily kapitálové výdaje a 202 mil. Kč související běžné výdaje) uvolněna kapitolou Státní dluh pro čerpání v Ministerstvu zemědělství a použita následovně: 

na výstavbu a obnovu infrastruktury vodovodů a kanalizací II



na obnovu, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavbu vodních nádrží 333 mil. Kč



na prevenci před povodněmi II

801 mil. Kč 129 mil. Kč

Rozpočtem předpokládané celkové výdaje hrazené z úvěrů EIB tak byly v 1. pololetí 2011 ve skutečnosti čerpány na 22,9 %. 3.3.

Výdaje na podporu výzkumu, vývoje a inovací

Výdaje na podporu výzkumu, vývoje a inovací jsou ve schváleném rozpočtu na rok 2011 zahrnuty v celkovém objemu 28,9 mld. Kč, což oproti skutečnosti roku 2010 představuje nárůst o 4,0 mld. Kč, tj. o 16,1 % (včetně výdajů krytých příjmy z Evropské unie). Z toho na státní rozpočet připadá částka 25,9 mld. Kč, v níž je zahrnuta institucionální podpora ve výši 13,4 mil. Kč a účelová podpora ve výši 12,5 mld. Kč. Na výdaje kryté příjmy z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů připadá 3,0 mld. Kč. Podstatná část těchto prostředků je zahrnuta v kapitole Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, v malé míře též v Akademii věd ČR. Předfinancování operačního programu Podnikání a inovace v kapitole Ministerstvo průmyslu a obchodu není narozpočtováno z důvodu předpokládaného čerpání zůstatku nároků z nespotřebovaných výdajů z roku 2010. V rámci realizace reformy systému výzkumu, vývoje a inovací, schválené usnesením vlády č. 287/2008, vstoupila v platnost, s účinností k 1. červenci 2009, novela zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací). Počínaje rokem 2010 tak byly změněny některé dílčí závazné ukazatele výzkumu, vývoje a inovací, přičemž změna se netýkala pouze názvů, ale zejména věcného obsahu. Strukturu výdajů mezi jednotlivými kapitolami ovlivnil i cíl reformy - od roku 2012 výrazně snížit počet poskytovatelů podpory výzkumu, vývoje a inovací. Přehled o čerpání prostředků na podporu výzkumu, vývoje a inovací je patrný z následující tabulky:

98

Tabulka č. 55: Výdaje na výzkum, vývoj a inovace (v tis. Kč) Ukazatel 1 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace ze státního rozpočtu v tom: institucionální výdaje účelové výdaje Výdaje kryté příjmem z EU a FM Vý daje na výzkum, vývoj a inovace celkem

Skutečnost 1.pol.2010 2 18 328 761 7 716 674 10 612 087 592 401 18 921 162

Rozpočet 2011 schválený po změnách 3 4 25 917 774 25 917 374 13 453 929 13 456 429 12 463 845 12 460 945 3 001 478 7 201 678 28 919 252

33 119 052

Skutečnost 1.pol.2011 5 20 894 789 8 879 596 12 015 193 4 644 903

Plnění v% 6=5:4 67,8 66,0 96,4 64,5

Index v% 7=5:2 114 ,0 115 ,1 113 ,2 784 ,1

25 539 692

77,1

135 ,0

V 1. polovině roku 2011 bylo na výzkum, vývoj a inovace včetně programů spolufinancovaných z prostředků Evropské unie vyčerpáno 25,5 mld. Kč, což představovalo 77,1 % upraveného rozpočtu a meziroční růst o 6,6 mld. Kč, tj. o 35,0 %. Z toho připadlo na státní rozpočet 20,9 mld. Kč, přičemž z této částky tvořily účelové výdaje 12,0 mld. Kč a institucionální výdaje 8,9 mld. Kč. Stejně jako v předchozích letech i v roce 2011 celkové výdaje na podpory výzkumu, vývoje a inovací zahrnují i kapitálové výdaje, neboť tyto výdaje se obecně sledují jako celek, nerozděleny na běžné a kapitálové výdaje. Zvýšené čerpání celkových výdajů na podporu výzkumu, vývoje a inovací proti upravenému rozpočtu jakož i meziroční nárůst byly ovlivněny čerpáním nároků z nespotřebovaných výdajů ve výši 3,3 mld. Kč a podstatně vyššími výdaji krytými příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (souvztažné zvýšení příjmů i výdajů), což souviselo s posílením výdajů na spolufinancování Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Zvýšené čerpání bylo ovlivněno i tím, že poskytovatel účelové podpory uvolňované podle zákona č. 130/2002 Sb. musí začít uvolňovat podporu do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory. Vyšší čerpání institucionálních výdajů bylo způsobeno zejména tím, že tyto výdaje jsou uvolňovány formou dotací a také i subjektům mimo působnost resortu. Z celkových výdajů na podporu výzkumu, vývoje a inovací vynaložilo nejvíce prostředků Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (13,2 mld. Kč), Ministerstvo průmyslu a obchodu (4,0 mld. Kč), Akademie věd ČR (3,0 mld. Kč) a Grantová agentura ČR (2,4 mld. Kč). V rámci podpory výzkumu, vývoje a inovací tak bylo v 1. pololetí 2011 vynaloženo 4,5 % celkových výdajů státního rozpočtu, což je o 1,3 procentního bodu více než ve srovnatelném období roku 2010. 3.4.

Čerpání vládní rozpočtové rezervy

Vládní rozpočtová rezerva se vytváří podle § 27 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, ve výši nejméně 0,3 % výdajů státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok k zajištění krytí nezbytných a nepředvídaných výdajů. Objem této rezervy na rok 2011 je na základě zákona č. 433/2010 Sb. stanoven na 3 539,5 mil. Kč v rozpočtu kapitoly Všeobecná pokladní správa. V 1. pololetí 2011 bylo z vládní rozpočtové rezervy vyčerpáno celkem 1 137,9 mil. Kč, tj. 32,1 %. Rozpočtovými opatřeními bylo do příslušných kapitol státního rozpočtu uvolněno 1 110,3 mil. Kč, vč. 10 mil. Kč v rámci kapitoly Všeobecná pokladní správa na podporu zastřešujících občanských sdružení působících v oblasti českého sportu a tělovýchovy, a 17,6 mil. Kč bylo poukázáno územním samosprávným celkům.

99

Tabulka č. 56: Čerpání vládní rozpočtové rezervy k 30.6.2011 (v tis. Kč) Výdaj

Čerpání

kap. Ministerstvo pro místní rozvoj - prostředky na spolufinancování státního rozpočtu na Regionálních operačních programech a operačních programech hl.m. Prahy pro projekty schválené do 22. září 2010 (usn.vl.č. 64/2011)

683 074

kap. Všeo becná pokladní správa - pro středky na dořešení po dmínek pro výkon státní správy MěÚ Lib erec (usn.vl.č. 640/2010) kap. Všeo becná pokladní správa - dotace MSDUOS na dětskou výběrovou rekreaci na rok 2011

15 000

kap.Úřad vlády ČR - prostředky na priority Akčního plánu realizace Národní strategie protidrogo vé politiky (usn.vl.č. 492/2010)

10 000

kap.Ministerstvo financí - prostředky na softwareové vybavení GŘC v r. 2011 kap. Kancelář veřejného ochránce práv - výdaje na nové činnosti dle novely z.č. 326/1999 Sb. (z.č. 427/2010 Sb.) kap. Ministerstvo životního prostředí - prostředky na program Péče o krajinu

2 609

2 500 1 464 50 000

kap. Ministerstvo spravedlnosti - rozsudek Evrop.soudu ve věci Adamíček, Knebl, Suda, Žirovnický, Antoniovi proti ČR

688

kap. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání - prostředky na úhradu úroků z vrácené pokuty

512

kap. Všeo becná pokladní správa - navýšení ukazatele Ostatní výdaje - položky Podpora zastřešujících občanských sdružení působících v oblasti čs. sportu a tělovýchovy kap. Ministerstvo pro místní rozvoj - prostředky k poskytnutí dotace Státnímu fondu rozvoje bydlení (rozh. porady ekon.min. 16.2.2011) kap. Ministerstvo spravedlnosti - rozsudek Evrop.soudu ve věci Obrátilovi pro ti ČR kap. Ministerstvo pro místní rozvoj - prostředky na kofinancování programů spolufinancovaných ze SR a rozpo čtu EU - hl.m. Praha kap. Ministerstvo spravedlnosti - prostř. na výplatu rozdílu platů soudců za období od 1.1.2010 do 30.9.2010 vč. příslušenství a na úhradu nákladů řízení (usn.vl.č. 227/2011) kap. Ministerstvo pro místní rozvoj - prostředky k poskytnutí dotace Státnímu fondu rozvoje bydlení (usn.vl.č. 224/2011) kap. Ministerstvo zahraničních věcí - prostředky na příspěvky mezináro dním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí kap. Správa státních hmotných rezerv - prostředky na modernizaci skladového areálu Heřmanův Městec kap. Ministerstvo kultury - prostředky na Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary kap.Ministerstvo obrany - prostředky na úhradu nákladů spojených s leteckou přepravou občanů ČR z Japonska po zemětřesení v dubnu 2011 kap. Úřad vlády ČR - navýšení prostředků na platy pracovníků sekce předsedy Legislativní rady vlády v souvislosti s mimořádnými legislativními pracemi

Celkem vyčerpáno

3.5.

10 000 34 000 435 44 000 128 845 50 000 30 000 50 000 20 000 4 200 600

1 137 927

Vyhodnocení souhrnných rozpočtových vztahů k rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů

Výdaje na financování společných programů EU a ČR, včetně Společné zemědělské politiky (SZP), a financování projektů finančních mechanismů (FM) jsou v zákonu o státním rozpočtu na rok 2011 plánovány v celkové výši 131,5 mld. Kč, z toho 12,7 mld. Kč představují prostředky národní a 118,8 mld. Kč prostředky kryté předpokládanými příjmy z rozpočtu EU/FM. V průběhu 1. pololetí byl navýšen rozpočet na programy a projekty programového období 2007-2013 celkem o 14,3 mld. Kč, z toho o 1,0 mld. Kč prostředků národních a 13,3 mld. Kč prostředků, které mají krýt příjmy z rozpočtu EU; rozpočet na projekty finančních mechanismů se nezměnil. Skutečně bylo k 30.6.2011 ze státního rozpočtu vydáno na společné programy ČR a EU/FM celkem téměř 52,7 mld. Kč, tj. 36,1 % rozpočtu po změnách, z toho národní prostředky představovaly 6,4 mld. Kč a prostředky kryté příjmy z rozpočtu EU 46,2 mld. Kč (vč. předfinancování). Stav nároků z nespotřebovaných výdajů v minulých letech k 30.6.2011 činil celkem 48,0 mld. Kč. 3.5.1.

Výdaje na programy spolufinancované z prostředků Evropské unie (bez SZP)

Výdaje na financování společných programů České republiky a Evropské unie (bez Společné zemědělské politiky) jsou ve schváleném státním rozpočtu na rok 2011 zahrnuty v celkové výši 90,2 mld. Kč, z toho 9,0 mld. Kč představují národní prostředky, které společně s dalšími prostředky místních rozpočtů a státních fondů mají umožnit příliv 81,2 mld. Kč z rozpočtu EU. Jak již bylo uvedeno, rozpočet byl navýšen, a to na celkem 104,5 mld. Kč, z toho 10,0 mld. Kč představují národní prostředky a 94,5 mld. Kč prostředky EU. Čerpáno bylo celkem 43,1 mld. Kč, tj. 41,2 % rozpočtu po změnách, z toho 5,0 mld. Kč činily národní prostředky a 38,1 mld. Kč prostředky kryté příjmy z rozpočtu EU. 100

V rámci doznívajícího programového období 2004-2006 jsou rozpočtovány pouze projekty Fondu soudržnosti zaměřené na dopravní infrastrukturu a životní prostředí. Z rozpočtované 1,1 mld. Kč připadá 99,9 % na výdaje kryté příjmy z rozpočtu EU. Čerpáno bylo 182,0 mil. Kč, tj. 16,0 % rozpočtu, z toho 2,0 mil. Kč činily národní prostředky a 180,0 mil. Kč prostředky kryté příjmy z rozpočtu EU; zapojeny byly rovněž prostředky z nároků z nespotřebovaných výdajů v minulých letech. Z celku uvolnila kapitola Ministerstvo životního prostředí 180,7 mil. Kč, zbývající část kapitola Ministerstvo pro místní rozvoj. V rámci programového období 2007-2013 jsou hlavním fiskálním nástrojem EU k dosažení hospodářské a sociální soudržnosti dva strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond a dále Fond soudržnosti. Prostředky strukturálních fondů jsou určeny na podporu regionů v členských státech EU, které nedosahují 75 % průměru HDP EU-25 na obyvatele měřený paritou kupní síly. V letech 2007-2013 byly ustanoveny 3 cíle regionální politiky: Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce. Evropský fond regionálního rozvoje pomáhá odstraňovat problémy v zaostávajících regionech a průmyslových oblastech, financuje investice do infrastruktury, podporuje místní rozvoj, zaměstnanost a konkurenceschopnost, malé a střední podnikání v regionech, vědu a výzkum, apod. Evropský sociální fond je zaměřen na rozvoj lidských zdrojů, na podporu zaměstnanosti mládeže, dlouhodobě nezaměstnaných, znevýhodněných skupin obyvatel, atd. Fond soudržnosti poskytuje finance na velké infrastrukturní projekty v oblasti životního prostředí a transevropských dopravních sítí (dálnice, silnice I. třídy, železnice, vodní a letecká doprava, atd.) – nárok na pomoc z tohoto fondu má stát (nikoliv region), který nedosáhl 90 % průměru HDP EU-25 na obyvatele měřený paritou kupní síly a který realizuje program hospodářské konvergence. Dalším finančním nástrojem v období 2007-2013 je Evropský rybářský fond, který nepatří mezi strukturální fondy a který financuje aktivity týkající se nejen mořského, ale i vnitrozemského rybolovu (např. odbahnění rybníků), podporuje investice do zpracovatelského průmyslu, modernizaci plavidel, atd. Na operační programy programového období 2007-2013 je ve výdajích schváleného státního rozpočtu na rok 2011 vyčleněno celkem 88,6 mld. Kč, z toho 8,9 mld. Kč národních prostředků, které mají zajistit příjem 79,7 mld. Kč prostředků z rozpočtu EU. K 30. červnu 2011 byl rozpočet navýšen o již uvedených 14,3 mld. Kč, z toho o 13,3 mld. Kč prostředků z rozpočtu EU, které rovněž souvztažně zvýšily příjmy a výdaje státního rozpočtu – toto navýšení se týkalo kapitol Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (o 6,1 mld. Kč), Ministerstvo práce a sociálních věcí (téměř o 3,7 mld. Kč), Ministerstvo průmyslu a obchodu (o 3,2 mld. Kč), Ministerstvo zdravotnictví (o 326,0 mil. Kč), Ministerstvo zemědělství (o 34,2 mil. Kč) a Ministerstvo vnitra (o 364 tis. Kč). V rámci Regionálních operačních programů, OP Praha -Konkurenceschopnost a OP Praha – Adaptabilita se státní rozpočet podílí z české strany jen na projektech schválených do 22.10.2010, na dalších nových projektech se nepodílí. Vynaloženo bylo celkem 42,7 mld. Kč, tj. 41,5 % rozpočtu po změnách, z toho 4,9 mld. Kč z české strany (49,5 % rozpočtu po změnách) a 37,8 mld. Kč prostředků krytých příjmy z rozpočtu EU (40,6 % rozpočtu po změnách).

101

Tabulka č. 57: Výdaje na společné programy ČR a EU – program. období 2007-2013 (v tis. Kč) Programové období 2007 až 2013 - čerpání 1. pololetí 2011 Operační programy 28 OP Rybářství 30 OP Podnikání a inovace 31 OP Výzkum a vývoj pro inovace 32 OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost 33 OP Lidské zdroje a zaměstnanost 36 Integrovaný operační program 37 OP Technická pomoc 38 Regionální operační programy 39 OP Praha Konkurenceschopnost 40 OP Praha Adaptabilita 41 OP Přeshraniční spolupráce pro cíl EÚS 42 OP Meziregionální spolupráce 43 OP Nadnárod ní spolupráce 44 OP ESPON pro cíl EÚS 45 OP INTERACT pro cíl EÚS 51 OP Doprava 52 OP Doprava 53 OP Životní prostředí 54 OP Životní prostředí Ce l ke m

fond EU EFF ERDF ERDF ESF ESF ERDF ERDF ERDF ERDF ESF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF CF ERDF CF

spolufinancování kryto příjmem z ČR ze SR rozpočtu EU 22 512,02 67 535,97 681 139,24 3 859 786,63 623 149,52 3 531 163,20 698 130,91 3 955 041,48 568 371,58 3 377 298,04 130 222,33 1 377 606,21 24 821,43 142 875,50 533 231,00 6 183 988,00 47 847,00 546 917,00 20 901,00 232 214,00 48 409,82 16 504,03 468,57 0,00 3 058,16 2 774,17 1 246,77 0,00 1 096,89 0,00 293 042,98 2 720 102,64 1 178 449,18 7 505 926,08 5 134,98 608 714,25 34 174,47 3 655 523,53 4 915 407,86 37 783 970,73

celkem 90 047,99 4 540 925,87 4 154 312,72 4 653 172,39 3 945 669,62 1 507 828,54 167 696,93 6 717 219,00 594 764,00 253 115,00 64 913,85 468,57 5 832,33 1 246,77 1 096,89 3 013 145,62 8 684 375,26 613 849,23 3 689 698,00 42 699 378,58

Vysvětlivka: ERDF - Evropský fond regionálního rozvoje; ESF - Evropský sociální fond; CF - Fond soudržnosti; EFF- Evropský rybářský fond

Největší objem prostředků 11,7 mld. Kč uvolnila kapitola Ministerstvo dopravy v rámci OP Doprava (CF, ERDF), z toho 1,5 mld. Kč představovaly národní prostředky a téměř 10,2 mld. Kč zdroje z rozpočtu EU; většina těchto prostředků se čerpá prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Ministerstvo pro místní rozvoj poskytlo na Regionální operační programy a operační programy pro Prahu (OP Praha - Konkurenceschopnost a OP Praha -Adaptabilita) celkem 7,6 mld. Kč, z toho 602,0 mil. Kč národních prostředků a 7,0 mld. Kč prostředků z rozpočtu EU. Na OP Životní prostředí (CF, ERDF) bylo vynaloženo celkem 4,3 mld. Kč, z toho pouze 39,3 mil. Kč národních prostředků; z celku 99,0 % poskytla kapitola Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo průmyslu a obchodu uvolnilo na projekty OP Podnikání a inovace více než 4,5 mld. Kč (681,1 mil. Kč národních prostředků a téměř 3,9 mld. Kč prostředků krytých příjmy z rozpočtu EU); na projekty OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost bylo sedmi kapitolami státního rozpočtu vydáno celkem téměř 4,7 mld. Kč (698,1 mil. Kč českých prostředků a 4,0 mld. Kč prostředků EU), celkem 21 kapitol státního rozpočtu se podílelo na výdajích v rámci OP Lidské zdroje a zaměstnanost v celkové výši 3,9 mld. Kč (568,4 mil. Kč národních prostředků a 3,8 mld. Kč prostředků z rozpočtu EU) – z celku 3,7 mld. Kč (93,9 %) připadly na kapitolu Ministerstvo práce a sociálních věcí; na projekty OP Výzkum, vývoj a inovace bylo čerpáno celkem téměř 4,2 mld. Kč (623,1 mil. Kč českých prostředků a 3,5 mld. Kč prostředků z příjmů EU) v kapitole Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; 1,5 mld. Kč bylo kapitolami uvolněno rámci Integrovaného operačního programu (130,2 mil. Kč prostředků ČR a 1,4 mld. Kč prostředků z rozpočtu EU), atd. Na tzv. komunitární programy je pro rok 2011 ve státním rozpočtu navrženo celkem 397,5 mil. Kč , z toho z rozpočtu národních zdrojů 107,9 mil. Kč a 289,6 mil. Kč z rozpočtu EU. Jedná se o prostředky vynakládané zejména na realizaci tzv. vnitřních politik financovaných z rozpočtu EU (např. oblasti: transevropské sítě, výzkum a vývoj, informační společnost, vzdělávání a kultura, svoboda, bezpečnost a spravedlnost, zdraví a ochrana spotřebitele, statistika a životní prostředí). V 1. pololetí 2011 byl rozpočet snížen o 156 tis. Kč národních prostředků. Čerpáno bylo celkem téměř 185,2 mil. Kč (46,6 % rozpočtu po

102

změnách), z toho 49,1 mil. Kč představovaly národní zdroje (45,5% rozpočtu po změnách) a 136,1 mil. Kč zdroje kryté příjmy z rozpočtu EU (47,0 % rozpočtu po změnách). Do čerpání projektů komunitárních programů se zapojilo celkem 13 kapitol státního rozpočtu. Ostatní programy jsou ve schváleném státním rozpočtu na rok 2011 zahrnuty v částce 15,6 mil. Kč, z toho 3,3 mil. Kč národních prostředků a 12,3 mil. Kč prostředků krytých příjmy z rozpočtu EU. Z celku na Ministerstvo práce a sociálních věcí připadlo 13,3 mil. Kč na projekt EURES/T týkající se informací o volném pohybu osob (2,5 mil. Kč českých prostředků, 10,5 mil. Kč prostředků z rozpočtu EU). Kapitola Ministerstvo vnitra zahrnula do rozpočtu prostředky v celkové částce téměř 2,3 mil. Kč s určením na projekt Evropská migrační síť, který má být financován 461 tis. Kč z českých zdrojů a v částce více než 1,8 mil. Kč z obecného rozpočtu EU. Celkem bylo vynaloženo 4,3 mil. Kč, tj. 27,4 % rozpočtu po změnách, z toho 337 tis. Kč národních prostředků (10,1 % rozpočtu) a více než 3,9 mil. Kč prostředků z rozpočtu EU (32,0 % rozpočtu po změnách). 3.5.2.

Společná zemědělská politika

Společná zemědělská politika (SZP) je v období 2007-2013 financována prostřednictvím Evropského zemědělského fondu rozvoje venkova, který slouží ke zvýšení konkurence– schopnosti zemědělství a lesnictví, zlepšení životního prostředí a krajiny, kvality života ve venkovských oblastech a diversifikace hospodářství venkova, a Evropského zemědělského záručního fondu na financování tržních a dalších opatření. Výdaje na SZP jsou ve schváleném státním rozpočtu na rok 2011 stanoveny v celkovém objemu 41,1 mld. Kč v kapitole Ministerstvo zemědělství. Z celku přímé platby, které se vyplácejí na principu předfinancování ze státního rozpočtu a následně jsou do něj převáděny z rozpočtu EU, představují 18,6 mld. Kč. Na dorovnání přímých plateb z národních zdrojů nejsou v rozpočtu uvedené kapitoly určeny žádné prostředky (úroveň přímých plateb je tak zajištěna na 80 % z maximálně možné 100% úrovně v zemích EU15). Na podporu rozvoje venkova je rozpočtováno 22,1 mld. Kč, z toho 3,5 mld. Kč představují národní zdroje a 18,6 mld. Kč prostředky následně kryté z rozpočtu EU. Provádění tržních opatření v rámci společné organizace trhu je převážně hrazeno z rozpočtu EU a ve státním rozpočtu je zahrnuto ve výši 263,5 mil. Kč; z národních zdrojů má být čerpáno 145,0 mil. Kč. V rámci SZP bylo v 1. pololetí 2011 ze státního rozpočtu poskytnuto 9,5 mld. Kč, tj. 23,1 % rozpočtu, z celku 1,4 mld. Kč představovaly národní prostředky (39,7 % rozpočtu) a 8,1 mld. Kč prostředky kryté příjmy z rozpočtu EU (21,5 % rozpočtu). V celku byly použity na vydaná rozhodnutí SZIF předchozích let prostředky z nároků z nespotřebovaných výdajů ve výši celkem 2,6 mld. Kč, z toho 1,1 mld. Kč na Program rozvoje venkova-EU, 1,4 mld. Kč na přímé platby – předfinancování ze státního rozpočtu (SAPS), 157,5 mil. Kč na přímé platby – dofinancování ze státního rozpočtu (TOP-UP). Podrobné údaje o schváleném rozpočtu, jeho změnách a čerpání v rámci strukturálních fondů, Fondu soudržnosti, komunitárních a ostatních programů EU, údaje o Společné zemědělské politice a stav nároků k 30.6.2011, vždy v rozdělení na výdaje kryté národními prostředky státního rozpočtu a výdaje kryté příjmy z rozpočtu EU, ukazuje Tabulka č. 59. 3.5.3.

Finanční mechanismy EHP a Norska, Program švýcarsko-české spolupráce

V roce 2011 jsou předpokládány výdaje státního rozpočtu na projekty finančních mechanismů a Programu švýcarsko-české spolupráce v celkové výši 176,4 mil. Kč, z toho 36,1 mil. Kč činí prostředky národní a 140,3 mil. Kč prostředky kryté příjmy z finančních mechanismů na principu předfinancování z příslušných kapitol státního rozpočtu. Tato částka odpovídá tomu, že termín pro oprávněnost výdajů na projekty finančních mechanismů EHP a Norska období 2004-2009 skončil v dubnu 2011 a projekty finančních mechanismů na období 2009-2014

103

jsou v počáteční fázi. V rozpočtu na rok 2011 byla zohledněna i možnost využití nároků z nespotřebovaných výdajů v minulých letech. V polovině června 2011 podepsaly Česká republika, Norsko, Island a Lichtenštejnské knížectví Memoranda o porozumění pro implementaci Finančního mechanismu EHP a finančního mechanismu Norska – celková výše podpory pro ČR má dosáhnout 131,8 mil. € a je zaměřena zejména na ochranu životního prostředí, uchování kulturního dědictví, zdravotnictví, vědu a výzkum, na rozvoj občanské společnosti, rovné příležitosti, na ochranu ohrožených dětí a mladistvých a na spolupráci škol. V rámci Programu švýcarsko-české spolupráce jsou podporovány projekty v oblasti životního prostředí, sdílení know-how a lepší praxe mezi institucemi ČR a Švýcarska, modernizace soudnictví a probačních programů, zavádění nových metod sociální práce pro seniory a zlepšení regulace ve finančním sektoru. V rámci uvedených nástrojů pomoci bylo v 1. pololetí 2011 ze státního rozpočtu čerpáno 80,8 mil. Kč, tj. 45,8 % rozpočtu. Z celku přes 20,9 mil. Kč připadlo na národní prostředky (58,0 % rozpočtu) a více než 59,8 mil. Kč na prostředky z finančních mechanismů (42,6 rozpočtu). Údaje o rozpočtu, jeho změnách a čerpání a údaje o nárocích z nespotřebovaných výdajů k 30.6.2011, týkající se finančního mechanismu EHP/Norsko a Programu švýcarsko-české spolupráce, podle jednotlivých kapitol ukazuje Tabulka č. 59. 3.5.4.

Odvody do rozpočtu Evropské unie

Ve státním rozpočtu na rok 2011 je rozpočtována částka 35,3 mld. Kč na odvody příspěvků vlastních zdrojů do rozpočtu EU. Z toho 5,1 mld. Kč je určeno na financování vlastních zdrojů podle DPH a 30,2 mld. Kč na financování zdroje podle HND17. Za 1. pololetí roku 2011 bylo na vlastních zdrojích odvedeno ze státního rozpočtu do rozpočtu EU cca 16,8 mld. Kč (2,5 mld. Kč na financování zdroje podle DPH a 14,3 mld. Kč na financování zdroje podle HND), což je cca o 0,3 mld. Kč více než v roce 2010, kdy bylo v 1. pololetí odvedeno cca 16,5 mld. Kč. Podle schváleného rozpočtu EU (B/2011) by ČR měla v roce 2011 odvést ze státního rozpočtu do rozpočtu EU cca 33,0 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že ve státním rozpočtu na rok 2011 je na odvody vlastních zdrojů EU stanovena částka ve výši 35,3 mld. Kč, je tedy v současné době skutečná potřeba finančních prostředků cca o 2,2 mld. Kč nižší, než je rozpočtováno ve státním rozpočtu. Je však třeba zdůraznit, že současně platný rozpočet Unie není definitivní a výše odvodů vlastních zdrojů se bude měnit v návaznosti na jeho další úpravy a aktualizaci HND a vyměřovacího základu DPH. Pro úplnost uvádíme, že podíl z vybraných cel připadající ČR, který měl být odveden do státního rozpočtu za 1. pololetí roku 2011, představuje cca 870,0 mil. Kč. Odvedená částka za 1. pololetí 2011 však byla snížena o přeplatek předchozího roku ve výši 21,3 mil. Kč18, takže skutečná výše cel odvedená do státního rozpočtu za 1. pololetí 2011 tvoří 848,8 mil. Kč. 3.5.5.

Čistá pozice České republiky vůči rozpočtu EU

Za první pololetí 2011 získala ČR 36,9 mld. Kč (tj. 1,5 mld. €) z rozpočtu EU a odvedla do něj 19,5 mld. Kč (tj. 800,4 mil. €). Z toho vyplývá, že jsme v prvním půlroce 2011 získali o 17,4 mld. Kč více (tj. cca o 714 mil. €), než jsme odvedli.

17 Tato částka zahrnuje i financování rozpočtových nevyvážeností přiznaných Spojenému království a financování hrubého snížení ročních příspěvků založených na HND pro Nizozemsko a Švédsko, jejichž výše za ČR je stanovena podle podílu HND ČR na HND Unie. 18 Částka cel odvedená do státního rozpočtu v roce 2010 byla o 21,28 mil. Kč vyšší, než 25% vybraných nebo zaručených cel, které si ponechává ČR ke krytí nákladů na výběr.

104

Za výrazně pozitivním saldem ČR vůči evropskému rozpočtu stály především příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a příjmy ze Společné zemědělské politiky EU. Ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Česká republika čerpá průběžné platby a jejich výše dosáhla za první pololetí 13,4 mld. Kč (550 mil. €). Zásadní význam pro pololetní kladnou bilanci ČR vůči rozpočtu EU tak měly příjmy ze Společné zemědělské politiky (SZP), v nichž klíčovou položku tvořily přímé platby. ČR tak v rámci SZP obdržela za první pololetí letošního roku 23,5 mld. Kč (964 mil. €), přičemž přímé platby činily 15,8 mld. Kč (651 mil. €) a prostředky na rozvoj venkova dosáhly 7,7 mld. Kč (317 mil. €). V saldu čisté pozice za první pololetí roku 2011 nejsou započítány údaje za čerpání komunitárních programů, které nejsou v tuto chvíli k dispozici a jsou uváděny vždy v celoroční pozici ČR vůči rozpočtu EU. Oproti 1. pololetí 2010 se kladná bilance ČR snížila o 5,3 mld. Kč, a to i přes nárůst objemu přímých plateb v zemědělství, který odpovídá postupnému přibližování úrovně těchto plateb v ČR na úroveň v zemích EU-15. Hlavním důvodem bylo především nulové čerpání prostředků z Fondu soudržnosti v první polovině roku 2011 způsobené pozastavením certifikací u operačních programů doprava a životní prostředí. U většiny programů na období 2004-2006 bylo již dosaženo 95-procentního limitu pro čerpání průběžných plateb a závěrečné platby ve výši 5 % z celkové alokace na program vyplatí Evropská komise až při uzavření programu. Celkově od 1. května 2004 do 30. června 2011 odvedla Česká republika do rozpočtu EU 239,1 mld. Kč (cca 8,8 mld. €) a získala 401,2 mld. Kč (tj. cca 15 mld. €). Kladné saldo čisté pozice tak od vstupu do EU do poloviny roku 2011 dosáhlo celkově 162,2 mld. Kč (cca 6,25 mld. €). Tabulka č. 2 nabízí kumulativní pohled na příjmy a platby ČR ve vztahu k rozpočtu EU od roku 2004 do poloviny roku 2011. Podrobný rozpis příjmů a plateb podle jednotlivých kategorií zachycuje následující Tabulka č. 58. Tabulka č. 58: Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU od roku 2004 20 04 - 31.12. 2010 mil € mil Kč Příjmy z rozpočtu EU Strukturální akce SF CF Zemědělství Tržní operace Přímé platby Rozvoj venkova Veterinární op atření Rybářství Vnitřní p olitiky Budování institucí Komunitární programy Předvstupní nástroje Phare Ispa Sapard Ko mpenzace

2004 - 30. 6. 2011 mil € mil Kč

702,6 242,2 460,4 129,5 299,1 2 077,6 1 723,0 22,8 7,1 436,0 28,8 407,3 415,9 178,8 184,6 52,5 834,2

203 114,6 138 303,2 64 811,4 111 521,9 8 321,9 55 810,7 46 599,4 606,7 183,3 12 260,1 841,9 11 418,2 12 346,4 5 577,0 5 108,7 1 660,6 25 116,7

550,8 515,3 35,5 964,0 -4,6 651,1 317,5 0,0 0,0 n/a -0,3 0,0 -0,3 0,0 0,0 -0,3 0,0

13 410,7 12 547,2 863,5 23 471,8 -111,1 15 852,6 7 730,3 0,0 0,0 n/a -7,1 0,0 -8,0 -0,6 0,0 -7,5 0,0

8 253,4 5 757,5 2 495,9 5 093,5 294,5 2 728,6 2 040,5 22,8 7,1 440,0 29,7 331,1 415,6 178,9 161,6 52,2 834,2

216 525,3 150 850,4 65 674,9 134 993,7 8 210,8 71 663,3 54 329,7 606,7 183,3 12 260,1 865,3 9 391,4 12 338,3 5 578,8 4 526,6 1 653,2 25 116,7

13 518,3

364 359,7

1 514,5

36 874,4

15 036,8

401 234,1

Platby do rozpočtu EU tradiční vlastní zdroje (cla) Zdroj z DPH Zdroj z HND

1 088,6 1 172,8 5 722,9

29 895,0 32 319,6 157 353,6

110,75 103,78 585,85

2 696,56 2 526,94 14 265,28

1 009,9 1 094,0 5 213,9

27 800,1 30 227,7 143 929,2

Celkové platby do rozpočtu EU

7 984,4

219 568,2

800,4

19 488,8

8 784,7

239 057,0

Čistá pozice vůči rozpočtu EU

5 534,0

144 791,5

714,1

17 385,7

6 252,0

162 177,1

Celkové příjmy z rozpočtu EU

7 5 2 4

1. 1. - 30. 6. 2011 mil € mil Kč

105

Tabulka č. 59: Výdaje na financování společných programů EU a ČR ze státního rozpočtu v 1. pololetí 2011 (v tis. Kč) Nástroj podle vyhlášky č. 449/2009 Sb.,

Státní rozpočet 2011 schválený

ve znění vyhlášky č. 403/2010 Sb. kapitola kód

program

spolufinan-cování kryto příjmem z ČR ze SR rozpočtu EU 1

2

Skutečnost leden-červen 2011

po změnách celkem

spolufinan-cování ČR ze SR

3=1+2

4

Nároky z nespotřebovaných výdajů

% plnění

kryto příjmem z rozpočtu EU

celkem

spolufinancování ČR ze SR

kryto příjmem z rozpočtu EU

celkem

5

6=4+5

7

8

9=7+8

spolufinankryto příjmem z cování ČR ze rozpočtu EU SR 10=7:4

11=8:5

stav k 30.6.2011 celkem

spolufinancování ČR ze SR

kryto příjmem z rozpočtu EU

celkem

12=9:6

13

14

15

programové období 2004-2006 MPSV

21

Transitiion Facility

MŽP

08

OP Infrastruktura

09

OP Rozvoj lidských zdrojů

10

Fond soudržnosti celkem

MMR

10

Fond soudržnosti technická pomoc

13

INTERREG IIIA celkem

MD

0,00

650 072,00

650 072,00

0,00

650 072,00

650 072,00

1 767,00

178 882,57

180 649,57

0,00

650 072,00

600,00

3 400,00

650 072,00

0,00

650 072,00

650 072,00

1 767,00

178 882,57

180 649,57

4 000,00

600,00

3 400,00

4 000,00

200,28

1 134,91

1 335,19

600,00

3 400,00

4 000,00

600,00

3 400,00

4 000,00

200,28

1 134,91

1 335,19

0,01

0,00

0,01

-26 054,89

21 827,47

-4 227,42

1 395,16

-383,53

1 011,63

x

27,52

27,79

86 028,49

1 938 897,51

2 024 926,01

x

27,52

27,79

61 368,76

1 960 341,46

2 021 710,22

33,38

33,38

33,38

1 049,46

6 715,95

7 765,41

50,00

750,00

800,00

1 099,46

7 465,95

8 565,41

33,38

33,38

33,38

08

OP Infrastruktura

1,84

2,30

4,13

10

Fond soudržnosti

0,00

483 763,00

483 763,00

0,00

483 763,00

483 763,00

0,00

0,00

0,00

x

x

x

578 040,00

1 396 472,37

1 974 512,37

celkem

0,00

483 763,00

483 763,00

0,00

483 763,00

483 763,00

0,00

0,00

0,00

x

x

x

578 041,84

1 396 474,67

1 974 516,51

1 498,24

37 060,99

38 559,23

8,97

0,00

8,97

MZe

04

OP Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství

ĆSÚ

21

Transition Facility

programové období 2007-2013 ÚV

33

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

4 517,00

25 593,00

30 110,00

4 517,00

25 593,00

30 110,00

1 388,20

7 866,05

9 254,25

30,73

30,74

30,73

0,00

0,00

0,00

36

Integrovaný operační program

2 481,00

14 055,00

16 536,00

2 481,00

14 055,00

16 536,00

122,09

691,73

813,82

4,92

4,92

4,92

0,00

0,00

0,00

OP celkem

6 998,00

39 648,00

46 646,00

6 998,00

39 648,00

46 646,00

1 510,29

8 557,78

10 068,07

21,58

21,58

21,58

MZV

33

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

47

Komunitární programy

MO

36

Integrovaný operační program

33

0,00

0,00

0,00

229,00 33 975,98

0,00

0,00

0,00

0,00

3 970,00

3 970,00

0,00

0,00

0,00

x

0,00

0,00

6 986,85

26 989,13

16 000,00

0,00

16 000,00

16 000,00

0,00

16 000,00

0,00

0,00

0,00

0,00

x

0,00

0,00

0,00

0,00

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

2 700,00

0,00

2 700,00

2 248,00

0,00

2 248,00

0,00

0,00

0,00

0,00

x

0,00

0,00

0,00

0,00

31

OP Výzkum a vývoj pro inovace

27 000,00

82 655,00

109 655,00

27 000,00

82 655,00

109 655,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

32

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

2 739,00

5 818,00

8 557,00

3 191,00

5 818,00

9 009,00

277,06

259,43

536,48

8,68

4,46

5,95

0,00

0,00

0,00

53

OP Životní prostředí - ERDF

124 300,00

16 514,00

140 814,00

124 300,00

16 514,00

140 814,00

911,16

0,00

911,16

0,73

0,00

0,65

0,00

0,00

0,00

OP celkem

172 739,00

104 987,00

277 726,00

172 739,00

104 987,00

277 726,00

1 188,22

259,43

1 447,64

0,69

0,25

0,52

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

90,22

90,22

x

x

x

0,00

0,00

0,00

2 340,00

351,00

1 989,00

2 340,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

47

Komunitární programy

NBÚ

36

Integrovaný operační program

MF

37

OP Technická pomoc (TP)

33

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

36

MPSV

0,00 229,00

0,00

0,00

351,00

1 989,00

7 852,00

44 495,00

52 347,00

7 852,00

44 495,00

52 347,00

4 289,52

19 215,24

23 504,76

54,63

43,19

44,90

5 609,41

31 505,34

37 114,75

31 682,00

179 521,00

211 203,00

31 682,00

179 521,00

211 203,00

82,03

470,44

552,47

0,26

0,26

0,26

15 277,40

113 938,28

129 215,68

Integrovaný operační program

32 526,00

184 310,00

216 836,00

32 526,00

184 310,00

216 836,00

6 217,44

22 231,70

28 449,15

19,12

12,06

13,12

186,61

11 660,64

11 847,25

OP celkem

72 060,00

408 326,00

480 386,00

72 060,00

408 326,00

480 386,00

10 589,00

41 917,38

52 506,38

14,69

10,27

10,93

21 073,42

157 104,25

178 177,67

47

Komunitární programy

33

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

36

Integrovaný operační program

37

OP TP/Pověřené auditní subjekty

54

OP Životní prostředí - CF OP celkem

0,00

0,00

0,00

0,00

3 000,00

3 000,00

0,00

1 127,78

1 127,78

x

37,59

37,59

0,00

0,00

0,00

1 442 496,00

4 000 000,00

5 442 496,00

1 442 496,00

7 652 287,00

9 094 783,00

549 822,21

3 155 056,76

3 704 878,97

38,12

41,23

40,74

448 773,82

216 991,03

665 764,85

99 255,00

304 879,00

404 134,00

99 255,00

304 879,00

404 134,00

12 664,75

45 099,14

57 763,88

12,76

14,79

14,29

180 751,33

594 725,74

775 477,07

1 834,00

10 385,00

12 219,00

1 834,00

10 385,00

12 219,00

562,25

3 186,06

3 748,31

30,66

30,68

30,68

225,77

1 264,10

1 489,87

1,82

7 610,80

7 612,62

629 752,74

820 591,67

1 450 344,40

1 543 585,00

4 315 264,00

5 858 849,00

1 543 585,00

7 967 551,00

9 511 136,00

563 049,20

3 203 341,96

3 766 391,16

36,48

40,20

39,60

46

ostatní programy - EURES/T

2 810,00

10 500,00

13 310,00

2 810,00

10 502,00

13 312,00

182,06

1 792,11

1 974,17

6,48

17,06

14,83

372,57

12 980,22

13 352,79

47

Komunitární programy - Progress

3 000,00

0,00

3 000,00

3 000,00

0,00

3 000,00

7 504,05

1 458,22

8 962,26

250,13

x

298,74

13 152,87

0,01

13 152,88

106

pokračování tabulky MV

33

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

54

OP Životní prostředí - CF

36

Integrovaný operační program

32 41

106 176,00

755 604,00

861 780,00

105 907,00

769 119,00

875 026,00

5 542,54

148 504,20

154 046,74

5,23

19,31

17,60

76 238,58

38 453,99

0,00

47 922,00

47 922,00

2 778,00

67 592,00

70 370,00

575,47

3 142,66

3 718,13

20,72

4,65

5,28

19 152,63

2 854,21

22 006,84

203 934,00

1 007 136,00

1 211 070,00

203 934,00

1 007 136,00

1 211 070,00

11 063,86

33 031,39

44 095,25

5,43

3,28

3,64

825 132,37

1 694 743,83

2 519 876,20

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

455,00

2 561,00

3 016,00

455,00

2 561,00

3 016,00

177,28

1 004,57

1 181,85

38,96

39,23

39,19

70,00

386,66

456,66

OP Přeshraniční spolupráce pro cíl EÚS

844,00

4 784,00

5 628,00

909,00

5 148,00

6 057,00

409,21

2 243,05

2 652,26

45,02

43,57

43,79

1 969,69

40 996,64

42 966,33

311 409,00

1 818 007,00

2 129 416,00

313 983,00

1 851 556,00

2 165 539,00

17 768,36

187 925,87

205 694,23

5,66

10,15

9,50

922 563,26

1 777 435,33

2 699 998,59

461,00

1 845,00

2 306,00

461,00

1 845,00

2 306,00

148,51

594,04

742,55

32,21

32,20

32,20

12,95

48,76

61,70

OP celkem

MŽP

46

Ostatní programy - Evropská migrační síť

47

Komunitární programy - Obecný program Solidarita a řízení migračních toků + OKP

54

OP Životní prostředí- CF

53

OP Životní prostředí - ERDF

37

OP TP/Pověřené auditní subjekty

33

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

36

Integrovaný operační program

32 41

14 008,00

167 925,00

181 933,00

14 343,00

160 955,00

175 298,00

1 699,84

39 368,91

41 068,75

11,85

24,46

23,43

4 705,30

189 789,51

194 494,81

225 461,00

10 000 000,00

10 225 461,00

224 303,00

9 703 368,00

9 927 671,00

33 598,99

3 652 380,87

3 685 979,86

14,98

37,64

37,13

387 026,85

12 551 218,77

12 938 245,63

28 503,00

2 719 430,00

2 747 933,00

28 503,00

2 640 573,00

2 669 076,00

4 072,49

568 987,40

573 059,89

14,29

21,55

21,47

78 837,62

2 021 454,36

2 100 291,98

2 096,00

11 872,00

13 968,00

2 096,00

11 872,00

13 968,00

740,00

4 191,16

4 931,16

35,31

35,30

35,30

826,32

4 755,29

5 581,61

7 000,00

40 209,00

47 209,00

7 000,00

40 209,00

47 209,00

285,09

1 615,15

1 900,23

4,07

4,02

4,03

313,03

1 770,65

2 083,67

12 497,00

70 815,00

83 312,00

12 496,80

70 815,20

83 312,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

30 000,00

30 000,00

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

3 963,00

22 458,00

26 421,00

3 963,00

22 458,00

26 421,00

352,88

1 999,64

2 352,52

8,90

8,90

8,90

1 125,99

6 662,93

7 788,91

OP Přeshraniční spolupráce pro cíl EUS

2 000,00

0,00

2 000,00

2 000,00

0,00

2 000,00

61,42

0,00

61,42

3,07

x

3,07

330,03

0,00

330,03

43

OP Nadnárodní spolupráce

1 327,00

7 517,00

8 844,00

1 327,00

7 517,00

8 844,00

422,71

2 395,20

2 817,91

31,85

31,86

31,86

793,02

4 481,22

5 274,24

282 847,00

12 872 301,00

13 155 148,00

281 688,80

12 496 812,20

12 778 501,00

39 533,58

4 231 569,42

4 271 103,00

14,03

33,86

33,42

469 252,86

14 620 343,22

15 089 596,07

47

Komunitární programy - Life+

10 000,00

0,00

10 000,00

10 000,00

0,00

10 000,00

0,00

0,00

0,00

0,00

x

0,00

10 141,93

0,00

10 141,93

36

Integrovaný operační program

150 871,00

854 933,00

1 005 804,00

194 871,00

1 204 933,00

1 399 804,00

58 322,39

489 989,98

548 312,36

29,93

40,67

39,17

77 089,94

504 192,13

581 282,06

38

Regionální operační programy

1 133 000,00

24 561 313,00

25 694 313,00

2 011 024,00

24 561 313,00

26 572 337,00

533 231,00

6 183 988,00

6 717 219,00

26,52

25,18

25,28

2 421,54

479 176,05

481 597,59

39

OP Praha Konkurenceschopnost

0,00

1 175 430,00

1 175 430,00

57 746,00

1 634 934,00

1 692 680,00

47 847,00

546 917,00

594 764,00

82,86

33,45

35,14

63,70

1,00

64,70

40

OP Praha Adaptabilita

0,00

691 718,00

691 718,00

16 340,00

232 214,00

248 554,00

20 901,00

232 214,00

253 115,00

127,91

100,00

101,84

0,00

0,03

0,03

37

OP Technická pomoc

171 559,00

972 168,00

1 143 727,00

171 559,00

622 168,00

793 727,00

17 173,12

104 632,81

121 805,92

10,01

16,82

15,35

213 554,15

1 815 422,55

2 028 976,71

80 791,00

46 982,00

127 773,00

80 791,00

46 982,00

127 773,00

47 929,43

14 205,66

62 135,08

59,33

30,24

48,63

78 831,91

112 378,12

191 210,03

0,00

0,00

0,00

150,00

0,00

150,00

0,00

0,00

0,00

0,00

x

0,00

750,00

4 250,00

5 000,00

6 038,00

34 215,00

40 253,00

6 038,00

34 215,00

40 253,00

114,27

647,54

761,81

1,89

1,89

1,89

4 235,40

12 050,60

16 286,00

OP celkem MMR

41

OP Přeshraniční spolupráce - Cíl 3

32

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

33

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

42

OP Meziregionální spolupráce

517,00

0,00

517,00

517,00

0,00

517,00

468,57

0,00

468,57

90,63

x

90,63

0,00

0,00

0,00

43

OP Nadnárodní spolupráce

2 896,00

2 250,00

5 146,00

2 896,00

2 250,00

5 146,00

2 635,45

378,97

3 014,42

91,00

16,84

58,58

432,94

4 366,08

4 799,03

44

OP ESPON pro cíl EUS

1 377,00

0,00

1 377,00

1 377,00

0,00

1 377,00

1 246,77

0,00

1 246,77

90,54

x

90,54

0,00

0,00

0,00

45

OP INTERACT pro cíl EUS

1 210,00

0,00

1 210,00

1 210,00

0,00

1 210,00

1 096,89

0,00

1 096,89

90,65

x

90,65

0,00

0,00

0,00

1 548 259,00

28 339 009,00

29 887 268,00

2 544 519,00

28 339 009,00

30 883 528,00

730 965,89

7 572 973,94

8 303 939,83

28,73

26,72

26,89

377 379,58

2 931 836,56

3 309 216,14

46

Jiné programy/projekty EU

7 500,00

7 500,00

15 000,00

30

OP Podnikání a inovace

OP celkem MPO

4 496 889,00

1 496 889,00

6 208 015,00

7 704 904,00

681 139,24

3 859 786,63

4 540 925,87

45,50

62,17

58,94

1 227 570,46

3 861 150,22

5 088 720,68

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

41 733,00

236 487,00

278 220,00

41 733,00

236 487,00

278 220,00

6 071,12

34 399,37

40 470,49

14,55

14,55

14,55

38 230,96

216 632,32

254 863,27

Integrovaný operační program

15 728,00

89 124,00

104 852,00

15 728,00

89 124,00

104 852,00

1 126,74

6 389,27

7 516,01

7,16

7,17

7,17

9 277,26

52 572,57

61 849,83

37

OP TP/Pověřené auditní subjekty

1 743,00

9 877,00

11 620,00

1 743,00

9 877,00

11 620,00

867,79

4 917,40

5 785,19

49,79

49,79

49,79

0,00

0,00

0,00

1 556 093,00

3 335 488,00

4 891 581,00

1 556 093,00

6 543 503,00

8 099 596,00

689 204,89

3 905 492,67

4 594 697,56

44,29

59,69

56,73

1 275 078,67

4 130 355,11

5 405 433,78

47

Komunitární programy - CIP

17 000,00

0,00

17 000,00

17 000,00

0,00

17 000,00

0,00

0,00

0,00

0,00

x

0,00

1 000,00

0,00

1 000,00

52

OP Doprava - CF

42 326,00

15 000 000,00

15 042 326,00

42 326,00

15 000 000,00

15 042 326,00

1 178 449,18

7 505 926,08

8 684 375,26

2 784,22

50,04

57,73

116 475,99

4 620 516,48

4 736 992,47

51

OP Doprava - ERDF

13 617,00

5 000 000,00

5 013 617,00

13 617,00

5 000 000,00

5 013 617,00

293 042,98

2 720 102,64

3 013 145,62

2 152,04

54,40

60,10

36 040,19

2 460 485,50

2 496 525,69

37

OP TP/Pověřené auditní subjekty

2 149,00

12 176,00

14 325,00

2 149,00

12 176,00

14 325,00

504,36

2 858,00

3 362,36

23,47

23,47

23,47

459,70

2 588,14

3 047,84

36

Integrovaný operační program

56 813,00

321 929,00

378 742,00

56 813,00

321 929,00

378 742,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

19 500,00

110 500,00

130 000,00

33

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

8 116,00

59 435,00

67 551,00

8 116,00

45 920,00

54 036,00

165,58

938,05

1 103,63

123 021,00

20 393 540,00

20 516 561,00

123 021,00

20 380 025,00

20 503 046,00

1 472 162,10

10 229 824,77

11 701 986,87

2,04

2,04

2,04

4 452,57

27 132,79

31 585,36

1 196,68

50,20

57,07

176 928,45

7 221 222,91

7 398 151,36 62 273,83

47

Komunitární programy - Easyway, IRIS EUROPE II, Fond Tent-T D47

0,00

92 674,00

92 674,00

0,00

92 674,00

92 674,00

96,86

87 956,65

88 053,51

x

94,91

95,01

23 423,00

38 850,84

33

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

5 031,00

28 508,00

33 539,00

5 031,00

28 508,00

33 539,00

365,96

2 073,76

2 439,72

7,27

7,27

7,27

29,77

164,79

194,56

36

Integrovaný operační program

1 542,00

8 740,00

10 282,00

1 542,00

8 740,00

10 282,00

6,83

38,70

45,53

0,44

0,44

0,44

60,18

335,33

395,50

28

OP Rybářství

33 36

OP celkem MZe

3 000 000,00

33

OP celkem

ČTÚ

1 496 889,00

36

OP celkem MD

114 692,57

6 573,00

37 248,00

43 821,00

6 573,00

37 248,00

43 821,00

372,79

2 112,46

2 485,24

5,67

5,67

5,67

89,95

500,11

590,06

67 500,00

210 000,00

277 500,00

67 601,00

210 304,00

277 905,00

22 512,02

67 535,97

90 047,99

33,30

32,11

32,40

87 308,11

251 927,47

339 235,58

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

0,00

0,00

0,00

4 360,00

24 705,00

29 065,00

197,24

1 149,19

1 346,43

4,52

4,65

4,63

0,00

0,00

0,00

Integrovaný operační program

0,00

0,00

0,00

1 617,00

9 162,00

10 779,00

0,00

8 262,00

8 262,00

0,00

90,18

76,65

0,00

0,00

0,00

67 500,00

210 000,00

277 500,00

73 578,00

244 171,00

317 749,00

22 709,26

76 947,16

99 656,42

30,86

31,51

31,36

87 308,11

251 927,47

339 235,58

OP celkem

107

pokračování tabulky MŠMT

32

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

1 215 887,00

3 000 000,00

4 215 887,00

1 212 173,00

5 576 000,00

6 788 173,00

697 269,47

3 951 470,56

4 648 740,02

57,52

70,87

68,48

325 119,49

140 452,47

465 571,96

31

OP Výzkum a vývoj pro inovace

1 566 137,00

3 000 000,00

4 566 137,00

1 566 137,00

6 520 200,00

8 086 337,00

623 149,52

3 531 163,20

4 154 312,72

39,79

54,16

51,37

1 355 756,86

2 160,08

1 357 916,94

37

OP TP/Pověřené auditní subjekty

2 558,00

14 496,00

17 054,00

2 558,00

14 496,00

17 054,00

684,41

3 874,83

4 559,23

26,76

26,73

26,73

0,01

0,01

0,03

33

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

4 054,00

22 973,00

27 027,00

4 054,00

22 973,00

27 027,00

376,39

2 132,22

2 508,61

9,28

9,28

9,28

427,89

2 426,44

2 854,33

2 788 636,00

6 037 469,00

8 826 105,00

2 784 922,00

12 133 669,00

14 918 591,00

1 321 479,78

7 488 640,80

8 810 120,58

47,45

61,72

59,05

1 681 304,25

145 039,01

1 826 343,26

51 156,00

0,00

51 156,00

51 156,00

0,00

51 156,00

36 299,00

0,00

36 299,00

70,96

x

70,96

0,00

0,00

0,00

3 344,00

28 420,00

31 764,00

3 344,00

47 221,00

50 565,00

151,34

2 029,84

2 181,18

4,53

4,30

4,31

1 442,66

25 785,53

27 228,20

OP celkem MK

MZ

47

Komunitární programy - Eurostar

53

OP Životní prostředí ERDF

33

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

63,48

359,70

423,18

x

x

x

5 730,24

35 128,42

40 858,66

36

Integrovaný operační program

143 582,00

300 000,00

443 582,00

143 582,00

300 000,00

443 582,00

27 886,40

158 022,87

185 909,26

19,42

52,67

41,91

138 904,89

787 205,47

926 110,35

OP celkem

146 926,00

328 420,00

475 346,00

146 926,00

347 221,00

494 147,00

28 101,21

160 412,41

188 513,62

19,13

46,20

38,15

146 077,79

848 119,41

994 197,21

56 371,00

319 429,00

375 800,00

56 371,00

319 429,00

375 800,00

2 277,80

12 907,52

15 185,32

4,04

4,04

4,04

57 546,79

206 638,65

264 185,44

0,00

0,00

0,00

3 564,00

20 188,00

23 752,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

7 000,00

30 000,00

37 000,00

47 895,00

500 000,00

547 895,00

47 895,00

805 825,00

853 720,00

4 901,25

569 249,98

574 151,23

10,23

70,64

67,25

117 258,93

199 180,01

316 438,94

33

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

32

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

36

Integrovaný operační program

53

OP Životní prostředí - ERDF

0,00

0,00

0,00

0,00

60 056,00

60 056,00

0,00

37 697,00

37 697,00

x

62,77

62,77

0,00

0,00

0,00

54

OP Životní prostředí - CF

0,00

0,00

0,00

0,00

276 962,00

276 962,00

0,00

0,00

0,00

x

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

104 266,00

819 429,00

923 695,00

107 830,00

1 482 460,00

1 590 290,00

7 179,05

619 854,51

627 033,56

6,66

41,81

39,43

181 805,72

435 818,66

617 624,38

36

Integrovaný operační program

43 221,00

0,00

43 221,00

43 221,00

0,00

43 221,00

4 211,41

23 864,67

28 076,08

9,74

x

64,96

11 546,84

420 557,33

432 104,17

54

OP Životní prostředí - CF

36 729,00

32 776,00

69 505,00

36 729,00

32 776,00

69 505,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

7 200,00

40 800,00

48 000,00

33

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

26 819,00

151 974,00

178 793,00

25 437,00

151 974,00

177 411,00

75,52

427,92

503,44

0,30

0,28

0,28

11 286,96

57 574,57

68 861,53

106 769,00

184 750,00

291 519,00

105 387,00

184 750,00

290 137,00

4 286,93

24 292,59

28 579,52

4,07

13,15

9,85

30 033,81

518 931,90

548 965,70

OP celkem MSp

47 ÚOOÚ

OP celkem spravedlnost, Trestní spravedlnost, Policy support Programme

36

Integrovaný operační program

33

OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP celkem

ÚPV

9 602,00

4 671,00

4 931,00

9 602,00

460,15

240,76

700,91

9,85

4,88

7,30

5 871,72

18 785,71

24 657,42

71 120,00

10 667,00

60 453,00

71 120,00

82,95

470,05

553,00

0,78

0,78

0,78

19 899,29

112 745,99

132 645,29

859,00

4 866,00

5 725,00

859,00

4 866,00

5 725,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

11 526,00

65 319,00

76 845,00

11 526,00

65 319,00

76 845,00

82,95

470,05

553,00

0,72

0,72

0,72

19 899,29

112 745,99

132 645,29

47

Komunitární programy- Leonardo

0,00

129,00

129,00

0,00

129,00

129,00

0,00

129,98

129,98

x

100,76

100,76

0,00

105,88

105,88

Integrovaný operační p g program y p

1 123,00

6 365,00

7 488,00

1 123,00

6 365,00

7 488,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

337,00

1 346,00

1 683,00

337,00

1 346,00

1 683,00

144,80

579,22

724,02

42,97

43,03

43,02

33,47

106,90

140,38

36

Integrovaný operační program

35 882,00

203 312,00

239 194,00

35 882,00

203 312,00

239 194,00

470,85

2 668,14

3 138,99

1,31

1,31

1,31

12 193,18

82 481,44

94 674,63

33

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

p g s OHIM, IPR Awareness and Enforcement project

OP celkem

ČÚZK

4 931,00 60 453,00

36 47

ČSÚ

4 671,00 10 667,00

1 373,00

7 775,00

9 148,00

0,00

7 775,00

7 775,00

0,00

0,00

0,00

x

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

37 255,00

211 087,00

248 342,00

35 882,00

211 087,00

246 969,00

470,85

2 668,14

3 138,99

1,31

1,26

1,27

12 193,18

82 481,44

94 674,63

7 744,00

22 605,00

30 349,00

7 253,00

22 605,00

29 858,00

2 866,53

5 191,32

8 057,85

39,52

22,97

26,99

706,74

4 949,95

5 656,70

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

1 560,43

1 560,43

x

x

x

0,00

0,00

0,00

264,00

1 494,00

1 758,00

264,00

1 494,00

1 758,00

71,50

405,15

476,65

27,09

27,12

27,11

0,00

0,00

0,00

47

Komunitární programy - granty Eurostatu

48

Twinning Out

33

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

36

Integrovaný operační program

31 497,00

173 548,00

205 045,00

31 497,00

173 548,00

205 045,00

3 145,37

17 596,60

20 741,97

9,99

10,14

10,12

17 891,00

91 231,04

109 122,04

54

OP Životní prostředí - CF

762,00

4 321,00

5 083,00

762,00

4 321,00

5 083,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

37,00

209,00

246,00

41

OP Přeshraniční spolupráce

128,00

715,00

843,00

0,00

715,00

715,00

9,76

55,33

65,09

x

7,74

9,10

0,86

0,88

1,74

32 651,00

180 078,00

212 729,00

32 523,00

180 078,00

212 601,00

3 226,64

18 057,07

21 283,71

9,92

10,03

10,01

17 928,87

91 440,92

109 369,78

OP celkem ČBÚ

33

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

300,00

1 703,00

2 003,00

300,00

1 703,00

2 003,00

605,87

3 433,13

4 039,00

201,96

201,59

201,65

638,34

3 619,65

4 257,98

ÚOHS

33

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

1 601,00

9 073,00

10 674,00

1 601,00

9 073,00

10 674,00

612,95

3 473,39

4 086,34

38,29

38,28

38,28

25,80

143,52

169,32

36

Integrovaný operační program

45,52

257,97

303,50

38,28

71,32

401,49

472,81

OP celkem

1 601,00

9 073,00

10 674,00

1 601,00

9 073,00

10 674,00

612,95

3 473,39

4 086,34

38,29

38,28

AV

32

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

127,00

719,00

846,00

127,00

719,00

846,00

54,23

307,28

361,51

42,70

42,74

42,73

0,00

0,00

0,00

SÚJB

33

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

539,00

3 054,00

3 593,00

539,00

3 054,00

3 593,00

253,84

1 438,42

1 692,26

47,10

47,10

47,10

0,00

0,00

0,00

600,00

1 137 235,00

1 137 835,00

600,00

1 137 235,00

1 137 835,00

1 967,28

180 017,48

181 984,76

327,88

15,83

15,99

642 008,29

3 401 343,07

4 043 351,37

8,98

0,00

8,98

Operační programy/FS 2004-2006 Transition Facility 2004-2006 Operační programy 2007-2013 Komunitární programy 2007-2013 Ostatní programy 2007-2013 Celkem

8 923 154,00

79 723 273,00

88 646 427,00

9 923 874,80

93 040 323,20

102 964 198,00

4 915 407,86

37 783 970,63

42 699 378,48

49,53

40,61

41,47

6 049 608,61

34 149 915,10

40 199 523,71

107 916,00

289 610,00

397 526,00

107 760,00

289 610,00

397 370,00

49 071,23

136 143,05

185 214,28

45,54

47,01

46,61

66 021,88

279 577,93

345 599,81

3 271,00

12 345,00

15 616,00

3 271,00

12 347,00

15 618,00

330,57

3 946,58

4 277,15

10,11

31,96

27,39

7 885,52

20 528,98

28 414,50

9 034 941,00

81 162 463,00

90 197 404,00

10 035 505,80

94 479 515,20

104 515 021,00

4 966 776,94

38 104 077,73

43 070 854,67

49,49

40,33

41,21

6 765 533,28

37 851 365,08

44 616 898,35

108

pokračování tabulky Výdaje na Společnou zemědělskou politiku (programové období 2007-2013) v 1. pololetí 2011 Nástroj podle vyhlášky č. 449/2009 Sb.,

Státní rozpočet 2011 schválený

ve znění vyhlášky č. 403/2010 Sb. kapitola kód

podíl SR/nár. kryto příjmem z doplňkové platby rozpočtu EU

program

1

25 MZe

Přímé platby

2

Skutečnost leden-červen 2011

po změnách celkem

podíl SR/nár. doplňkové platby

3=1+2

4

kryto příjmem z rozpočtu EU 5

podíl SR/nár. doplňkové platby

celkem 6=4+5

7

kryto příjmem z rozpočtu EU

podíl SR/nár. kryto příjmem z doplňkové rozpočtu EU platby

celkem

8

Nároky z nespotřebovaných výdajů

% plnění

9=7+8

0,00

18 604 000,00

18 604 000,00

0,00

18 604 000,00

18 604 000,00

157 491,18

1 375 556,97

1 533 048,15

stav k 30.6.2011 celkem

10=7:4

11=8:5

12=9:6

x

7,39

8,24

podíl SR/nár. doplňkové platby 13

kryto příjmem z rozpočtu EU 14

405 503,28

celkem 15

1 966 614,76

2 372 118,04

27

Program rozvoje venkova

3 500 000,00

18 589 000,00

22 089 000,00

3 500 000,00

18 589 000,00

22 089 000,00

1 191 701,63

6 532 623,39

7 724 325,02

34,05

35,14

34,97

375,89

1 122,65

1 498,54

26

Společná organizace trhu

144 972,00

263 532,00

408 504,00

144 972,00

263 532,00

408 504,00

98 422,96

153 133,86

251 556,82

67,89

58,11

61,58

137 652,95

350 538,96

488 191,90

3 644 972,00

37 456 532,00

41 101 504,00

3 644 972,00

37 456 532,00

41 101 504,00

1 447 615,77

8 061 314,23

9 508 930,00

39,72

21,52

23,14

543 532,11

2 318 276,36

2 861 808,48

Celkem

Státní rozpočet 2011 schválený Společné programy ČR a EU (vč. SZP)

spolufinan-cování kryto příjmem z ČR ze SR rozpočtu EU 1

Úhrnem

2

12 679 913,00 118 618 995,00

Skutečnost leden-červen 2011

po změnách celkem

spolufinan-cování ČR ze SR

kryto příjmem z rozpočtu EU

celkem

spolufinancování ČR ze SR

kryto příjmem z rozpočtu EU

celkem

3=1+2

4

5

6=4+5

7

8

9=7+8

131 298 908,00

13 680 477,80

131 936 047,20

145 616 525,00

6 414 392,71

46 165 391,96

Nároky z nespotřebovaných výdajů stav k 30.6.2011

% plnění spolufinankryto příjmem z cování ČR ze rozpočtu EU SR

52 579 784,67

celkem

spolufinancování ČR ze SR

kryto příjmem z rozpočtu EU

celkem

13

14

15

10=7:4

11=8:5

12=9:6

46,89

34,99

36,11

7 309 065

40 169 641

47 478 707

Tabulka navazuje na tabulku č. 8 materiálu MF čj. 11/15/2011-111, část II Další vybrané dokumenty, Tabulková část (materiál k zákonu č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2011)

Výdaje na financování společných programů v rámci finančních mechanismů a prostředků ČR ze státního rozpočtu v 1. pololetí 2011 Nástroj podle vyhlášky č. 449/2009 Sb.,

Státní rozpočet 2011

ve znění vyhlášky č. 403/2010 Sb. kapitola finanční mechanismy (kód 60)

schválený spolufinan-cování kryto příjmem z ČR ze SR FM 1

ÚV ČR MF

FM EHP/Norsko 2 FM EHP/Norsko + Program švýcarsko-české spolupráce + FM EHP/Norsko2

2

2 700,00

spolufinan-cování kryto příjmem z FM ČR ze SR

celkem 3=1+2

15 300,00

Skutečnost leden-červen 2011

po změnách

18 000,00

4

5

2 700,00

15 300,00

spolufinankryto příjmem z FM cování ČR ze SR

celkem 6=4+5

7

18 000,00

8

0,00

Nároky z nespotřebovaných výdajů

% plnění spolufinankryto příjmem z cování ČR ze FM SR

celkem 9=7+8

0,00

0,00

stav k 30.6.2011 celkem

spolufinancování ČR ze SR

kryto příjmem z FM

celkem

13

14

15

10=7:4

11=8:5

12=9:6

0,00

0,00

0,00

27,15

36,12

34,81

4 702,00

68 214,78

72 916,78

0,00

0,00

0,00

583,24

38 305,85

38 889,09

0,00

0,00

0,00

7 278,00

42 653,00

49 931,00

7 278,00

42 653,00

49 931,00

1 975,89

15 405,42

17 381,32

MPSV

FM EHP/Norsko + Program švýcarsko-české spolup

150,00

850,00

1 000,00

150,00

850,00

1 000,00

0,00

0,00

0,00

MV

FM EHP/Norsko + Program švýcarsko-české spolup

11 038,00

62 533,00

73 571,00

11 038,00

62 533,00

73 571,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

2 931,68

15 158,00

18 089,68

MŽP

FM EHP/Norsko + Program švýcarsko-české spolup FM EHP/Norsko + Program švýcarsko-české spolupráce + FM EHP/Norsko2

3 000,00

4 000,00

7 000,00

3 000,00

4 000,00

7 000,00

1 554,90

9 188,87

10 743,77

51,83

229,72

153,48

1 432,87

106 121,11

107 553,98

3 309,00

10 000,00

13 309,00

3 309,00

10 000,00

13 309,00

442,00

0,00

442,00

FM EHP/Norsko

7 450,00

2 541,00

9 991,00

7 450,00

2 541,00

9 991,00

8 792,33

1 816,30

10 608,63

MŠMT MK

13,36

0,00

3,32

0,00

0,00

0,00

118,02

71,48

106,18

16 290,74

36 642,26

52 933,01

MZdr

FM EHP/Norsko

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

6 570,64

24 616,51

31 187,15

x

x

x

23 948,91

150 411,10

174 360,01

MSp

FM EHP/Norsko + Program švýcarsko-české spolup

300,00

1 700,00

2 000,00

300,00

1 700,00

2 000,00

800,04

4 494,69

5 294,73

266,68

264,39

264,74

3 271,48

16 270,15

19 541,64

AV

FM EHP/Norsko

855,00

759,00

1 614,00

855,00

759,00

1 614,00

805,00

4 321,00

5 126,00

94,15

569,30

317,60

0,00

1 315,00

1 315,00

36 080,00

140 336,00

176 416,00

36 080,00

140 336,00

176 416,00

20 940,81

59 842,80

80 783,61

58,04

42,64

45,79

53 160,94

432 438,26

485 599,19

Celkem

Tabulka navazuje na tabulku č.7 materiálu MF čj. 11/15/2011-111, část II Další vybrané dokumenty, Tabulková část (materiál k zákonu č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2011)

109

4.

Výhled plnění státního rozpočtu do konce roku 2011

Pro rok 2011 Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila státní rozpočet s deficitem 135 mld. Kč. Předpokládané plnění státního rozpočtu v roce 2011 vychází z poznatků o dosavadním průběhu hospodaření státu a z aktuálních informací o vývoji relevantních proměnných, které budou do konce roku 2011 ovlivňovat jak příjmovou, tak výdajovou stranu rozpočtu. K nejzásadnějším faktorům, které ovlivňují očekávanou skutečnost roku 2011 a které budou blíže upřesňovány v průběhu dalšího období, patří: 

plnění daňových příjmů státního rozpočtu,



plnění příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti,



příjmy z rozpočtu EU, které byly rozpočtovány v minulých letech a budou poskytnuty do konce letošního roku,



naplnění rozpočtovaných příjmů z rozpočtu Evropské unie za programové období 2007- 2013 a použití prostředků na předfinancování programů,



použití nároků z nespotřebovaných výdajů.

Po zohlednění všech podstatných faktorů a dostupných informací lze (ovšem s ohledem na to, že se jedná o odhad, který je vždy zatížen určitou mírou nejistoty) očekávat, že rozpočtovaný deficit státního rozpočtu na rok 2011 nebude překročen.

110

III. Hospodaření územních rozpočtů Úsporná opatření zapracovaná ve státním rozpočtu na rok 2011 se dotkla rovněž příjmové části rozpočtů územních samosprávných celků. Oproti předchozímu roku došlo k částečnému krácení neinvestičních i investičních dotací poskytovaných krajům a obcím ze státního rozpočtu. Současně však bylo předpokládáno, že tento propad bude kompenzován, neboť obce a kraje budou v tomto roce participovat, v souladu s platnou úpravou rozpočtového určení daní, na dodatečných daňových příjmech plynoucích z realizace opatření obsažených v programovém prohlášení vlády a z dalších opatření, která mají vliv na výši daňových příjmů obcí a krajů (například zdanění příspěvků na stavební spoření, snížení slevy na dani na poplatníka). V případě dotací poskytovaných v rámci finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům krajů, k rozpočtům obcí a k rozpočtu hl. m. Prahy, které jsou rozpočtovány v kapitole Všeobecná pokladní správa (přílohy č. 5, 6 a 7 k zákonu o státním rozpočtu na rok 2011), došlo ke snížení příspěvku na výkon státní správy oproti předchozímu roku o 1,9 mld. Kč. Ke krácení došlo především u příspěvku pro obce včetně hl. m. Prahy, v případě krajů bylo provedeno krácení nižším procentem, neboť kraje, na rozdíl od obcí, neobdržely v roce 2010 žádné prostředky za účelem odstranění disproporcí mezi výší výdajů na financování agend státní správy a příjmy na jejich krytí. Účelem snížení příspěvku na výkon státní správy bylo dosažení úspor schválených v usnesení vlády č. 563 ze dne 11. srpna 2010, na druhé straně však mělo být snížení tohoto příspěvku kompenzováno dodatečnými daňovými příjmy. S cílem zjistit dopady snížení příspěvku na výkon státní správy na jednotlivé obce a zároveň ověřit, zda bude kompenzace snížení tohoto příspěvku formou navýšení daňových příjmů obcí v systému rozpočtového určení daní dostatečná, byla počátkem roku 2011 provedena analýza dopadů přijatých opatření. Její výsledky však prokázaly, že kompenzace snížení příspěvku na výkon státní správy pro obce formou participace na dodatečných daňových příjmech je v případě některých obcí nedostatečná. Ministerstvo financí proto v rámci návrhu novely zákona č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu na rok 2011, který byl předložen do Poslanecké sněmovny v lednu 2011, navrhlo zvýšit v kapitole Všeobecná pokladní správa ukazatel „Další prostředky pro územní samosprávné celky“ o částku zhruba 0,2 mld. Kč. Úsporná opatření se projevila také v části investičních dotací rozpočtovaných v kapitole Všeobecná pokladní správa v ukazateli „Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem“. Nízkou úrovní výdajů na tyto programy ve srovnání s předcházejícími lety pokračují úsporná opatření nastavená z důvodu ekonomické situace již ve státním rozpočtu na rok 2010. V oblasti financování investic je však současně u obcí i krajů předpokládáno pokračující intenzivní využívání prostředků EU uvolňovaných prostřednictvím regionálních operačních programů. Z hlediska struktury transferů poskytovaných územně samosprávným celkům z ostatních kapitol státního rozpočtu nedošlo oproti předcházejícímu rokům k významnějším změnám. Kapitolou s největším objemem transferů určených pro obce a hl. m. Prahu zůstává kapitola Ministerstvo práce a sociálních věcí, z níž jsou převáděny neinvestiční dotace určené zejména na příspěvek na péči, na dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky zdravotně postiženým, jejichž výplatu příjemcům zprostředkovávají obce a hl. m. Praha. Pro rozpočty krajů představuje nejvýznamnější zdroj transferů kapitola Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, z níž jsou převáděny dotace na přímé náklady pro školy a školská zařízení zřizovaná kraji, obcemi a soukromými zřizovateli.

111

Letošní rok je v pořadí druhým rokem realizace účetní reformy a provozu centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS), v němž jsou shromažďovány a zpracovávány účetní a finanční výkazy zasílané vybranými účetními jednotkami. Na rozdíl od předchozího roku, kdy kraje, obce, dobrovolné svazky obcí a Regionální rady regionů soudržnosti předávaly do CSÚIS své účetní a finanční výkazy poprvé až v červenci 2010 (s údaji k datu 31. března a 30. června 2010), a kdy bylo zavedení nového systému předávání výkazů provázeno dílčími problémy (registrace účetních jednotek, neúplnost výkazů, chybné zpracování výkazů, zpoždění), probíhá v letošním roce předávání a zpracování výkazů bez zásadnějších problémů. Vybrané účetní jednotky územních rozpočtů předávají účetní a finanční výkazy ve stanovených termínech a požadované kvalitě. Ve státním rozpočtu na rok 2011 bylo předpokládáno, že trend deficitního hospodaření místních rozpočtů bude pokračovat, avšak deficit bude nižší nežli v předchozích dvou letech (v roce 2009 byl vykázán souhrnný schodek 25,9 mld. Kč, při přípravě návrhu státního rozpočtu na letošní rok bylo odhadováno, že hospodaření místních rozpočtů v roce 2010 skončí s deficitem 13,1 mld. Kč, ve skutečnosti však byl deficit pouze 1,2 mld. Kč). Pro rok 2011 byl celkový schodek místních rozpočtů predikován ve výši 11,1 mld. Kč, z toho u obcí ve výši 7,7 mld. Kč, u krajů ve výši 3,1 mld. Kč a dobrovolných svazků obcí ve výši 0,3 mld. Kč. U Regionálních rad regionů soudržnosti (dále jen „regionálních rad“ bylo předpokládáno vyrovnané hospodaření. Podle zpřesněné predikce na rok 2011 se předpokládá, že hospodaření územních rozpočtů skončí v tomto roce s deficitem v celkové výši 1,6 mld. Kč. Záporný výsledek hospodaření je předpokládán v rozpočtech obcí, a to ve výši 3,6 mld. Kč, naopak v rozpočtech krajů je očekáván přebytek ve výši 1,8 mld. Kč. Hodnocení plnění příjmů a výdajů krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad za 1. pololetí 2011 je provedeno samostatně k rozpočtu po změnách (dále jen k rozpočtu).

1.

Celkové výsledky hospodaření krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad

Celkové příjmy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí (dále jen DSO) a regionálních rad dosáhly 203,4 mld. Kč, ve srovnání s pololetím předchozího roku byly nižší o 28,0 mld. Kč a plnění předpokladů rozpočtu činilo 45,8 %. V poklesu příjmů se promítá několik vlivů, vedle nižšího než rozpočtem předpokládaného růstu daňových příjmů, je to pokles v části přijatých transferů, který byl způsoben především časovým posunem převodu prostředků na přímé náklady škol zřizovaných kraji a obcemi (v červnu byla zaplacena jen menší část zálohy na 3. čtvrtletí, zatímco v roce 2010 byla v červnu zaplacena záloha celá, část nevyplacené zálohy na letošní 3. čtvrtletí činí zhruba 14,8 mld. Kč). Výši přijatých transferů dále ovlivnila úsporná opatření zapracovaná ve státním rozpočtu ve vztahu k rozpočtům krajů a obcí, a rovněž i prozatím nižší převody transferů ze státního rozpočtu do rozpočtů regionálních rad a jejich čerpání na úrovni obcí, DSO a krajů. K meziročnímu snížení příjmů územních rozpočtů došlo také v části nedaňových a v části kapitálových příjmů. Vývoj příjmů územních rozpočtů v 1. pololetí byl méně příznivý nežli v jednotlivých pololetích předchozích let. Poprvé od roku 2002 byl vykázán pokles příjmů oproti prvnímu pololetí předchozího roku, a to i při vyloučení vlivu časového posunu převodu transferů z rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Pokles příjmů oproti pololetí předchozího roku byl vykázán na všech stupních územních rozpočtů.

112

Tabulka č. 60: Bilance příjmů a výdajů územn. rozpočtů k 30.6.2011 po konsolidaci (v mil. Kč) územní rozpočty celkem skutečnost k 30.6.2010 Příjmy celkem z toho:

rozpočet skutečnost 2011 k 30.6.2011 po změnách 231 417,4 443 794,6 203 416,9

% plnění rozpočtu

stupně územních rozpočtů skutečnost k 30.6.2011 obce a DSO kraje RRRS

45,8

134 621,5

70 240,3

6 964,8

Daňové příjmy Nedaňové příjmy

98 226,2 16 314,2

200 000,0 33 230,0

96 290,1 15 363,2

48,1 46,2

74 027,5 13 516,1

22 262,5 2 497,8

.

Kapitálové příjmy Přijaté transfery

7 008,7 110 152,4

16 060,0 194 504,6

3 713,2 88 077,0

23,1 45,3

3 470,2 43 616,3

243,0 45 237,0

0,0 6 859,0

191 344,9

454 938,5

185 991,3

40,9

122 566,4

66 666,0

5 137,7

Výdaje celkem z toho: Běžné výdaje

112,6

153 091,6

315 764,1

154 348,0

48,9

95 962,6

61 023,0

529,0

Kapitálové výdaje

38 253,3

139 174,4

31 643,3

22,7

26 603,8

5 643,0

4 608,7

Saldo příjmů a výdajů

40 072,5

-11 143,9

17 425,6

12 055,1

3 574,3

1 827,1

.

Poznámka: Z důvodu konsolidace, jejímž smyslem je očistit údaje o rozpočtu nebo skutečnosti peněžních operací o interní přesuny peněžních prostředků uvnitř jednotky nebo mezi jednotkami na úrovni sumářů, za které se operace sledují, je součet na úrovni republiky odlišný od součtu jednotlivých úrovní, tj.obcí a DSO, krajů a regionálních rad. Příjmové, výdajové a finanční operace, které jsou předmětem konsolidace spolu s uvedením úrovně, na které se konsolidace provádí, stanovuje vyhláška č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti.

Příjmy obcí a DSO tvořily 66,2 % celkových příjmů územních rozpočtů (včetně regionálních rad), ve srovnání s pololetím předchozího roku se tento podíl zvýšil o 4,4 procentního bodu. Nejvýznamnějším zdrojem financování činnosti krajů byly transfery ze státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů regionálních rad, které v souhrnu tvořily 64,1 % celkových příjmů krajských rozpočtů, podíl daňových příjmů činil 31,7 %. Naproti tomu u obcí a DSO představují hlavní zdroj financování daňové příjmy, které se ve sledovaném období na celkových příjmech obcí a DSO podílely ve výši 55,0 %. Transfery ze státního rozpočtu, ze státních fondů, od krajů a regionálních rad tvořily 27,5 % příjmů obecních rozpočtů. Zdrojem příjmů regionálních rad jsou transfery poskytované ze státního rozpočtu, které zahrnují jak prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), tak vlastní zdroje státního rozpočtu, v souhrnu tvořily 96,5 % celkových příjmů regionálních rad. Celkové výdaje územních rozpočtů činily 186,0 mld. Kč, což znamená meziroční snížení zhruba o 5,3 mld. Kč (tj. o 2,8 %). Plnění předpokladů rozpočtu činilo 40,9 %. Stejně jako v případě příjmů územních rozpočtů byl pokles jejich výdajů oproti předcházejícímu pololetí vykázán poprvé od roku 2002. Hospodaření územních rozpočtů skončilo přebytkem ve výši 17,4 mld. Kč. Kladného salda bylo dosaženo na všech úrovních územních rozpočtů: v rozpočtech krajů 3,6 mld. Kč, v rozpočtech obcí a DSO 12,1 mld. Kč a v rozpočtech regionálních rad 1,8 mld. Kč. V pololetí předchozího roku činil přebytek hospodaření územních rozpočtů 40,1 mld. Kč, je však nutné vzít v úvahu, že obsahoval plnou výši zálohy na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji, které byly určeny k čerpání ve 3. čtvrtletí roku. Stav finančních prostředků na bankovních účtech rozpočtového hospodaření krajů, obcí a DSO (bez příspěvkových organizací) a regionálních rad byl vykázán ve výši 89,2 mld. Kč. Oproti pololetí předchozího roku byl nižší o 16,0 mld. Kč.

113

Tabulka č. 61: Stav finančních prostředků na bankovních účtech krajů, obcí a DSO a regionálních rad k 30.6.2011 (v mld. Kč) kraje obce a DSO regionální rady Celkem

20 02 2,1 33,2 .

2003 5,4 41,3 .

2004 6,1 46,8 .

2005 5,3 48,4 .

2006 10,1 60,4 .

2007 13,0 65,3 0,8

2008 29,3 76,2 2,7

2 009 31,5 76,7 2,3

2010 29,2 72,6 3,4

2011 16,7 69,7 2,8

35,3

46,7

52,9

53,7

70,6

79,1

108,2

110,5

105,2

89,2

Pozn.: Regionální rady zahájily svou činnost 1.7.2006

Převážná část tohoto poklesu je způsobena již zmíněným časovým posunem převodu části záloh na přímé náklady škol zřizovaných kraji a obcemi na 3. čtvrtletí, který se projevil především na účtech krajů, kde byl vykázán nižší stav finančních prostředků oproti pololetí minulého roku o 12,5 mld. Kč. Na bankovních účtech obcí a DSO se stav finančních prostředků snížil o 2,9 mld. Kč. V případě regionálních rad, kde pohyb na bankovních účtech souvisí především s časovým průběhem hodnocení, výběru a realizace projektů, se stav finančních prostředků na bankovních účtech snížil o 0,6 mld. Kč.

2.

Příjmy a výdaje krajů

Celkové příjmy krajských rozpočtů dosáhly ve sledovaném období 70,2 mld. Kč a ve srovnání pololetím předchozího roku byly o 16,9 mld. Kč nižší. Plnění předpokladů rozpočtu činilo 48,2 %. Výsledky rozpočtového hospodaření krajů v 1. pololetí tohoto roku do značné míry ovlivnil již zmiňovaný časový posun převodu části záloh na 3. čtvrtletí na přímé náklady na vzdělávání. Vlastní příjmy krajů, které zahrnují daňové příjmy, nedaňové příjmy a kapitálové příjmy, dosáhly 25,0 mld. Kč a oproti pololetí předchozího roku byly zhruba o 1,0 mld. Kč nižší. Vzhledem k nižšímu objemu přijatých transferů však podíl vlastních příjmů na celkových příjmech krajů ve srovnání s pololetím předchozího roku výrazně vzrostl, dosáhl 35,6 %, což je o 5,8 procentního bodu více nežli v pololetí předchozího roku. Daňové příjmy krajů dosáhly 22,3 mld. Kč, oproti pololetí předchozího roku byly nižší o 0,5 mld. Kč (plnění předpokladů rozpočtu činilo 46,9 %). Tabulka č. 62: Příjmy krajů v 1. pololetí 2011 (v mil. Kč)

1 I. Daňové příjmy z toho: daně z příjmů fyzických osob daně z příjmů právnic. osob daň z přidané hodnoty

skutečnost k 30.6.2010 2 22 766,9

rozpočet 2011 schválený po změnách 3 4 47 500,0 47 500,0

skutečnost k 30.6.2011 5 22 262,5

% plnění rozpočtu

Index 2011/2010

6

7 46,9

97,8

5 207,0 6 586,5 10 960,9

12 700,0 10 800,0 24 000,0

12 700,0 10 800,0 24 000,0

5 478,1 5 180,6 11 589,5

43,1 48,0 48,3

105,2 78,7 105,7

II. Nedaňové příjmy (po konsolidaci) III. Kapitálové příjmy Vlastní příjmy IV. Přijaté transfery (po konsolidaci)

2 613,8 583,5 25 964,2 61 194,9

4 880,0 980,0 53 360,0 88 424,1

4 880,0 980,0 53 360,0 92 406,0

2 497,8 243,0 25 003,3 45 237,0

51,2 24,8 46,9 49,0

95,6 41,6 96,3 73,9

Příjmy celkem (po konsolidaci)

87 159,1

141 784,1

145 766,0

70 240,3

48,2

80,6

Výnos daně z příjmů fyzických osob celkem činil 5,5 mld. Kč, proti pololetí předchozího roku vzrostl o 0,3 mld. Kč. Objemově nejvýznamnější část daně, tj. daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků dosáhla 4,9 mld. Kč, proti pololetí loňského roku byla vyšší o 0,2 mld. Kč. Výnos daně z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů zaúčtovaný ve výši 0,4 mld. Kč se zvýšil pouze v řádu desítek milionů, a to na rozdíl od předpokladů rozpočtu na rok 2011, který v této části daně počítal s růstem podstatně vyšším

114

(např. v souvislosti se zdaňováním výsluh u příslušníků ozbrojených složek, zdaněním úroků ze stavebního spoření, jednorázovým 50% daňovým zatížením příspěvků poskytovaných u stavebního spoření). Tyto předpoklady však nebyly zcela naplněny (Ústavní soud svým nálezem ze dne 19.4.2011 zrušil mimo jiné ustanovení zákona č. 348/2010 Sb. o uvalení 50% srážkové daně na státní podporu stavebního spoření. Výnos daně z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti (0,2 mld. Kč) zůstal zhruba na úrovni pololetí předchozího roku. Graf č. 30: Struktura daňových příjmů krajů k 30.6.2011

daně a poplatky z vybraných činností a služeb 0,06%

daň z příjmů fyzických osob 24,61%

daň z příjmů právnických osob 23,27%

daň z přidané hodnoty 52,06%

Daň z příjmů právnických osob byla zaúčtována ve výši 5,2 mld. Kč a jako u jediné z daní, které v souladu se zákonem č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní tvoří sdílené daňové příjmy rozpočtů krajů, byl vykázán pokles proti pololetí minulého roku. Výnos této daně byl nižší o 1,4 mld. Kč, tj. zhruba o 21,3 %. Daň z přidané hodnoty, která tvoří nejvýznamnější součást daňových příjmů krajů, byla zaúčtována ve výši 11,6 mld. Kč a proti pololetí minulého roku byla vyšší o 0,6 mld. Kč. Plnění předpokladů rozpočtu činilo 48,3 %. Nedaňové příjmy krajů dosáhly v souhrnu 2,5 mld. Kč, což představuje 51,2 % úrovně předpokládané rozpočtem. Proti pololetí minulého roku byly nižší o 0,1 mld. Kč, pokles byl vykázán především v objemově nejvýznamnějších položkách, kterými jsou odvody příspěvkových organizací (pokles z 0,9 mld. Kč v pololetí předchozího roku na 0,45 mld. Kč) a splátky půjčených prostředků od příspěvkových organizací (pokles ze 0,6 mld. Kč na 0,5 mld. Kč). Naproti tomu vzrostly příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaňové příjmy, příjmy z vlastní činnosti a příjmy z pronájmu majetku. Kapitálové příjmy krajů byly zaúčtovány ve výši 0,2 mld. Kč, ve srovnání s pololetím loňského roku byly nižší o 0,3 mld. Kč (plnění předpokladů rozpočtu 24,8 %). Pokles byl vykázán především u příjmů z prodeje dlouhodobého majetku. Nejvýznamnější zdroj financování krajských rozpočtů představují transfery poskytované ze státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů regionálních rad. Do konsolidovaných přijatých transferů patří také některé převody z vlastních fondů. Celkový objem transferů přijatých do rozpočtů krajů činil 45,2 mld. Kč, je to o 16,0 mld. Kč méně nežli v pololetí předchozího roku (plnění předpokladů rozpočtu 49,0 %). Výši transferů převedených do rozpočtů krajů značně ovlivnil již zmíněný časový posun převodu záloh na přímé náklady ve školství.

115

Ze státního rozpočtu jsou krajům poskytovány transfery z kapitoly Všeobecná pokladní správa, které zahrnují příspěvek na výkon státní správy v rámci finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům krajů, tzv. ostatní dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa a dále transfery z ostatních kapitol státního rozpočtu. Příspěvek na výkon státní správy zahrnuje prostředky na financování výkonu přenesené působnosti vyplývající z I. i II. fáze reformy územní veřejné správy a prostředky v souvislosti s implementací soustavy Natura 2000. Dále jsou v příspěvku zahrnuty prostředky na zajištění inspekce kvality sociálních služeb a transferů státních dotací poskytovatelům sociálních služeb. Příspěvek na výkon státní správy nebyl pro rok 2011 valorizován (již druhým rokem). Přestože v konstrukci příspěvku nedošlo k zásadním změnám (dílčí úprava byla provedena pouze v souvislosti s aktualizací údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ohledně počtu sociálních služeb, které krajský úřad registruje a kontroluje), celkový objem příspěvku na výkon státní správy stanovený ve státním rozpočtu na rok 2011 proti roku 2010 klesá, a to zhruba o 0,1 mld. Kč. Důvodem je dodatečné násobení zjištěné hodnoty příspěvku koeficientem 0,91327 v závěru propočtu. Výsledný příspěvek tímto způsobem zohledňuje krácení prostředků s cílem dosáhnout úspor v rámci finančních vztahů k rozpočtům krajů v kapitole Všeobecná pokladní správa schválených usnesením vlády č. 563/2010. Příspěvek krajům byl krácen nižším procentem nežli příspěvek obcím, neboť kraje na rozdíl od obcí neobdržely v roce 2010 žádné prostředky za účelem odstranění disproporcí mezi výší výdajů na financování agend státní správy a příjmy na jejich krytí. Zároveň bylo v rozpočtu na rok 2011 předpokládáno, že kraje budou participovat na dodatečných daňových příjmech. Předpokládaný kladný efekt do rozpočtů krajů byl odhadován ve výši zhruba 1,1 mld. Kč. Do konce června tohoto roku přijaly kraje ze státního rozpočtu z kapitoly Všeobecná pokladní správa v rámci finančního vztahu 0,5 mld. Kč. Ostatní dotace poskytované krajům z kapitoly Všeobecná pokladní správa byly v rozpočtu stanoveny v celkové výši 0,7 mld. Kč. Neinvestiční prostředky ve výši 0,2 mld. Kč jsou určeny na tituly, které v etapě přípravy návrhu rozpočtu nelze rozpočtovat u konkrétních příjemců (např. prostředky na výdaje stanovené zvláštními zákony nebo dalšími právními předpisy). Investiční prostředky ve výši 0,5 mld. Kč jsou určeny na majetkové vypořádání pozemků pod silnicemi II. a III. tříd (usnesení vlády č. 1059/2005). V rámci ostatních dotací z kapitoly Všeobecná pokladní správa bylo v průběhu pololetí krajům převedeno 0,1 mld. Kč, přičemž se jednalo pouze o dotace neinvestiční. Největší objem transferů přijímají kraje z rozpočtů jednotlivých kapitol státního rozpočtu a ze státních fondů. V průběhu 1. pololetí byly z těchto zdrojů, v souladu se schválenými programy pro rok 2011, převedeny finanční prostředky v celkové výši 43,5 mld. Kč (bez kapitoly VPS), což znamená pokles o 12,5 mld. Kč oproti srovnatelnému období předchozího roku. Na celkovém objemu prostředků se podílí především neinvestiční transfery směřující do oblasti přímých nákladů na vzdělávání.

116

Tabulka č. 63: Přehled o transferech a půjčkách přijatých krajskými úřady ze státního rozpočtu a ze státních fondů v 1. pololetí 2011 (v mil. Kč) Kapitola Úřad vlády ČR Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo obrany Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo vnitra Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo dopravy Ministerstvo zemědělství Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo kultury Ministerstvo zdravotnictví Národní fond

4,6 1,3 1,5 707,1 88,3 31,4 47,4 37,4 1 177,2 38,6 41 189,1 35,2 7,1 143,2

Neinvestiční 4,6 1,3 1,5 687,3 87,5 10,9 31,0

Investiční

Půjčky

19,8 0,8 20,5 16,4 37,4

1 177,2 9,2 41 073,3 32,2 7,1 18,0

125,2

522,6 70,1

522,6 69,7

0,4

4,2 16,3

2,8

1,4

44 122,6

43 736,2

VPS - transfery v rámci souhrn. dotačního vztahu VPS - ostatní transfery Státní fond životního prostředí Státní fond dopravní infrastruktury Celkem

z toho:

Celkem

29,4 115,8 3,0

16,3 370,1

16,3

Z rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy přijaly kraje transfery ve výši 41,2 mld. Kč (v loňském 1. pololetí to bylo 53,3 mld. Kč), převážnou část tvořily dotace na neinvestiční výdaje určené na přímé náklady pro školy a školská zařízení zřizovaná kraji, obcemi a soukromými zřizovateli (platy, výdaje na učební pomůcky a školní potřeby, výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, služby apod.). Další prostředky byly použity v rámci programů zaměřených na rozvoj a zkvalitnění vzdělávání, na posílení platové úrovně pedagogických pracovníků s vysokoškolským vzděláním, na program sociální prevence, prevence kriminality apod. Z kapitoly Ministerstvo dopravy bylo krajům převedeno celkem 1,2 mld. Kč, jednalo se o neinvestiční prostředky určené na úhradu ztráty dopravce z provozu veřejné osobní drážní dopravy. Finanční prostředky, které kraje obdržely z kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí ve výši 0,7 mld. Kč byly určeny především na realizaci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, který je zaměřen na snížení nezaměstnanosti a zlepšení struktury pracovních míst. Další prostředky byly uvolněny v rámci transferů na státní příspěvek zřizovatelům zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a rovněž na neinvestiční nedávkové transfery poskytované podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Dále Ministerstvo práce a sociálních věcí uvolnilo příspěvkovým organizacím zřízeným kraji přímo (bez prostřednictví rozpočtu kraje) v rámci dotačního titulu neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách finanční prostředky v celkovém objemu 2,1 mld. Kč. Kraje ve sledovaném období obdržely rovněž finanční prostředky z kapitoly Ministerstvo vnitra ve výši 0,1 mld. Kč. Převážná část byla uvolněna v rámci neinvestičních transferů do oblasti požární ochrany, další prostředky podpořily například projekty zaměřené na zvýšení kvality řízení v úřadech územní správy a projekty prevence kriminality.

117

Z rozpočtů regionálních rad přijaly kraje v průběhu 1. pololetí celkem 0,9 mld. Kč, převážnou část tvořily prostředky investičního charakteru. Ve srovnání se skutečností předchozího pololetí, je prozatímní čerpání prostředků výrazně nižší (o 3,4 mld. Kč), což je ovlivněno průběhem zveřejňování jednotlivých výzev ze strany řídících orgánů či průběhem podávání žádostí o platbu ze strany žadatelů. Předpokládáme, že ve 2. pololetí dojde ke zrychlení uvolňování prostředků na realizované projekty. V rámci převodů z vlastních fondů zaúčtovaly kraje do svých příjmů 0,2 mld. Kč, v pololetí loňského roku to bylo 0,1 mld. Kč. Celkové výdaje krajů v průběhu pololetí činily 66,7 mld. Kč (plnění rozpočtu 44,8 %). Oproti srovnatelnému období předchozího roku klesly výdaje krajů o 1,4 mld. Kč, což také znamená, že výdaje v tomto pololetí byly o 0,6 mld. Kč nižší nežli v pololetí 2009. Běžné výdaje krajů činily 61,0 mld. Kč a proti pololetí předchozího roku byly vyšší pouze o 0,4 mld. Kč. Skutečnost, že běžné výdaje krajů v období 1. pololetí se třetím rokem pohybují zhruba na stejné úrovni naznačuje, že kraje přistoupily k realizaci řady úsporných opatření při zajišťování běžné provozní činnosti. V rámci běžných výdajů byl zaznamenán nárůst výdajů zejména na objemově nejvýznamnější položce, kterou jsou neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím. Kraje na tyto účely vynaložily 26,8 mld. Kč, což je o 1,1 mld. Kč více nežli v pololetí předchozího roku (patří sem zejména transfery školským právnickým osobám zřizovaným kraji a obcemi, veřejným zdravotnickým zařízením a zařízením sociální péče, veřejným výzkumným institucím a dalším příspěvkovým organizacím, jejichž zřizovatelem jsou kraje). V ostatních hlavních položkách běžných výdajů byl naopak vykázán pokles oproti pololetí předchozího roku, a to i u výdajů, které v předchozích obdobích zaznamenávaly pravidelný nárůst (např. výdaje na nákup vody, paliv, energie, služby a ostatní nákupy). Relativně největší pokles (zhruba o 80 %) byl vykázán na položce neinvestiční transfery obyvatelstvu, důvodem je utlumení proplácení regulačních poplatků ve zdravotnictví, které bylo zaúčtováno na položce „dary obyvatelstvu“ (v předchozím pololetí vynaložily kraje na tyto účely 254,1 mil. Kč, v letošním pololetí to bylo jen 50,3 mil. Kč). Tabulka č. 64: Výdaje krajů k 30. červnu v letech 2009 – 2011 (v mil. Kč) Index 2009 I. Běžné výdaje z toho: Platy a ostatní platby za provedenou práci Nákup materiálu Nákup vody,paliv,energ.,služeb a ost. nákupy Výdaje na dopravní obslužnost Neinvestiční transfery podnikatel. subjektům Neinvestiční transfery nezisk. a podob. org. Neinvestiční transfery příspěv. a podob. org. Neinvestiční transfery obyvatelstvu II. Kapitá lové výdaje z toho: Investiční nákupy a související výdaje Investiční transfery podnikatel. subjektům Investiční transfery nezisk. a podobným org. Investiční transfery příspěvk. organizacím Vý daje celkem

2010

2011

2010 / 2009

60 789,1

60 649,5

61 023,0

99,8

20 11/ 2010 10 0,6

973,0 119,1 1 800,5 4 578,3 1 808,9 23 687,0 25 397,4 244,7

1 034,9 124,6 2 191,9 6 121,6 1 867,1 21 479,5 25 749,8 254,1

1 058,6 121,4 2 162,0 6 037,8 1 890,8 20 757,9 26 843,8 50,3

106,4 104,6 121,7 133,7 103,2 90,7 101,4 103,8

10 2,3 9 7,4 9 8,6 9 8,6 10 1,3 9 6,6 10 4,2 1 9,8

6 323,7

7 445,5

5 643,0

117,7

7 5,8

3 850,6 183,3 54,0 1 339,4

3 981,6 163,3 40,0 2 225,1

2 973,1 295,0 59,2 1 103,7

103,4 89,1 74,1 166,1

7 4,7 18 0,6 14 8,0 4 9,6

67 112,8

68 095,0

66 666,0

101,5

9 7,9

Kapitálové výdaje krajů dosáhly 5,6 mld. Kč, což znamená pokles proti pololetí předchozího roku o 1,8 mld. Kč, tj. téměř o jednu čtvrtinu. Dosavadní plnění předpokladů rozpočtu

118

dosáhlo 21,5%. Vývoj v oblasti investičních aktivit krajů byl v tomto pololetí výrazně odlišný od pololetí předchozích dvou let, kdy se kapitálové výdaje zvyšovaly (v pololetí 2010 vzrostly oproti srovnatelnému předchozího roku o 1,1 mld. Kč, v pololetí 2009 to bylo o 1,2 mld. Kč). K poklesu výdajů došlo především v obou objemově nejvýznamnějších položkách, kterými jsou investiční nákupy a související výdaje (o 1,0 mld. Kč) a investiční transfery příspěvkovým organizacím (pokles o 1,1 mld. Kč), snížily se rovněž výdaje na nákup akcií a majetkových podílů (o 0,1 mld. Kč). Nárůst byl naopak vykázán na položkách, které zpravidla tvoří velmi malou část kapitálových výdajů krajů, tj. investiční transfery podnikatelským subjektům a investiční transfery neziskovým a podobným organizacím. Úsporné hospodaření krajů přispělo k dosažení výsledného přebytku hospodaření krajských rozpočtů ve výši 3,6 mld. Kč.

3.

Příjmy a výdaje obcí a DSO

Celkové příjmy obcí a DSO (dále jen obcí) dosáhly 134,6 mld. Kč, proti pololetí minulého roku byly nižší o 8,4 mld. Kč (tj. o 5,8 %). Plnění předpokladů rozpočtu dosáhlo 44,9 %. K poklesu příjmů došlo ve všech hlavních příjmových skupinách. Objem daňových příjmů, které tvoří nejvýznamnější zdroj příjmů obecních rozpočtů, se meziročně snížil o 1,9 %, jejich podíl na celkových příjmech obcí se však vzhledem k poklesu ostatních částí příjmů meziročně zvýšil o 2,2 procentního bodu. K největšímu poklesu došlo v části kapitálových příjmů, jejichž objem klesl oproti pololetí předchozího roku zhruba na polovinu, nedaňové příjmy se snížily o 4,0 % a přijaté transfery o 7,2 %. Objem vlastních příjmů dosáhl celkové výše 91,0 mld. Kč a oproti pololetí předchozího roku byl nižší zhruba o 5,0 mld. Kč, přesto ve struktuře příjmů došlo k mírnému posílení váhy vlastních příjmů, jejich podíl na celkových příjmech obcí činil 67,6 %, v pololetí minulého roku to bylo 67,1 %. Tabulka č. 65: Příjmy obcí a DSO v 1. pololetí 2011 (v mil. Kč)

1 I. Daňové příjmy z toho: daně z příjmů fyzických osob daně z příjmů právnických osob daň z přidané hodnoty daně a poplatky z vybr.činností daň z nemovitosti II. Nedaňové příjmy (po konsolidaci) III. Kapitálové příjmy

rozpočet 2011 skutečnost skutečnost k k schválený po změnách 30.6.2011 3 0.6.2010 2 3 4 5 75 459,3 152 500,0 152 500,0 74 027,5

% plnění rozpočtu

Index 2011/ 2010

6

7 48,5

98,1

15 167,0 20 841,2 27 105,1 7 241,1 5 106,8 14 084,2 6 425,2

36 800,0 32 000,0 60 400,0 13 600,0 9 700,0 29 000,0 15 080,0

36 800,0 32 000,0 60 400,0 13 600,0 9 700,0 29 000,0 15 080,0

15 189,7 18 024,7 28 418,6 7 222,5 5 169,7 13 516,1 3 470,2

41,3 56,3 47,1 53,1 53,3 46,6 23,0

100,1 86,5 104,8 99,7 101,2 96,0 54,0

Vlastní příjmy

95 968,7

196 580,0

196 580,0

91 013,8

46,3

94,8

IV. Přijaté transfery (po konsolidaci)

46 979,0

89 091,2

103 155,4

43 616,3

42,3

92,8

142 962,4

285 671,2

299 735,4

134 621,5

44,9

94,2

Příjmy celkem (po konsolidaci)

Daňové příjmy obcí dosáhly 74,0 mld. Kč a oproti srovnatelnému období předchozího roku byly nižší o 1,4 mld. Kč. Plnění předpokladů rozpočtu činilo 48,5 %, v pololetí loňského roku bylo plnění rozpočtu mírně vyšší (48,9 %). Celkový výnos daně z příjmu fyzických osob dosáhl stejné hodnoty jako v pololetí předchozího roku, tj. 15,2 mld. Kč (plnění předpokladů rozpočtu 41,3 %). Nárůst příjmů byl vykázán u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, která tvoří objemově nejvýznamnější část daně z příjmů fyzických osob. Její výše činila 12,8 mld. Kč,

119

tj. o 0,4 mld. Kč více oproti pololetí předchozího roku (plnění rozpočtu činilo 45,6 %). Růst příjmů byl vykázán také u daně z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů, která zahrnuje daně z úroků, dividend a jiných kapitálových výnosů, daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby. Obce z této daně zaúčtovaly do svých příjmů 1,1 mld. Kč, což je o 0,1 mld. Kč více oproti pololetí minulého roku. Naproti tomu o více než čtvrtinu poklesl výnos daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti, vykázaný objem 1,3 mld. Kč byl o 0,5 mld. Kč nižší. Daň z příjmů právnických osob dosáhla celkem 18,0 mld. Kč, což znamená snížení oproti pololetí minulého roku o 2,8 mld. Kč. Pokles byl vykázán výhradně u daně z příjmů právnických osob zahrnující daň ze zisku a kapitálových výnosů, její objem dosáhl 12,6 mld. Kč, zatímco v pololetí předchozího roku to bylo 15,7 mld. Kč (částečný pokles příjmů z této daně byl předpokládán v rozpočtu na rok 2011). Daň z příjmů právnických osob za obce, kdy poplatníkem je obec naopak vzrostla, dosáhla 5,4 mld. Kč, to je o 0,2 mld. Kč více. Graf č. 31: Struktura daňových příjmů obcí a DSO k 30.6.2011

daně a poplatky z vybraných činností a služeb 9,76%

daň z nemovitostí 6,98%

daň z příjmů fyzických osob 20,52%

daň z příjmů právnických osob 24,35%

daň z přidané hodnoty 38,39%

Výnos daně z přidané hodnoty, která tvoří objemově nejvýznamnější daňový příjem obcí, dosáhl 28,4 mld. Kč. Proti pololetí minulého roku se výnos daně zvýšil o 1,3 mld. Kč (plnění rozpočtu 47,1 %). Daně a poplatky z vybraných činností a služeb dosáhly v souhrnu stejné výše jako v pololetí předchozího roku, to je 7,2 mld. Kč (plnění předpokladů rozpočtu 53,1 %). Poplatky a odvody v oblasti životního prostředí, které tvoří největší část této skupiny příjmů, byly zaúčtovány ve zhruba stejné výši jako v loňském pololetí, tj. 4,1 mld. Kč, rovněž příjem obcí ze správních poplatků, které jsou stanovené zákonem o správních poplatcích za správní úkony a správní řízení, zůstal na stejné úrovni jako v předchozím pololetí, tj. 1,3 mld. Kč. Mírný nárůst příjmů byl zaznamenán pouze v části místních poplatků z vybraných činností a služeb, dosáhly celkové výše 1,3 mld. Kč, tj. o 0,1 mld. Kč více nežli v pololetí minulého roku (jedná se o poplatky za účelem zdanění, často i regulace určitých aktivit, či vyjadřující místní specifikum, například poplatky za provozovaný výherní hrací přístroj, poplatky za užívání veřejného prostranství, poplatky ze psů, poplatky za lázeňský a rekreační pobyt, poplatky za ubytovací kapacity, poplatky ze vstupného).

120

Objem ostatních odvodů z vybraných činností a služeb dosáhl 0,5 mld. Kč a oproti pololetí předchozího roku se snížil o 0,2 mld. Kč. Největší část těchto příjmů (0,4 mld. Kč) představuje odvod části výtěžku z provozování loterií a jiných podobných her na veřejně prospěšné účely, dále do této skupiny patří příjmy za zkoušky z odborné způsobilosti od žadatelů za řidičské oprávnění a ostatní odvody z vybraných činností. Výnos daně z nemovitostí, která je výlučným příjmem obecních rozpočtů, dosáhl 5,2 mld. Kč, to je o 0,1 mld. Kč více oproti pololetí minulého roku. Vývoj byl odlišný od pololetí roku 2010, kdy daň z nemovitostí byla nejrychleji rostoucím daňovým příjmem obcí (příjem z daně z nemovitostí se v pololetí 2010 zvýšil oproti pololetí předchozího roku o 1,8 mld. Kč). K vysokému nárůstu přispěly dvě novely zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, přijaté v roce 2009, které znamenaly jednak ukončení patnáctiletého osvobození od platby daně pro majitele novostaveb a jednak dvojnásobné zvýšení základní sazby daně z nemovitostí, s výjimkou sazby daně u staveb sloužících pro tzv. ostatní podnikatelskou činnost. Nedaňové příjmy byly zaúčtovány v souhrnné výši 13,5 mld. Kč a oproti pololetí minulého roku byly nižší o 0,6 mld. Kč. K poklesu došlo zejména na položce příjmy z podílů na zisku a dividend, jejich objem se snížil z 1,4 mld. Kč v pololetí minulého roku na současných 0,3 mld. Kč. Důvodem poklesu je časový posun výplaty dividend z 1. do 2. pololetí. Naopak v objemově nejvýznamnějších částech nedaňových příjmů se příjmy proti pololetí loňského roku zvýšily. Příjmy z pronájmu majetku dosáhly 5,1 mld. Kč (tj. o 0,2 mld. Kč více) a příjmy z vlastní činnosti 3,6 mld. Kč (tj. o 0,4 mld. Kč více), patří sem například příjmy za umísťování dětí v předškolních a školních zařízeních, příjmy za odvoz komunálních odpadů zpoplatňovaných na základě smluvního vztahu s majiteli nemovitostí, příjmy za poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, příjmy z prodeje zboží již zakoupeného za účelem prodeje. Kapitálové příjmy obcí dosáhly 3,5 mld. Kč, ve srovnání s pololetím minulého roku je to o 2,9 mld. Kč méně. Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku, které tvoří rozhodující část kapitálových příjmů, byly vykázány ve výši 3,1 mld. Kč, což je proti loňskému pololetí o 2,7 mld. Kč méně (příjmy z prodeje pozemků o poklesly o 0,7 mld. Kč a příjmy z prodeje ostatních nemovitostí o 2,0 mld. Kč). Další součástí příjmů obecních rozpočtů jsou transfery, které jsou obcím poskytovány ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z rozpočtů krajů a z rozpočtů regionálních rad, mezi konsolidované přijaté transfery patří také některé převody z vlastních fondů obcí. Celkový objem transferů, které obce v průběhu pololetí přijaly do svých rozpočtů činil 43,6 mld. Kč, což je proti pololetí předchozího roku o 3,4 mld. Kč méně. Rozhodující část tvořily transfery ze státního rozpočtu a z rozpočtů státních fondů, které dosáhly 32,9 mld. Kč, z rozpočtů krajů obce získaly 1,2 mld. Kč a z rozpočtů regionálních rad 2,8 mld. Kč. Zbývající 6,7 mld. Kč převedly obce do rozpočtů z vlastních účelových fondů. Objem převodů z vlastních fondů obcí byl o 0,5 mld. Kč nižší nežli v pololetí minulého roku. Transfery ze státního rozpočtu zahrnují dotace poskytované z kapitoly Všeobecná pokladní správa v rámci finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích a finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy, tzv. ostatní dotace v kapitole Všeobecná pokladní správa a dotace z ostatních kapitol státního rozpočtu. V rozpočtu na rok 2011 byl stanoven celkový objem finančních prostředků poskytovaných v rámci finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích a finančního vztahu k rozpočtu hl. m. Prahy ve výši 10,1 mld. Kč. V rámci této souhrnné částky bylo určeno na: příspěvek na školství 1,5 mld. Kč, dotace na vybraná

121

zdravotnická zařízení 0,04 mld. Kč, příspěvek na výkon státní správy 8,4 mld. Kč a dotace na výkon zřizovatelských funkcí převedených z okresních úřadů obcím 0,2 mld. Kč. Ve stanovení objemu finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích a k rozpočtu hl. m. Prahy pro rok 2011 se výrazně promítla úsporná opatření zapracovaná ve státním rozpočtu. Jednak nebyla (stejně jako v předchozím roce) valorizována výše jednotlivých příspěvků a v celkových objemech byly promítnuty pouze vlivy vyplývající ze změny počtu obyvatel, žáků, lůžkových kapacit apod. Především však došlo ke snížení objemu příspěvku na výkon státní správy, který je určen na částečnou úhradu výdajů obcí spojených s výkonem státní správy. V rozpočtu na rok 2011 byl celkový objem příspěvku na výkon státní správy stanoven ve výši 8,4 mld. Kč, tj. o 1,8 mld Kč méně ve srovnání s rokem 2010. Krácení bylo provedeno dodatečným násobením zjištěné hodnoty příspěvku koeficientem 0,824 v závěru propočtu (způsob konstrukce příspěvku na výkon státní správy se proti roku 2010 v zásadě neměnil). Tímto způsobem bylo zohledněno krácení prostředků s cílem dosáhnout úspor v rámci finančních vztahů k rozpočtům obcí a rozpočtu hl. m. Prahy v kapitole Všeobecná pokladní správa schválených v usnesení vlády č. 563/2010. V případě hl. m. Prahy se jednalo o snížení příspěvku o 0,2 mld. Kč, u ostatních obcí o částku ve výši 1,6 mld. Kč. Současně však bylo předpokládáno, že obce budou participovat v souladu s platnou úpravou rozpočtového určení daní na dodatečných daňových příjmech plynoucích z realizace opatření obsažených v programovém prohlášení vlády (např. zdanění příspěvků na stavební spoření) a z dalších opatření, která mají vliv na daňové příjmy obcí (např. snížení slevy na poplatníka). Počátkem roku 2011 byla provedena analýza s cílem zjistit dopady snížení příspěvku na výkon státní správy na jednotlivé obce a zároveň ověřit, zda bude kompenzace snížení tohoto příspěvku formou navýšení daňových příjmů obcí v systému rozpočtového určení daní dostatečná. Výsledky analýzy prokázaly, že kompenzace snížení příspěvku na výkon státní správy pro obce formou participace na dodatečných daňových příjmech je v případě některých obcí nedostatečná (daňové příjmy obcí definované zákonem č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, jsou přerozdělovány na základě jiných kritérií než příspěvek na výkon státní správy pro obce). Ministerstvo financí proto v rámci návrhu novely zákona č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu na rok 2011, který byl předložen do Poslanecké sněmovny v lednu 2011, navrhlo zvýšit v kapitole Všeobecná pokladní správa specifický ukazatel „Další prostředky pro územní samosprávné celky“ o částku 179,8 mil. Kč a vytvořit v rámci tohoto ukazatele novou položku pod názvem „Částečná kompenzace snížení příspěvku na výkon státní správy v roce 2011 pro obce s největším ekonomickým dopadem z tohoto snížení“. Tento objem odpovídal možnostem schváleného státního rozpočtu a činil zhruba 10 % z celkového snížení příspěvku na výkon státní správy pro obce. Z nově vytvořené položky měla být nejvíce postiženým obcím poskytnuta v roce 2011 jednorázová mimořádná dotace ve výši 50 % ztráty (rozdíl mezi očekávaným navýšením daňových příjmů obce podle zákona o rozpočtovém určení daní a ztrátou ze snížení příspěvku na výkon státní správy pro obce v roce 2011). Při projednávání vládního návrhu novely zákona, kterým se mění zákon č. 433/2010 Sb., byl pozměňovacím návrhem objem prostředků určených k „částečné kompenzaci snížení příspěvku na výkon státní správy v roce 2011 pro obce s rozšířenou působností s ekonomickým dopadem z tohoto snížení“ navýšen na 220,6 mil. Kč. V návaznosti na výše uvedené uvolnilo Ministerstvo financí v květnu t.r. prostřednictvím rozpočtů krajů jednorázovou mimořádnou dotaci příslušným obcím s rozšířenou působností v celkové výši 220,6 mil. Kč (seznam celkem 188 obcí byl stanoven v Příloze usnesení Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ze dne 6. dubna 2011).

122

V rámci finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích a k rozpočtu hl. m. Prahy přijaly obce v měsíčních splátkách celkem 5,1 mld. Kč. V rámci ostatních dotací z kapitoly Všeobecná pokladní správa přijaly obce a hl. m. Praha v průběhu pololetí celkem 1,1 mld. Kč. Převážnou část tvořily dotace na činnosti vykonávané obcemi s rozšířenou působností v oblasti sociálně právní ochrany dětí (0,5 mld. Kč). Významnou část rozpočtových příjmů obcí, představují transfery poskytované přímo z rozpočtu jednotlivých kapitol státního rozpočtu a také ze státních fondů. V průběhu pololetí přijaly obce ze státního rozpočtu (bez kapitoly VPS) a ze státních fondů finanční prostředky v celkové výši 26,7 mld. Kč, to je o 0,6 mld. Kč méně oproti srovnatelnému období předchozího roku. Největší objem finančních prostředků přijaly obce z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí. Celková výše přijatých transferů činila 13,5 mld. Kč, oproti pololetí předchozího roku to znamená snížení o 0,6 mld. Kč. Rozhodující část představují transfery určené na příspěvek na péči podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a transfery na dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky zdravotně postiženým občanům apod., jejichž výplatu příjemcům zprostředkovávají obce a hl.m. Praha. Další prostředky byly obcím uvolněny na aktivní politiku zaměstnanosti a financování společných programů EU a ČR zaměřených na zlepšení struktury pracovních míst, snížení nezaměstnanosti apod. Investiční prostředky směřovaly do Programu pořízení a technická obnova majetku ve správě ústavů sociální péče a byly určeny na stavební úpravy zařízení sociální péče v působnosti územních orgánů. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvolnilo navíc příspěvkovým organizacím zřízeným obcemi přímo (bez prostřednictví rozpočtu obce) prostředky ve výši 0,8 mld. Kč, a to v rámci dotačního titulu neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Tabulka č. 66: Přehled o transferech a půjčkách přijatých obcemi a DSO ze státního rozpočtu a ze státních fondů v 1. pololetí 2011 (v mil. Kč) Kapitola Úřad vlády České republiky Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo vnitra Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo dopravy Ministerstvo zemědělství Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo kultury Ministerstvo zdravotnictví Národní fond Op erace státních finančních aktiv VPS - transfery v rámci souhrn. dotačního vztahu VPS - ostatní transfery Státní zemědělský intervenční fond Státní fond životního prostředí Státní fond dopravní infrastruktury Státní fond rozvo je bydlení Státní fond kinematografie Celkem

Celkem

z toho: Neinvestiční

Investiční

Půjčky

6,8 13 481,8 90,0 2 472,8 1 464,0 46,0 182,3 548,1 6 567,9 155,3 0,6 208,6 5,0

6,8 13 423,3 86,2 94,4 492,3 5,1 102,8 87,4 6 567,9 78,9 0,6 22,3

5 089,3 1 185,2

5 089,3 1 072,0

53,8

921,3 290,5 322,6 32,6 3,2 33 073,9

162,5 9,9 15,5 14,0 0,4 27 331,6

758,8 221,5 307,1 11,8 2,8 5 617,0

58,5 3,8 2 378,4 971,7 40,9 79,5 460,7 76,4 186,3 5,0

59,4

59,1 6,8 125,3

Z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy získaly obce transfery ve výši 6,6 mld. Kč, což představuje mírný nárůst oproti srovnatelnému období roku 2010. Převážnou

123

část těchto účelových prostředků (4,9 mld. Kč) tvoří dotace na přímé náklady na vzdělávání poskytované hl. m. Praze. Dále byly, obdobně jako v minulém roce, podpořeny projekty zaměřené na rozvoj a zkvalitnění vzdělávání, program sociální prevence a prevence kriminality. V průběhu sledovaného pololetí byla rovněž uvolněna značná část prostředků na posílení platové úrovně pedagogických pracovníků s vysokoškolským vzděláním, kteří splňují odbornou kvalifikaci podle zákona č. 563/2004 Sb. Finanční prostředky ve výši 2,5 mld. Kč obdržely obce z kapitoly Ministerstvo životního prostředí, značnou část z toho tvořily investiční transfery realizované v rámci vodohospodářských projektů zaměřených na výstavbu a technickou obnovu kanalizací a čističek odpadních vod, revitalizaci vodních nádrží a obnovu ekologické stability krajiny. Další prostředky byly použity na podporu zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží, snižování rizika povodní, zlepšování kvality ovzduší apod. Z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj přijaly obce účelové prostředky ve výši 1,5 mld. Kč, což je o 0,3 mld. Kč méně oproti pololetí minulého roku. Transfery byly uvolněny na obnovu majetku postiženého živelní pohromou, na obnovu místních komunikací, na podporu regionálního rozvoje apod. Značná část prostředků byla rovněž uvolněna pro hlavní město Praha prostřednictvím operačních programů Praha Adaptabilita (projekty v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji apod.) a Praha Konkurenceschopnost (podpora projektů v oblasti veřejné dopravy, informačních a komunikačních technologií, zlepšování životního prostředí apod.). Ze státních fondů byly v průběhu pololetí uvolněny transfery a půjčky v celkové výši 1,6 mld. Kč. Ze Státního zemědělského intervenčního fondu získaly obce celkem 0,9 mld. Kč. V rámci společných programů EU a ČR směřovaly prostředky především do obnovy a rozvoje obcí, do jejich občanského vybavení a služeb, např. v oblasti školství, zdravotnictví, základní infrastruktury a sportovních aktivit. V rámci ochrany a rozvoje kulturního dědictví venkova byly podpořeny stavební obnovy památkových budov apod. V oblasti lesnictví byly realizovány akce týkající se lesnické infrastruktury a nákupu lesnické techniky. Ze Státního fondu životního prostředí získaly obce finanční prostředky ve výši 0,3 mld. Kč. Tyto prostředky směřovaly obdobně jako v předcházejících letech k ochraně vod, k ochraně přírody ve volné krajině a chráněných územích, dále byla podpořena opatření na zlepšení stavu ovzduší i půdy. Značná část prostředků byla rovněž uvolněna v rámci Programu GIS – zelená úsporám, který je zaměřený na úspory energie a obnovitelné zdroje energie v rodinných a bytových domech. Účelové prostředky ve výši 0,3 mld. Kč získaly obce ze Státního fondu dopravní infrastruktury na výstavbu a obnovu silniční sítě statutárních měst, další prostředky byly určeny na financování dopravní infrastruktury v příslušných oblastech. Celkové výdaje obcí ve sledovaném období dosáhly 122,6 mld. Kč, to je 39,8 % úrovně předpokládané rozpočtem. Ve srovnání s pololetím předchozího roku byly výdaje nižší o 2,1 mld. Kč, k poklesu došlo pouze v části kapitálových výdajů. Běžné výdaje činily 96,0 mld. Kč, oproti pololetí loňského vzrostly o 1,4 mld. Kč. Ve srovnání s nárůstem běžných výdajů dosahovaných mezi pololetími v předchozích letech se jedná o dosud nejnižší nárůst. Náklady na nákup vody, paliv, energie, služeb a ostatní nákupy, které tvoří největší skupinu výdajů byly vykázány ve výši 22,7 mld. Kč, v pololetí loňského roku to bylo 23,7 mld. Kč. Ke snížení výdajů došlo také na položce nákupy materiálu, jejichž objem 1,7 mld. Kč byl o 0,1 mld. Kč nižší.

124

Výdaje na neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím činily 16,8 mld. Kč a proti pololetí předchozího roku byly vyšší o 0,9 mld. Kč. Objem neinvestičních transferů obyvatelstvu dosáhl 12,9 mld. Kč, ve srovnání s loňským pololetím byl nižší o 0,4 mld. Kč; jedná se především o prostředky na dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky zdravotně postiženým a prostředky na příspěvek na péči, jejichž výplatu příjemcům zprostředkovávají obce a hl.m. Praha. Celkový objem vyplacených sociálních dávek činil 12,6 mld. Kč, což je o 0,4 mld. Kč méně nežli v pololetí předchozího roku. Na platy a ostatní platby za provedenou práci včetně povinného pojištění placeného zaměstnavatelem vynaložily obce zhruba stejnou částku jako v pololetí minulého roku, tj. 15,5 mld. Kč. Výdaje obcí na zajištění dopravní obslužnosti činily 2,2 mld. Kč a proti loňskému pololetí vzrostly o 0,1 mld. Kč. Nejvyšší nárůst v absolutním i relativním vyjádření byl vykázán ve výdajích na neinvestiční transfery podnikatelským subjektům, jejich objem činil 9,0 mld. Kč (o 1,4 mld. Kč více nežli v pololetí loňského roku). Objem neinvestičních transferů neziskovým a podobným organizacím (5,5 mld. Kč) byl vyšší oproti pololetí minulého roku zhruba o 0,2 mld. Kč. Tabulka č. 67: Výdaje obcí a DSO k 30. červnu v letech 2009 – 2011 (v mil. Kč) Index 2009 I. Běžné výdaje z toho: Platy a ostatní. platby za provedenou práci Nákup materiálu Nákup vody,paliv,energ.,služeb a ost. nákupy Výdaje na dopravní obslužnost Neinvestiční transfery podnikatel. subjektům Neinvestiční transfery nezisk. a podob. org. Neinvestiční transfery příspěv. a podob. org. Neinvestiční transfery obyvatelstvu z toho: sociální dávky II. Kapitá lové výdaje z toho: Investiční nákupy a související výdaje Nákup akcií a majetkových podílů Investiční transfery podnikatel. subjektům Investiční transfery nezisk. a podobným org. Investiční transfery příspěvk. organizacím Výdaje celkem

2010

2011

20 10 / 2009

2011 / 2010

89 401,4

9 4 526,2

95 962,6

105,7

101,5

10 1 21 1 7 5 15 12 12 27

675,9 830,6 910,7 011,5 892,7 288,7 381,9 620,1 350,1 187,5

1 1 744,7 1 821,6 2 3 690,3 2 069,3 7 554,5 5 281,5 1 5 882,5 1 3 358,9 1 3 014,7 3 0 157,8

11 749,8 1 714,3 22 656,8 2 226,0 8 996,9 5 454,9 16 765,8 12 938,2 12 568,3 26 603,8

110,0 99,5 108,1 204,6 95,7 99,9 103,3 105,9 105,4 110,9

100,0 94,1 95,6 107,6 119,1 103,3 105,6 96,9 96,6 88,2

22 822,9 269,6 2 739,4 124,9 499,8

2 6 534,3 385,1 875,6 194,6 663,1

23 560,6 166,5 908,2 118,6 588,4

116,3 142,8 32,0 155,8 132,7

88,8 43,2 103,7 60,9 88,7

116 588,9

12 4 684,0

122 566,4

106,9

98,3

Kapitálové výdaje obcí činily 26,6 mld. Kč, což znamená meziroční snížení o 3,6 mld. Kč. Poklesu výdajů byl zaznamenán ve všech hlavních skupinách kapitálových výdajů s výjimkou investičních transferů podnikatelským subjektům, jejich dosažený objem 0,9 mld. Kč však byl proti pololetí minulého roku vyšší pouze o desítky milionů. Výdaje na investiční nákupy a související výdaje, které představují největší podíl na kapitálových výdajích, činily 23,6 mld. Kč a byly tak o 3,0 mld. Kč nižší oproti pololetí minulého roku. Výdaje na nákup akcií a majetkových byly zaúčtovány ve výši 0,2 mld. Kč (tj. o 0,2 mld. Kč méně), investiční transfery neziskovým a podobným organizacím činily 0,1 mld. Kč a investiční transfery příspěvkovým organizacím 0,6 mld. Kč, v obou těchto skupinách to znamená snížení proti pololetí minulého roku o 0,1 mld. Kč.

125

4.

Příjmy a výdaje regionálních rad

Regionální rady působí již pátým rokem jako řídící orgány regionálních operačních programů (ustaveny byly k 1.7.2006). Jejich prostřednictvím jsou čerpány finanční prostředky na projekty spolufinancované z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Výše příjmů a výdajů, které procházejí rozpočty regionálních rad bezprostředně souvisí s počtem projektů podpořených z regionálních operačních programů a časovým rozložením jejich výběru a realizace (tj. vyhlašování výzev, předkládání projektů, hodnocení a výběr projektů, realizace projektů, uvolňování prostředků příjemcům dotací). Regionální operační programy jsou nyní za polovinou období svého trvání. Tabulka č. 68: Příjmy a výdaje regionálních rad (v mil. Kč) Ukazatel 1

Skutečnost k 30.6. 2010 2

Nedaňové příjmy

34,5

Kapitálové příjmy

0,1

Přijaté transfery (po konso lidaci)

rozpočet 2011 schválený po změnách 3

4 50,0

50,0

Skutečnost k 30.6.2011 5

% plnění ro zpočtu 6

112,6

Index 2011/2010 7

225,2

326,4

25,5

50,4

0,0

13 609, 7

2 7 861,4

26 873,1

6 859,0

13 504,6

2 7 561,4

26 573,1

6 722,6

25,3

49,8

105,1

300,0

300,0

136,4

45,5

129,8

13 644,2

2 7 911,4

26 923,1

6 964,8

25,9

51,0

z toho: - ze státního rozpočtu - z rozpo čtu krajů Příjmy celkem

(po konsolidaci)

Běžné výdaje

(po konsolidaci)

545,6

2 493,4

2 330,6

529,0

22,7

97,0

Kapitálové výdaje (po konsolidaci)

10 383,1

2 5 418,0

24 592,5

4 608,7

18,7

44,4

Výdaje celkem

10 928,7

2 7 911,4

26 923,1

5 137,7

19,1

47,0

2 715,5

0,0

0,0

1 827,1

(po konsolidaci)

Saldo příjmů a výdajů (po konsolidaci)

.

67,3

Rozpočet na rok 2011 vycházel z předpokladu pokračování trendu zahájeného v roce 2009, to znamená růstu počtu podpořených projektů a tím i vyššího objemu finančních prostředků na jejich financování. V kapitole Ministerstvo pro místní rozvoj, které je zprostředkovatelem toku finančních prostředků z Evropské unie regionálním radám, byly vyčleněny pro realizaci regionálních operačních programů prostředky ve výši 27,6 mld. Kč, převážná část, zhruba 91 %, byla určena na investiční účely. Dotace z rozpočtů krajů, které jsou určeny především na zajištění vlastního provozu regionálních rad byly předpokládány ve výši 0,3 mld. Kč. Regionální rady v průběhu pololetí zaúčtovaly do svých rozpočtů příjmy ve výši 7,0 mld. Kč, tj. o polovinu méně proti srovnatelnému období předchozího roku, plnění předpokladů rozpočtu činilo 25,5 %. Transfery ze státního rozpočtu z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj činily 6,9 mld. Kč, z rozpočtů krajů bylo poskytnuto 0,1 mld. Kč. Výdaje regionálních rad činily 5,1 mld. Kč a proti pololetí minulého roku byly nižší o 5,8 mld. Kč. V souladu se záměry rozpočtu představují rozhodující část výdajů kapitálové výdaje, které činily 4,6 mld. Kč, tj. 89,7 % celkových výdajů. Největší objem kapitálových výdajů směřoval do rozpočtů obcí (2,7 mld. Kč), rozpočtů krajů (0,9 mld. Kč) a podnikatelským subjektům (0,8 mld. Kč). Běžné výdaje činily 0,5 mld. Kč a byly zhruba stejné jako v pololetí předchozího roku. Hospodaření regionálních rad v 1. pololetí skončilo přebytkem ve výši 1,8 mld. Kč (v pololetí předchozího roku činil přebytek 2,7 mld. Kč). Příjmy regionálních rad a v návaznosti na to i jejich výdaje byly v 1. pololetí podstatně nižší jak ve srovnání s předpoklady rozpočtu, tak i ve srovnání s výsledky v pololetí předchozího

126

roku. Vzhledem k tomu, že převádění finančních prostředků státního rozpočtu z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj do rozpočtů jednotlivých regionálních rad a jejich uvolňování příjemcům dotací se odvíjí od průběhu realizace projektů, lze předpokládat, že dosavadní nižší příjmy i výdaje regionálních rad souvisí s časovým rozložením jednotlivých etap realizace programů, a že hlavní váha uvolňování dotací příjemcům bude soustředěna do období druhého pololetí. V průběhu čerpání finančních prostředků se také mohly mírně negativně odrazit problémy v činnosti některých regionálních rad (pozastavení proplácení dotací v souvislosti policejním vyšetřováním v úřadech dvou regionálních rad). Konečné hodnocení bude možné provést až na základě výsledků za celý rok. Hlavní město Praha, které vykonává činnost řídícího orgánu operačních programů pro region soudržnosti Praha spolufinancovaných z prostředků EU přijalo ze státního rozpočtu, z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj, celkem 0,8 mld. Kč, z toho na realizaci OP Adaptabilita 0,2 mld. Kč a OP Konkurenceschopnost 0,6 mld. Kč.

5.

Zadluženost

Ke konci 1. pololetí roku 2011 vykázaly obce (vč. jimi zřizovaných příspěvkových organizací) celkový dluh ve výši 81,6 mld. Kč, což znamená snížení ve srovnání s koncem minulého roku o 1,7 mld. Kč (tj. pokles o 2,0 %). V celkovém objemu zadluženosti obcí mají nadále nejvyšší váhu bankovní úvěry, jejichž podíl ke konci pololetí mírně klesl a činil téměř 71,5 % celkové zadluženosti. Emitované komunální dluhopisy se na celkové zadluženosti podílely zhruba 19,4 % a zbývající část (9,1 %) tvořily přijaté návratné finanční výpomoci a půjčky ze státního rozpočtu, státních fondů (Státní fond rozvoje bydlení, Státní fond životního prostředí) a ostatní dlouhodobé závazky. Tabulka č. 69: Souhrnné údaje o zadluženosti obcí ČR od roku 2001 (v mld. Kč) Ukazatel

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

k 30.6.2011

Úvěry

22,6

27,3

35,2

38,5

43,7

47,1

46,7

47,4

55,8

59,9

58,3

Komunální dluhopisy

13,3

15,9

21,7

23,9

23,5

22,9

22,6

22,7

14,7

15,8

15,8

Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy

12,4

12,6

13,5

12,4

11,8

10,9

9,9

10,0

10,1

7,6

7,5

Celkem

48,3

55,8

70,4

74,8

79,0

80,9

79,2

80,1

80,6

83,3

81,6

V průběhu 1. pololetí přijaly obce úvěry a půjčky ve výši 5,1 mld. Kč a uhradily splátky jistin ve výši necelých 6,8 mld. Kč, tzn. převažovalo splácení úvěrů a půjček nad jejich čerpáním. Tento fakt se pozitivně projevil na už zmíněném poklesu celkového dluhu. Kromě toho došlo v průběhu 1. pololetí k uhrazení dvou emisí komunálních dluhopisů hl. m. Prahy v celkové výši 5,0 mld. Kč a nové emisi komunálních dluhopisů ve stejné hodnotě. Z tohoto důvodu se hodnota vydaných komunálních dluhopisů k 30. 6. 2011 nezměnila. Na celkové zadluženosti obcí se stále výrazně podílí zadluženost čtyř největších měst (hlavní město Praha a města Brno, Ostrava a Plzeň), jejichž dluh tvoří 48,4 % celkové zadluženosti obcí. Celková výše dluhu vykázaná těmito městy činila ke konci pololetí 39,5 mld. Kč. I přes mírný pokles celkového dluhu těchto největších měst oproti stavu vykázanému ke konci loňského roku došlo k mírnému nárůstu jejich podílu na celkovém dluhu všech obcí o 0,3 p.b.

127

Tabulka č. 70: Vývoj podílu zadluženosti hl. m. Prahy, Brna, Ostravy a Plzně na celkové zadluženosti obcí od roku 2001 (v mld. Kč) Ukazatel

2001

Celková zadluženost obcí v ČR

2002

48,3

2003

55,8

70,4

2004 74,8

2005

2006

79,0

2007

80,9

79,2

2008 80,1

2009

2010

80,6

83,3

k 30.6.2011 81,6

Zadluženost 4 největších měst

24,2

29,6

42,4

45,9

48,4

47,4

46,3

45,8

39,3

40,1

39,5

% podíl 4 největších měst na celkové zadluženosti

50,1

53,0

60,2

61,4

61,3

58,6

58,5

57,2

48,8

48,1

48,4

Dobrovolné svazky obcí vykázaly ke konci pololetí zadluženost ve výši 2,4 mld. Kč, ve srovnání s koncem roku 2010 se dluh snížil o 0,3 mld. Kč. Dluh je tvořen především úvěry, které činí 2,1 mld. Kč, zbývající část představují zejména přijaté návratné finanční výpomoci. Dobrovolné svazky obcí využívají získané prostředky především na rozvoj a obnovu místní infrastruktury a na akce související s ochranou životního prostředí. Kraje (vč. jimi zřízených příspěvkových organizací) vykázaly dluh ve výši 19,6 mld. Kč, z toho úvěry činily 17,4 mld. Kč (kraje dosud neemitovaly žádné komunální dluhopisy). Ve srovnání s koncem předchozího roku se zadluženost krajů zvýšila o 2,5 % (tj. o 0,5 mld. Kč). Některé kraje zahájily nebo pokračují v čerpání úvěrů poskytnutých Evropskou investiční bankou, které jsou využívány zejména na akce spojené s investicemi do regionální infrastruktury. Čerpání úvěrů bývá rozloženo do několika tranší se splatností 10 až 25 let. Tabulka č. 71: Souhrnné údaje o zadluženosti krajů ČR v letech 2003 – 2010 (v mld.Kč) Ukazatel

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

k 30.6.2011

Úvěry Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy

0,2

0,4

1,8

6,5

9,4

11,9

17,4

16,6

17,4

1,1

1,1

1,1

1,2

1,0

2,7

3,5

2,5

2,2

Celkem

1,3

1,5

2,9

7,7

10,4

14,6

20,9

19,1

19,6

Regionální rady vykázaly k 30. 6. 2011 velmi nízkou zadluženost, její hodnota byla shodná s hodnotou vykázanou za rok 2010, a sice 1,0 mil. Kč. Celá tato částka představuje přijatou návratnou finanční výpomoc mezi rozpočty. Regionální rady i nadále hospodaří bez přijatých úvěrů. Územní rozpočty k 30.6.2011 vykázaly v souhrnu zadluženost1920 ve výši 103,6 mld. Kč, což je o 1,4 % méně než ke konci předchozího roku.

19 Do údajů o zadluženosti jsou od 1.1.2010 zahrnovány stavy na syntetických účtech 281, 282, 283, 289, 322, 326, 362,

451, 452, 456, 457, 459 a 463 (do konce roku 2009 byly do údajů zahrnovány stavy na syntetických účtech 272, 281, 282, 283, 289, 322, 951, 953, 958, 959). 20 Údaje aktuální k 16.8.2011

128

IV. Vývoj státních finančních aktiv a pasiv 1.

Státní finanční aktiva a pasiva

Vývoj státních finančních aktiv a pasiv za 1. pololetí 2011 charakterizují následující údaje: Tabulka č. 72: Vývoj státních finančních aktiv a pasiv za 1. pololetí 2011 (v mld. Kč)

1. Prostředky státu na depozitních bankovních účtech SFA 2. Pohledávky státu vůči zahraničí vč.pohledávek z deblokací 3. Pohledávky státu vůči tuzemsku z NFV a realizovaných záruk 4. Majetkové účasti státu vůči zahraničí a tuzemsku ve správě MF z toho : převedené z České konsolidační agentury 5. Cenné papíry a ostatní finanční aktiva Státní finanční aktiva celkem 1. Závazky z emise státních dluhopisů v tom: v držbě u domácích bank v držbě u ostatních tuzemských subjektů v držbě u zahraničních subjektů a zahraniční emise v držbě u neidentifikovatelných držitelů 2. Přímé a nepřímé závazky státu vůči zahraničí v tom: přímé vládní závazky vůči zahraničí směnky emitované k úhradě účasti státu u mezinárodních bank 3. Závazky z nesplaceného upsaného kapitálu Státní finanční pasiva celkem Saldo státních finančních aktiv a pasiv v tom: pozice vůči tuzemské bankovní soustavě pozice vůči ostatním subjektům v tuzemsku pozice vůči zahraničí neidentifikovatelní držitelé SDD

St av k Změna za 1.1.2011 30.6.2011 1. pololetí 2011 (+,-) 75,6 127,1 +51,5 23,1 20,8 -2,3 9,6 18,0 +8,4 82,8 79,6 -3,2 3,8 3,8 109,5 147,1 +37,6 300,6 392,6 +92,0 1 276,5 1 345,4 +68,9 488,8 513,2 +24,4 394,4 410,7 +16,3 373,3 401,5 +28,2 20,0 20,0 67,5 67,5 67,2 67,2 0,3 0,3 62,6 59,8 -2,8 1 406,6

1 472,7

+66,1

-1 106,0 -329,9 -353,9 -402,2 -20,0

-1 080,1 -277,0 -349,8 -433,3 -20,0

+25,9 +52,9 +4,1 -31,1 -

Celkové záporné saldo státních finančních aktiv a pasiv dosáhlo ke 30.6.2011 úrovně cca 1 080 mld. Kč. Vykázaný mírný pokles v rozsahu necelých 26 mld. Kč je na jedné straně odrazem pokračujícího růstu zadluženosti z titulu emisí státních dluhopisů, na straně druhé výrazným zvýšením hodnoty volných peněžních prostředků, uložených na účtech státních finančních aktiv, především pak na umořovacím účtu, kde jsou kumulovány výnosy získané z emisí státních dluhopisů v 1. pololetí 2011. S tím souvisí i zlepšení finanční pozice ve vztahu k tuzemským bankovním subjektům o 52,9 mld. Kč a naopak zhoršení této pozice vůči zahraničí o 31,1 mld. Kč. Z hlediska posuzování celkové finanční pozice státu současně nelze opominout ani záporný stav účtu Řízení likvidity státní pokladny (který však není součástí státních finančních aktiv) v řádu 81 mld. Kč.

2.

Operace s peněžními prostředky státu v tuzemsku

Příjmové a výdajové operace státního rozpočtu, kryté prostředky depozitních bankovních účtů SFA, se týkají rozpočtové kapitoly OSFA, transferů z této kapitoly do jiných rozpočtových kapitol, prostředků z přímých dlouhodobých úvěrů přijatých ze zahraničí a některých dalších příjmových a výdajových operací, probíhajících zejména na umořovacím účtu SFA. Za 1. pololetí roku 2011 ve srovnání se skutečností stejného období předchozího roku charakterizují tyto rozpočtové i mimorozpočtové operace údaje uvedené v následující tabulce:

129

Tabulka č. 73: Operace s peněžními prostředky státu v tuzemsku (v mil. Kč) Skutečnost Skutečnost Index za 1.pololetí za 1.pololetí 2011/2010 2010 2011 % A. Příjmy z operací na účtech SFA celkem 17 235,5 5 597,6 32,5 v tom: příjmové operace kapitoly OSFA 2 726,0 2 027,2 74,4 ostatní příjmové operace SFA 14 509,5 3 570,4 24,6 B. Výdaje z operací na účtech SFA celkem 14 221,5 6 467,8 45,5 v tom: výdajové operace kapitoly OSFA 75,4 53,1 70,4 transfery z OSFA do jiných rozpočtových kapitol 1 308,3 789,9 60,4 ostatní výdajové operace SFA 12 837,8 5 624,8 43,8 Saldo příjmů a výdajů z operací SFA celkem (- schodkové) 3 014,0 -870,2 -28,9 z toho: za kapitolu OSFA vč. transferů 1 342,3 1 184,2 88,2 -3 014,0 870,2 -28,9 Financování salda příjmů a výdajů operací SFA v tom: z prostředků depozitních účtů SFA -1 342,3 -1 184,2 88,2 z přímých dlouhodobých úvěrů ze zahraničí 3 068,1 448,6 14,6 z emisí státních dluhopisů -4 739,8 1 605,8 -33,9

U operací za kapitolu OSFA vč. transferů bylo dosaženo přebytkového salda v rozsahu přesahujícím 1 184 mil. Kč, což bylo odrazem výrazně vyšších příjmů při současné nižší úrovni čerpání, a to především přímých výdajů. Příjmy kapitoly OSFA ve výši 2 027 mil. Kč představovaly plnění na 48,4 % ročního rozpočtu, k čemuž přispěly zejména objemově významné příjmy z finančního investování na jaderném účtu a účtu rezervy pro důchodovou reformu (celkem 528 mil. Kč), příjmy z dividend (246 mil. Kč) a odvody od původců radioaktivních odpadů (768 mil. Kč). Převody prostředků z výnosů privatizovaného majetku v úhrnné výši 480 mil. Kč zdrojově pokrývaly uskutečněné transfery z kapitoly OSFA do kapitoly MZe na spolufinancování programů protipovodňových opatření (480 mil. Kč). Přímé výdaje rozpočtové kapitoly OSFA v 1.pololetí 2011 dosáhly hodnoty 53,1 mil. Kč, což tvoří pouhých 2,5 % schváleného rozpočtu. Standardní položkou byly výdaje na financování činnosti Správy úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) v rozsahu 45,1 mil. Kč. Celkem 5 mil. Kč bylo uvolněno na jednotlivé akce v rámci realizace reformy veřejné správy, řešení mimořádných situací a posílení územně samosprávných celků. Na restituční úhrady zemědělského majetku byla poskytnuta záloha ve výši 3 mil. Kč. U značné části rozpočtovaných výdajových položek nedošlo k přímým výdajům, ale k transferům účelových prostředků SFA na krytí příslušných výdajů realizovaných v jiných rozpočtových kapitolách. Transfery z kapitoly OSFA do jiných rozpočtových kapitol se tak na celkových výdajích podílely částkou cca 790 mil. Kč, což proti schválenému rozpočtu představuje plnění na 49,5 %. Největší podíl připadl na transfery do kapitoly MZe z titulu financování nových protipovodňových opatření a odstraňování povodňových škod (480 mil. Kč) včetně akce Nové Heřmínovy (50 mil. Kč). Další transfery účelových prostředků SFA do kapitoly MZe byly pokryty z položky „Transfery k obnově a rozvoji vědeckovýzkumné základny“ a týkaly se výdajů určených na obnovu infrastruktury vodovodů a kanalizací (137 mil. Kč) a na zlepšení funkčnosti vodních děl (80 mil. Kč). Z položky na financování akcí v rámci programů ve veřejném zájmu bylo do kapitoly MZe uvolněno 18,5 mil. Kč. Do kapitoly MK byl realizován transfer 24,4 mil. Kč na programy související se zánikem věcných břemen na restituovaném majetku. Výrazné přebytkové saldo příjmů a přímých výdajů kapitoly OSFA ve výši téměř 2 mld. Kč, stejně jako celkové saldo po zahrnutí transferů v rozsahu 1,2 mld. Kč, které fakticky

130

znamenalo nárůst prostředků na depozitních bankovních účtech SFA z minulých let, se promítlo ve financování celkového salda operací SFA. Financování transferovaných výdajů je přitom oproti hodnotě vykazované k pololetí roku 2010 nižší o 0,5 mld. Kč. Pokud jde o ostatní příjmové a výdajové operace na depozitních účtech SFA, došlo u příjmových operací v celkové výši 3,6 mld. Kč zejména k inkasu úrokových prémií z emisí SDD, které byly na umořovacím účtu realizovány v částce přesahující 2,7 mld. Kč, což je hodnota nižší než v 1. pololetí 2010 především z důvodu menšího poklesu výnosů do splatnosti oproti kupónovým sazbám než ve stejném období minulého roku. Část ostatních výdajových operací realizovaných na umořovacím účtu ve výši cca 5,2 mld. Kč, která byla plně pokryta z rozpočtové kapitoly Státní dluh, se týká především výplaty kupónu 3. emise eurobondů ve výši 2,5 mld. Kč, dále pak swapových operací, úhrad splátek diskontovaných úroků SPP a SDD a rovněž úhrad úroků z půjček přijatých na umořovací účet pro účely řízení likvidity. Přehled o financujících operacích, které byly za 1. pololetí 2011 realizovány na korunových depozitních účtech SFA, zejména na účtu umořovacím, podává v porovnání se skutečností za stejné období roku 2010 následující tabulka: Tabulka č. 74: Financující operace na korunových depozitních účtech SFA (v mil. Kč) Skutečnost Skutečnost za 1. pololetí za 1.pololetí 2010 2011 1. Saldo revolvingových a jiných emisí SPP na umořovacím účtu 1 011,0 27 746,0 2. Výnosy z tuzemských emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů 85 565,9 96 089,1 3. Výnosy ze zahraničních emisí dlouhodobých státních dluhopisů 0,0 5 395,3 4. Splátky jistiny střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů -21 000,0 -51 798,5 5. Výnosy z čerpání přímých dlouhodobých úvěrů ze zahraničí 3 293,7 600,0 6. Splátky jistiny dlouhodobých úvěrů ze zahraničí -511,7 -566,7 7. Změna stavu krátkodobých prostředků na depozitních účtech SFA -66 814,3 -78 341,7 8. Saldo operací finančního investování (- převaha nákupu cenných papírů) -776,6 -1 366,3 9. Ostatní financující operace na umořovacím účtu 24 375,3 3 113,0 25 143,3 870,2 Celkové saldo financujících operací na depozitních účtech SFA Financující operace na depozitních účtech SFA

Výše uvedené údaje potvrzují převažující podíl výnosů z emisí státních dluhopisů na umořovacím účtu k zajištění předstihového krytí očekávané vysoké schodkovosti státního rozpočtu ve druhé polovině roku 2011. To je zřejmé zejména z vazby mezi výnosy z emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů a změnou stavu krátkodobých depozit SFA. Ačkoliv výnosy z emisí SDD, snížené o splátky emisí SDD, nadále převyšují saldo čerpání a splátek SPP, dosahuje čistý přírůstek SPP objemově významně vyšší hodnoty na úrovni 27,7 mld. Kč oproti 1,0 mld. Kč za 1.pololetí 2010. Výnosy z přímých dlouhodobých úvěrů ze zahraničí, t.j. konkrétně z úvěrových tranší čerpaných od EIB (600 mil. Kč), převýšily v 1. pololetí 2011 příslušné infrastrukturální rozpočtové výdaje, transferované prostřednictvím kapitoly Státní dluh v celkovém rozsahu 448,6 mil. Kč. Jak již bylo uvedeno výše, volné krátkodobé peněžní prostředky nad úroveň krytí rozpočtového schodku umožnily v rámci řízení likvidity souhrnného účtu státní pokladny provádět finanční investování na účtu Řízení likvidity státní pokladny operacemi nákupu a zpětného prodeje pokladničních poukázek ČNB. Za 1. pololetí 2011 dosáhl výnos z tohoto krátkodobého finančního investování částky 174 mil. Kč. Na jaderném účtu SFA byly v 1. pololetí 2011 postupně proinvestovány prostředky v úhrnném objemu 10 302,8 mil. Kč. Konkrétně bylo investováno 7 496 mil. Kč do REPO operací se zajištěním státními pokladničními poukázkami (SPP) a poukázkami ČNB a dále

131

2 806,8 mil. Kč do nákupu emitovaných SPP v nominální hodnotě 2 834 mil. Kč. K 30.6.2011 bylo portfolio jaderného účtu tvořeno ze 71 % dlouhodobými státními dluhopisy (SDD), 21 % připadalo na SPP a pouhých 8 % na REPO operace. Výnos z krátkodobého finančního investování, inkasovaný na jaderný účet v uvedeném období (bez narostlého úroku), činil 34,8 mil. Kč. Z této částky připadá na výnosy z REPO operací 3,2 mil. Kč a na výnosy z investování do SPP celkem 31,6 mil. Kč. V dubnu byla na jaderný účet připsána rovněž výplata ročních kuponů z veškerých držených SDD, která představovala výnos ve výši 429,2 mil. Kč. V souladu s ustanovením § 36 zákona č.218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, je ve státních finančních aktivech zřízen účet Rezervy pro důchodovou reformu (důchodový účet), na kterém jsou soustřeďovány zejména rozdíly z příjmů a výdajů připadajících na důchodové pojištění. V 1.pololetí 2011 byly na tomto účtu postupně proinvestovány prostředky v objemu 94 966,5 mil. Kč, a to 74 887,2 mil. Kč do REPO operací se zajištěním poukázkami ČNB a SPP a dále 12 493,9 mil. Kč do nákupu SPP v nominální hodnotě 12 603 mil. Kč. V návaznosti na aktualizaci investiční strategie důchodového účtu, kterou bylo umožněno finanční investování volných prostředků v horizontu roku 2012, byly z portfolia MF nakoupeny SDD za celkovou částku 7 585,4 mil. Kč. Konečná splatnost těchto SDD v úhrnné nominální hodnotě 7 355,4 mil. Kč je stanovena na rok 2012. Celkem bylo pro důchodový účet v 1.pololetí 2011 z krátkodobého finančního investování dosaženo výnosu (bez započtení narostlého úroku) cca 64,4 mil. Kč, z toho 40,5 mil. Kč se týkalo REPO operací a 23,9 mil. Kč obchodů s SPP. Portfolio důchodového účtu bylo ke 30.6.2011 rozloženo do SDD (34 %), SPP (58 %) a REPO operací (8 %).

3.

Státní zahraniční pohledávky

Podíl pohledávek vůči zahraničí na celkovém objemu státních finančních aktiv se snížil ze 7,7 % na 5,3 %, což bylo ovlivněno nejen faktickým snížením stavu pohledávek státu vůči zahraničí, ale z větší části i absolutním zvýšením celkového stavu státních finančních aktiv. Do kategorie zahraničních pohledávek je zahrnována rovněž pohledávka státu ve výši 1,1 mld. Kč (ke 30.6.2011) za iránskou státní společností APPI z titulu realizované státní záruky, jejíž podíl na celkovém objemu těchto pohledávek činí 5,2 % a jejíž pokles ve sledovaném období jde pouze na vrub kursových rozdílů. Tabulka č. 75: Státní zahraniční pohledávky (v mil. Kč) Státní zahraniční pohledávky celkem Stav

v tom : vládní pohledávky

podíl v %

převzaté zahraniční pohledávky

podíl v %

pohledávky za deblokátory

podíl v %

- k 1. 1. 2011

21 912,2

14 572,7

66,5

6 988,8

31,9

350,7

1,6

- k 30. 6. 2011

19 660,7

13 671,3

69,5

5 367,1

27,3

622,3

3,2

Změna stav u za 1. pololetí (+,-)

-2 251,5

-901,4

-1 621,7

271,6

z toho : vyúčtované kursové rozdíly

-1 484,8

-952,5

-508,9

-23,4

Celkově došlo ke snížení stavu zahraničních pohledávek státu o 2,2 mld. Kč, což představovalo snížení o 10,3 %. Po eliminování vlivu kursových rozdílů se u jednotlivých bloků zahraničních pohledávek jednalo o následující operace. U vládních pohledávek se úhrady v celkovém objemu 33,9 mil. Kč týkaly inkasa z deblokace pohledávky vůči Myanmaru (16,9 mil. Kč při disážiu 8 mil. Kč) a splátky úroků z Iráku

132

(17 mil. Kč). Současně došlo k navýšení o 32,4 mil. Kč v návaznosti na vyúčtování připsaných úroků (z toho 32,3 mil. Kč se týkalo pohledávky vůči Iráku). U zahraničních pohledávek převzatých od ČSOB byly realizovány splátky ve prospěch příjmů státního rozpočtu pouze v rozsahu 0,7 mil. Kč a jednalo se o inkaso z Ruské federace. Navýšení pohledávky o 19,2 mil. Kč představovalo připsané úroky, z čehož na Irán připadlo 15,4 mil. Kč a na Kubu 3,8 mil. Kč. V souladu s příslušnou mezivládní dohodou došlo ke snížení zadluženosti Ruské federace ve výši 1 131,3 mil. Kč. Konkrétně se jednalo o převedení pohledávky v objemu 990,6 mil. Kč (58,8 mil. USD) na společnost BMC Agro Industry (Dohodou o narovnání byla současně řešena úhrada již dříve postoupené pohledávky). Ve vazbě na převod této pohledávky byl zároveň ve výši 140,7 mil. Kč (8,4 mil. USD) realizován i odpis úroků, které s převodem pohledávky souvisely, ale nebyly ruskou stranou uznány.

4.

Majetkové účasti státu u mezinárodních a tuzemských společností

Stav majetkových účastí státu u mezinárodních a tuzemských společností se snížil o cca 3,2 mld. Kč na hodnotu 79,6 mld. Kč, přičemž se jednalo výhradně o dopady vyúčtovaných kursových rozdílů. Podíl majetkových účastí na celkovém stavu státních finančních aktiv poklesl z 27,5 % na 20,3 %. U závazků z titulu upsaného a nesplaceného kapitálu došlo k poklesu o 2,8 mld. Kč, což představovalo snížení o 5 % a týkalo se v plném rozsahu vyúčtovaných kursových rozdílů v souvislosti s posilováním směnného kursu Kč vůči USD. Podíl nesplaceného kapitálu na celkovém vykazovaném stavu státních finančních pasiv se snížil ze 4,5 % na 4,1 %. Příjmy z titulu správcovství majetkových účastí státu byly inkasovány v kapitole OSFA v úhrnné výši 245,7 mil. Kč. Tuto částku tvořily dividendy od ČMZRB (132 mil. Kč) a dále příjmy z majetkové účasti ve společnosti E.ON, AG. ve správě Ministerstvo práce a sociálních věcí (113,7 mil. Kč) s určením pro důchodovou reformu v souladu s usnesením vlády ze dne 25.8.2004 č.797.

5.

Státní půjčky, návratné finanční výpomoci a jiné tuzemské pohledávky státu

Stav pohledávek státu z poskytnutých státních půjček a návratných finančních výpomocí vedených ve státních finančních aktivech zůstal v 1. pololetí 2011 prakticky nezměněn na úrovni téměř 5,9 mld. Kč. Tyto pohledávky se týkají státních půjček a návratných finančních výpomocí poskytnutých z rozpočtových kapitol VPS a OSFA (tj. krytých z prostředků státních finančních aktiv). Rozdíl stavu pohledávek k 1.1.2011 oproti stavu vykazovanému ke 31.12.2010, představuje pokles o 7,8 mld. Kč z důvodu zániku Zajišťovacího fondu družstevních záložen a přechodu veškerých jeho závazků na Ministerstvo financí k datu 1.1.2011. Tabulka č. 76: Pohledávky ze státních půjček a návratných finančních výpomocí (v mil. Kč) Pohledávky ze státních půjček a návratných finančních výpomocí - státní půjčka na plynárenské VIA - NFV z kapitoly VPS z toho : Zajišťovací fond družstevních záložen Garanční fond obchodníků s CP Ostatní NFV - NFV ze státních finančních aktiv Státní půjčky a NFV úhrnem

Stav k 1.1.2011 4 566,3 1 311,2 0,0 1 134,0 177,2 0,0 5 877,5

133

Nově poskytnuté

Splátky od Jiná změna dlužníků stavu (+,-)

59,4

0,2

-7,8

59,4

0,2

-7,8

59,4

0,2

-7,8

Stav k 30.6.2011 4 566,3 1 362,6 0,0 1 134,0 228,6 0,0 5 928,9

Nově byly v 1. pololetí 2011 poskytnuty z rozpočtové kapitoly VPS tři návratné finanční výpomoci v úhrnné výši 59,4 mil. Kč, kterými byla řešena obtížná finanční situace jednotlivých územně samosprávných celků. Obec Terezín obdržela částku 8 mil. Kč na jednorázovou úhradu exekučního výměru, obec Chlumec částku 14 mil. Kč na jednorázovou úhradu závazků po lhůtě splatnosti a město Kolín částku 37,4 mil. Kč na jednorázovou úhradu zbývajícího závazku z úvěru, poskytnutého na financování výstavby průmyslové zóny KolínOvčáry. Část svého závazku z titulu poskytnuté návratné finanční výpomoci uhradila obec Terezín, a to ve výši 0,2 mil. Kč. V souladu s ustanovením § 35 odst.1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, bylo na základě rozhodnutí ministra financí ze dne 27. dubna 2011 jednostranně upuštěno od vymáhání nedobytných pohledávek v úhrnné výši 4,3 mil. Kč. Po ukončení konkurzu VDI Kožetvorba a realizaci rozvrhového usnesení byla zbývající pohledávka za touto společností ve výši 3,5 mil. Kč odepsána jako dále nevymahatelná. Příjmy, inkasované v 1. pololetí 2011 na příjmové účty kapitoly VPS v celkovém rozsahu 5,5 mil. Kč, představují splátky pohledávek z návratných finančních výpomocí, poskytnutých z ostatních kapitol státního rozpočtu a evidovaných mimo bilanci státních finančních aktiv a pasiv. Ty se týkaly především půjček uvolněných prostřednictvím kapitoly Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí městům a obcím na podporu ekologických opatření, resp. výstavbu vodovodů, kanalizací a čističek odpadních vod (celkem 4,5 mil. Kč). Zbývající částka 1 mil. Kč připadá na splátky půjček, poskytovaných v 1. polovině 90. let subjektům agropotravinářského komplexu, které jsou realizovány prostřednictvím účtů jednotlivých finančních úřadů. V rámci podrozvahové evidence státních finančních aktiv jsou vedeny též pohledávky státu za organizacemi, kterým byly v roce 1991 ze státních prostředků poskytnuty zálohy na budoucí odkoupení splatných pohledávek za odběrateli v Iráku v souvislosti s uvalením hospodářského embarga na Irák a Kuvajt. Na základě rekonciliace pohledávek za iráckými odběrateli a dohody o náhradním plnění získaly poškozené organizace cenné papíry splatné v letech 2020 až 2036. Úhrnná hodnota pohledávky státu z tohoto titulu představuje hodnotu 1 417,7 mil. Kč.

6.

Stav a vývoj státních záruk

Během prvního pololetí roku 2011 došlo k mírnému poklesu vykazovaného stavu potenciálních závazků státu z poskytnutých záruk (včetně závazků vyplývajících ze zákona č.77/2002 Sb. týkajícího se transformace s.o. České dráhy), a to z celkové hodnoty 193,4 mld. Kč na hodnotu 184 mld. Kč.

134

Tabulka č. 77: Stav a vývoj státních záruk (v mld. Kč)

+ zvýšení stavu - snížení stavu

Stav k 1.1.2011 Poskytnutí nových státních záruk Čerpání nových tranší úvěrů Vyúčtování úroků a poplatků Splátky úvěrů dlužníky Realizace státních záruk Úhrada ze státního rozpočtu Jiná změna stavu státních záruk Kursové rozdíly Stav k 30.6.2011

v tom : Státní záruky celkem 193,4 +0,8 -0,2 -8,4 -1,1 -0,5 184,0

standardní záruky 29,4 +0,6 -0,2 -1,2 -1,1 -0,5 27,0

nestandardní záruky 157,0 157,0

záruky ze zákona č.77/2002 Sb. 7,0 +0,2 -7,2 0,0

Celkový rozsah splátek státem zaručených úvěrů z vlastních zdrojů dlužníků představoval za 1. pololetí 2011 částku 191,9 mil. Kč. Splatné části jistiny a úroků uhradila společnost Mufis, a.s. ve výši 29,8 mil. Kč (projekt rozvoje obcí ČR). Splatné úroky v úhrnné výši 36,9 mil. Kč ze zaručovaných úvěrů na nové vozy od společnosti EUROFIMA a splatnou část jistiny a úroků ve výši 125,2 mil. Kč z úvěru na pendolina uhradila akciová společnost České dráhy. Část splátek jistiny a úroků z úvěrů, za něž stát převzal záruku, byla v 1. pololetí 2011 provedena přímo ze státního rozpočtu, aniž by se fakticky jednalo o realizaci státních záruk, neboť příslušní dlužníci nebyli z tohoto titulu zavázáni státu. Tyto úhrady v celkové výši 1 136,1 mil. Kč se týkaly jmenovitě splácení jistin a příslušenství úvěrů poskytnutých v minulých letech na rozvojové projekty Evropskou investiční bankou, kde jako finanční manažer a současně jako formální dlužník vystupuje ČMZRB. Ze státního rozpočtu tak byly uhrazeny splátky úvěrů na výstavbu dálnic (573,9 mil. Kč), program E-roads II (117,8 mil. Kč), opravy silnic (133,8 mil. Kč), odstranění povodňových škod (297,5 mil. Kč) a podporu vodohospodářských investic (13,1 mil. Kč). Vlastní realizace standardních státních záruk se uskutečnila ve výši 1 175,3 mil. Kč, přičemž převážný podíl představovaly splatné částky státem garantovaných úvěrů poskytnutých v minulosti s.o. České dráhy a na základě zákona č. 77/2002 Sb. převedených na Správu železniční dopravní cesty, s.o. (SŽDC). Jednalo se fakticky o rozpočtové zajištění splátek všech účelových položek úvěrů, poskytnutých na výstavbu I. a II. železničního tranzitního koridoru. Vedle výše uvedených úvěrů byl formou realizace státní záruky uhrazen v celkové částce 7 203 mil. Kč rovněž závazek SŽDC z titulu emise dluhopisů (z toho jistina představovala 7 mld. Kč), za nějž stát převzal ručení podle zákona č.77/2002 Sb. Na změně stavu úvěrů krytých standardními státními zárukami se výrazně projevilo i vyúčtování kursových rozdílů v rozsahu cca 0,5 mld. Kč, které bylo odrazem především posilujícího směnného kurzu české koruny vůči EUR, v nichž je vedena převážná část garantovaných úvěrů, poskytnutých zahraničními bankami. U nestandardních státních záruk, poskytnutých v souvislosti s řešením situace kolem zkrachovalé Investiční a poštovní banky, nedošlo za 1. pololetí 2011 k žádné významnější transakci a vykazovaný stav potenciálních závazků státu tak zůstal nezměněn na úrovni téměř 157 mld. Kč. Jedinou změnu představoval pouze mimořádný příjem ve výši 1,5 mil. Kč

135

z podílu na realizaci rozvrhového usnesení konkurzu Proventa a.s., které se týkalo nestandardní státní záruky, vydané ve prospěch ČSOB, a.s. Tabulka č. 78: Pohledávky z realizovaných záruk (v mil. Kč) Stav

+ zvýšení stavu pohledávek - snížení stavu pohledávek

pohledávek k 1.1.2011

Stav Změny za 1.pol. 2011 realizace pohledávek jiné změny záruk k 30.6.2011

Správa železniční dopravní cesty, s.o. Chepos Engineering, s.r.o. Alumina Plant Project of Iran VLT, a.s. (Zetor Brno,s.p.) Mitas, a.s., Praha

1 220,5 799,5 1 197,1 1 575,9 135,5

1 175,3

Pohledávky z realizovaných standardních záruk Správa železniční dopravní cesty, s.o. (ze zákona 77/2002 Sb.) Pohledávky z realizovaných záruk celkem

4 928,5 0,1 4 928,6

1 175,3 7 203,0 8 378,3

-81,3 -121,7

-203,0 -203,0

2 395,8 718,2 1 075,4 1 575,9 135,5 5 900,8 7 203,1 13 103,9

Stav pohledávek státu z realizovaných státních záruk vykázal v 1. pololetí 2011 výrazný nárůst ze 4,9 mld. Kč na 13,1 mld. Kč, a to zejména vlivem realizace splátek státem zaručovaných úvěrů z prostředků státního rozpočtu při neschopnosti dlužníků hradit své závazky z vlastních zdrojů. Vývoj stavu pohledávek státu z realizovaných státních záruk byl částečně kompenzován také kursovými dopady, a to v případě pohledávek za společností Chepos Engineering, s.r.o. a za iránskou státní firmou APPI, které jsou od roku 2002 vedeny v USD. Vzhledem k růstu kursu české koruny vůči USD se kursové rozdíly projevily snížením stavu pohledávek státu z tohoto titulu o 203 mil. Kč.

136

V. Zpráva o řízení státního dluhu 1. 1.1.

Vývoj a stav státního dluhu Vývoj státního dluhu v 1. pololetí 2011

V 1. pololetí roku 2011 pokračoval dlouhodobý trend zvyšování státního dluhu21. Státní dluh (dále často pouze „dluh“) se v 1. pololetí roku 2011 zvýšil z 1 344,1 mld. Kč na začátku roku na 1 412,9 mld. Kč na konci pololetí. Přírůstek dluhu za 1. pololetí roku 2011 tak činil 68,9 mld. Kč. Ve srovnání s počátkem roku 2011 se dluh zvýšil o 5,1 %. Přírůstek dluhu byl v zásadě určen schodkem státního rozpočtu, který ke konci 1. pololetí 2011 činil 62,9 mld. Kč. Zvýšení dluhu bylo dále způsobeno potřebou financovat zvýšení stavu na účtech státních finančních aktiv ve výši 1,2 mld. Kč a zvýšením dluhové rezervy financování ve výši 8,2 mld. Kč. Ke snížení dluhu naopak přispělo přecenění státního dluhu a rezervy financování ve výši - 3,4 mld. Kč. Tržní hodnota státního dluhu se v 1. pololetí 2011 zvýšila z 1 429,2 mld. Kč na počátku roku 2011 na 1 495,5 mld. Kč na konci pololetí, tedy o 4,6 %. Při zvýšení celkového státního dluhu z 1 344,1 mld. Kč na 1 412,9 mld. Kč se vnitřní státní dluh zvýšil o 72,0 mld. Kč a korunová hodnota vnějšího státního dluhu se snížila o 3,2 mld. Kč. Podíl objemu státních dluhopisů na státním dluhu se v průběhu 1. pololetí roku 2011 mírně zvýšil z 95,0 % na počátku roku na 95,2 % na konci pololetí. Přehled o vývoji státního dluhu v 1. pololetí roku 2011 podává následující Tabulka č. 79: Tabulka č. 79: Vývoj státního dluhu v 1. pololetí 2011 (v mil. Kč)

STÁTNÍ DLUH CELKEM Vnitřní dluh Státní pokladniční poukázky Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy Krátkodobé půjčky Vnější dluh Zahraniční emise dluhopisů Půjčky od EIB Směnky

Změna

Stav

(a-b+c) 68 860

30 .6.2011 1 412 917

160 563 88 427

72 037 27 746

1 108 318 141 077

96 089

51 799

44 291

967 241

0

20 337

20 337

307 776 240 296 67 185 294

1 525 925 600

567

Stav

Půjčky

Splátky

1.1.2011 1 344 057

(a) 234 124

(b) 161 129

1 036 282 113 331

232 599 116 173

922 951

567

Kurzové rozdíly (c) -4 134

-4 134 -4 134

0

0

-3 177 -3 210 33 0

304 599 237 086 67 21 8 294

Pramen: MF

Půjčky v 1. pololetí roku 2011 spočívaly převážně v emisích státních dluhopisů. Výnosy jak emisí SPP, tak emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů sloužily ke splátkám jistin dlouhodobého státního dluhu a k pokrytí schodku státního rozpočtu. Podrobnější údaje o vývoji státního dluhu České republiky v 1. pololetí roku 2011 jsou viz Příloha č. 1.

21

Státní dluh představuje souhrn státních finančních pasiv (kromě pasiv majících charakter podmíněných závazků)

137

1.2.

Stav státního dluhu

1.2.1.

Měnová skladba

V 1. pololetí roku 2011 nadále zůstává dominantní měnou v měnové skladbě státního dluhu česká koruna, jejíž podíl mírně vzrostl z více než 82 % na počátku roku na více než 83 % na konci pololetí. Významný podíl v měnové skladbě daný emitovanými eurobondy si udržuje euro, jehož podíl mírně poklesl z téměř 17 % na necelých 16 %. Tato změna struktury byla důsledkem absence zahraniční emise dluhopisů v 1. pololetí 2011. Podíl ostatních měn zůstává zhruba stejný na úrovni cca 1 %. Tabulka č. 80: Měnová skladba státního dluhu 1.1.2011 CELKEM Kč EUR CHF JPY

v mld. Kč

1 103 761 156 763,69 8 262 490 000,00 500 000 000,00 30 000 000 000,00

1 344,06 1 103,76 223,36 10,02 6,92

% 100,00 82,12 16,62 0,75 0,51

30.6.2011 1 175 831 001 647,65 8 300 000 000,00 500 000 000,00 30 000 000 000,00

v mld. Kč 1 412,92 1 175,83 220,72 10,08 6,28

% 100,00 83,22 15,62 0,71 0,44

Pramen: MF

1.2.2.

Skladba podle splatnosti

V průběhu 1. pololetí roku 2011 došlo k nárůstu podílu krátkodobého dluhu (reziduální splatnost do 1 roku) o necelý 1 procentní bod z hodnoty 16,1 % na úroveň 16,9 %, a to především v důsledku růstu podílu státních pokladničních poukázek na celkovém dluhu oproti počátku roku. Naopak podíl střednědobého dluhu (reziduální splatnost 1 až 5 let) se mírně snížil o tři desetiny procentního bodu z hodnoty 31,9 % na 31,6 % a též podíl dlouhodobého dluhu (reziduální splatnost nad 5 let) se snížil, a to o půl procentního bodu z 52,0 % na 51,5 %. Tabulka č. 81: Skladba státního dluhu podle reziduální splatnosti

do 1 roku

Stav v mil. Kč k 1.1.2011 216 830

16,1

Stav v mil. Kč k 30.6.2011 239 065

16,9

nad 1 rok a do 3 let

221 092

16,4

253 527

17,9

nad 3 roky a do 5 let

206 892

15,4

192 901

13,7

nad 5 let a do 7 let

160 379

11,9

211 348

15,0

nad 7 let a do 10 let

298 597

22,2

296 940

21,0

240 267 1 344 057

17,9 100,0

219 136 1 412 917

15,5 100,0

Reziduální splatnost

ostatní Celkem Pramen: MF

1.2.3.

%

%

Skladba podle držitele

Následující tabulka uvádí rozložení státního dluhu podle typu věřitele22, kteří jsou klasifikováni podle systému národních účtů.

22

Přehled dluhu podle držitelů je vytvářen z hlediska právního pohledu na držbu dluhových instrumentů

138

Tabulka č. 82: Skladba státního dluhu podle držitele

1,14

Stav v mil. Kč k 30.6.2011 17 203

1,22

498 668

37 ,10

544 728

38,55

Pojišťovny

309 253

23 ,01

314 574

22,26

Vládní sektor

26 752

1,99

39 088

2,77

Neziskové instituce sloužící domácnostem

1 443

0,11

1 1 78

0,08

Domácnosti

9 240

0,69

7 1 52

0,51

Zahraniční subjekty

155 529

11 ,57

164 369

11,63

Neidentifikovaní d ržitelé

20 036

1,49

20 026

1,42

Korunové dluhopisy celkem

1 036 282

77,10

1 108 318

78,44

Zahraniční emise dluhopisů

240 296

17,88

237 086

16,78

Nefinanční podniky

Stav v mil. Kč k 1.1.2011 15 361

Finanční instituce a korporace

Typ držitele

%

%

Ostatní dluh

67 480

5,02

67 513

4,78

CELKEM

1 344 057

100,00

1 412 917

100,00

Pramen: Centrální depozitář cenných papírů, Česká národní banka, MF

V průběhu 1. pololetí roku 2011 došlo k určitým změnám podílu držby státního dluhu jednotlivými skupinami držitelů, které však neměly zásadní charakter. Mírně se zvýšil podíl v rukou finančních institucí o více než 1,4 procentního bodu a vládního sektoru o necelých 0,8 procentního bodu, nepatrně pak nefinančních podniků a zahraničních subjektů o necelých 0,1 procentního bodu. Mírně poklesl podíl pojišťoven, a to o více než 0,7 procentního bodu a domácností o necelých 0,2 procentních bodů, nepatrně pak neidentifikovaných držitelů (0,1 procentního bodu). Podíl korunových dluhopisů na celkovém dluhu se tak zvýšil z 77,1 % na 78,4 %, tj. o více než 1,3 procentního bodu. Oproti tomu podíl zahraničních emisí dluhopisů klesl o cca 1,1 procentního bodu a ostatního dluhu23 pak o zhruba 0,2 procentního bodu. 1.3.

Půjčky

Státní půjčky v 1. pololetí roku 2011 činily 234 124 mil. Kč. Z toho 116 173 mil. Kč bylo půjčeno prodejem státních pokladničních poukázek, 96 089 mil. Kč bylo půjčeno prodejem střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na domácím trhu, 20 337 mil. Kč bylo půjčeno pomocí krátkodobých půjček na domácím trhu, 925 mil. Kč bylo půjčeno prodejem dlouhodobých dluhopisů na zahraničním trhu a 600 mil. Kč bylo půjčeno od Evropské investiční banky. 1.3.1.

Státní pokladniční poukázky

Bylo realizováno 17 emisí krátkodobých státních dluhopisů, a sice státních pokladničních poukázek (SPP), což bylo o 4 více než v 1. pololetí roku 2010. Splatnosti emisí SPP byly standardní: 13, 26, 39 a 52 týdnů. Ve srovnání s 1. pololetím roku 2010 nedošlo k žádné významnější změně struktury splatnosti SPP. Celkové půjčky prostřednictvím prodejů SPP činily 116 173 mil. Kč. Veškerý objem půjček byl uskutečněn na primárním trhu, přičemž prostředky takto získané směřovaly na umořovací účet. Celkový objem splátek, které byly obdobně realizovány pomocí převodů

23

Půjčky od Evropské investiční banky a směnky pro úhradu účasti u Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (IBRD)

139

z umořovacího účtu, činil 88 427 mil. Kč. Celkový objem SPP v oběhu se tak proti počátku roku 2011 zvýšil ze 113 331 mil. Kč na 141 077 mil. Kč, tedy o 27 746 mil. Kč. Přehled všech emisí SPP v 1. pololetí roku 2011 je viz Příloha č. 4. 1.3.2.

Krátkodobé půjčky

Celkový objem čerpání krátkodobých půjček v 1. pololetí roku 2011 činil 20 337 mil. Kč, splátky těchto půjček pak dosáhly rovněž 20 337 mil. Kč. Stav těchto půjček byl na konci 1. pololetí 2011 stejný jako na počátku roku, a to nulový. Tyto půjčky řešily krátkodobý nedostatek likvidních finančních prostředků při řízení likvidity státní pokladny. Celkem bylo půjčeno a splaceno 12 750 mil. Kč na umořovacím účtu formou pasivních repo operací se zástavou SDD a 7 587 mil. Kč na účtu řízení likvidity státní pokladny formou pasivních repo operací se zástavou poukázek ČNB. 1.3.3.

Emise střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na domácím primárním trhu

V 1. pololetí 2011 pokračovalo MF ve vydávání střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na domácím primárním trhu podle emisního plánu v souladu s emisní politikou nastoupenou od začátku roku 2000. Dne 28. 2. 2011 proběhlo vydání 1. tranše 62. emise 3letých dluhopisů v objemu 7 888 mil. Kč. Dne 18. 4. 2011 se uskutečnilo vydání 1. tranše 63. emise 12letých variabilně úročených dluhopisů v objemu 7 772 mil. Kč. Dále byla realizována tři znovuotevření 55. emise 8letých variabilně úročených dluhopisů v celkovém objemu 19 846 mil. Kč, dvě znovuotevření 51. emise 10letých dluhopisů v celkovém objemu 12 914 mil. Kč, dvě znovuotevření 58. emise 15letých dluhopisů v celkovém objemu 10 650 mil. Kč, dvě znovuotevření 61. emise 11letých dluhopisů v celkovém objemu 10 937 mil. Kč a dvě znovuotevření 62. emise 3letých dluhopisů v celkovém objemu 14 655 mil. Kč. Celkově tak emise domácích střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na primárním trhu dosáhly v 1. pololetí 2011 výše 84 663 mil. Kč, z toho 57 044 mil. Kč činily emise fixně úročených a 27 619 mil. Kč pak variabilně úročených dluhopisů. V oběhu byly ke konci 1. pololetí 2011 emise s dobami splatnosti 3, 5, 7, 8, 10, 11, 12, 15, 30 a 50 let. Všechny tranše byly prodány v amerických výnosových aukcích: Tabulka č. 83: Přehled SDD vydaných na primárním trhu Číslo emise a tranše 55, 7. tranše 58, 10 . tranše 51, 10 . tranše 62, 1. tranše 61, 2. tranše 55, 8. tranše 51, 11 . tranše 63, 1. tranše 62, 2. tranše 61, 3. tranše 55, 9. tranše 58, 11 . tranše 62, 3. tranše Pramen: MF

Datum tranše (emise)

Datum splatnosti

17.1.2011 31.1.2011 14.2.2011 28.2.2011 14.3.2011 28.3.2011 11.4.2011 18.4.2011 2.5.2011 16.5.2011 30.5.2011 13.6.2011 27.6.2011

27.10.2 016 25.5.2024 11.4.2017 31.3.2014 29.9.2021 27.10.2 016 11.4.2017 18.4.2023 31.3.2014 29.9.2021 27.10.2 016 25.5.2024 31.3.2014

Nominální objem tranše (mil. Kč) 6 384,87 4 877,01 6 138,00 7 888,62 5 836,63 6 894,81 6 775,81 7 772,27 7 632,56 5 100,00 6 566,80 5 773,12 7 022,21

Průměrný Částka získaná Výnos do Kupón spread proti primární aukcí splatnosti PRIBORU (mil. Kč) (%) (% pa) bps 6 288,57 VAR 27,2 5 598,43 5,7 0 4,22 6 297,41 4,0 0 3,52 7 901,06 2,7 5 2,69 5 671,51 3,8 5 4,19 6 781,95 VAR 30,6 6 918,95 4,0 0 3,60 7 921,82 VAR 46,5 7 684,73 2,7 5 2,50 5 104,09 3,8 5 3,84 6 490,16 VAR 22,5 6 847,54 5,7 0 3,85 7 120,39 2,7 5 2,22 -

V případě všech aukcí poptávaný objem dluhopisů ze strany investorů byl vyšší než nabídka ministerstva financí, přičemž více než trojnásobného převisu bylo dosaženo v případě

140

8. tranše 55. emise a 2. tranše 62. emise. Rovněž v případě všech aukcí bylo prodán menší nominální objem než byl nabízen, prodávaný objem se nejvíce přiblížil nabízenému v případě 1. tranše 62. emise, a to na cca 98,6 %. Prémie a diskonty emisí kapitálových dluhopisů Ze 13 aukcí domácích střednědobých a dlouhodobých dluhopisů, které se uskutečnily v průběhu 1. pololetí roku 2011, byla v 9 případech výsledkem prémie, zatímco ve zbývajících 4 případech diskont. Prémie emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na primárním trhu dosáhly v 1. pololetí 2011 výše téměř 2 415 mil. Kč24. Spolu s prémiemi dosaženými v rámci obchodů s SDD na sekundárním trhu ve výši 303 mil. Kč tak dosáhly celkové prémie korunových transakcí s SDD výše 2 718 mil.Kč, což je určitý pokles proti 1. pololetí roku 2010, kdy činily 4 121 mil. Kč. Nejvyšší prémie v hodnotě zhruba 1 074 mil. Kč bylo dosaženo v případě červnové aukce 11. tranše 58. emise 15letých dluhopisů s kupónovou sazbou 5,70 %. Diskonty emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na primárním trhu a současně celkové diskonty SDD dosáhly v 1. pololetí 2011 výše téměř 451 mil. Kč, což je nárůst oproti stejnému období minulého roku, kdy dosáhly 33 mil. Kč. Největší diskont ve výši zhruba 165 mil. Kč byl dosažen v případě březnové aukce 2. tranše 61. emise 11letých dluhopisů s kupónovou sazbou 3,85 %. Prémie emisí státních dluhopisů v 1. pololetí roku 2011 byly součástí příjmů kapitoly Státní dluh, diskonty pak výdajů kapitoly Státní dluh. 1.3.4.

Obchody se státními střednědobými a dlouhodobými dluhopisy na sekundárním trhu

V průběhu 1. pololetí roku 2011 byly uskutečněny na sekundárním trhu obchody se státními střednědobými a dlouhodobými cennými papíry, kdy se jednalo o prodeje SDD z portfolia MF. Celkem bylo provedeno 5 prodejů SDD z portfolia v celkovém objemu 11 426 mil. Kč a v následující struktuře: 

1 prodej 50. emise 5letých státních dluhopisů z roku 2007 v objemu 4 355 mil. Kč, a to na účet Rezervy pro důchodovou reformu,



2 prodeje 51. emise 10letých státních dluhopisů z roku 2007 v celkovém objemu 2 697 mil. Kč, a to Evropské investiční bance



1 prodej 52. emise 15letých státních dluhopisů z roku 2007 v objemu 1 374 mil. Kč, a to Evropské investiční bance



1 prodej 57. emise 3letých variabilně úročených státních dluhopisů z roku 2009 v objemu 3 000 mil. Kč, a to na účet Rezervy pro důchodovou reformu

Evropské investiční bance tak byly celkem prodány dluhopisy v objemu 4 071 mil. Kč a pro účely nákupu na účet Rezervy pro důchodovou reformu bylo prodány dluhopisy v celkovém objemu 7 355 mil. Kč. Celkový objem domácích střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v oběhu se v důsledku emisí na primárním trhu a obchodů na trhu sekundárním zvýšil z 922 951 mil. Kč 24

Včetně prémií z prodejů dluhopisů z vlastního portfolia MFČR realizovaných v rámci primárních aukcí SDD. Totéž platí i pro diskonty SDD.

141

na počátku roku 2011 o 44 291 mil. Kč na 967 241 mil. Kč na konci 1. pololetí roku 2011. Ke zvýšení tohoto objemu přispěly emise SDD na primárním trhu ve výši 84 663 mil. Kč a prodeje z portfolia MF na sekundárním trhu ve výši 11 426 mil. Kč, ke snížení pak splátka emise SDD realizovaná v den její splatnosti ve výši 51 799 mil. Kč (54. emise 3letých dluhopisů). V průběhu 1. pololetí roku 2011 nebyly uskutečněny žádné zpětné odkupy. 1.3.5.

Emise střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na zahraničních trzích

Na počátku roku 2011 byly v oběhu státní střednědobé a dlouhodobé dluhopisy emitované na zahraničních trzích v celkovém objemu 240 296 mil. Kč. Dne 10. ledna 2011 prodala Česká republika z vlastního portfolia MF zbývající část variabilně úročených 6letých dluhopisů v objemu 37,51 mil. EUR, korunová hodnota emitovaných prostředků, o kterou byl navýšen objem těchto dluhopisů, v den emise činila 925 mil. Kč. Naopak trend zhodnocování české koruny přispěl k poklesu objemu těchto dluhopisů o 4 134 mil. Kč, jejichž stav na konci 1 . čtvrtletí 2011 činil 237 086 mil. Kč. 1.3.6.

Státní dluhopisy celkem

Objem státních dluhopisů v oběhu stoupl během 1. pololetí roku 2011 o 68 827 mil. Kč (v nominálním vyjádření) z 1 276 577 mil. Kč na 1 345 404 mil. Kč. Znamená to, že objem státních dluhopisů v oběhu vzrostl v 1. pololetí roku 2011 na 105,4 % jejich stavu na začátku roku. Podíl SPP na celkovém státním dluhu se zvýšil z 8,4 % na počátku roku 2011 na 10,0 % na konci pololetí, zatímco podíl střednědobých a dlouhodobých dluhopisů (včetně zahraničních emisí) poklesl z 86,5 % k 1. 1. 2011 na 85,2 % k 30. 6. 2011. Tento vývoj struktury státních dluhopisů znázorňuje následující Graf č. 32. Graf č. 32: Objem státních dluhopisů v oběhu (v mld. Kč)

1400 1200 1000 800 600 400 200 0 31.12.10

Státní po kladniční poukázky

28.2.11

30.4.11

30.6.11

Střednědobé a dlouhodobé dluhopisy vč.zahraničních emisí

Pramen: MF

1.3.7.

Půjčky od Evropské investiční banky

Kromě půjček emisemi státních dluhopisů se v průběhu 1. pololetí roku 2011 čerpala půjčka od Evropské investiční banky (EIB) ve výši 600 mil. Kč, a to 4. tranše půjčky rámcového úvěru vodního hospodářství III. V průběhu 1. pololetí 2011 se uskutečnily též splátky půjček od Evropské investiční banky v celkovém objemu 567 mil. Kč, v tom 183 mil. Kč činily dílčí splátky půjčky na dálniční obchvat Plzně, 177 mil. Kč činily dílčí splátky půjčky na výstavbu dálnic B, 77 mil. Kč dílčí

142

splátky půjčky pro Masarykovu univerzitu, 60 mil. Kč dílčí splátky půjčky na prevenci povodní, 37 mil. Kč dílčí splátky půjčky na výstavbu Pražského okruhu část A a 33 mil. Kč dílčí splátka půjčky na odstraňování povodňových škod. Celkem se objem půjček od EIB v průběhu 1. pololetí roku 2011 zvýšil z 67 185 mil. Kč na 67 218 mil. Kč. 1.4.

Vývoj úrokových sazeb

Období 1. poloviny roku 2011 se vyznačovalo nízkými úrokovými sazbami bez výraznějších výkyvů. Vývoj výnosů nových emisí státních dluhopisů v daném roce přitom zásadním způsobem ovlivňuje i úrokové náklady na emise státních dluhopisů v tomto roce. Základní měnověpolitické nástroje ČNB přitom zůstaly v 1. pololetí 2011 beze změny. Výnosy SPP v 1. pololetí roku 2011 dosahovaly ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 srovnatelných hodnot. Zatímco výnos 3měsíční emise SPP se v 1. pololetí 2011 pohyboval v intervalu 0,82 – 1,03 % p.a., v 1. pololetí 2010 se nacházel v rozmezí 0,79 – 1,05 % p.a. V případě výnosu 12měsíční emise SPP se jednalo o rozmezí 1,28 – 1,38 % p.a. v 1. pololetí 2011 oproti intervalu 1,10 – 1,45 % p.a v 1. pololetí 2010. V průběhu 1. pololetí 2011 nedošlo k významným pohybům ve výnosech do splatnosti SPP. Výnosy do splatnosti střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v průběhu 1. pololetí 2011 vykazovaly převážně mírně klesající trend s určitým kolísáním, oproti výnosům v prvním pololetí roku 2010 však dosahovaly stále nižších hodnot, přičemž tato skutečnost byla markantní zejména na dlouhém konci výnosové křivky. Výnos 1. tranše 3leté 62. emise SDD činil na konci února 2,69 % p.a., poté klesal až na úroveň 2,21 % p.a. u 3. tranše této emise na konci června, tj. o 48 bazických bodů. V polovině dubna 2010 dosahoval výnos 3leté 2. tranše 59. emise SDD hodnoty 2,41 % p.a, tj. ve srovnání s červnovou 3. tranší 62. emise byl o 20 bazických bodů vyšší. Výnos 10. tranše 10leté 51. emise SDD činil v polovině února 3,52 % p.a, v polovině dubna u 11. tranše této emise mírně vzrostl na 3,60 % p.a., tj. byl o 8 bazických bodů vyšší. Výnos 2. tranše 11leté 61. emise SDD dosáhl v polovině března hodnoty 4,19 % p.a., v případě 3. tranše této emise z poloviny května činil výnos 3,84% p.a., tj. o 35 bazických bodů méně. Tato hodnota je srovnatelná, resp. o 3 bazické body vyšší než hodnota výnosu 1 .tranše této emise z konce listopadu 2010 (3,81 % p.a). Výnos 10. tranše 15leté 58. emise SDD činil na konci ledna 4,22 % p.a., poté u 11. tranše této emise v polovině června poklesl na 3,85 % p.a., tj. o 37 bazických bodů. Pro srovnání, v 1 .pololetí 2010 se tento výnos pohyboval v rozmezí 4,33 – 5,16 % p.a. Spread proti sazbě PRIBOR 7. tranše 8leté 55. emise variabilně úročených SDD se v polovině ledna pohyboval na úrovni 27 bazických bodů, zatímco v případě 8. tranše této emise koncem března vzrostl na 31 bazických bodů, avšak v případě 9. tranše této emise z konce května poklesl na 23 bazických bodů, tj. o 4 bazické body oproti únoru. Spread proti sazbě PRIBOR 1. tranše 12leté 63. emise variabilně úročených SDD v polovině dubna činil 47 bazických bodů.

143

Graf č. 33: Vývoj úrokových sazeb na peněžním trhu v 1. pololetí roku 2011 (v % p.a.)

2,50 2,00 1,50

PRIBOR 3 měsíce

VI-11

V-11

IV-11

III-11

II-11

I-11

1,00

PRIBOR 12 měsíců

Pramen: ČNB

1.5.

Splátky jistiny

Celkový hrubý úmor (splátky jistiny) státního dluhu v 1. pololetí roku 2011 činil 161 129 mil. Kč, přičemž úmor vnitřního dluhu činil 160 563 mil. Kč. Převážnou část hrubého úmoru činily splátky emisí SPP v celkové výši 88 427 mil. Kč. Úmor střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů činil 51 799 mil. Kč, přičemž se jednalo o standardní splátky dluhopisů v den jejich splatnosti s tím, že nebyly realizovány žádné zpětné odkupy. Konkrétně byla dne 11. dubna 2011 uhrazena částkou 51 799 mil. Kč při své splatnosti jistina 54. emise 3letých státních dluhopisů z roku 2008. Úmor krátkodobých půjček činil 20 337 mil. Kč, přičemž z této částky 7 587 mil. Kč představovaly splátky půjček na účtu řízení likvidity státní pokladny (ÚŘLSP) a 12 750 mil. na umořovacím účtu. Úmor zahraničního dluhu činil 567 mil. Kč a byl tvořen výhradně dílčími splátkami půjček od Evropské investiční banky. Částka 161 129 mil. Kč na hrubý úmor byla financována ze dvou zdrojů: 

140 792 mil. Kč z výnosů emisí státních dluhopisů;



20 337 mil. Kč v rámci přebytku souhrnného účtu státní pokladny;

Celkový čistý úmor činil 72 702 mil. Kč.25

25

Tento celkový čistý úmor nezahrnuje splátky jistiny státních pokladničních poukázek, jejichž emise jsou stále obnovovány.

144

2. 2.1.

Příjmy a výdaje kapitoly Státní dluh Příjmy kapitoly Státní dluh

Přehled rozpočtových příjmů kapitoly Státní dluh v 1. pololetí 2011 podává následující Tabulka č. 84. Tabulka č. 84: Příjmy kapitoly Státní dluh (v mil. Kč) Skutečnost Ukazatel 1 Příjmy kapitoly celkem 1. Úroko vé příjmy celkem vnitřního dluhu V tom: krátkodobé půjčky středně- a dlouhodobé dluhopisy vnějšího dluhu V tom: zahraniční emise dluhopisů krátkodobé půjčky bankovní účty V tom: úroky přijaté z vkladů na účtech 2. Realizovaný kurzový zisk 3. Příjmy z popla tků Pramen:MF

Rozpočet 2011

Skutečnost

%

Index

1. pololetí 2010

Schválený

Vč. všech změn

Konečný rozpočet

1. pololetí 2011

Plnění

2011/2010

2

3

4

5

6

6 :4

6 :2

5 794

5 636

5 636

5 636

3 9 83

70,7

68,7

5 633

5 336

5 336

5 336

3 9 83

74,6

70,7

5 418

4 836

4 836

4 836

3 7 77

78,1

69,7

289

1 000

1 000

1 000

257

25,7

88,8

5 128

3 836

3 836

3 836

3 5 20

91,8

68,6

215

500

500

500

204

40,8

94,6

215

500

500

500

204

40,8

94,6

-

-

-

-

2

-

-

-

-

-

-

2

-

-

160

300

300

300

-

-

-

0

-

-

-

0

-

0,5

Tyto výsledky kapitoly znamenají, že v porovnání s 1. pololetím 2010 se v 1. pololetí 2011 celkové příjmy kapitoly snížily o 31,3 %, přičemž úrokové příjmy se snížily o 29,3 %. Příjmy kapitoly za 1. pololetí 2011 se snížily meziročně ve srovnání s 1. pololetím 2010 o 1 811 mil. Kč. Příjmy kapitoly jsou ve srovnání se schváleným rozpočtem, který je shodný s rozpočtem po změnách, o 20,7 procentních bodů nad alikvotou pro 1. pololetí 2011. Celkové příjmy kapitoly v 1. pololetí 2011 dosáhly výše 3 983 mil. Kč, což představuje 70,7 % příjmů rozpočtovaných pro rok 2011. Příjmy kapitoly Státní dluh byly v 1. pololetí 2011 tvořeny úrokovými příjmy a příjmy z poplatků. Úrokové příjmy kapitoly Státní dluh ve výši 3 983 mil. Kč byly tvořeny z větší části příjmy vnitřního dluhu, které dosáhly 3 777 mil. Kč. Z této částky představují příjmy ze střednědobých a dlouhodobých dluhopisů celkem 3 520 mil. Kč, kdy 802 mil. Kč činily alikvotní úrokové výnosy spojené s emisemi SDD na primárním trhu a prodeji těchto instrumentů na trhu sekundárním a 2 718 mil. Kč prémie spojené s transakcemi s SDD na primárním a sekundárním trhu. Příjmy ze střednědobých a dlouhodobých dluhopisů poklesly oproti 1. pololetí 2010 o 31,4 % především v důsledku mimořádně vysokých příjmů v 1. pololetí 2010 z důvodu výrazného zlepšení situace na finančních trzích oproti letům 2008

145

a 2009, kdy pokles výnosů z SDD oproti kuponovým sazbám vyústil ve výrazný růst prémií. V 1. pololetí 2011 pak pokles úrokových sazeb již nebyl ani nemohl být tak významný. Příjmy z krátkodobých poskytnutých půjček ve výši 257 mil. Kč jsou tvořeny zejména příjmy z aktivních operací řízení likvidity na účtu řízení likvidity státní pokladny (repo operacemi se zástavou poukázek ČNB a SPP a depozitními operacemi) ve výši 184 mil. Kč. Příjmy z cizoměnových aktivních operací, které byly výsledkem zhodnocení volných prostředků z emisí eurobondů, pak činily 73 mil. Kč. Příjmy z krátkodobých poskytnutých půjček poklesly ve srovnání s 1. pololetím roku 2010, a to o 11,2 %, což bylo způsobeno menším objemem investovaných prostředků a nižšími úrokovými sazbami. Úrokové příjmy vnějšího dluhu dosáhly v 1. pololetí 2011 velikosti 204 mil. Kč, přičemž byly dány zejména příjmy ze swapových operací ve výši 173 mil. Kč. Další zdroje příjmů vnějšího dluhu byly určeny doprodejem 1. emise eurodluhopisů, a to alikvotním úrokovým výnosem ve výši 5 mil. Kč a prémií ve výši 25 mil. Kč. Ve srovnání s 1. pololetím 2010 došlo k poklesu příjmů z těchto operací o 5,4 %, což bylo dáno především poklesem úrokových sazeb. V 1. pololetí 2011 bylo dosaženo rovněž příjmů z vkladů na cizoměnových bankovních účtech ve výši 2 mil. Kč. Z hlediska druhového členění rozpočtové skladby byly v 1. pololetí 2011 téměř veškeré příjmy kapitoly Státní dluh (3 982 679 tis. Kč) součástí podseskupení položek 214 – Výnosy z finančního majetku, tj. seskupení položek 21 – Příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků organizací s přímým vztahem. Kapitola Státní dluh zaznamenala též příjmy z poplatků (vratku uhrazení právních nákladů) ve výši 1 tis. Kč (podseskupení položek 232 – Ostatní nedaňové příjmy, tj. seskupení položek 23 – Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaňové příjmy). Veškeré příjmy jsou pak součástí třídy 2 – Nedaňové příjmy. 2.2.

Výdaje kapitoly Státní dluh

Přehled rozpočtových výdajů kapitoly Státní dluh v 1. pololetí 2011 podává následující Tabulka č. 85.

146

Tabulka č. 85: Výdaje kapitoly Státní dluh (v mil. Kč)

Ukazatel 1

Rozpočet 2011 Skutečnost Skutečnost 1. pololetí vč. všech konečný 1. pololetí Schválený 2010 změn rozpočet 2011 2 3 4 5 6

%

Index

6 :4

2011/2010 (%) 6: 2

Plnění

Vý daje kapitoly celkem

27 058

78 491

76 617

76 617

29 788

38,9

110,1

1. Úroko vé výdaje celkem

26 841

71 286

70 674

70 674

29 746

42,1

110,8

na vnitřní dluh

20 387

57 115

56 503

56 503

22 721

40,2

111,4

725

3 818

3 818

3 818

1 05 4

27,6

145,3

19 661

53 297

52 685

52 685

21 667

41,1

110,2

6 455

14 171

14 171

14 171

7 02 5

49,6

108,8

5 777

11 790

11 790

11 790

6 39 7

54,3

110,7

678

2 381

2 381

2 381

629

26,4

92,8

-

-

-

-

0

-

-

V tom: na peněžní instrumenty na středně- a dlouhodobé dluhopisy na vnější dluh V tom: na zahraniční emise dluhopisů na půjčky od EIB bankovní účty V tom: úroky hrazené z vkladů na účtech 2. Poplatky

-

-

-

-

0

-

-

58

700

700

700

41

5,9

70,8

3. Úmor státního dluhu

-

4

4

4

-

-

-

4. Realizovaná kurzová ztráta

158

1 000

1 000

1 000

-

-

-

-

5 501

4 239

4 239

-

-

-

5. Transfery na projekty *

* Transfery na projekty financované z úvěrů od zahraničních finančních institucí Pramen: MF

Celkové výdaje kapitoly v 1. pololetí 2011 dosáhly výše 29 788 mil. Kč, což představuje 38,9 % rozpočtu po změnách pro rok 2011. Úrokové výdaje činily 29 746 mil. Kč a poplatky 41 mil. Kč. Tyto výsledky kapitoly znamenají, že v porovnání s 1. pololetím 2010 se v 1. pololetí 2011 celkové výdaje kapitoly zvýšily o 10,1 %, resp. úrokové výdaje se zvýšily o 10,8 %, zatímco státní dluh vzrostl o 13,4 % (v porovnání konec 2Q2011 / konec 2Q2010). V úrokových výdajích dominují úrokové výdaje na vnitřní dluh (22 721 mil. Kč), přičemž v porovnání s 1. pololetím 2010 se podíl úrokových výdajů na vnitřní dluh na celkových úrokových výdajích zvýšil ze 76,0 % na 76,4 %. Úrokové výdaje na vnitřní (domácí) dluh jsou složeny pouze z úrokových výdajů na peněžní instrumenty a z úrokových výdajů na střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy. Úrokové výdaje na peněžní instrumenty dosáhly v 1. pololetí 2011 výše 1 054 mil. Kč oproti 725 mil. Kč ve stejném období roku 2010, což představuje nárůst o 45,3 %. Úrokové výdaje na peněžní instrumenty jsou určeny zejména výdaji na státní pokladniční poukázky ve výši

147

1 045 mil. Kč (v tom výdaje na diskonty SPP činí 1 017 mil. Kč a výdaje na swapy 28 mil. Kč), výdaje na krátkodobé půjčky dosahují pouze necelých 9 mil. Kč. Úrokové výdaje na střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy dosáhly v 1. pololetí 2011 výše 21 667 mil. Kč oproti 19 661 mil. Kč ve stejném období roku 2010, vzrostly tedy o 10,2 %. Většinu z těchto výdajů tvořily výdaje na vyplacené kupóny SDD, a to 21 216 mil. Kč26. Úrokové výdaje na SDD byly dále zvyšovány výdaji na diskonty SDD ve výši 451 mil. Kč, které byly dány emisemi na primárním trhu. Úrokové výdaje na vnější (zahraniční) dluh ve výši 7 025 mil. Kč oproti 6 455 mil. Kč v 1. pololetí 2010 byly dány zejména úroky zahraničních emisí státních dluhopisů České republiky, které v 1. pololetí 2011 činily 6 397 mil. Kč oproti 5 777 mil. Kč v 1. pololetí 2010 (nárůst o 10,7 %). Tyto úrokové výdaje byly určeny především výdaji na kupóny 2., 3. a 5. emise eurobondů a 1. emise eurodluhopisů v celkové výši 3 976 mil. Kč. Dále do této skupiny patří výdaje na swapové operace, jenž byly realizovány pro zajištění těchto zahraničních emisí dluhopisů proti devizovému a úrokovému riziku. Výdaje na tyto zajišťovací operace činily v 1. pololetí 2011 celkem 2 421 mil. Kč. Druhou složkou úrokových výdajů na vnější dluh byly výdaje z titulu půjček od Evropské investiční banky (EIB) ve výši 629 mil. Kč, které se v porovnání s 1. pololetím 2010 snížily o 7,2 % zejména v důsledku nižších úrokových sazeb. Mezi úrokové náklady v 1. pololetí 2011 patří i úroky hrazené ze vkladů na bankovních účtech v nepatrné výši 0,150 tis. Kč. Skutečnost vyšších výdajů na SPP v 1. pololetí roku 2011 oproti stejnému období roku minulého byla způsobena vyšším objemem emisí (116 173 mil. Kč) oproti stejnému období minulého roku (79 077 mil. Kč), zatímco výnosy do splatnosti SPP dosahovaly zhruba stejných hodnot jako v 1. pololetí 2010. Úrokové sazby na kapitálovém trhu u dlouhodobých státních dluhopisů vykazovaly v 1 . pololetí roku 2011 spíše klesající trend. Zatímco u delších splatností dosahovaly výnosy oproti stejnému pololetí minulého roku výrazně nižších hodnot, u kratších splatností byly výnosy zhruba na stejných úrovních. Výdaje na diskonty v 1. pololetí roku 2011 dosáhly hodnoty 451 mil. Kč, což je nárůst oproti 1. pololetí roku 2010, kdy tyto činily 33 mil. Kč. Diskonty v 1. pololetí 2011 nedosahují z dlouhodobého hlediska nijak vysoké částky, spíše je možno za extrémně nízkou považovat hodnotu z 1. pololetí 2010, která byla dána skutečností výrazného snížení výnosů do splatnosti oproti kupónovým sazbám u emisí vydávaných v tomto období. V 1. pololetí 2011 činily poplatky spojené s obsluhou státního dluhu 41 mil. Kč, což je 5,9 % schváleného rozpočtu. Ve srovnání s 1. pololetím 2010 se úhrady z titulu poplatků snížily o 29,2 %. Z hlediska druhového členění rozpočtové skladby byly v 1. pololetí roku 2011 veškeré realizované výdaje kapitoly Státní dluh ve výši 29 788 mil. Kč součástí podseskupení položek 514 – Úroky a ostatní finanční výdaje, tj. seskupení položek 51 – Neinvestiční nákupy a související výdaje a potažmo třídy 5 – Běžné výdaje. V roce 2009 byl ve výdajích kapitoly Státní dluh poprvé rozpočtován ukazatel „Transfery na projekty financované z úvěrů od zahraničních finančních institucí“ (dále také „transfery“). V rámci tohoto ukazatele jsou rozpočtovány prostředky získané z úvěrů od Evropské investiční banky, které jsou v průběhu roku převáděny prostřednictvím rozpočtových opatření 26 Po zahrnutí vlivu retrocese úroků z dluhopisů prodaných EIB ve výši cca 18 mil. Kč

148

do jiných rozpočtových kapitol. Jinak řečeno, skutečné výdaje v rámci tohoto ukazatele kapitoly Státní dluh budou nulové. V průběhu 1. pololetí 2011 bylo formou rozpočtových opatření převedeno z „transferů“ celkem 1 262 mil. Kč. Rozpočet tohoto ukazatele se tak snížil z 5 501 mil. Kč na 4 239 mil. Kč. 2.3.

Úpravy rozpočtu kapitoly Státní dluh v 1. pololetí 2011

Ve schváleném rozpočtu kapitoly Státní dluh za rok 2011 byly následující závazné ukazatele: Příjmy celkem: 

5 635 826 tis. Kč

nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem

Výdaje celkem:

5 635 826 tis. Kč 78 491 134 tis. Kč



obsluha státního dluhu



transfery na projekty financované z úvěrů od zahr. fin. inst.

72 990 042 tis. Kč 5 501 092 tis. Kč

Financování: 

Zvýšení stavu státních dluhopisů



Zvýšení stavu přijatých dlouhodobých úvěrů



Změna stavu na účtech státních finančních aktiv

131 589 908 tis. Kč 5 501 092 tis. Kč -2 091 000 tis. Kč

V kapitole Státní dluh byla v 1. pololetí 2011 realizována 3 rozpočtová opatření snižující výdajový SU „Transfery na projekty financované z úvěrů od zahraničních finančních institucí“. Do jiných rozpočtových kapitol bylo uvolněno 1 262 485 tis. Kč, schválený rozpočet tak byl snížen z 5 501 092 tis. Kč na 4 238 607 tis. Kč. Rozpočet běžných výdajů v rámci SU „Transfery na projekty financované z úvěrů od zahraničních finančních institucí“ činil 302 259 tis. Kč, vnitřními přesuny byl rozpočet snížen o 30 515 tis. Kč, do kapitol bylo celkem uvolněno 202 000 tis. Kč, rozpočet po změnách činil 69 744 tis. Kč. Rozpočet kapitálových výdajů činil 5 198 833 tis. Kč, vnitřními přesuny byl rozpočet zvýšen o 30 515 tis. Kč, do kapitol bylo uvolněno 1 060 485 tis. Kč, rozpočet po změnách činil 4 168 863 tis. Kč. Do rozpočtové kapitoly Ministerstvo zemědělství bylo prostřednictvím 3 rozpočtových opatření uvolněno 1 262 485 tis. Kč, přičemž 202 000 tis. Kč činily běžné výdaje a 1 060 485 tis. Kč činily kapitálové výdaje. Z této sumy pak bylo 128 818 tis. Kč určeno na projekt Podpora prevence před povodněmi II (pouze kapitálové výdaje), 332 515 tis. Kč na projekt Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží (202 000 tis. Kč běžné výdaje, 130 515 tis. Kč kapitálové výdaje) a 801 152 tis. Kč na projekt Výstavby a obnovy infrastruktury vodovodů a kanalizací II (pouze kapitálové výdaje). V kapitole 396 – Státní dluh proběhlo též 5 rozpočtových opatření snižujících výdajový SU Obsluha státního dluhu, konkrétně výdajový okruh Úroky státního dluhu o 611 796 tis. Kč, a to o ROP ve prospěch kapitoly MF na dokončení stavebních akcí GFŘ ve výši 100 000 tis. Kč, o ROP ve prospěch kapitoly MK na Pražské Quadriennale ve výši 25 000 tis. Kč, o ROP ve prospěch kapitoly MF na systémové řešení analytického členění aktiv, pasiv a skutečností účtovaných na podrozvahových účtech ve výši 21 796 tis. Kč, dále o ROP ve prospěch kapitoly MF na pořízení, obnovu a provozování ICT MF a integrovaný systém Státní pokladny (IISSP) ve výši 450 000 tis. Kč a konečně o ROP ve prospěch kapitoly MK na realizaci akce „Zámek Pardubice – obnova hospodářských budov“ ve výši 15 000 tis. Kč. V důsledku těchto opatření tak byl schválený rozpočet SU Obsluha státního dluhu snížen

149

z 72 990 042 tis. Kč o 611 796 tis. Kč na 72 378 246 tis. Kč. Úpravy rozpočtu SU Obsluha státního dluhu se týkají pouze běžných výdajů. Po provedení výše uvedených změn byly závazné ukazatele kapitoly následující: Příjmy celkem: 

5 635 826 tis. Kč

nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem

Výdaje celkem:

5 635 826 tis. Kč 76 616 853 tis. Kč



obsluha státního dluhu



transfery na projekty financované z úvěrů od zahr. fin. inst.

72 378 246 tis. Kč 4 238 607 tis. Kč

Financování: 

Zvýšení stavu státních dluhopisů



Zvýšení stavu přijatých dlouhodobých úvěrů



Změna stavu na účtech státních finančních aktiv

131 589 908 tis. Kč 5 501 092 tis. Kč -2 091 000 tis. Kč

Skutečnost dosažená v rámci ukazatele „Financování – zvýšení stavu státních dluhopisů“ v kapitole Státní dluh činila 63 591 909 tis. Kč, což znamená 48,3 % rozpočtovaného objemu. Skutečnost dosažená v rámci ukazatele „Financování – zvýšení stavu přijatých dlouhodobých úvěrů“ v kapitole Státní dluh činila 448 600 tis. Kč, což znamená 8,2 % rozpočtovaného objemu. Skutečnost dosažená v rámci ukazatele „Financování – změna stavu na účtech státních finančních aktiv“ v kapitole Státní dluh činila -1 184 214 tis. Kč, což znamená 56,6 % rozpočtu po změnách. 2.4.

Očekávané plnění příjmů a výdajů kapitoly Státní dluh

Příjmy kapitoly SD: Rozpočet po změnách k 30.6.2011: 5 635 826 tis. Kč, v tom položky: 2141 – Příjmy z úroků: 5 335 826 tis. Kč 2143 – Realizované kurzové zisky: 300 000 tis. Kč Očekávaná skutečnost 2011: 6 742 927 tis. Kč, v tom položky: 2141 – Příjmy z úroků: 6 617 924 tis. Kč 2143 – Realizované kurzové zisky: 125 000 tis. Kč 2212 – Sankční platby přijaté od jiných subjektů: 2 tis. Kč 2324 – Přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady (příjmy z poplatků): 1 tis. Kč Výdaje kapitoly SD (SU Obsluha státního dluhu): Rozpočet po změnách k 30. 6. 2011: 72 378 246 tis. Kč, v tom: 5141 – Úroky vlastní: 70 674 246 tis. Kč 5142 – Realizované kurzové ztráty: 1 000 000 tis. Kč 5144 – Poplatky dluhové služby: 698 780 tis. Kč 5362 – Platby daní a poplatků: 1 220 tis. Kč 5511 – Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím (úmor státního dluhu): 4 000 tis. Kč Očekávaná skutečnost 2011: 60 232 244 tis. Kč, v tom položky: 5141 – Úroky vlastní: 59 201 121 tis. Kč 5142 – Realizované kurzové ztráty: 416 667 tis. Kč 5144 – Poplatky dluhové služby: 335 236 tis. Kč

150

5161 – Služby pošt: 1 100 tis. Kč 5166 – Konzultační, poradenské a právní služby: 2 000 tis. Kč 5169 – Nákup ostatních služeb: 2 900 tis. Kč 5362 – Platby daní a poplatků: 1 220 tis. Kč 6380 – Investiční transfery mezinárodním organizacím (úmor státního dluhu): 272 000 tis. Kč Vyšší úroveň očekávaných úrokových příjmů oproti příjmům rozpočtovaným o 1 282 098 tis. Kč je způsobena zejména vysokými hodnotami prémií SDD v důsledku relativně nízkých výnosů emisí SDD oproti kuponovým sazbám. Naopak příjmy z alikvotních úrokových výnosů dosahují nižších hodnot zejména z důvodu nižších kupónových sazeb a změněné struktury vydávaných dluhopisů. Nižší jsou rovněž očekávané příjmy z krátkodobých operací řízení likvidity a swapových operací, a to z důvodu nízkých úrokových sazeb. Naopak nižší úrovně očekávaných příjmů z titulu realizovaného kurzového zisku o 175 000 tis. Kč je dosaženo v důsledku dosavadní absence příjmů z tohoto titulu. Nižší úroveň očekávaných úrokových výdajů oproti rozpočtu po změnách o 11 473 125 tis. Kč je do značné míry důsledkem nižších úrokových sazeb v současnosti a sazeb očekávaných v blízké budoucnosti na straně jedné oproti očekáváním úrokových sazeb v době sestavování rozpočtu na straně druhé. Tento faktor se dotýká zejména půjček od EIB, derivátů spojených s emisemi zahraničních dluhopisů, diskontů SDD a SPP. Nižší úroveň úrokových sazeb oproti rozpočtu vede též ke snížení kupónových nákladů, i když proti tomuto vlivu působí vyšší objem vydaných dluhopisů, u kterých bude v roce 2011 realizována výplata kupónu. Nižší úroveň očekávaných výdajů oproti rozpočtu o 583 333 tis. Kč je zaznamenána i u realizované kurzové ztráty, a to v důsledku dosavadní absence výdajů z tohoto titulu. Obdobně nižší plnění se očekává u poplatků spojených s obsluhou státního dluhu, a to o 357 544 tis. Kč v důsledku nižšího plnění v prvních sedmi měsících tohoto roku. Vyšší úroveň očekávaných výdajů na kapitolní úmor státního dluhu o 268 000 tis. Kč je způsobena očekávanou úplnou splátkou směnky pro úhradu účasti u IBRD.

3. 3.1.

Řízení státního dluhu Dluhová strategie a řízení rizik

Ministerstvo financí sledovalo během prvního pololetí strategické cíle v oblasti řízení dluhového portfolia v souladu se Strategií financování a řízení státního dluhu pro rok 2011 zveřejněnou dne 2. prosince 2010. Tento řídící dokument konkretizuje roční program financování potřeb centrální vlády a kvantifikuje cíle, které vymezují operační prostor pro taktické řízení státního dluhu a státních finančních aktiv prostřednictvím aktivních operací na sekundárním trhu státních dluhopisů a finančních derivátů. 3.1.1.

Přehled plnění strategických cílů ke konci prvního pololetí 2011

Hodnocení směrování struktury dluhového portfolia k vyhlášeným cílům a plnění ročního programu financování státu ke konci prvního pololetí 2011 je shrnuto následujícím přehledem.

151

Tabulka č. 86: Přehled plnění strategických cílů UKAZATEL

Vyhlášený cíl pro rok 2011

Stav k 30. 6. 2011

Max. 40 % roční hrub é výpůjční potřeby

0,4 %

0,0 až 88,0 mld. Kč

0,9 mld. Kč

86,0 až 194,0 mld. Kč

96,1 mld. Kč

20,0 až 40,0 mld. Kč

27,7 mld. Kč

Půjčky od Evropské investiční banky

5,5 mld. Kč

0,6 mld. Kč

Krátkodobý státní dluh

20 % a méně

17,0 %

Průměrná d oba do splatnosti

5,25 až 6,25 let

6,0 let

Úroková refixace do 1 roku

30 až 40 %

30,3 %

Průměrná d oba do refixace

4 až 5 let

4,9 let

max. 15 až 17 %

9,9 %

Zahraniční emisní činnost Hrubá emise SDD Čistá emise peněžních instrumentů

Cizoměnový státní dluh

Pramen: MF. Poznámky: SDD – domácí korunové středně a dlouhodobé státní dluhopisy; Hrubá emise zahrnuje sekundární prodeje SDD, prodeje Evropské investiční bance a investiční nákupy jaderného a důchodového portfolia.

V oblasti zahraniční emisní činnosti nedošlo v průběhu druhého čtvrtletí k žádným změnám ve vztahu k prvnímu čtvrtletí. V prvním čtvrtletí byl uskutečněn pouze doprodej variabilně úročeného dluhopisu denominovaného v euru z vlastního portfolia ministerstva financí ve výši 37,5 mil. EUR, resp. 926,9 mil. Kč. V druhém čtvrtletí dále došlo k čerpání jedné tranše půjčky od Evropské investiční banky v hodnotě 0,6 mld. Kč, což je jediné čerpání tohoto typu půjček v prvním pololetí. V oblasti domácí emisní činnosti došlo ve druhém čtvrtletí k hrubé emisi středně a dlouhodobých dluhopisů v nominální hodnotě 56,7 mld. Kč, z toho 2,7 mld. Kč bylo prodáno Evropské investiční bance. Celkem za první pololetí bylo emitováno 96,1 mld. Kč. Tímto došlo k využití 49,5 % plánovaného ročního maximálního limitu pro domácí emisní činnost. Čistá emise státních dluhopisů za druhé čtvrtletí činila 4,9 mld. Kč, za první pololetí potom 44,3 mld. Kč. V průběhu prvního pololetí nebyly uskutečněny žádné zpětné odkupy. Celkový nárůst peněžních instrumentů v oběhu v druhém čtvrtletí činil 3,5 mld. Kč. 3.1.2.

Refinanční riziko

Refinanční riziko zůstává i v roce 2011 rizikem, jehož stabilizace utváří centrální bod pro řízení emisní činnosti a operace se státními dluhopisy na sekundárním trhu. Od roku 2000 je toto riziko systematicky snižováno přepínáním ze státních pokladničních poukázek do středně a dlouhodobých státních dluhopisů a eurobondů při financování dlouhodobého státního dluhu. Počínaje rokem 2007 je toto riziko aktivně řízeno také prostřednictvím zpětných odkupů státních dluhopisů a ostatních operací na sekundárním trhu. Hlavním kritériem, které ministerstvo dlouhodobě používá pro měření tohoto rizika, je krátkodobý státní dluh (splatný do 1 roku). Počínaje rokem 2007 byla stanovena dlouhodobá cílovaná limitní hranice krátkodobého dluhu na hodnotu 20 % a méně. Krátkodobý státní dluh v druhém čtvrtletí oproti prvnímu čtvrtletí mírně poklesl, a to o 0,2 procentního bodu na 17,0 % a dosahuje tak hodnot, které jsou v souladu s vyhlášenou strategií, přičemž zároveň dochází k udržení refinančního rizika pod cílovanou limitní hranicí.

152

Dalším strategickým cílem v oblasti řízení refinančního rizika je průměrná splatnost státního dluhu. Průměrná splatnost státního dluhu se ke konci druhého čtvrtletí nezměnila a zůstává na stejných hodnotách jako v prvním čtvrtletí, tj. 6,0 let. Průměrná splatnost státního dluhu se tak nachází v intervalu vyhlášeného cílového pásma 5,25 až 6,25 let platného pro rok 2011. Vývoj průměrné splatnosti státního dluhu společně s cílovým pásmem je zobrazen viz následující Graf č. 34. Graf č. 34: Vývoj průměrné splatnosti státního dluhu (roky)

8

7 6,4 6,5

6,2 6

5 ,6 4,8

5

4

5,8 5,8 5 ,9

6 ,2 6,1

6,5

6,7 6,8 7 ,0

6,6

6,8

6,6

6,4

6,4

6,5

6,3 6,3

6,3 6,1

5,9

6 ,0 6,0

5,05,1

4,1

3 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 04 04 04 04 05 05 05 05 06 06 06 06 07 07 07 07 08 08 08 08 09 09 09 09 10 10 10 10 11 11 11 11

Pramen: MF

Klíčovým ukazatelem refinančního rizika je stabilizace profilu splácení státního dluhu. Vývoj tohoto profilu ke konci prvního pololetí roku 2011 ve srovnání s koncem let 2009 a 2010 zachycuje Graf č. 35. Graf č. 35: Splatnostní profil státního dluhu (% státního dluhu) 2 009

25%

2010

2Q 201 1

Cílový limit

20%

15%

10%

5%

0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Počet let od konce daného období

Pramen: MF

153

11

12

13

14

15+

3.1.3.

Úrokové riziko

Počínaje rokem 2006 došlo na základě schválené strategie financování a řízení státního dluhu k opuštění explicitního cílování modifikované durace. Novým klíčovým cílem pro řízení úrokového rizika byla vyhlášena úroková refixace do 1 roku v pásmu 30 až 40 % dluhového portfolia. Úroková refixace do 1 roku poklesla během druhého čtvrtletí oproti prvnímu čtvrtletí o 2,3 procentního bodu, ke konci prvního pololetí 2011 dosáhla 30,3 % a pohybuje se tak v rámci střednědobého cílovaného pásma. Tabulka č. 87: Státní dluh z hlediska úročení v letech 2006 až 2Q 2011 (stav ke konci období, v %) 2006

2007

2008

2009

2010

2Q 2011

Bezúročný dluh

0,1

0,1

0,1

0,0

0,0

0,0

Fixně úročený dlouhodobý dluh

84,1

86,6

84,7

79,4

79,5

76,3

z toho:

9,0

9,7

9,0

7,0

7,6

3,5

Státní pokladniční poukázky a krátkodobé půjčky na peněžním a depozitním trhu

11,5

9,2

7,9

7,5

8,4

10,0

Variabilně úročený dlouhodobý dluh

4,3

4,1

7,3

13,1

12,1

13,7

Dluh s úrokovou refixací do 1 roku včetně vlivu derivátových operací

25,6

26,2

28,5

30,5

31,7

30,3

splatný do 1 roku

Pramen: MF

Úplný časový profil rozložení refixování instrumentů nominálního dluhového portfolia ke konci prvního pololetí 2011 ve srovnání se stavem na konci let 2009 a 2010 zachycuje následující Graf č. 36. Graf č. 36: Refixační profil státního dluhu (v % státního dluhu) 2009

2010

2Q 2011

35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15+

Počet let od konce daného období

Pramen: MF

Novým sledovaným kritériem v oblasti řízení úrokového rizika byla vyhlášena průměrná doba do refixace státního dluhu v cílovém pásmu 4 až 5 let. Na konci druhého čtvrtletí nabýval tento ukazatel hodnoty 4,9 let, čímž byl splněn vyhlášený cíl.

154

3.1.4.

Měnové riziko

Počínaje rokem 2011 začíná ministerstvo financí aktivně řídit měnové riziko. Hlavním ukazatelem v této oblasti byl stanoven podíl cizoměnového dluhu na celkovém státním dluhu, jehož strategická limitní hranice je vyhlášena na 15 % (krátkodobě až 17 %). Hodnota tohoto ukazatele dosáhla ke konci prvního pololetí 9,9 % a pohybuje se tak pod limitní hranicí 15 %, což potvrzuje relativně nízkou a stabilní expozici vůči kolísání směnného kursu. 3.2. 3.2.1.

Řízení likvidity v 1. pololetí 2011 Řízení likvidity státní pokladny

V rámci řízení likvidity Souhrnného účtu státní pokladny byly v 1. pololetí roku 2011 provedeny krátkodobé investice s použitím zástavy poukázek ČNB v hodnotě 917 982 mil. Kč, splátky přitom dosáhly do konce 1. pololetí 901 538 mil. Kč27. Výnos těchto investic činil 174,02 mil. Kč. Z důvodu krátkodobého nedostatku prostředků při řízení likvidity byly rovněž přijaty krátkodobé půjčky se zástavou poukázek ČNB ve výši 7 587 mil. Kč, splátky těchto půjček činily rovněž 7 587 mil. Kč. Úrokový náklad těchto půjček činil 0,28 mil.Kč. Celkový čistý výnos operací s použitím zástavy poukázek ČNB (po zahrnutí půjček) činil 173,74 mil.Kč. K 30. 6. 2011 byly na majetkovém účtu MF evidovány poukázky ČNB v nominální hodnotě 78 086 mil. Kč. Současně byly do konce 1. pololetí 2011 provedeny krátkodobé investice s použitím zástavy SPP v objemu 13 217 mil. Kč a splátky přitom dosáhly objemu 16 761 mil. Kč. Celkový výnos těchto investic činil 3,68 mil. Kč. K 30.6.2011 byly na majetkovém účtu MF evidovány poukázky SPP v nominální hodnotě 60 000 mil. Kč., které byly emitovány do vlastního portfolia. Z důvodu krátkodobého nedostatku prostředků při řízení likvidity byly rovněž přijaty krátkodobé půjčky se zástavou SDD ve výši 12 750 mil. Kč, splátky těchto půjček činily rovněž 12 750 mil. Kč. Celkový úrokový náklad těchto půjček činil 8,71 mil. Kč. V rámci řízení likvidity Souhrnného účtu státní pokladny byly v 1. pololetí 2011 realizovány krátkodobé investice ve formě depozitních operací v objemu 271 408 mil. Kč, splátky těchto investic pak dosáhly objemu 268 706 mil. Kč. Celkový výnos depozitních operací činil 6,33 mil.Kč. Tabulka č. 88: Porovnání výnosů a nákladů dosažených při řízení likvidity státní pokladny v 1. pololetí 2011 (v mil. Kč) Řízení likvidity státní pokladny Výnosy/náklady z o perací s P ČNB

1. pololetí 2010

1. pololetí 2011

235,90

173 ,74

2011/2010 (%) 73,6 5

Výnosy/náklady z o perací se SPP

12,68

3,68

29,0 2

Výnosy/náklady z o perací s SDD

-

-8,71

-

9,68

6,33

65,3 9

258,26

175 ,04

67,7 8

Výnosy/náklady z d epozitních operací Celkem Pramen: MF

Z tabulky je zřejmé, že zatímco za 1. pololetí roku 2011 úspory převýšily náklady celkem o 175,04 mil. Kč, ve stejném období roku 2010 úspory převýšily náklady o 258,26 mil. Kč. Operacemi s přebytkem finančních zdrojů státní pokladny bylo dosaženo v 1. pololetí letošního roku o 83,22 mil. Kč nižšího výnosu než v 1. pololetí minulého roku.

27

U všech instrumentů se jedná o hotovostní hodnotu bez úroků.

155

Podstatně nižší výnos z investování finančních prostředků Souhrnného účtu státní pokladny v 1. pololetí roku 2011 ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku byl způsoben menším objemem finančních zdrojů Státní pokladny, a to denně v průměru o 2,88 mld. Kč, a nižšími úrokovými sazbami. Průměrný denní zůstatek na Souhrnném účtu řízení likvidity státní pokladny v 1. pololetí letošního roku činil 6,10 mil. Kč, ve stejném období předchozího roku byl 6,70 mil. Kč. Graf č. 37: Vývoj salda státního rozpočtu za 1. pololetí roku 2011 a 2010 (v mld. Kč) 50 40 30 20 10 0 1.1 -10

24.1

15.2

9.3

31.3

-20 -30 -40 -50 -60 -70 -80

saldo SR 2010

saldo SR 2011

-90 -100 -110

Pramen: MF

156

22.4

17.5

8.6

30.6

Graf č. 38: Vývoj salda státní pokladny za 1. pololetí roku 2011 a 2010 (v mld. Kč) 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 saldo SP 2011 20

saldo SP 2010

10 0 1.1

24.1

15.2

9.3

31.3

22.4

17.5

8.6

30.6

Pramen: MF

3.2.2.

Ostatní operace řízení likvidity

V průběhu 1. pololetí 2011 v reakci na snížení úrokové sazby nabízené ČNB došlo k investování volných prostředků na Euroúčtu dluhové služby na finančních trzích. Jednalo se o sérii aktivních depo operací s Českou spořitelnou s tím, že první depo operace ve výši 1 100 mil. euro byla uzavřena v průběhu ledna, poté došlo k jejímu opakovanému prodlužování až za horizont 1. pololetí 2011. Úroky inkasované z těchto depozitních operací ve výši 73 mil. Kč byly odvedeny do státního rozpočtu. Postupně pak byla hodnota jistiny výše uvedených depozitních operací snižována, a to až na hodnotu 825 mil. Kč na konci 1. pololetí 2011. Prostředky v hodnotě 182 mil. euro byly konvertovány prostřednictvím FX spotových a FX forwardových operací do korun, přičemž MF obdrželo na umořovací účet korunovou hodnotu těchto konverzních operací ve výši 4 468 mil. Kč. Prostředky z jistiny těchto depozitních operací byly též použity pro úhradu kupónových závazků z emisí eurobondů či byly vráceny zpět na Euroúčet dluhové služby jako rezerva. Z eurového účtu MF v Deutsche Bank byly v průběhu 2. čtvrtletí 2011 formou opakovaně prodlužovaných depozitních operací investovány prostředky v hodnotě jistiny 2,3 mil. euro. Výnos této operace byl konvertován do korun a ve výši 104 tis. Kč odveden do příjmů státního rozpočtu. Z eurového účtu MF v Citibank došlo též ke krátkodobé investici formou depozitní operace v hodnotě jistiny 100 mil. euro. Výnos této operace v korunové hodnotě 169 tis. Kč byl též odveden do příjmů státního rozpočtu.

157

4.

Tabulková příloha

Příloha č. 1 - Vývoj státního dluhu České republiky v 1. pololetí 2011 Příloha č. 2 - Příjmy státního dluhu České republiky v 1. pololetí 2011 Příloha č. 3 - Výdaje na státní dluh České republiky v 1. pololetí 2011 Příloha č. 4 - Přehled emisí SPP v 1. pololetí 2011 Příloha č. 5 - Transfery na projekty financované z úvěrů od zahraničních fin. institucí v 1. pololetí 2011 Pramen Příloh 1 až 5: MF

158

Příloha č. 1: Vývoj státního dluhu České republiky v 1. pololetí 2011 (v mld. Kč) N á z e v STÁTNÍ DLUH CELK EM Vnitřní dluh Státní pokladniční p oukázky 34. emise dlouhodobých dluhopisů (2001) 36. emise dlouhodobých dluhopisů (2001) 40. emise dlouhodobých dluhopisů (2003) 41. emise dlouhodobých dluhopisů (2003) 44. emise dlouhodobých dluhopisů (2005) 46. emise dlouhodobých dluhopisů (2005) 49. emise dlouhodobých dluhopisů (2006) 50. emise střednědobých d luhopisů (2007) 51. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 52. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 53. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 54. emise střednědobých d luhopisů (2008) 55. emise dlouhodobých dluhopisů (2008) 56. emise dlouhodobých dluhopisů (2009) 57. emise střednědobých d luhopisů (2009) 58. emise dlouhodobých dluhopisů (2009) 59. emise střednědobých d luhopisů (2010) 60. emise střednědobých d luhopisů (2010) 61. emise dlouhodobých dluhopisů (2010) 62. emise střednědobých d luhopisů (2011) 63. emise dlouhodobých dluhopisů (2011) Závazky z rep o operací - ÚŘLSP Závazky z rep o operací - UÚ Vnější dluh 1. emise eurobondů (2 004) 2. emise eurobondů (2 005) 3. emise eurobondů (2 008) 4. emise eurobondů (2 009) 5. emise eurobondů (2 010) 1. emise jenových bondů (2006) 1. emise eurodluhopisů (2009) 1. emise švýcarských bondů (2009) Půjčky od EIB Směnky pro úhradu účasti u IBRD

Stav k 1. 1. 2011 1 344,057 1 036,282 113,331 35,000 50,272 64,964 47,035 62,339 68,048 20,075 65,986 59,241 51,882 4,760 51,799 50,107 89,100 42,288 62,678 43,587 47,279 6,512 0,000 0,000 0,000 0,000 307,776 48,824 30,002 50,081 38,007 49,865 6,917 6,578 10,022 67,185 0,294

půjčky (a) 234,124 232,599 116,173

splátky (b) 161,1 29 160,5 63 88,427

4,355 15 ,611 1,374 19 ,846

51,799

3,000 10 ,650 10 ,937 22 ,543 7,772 7,587 12 ,750 1,525

7,58 7 12,750 0,56 7

0,925 0,600

159

0,56 7

kurzové celková změna rozdíly (c) (a - b + c) -4,134 68,860 0,000 72,037 27,746 0,0 00 0,0 00 0,0 00 0,0 00 0,0 00 0,0 00 0,0 00 4,3 55 15,611 1,3 74 0,0 00 -51,799 19,846 0,0 00 3,0 00 10,650 0,0 00 0,0 00 10,937 22,543 7,7 72 0,0 00 0,0 00 -4,134 -3,177 0,0 00 -0,009 -0,009 -1,391 -1,391 -0,892 -0,892 -1,073 -1,073 -0,633 -0,633 -0,199 0,7 26 0,062 0,0 62 0,0 33 0,0 00

Stav k 30. 6. 2011 1 412 ,917 1 108 ,318 141,077 35,000 50,272 64,964 47,035 62,339 68,048 20,075 70,342 74,851 53,256 4,760 0,000 69,953 89,100 45,288 73,328 43,587 47,279 17,449 22,543 7,772 0,000 0,000 304,599 48,824 29,993 48,690 37,115 48,793 6,284 7,304 10,084 67,218 0,294

Příloha č. 2: Příjmy státního dluhu České republiky v 1. pololetí 2011 (v tis. Kč)

N á z e v CELK EM Vnitřní státní dluh 50. emise střednědobých dluhopisů (2007) 51. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 52. emise dlouhodobých dluhopisů (2007) 55. emise dlouhodobých dluhopisů (2008) 57. emise střednědobých dluhopisů (2009) 58. emise dlouhodobých dluhopisů (2009) 61. emise dlouhodobých dluhopisů (2010) 62. emise střednědobých dluhopisů (2011) 63. emise dlouhodobých dluhopisů (2011) Repo obchody - zástava PČNB - ÚŘLSP Repo obchody - zástava SPP - ÚŘLSP Depozitní operace - ÚŘLSP Cizoměnové aktivní depozitní operace Vnější státní dluh 1. emise eurobondů (2 004) 3. emise eurobondů (2 008) 4. emise eurobondů (2 009) 1. emise eurodluhopisů (2009) Bankovní účty Úroky přijaté ze vkladů na účtech Ostatní

Úrok

Příjmy z poplatků

3 982 679,428 3 777 121,567 191 914,540 587 457,512 103 845,902 23 059,281 38 100,000 2 001 484,349 160 714,974 263 943,077 149 547,584 174 017,117 3 680,219 6 325,495 73 031,516 203 758,705 118 805,556 15 284,777 39 188,492 30 479,880 1 799,156 1 799,156

1,000 0,000

1,000

160

Celkové příjmy 3 982 680,428 3 777 121,567 191 914,540 587 457,512 103 845,902 23 059,281 38 100,000 2 001 484,349 160 714,974 263 943,077 149 547,584 174 017,117 3 680,219 6 325,495 73 031,516 203 758,705 118 805,556 15 284,777 39 188,492 30 479,880 1 799,156 1 799,156 1,000

Příloha č. 3: Výdaje na státní dluh České republiky v 1. pololetí 2011 (v tis. Kč) N á z e v CE L K EM Vnitřn í st átn í dluh Státní pokladniční poukáz ky 34. emise dlouhodobých dluhopisů ( 2001) 36. emise dlouhodobých dluhopisů ( 2001) 40. emise dlouhodobých dluhopisů ( 2003) 41. emise dlouhodobých dluhopisů ( 2003) 44. emise dlouhodobých dluhopisů ( 2005) 45. emise stř ednědobých dluhopisů (2005) 46. emise dlouhodobých dluhopisů ( 2005) 49. emise dlouhodobých dluhopisů ( 2006) 50. emise stř ednědobých dluhopisů (2007) 51. emise dlouhodobých dluhopisů ( 2007) 52. emise dlouhodobých dluhopisů ( 2007) 53. emise dlouhodobých dluhopisů ( 2007) 54. emise stř ednědobých dluhopisů (2008) 55. emise dlouhodobých dluhopisů ( 2008) 56. emise dlouhodobých dluhopisů ( 2009) 57. emise stř ednědobých dluhopisů (2009) 58. emise dlouhodobých dluhopisů ( 2009) 59. emise stř ednědobých dluhopisů (2010) 60. emise stř ednědobých dluhopisů (2010) 61. emise dlouhodobých dluhopisů ( 2010) 62. emise stř ednědobých dluhopisů (2011) 63. emise dlouhodobých dluhopisů ( 2011) Závazky z re po oper ací - ÚŘ LS P Závazky z re po oper ací - UÚ Vně jší státn í dlu h 1. emise eurobondů (2004) 2. emise eurobondů (2005) 3. emise eurobondů (2008) 4. emise eurobondů (2009) 5. emise eurobondů (2010) 1. emise jenových bondů (2006) 1. emise eurodluhopisů (2009) 1. emise švýc arských bondů (2009) Půjčky od EIB B an kovn í účty Úroky hra zené z e vkladů na účte ch Ostatn í

Úmor 72 702 265,116 72 135 500,000

Úrok 29 22 1 2

746 415,334 720 937,413 044 597,447 432 500,000

2 403 656,530 2 368 882,000

2 615 151,200 51 798 500,000

2 123 738,500 725 628,821 4 455 000,000 545 158,288 3 832 506,138 165 124,989

7 587 000,000 12 750 000,000 566 765,116

281,000 8 712,500 7 025 477,771 1 790 901,297 960 861,317 2 486 830,568 52 327,561 945 857,344 57 488,542 102 286,674

566 765,116

Poplatky dluhové služby 41 272,903 29 288,643 9,860 178,800 164,400 164,400 178,800 183,782 2,480 183,092 182,942 196,101 2 711,875 178,901 194,883 192,506 2 962,307 179,091 177,821 3 744,271 164,400 1 965,636 6 541,972 3 628,457 5 201,866 19,436

19,436

628 924,467 0,150 0,150 11 964,824

161

Celkové výdaje 102 489 953,353 94 885 726,056 1 044 607,307 2 432 678,800 164,400 2 403 820,930 178,800 2 369 065,782 2,480 183,092 182,942 196,101 2 617 863,075 178,901 194,883 53 922 431,006 728 591,128 4 455 179,091 545 336,109 3 836 250,408 164,400 1 965,636 171 666,961 3 628,457 5 201,866 7 587 281,000 12 758 712,500 7 592 262,323 1 790 901,297 960 861,317 2 486 830,568 52 327,561 945 857,344 57 488,542 102 306,110 0,000 1 195 689,583 0,150 0,150 11 964,824

Příloha č. 4: Přehled emisí SPP v 1. pololetí 2011 Číslo emise

Datum emise

Objem Datum splatnosti v mil. Kč prodáno

607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623

14.1.2011 28.1.2011 4.2.2011 11.2.2011 25.2.2011 4.3.2011 11.3.2011 18.3.2011 1.4.2011 8.4.2011 29.4.2011 6.5.2011 13.5.2011 27.5.2011 3.6.2011 10.6.2011 24.6.2011

13.1.2012 29.4.2011 3.2.2012 12.8.2011 27.5.2011 2.3.2012 9.9.2011 17.6.2011 30.3.2012 6.1.2012 29.7.2011 4.5.2012 10.2.2012 25.5.2012 2.9.2011 8.6.2012 23.3.2012

6 000 6 637 6 000 4 300 6 606 6 000 7 314 6 197 7 253 5 975 6 000 38 390 8 761 9 320 5 438 9 519 6 463

6 6 6 4 6 6 7 6 7 5 6 8 8 9 5 9 6

162

000 637 000 300 606 000 314 197 253 975 000 390 761 320 438 519 463

Životnost ve dnech

Výnos v % pa

364 91 364 182 91 364 182 91 364 273 91 364 273 364 91 364 273

1,30 0,84 1,29 1,15 0,82 1,28 1,10 1,03 1,30 1,26 0,82 1,38 1,23 1,33 0,85 1,29 1,20

do portfolia

30 000

Příloha č. 5: Transfery na projekty financované z úvěrů od zahraničních finančních institucí v 1. pololetí 2011 (v tis. Kč) 327 - Ministerstvo dopravy Okruh VBa VBb

Projekt Výstavba SO kolem hlavního města Prahy, část JZ Rámcový úvěr přijatý Českou republikou od EIB

Paragraf 2212 2299 2299

Položka 6351 5909 6909

Rozpočet 0 2 259 3 048 833

3 051 092 329 - Ministerstvo zemědělství Okruh VBc

Projekt Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací

VBd

Podpora prevence před povodněmi II

VBe

Podpora obnovy, odbahnění a rek. rybníků a výstavby VN

VBf

Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací II

Paragraf 2310 2310 2310 2321 2321 2321 3744 3744 2341 2341 2310 2310 2310 2321 2321 2321

Položka 6313 6319 6341 6313 6319 6341 6121 6313 5213 6313 6313 6319 6341 6313 6319 6341

Celkem

163

Rozpočet 0 0 0 0 0 0 340 000 1 360 000 300 000 100 000 15 750 0 141 750 19 250 0 173 250

Vnitřní přesuny Do kapitol

0

0

Vnitřní přesuny Do kapitol

-4 51 152 -30 515 30 515 -15 750

-128 818 -202 000 -130 515

34 450 -19 250

-176 200

Rozpočet po Změny rozpočtu změnách 0 0 0 2 259 0 3 048 833

0

3 051 092

Rozpočet po Změny rozpočtu změnách 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 340 000 -579 970 780 030 -232 515 67 485 -100 000 0 -15 750 0 0 0 -141 750 0 -19 250 0 0 -173 250 0

451 702

-624 952

2 450 000

0

-1 262 485

-1 262 485

1 187 515

5 501 092

0

-1 262 485

-1 262 485

4 238 607

Tabulková část Tabulka č. 1: Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu – druhové členění (6 stran) Tabulka č. 2: Celkové příjmy státního rozpočtu ČR podle kapitol (2 strany) Tabulka č. 3: Celkové výdaje státního rozpočtu ČR podle kapitol (1 strana) Tabulka č. 4: Mandatorní výdaje v 1. pololetí 2011 (1 strana) Tabulka č. 5: Bilance příjmů a výdajů ÚSC - obce, DSO, kraje a RRRS (3 strany)

164

Tabulka č. 1: Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu – druhové členění (v tis. Kč) ROZPOČET 2011

UKAZATEL

Skutečnost 006/2010 0

Schválený rozpočet 1

Rozpočet po změnách 2

strana 1

%

Index

Skutečnost 006/2011

plnění

Sk006/2011/Sk006/2010

3

3:2 4

3:0 5

PŘÍJMY Daně z příjmů fyzických osob v tom: Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti Daň z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů

40 389 495,18

101 500 000,00

101 500 000,00

39 807 761,73

39,22

98,56

35 028 200,37

82 600 000,00

82 600 000,00

37 366 600,03

45,24

106,68

2 075 297,73

5 400 000,00

5 400 000,00

-1 162 782,21

-21,53

-56,03

3 285 997,08

13 500 000,00

13 500 000,00

3 603 943,91

26,70

109,68

Daně z příjmů právnických osob

59 078 642,27

84 000 000,00

84 000 000,00

50 470 588,82

60,08

85,43

Daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů

99 468 137,45

185 500 000,00

185 500 000,00

90 278 350,55

48,67

90,76

Obecné daně ze zboží a služeb v tuzemsku

88 433 655,32

195 100 000,00

195 100 000,00

94 601 046,02

48,49

106,97

88 433 655,32

195 100 000,00

195 100 000,00

94 601 046,02

48,49

106,97

62 141 669,26

140 800 000,00

140 800 000,00

66 367 906,69

47,14

106,80

150 575 324,58

335 900 000,00

335 900 000,00

160 968 952,71

47,92

106,90

773 946,42

3 112 025,00 32,00 50 000,00 2 349 826,00

3 112 025,00 32,00 50 000,00 2 349 861,00

777 159,10

24,97

100,42

110 603,17 1 306 531,25

221,21 55,60

120,16 113,31

v tom: Daň z přidané hodnoty Zvláštní daně a poplatky ze zboží a služeb v tuzemsku Daně ze zboží a služeb v tuzemsku Daně a poplatky z provozu motorových vozidel Poplatky a odvody v oblasti životního prostředí ***) Místní poplatky z vybraných činností a služeb Správní poplatky

92 044,00 1 153 037,28

Daně a poplatky z vybraných činností a služeb

2 019 027,70

5 511 883,00

5 511 918,00

2 194 293,53

39,81

108,68

753 372,91 2 487,15 750 885,76

1 200 000,00 5 000,00 1 195 000,00

1 200 000,00 5 000,00 1 195 000,00

848 734,46 -11,67 848 746,13

70,73 -0,23 71,02

112,66 -0,47 113,03

753 372,91

1 200 000,00

1 200 000,00

848 734,46

70,73

112,66

3 776 802,73

13 000 000,00

13 000 000,00

7 292 400,21

56,10

193,08

3 776 802,73

13 000 000,00

13 000 000,00

7 292 400,21

56,10

193,08

3 776 802,73

13 000 000,00

13 000 000,00

7 292 400,21

56,10

193,08

174 048 203,08

373 288 689,00

373 288 689,00

180 622 170,23

48,39

103,78

155 414 639,02

331 812 169,00

331 812 169,00

161 410 436,06

48,64

103,85

174 048 203,08

373 288 689,00

373 288 689,00

180 622 170,23

48,39

103,78

Ostatní daňové příjmy

1 254 051,07

2 052 034,00

2 051 999,00

1 154 718,82

56,27

92,08

Ostatní daňové příjmy

1 254 051,07

2 052 034,00

2 051 999,00

1 154 718,82

56,27

92,08

(daně, poplatky, pojistné)

431 894 919,52

916 452 606,00

916 452 606,00

443 359 620,52

48,38

102,65

Z daňových příjmů celkem: příjmy z daní a poplatků

257 846 716,44

543 163 917,00

543 163 917,00

262 737 450,29

48,37

101,90

Ostatní odvody z vybraných činností a služeb

Daně a cla za zboží a služby ze zahraničí v tom: Clo Podíl na vybraných clech

Daně a cla za zboží a služby ze zahraničí Daně z majetku Daně z majetkových a kapitálových převodů

v tom: Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí

Majetkové daně Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti *) z toho: Pojistné na důchodové pojištění (z PSP 161 a 162) Pojistné na veřejné zdravotní pojištění Pojistné na úrazové pojištění Zrušené daně z objemu mezd

Povinné pojistné

DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM

165

Tabulka č. 1: Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu – druhové členění (v tis. Kč) ROZPOČET 2011

UKAZATEL

Skutečnost 006/2010 0

Schválený rozpočet 1

Rozpočet po změnách 2

strana 2

%

Index

Skutečnost 006/2011

plnění

Sk006/2011/Sk006/2010

3

3:2 4

3:0 5

Příjmy z vlastní činnosti

1 828 002,72

1 983 525,00

1 979 403,73

1 702 085,81

85,99

93,11

Odvody přebytků organizací s přímým vztahem

2 104 791,98

1 637 920,00

1 708 732,00

2 134 386,52

124,91

101,41

48 555,69

97 386,00

97 386,00

40 955,54

42,05

84,35

80 281,50

30 534,00

101 346,00

121 846,51

120,23

151,77 97,49

z toho: Odvody příspěvkových organizací Ostatní odvody příspěvkových organizací Příjmy z pronájmu majetku Výnosy z finančního majetku Soudní poplatky

Příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků organizací s přímým vztahem Přijaté sankční platby Přijaté vratky transferů a ostatní příjmy z finančního vypořádání předchozích let

Přijaté sankční platby a vratky transferů Příjmy z prodeje krátkodobého a drobného dlouhodobého majetku Ostatní nedaňové příjmy (PSP 233 zrušeno) Příjmy z využívání výhradních práv k přírodním zdrojům Příjmy za využívání dalších majetkových práv Dobrovolné pojistné

Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaňové příjmy Splátky půjčených prostředků od podnikatelských subjektů Splátky půjčených prostředků od obecně prospěšných společností a podobných subjektů Splátky půjčených prostředků od veřejných rozpočtů ústřední úrovně Splátky půjčených prostředků od veřejných rozpočtů územní úrovně Splátky půjčených prostředků od zřízených a podobných subjektů Splátky půjčených prostředků od obyvatelstva Splátky půjčených prostředků ze zahraničí

318 074,83

424 701,00

402 535,57

310 089,82

77,03

7 417 925,52

6 590 251,00

6 589 508,31

5 085 054,59

77,17

68,55

479 973,38

576 613,00

573 922,00

488 509,32

85,12

101,78

12 148 768,43 887 766,04

11 213 010,00 1 035 677,00

11 254 101,61 1 036 714,00

9 720 126,06 817 026,80

86,37 78,81

80,01 92,03

1 597 074,61

498 523,00

508 763,00

1 611 257,25

316,70

100,89

2 484 840,65

1 534 200,00

1 545 477,00

2 428 284,05

157,12

97,72 184,17

4 183,41

4 370,00

3 507,50

7 704,48

219,66

1 402 942,17

1 529 875,00

1 408 064,99

1 244 258,81

88,37

88,69

55 821,12

217 400,00

217 400,00

87 606,06

40,30

156,94

58 882,50

64 000,00

64 000,00

60 005,10

93,76

101,91

302 376,08

450 937,00

450 937,00

222 803,18

49,41

73,68

1 824 205,28

2 266 582,00

2 143 909,49

1 622 377,63

75,67

88,94

446 209,77

2 246 943,00

2 246 853,00

276 384,31

12,30

61,94

6 403,09

123 098,00

123 098,00

4 676,40

3,80

73,03

104 000,00

104 000,00

109 800,00 15 000,00

109 800,00 15 000,00

2,24 34 609,69 0,76

31,52 0,01

530 899,24

2 598 841,00

2 598 751,00

315 673,39

12,15

16 988 713,60

17 612 633,00

17 542 239,10

14 086 461,14

80,30

82,92

702 252,47

1 531 081,00

1 611 355,77

601 374,49

37,32

85,64

54 212,53

10 800,00

22,48 78 263,90

Splátky za úhradu dluhů nebo dodávek

Přijaté splátky půjčených prostředků

NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku (kromě drobného) Ostatní kapitálové příjmy

Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a ostatní kapitálové příjmy

60 952,51

9,95 44,22 59,46

112,43

756 465,00

1 541 881,00

1 611 355,77

662 326,99

41,10

87,56

Příjmy z prodeje dlouhodobého finančního majetku

16 342,97

967 000,00

967 900,00

21 892,16

2,26

133,95

Příjmy z prodeje dlouhodobého finančního majetku

16 342,97

967 000,00

967 900,00

21 892,16

2,26

133,95 88,54

KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY CELKEM

772 807,97

2 508 881,00

2 579 255,77

684 219,15

26,53

5 812 314,14

17 483 623,00

27 454 050,39

5 344 765,94

19,47

91,96

z toho: Neinvestiční převody z Národního fondu Neinvestiční přijaté transfery od veřejných rozpočtů územní úrovně

4 530 246,40

16 689 623,00

26 660 050,39

5 094 573,72

19,11

112,46

Převody z vlastních fondů

1 279 299,51

19,14

1 352 274,07

Neinvestiční přijaté transfery od veřejných rozpočtů ústř. úrovně

110,49 7 067 018,90

105,70

21 981 628,96 21 890 083,80

36 496 795,00 36 409 382,00

36 293 513,00 36 190 800,00

23 335 895,10 23 301 202,26

64,30 64,38

106,16 106,45

29 073 242,61

53 980 418,00

63 747 582,53

30 033 045,60

47,11

103,30

29 150 121,90 25 776 128,90

64 709 124,00 63 653 124,00

68 278 651,61 67 222 651,61

19 431 388,64 17 709 083,79

28,46 26,34

66,66 68,70

Investiční přijaté transfery ze zahraničí

63 212,25

437 246,00

417 625,00

46 178,23

11,06

73,05

z toho: Investiční transfery přijaté od Evropské unie

37 837,96

368 866,00

364 545,00

25 133,72

6,89

66,42

29 213 334,15

65 146 370,00

68 696 276,61

19 477 566,88

28,35

66,67

58 286 576,76

119 126 788,00

132 443 859,14

49 510 612,48

37,38

84,94

507 943 017,85 1 055 700 908,00 1 069 017 960,00

507 640 913,29

47,49

99,94

507 943 017,85 1 055 700 908,00 1 069 017 960,00

507 640 913,29

47,49

99,94

Neinvestiční přijaté transfery ze zahraničí z toho: Neinvestiční transfery přijaté od Evropské unie Neinvestiční přijaté transfery ze státních finančních aktiv

Neinvestiční přijaté transfery Investiční přijaté transfery od veřejných rozpočtů ústřední úrovně z toho: Investiční převody z Národního fondu Investiční přijaté transfery od veřejných rozpočtů územní úrovně

Investiční přijaté transfery ze státních finančních aktiv

Investiční přijaté transfery

PŘIJATÉ TRANSFERY CELKEM PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU CELKEM Kontrolní součet (seskupení položek)

166

Tabulka č. 1: Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu – druhové členění (v tis. Kč) ROZPOČET 2011

UKAZATEL

Skutečnost 006/2010 0

Schválený rozpočet 1

Rozpočet po změnách 2

strana 3

%

Index

Skutečnost 006/2011

plnění

Sk006/2011/Sk006/2010

3

3:2 4

3:0 5

VÝDAJE Platy v tom: Platy zaměstnanců v pracovním poměru Platy zaměstnanců ozbrojených sborů a složek ve služebním poměru Platy státních zaměstnanců ve správních úřadech Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů

27 425 658,04

61 521 432,00

61 381 176,00

24 557 163,49

40,01

89,54

13 556 698,27

30 582 109,00

30 741 871,00

12 266 232,80

39,90

90,48

13 422 512,49

29 857 210,00

29 557 192,00

11 869 485,38

40,16

88,43

446 447,28

1 082 113,00

1 082 113,00

421 445,31

38,95

94,40

Ostatní platy Ostatní platby za provedenou práci v tom: Ostatní osobní výdaje Platy představitelů státní moci a některých orgánů

2 123 529,99

5 755 745,00

5 993 428,00

2 270 641,64

37,89

106,93

223 986,44

1 027 563,00

1 021 102,68

211 832,25

20,75

94,57

1 296 460,91

3 225 856,00

3 316 630,00

1 352 585,72

40,78

104,33

47 209,75

96 181,00

243 987,48

140 877,44

57,74

298,41

1 880,00

600,00

707,00

4 221,85

597,15

224,57

339,73

1 265,00

1 085,79

408,56

37,63

120,26

553 653,16 9 808 955,84

1 404 280,00 22 421 287,00

1 409 915,06 22 421 931,00

560 715,81 8 869 111,81

39,77 39,56

101,28 90,42

Odměny členů zastupitelstev obcí a krajů Odstupné Odbytné Odchodné Náležitosti osob vykonávajících vojenská cvičení a další vojenskou službu Ostatní platby za provedenou práci jinde nezařazené Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 4) z toho: Pojistné na SZ, přísp. na politiku zaměstnanosti, veřejné zdravotní pojištění a ostatní povinné pojistné placené zaměstnavatelem

9 808 955,84

22 421 287,00

22 421 931,00

8 869 111,81

39,56

90,42

Odměny za užití duševního vlastnictví

2 182,68

7 253,00

8 291,50

4 489,68

54,15

205,70

Mzdové náhrady

5 222,62

10 000,00

10 187,76

4 298,83

42,20

82,31

39 365 549,17

89 715 717,00

89 815 014,26

35 705 705,45

39,75

90,70

3 116 410,91

6 666 301,00

7 067 627,34

2 445 432,01

34,60

78,47

27 091 577,40

73 006 001,00

72 442 633,33

29 785 140,47

41,12

109,94

Výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné Nákup materiálu Úroky a ostatní finanční výdaje Nákup vody, paliv a energie Nákup služeb Ostatní nákupy z toho: Opravy a udržování Cestovné (tuzemské i zahraniční) Poskytnuté zálohy, jistiny, záruky a vládní úvěry Výdaje související s neinvestičními nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary

Neinvestiční nákupy a související výdaje Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům Neinvestiční transfery neziskovým a pod.organizacím z toho: Neinvestiční transfery občanským sdružením Ostatní neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím Neinvestiční nedotační transfery podnikatelským subjektům Neinvestiční nedotační transfery neziskovým a pod. organizacím Neinvestiční transfery v souvislosti s nemocenským pojištěním

Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně z toho: Neinvestiční transfery státním fondům Neinvestiční transfery fondům sociálního a veřejného zdravotního pojištění Neinvestiční transfery prostředků do státních finančních aktiv

2 728 406,98

5 235 162,00

5 058 514,09

2 453 294,62

48,50

89,92

14 615 876,00

36 443 459,00

34 993 833,00

14 320 231,60

40,92

97,98

3 494 888,39

7 173 148,00

8 124 197,98

2 664 698,77

32,80

76,25

2 343 536,20

4 427 148,00

4 978 338,55

1 687 953,60

33,91

72,03

628 442,85

1 103 848,00

1 355 715,82

522 698,71

38,56

83,17

5 724 085,12

11 443 719,00

11 451 580,70

12 395 608,34

108,24

216,55

3 728 662,58

7 548 363,00

7 261 459,12

3 202 911,24

44,11

85,90

60 499 907,38 15 680 162,23 5 911 162,61

147 516 153,00 37 832 858,00 6 583 748,00

146 399 845,56 37 421 020,31 9 418 260,16

67 267 317,04 15 950 272,18 6 416 075,15

45,95 42,62 68,12

111,19 101,72 108,54

2 550 860,54

2 273 253,00

3 669 102,08

2 806 344,16

76,49

110,02

408 855,28

699 834,00

825 903,13

712 121,76

86,22

174,17

1 166 579,67

2 350 300,00

2 347 812,00

1 447 953,91

61,67

124,12

93 493,21

250 675,00

253 348,00

115 774,43

45,70

123,83

848 146,94

150 000,00

210 000,00

155 577,84

74,08

18,34

23 699 544,66

47 167 581,00

49 650 440,46

24 085 653,50

48,51

101,63

39 896 079,52 13 309 863,07

95 844 679,00 42 555 992,00

93 466 904,48 40 129 716,28

35 311 441,90 8 711 546,66

37,78 21,71

88,51 65,45

26 489 239,21

53 013 346,00

53 013 346,00

26 518 454,96

50,02

100,11

167

Tabulka č. 1: Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu – druhové členění (v tis. Kč) ROZPOČET 2011

UKAZATEL

Skutečnost 006/2010 0

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně v tom: Neinvestiční transfery obcím Neinvestiční transfery obcím v rámci souhrnného dotačního vztahu Neinvestiční transfery krajům Neinvestiční transfery krajům v rámci souhrnného dotačního vztahu Neinvestiční transfery regionálním radám Ostatní neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím Převody vlastním fondům z toho: Převody fondu kulturních a sociálních potřeb a sociálnímu fondu obcí a krajů

Schválený rozpočet 1

Rozpočet po změnách 2

strana 4

%

Index

Skutečnost 006/2011

plnění

Sk006/2011/Sk006/2010

3

3:2 4

3:0 5

85 404 784,57 22 867 176,53

126 209 040,00 36 955 334,00

130 929 374,02 39 288 450,56

71 727 666,95 22 543 483,30

54,78 57,38

83,99 98,58

5 961 780,00 55 317 310,75

10 149 814,00 75 686 017,00

10 149 814,00 78 212 076,25

5 074 912,00 43 109 280,65

50,00 55,12

85,12 77,93

588 095,00 659 535,00

1 074 348,00 2 343 423,00

1 074 348,00 2 180 553,00

537 180,00 447 213,73

50,00 20,51

91,34 67,81

10 887,29

104,00

24 132,21

15 597,28

64,63

143,26

31 598 868,14

52 774 091,00

55 322 630,23

32 493 853,55

58,74

102,83

678 122,31

646 446,00

645 611,79

297 459,56

46,07

43,87

677 413,32

646 446,00

644 577,00

296 424,77

45,99

43,76

204 847,50

801 138,00

834 924,97

825 115,35

98,83

402,79

157 782 702,04 213 124 843,03 1 195 094,81 13 999 705,87 228 319 643,71

276 275 394,00 446 466 584,00 2 685 099,00 19 432 024,00 468 583 707,00

281 199 445,49 446 013 231,50 2 766 378,67 19 417 576,98 468 197 187,15

140 655 537,31 222 027 139,58 858 310,65 13 366 271,06 236 251 721,29

50,02 49,78 31,03 68,84 50,46

89,15 104,18 71,82 95,48 103,47

17 814 416,57

38 016 952,00

38 271 675,71

18 481 968,91

48,29

103,75

2 625 982,09

5 100 000,00

5 100 000,00

2 526 945,24

49,55

96,23

13 874 609,04

30 150 000,00

30 150 000,00

14 265 275,46

47,31

102,82

27 812,08 17 842 228,65

77 058,00 38 094 010,00

84 252,00 38 355 927,71

27 684,24 18 509 653,15

32,86 48,26

99,54 103,74

20,00

1 800 422,00

1 800 039,00

39,00

0,00

195,00

59 440,00

59 440,00

100,00

59 479,00

3,20

297 395,00

Převody do fondů organizačních složek státu Ostatní neinvestiční transfery jiným veřejným rozpočtům

Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům a mezi peněžními fondy téhož subjektu Sociální dávky Náhrady placené obyvatelstvu Ostatní neinvestiční transfery obyvatelstvu

Neinvestiční transfery obyvatelstvu Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím a nadnárodním orgánům z toho: Odvody vlastních zdrojů Evropských společenství do rozpočtu Evropské unie podle daně z přidané hodnoty Odvody vlastních zdrojů Evropských společenství do rozpočtu Evropské unie podle hrubého národního důchodu Neinvestiční transfery cizím státům Ostatní neinvestiční transfery do zahraničí

Neinvestiční transfery do zahraničí Neinvestiční půjčené prostředky podnikatelským subjektům Neinvestiční půjčené prostředky neziskovým a podobným organizacím Neinvestiční půjčené prostředky veřejným rozpočtům ústřední úrovně Neinvestiční půjčené prostředky veřejným rozpočtům územní úrovně Neinvestiční půjčené prostředky příspěvkovým a pod. organizacím

240,00

Neinvestiční půjčené prostředky obyvatelstvu Neinvestiční půjčené prostředky do zahraničí

1 800 422,00

1 859 719,00

Ostatní převody do Národního fondu

975 500,00

975 500,00

Neinvestiční převody Národnímu fondu

975 500,00

975 500,00

Neinvestiční půjčené prostředky

20,00

Převody Národnímu fondu na spolufinancování programu PHARE Převody Národnímu fondu na spolufinancování programu ISPA Převody Národnímu fondu na spolufinancování programu SAPARD Převody Národnímu fondu na spolufinancování komunitárních programů Převody Národnímu fondu na spolufinancování ostatních programů Evropských společenství a ČR Převody Národnímu fondu na spolufinancování související s poskytnutím pomoci ČR ze zahraničí Převody ze státního rozpočtu do Národního fondu na vyrovnání kurzových rozdílů

Ostatní neinvestiční výdaje

224 536,29

16 068 829,00

8 077 327,83

684 907,07

8,48

305,03

Ostatní neinvestiční výdaje

224 536,29

16 068 829,00

8 077 327,83

684 907,07

8,48

305,03

527 734 131,90 1 086 197 313,00 1 084 530 407,46

523 219 973,80

48,24

99,14

BĚŽNÉ VÝDAJE CELKEM

168

Tabulka č. 1: Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu – druhové členění (v tis. Kč) ROZPOČET 2011

UKAZATEL

Skutečnost 006/2010 0

Schválený rozpočet 1

Rozpočet po změnách 2

strana 5

%

Index

Skutečnost 006/2011

plnění

Sk006/2011/Sk006/2010

3

3:2 4

3:0 5

Pozemky

794 894,42 2 866 395,67 5 835,65

3 047 717,00 9 574 486,00 1 260,00

3 687 468,13 9 989 549,25 12 740,87

931 222,60 2 470 475,61 3 372,35

25,25 24,73 26,47

117,15 86,19 57,79

Investiční nákupy a související výdaje

3 667 125,74

12 623 463,00

13 689 758,25

3 405 070,56

24,87

92,85

112 960,00

162 000,00

162 000,00

Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku Pořízení dlouhodobého hmotného majetku

Nákup akcií a majetkových podílů

Nákup akcií a majetkových podílů Investiční transfery podnikatelským subjektům Investiční transfery neziskovým a pod. organizacím Investiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně z toho: Investiční transfery státním finančním aktivům Investiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně v tom: Investiční transfery obcím Investiční transfery krajům Investiční transfery obcím v rámci souhrnného dotačního vztahu Investiční transfery krajům v rámci souhrnného dotačního vztahu Investiční transfery regionálním radám Ostatní investiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně Investiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím

112 960,00

162 000,00

162 000,00

3 476 298,68

4 836 128,00

12 379 779,24

5 810 593,35

46,94

167,15

219 274,54

808 119,00

1 439 905,75

420 249,50

29,19

191,65

22 401 928,38

28 155 176,00

30 414 179,05

17 353 412,05

57,06

77,46

18 188 180,90 4 238 200,01 666 899,81

31 007 028,00 3 901 178,00 1 661 366,00

36 427 849,58 10 301 147,78 963 107,90

12 479 596,62 5 346 052,49 449 200,82

34,26 51,90 46,64

68,61 126,14 67,36

12 847 051,00

25 218 038,00

24 392 526,00

6 282 355,00

25,76

48,90

436 030,08

226 446,00

771 067,90

401 988,32

52,13

92,19

5 265 833,29

11 632 010,00

16 365 225,65

7 403 537,30

45,24

140,60

66 062,29

15 251,00

177 958,13

89 839,88

50,48

135,99

49 617 578,08

76 453 712,00

97 204 897,40

43 557 228,69

44,81

87,79

2 475 249,29 2 475 249,29

15 264 420,00 15 264 420,00

8 430 896,89 8 430 896,89

314 935,44 314 935,44

3,74 3,74

12,72 12,72

55 872 913,11

104 503 595,00

119 487 552,54

47 277 234,69

39,57

84,62

583 607 045,01 1 190 700 908,00 1 204 017 960,00

570 497 208,49

47,38

97,75

-75 664 027,16

-135 000 000,00

-62 856 295,20

583 607 045,01 1 190 700 908,00 1 204 017 960,00

570 497 208,49

47,38

97,75

Investiční převody vlastním fondům Investiční transfery obyvatelstvu Investiční transfery do zahraniční

Investiční transfery Investiční půjčené prostředky podnikatelským subjektům Investiční půjčené prostředky neziskovým a podobným organizacím Investiční půjčené prostředky veřejným rozpočtům ústřední úrovně Investiční půjčené prostředky veřejným rozpočtům územní úrovně Investiční půjčené prostředky příspěvkovým a podobným organizacím Investiční půjčené prostředky obyvatelstvu Investiční půjčené prostředky do zahraničí

Investiční půjčené prostředky Investiční převody Národnímu fondu na spolufinancování programu PHARE Investiční převody Národnímu fondu na spolufinancování programu ISPA Investiční převody Národnímu fondu na spolufinancování programu SAPARD Investiční převody Národnímu fondu na spolufinancování komunitárních programů Investiční převody Národnímu fondu na spolufinancování ostatních programů Evropských společenství a ČR Investiční převody Národnímu fondu na spolufinancování související s poskytnutím pomoci ČR ze zahraničí Ostaní investiční převody do Národního fondu

Investiční převody Národnímu fondu Ostatní kapitálové výdaje

Ostatní kapitálové výdaje

KAPITÁLOVÉ VÝDAJE CELKEM VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU CELKEM Rozdíl příjmů a výdajů státního rozpočtu

Kontrolní součet (seskupení položek)

-135 000 000,00

169

Tabulka č. 1: Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu – druhové členění (v tis. Kč) ROZPOČET 2011

UKAZATEL

Skutečnost 006/2010 0

Schválený rozpočet 1

Rozpočet po změnách 2

strana 6

%

Index

Skutečnost 006/2011

plnění

Sk006/2011/Sk006/2010

3

3:2 4

3:0 5

FINANCOVÁNÍ Krátkodobé vydané dluhopisy Uhrazené splátky krátkodobých vydaných dluhopisů

78 376 176,79

206 296 000,00

206 296 000,00

116 173 000,00

56,31

148,22

-76 895 329,86

-187 000 000,00

-187 000 000,00

-88 427 000,00

47,29

115,00

5 000 000,00

12 750 000,00

255,00

Uhrazené splátky krátkodobých přijatých půjčených prostředky

-5 000 000,00

-12 750 000,00

255,00

Změna stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech

-1 221 567,67

Krátkodobé přijaté půjčené prostředky

Aktivní krátkodobé operace řízení likvidity - příjmy

-2 091 000,00

-2 091 000,00

2 518 000,00

Dlouhodobé vydané dluhopisy Uhrazené splátky dlouhodobých vydaných dluhopisů

56,63

4 468 462,40

96,94 177,46

-26 719 000,00

Aktivní krátkodobé operace řízení likvidity - výdaje Krátkodobé financování

-1 184 213,68

2 777 279,26

17 205 000,00

17 205 000,00

4 311 248,72

25,06

155,23

85 565 950,00

175 527 439,00

175 527 439,00

97 015 982,10

55,27

113,38

-21 000 000,00

-112 100 000,00

-112 100 000,00

-51 798 500,00

46,21

246,66

Aktivní dlouhodobé operace řízení likvidity - výdaje

-1 748 608,00

Dlouhodobé financování

62 817 342,00

63 427 439,00

63 427 439,00

45 217 482,10

71,29

71,98

Financování z tuzemska celkem

65 594 621,26

80 632 439,00

80 632 439,00

49 528 730,82

61,43

75,51

50 000 000,00

50 000 000,00

3 293 675,00

5 501 092,00

5 501 092,00

600 000,00

10,91

18,22

-511 698,27 2 781 976,73 2 781 976,73

-1 133 531,00 54 367 561,00 54 367 561,00

-1 133 531,00 54 367 561,00 54 367 561,00

-566 765,12 33 234,88 -118 164,88

50,00 0,06 -0,22

110,76 1,19 -4,25

FINANCOVÁNÍ CELKEM

68 376 597,99

135 000 000,00

135 000 000,00

49 410 565,94

36,60

72,26

Kontrola - rozdíl salda SR a financování

-7 287 429,17

-0,00

-13 445 729,26

Aktivní krátkodobé operace řízení likvidity - příjmy Aktivní krátkodobé operace řízení likvidity - výdaje

-151 399,76

Krátkodobé financování Dlouhodobé vydané dluhopisy Dlouhodobé přijaté půjčené prostředky Uhrazené splátky dlouhodobých přijatých půjčených prostředků Dlouhodobé financování Financování ze zahraničí celkem Opravné položky k peněžním operacím Opravné položky k peněžním operacím

*) Příjmy z pojistného na SZ a příspěvek na politiku zaměstnanosti se vykazují v podrobnějším členění položek na PSP 161 a 162 rozp. skladby **) Položky 1119, 1129, 1219, 1409 a 1529 (příjmy ze staré daňové soustavy) zahrnuty v PSP 170 Ostatní daňové příjmy. Položky 1122 a 1123 jsou příjmem územních samosprávných celků ***) Týká se kapitoly Operace státních finančních aktiv (od původců radioaktivních odpadů - příjem jaderného účtu)

170

Tabulka č. 2: Celkové příjmy státního rozpočtu ČR podle kapitol (v tis. Kč)

strana 1 v

PŘÍJMY

CELKEM

Kapitola Schválený rozpočet Kancelář prezidenta republiky Poslanecká sněmovna Parlamentu Senát Parlamentu

Rozpočet po změnách

Skutečnost

Plnění %

Schválený rozpočet

Daňové příjmy Rozpočet Skutečnost po změnách

z toho Pojistné na důchodové pojištění Schválený Rozpočet Skutečnost rozpočet po změnách

Plnění %

tom

Plnění %

Schválený rozpočet

Nedaňové a kapitálové příjmy Rozpočet Skutečnost po změnách

Plnění %

60,00

60,00

428,83

714,72

60,00

60,00

122,56

204,27

26 000,00

26 000,00

9 438,84

36,30

26 000,00

26 000,00

9 438,84

36,30

Schválený rozpočet 0,00

Přijaté transfery Rozpočet Skutečnost po změnách 0,00

306,27

Plnění % 0,00

4 000,00

4 000,00

2 547,52

63,69

4 000,00

4 000,00

2 515,37

62,88

0,00

0,00

32,15

0,00

62 348,00

62 348,00

12 075,79

19,37

7 400,00

7 400,00

967,12

13,07

54 948,00

54 948,00

11 108,67

20,22

Bezpečnostní informační služba

138 000,00

138 000,00

73 984,69

53,61

138 000,00

138 000,00

73 243,62

53,08

0,00

0,00

741,08

0,00

Ministerstvo zahraničních věcí

600 000,00

600 000,00

361 573,06

60,26

550 000,00

550 000,00

323 230,49

58,77

50 000,00

50 000,00

34 514,38

69,03

0,00

0,00

3 828,19

0,00

2 638 424,00

2 638 424,00

2 124 591,00

80,53

2 331 431,00

2 331 431,00

1 071 265,66

45,95

202 006,00

202 006,00

122 768,37

60,77

104 987,00

104 987,00

930 556,97

886,35

2 289,00

2 289,00

738,02

32,24

300,00

300,00

738,02

246,01

1 989,00

1 989,00

0,00

0,00

0,00

0,00

631,24

0,00

0,00

0,00

432,69

0,00

0,00

0,00

198,55

0,00

4 547 577,00

2 855 131,12

62,78

Úřad vlády České republiky

Ministerstvo obrany Národní bezpečnostní úřad Kancelář Veřejného ochránce práv Ministerstvo financí Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo vnitra

4 547 577,00 368 468 355,00

372 120 644,00 179 918 266,90

2 070 777,00

2 070 777,00

1 038 466,70

50,15

2 061 638,00

533 994,00

2 061 638,00

45,94

239 723,75

44,89

2 010 464,00

2 010 464,00

1 739 239,69

86,51

466 336,00

466 336,00

77 424,73

16,60

48,35 363 391 741,00 363 391 741,00 176 612 478,33

48,60 322 431 770,00 322 431 770,00 157 240 662,95

48,77

750 000,00

750 000,00

680 833,45

90,78

4 326 614,00

7 978 903,00

2 624 955,12

32,90

43,40

698 000,00

698 000,00

494 892,17

70,90

2 050 310,00

2 050 674,00

164 968,05

8,04

94 566,93

54,04 13 526 373,00

13 526 373,00

216 067,88

1,60

160 022,84 1 096,05 28 342 409,00

28 342 409,00

4 850 141,70

17,11

9 608 315,00

9 608 679,00

3 562 942,30

37,08

6 860 005,00

6 860 005,00

2 903 082,08

42,32

Ministerstvo životního prostředí

13 702 273,00

13 702 273,00

311 234,91

2,27

900,00

900,00

600,10

66,68

175 000,00

175 000,00

Ministerstvo pro místní rozvoj

28 358 009,00

28 358 009,00

5 010 782,30

17,67

1 000,00

1 000,00

617,76

61,78

14 600,00

14 600,00

0,00

0,00

99,03

0,00

0,00

0,00

102,00

0,00

26 850,00

26 850,00

19 199,58

71,51

313 150,00

313 150,00

279 400,61

89,22

3 335 488,00

6 543 503,00

1 450 294,83

22,16

20 969 977,00 11 191 871,47

53,37

Grantová agentura České republiky Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo dopravy

0,00

0,00

201,03

0,00

3 675 488,00

6 883 503,00

1 748 895,02

25,41

2 642 189,52

53,40

80 000,00

80 000,00

45 814,71

57,27

73 874,00

73 874,00

42 069,54

102,65

50 000,00

50 000,00

29 906,57

59,81

945 000,00

945 000,00

1 026 041,07

37 223 878,00 23 757 198,44

63,82

6 200,00

6 200,00

4 378,33

70,62

270 975,00

270 975,00

184 312,28

6 153 421,00

12 249 621,00

1 795 331,22

14,66

400,00

400,00

454,80

113,70

105 552,00

105 552,00

8 840,74

8,38

559 718,00

559 718,00

418 518,59

74,77

10,00

10,00

6,70

67,00

122 747,00

122 747,00

46 559,09

37,93

Ministerstvo zdravotnictví

1 100 429,00

1 426 442,00

1 758 217,72

123,26

9 100,00

9 100,00

18 496,42

203,26

271 900,00

271 900,00

34 221,06

Ministerstvo spravedlnosti

2 735 598,00

2 735 598,00

1 287 946,42

47,08

783 858,00

783 858,00

383 606,02

48,94

1 760 359,00

1 760 339,87

65 448,00

65 448,00

1 899,60

2,90

0,00

0,00

Úřad průmyslového vlastnictví

162 711,00

162 711,00

129 169,72

79,39

80 000,00

Český statistický úřad

236 792,00

236 792,00

31 180,57

13,17

Český úřad zeměměřický a katastrální

433 078,00

433 078,00

151 892,45

35,07

4 303,00

4 303,00

3 222,90

74,90

Ministerstvo zemědělství Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo kultury

Úřad pro ochranu osobních údajů

Český báňský úřad Energetický regulační úřad

1 032 248,00 37 189 707,00

21 123 851,00 11 279 755,71

6 088 004,00

1 059 558,66

Český telekomunikační úřad

21 123 851,00

6 088 004,00

533 994,00

947 096,39

1 032 248,00

696 763,00

696 763,00

340 763,46

48,91

56,95 20 969 977,00 108,58

37 248,00

3 611,02

9,69

36 946 703,00 23 568 507,82

63,79

6 047 469,00

12 143 669,00

1 786 035,68

14,71

436 961,00

436 961,00

371 952,80

85,12

12,59

819 429,00

1 145 442,00

1 705 500,23

148,89

871 738,98

49,52

191 381,00

191 400,14

32 601,42

17,03

1 114,50

0,00

65 448,00

65 448,00

785,10

1,20

84 133,05

105,17

7 711,00

7 711,00

1 317,03

17,08 12,05

68,02 36 912 532,00

37 248,00

75 000,00

75 000,00

43 719,63

58,29

80 000,00 3 000,00

3 000,00

3 003,75

100,13

233 792,00

233 792,00

28 176,82

53 000,00

53 000,00

30 991,90

58,48

200 000,00

200 000,00

120 290,81

60,15

180 078,00

180 078,00

609,74

0,34

2 600,00

2 600,00

1 572,99

60,50

1 703,00

1 703,00

1 649,91

96,88

1 000,00

1 000,00

6 669,11

666,91

1 000,00

1 000,00

5 235,65

523,57

0,00

0,00

1 355,56

0,00

0,00

0,00

77,90

0,00

14 273,00

14 273,00

9 981,09

69,93

4 500,00

4 500,00

2 000,00

44,44

700,00

700,00

4 498,24

642,61

9 073,00

9 073,00

3 482,86

38,39

Ústav pro studium totalitních režimů

0,00

0,00

239,51

0,00

0,00

0,00

209,30

0,00

0,00

0,00

30,21

0,00

Ústavní soud

0,00

0,00

130,98

0,00

0,00

0,00

130,98

0,00 1 478,00

1 478,00

1 989,54

134,61

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

Akademie věd České republiky Rada pro rozhlasové a televizní vysílání Správa státních hmotných rezerv Státní úřad pro jadernou bezpečnost Technologická agentura České republiky Nejvyšší kontrolní úřad Státní dluh Operace státních finančních aktiv Všeobecná pokladní správa Celkový výsledek

1 978,00

1 978,00

2 930,40

148,15

12 200,00

12 200,00

2 914,64

23,89

130 000,00

130 000,00

123 356,07

94,89

4 354,00

4 354,00

4 354,36

100,01

4 500,00

4 500,00

978,00

21,73

300,00

300,00

59,90

19,97

500,00

500,00

940,86

188,17

7 700,00

7 700,00

1 936,64

25,15

130 000,00

130 000,00

123 122,83

94,71

0,00

0,00

233,24

0,00

1 000,00

1 000,00

2 877,51

287,75

3 054,00

3 054,00

1 416,96

46,40

0,00

0,00

36,55

0,00

1 000 000,00

1 000 000,00

480 000,00

48,00

73,41 119 126 788,00 132 443 859,14 49 510 612,48

37,38

0,00

0,00

0,03

0,00

0,00

0,00

0,03

0,00

564,00

564,00

486,59

86,28

564,00

564,00

450,04

79,79

5 635 826,00

5 635 826,00

3 982 680,43

70,67

5 635 826,00

5 635 826,00

3 982 680,43

70,67

4 191 000,00

2 027 259,68

48,37

4 191 000,00

767 967,41

54,85

1 791 000,00

1 791 000,00

779 292,28

43,51

543 081 271,00 263 812 555,81

48,58 538 752 034,00 538 752 034,00 260 057 063,78

48,27

4 329 237,00

4 329 237,00

3 755 492,04

86,75

1 055 700 908,00 1 069 017 960,00 507 640 913,29

47,49 916 452 606,00 916 452 606,00 443 359 620,52

48,38 331 812 169,00 331 812 169,00 161 410 436,06

543 081 271,00

1 400 000,00

1 400 000,00

171

48,65 20 121 514,00 20 121 494,87 14 770 680,29

Tabulka č. 2: Celkové příjmy státního rozpočtu ČR podle kapitol (v tis. Kč)

strana 2 z příjmů celkem

PŘÍJMY

CELKEM

Kapitola

Kancelář prezidenta republiky Poslanecká sněmovna Parlamentu Senát Parlamentu Úřad vlády České republiky Bezpečnostní informační služba Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo obrany Národní bezpečnostní úřad Kancelář Veřejného ochránce práv Ministerstvo financí Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo vnitra

Schválený rozpočet 60,00

Rozpočet po změnách 60,00

26 000,00

26 000,00

428,83

Plnění % 714,72

9 438,84

36,30

Skutečnost

Schválený rozpočet 0,00

Přijaté transfery Rozpočet po změnách 0,00

Skutečnost 306,27

Plnění % 0,00

4 000,00

4 000,00

2 547,52

63,69

0,00

0,00

32,15

0,00

62 348,00

62 348,00

12 075,79

19,37

54 948,00

54 948,00

11 108,67

20,22

138 000,00

138 000,00

73 984,69

53,61

0,00

0,00

741,08

0,00

Schválený rozpočet

39 648,00

z toho Prostředky z rozpočtu EU *) Rozpočet Skutečnost po změnách

39 648,00

Plnění %

11 108,67

28,02 0,00

600 000,00

600 000,00

361 573,06

60,26

0,00

0,00

3 828,19

0,00

0,00

0,00

0,00

2 638 424,00

2 638 424,00

2 124 591,00

80,53

104 987,00

104 987,00

930 556,97

886,35

104 987,00

104 987,00

795,73

0,76

2 289,00

2 289,00

738,02

32,24

1 989,00

1 989,00

0,00

0,00

1 989,00

1 989,00

0,00

0,00

0,00

0,00

631,24

0,00

0,00

0,00

198,55

0,00

4 547 577,00

4 547 577,00

2 855 131,12

62,78

466 336,00

466 336,00

77 424,73

16,60

408 326,00

408 326,00

26 465,38

6,48

368 468 355,00

372 120 644,00

179 918 266,90

48,35

4 326 614,00

7 978 903,00

2 624 955,12

32,90

4 325 764,00

7 978 053,00

2 428 550,27

30,44

9 608 315,00

9 608 679,00

3 562 942,30

37,08

2 050 310,00

2 050 674,00

164 968,05

8,04

1 987 777,00

1 988 141,00

135 690,82

6,83

Ministerstvo životního prostředí

13 702 273,00

13 702 273,00

311 234,91

2,27

13 526 373,00

13 526 373,00

216 067,88

1,60

13 522 373,00

13 522 373,00

192 536,14

1,42

Ministerstvo pro místní rozvoj

28 358 009,00

28 358 009,00

5 010 782,30

17,67

28 342 409,00

28 342 409,00

4 850 141,70

17,11

28 342 409,00

28 342 409,00

4 846 509,33

17,10

0,00

0,00

201,03

0,00

0,00

0,00

102,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

3 675 488,00

6 883 503,00

1 748 895,02

25,41

3 335 488,00

6 543 503,00

1 450 294,83

22,16

3 335 488,00

6 543 503,00

1 389 020,00

21,23

21 123 851,00

21 123 851,00

11 279 755,71

53,40

20 969 977,00

20 969 977,00

11 191 871,47

53,37

20 969 977,00

20 969 977,00

11 191 078,35

53,37

1 032 248,00

1 032 248,00

1 059 558,66

102,65

37 248,00

37 248,00

3 611,02

9,69

37 248,00

37 248,00

524,27

1,41

37 189 707,00

37 223 878,00

23 757 198,44

63,82

36 912 532,00

36 946 703,00

23 568 507,82

63,79

36 168 532,00

36 202 703,00

23 397 205,61

64,63

6 153 421,00

12 249 621,00

1 795 331,22

14,66

6 047 469,00

12 143 669,00

1 786 035,68

14,71

6 037 469,00

12 133 669,00

1 783 820,06

14,70

559 718,00

559 718,00

418 518,59

74,77

436 961,00

436 961,00

371 952,80

85,12

328 420,00

328 420,00

151 839,04

46,23 46,26

Grantová agentura České republiky Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo dopravy Český telekomunikační úřad Ministerstvo zemědělství Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo kultury Ministerstvo zdravotnictví

1 100 429,00

1 426 442,00

1 758 217,72

123,26

819 429,00

1 145 442,00

1 705 500,23

148,89

819 429,00

1 145 442,00

529 879,52

Ministerstvo spravedlnosti

2 735 598,00

2 735 598,00

1 287 946,42

47,08

191 381,00

191 400,14

32 601,42

17,03

189 681,00

189 681,00

10 317,84

5,44

65 448,00

65 448,00

1 899,60

2,90

65 448,00

65 448,00

785,10

1,20

65 448,00

65 448,00

0,00

0,00

Úřad průmyslového vlastnictví

162 711,00

162 711,00

129 169,72

79,39

7 711,00

7 711,00

1 317,03

17,08

7 711,00

7 711,00

1 012,01

13,12

Český statistický úřad

236 792,00

236 792,00

31 180,57

13,17

233 792,00

233 792,00

28 176,82

12,05

233 692,00

233 692,00

28 176,82

12,06

Český úřad zeměměřický a katastrální

433 078,00

433 078,00

151 892,45

35,07

180 078,00

180 078,00

609,74

0,34

180 078,00

180 078,00

0,00

0,00

4 303,00

4 303,00

3 222,90

74,90

1 703,00

1 703,00

1 649,91

96,88

1 703,00

1 703,00

1 629,59

95,69

Úřad pro ochranu osobních údajů

Český báňský úřad Energetický regulační úřad Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

1 000,00

1 000,00

6 669,11

666,91

0,00

0,00

77,90

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

14 273,00

14 273,00

9 981,09

69,93

9 073,00

9 073,00

3 482,86

38,39

9 073,00

9 073,00

3 408,51

37,57

0,00

0,00

30,21

0,00

1 478,00

1 478,00

1 989,54

134,61

719,00

719,00

0,00

0,00

Ústav pro studium totalitních režimů

0,00

0,00

239,51

0,00

Ústavní soud

0,00

0,00

130,98

0,00

Akademie věd České republiky Rada pro rozhlasové a televizní vysílání Správa státních hmotných rezerv Státní úřad pro jadernou bezpečnost Technologická agentura České republiky Nejvyšší kontrolní úřad Státní dluh Operace státních finančních aktiv Všeobecná pokladní správa Celkový výsledek

1 978,00

1 978,00

2 930,40

148,15

12 200,00

12 200,00

2 914,64

23,89

130 000,00

130 000,00

123 356,07

94,89

0,00

0,00

233,24

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

4 354,00

4 354,00

4 354,36

100,01

3 054,00

3 054,00

1 416,96

46,40

3 054,00

3 054,00

60,32

1,98

0,00

0,00

0,03

0,00 0,00

0,00

36,55

0,00

1 000 000,00

1 000 000,00

480 000,00

48,00

119 126 788,00

132 443 859,14

49 510 612,48

37,38

117 120 995,00

130 438 047,00

46 129 628,28

35,37

564,00

564,00

486,59

86,28

5 635 826,00

5 635 826,00

3 982 680,43

70,67

4 191 000,00

4 191 000,00

2 027 259,68

48,37

543 081 271,00

543 081 271,00

263 812 555,81

48,58

1 055 700 908,00 1 069 017 960,00

507 640 913,29

47,49

*) údaje vycházejí z finančních výkazů správců kapitol (část VII. Závazné ukazatele SR)

172

Tabulka č. 3: Celkové výdaje státního rozpočtu ČR podle kapitol (v tis. Kč) BĚŽNÉ VÝDAJE

VÝDAJE CELKEM

KAPITÁLOVÉ VÝDAJE

Kapitola

Kancelář prezidenta republiky Poslanecká sněmovna Parlamentu Senát Parlamentu Úřad vlády České republiky

Schválený rozpočet 275 878,00

Rozpočet po změnách 275 878,00

1 051 439,00

1 051 439,00

493 745,00

134 044,57

Plnění % 48,59 %

Schválený rozpočet 63 167,00

Rozpočet po změnách 63 167,00

472 184,52

44,91 %

30 000,00

30 000,00

493 745,00

198 766,81

40,26 %

14 771,00

Skutečnost

18 849,75

Plnění % 29,84 %

Schválený rozpočet 339 045,00

Rozpočet po změnách 339 045,00

7 828,89

26,10 %

1 081 439,00

1 081 439,00

480 013,41

44,39 %

14 771,00

6 250,05

42,31 %

508 516,00

508 516,00

205 016,85

40,32 % 42,97 %

Skutečnost

Skutečnost 152 894,32

Plnění % 45,10 %

675 469,00

684 769,00

293 849,90

42,91 %

31 185,00

31 185,00

13 794,98

44,24 %

706 654,00

715 954,00

307 644,88

Bezpečnostní informační služba

1 065 001,00

1 060 552,00

396 137,89

37,35 %

101 000,00

101 000,00

40 121,12

39,72 %

1 166 001,00

1 161 552,00

436 259,01

37,56 %

Ministerstvo zahraničních věcí

5 470 759,00

5 504 980,00

2 784 439,44

50,58 %

100 500,00

152 717,00

46 487,56

30,44 %

5 571 259,00

5 657 697,00

2 830 927,00

50,04 %

38 580 477,00

38 747 126,29

18 201 850,92

46,98 %

5 297 940,00

5 346 939,71

2 085 549,32

39,00 %

43 878 417,00

44 094 066,00

20 287 400,24

46,01 %

222 197,00

221 947,00

86 463,28

38,96 %

22 474,00

22 474,00

789,12

3,51 %

244 671,00

244 421,00

87 252,39

35,70 %

Ministerstvo obrany Národní bezpečnostní úřad Kancelář Veřejného ochránce práv

90 581,00

92 045,00

31 716,81

34,46 %

3 219,00

3 219,00

1 076,66

33,45 %

93 800,00

95 264,00

32 793,47

34,42 %

14 380 088,00

15 058 443,00

6 133 684,44

40,73 %

808 196,00

1 533 580,00

745 844,73

48,63 %

15 188 284,00

16 592 023,00

6 879 529,17

41,46 %

482 509 164,00

486 604 209,84

245 418 671,74

50,43 %

1 272 213,00

1 274 250,16

277 548,20

21,78 %

483 781 377,00

487 878 460,00

245 696 219,94

50,36 %

50 463 501,00

50 998 178,00

22 152 736,99

43,44 %

2 414 038,00

2 562 049,00

312 826,66

12,21 %

52 877 539,00

53 560 227,00

22 465 563,65

41,94 %

Ministerstvo životního prostředí

3 272 238,00

4 015 944,97

1 744 079,50

43,43 %

13 818 472,00

12 749 376,03

4 006 715,84

31,43 %

17 090 710,00

16 765 321,00

5 750 795,33

34,30 %

Ministerstvo pro místní rozvoj

5 399 701,00

5 979 819,00

2 144 344,57

35,86 %

26 818 092,00

28 532 870,00

7 719 248,94

27,05 %

32 217 793,00

34 512 689,00

9 863 593,50

28,58 %

Ministerstvo financí Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo vnitra

2 410 329,00

2 412 648,68

2 348 110,06

97,32 %

50 561,00

42 841,32

26 517,02

61,90 %

2 460 890,00

2 455 490,00

2 374 627,08

96,71 %

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Grantová agentura České republiky

24 606 528,00

21 328 991,00

8 461 434,38

39,67 %

243 379,00

6 728 381,00

4 100 997,57

60,95 %

24 849 907,00

28 057 372,00

12 562 431,94

44,77 %

Ministerstvo dopravy

11 627 382,00

11 915 839,00

6 730 493,60

56,48 %

30 943 597,00

30 638 120,00

14 291 507,23

46,65 %

42 570 979,00

42 553 959,00

21 022 000,83

49,40 %

589 618,00

589 618,00

151 412,33

25,68 %

38 695,00

38 695,00

9 361,52

24,19 %

628 313,00

628 313,00

160 773,85

25,59 %

Český telekomunikační úřad Ministerstvo zemědělství

49 710 464,00

47 846 640,00

10 638 000,78

22,23 %

1 626 522,00

6 187 040,00

5 222 588,26

84,41 %

51 336 986,00

54 033 680,00

15 860 589,04

29,35 %

118 739 221,00

120 966 810,68

69 677 255,37

57,60 %

8 347 194,00

11 911 393,32

5 917 826,05

49,68 %

127 086 415,00

132 878 204,00

75 595 081,41

56,89 %

Ministerstvo kultury

6 095 764,00

6 204 785,00

2 983 763,64

48,09 %

1 199 218,00

1 234 872,00

264 783,06

21,44 %

7 294 982,00

7 439 657,00

3 248 546,70

43,67 %

Ministerstvo zdravotnictví

5 227 017,00

5 134 194,00

2 342 490,26

45,63 %

1 593 807,00

2 319 810,00

1 264 483,92

54,51 %

6 820 824,00

7 454 004,00

3 606 974,18

48,39 %

Ministerstvo spravedlnosti

19 544 432,00

19 795 620,00

8 174 107,56

41,29 %

514 100,00

477 724,00

108 254,02

22,66 %

20 058 532,00

20 273 344,00

8 282 361,58

40,85 %

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Úřad pro ochranu osobních údajů

116 833,00

116 833,00

35 141,40

30,08 %

70 856,00

70 856,00

305,64

0,43 %

187 689,00

187 689,00

35 447,04

18,89 %

Úřad průmyslového vlastnictví

151 136,00

151 136,00

64 450,89

42,64 %

15 830,00

15 830,00

1 551,15

9,80 %

166 966,00

166 966,00

66 002,04

39,53 % 50,63 %

Český statistický úřad Český úřad zeměměřický a katastrální Český báňský úřad Energetický regulační úřad

903 372,00

2 418 108,00

1 340 754,88

55,45 %

230 313,00

230 313,00

79,29

0,03 %

1 133 685,00

2 648 421,00

1 340 834,17

2 599 352,00

2 618 278,00

980 340,21

37,44 %

363 145,00

344 219,00

46 263,46

13,44 %

2 962 497,00

2 962 497,00

1 026 603,67

34,65 %

125 177,00

125 177,00

54 804,58

43,78 %

1 040,00

1 040,00

0,00

0,00 %

126 217,00

126 217,00

54 804,58

43,42 %

95 145,00

94 515,00

35 995,04

38,08 %

5 580,00

6 210,00

953,83

15,36 %

100 725,00

100 725,00

36 948,86

36,68 %

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

130 436,00

170 299,00

85 532,21

50,22 %

8 432,00

8 432,00

433,74

5,14 %

138 868,00

178 731,00

85 965,95

48,10 %

Ústav pro studium totalitních režimů

146 468,00

146 468,00

61 185,48

41,77 %

4 500,00

4 500,00

0,00

0,00 %

150 968,00

150 968,00

61 185,48

40,53 %

Ústavní soud

129 791,00

133 241,00

52 434,33

39,35 %

15 980,00

12 530,00

781,71

6,24 %

145 771,00

145 771,00

53 216,04

36,51 %

4 130 777,00

4 133 191,00

2 397 213,47

58,00 %

735 000,00

735 000,00

577 419,85

78,56 %

4 865 777,00

4 868 191,00

2 974 633,31

61,10 %

53 253,00

53 765,00

21 492,28

39,97 %

1 000,00

1 000,00

0,00

0,00 %

54 253,00

54 765,00

21 492,28

39,24 %

1 813 605,00

1 813 605,00

925 577,67

51,04 %

30 000,00

80 000,00

8 965,89

11,21 %

1 843 605,00

1 893 605,00

934 543,55

49,35 %

Státní úřad pro jadernou bezpečnost

325 251,00

324 629,00

124 557,07

38,37 %

10 418,00

11 945,00

220,00

1,84 %

335 669,00

336 574,00

124 777,07

37,07 %

Technologická agentura České republiky

849 477,00

799 128,00

726 579,93

90,92 %

0,00

50 349,00

46 881,76

93,11 %

849 477,00

849 477,00

773 461,69

91,05 %

Nejvyšší kontrolní úřad

517 490,00

517 490,00

214 667,12

41,48 %

18 150,00

18 150,00

0,00

0,00 %

535 640,00

535 640,00

214 667,12

40,08 %

73 292 301,00

72 447 990,00

29 787 688,24

41,12 %

5 198 833,00

4 168 863,00

0,00

0,00 %

78 491 134,00

76 616 853,00

29 787 688,24

38,88 %

563 500,00

486 500,00

37 800,00

7,77 %

1 536 500,00

823 554,00

15 300,00

1,86 %

2 100 000,00

1 310 054,00

53 100,00

4,05 %

157 752 956,00

150 995 832,00

74 573 719,67

49,39 %

905 678,00

908 287,00

88 827,96

9,78 %

158 658 634,00

151 904 119,00

74 662 547,63

49,15 %

1 086 197 313,00

1 084 530 407,46

523 219 973,80

48,24 %

104 503 595,00

119 487 552,54

47 277 234,69

39,57 %

1 190 700 908,00

1 204 017 960,00

570 497 208,49

47,38 %

Akademie věd České republiky Rada pro rozhlasové a televizní vysílání Správa státních hmotných rezerv

Státní dluh Operace státních finančních aktiv Všeobecná pokladní správa Celkový výsledek

173

Tabulka č. 4: Mandatorní výdaje v 1. pololetí 2011 (v mil. Kč) Mandatorní výdaje

Skutečnost leden-červen 2010 1

A. Mandatorní výdaje vyplývající ze zákona celkem Sociální transfery vč. ochrany zaměstnanců a mandatorních sociálních dotací v tom: Dávky důchodového pojištění (vč. ozbrojených složek) Dávky nemocenského pojištění Dávky státní sociální podpory Ostatní sociální dávky Podpory v nezaměstnanosti Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů Mandatorní sociální dotace zaměstnavatelům Transfery na dávky pomoci v hmotné nouzi a na dávky pro osoby se zdravotním postižením (MPSV) Transfery na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách Státní příspěvek k penzijnímu připojištění Platba státu do zdravotního pojištění - VPS Osluha státního dluhu Majetková újma peněžních ústavů Příspěvek na podporu stavebního spoření Výdaje na volby a příspěvek politickým stranám Pozemkové úpravy Podpora exportu - MF, EGAP, ČEB Dotace státním fondům (pouze správní výdaje SZIF) Soudní a mimosoudní rehabilitace a odškodnění obětem trestné činnosti Jednorázová částka účastníkům národního boje a dalším osobám podle z. č. 261/2001 Sb. a odškodnění podle z. č. 172/2002 Sb. a další odškodnění osob Úhrada ztráty z univerzální služby podle z. č. 127/2005 Sb. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Rozpočet 2011 schválený 2

305 004

po změnách 3

628 944

Skutečnost leden-červen 2011 4

627 723

312 908

% plnění

Index Rozdíl 2011/2010 2011-2010

5=4:3

6=4:1

49,85

102,59

7=4-1

7 904

232 641 173 292 11 560 20 640 3 502 7 770 288 2 103

476 160 363 970 21 927 38 253 8 007 14 300 700 4 123

475 550 363 815 21 899 38 253 7 778 14 300 700 3 925

240 947 185 147 11 773 18 406 4 035 6 228 216 2 231

50,7 50,9 53,8 48,1 51,9 43,6 30,9 56,8

103,6 106,8 101,8 89,2 115,2 80,2 75,0 106,1

8 306 11 855 213 -2 234 533 -1 542 -72 128

3 450 10 036 2 717 26 482 27 058 117 11 208 885 300 1 410 953 112

7 113 17 767 6 100 52 997 72 990 200 13 100 613 700 1 998 1 283 850

7 113 17 767 6 100 52 997 72 378 200 13 100 613 700 1 998 1 283 850

3 755 9 156 2 788 26 515 29 788 101 10 493 167 300 192 962 197

52,8 51,5 45,7 50,0 41,2 50,5 80,1 27,2 42,9 9,6 75,0 23,2

108,8 91,2 102,6 100,1 110,1 86,3 93,6 18,9 100,0 13,6 100,9 175,9

305 -880 71 33 2 730 -16 -715 -718 0 -1 218 9 85

1 114 0 7

1 698 215 40

1 699 215 40

451 0 7

26,5 0,0 17,5

40,5 x 100,0

-663 0 0

19 246

50 690

50 724

26 176

51,6

136,0

6 930

49 8 41

74 14 60

74 14 60

31 12 19

41,9 85,7 31,7

63,3 150,0 46,3

-18 4 -22

19 197

50 616

50 650

26 145

51,6

136,2

6 948

1 592 6 1 098 16 501

11 386 1 825 2 155 35 250

11 386 1 825 2 189 35 250

8 378 6 969 16 792

73,6 0,3 44,3 47,6

526,3 100,0 88,3 101,8

6 786 0 -129 291

MANDATORNÍ VÝDAJE celkem (A + B)

324 250

679 634

678 447

339 084

50,0

104,6

14 834

Výdaje celkem

583 607

1 190 701

1 204 018

570 497

47,4

97,8

-13 110

55,56

57,08

56,35

59,44

B. Ostatní mandatorní výdaje celkem (B/I +B/II) I. Výdaje vyplývající z jiných právních norem celkem Státní podpora hypotečního úvěrování Souhrnné pojištění vozidel II. Výdaje vyplývající ze smluvních závazků celkem Státní záruky (mimo programu 398080) a negarantované úvěry s.o. Správa železniční dopravní cesty podle z. č. 77/2002 Sb. Vládní úvěry vč. plynárenských VIA a poplatků za vedení účtu Transfery mezinárodním organizacím, platby MMF, SB Odvody a příspěvky do rozpoču EU

Podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích státního rozpočtu (v %)

174

Tabulka č. 5: Bilance příjmů a výdajů ÚSC - obce, DSO, kraje a RRRS (v mil. Kč) Skutečnost Ukazatel 1 I. Daňové příjmy z toho : Daně z příjmů fyzických osob z toho : ze závislé činnosti a funkčních požitků ze samostatné výdělečné činnosti z kapitálových výnosů Daně z příjmů právnických osob z toho : daň z příjmů právnických osob daň z příjmů právnických osob za obce daň z příjmů právnických osob za kraje Daň z přidané hodnoty Daně a poplatky z vybraných činností a služeb z toho : poplatky a odvody v oblasti životního prostředí místní poplatky z vybran.čin.služeb ostatní odvody z vybraných čin. a služeb správní poplatky Daň z nemovitostí Ostatní daňové příjmy ( po konsolidaci ) II. Nedaňové příjmy z toho : příjmy z vlastní činnosti odvody příspěvkových organizací příjmy z pronájmu majetku příjmy z úroků (celkem) příjmy z prodeje nekapit. majetku a ost. nedaň. příjmy III.Kapitálové příjmy z toho : příjmy z prodeje dlouhodobého majetku Vlastní příjmy ( po konsolidaci ) IV.Přijaté transfery ( po konsolidaci ) Neinvestiční přijaté transfery ( po konsolidaci ) neinvestiční přijaté transfery z VPS stát. rozpočtu neinv. přijaté transfery ze SR v rámci souhr.dot.vztahu neinvestiční přijaté transfery ze státních fondů ostatní neinv. přijaté transfery ze státního rozpočtu neinvestiční převody z Národního fondu neinvestiční přijaté transfery ze státních fin. aktiv ostat.neinv. přij. transfery a převody z fondů dle RS a ZP Investiční přijaté transfery ( po konsolidaci ) investiční přijaté transfery z VPS státního rozpočtu inv. přijaté transfery ze SR v rámci souhr.dot.vztahu investiční přijaté transfery ze státních fondů ostatní investiční přijaté transfery ze státního rozpočtu investiční převody z Národního fondu investiční přijaté transfery ze státních fin.aktiv ostatní inv. přijaté transfery dle RS a ZP Příjmy celkem ( po konsolidaci ) Oprava příjmů celkem po konsolidaci Příjmy celkem po opravě ( po konsolidaci )

Rozpočet 2011

k 30.6.2010 schválený po změnách

Skutečnost

strana 1 %

k 30.6.2011 plnění

Index 11/10

2 98 226,2

3 200 000,0

4 200 000,0

5 96 290,1

6 48,1

7 98,0

20 374,0

49 500,0

49 500,0

20 667,9

41,8

101,4

17 002,8 1 957,7 1 411,2 27 427,7

38 500,0 5 200,0 5 800,0 42 800,0

38 500,0 5 200,0 5 800,0 42 800,0

17 629,8 1 495,6 1 540,8 23 205,3

45,8 28,8 26,6 54,2

103,7 76,4 109,2 84,6

21 950,4 5 165,4 311,6 38 066,0 7 253,7

36 600,0 5 800,0 400,0 84 400,0 13 600,0

36 600,0 5 800,0 400,0 84 400,0 13 600,0

17 608,1 5 449,3 147,8 40 008,1 7 236,8

48,1 94,0

80,2 105,5

47,4 53,2

105,1 99,8

4 051,8 1 193,7 680,0 1 328,2 5 106,8 0,4 16 314,2

9 700,0

9 700,0

33 230,0

33 230,0

4 079,9 1 350,3 523,4 1 283,2 5 169,7 2,3 15 363,2

46,2

100,7 113,1 77,0 96,6 101,2 575,0 94,2

23,1

116,1 61,4 104,9 81,9 101,2 53,0

53,3

3 166,4 1 390,9 4 999,1 536,9 2 111,7 7 008,7

16 060,0

16 060,0

3 675,0 854,3 5 243,6 439,8 2 137,2 3 713,2

6 338,0 121 549,1

249 290,0

249 290,0

3 314,3 115 366,5

46,3

52,3 94,9

110 152,4 90 790,3 1 259,4 6 541,3 329,5 77 502,3 37,9 5,0 5 114,9 19 363,7 134,9

177 446,9 139 585,1 1 563,9 11 224,2 716,0 113 141,0 60,0 280,0 12 600,0 37 861,8 743,7

194 504,6 146 994,7 1 563,9 11 224,2 793,8 120 477,8 60,0 275,0 12 600,0 47 509,9 744,0

88 077,0 75 603,1 1 141,7 5 611,9 205,1 64 509,2 40,3

45,3 51,4 73,0 50,0 25,8 53,5 67,2

80,0 83,3 90,7 85,8 62,2 83,2 106,3

4 094,9 12 473,9 54,2

32,5 26,3 7,3

80,1 64,4

1 894,6 16 619,3 483,3 23,0 208,6

6 830,8 30 113,3 24,0 150,0 0,0

7 167,6 39 419,3 24,0 155,0 0,0

1 303,4 10 595,6 311,5 5,0 204,2

18,2 26,9

68,8 63,8 64,5

231 701,5 284,1 231 417,4

426 736,9

443 794,6

45,8

87,8

426 736,9

443 794,6

203 443,5 26,6 203 416,9

45,8

87,9

175

Tabulka č. 5: Bilance příjmů a výdajů ÚSC - obce, DSO, kraje a RRRS (v mil. Kč) Skutečnost Ukazatel

k 30.6.2010

1 I. Běžné výdaje ( po konsolidaci ) z toho : Platy a ost.platby za proved. práci Povinné pojistné placené zaměstnavatem Nákup materiálu Úroky vlastní Nákup vody,paliv,energie,služeb a ost.nákupy z toho : nájemné za nájem s právem koupě Výdaje na dopravní územní obslužnost Neinvestiční transfery podnik. subjektům Neinvestiční transfery nezisk. a podob. organ. Neinvestiční transfery příspěv. a pod. organ. Neinvestiční transfery obyvatelstvu z toho : sociální dávky

2 153 091,6

II. Kapitálové výdaje ( po konsolidaci ) z toho : Investiční nákupy a související výdaje Nákup akcií a majetkových podílů Investiční transfery podnikatelským subjektům Investiční transfery nezisk a podob. organ. Investiční transfery příspěvkovým organizacím

38 253,3

Rozpočet 2011 schválený po změnách 3 308 354,5

4 315 764,1

Skutečnost

strana 2 %

k 30.6.2011 plnění 5 154 348,0

6 48,9

Index 11/10 7 100,8

12 867,5 4 105,1 1 953,3 1 365,2 25 953,5 56,0 8 190,9 9 439,5 26 806,5 41 633,7 13 614,6

12 896,0 4 119,0 1 839,3 1 356,2 24 890,9 44,8 8 263,8 10 901,4 26 245,9 43 613,4 12 990,2

100,2 100,3 94,2 99,3 95,9 80,0 100,9 115,5 97,9 104,8 95,4

13 014,7

12 568,3

96,6

129 526,3

139 174,4

30 517,0 617,4 2 183,5 585,9 2 953,4

31 643,3

22,7

26 536,1 259,5 1 999,5 385,4 1 701,5

82,7 87,0 42,0 91,6 65,8 57,6

Výdaje celkem

( po konsolidaci )

191 344,9

437 880,8

454 938,5

185 991,3

Saldo příjmů a výdajů

( po konsolidaci )

40 072,5

-11 143,9

-11 143,9

17 425,6

43,5

-40 072,5

11 143,9

11 143,9

-17 425,6

43,5

Financování po konsolidaci

176

40,9

97,2

Tabulka č. 5: Bilance příjmů a výdajů ÚSC - obce, DSO, kraje a RRRS (v mil. Kč) Skutečnost Ukazatel 1 Třída 8 - Financování v tom : Dluhopisy ( saldo ) v tom : vydané dluhopisy uhrazené splátky vydaných dluhopisů Půjčené prostředky ( saldo ) v tom : přijaté uhrazené splátky Změna stavu prostředků na bankovních účtech (saldo) Aktivní operace řízení likvidity ( saldo ) v tom : aktivní operace řízení likvidity-příjmy aktivní operace řízení likvidity-výdaje Operace z peněžních účtů organ. nemající charakter příjmů a výdajů vládního sektoru(saldo) Nerealizované kurzové rozdíly ( saldo ) Konsolidace celkem (financování )

Rozpočet 2011

k 30.6.2010 schválený po změnách 2 -40 058,1

3 11 143,9

4 11 143,9

Skutečnost

strana 3 %

k 30.6.2011 plnění 5 -17 456,5

6

Index 11/10 7

-2 125,5

5 000,0 -5 000,0 -986,2

11 478,1 -13 603,6 -37 090,1 -600,0

7 666,7 -8 652,9 -17 706,3 1 312,6

66,8 63,6

44 149,5 -44 749,5

35 540,1 -34 227,5

80,5 76,5

-242,6 0,1

-75,9 -0,7

14,4

-30,9

Financování po konsolidaci (Třída 8-Financování mínus Konsolidace celkem)

-40 072,5

Stav na bankovních účtech

105 199,8

11 143,9

Pozn.: Konsolidace byla provedena na úrovni státu dle vyhl. č. 449/2009 Sb.

177

11 143,9

-17 425,6

43,5

89 220,3

84,8