Námitka k územnímu řízení k umístění stavby „Hloubkové vrty pro využití geotermální energie Tanvald – geotermální teplárna s elektrárnou“ č.j. MěÚT/11913/2015/SÚ a ŽP. Shrnutí Umístění stavby je v rozporu s územním plánem Tanvaldu, koncepcí územního plánování Tanvaldu a metodickým pokynem pro umisťování staveb a zařízení pro výrobu energie z vybraných obnovitelných zdrojů vydaným Ministerstvem pro místní rozvoj, Ústavem územního rozvoje v červenci 2008. Dále je rozporu s dosavadní praxí umísťování staveb v ČR. Z hlediska metodiky pro umísťování OZE, vydané Ministerstvem pro místní rozvoj, je záměr GTE považován za technickou infrastrukturu. Dosavadní praxe v územním plánování je umísťovat teplárenská a elektrárenská zařízení v zónách TI, nikoli v zónách LV, s výjimkami některých specifických zařízení. Mezi tyto výjimky GTE nepatří. Územní plán Tanvaldu připouští pozemky technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území v zóně LV. Kapacita Záměru ale výrazně překračuje požadavky na technickou infrastrukturu řešeného území a ze Souhrnné zprávy je zřejmé že Záměr počítá s alternativami dodávat teplo subjektům mimo areál a zásobovat teplem město Tanvald, příp. i Smržovku. V případě tohoto Záměru se tedy nejedná o TI pro obsluhu řešeného území a Záměr tedy nepatří mezi využití přípustná v zóně LV. Z definice zóny LV vyplývá, že pokud negativní vliv záměru nad přípustnou mez překračuje hranice areálu, jedná se o nepřípustné využití. Namítáme, že negativní vliv nad přípustnou mez překračující hranice areálu existuje a rozhodně ho na základě současných podkladů nelze vyloučit. Záměr obsahuje provozní celky s charakterem těžebního průmyslu a část plánovaného procesu je těžba. Jedná se tedy o záměr, který spadá také do oblasti těžebního průmyslu. Územní plán Tanvaldu v zóně LV těžební průmysl nepřipouští. Územní plán připouští v zóně LV výrobu. Výroba je řazena do sekundárního sektoru. Získávání geotermálního tepla je primární sektor, nemůže být tedy řazeno do výroby, protože výroba je sekundární sektor. Umístění Záměru v zóně LV je tedy v rozporu s územním plánem Tanvaldu. Záměr je v rozporu s obecně používanou definicí lehkého průmyslu a jeho umístění v zóně vymezené pro lehký průmysl je tedy v rozporu s územním plánem. Předmětem Záměru z hlediska platných mezinárodních standardů OSN není „Výroba“, a není tedy v souladu s územním plánem jeho umístění do zóny „Výroba a skladování“. Koncepce územního plánu Tanvaldu nepočítá s výstavbou nové elektrárny ani nové teplárny. V oblasti rozvoje ploch TI je vymezena pouze plocha pro MVE. Koncepce vychází z transformace hospodářství ve směru útlumu průmyslové výroby a zvyšování terciálního sektoru. Výstavba nové elektrárny o výkonu 5.5MW a teplárny o výkonu 15MW s použitím v Evropě ojedinělé technologie není v souladu s touto koncepcí. V koncepci by tím došlo k obratu o 180 stupňů od rezidenčního a rekreačního střediska zaměřeného na terciální sektor k těžebnímu, teplárenskému a elektrárenskému středisku evropského významu. Záměr vystavuje neznámému riziku podzemní vody, což je v rozporu s připravovanou koncepcí územního rozvoje Evropské unie, která České republice přikládá velký význam jako strategickému zdroji podzemních vod. Namítáme, že vzhledem k ojedinělosti, relativnímu rozsahu, experimentálnímu charakteru, rizikovosti Záměru a jeho nesouladu se stávající koncepcí územního rozvoje, není jeho umístění na ploše, kde je plánován, v souladu s územním plánem, pokud územní plán toto umístění explicitně nepřipouští.
Rozpor s metodikou Ministerstva pro místní rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj, Ústav územního rozvoje vydalo v červenci 2008 metodický pokyn pro umisťování staveb a zařízení pro výrobu energie z vybraných obnovitelných zdrojů (dále jen „Metodika“). Metodika se odkazuje na § 2 zákona č. 180/2005 Sb. kde je mimo jiné mezi obnovitelné zdroje zahrnuta i geotermální energie, přestože obnovitelnost geotermální energie je diskutabilní. V dokumentaci EIA OV5051 vztahující se k Záměru, který je předmětem této námitky (dále jen „Dokumentace EIA“), je uvedeno: „Teplo z jednoho vrtu je možné pro provoz elektrárny využívat přibližně 20 až 30 let a i poté ho lze využívat ještě k vytápění“. Metodika obecně považuje obnovitelné zdroje energie („OZE“) za technickou infrastrukturu viz. Strana 28-29 Metodiky: „V souvislosti s rozšiřováním využívání OZE vznikají nové druhy staveb a zařízení pro výrobu energie, které se považují za technickou infrastrukturu. Do technické infrastruktury náleží soubory vedení, pozemků, staveb a s nimi provozně související zařízení, které zajišťují zásobování vodou, zásobování energiemi (elektrická energie, plyn, teplo); … „ „...Za systémy zásobování energiemi s využitím pojmů ze zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů se považují: 1. Zásobování elektrickou energií (elektroenergetika) je systém zahrnující zejména pozemky s vedeními (nadzemní, podzemní), stavby a s nimi provozně související zařízení pro výrobu, přenos a distribuci elektrické energie, s čímž souvisejí zařízení k její transformaci... ... 3. Zásobování teplem (teplárenství) je systém zahrnující zejména pozemky s vedeními, stavby a s nimi provozně související zařízení pro výrobu a rozvod tepelné energie, což je dodávka, akumulace, přeměna parametrů a dodávka této energie rozvodným tepelným zařízením...“ Metodika dále podrobněji rozšiřuje podmínky umísťování fotovoltaických („FVE“), větrných („VTE“), a malých vodních elektráren („MVE“), a bioplynových stanic („BPS“). Podmínky pro umisťování geotermálních elektráren („GTE“), kromě jejich zařazení do technické infrastruktury, dále nerozšiřuje. Z výše uvedeného je patrné, že Záměr je z hlediska Metodiky považován za technickou infrastrukturu, s výjimkami některých specifických zařízení. Mezi tyto výjimky GTE nepatří. Rozpor se způsobem uplatňování územního plánování V praxi územního plánování je pro zařízení související s výrobou a rozvody tepla a elektřiny používána zóna TI, s výjimkami některých specifických zařízení. Mezi tyto výjimky GTE nepatří. V územním plánu Tanvaldu jsou všechna teplárenská a elektrárenská zařízení včetně tepláren a rozvodny elektřiny umístěna v zóně technická infrastruktura („TI“) a to včetně malé plynové kotelny o výkonu 2MW. Výjimku tvoří MVE, která byla historicky součástí textilní továrny Seba Tanvald a nachází se v zóně výroba a skladování – lehký průmysl („VL”). Tato vodní elektrárna vznikla tak, že se zrušila textilní výroba a z celé textilní výroby zbyla jenom tato elektrárna. Metodika na straně 33 specificky uvádí: „Obnovu MVE v zastavěném území není třeba podmiňovat územním plánem nebo jeho změnou.“ z čehož vyplývá, že její umístění v
zóně VL je možné. Naproti tomu, jak už bylo zmíněno výše, Metodika podmínky umístění GTE, kromě toho že ji považuje za TI, dále nerozšiřuje. Praxe umísťování teplárenských a elektrárenských zařízení je stejná také ve městě Liberec, kde je krajský úřad nadřazený Tanvaldu. Liberecká teplárna je v zóně TI. Ve městě Děčín je fungující GTE. Tato GTE je založena na šetrnější technologii, kde se využívá horké vody z podzemního jezera. Tato GTE je také v zóně TI. Z výše popsaného vyplývá, že praxe v územním plánování je teplárenská a elektrárenská zařízení umísťovat v zónách TI, nikoli v zónách LV. Rozpor s povoleným využitím zóny, kde je záměr plánován: jedná se o TI a ne LV Záměr je plánován v zóně LV. Zóna LV v územním plánu Tanvaldu je vymezena následovně:
hlavní využití: průmyslová výroba a skladování, kde negativní vliv nad přípustnou mez nepřekračuje hranice areálu
přípustné využití: pozemky dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území (pozn. jsou i další přípustná využití, zde je citováno to relevantní)
GTE je technická infrastruktura, a to jak z pohledu Metodiky, tak z hlediska praxe umísťování teplárenských a elektrárenských zařízení. V územním plánu Tanvaldu je připuštěno umístění technické infrastruktury i v zóně LV, pokud se jedná o technickou infrastrukturu pro obsluhu řešeného území. V případě Záměru GTE se nejedná o technickou infrastrukturu pro obsluhu řešeného území, a není tedy v souladu s vymezením zóny LV v územním plánu Tanvaldu. V průvodní a souhrnné technické zprávě k Záměru (dále jen „Souhrnná Zpráva“) se uvádí následující: V sekci PC.01: „Projekt povrchového výměníku a celého systému využití geotermálního tepla včetně chlazení není v této fázi přípravy dokončen, konečné úpravy budou učiněny až podle výsledků naměřených z geotermálních vrtů a na základě skutečně zjištěných parametrů.“ V sekci PS 02.3: „Sekundární ohřátá voda bude určena pro zájemce o teplo (vytápění domů, ohřev TUV, bazénů apod.). Předpoklad výkonu výměníků jsou 2MW. Konkrétní výkon výměníkové stanice bude určen na základě zkušebního provozu podzemního výměníku. Teplo bude sloužit k vytápění stávajícího průmyslového areálu, alternativně bude možné teplo nabídnout i jiným subjektům.“ V sekci A.3 f): „Platný územní plán města Tanvald z roku 2010 počítá v souladu s Národním programem snižování emisí (schválen 11. 6. 2007 usnesením vlády České republiky č. 630) a Programem ke zlepšení kvality ovzduší obce Tanvald z roku 2005 s rozvojem centrálního zásobování teplem ve městě. Rozvojové lokality pro výstavbu bytových a občanských staveb jsou situovány v dosahu stávající, reps. navrhované sítě. Lze proto předpokládat, že dodávky teplé vody z geotermálních vrtů mohou být využity pro vytápění města Tanvald, příp. i města Smržovka. V tomto případě by musel být realizovaný nový teplovod.“ Z výše uvedeného je zřejmé, že plán využití tepla není dokončen, ale Záměr počítá s alternativou nabízet teplo i subjektům mimo areál, popř. využít teplo k vytápění Tanvaldu, příp. i Smržovky. V sekci B.2.1 je uvedeno: „GTE bude pracovat v ostrovním provozu a nebude vyvádět svůj výkon do veřejné sítě. Vyrobená el. energie bude zajišťovat vlastní spotřebu elektřiny.“
V žádosti s identifikačním číslem žadatele 24217387 viz. příloha žadatel uvádí předpokládanou dodávku elektřiny „bez připojení“ ale předpokládanou dodávku tepla odběratelům uvádí 50000 GJ/rok. Žádost zároveň uvádí, že došlo ke změně: „změna ostrovní provoz bez připojení do distribuční soustavy“. Z výše uvedeného vyplývá, že Záměr v této fázi nepočítá s připojením do distribuční soustavy elektřiny a vývodem elektřiny do veřejné sítě, nicméně plánuje dodávku tepla odběratelům 50000 GJ/rok. Záměr je vybudovat elektrárnu s výkonem 5.5MW a teplárnu s výkonem 15MW, plánovanou dodávkou tepla 60000 GJ/rok a dodávkou elektrické energie 50740 MWh/rok. V souhrnné zprávě v sekci A.3 se uvádí b): „Jedná se o zastavěné území, dnes již nevyužívanými průmyslovými objekty textilní továrny.“ Z těchto dimenzí projektu a (ne)využití areálu je zřejmé, že kapacita Záměru výrazně překračuje požadavky obsluhy areálu z hlediska tepla a elektrické energie a nejedná se tedy o technickou infrastrukturu pro obsluhu areálu. Územní plán Tanvaldu připouští pozemky technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území v zóně LV. Kapacita Záměru ale výrazně překračuje požadavky na technickou infrastrukturu řešeného území a ze Souhrnné zprávy je zřejmé, že Záměr počítá s alternativami dodávat teplo subjektům mimo areál a zásobovat teplem město Tanvald, příp. i Smržovku. V případě tohoto Záměru se tedy nejedná o TI pro obsluhu řešeného území a Záměr tedy není v zóně LV přípustný. Rozpor s povoleným využitím zóny, kde je záměr plánován: vliv záměru mimo areál Zóna LV v územním plánu Tanvaldu je vymezena následovně:
hlavní využití: průmyslová výroba a skladování, kde negativní vliv nad přípustnou mez nepřekračuje hranice areálu
nepřípustné využití: zařízení, stavby a činnosti, které narušují či omezují hlavní využití
Negativní vliv Záměru, který nad přípustnou mez překračuje hranice areálu, nelze vyloučit. Jedná se tedy o nepřípustné využití, protože narušuje hlavní využití. Mezi negativní vlivy, které překračují hranice areálu, a které nelze jednoznačně vyloučit např.:
Spotřeba technologické vody v kombinaci s MVE nacházející se ve stejném areálu může nad přípustnou mez ovlivňovat tok řeky.
Nejasný je vliv na klima a řeku sousedící s areálem z důvodu, že není dokončen plán spotřeby tepla, a není tedy zřejmé, co se s teplem bude dít a tedy jaký může mít vliv. Tento nepředvídatelný vliv bude navíc kombinován s odhadovaným ohřevem vzduchu v okolí chladících zařízení až o 7st.C.
Hluk, kdy hluková studie byla zpracována pro záměr s jinými parametry, a není tedy zaručeno, že její výstupy jsou relevantní. Dále není dořešeno použití tepla z vyrobené elektřiny, což může vést k instalaci dalších zdrojů hluku.
Rozporuplná je otázka seizmických rizik a dopadu na podzemní vody. Přípustné limity pro seismicitu nejsou sice stanoveny, nicméně vzhledem k závažnosti tohoto vlivu namítáme, že je třeba tento negativní vliv zohlednit. Za přípustnou mez je zde možné považovat takovou míru seismicity, která není postřehnutelná lidskými smysly. Pokud jsou otřesy postřehnutelné lidskými smysly, nezávisle na tom dojde-li k okamžitým prokazatelným škodám na majetku a životním prostředí, mají tyto otřesy psychologický vliv, který může ovlivnit nepřímo zdraví a také majetek v důsledku poklesu cen nemovitostí a poklesu cestovního ruchu. Přestože ze stanovisek dotčených orgánů a procesu EIA vyplývá souhlasné stanovisko, jsou předepsána opatření v
okruhu přesahujícím hranice areálu i hranice města jako např. pasportizace studní a měření otřesů. Z těchto opatření je jasné, že existují rizika pro oblast přesahující hranice areálu. Tato rizika nejsou procesem EIA dostatečně přesně kvantifikována. Není např. odhadnuta jejich pravděpodobnost, směrodatná odchylka a statistická významnost tohoto odhadu. Odhadnuté hodnoty, např. pro maximální možné otřesy, jsou blízko kritických hranic. Proto namítáme, že je absolutně nezbytné, vypracovat nezávislý znalecký posudek podle jiné metodologie. Tento posudek by měl výše uvedené výhrady k dosud existující dokumentaci napravit aby bylo možné kvalifikovaně rozhodnout. Je třeba si uvědomit závažnost rizik (zemětřesní, ztráta podzemních vod). Dále je třeba přihlédnout ke zkušenostem v zahraničí, kde i po zpracování expertních studií a „dostatečném“ posouzení rizik došlo při zahájení provozu u většiny obdobných evropských projektů k otřesům postřehnutelným lidskými smysly a v některých případech i ke škodám na majetku. Projekty podobného rozsahu, které byly kompletně dokončeny a jsou plně v provozu a bez komplikací, pokud existují, jsou v menšině. Záměr má další negativní vlivy, které sice nemají přímý vliv na životní prostředí a nejsou pro ně stanoveny přijatelné limity, ale výrazně narušují zájmy obce, občanů a jsou v rozporu s veřejnými zájmy. Budou ovlivněna vlastnická práva vznikem ochranných pásem. Občané budou omezeni vlivem opatření požadovaných Ministerstvem životního prostředí jako např. pasportizace studní v oblasti 2.6 x 2 km. Zejména však město Tanvald a ostatní subjekty v okruhu 600 x 1200 m přijdou v důsledku realizace stavby o možnost vytěžit geotermální energii použitelnou pro výrobu elektřiny v hodnotě odhadnuté na 3 miliardy kč. Tato energie bude vytěžena soukromou osobou bez přínosu pro obyvatele oblasti, pod kterou bude energie vytěžena. Toto tvrzení se opírá o následující fakta: V Souhrnné Zprávě v sekci PC 01 je uvedeno: “... Podle již existujících nebo připravovaných regulačních opatření bude zajištěno dle zákona č. 62/1988 Sb., v platném znění stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry, bude vypracován projekt prací v souladu se zákonem č. 62/1988 Sb., dále bude na základě průzkumu stanoveno chráněné území pro zvláštní zásah do zemské kůry a bude vydáno povolení báňského úřadu pro zvláštní zásah do zemské kůry. Tato opatření budou chránit realizovanou výstavbu geotermálních vrtů, horninové prostředí před případným vyčerpáním zemského tepla, zajistí nezávislost dalších, nově budovaných geotermálních zdrojů a na povrchu umožní jakoukoli jinou činnost...“ Zásadně nesouhlasíme s tvrzením, že jakákoliv opatření mohou zajistit horninové prostředí před případným vyčerpáním zemského tepla a zajistit nezávislost dalších nově budovaných geotermálních zdrojů. Z dokumentace EIA OV5051 jasně vyplývá, že pokud bude GTE v provozu, dojde k vyčerpání zemského tepla. V sekci B.I.5 dokumentace EIA je uvedeno „Teplo z jednoho vrtu je možné pro provoz elektrárny využívat přibližně 20 až 30 let a i poté ho lze využívat ještě k vytápění.“ Je tedy zřejmé, že za 20 až 30 dojde k vyčerpání energetického potenciálu k výrobě elektřiny. Ze Souhrnné Zprávy sekce PC 01 vyplývá, že rozsah území, kde bude teplo vyčerpáno výrazně přesahuje hranice areálu: „... Tvar podzemního výměníku bude mít dle projektovaných předpokladů hloubkový rozsah od 4000 do 5000m. Tvarem půjde o nepravidelný elipsoid o rozměrech cca 1200 x 600 m. ...” Teplo tedy bude odčerpáno minimálně z elipsoidu o rozměrech 1200 x 600 m, ve skutečnosti však bude vliv větší z důvodu využití tepla i z okolního podloží, kterým se podzemní výměník bude nahřívat až dojde k poklesu teploty podzemního výměníku. Tímto bude zásadním způsobem na dobu neurčitou omezena možnost města Tanvald, občanů města Tanvald, dalších subjektů působících na území města Tanvald, a příp. i okolních měst využívat geotermální teplo pro výrobu elektrické energie. Zjednodušeně řečeno: „Elektrickou energii, kterou by vyrobil pomocí geotermálních zdrojů žadatel, tj. předpokládaných 50740 MWh/rok po 20-30 let, nebude moci vyrobit v okruhu minimálně 600 x 1200 m žádný jiný subjekt, protože dojde k vyčerpání této energie Záměrem žadatele.“
Budeme-li předpokládat, že výkupní cena vyrobené elektřiny by byla obdobná jako např. výkupní cena pro větrné elektrárny pro rok 2015 stanovená ERÚ, tedy 1980 Kč/MWh, jednalo by se při dodávce 50740 MWh/rok po dobu 30 let o vytěžení geotermální energie použitelné pro výrobu elektřiny v hodnotě 3 miliardy kč. Zjednodušeně řečeno: „Město Tanvald a ostatní subjekty v okruhu 600 x 1200 m přijdou v důsledku Záměru o geotermální energii použitelnou pro výrobu elektřiny v hodnotě 3 miliardy kč.“ Z výše uvedeného vyplývá, že Záměr je nepřípustný v zóně LV, kde je plánován. Z definice zóny LV vyplývá, že pokud negativní vliv Záměru nad přípustnou mez překračuje hranice areálu, jedná se o nepřípustné využití. Namítáme, že negativní vliv nad přípustnou mez překračující hranice areálu existuje a rozhodně ho na základě současných podkladů nelze vyloučit. Rozpor s územním plánem Tanvaldu: není přípustný těžební průmysl Provozní celky, které jsou předmětem Záměru mají kromě prvků technické infrastruktury také prvky těžebního průmyslu. Průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry je hornickou činností ve smyslu ustanovení § 2 písm. f) zákona č. 61/1988 Sb. Hlubinné vrty jsou z hlediska § 34 zákona č. 61/1988 Sb. důlním dílem a zvláštním zásahem do zemské kůry. Provozní celky zahrnují hloubkové vrty do hloubky až 5000m a součástí procesu je získávat geotermální teplo pomocí těchto hlubinných vrtů. Proces, který je předmětem Záměru obsahuje kromě prvků technické infrastruktury také prvky těžebního průmyslu. Nedochází pouze ke zpracování surovin na tepelnou a elektrickou energii, ale dochází také k prvotnímu získávání geotermálního tepla. Získávání geotermálního tepla je primární sektor průmyslu, protože zajišťuje přímou produkci a suroviny pro další sféry. Do primárního sektoru je řazeno zemědělství, lesnictví, těžební průmysl a rybolov. Získávání geotermálního tepla je těžební průmysl, protože se jedná o primární získávání zemského tepla, nikoli o jeho výrobu ze suroviny dodané třetí stranou. Dle dokumentace EIA „Teplo z jednoho vrtu je možné pro provoz elektrárny využívat přibližně 20 až 30 let a i poté ho lze využívat ještě k vytápění.“ Je tedy zřejmé, že těžba geotermálního tepla po čase způsobí minimálně jeho částečné vytěžení. Když zvážíme v rámci Záměru poměr investice do těžebních zařízení (tj. minimálně podzemní část zařízení a procesu) a investice do výrobních zařízení (tj. zařízení na výrobu elektřiny a zpracování získaného geotermálního tepla) dojdeme k jasnému závěru, že těžba v Záměru dokonce výrazně převažuje nad výrobní částí. Ke stejnému závěru dojdeme, když srovnáme čas výstavby těžebních a výrobních zařízení nebo prostor, který těžební a výrobní zařízení zaujímají. Záměr obsahuje provozní celky s charakterem těžebního průmyslu a část plánovaného procesu je těžba. Jedná se tedy o Záměr, který spadá také do oblasti těžebního průmyslu. Územní plán Tanvaldu v zóně LV těžební průmysl nepřipouští. Územní plán připouští v zóně LV výrobu. Výroba je řazena do sekundárního sektoru. Získávání geotermálního tepla je primární sektor, nemůže být tedy řazeno do výroby, protože výroba je sekundární sektor. Umístění Záměru v zóně LV je tedy v rozporu s územním plánem Tanvaldu. Rozpor Záměru s definicí lehkého průmyslu Záměr je plánován v zóně LV: výroba a skladování – lehký průmysl. Definice lehkého průmyslu říká, že lehký průmysl je "výrobní činnost, která používá malé množství částečně zpracovaného materiálu pro výrobu zboží s relativně vysokou hodnotou na jednotku zboží". Vzhledem k tomu, že předmětem Záměru je získávat primární, nijak nezpracované geotermální teplo přímo z primárního přírodního zdroje pomocí hornické činnosti, nelze tuto činnost považovat za lehký průmysl.
Rozpor se standardem OSN pro klasifikace všech ekonomických aktivit Mezinárodní standard OSN ISIC pro klasifikaci všech ekonomických aktivit z roku 2008 definuje základní kategorii „Sekce C – Výroba“. V této sekci „Výroba“, které již není nadřazena žádná další kategorie, není zahrnuta výroba tepla a elektrické energie. Výroba tepla a elektřiny je zahrnuta v jiné samostatné základní kategorii „Sekce D – Elektřina, plyn, pára a úprava vzduchu“. Toto řazení je konzistentní s kategorií „Technická infrastruktura“ běžně používané při územním plánováni v České republice. Předmětem Záměru z hlediska platných mezinárodních standardů OSN není „Výroba“, a není tedy v souladu s územním plánem jeho umístění do zóny určené pro „Výrobu a skladování“. Rozpor s koncepcí územního plánování Tanvaldu V Souhrnné Zprávě sekci A.3 f) údaje o dodržení obecných požadavků na využití území je uvedeno „Platný územní plán města Tanvald z roku 2010 počítá v souladu s Národním programem snižování emisí (schválen 11. 6. 2007 usnesením vlády České republiky č. 630) a Programem ke zlepšení kvality ovzduší obce Tanvald z roku 2005 s rozvojem centrálního zásobování teplem ve městě. Rozvojové lokality pro výstavbu bytových a občanských staveb jsou situovány v dosahu stávající, resp. navrhované sítě. Lze proto předpokládat, že dodávky teplé vody z geotermálních vrtů mohou být využity pro vytápění města Tanvald, příp. i města Smržovka. V tomto případě by musel být realizovaný nový teplovod.“ Souhrnná Zpráva se odvolává na to, že územní plán počítá s rozvojem CZT ve městě. Je však důležité dodat, že územní plán také zmiňuje, že současná rezerva výkonu stávající teplárny je více než 50%, resp. 9MW výkonu. "Rozvoj centrálního zásobování teplem" zmíněný v územním plánu tedy neznamená stavbu nových tepláren, ale plánování rozvojových lokalit tam, kde vede teplovod nebo se plánuje teplovod, popřípadě výstavbu teplovodu. Z důvodu obrovské nevyužité kapacity současné teplárny není výstavba nové teplárny v souladu s územním plánem z hlediska koncepce zásobování teplem. Ke koncepci zásobování elektrickou energií územní plán uvádí v textové části: „Koncepce zásobování obce elektrickou energií je vyhovující a zůstane i nadále nezměněna“ a v části odůvodnění: „Výroba: V případě vzniku většího průmyslového odběru bude situace řešená přezbrojením trafostanice nebo postavením nové trafostanice s vrchní primární přípojkou (jedná se především o město Tanvald). Zajištění výhledového výkonu Způsob napájení města zůstane i nadále nezměněn, tj. napětím 35 kV, stávajícím vrchním systémem 35 kV. Zajištění výkonu v této lince se vymyká náplni územního plánu. Výhledový požadovaný výkon pro distribuci bude zajištěn ze stávajících trafostanic, které se přezbrojí a osadí větším transformátorem, případně budou postaveny nové.“ Je zřejmé, že územní plán Tanvaldu ve své koncepci zásobování elektrickou energií nepočítá s výstavbou nové elektrárny o výkonu 5.5MW. V územním plánu sekci Urbanistická koncepce je uvedeno: „Plochy technické infrastruktury – jsou vymezeny jako stabilizované – stávající plochy a zařízení technické infrastruktury. V oblasti rozvoje ploch technické infrastruktury je vymezena plocha pro výstavbu malé vodní elektrárny.“ Koncepce tedy kromě MVE nepočítá s rozvojem ploch TI. V odůvodnění územního plánu sekci „Východiska koncepce rozvoje území města“ je uvedeno „Stanovená koncepce rozvoje vychází zejména z následujících podmínek: transformace hospodářství – útlum průmyslové výroby, zvyšování významu terciárního sektoru;“ (pozn. jsou uvedeny i jiné podmínky, avšak je citována pouze tato relevantní). Plánovaný Záměr je částečně sektor sekundární (výroba) a částečně primární (těžba). Záměr je tedy v rozporu s východisky koncepce rozvoje území města.
V odůvodnění územního plánu sekci „Koncepce rozvoje území města“ je mimo jiné uvedeno:
“zaměřit se na kvalitativní rozvoj území, který má vést k vytvoření podmínek pro trvalou stabilizaci obyvatelstva a mírný hospodářský rozvoj, primární funkcí bude bydlení ve formě individuální, hromadné a v rámci smíšených obytných ploch rekreačních, resp. komerčních;
využít a dále rozvinout výrazný rekreační potenciál území s ohledem na kulturní, historické a přírodní hodnoty území;
koordinovat ochranu přírody a krajiny se záměry zaměřenými na využití rekreačního potenciálu území, respektovat krajinný ráz, zajistit propojení zastavěného území a volné krajiny;
rozšířit a zkvalitnit infrastrukturu pro rekreaci a turistiku, která je podmínkou pro delší pobyt návštěvníků v území;“
Koncepce rozvoje území počítá zejména s využitím území pro rezidenční a rekreační účely. Město i jeho obyvatelé, z této koncepce zakotvené v platném územním plánu, vycházeli při nákupu nemovitostí a rozvojových investicích. Vybudování elektrárny o výkonu 5.5MW a teplárny o výkonu 15MW s použitím rizikové technologie, která je zatím v Evropě raritou, by došlo v koncepci k obratu o 180 stupňů od rezidenčního a rekreačního střediska zaměřeného na terciální sektor k těžebnímu, teplárenskému a elektrárenskému středisku evropského významu. V důsledku negativních zkušeností s podobnými projekty v jiných oblastech může být ovlivněn rekreační potenciál města z důvodu obav turistů, popř. také z důvodu změny klima. Tím budou negativně ovlivněny zájmy a majetek města a občanů. Nebyl zpracován statistický průzkum mezi potenciálními návštěvníky Tanvaldu, který by dostatečně kvantifikoval riziko poklesu návštěvnosti Tanvaldu a poklesu příjmů z cestovního ruchu v důsledku realizace projektu. Z výše uvedeného je zřejmé, koncepce územního plánu Tanvaldu nepočítá s výstavbou nové elektrárny ani nové teplárny. V oblasti rozvoje ploch TI je vymezena pouze plocha pro MVE, a koncepce vychází z transformace hospodářství ve směru útlumu průmyslové výroby a zvyšování terciálního sektoru. Výstavba nové elektrárny o výkonu 5.5MW a teplárny o výkonu 15MW s použitím rizikové a v Evropě ojedinělé technologie není v souladu s touto koncepcí. V koncepci by tím došlo k obratu o 180 stupňů od rezidenčního a rekreačního střediska zaměřeného na terciální sektor k těžebnímu, teplárenskému a elektrárenskému středisku evropského významu. Rozpor s připravovanou koncepcí rozvoje na úrovni Evropské unie Připravovaná koncepce územního plánování na úrovni Evropské unie, která bude nadřazena místním koncepcím, počítá s Českou republikou jako s velmi důležitou oblastí z hlediska velkého množství podzemních vod, které jsou strategickým zdrojem nabývajícím stále většího významu. Záměr GTE představuje pro podzemní vody riziko, které ve zpracované dokumentaci není dostatečně přesně kvantifikované, a vzhledem k omezeným zkušenostem s podobnými projekty i velmi obtížně kvantifikovatelné. Nejsou odhadnuty základní parametry rizik jako pravděpodobnost, směrodatná odchylka odhadu, množství podzemních vod vystavených riziku při různých scénářích apod. Záměr vystavuje nedostatečně kvantifikovanému riziku podzemní vody, což je v rozporu s připravovanou koncepcí územního rozvoje Evropské unie, která České republice přikládá velký význam jako strategickému zdroji podzemních vod.
ÚP s výstavbou GTE nepočítá O umístění této „stavby“, která je v Evropě raritou, se má rozhodovat na základě územního plánu, který s existencí něčeho podobného nepočítal a ani v krajských metodikách ještě není tato problematika detailně řešena. Pokud by se tento Záměr realizoval, jednalo by se o jeden z nejvýznamnějších historických mezníků ve vývoji nejen města ale i energetiky v Evropě. Namítáme, že je nutné, aby takový Záměr nebyl posuzován pouze v kontextu tabulek a slovních formulací, pocházejících z doby, kdy se s možností GTE v Tanvaldě vůbec nekalkulovalo. Je důležité aby byla zohledněna věcná stránka. Věcná stránka je významnější než stránka formální. Je třeba vzít v úvahu nejen zásadní odklon od stávající platné koncepce územního rozvoje Tanvaldu a velký rozsah Záměru ve srovnání se současnými parametry města jako např. současná instalovaná teplárenská kapacita, současná spotřeba pitné vody apod., ale také jeho ojedinělost v evropských měřítcích mající charakter experimentu. Namítáme, že pokud územní plán explicitně nezmiňuje přípustnost umístění takto významného, rizikového, nevyzkoušeného, ojedinělého a z existujících tabulek a formulací vybočujícího typu projektu, není umístění takového projektu v souladu s územním plánem. Územní plán Tanvaldu zaujímá explicitní postoj k FVE i MVE. FVE je explicitně uvedena jako přípustné využití zóny LV. Rozvojová plocha pro MVE je zmíněna v urbanistické koncepci územního plánu. GTE v Tanvaldě je Záměr mnohem většího významu ve srovnání s FVE a MVE, přesto územní plán Tanvaldu GTE nezmiňuje. Namítáme, že vzhledem k ojedinělosti, relativnímu rozsahu, experimentálnímu charakteru, rizikovosti Záměru a jeho nesouladu se stávající koncepcí územního rozvoje, není jeho umístění na ploše, kde je plánován, v souladu s územním plánem, pokud územní plán toto umístění explicitně nepřipouští.
Reference
Metodika Ministerstva pro místní rozvoj k umisťování obnovitelných zdrojů
ÚP Tanvald grafika
ÚP Tanvald text
ÚP Tanvald odůvodnění
Žádost s identifikačním číslem žadatele 24217387
Dokumentace EIA
Souhrnná Zpráva
Platný mezinárodní standard ISIC pro klasifikaci všech hospodářských aktivit z roku 2008
