TATO ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE BYLA VYPRACOVÁNA ZA P ISP NÍ PROST EDK STÁTNÍHO ROZPO TU ESKÉ REPUBLIKY Z PROGRAMU MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ
! "# $ ( 1 0# 2 0,
3
%
& ''' )* +, . +/ 0# 4 & ''' 1 0# 5% 66& 7
89 : &''4 '% ;<, +/ +=/> "?)!
''6 ''@
A & '6 A
1 , +)+
& '@
)*+, . +/ 0# $BC0=
:
&''4 '%
)*+, . +/ 0# $BC0=
A & '6 A
D8 7 8
(
(G 7 7 (G
7
G 8
K 7 F E( 3 (
A
(
:
7
&''4 '%
(
E )*+, . +/0# )*+, . 0, 0: +
(
(
& '@
J
9
)* ?# +/ F )* ?, =+ G )* 7B: +)+8 )* 8$H I! , )* 8$H I! , 01 , ( # +"2 I! , )* 8$H I! , )* 82 # 0)+8 )* # 0)+ 8 )* 82 # 0)+8
+/ 0#8
8 G <$# ,$ $H 1 L. +=$#
1 , +)+
%
A & '6 A
1 , +)+
& '@
)*+, . +/ 0# $BC0=
:
&''4 '%
)*+, . +/ 0# $BC0=
A & '6 A
& '@
Zastupitelstvo m sta Benešov, p íslušné podle § 6 odst. 5 písm. d) zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon), za použití § 61 a 62 odst.1 stavebního zákona, za použití § 19 a p ílohy . 11 vyhlášky . 500/2006 Sb., o územn analytických podkladech, územn plánovací dokumentaci a zp sobu evidence územn plánovací innosti a § 171 a následujících zákona . 500/2004 Sb. (správní ád)
vydává tento REGULA NÍ PLÁN lokality BENEŠOV – TÁBORSKÁ KASÁRNA
:
&''4 '%
1 , +)+
5
A & '6 A
& '@
)*+, . +/ 0# $BC0=
A. ZÁKLADNÍ OBSAH..........................................................................................................7 A.a A.b A.c A.d A.e A.f A.g
Vymezení ešené plochy ...................................................................................................................... 7 Podmínky pro vymezení a využití pozemk .......................................................................................... 8 Podmínky pro umíst ní a prostorové uspo ádání staveb ve ejné infrastruktury ................................... 8 Podmínky pro ochranu hodnot a charakteru území .............................................................................. 9 Podmínky pro vytvá ení p íznivého životního prost edí ...................................................................... 10 Podmínky pro ochranu ve ejného zdraví ............................................................................................ 13 Vymezení ve ejn prosp šných staveb, ve ejn prosp šných opat ení, staveb a opat ení k zajiš ování obrany a bezpe nosti státu a vymezení pozemk pro asanaci, pro které lze práva k pozemk m a stavbám vyvlastnit, s uvedením katastrálních území a parcelních ísel ..................... 13 A.g.01 Vymezení pozemk ve ejn prosp šných staveb.........................................................................14 A.g.02 Vymezení pozemk pro asanaci...................................................................................................16 A.h Vymezení dalších ve ejn prosp šných staveb a ve ejn prosp šných opat ení, pro které lze uplatnit p edkupní právo, s uvedením katastrálních území a parcelních íse..................................... 17 A.i Vý et územních rozhodnutí, která regula ní plán nahrazuje .............................................................. 20 A.j Údaje o po tu list regula ního plánu a po tu výkres grafické ásti ................................................. 20
B. ROZŠÍ ENÍ TEXTOVÉ ÁSTI REGULA NÍHO PLÁNU podle rozsahu jím nahrazovaných územních rozhodnutí..............................................................................21 B.a B.b
Druh a ú el umís ovaných staveb ...................................................................................................... 21 Podmínky pro umíst ní a prostorové uspo ádání staveb, které nejsou zahrnuty do staveb ve ejné infrastruktury, v etn podmínek ochrany navrženého charakteru území, zejména ochrany krajinného rázu ................................................................................................................................... 22 B.b.01 Up esn ní zásad uspo ádání územ dle územního plánu..............................................................22 B.b.02 Podrobná regula ní opat ení ........................................................................................................28 B.c Podmínky pro napojení staveb na ve ejnou dopravní a technickou infrastrukturu.............................. 30 B.c.01 Doprava........................................................................................................................................31 B.c.02 Zásobování vodou ........................................................................................................................34 B.c.03 OdkanalizováníÍ............................................................................................................................35 B.c.04 Zásobování elektrickou energií.....................................................................................................38 B.c.05 Ve ejné osv tlení..........................................................................................................................41 B.c.06 Zásobování plynem ......................................................................................................................42 B.c.07 Telekomunikace ...........................................................................................................................43 B.c.08 Odpadové hospodá ství ...............................................................................................................44 B.d Podmínky pro zm ny staveb a zm ny vlivu staveb na využití území.................................................. 45 B.e Podmínky pro vymezená ochranná pásma......................................................................................... 46 B.f Podmínky pro vymezení a využití pozemk územního systému ekologické stability.......................... 48 B.g B.h
1 , +)+
M
Stanovení po adí zm n v území (etapizace) ...................................................................................... 48 Vvymezení staveb nezp sobilých pro zkrácené stavební ízení podle § 117 odst. 1 stavebního zákona ................................................................................................................................................ 51
:
&''4 '%
)*+, . +/ 0# $BC0=
A & '6 A
& '@
A. ZÁKLADNÍ OBSAH A.a VYMEZENÍ
EŠENÉ PLOCHY
ešené území zahrnuje areál bývalých Táborských kasáren, který byl podle územního plánu sídelního útvaru Benešov, schváleného v roce 1994 vymezen jako plocha „pro obranu státu“, avšak podle nového územního plánu je ur en k transformaci na obytné plochy, ve ejnou zele a ve ejnou vybavenost. Území ešené regula ním plánem je rozší eno o úpravu využití pozemk navazujících na stávající zástavbu lokality ešené v rámci regula ního plánu Sokola T my – Za kasárnami (Ing.arch. Jan Kasl, Ing.arch. Zden k Blažek, Ing.arch. Pavel Bo ek, Ing.arch. Jan ejka). ešené území je d sledn omezeno na plochy navrhované novým územním plánem pro bydlení a vybavenost, p ípadn ve ejnou zele – v etn navazujících systém dopravní a technické obsluhy území – viz výkres . 1.01. Ze severu je ešené území ohrani eno areálem pivovaru Ferdinand a linií Táborské ulice, jejíž severní hrana je obestav na adovými domy vytvá ejícími uzav enou blokovou zástavbu. Východní okraj ešeného území navazuje na tvr nízkopodlažní zástavby rodinných dom . Jižní a jihozápadní okraj je vymezen územním plánem m sta nov navrženou páte ovou obvodovou komunikací propojující ulici Nádražní a ernoleskou. ešené území zahrnuje pozemky .: 518/15; 518/12 ást; 499/3 ást; 499/2; 497 ást; 3313/1 ást; 3316 ást; 472 ást; 471 ást; 3315 ást; 533/2; 532; 534; 533/1; 533/3; 528/6; 528/7; 535/2; 535/3; 535/4; 535/1; 535/5; 535/6; 535/7; 535/8; 536; 549; 550; 551; 552; 553; 554; 546/5; 546/1; 547; 546/2; 546/6; 548; 546/4; 546/3; 546/7; 546/8; 569; 555/1 ást; 555/3; 567; 568/1; 568/2; 568/3; 545/1; 545/2; 544; 3402/1; 538/1; 538/2; 539; 540; 541; 542; 543; 538/3; 529; 528/1; 528/2; 528/3; 528/4; 528/5; 3499 ást; 3310/1 ást; 5619 ást; 527; 5620; 521; 520; 522; 3403; 3500/4 ást; 526; 3402/2; 2198/5; 2197/2; 525; 524; 523; 2198/2; 2199/4; 2199/5; 2199/3; 2199/2; 2201/2; 2200/2; 2202/3 ást; 2202/2; 2202/20; 2202/19; 2199/6; 2194 ást; 2197/1 ást; 2198/1; 2198/3 ást; 2197/3 ást; 2198/4 ást; 2199/1 ást; 2199/7; 2200/1 ást; 2200/3; 2200/4; 2204/4 ást; 2204/1 ást; 2203/2; 2203/1; 2203/3; 2205/3 ást; 2209/20 ást; 2205/2; 2205/5; 2205/1; 2202/18; 2202/8; 2202/11; 2202/12; 2202/13; 2202/14; 2202/15; 2202/16; 2202/17; 2202/1 ást; 2202/6 ást; 2202/7 ást; 2209/21; 2209/16; 2209/1 ást; 2209/17; 2209/2; 2209/24; 2210; 2217/1; 2217/21; 2219/7; 2217/2 ást; 2219/6; 2219/1; 2219/5; 2219/2; 2209/7; 2209/8; 2209/18; 2209/19; 2217/5; 2217/17; 2221/2 ást; 2221/10 ást; 2222/2 ást; 2222/1 ást; 2222/41; 2225/1 ást; 2225/6 ást; 3325/8 ást; 3325/2 ást; 3325/1 ást; 2217/4; 2217/7; 2229/2; 2212/2; 2212/24; 2212/7; 2217/6; 2229/1 ást; 2212/18; 2212/30; 2212/19; 2212/35; 2212/20; 2212/21; 2212/8; 2212/9 ást; 2212/5; 2212/29; 2212/6 ást; 2212/36; 2212/13; 2212/14; 2212/15; 2212/16; 2212/17; 2218/13; 2218/14; 2212/22; 2212/23; 2212/3; 2212/1; 2218/2 ást; 2212/37 ást; 2227/2; 3405 ást; 2240/2 ást; 2212/39; 2212/33 ást; 2212/40 ást; 2212/41 ást; 2212/10 ást; 2212/12 ást; 2242 ást; 3325/16 ást; 3325/15 ást; 3325/14; 3325/13 ást; 3325/12 ást; 3294/5 ást; 3325/7 ást; 3294/11 ást; 3295/9 ást; 3299/2 ást; 3299/1 ást; 3481/45 ást; 4013/1 ást – k.ú. Benešov. Vymezené území má celkovou vým ru cca 34,5 ha. Hranice ešeného území je vyzna ena v grafických p ílohách.
:
&''4 '%
1 , +)+
4
A & '6 A
& '@
)*+, . +/ 0# $BC0=
A.b PODMÍNKY PRO VYMEZENÍ A VYUŽITÍ POZEMK Návrh využití pozemk a nová parcelace je v regula ním plánu navržena s maximálním respektem ke stávající parcelaci – tak, aby nové pozemky vznikaly pokud možno prostým rozd lením p vodních parcel bez nárok na rozsáhlou p eparcelaci území. P esto v nezbytných zcela výjime ných p ípadech mohlo dojít k vymezení nových pozemk z v tšího po tu díl p vodních parcel. Vzhledem k t mto podmínkám a s ohledem na skute nost, že regula ní plán nahrazuje územní rozhodnutí pro vymezení a využití pozemk staveb ve ejné infrastruktury a ve ejn prosp šných staveb a územní rozhodnutí pro umíst ní staveb komunikací v ešeném území, je t eba vymezení pozemk uli ní arou dle návrhu regula ního plánu považovat za závazné. Na návrh parcelace pozemk v území navazuje návrh jejich napojení na technickou infrastrukturu. Vymezení nových pozemk je patrné zejména ve výkresech . 1.01 (Hlavní výkres) a .O.1 (Koordina ní výkres). Pro vym ení pozemk budou využita digitální data regula ního plánu v S-JTSK. Pozemky pro individuální obytnou zástavbu jsou vymezeny tak, aby jejich velikost odpovídala charakteru m stské zástavby p iléhající k jádru m sta a st ednímu a vyššímu standardu ploch pro bydlení, tedy v rozmezí cca 650 m2 až 4000 m2 podle konkrétních možností zastav ného území (v pr m ru více než 900 m2 na jeden pozemek). Využití pozemk musí spl ovat regulativy ploch s rozdílným zp sobem využití ve shod s novým územním plánem – viz výkres . O.2 (Širší vztahy): Plochy bydlení: BH - bydlení hromadné BI - bydlení individuální v rodinných domech - m stské Plochy smíšené obytné: SM - smíšené využití území m stského typu Ve ejná infrastruktura – plochy ob anského vybavení OV - ve ejná vybavenost Plochy dopravní infrastruktury: DI - dopravní infrastruktura Plochy ve ejných prostranství: PV - ve ejná prostranství PV.1 - ve ejná prostranství specifická ZS - sídelní zele ve ejná Podrobn ji viz kap. B.b.01
A.c PODMÍNKY PRO UMÍST NÍ A PROSTOROVÉ USPO ÁDÁNÍ STAVEB VE EJNÉ INFRASTRUKTURY Dopravní i technická obsluha pozemk je zajišt na navrhovaným rozší ením systém inženýrské infrastruktury (viz kap. B.c a výkresy . 1.02, 1.03, 1.04, 1.05. a 1.06), které jsou vedeny ve ve ejných komunikacích. Krom t chto liniových vedení jsou v rámci ešeného území situována za ízení technické obsluhy území – a to: - trafostanice ELTRAF (viz výkres . 1.01 a 1.05) - stanovišt kontejner t íd ného odpadu (viz výkres . 1.01) Za ízení technické obsluhy území jsou situována na pozemcích m sta.
1 , +)+
6
:
&''4 '%
)*+, . +/ 0# $BC0=
A & '6 A
& '@
Parcelace a koridory dopravní a technické obsluhy ešeného území jsou podle možností p izp sobeny liniím podzemních tras inženýrských sítí (kmenová kanaliza ní stoka DN 1600) dle podkladu ÚAP (viz také kap. B.c.03) – tak, aby uvedené sít byly sou ástí ve ejných prostor se zajišt nou dostupností pro p ípad oprav.
A.d PODMÍNKY PRO OCHRANU HODNOT A CHARAKTERU ÚZEMÍ Lokalita Táborská kasárna leží na jižním okraji m stského jádra Benešova a zahrnuje celý areál bývalých kasáren A R jižn od ulice Táborské a areálu pivovaru Ferdinand. ešené území je rozší eno o pozemky mezi areálem kasáren a již zastav nými parcelami lokality nízkopodlažní obytné zástavby ešené regula ním plánem Sokola T my – Za kasárnami až po ulici ernoleskou. Jižní vymezení ešeného území regula ního plánu je vymezeno v podstat linií obvodové m stské páte ové komunikace, která propojuje ulici Nádražní a ernoleskou podél t lesa železni ní trat a umož uje díky um lému p evýšení své trasy obnovit silni ní nadjezd nad jižním zhlavím železni ní stanice Benešov. Charakter území ešené území je v sou asné dob tvo eno brownfieldem areálu bývalých kasáren A R. Objekty jsou již adu let opušt ny – areál je v podstat uzav en a nevyužíván. S ohledem na možnosti a pot eby transformace území se p edpokládá demolice p evážné ásti objekt a p íst ešk a revitalizace zpevn ných panelových ploch. Sou asn musí být proveden pr zkum s ohledem na riziko kontaminace podloží dlouhodobým užitím ploch pro parkování vojenské techniky, resp. areálovou SPH. Topografie Centrální ást bývalého areálu kasáren je charakteristická pom rn vysokou lenitostí terénu a terénními zlomy – z ásti v d sledku terénních úprav a realizace odstavných ploch pro vojenskou techniku. V rámci návrhu regula ního plánu se p edpokládá jen áste ná úprava terénu za p edpokladu využití inertního materiálu z demolic stávajících objekt . Hlavní rysy topografie však budou zachovány a využity p i formování centrálního m stského parku a relaxa ních prostor pro obyvatele jádra m sta. Vn jší vlivy Území lokality Táborská kasárna je dot eno na jihozápadním okraji ochranným pásmem železni ní trat .220 (Praha -) Benešov u Prahy – eské Bud jovice (IV. železni ní tranzitní koridor) a trat . 222 Benešov u Prahy – Trhový Št pánov. V jejich soub hu je navrženo propojení m stských páte ových komunikací Nádražní – ernoleská – K ižíkova – Jana Nohy. Podél t chto tras je využití území redukováno na plochy a objekty ve ejné vybavenosti, p ípadn objekty smíšeného využití barierového typu. Ostatní (vnit ní) území je podle návrhu regula ního plánu d sledn chrán no p ed tranzitní automobilovou dopravou. Systém navržených obslužných komunikací neumož uje p ímý pr jezd ešeným územím a výškové retardery na v tšin k ížení obslužných komunikací jsou zárukou omezení rychlosti. V d sledku t chto opat ení nebude tranzitní pr jezd p es ešenou lokalitu idi i z jiných lokalit vyhledáván; doprava ve vnit ním území bude cílová. Z technických sítí je využití území koordinováno s trasou kmenové kanaliza ní stoky DN 1600, která protíná areál bývalých kasáren ve sm ru západ – východ. Technické ešení objekt , které mohou být v kontaktu s uvedenou trasou je t eba p izp sobit na základ p esného zam ení trasy a prostorové koordinace stavby. Ostatní technická obsluha území je navržena nová v souvislosti s novým návrhem využití území.
:
&''4 '%
1 , +)+
@
A & '6 A
& '@
)*+, . +/ 0# $BC0=
Kulturní hodnoty: V ešeném území se nenachází žádný objekt zapsaný do seznamu nemovitých kulturních památek. P edstavitelem lokální identity je bývalý hlavní ubytovací objekt Táborských kasáren situovaný v soub hu s Táborskou ulicí p i severním okraji ešeného území. Objekt je navržen k p estavb a dostavb pro pot eby základního (p ípadn st edního) školství a navazující ve ejné vybavenosti. Základní hmota stavby z stane zachována a úpravou parteru p i ulici Táborské vytvá í p edpoklad pro p ímé prostorové propojení s hlavní kostrou ve ejných prostranství (Husovo nám., Husova, Tyršova, …) v centru m sta. S tímto cílem jsou komponovány i další hlavní koridory p ipojení lokality k ulici Táborské i k prostoru Na Bezd kov a dále centru m sta. P írodní hodnoty: V ešeném území nejsou zastoupeny zájmy ochrany p írody v podob zvlášt chrán ných území. Centrální ást areálu bývalých kasáren s výraznou topografií a terénními zlomy je navržena k posílení p írodní složky ve form parkových úprav ve ejné sídelní zelen a je vyhrazena pro p ší (p ípadn cyklistické) trasy a relaxa ní prostory jako zázemí pro obyvatele jádra m sta. Dotvo í tak charakteristický prvek lokální identity místa, který bude chrán n p ed rušivými zásahy a nevhodnou funk ní a prostorovou strukturou využití vymezením m stského parku (plocha s kódem využití „ZS“). Polohový potenciál: Podstatnou hodnotou sledované lokality je její polohový potenciál: p ímá vazba na centrální oblast m sta (Husova - Tyršova, Na Bezd kov – F.V.Mareše) a navrhované propojení kostry páte ových komunikací m sta (Nádražní – ernoleská – K ižíkova – Jana Nohy). Nové p emost ní jižního zhlaví železni ní stanice Benešov p ší lávkou i silni ním mostem vytvá í p edpoklad pro vedení jedné z hlavních tras propojení bydliš a pracoviš (ale i relaxa ního prostoru zámeckého parku Konopišt ) v jižním sektoru m sta.
A.e PODMÍNKY PRO VYTVÁ ENÍ P ÍZNIVÉHO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ Navrhované ešení rozvojového území pro obytnou zástavbu nevykazuje žádné závažné negativní vlivy na životní prost edí: Kvalita ovzduší pro ochranu ovzduší je navržen ekologický zp sob vytáp ní a oh evu teplé vody zemním plynem. Celé ešené území bude vytáp no plynovými kotelnami v jednotlivých objektech, preferovány budou bezemisní nebo nízkoemisní zp soby vytáp ní, oproti sou asnému stavu dojde k nepatrnému nár stu emisí vlivem vyvolané automobilové dopravy na okolních komunikacích - v ulicích Táborská, Hrázského, ernoleská a na nové páte ní komunikaci Na Mýt - ernoleská. Dle modelového hodnocení kvality ovzduší v Benešov (ATEM, 2007; rozptylová studie - p íloha SEA dokumentace konceptu ÚP Benešov) nebude však vlivem p ísp vku z dopravní infrastruktury docházet k p ekro ení p íslušných imisních limit . Vypo tené hodnoty se budou pohybovat u pr m rných ro ních koncentrací NO2 nejvýše do 12,5 % imisního limitu; pro hodinové koncentrace NO2 cca 30% limitu; u benzenu pod 4 % limitu; u suspendovaných prachových ástic PM10 na úrovni 70 % imisního limitu.
1 , +)+
&'
:
&''4 '%
)*+, . +/ 0# $BC0=
A & '6 A
& '@
Akustické pom ry p i posuzování okolí tras komunikací Táborská, Hrázského, ernoleská a Na Mýt ernoleská nutno vycházet z grafické prezentace územního pásmového rozložení p ekra ování nejvýše p ípustných hodnot hluku v území (Enviconsult, 2007; akustická studie - p íloha SEA dokumentace konceptu ÚP Benešov), konkrétní návrhy protihlukové ochrany budou založeny na detailních akustických studiích. Pro zastavitelné plochy pro bydlení v lokalit „Táborská kasárna“ se návrh protihlukové ochrany týká zejména ochrany vnit ního prost edí objekt (instalace oken se zvýšenými hodnotami hlukové nepr zvu nosti, p edv šené fasády, zm ny vnit ních dispozic objekt , odclon ní objekt jinou funk ní plochou). Nakládání s odpady nakládání s odpady v ešené lokalit bude ešeno stávajícím zp sobem jako v celém m st , v etn separace a sb ru recyklovatelného odpadu, a sb ru a likvidace nebezpe ného odpadu. Ochrana istoty vody pro ochranu istoty vody je navrženo odkanalizování lokality jednotnou kanalizací s napojením na stávající kanalizaci a na centrální istírnu odpadních vod Benešova, pro snížení odtoku deš ových vod jsou navrženy zelené pásy s p íkopy a rigoly kolem komunikací. isté deš ové vody ze st ech a zpevn ných ploch je možné odvád t bez p ed išt ní; deš ové vody z ploch parkoviš , kde je možná kontaminace ropnými látkami, budou p evedeny p es odlu ova ropných látek. v lokalit rodinných dom se zahradami budou deš ové vody v maximálním množství využity na vlastních pozemcích - zasakováním i jímáním vody pro pot ebu zálivky. P dní fond celková vým ra ešené lokality iní 34,4641 ha, z toho ZPF 10,1253 ha (29,4 %). P evažují ostatní a zastav né plochy v areálu býv. kasáren A R. Zem d lskou p du tvo í orná p da (zastavitelné území o vým e 7,8374 ha); zahrady, ovocný sad a trvalý travní porost (sou ást zastav ného území o vým e 2,2879 ha). Ve skute nosti jsou na orné p d trvalé travní porosty nebo jsou zde postagrární lada a ást území je již p ipravována pro výstavbu (parcelace). Vymezení plochy je v souladu s návrhem ÚP Benešov (lokalita 7a, 7b, 62 a místní páte ová komunikace K17), pozemky ur ené k pln ní funkce lesa ani vodní plochy se v ešeném území nevyskytují. Ochrana p írody a krajiny v ešeném území se nevyskytují žádná velkoplošná ani maloplošná zvlášt chrán ná území, v ešeném území není navržena žádná evropsky významná lokalita ani pta í oblast soustavy NATURA 2000, významné krajinné prvky (VKP) - ze zákona se v ešeném území nevyskytují, VKP registrované i navrhované k registraci nejsou ve správním území Benešova evidovány, ešené území není sou ástí vymezeného územního systému ekologické stability, z hlediska druhové ochrany nelze vylou it hnízd ní kavky obecné v objektech budov kasáren. Demolice budov by však nem la mít výrazný negativní zásah do prost edí kavek a nem la by ovlivnit jejich populaci. V každém p ípad bude nutné, aby k demolici budov došlo mimo hnízdní období kavek, nejlépe na podzim. významným negativním vlivem bude kácení d evin rostoucích mimo les. P esný rozsah kácených d evin bude ur en až na základ podrobného dendrologického pr zkumu k územnímu / stavebnímu ízení. Kompenzací za kácené d eviny budou nové výsadby sídelní zelen založené na základ projektu sadových úprav. z hlediska krajinného rázu je v od vodn ných p ípadech možné pr m rnou hladinu zástavby zvýšit na 4 až 6 nadzemních podlaží – s ohledem na kontext okolního zastav ní. V p ípad zám ru p ekro it uvedenou hladinu zástavby a vytvo it novou :
&''4 '%
1 , +)+
&&
A & '6 A
& '@
)*+, . +/ 0# $BC0=
výškovou dominantu je žádoucí v od vodn ní provést prostorové a kompozi ní prov ení novostavby v etn zákresu (vizualizace) do panoramatu m sta z hlavních (i dálkových) vyhlídkových bod a z ve ejných prostor m sta. M stská ve ejná zele V ešeném území je nezbytné doplnit, chránit a zajistit kvalitní ve ejnou zele s cílem: funkce izola ní (ochrana p ed negativními vlivy dopravy); funkce estetické; zvýšit p íznivé mikroklima uvnit lokality; zapojit lokalitu do okolí jako pozitivní prvek vnímání krajinného obrazu (rázu); posílit úlohu zelen podél p ších tah a navázat tak na stávající prostupy m stem; umožnit rozvoj vycházkových tras; p i tvorb nových ploch ve ejné zelen maximáln vycházet ze stávajících hodnotných dlouhov kých d evin, které vytvo í základ nových úprav ozelen ní lokality – a to s využitím kvalitních d evin v severní až severozápadní ásti areálu poblíž vrátnice bývalých kasáren; podpo it výsadbou kvalitních dlouhov kých d evin obvodovou zele podél železnice, která má p edevším funkci izola ní a plynule zapojí uzemí do okolního prost edí. Krajinný ráz je ve m st chápán v rovin ochrany t žko postihnutelných hodnot jako je estetika a harmonický výraz a vliv t chto hodnot na lidskou psychiku. Krajinný ráz je v regula ním plánu mimo jiné zohledn n návrhem parku v centrální ásti a zelených pás podél obvodové komunikace v severní ásti území a na západním okraji. Rovn ž nov navržené komunikace a plochy parkovacích stání budou osázeny stromy. V rámci p estavby území bude nutno vykácet n které stávající d eviny. ešením regula ního plánu je jejich hodnota kompenzována výsadbou parku v centrální ásti a stromo adími podél obslužných komunikací. Liniová zele rovn ž umožní p íjemný pr chod územím, které tak pom že propojit rekrea ní ásti m sta zhruba od Koupadel na západ a p i výstavb lávky p es železnici až ke Konopišti; rovn ž z centra m sta Husovou ulicí a navrženou zástavbou k plánované lávce p es koleje. Ochrana krajinného rázu Návrh respektuje svým hmotovým ešením i len ním na zastavitelné a volné plochy zásady ochrany krajinného rázu m sta. Výsadba zelen podél obvodové komunikace a podél železnice zapojí ešené území do okolí. Podle geobotanické mapy R leží území tak jako p evážná ást m sta Benešova v oblasti p vodních spole enstev dubohabrových háj Carpinion betuli. Tomu by m la odpovídat druhová skladba kosterních d evin ve vegeta ních úpravách. Jedná se o spole enstvo st edoevropské dubové hab iny, které je zastoupeno p evážn listnatým smíšeným lesem. Struktura t chto spole enstev byla lidskou inností siln pozm n na, ve stromovém pat e p evládají zpravidla duby Quercus petraea, Quercus robur a habry Carpinus betulus. D eviny pat ící k tomuto spole enstvu jsou: lípy, javory - (klen, mlé , babyka), jilm horní, jasan, divoká hruše , ptá nice, z jehli nan jedle. Ke ové patro tvo í líska, zimolez pý itý, svída krvavá, šípek, ostružiník, hloh, brslen, ešetlák, pta í zob a kalina. Uvedené druhy by m ly tvo it základ (kostru) nových výsadeb zejména podél železnice a obvodové komunikace. V centrálním parku se uplatní širší sortiment okrasných d evin odpovídající svými nároky daným stanovištním podmínkám. Doprovod obslužných komunikací budou tvo it zejména okrasné kultivary s malou a st ední korunou v závislosti na ší i daného prostoru.
1 , +)+
&
:
&''4 '%
)*+, . +/ 0# $BC0=
A & '6 A
& '@
A.f PODMÍNKY PRO OCHRANU VE EJNÉHO ZDRAVÍ Lokalita „Táborská kasárna“ je situována v jižní ásti m sta z v tší ásti p ímo v zastav ném území, resp. v ásti navazující na lokalitu Sokola T my – Za kasárnami v bezprost ední návaznosti na zastav né území. P edpoklady pro vytvo ení zdravých životních podmínek navazují na podmínky popsané v kap. A.e. zám ry na umíst ní zdroj hluku p íp. vibrací v blízkosti chrán ných venkovních prostor nebo chrán ných venkovních prostor staveb charakterizovaných právními p edpisy v oblasti ochrany ve ejného zdraví a naopak, je nutno posoudit na základ detailních akustických studií a následn projednat s v cn a místn p íslušným orgánem ochrany ve ejného zdraví; v dosahu ešeného území je umíst n velký zdroj zne iš ování ovzduší (kategorie REZZO 1) - BAEST a.s.. Tento zdroj produkuje cca 78 % emisí tuhých látek, 60 % emisí NOx a více než 95 % všech emisí SO2, CO a uhlovodík ze všech zdroj v kategorii REZZO 1 v Benešov . V širším porovnání (v rámci St edo eského kraje) však pat í z hlediska produkce emisí spíše mezi mén významné provozy a vzhledem k výšce komína (108 m) lze p edpokládat, že jeho vliv na imisní situace a ve ejné zdraví bude mén významný; pro každý nov umis ovaný zdroj zne iš ování ovzduší bude spole n s projektovou dokumentací pro územní ízení p edložena rozptylová studie a odborný posudek, zpracované autorizovanou osobou dle zák. 86/2002 Sb., v platném zn ní; realizaci individuálních zdroj vody (studní) v lokalit ur ené pro rodinné bydlení je vždy nutno podmínit podrobným rozborem vzork vody a to z d vodu bezprost ední blízkosti zrušeného vodního zdroje „Benešov - jih“. Vodní zdroj byl zrušen na základ nevyhovující kvality vody – výskyt chlorovaných uhlovodík v nadlimitních hodnotách. Jedná se o zdravotní rizika (karcinogenní látky) spojená s možným využíváním vody jak pro pitné ú ely, tak pro zálivku na vlastních zahradách.
A.g VYMEZENÍ VE EJN PROSP ŠNÝCH STAVEB, VE EJN PROSP ŠNÝCH OPAT ENÍ, STAVEB A OPAT ENÍ K ZAJIŠ OVÁNÍ OBRANY A BEZPE NOSTI STÁTU A VYMEZENÍ POZEMK PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMK M A STAVBÁM VYVLASTNIT, S UVEDENÍM KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ A PARCELNÍCH ÍSEL Ve smyslu § 2, odst. 1, písm. l zákona .183/2006 Sb. (Stavebního zákona – dále jen SZ) jsou v regula ním plánu lokality Benešov – Táborská kasárna za ve ejn prosp šné považovány stavby dopravní a technické infrastruktury ur ené k rozvoji nebo ochran území m sta. Zákres ve ejn prosp šných staveb, ve ejn prosp šných opat ení a asana ních opat ení je obsahem výkresu . 2.01. V úrovni regula ního plánu jsou sou ástí zákresu ploch pro ve ejn prosp šné stavby nap . rozvody sítí a obslužné komunikace v rámci ešené lokality. Dot ení pozemk p íp. objekt plochami a koridory ve ejn prosp šných staveb a opat ení je specifikováno v m ítku zpracování regula ního plánu (1:1000) s pom rn vysokou mírou p esnosti, avšak stále jen jako informativní údaj. Konkrétní ešení každé jednotlivé ve ejn prosp šné stavby, nezbytná míra dot ení pozemk a projekty asana ních úprav a opat ení budou posuzovány na základ zpracování podrobn jšího stupn projektové dokumentace jednotlivých staveb. Zákonem .184/2006 Sb., o odn tí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavb (zákon o vyvlastn ní; viz též § 170 zák. . 183/2006 Sb. – SZ) lze po vydání :
&''4 '%
1 , +)+
&%
A & '6 A
& '@
)*+, . +/ 0# $BC0=
regula ního plánu práva k pozemk m a stavbám s ohledem na pot ebu uskute n ní ve ejn prosp šných staveb nebo ve ejn prosp šných opat ení odejmout nebo omezit v p ípadech, kdy se jedná o : - ve ejn prosp šnou stavbu dopravní a technické infrastruktury (v etn plochy nezbytné k zajišt ní její výstavby a ádného užívání pro stanovený ú el), - ve ejn prosp šné opat ení, ur ené ke snižování ohrožení území povodn mi a jinými p írodními katastrofami, zvyšování reten ních schopností území, založení prvk územního systému ekologické stability a ochranu archeologického d dictví, Stavby a opat ení k zajiš ování obrany a bezpe nosti státu nejsou v rámci území ešeného regula ním plánem lokality Benešov – Táborská kasárna navrhovány. Zákres pozemk pro asanaci je obsahem výkresu . 2.01. Sou ástí zákresu jsou plochy a pozemky objekt ur ených k asanaci na základ analytické fáze zpracování regula ního plánu ešené lokality.
A.g.01 VYMEZENÍ POZEMK VE EJN PROSP ŠNÝCH STAVEB V souvislosti s realizací ve ejn prosp šných staveb m že dojít k omezení vlastnických práv k pozemk m. Na stran druhé je realizace ve ejn prosp šných staveb zcela nezbytnou podmínkou pro za azení p ilehlých pozemk do zastavitelných ploch a jejich zhodnocení. Vymezení ploch pro ve ejn prosp šné stavby je patrné ve výkresu . 2.01. V následujících tabulkách jsou specifikovány plochy a koridory ve ejn prosp šných staveb s možností vyvlastn ní dle § 170 stvebního zákona a p edkupního práva dle § 101 stavebního zákona. Dopravní stavby jsou len ny v souladu s kapitolou B.c.01 Doprava. Všechny navrhované inženýrské sít (ve ejn prosp šné stavby) jsou trasovány ve ve ejných plochách. Plochy pro ve ejn prosp šné stavby se tak zpravidla vzájemn p ekrývají. Vý et pozemk je vyhotoven dle dostupných podklad katastrální mapy a m že být v ase prom nlivý. Ve ejn prosp šné stavby: Doprava
!" #" " $" %" " & " ' " ( )# " ( ) " ( )$ " ( )% " ( ) " ( )& " * " $ ! " $ " $ $ )# " $ )# " $ ) " $ )$ " $ )' " $ )( " $ & " $ ( )# " $ * " % ! " % # " % " % $ " % % " % )# " % ) " % & )# " % & ) " % & )$ " % & )' " % & )( " & ' " & ( )# " & * " # * % " # * ' )# " # * ' ) " # * ' )$ " # * ( )# " # * ( ) " # * ( )% " # * ( ) " # * * )# " # * * )$ " # * * ) " ! ! )# " ! # " ! )# " ! ) " ! )& " ! )' " ! )( " ! )# " ! )# & " ! )# * " ! ) ! " ! $ )$ " ! % )# " ! % )% " ! )# " ! ) " ! )$ " ! ) " ! * ) " ! * )' " ! * )# ' " ! * )# * " ! * ) ! " ! * ) # " ! * ) % " # ! " # )# " # )$ " # )& " # )( " # )* " # )# ! " # )# $ " # )# & " # )# ' " # )$ $ " # )$ & " # )$ ' " # )$ * " # )% ! " # ' )# " # ' )& " # ' ) # " # ( ) " # * )# " #*) " #*) " #) " # )# ! " )# " ) " )% # " )# " )& " $ * * )# " $ * * ) " $ $ # ! )# " $ $ # $ )# " $ $ # " $ $ )# " $ $ ) " $ $ )( " $ $ )# % " $ $ )# " $ $ )# & " $ % ! )# " $ % ! ) " $ % ! $ " $ % ! "
1 , +)+
&
:
&''4 '%
)*+, . +/ 0# $BC0=
A & '6 A
& '@
Vodní hospodá ství + , - ./0
0
+,- .
/
" $ " & " ( )# " ( ) " ( )$ " ( )& " * " $ ! " $ " $ $ )# " $ )# " $ ) " $ )$ " $ )' " $ )( " $ & " $ ( )# " $ * " % ! " % # " % " % $ " % % " % )# " % ) " % & )# " % & ) " % & )$ " % & )( " & ( )# " & * " # * % " # * ' )# " # * ' ) " # * ( )# " # * ( ) " # * ( ) " # * * )# " # * * )$ " # * * ) " ! ! )# " ! # " ! )# " ! ) " ! )& " ! )' " ! )( " ! )# " ! )# & " ! )# * " ! ) ! " ! # )# " ! % )% " ! )# " ! ) " ! )$ " ! ) " ! * ) " ! * )' " ! * )# ' " ! * )# * " ! * ) # " ! * ) % " # ! " # )# " # )$ " # )& " # )* " # )# ! " # )# $ " # )# & " # )# ' " # )$ $ " # )$ & " # )$ ' " # )% ! " # ' )# " # ' ) " # ' )& " #' #" #() " #*) " # ) " $ $ # $ )# " $ % ! )# " $ % ! ) " $ % ( # )% " $ % * * " !" #" " $" " & " ( )# " ( )& " * " $ ! " $ $ )# " $ )# " $ ) " $ )$ " $ )' " $ )( " $ & " $ ( )# " $ * " % ! " % # " % " % $ " % )# " % & )# " % & ) " % & )$ " % & )' " & ( )# " & * " # * % " # * ' )# " # * ' ) " # * ' )$ " # * ( )# " # * ( ) " # * ( )% " # * ( ) " # * * )# " # * * )$ " # * * ) " ! ! )# " ! # " ! )# " ! ) " ! )& " ! )' " ! )( " ! )# " ! )# & " ! )# * " ! ) ! " ! % )# " ! % )% " ! )# " ! ) " ! )$ " ! ) " ! * ) " ! * )# ' " ! * ) ! " ! * ) # " # ! " # )# " # )$ " # )& " # )* " # )# ! " # )# $ " # )# & " # )# ' " # )$ $ " # )$ & " # )$ ' " # )$ * " # )% ! " # ' )# " # ' ) # " # ( ) " # * ) " # ) " $ $ # $ )# " $ $ )# " $ % ! )# " $ % ! ) " $ % ! $ "
0
Energetika + , - 1- 23
:
+,- 1
4
/
+5
+,- 1
4
/
55
&''4 '%
+
" $" " & " ( )# " ( )& " * " $ ! " $ " $ $ )# " $ )# " $ ) " $ )$ " $ )' " $ & " $ ( )# " $ * " % ! " % # " % " % $ " % % " % )# " & ' " & ( )# " & * " # * % " # * ' )# " # * ' ) " # * ( )# " # * ( ) " # * ( ) " # * * )# " # * * )$ " # * * ) " ! ! )# " ! # " ! )# " ! ) " ! )& " ! )' " ! )( " ! )# " ! )# & " ! )# * " ! ) ! " ! )# " ! ) " ! ) " ! * ) " ! * )' " ! * )# ' " ! * )# * " ! ) ! " ! * ) # " ! * ) % " # ! " # )# " # )$ " # )& " # )* " # )# ! " # )# $ " # )# & " # )# ' " # )$ $ " # )$ & " # )$ ' " # )$ * " # )% ! " # ' )# " # ' )& " # ' ) # " # ( ) " # * ) " # ) " $ $ # $ )# " $ $ # & " $ $ )# " $ % ! )# " $ % ! ) " % * * ) " % * * )$ " % * * )% " # ( )# " # ( )# " " $" &" ( )$ " ( )# " ( )& " * " $ $ ) " $ % " $ )# " $ )$ " $ )% " $ )& " $ & " $ ( )# " $ ( )$ " % % " % )# " # * % " # * ' )# " # * ( )# " # * ( ) " # * * )# " # * * )% " # * * ) " # * * )& " ! ! )# " ! )# " ! )& " ! )' " ! )( " ! )# & " ! )# ' " ! * ) " # ! " # )& " # )* " # )$ $ " # )$ ' " # )% ! " # ' )# " # ' ) " # ' )& " # ' )# ( " # ( ) " * )# " $ $ # ! )# " $ $ # $ )# " $ $ # & " $ % ! )# " $ % ! ) " $ % ! $ " $ " % " & " ( )# " ( )$ " ( )& " * " $ ! " $ " $ $ )# " $ $ ) " $ )# " $ )$ " $ )& " $ )' " $ ( )# " $ ( )$ " $ * " % ! " % # " % " % $ " % % " % )# " % ) " % & ) " % & )$ " % & )( " % ( " & ( )# " & ( )$ " & * " # * % " # * ' )# " # * ( )# " # * ( ) " # * ( )$ " # * ( )% " # * ( ) " # * * )# " # * * )$ " # * * )% " # * * ) " ! ! )# " ! ! )$ " ! # " ! )# " ! ) " ! )& " ! )' " ! )( " 1 , +)+
&5
A & '6 A
,
+,- 1
& '@
)*+, . +/ 0# $BC0=
! )# " ! )# & " ! )# * " ! * )' " ! * )# ' " ! * )# * " # )# " # ) " # )$ " # # )* " # )# $ " # )# % " # )# ' " # )# ( " # )# * " # ) " # ) $" # ) *" # )$ ' " # )$ * " # )% ! " # ' ) # " $ $ # $ )# " $ $ # & " $ % ! ( )$ " $ $ )# " $ $ ) " $ )( " # * * )# " ! ! )# " ! )' " $ % ! )# "
2-
! )# " ! )# " ! * ) " !*) #" !*) %" #!" )& " # )' " # )( " # )# " # )# & " # ) !" # ) #" # )$ $ " # )$ & " # ' )# " # ' )& " # ' )' " )# " $ % ! ) " $ % ! " # # )$ ' " # * % " # * ' )# " ! )# ' " ! * ) " $ $ # $ )# "
Telekomunikace +,- .
6
" $ " % " & " ( )# " * " $ ! " $ )# " $ ) " $ )$ " $ ( )# " $ ( )$ " $ * " % ! " % # " % " % $ " % % " % )# " % ) " % & ) " % & )$ " % & )( " & ( )# " & ( )$ " & * " # * % " # * ' )# " # * ( )# " # * ( ) " # * ( )$ " # * ( )% " # * ( ) " # * * )# " # * * )$ " # * * )% " # * * ) " ! ! )# " ! # " ! )# " ! ) " ! )& " ! )' " ! )( " ! )# * " ! )# " ! * ) " ! * )# ' " ! * )# * " ! * ) # " # ! " # )# " # )$ " # )& " # )* " # )# ! " # )# $ " # )# & " # )# ' " # )$ & " # )$ ' " # )% ! " # ' )# " # ' )& " # ' ) # " $ $ # $ )# " $ $ )# " $ $ )' " $ % ! )# " $ % ! ) " $ % ! "
A.g.02 VYMEZENÍ POZEMK PRO ASANACI V souvislosti s transformací areálu bývalých kasáren A R byly v analytické fázi zpracování regula ního plánu specifikovány objekty k asanaci s cílem uvolnit ešené území pro revitalizaci a výstavbu nových objekt . Asanace níže uvedených objekt je nezbytnou podmínkou pro postupnou transformaci celého území. Vymezení pozemk pro asanaci je patrné ve výkresu . 2.01. Následující tabulky obsahují výpis objekt , resp. pozemk ur ených k asanaci. Vý et pozemk je vyhotoven dle dostupných podklad katastrální mapy a m že být v ase prom nlivý.
7 8
1 , +)+
9
&M
6
0
6
& " ( ) " ( )$ " ( )% " ( ) " ( )& " ( )' " * " $ " $ $ )$ " $ ) " $ )$ " )% " $ )# " $ )& " $ )' " $ ( )# " $ ( ) " $ * " % # " % " % $ " % % " % )# " % & ) " % & )$ " % & )( " )# " & ' " & ( ) " & ( )$ " # * % " # * ' ) " # * ( ) " # * ( )$ " # * ( ) " # * * )# " # * * )$ " # * * )% " # * * ) " # * * )& " # * * )' " ! ! )# " ! ! )$ " ! ! )% " ! )# " ! )# # " ! )# " ! )# $ " ! )# % " ! )# " ! )# & " ! )# ' " ! )# * " ! ) ! " $ % ! )# " $ % ! ) "
:
&''4 '%
)*+, . +/ 0# $BC0=
A & '6 A
& '@
A.h VYMEZENÍ DALŠÍCH VE EJN PROSP ŠNÝCH STAVEB A VE EJN PROSP ŠNÝCH OPAT ENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT P EDKUPNÍ PRÁVO, S UVEDENÍM KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ A PARCELNÍCH ÍSEL Uplatn ní p edkupního práva vychází z § 101 Stavebního zákona. Toto ustanovení se týká ve ejn prosp šných staveb a ve ejn prosp šných opat ení uvedených výše v kap. A.g. a dále pozemk ur ených regula ním plánem jako ve ejná prostranství – v tomto p ípad ploch: ve ejná prostranství (PV), ve ejná prostranství specifická (PV.1) a sídelní zele (ZS) – v etn cestní sít . P edkupní právo m že být uplatn no v rozsahu up esn ného vymezení na ásti pozemk dle zákresu ve výkrese 2.01. Vymezení ástí pozemk dot ených uplatn ním p edkupního práva dle § 101 stavebního zákona je provedeno v m ítku katastrální mapy (1:1000) - p esto má však stále jen informativní hodnotu. Skute n nezbytná míra dot ení pozemk bude posuzována na základ zpracování podrobn jšího stupn projektové dokumentace jednotlivých staveb a opat ení. V následujících tabulkách jsou specifikovány plochy ve ejn prosp šných staveb, ve ejn prosp šných opat ení nestavební povahy a plochy ve ejných prostranství, které jsou dot eny uplatn ním p edkupního práva. Doprava
:
!" #" " $" %" " & " ' " ( )# " ( ) " ( )$ " ( )% " ( ) " ( )& " * " $ ! " $ " $ $ )# " $ )# " $ ) " $ )$ " $ )' " $ )( " $ & " $ ( )# " $ * " % ! " % # " % " % $ " % % " % )# " % ) " % & )# " % & ) " % & )$ " % & )' " % & )( " & ' " & ( )# " & * " # * % " # * ' )# " # * ' ) " # * ' )$ " # * ( )# " # * ( ) " # * ( )% " # * ( ) " # * * )# " # * * )$ " # * * ) " ! ! )# " ! # " ! )# " ! ) " ! )& " ! )' " ! )( " ! )# " ! )# & " ! )# * " ! ) ! " ! $ )$ " ! % )# " ! % )% " ! )# " ! ) " ! )$ " ! ) " ! * ) " ! * )' " ! * )# ' " ! * )# * " ! * ) ! " ! * ) # " ! * ) % " # ! " # )# " # )$ " # )& " # )( " # )* " # )# ! " # )# $ " # )# & " # )# ' " # )$ $ " # )$ & " # )$ ' " # )$ * " # )% ! " # ' )# " # ' )& " # ' ) # " # ( ) " # * )# " #*) " #*) " #) " # )# ! " )# " ) " )% # " )# " )& " $ * * )# " $ * * ) " $ $ # ! )# " $ $ # $ )# " $ $ # " $ $ )# " $ $ ) " $ $ )( " $ $ )# % " $ $ )# " $ $ )# & " $ % ! )# " $ % ! ) " $ % ! $ " $ % ! "
Vodní hospodá ství
+ , - ./0
:
&''4 '%
0
:
" $ " & " ( )# " ( ) " ( )$ " ( )& " * " $ ! " $ " $ $ )# " $ )# " $ ) " $ )$ " $ )' " $ )( " $ & " $ ( )# " $ * " % ! " % # " % " % $ " % % " % )# " % ) " % & )# " % & ) " % & )$ " % & )( " & ( )# " & * " # * % " # * ' )# " # * ' ) " # * ( )# " # * ( ) " # * ( ) " # * * )# " # * * )$ " # * * ) " ! ! )# " ! # " ! )# " ! ) " ! )& " ! )' " ! )( " ! )# " ! )# & " ! )# * " ! ) ! " ! # )# " ! % )% " ! )# " ! ) " ! )$ " ! ) " ! * ) " ! * )' " ! * )# ' " ! * )# * " ! * ) # " ! * ) % " # ! " # )# " # )$ " # )& " # )* " 1 , +)+
&4
A & '6 A
+,- .
/
0
:
& '@
)*+, . +/ 0# $BC0=
# )# ! " # )# $ " # )# & " # )# ' " # )$ $ " # )$ & " # )$ ' " # )% ! " # ' )# " # ' ) " # ' )& " #' #" #() " #*) " # ) " $ $ # $ )# " $ % ! )# " $ % ! ) " $ % ( # )% " $ % * * " !" #" " $" " & " ( )# " ( )& " * " $ ! " $ $ )# " $ )# " $ ) " $ )$ " $ )' " $ )( " $ & " $ ( )# " $ * " % ! " % # " % " % $ " % )# " % & )# " % & ) " % & )$ " % & )' " & ( )# " & * " # * % " # * ' )# " # * ' ) " # * ' )$ " # * ( )# " # * ( ) " # * ( )% " # * ( ) " # * * )# " # * * )$ " # * * ) " ! ! )# " ! # " ! )# " ! ) " ! )& " ! )' " ! )( " ! )# " ! )# & " ! )# * " ! ) ! " ! % )# " ! % )% " ! )# " ! ) " ! )$ " ! ) " ! * ) " ! * )# ' " ! * ) ! " ! * ) # " # ! " # )# " # )$ " # )& " # )* " # )# ! " # )# $ " # )# & " # )# ' " # )$ $ " # )$ & " # )$ ' " # )$ * " # )% ! " # ' )# " # ' ) # " # ( ) " # * ) " # ) " $ $ # $ )# " $ $ )# " $ % ! )# " $ % ! ) " $ % ! $ "
Energetika
+ , - 1- 23
:
+,- 1 +5 +
4
:
/
+,- 1 55
4
:
/
,
+,- 1 2-
1 , +)+
&6
:
" $" " & " ( )# " ( )& " * " $ ! " $ " $ $ )# " $ )# " $ ) " $ )$ " $ )' " $ & " $ ( )# " $ * " % ! " % # " % " % $ " % % " % )# " & ' " & ( )# " & * " # * % " # * ' )# " # * ' ) " # * ( )# " # * ( ) " # * ( ) " # * * )# " # * * )$ " # * * ) " ! ! )# " ! # " ! )# " ! ) " ! )& " ! )' " ! )( " ! )# " ! )# & " ! )# * " ! ) ! " ! )# " ! ) " ! ) " ! * ) " ! * )' " ! * )# ' " ! * )# * " ! ) ! " ! * ) # " ! * ) % " # ! " # )# " # )$ " # )& " # )* " # )# ! " # )# $ " # )# & " # )# ' " # )$ $ " # )$ & " # )$ ' " # )$ * " # )% ! " # ' )# " # ' )& " # ' ) # " # ( ) " # * ) " # ) " $ $ # $ )# " $ $ # & " $ $ )# " $ % ! )# " $ % ! ) " % * * ) " % * * )$ " % * * )% " # ( )# " # ( )# " " $" &" ( )$ " ( )# " ( )& " * " $ $ ) " $ % " $ )# " $ )$ " $ )% " $ )& " $ & " $ ( )# " $ ( )$ " % % " % )# " # * % " # * ' )# " # * ( )# " # * ( ) " # * * )# " # * * )% " # * * ) " # * * )& " ! ! )# " ! )# " ! )& " ! )' " ! )( " ! )# & " ! )# ' " ! * ) " # ! " # )& " # )* " # )$ $ " # )$ ' " # )% ! " # ' )# " # ' ) " # ' )& " # ' )# ( " # ( ) " * )# " $ $ # ! )# " $ $ # $ )# " $ $ # & " $ % ! )# " $ % ! ) " $ % ! $ " $ " % " & " ( )# " ( )$ " ( )& " * " $ ! " $ " $ $ )# " $ $ ) " $ )# " $ )$ " $ )& " $ )' " $ ( )# " $ ( )$ " $ * " % ! " % # " % " % $ " % % " % )# " % ) " % & ) " % & )$ " % & )( " % ( " & ( )# " & ( )$ " & * " # * % " # * ' )# " # * ( )# " # * ( ) " # * ( )$ " # * ( )% " # * ( ) " # * * )# " # * * )$ " # * * )% " # * * ) " ! ! )# " ! ! )$ " ! # " ! )# " ! ) " ! )& " ! )' " ! )( " ! )# " ! )# & " ! )# * " ! )# " ! )# " ! * ) " ! * )' " ! * )# ' " ! * )# * " ! * ) # " ! * ) % " # ! " # )# " # ) " # )$ " # )& " # )' " # )( " # )* " # )# $ " # )# % " # )# " # )# & " # )# ' " # )# ( " # )# * " # ) ! " # ) # " # ) " # ) $ " # ) * " # )$ $ " # )$ & " # )$ ' " # )$ * " # )% ! " # ' )# " # ' )& " # ' )' " # ' ) # " $ $ # $ )# " $ $ # & " $ % ! )# " $ % ! ) " $ % ! " ( )$ " $ $ )# " $ $ ) " $ )( " # # )$ ' " # * % " # * ' )# " # * * )# " ! ! )# " ! )' " ! )# ' " ! * ) " $ $ # $ )# " $ % ! )# " :
&''4 '%
)*+, . +/ 0# $BC0=
A & '6 A
& '@
Telekomunikace
+,- .
6
:
" $ " % " & " ( )# " * " $ ! " $ )# " $ ) " $ )$ " $ ( )# " $ ( )$ " $ * " % ! " % # " % " % $ " % % " % )# " % ) " % & ) " % & )$ " % & )( " & ( )# " & ( )$ " & * " # * % " # * ' )# " # * ( )# " # * ( ) " # * ( )$ " # * ( )% " # * ( ) " # * * )# " # * * )$ " # * * )% " # * * ) " ! ! )# " ! # " ! )# " ! ) " ! )& " ! )' " ! )( " ! )# * " ! )# " ! * ) " ! * )# ' " ! * )# * " ! * ) # " # ! " # )# " # )$ " # )& " # )* " # )# ! " # )# $ " # )# & " # )# ' " # )$ & " # )$ ' " # )% ! " # ' )# " # ' )& " # ' ) # " $ $ # $ )# " $ $ )# " $ $ )' " $ % ! )# " $ % ! ) " $ % ! "
Ve ejná prostranství
,
; 8 4 = >
4 / >
:
&''4 '%
< ; 8 ; 8 4 >?
:
" % & " % & % " % ' # " % ' " % * ' " % * * ) " % * * )$ " # ( )# " # ( )# " ! " # " " $" %" " &" '" ( )# " ( ) " ( )$ " ( )% " ( ) " ( )& " ( )' " * " $ ! " $ " $ $ )# " $ $ ) " $ % " $ )# " $ ) " $ )$ " $ )% " $ ) " $ )& " $ )' " $ )( " $ & " $ ( )# " $ ( ) " $ ( )$ " $ * " % ! " % # " % " % $ " % % " % )# " % ) " % & )# " % & ) " % & )$ " % & )% " % & ) " % & )& " % & )( " % ' " % ( " % * " # " $ " )# " )$ " & ' " & ( )# " & ( ) " & ( )$ " & * " # * % " # * ' )# " # * ' ) " # * ' )$ " # * ( )# " # * ( ) " # * ( )$ " # * ( )% " # * ( ) " # * * )# " # * * ) " # * * )$ " # * * )% " # * * ) " # * * )& " # * * )' " ! ! )# " ! ! ) " ! ! )$ " ! ! )% " ! # " ! )# " ! ) " ! )$ " ! )& " ! )' " ! )( " ! )# " ! )# " ! )# & " ! )# ' " ! )# ( " ! )# * " ! ) ! " ! $ )# " ! $ ) " ! $ )$ " ! % )# " ! % )$ " ! % )% " ! )# " ! ) " ! )$ " ! ) " ! * )# " ! * ) " ! * ) " ! * )' " ! * )# ' " ! * )# * " ! * ) ! " ! * ) # " ! * ) % " # ! " # )# " # ) " # )$ " # ) " # )& " # )' " # )( " # )* " # )# ! " # )# " # )# $ " # )# " # )# & " # )# ' " # )# ( " # )# * " # ) ! " # ) #" # ) " # ) $" # ) " # ) '" # ) ( " # ) * " # )$ $ " # )$ & " # )$ ' " # )$ * " # )% ! " # )% # " # & ) " # ' )# " # ' ) " # ' ) " # ' )& " # ' )' " # ' )# ( " # ' )# * " # ' ) # " # ( ) " # * )# " # * ) " # * ) " #) " # )# ! " )# " ) " )# " )$ $ " )$ " )% # " $ )# " $) " $ )$ " $ )% " $) " $ )& " $ )' " $ )( " $ )* " )# " )& " * )# " * ) " % " $ * % ) " $ * % ) " $ * % )# # " $ * )* " $ * * )# " $ * * ) " $ $ # ! )# " $ $ # $ )# " $ $ # " $ $ # & " $ $ )# " $ $ )' " $ $ )# " $ $ )# $ " $ $ )# % " $ $ )# " $ $ )# & " $ $ )# ' " $ % ! )# " $ % ! ) " $ % ! $ " $ % ! " $ % ( # )% " $ % * * " $ ! ! )% " & # * "
1 , +)+
&@
A & '6 A
& '@
)*+, . +/ 0# $BC0=
A.i VÝ ET ÚZEMNÍCH ROZHODNUTÍ, KTERÁ REGULA NÍ PLÁN NAHRAZUJE Regula ní plán lokality Benešov – Táborská kasárna nahrazuje následující druhy územních rozhodnutí: - územní rozhodnutí pro vymezení a využití pozemk staveb ve ejné infrastruktury a ve ejn prosp šných staveb; - územní rozhodnutí pro umíst ní staveb komunikací;
A.j ÚDAJE O PO TU LIST REGULA NÍHO PLÁNU A PO TU VÝKRES GRAFICKÉ ÁSTI Textová ást návrhu regula ního plánu je vypracována v rozsahu 51 stran textu v etn titulní strany a obsahu. Grafická ást regula ního plánu obsahuje následující výkresy v m ítcích: 1.01
HLAVNÍ VÝKRES, regula ní podmínky
1.02 1.02.1 1.02.2 1.02.3 1.02.4 1.02.5
HLAVNÍ VÝKRES, doprava HLAVNÍ VÝKRES, doprava – podélný ez – v tve 1, 3, 4, 5, 6 HLAVNÍ VÝKRES, doprava – podélný ez – v tev 2 HLAVNÍ VÝKRES, doprava – podélný ez – v tve 7, 8, 9, 10, 11 HLAVNÍ VÝKRES, doprava – podélný ez – v tve 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18 HLAVNÍ VÝKRES, doprava – charakteristické p í né ezy
1:1.000 1:1.000/100 1:1.000/100 1:1.000/100 1:1.000/100 1:100
1.03 - 04 1.04.1 1.04.2 1.04.3
HLAVNÍ VÝKRES, vodovody / kanalizace HLAVNÍ VÝKRES, kanalizace – podélné profily - stoky A, A.1, A2, A3, A4, B, C, D, D1, D2 HLAVNÍ VÝKRES, kanalizace – podélné profily - stoky E, E1, F, G, H, I, J, J1, K, L1 HLAVNÍ VÝKRES, kanalizace – podélné profily - stoky L, M, N
1:1.000 1:1.000/100 1:1.000/100 1:1.000/100
1.05
HLAVNÍ VÝKRES, elektrorozvody / ve ejné osv tlení / telekomunikace
1:1.000
1.06
HLAVNÍ VÝKRES, plynovody
1:1.000
2.01
VÝKRES VE EJN PROSP ŠNÝCH STAVEB, OPAT ENÍ A ASANACÍ
1:1.000
3.01
VÝKRES PO ADÍ ZM N V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) p íloha textové ásti
1:5.000
1 , +)+
'
1:1.000
:
&''4 '%
)*+, . +/ 0# $BC0=
A & '6 A
& '@
B. ROZŠÍ ENÍ TEXTOVÉ ÁSTI REGULA NÍHO PLÁNU podle rozsahu jím nahrazovaných územních rozhodnutí
B.a DRUH A Ú EL UMÍS OVANÝCH STAVEB V rámci regula ního plánu Benešov – Táborská kasárna jsou situovány p evážn stavby pro bydlení hromadné i individuální, dále ojedin lé stavby ve ejné vybavenosti (správní administrativa, školství, sociální služby): rodinné domy (izolované – výjime n dvojdomy); bytové domy ( adové a bodové) – možnost polyfunk ních dom se základní vybaveností v nebytových prostorech v parteru; z ásti objekty barierového typu; viladomy; správní administrativa (M stský ú ad / M stská policie); základní (p ípadn st ední) škola v etn zázemí školní družiny a jídelny; mate ská škola; domy sociálních služeb (penzion pro seniory / d m s pe ovatelskou službou); V lokalit budou dále umíst ny stavby dopravní a technické infrastruktury zajiš ující ve m st standard ploch s rozdílným využitím; dále je možné situovat m stský mobiliá a drobnou architekturu jako vybavenost ploch ve ejných prostranství (sídelní zelen , …): komunikace (m stské páte ové, místní obslužné propojovací, místní obslužné, obytné ulice, …); plochy pro pohyb p ších a cyklist (chodníky a zpevn ná ve ejná prostranství v etn m stského mobiliá e, …); plochy pro relaxaci a sport; ve ejná m stská zele (parkové úpravy v etn parkového mobiliá e, …); parkovací pásy a vjezdy na pozemky; vodovody; kanalizace; STL plynovody; Kabelové rozvody VN a NN (v etn lokalizace TS); Ve ejné osv tlení; Sd lovací kabely – telekomunikace; V p ípad nízkopodlažní individuální obytné zástavby (2 nadzemní podlaží, resp. jedno podlaží s využitelným podkrovím; v od vodn ných p ípadech dle kontextu zástavby – dv nadzemní podlaží s využitelným podkrovím nebo ustupujícím patrem) umož ují podmínky realizovat p edevším izolované domy. V p ípad p ání investor je možné realizovat dvojd m za p edpokladu spln ní hygienických norem a zásad situování obytných místností ke sv tovým stranám. S adovou zástavbou rodinných dom se nepo ítá. Bytové domy hromadného bydlení nebo bodové domy mohou být realizovány v souladu s uvedenými regulativy v hladin 4, 6 a zcela výjime n 8 nadzemních podlaží s možností jednoho ustupujícího podlaží nad stanovenou hladinou; viladomy o hladin 3 nadzemní podlaží s možností ustupujícího tvrtého podlaží. Objemové regulativy pro stavby ve ejné vybavenosti jsou vyjád eny stejnými nástroji jako regulativy staveb bytových – viz výkres . 1.01. Využití dom musí spl ovat podmínky specifikace regulativ „BH“, „BI“, „SM“, „OV“, p ípadn p ípustné formy využití regulativ „PV“, „PV.1“, „ZS“ a „DI“ podle návrhu územního plánu Benešov a sou asn podmínky uvedené v kap B.b tohoto regula ního plánu.
:
&''4 '%
1 , +)+
&
A & '6 A
& '@
)*+, . +/ 0# $BC0=
B.b PODMÍNKY PRO UMÍST NÍ A PROSTOROVÉ USPO ÁDÁNÍ STAVEB, KTERÉ NEJSOU ZAHRNUTY DO STAVEB VE EJNÉ INFRASTRUKTURY, V ETN PODMÍNEK OCHRANY NAVRŽENÉHO CHARAKTERU ÚZEMÍ, ZEJMÉNA OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU Z hlediska urbanistické kompozice je nezbytné respektovat m ítko, hmoty a kontext využití zástavby v okolí. Protože lokalita navazuje na rozsáhlé plochy m stského jádra s omezeným podílem vzrostlé zelen , jsou vnit ní plochy bývalého areálu Táborských kasáren s výraznou topografií terénu navrženy k revitalizaci ve form m stské ve ejné zelen . Nov navrhované uli ní koridory je nezbytné doplnit liniemi doprovodné zelen ve form alejí, které vytvo í základ pro posílení p írodního rámce (viz kap. A.e, B.d a výkresy 1.01 a O.1). Regula ní plán lokality Táborská kasárna navazuje a rozpracovává urbanistickou koncepci návrhu územního plánu m sta Benešov. Podmínky stanovené územním plánem (tj. regulativy ploch s rozdílným funk ním využitím a regulativy prostorového a objemového uspo ádání) jsou regula ním plánem respektovány a v oblasti prostorových regulativ up esn ny.
B.b.01 UP ESN NÍ ZÁSAD USPO ÁDÁNÍ ÚZEMÍ DLE ÚZEMNÍHO PLÁNU Využití ploch a pozemk v souladu s koncepcí územního plánu je dáno: uplatn ním regulativu pro plochu s rozdílným zp sobem využití; respektováním územních limit (hygienických podmínek, technických norem, …), kterými je p ípadn sledovaný pozemek dot en; Aby byla zajišt na požadovaná kvalita prost edí, je nezbytné p i rozhodování o využití ploch, o lokalizaci objekt , areál a inností na jednotlivých pozemcích respektovat oba výše uvedené faktory! Podle návrhu územního plánu Benešov jsou v lokalit Táborská kasárna navrženy následující plochy s rozdílným využitím území – viz výkres . O.2 Širší vztahy: Plochy bydlení: BH - bydlení hromadné BI - bydlení individuální v rodinných domech - m stské Plochy smíšené obytné: SM - smíšené využití území m stského typu Ve ejná infrastruktura – plochy ob anského vybavení OV - ve ejná vybavenost Plochy dopravní infrastruktury: DI - dopravní infrastruktura Plochy ve ejných prostranství: PV - ve ejná prostranství PV.1 - ve ejná prostranství specifická ZS - sídelní zele ve ejná Regulativy stanovené územním plánem pro tento typ ploch musí být budoucími investory respektovány – a to v etn up esn ní dopln ného regula ním plánem v kap. B.b.02:
1 , +)+
:
&''4 '%
)*+, . +/ 0# $BC0=
A & '6 A
& '@
PLOCHY BYDLENÍ: BYDLENÍ HROMADNÉ BH Dle regula ního plánu objekty A1, A2, A3, A4, B1, B2, B3, C1, D1, D2, D3, D4, D5, D6, D7, F1, G1, G2, G3, H1, I1, I2, I3, I4, K1, K2, K3, K4, K5, K6, K7, L1, M1, M2, M3, N1, N2, N3, N4, O1, O2, O3 a) využití plochy Hlavní využití: - bydlení v bytových domech a viladomech; - ve ejná prostranství a plochy okrasné a rekrea ní zelen s prvky drobné architektury a mobiliá em pro relaxaci (krom staveb krb a ohniš ); - d tská h išt ; P ípustné využití: 2 - maloobchod (do 150 m prodejní plochy) a stravovací služby, - ubytovací a sociální služby (pensiony, domy s pe ovatelskou službou a domovy d chodc ), - za ízení pé e o d ti, školská za ízení, - drobné lokální služby obyvatel m, - zdravotnická za ízení (ordinace), - sportovní a relaxa ní za ízení (po zhodnocení hlukové zát že !), - stavby a za ízení pro kulturu a církevní ú ely, - stavby pro administrativu, - nezbytná technická vybavenost, - parkovišt a garáže pro osobní automobily . Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou; Podmínky: - p ípustná za ízení a služby (s výjimkou ubytovacích za ízení a za ízení sociálních služeb) jsou lokálního významu - pro pot eby obyvatel lokality; - parkování vozidel návšt vník obslužných za ízení musí být zajišt no na vlastním pozemku nebo na plochách ur ených k tomu ú elu; b) prostorové uspo ádání * Dostavba proluk musí m ítkem, formou zast ešení (výškou ímsy a h ebene) respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko, kontext a charakter okolní zástavby. Výšková hladina zástavby nových obytných celk : 4 nadzemní podlaží s využitelným podkrovím nebo ustoupeným podlažím v lokalitách Sladovka jih a Kav ín; 4 až 6 nadzemních podlažích s využitelným podkrovím (resp. ustoupeným podlažím) v lokalit Táborská kasárna. V p ípad vyššího po tu nadzemních podlaží platí vždy podmínka prov ení kompozi ních vztah a zásahu do panoramatu m sta. U novostaveb investor zajistí parkování, resp. garážování p ímo v objektu nebo ve vlastní hromadné garáži. Vybavení parteru: mobiliá pro relaxaci (krom krb a ohniš ), d tská h išt , sportovišt (nekrytá ve ejná). Objekty a za ízení technické vybavenosti budou ešeny jako integrovaná sou ást zástavby - s ohledem na atmosféru lokality. KZ = 0,55 / 0,65;
BYDLENÍ INDIVIDUÁLNÍ V RODINNÝCH DOMECH – M STSKÉ BI Dle regula ního plánu „pozemky rodinných dom a zahrad“ . 1 až 27, 29 až 32, 37 až 49, 54, 63 až 69 a) využití plochy Hlavní využití: - bydlení v rodinných domech (izolovaných, dvojdomech, adových domech), - oplocené zahrady u dom s funkcí užitkovou, rekrea ní, p ípadn okrasnou, - ve ejná prostranství a plochy okrasné a rekrea ní zelen s prvky drobné architektury a mobiliá em pro relaxaci (krom staveb krb a ohniš ); - d tská h išt . :
&''4 '%
1 , +)+
%
A & '6 A
& '@
)*+, . +/ 0# $BC0=
P ípustné využití: 2 - maloobchod (do 150 m prodejní plochy), - penziony pro p echodné ubytování - lokální služby obyvatel m, - lokální za ízení sociálních služeb, - školská za ízení, - zdravotní za ízení (ordinace), - lokální sportovní a relaxa ní za ízení, - stavby a za ízení pro kulturu a církevní ú ely, - nezbytná technická vybavenost, - parkovišt a garáže osobních automobil pro pot ebu zóny. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou; Podmínky: - p ípustná za ízení a služby jsou lokálního významu, - parkování vozidel je nutné ešit na vlastním pozemku; pro p ípustné využití na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku; b) prostorové uspo ádání * Individuální rodinné domy –izolované, výjime n dvojdomy, ... v Táborských kasárnách o max. 2 nadzemních podlažích, resp. o 1 podlaží s využitelným podkrovím; v od vodn ných p ípadech (dle kontextu zástavby) o 2 nadzemních podlažích s využitelným podkrovím nebo ustoupeným podlažím. Objemové a architektonické ztvárn ní objekt bude ešeno s ohledem na kontext okolní zástavby. U novostaveb je podmínkou garáž v objektu nebo na vlastním pozemku. Vybavení parteru: mobiliá pro relaxaci (krom krb a ohniš ), d tská h išt ; KZ = 0,65 / 0,75 z vým ry pozemku do 800m2, resp. 0,75 / 0,85 z vým ry pozemku nad 2 800m
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ: SMÍŠENÉ VYUŽITÍ ÚZEMÍ M STSKÉHO TYPU SM Dle regula ního plánu polyfunk ní bariérové bytové domy E1 a J1 a dále „pozemky rodinných dom a zahrad“ . 28, 33 až 36, 50 až 53, 55 až 62 a) využití plochy Hlavní využití: - obslužná funkce, nevýrobní služby bez nárok na nákladní dopravu, 2 - maloobchod (do 150 m prodejní plochy) a stravovací služby, - bydlení v bytových i rodinných domech v dosahu rušivých vliv (ochranná pásma dopravních, technických, nebo výrobních staveb; v blízkosti sportoviš , …apod.), - administrativa, - ve ejná prostranství a plochy okrasné a rekrea ní zelen s prvky drobné architektury a mobiliá em pro relaxaci (krom staveb krb a ohniš ), - parkovišt pro pot eby zóny. P ípustné využití: - za ízení pé e o d ti, školská za ízení, - zdravotnická a sociální za ízení, - sportovní a relaxa ní za ízení, - stavby a za ízení pro kulturu a církevní ú ely, - ubytovací za ízení (penziony), - nezbytná technická vybavenost. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou; 1 , +)+
:
&''4 '%
)*+, . +/ 0# $BC0=
A & '6 A
& '@
Podmínky: - u obslužných za ízení je nutné ešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku. - v p ípad lokalizace za ízení služeb je t eba posoudit vliv inností na sousední pozemky sloužící bydlení a ob anské vybavenosti. - obytné a ubytovací objekty v dosahu rušivých vliv (p ípadn jejich pozemky) opat í vlastník (dle záv r ízení s KHS) vhodnými protihlukovými stavebními úpravami; b) prostorové uspo ádání * Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zastav ní respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko a kontext okolní zástavby. KZ = 0,55 / 0,65;
VE EJNÁ INFRASTRUKTURA – PLOCHY OB ANSKÉHO VYBAVENÍ VE EJNÁ VYBAVENOST Dle regula ního plánu objekty V1, V2, V3, V4
OV
a) využití plochy Hlavní využití: - areály, stavby a za ízení ob anské vybavenosti (zejména pro školství, zdravotnictví, sociální pé i, kulturu a ve ejnou správu). P ípustné využití: - administrativa, - stavby a za ízení pro vzd lávání, kulturu a církevní ú ely, 2 - maloobchodní za ízení do 150 m prodejní plochy, - bydlení, - stravovací služby, - ve ejná prostranství a plochy okrasné a rekrea ní zelen s prvky drobné architektury a mobiliá em pro relaxaci (krom staveb krb a ohniš ), orientaci a informace, - d tská h išt , sportovišt a relaxa ní za ízení, - parkovišt pro pot ebu zóny, - nezbytná technická vybavenost. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou; Podmínky: - u obslužných za ízení je nutné ešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku. b) prostorové uspo ádání * Ú elové stavby a provozy podnikání nemají svým provozem negativn ovliv ovat sousední obytné zóny. Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt musí formou zast ešení, výškou ímsy a h ebene respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko, kontext a charakter okolní zástavby. Vybavení parteru: mobiliá pro relaxaci (krom krb a ohniš ), d tská h išt , sportovišt (ve ejná nekrytá).. KZ = 0,45 / 0,55;
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY: DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Dle regula ního plánu pozemky vymezené „silni ní B.b.02)
arou“, resp. „uli ní
DI arou“ (viz kap.
a) využití plochy Hlavní využití: - trasy systému nadmístní železni ní i silni ní dopravy, - základní systém m stských páte ových komunikací, :
&''4 '%
1 , +)+
5
A & '6 A
& '@
)*+, . +/ 0# $BC0=
- nádraží, stanice a zastávky hromadné dopravy, - velkoplošná parkovišt , hromadné garáže, erpací stanice pohonných hmot. P ípustné využití: - sklady a dílny pro servisní innost spojenou s dopravní vybaveností, - stravovací a ubytovací za ízení pro ob erstvení a krátkodobé ubytování (motel) spojené s dopravním ruchem. Nep ípustné využití: - všechny innosti, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; Podmínky: - liniové dopravní stavby musí být citliv za len ny do krajiny s použitím doprovodné zelen , ešení parkoviš a garáží – za p edpokladu posouzení kontextu okolní zástavby, - parkovišt je t eba ešit s uplatn ním st ední a vysoké zelen , - p i umíst ní garáží je nutno realizovat izola ní zele . b) prostorové uspo ádání * Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt nebo za ízení musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zastav ní respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko a kontext okolní zástavby a charakter území. Investor, resp. vlastník za ízení je povinen zajistit ozelen ní ploch. KZ bude stanoven individuáln .
PLOCHY VE EJNÝCH PROSTRANSTVÍ: VE EJNÁ PROSTRANSTVÍ PV Dle regula ního plánu „plochy s p evahou zpevn ného povrchu (p ší, …)“, „hlavní trasy pro p ší a cyklisty“, „vodní plochy – nádrže, kašny“ a) využití plochy Hlavní využití: - ve ejná prostranství s plochami zpevn nými pro vyšší frekvenci pohybu chodc , zpravidla dopravn zklidn né plochy; - ve ejné prostory m stských nám stí s úpravou parteru; P ípustné využití: - mobiliá pro relaxaci (krom staveb krb a ohniš ) a další prvky m stské drobné architektury, - za len ní vodních prvk (kašny, vodní plochy), - doprovodná a mobilní zele , - vymezené plochy pro p edzahrádky restaurací, ob erstvení a obdobných provoz , - vymezené plochy pro drobný stánkový prodej, - vymezené plochy pro p íležitostný (mobilní) prodej - trhy, - nezbytné liniové technické vybavení – inženýrské sít . Nep ípustné využití: - všechny innosti, které vyvolávají riziko poškození úpravy parteru nebo které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; Podmínky: - p i úprav zpevn ných ploch je nezbytné zajistit rychlý odtok deš ových vod, inženýrské sít budou optimáln vedeny v kolektorech; b) prostorové uspo ádání * Ve ejná prostranství jsou nezastavitelná - výjime n je možné situovat výtvarné prvky a drobnou architekturu v souvislosti s úpravou a využitím parteru
VE EJNÁ PROSTRANSTVÍ SPECIFICKÁ PV.1 Dle regula ního plánu „plochy s p evahou zpevn ného povrchu (p ší, …)“, „hlavní trasy pro p ší a cyklisty“, „vodní plochy – nádrže, kašny“ a) využití plochy Hlavní využití: - ve ejná prostranství s plochami zpevn nými pro vyšší frekvenci pohybu chodc ploch pro dopravu v klidu; - ve ejné prostory m stských nám stí s úpravou parteru; 1 , +)+
M
se zahrnutím
:
&''4 '%
)*+, . +/ 0# $BC0=
A & '6 A
& '@
P ípustné využití: - mobiliá pro relaxaci (krom staveb krb a ohniš ), plastiky a další prvky m stské drobné architektury, - za len ní vodních prvk (kašny, vodní plochy), - doprovodná a mobilní zele , - vymezené plochy pro p edzahrádky restaurací, ob erstvení a obdobných provoz , - parkovišt pro pot ebu zóny, - vymezené plochy pro drobný stánkový prodej, - vymezené plochy pro p íležitostný (mobilní) prodej - trhy, - nezbytné liniové technické vybavení – inženýrské sít . Nep ípustné využití: - všechny innosti, které vyvolávají riziko poškození úpravy parteru nebo které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; Podmínky: - p i úprav zpevn ných ploch je nezbytné zajistit rychlý odtok deš ových vod, inženýrské sít budou optimáln vedeny v kolektorech; b) prostorové uspo ádání * Ve ejná prostranství jsou nezastavitelná - výjime n je možné situovat výtvarné prvky a drobnou architekturu v souvislosti s úpravou a využitím parteru
SÍDELNÍ ZELE VE EJNÁ ZS Dle regula ního plánu „plochy polove ejných (vnitroblokových) prostor “, „plochy s p evahou ozelen ní (ve ejná zele )“, „hlavní trasy pro p ší a cyklisty“, „plochy pro sport a relaxaci“, „vodní plochy – nádrže, kašny“ a) využití plochy Hlavní využití: - plochy ve ejných prostranství zahrnuté do kostry systému ve ejné sídelní zelen ; - plochy zelen udržované p vodními druhy domácích d evin nebo i druhy introdukovanými, p ípadn zahradními formami a odr dami vegetace; - stabilizace zelen v sídle, plochy relaxace. P ípustné využití: - mobiliá pro relaxaci (krom staveb krb a ohniš ) a další prvky zahradní architektury, - zpevn ní chodník a cest, - oplocování se p ipouští jen výjime n vzhledem k ve ejnému významu ploch, - nezbytné liniové technické vybavení – inženýrské sít . Nep ípustné využití: - všechny innosti, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím nebo jsou v rozporu se stabilizací p írodní složky v zastav ném území; Podmínky: - zpev ování ploch je možné jen v minimální nutné mí e, - inženýrské sít mohou být vedeny p es tyto plochy jen v p ípad , že jiné ešení není možné, trasování se pak musí pod ídit zachování stávajících porost a musí umožnit nové zapojené výsadby. b) prostorové uspo ádání * Ve ejná prostranství jsou nezastavitelná - výjime n je možné situovat výtvarné prvky a drobnou architekturu v souvislosti s úpravou a využitím parteru
*) Podmínky prostorového uspo ádání (hladina zástavby, intenzita využití pozemku): Zásady prostorového uspo ádání a architektonického ešení objekt jsou rozpracovány návrhem regula ního plánu – viz kap. B.b.02 a výkresy 1.01. a O.1. Koeficient zelen (KZ) vyjad uje pravidla prostorového uspo ádání pro novou zástavbu – jedná se o plošný podíl nezastavitelných a nezpevn ných ploch z celkové plochy pozemku (stavební parcely). Tyto nezastavitelné plochy budou využity výhradn pro vegeta ní pokryv (p ípadné vodní plochy musejí být p írodního charakteru). KZ je sou ástí p íslušného regulativu a je specifikován dv ma ísly, p i emž nižší hodnotu je nutno chápat jako minimum. Vyšší hodnota koeficientu uvádí optimální doporu ený podíl nezpevn né plochy pozemku v rámci p íslušné plochy. :
&''4 '%
1 , +)+
4
A & '6 A
& '@
)*+, . +/ 0# $BC0=
B.b.02 PODROBNÁ REGULA NÍ OPAT ENÍ Lokalita Táborská kasárna je návrhem územního plánu Benešov ur ena zejméma pro plochy bydlení, plochy smíšené obytné, ve ejnou infrastrukturu (vybavenost, …), dopravní infrastrukturu a plochy ve ejných prostranství. Pro lokalizaci staveb odpovídajících hlavnímu nebo p ípustnému využití podle výše uvedených regulativ funk ního využití (viz kap. B.b.01) v uvedených plochách slouží prostorové regulativy zástavby, které jsou vyzna eny ve výkresu . 1.01 Hlavní výkres regula ní podmínky. Regulativy jsou zpravidla navázány na osy komunikací a v rámci digitálního zpracování dokumentace fixovány v sou adném systému S – JTSK. Jedná se o následující regulativy: Stavební ára pevná (závazný regulativ) stavba musí být umíst na hlavní (uli ní) fasádou na stavební pevné á e, jiné umíst ní se nep ipouští; je-li fasáda lenitá, rozhodne stavební ú ad, jaký podíl vý n lk (balkon , pergol, arký , apod.) je možné tolerovat; Stavební ára volná zpravidla navazuje na stavební áru pevnou nebo stavební áru limitní. Linie stavební áry volné orienta n vymezuje objem stavby, ukon ení hmoty objektu štítem obráceným do volného prostoru – bez možnosti navázání sousedního objektu formou adové zástavby. Linie stavební áry volné bude up esn na dokumentací ke stavebnímu povolení v rozmezí ± 3m – za p edpokladu dodržení Požadavk na umis ování staveb podle vyhl. . 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Stavební ára limitní (závazný regulativ) stavba musí být umíst na uli ní fasádou na stavební á e limitní, nebo hloub ji na pozemku - nikoli však blíž k uli nímu prostoru, než je stavební ára limitní; hranice stavební áry limitní tak spole n s dalšími legislativními limity (Stavební zákon, vyhl. . 501/2006 Sb.) nebo technickými limity (ochranná pásma, …) vymezuje skute n zastavitelnou plochu parcely; svislý pr m t obvodového plášt domu musí ležet uvnit této hranice; ídící stavební osnova (závazný regulativ) vyzna ený sm r ídící stavební osnovy ur uje základní sm r nosné stavební konstrukce objektu a tím i polohu hlavní (zpravidla pr elní, uli ní) fasády objektu; Stavební ára využitelného podzemí stavební ára využitelného podzemí orienta n vymezuje p dorysný rozsah technického podlaží objektu nebo hromadné podzemní garáže v úrovni pod prvním nadzemním podlažím. Linie stavební áry využitelného podzemí bude up esn na dokumentací ke stavebnímu povolení. P itom musí být zachována kvalita p írodního prost edí a využitelnost parteru v úrovni prvního nadzemního podlaží objektu; Objekt barierového typu (závazný regulativ) vyzna ená ást stavby musí dispozi ním ešením a technickými stavebními opat eními p sobit jako ú inná bariera proti hluku a zajistit tak hygienu prost edí v souladu s platnými p edpisy jak uvnit , tak na odvrácené stran objektu; Výška hlavní ímsy (závazný regulativ) výška hlavní ímsy objektu stanovuje celkový po et nadzemních podlaží, které vymezují hlavní hmotu objektu; v p ípad rodinných dom je maximální výška hlavní ímsy 1 , +)+
6
:
&''4 '%
)*+, . +/ 0# $BC0=
A & '6 A
& '@
stanovena po tem 2 nadzemních podlaží. Nad hlavní ímsou objektu je možné navrhnout využitelné podkroví nebo jedno ustoupené podlaží, které v tomto p ípad nesmí p esáhnout 60% plochy p dorysu st echy objektu; Kóta ±0 objektu je stanovena min 0,25m nad úrovní vozovky v nejbližším míst vstupu. Doporu ená poloha rodinného domu optimální poloha rodinného domu na pozemku je dána individuálními vlastnostmi pozemku; ve výkresu 1.01 je vyzna ena plocha cca 144 m2 (která však není sm rem dovnit pozemku nep ekro itelná). Obecná pravidla pro lokalizaci rodinných dom na stavebních pozemcích: stavba musí respektovat p íslušnou stavební áru minimální vzdálenost mezi stavbami na sousedních pozemcích je 7 m (viz vyhl. . 501/2006 Sb., § 25 – vzájemné odstupy staveb); minimální vzdálenost stavby od hranice stavebního pozemku je regula ním plánem s ohledem na rovné podmínky soused stanovena na 3,5 m; Výjimky z t chto pravidel nebo detaily vyžadující up esn ní (vstupy, balkony, arký e, …) individuáln posoudí a jednotliv rozhodne místn p íslušný stavební ú ad. Doporu ená poloha provozovny ve smíšeném využití optimální poloha provozovny v ploše smíšené obytné vychází z individuálních vlastností pozemku a zpravidla tvo í rozhraní mezi ve ejn p ístupnou a neve ejnou ástí pozemku.); sou asn tak objekt provozovny plní funkci bariery proti hluku. Ve výkresu 1.01 je vyzna ena plocha provozovny, jejíž p dorysný rozsah sm rem dovnit pozemku však není nep ekro itelný. Provozovna m že být sou ástí hlavního objektu – za p edpokladu zajišt ní hygieny prost edí obytné ásti stavby v souladu s platnými p edpisy. Parcelní ára hranice mezi jednotlivými pozemky (stavebními parcelami nebo zahradami). Má doporu ující charakter a m že být up esn na kupní smlouvou za p edpokladu, že nov odd lené pozemky odpovídají Požadavk m na umis ování staveb podle vyhl. . 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Uli ní ára (závazný regulativ) hranice mezi pozemkem a uli ním ve ejným prostorem; dle návrhu regula ního plánu závazný regulativ. Silni ní ára (závazný regulativ) hranice obrubníku vymezující t leso vozovky (nebo sjízdného pásu v dopravn zklidn ném prostoru); dle návrhu regula ního plánu závazný regulativ. Závazná poloha vjezdu na pozemek (závazný regulativ) S ohledem na technické ešení a další limity využití území jsou n které pozemky p ístupné pouze v omezeném prostoru ve vyzna ené poloze; závaznou polohu vjezdu na pozemek je nezbytné v rámci následné podrobn jší dokumentace objektu (pozemku) respektovat; Krom regulativ vyzna ených v grafické ásti regula ního plánu jsou pro ízení a realizaci zástavby lokality stanoveny následující podmínky využití pozemk : Stavby, úpravy a práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení – provád ní uvedených staveb, úprav a prací (§103, p ípadn §104 Stavebního zákona) je v lokalit Táborská kasárna možné vždy jen se souhlasem všech p ímo dot ených vlastník sousedních pozemk ;
:
&''4 '%
1 , +)+
@
A & '6 A
& '@
)*+, . +/ 0# $BC0=
Garáže – pokud garáže nemohou být sou ástí hlavní stavby (nap . s ohledem na její zasituování), musí být objekt garáže situován v rámci vlastního pozemku. P edpokladem realizace je souhlas všech p ímo dot ených vlastník sousedních pozemk ; Oplocení (závazný regulativ) – vn jší oplocení pozemk sm rem k ve ejnému prostoru (ulici) bude umíst no vždy v linii uli ní áry; podezdívka oplocení z pevných stavebních materiál (nepr hledná ást) m že dosahovat výšky cca 40 až max. 60 cm (krom pilí ) nad úrove upraveného terénu. Vyšší ást oplocení musí být z opticky pr hledných konstrukcí, p ípadn dopln ná vhodnou izola ní zelení. Maximální výška stavební ásti oplocení je stanovena na cca 140 až max. 160 cm nad upraveným terénem. je vhodné vzhledov sjednotit Sk í ové rozvad e – objekty sk í ových rozvad použitím jednotného typu pilí e dle doporu ení místn p íslušného Stavebního ú adu; umíst ní pilí je doporu eno p evážn sdružené – vždy pro dva rodinné domy na hranici jejich pozemk – s cílem vizuálního sjednocení prostorového vymezení ve ejných prostor . P edzahrádky rodinných dom – vzdálenost mezi oplocením pozemku sm rem k ve ejnému prostoru (uli ní arou) a objektem (stavební arou) je stanovena v ší i min. 5m – s ohledem na možnost realizace parkovacího stání na vlastním pozemku p ed garáží. Pouze v p ípad nepravidelného (vzhledem k objektu šikmého) oplocení m že vzdálenost objektu od oplocení klesnout až na 3m. To se však netýká prostoru p ed garáží – s ohledem na pot ebu zachování nejmén jednoho parkovacího stání (krom garáže) na vlastním pozemku u každého objektu. Pro zástavbu v ešeném území platí dále následující up es ující podmínky stanovené regula ním plánem: veškeré stavby je t eba p izp sobit kontextu okolní zástavby a vazb území na centrální oblast m sta – vztah k lokálním dominantám (objekty pivovaru Ferdinand, Husovo nám stí, Husova ulice, …) – a vilovou tvr Sokola T my (Hejtmánkova, …); barevné ešení fasád objekt volit z hlediska jejich prostorové p sobnosti, polohy a významu v kompozi ních vztazích; p i zástavb proluk, nástaveb a p ístaveb zásadn dodržovat princip kontextuality zástavby; objemové ešení objekt (hmotové len ní, velikost výplní otvor , výška ímsy, zp sob a tvar zast ešení) navazovat vhodným zp sobem na charakter a výškovou hladinu okolní zástavby; p estavby a dostavby provád t tak, aby nedošlo k narušení stávající uli ní fronty; p ípadné provozovny ob anské vybavenosti a služeb v obytných objektech ešit tak, aby provoz nenarušoval kvalitu obytného prost edí dle platných hygienických p edpis ; parkování ešit vždy na pozemcích investora; každý investor (stavebník) nebo podnikatelský subjekt (právnická nebo fyzická osoba) je povinen zajistit pro svou nemovitost nebo podnikatelskou innost p íslušný po et odstavných parkovacích ploch pro návšt vníky i zam stnance – a to: a) na vlastním pozemku, nebo b) na plochách k tomu ú elu ur ených; v rámci odtoku deš ových vod zajistit na vlastním pozemku maximální míru retence v souladu s koncepcí regula ním plánem – viz kap. B.c.03;
B.c PODMÍNKY PRO NAPOJENÍ STAVEB NA VE EJNOU DOPRAVNÍ A TECHNICKOU INFRASTRUKTURU Regula ní plán ur uje koridory a trasy místních obslužných komunikací, které plní sou asn úlohu koridor technických sítí. P ípojky jednotlivých objekt k systému sítí technické infrastruktury nevyžadují stavební povolení ani ohlášení (viz §103, odst 1 Stavebního zákona) – nejsou tedy zahrnuty do závazné ásti regula ního plánu. Napojení objekt na systém místních obslužných, ú elových komunikací nebo obytných ulic je zajišt no ú elovými komunikacemi s neve ejným provozem (vjezdy do areál , vjezdy 1 , +)+
%'
:
&''4 '%
)*+, . +/ 0# $BC0=
A & '6 A
& '@
do domovních garáží, …), které jsou orienta n vyzna eny ve výkresech 1.01, 1.02 a O.01. Poloha t chto vjezd (zpravidla do podzemních garážových podlaží objekt ) bude up esn na v podrobn jším stupni dokumentace ke stavebnímu povolení každého jednotlivého objektu. V p ípad napojení rodinných dom je vyzna ena závazná poloha vjezdu na pozemek pouze v p ípadech, kdy z technických d vod nebo s ohledem na limity využití území není jiná poloha možná. V t chto p ípadech je nutné polohu napojení pozemku a objektu respektovat. V ostatních p ípadech bude napojení pozemku a objektu ur eno p i vypracování dokumentace objektu ke stavebnímu ízení. Polohu p ipojení objekt k sítím technické infrastruktury je vhodné koordinovat s polohou jejich dopravního napojení k obslužné komunikaci. V p ípad realizace sdružených pilí (pro sousedící objekty) dochází k úspo e stavebních materiál i objemových nárok a v neposlední ad i k esteticky p ijateln jšímu ešení technických objekt v uli ním prostoru.
B.c.01 DOPRAVA Trasy komunikací m stských páte ních, obslužných, komunikací se smíšeným provozem i s úplným vylou ením provozu (pouze pro p ší nebo cyklistický provoz) jsou vymezeny v rámci stávajících a navržených ve ejných prostranství. Jejich situování je patrné z grafické p ílohy. pro identifikaci navržených komunikací jsou jednotlivé komunika ní v tve sm rov a výškov stabilizovány svými osami, jejichž uspo ádání je doloženo v grafických p ílohách a v rámci digitálního zpracování dokumentace fixováno v sou adném systému S-JTSK; komunika ní napojení lokality na základní m stský dopravní skelet je vymezeno s t mito podmínkami: hlavní napojení ešené lokality je zprost edkováno navrhovanými k ižovatkami a vstupy do ešeného území z obvodových tras páte ních m stských komunikací; v souladu se schváleným územním plánem m sta je navržena nová trasa páte ní m stské komunikace - v tev „2“, která je vedena zhruba v soub hu s t lesem „vlašimské“ železni ní trat a nov propojuje ulici Nádražní a ernoleskou (pr jezdní úsek silnice III/1101); na komunika ní v tev „2“ v jejím po átku je stykovou k ižovatkou p ipojena stávající páte ní m stská komunikace – ul. Táborská (v tev „3“), z níž jsou vedeny do ešeného území nové vjezdy a vstupy ve sm ru od severu z centrální oblasti m sta; za k ižovatkou s ul. Táborskou komunika ní v tev „2“ stoupá k p ipojení komunika ní v tve „1“, která p edstavuje obnovení p emost ní t lesa koridorové železni ní trat . Poloha p emost ní a jeho výškové osazení vychází ze zám r a sleduje varianty „I.“ p ípadn „II.“ uvedené v ov ovací studii „Ov ení variant p emost ní nádraží D v Benešov “ vypracované firmou Pontex s.r.o. v termínu 11.2008. Navrhované p emost ní respektuje objekt nové lávky pro p ší a cyklisty vedené nad t lesem koridorové trat , která bude realizována v p edstihu; páte ní m stské komunikace – v tev „1“, „2“ a „3“ jsou navrženy jako komunikace funk ní skupiny C (funk ní t ída C1) avšak s uplatn ním ur itých návrhových parametr sb rných komunikací funk ní skupiny B. Komunikace jsou navrženy v základním uspo ádání se 2 jízdními pruhy 2x3,25m a vodícími proužky 2x0,25m, to je v ší ce mezi zvýšenými obrubníky 7,0m, nad obrubníky jsou místn vedeny chodníky 3,0m. Komunikace jsou tedy ve smyslu SN 73 6110 Projektování místních komunikací navrženy v kategorii MO2 13/8,0/50 (dvoupruhová komunikace, prostor místní komunikace, ší ka hlavního dopravního prostoru, návrhová rychlost 50 km/h). K jízdním pruh m páte ních m stských komunikací jsou místn p i azeny parkovací pásy pro podélné stání vozidel š=2,25m, p ípadn zastávkové pruhy š=3,0m pro autobusové zastávky nov zavedených linek pravidelné hromadné dopravy;
:
&''4 '%
1 , +)+
%&
A & '6 A
& '@
)*+, . +/ 0# $BC0=
na páte ní obvodové komunika ní v tve „2“ a „3“ pak navazují další komunika ní v tve „4“ až „18“, které zajiš ují p ímou komunika ní obsluhu jednotlivých blok ešeného území až jednotlivých objekt . Všechny tyto komunikace jsou navrženy jako obslužné komunikace funk ní skupiny C (funk ní t ída C3) s uplatn ním dopravn regula ních a omezujících prvk – návrhové parametry komunikací, zvýšené prahy na vjezdech do oblasti, uplatn ní zvýšených ploch vozovek v prostoru k ižovatek a u mezilehlých p echod , úprava stání vozidel a další. Celé vnit ní území lokality bude dopravním zna ením vymezeno jako „Zóna s dopravním omezením“ s nejvýše povolenou jízdní rychlostí 30km/h, s omezenou možností stání vozidel, uplatn ním pravidla „p ednosti zprava“ na k ižovatkách, p ípadn dalšími konkrétními regula ními opat eními; všechny obslužné komunika ní v tve – „4“ až „18“ – jsou navrženy v základním uspo ádání se 2 jízdními pruhy 2x2,75m a vodícími proužky 2x0,25m, to je v ší ce mezi zvýšenými obrubníky 6,0m, nad obrubníky jsou místn vedeny chodníky v min. ší ce 2,25m. Komunikace jsou tedy ve smyslu SN 73 6110 Projektování místních komunikací navrženy v kategorii MO2 10,5/7,0/30 (dvoupruhová komunikace, prostor místní komunikace, ší ka hlavního dopravního prostoru, návrhová rychlost 30 km/h). K jízdním pruh m obslužných komunikací jsou místn p i azeny parkovací pásy pro podélné stání š=2,25m, p ípadn kolmé stání vozidel š=5,3m; ve smyslu ustanovení vyhlášky MMR R . 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na užívání území, je nejmenší ší ka ve ejného prostranství, jehož sou ástí je obousm rná komunikace zp ístup ující pozemek bytového domu – 12 metr , p ípadn pozemek rodinného domu – 8 metr . Sou ástí t chto ve ejných prostranství pak je nejmén jeden pruh vyhrazený pro p ší v minimální ší ce 2m umož ující bezbariérové užívání; na obslužnou komunika ní v tev „12“ navazuje krátká komunika ní v tev koncipovaná jako obytná ulice a navržená jako komunikace funk ní skupiny D1 se smíšeným provozem p ších a vozidel. Obytná ulice je ve smyslu p íslušných ustanovení navržena se ší kou uli ního prostoru 8,0 a dopravním prostorem 5,0m v jedné komunika ní úrovni, z n hož je pak realizována p ímá obsluha jednotlivých p ilehlých objekt ; navržené výškové vedení a podélné sklony komunikací vychází z pot eb výškového osazení objekt , pot eb odvedení deš ových vod a možností konfigurace terénu - min. podélný sklon komunikací nesmí klesnout pod 0,5%, max. podélný sklon u obslužné komunikace nep ekro í 8%; pro zklidn ní dopravy budou v ešeném území uplatn ny dopravn regula ní opat ení a omezující prvky; pro zajišt ní b žného p šího provozu jsou navrženy v tšinou oboustrann chodníky podél obslužných komunikací v ší ce min. 2,25m;
vedené
návrh p edpokládá z ízení dvou páte ních p ších propojení a to ve sm ru „západvýchod“ vedený od p ší lávky p es zá ez železni ní trat do prostoru t žišt ešeného území a dále až k ernoleské ulici a propojení ve sm ru „sever-jih“ vedené od centra m sta Husovou ulicí op t do prostoru t žišt ešeného území a dále kolem navrhovaných komer ních objekt obchodu a služeb sm rem k ernoleské ulici a dále do rozvojových ploch jižn od m sta; pro zlepšení dopravní dostupnosti ešeného území návrh p edpokládá zavedení autobusové linky pravidelné hromadné dopravy na obvodovou komunika ní v tev „2“ a z ízení nových autobusových zastávek v zastávkových zálivech i pruzích š=3,0m. Spolu s uplatn ním posunuté zastávky v Táborské ulici tato opat ení zajistí pokrytí celého ešeného území v docházkové vzdálenosti 350 metr , což asov p edstavuje asi p ti minutovou docházkovou dobu; Statická doprava - bilance po tu odstavných a parkovacích stání (dle ustanovení vyhlášky MMR R . 137/98 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu a dalších ustanovení a postup uvedených v p íslušné ásti SN 736110 Projektování 1 , +)+
%
:
&''4 '%
)*+, . +/ 0# $BC0=
A & '6 A
& '@
místních komunikací). Ve smyslu t chto ustanovení budou stavby vybaveny normovým po tem odstavných a parkovacích, v etn p edepsaného po tu stání pro vozidla zdravotn postižených osob. Ov ení nárok statické dopravy v rámci ešeného území je provedeno zjednodušeným bilan ním propo tem (dle SN 736110) pro p edpokládaný budoucí stupe automobilizace 1:2 a za p edpokladu uplatn ní 1 odstavného stání na 1 byt (p i vyrovnané velikostní skladb byt ). Vzhledem k tomu, že nejsou zatím k dispozici bližší podklady o vybavenosti lokality, uvažuje bilan ní propo et s odhadem po tu pracovních p íležitostí (ukazatel - 1 stání na 3 pracovní p íležitosti) a s p edpokládanou kapacitou navrhovaného domu sociálních služeb (ukazatel - 1 stání na 5 l žek): Bytové domy - odstavná stání 1448 x 1,25 = parkovací stání (3475:20) x 1,25 =
1810 stání 218 stání
Rodinné domy - odstavná stání 90 x 1,25 = parkovací stání (234:20) x 1,25 =
113 stání – v garáži na vlastních pozemcích 15 stání
Pracovní p íležitosti – D m soc. služeb -
(120 : 3) x 1,25 = (250 : 5) x 1,25 =
50 stání 63 stání
Celková pot eba (bez po tu garáží v rodinných domech) ………. 2156 stání Krytí t chto pot eb statické dopravy bude realizováno jednak umíst ním vozidel v hromadných garážích situovaných na podnoži bytových dom a dále stáním vozidel na terénu a to v tšinou na parkovacích pásech komunikací s podélným i kolmým stáním vozidel. Dle podklad urbanistické ásti se p edpokládá hrubá podlažní plocha ur ená pro hromadné garáže ve výši 49.096 m2, p i uvažovaném ukazateli 30m2/1 stání to pak p edstavuje nabídku asi 1636 stání, na parkovacích pásech p i komunikacích je p edb žn uvažováno s po tem 679 kolmých a 254 podélných stání. Celková nabídka stání v hromadných garážích a na stáních na terénu tedy iní cca 1636 + 679 +254 = 2569 stání, což p evyšuje požadovanou pot ebu o cca 400 stání. Tato rezerva po tu stání však bezpochyby bude postupn napln na dalšími požadavky, které budou specifikovány pot ebami navrhovaných objekt vybavenosti a využití parteru. odstavná stání u bytových dom musí být ešena jako sou ást stavby, nebo jako neodd litelná ást stavby a budou umíst na na pozemku stavby v tšinou na podnoži jednotlivých objekt v hromadné garáži, krátkodobé stání a parkování pro návšt vníky bude realizováno v p idruženém dopravním prostoru na parkovacích pásech pro podélná i kolmá stání vozidel; u navržených rodinných dom bude realizováno nejmén jedno odstavné garážové stání na jeden byt a další parkovací stání pro krátkodobé parkování na vlastním pozemku; odstavná a parkovací stání budou navržena p evážn v parametrech pro stání vozidel velikostní podskupiny O2 ve smyslu p íslušných ustanovení SN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy a SN 73 6058 Hromadné garáže; všechny navrhované komunika ní plochy a za ízení pro dopravu budou vybaveny ve smyslu p íslušných ustanovení vyhlášky MMR R . 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpe ujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace; sou ástí komunikací budou za ízení pro odvád ní deš ových vod z komunika ních ploch a vozovek, odvodn ní je zajišt no jejich podélným a p í ným spádováním k uli ním vpustím i odvod ovacím žlab m a dále p ípojkami do deš ové kanalizace – viz kap. B.c.03; sou ástí navrhovaných komunikací bude rovn ž ve smyslu p íslušných p edpis jejich ádné ve ejné osv tlení – viz kap. B.c.05; :
&''4 '%
1 , +)+
%%
A & '6 A
& '@
)*+, . +/ 0# $BC0=
B.c.02 ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Vodovodní sí v Benešov , v etn souvisejících za ízení, je ve správ provozovatele Vodohospodá ské spole nosti Benešov, s.r.o. (VHS), vlastníkem je m sto Benešov. Benešov je zásobován vodou p ivad em DN 400 „Benešov – Javorník“, kapacita tohoto potrubí je dostate ná i pro nov uvažovanou výstavbu. Benešov však nemá v sou asné dob dostate ný objem akumulace ve svých vodojemech, proto se uvažuje s rozší ením akumulace u stávajících vodojem (není obsahem této dokumentace). Návrh regula ního plánu eší dopln ní vodovodní sít v zájmovém území Táborských kasáren. Pro zásobování uvažované výstavby se p edpokládá realizace nových vodovodních ad , pouze na okrajích území u ulic Táborská a Hejtmánkova se využijí i stávající vodovodní ady. Vodovod bude sloužit krom zásobování vodou i pro požární zabezpe ení. Toto ešení je v souladu s územním plánem pro m sto Benešov. Vodovodní sí je v maximální možné mí e navržena jako zokruhovaná v rámci jednoho tlakového pásma, s návazností na stávající ve ejný vodovod na okrajích území. Nové ady jsou ve výkresové ásti ozna eny „A“ až „M“. ady „A“, „B“, „D“, „E“, „F“, „G“, „L“ a „M“ budou napojeny na stávající vodovod v ulicích Táborská, Pod Lihovarem, Hejtmánkova a ernoleská. Na tato nová vedení budou uvnit území propojeny další ady „C“, „H“, „I“, „J“ a „K“. Na ad „L“ bude napojen vodovod ur ený pro zásobování oblasti s novou budoucí výstavbou, ležící jižn od ešeného území - tato problematika je ešena v rámci samostatné územní studie. Urbanistická koncepce ešení si vyžádá ve dvou místech i p eložky a úpravu tras stávajícího vodovodu. Jedná se o úseky potrubí DN 100 a DN 125 v K ižíkov ulici (z hlediska širších vztah - mimo ešené území) a o ady DN 100 až DN 200 mezi ulicemi Pod Lihovarem a ernoleská. Na adech budou v místech jejich vzájemného propojení osazeny zemní uzáv ry (šoupátka). U ukon ení potrubí budou vysazeny hydranty DN 80. Další hydranty budou umíst ny v pat i ných vzdálenostech v souladu s požadavky požárního zabezpe ení, v souladu s požadavky SN 73 0873. Hydranty budou sloužit také k odvzdušn ní i odkalení potrubí. Vodovodní p ípojky budou napojeny na ady navrtávkami, u v tších dimenzí od DN 80 p es T-kus. V míst napojení potrubí bude umíst n p ípojkový uzáv r. Každá p ípojka bude zavedena za hranici pozemku. Pokud bude objekt umíst n u uli ní áry, bude vodom rná sestava instalována bezprost edn za prostupem potrubí obvodovou zdí. V opa ném p ípad bude vodom r umíst n ve vodom rné šacht . Na nový vodovod bude použito potrubí z tvárné litiny o p edpokládaných sv tlostech DN 100 až DN 200. Návrh dimenze jednotlivých potrubí je t eba považovat za orienta ní, a bude dále up esn n p i zpracování vyššího stupn projektové dokumentace. P ípojky pro jednotlivé nemovitosti budou provedeny z polyetylénového potrubí pot ebné dimenze. Vodovodní ady budou uloženy v navrhovaných komunikacích, v pažené rýze na pískovém loži s krytím cca 1,5 metru, potrubí bude obsypáno št rkopískem. Nad vedením bude umíst na výstražná fólie. Hutn ný zásyp bude proveden z vyt ženého materiálu. Povrchy budou upraveny p i realizaci TÚ, v míst stávajících komunikací budou uvedeny do p vodního stavu. S ohledem na velký rozsah zástavby je možné projektové ešení i realizaci provád t po ástech, dle faktického rozvoje zástavby v území (viz kap. B.g). Vodovodní vedení bude uloženo v souladu s požadavky uvedenými v SN 73 6005. Ochranné pásmo navržených vodovodních ad iní 1,5 metru na každou stranu od vn jšího líce potrubí.
1 , +)+
%
:
&''4 '%
)*+, . +/ 0# $BC0=
A & '6 A
& '@
Pro zpracování dalšího stupn projektové dokumentace bude nutné zajistit p esné zakreslení veškerých podzemních vedení v ešeném území a respektovat požadavky správc t chto za ízení, které vyplývají ze zákona. P ed zapo etím stavebních prací musí investor zajistit vytý ení podzemních vedení v ešeném území jejich správci. P edpokládané délky navržených vodovodních ad : - ady DN 100 ………………………………………………………….. - ady DN 150 ………………………………………… ……………….. - ady DN 200 ………………………………………… ………………..
967 m 3513 m 433 m
Pot eba vody: Reálná pot eba se m že m nit podle nových požadavk na odb r vody, po up esn ní ve vyšším stupni dokumentace. Specifická pot eba bydlení 180 osob × 160 l/os,d 593 44 m3/d školy 165 osob × 25 l/os,d 22,50 m3/d mate ská škola 120 osob × 80 l/os,d 9,60 m3/d školní jídelny 800 jídel × 25 l/jídlo 20,00 m3/d d m soc. služeb 250 osob × 100 l/os,d 25,00 m3/d zam stnanci 50 osob × 60 l/os,d 3,00 m3/d celkem 673,54 m3/d 3 Maximální denní pot eba: 673,54 m /d × 1,4 942,96 m3/d 3 3 Maximální hod. pot eba: (942,96 m /d × 2,1) : 24 h 82,5 m /hod = 22,9 l/s
B.c.03 ODKANALIZOVÁNÍ Kanaliza ní sí v Benešov , v etn souvisejících za ízení, je ve správ provozovatele Vodohospodá ské spole nosti Benešov, s.r.o. (VHS); vlastníkem je m sto Benešov. Kanalizace je v p evážné ásti m sta realizována jako jednotná, s deš ovými odd lova i. Odpadní vody jsou p ivád ny stokovou sítí na centrální m stskou istírnu odpadních vod. V Generelu odvodn ní pro m sto Benešov (Hydroprojekt 2007) se p edpokládá intenzifikace OV a rekonstrukce stok, které svým technickým stavem i kapacitou nevyhovují v ešeném území se to týká stoky DN 500/500 v Táborské ulici (tato rekonstrukce není obsahem RP). Návrh regula ního plánu eší dopln ní kanaliza ní sít v zájmovém území Táborských kasáren. Pro odkanalizování uvažované výstavby se p edpokládá realizace nových stok, avšak v místech, kde prochází stávající kanalizace, se využijí i tyto p vodní stoky. Uvažované ešení je v souladu s územním plánem pro m sto Benešov. Kanaliza ní sí je navržena jako jednotná gravita ní, bez nutnosti p e erpávání, s návazností na stávající stoky jednotné kanalizace. Kanalizace bude odvád t spole n splaškové i deš ové odpadní vody. Splaškové vody z jednotlivých objekt budou mít charakter domovních odpadních vod a budou spl ovat požadavky na složení odpadních vod odvád ných do ve ejné kanalizace. Deš ové vody ze st ech a zpevn ných ploch budou dle možností zasakovány i svedeny p es retenci do ve ejné kanalizace. Odvád ní deš ových vod musí být ešeno tak, aby se snížil okamžitý odtok z území a byl vždy redukován vhodnými urbanistickými a technickými zásahy na co nejmenší možné hodnoty (snížení koeficientu odtoku, zelené pásy s p íkopy, apod.). V p ípad pot eby bude vhodné z ízení lokálních reten ních nádrží s regulovaným odtokem pro snížení okamžitého pr to ného množství deš ových vod. Deš ová voda ze st ech nemovitostí bude likvidována p ednostn na vlastních pozemcích vsakováním. U individuální výstavby rodinných dom se doporu uje jímat deš ovou vodu na pozemcích pro pot ebu zálivky i domovního rozvodu užitkové vody. Retence je vhodná pro zachycení
:
&''4 '%
1 , +)+
%5
A & '6 A
& '@
)*+, . +/ 0# $BC0=
deš ových vod, jejich akumulaci a postupné vypoušt ní tam, kde nelze beze zbytku uplatnit p ímé zasakování. Doporu ená opat ení pro odvád ní a likvidaci deš ových vod: deš ové vody ze zelených ploch budou likvidovány zasakováním na míst , kolem komunikací a zpevn ných ploch je vhodné založit zelené pásy s p íkopy a rigoly na zasakování; isté deš ové vody ze st ech objekt budou p ednostn likvidovány na vlastním pozemku (u rodinných dom a viladom 100 %) - vsakováním i jímáním pro pot ebu zálivky, pro omezení odtoku lze doporu it zelené st echy; deš ové vody ze zpevn ných ploch, kde nehrozí kontaminace ropnými produkty, budou p ednostn likvidovány na vlastním pozemku – vsakováním i jímáním pro pot ebu zálivky; deš ové vody z ploch, kde hrozí kontaminace ropnými produkty, budou svedeny na odlu ova ropných látek, isté odpadní vody pak budou p ednostn likvidovány na vlastním pozemku – vsakováním i jímáním pro pot ebu zálivky; v p ípad , že nebude možné deš ové vody i jejich ást likvidovat p ímo na pozemku, budou tyto vody jímány do vlastních reten ních nádrží, odkud budou odpoušt ny pomocí ízeného odtoku ( ádov v litrech za vte inu) do kanalizace; odtok deš ových vod svedených do nov uvažované kanalizace bude dán množstvím vypoušt né vody z reten ních nádrží objekt a komunikací, p edpokládá se vypoušt ní ve výši max. 10 l/s z jedné nádrže; Nové stoky jsou ve výkresové ásti ozna eny „A“, „A1“ … „N“. Stoky „A“, „B“, „C“, „D“, „E“, „F“, „G“, „H“, „I“, „J“, „K“, „L“ a „M“ budou napojeny na stávající kanalizaci. Na tyto nové stoky budou uvnit území propojeny další ady „A1“, „A2“, „A3“, „A4“, „D1“, „D2“, „E1“, „J1“ a „L1“. Na ad „L“ bude napojena stoka „N“ ur ená pro odkanalizování ásti sousední oblasti s novou budoucí výstavbou, ležící jižn od zájmového území - tato problematika je ešena v rámci samostatné územní studie. V p ípad , že se kanalizace navrhovaná v této studii bude realizovat (jedná se o oddílnou kanalizaci), bude možné stoku „L“ ukon it již u šachty Š14-L, nebo její funkci v navazujícím úseku p ebere nová stoka deš ové kanalizace, zárove bude možné realizovat i další stoku deš ové kanalizace vedenou soub žn se stokou „L1“ - viz zmín ná územní studie. V ulici Pod Lihovarem bude zrušen poslední úsek stoky DN 350 vzhledem ke snížení úrovn terénu v tomto míst . Kanalizace zaúst ná do koncové šachty bude p epojena na novou stoku „F“. Urbanistická koncepce navrhuje realizaci bariérového bytového domu J1 nad stávající kmenovou stokou DN 1600. Vzhledem k tomu, že není reálné p ekládat tuto kanalizaci do nové trasy a poloha bariérového domu v daném prostoru je nezbytná, bude nutné navrhnout spodní podlaží objektu J1 tak, aby v míst pr chodu stoky pod domem byl realizován prostor (pr jezd) dostate né ší ky i výšky, který by v p ípad pot eby umožnil p ístup ke stoce pro veškerou odpovídající techniku. Na stokách budou v místech jejich vzájemného propojení i v mezilehlých úsecích vysazeny vstupní šachty, u propojení stok v tšího pr m ru než DN 600 budou realizovány spojné komory. Mezi šachtami bude potrubí vedeno v p ímém sm ru a jednotném spádu. Šachty budou skružové, zakryté betonovou deskou nebo p echodovou skruží, budou opat eny stupadly a kruhovými litinovými poklopy, segmenty vstupních šachet budou t sn ny integrovanými spoji z polyuretanu. Pro odvodn ní komunikací a p ilehlých chodník , v místech bez možnosti zasakování, budou sloužit uli ní vpusti, napojené vlastními p ípojkami na jednotlivé stoky. Spád potrubí u p ípojek bude min. 1% a bude uzp soben hloubce stoky. Odvod ovaná plocha na jednu vpust by nem la p ekro it 400 m2. Vnitroblokové cesty budou odvodn ny do zásaku. U
1 , +)+
%M
:
&''4 '%
)*+, . +/ 0# $BC0=
A & '6 A
& '@
v tšiny komunikací se p edpokládá živi ný povrch, pouze u parkoviš , parkovacích stání a vjezd bude použita zámková dlažba. Kanaliza ní p ípojky budou napojeny na nové stoky do p edem vysazených odbo ek i p ímo do vstupních šachet. Napojení p ípojek na stávající kanalizaci bude realizováno do nov rezervních odbo ek i do nov vysazených odbo ek a vložek. Každá p ípojka bude zavedena za hranici pozemku. Pokud bude objekt umíst n u uli ní áry, bude revizní šachta ( istící tvarovka) realizována v budov za prostupem potrubí obvodovou zdí. V opa ném p ípad bude p ípojka ukon ena revizní šachtou na vlastním pozemku nemovitosti. Spád potrubí u domovních p ípojek (min. 2 %) bude uzp soben vyúst ní hlavního svodu a hloubce stoky. Na novou kanalizaci bude použito potrubí z PVC o p edpokládaných sv tlostech DN 300 až DN 600, u v tších pr m r i v p ípad zvýšených požadavku na mechanickou odolnost v korugovaném provedení. Návrh dimenze jednotlivých stok je t eba považovat za orienta ní, a bude dále up esn n p i zpracování vyššího stupn projektové dokumentace, na základ dopln ní skute ných hodnot odtokového množství splaškových a deš ových vod. P ípojky budou provedeny z PVC o sv tlosti DN 150 i DN 200. Stoky budou uloženy v navrhovaných komunikacích, v pažené rýze na pískovém loži, potrubí bude obsypáno št rkopískem. Nad vedením bude umíst na výstražná fólie. Hutn ný zásyp bude proveden z vyt ženého materiálu. Povrchy budou upraveny p i realizaci TÚ, v míst stávajících komunikací budou uvedeny do p vodního stavu. Vedení kanalizace bude uloženo v souladu s požadavky uvedenými v SN 73 6005. Ochranné pásmo navržených stok pro sv tlosti do DN 500 iní 1,5 metru, u v tších pr m r potrubí pak 2,5 metru, m eno na ob strany od vn jšího líce potrubí. S ohledem na velký rozsah zástavby je možné projektové ešení i realizaci provád t po ástech, dle faktického rozvoje zástavby v území. Pro zpracování dalšího stupn projektové dokumentace bude nutné zajistit p esné zakreslení veškerých podzemních vedení v ešeném území a respektovat požadavky správc t chto za ízení, které vyplývají ze zákona. P ed zapo etím stavebních prací musí investor zajistit vytý ení podzemních vedení v ešeném území jejich správci. P edpokládané délky navržených stok: - stoky DN 300 mm ………………………………………………….. - stoky DN 400 mm ………………………………………………….. - stoky DN 500 mm ………………………………………………….. - stoky DN 600 mm …………………………………………………..
3402,8 m 339,8 m 428,5 m 181,9 m
Odtoková množství: Množství splaškových vod odvád ných do kanalizace bude odpovídat specifické pot eb vody uvedené v ásti „Zásobování vodou“. Hodnota nár stu odtoku bude v kone ném výsledku kompenzována úbytkem ve stávající rušené zástavb (toto množství není up esn no). - pr m rný denní odtok: …………………………………………………... 673,54 m3/d - maximální odtok: (673,54 m3/d x 2,05) : 24 hod ………………………. 57,53 m3/h Množství deš ových vod odvád ných do kanalizace je stanoveno orienta n dle SN 75 6101 pro intenzitu dešt 160 l/s/ha (doba trvání 15 min.), s p edchozí redukcí odvod ovaných ploch p i využití zásaku a retence. - st echy: …………….. 1,0 x 28 656 m2 ……………….. 28 656 m2 2 - zámková dlažba: …… 0,6 x 40 715 m ……………….. 24 429 m2 2 - živice: ………………. 0,8 x 45 800 m ……………….. 36 640 m2 celkem: ……………………………………………………………… 89 725 m2 Qvýp = 0,016 l/s,m2 x 89 725 m2 = 1 435,6 l/s …………….… výpo tový odtok vody
:
&''4 '%
1 , +)+
%4
A & '6 A
& '@
)*+, . +/ 0# $BC0=
Uvedené odtokové množství p edstavuje cca 75 % sou asného odtoku z ešeného území. Toto snížení je zp sobeno retencí deš ových vod p ed jejich odvedením do kanalizace a také využitím zasakování deš ových vod. Hydrotechnický výpo et není sou ástí regula ního plánu. Vypo tené orienta ní množství odvád ných deš ových vod je dáno požadavkem na odvodn ní komunikací a na áste né odvedení srážek ze st ech a okolních zpevn ných ploch objekt , s využitím retence. Tato množství bude možné up esnit až ve vyšším stupni dokumentace, na základ podrobn jších údaj o využití a len ní ešených území, druhu zpevn ných povrch a údaj o možné retenci deš ových vod.
B.c.04 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ B.c.04.1 Zajišt ní p íkonu elektrické energie P edm tem ešení regula ního plánu je mj. návrh rozší ení distribu ní sít VN22kV- nového kabelového rozvodu VN22kV v etn celkem deseti distribu ních a t ech odb ratelských kioskových trafostanic 22/0,4kV pro celou ešenou oblast Táborských kasáren v prostoru kat. území m sta Benešov. Provedení této akce je projednáno s EZ Distribuce, a.s. – p.Ing. Jaroslav Krafek a p. Miroslav Janoud. Charakteristika spot eby V ešeném území je zástavba s rodinnými domy a bytovými domy - odb ry elektrifikované v kategorii B - vytáp ní a oh ev TUV zemním plynem. Energetická bilance Bilance spot eby dle sm rnice
EZ .14/2000: ME 41/02 o propo t
EZ a.s.:
Distribu ní ást: A-O - Bytové domy – 1448 b.j. p edpokládaný soudobý p íkon.................... 2.198 kW P-T - Rodinné domy – p edpokládaný soudobý p íkon ….......................... 368 kW V 1 - M stský ú ad + m staká policie – dtto ……..……......................... 91 kW V 2 - Základní školy + st ední škola – dtto ……..……......................... 146 kW V 3 - Mate ská škola; družina; jídelna – dtto ……..……......................... 165 kW VO - Ve ejné osv tlení - celkem cca 197 osv tlovacích bod …………….. 18 kW celkem vzájemný max.soudobý distribu ní p íkon lokality 2.986 kW Odb ratelská ást: OTS1 - D m sociálních služeb – pension - dtto ……..……........................ 220 kW rezerva pro další potenciální odb ratele (OTS2, OTS3) - dtto …………….. 395 kW celkem vzájemný max.soudobý odb ratelský p íkon lokality 615 kW Záv r bilance: Požadovaný výše uvedený vzájemný max. soudobý p íkon lokality Táborská kasárna, tj. 3.601 kW bude kompletn zásobován z kabelového distribu ního rozvodu VN22kV EZ, Distribuce a.s. se zokruhováním do venkovního okruhu venkovního vedení VN22kV. B.c.04.2 - Trafostanice 22kV/O,4 kV TS1 - TS10 - Kompaktní trafostanice betonová ELTRAF a.s. Kralice do 1x630kVA OTS1 - 3 - Vestav né odb ratelské trafostanice v objektech odb ratel Technický popis: Distribu ní trafostanice jsou jako ve ejn prosp šné stavby navrženy a umíst ny dle návrhu regula ního plánu (urbanistická kancelá UK-24 – Ing.arch. Pavel Koubek) a po dohod s budoucím investorem a provozovatelem dle energetického zákona .458/2000 Sb. – EZ Distribuce a.s. 1 , +)+
%6
:
&''4 '%
)*+, . +/ 0# $BC0=
A & '6 A
& '@
Trafostanice … budou typového provedení fy. ELTRAF Kralice, a.s.- typ CTSbb 1 x 630/1trafostanice kompaktní betonová: eší zajišt ní elektrické energie pro celou lokalitu Táborských kasáren s výstavbou bytových a rodinných dom v . ve ejného osv tlení. budou umíst ny v souladu s architektonicko-urbanistickým návrhem na plochách vy len ných pro tento ú el - jako VPS - viz výkr. . 1.01 a 01.05. Investice bude sdružená dle smlouvy s EZ, a.s. dle zákona .458/2000. Odb ratelské trafostanice budou pokrývat pot ebu velkoodb ratelských odb r v Domu sociálních služeb a dalších potenciálních investor v území; budou vestav né v uvedených objektech, pro které budou sloužit jako napájecí. Investorem i provozovatelem odb ratelských trafostanic jsou vždy majitelé napájeného objektu. Specifikace dodávek Transformátory - TS budou osazeny stroji 22/0,4kV - 400kVA - dle EZ a.s. Rozvad VN - typ SIEMENS s SF6 – K- K -T dle specifikace v dalších stupních PD. Rozvad NN - typ ELTRAF dle specifikace v dalších stupních PD Bezpe nost práce a technických za ízení Uzemn ní trafostanice - typové provedení - spole né pro stranu VN a NN. Ochrana p ed úrazem elektrickým proudem ochrana p ed nebezpe ným dotykem neživých ástí dle SN 332001 Strana VN - zemn ním v sítích IT / ITr / - provozní soustava: 3 x 22 000 V st . 50 Hz Strana NN - samo inným odpojením od zdroje v sítích TN - provozní soustava: 3 + PEN st . 50 Hz 400 / 230 V TN - C Ochrana proti p ep tí - ochrana kabelového vedení bude provedena dle SN 33 3301 a SN 380810. Jako svodi e p ep tí jsou navrženy svodi e RAYCHEM umíst né ve vlastních TS. Ochrana za ízení a jeho vliv na okolí Ochranné pásmo kompaktní TS/VN 22kV / NN je dle zák. .458/2000, §46 odst.6b - 2 m. Požární bezpe nost Požárn bezpe nostní odstupové vzdálenosti projektovaných TS jsou dodrženy - viz situace umíst ní a typové požární zprávy TS - ELTRAF založené na HZS Kladno. Pé e o životní prost edí – provozem za ízení trafostanic nevzniknou v dané lokalit látky ohrožující životní prost edí. Typová TS je zajišt na proti úniku oleje p i poruše do okolního terénu záchytnou vanou. Hlu nost trafostanice - povolené hodnoty hladiny hluku v dB/A/ dle na ízení vlády 148/2006 o ochran zdraví p ed nep íznivými ú inky hluku a vibrací nejsou u této typové TS p ekro eny. B. c. 04. 3 - Kabelové rozvody VN22kV Technické ešení Ze stávajícího venkovního vedení VN 22kV (venkovní okruh m sta Benešov u areálu bývalé JAWY) provede EZ, a.s. ve vlastní investici posilující kabelový svod v trase se stávajícím kabelem VN 22kV, který bude zasmy kován do vstupní distribu ní trafostanice TS10 u kruhového objezdu. Projektovaný kabelový rozvod VN 22kV bude proveden kabely 3x 1 x AXEKVCE 120mm 2-22kV. Bude položen v trase v chodnících a zeleni podél obslužných komunikací v celé nové obytné zón Táborská kasárna. Kabelové vedení bude smy kováno v celkem deseti kioskových trafostanicích, které jsou navrženy v souladu s architektonicko-urbanistickým návrhem. Dále bude kabelový rozvod VN v rámci akce EZ, Distribuce a.s. D ín zokruhován do distribu ních trafostanic :
&''4 '%
1 , +)+
%@
A & '6 A
& '@
)*+, . +/ 0# $BC0=
v AGRODOMU v Nádražní ulici a do TS v areálu VZP na Husov nám stí a TS v ulici Sokola T my. Navrhovaným ešením budou všechny trafostanice v této ásti m sta Benešov navzájem propojeny kabely 3x 1 x AXEKVCEY 120mm-22kV do dvou napájecích okruh VN 22KV, aby v p ípad poruchy bylo zajišt no napájení všech objekt v nové obytné zón Táborská kasárna. Trasa projektovaného kabelového vedení VN 22kV je patrná z výkr. . 1.05. Je vedena v nejkratších a nejekonomi t jších trasách v souladu s prostorovou normou SN 736005, respektuje požadavky investora i p vodní urbanistický zám r. Druh vodi
- kabelové vedení 3 x 1 – AXEKVCE 1 x 120 mm2 - 22kV
Bezpe nost práce a technických za ízení - je ešena p i výstavb i provozu el. za ízení dodržováním SN 332000-5-52; 333301, 343100 a dopl ující normy. Bezpe nost technických za ízení je dána ochrannými pásmy v . respektování technických vzdáleností dle SN 332000-5-52, 736005 a vyjád ení orgán v dokladové ásti dokumentace. Zemní práce - v tšina výkop bude rozpo tována bude dle pr zkumných prací v zemin t .4. dle SN 332000-5-52 a C46M. Ochrana p ed úrazem elektrickým proudem Ochrana p ed nebezpe ným dotykem neživých ástí dle SN 333201 Vedení VN - zemn ním v sítích IT Provozní soustava : 3 x 22 000 V st . 50 Hz Ochrana proti p ep tí - ochrana venkovního vedení bude provedena dle SN 33 3301 a SN380810. Jako svodi e p ep tí jsou navrženy svodi e RAYCHEM umíst né na svodovém stožáru VN u objektu JAWY a ve vstupních polích trafostanic CTSbb 1x630/1. Ochrana za ízení a jeho vliv na okolí Ochranné pásmo je dle zákona .458/2000 u kabelového vedení VN22kV 1m, u venkovního vedení VN22kV - 7m od krajního vodi e. Vyhodnocení vn jších vliv – dle SN332000-3; PNE330000-2: nebezpe ný prostor / standardní vn jší vlivy : typ prostoru = V. variabilní vn jší vlivy: AE1; AF1; AG1; AH1; AK1; AL1; AM3; AT2. Námrazová oblast l e h k á – dle námrazové mapy EZ (respektovat sm rnici 25/1997) Pé e o životní prost edí - provozem za ízení elektrorozvod ohrožující životní prost edí v dané lokalit .
VN 22kV nevzniknou látky
B.c. 04. 4 Kabelové rozvody NN 1kV Technické ešení Kabelové elektrorozvody NN budou provedeny z projektovaných trafostanic TS1 až TS10. Budou napájet veškeré nové bytové a rodinné domy v celé lokalit Táborská kasárna. Technické ešení je navrženo dle požadavk budoucího provozovatele distribu ní sít – EZ a.s. Dimenzování všech rozvod NN bude provedeno v souladu s metodikou EZ a.s. ME 41/ 02. Investorství bude sdružené dle smlouvy s EZ a.s. dle zákona .458/2000 Sb. Ze všech distribu ních projektovaných trafostanic TS1 až TS10 budou provedeny nové distribu ní kabelové rozvody NN AYKY 1kV. Trasy kabelových rozvod NN budou vedeny v chodnících nebo zelených plochách v souladu s prostorovou normou SN 736005 a architektonicko-urbanistickým ešením lokality. Kabely budou smy kovány a zokruhovány v pojistkových sk íních SS a SR, které budou u bytových dom umíst ny p ímo v obvodovém zdivu objekt nebo budou sou ástí elektrom rových pilí v oplocení na uli ní á e pozemk RD. Distribu ní rozvody budou rozpojeny ve sk íních SR. Ve sk íních SR bude možno rozpojení sít a zm n napájení jednotlivých objekt v p ípad poruchy. 1 , +)+
'
:
&''4 '%
)*+, . +/ 0# $BC0=
A & '6 A
& '@
Druh kabel – kabelové vedení NN 0,4kV – kabely AYKY-1kV dimenzovány dle sm rnice EZ a.s.- .14/2000. Bezpe nost práce a technických za ízení Ochrana p ed nebezpe ným dotykovým nap tím NN -3x400/230V, 50Hz TNC - ochrana samo inným odpojením vadné ásti od zdroje dle SN 33 2000-4-41 Ochrana za ízení a jeho vliv na okolí ochranné pásmo kabelového vedení NN je 1 m. Vyhodnocení vn jších vliv – dle SN332000-3; PNE330000-2 nebezpe ný prostor / standardní vn jší vlivy : typ prostoru = V. variabilní vn jší vlivy: AE1; AF1; AG1; AH1; AK1; AL1; AM3; AT2. Pé e o životní prost edí - provozem za ízení pro rozvod el. energie nevzniknou látky ohrožující životní prost edí v dané lokalit .
B.c.05 VE EJNÉ OSV TLENÍ Technické ešení V nové lokalit bytových a rodinných dom Táborská kasárna bude v chodnících podél komunikací a v prostorech zelen provedeno nové osv tlení výbojkovými svítidly osazenými p evážn na uli ních a sadových bezpaticových stožárech. Typy svítidel budou up esn ny v podrobn jším stupni dokumentace – technickými parametry však musí odpovídat nám tovému osv tlovacímu t lesu 50 -150W (jednotnost dle provozovatele TS M sta Benešov). Napojení bude provedeno z t í nov vybudovaných zapínacích bod u projektovaných TS. Stožáry budou osazeny v betonovém základu, výložníky zav šeny na objektech. T lesa budou uzemn na – soub žn s kabely CYKY4x10mm2 pod kabelovým ložem bude položen uzem ovací vodi FeZn10. Návrhem je ešeno venkovní osv tlení veškerých komunikací v etn parkových cest pro p ší v celé lokalit Táborská kasárna. Rozmíst ní t les ve ejného osv tlení bude ešeno v souladu s celkovou urbanistickou koncepcí lokality, s PD komunikací a s požadavky budoucího provozovatele (Technické služby Benešov s.r.o.). Technický zp sob byl p edb žn projednán s TS BN s.r.o. – editelem p.Ratajem a vedoucím V.O. p.Fialou. Skute né provedení bude digitáln zam eno dle podmínek stavebního zákona .183/2006 Sb. Druh kabel - kabelové vedení V.O. -0,4 kV - kabel CYKY 4x 10 mm2 + FeZn 10 mm Uložení kabelu bude provedeno dle SN 332000-5-52. Kabel VO bude uložen v zemi v kabelové rýze 35 x 80 cm v pískovém loži a zakryt výstražnou folií v podélném sm ru vesm s v soub hu s kabely NN dle SN 736005. V místech s nebezpe ím mechanického poškození (pod komunikacemi) bude kabel uložen v hloubce 1m v chráni ce AROT 50. Osv tlovací body ulicích s BD – v souborech A; B; C; D; E; F; G; H; I; J; K; L; M; N; O; V1 až V4. Typy t les ve ejného osv tlení budou up esn ny v podrobn jším stupni projektové dokumentace – ve vybraných p ípadech budou užita výložníková nást nná svítidla; musí však odpovídat následujícím parametr m nám tového projektovaného osv tlovacího bodu: uli ní pozinkovaný stožár J 8m. elektrovýzbroj SV 9/25 svítidlo ELEKTROLUMEN typ TITANIA – 50;70W - betonový základ, uzemn ní Osv tlovací body v parcích a ulicích s RD – v souborech P;R;S;T
:
&''4 '%
1 , +)+
&
A & '6 A
& '@
)*+, . +/ 0# $BC0=
Typy t les ve ejného osv tlení budou up esn ny v podrobn jším stupni projektové dokumentace; musí však odpovídat následujícím parametr m nám tového projektovaného osv tlovacího bodu: sadový pozinkovaný stožár K 5. elektrovýzbroj SV 5/25 svítidlo ELEKTROLUMEN typ TITANIA – 100-150W betonový základ, uzemn ní Celkem je na ešeném území navrženo cca 197 osv tlovacích bod , které budou napájeny ze t í zapínacích bod umíst ných u distribu ních trafostanic EZ. Bezpe nost technických za ízení - uzemn ní stožár Vzájemné pospojení ocelových stožár bude provedeno FeZn10mm uloženým ve výkopu pod kabelovým ložem. Ochrana p ed nebezpe ným dotykem neživých ástí el. za ízení Samo inným odpojením od zdroje - TN - C dle SN 332000-4-41
B.c.06 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Plynovodní sí v Benešov , v etn souvisejících za ízení, je ve správ akciové spole nosti St edo eská plynárenská. Benešov je zásobován zemním plynem p evážn st edotlakou distribu ní sítí ze dvou regula ních stanic VTL/STL. Kapacita stávajících plynárenských za ízení je dostate ná i pro nov uvažovanou výstavbu, distribu ní soustava v sou asnosti disponuje rezervou cca 50%. Návrh regula ního plánu eší dopln ní plynovodní sít v zájmovém území Táborských kasáren. Celkové ešení podléhá souhlasnému stanovisku STP a.s.. V p ípad , že plynárenský podnik bude vyžadovat odchylné ešení, bude toto do dokumentace dodate n zapracováno. Plyn bude využíván pro pot ebu vytáp ní, p ípravu teplé vody a pro tepelnou úpravou pokrm . Pro zásobování uvažované výstavby se p edpokládá realizace nových STL plynovodních ad , pouze na okrajích území u ulic Táborská a Hejtmánkova se využijí i stávající plynovodní ady. Toto ešení je v souladu s územním plánem pro m sto Benešov. STL plynovodní sí je navržena jako v tevná, s návazností na stávající ve ejné plynovody na okrajích území. Nové ady jsou ve výkresové ásti ozna eny „A“ až „R“. ady „A“ a „R“ budou napojeny na stávající STL plynovodní ady v ulicích Táborská a ernoleská. Na tato nová vedení budou uvnit území propojeny zbývající ady „B“ až „S“, Na ad „R“ budou napojeny další dva ady ur ené pro zásobování oblasti s novou budoucí výstavbou, ležící jižn od ešeného území - tato problematika je ešena v rámci samostatné územní studie. STL plynovodní p ípojky budou napojeny na ady p es T-kusy. Každá p ípojka bude zavedena za hranici pozemku, kde bude umíst na sk í s hlavním uzáv rem p íslušného plynového odb rného za ízení. Na nový STL vodovod bude použito potrubí z polyetylénu o p edpokládaných sv tlostech D 50 až D 110 mm. Návrh dimenze jednotlivých potrubí je t eba považovat za orienta ní, a bude dále up esn n p i zpracování vyššího stupn projektové dokumentace objekt , v souladu s podmínkami plynárenského podniku. P ípojky pro jednotlivé nemovitosti budou provedeny rovn ž z polyetylénového potrubí pot ebné dimenze. Plynovodní ady budou uloženy v komunikacích, v pažené rýze na pískovém loži s krytím cca 1,1 metru, potrubí bude obsypáno št rkopískem. Nad vedením bude umíst na výstražná fólie a signaliza ní vodi . Hutn ný zásyp bude proveden z vyt ženého materiálu. Povrchy budou upraveny p i realizaci TÚ, v míst stávajících komunikací budou uvedeny do p vodního stavu.
1 , +)+
:
&''4 '%
)*+, . +/ 0# $BC0=
A & '6 A
& '@
S ohledem na velký rozsah zástavby je možné projektové ešení i realizaci provád t po ástech, dle faktického rozvoje zástavby v území (viz kap. B.g).. Plynovodní vedení bude uloženo v souladu s požadavky uvedenými v SN 73 6005. Ochranné pásmo u navržených plynovodních ad iní 1 metr na každou stranu od vn jšího líce potrubí. Pro zpracování dalšího stupn projektové dokumentace bude nutné zajistit p esné zakreslení veškerých podzemních vedení v ešeném území a respektovat požadavky správc t chto za ízení, které vyplývají ze zákona. P ed zapo etím stavebních prací musí investor zajistit vytý ení podzemních vedení v ešeném území jejich správci. P edpokládané délky navrženého plynovodního potrubí: - ady D 50 mm ………………………………………………………… - ady D 63 mm ………………………………………………………… - ady D 90 mm ………………………………………………………… - ady D 110 mm …………………………………………………………
1710 m 1853 m 681 m 119 m
Pot eba plynu: Reálná pot eba se m že m nit podle nových požadavk na odb r plynu, po up esn ní ve vyšším stupni dokumentace. Uvedené hodnoty byly p evzaty z územního plánu Benešov. Pro ú el RP je dle STP, a.s. uvažován odb r 25 m3/hod, ha p i pot eb tepla 230 kW/ha. Celková pot eba: - hodinová (redukovaná) pot eba: ………………………………… 1.015 m3/hod - ro ní pot eba: ………………………………………………………… 1.743 tis. m3/rok
B.c.07 TELEKOMUNIKACE B.c.07.1. Telefonní sí Technické ešení Vn jší sd lovací rozvody JTS eší p ipojení nových bytových i rodinných dom v etn objekt ob anské vybavenosti v ešeném území Táborských kasáren na telekomunika ní sí Telefónica O2 CR a.s. Technické ešení je navrženo po p edb žném projednání s odborem rozvoje O2 Praha - p. Burda. Nov budovaná sí je kapacitn ešena na 100% telefonizaci. Plochy bytových dom , ob anské vybavenosti (V1 – 4) a rodinných dom (tedy soubory AR) budou napájeny ze stávajícího napájecího kabelu p ímo u úst edny Benešov v Táborské ulici - rezerva v zemi u p.769. Zde je dostate ná kapacita pro zajišt ní požadavk na JTS pro dané ešené území. Pozemky rodinných dom – soubory S,T budou napájeny dle asových etap ze stávajícího sí ového rozvad e SR53 u areálu Integrované školy v ernoleské ulici, kde je dostate ná kapacita pro zajišt ní požadavk na JTS pro sledované soubory S;T. Rozvody budou provedeny kabely TCEKPFLE ..XN O,6 do jednotlivých UR dle výkresové ásti. Rozvad e UR budou umíst ny vždy pro bytový objekt a budovy ob anské vybavenosti vedle vchodu do domu. Z rozvad UR budou jednotlivé linky v dom napájeny p ímo (bez dalších p echodových bod ). Rodinné domy budou p ipojeny ze spole ných pilí na rozhranní parcel. Budou ešeny podle konkrétních p ihlášek jednotlivých ú astník a také napájeny p ímo (bez dalších p echodových bod ). Tyto investice budou dále ešeny samostatn v etn všech dalších stup dokumentace provozovatelem - Telefónica O2CR a.s. B.c.07.2 Kabelová televize – LAN sí V rámci Táborských kasáren budou na základ požadavku m sta Benešov po dohod s firmou BOHEMIATEL a.s. sou asn se sd lovacími kabely O2 položeny v soub hu dle SN 736005 ochranné trubky HDPE 40mm, do kterých budou zataženy optické kabely rozvodu kabelové televize ze spole né p ijímací satelitní anténní soustavy + LAN sí , které :
&''4 '%
1 , +)+
%
A & '6 A
& '@
)*+, . +/ 0# $BC0=
budou sloužit pro výhledovou propojenost celé lokality. Tato soustava spole n s rozvody k jednotlivým ú astník m p íjmu KT+LAN bude ešena investorem celé zóny dle skute ných požadavk ú astník a z stane v jeho majetku i údržb .
B.c.08 ODPADOVÉ HOSPODÁ STVÍ Koncepce dopravní obsluhy umož uje sb r odpadu u v tšiny vjezd na stavební pozemek. Pokud není možné zajistit pr jezd sb rných voz zklidn nou komunikací (obytná ulice u poz. rodinných dom .21 a 22), budou sb rné nádoby p istavovány k pr jezdnímu profilu p ilehlé místní obslužné komunikace. Svoz domovního odpadu bude organizován Technickými službami m sta z nádob p istavených v ur enou dobu majiteli (uživateli) pozemk do prostoru vjezdu. V hlavním výkrese ( . 1.01) je vyzna eno 9 stanoviš pro kontejnery t íd ného odpadu (p i v tvi 5 vedle objektu B3; p i v tvi 4 vedle objektu V1; p i v tvi 10 vedle objektu V4; p i k ižovatce v tví 5 a 10; p i v tvi 15 vedle objektu I1; p i v tvi 13 vedle objektu O1; p i v tvi 14 vedle objektu O3; p i v tvi 13 vedle objektu L1; p i v tvi 11 proti objektu J1). Situa ní rozložení stanoviš rovnom rn pokrývá docházkovou vzdálenost obytných ploch ešené lokality. v p evážn obytné tvrti bude vznikat b žný komunální odpad (p ípadn odpady z drobných provozoven) – tedy b žné druhy odpad , s jejichž odstra ováním nebudou, v p ípad dodržování p edpis , žádné problémy, nakládání s odpady v ešené lokalit bude ešeno stávajícím zp sobem jako v celém m st , v etn separace a sb ru recyklovatelného odpadu, a sb ru a likvidace nebezpe ného odpadu, v souladu s platnými zákony o nakládání s odpady, v souladu s Obecn závaznou vyhláškou m sta Benešov a v souladu s Plánem odpadového hospodá ství m sta Benešov, odvoz odpadu bude zajišt n specializovanými firmami (s oprávn ním ke sb ru a výkupu odpadu). Komplexní služby v odpadovém hospodá ství zajiš ují pro m sto Technické služby s.r.o. Benešov. Komunální odpad bude odvážen na ízenou skládku v P ibyšicích, domovní odpad bude ukládán v kontejnerech, umíst ných v maximální docházkové vzdálenosti 70 m od vstup do bytových dom , a u rodinných dom do popelnic (cca 80 ks). v ešeném území bude celkem cca1448 nových byt , tj. asi 3475 obyvatel výpo tový ukazatel: 40 osob / 1 odpadový kontejner po et kontejner : 3475 : 40 osob/kont. = 87 kontejner dále pro objekty: V1 - m stský ú ad a m stská policie cca 2 kontejnery V2 - základní / st ední škola cca 6 kontejner V3 - mate ská škola /školní družina cca 3 kontejnery V4 - d m sociálních služeb / penzion pro cca 250 míst, tj. cca 7 kontejner Celkový po et kontejner : …………………………… cca 105 ks Celkový po et popelnic: …………………………. cca 80 ks v území budou v závislosti na jeho rozvoji dopln na stanovišt kontejner na separovaný sb r odpadu tak, aby jejich hustota odpovídala požadavk m m sta – tj. 1 stanovišt na cca 400 obyvatel (cca 9 stanoviš ). Stanovišt musí být prostorná, aby výhledov bylo možno umístit ješt jeden i dva kontejnery na další komodity. Alternativn lze rozmíst ní stanoviš kontejner ešit rozmíst ním menších nádob (110 l) na separovaný sb r papíru, skla a plast do budov, i v tomto p ípad však v území musí být navržen dostate ný po et stanoviš na ve ejných prostranstvích, v souladu se zlepšením kvality separace odpad bude podporován sb r bioodpadu, domácí a komunitní kompostování.
1 , +)+
:
&''4 '%
)*+, . +/ 0# $BC0=
A & '6 A
& '@
ešení sb ru odpad v pr b hu výstavby lokality p i výstavb objekt budou vznikat obvyklé druhy odpad typické pro výstavbu obdobných bytových areál . V tšina odpad bude spadat do skupiny 17 Stavební a demoli ní odpad; zám r si vyžádá provedení výkop v souvislosti se zakládáním staveb. Zp sob založení staveb bude znám až na základ geologického pr zkumu, od toho se bude odvíjet i bilance výkopových zemin. V rámci dalších stup dokumentace bude t eba provést posouzení inženýrsko geologických pom r zájmového území (geologické, hydrogeologické a základové pom ry) v etn klasifikace a zat íd ní hornin a zemin dle SN 731001 „Základová p da pod plošnými základy“ a SN 733050 „Zemní práce“; zám r si vyžádá demolice objekt . Demoli ním materiálem bude stavební su a demoli ní odpady i s obsahem nebezpe ných látek (bývalý areál A R). Stavební su a demoli ní odpady budou vyvezeny na vyhrazenou skládku dle p íslušných p edpis o nakládání s odpady a doklad bude p edložen ke kolauda nímu ízení. P esné množství odpadu bude vy ísleno v dalším stupni dokumentace, resp. v podkladech k žádosti o odstran ní stavby / staveb; v rámci dalšího stupn dokumentace bude nutno prov it potenciální staré zát že a podle stupn jejich nebezpe nosti navrhnout zp sob jejich asanace; p esný vý et odpad , které budou vznikat b hem výstavby a vy íslení množství bude provedeno v následujících stupních projektové p ípravy. Nakládání s odpady vznikajícími p i výstavb bude zajiš ovat dodavatel stavby. Na dodavateli stavby bude požadováno, aby co nejv tší množství odpad bylo recyklováno a využito jako druhotná surovina, v p ípadn místního inertního odpadu i k úprav topografie terénu p ímo v lokalit .
B.d PODMÍNKY PRO ZM NY STAVEB A ZM NY VLIVU STAVEB NA VYUŽITÍ ÚZEMÍ Areál Táborských kasáren je v sou asné dob uzav eným nevyužívaným územím m sta a je klasifikován jako typický vnitrom stský brownfield. V rámci transformace využití plochy jsou vytipovány jen ojedin lé objekty k zachování a novému využití. Jedná se o bývalý hlavní ubytovací objekt kasáren u Táborské ulice ur ený pro rekonstrukci jako školské za ízení (V2 a V3) a dále objekt v sousedství k ižovatky Táborské a Nádražní ulice (V1) ur ený pro rekonstrukci a p ístavbu jako objekt pro M stskou policii a vybrané odbory M stského ú adu. Ostatní objekty a p íst ešky v areálu kasáren budou odstran ny, celé území bude zp ístupn no novým ulicovým systémem, který zajistí obsluhu nové obytné zástavby. Zna ná ást topograficky lenitého jádra areálu je ur ena k revitalizaci jako ve ejné prostranství – m stský park. Otev ení areálu a vytvo ení nové m stské obytné tvrti umožní zapojit prostor bývalých kasáren do okolních obytných zón jižního okraje m stského centra. P estavba brownfieldu Táborských kasáren a zp ístupn ní celého prostoru p isp je ke zvýšení kvality prost edí jižního sektoru m sta, umožní vytvo it nová dopravní propojení a poskytne nabídku nových relaxa ních prostor. Úprava p vodních staveb a výstavba nových objekt p isp je ke zvýšení kvality obytného prost edí. Obdobn i v území navazujícím na stávající vilovou tvr Sokola T my musí novostavby i p estavby objekt (p ípadn úprava jejich využití) zachovat charakter nízkopodlažní zástavby objekty typu rodinného domu – a to p i spln ní regulativ stanovených regula ním plánem. Nová zástavba musí kontextuáln navázat na stávající vilovou tvr a vytvo it p echod mezi obytnými soubory a p ím stskou krajinou. P i úprav využití objekt je nezbytné zajistit kvalitu prost edí okolních pozemk odpovídající plochám pro bydlení. Zm na využití objektu nesmí p ímo trvale (zp sobem svého využití) nebo druhotn (vyvolaným provozem na komunika ní síti) negativn ovlivnit pozemky soused .
:
&''4 '%
1 , +)+
5
A & '6 A
& '@
)*+, . +/ 0# $BC0=
Využití ešeného území pro obytnou sféru povede k celkové kultivaci dnes nevyužívaného území a ploch ležících ladem. V jádru bývalého areálu kasáren vzniknou ve ejn p ístupné parkové plochy, které p inesou novou kvalitu prost edí nejen obyvatel m nové obytné lokality, ale i stávajících obytných celk na jižním okraji m sta.
B.e PODMÍNKY PRO VYMEZENÁ OCHRANNÁ PÁSMA V rámci návrhu regula ního plánu lokality Benešov – Táborská kasárna nejsou navrhována nová ochranná pásma p írodního nebo kulturního charakteru. Nová technická ochranná pásma se týkají výhradn inženýrské infrastruktury a jsou lokalizována ve ve ejn p ístupných plochách (viz popis níže). P ÍRODNÍ LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ V lokalit Táborská kasárna nejsou evidovány p írodní limity. TECHNICKÉ LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Vliv ochranných pásem technické infrastruktury na praktickou využitelnost území je asto ídícím faktorem pro p íští formování prostoru. P i využití území je nutno respektovat všechna ochranná pásma – jak stávajících tak i nov navrhovaných technických sítí. ešené území je ovlivn no stávajícími ochrannými pásmy: - dopravních za ízení – železni ní trat . 220 (Praha -) Benešov u Prahy – eské Bud jovice (IV. železni ní tranzitní koridor) a trat . 222 Benešov u Prahy – Trhový Št pánov; - systému odkanalizování m sta – kmenová kanaliza ní stoka DN 1600 nadmístního celom stského významu; Využití prostoru ochranného pásma železni ních tratí (60m od osy krajní koleje nebo 30m od hranice pozemku dráhy) podléhá vyjád ení oprávn ných orgán dráhy. P i posuzování sledovaného území je t eba brát v úvahu skute nost, že lokalita se nachází v zastav ném území m sta, kde na t leso železnice p ímo navazuje silni ní sí a další zastav né pozemky, které zpravidla plní funkci barierového prostoru mezi koridorem železnice a p evážn obytnými plochami m sta. V transforma ní lokalit Táborská kasárna je v ochranném pásmu železnice navržena trasa m stské páte ové obvodové komunikace a dále objekty, které mohou plnit funkci protihlukové bariery (m stská sportovní hala a plochy pro p ípadné komer ní využití – již mimo ešené území regula ního plánu) a barierové polyfunk ní obytné objekty, které sami o sob plní funkci protihlukových opat ení pro ostatní jimi chrán né plochy. P estože zp sob trasování inženýrských sítí asto významn znehodnocuje dot ené pozemky, bylo po zvážení všech okolností a technických podmínek rozhodnuto v p evážné mí e respektovat trasu zmín né kanaliza ní stoky. Náklady na rozsáhlejší p eložky trasy (bez ohledu na spornou technickou stránku ešení) by znamenaly finan ní zát ž celkových investic do území, která by mohla ohrozit efektivitu zám ru. Uvažovaná urbanistická koncepce využití lokality proto vychází z p edpokladu zachování trasy stávající kanaliza ní stoky p evážn ve ve ejn p ístupných prostorech. Technické opat ení a zajišt ní tohoto inženýrského díla však bude nutné v prostoru k ížení s náspem nové obvodové páte ové komunikace m sta v sousedství železni ních pozemk p i západní hranici lokality a dále v prostoru pr niku s navrhovaným barierovým objektem, jehož funk ní podstata by v p ípad p erušení objemu stavby v míst k ížení se stokou byla významn narušena. V následujícím komplexním shrnutí jsou uvedeny technické limity technických sítí, jimiž je lokalita Táborská kasárna dot ena
1 , +)+
M
:
&''4 '%
)*+, . +/ 0# $BC0=
A & '6 A
& '@
Vodní hospodá ství: ♦
♦
Vodovody: ochranným pásmem se rozumí prostor v bezprost ední blízkosti vodovodních ad ur ený k zajišt ní jejich provozuschopnosti a bezprost ední ochrany p ed jejich poškozením. Ochranná pásma u vodovodních ad jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vn jšího líce st ny potrubí na každou stranu: a) do pr m ru 500 mm v etn jsou 1,5 m, b) nad pr m r 500 mm jsou 2,5 m, c) o pr m ru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce v tší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vn jšího líce zvyšují o 1,0 m. Výjimku z ochranného pásma m že povolit v od vodn ných p ípadech vodoprávní ú ad. S písemným souhlasem vlastníka vodovodu pop ípad provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy o provozování vodovodu, lze v ochranném pásmu vodovodního adu: a) provád t zemní práce, stavby, umís ovat konstrukce nebo jiná podobná za ízení i provád t innosti, které omezují p ístup k vodovodnímu adu nebo které by mohly ohrozit jeho technický stav nebo plynulé provozování; b) vysazovat trvalé porosty; c) provád t skládky mimo jakéhokoliv odpadu; d) provád t terénní úpravy. Nezíská-li osoba, která hodlá provád t uvedené innosti, souhlas, m že požádat vodoprávní ú ad o povolení k uvedené innosti v ochranném pásmu. Vodoprávní ú ad m že tuto innost povolit a sou asn stanovit podmínky pro jejich provedení. Kanalizace – ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprost ední blízkosti kanaliza ní stoky a objekt , které jsou ur eny k zajišt ní provozuschopnosti. Ochranná pásma kanaliza ní stoky jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vn jšího líce st ny potrubí na každou stranu: a) do pr m ru 500 mm v etn - 1,5 m, b) nad pr m r 500 mm - 2,5 m, c) o pr m ru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce v tší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vn jšího líce zvyšují o 1,0 m. Výjimku z ochranného pásma m že povolit v od vodn ných p ípadech vodoprávní ú ad. S písemným souhlasem vlastníka kanalizace pop ípad provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy, lze v ochranném pásmu kanaliza ní stoky: a) provád t zemní práce, stavby, umís ovat konstrukce nebo jiná podobná za ízení i provád t innosti, které omezují p ístup k vodovodnímu adu nebo které by mohly ohrozit jeho technický stav nebo plynulé provozování; b) vysazovat trvalé porosty; c) provád t skládky mimo jakéhokoliv odpadu; d) provád t terénní úpravy. Vodoprávní ú ad v t chto p ípadech uvedené innosti v ochranném pásmu m že povolit a sou asn stanovit podmínky pro jejich provedení.
energetika:
:
♦
elektrorozvody Ochranná pásma jsou stanovena zák. . 458/2000 Sb., § 46 v aktualizovaném zn ní. Okrajov je zasažena západní hranice ešeného území koncovými prvky venkovního vedení VN 22 kV a kabelovými svody, resp. lokalizací místních trafostanic; velikosti ochranných pásem jsou dány zákonem . 222/94 Sb. v platném zn ní: venkovní vedení 22 kV: realizované do 12.1994 – 10m od krajního vodi e na ob strany; realizované po 01.1995 – 7m od krajního vodi e na ob strany; kabelové vedení – Ochranné pásmo podzemního vedení do 110 kV v etn a vedení ídící, m ící a zabezpe ovací techniky iní po obou stranách krajního kabelu 1 metr; el. stanice - OP je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti u kompaktních el.stanic (ELTRAF) 2 metry
♦
Plynovody Pokud to technické a bezpe nostní podmínky umož ují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví nebo bezpe nosti osob, fyzická nebo právnická osoba provozující p íslušnou plynárenskou soustavu : a) stanoví písemn podmínky pro realizaci ve ejn prosp šné stavby, pokud se prokáže nezbytnost jejího umíst ní v ochranném pásmu; b) m že ud lit písemný souhlas se stavební inností, umís ováním staveb neuvedených v písmenu a), zemními pracemi, z izováním skládek a usklad ováním materiálu v ochranném pásmu; souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl ud len. Ochranná pásma dle zákona . 458/2000 Sb., § 68: &''4 '%
1 , +)+
4
A & '6 A
& '@
)*+, . +/ 0# $BC0=
U nízkotlakých a st edotlakých plynovod a plynovodních p ípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastav ném území obce, iní ochranné pásmo 1 m na ob strany od p dorysu. U technologických objekt iní ochranné pásmo 4 m na všechny strany od p dorysu.
KULTURN HISTORICKÉ A SPOLE ENSKÉ LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ V lokalit Táborská kasárna nejsou evidovány kulturní limity. Kompozi ní vztahy jako limity využití území: V prostoru m sta je t eba zachovat p sobnost panoramatu historického jádra, jeho stavebních dominant, m ítka a charakteru zástavby (ostroh Karlova, ale nap . i komplex objekt pivovaru Ferdinand, …). Lokální identita místa je dána krom charakteristické topografie také práv vztahem a vzájemným p sobením p írodního rámce a stavebních dominant území. Proto je t eba dbát na ochranu p írodní složky a topografie terénu ve vlastní lokalit Táborská kasárna s cílem posílit podíl ploch ve ejné sídelní zelen cenné pro všechny obyvatele jižního okraje centra m sta.
B.f PODMÍNKY PRO VYMEZENÍ A VYUŽITÍ POZEMK ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY ešené území lokality Benešov – Táborská kasárna nezahrnuje žádné pozemky územního systému ekologické stability.
B.g STANOVENÍ PO ADÍ ZM N V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) Transformace území bývalých Táborských kasáren bude probíhat v závislosti na zám rech investor nebo developerského managementu a sou asn i podle podmínek a p edpoklad vlastního území. Areál bývalých Táborských kasáren je v sou asné dob p ístupný jen ze severovýchodního okraje – z Táborské ulice. Zahájení p estavby: Podmínkou zahájení p estavby je realizace p ipojovacích komunikací v etn technických inženýrských sítí, které umožní zahájení prvních soubor staveb: - soubor A (objekt A1 je projektov rozpracován) – p ipojení k dopravním a technickým sítím severním úsekem v tve 6; sou asn je žádoucí realizovat p ipojení úrovn druhého podzemí v tví 9; - soubor V1 (objekt V1 se projektov p ipravuje) – v etn dopravní a technické obsluhy v tve 4 I. oblast p estavby - v návaznosti na soubory A a V1 lez o ekávat tlak na pokra ování výstavby v souborech B, C a D – a dále i rekonstrukci bývalého ubytovacího objektu na objekt základní (p ípadn i st ední) školy (V2) s Mate skou školou (V3) a školní družinou. Podmínkou je realizace dopravních a technických sítí – v tví 5, 6 a 10; sou ástí této fáze by m la být také úprava ásti ve ejné sídelní zelen v ploše Z p iléhající k soubor m C a F; - v souvislosti na realizací propojení dopravní a technické kostry území v linii v tví 8, 13 a 15 od areálu HZS prostorem vilové tvrt p es k ižovatku s ul. Sokola T my k ul. ernoleské bude rozší en i prostor p estavby o soubory F a I a dále blok rodinných dom P (za p edpokladu realizace severní ásti v tve 12); - po propojení v tve 12 s ulicí Hejtmánkovou bude zp ístupn n i blok rodinných dom R. II. oblast p estavby …optimální forma p estavby této oblasti souvisí s realizací severního úseku páte ové m stské komunikace (v tev 2 - obvodová), na níž jsou jižn ji situované soubory napojeny – 1 , +)+
6
:
&''4 '%
)*+, . +/ 0# $BC0=
A & '6 A
& '@
v etn p emost ní jižního zhlaví železni ní stanice Benešov m sto (v tev 1); bez tohoto propojení budou d íve realizované soubory obt žovány vyšší frekvencí pr jezdné dopravy obytnými plochami: - v návaznosti na p ístupovou komunikaci ve stop v tve 4 a v prodloužení v tve 6 budou zp ístupn ny plochy soubor E a J polyfunk ních bariérových dom E1 a J1; - v prodloužení v tve 4 a navazující v tve 11 bude možné realizovat soubory K, L a M; sou ástí této fáze by m la být také úprava ásti ve ejné sídelní zelen v ploše Z p iléhající k soubor m K, L a V4; - v jistém smyslu autonomním souborem je areál objektu sociálních služeb V4; jeho realizace je možná podle pot eby a možností m sta nap . již v návaznosti na I.oblast p estavby Táborských kasáren III. oblast p estavby …optimální forma p estavby této oblasti souvisí s realizací jižního a jihozápadního úseku páte ové m stské komunikace (v tev 2 - obvodová) v etn nové okružní k ižovatky s ulicí ernoleskou, na níž jsou jižní soubory napojeny; bez tohoto propojení budou všechny d íve realizované soubory obt žovány vyšší frekvencí pr jezdné dopravy obytnými plochami: - pokra ováním v tví 8, 11 a 13 dojde ke zp ístupn ní soubor G, H, N a O; sou ástí této fáze by m la být také úprava ásti ve ejné sídelní zelen v ploše Z p iléhající k soubor m G a H; Dostavba vilové tvrt Sokola T my – Za kasárnami …optimální forma dostavby této oblasti je závislá na realizaci jižního úseku páte ové m stské komunikace (v tev 2 - obvodová) v etn nové okružní k ižovatky s ulicí ernoleskou, na níž jsou nové pozemky pro individuální bydlení a ploch smíšeného využití napojeny; bez uvedeného propojení dojde ke zvýšení frekvence pr jezdné dopravy obytnými plochami ulicí Hejtmánkovou: - v pokra ování v tví 12 a již realizovaného úseku ulice Hejtmánkovy jsou navženy koridory dopravní a technické obsluhy území (v tve 16, 17 a 18), které umažní parcelaci soubor S a T. V následujícím tabelárním p ehledu jsou uvedeny orienta ní kapacity objekt , které sloužily pro dimenzování dopravních a technických sítí v lokalit Táborská kasárny. Uvedené hodnoty je však t eba chápat jako velmi orienta ní, spíše na horní hranici možnosti území (s ohledem na vytvo ení odpovídající rezervy v kapacitách sítí) – skute ná kapacita objekt bude up esn na p i zpracování podrobn jšího stupn dokumentací jednotlivých soubor (objekt ).
:
&''4 '%
1 , +)+
@
A & '6 A
& '@
Regula ní plán Táborská kasárna soubor / objekt
)*+, . +/ 0# $BC0=
po et po et obyvatel poznámka cca 2,4 ob./byt byt byt.domy rod.domy cca 2,6 ob./byt (cca) 70 168 polyfunk ní 18 43 108 259 polyfunk ní 24 58 108 259 polyfunk ní 70 168 84 202 bariérový; polyfuk ní 116 278 30 72 86 206 polyfunk ní 72 173 30 72 144 346 bariérový 70 168 72 173 (polyfunk ní) 20 48 60 144 156 374 polyfunk ní 30 72 60 144 20 48 1448 3475
A1 A2, 3, 4 B1 B2, 3 C1 D1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 E1 F1 G1, 2, 3 H1 I1 I2, 3, 4 J1 K1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, L1 M1, 2 M3 N1 N2, 3, 4 O1 O2, 3
bytový d m 3x vilad m bytový d m 2x bodový d m bytový d m 7x vilad m bytový d m bytový d m 3x vilad m bytový d m bytový d m 3x vilad m bytový d m 7x vilad m bytový d m 2x vilad m bytový d m bytový d m 3x vilad m bytový d m 2x vilad m
P R S
1 až 16 17 - 24 25 až 42, 62, 63
rodinné domy [16] 21 rodinné domy [8] 10 rodinné domy [20] 27
55 26 70
T
43 až 61, 64 až 69
rodinné domy [24] 32
83
90
234
A B C D E F G H I J K L M N O bytové domy celkem
rodinné domy celkem V1
M stský ú ad, m stská policie,
50 pracov míst
V2
Základní škola, St ední škola
ZŠ …. 540 žák SŠ …. 360 žák
V3
Mate ská škola, školní družina, jídelna
MŠ …. 120 žák / 10 u jídelna 80% žák + 10 pracov míst
V4
d m sociálních služeb - pension
cca 250 míst / personál: 40 pracov míst
Táborská kasárna celkem
1 , +)+
5'
1538
/ 30 u / 20 u
3709
:
&''4 '%
)*+, . +/ 0# $BC0=
A & '6 A
& '@
B.h VYMEZENÍ STAVEB NEZP SOBILÝCH PRO ZKRÁCENÉ STAVEBNÍ ÍZENÍ PODLE § 117 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA Stavby nezp sobilé pro zkrácené stavební ízení dle § 117, odst.1 Stavebního zákona nejsou v rámci regula ního plánu Benešov – Táborská kasárna vymezeny.
:
&''4 '%
1 , +)+
5&
A & '6 A
1 , +)+
5
& '@
)*+, . +/ 0# $BC0=
:
&''4 '%
