NÁVRH ZMĚN KONCEPCE ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

NÁVRH ZMĚN KONCEPCE ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ „Každé dítě může jít pod své možnosti, ale nikdy nad ně.“ Prof. PhDr. Zdeněk Matějček, CSc.

Asociace speciálních pedagogů ČR září 2012 1

PhDr. Marcela BERNARDOVÁ PaedDr. Stanislav DRBOUT PaedDr. Jiří PILAŘ Rada ASP ČR _____________________________________________________________________________________ Kontakt: [email protected] Informace: www.aspcr.cz Sídlo: Asociace speciálních pedagogů ČR, Vinohradská 54, 120 00 Praha 2 ISBN: 978-80-905343-0-8

2

Obsah ÚVOD 1 Východiska pro návrhy změn koncepce základního vzdělávání 1.1 Žák 1.2 ZÁKONNÝ ZÁSTUPCE 1.3 STÁT 1.4 Legislativní rámec vzdělávání v ČR 2 Integrační trendy v Evropě 2.1 Formy poskytování podpory v oblasti vzdělávání v Evropských zemích 2.2 Příprava učitele v Evropských zemích 2.3 Podpora žáka v Evropských zemích 2.4 Předškolní výchova a vzdělávání a její další vývoj v České republice v mezinárodním kontextu 3 Integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v České republice 3.1 Struktura české školy v mezinárodním srovnání 3.2 Současný systém výchovy a vzdělávání osob se speciálními vzdělávacími potřebami v České republice 3.3 Systém kurikulárních dokumentů 4 Návrh legislativních změn koncepce předškolního, základního a středního vzdělávání pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami v české republice 4.1 Předškolní vzdělávání Návrh změn koncepce předškolního vzdělávání Odůvodnění navrhovaných změn Finanční bilance navrhovaných změn 4.2 Povinnost školní docházky a základní vzdělávání Současný stav Zákon 561/2005, Školský zákon, v platném znění

6 9 10 12 12 13 14 17 19 20 23 25 25 26 27 29 29 29 32 33 35 35 40

3

Vzdělávací programy Rámcové vzdělávací programy Školní vzdělávací programy RVP ZV DSP Odůvodnění navrhovaných změn Finanční bilance navrhovaných změn Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Odůvodnění navrhovaných změn Finanční bilance navrhovaných změn Plnění povinnosti školní docházky Odklad povinné školní docházky Odůvodnění navrhovaných změn Finanční bilance navrhovaných změn Financování škola a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky Odůvodnění navrhovaných změn Finanční bilance navrhovaných změn NÁVRH LEGISLATIVNÍCH ZMĚN VYHLÁŠEK Odůvodnění navrhovaných změn Finanční bilance navrhovaných změn Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, v platném znění Obecná ustanovení Odůvodnění navrhovaných změn Finanční bilance navrhovaných změn Formy speciálního vzdělávání

4

40 42 43 44 45 46 46 49 50 50 53 54 55 55 58 58 59 59 60 60 60 63 64 65

Odůvodnění navrhovaných změn Finanční bilance navrhovaných změn Typy speciálních škol Odůvodnění navrhovaných změn Finanční bilance navrhovaných změn Odůvodnění navrhovaných změn Finanční bilance navrhovaných změn Vyhláška č. 72/2004 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, v platném znění Poskytování poradenských služeb Poradna Centrum Odůvodnění navrhovaných změn Finanční bilance navrhovaných změn 4.3 STŘEDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NÁVRH ZMĚN KONCEPCE STŘEDNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Počty žáků ve střední škole, ve třídě a pravidla pro dělení a spojování tříd při vyučování Odůvodnění navrhovaných změn Finanční bilance navrhovaných změn ZÁVĚR PŘÍLOHY Příloha č. 1 – ÚDAJE O ZNACÍCH ZDRAVOTNÍHO POSTIŽENÍ ŽÁKA Příloha č. 2 – ÚDAJE O ZNACÍCH ZDRAVOTNÍHO ZNEVÝHODNĚNÍ ŽÁKA Příloha č. 3 – ÚDAJE O ZNACÍCH SOCIÁLNÍHO ZNEVÝHODNĚNÍ ŽÁKA Příloha č. 4 – ÚDAJE O ZNACÍCH ŽÁKA DLOUHODOBĚ SELHÁVAJÍCÍHO VE VZDĚLÁVACÍM PROGRAMU Seznam použitých zkratek

67 68 68 70 73 74 74 74 74 77 79 81 82 83 83 83 85 85 86 88 88 90 92 94 96

5

Seznam tabulek Seznam použité literatury Elektronické odkazy Seznam příloh

6

97 97 98 98

ÚVOD Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen žáků), tedy dětí, které bez individuálního speciálně pedagogického přístupu jsou v procesu vzdělávání znevýhodněné a často výrazně limitované v rámci svých zdravotních, či sociálních omezení zaznamenalo v posledních patnácti letech významné pozitivní kvalitativní posuny. Proměna v pohledu na vzdělávání těchto žáků se v Evropě začala výrazněji prosazovat konkrétně během osmdesátých let minulého století. Začal být kladen větší důraz na poradenský systém ve školství, sloužící především jako odborné metodické zázemí pro školy hlavního vzdělávacího proudu a na něj navazující integrační kroky vůči žákům s různými omezeními, nejčastěji zdravotními. Zároveň bylo významně akcentováno právo rodičů na výběr vzdělávací cesty jejich dětí, což se postupně dostalo i do legislativy. Naše republika zastávala až do změny politického systému po roce 1989 spíše pozice na úrovni kvalitního, pokud možno plnohodnotného vzdělávání žáků ve speciálních školách. V devadesátých letech minulého století se začaly objevovat první případy integrace žáků do běžných škol a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy začalo na základě příkladů dobré praxe dílčím způsobem upravovat i zákonné a podzákonné normy. Největší tehdejší koncepční změnou ve vzdělávání žáků se zdravotním postižením bylo v polovině 90. let minulého století umožnění integrace do běžných škol, což doprovázelo i jisté, byť minimální finanční zvýhodnění. Trend směřující k inkluzívnímu vzdělávání získal určité systémové prvky vyhláškou č. 127/1997 Sb. o speciálních školách a speciálních mateřských školách, jíž bylo umožněno současné působení dvou pedagogů ve třídě, ale rozhodující krok v rozšíření možností podpůrných opatření vedoucích k integraci jsme zaznamenali až vydáním zákona 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném

vzdělávání (školský zákon), zákona 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a návaznými vyhláškami č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a mimořádně nadaných a č. 492/2005 Sb. o krajských normativech. Veškeré naše právní předpisy, stejně jako právní předpisy ostatních zemí zastřešuje Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením č. 10/2010 Sb. Školský zákon tak zabezpečuje rovný přístup ke vzdělání bez jakékoli diskriminace, zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce, vzájemnou úctu, respekt, solidaritu a důstojnost a všeobecný rozvoj osobnosti s důrazem na poznávací, sociální, morální, mravní a duchovní hodnoty. Zákon zajišťuje práva všech osob, tedy i těch se speciálními vzdělávacími potřebami, aby obsah, formy a metody vzdělávání odpovídaly jejich potřebám a možnostem, včetně hodnocení, přijímání a ukončování vzdělávání. Dále mají nezpochybnitelné právo na vytvoření odpovídajících podmínek pro vzdělávání, právo na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení, právo na bezplatné užívání speciálních učebnic, speciálních didaktických a kompenzačních pomůcek poskytovaných školou. Ve speciálních školách je již běžné, ale v běžných školách stále spíše výjimečné, vzdělávání alternativními komunikačními prostředky (dorozumívání prostřednictvím znakové řeči, psaní Braillovým písmem a náhradních způsobů dorozumívání). Málokdo ví, že osoby, jsou-li k tomu indikované, mají možnost žádat na řediteli školy prodloužení středního a vyššího vzdělávání. Zákon rovněž stanoví, že se vzdělávání žáků uskutečňuje za pomoci podpůrných opatření, která jsou odlišná nebo jsou poskytována nad rámec individuálních pedagogických a organizačních opatření spojených se vzděláváním žáků stejného věku ve školách,

7

které nejsou samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením (dále jen „běžná škola”), nebo ve školách samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením. Koncepce vzdělávání v naší republice je tedy založena na otevřenosti komplexní péče o žáky se zdravotním postižením nebo jiným znevýhodněním v sytému speciálního vzdělávání. Do tohoto okruhu patří vzdělávání žáků s tělesným postižením, mentálním postižením, smyslovými postiženími, vícečetným postižením, postižením řečového aparátu a z toho plynoucích komunikačních schopností, autismem či dílčími poruchami autistického spektra, vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a chování, s poruchami chování, žáků zařazených do systému zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a rovněž žáci z prostředí s nízkým sociálním a ekonomickým statusem. V současnosti musíme ale nazírat dále za obzor dneška a rozvíjet dosavadní zkušenosti ve smyslu co nejotevřenějšího školství, aby se dítě mohlo pokud možno plnohodnotně vzdělávat i ve školách běžného vzdělávacího proudu. Proto je třeba přiblížit specifika škol „běžných“ a „speciálních“ ve smyslu plnohodnotného vzdělávání v obou větvích školského systému naší republiky. Nové trendy a přístupy ke vzdělávání a podpoře osobnostního rozvoje žáků se speciálními vzdělávacími potřebami bez zbytečných traumat, necitlivých zásahů a nepedagogických postupů, vyžadují vzájemnou komunikaci a komplexní přístup, zejména zákonných zástupců, školy, pracovníků školských poradenských zařízení a odborných lékařů. Bez této spolupráce není možné splnit základní předpoklady správné integrace, natož vytváření inkluzívního prostředí, které, které klade ještě vyšší nároky na odbornost a chápání individuálních zvláštností dítěte a od nich se odvíjejících vzdělávacích potřeb, což postrádáme především u pedagogů běžných základních školách.

8

Součástí našeho materiálu je i stručný souhrn systémů vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v některých dalších evropských zemích, a to především v těch, s nimiž české speciální školství řadu let spolupracovalo a vyměňovalo si zkušenosti. Inkluze není prostředek ke vzdělávání, který se násilně nastavuje. Inkluzívní prostředí je takové prostředí ve vzdělávání, které je přirozené a nenásilné nejenom pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, ale také pro žáky, jejichž vzdělávání si speciálních přístupů nežádá. Ve stále větší míře se daří motivovat pedagogy škol hlavního vzdělávacího proudu, speciální pedagogy a odborníky v resortu školství k tomu, aby byli schopni pojímat vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami systémově, aby vzájemně spolupracovali a naslouchali si, aby tak byli schopni vzdělávat co možná nejširší okruh našich dětí a žáků. Nicméně stále není mezi pedagogy běžných škol dostatek takového zájmu, abychom mohli podmínky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných školách považovat za standardně příznivé. Základní myšlenkou naší publikace, která obsahuje návrhy nutných úprav systému vzdělávání, není proto tendenční a fundamentální volání po inkluzi za každou cenu, bez ohledu na reálnou situaci ve školství a ekonomické možnosti státu. Vycházíme z korelace reálného stavu naší ekonomiky, odborné úrovně dnešních pedagogů, jejichž příprava se v nejbližších letech pravděpodobně nezmění a vzdělávacích potřeb žáků intaktních i těch se speciálními vzdělávacími potřebami. Proto je potřebná prostupná vzdělávací soustava, která je schopna absorbovat pokud možno všechny různosti žáků, zajistit jim odpovídající vzdělávací prostředí a připravit je pro uplatnění na trhu práce.

1

Východiska pro návrhy změn koncepce základního vzdělávání

Jedním ze stěžejních podkladů tohoto koncepčního návrhu je srovnávací zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) „Rovnost a kvalita ve vzdělávání: Podpora znevýhodněných žáků a škol“1, která uvádí možné nástroje, které mohou pomoci překonat neúspěch ve školách a snížit nerovnosti ve vzdělávacím systému naší republiky.

přípravu učitelů v této oblasti, aby se srovnaly finanční možnosti škol vykrytím nároků na vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, e) zavedením povinného vzdělávání v rámci odborného kariérního růstu učitelů a supervize jejich práce s žáky.

1.1 Žák Konkrétní témata, která je třeba řešit a která jsou součástí koncepčního návrhu: a) pozice žáka, zákonného zástupce (rodiče) a státu v systému vzdělávání ve smyslu prevence selhávání v primárním vzdělávání žáků přiměřeně jejich schopnostem, tedy dle jejich opravdových možností jako prevence předčasných odchodů ze vzdělávání – pedagogicko-psychologické přístupy jako prevence chronického školního neúspěchu a získání averze ke vzdělávání, b) zajišťování rané péče a včasné intervence u dětí předškolního věku ve smyslu akcentu na předškolní vzdělávání a přípravné ročníky v základních školách běžného vzdělávacího proudu, c) zajištění potřebné prostupnosti ve vzdělávacím systému jako prevenci předčasného rozdělování žáků do různých vzdělávacích směrů a různých úrovních škol za odpovídajících nároků na schopnosti žáka, d) změny ve financování škol ve smyslu podpory vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v základních a středních školách jednak, aby školy dosáhly na odpovídající podpůrné a kompenzační pomůcky, aby školy měly dostatek financí na odbornou 1

OECD (2012), Equity and Quality in Education: Supporting Disadvantaged Students, OECD Publishing (http://dx.doi.org/10.1787/9789264130852-en)

Speciální vzdělávání je poskytováno žákům, u kterých byly zjištěny speciální vzdělávací potřeby na základě speciálně-pedagogického či psychologického vyšetření školským poradenským, nebo zdravotnickým zařízením a jejich rozsah a závažnost je důvodem k zařazení žáků do režimu speciálního vzdělávání. Zákon 531 / 2004 Sb. o předškolním, základním, středním a vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve svém § 2 hovoří o zásadách a cílech vzdělávání, z nichž se bezprostředně vztahují k tématice vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami především tyto zásady a cíle ● Rovný přístup ke vzdělání bez jakékoliv diskriminace. ● Zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce. ● Vzájemná úcta, respekt, solidarita a důstojnost. ● Všeobecný rozvoj osobnosti s důrazem na poznávací, sociální, morální, mravní a duchovní hodnoty. Tyto, na první pohled samozřejmosti, stále ještě nejsou pravidlem v našich školách, byť nás k nim zavazují i mezinárodní dokumenty naší republikou ratifikované – Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a Úmluva o právech dítěte, v níž je zakotveno také

9

bezplatné a povinné základní vzdělávání a poradenské služby všem žákům ve vzdělávání a při odborné přípravě na budoucí povolání. Problémy zaznamenáváme především ve vzdělávání žáků integrovaných do běžných základních škol, zvláště jedná-li se o žáky, jejichž problémy nejsou patrné na první pohled a zároveň významně ovlivňují jejich školní výkonnost. Velké problémy tak často čekají především na žáky s hraničním intelektem, se specifickými poruchami učení, s poruchami pozornosti z důvodů hyperaktivity (ADHD) či hypoaktivity (ADD), resp. žáci ze sociálně nepodnětného prostředí. Tito žáci při nedostatečném uplatňování speciálních didaktických přístupů mají tendenci dlouhodobě selhávat ve vzdělávání. V současném pojetí vzdělávání žáků ve školách hlavního vzdělávacího proudu, které je orientováno především na výkon, nelze ani předpokládat, že bez patřičné podpory jednotlivých škol a jednotlivých pedagogů, lze docílit správné péče o žáky se zdravotním postižením. Neméně důležitá je změna ve vnímání péče o žáky se zdravotním postižením ve smyslu poskytnutí finančních prostředků na žáka se zdravotním postižením s ohledem na jeho speciální vzdělávací potřeby pro zabezpečení všech potřebných kompenzačních pomůcek, asistentů pedagoga nebo nutných stavebních úprav v budovách tak, aby byly přístupné pro všechny žáky se zdravotním postižením a otevíraly jim možnosti zdravě soupeřit s žáky intaktními V neposlední řadě je část řešení také na přístupu státu, ve smyslu navýšení finančních prostředků na jednoho žáka se speciálními vzdělávacími potřebami pro konkrétní potřeby školy, která žáka se zdravotním postižením chce a umí vzdělávat. Funkce MŠMT je však stěžejní zejména v úpravě legislativy za podpory odborníků z praxe na všech úrovních vzdělávání a péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami včetně nutných úprav ve financování škol. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami ve smyslu vývojových

10

poruch učení nejsou pro školy hlavního vzdělávacího proudu, za použití odpovídajících vyrovnávacích opatření, výrazným problémem, se kterým by si pedagog školy hlavního vzdělávacího proudu nedovedl poradit. Je však nutné mít na paměti, že zdravotní postižení není vývojová porucha ve smyslu nápravy. Jedná se o stav osobnosti, který lze do určité míry ovlivnit s ohledem na každého jedince, za předpokladu použití vhodných pedagogických postupů s vysokou náročností na vynaložené časové období a předpokladu daných hranic možného dosažení výstupních kompetencí žáka, omezených jeho handicapem.

1.2 Zákonný zástupce Za výchovu a vývoj dítěte má prvotní odpovědnost zákonný zástupce rodič, nebo soudem ustanovený jiný zákonný zástupce (dále jen rodič). Rodičovská zodpovědnost je souhrn práv a povinností při péči o nezletilé dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj. Při výkonu práv a povinností jsou rodiče povinni důsledně chránit zájmy dítěte, řídit jeho jednání a vykonávat nad ním dohled odpovídající stupni jeho vývoje. V důsledku ke vzdělávání je rodič povinen zajistit plnění povinné školní docházky a zabezpečit vzdělávání na úrovni odpovídající rozumovým a tělesným vlastnostem dítěte. Zároveň je zapotřebí vybudovat mezi školou a rodičem takový princip důvěry, že škola bude schopna pomáhat rodičům a žákům vybírat další adekvátní vzdělávací cestu ve smyslu omezení dopadů aktuální socioekonomické situace rodiny a úrovně vztahu rodičů ke vzdělávání.

1.3 Stát Za účelem zaručení a podpory práv dítěte poskytuje stát rodičům potřebnou pomoc při plnění jejich úkolu výchovy a vzdělávání dětí.

Za tímto účelem stát zabezpečuje rozvoj institucí, zařízení a služeb pro děti ve smyslu jejich výchovy a vzdělávání. Zároveň činí všechna potřebná opatření k tomu, aby bylo zabezpečeno právo dětí pracujících rodičů využívat služeb a zařízení péče o děti, která jsou pro ně určena.

1.4 Legislativní rámec vzdělávání v ČR ● Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů¨ ● Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů ● Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů. ● Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání. ● Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů ● Uvedené zákonné normy jsou dále pro oblast vzdělávání dětí se

2

speciálními vzdělávacími potřebami rozpracovány v prováděcích předpisech, především ve vyhlášce MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů¨Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů¨. ● Vyhláška MŠMT č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. Do právních předpisů byly promítnuty nové speciálně pedagogické trendy, reagující na potřeby praxe a moderní filosofická východiska. Oblast speciálního vzdělávání v ČR přizpůsobila svou terminologii humánnějšímu pojetí a v souladu s terminologií užívanou v zemích EU a je uplatňováno označení „děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami“. Do výše uvedené vyhlášky MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, v platném znění, byli začleněni i žáci mimořádně nadaní, jejichž vzdělávání vyžaduje též mimořádná opatření nejen v oblasti metod, forem a prostředků výuky, ale i v úpravě obsahu vzdělávání.

Integrační trendy v Evropě2

Národní zprávy o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, které země v níže uvedené tabulce poskytly Evropské agentuře pro speciální vzdělávání (dále jen Agentura) jíž je Česká repub2 Zdroj Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání a Generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise

lika také členem, jasně hovoří o pozitivní tendenci rozšiřovat způsob vzdělávání s akcentem na inkluzívní prostředí v běžných školách, ale se zachováním možností vzdělávání ve speciálních třídách běžných škol či ve speciálních školách, vyžaduje-li to nejlepší zájem dítěte. Autoři studie varují před komplexním přejímáním celých systémů, nebo jejich segmentů bez vyhodnocení reálií společenských

11

a ekonomických, do kterého mají být implantovány. „Určitá praxe může fungovat v daném kontextu, ale je nepravděpodobné, že by fungovala v kontextu odlišném. Využívání zkušeností z integrace či inkluze v jiných zemích velmi často není jen pouhou otázkou napodobování jejich praxe (Pijle, 2002). V podmínkách segregovaného prostředí3 se v Evropě percentuálně vzdělává méně než 1% až téměř 5% žáků. Rozdíl je dán tradičního pojetí jednotlivých zemí, když např. v Norsku a Švédsku je vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami zajišťováno téměř bezvýhradně školami běžného vzdělávacího proudu dle místní příslušnosti. Výjimku ale tvoří žáci se sociálními, výchovnými a výraznými psychickými problémy, problémoví žáci z výchovných zařízení, kteří jsou zatíženi trestnou činností či drogovou závislostí. Do speciálních škol jsou zařazováni rozhodnutím místními samosprávami. Do státem zřizovaných škol jsou zařazováni žáci, kteří nemohou být vzděláváni v běžných podmínkách na místní úrovni a jedná se o žáky hluchoslepé, neslyšící a mentálně retardované. V běžných školách žákům pomáhají další učitelé ve třídách, nebo speciální skupiny na konkrétní předměty mimo kmenovou třídu. Ve Finsku se vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami uskutečňuje často ve speciálních školách a speciálních třídách, jejichž počet se postupně snižuje úměrně s odpovídající přípravou učitelů pracovat s těmito dětmi. V Německu je kladen důraz na integraci a inkluzi, nicméně mají téměř 4 000 speciálních škol dle deseti typů a druhů postižení. Velice

přínosná je úzká spolupráce mezi školami hlavního vzdělávacího proudu se školami speciálními. Tamní odborníci tuto spolupráci hodnotí velice kladně a společným ověřováním nových pedagogických postupů jako přínosné v dalším rozvoji inkluzívního vzdělávání. V Rakousku existuje osm typů speciálních škol a speciálních tříd. Speciální školy plní funkci Center speciálního vzdělávání, která koordinují a metodicky podporují školy běžného vzdělávacího proudu, čímž výrazně přispívají ke zkvalitňování vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných školách. Zajímavé je, že speciální školy a výchovná zařízení mohou mít své supervizory4 V Anglii, Walesu a Skotsku probíhá vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami jak v běžných třídách, ve speciálních třídách běžných škol, kombinovaně částečně ve speciálních třídách a běžných třídách podle potřeb žáků, ve speciálních školách a ve speciálních internátních zařízeních. Speciálních škol bylo v těchto zemích více než tisíc. Pro přístup Francie k problematice vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami jsou typické integrační třídy při běžných základních školách a internátní zařízení při školách středních. Speciálních základních škol je v tamním systému 60 a vzdělávají žáky s těžšími formami zdravotního postižení. Internátně bývají vzděláváni již žáci od 12 let, pokud jejich rodinné zázemí je shledáno jako výrazně nepodnětné, až ohrožující další vývoj dítěte, o čemž rozhoduje „Komise pro speciální vzdělávání na středním stupni“. Těchto

3 Pojem segregované prostředí v rámci tohoto materiálu odpovídá prostředí, v němž vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami neprobíhá v oddělených skupinách po boku jejich vrstevníků bez speciálních vzdělávacích potřeb, ale ve speciálních školách a speciálních třídách běžných škol po většinu vyučování. Nejedná se tedy o explicitně negativní, kritické pojmenování, ale o jednu z reáílných možností vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami s tím, že všechny žáky integrovat do běžných třídních kolektivů prostě není možné, ať se již jedná o důvody jakékoliv.

4 Supervize v pomáhajících profesích včetně školství je forma podpory, při níž se můžeme soustředit nejen na vlastní obtíže v práci, ale také se se svým supervizorem podělit o část odpovědnosti za práci s klienty (žáky). Zároveň to je součást našeho profesionálního růstu, která nám může otevřít naše vlastní problémy, které nás v práci brzdí, nebo odebírají potřebnou energii a jak se s nimi vypořádat.

12

internátních jednotek je téměř 15 000 a jsou nejčastěji zaměřeny na předprofesní přípravu žáků. Záměrně pomíjíme vzdělávací systémy v Itálii, Španělsku a Portugalsku, jejichž vzdělávací systémy vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami realizují téměř výhradně ve školách běžného vzdělávacího proudu bez zásadnějších speciálních didaktických přístupů a těžší formy zdravotního postižení ve specializovaných internátních zařízeních. Údaje o počtech žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, vzdělávaných v segregovaných podmínkách v procentech, z celkového počtu všech žáků v uvedených zemích:

<1% Řecko Itálie Norsko Španělsko Portugalsko Švédsko

1%–2%

2%–3%

3%–4%

4%–5%

Anglie, Wales a Skotsko Dánsko

Rakousko Finsko Francie

Belgie

Holandsko Německo

Organizace podpory učitelů, kteří pracují se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami v hlavním vzdělávacím proudu

2.1 Formy poskytování podpory v oblasti vzdělávání v Evropských zemích5 Zabezpečování podpory ve vzdělávání v Evropských zemích (SORIANO, V.: Podpora učitelů, str. 17) Ve škole Země Rakousko

Belgie

Dánsko

Mimo školu

Kým je podpora poskytována/ odkud

Komu je podpora hlavně určena

specializovaný učitel/speciální škola nebo docházející poskytovatel služeb

žák, učitel, škola

specializovaný učitel/speciální škola


doučující učitel/pedagogický sbor školy

učitel, žák

specializovaný učitel/pedagogický sbor školy nebo pracoviště pedagogicko-psychologických služeb


Kdo podporu poskytuje speciální škola, docházející poskytovatel služeb

Komu je podpora hlavně určena žák

speciální škola, podpůrné služby (PMS)

žák, rodiče, učitel, škola

místní nebo okresní pedagogické centrum, odborné specializované centrum

učitel, rodiče, škola, žák

5 Zdroj Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání a Generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise

13

specializovaný učitel/místní školský orgán

žák, učitel

odborný specialista/příslušný poskytovatel služeb


specializovaný učitel/síť speciálních podpůrných služeb


Německo

specializovaný učitel/speciální škola nebo sociální služby

žák, učitel, škola, rodina

speciální škola, středisko pedagogické pomoci, sociální služby (pro mládež a sociální věci), psychologické služby, jiné konzultační služby

učitel, škola, žák, rodiče

Řecko



speciální škola, lékařsko-pedagogické centrum

žák, rodiče, učitel, škola

Irsko


učitel, žák

podpůrné služby: středisko služby docházejících učitelů, psychologické služby

žáci, rodiče

specializovaný učitel/místní orgán

učitel, žák

Finsko

Francie

Nizozemí

Nizozemí

Norsko


učitel

koordinátor služeb/regionální podpůrná služba

učitel

podpůrný učitel/pedagogický sbor školy

učitel, žák

specializovaný učitel/pedagogický sbor nebo pracovník podpůrného týmu

žák, učitel

školní zdravotní služba

příslušné služby (zdravotní, sociální, pedagogické)

seskupení škol, národní podpůrné služby, regionální podpůrná služba

podpůrné služby (PPT) odborná specializovaná centra

14

žák

žák, rodiče

učitel, žák, žák, učitel, škola

učitel, škola, rodiče učitelé, rodiče

Španělsko

Švédsko

specializovaný učitel/pedagogický sbor školy

učitel, žák


žák

specializovaný učitel/pedagogický sbor školy

žák

Itálie specializovaný učitel/pedagogický sbor školy

žák, učitel


žák

Lucembursko

specializovaný učitel/místní orgán

učitel, žák

Portugalsko

specializovaný odborný pracovník/ SREA

žák, učitel

Spojené království (Anglie a Wales)

specializovaný učitel/pedagogický sbor nebo pracovník podpůrného týmu

Island

podpůrný učitel/pedagogický sbor školy

místní podpůrné týmy (EOEP)

učitel, škola, žák, rodiče

podpůrné služby (poskytované orgánem místní správy)

škola, rodiče

podpůrné služby (SIH)

škola, rodiče

místní zdravotní služba

žák, rodiče

místní specializované služby

středisko podpůrných služeb (SREA)

učitel, žák, škola podpůrné týmy

učitel, škola, žák, rodiče žák, učitel, rodiče škola, učitel, rodiče, žák

učitel, žák

Tabulka ukazuje kde je podpora poskytována: – jací odborní pracovníci nebo poskytovatelé služeb ve škole či mimo školu za poskytování podpory odpovídají, s jakými organizacemi nebo institucemi odborní poskytovatelé podpůrných služeb spolupracují, komu zejména je podpora určena (v případech, kde to lze, je pořadí cílových skupin uváděno podle priorit).

15

2.2 Příprava učitele v Evropských zemích 6 Pro učitele, který pracuje v oblasti speciálního vzdělávání, je odborná příprava považována za nejdůležitější faktor. Při pohledu na přípravu učitelů v evropských zemích na západ od naší republiky se vesměs vychází ze skutečnosti, že učitel v systému hlavního vzdělávacího proudu je kvalifikovaný pracovník, který je odpovědný za vzdělávání všech žáků, tedy i za adekvátní usnadnění učení každému žákovi ve třídě. Již v pregraduálním vzdělávání je budoucím pedagogům ve většině evropských zemí zdůrazňována nutnost vlastní odpovědnosti za svůj celoživotní profesní rozvoj. Je kladen důraz na získání odpovídajících znalostí a dovedností, které jim umožní reflektovat rozmanité potřeby žáků. Údaje týkající se přípravy učitelů v jednotlivých zemích se vztahují k základnímu a nižšímu stupni vzdělávání. Zmínky o vyšším stupni vzdělávání jsou v této souvislosti ojedinělé, akcent je dáván spíše na odbornost v aprobovanosti. Všichni učitelé hlavního vzdělávacího proudu získávají určitý stupeň přípravy zaměřené na speciální vzdělávání již v průběhu pregraduálního učitelského studia. Procházejí některou z forem vzdělávání zaměřeného na problematiku vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Obsah i délka studia speciální pedagogiky se v jednotlivých zemích velmi liší. Příprava je v šíři od obecných informace o rozmanitosti žáků, jejíž náplní může být obecná a praktická příprava ve specifických oblastech (např. Rakousko, Dánsko, Nizozemí, Švédsko, Norsko), až po součást jednotlivých předmětů studijního programu (např. Německo, Francie, Velká Británie). Z hlediska potřeb učitele se jako hlavní cíl ukazuje jeho vybavení základními znalostmi, které mu umožní pracovat s žáky se zřetelem k jejich odlišnostem. K získání a rozvoji specifičtějších a hlubších znalostí 6 Zdroj Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání a Generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise

16

a dovedností je zapotřebí dalšího vzdělávání, což je součástí nabídky v dalším vzdělávání pedagogů. Rozšiřující studium bývá obvykle nepovinné a probíhá formou dalšího vzdělávání. Je určené především specializovaným nebo podpůrným učitelům, kteří pracují se žáky ve speciálních školách nebo se žáky integrovaných do běžných tříd. Z toho lze usuzovat, že nezbytnou odbornou vybavenost získávají všichni budoucí učitelé již v rámci základního studia. V zemích, kde je rozšiřující studium povinné, bývá zaměřeno převážně na specializované vzdělávání v příslušných oblastech zdravotního postižení, např. studium zaměřené na poruchy sluchu nebo zraku. V dalších zemích jsou učitelé různým způsobem vedeni k tomu, aby si v zájmu získání či udržení zaměstnání nebo v zájmu odborného růstu svou kvalifikaci dalším vzděláváním prohlubovali. V některých zemích – např. v Belgii, Francii, Řecku a v Nizozemí – je u pedagogů, kteří absolvují rozšiřující studium či další specializované vzdělávání, tato skutečnost chápána jako odborný růst a zohledněna platovým postupem. To bývá stimulem, který podněcuje ostatní učitele k účasti na doplňujícím studiu. V devíti západoevropských zemích je na uchazečích z řad učitelů, kteří se chtějí zúčastnit dalšího vzdělávání, požadována předchozí odborná praxe. V rámci dalšího vzdělávání se nabízí učitelům celá řada možností. V v některých zemích je doplňující studium v případě, že není tato příprava povinná, považováno za součást dalšího vzdělávání. Mezi ně patří např. vzdělávací akce zajišťované vzdělávacími instituty, univerzitami, školskými orgány či školami. Vedle oficiálních akreditovaných se může také jednat o neoficiální formy vzdělávání, které jsou realizovány podle potřeb škol na základě dohod mezi školou a příslušnými odbornými pracovníky. Mezi organizátory krátkodobých vzdělávacích akcí zaměřených na běžné každodenní problémy, se

kterými se mohou učitelé setkávat, jsou zmiňovány speciální školy a ty školy hlavního vzdělávacího proudu, které mají s problematikou integrace, resp. inkluze zkušenosti.

2.3 Podpora žáka v Evropských zemích 7 Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání, jíž je Česká republika od roku 2002 členem, sestavila v letošním roce na základě šetření ve svých členských zemích několik základních kritérií, jejichž naplňování by mělo vést k efektivní podpoře žáka a k tvorbě kooperujícího a tedy i inkluzívního prostředí ve třídě. Aby toto prostředí mohlo být ve třídě vůbec nastoleno, musí obsahovat čtyři stěžejní prvky. Jsou jimi: 1. Respektování hodnoty odlišnosti žáků – odlišnost jedince je chápána jako zdroj a přínos pro vzdělávání; 2. Podpora všech žáků – učitelé mají vysoká očekávání ohledně výsledků vzdělávání všech žáků, ale ne na úkor přiměřenosti; 3. Spolupráce – spolupráce a týmová práce jsou zásadními součástmi přístupu každého učitele, k níž vede i své žáky; 4. Osobní profesní rozvoj – vyučování je činnost, při níž se učíme, a učitelé mají zodpovědnost za své celoživotní vzdělávání. Těchto prvků lze dosáhnout jen tehdy, když učitel je schopen naplňovat své kompetence, kterými jsou tři části: postoje, vědomosti a dovednosti. Určitý postoj či přesvědčení vyžaduje určité znalosti či úroveň pochopení a v neposlední řadě též dovednosti, které tyto znalosti umožní využívat v praxi. Pro každou identifikovanou oblast kompetencí jsou formulovány a uvedeny zásadní potřebné postoje, znalosti a dovednosti. Není proto možné, aby smysluplně v takové 7 Zdroj Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání a Generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise

třídě působil byť učitel, ale bez potřebných znalostí a zkušeností s prací s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Důležitými prvky, o nichž se zmiňují jednotlivé země a které sehrávají důležitou roli, jsou motivace a přesvědčení učitelů a jejich schopnost přijmout individuální rozdíly mezi žáky a dokázat se vyrovnat s odpovědností za všechny žáky jemu svěřené a to bez rozdílu. Odbornou podporu učitelům zajišťuje zejména specializovaný učitel, který je zodpovědný za metodické vedení práce s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Ve škole je veden jako odborný pracovník. V některých zemích, např. v Lucembursku a ve Francii, je tato úloha svěřena jiným odborným pracovníkům. Specializovaný učitel – který může být v různých zemích označován i jiným názvem – může být buď členem pedagogického sboru příslušné školy, nebo může být pracovníkem externí organizace. V obou těchto případech je podpora poskytována škole. O důležité úloze tzv. doučujícího učitele při pomoci žákům s dočasnými poruchami učení, se zmiňují v Belgii, Irsku, Španělsku a na Islandu. Tento pedagog je členem pedagogického sboru školy a je zodpovědný za poskytování podpory ve škole. Plní též důležitou úlohu v prevenci možných obtíží žáků a zajišťuje podporu ostatním členům pedagogického sboru. Zásadní role při zajišťování podpory je přikládána podpůrným učitelům. Nelze očekávat, že každý učitel bude splňovat všechny odborné předpoklady pro naplňování rozmanitých specifických potřeb žáků. ● Způsob, jakým je podpora poskytována Způsobů, jak je podpora poskytována, je celá řada. Jednotlivé typy se liší podle organizačních podmínek. Ve všech zemích je zřetelně patrný trend poskytovat žákovi nepřímou podporu, kterou

17

provádí učitel. Přímá podpora žákovi je nejčastěji poskytována zpravidla ve třídě, někdy však podle potřeb žáka a pracovních podmínek školy také mimo třídu. Doba, po kterou bude podpora poskytována – jedná-li se o podporu dlouhodobou nebo dočasnou, bývá ovlivněna potřebami žáka, učitele i opatřeními školy. Některé země uvádějí termín trvalá podpora, neboť školy zajišťují taková opatření a poskytují takové prostředky, které jsou nezbytné k tomu, aby se integrace stala kontinuálním modelem organizace vzdělávacího procesu. V některých případech se jedná o tzv. volitelnou podporu, která vychází z požadavků jednotlivých škol. Některé země se zmiňují o oficiální (formální) podpoře, která vychází z pevně stanovených dohod mezi školami, školskými orgány a poskytovateli služeb, zatímco neoficiální (neformální) podpora, o které se zmiňují, probíhá v rámci kontaktů a výměny zkušeností mezi kolegy. Při zajišťování podpory je možné využívat všech uvedených způsobů, které lze i různým způsobem kombinovat. Ze zjištěných poznatků vyplývá, že podporu lze organizovat flexibilně a rozmanitě spíše na základě skutečně formulované potřeby než na základě „předjímání“ situací či problémů v obecné rovině.

osnov, při vypracovávání individuálního vzdělávacího plánu (o němž se většina zemí zmiňuje jako o nejdůležitějším prvku podpory), případně organizováním školení a konzultací. Podpora může zahrnovat i přímou pomoc žákovi, je-li shledáno, že by bylo vhodné využít přímé individuální pomoci nebo práce v malé skupině. Podpora může směřovat také do škol formou zvláštních finančních, personálních či materiálních prostředků poskytovaných na základě jejich požadavků. Na zabezpečování podpory dětem, školám a rodičům se v úzké spolupráci se školami podílejí i služby sociální a zdravotnické. Těžištěm jejich působení bývá zajišťování podpory žáků formou rozmanitých terapeutických aktivit mimo školu nebo třídu. Někdy mohou tyto služby odpovídat i za zabezpečení nezbytného specializovaného vybavení školy. V některých zemích, jako např. ve Francii, Řecku či Německu, je úloha těchto služeb poměrně významná.

● Obsahová náplň podpory Obsahová náplň nebo zaměření, na kterou se podpora soustřeďuje, je nesmírně rozmanitá a může postihovat řadu oblastí. Na předním místě stojí informace určené učiteli a členům pedagogického sboru, které se týkají individuálních potřeb žáka, jejich naplňování a zajištění potřebného „know-how“. Informace mohou být určeny i ostatním žákům ve třídě. Podpora může zahrnovat i poskytování tzv. přímé pomoci učiteli formou pomoci při volbě vhodných výukových materiálů, při úpravě

V roce 1999 byla Česká republika zařazena do mezinárodního projektu OECD věnovaného předškolní výchově a vzdělávání v zemích OECD. Výsledkem srovnávacího projektu byla závěrečná studie (v r. 2000), která jako první podává ucelený přehled o předškolním vzdělávání, výchově a péči o děti od 0 do 6 let v mezinárodním kontextu. Obsahuje data a informace ze všech oblastí, které se děti ve věku 0-6 let dotýká – školství, zdravotnictví, sociální péče, včetně předpokládaných dalších kroků, které hodláme učinit a které nám byly odbornými komisemi OECD schváleny a doporučeny.

18

2.4 Předškolní výchova a vzdělávání a její další vývoj v České republice v mezinárodním kontextu

Tabulka č. 2 – Základní „výzvy“ OECD (Zdroj: www.rvp.cz)

1.

Předškolní vzdělávání v České republice trvale zakotvit ve vzdělávacím systému jako jeho přirozeně nezbytnou součást, resp. jako počáteční vzdělávací stupeň s jasně specifikovaným posláním (v souladu s mezinárodní standardní klasifikací označovaný 0 – preprimární úroveň vzdělávání).

2.

Zajistit maximální otevřenost a dostupnost předškolního vzdělávání všem dětem předškolního věku (tří až šestiletým). Zajistit každému dítěti zákonný nárok na předškolní vzdělávání a reálnou možnost jej naplnit bez ohledu na zaměstnanost rodičů a na to, z jakého prostředí či podmínek dítě pochází, jakého je původu, rasy či pohlaví.

3.

Využít pokles předškolní populace ke zkvalitnění podmínek předškolního vzdělávání i k zajištění všeobecné dostupnosti (ponechat současnou síť mateřských škol, dále ji neredukovat, využít ji k integraci dětí sociálně, kulturně či zdravotně handicapovaných, k aplikaci programu přípravných tříd, zařazovat všechny děti bez jakýchkoli omezování).

4.

Ponechat únosnou finanční spoluúčast rodičů na předškolním vzdělávání, zároveň však propracovat systém sociálních úlev, které budou přiznávané podle ekonomických možností rodičů, a stanovit způsob jejich kompenzace mateřským školám.

5.

Vypracovat rámcový program předškolního vzdělávání a jeho prostřednictvím nově formulovat rámcové cíle, obsah, předpokládané výsledky (očekávané kompetence dítěte) a zároveň i psychohygienické, psychosociální, pedagogické, organizační, materiální, a personální podmínky, za nichž může (musí) být předškolní vzdělávání uskutečňováno. Univerzální platnost rámcového vzdělávacího programu stanovit zákonem. Vytvářet podmínky a prostor pro to, aby školy – při zachování nezbytných (legislativně stanovených) podmínek – mohly reagovat na konkrétní možnosti a potřeby dětí, na zájmy rodičů, na místní situaci i okamžitou životní realitu a aby si na základě své autonomie vytvářely programy vlastní, které těmto požadavkům lépe vyhoví.

6.

Ve spolupráci s odbornými partnery vytvářet podmínky pro předškolní vzdělávání dětí, u nichž lze předpokládat problémy v sociální integraci i ve vzdělávání. Aplikovat v předškolním vzdělávání programy pro děti ze sociokullurního či jazykově odlišného či málo podnětného prostředí, pro děti se zdravotním postižením, děti vývojově nezralé, s nerovnoměrným vývojem, s logopedickými, komunikativními, osobnostními či jinými problémy) a snížit tak riziko jejich možných vzdělávacích obtíží a následného vylučování ze vzdělávání a společnosti.

7.

Pro předškolní vzdělávání zajistit vyhovující profesionální zázemí, které by dostatečně reagovalo na novou situaci (nutnost pracovat jiným, více profesionálnějším a náročnějším způsobem, vyrovnat se s vyšší autonomií a odpovědností, zvládat širší spektrum odborných i osobnostních kompetencí) a uplatnit požadavky na práci pedagogů jak v odborné přípravě (pregraduální) – zavedením terciárního vzdělávání poskytovaného pro tento vzdělávací stupeň na úrovni vyšších odborných škol nebo úrovni vysokoškolské, tak v oblasti dalšího vzdělávání. V této souvislosti zajistit, aby učitelství pro mateřské školy bylo zařazeno mezi koncesované profese.

19

8.

Vytvářet prostor a podmínky pro nový vztah rodiny a předškolních institucí. Podporovat maximálně otevřenou vzájemnou komunikaci, neformální kooperaci a spoluúčast. Aplikovat programy, které podporují aktivní postavení rodičů ve spolupráci s mateřskou školou. Podporovat všechny aktivity, které otevírají mateřskou školu rodičům i veřejnosti.

9.

Podporovat výzkumné i realizační projekty výchovy a vzdělávání dětí předškolního věku. Vytvářet podmínky pro vznik a rozvoj vzdělávacích projektů a programů, které mohou stávající nabídku zkvalitnit, oživit a zpestřit a které mohou být pro děti, rodiče i odborné partnery nové, zajímavé a přitažlivé.

10.

Rozvíjet flexibilnější a otevřenější systém výchovy a vzdělávání a nabízet možnost výběru různých alternativ pomoci rodině v péči o dítě mladší tří let; vytvářet možnosti pro pomoc neúplným rodinám, resp. osamělým matkám, vytvářet příležitosti k parciální návštěvě předškolních zařízení jako obohacení programu dítěte, které je v péči rodiny; podporoval institucionální péči jako prostor pro práci s rodinou, pro prevenci a včasnou diagnostiku vývojových poruch, pro prevenci ústavní výchovy, jako psychoterapeutické prostředí pro dítě.

Klíčovým výstupem celého projektu však byly Závěry a doporučení formulované expertním týmem komisařů OECD.

3

Integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v České republice

3.1 Struktura české školy v mezinárodním srovnání Srovnávání školských systémů jednotlivých zemí umožňuje Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání – ISCED (Internacionál

Standard Clasification of Education). Tato mezinárodní norma pro klasifikaci vzdělávání, která byla vypracována experty UNESCO a přijata na jeho zasedání v roce 1977, má sloužit jako nástroj ke shromažďování a zpracovávání srovnatelných ukazatelů v oblasti vzdělávání v jednotlivých zemích i v mezinárodním měřítku.

Tabulka č. 4 – Mezinárodní norma pro klasifikaci vzdělávání (ŠVARCOVÁ, I.: Základy pedagogiky) Stupeň ISCED ISCED 0

20

Název a odpovídající úroveň v českém školském systému Předškolní (preprimární) stupeň školství – Pre – primary education mateřská škola, přípravný stupeň speciální základní školy, přípravné ročníky základní školy

ISCED 1

Primární školství – Primary education 1. až 5. ročník základní školy, 1. a 2. stupeň základní školy praktické (zvláštní) školy, speciální základní škola

ISCED 2

Nižší sekundární/střední školství – Lower secondary education veškeré druhy vzdělávání po 5. ročníku základní školy před střední školou (tj. 6. až 9. ročník základní školy, nižší stupeň šestiletých a osmiletých gymnázií), 3. stupeň školy, základní školy praktické, kurzy k doplnění základního vzdělání

ISCED 3

Vyšší sekundární/střední školství – Upper secondary education veškeré střední školy, (tj. vyšší stupeň gymnázia, střední odborné školy, 2 – 4letá střední odborná učiliště), rekvalifikační kurzy ukončené závěrečnou zkouškou

ISCED 4

Nevysokoškolské terciární školství – Non-university tertiary education školy zajišťující postsekundární vzdělávání, tj. následující po vyšším sekundárním vzděláván, avšak nevedoucí ke získání vysokoškolské kvalifikace (pomaturitní studium na jazykových školách, vyšší odborné školy, poslední dva ročníky konzervatoře, akreditované kurzy aj.)

ISCED 5

Vysokoškolské terciární školství – Higer/university education vysoká škola v našem smyslu (tj. většinou 3 – 6leté diplomové studium, bakalářské i magisterské)

ISCED 6

Doktorské studium – Post-graduate/doctoral studies (jednotlivé země mají různé typy vztahů a přechodů mezi ISCED 5 a ISCED 6)

Přestože je české školství jako celek shodné se školstvím v jiných zemích či se mu podobá, existují některé dílčí, ale významné odlišnosti. První odlišnost se objevuje již na úrovni ISCED 2. Zatímco ve většině zemí západní Evropy existuje trend k jednotnému nižšímu střednímu školství, v českém systému byl princip jednotného školství opuštěn.. Část populace se může vzdělávat diferencovaně již po ukončení 5., resp. 7. ročníku základní školy, a to v osmiletých nebo šestiletých gymnáziích. U nás se opuštění principu jednotného vzdělání veškeré populace do věku 14 až 15 let po roce 1989 považovalo za výdobytek demokracie, experti OECD, kteří posuzovali současné české školství, však nevidí tuto změnu jako jednoznačně pozitivní.

3.2 Současný systém výchovy a vzdělávání osob se speciálními vzdělávacími potřebami v České republice Podle zákona č. 561/2004 o předškolním, základním, středním a vyšším vzdělávání (školský zákon) je vzdělávání v České republice založeno na zásadách: ● rovného přístupu každého státního občana České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana,

21

● zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce, ● vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělávání, ● bezplatného základního a středního vzdělávání státních občanů České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ve školách, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, ● svobodného šíření poznatků, které vyplývají z výsledků soudobého stavu poznání světa a jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání, ● zdokonalování procesu vzdělávání na základě výsledků dosažených ve vědě, výzkumu a vývoji a co nejširšího uplatňování účinných moderních pedagogických přístupů a metod, ● hodnocení výsledků vzdělávání vzhledem k dosahování cílů vzdělávání stanovených tímto zákonem a vzdělávacími programy, ● možnosti každého vzdělávat se po dobu celého života při vědomí spoluodpovědnosti za své vzdělávání.

3.3 Systém kurikulárních dokumentů V souladu s novými principy kurikulární politiky, zformulovanými v Národním programu rozvoje vzdělávání v ČR (tzv. Bílé knize) a zakotvenými v zákoně o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, se do vzdělávací soustavy zavádí nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let. Tyto dokumenty jsou vytvářeny na dvou úrovních – státní a školní. Státní úroveň představují Národní program vzdělávání (NPV) a Rámcové vzdělávací programy (RVP). Zatímco NPV formuluje požadavky na vzdělávání, které jsou platné v počátečním vzdělávání jako celku, RVP vymezují závazné rámce vzdělávání pro jeho jednotlivé etapy (pro předškolní, základní, a střední vzdělávání). Školní úroveň představují školní vzdělávací programy (ŠVP), podle nichž se uskutečňuje

22

vzdělávání na jednotlivých školách. Školní vzdělávací program si vytváří každá škola podle zásad stanovených v příslušném RVP. Rámcové i školní vzdělávací programy jsou veřejné dokumenty přístupné pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost (VÚP, 2004). Tabulka č. 5 – Systém kurikulárních dokumentů (VÚP, 2004) STÁTNÍ ÚROVEŇ

NÁRODNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ (NPV)

RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY (RVP)

RVP PV

RVP ZV

RVP GV

OSTATNÍ

RVP*

RVP SOV

ŠKOLNÍ ÚROVEŇ

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY (ŠVP)

Legenda: RVP PV – Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání; RVP ZV – Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání; RVP GV – Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání; RVP SOV – Rámcový vzdělávací program (programy) pro střední odborné vzdělávání. Ostatní RVP – rámcové vzdělávací programy, které kromě výše uvedených vymezuje školský zákon – Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání, Rámcový vzdělávací program pro jazykové vzdělávání

4

NÁVRH LEGISLATIVNÍCH ZMĚN KONCEPCE PŘEDŠKOLNÍHO, ZÁKLADNÍHO A STŘEDNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PRO ŽÁKY SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI V ČESKÉ REPUBLICE

4.1 PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NÁVRH ZMĚN KONCEPCE PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Poslední rok před nástupem k plnění povinné školní docházky je povinností zákonných zástupců přihlásit dítě k předškolnímu vzdělávání v ● Mateřské škole nebo ● Přípravné třídě s tím, že pro všechny děti s odkladem školní docházky jsou povinné. Stávající legislativa

Návrh legislativních změn

Zákon 561/2005, Školský zákon § 34 Organizace předškolního vzdělávání (1) Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti let. (2) Ředitel mateřské školy stanoví v dohodě se zřizovatelem místo, termín a dobu pro podání žádostí o přijetí dětí k předškolnímu vzdělávání od následujícího školního roku a zveřejní je způsobem v místě obvyklým. (3) Ředitel mateřské školy rozhoduje o přijetí dítěte do mateřské školy, popřípadě o stanovení zkušebního pobytu dítěte, jehož délka nesmí přesáhnout 3 měsíce.

23

(4) K předškolnímu vzdělávání se přednostně přijímají děti v posled- (4) K předškolnímu vzdělávání se přijímají všechny děti v posledním ním roce před zahájením povinné školní docházky. Pokud nelze dítě roce před zahájením povinné školní docházky. v posledním roce před zahájením povinné školní docházky přijmout z kapacitních důvodů, zajistí obec, v níž má dítě místo trvalého poa) Pokud nelze dítě v posledním roce před zahájením povinné školní bytu, zařazení dítěte do jiné mateřské školy. docházky přijmout z kapacitních důvodů, zajistí obec, v níž má dítě místo trvalého pobytu, zařazení dítěte do jiné mateřské školy nebo do přípravné třídy základní školy zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu (§ 178 odst. 2), v němž má žák místo trvalého pobytu (dále jen „spádová škola“), pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu, pokud lze předpokládat, že toto vzdělávání vyrovná vývoj dítěte. b) Pokud nelze dítě v posledním roce před zahájením povinné školní docházky přijmout z důvodu zdravotního postižení nebo zdravotního znevýhodnění zajistí obec, v níž má dítě místo trvalého pobytu, zařazení dítěte do přípravné třídy základní školy zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu (§ 178 odst. 2), v němž má žák místo trvalého pobytu (dále jen „spádová škola“), pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu, pokud lze předpokládat, že toto vzdělávání vyrovná vývoj dítěte. (5) Při přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání je třeba dodržet podmínky stanovené zvláštním právním předpisem 22) (6) O přijetí dítěte se zdravotním postižením rozhodne ředitel mateřské školy na základě písemného vyjádření školského poradenského zařízení, popřípadě také registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost.

24

(7) Dítě může být přijato k předškolnímu vzdělávání i v průběhu školního roku (8) Zřizovatel může určit mateřskou školu nebo její odloučené pracoviště ke vzdělávání dětí zaměstnanců zřizovatele nebo jiného zaměstnavatele. Na tuto mateřskou školu nebo odloučené pracoviště se nevztahují odstavce 2 až 4 a § 35 odst. 1. O přijetí do této mateřské školy nebo odloučeného pracoviště rozhoduje ředitel na základě kritérií stanovených zřizovatelem, je-li jím stát, kraj, obec nebo svazek obcí, a v ostatních případech rozhoduje na základě kritérií stanovených vnitřním předpisem právnické osoby vykonávající činnost školy. Kritéria pro přijímání do mateřské školy se zveřejňují předem, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (9) Vzdělává-li se dítě v mateřské škole pravidelně kratší dobu, než odpovídá provozu, v němž je vzděláváno, může se ve zbývající době vzdělávat další dítě, aniž by se započítávalo do počtu dětí v mateřské škole pro účely posouzení souladu s nejvyšším povoleným počtem dětí zapsaným v rejstříku škol a školských zařízení podle § 144 odst. 1 písm. e). (10) V měsících červenci a srpnu lze přijmout do mateřské školy děti z jiné mateřské školy, a to nejvýše na dobu, po kterou jiná mateřská škola přerušila provoz. Na přijímání dětí podle věty první se nevztahuje nejvyšší povolený počet dětí zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení podle § 144 odst. 1 písm. e), ředitel mateřské školy však je povinen zajistit, aby počet dětí, které se účastní vzdělávání v témž okamžiku, nepřekročil nejvyšší povolený počet dětí.

25

§ 35 (1) Ředitel mateřské školy může po předchozím upozornění písemně oznámeném zákonnému zástupci dítěte rozhodnout o ukončení předškolního vzdělávání, jestliže a) se dítě bez omluvy zákonného zástupce nepřetržitě neúčastní předškolního vzdělávání po dobu delší než dva týdny, b) zákonný zástupce závažným způsobem opakovaně narušuje provoz mateřské školy, c) ukončení doporučí v průběhu zkušebního pobytu dítěte lékař nebo školské poradenské zařízení, d) zákonný zástupce opakovaně neuhradí úplatu za vzdělávání v mateřské škole nebo úplatu za školní stravování (§ 123) ve stanoveném termínu a nedohodne s ředitelem jiný termín úhrady. (2) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o podmínkách provozu mateřské školy, organizaci předškolního vzdělávání, zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, jejich stravování a další speciální péči o děti.

(2) Odstavec 1, písm. a), b), d), nelze uplatňovat, pokud je dítě v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Ředitel mateřské školy může po předchozím upozornění písemně oznámeném zákonnému zástupci dítěte, požádat o součinnost plnění povinností, vyplývajících z předškolního vzdělávání dítěte v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, orgány sociálního odboru péče o rodinu a dítě, nebo orgány činné v trestním řízení. (3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o podmínkách provozu mateřské školy, organizaci předškol-

26

ního vzdělávání, zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, jejich stravování a další speciální péči o děti. (4) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o podmínkách předškolního vzdělávání v posledním roce před nástupem dítěte k plnění povinné školní docházky. Odůvodnění navrhovaných změn V současné době je řada zákonných zástupců, kteří žádají pro své dítě odklad povinné školní docházky. Důvody mohou být různé a zcela jistě je často uplatnění odkladu povinné školní docházky opodstatněné. Jsou však stále častější případy, kdy dítě nenavštěvuje předškolní zařízení a také v posledním roce před nástupem do školy pobývalo doma v rodinném prostředí. Odklad se v takovém případě jeví nevhodným a to i v situaci, že se jedná o dítě se zdravotním postižením. Nejčastější důvody odkladu povinné školní docházky: · „nezralost“ dítěte, · nevyrovnaný vývoj osobnosti dítěte, · hyperaktivní dítě, · zdravotní postižení dítěte. K žádosti zákonných zástupců o odklad povinné školní docházky se vyjadřuje odborný lékař a školské poradenské pracoviště. Pokud dítě nenavštěvovalo ani v posledním roce před nástupem do školy předškolní zařízení a pobývalo v domácím prostředí, lze takový způsob výchovy považovat za ten nejlepší pro dítě – kde je mu věnována veškerá péče a pozornost, ale dítěti zcela chybí zkušenosti v sociální oblasti (vrstevníci, sociální vztahy, povinnost, společná hra…) a dítě se tak stává sociálně znevýhodněným. V případě, že rodinné zázemí není podnětné a nerozvíjí dítě v oblastech poznávání a rozvoje osobnosti, pak se dítě stává opožděné v kontextu se svými vrstevníky, kteří navštěvovali mateřskou školu. Často se pak může stát, že takové dítě zaostává v běžných zkušenostech a vědomostech za svými vrstevníky do takové míry, že jej lze mylně považovat pro školské účely, za dítě s lehkou mentální retardací. Odklad povinné školní docházky, bez povinnosti navštěvovat předškolní zařízení nebo přípravnou třídu je v tomto případě kontraproduktivní a nevhodné řešení.

27

Pedagogická praxe opakovaně ukázala, že pobyt v předškolním zařízení alespoň v období posledního roku před nástupem do školy je pro dítě důležitým krokem v rozvoji jeho osobnosti. Prostředí mateřské školy učí dítě formou hry sociálním vztahům, komunikaci s vrstevníky a s dospělými osobami mimo rodinu, rozvíjí jejich vnímání a schopnost vlastního názoru a rozhodování. Cílem přípravné třídy je systematicky připravovat děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně znevýhodněné a u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj k bezproblémovému začlenění do vzdělávacího procesu od 1. ročníku základní školy a předcházet tak u nich případným neúspěšným začátkům ve školní docházce, které by mohly obrazit průběh jejich dalšího vzdělávání a tím i jejich perspektivy v dalším životě. Stanoveného cíle se dosahuje uplatňováním nejrůznějších vzdělávacích prostředků, které svým obsahem i formou odpovídají stupni vývoje dětí při zachování potřebné míry psychologické a speciálně pedagogické intervence u dětí předškolního věku s nerovnoměrným vývojem a s obtížemi v adaptaci. Finanční bilance navrhovaných změn V případě povinnosti docházet do předškolního zařízení, nebo navštěvovat přípravnou třídu v posledním roce před nástupem do školy, sebou nese nutnou změnu ve způsobu financování a provozu mateřských škol a zároveň navýšení finančních prostředků pro základní školy, které provozují přípravnou třídu. Nepochybně se jedná o zabezpečení dostatku míst v mateřských školách pro děti, které jsou ve věku před nástupem do školy. Protiváhou navýšení finančních prostředků jsou skutečnosti, které se týkají rodiny a dobré investice do budoucnosti – do našich dětí. Pokud dítě navštěvuje předškolní zařízení nebo přípravnou třídu, může rodič, který byl dosud na rodičovské dovolené, nastoupit do zaměstnání. Dítě, které nastupuje do školy v situaci, že má základní potřebné informace, umí komunikovat a rozvoj jeho osobnosti je vyrovnaný, nastupuje do školy s předpokladem úspěšného absolvování výuky v plném rozsahu. U dětí, které mají diagnostikováno zdravotní postižení lze včas zajistit vhodná vyrovnávací a podpůrná opatření, která v době plnění povinné školní docházky mohou zmírnit zdravotní handicap dítěte. Včasná a správná diagnostika může pomoci pro dítě zvolit vhodný vzdělávací program a správné pedagogické metody a postupy práce.

28

4.2 POVINNOST ŠKOLNÍ DOCHÁZKY A ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ SOUČASNÝ STAV Základní škola Kvalifikovaný sociologický průzkum postojů společnosti, to znamená pedagogické i nepedagogické veřejnosti, k integrovanému vzdělávání postižených žáků, jehož výsledky by bylo možno kvantifikovat a statisticky vyhodnotit, u nás dosud nebyl proveden. Z dílčích zkoumání však vyplývá, že v žádné sociální skupině nejsou postoje k integrovanému vzdělávání zcela jednotné (Švarcová, 2006). Názory na „integraci“ žáků s postižením se stále vyvíjejí a mění i v průběhu času. Od počátečních představ, že bude možno v krátkém časovém období zrušit veškeré speciální školy, kde se jako důvod nejčastěji uvádí vysoké finanční náklady na speciální vzdělávání, a všechny děti vzdělávat ve spádových školách hlavního vzdělávacího proudu, přes skepsi způsobenou neúspěchy, které byly způsobeny ukvapeností prvních integračních pokusů, kdy se děti pouze převedly z jedné školní budovy do druhé, aniž by byly vytvořeny a zajištěny základní podmínky pro vzdělávání těchto dětí, až po opravdu odborné postoje, na základě kterých by byla provedena taková opatření, která by vedla k vytvoření prostředí vhodného pro všechny žáky s postižením. Individuální integrace žáka se zdravotním postižením – Žák je vzděláván na základě uplatnění podpůrných a vyrovnávacích opatření v souvislosti ke konkrétnímu typu zdravotního postižení – IVP – vypracovaný na základě ŠVP konkrétní školy, odstavce D, kapitoly 8. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami – Kompenzační, rehabilitační pomůcky – Asistent pedagoga Skupinová integrace žáka se zdravotním postižením – Ve třídě, nebo skupině žáků, samostatně zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. – Škola má vypracovaný ŠVP podle RVP ZV s přílohou LMP. Základní škola praktická Základní škola, samostatně zřízená pro žáky se zdravotním postižením. Speciální vzdělávání se poskytuje žákům, u kterých byly speciální vzdělávací potřeby zjištěny na základě speciálně pedagogického, popřípadě psychologického vyšetření školským poradenským zařízením a jejich rozsah a závažnost je důvodem k zařazení žáků do režimu speciálního vzdělávání. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími a vzdělávání žáků mimořádně nadaných se uskutečňuje s využitím vyrovnávacích a podpůrných opatření. Vyrovnávacími opatřeními při vzdělávání žáků se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním se rozumí využívání pedagogických, popřípadě speciálně pedagogických metod a postupů, které odpovídají vzdělávacím potřebám žáků, poskytování individuální podpory v rámci

29

výuky a přípravy na výuku, využívání poradenských služeb školy a školských poradenských zařízení, individuálního vzdělávacího plánu a služeb asistenta pedagoga. Škola tato opatření poskytuje na základě pedagogického posouzení vzdělávacích potřeb žáka, průběhu a výsledků jeho vzdělávání, popřípadě ve spolupráci se školským poradenským zařízením. Podpůrnými opatřeními při vzdělávání žáků se zdravotním postižením se rozumí využití speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů, zařazení předmětů speciálně pedagogické péče, poskytování pedagogicko-psychologických služeb, zajištění služeb asistenta pedagoga, snížení počtu žáků ve třídě nebo studijní skupině nebo jiná úprava organizace vzdělávání zohledňující speciální vzdělávací potřeby žáka. Podpůrnými opatřeními při vzdělávání mimořádně nadaných žáků se rozumí využití speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, didaktických materiálů, poskytování pedagogicko-psychologických služeb, nebo jiná úprava organizace vzdělávání zohledňující vzdělávací potřeby těchto žáků. Zásady integrace žáků s tělesným postižením ● doporučují se speciálně pedagogické služby, minimálně 3 návštěvy odborného pracovníka za školní rok – pomoc při vytváření IVP, pomoc s vedením a přípravou asistenta ● doporučuje se navýšení hodin pro učitele na individuální práci s dítětem (min. 2 hodiny týdně) a na vlastní každodenní přípravu (min. 5 hodin týdně) velmi důležité je zaměření na nejčastější problematické oblasti: ● grafomotorika (uvolňovací cvičení a rozvoj) ● prostorová orientace a představivost – maximální názornost, časté opakování, zaměření na konkrétní myšlení, ● pomalé osobní tempo, snížení objemu učiva, ● narušená komunikace – spolupráce s odborným pracovištěm, ● asistent učitele nebo osobní asistent je do třídy doporučen vždy na základě odborného posouzení speciálně pedagogickým centrem a pracuje pod vedením učitele, ● speciálně pedagogické pracoviště poskytuje odborné vedení učitelům i asistentům, ● kvůli správnému polohování dítěte a uvolnění spasticity před motorickými výkony je důležitá znalost synergické a myofasciální techniky, s níž mohou učitele seznámit pracovníci speciálně pedagogického pracoviště, ● z dalších odborných technik je vhodné poskytovat dítěti logopedickou, arteterapeutickou nebo ergoterapeutickou péči, kterou může zajistit speciální pedagog školy nebo vedoucí některého zájmového kroužku, který při škole působí. ● Jaké speciální úpravy ve třídě nebo pomůcky mohou potřebovat děti s tělesným postižením při integraci do běžné ZŠ: ● schodolez (plošina, nájezd apod.)

30

● ● ● ● ● ●

úprava sociálního zařízení vozík speciální lavice a židle koberec nebo jiná protiskluzová podlahová krytina pro snazší lezení matrace nebo žíněnka pro možnost odpočinku a srovnání těla protiskluzová fólie či příchytná magnetická deska, silné psací náčiní nebo nástavce, speciální nůžky, ve vyšších třídách počítač (s upravenou klávesnicí nebo krytem) ● xeroxovací tabule či kopírka ● případně jiné materiální vybavení dle individuálních potřeb Zásady integrace dítěte se sluchovou vadou ● pokud možno menší počet dětí ve třídě (není zcela nezbytné, záleží na dítěti a učitelce), ● dítě sedí při klasickém uspořádání lavic v prostřední řadě, druhé až čtvrté lavici blíže ke katedře, ● optimální je třída s kobercem nebo koberec alespoň pod lavicemi dětí kvůli pohlcování rušivých zvuků (některé školy to řeší umístěním odřezku koberce pod lavici a židli dítěte se sluchovým postižením, lepší než nic), ● kontakt s konkrétním pedagogem před začátkem školního roku, sejít se v kombinaci učitel, dítě, rodiče, pracovník Střediska rané péče či SPC, ● umožnit dítěti seznámit se předem s prostředím třídy, ● probrat s pedagogem technické problémy týkající se sluchadel, zajistit baterie ve škole, ● využívat všech možných technických pomůcek, jsou-li dítěti ku pomoci, ● na začátku školního roku je dobré usnadnit dítěti se sluchovým postižením seznámení se spolužáky (cedulky se jmény na lavicích pro čtenáře, seznamovací hry se jmény,…), ● učitel by měl výrazně, ale ne přehnaně artikulovat, výhodou jsou nalíčené rty, velkou nevýhodou vousy (pro děti, které jsou odkázány na odezírání), ● častá komunikace učitele s rodiči, osvědčilo se zavedení notýsku na úkoly a vzkazy, který používá jak učitel, tak rodiče, ● ve třídě je potřeba udržovat klid a řád, pro děti se sluchovým postižením se osvědčuje hodně strukturovaný program, potřebují vědět, kdy a co se bude dít, chaos jim nesvědčí a ve velkém hluku nemají možnost rozumět mluvené řeči, ● problémem je práce ve skupině, učitel by měl buď reprodukovat, co ostatní děti řekly, nebo zvolit jinou formu, samozřejmě pokud na tom dítě není tak, že spolužákům rozumí. Je ale v každém případě nutné, aby dítě na všechny mluvící vidělo, aby mělo možnost se

31

otáčet dozadu při čtení po lavicích a podobně. Učitel by měl volat děti jménem, aby dítě se sluchovým postižením vědělo, na koho se soustředit, ● před sdělením důležité informace či instrukce třeba po samostatné práci je nutno dítě upozornit, že bude učitel mluvit, jinak to ono samo zaznamená, až když mu půlka informací uteče, ● upozornit dítě na náhlou změnu tématu, ● ve zvýšené míře psát na tabuli, používat názorné pomůcky. Zásady integrace dítěte se zrakovým postižením ● požadavky na organizaci třídy: snížený počet žáků ve třídě, pomocný učitel (asistent učitele) do výuky. Doporučení vydává SPC, samozřejmě platí čím těžší zrakové postižení, tím větší oprávněnost, ● požadavky na zařízení: lavice se sklopnou deskou a úložným prostorem nebo speciální přenosná sklopná deska, lokální přisvícení, žaluzie do oken (podle druhu zrakového postižení), ● požadavky na učební pomůcky: speciální optické pomůcky, kopírka – zvětšený tisk, upravené obrázky (např. černá kontura, větší velikost, méně detailů), psací potřeby s kontrastní stopou, slepecký psací stroj, slepecký papír, speciální souprava pro rýsování, speciální fólie na rýsování, reliéfní obrázky, reliéfní mapy, speciální pomůcky pro přípravu čtení a psaní nevidomých, učebnice v bodovém písmu, elektronické digitální pomůcky, ozvučené míče, rotopedy apod., ● požadavky na učební osnovy: lišit se budou podle stupně zrakové vady. U dětí prakticky nevidomých a nevidomých jsou odlišnosti v osnovách výtvarné výchovy, praktických činností, tělesné výchovy, vždy je možná úprava podle IVP, ● požadavky na učební postupy: podle stupně zrakové vady. Čím těžší zraková vada, tím se více liší metodika učebních postupů od běžných. Obecně platí: pomalejší tempo, více času, slovní popis, individuální přístup, ● požadavky na vyučujícího: větší flexibilita, odvaha experimentovat, větší spolupráce s rodinou, účast na vzdělávacích akcích pořádaných SPC pro zrakově postižené, zájem o problematiku zrakového postižení, naučit se zacházet se speciálními pomůckami (úzká spolupráce se speciálním pedagogem SPC), práce v tandemu (asistent pedagoga zařazený do výuky). Požadavky na potřebné technické, personální a materiální vybavení: jsou součástí individuálního vzdělávacího plánu, tudíž se liší podle individuálních potřeb jednotlivých žáků. Většinu pomůcek hradí odbor sociálních věcí příslušné městské části nebo obce, ostatní pomůcky zapůjčuje SPC zabývající se problematikou žáků se zrakovým postižením zdarma včetně učebnic v bodovém písmu, shodují-li se s učebnicemi dané školy. Individuální přepisy učebnic hradí škola z navýšeného normativu na integrovaného žáka mzda asistenta či pomocného učitele do výuky, při těžkých zrakových vadách instruktora POSP (prostorové orientace a samostatného pohybu – chůze s dlouhou bílou holí). Výdaje za papír (speciální slepecký, kancelářský do tiskárny a kopírky), relaxační materiál, tmely, pasty, modelovací hmoty apod.

32

Sociální a psychologické aspekty integrace žáků se zdravotním postižením Kvalifikovaný sociologický průzkum postojů pedagogické i nepedagogické společnosti k integrovanému vzdělávání postižených žáků, jehož výsledky by bylo možno kvantifikovat a statisticky vyhodnotit, u nás dosud nebyl proveden. Z dílčích zkoumání však vyplývá, že v žádné sociální skupině nejsou postoje k integrovanému vzdělávání zcela jednotné. Pokusíme-li se získané názory shrnout, můžeme konstatovat, že značný počet speciálních pedagogů se k integraci staví spíše kladně, ovšem za předpokladu, že budou splněny všechny podmínky nezbytné k tomu, aby žák byl v základní škole skutečně vzděláván na horní hranici svých schopností a možností, a nikoliv pouze učiteli a spolužáky snášen či trpěn. Vzhledem k tomu, že tito učitelé mají s prací s postiženými žáky vlastní zkušenosti, jsou jejich požadavky na podmínky, které musí být k úspěšné integraci splněny, poměrně náročné. V procesu integrace hrají roli faktory psychologické. Mezi jedinci s postižením existuje stejná škála osobnostních zvláštností, jako v ostatní populaci. Tělesně a smyslově postižení žáci se mohou vzájemně lišit mírou svých rozumových schopností, stejně jako jejich nepostižení vrstevníci. Postižení lidé se liší i mírou a hloubkou emocionality. Liší se i potřebou sociálních kontaktů a mírou své sociální citlivosti. Ze zkušeností známe některé postižené děti, které se dobře cítí v kolektivu nepostižených, dovedou s nimi dobře komunikovat, některé dovedou i využívat jejich zájmu a pomoci, a to nejen ve zcela pozitivním, ale někdy i v méně příznivém smyslu. Jiným postiženým dětem naopak stud nebo hrdost nedovolí od ostatních cokoliv požadovat; tyto děti obvykle také hůře nesou svoji odlišnost od vrstevníků a necítí se mezi nimi dobře. Jedním z argumentů podporujících integraci žáků s postižením bývá i názor, že jejich přítomnost ve školních kolektivech má pozitivní vliv na rozvoj morálních vlastností jejich spolužáků, kteří se jim snaží pomáhat, být jim prospěšní; vytvářejí si k nim kladné vztahy, které pak přetrvávají i v jejich dalším životě. Dlouhodobým kontaktem s postiženými lidmi se zvyšuje sociální citlivost nepostižených vůči postiženým, kultivují se mezilidské vztahy, postižení se učí komunikovat s postiženými a zvykají si na jejich přítomnost ve společnosti. Základní škola speciální Poskytuje žákům základy vzdělání. V základní škole speciální se vzdělávají žáci s těžkým zdravotním postižením. Za žáky s těžkým zdravotním postižením se považují žáci s těžkým zrakovým postižením, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým tělesným postižením, s těžkou poruchou dorozumívacích schopností, hluchoslepí, se souběžným postižením více vadami, s autismem, s těžkým tělesným nebo středně těžkým, těžkým či hlubokým mentálním postižením. Těmto žákům s ohledem na rozsah speciálních vzdělávacích potřeb náleží nejvyšší míra podpůrných opatření.

33

NÁVRH ZMĚN KONCEPCE ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ POVINNOST ŠKOLNÍ DOCHÁZKY A ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Výchozí ustanovení znění Zákona 561/2005 v platném znění: Zákon 561/2005, Školský zákon, § 3, Vzdělávací programy Zákon 561/2005, Školský zákon, § 4, Rámcové vzdělávací programy Zákon 561/2005, Školský zákon, § 5, Školní vzdělávací programy Návrhy změn jednotlivých ustanovení Zákona 561/2005 v platném znění: Zákon 561/2005, Školský zákon, § 16, Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Zákon 561/2005, Školský zákon, § 36, Plnění povinnosti školní docházky Zákon 561/2005, Školský zákon, § 37, Odklad povinné školní docházky Zákon 561/2005, Školský zákon, § 160, Financování škol a školských zařízení ze státního rozpočtu Zákon 561/2005, Školský zákon, §161, Financování škola a školských zařízení územními samosprávnými celky Návrhy změn znění vyhlášek: Změna vyhlášky č. 73/2004 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Zapracování změn vyhlášky č. 73/2004 Sb., do vyhlášky č. 48/2004 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky Zapracování změn vyhlášky č. 73/2004 Sb., do vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři Změna vyhlášky č. 72/2004 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních Stávající legislativa Zákon 561/2005, Školský zákon, v platném znění Vzdělávací programy Systém vzdělávacích programů §3 (1) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) zpracovává Národní program vzdělávání, projednává jej s vy-

34


branými odborníky z vědy a praxe, s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a s kraji a předkládá jej vládě k projednání. Vláda předkládá Národní program vzdělávání Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ke schválení. Národní program vzdělávání rozpracovává cíle vzdělávání stanovené tímto zákonem a vymezuje hlavní oblasti vzdělávání, obsahy vzdělávání a prostředky, které jsou nezbytné k dosahování těchto cílů. Národní program vzdělávání ministerstvo zveřejňuje vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Pro každý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání se vydávají rámcové vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání; jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů, hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic a učebních textů a dále závazným základem pro stanovení výše finančních prostředků přidělovaných podle § 160 až 162. (3) Vzdělávání v jednotlivé škole a školském zařízení se uskutečňuje podle školních vzdělávacích programů. (4) Vyšší odborné vzdělávání v každém oboru vzdělání v jednotlivé vyšší odborné škole se uskutečňuje podle vzdělávacího programu akreditovaného podle § 104 až 106. (5) Soustavu oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání a podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání stanoví vláda nařízením po projednání s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a kraji.

35

Rámcové vzdělávací programy RVP ZV DSP – rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, vypracovaný podle přílohy DSP (žák dlouhodobě selhávající v pro(1) Rámcové vzdělávací programy stanoví zejména konkrétní cíle, gramu) formy, délku a povinný obsah vzdělávání, a to všeobecného a odborného podle zaměření daného oboru vzdělání, jeho organizační uspořádání, profesní profil, podmínky průběhu a ukončování vzdělávání a zásady pro tvorbu školních vzdělávacích programů, jakož i podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nezbytné materiální, personální a organizační podmínky a podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví. Podmínky ochrany zdraví pro uskutečňování vzdělávání stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví. §4

(2) Rámcové vzdělávací programy musí odpovídat nejnovějším poznatkům: a) vědních disciplín, jejichž základy a praktické využití má vzdělávání zprostředkovat, a b) pedagogiky a psychologie o účinných metodách a organizačním uspořádání vzdělávání přiměřeně věku a rozvoji vzdělávaného. Podle těchto hledisek budou rámcové vzdělávací programy také upravovány. Tvorbu a oponenturu rámcových vzdělávacích programů zajišťují příslušná ministerstva prostřednictvím odborníků vědy a praxe, včetně pedagogiky a psychologie. (3) Rámcové vzdělávací programy vydává ministerstvo po projednání s příslušnými ministerstvy. Rámcové vzdělávací programy

36

pro zdravotnické obory vydává ministerstvo po projednání s Ministerstvem zdravotnictví. Rámcové vzdělávací programy zaměřené na přípravu k výkonu regulovaného povolání vydává ministerstvo po projednání s příslušným uznávacím orgánem. Rámcové vzdělávací programy pro obory vzdělání ve školách v působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti vydávají tato ministerstva po projednání s ministerstvem. Rámcové vzdělávací programy pro odborné vzdělávání projednají ministerstva před jejich vydáním s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a kraji. (4) Rámcové vzdělávací programy je možné v závažných případech měnit, a to s účinností nejdříve od začátku následujícího školního roku, pokud nejde o změny vyplývající z platných právních předpisů. V takovém případě ministerstvo, které rámcový vzdělávací program vydalo, zveřejní změnu s dostatečným časovým předstihem. (5) Rámcové vzdělávací programy a jejich změny zveřejňují ministerstva, která je vydala, vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup. Školní vzdělávací programy §5

Školní vzdělávací program vypracovaný v souladu s RVP ZV DSP.

(1) Školní vzdělávací program pro vzdělávání, pro nějž je podle § 3 odst. 2 vydán rámcový vzdělávací program, musí být v souladu s tímto rámcovým vzdělávacím programem; obsah vzdělávání může být ve školním vzdělávacím programu uspořádán do předmětů nebo jiných ucelených částí učiva (například modulů). (2) Školní vzdělávací program pro vzdělávání, pro nějž není vydán rámcový vzdělávací program, stanoví zejména konkrétní cíle vzdě-

37

lávání, délku, formy, obsah a časový plán vzdělávání, podmínky přijímání uchazečů, průběhu a ukončování vzdělávání, včetně podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, označení dokladu o ukončeném vzdělání, pokud bude tento doklad vydáván. Dále stanoví popis materiálních, personálních a ekonomických podmínek a podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví, za nichž se vzdělávání v konkrétní škole nebo školském zařízení uskutečňuje. (3) Školní vzdělávací program vydává ředitel školy nebo školského zařízení. Školní vzdělávací program ředitel školy nebo školského zařízení zveřejní na přístupném místě ve škole nebo školském zařízení; do školního vzdělávacího programu může každý nahlížet a pořizovat si z něj opisy a výpisy, anebo za cenu v místě obvyklou může obdržet jeho kopii. Poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím tím není dotčeno. RVP ZV DSP Vzdělávací program pro žáky dlouhodobě selhávající ve vzdělávacím programu – tento program není totožný se vzdělávacím programem pro žáky se zdravotním postižením (RVP ZV – LMP), jedná se o vytvoření nového vzdělávacího programu. Pokud by byly splněny podmínky Odklad a druhý, dodatečný odklad školní docházky – při selhávání třetí rok školní péče Individuální vzdělávací plán – škola navrhne IVP, které je realizováno – v pololetí je zjištěno, že IVP nepomohlo ke zvládnutí klíčových kompetencí, uplatní se následná modifikace IVP – na základě závěrů školského poradenského zařízení (2x do roka) v součinnosti s kmenovou školou žáka je zjištěno, že druhá modi-

38

fikace IVP nevede ke zvládnutí klíčových kompetencí Opakování ročníku – opakování ročníku – následuje péče školského poradenského zařízení – dále selhává a je navrženo vytvořit: Individuální vzdělávací plán (IVP) – žák stále „nezvládá“ učivo daného ročníku, škola navrhne IVP, který je realizován – v pololetí je zjištěno, že IVP nepomohl ke zvládnutí klíčových kompetencí a žák stále selhává, pak: ● škola poskytne podklady pro zařazení žáka do programu pro žáky dlouhodobě selhávající v programu ● na základě těchto podkladů vydá poradenské zařízení doporučení k „zařazení“ žáka do programu pro žáky dlouhodobě selhávající v programu ● rodič dá informovaný souhlas se zařazením žáka do programu pro žáky dlouhodobě selhávající v programu ● ředitel školy v rámci své instituce rozhodne ve správním řízení o tom, že je žák zařazen do vzdělávacího programu pro žáky dlouhodobě selhávající v programu Odůvodnění navrhovaných změn Vypracovat materiál, který bude respektovat speciální vzdělávací potřeby žáka dlouhodobě selhávajícího v programu základní školy hlavního vzdělávacího proudu. Dosažení klíčových kompetencí žáka je v souladu s klíčovými kompetencemi RVP ZV. Rámcový vzdělávací program obsahuje dvě formy vzdělávání ● vzdělávání pro žáky dlouhodobě selhávající ve vzdělávacím programu vytvořeném v souladu s RVP ZV, bez zdravotního postižení o tento žák se vzdělává podle ŠVP vypracovaného v souladu s RVP ZV, za využití speciálně pedagogických metod a postupů práce o tento žák se vzdělává podle ŠVP vypracovaného v souladu s RVP ZV DSP, za využití speciálně pedagogických metod a postupů práce ● vzdělávání pro žáky dlouhodobě selhávající ve vzdělávacím programu vytvořeném v souladu s RVP ZV, s diagnózou zdravotního postižení

39

o tento žák se vzdělává podle ŠVP vypracovaného v souladu s RVP ZV DSP, za využití speciálně pedagogických metod a postupů práce a navýšení normativu na žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. Finanční bilance navrhovaných změn Tento návrh s sebou nenese navýšení finančních nákladů. Nadále by platilo pravidlo navýšení normativu na žáka pouze v případě, že se jedná o žáka se zdravotním postižením. Výrazně by se snížila nutnost zřizování funkce asistenta pedagoga, protože žák dlouhodobě selhávající ve vzdělávacím programu bez zdravotního postižení, by v případě žádosti zákonných zástupců a doporučení školského poradenského zařízení, mohl docházet do základní školy, která poskytuje speciálně pedagogickou péči, umí vhodně používat vyrovnávací a podpůrná opatření za předpokladu, že na takového žáka ředitel školy nežádá zvýšený normativ. Žák je vzděláván v programu, který je odpovídající jeho schopnostem a možnostem v dalším vzdělávání a dosáhne tak při ukončení povinné školní docházky odpovídajících vzdělávacích kompetencí. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami § 16 (1) Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním.

(1) Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním, sociálním znevýhodněním nebo žák dlouhodobě selhávající ve vzdělávacím programu.

(2) Zdravotním postižením je pro účely tohoto zákona mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování.

(2) Zdravotním postižením je pro účely tohoto zákona mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, specifické poruchy učení souběžně se zdravotním postižením, poruchy chování diagnostikované odborným lékařem a autismus.

40

(3) Zdravotním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání.

(3) Zdravotním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání, vývojové poruchy učení a vývojové poruchy chování.

(4) Sociálním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona

(4) Sociálním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona

a) rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohro- a) rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, žení sociálně patologickými jevy, kde se mu nedostává potřebné podpory k řádnému průběhu vzdělávání včetně spolupráce zákonných zástupců se školou, b) sociálně vyloučené prostředí nebo prostředí ohroženého sociálním vyloučením b) nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo

c) nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo d) nařízen nebo uložen dohled nad výchovou,

c) postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účast- e) níka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu. (5) Dlouhodobým selháváním ve vzdělávacím programu je pro účely tohoto zákona uplatnění veškerých vyrovnávacích opatření u žáka a žák po dobu nejméně jednoho následujícího školního roku dále selhává ve vzdělávání. (5) Speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů zjišťuje školské (6) poradenské zařízení.

41

(6) Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají (7) právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení. Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. Při hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Délku středního a vyššího odborného vzdělávání může ředitel školy ve výjimečných případech jednotlivým žákům nebo studentům se zdravotním postižením prodloužit, nejvýše však o 2 školní roky. (7) Děti, žáci a studenti se zdravotním postižením mají právo (8) bezplatně užívat při vzdělávání speciální učebnice a speciální didaktické a kompenzační učební pomůcky poskytované školou. Dětem, žákům a studentům neslyšícím a hluchoslepým se zajišťuje právo na bezplatné vzdělávání pomocí nebo prostřednictvím komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob podle jiného právního předpisu. Dětem, žákům a studentům, kteří nemohou číst běžné písmo zrakem, se zajišťuje právo na vzdělávání s použitím Braillova hmatového písma. Dětem, žákům a studentům, kteří se nemohou dorozumívat mluvenou řečí, se zajišťuje právo na bezplatné vzdělávání pomocí nebo prostřednictvím náhradních způsobů dorozumívání. (8) Vyžaduje-li to povaha zdravotního postižení, zřizují se pro děti, (9) žáky a studenty se zdravotním postižením školy, popřípadě v rámci školy jednotlivé třídy, oddělení nebo studijní skupiny s upravenými

42

vzdělávacími programy. Žáci se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, žáci se souběžným postižením více vadami a žáci s autismem mají právo se vzdělávat v základní škole speciální, nejsou-li vzděláváni jinak. Příprava na vzdělávání dětem se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami nebo s autismem se může poskytovat v přípravném stupni základní školy speciální. (9) Ředitel mateřské školy, základní školy, základní školy speciální, střední školy, konzervatoře a vyšší odborné školy může ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami, zřídit funkci asistenta pedagoga. V případě dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním je nezbytné vyjádření školského poradenského zařízení.

(10) Ředitel mateřské školy, základní školy, základní školy speciální, střední školy, konzervatoře a vyšší odborné školy může ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami, zřídit funkci asistenta pedagoga v souladu s poskytnutím zvýšeného normativu na žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. V případě dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním je nezbytné vyjádření školského poradenského zařízení a) funkce asistent pedagoga se zřizuje ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami v souvislosti s poskytnutím zvýšeného normativu na dítě, žáka nebo studenta se speciálními vzdělávacími potřebami, b) funkce asistenta pedagoga se zřizuje ve třídě, oddělení nebo studijní skupině, ve které se vzdělává nejvyšší možný počet dětí, žáků nebo studentů se speciálními vzdělávacími potřebami na jednu třídu, nejméně však dvě děti, žáci nebo studenti v jedné třídě, oddělení nebo studijní skupině.

(10) Ke zřízení jednotlivé třídy, oddělení nebo studijní skupiny

(11)

43

s upravenými vzdělávacími programy v rámci školy podle odstavce 8 a ke zřízení funkce asistenta pedagoga podle odstavce 9 je v případě škol zřizovaných ministerstvem či registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, nezbytný souhlas ministerstva, v případě škol zřizovaných ostatními zřizovateli souhlas krajského úřadu. Odůvodnění navrhovaných změn Je nezbytná úprava ve stanovení normativu pro žáky se zdravotním postižením, pro žáky se zdravotním znevýhodněním, pro žáky se sociálním znevýhodněním a žáky dlouhodobě selhávající ve vzdělávacím programu tak, aby finanční prostředky byly vázány na každého žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. ● Materiál vypracovaný v souladu s §161, odst. 2, Školského zákona č.561/2004 Sb. – vypracovaný materiál je podkladem pro zpracování výše normativů na speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů. Jednotlivé kategorie žáků se speciálními vzdělávacími potřebami nejsou dosud uspokojivě definovány ani zákonem ani vyhláškou. Jednotlivé kategorie se rozšiřují o definici žáka dlouhodobě selhávajícího ve vzdělávacím programu. Náležitosti nutné pro zařazení žáků do jednotlivých kategorií jsou dále rozpracovány v návrhu legislativních změn ve vyhláškách, str. 59 – 64 tohoto materiálu. Finanční bilance navrhovaných změn Novela zákona 561/2004 Školský zákon, §16. Novela vyhlášky č. 48/2006 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky a vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Stanovení normativu pro žáky se zdravotním postižením, pro žáky se zdravotním znevýhodněním, pro žáky se sociálním znevýhodněním a pro žáky dlouhodobě selhávající ve vzdělávacím programu tak, aby finanční prostředky byly vázány na každého žáka se speciálními vzdělávacími potřebami.

44

· –

Materiál vypracovaný v souladu s §161, odst. 2, Školského zákona č.561/2004 Sb. vypracovaný materiál je podkladem pro zpracování výše normativů na speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů.

Správné zařazení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami do odpovídající kategorie jasně stanoví pravidla s ohledem na stanovení míry podpory pro žáka se speciálními vzdělávacími potřebami a zároveň stanoví pravidla pro poskytování zvýšeného normativu na žáka se zdravotním postižením, sociálním znevýhodněním a žáka dlouhodobě selhávajícího ve vzdělávacím programu. Plnění povinnosti školní docházky § 36 Plnění povinnosti školní docházky (1) Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku (dále jen „povinná školní docházka“). (2) Povinná školní docházka se vztahuje na státní občany České republiky a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinná školní docházka vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany11). (3) Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty dru-

45

hé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce. (4) Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. (5) Žák plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu (§ 178 odst. 2), v němž má žák místo trvalého pobytu (dále jen „spádová škola“), pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu. Pokud je dítě přijato na jinou než spádovou školu, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost řediteli školy spádové, a to nejpozději do konce března kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. (6) Žák umístěný ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené při tomto školském zařízení nebo v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má sídlo příslušné školské zařízení, popřípadě v jiné škole zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí. (7) Ředitel spádové školy je povinen přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu a žáky umístěné v tomto obvodu ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preven-

46

(7) Ředitel spádové školy je povinen přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu a žáky umístěné v tomto obvodu ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně vý-

tivně výchovnou péči, a to do výše povoleného počtu žáků uvedené ve školském rejstříku. .

chovnou péči, a to do výše povoleného počtu žáků uvedené ve školském rejstříku, pokud poskytovaný způsob vzdělávání spádové školy vyrovná vývoj dítěte. (8) Ředitel spádové školy není povinen přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu a žáky umístěné v tomto obvodu ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči a o dalším vzdělávání, pokud a)jsou u žáka diagnostikovány speciální vzdělávací potřeby ve smyslu zdravotního postižení žáka a v regionu působí škola, která má odpovídající prostředky ke vzdělávání žáka za možnosti využití všech potřebných vyrovnávacích a podpůrných opatření, žákovi doporučených školským poradenským zařízením, ve smyslu zdravotního postižení žáka, b)zřizovatel školy zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu (§ 178 odst. 2), v němž má žák místo trvalého pobytu (dále jen „spádová škola“), zajistí zařazení žáka do jiné základní školy zřízené krajským úřadem, obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu (§ 178 odst. 2), v němž má žák místo trvalého pobytu (dále jen „spádová škola“), pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu, pokud poskytovaný způsob vzdělávání spádové školy vyrovná vývoj dítěte.

Odklad povinné školní docházky § 37 (1) Není-li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně

47

přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte do 31. května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku. a) pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky podle odstavce 1, doporučí zároveň zákonnému zástupci dítěte vzdělávání dítěte v přípravné třídě základní školy zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu (§ 178 odst. 2), v němž má žák místo trvalého pobytu (dále jen „spádová škola“), pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu a pokud lze předpokládat, že toto vzdělávání vyrovná vývoj dítěte. b) pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky podle odstavce 1, doporučí zároveň zákonnému zástupci dítěte vzdělávání dítěte v posledním ročníku mateřské školy, pokud lze předpokládat, že toto vzdělávání vyrovná vývoj dítěte. (2) Při zápisu do prvního ročníku základní škola informuje zákonného zástupce dítěte o možnosti odkladu povinné školní docházky.

(3) Pokud se u žáka v prvním roce plnění povinné školní docházky projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost k plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí školního

48

(2) Při zápisu do prvního ročníku základní škola informuje zákonného zástupce dítěte o možnosti odkladu povinné školní docházky a seznámí zákonného zástupce se všemi náležitostmi odkladu povinné školní docházky, není-li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé.

roku odložit začátek plnění povinné školní docházky na následující školní rok. a) pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky podle odstavce 3, doporučí zároveň zákonnému zástupci dítěte vzdělávání dítěte v přípravné třídě základní školy zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu (§ 178 odst. 2), v němž má žák místo trvalého pobytu (dále jen „spádová škola“), pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu. (4) Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docház- (4) Zrušit odstavec ky podle odstavce 1 nebo 3, doporučí zároveň zákonnému zástupci dítěte vzdělávání dítěte v přípravné třídě základní školy nebo v posledním ročníku mateřské školy, pokud lze předpokládat, že toto vzdělávání vyrovná vývoj dítěte. Odůvodnění navrhovaných změn Základní škola nabízí pro zákonné zástupce žáka, nebo zletilého žáka možnost volby vzdělávacích programů v souladu s požadavky zřizovatele. Zřizovatel by měl zajistit spádovost v rozsahu své působnosti. Není nutné, aby ředitel školy „musel“ přijmout žáka na konkrétní školu, pokud nelze naplnit požadavky speciálních vzdělávacích potřeb žáka v souvislosti se vzdělávacím programem. ● Ředitel školy a) rozhoduje ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb, pokud zákon nestanoví jinak, b) odpovídá za to, že škola a školské zařízení poskytuje vzdělávání a školské služby v souladu s tímto zákonem a vzdělávacími programy uvedenými v § 3, c) odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských služeb, d) vytváří podmínky pro výkon inspekční činnosti České školní inspekce a přijímá následná opatření,

49

e) vytváří podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a pro práci školské rady, pokud se podle tohoto zákona zřizuje, f ) zajišťuje, aby osoby uvedené v § 21 byly včas informovány o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte, žáka nebo studenta, g) zajišťuje spolupráci při uskutečňování programů zjišťování výsledků vzdělávání vyhlášených ministerstvem, h) odpovídá za zajištění dohledu nad dětmi a nezletilými žáky ve škole a školském zařízení. ● Ředitel školy a) nerozhoduje o přijetí žáka, jehož další vzdělávání vyžaduje navýšení finančních prostředků od zřizovatele (normativ, stavební úpravy, kompenzační pomůcky, vyrovnávací opatření, podpůrná opatření…). Zřizovatel v rámci své územní působnosti rozhoduje o spádovosti ve smyslu spádovosti pro školské účely. To znamená, že má-li zřizovatel ve své územní působnosti zřízeny dvě školy, které poskytují vzdělávání podle ŠVP ZV DSP, jednu školu s rozšířenou výukou matematiky, dvě školy s rozšířenou výukou jazyků, jednu školu s rozšířenou výukou tělesné výchovy, jedno víceleté gymnázium, jednu školu pro žáky s tělesným postižením, jednu školu pro žáky se zrakovým postižením a například jednu školu pro žáky s poruchou dorozumívacích schopností, doporučí zákonnému zástupci konkrétní školu, v rámci územní působnosti zřizovatele již provozovanou, která má odpovídající vzdělávací program pro jejich dítě. Pokud zřizovatel disponuje dostatkem finančních prostředků a je v jeho zájmu, aby ředitel školy vytvořil veškeré podmínky pro vzdělávání žáka, které vyžaduje navýšení finančních nákladů, nebo rozšíření vzdělávacích programů, nebo úpravu podmínek pro vzdělávání žáka, pak tuto skutečnost sdělí řediteli školy, který zabezpečí vzdělávání žáka. Zřizovatel nese veškeré finanční náklady v souladu s jeho požadavky na vytvoření podmínek vzdělávání na konkrétní škole. Finanční bilance navrhovaných změn Zřizovatel nese veškeré finanční náklady v souladu s jeho požadavky na vytvoření podmínek vzdělávání na konkrétní škole. Financování škola a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky §161 (1) Republikové normativy stanoví ministerstvo jako výši výdajů podle § 160 odst. 1 písm. c) a d) připadajících na vzdělávání a školské služby pro jedno dítě, žáka nebo studenta příslušné věkové kategorie v oblasti předškolního vzdělávání, základního vzdělávání, střed-

50

Návrhy změn v této části materiálu se netýkají legislativních změn ve znění zákona, ale změn ve výpočtu normativů, zejména v souvislosti s § 161, odst. 2, Zákona 561/2004 Sb., pro které se mění stanovení těchto normativů v souvislosti s konkrétním určením jednotlivých

ního vzdělávání a vyššího odborného vzdělávání na kalendářní rok kategorií žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v souladu a zveřejňuje je ve Věstníku. s §16, zákona 561/2004 Školský zákon. (2) Krajské normativy stanoví krajský úřad jako výši výdajů podle § 160 odst. 1 písm. c) a d) připadajících na jednotku výkonu na kalendářní rok za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem a zveřejní je. Jednotkou výkonu je jedno dítě, žák, student, ubytovaný, stravovaný, lůžko, třída, studijní skupina, oddělení nebo jiná jednotka stanovená zvláštním právním předpisem. Součástí krajských normativů jsou příplatky na speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů. (3) Při stanovení krajských normativů vychází krajský úřad zejména z a) dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji, b) rámcových vzdělávacích programů nebo akreditovaných vzdělávacích programů pro vyšší odborné vzdělávání, c) rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické nebo přímé pedagogicko-psychologické činnosti a d) naplněnosti tříd, studijních skupin a oddělení v jednotlivých školách a školských zařízeních. (4) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli

51

a jednotkami výkonu, ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro jejich zvýšení a jejich zveřejnění. (5) Ministerstvo rozepisuje na základě republikových normativů podle odstavce 1 a poskytuje krajským úřadům formou dotace na zvláštní účet kraje finanční prostředky vyčleněné ze státního rozpočtu na činnost a) škol a školských zařízení zřizovaných krajem na výdaje uvedené v § 160 odst. 1 písm. d), b) škol a školských zařízení zřizovaných obcemi nebo svazky obcí na výdaje uvedené v § 160 odst. 1 písm. c). (6) Krajský úřad v přenesené působnosti s vědomím zastupitelstva kraje prostřednictvím krajských normativů a v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem podle § 170 písm. b) a) rozepisuje a poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje kraj, finanční prostředky podle § 160 odst. 1 písm. d), b) rozepisuje a poskytuje přímo právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizují obce nebo svazky obcí, finanční prostředky podle § 160 odst. 1 písm. c). Při rozpisu vychází z návrhů předložených obecními úřady obcí s rozšířenou působností. O rozpisu prostředků podle věty první informuje krajský úřad příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností. (7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zpracovává návrhy

52

rozpisů rozpočtů finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle odstavce 6 písm. b) v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem podle § 170 písm. c) a krajskými normativy a předává je krajskému úřadu. Odůvodnění navrhovaných změn V současné době je možné požadovat zvýšený normativ na dítě, žáka, nebo studenta se zdravotním postižením v souladu se zněním školského zákona, v platném znění a vyhlášky o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, v platném znění, které jednoznačně nedefinují jednotlivé kategorie žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Nově navrhujeme rozšířit možnost stanovení zvýšeného normativu na děti, žáky nebo studenty se zdravotním znevýhodněním, sociálním znevýhodněním a dlouhodobě selhávající ve vzdělávacím programu. Návrh této úpravy vychází ze skutečného stavu, kdy se žáci se zdravotním znevýhodněním, sociálním znevýhodněním a dlouhodobě selhávající ve vzdělávacím programu, nesprávně zařazují do kategorie žáků se zdravotním postižením. Tyto kroky vychází ze skutečnosti, že jsou pro žáky se zdravotním znevýhodněním, nebo sociálním znevýhodněním, stanovena podpůrná a vyrovnávací opatření, která umožňují požadovat navýšení normativu na děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami, za podmínky zařazení žáka do kategorie zdravotního postižení, nebo sociálního znevýhodnění. Stanovení jasných pravidel a podmínek pro možnost čerpání zvýšeného normativu zamezí případnému čerpání finančních prostředků bez naplnění znaků, pro jednotlivé kategorie dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, které se v případě přijetí navrhovaných změn, stávají závaznými. Finanční bilance navrhovaných změn Návrhy změn v této části materiálu se netýkají legislativních změn ve znění zákona, ale změn ve výpočtu normativů, v souvislosti s § 161, odst. 2, zákona 561/2004 Sb., pro které se v souvislosti s navrhovanými změnami koncepce základního vzdělávání, mění stanovení těchto normativů v souvislosti s určením jednotlivých kategorií žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v souladu s § 16, zákona 561/2004, školského zákona, Sb. a § 1., vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, v platném znění: ● Zdravotní postižení

53

● Zdravotní znevýhodnění ● Sociální znevýhodnění a nová kategorie ● Žák dlouhodobě selhávající ve vzdělávacím programu o se zdravotním postižením (s nárokem na zvýšený normativ) o bez zdravotního postižení (bez nároku na zvýšený normativ) Tyto úpravy s sebou nesou prvotní navýšení finančních prostředků s ohledem na každou vykazovanou kategorii žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. V konečném důsledku se však jedná o stanovení závazných pravidel, která nelze porušovat. Sníží se požadavky na zřízení funkce asistenta pedagoga a při stanovení pravidel pro zvýšení normativů na žáka se zdravotním znevýhodněním, sociálním znevýhodněním a žáka dlouhodobě selhávajícího ve vzdělávacím programu, nebudou tito žáci nesprávně vykazováni jako žáci se zdravotním postižením, pro které je navýšení normativů nejvyšší. NÁVRH LEGISLATIVNÍCH ZMĚN VYHLÁŠEK Stávající legislativa


Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speci- Zapracovat vyhlášku č. č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a stuálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně dentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných (novela vyhlášky č. 147/2011) mimořádně nadaných do vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky a vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, za předpokladu nutných změn ve znění nových vyhlášek pro základní vzdělávání a střední vzdělávání. Odůvodnění navrhovaných změn Tvorba nové vyhlášky ve smyslu užívání označení „základní škola“ pro všechny typy škol, je legislativní záležitostí, kterou je nutné provést za součinnosti všech subjektů působících v oblasti základního a středního vzdělávání.

54

Žák dlouhodobě selhávající ve vzdělávacím programu je vzděláván podle vzdělávacího programu pro žáky dlouhodobě selhávající ve vzdělávacím programu – vzdělávací program nabízí škola. Finanční bilance navrhovaných změn Novela vyhlášky č. 48/2006 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky a vyhlášky č. 73/2005 Sb., Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, v platném znění Obecná ustanovení §1 (1) Vzdělávání dětí, žáků a studentů (dále jen „žák“) se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen „speciální vzdělávání“) a vzdělávání žáků mimořádně nadaných se uskutečňuje s využitím vyrovnávacích a podpůrných opatření. (2) Vyrovnávacími opatřeními při vzdělávání žáků se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním se pro účely této vyhlášky rozumí využívání pedagogických, popřípadě speciálně pedagogických metod a postupů, které odpovídají vzdělávacím potřebám žáků, poskytování individuální podpory v rámci výuky a přípravy na výuku, využívání poradenských služeb školy a školských poradenských zařízení, individuálního vzdělávacího plánu a služeb asistenta pedagoga2). Škola tato opatření poskytuje na základě pedagogického posouzení vzdělávacích potřeb žáka, průběhu a výsledků jeho vzdělávání, popřípadě ve spolupráci se školským poradenským zařízením. (3) Podpůrnými opatřeními při vzdělávání žáků se zdravotním postižením se pro účely této vyhlášky rozumí využití speciálních metod,

55

postupů, forem a prostředků vzdělávání, kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů, zařazení předmětů speciálně pedagogické péče, poskytování pedagogicko-psychologických služeb1), zajištění služeb asistenta pedagoga2), snížení počtu žáků ve třídě nebo studijní skupině nebo jiná úprava organizace vzdělávání zohledňující speciální vzdělávací potřeby žáka. (4) Podpůrnými opatřeními při vzdělávání mimořádně nadaných žáků se pro účely této vyhlášky rozumí využití speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, didaktických materiálů, poskytování pedagogicko-psychologických služeb, nebo jiná úprava organizace vzdělávání zohledňující vzdělávací potřeby těchto žáků. (5) Za žáky s těžkým zdravotním postižením se pro účely této vyhlášky považují žáci s těžkým zrakovým postižením, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým tělesným postižením, s těžkou poruchou dorozumívacích schopností, hluchoslepí, se souběžným postižením více vadami, s autismem, s těžkým tělesným nebo středně těžkým, těžkým či hlubokým mentálním postižením. Těmto žákům s ohledem na rozsah speciálních vzdělávacích potřeb náleží nejvyšší míra podpůrných opatření. (6) Za žáka se sociálním znevýhodněním se pro účely poskytová- (6) Za žáka se sociálním znevýhodněním se pro účely poskytování ní vyrovnávacích opatření podle odstavce 2 považuje zejména žák vyrovnávacích opatření podle odstavce 2 považuje zejména žák z prostředí, kde se mu nedostává potřebné podpory k řádnému průběhu vzdělávání včetně spolupráce zákonných zástupců se školou, a žák znevýhodněný nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka. a) z prostředí, kde se mu nedostává potřebné podpory k řádnému průběhu vzdělávání včetně spolupráce zákonných zástupců se školou,

56

b) ze sociálně vyloučeného prostředí nebo z prostředí ohroženého sociálním vyloučením c) kterému je nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, d) kterému je nařízen/uložen dohled nad výchovou, e) znevýhodněný nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka, f ) u kterého byla uplatněna veškerá vyrovnávací opatření a žák po dobu nejméně jednoho následujícího školního roku dále selhává ve vzdělávání. (7) Za žáka se zdravotním znevýhodněním je pro účely této vyhlášky, považován žák a) se zdravotním oslabením, dlouhodobou nemocí nebo zdravotní poruchou vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání, b) s vývojovými poruchami učení, c) s vývojovou poruchou chování, d) se souběžným znevýhodněním podle odstavce a), b), c). (8) Za žáka se zdravotním postižením se pro účely poskytování vyrovnávacích opatření podle odstavce 2 považuje zejména žák

57

a) s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, poruchou dorozumívacích schopností, b) se souběžným postižením více vadami, c) se specifickými poruchami učení souběžně se zdravotním postižením, d) s poruchou chování diagnostikované odborným lékařem, d) s diagnózou autismus. (9) Za žáka dlouhodobě selhávajícího v programu se pro účely poskytování vyrovnávacích opatření podle odstavce 2 považuje zejména žák, u kterého byla uplatněna vyrovnávací opatření a) odklad povinné školní docházky, b) dodatečný odklad povinné školní docházky, c) individuální vzdělávací plán, d) opakování ročníku, a žák nadále selhává ve vzdělávání. Odůvodnění navrhovaných změn Je nezbytná úprava ve stanovení normativu pro žáky se zdravotním postižením a pro žáky se sociálním znevýhodněním tak, aby finanční prostředky byly vázány na žáka. · Materiál vypracovaný v souladu s §161, odst. 2, Školského zákona č.561/2004 Sb. – vypracovaný materiál je podkladem pro zpracování výše normativů na speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů

58

Jednotlivé kategorie žáků se speciálními vzdělávacími potřebami nejsou dosud uspokojivě definovány ani zákonem ani vyhláškou. Jednotlivé kategorie se rozšiřují o definici žáka dlouhodobě selhávajícího ve vzdělávacím programu. Při zařazování žáka do kategorie zdravotního postižení jsou nutná tato opatření ● Doporučení poradenského zařízení o v odůvodněných případech na vyžádání poradenského zařízení zákonný zástupce doloží lékařskou zprávu ● Informovaný souhlas zákonného zástupce ● Rozhodnutí ředitele školy Viz. Příloha č. 1 Při zařazování žáka do kategorie zdravotního znevýhodnění jsou nutné tyto náležitosti ● Odborný lékař nebo ošetřující lékař ● Doporučení poradenského zařízení ● Informovaný souhlas zákonného zástupce ● Rozhodnutí ředitele školy Viz. Příloha č. 2 Při zařazování žáka do kategorie sociální znevýhodnění je nutná součinnost všech uvedených institucí a jako přílohu vyhlášky doporučený formulář pro určení sociálně znevýhodněného žáka ● Škola ● Vyjádření OSPOD ● Doporučení poradenského zařízení ● Informovaný souhlas zákonného zástupce ● Rozhodnutí ředitele školy Viz. Příloha č. 3 Při zařazování žáka do kategorie žáka dlouhodobě selhávajícího ve vzdělávacím programu je nutná součinnost všech uvedených institucí a uvedené náležitosti ● Škola

59

● Doporučení poradenského zařízení ● Informovaný souhlas zákonného zástupce ● Rozhodnutí ředitele školy Viz. Příloha č. 4 Finanční bilance navrhovaných změn Novela zákona 561/2004 Školský zákon, §16. Novela vyhlášky č. 48/2006 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky a vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Stanovení normativu pro žáky se zdravotním postižením a pro žáky se sociálním znevýhodněním tak, aby finanční prostředky byly vázány na žáka se zdravotním postižením, sociálním znevýhodněním a žáka dlouhodobě selhávajícího ve vzdělávacím programu. ● Materiál vypracovaný v souladu s §161, odst. 2, Školského zákona č.561/2004 Sb. – vypracovaný materiál je podkladem pro zpracování výše normativů na speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů. Správné zařazení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami do odpovídající kategorie jasně stanoví pravidla s ohledem na stanovení míry podpory pro žáka se speciálními vzdělávacími potřebami a zároveň stanoví pravidla pro poskytování zvýšeného normativu na žáka se zdravotním postižením, sociálním znevýhodněním a žáka dlouhodobě selhávajícího ve vzdělávacím programu. Formy speciálního vzdělávání §3 (1) Speciální vzdělávání žáků se zdravotním postižením je zajišťováno a) formou individuální integrace, b) formou skupinové integrace, c) ve škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením (dále jen „speciální škola“), nebo d) kombinací forem uvedených pod písmeny a) až c).

60

(2) Individuální integrací se rozumí vzdělávání žáka a) v běžné škole, nebo b) v případech hodných zvláštního zřetele ve speciální škole určené pro žáky s jiným druhem zdravotního postižení. (3) Skupinovou integrací se rozumí vzdělávání žáka ve třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené pro žáky se zdravotním postižením v běžné škole nebo ve speciální škole určené pro žáky s jiným druhem zdravotního postižení. (4) Žák bez zdravotního postižení se nevzdělává podle vzdělávacího programu pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením. (5) Žák bez zdravotního postižení se výjimečně a pouze po dobu nezbytně nutnou pro vyrovnání jeho znevýhodnění může vzdělávat ve škole, třídě či studijní skupině zřízené pro žáky se zdravotním postižením, pokud

(5) Žák bez zdravotního postižení se výjimečně a pouze po dobu nezbytně nutnou pro vyrovnání jeho znevýhodnění může vzdělávat ve škole, třídě či studijní skupině zřízené pro žáky se zdravotním postižením, pokud byl u žáka uplatněn diagnostický pobyt a pokud

a) jde o žáka se zdravotním znevýhodněním, který při vzdělávání v běžné škole i při zohledňování individuálních vzdělávacích potřeb a uplatňování vyrovnávacích opatření podle § 1 odst. 2 celkově selhává, a pokud to vyžaduje jeho zájem; ustanovení § 9 odst. 1 platí obdobně. Nejméně jedenkrát za školní rok škola posoudí, zda důvody pro vzdělávání žáka podle věty první trvají; pokud tyto důvody pominuly, navrhne zákonnému zástupci žáka nebo zletilému žákovi návrat do původní nebo jiné běžné školy, třídy nebo studijní skupiny, b) jde o žáka se sociálním znevýhodněním, který při vzdělává- b) jde o žáka se sociálním znevýhodněním, který při vzdělávání

61

ní v běžné škole i při zohledňování individuálních vzdělávacích potřeb a uplatňování vyrovnávacích opatření podle § 1 odst. 2 celkově dlouhodobě selhává, a pokud to vyžaduje jeho zájem; ustanovení § 9 odst. 1 platí obdobně. Žák se sociálním znevýhodněním může být do školy, třídy či studijní skupiny zařazen nejdéle na dobu 5 měsíců; po dobu, po kterou je žák takto zařazen, zůstává žákem původní školy.

v běžné škole i při zohledňování individuálních vzdělávacích potřeb a uplatňování vyrovnávacích opatření podle § 1 odst. 2 celkově dlouhodobě selhává, a pokud to vyžaduje jeho zájem; ustanovení § 9 odst. 1 platí obdobně. Žák se sociálním znevýhodněním může být do školy, třídy či studijní skupiny zařazen na dobu nezbytně nutnou pro vyrovnání školní neúspěšnosti. c) nejméně jedenkrát za dobu pobytu žáka a nejpozději po uplynutí doby 5 měsíců, škola posoudí, zda důvody pro vzdělávání žáka podle věty první trvají; pokud tyto důvody pominuly, navrhne zákonnému zástupci žáka nebo zletilému žákovi návrat do původní nebo jiné běžné školy, třídy nebo studijní skupiny, d) nejméně jedenkrát za dobu pobytu žáka a nejpozději po uplynutí doby 5 měsíců, škola posoudí, zda důvody pro vzdělávání žáka podle věty první trvají; pokud tyto důvody nadále trvají, navrhne zákonnému zástupci žáka nebo zletilému žákovi, možnost převedení žáka do odpovídajícího vzdělávacího programu. (6) Žák dlouhodobě selhávající ve vzdělávacím programu může být zařazen do školy, třídy či studijní skupiny zřízené pro žáky se zdravotním postižením, pokud a) jde o žáka dlouhodobě selhávajícího v programu, který při vzdělávání v běžné škole i při zohledňování individuálních vzdělávacích potřeb a uplatňování vyrovnávacích opatření podle § 1 odst. 2 celkově selhává, a pokud to vyžaduje jeho zájem; ustanovení § 9 odst. 1 platí obdobně, b) u žáka byla uplatněna veškerá vyrovnávací opatření a žák nadále selhává ve vzdělávání,

62

c) škola poskytne podklady pro zařazení žáka do programu pro žáky dlouhodobě selhávající v programu, d) zákonný zástupce žáka podá žádost a dá informovaný souhlas se zařazením žáka do programu pro žáky dlouhodobě selhávající v programu, e) školské poradenské zařízení doporučí v souladu s odstavcem a), b), c), d) zařazení žáka do programu pro žáky dlouhodobě selhávající v programu, f ) ředitel školy rozhodne ve správním řízení v souladu s odstavci a), b), c), d), g) o zařazení žáka do vzdělávacího programu pro žáky dlouhodobě selhávající v programu. Odůvodnění navrhovaných změn Školní vzdělávací program pro žáky dlouhodobě selhávající ve vzdělávacím programu obsahuje dvě formy vzdělávání ● vzdělávání pro žáky dlouhodobě selhávající ve vzdělávacím programu vytvořeném v souladu s RVP ZV, bez zdravotního postižení o tento žák se vzdělává podle ŠVP vypracovaného v souladu s RVP ZV, za využití speciálně pedagogických metod a postupů práce o tento žák se vzdělává podle ŠVP vypracovaného v souladu s RVP ZV DSP, za využití speciálně pedagogických metod a postupů práce ● vzdělávání pro žáky dlouhodobě selhávající ve vzdělávacím programu vytvořeném v souladu s RVP ZV, s diagnózou zdravotního postižení o tento žák se vzdělává podle ŠVP vypracovaného v souladu s RVP ZV DSP, za využití speciálně pedagogických metod a postupů práce a navýšení normativu na žáka se speciálními vzdělávacími potřebami Žák se sociálním znevýhodněním může být zařazen do programu pro žáky dlouhodobě selhávající ve vzdělávacím programu, pokud pobyt na škole pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami za využití všech vyrovnávacích a podpůrných opatření, nevyrovnal žákův hendikep a žák i nadále selhává ve vzdělávání.

63

Finanční bilance navrhovaných změn Pobyt žáka ve škole samostatně zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami v programu pro žáky dlouhodobě selhávající ve vzdělávacím programu, bez diagnózy zdravotního postižení, s sebou nenese zvýšený normativ a žák se vzdělává v uvedeném vzdělávacím programu za využití speciálně pedagogických metod a postupů práce. Pobyt žáka ve škole hlavního vzdělávacího proudu v programu pro žáky dlouhodobě selhávající ve vzdělávacím programu, bez diagnózy zdravotního postižení, s sebou nenese zvýšený normativ a žák se vzdělává v uvedeném vzdělávacím programu za nutnosti vytvoření podmínek odpovídajících potřebám žáka, které s sebou nesou finanční navýšení ● ● ● ● ● ●

speciální pedagog působící na škole, individuální vzdělávací plán, asistent pedagoga, vyrovnávací opatření, kompenzační pomůcky, podpora ze strany školského poradenského zařízení.

Typy speciálních škol §5 Typy speciálních škol pro účely jejich označování jsou: a) mateřská škola pro zrakově postižené, základní škola pro zrakově postižené, střední škola pro zrakově postižené (střední odborné učiliště pro zrakově postižené, odborné učiliště pro zrakově postižené, praktická škola pro zrakově postižené, gymnázium pro zrakově postižené, střední odborná škola pro zrakově postižené), konzervatoř pro zrakově postižené, b) mateřská škola pro sluchově postižené, základní škola pro sluchově postižené, střední škola pro sluchově postižené (střední odbor-

64

né učiliště pro sluchově postižené, odborné učiliště pro sluchově postižené, praktická škola pro sluchově postižené, gymnázium pro sluchově postižené, střední odborná škola pro sluchově postižené), c) mateřská škola pro hluchoslepé, základní škola pro hluchoslepé, d) mateřská škola pro tělesně postižené, základní škola pro tělesně postižené, střední škola pro tělesně postižené (střední odborné učiliště pro tělesně postižené, odborné učiliště pro tělesně postižené, praktická škola pro tělesně postižené, gymnázium pro tělesně postižené, střední odborná škola pro tělesně postižené), e) mateřská škola logopedická, základní škola logopedická, f ) mateřská škola speciální, základní škola praktická, základní škola f ) mateřská škola speciální, základní škola, základní škola speciální, speciální, odborné učiliště, praktická škola, odborné učiliště, praktická škola, g) základní škola pro žáky se specifickými poruchami učení, základní škola pro žáky se specifickými poruchami chování, h) mateřská škola při zdravotnickém zařízení, základní škola při zdravotnickém zařízení, základní škola speciální při zdravotnickém zařízení. Odůvodnění navrhovaných změn Legenda k uvedeným tabulkám DSP – dlouhodobě selhávající v programu ZP – zdravotní postižení ZZ – zdravotní znevýhodnění SZ – sociální znevýhodnění

65

Základní školy II. stupeň - víceletá gymnázia

Základní školy s rozšířenou výukou

Základní škola základní vzdělání

Tady platí: Žák je ze skupiny žáků nebo třídy s rozšířenou výukou přeřazen do skupiny žáků nebo třídy bez rozšířené výuky v případě, že dlouhodobě neprokazuje předpoklady pro tuto výuku, nebo i z jiných závažných důvodů. Ředitel školy rozhodne o přeřazení žáka v rámci školy na základě doporučení vyučujícího daného předmětu a po projednání v pedagogické radě a se zákonným zástupcem žáka zpravidla ke konci pololetí. Ze závažných důvodů, zejména zdravotních, může být žák přeřazen i v průběhu pololetí. O přeřazení ze zdravotních důvodů rozhodne ředitel školy na základě doporučení odborného lékaře.

Tady by mělo platit: Žák je ze vzdělávacího programu upraveného podle přílohy pro DSP přeřazen do neupraveného vzdělávacího programu v případě, že dlouhoZákladní školy době prokazuje předpoklady pro výuku v tomto pro žáky vzdělávacím programu. Ředitel školy rozhodne o - Zrakově postižené přeřazení žáka v rámci školy na základě doporu- Sluchově postižené čení třídního učitele, doporučení školského pora- Hluchoslepé denského zařízení, po projednání v pedagogické - Tělesně postižené - S poruchou dorozumívacích schopností radě a se zákonným zástupcem žáka, zpravidla ke konci pololetí. - Specifickými poruchami učení - Specifickými poruchami chování - ZŠ při zdravotnických zařízeních Základní školy

Základní škola speciální – poskytuje základy vzdělání

66

TV (sportovní) Jazyků Vv Matematiky a informatiky Hv

Přírodovědných předmětů

Jednotlivec DSP Skupina DSP Třída DSP Jednotlivec ZP, ZZ, SZ Skupina ZP, ZZ, SZ Třída ZP Jednotlivec DSP Skupina DSP Třída DSP Jednotlivec ZZ, SZ Skupina ZZ, SZ

STŘEDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Základní školy II. Stupeň VÍCELETÁ GYMNÁZIA

Žák dlouhodobě selhávající v programu Skupina žáků dlouhodobě selhávajících v programu Třída pro žáky dlouhodobě Škola hlavního vzdělávacího proudu selhávající v programu Jednotlivec ZP, ZZ, SZ Skupina ZP, ZZ, SZ Třída ZP Žák dlouhodobě selhávající v programu Skupina žáků dlouhodobě selhávajících v programu Třída pro žáky dlouhodobě selhávající v programu Jednotlivec ZZ, SZ Skupina ZZ, SZ

I. stupeň ZŠ (možnost od 6-ti do 9 let) (mimořádné nadání možnost od 5-ti let)

Gymnázium Střední odborné školy Střední odborná učiliště

Střední odborné školy Střední odborná učiliště Odborná učiliště Praktické školy

PROSTUPNOST

TV - Sportovní Jazyků Matematiky a informatiky HV Přírodovědných oborů

GYMNÁZIA

PROSTUPNOST

RVP ZV RVP ZV (upravený vzdělávací program pro žáky dlouhodobě selhávající v programu)

Mimořádně nadaný žák

PROSTUPNOST

PŘÍP R AV NÁ T Ř ÍDA

MATEŘSK Á ŠKOL A

RVP ZV s rozšířenou výukou

PROSTUPNOST

ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

pro žáky - Zrakově postižené - Sluchově postižené - Hluchoslepé - Tělesně postižené - S poruchou dorozumívacích schopností - Se specifickými poruchami učení - Se specifickými poruchami chování - ZŠ při zdravotnických zařízeních

Odborná učiliště Praktické školy

II. Stupeň ZŠ

Po ukončení povinné školní docházky

67

Finanční bilance navrhovaných změn Je nezbytná úprava ve stanovení normativu pro žáky se zdravotním postižením a pro žáky se sociálním znevýhodněním tak, aby finanční prostředky byly vázány na žáka. ● Materiál vypracovaný v souladu s §161, odst. 2, Školského zákona č.561/2004 Sb. – vypracovaný materiál je podkladem pro zpracování výše normativů na speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů. Počty žáků § 10 (1) Třída, oddělení a studijní skupina zřízená pro žáky se zdravotním postižením a třída ve škole při zdravotnickém zařízení má nejméně 6 a nejvíce 14 žáků s přihlédnutím k věku a speciálním vzdělávacím potřebám žáků. Třída, oddělení a studijní skupina zřízená pro žáky s těžkým zdravotním postižením má nejméně 4 a nejvíce 6 žáků. (2) Do třídy nebo studijní skupiny zřízené pro žáky se zdravotním postižením mohou být na základě žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka a písemného doporučení školského poradenského zařízení zařazeni i žáci s jiným typem zdravotního postižení nebo se zdravotním znevýhodněním. Jejich počet nepřesáhne 25 % nejvyššího počtu žáků ve třídě nebo studijní skupině podle odstavce 1. Ustanovení § 3 odst. 4 a 5 a § 9 odst. 1 nejsou dotčena.

(2) Do třídy nebo studijní skupiny zřízené pro žáky se zdravotním postižením mohou být na základě žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka a písemného doporučení školského poradenského zařízení zařazeni i žáci s jiným typem zdravotního postižením, se zdravotním znevýhodněním, sociálním znevýhodněním a žáci dlouhodobě selhávající ve vzdělávacím programu. Jejich počet nepřesáhne 25 % nejvyššího počtu žáků ve třídě nebo studijní skupině podle odstavce 1. Ustanovení § 3 odst. 4 a 5 a § 9 odst. 1 (3) Ředitel školy může dělit třídy, oddělení a studijní skupiny na sku- nejsou dotčena. piny v souladu se školním vzdělávacím programem, pedagogickými, hygienickými, ekonomickými a prostorovými podmínkami10), požadavky na bezpečnost žáků a ochranu jejich zdraví a charakterem předmětu. (4) Ve třídě běžné mateřské, základní nebo střední školy, v oddělení (4) Ve třídě běžné mateřské, základní nebo střední školy, v oddělení

68

běžné konzervatoře a ve studijní skupině běžné vyšší odborné školy běžné konzervatoře a ve studijní skupině běžné vyšší odborné školy lze s přihlédnutím k rozsahu speciálních vzdělávacích potřeb žáků lze s přihlédnutím k rozsahu speciálních vzdělávacích potřeb žáků, individuálně integrovat nejvýše 5 žáků se zdravotním postižením. individuálně integrovat nejvýše 50% žáků z nejnižšího možného počtu žáků na 1. třídu, oddělení, nebo studijní skupinu. (5) Při odborném výcviku ve střední škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením se skupiny naplňují do počtu stanoveného zvláštním právním předpisem11), v ostatních případech se skupina při praktickém vyučování naplňuje do počtu 6 žáků. (6) Speciální škola a škola při zdravotnickém zařízení má nejméně 10 žáků. Odůvodnění navrhovaných změn V souvislosti se stanovením kategorie žáka dlouhodobě selhávajícího ve vzdělávacím programu, souvisí možnost zařazení takového žáka bez zdravotního postižení do školy samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením. V souvislosti s umožněním vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve třídách běžných škol, stanovit počet žáků na 1. třídu, který nepřesáhne 50% z nejnižšího počtu žáků třídy běžné školy. Z tohoto důvodu je třeba stanovit nejnižší počet žáků 1. třídy běžné školy na počet 14 žáků na 1. třídu v souladu s §4, vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, odst. 1. Odstavce 2 až 5 zůstanou nedotčeny. Finanční bilance navrhovaných změn Pobyt žáka ve škole samostatně zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami v programu pro žáky dlouhodobě selhávající ve vzdělávacím programu, bez diagnózy zdravotního postižení, s sebou nenese zvýšený normativ a žák se vzdělává v uvedeném vzdělávacím programu za využití speciálně pedagogických metod a postupů práce. Vyhláška č. 72/2004 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, v platném znění Poskytování poradenských služeb §1 (1) Poradenské služby ve školách a školských poradenských zaříze-

69

ních jsou poskytovány dětem, žákům, studentům (dále jen „žák“), jejich zákonným zástupcům, školám a školským zařízením. (2) Školská poradenská zařízení a školy poskytují bezplatně standardní poradenské služby uvedené v přílohách č. 1 až 3 k této vyhlášce, a to na žádost žáků, jejich zákonných zástupců, škol nebo školských zařízení. Podmínkou poskytnutí psychologické nebo speciálně pedagogické poradenské služby je předání informace podle odstavce 3 a písemný souhlas žáka nebo jeho zákonného zástupce. Souhlasu není třeba v případech stanovených zvláštními právními předpisy. (3) Žák, v případě žáka, který má zákonného zástupce, také jeho zákonný zástupce, musí být školou nebo školským poradenským zařízením předem srozumitelně a jednoznačně informován o a) všech podstatných náležitostech poskytované poradenské služby, zejména o povaze, rozsahu, trvání, cílech a postupech poskytované poradenské služby, b) prospěchu, který je možné očekávat, a o všech předvídatelných důsledcích, které mohou vyplynout z poskytování poradenské služby, i možných následcích, pokud tato služba nebude poskytnuta, c) právech a povinnostech spojených s poskytováním poradenských služeb včetně práva žádat kdykoli poskytnutí poradenské služby znovu. (4) Poradenská služba se začne poskytovat bez zbytečného odkladu, nejpozději však do tří měsíců ode dne přijetí žádosti. Lhůt podle věty první se nemůže dovolávat žadatel, který neposkytuje součinnost

70

potřebnou ke splnění účelu poradenské služby. Krizová poradenská intervence, kterou se poskytuje pomoc v naléhavých ohrožujících situacích, zejména při ohrožení života a dalších práv žadatele, se poskytuje bezprostředně po přijetí žádosti. (5) Výsledkem psychologické nebo speciálně pedagogické diagnostiky jsou zpráva z vyšetření a doporučení obsahující návrhy úprav ve vzdělávání žáka. Při vydání zprávy a doporučení je žák, v případě žáka, který má zákonného zástupce, též jeho zákonný zástupce, informován o obsahu doporučení způsobem srozumitelným pro nejširší možný okruh osob. Žák nebo jeho zákonný zástupce potvrzuje svým podpisem, že doporučení s ním bylo projednáno, že porozuměl jeho povaze a obsahu a případně že k němu uplatňuje výhrady spolu s jejich upřesněním. Zpráva a doporučení se vydávají nejpozději do 30 dnů ode dne ukončení vyšetření. Doporučení je platné po dobu určitou, odpovídající jeho účelu; v případě doporučení zařazení žáka do školy nebo vzdělávacího programu pro žáky se zdravotním postižením však nejvýše po dobu jednoho roku. Před skončením platnosti doporučení školské poradenské zařízení vyrozumí žáka nebo jeho zákonného zástupce o potřebě nové diagnostiky.

(5) Výsledkem psychologické nebo speciálně pedagogické diagnostiky jsou zpráva z vyšetření a doporučení obsahující návrhy úprav ve vzdělávání žáka. Při vydání zprávy a doporučení je žák, v případě žáka, který má zákonného zástupce, též jeho zákonný zástupce, informován o obsahu doporučení způsobem srozumitelným pro nejširší možný okruh osob. Žák nebo jeho zákonný zástupce potvrzuje svým podpisem, že doporučení s ním bylo projednáno, že porozuměl jeho povaze a obsahu a případně že k němu uplatňuje výhrady spolu s jejich upřesněním. Zpráva a doporučení se vydávají nejpozději do 30 dnů ode dne ukončení vyšetření. Doporučení je platné po dobu určitou, odpovídající jeho účelu

a) v případě doporučení zařazení žáka do školy nebo vzdělávacího programu pro žáky se zdravotním postižením provede, v průběhu prvního školního roku po vydání doporučení zařazení žáka do školy nebo vzdělávacího programu pro žáky se zdravotním postižením, školské poradenské zařízení novou diagnostiku; před skončením platnosti doporučení školské poradenské zařízení vyrozumí žáka nebo jeho zákonného zástupce o potřebě nové diagnostiky, b) zákonný zástupce žáka nebo žák spolupracuje s pracovníky

71

školského poradenského zařízení v souladu se zněním Úmluvy o právech dítěte, článek č. 18, článek č. 23, článek č. 28, c) školské poradenské pracoviště postupuje při poskytování poradenské služby v souladu se zněním Úmluvy o právech dítěte, d) pokud žák nebo zákonný zástupce žáka porušuje odstavec b), školské poradenské pracoviště poskytne nezbytně nutné informace škole a oddělení sociálně právní ochrany dětí, v souvislosti s následným řešením dané, konkrétní situace, e) pokud školské poradenské pracoviště porušuje odstavec c), poskytne žák, nebo zákonný zástupce žáka nezbytně nutné informace zřizovateli, nebo České školní inspekci v souvislosti s následným řešením dané, konkrétní situace. Poradna §5 (1) Poradna poskytuje služby pedagogicko-psychologického a speciálně pedagogického poradenství a pedagogicko-psychologickou pomoc při výchově a vzdělávání žáků. (2) Činnost poradny se uskutečňuje ambulantně na pracovišti poradny a návštěvami zaměstnanců právnické osoby vykonávající činnost poradny ve školách a školských zařízeních. (3)Poradna: a) zjišťuje pedagogicko-psychologickou připravenost žáků na po-

72

vinnou školní docházku a vydává o ní zprávu; doporučuje zákonným zástupcům a řediteli školy návrhy podpůrných nebo vyrovnávacích opatření, zařazení do vzdělávacího programu přizpůsobeného vzdělávacím potřebám žáka, případně zařazení do školy a třídy odpovídající vzdělávacím potřebám žáka; spolupracuje při přijímání žáků do škol; provádí psychologická a speciálně pedagogická vyšetření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, b) poradna postupuje při poskytování poradenské služby v souladu se zněním Úmluvy o právech dítěte, c) pokud poradna porušuje odstavec b), poskytne žák, nebo zákonný zástupce žáka nezbytně nutné informace zřizovateli, nebo České školní inspekci v souvislosti s následným řešením dané, konkrétní situace, d) zákonný zástupce žáka nebo žák spolupracuje s poradnou v souladu se zněním Úmluvy o právech dítěte, článek č. 18, článek č. 23, článek č. 28, e) pokud žák nebo zákonný zástupce žáka porušuje odstavec d), poradna poskytne nezbytně nutné informace škole a oddělení sociálně právní ochrany dětí, v souvislosti s následným řešením dané, konkrétní situace, b) zjišťuje speciální vzdělávací potřeby žáků škol a na základě výsled- f ) ků psychologické a speciálně pedagogické diagnostiky vypracovává odborné posudky a návrhy podpůrných nebo vyrovnávacích opatření pro školy a školská zařízení, včetně posudků pro účely uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky a jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce maturitní zkoušky,

73

g) poskytuje poradenské služby žákům s výchovně vzdělávacími problémy, se specifickými poruchami chování, včetně poruch chování vyplývajících z psychického či neurologického onemocnění nebo zdravotního postižení. c) poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní h) neúspěšnosti nebo vzniku problémů v osobnostním a sociálním vývoji, jejich zákonným zástupcům a pedagogickým pracovníkům vzdělávajícím tyto žáky, poskytuje poradenské služby zaměřené na vyjasňování osobních perspektiv žáků, d) poskytuje metodickou podporu škole,

i)

e) prostřednictvím metodika prevence zajišťuje prevenci sociálně j) patologických jevů, realizaci preventivních opatření a koordinaci školních metodiků prevence. Centrum §6 (1) Centrum poskytuje poradenské služby při výchově a vzdělávání žáků se zdravotním postižením, jakož i dětí s hlubokým mentálním postižením, v odůvodněných případech, zejména v pochybnostech, zda se jedná o žáka se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním, také při výchově a vzdělávání žáků se zdravotním znevýhodněním. Jedno centrum poskytuje poradenské služby podle věty první v rozsahu odpovídajícím jednomu nebo více druhům zdravotního postižení podle části II bodů 1 až 8 přílohy č. 2, k této vyhlášce. (2) Žákům základních škol speciálních a školských zařízení jsou

74

poradenské služby centra poskytovány pouze v rámci diagnostiky a kontrolní diagnostiky, v odůvodněných případech i v rámci speciální individuální nebo skupinové péče, kterou nezajišťuje škola nebo školské zařízení, kde je žák zařazen. (3) Činnost centra se uskutečňuje ambulantně na pracovišti centra a návštěvami pedagogických pracovníků centra ve školách a školských zařízeních, případně v rodinách, v zařízeních pečujících o žáky se zdravotním postižením. (4)Centrum: a) zjišťuje speciální připravenost žáků se zdravotním postižením na povinnou školní docházku a speciální vzdělávací potřeby žáků se zdravotním postižením a žáků se zdravotním znevýhodněním, zpracovává odborné podklady pro integraci těchto žáků a pro jejich zařazení a přeřazení do škol a školských zařízení a pro další vzdělávací opatření, připravuje posudky pro účely uzpůsobení maturitní zkoušky a jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce maturitní zkoušky, u žáků a uchazečů se zdravotním postižením b) poskytuje poradenské služby žákům s mentálním postižením, se smyslovým postižením, včetně poruchy dorozumívacích schopností, vč. vad řeči, s těžkými poruchami chování vyplývajícími z psychického či neurologického onemocnění, s autismem a s poruchami autistického spektra, s tělesným postižením. b) zajišťuje speciálně pedagogickou péči a speciálně pedagogické c) vzdělávání pro žáky se zdravotním postižením a žáky se zdravotním znevýhodněním, kteří jsou integrováni nebo kterým je stanoven jiný způsob plnění povinné školní docházky2),

75

c) vykonává speciálně pedagogickou a psychologickou diagnosti- d) ku a poskytuje poradenské služby se zaměřením na pomoc při řešení problémů ve vzdělávání, v psychickém a sociálním vývoji žáků se zdravotním postižením a žáků se zdravotním znevýhodněním, na zjištění individuálních předpokladů a vytváření podmínek pro uplatňování a rozvíjení schopností, nadání a na začleňování do společnosti, d) poskytuje pedagogickým pracovníkům a zákonným zástupcům e) poradenství v oblasti vzdělávání žáků se zdravotním postižením, případně také se zdravotním znevýhodněním, e) poskytuje metodickou podporu škole.

f) g) speciálně pedagogické centrum poskytuje metodickou podporu jako „Centrum podpory inkluzívního vzdělávání“ v základních a středních školách, kde může poskytovat metodickou podporu pedagogům, dětem, žákům, zákonným zástupcům žáků a studentům.

Odůvodnění navrhovaných změn Centra podpory inkluzívního vzdělávání by měla vyplnit místo v oblasti neformálního vzdělávání pedagogů běžných škol především bez speciálně pedagogické kvalifikace formou aktivní spolupráce a dát nový rozměr funkci škol, samostatně zřízených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. V současné době zaznamenáváme zvyšující se počty žáků s problémy v učení. Tento nárůst, který je v rozporu s poklesem celkového stavu žáků ve školách, představují žáci s neurologickou či s psychiatrickou diagnózou, k nimž se vztahují i žáci s poruchami učení, soustředění, děti s hyperaktivitou a z ní vyplývajícími poruchami chování, resp. s emočními poruchami. Přibývají počty dětí ohrožených ve vývoji v důsledku sociálně vyloučeného prostředí. Podstatnou skupinu tvoří žáci se zdravotním postižením, s kterými jsme se donedávna ve školách hlavního vzdělávacího proudu zcela běžně nesetkávali.

76

K inkluzi ve školách, bychom měli přistupovat individuálně na základě zjištěných potřeb konkrétního dítěte, žáka, studenta. Právě tato myšlenka by měla být stěžejní pro vznik centra podpory inkluzívního vzdělávání. Po odborné stránce je efektivnější a zodpovědnější zřídit samostatné centrum podpory inkluzívního vzdělávání s kompetencemi, které v co největší míře umožní poskytnout odbornou pedagogickou a poradenskou pomoc v oblasti péče o děti, žáky a studenty. Tabulka č. 6 – Struktura působení centra podpory inkluzívního vzdělávání (Interní materiál ASP ČR)

Školská poradenská zařízení

C PIV

Odbor školství

ředitel CPIV

ředitel ZŠ

výchovný poradce CPIV (metodik pro ŠVP)

výchovný poradce ZŠ (metodik pro ŠVP)

třídní učitel CPIV

třídní učitel ZŠ

učitel CPIV

učitel ZŠ rodič

77

Finanční bilance navrhovaných změn Speciálně pedagogická centra mohou převzít náplň centra podpory inkluzívního vzdělávání do stávajících podmínek své činnosti, za předpokladu uskutečnění některých organizačních a personálních změn v konkrétních zařízeních.

4.3 STŘEDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NÁVRH ZMĚN KONCEPCE STŘEDNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Návrhy změn jednotlivých ustanovení Zákona 561/2005 v platném znění: Zákon 561/2005, Školský zákon, § 160, Financování škol a školských zařízení ze státního rozpočtu Zákon 561/2005, Školský zákon, §161, Financování škola a školských zařízení územními samosprávnými celky Návrhy změn znění vyhlášek: Změna vyhlášky č. 73/2004 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Zapracování změn vyhlášky č. 73/2004 Sb., do vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři Stávající legislativa


Vyhláška č. 13/2005, Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři Počty žáků ve střední škole, ve třídě a pravidla pro dělení a spojování tříd při vyučování §2 (1) Nejnižší počet žáků ve škole s plným počtem ročníků je 60. (2) Ve školách s oborem vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, může být nejnižší počet žáků ve škole 30. Na tyto školy se nevztahuje ustanovení odstavce 3.

78

(3) Nejnižší průměrný počet žáků ve třídě je 17. (4) Nejvyšší počet žáků ve třídě je 30. 5) Počet žáků ve třídě samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením a počet žáků individuálně integrovaných do třídy střední školy se řídí zvláštním právním předpisem. 6) Do průměrného počtu žáků na třídu podle odstavce 3 se nezapočítávají třídy, pro které stanoví zvláštní právní předpis odlišné nejnižší počty žáků z důvodu vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. (5) Ředitel školy může třídy při vyučování některých předmětů dělit 7) na skupiny, spojovat nebo vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků. Při stanovení počtu a velikosti skupin je ředitel školy povinen zohlednit: a) požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví žáků, b) didaktickou a metodickou náročnost předmětu, c) specifika žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, d) charakter osvojovaných vědomostí a dovedností, e) požadavky na prostorové a materiální zabezpečení výuky stanovené rámcovým vzdělávacím programem, f ) efektivitu vzdělávacího procesu z hlediska stanovených cílů vzdělávání i z hlediska ekonomického. (6) Nejvyšší počet žáků ve skupině na jednoho učitele odborného 8) výcviku je stanoven zvláštním právním předpisem1). Výuka se organizuje tak, aby vznikl co nejmenší počet skupin při dodržení zásad

79

stanovených v odstavci 5, přičemž je možné využívat i spojování výuky pro žáky více tříd, případně ročníků. (7) Výuka cizích jazyků probíhá ve skupinách tvořených pro příslušný 9) cizí jazyk. Průměrný nejnižší počet žáků ve skupině v jednom ročníku je 9 a nejvyšší počet žáků ve skupině je 23. Skupina může být tvořena žáky z více tříd téhož ročníku. Odůvodnění navrhovaných změn V odstavci č. 8) a 9) je uveden odkaz na zvláštní právní předpis, tedy na vyhlášku 73/2004 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, kterou navrhujeme zapracovat do vyhlášky 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, v platném znění. Zákon 561/2005, Školský zákon, § 59 Podmínky přijetí ke vzdělávání ve střední škole: 1) Ke vzdělávání ve střední škole lze přijmout uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončili základní vzdělávání před splněním povinné školní docházky, pokud tento zákon nestanoví jinak, a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti. 2) O přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední škole rozhoduje ředitel této školy. Finanční bilance navrhovaných změn Tento návrh nemá žádný navýšený finanční nárok. Jedná se o organizační změnu.

80

ZÁVĚR Výchova a vzdělávání dětí v sobě dnes, obsahuje určitá rizika bez ohledu na podmíněnost jejich vzniku. Vlivem nepříznivých podmínek prostředí, v němž žijeme a zároveň díky zkvalitňujícím se diagnostickým metodám je stále u většího množství dětí diagnostikován nějaký výchovný či vzdělávací problém, který si zaslouží pozornosti učitele. S tímto vývojem stále ještě nekoresponduje příprava budoucích učitelů na pedagogických fakultách. Ty často svým způsobem vzdělávání připomínají doby dávno minulé, kdy fakulty akcentovaly šíři znalostí z konkrétní specializace přírodních či humanitních věd, ale jen okrajově a více méně formálně se studenti setkávali se speciální pedagogikou. Proto je více než potřebné, aby fakulty reflektovaly potřeby praxe a neuzavíraly se jen do různých výzkumných aktivit, které většinou pedagogické praxi nic nepřinášejí. Nový trend a přístup ke zdravotně postiženému žákovi tak, aby jeho vzdělávání vedlo k maximálnímu rozvoji bez traumat, necitlivých zásahů a nepedagogických postupů, vyžaduje vzájemnou komunikaci a komplexní přístup, zejména zákonných zástupců, ředitelů škol, pedagogů všech zúčastněných subjektů, pracovníků školských poradenských zařízení, odborných lékařů, asistentů pedagoga a vychovatelů. Bez této spolupráce není možné splnit základní předpoklady integrace, natož pak ideálního, inkluzívního prostředí ve škole. V současném pojetí vzdělávání žáků na školách hlavního vzdělávacího proudu, které je zcela přirozeně vnímáno jako výkonové, nelze ani předpokládat, že bez patřičné podpory jednotlivých škol a jednotlivých pedagogů, lze docílit správné péče o žáky se zdravotním postižením ve školách hlavního vzdělávacího proudu. Takový žák není v přirozeném prostředí, kde by měl odpovídající partnery, mohl komunikovat na sobě odpovídající úrovni ve svém vnímání problémů a úspěchů se svými spolužáky ani pedagogem a zcela jistě

nezažívá úspěch v kontextu třídního kolektivu. Nelze tvrdit, že by tento handicap vytvářeli žáci sami, ale dětem je tento přístup zcela přirozený a pokud jsou vedeni k toleranci, naučí se ji zpravidla akceptovat, nikoliv uplatňovat. Dříve či později počet dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v základních školách bude vzrůstat a bude docházet k postupné diverzifikaci potřeb těchto žáků. Přibývá žáků, s nimiž jsme se ve školách hlavního vzdělávacího proudu nesetkávali vůbec (např. děti azylantů, děti ze sociálně znevýhodněného prostředí) nebo jen výjimečně (děti s mentálním postižením, s kombinovaným zdravotním postižením, apod.). Tato skutečnost s sebou přináší zvýšené nároky na rozsah speciálně pedagogické přípravy pedagogů škol hlavního vzdělávacího proudu. Není možné soustředit se pouze na oblast práce s dětmi se specifickými poruchami učení, byť je samozřejmě tato příprava velmi důležitá, ale učitelé musí být v přiměřené míře připraveni na práci s mnoha dalšími skupinami dětí. Vzniklá situace vede pedagogy k vážnému zamyšlení a přehodnocení postoje ke speciální pedagogice. Pro učitele, který pracuje v oblasti speciálního vzdělávání, je odborná příprava považována za nejdůležitější faktor. Při pohledu na přípravu učitelů je nutné vycházet ze skutečnosti, že učitel v systému hlavního vzdělávacího proudu je kvalifikovaný pracovník, který je odpovědný za vzdělávání všech žáků. Bude nutné, aby tito pedagogové získali v průběhu vzdělávání odpovídající znalosti a dovednosti, které jim umožní reflektovat rozmanité potřeby žáků. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami ve smyslu vývojových poruch učení nejsou pro školy hlavního vzdělávacího proudu, za použití odpovídajících vyrovnávacích opatření, výrazným problémem, se kterým by si pedagog školy hlavního vzdělávacího proudu

81

nedovedl poradit, ale je nutné mít na paměti, že zdravotní postižení není vývojová porucha ve smyslu nápravy. Nejedná se o léčitelnou nemoc, ale o stav osobnosti, který lze do určité míry ovlivnit s ohledem na každého jedince, za předpokladu použití vhodných pedagogických postupů s vysokou náročností na vynaložené časové období a předpokladu daných hranic možného dosažení výstupních kompetencí žáka, omezených jeho schopnostmi. Předložené koncepční návrhy vycházejí ze skutečnosti, že inkluze není prostředkem ke vzdělávání, ale způsobem jak vytvořit

82

prostředí přirozené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami i žáků intaktních. Při tvorbě inkluzívního prostředí vycházíme z pravidla, že se prostředí třídy a školy nepřizpůsobuje pouze žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami, ale je nutné dbát přizpůsobení vzájemného, včetně způsobu vzdělávání ze strany učitele. Úspěšnost integrace nebo inkluze by neměla být posuzována podle místa či instituce, do které se jedinec začlenil, ale podle osobního přínosu, které takové začlenění přináší jemu samotnému a lidem v jeho okolí.

PŘÍLOHY Příloha č. 1 – ÚDAJE O ZNACÍCH ZDRAVOTNÍHO POSTIŽENÍ ŽÁKA ÚDAJE O ZNACÍCH ZDRAVOTNÍHO POSTIŽENÍ ŽÁKA * nehodící se škrtněte; zatrhněte odpovídající údaj Jméno žáka: _______________________________________________________ datum narození: Bydliště žáka: Škola: Základní škola

třída/ročník: název a sídlo školy

Třídní učitel/učitelka žáka

kontakt: jméno třídního učitele/ třídní učitelky

Zákonní zástupci se školou spolupracují ano / ne* Žák je znevýhodněný nedostatečnou vysokou absencí ze zdravotních důvodů ano / ne* Vyrovnávací opatření, která jsou u žáka uplatňována podle §1, odst. 6, vyhlášky č. ___ / 2011: využívání speciálně pedagogických metod a postupů individuální podpora v rámci výuky a přípravy na výuku využívání poradenských služeb školy

využívání služeb školského poradenského zařízení individuální vzdělávací plán služba asistenta pedagoga

V Praze dne: ______________________________ ______________________________ ______________________________ podpis třídního učitele/třídní učitelky

podpis výchovného poradce

podpis školního metodika prevence

Odborný lékař adresa pracoviště

Jméno lékaře

kontakt:

83

Zákonní zástupci s odborným lékařem spolupracují ano / ne* Vyjádření odborného lékaře pro školské účely pacient má trvalé zdravotní postižení zdravotní postižení pacienta vyžaduje změnu denního režimu zdravotní postižení pacienta vyžaduje zvýšenou péči zdravotní postižení pacienta vyžaduje stálý dohled Pacient/pacientka, NAPLŇUJE / NENAPLŇUJE* znaky zdravotního postižení. V Praze dne: ______________________________ ______________________________ razítko lékaře

podpis lékaře

Školské poradenské zařízení adresa pracoviště

Jméno poradenského pracovníka ________________________________________________ kontakt: Vyjádření poradenského zařízení k údajům o sociálním znevýhodnění žáka. DOPORUČUJEME / NEDOPORUČUJEME* žáka na základě zjištěných znaků, podle §16, odst. 4, školského zákona, považovat pro školské účely za žáka se zdravotním postižením. V Praze dne: razítko poradenského zařízení

podpis poradenského pracovníka/pracovnice

Žák je na základě výše zjištěných znaků, podle §16, odst. 4, školského zákona, považován pro školské účely za žáka se zdravotním postižením. V ___________ dne: razítko školy

84

podpis ředitelky/ředitele školy

Příloha č. 2 – ÚDAJE O ZNACÍCH ZDRAVOTNÍHO ZNEVÝHODNĚNÍ ŽÁKA ÚDAJE O ZNACÍCH ZDRAVOTNÍHO ZNEVÝHODNĚNÍ ŽÁKA * nehodící se škrtněte; zatrhněte odpovídající údaj Jméno žáka: _______________________________________________________ datum narození: Bydliště žáka: Škola: Základní škola




Zákonní zástupci se školou spolupracují ano / ne* Vyrovnávací opatření, která jsou u žáka uplatňována podle §1, odst. 6, vyhlášky č. 73 / 2005: využívání speciálně pedagogických metod a postupů individuální podpora v rámci výuky a přípravy na výuku využívání poradenských služeb školy V


dne: ______________________________ ______________________________ ______________________________ podpis třídního učitele/třídní učitelky



Odborný lékař adresa pracoviště

Jméno lékaře

kontakt:

Zákonní zástupci s odborným /ošetřujícím lékařem spolupracují ano / ne*

85

Vyjádření ošetřujícího lékaře pro školské účely: pacient je krátkodobě zdravotně oslaben pacient je dlouhodobě zdravotně oslaben

léčba pacienta vyžaduje upravený denní režim léčba pacienta vyžaduje zvýšenou péči současný zdravotní stav pacienta lze považovat za náročný a zatěžující s ohledem k jeho možnostem a schopnostem vnímání daného stavu

Pacient/pacientka NAPLŇUJE / NENAPLŇUJE* znaky zdravotního znevýhodnění. V Praze dne: ______________________________ ______________________________ razítko lékaře

podpis lékaře


Jméno poradenského pracovníka ________________________________________________ kontakt: Vyjádření poradenského zařízení k údajům zdravotního znevýhodnění žáka. DOPORUČUJEME / NEDOPORUČUJEME* žáka na základě zjištěných znaků, podle §16, odst. 4, školského zákona, považovat pro školské účely za žáka se zdravotním znevýhodněním. V Praze dne: razítko poradenského zařízení


Žák je na základě výše zjištěných znaků, podle §16, odst. 3, školského zákona, považován pro školské účely za žáka se zdravotním znevýhodněním. V ___________ dne: razítko školy

86


Příloha č. 3 – ÚDAJE O ZNACÍCH SOCIÁLNÍHO ZNEVÝHODNĚNÍ ŽÁKA ÚDAJE O ZNACÍCH SOCIÁLNÍHO ZNEVÝHODNĚNÍ ŽÁKA * nehodící se škrtněte; zatrhněte odpovídající údaj Jméno žáka: _______________________________________________________ datum narození: Bydliště žáka: Škola: Základní škola




Zákonní zástupci se školou spolupracují ano / ne* Žák je znevýhodněný nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka ano / ne* Vyrovnávací opatření, která jsou u žáka uplatňována podle §1, odst. 6, vyhlášky č. 73 / 2005: využívání speciálně pedagogických metod a postupů individuální podpora v rámci výuky a přípravy na výuku využívání poradenských služeb školy V





Oddělení sociálně právní ochrany dětí a mládeže adresa pracoviště

Jméno pracovníka ________________________________________________________ kontakt: Zákonní zástupci s OSPOD spolupracují ano / ne*

87

Klient/klientka je: Klientovi/klientce je: ze sociálně vyloučeného prostředí z prostředí ohroženého sociálním vyloučením z prostředí, ve kterém se mu nedostává potřebné podpory ke vzdělávání

nařízena ústavní výchova uložena ochranná výchova přiznán statut postavení azylanta nařízen / uložen dohled nad výchovou

Klient/klientka podle §16. odst. 4, školského zákona, NAPLŇUJE / NENAPLŇUJE* znaky sociálního znevýhodnění. V Praze dne: ______________________________ ______________________________ razítko OSPOD

podpis pracovníka/pracovnice OSPOD


Jméno poradenského pracovníka ________________________________________________ kontakt: Vyjádření poradenského zařízení k údajům o sociálním znevýhodnění žáka. DOPORUČUJEME / NEDOPORUČUJEME* žáka na základě zjištěných znaků, podle §16, odst. 4, školského zákona, považovat pro školské účely za žáka se sociálním znevýhodněním. V Praze dne: razítko poradenského zařízení


Žák je na základě výše zjištěných znaků, podle §16, odst. 4, školského zákona, považován pro školské účely za žáka se sociálním znevýhodněním. V ___________ dne: razítko školy

88


Příloha č. 4 – ÚDAJE O ZNACÍCH ŽÁKA DLOUHODOBĚ SELHÁVAJÍCÍHO VE VZDĚLÁVACÍM PROGRAMU ÚDAJE O ZNACÍCH ŽÁKA DLOUHODOBĚ SELHÁVAJÍCÍHO VE VZDĚLÁVACÍM PROGRAMU * nehodící se škrtněte; zatrhněte odpovídající údaj Jméno žáka: _______________________________________________________ datum narození: Bydliště žáka: Škola: Základní škola




Zákonní zástupci se školou spolupracují ano / ne* Vyrovnávací opatření, která jsou u žáka uplatňována podle §1, odst. 6, vyhlášky č.73 / 2005: u žáka byl uplatněn odklad povinné školní docházky u žáka byl uplatněn dodatečný odklad povinné školní docházky u žáka jsou použity speciálně pedagogické metody a postupy žák je vzděláván podle vypracovaného IVP první školní rok opakovaně žák opakoval ročník z důvodu zdravotního znevýhodnění školní neúspěšnosti žák je považován pro školské účely za žáka se zdravotním znevýhodněním se zdravotním postižením

89

využívání služeb asistenta pedagoga využívání poradenských služeb školy žák opakovaně selhává ve vzdělávacím programu školy při uplatnění výše zmíněných vyrovnávacích opatření V





Jméno poradenského pracovníka ________________________________________________ kontakt: Vyjádření poradenského zařízení k údajům o sociálním znevýhodnění žáka. DOPORUČUJEME / NEDOPORUČUJEME* žáka na základě zjištěných znaků, podle §16, odst. 4, školského zákona, považovat pro školské účely za žáka dlouhodobě selhávajícího ve vzdělávacím programu. V Praze dne: razítko poradenského zařízení


Žák je na základě výše zjištěných znaků, podle §16, odst. 4, školského zákona, považován pro školské účely za žáka dlouhodobě selhávajícího ve vzdělávacím programu.

V ___________ dne: razítko školy

90


Seznam použitých zkratek UNESCO Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization PMS Psychologicko-lékařsko-sociální centra, zřízená ministerstvem školství,od roku 1999 transformována na centra CLB (centra žákovského poradenství) SREA Oddělení ambulantní rehabilitace, které zodpovídá za poskytování pomoci ve třídě a projednává problémy přímo s inspektory a učiteli PPT Pracoviště pedagogicko-psychologických služeb, které poskytuje rady týkající se obsahu a rozsahu speciálního vzdělávání žáků EOEP Externí podpora týmů pedagogicko-psychologického poradenství, které dohlížejí na jednotlivé školy, provádějí pedagogicko-psychologickou diagnostiku žáků, poskytují rady učitelům a pedagogickým pracovníkům při volbě patřičných opatření, za sledování vývoje žáků a zapojování rodin ISCED Mezinárodní norma pro klasifikaci vzdělávání (Internacionál Standard Clasification of Education) SIH Švédská agentura pro speciální vzděláván, zodpovídá za poradenskou a podpůrnou činnost, kterou poskytují rodinám a školám ve funkci žákovského poradce SENCO Podle zákona o vzdělávání je na všech školách hlavního vzdělávacího proudu z řad pedagogického sboru školy jmenován koordinátor pro speciální vzdělávání OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-Operation and Development; Organisation de Co-opération et de Développement Économiques) je mezinárodní vládní organizací se sídlem v Paříži. 30.9.1961 TEACCH Terapie a vzdělávání dětí s autismem a poruchami dorozumívání (Treatment and Education of Autistic and Related Communication Handicapped Children) MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČŠI Česká školní inspekce IVP Individuální vzdělávací plán NNO Nevládní neziskové organizace OSPOD Oddělení sociálně právní ochrany děti ČŠI Česká školní inspekce IVP Individuální vzdělávací plán OSPOD Oddělení sociálně právní ochrany děti DVPP Další vzdělávání pedagogických pracovníků OSPOD Oddělení sociálně právní ochrany děti

91

Seznam tabulek Tabulka č. 1 – Zabezpečování podpory ve vzdělávání v Evropských zemích (SORIANO,V.: Podpora učitelů)

str. 14 – 16

Tabulka č. 2 – Základní „výzvy“ OECD (Zdroj: www.rvp.cz)

str. 21 – 22

Tabulka č. 3 – Hlavní reflexe a doporučení expertů OECD (Zdroj: www.rvp.cz)

str. 23 – 24

Tabulka č. 4 – Mezinárodní norma pro klasifikaci vzdělávání (ŠVARCOVÁ, I.: Základy pedagogiky)

str. 25 – 26

Tabulka č. 5 – Systém kurikulárních dokumentů (VÚP, 2004)

str. 28

Tabulka č. 6 – Struktura působení centra podpory inkluzívního vzdělávání (interní materiál ASP ČR)

str. 85

Seznam použité literatury 1. SORIANO,V.:Podpora učitelů, 1. vydání, Praha: Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání, 2003, ISBN 2. 3. 4. 5. 6.

92

87-90591-06-2 MEIJLER, J. W.: Integrace v Evropě, Zabezpečování péče pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, 1. vydání, Praha: Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání, 2002, ISBN 87-90591-01-1 ZÁKON č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění VYHLÁŠKA č. 73, ze dne 9. února 2005, o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, v platném znění VYHLÁŠKA č. 72/2004 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, v platném znění VYHLÁŠKA č. 48/2006 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky

Elektronické odkazy 1. Asociace speciálních pedagogů ČR, dostupný z: http://www.aspcr.cz 2. Výzkumný ústav pedagogický v Praze. Metodický portál www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, dostupný z: http://www.rvp.cz/ 3. Úmluva o právech dítěte, New York, dne 20. listopadu 1989, dostupný z: http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/

umluva-o-pravech-ditete.pdf

Seznam příloh Příloha č. 1 – ÚDAJE O ZNACÍCH ZDRAVOTNÍHO POSTIŽENÍ ŽÁKA. Příloha č. 1 – ÚDAJE O ZNACÍCH ZDRAVOTNÍHO ZNEVÝHODNĚNÍ ŽÁKA Příloha č. 1 – ÚDAJE O ZNACÍCH SOCIÁLNÍHO ZNEVÝHODNĚNÍ ŽÁKA Příloha č. 1 – ÚDAJE O ZNACÍCH ŽÁKA DLOUHODOBĚ SELHÁVAJÍCÍHO VE VZDĚLÁVACÍM PROGRAMU

str. 87 – 88 str. 89 – 90 str. 91 – 92 str. 93 – 94

93

NÁVRH ZMĚN KONCEPCE ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

Recommend Documents