Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a Dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva
Návrh zahradního domku, jeho realizace a porovnání s obdobným výrobkem na trhu
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce
Vypracoval
Ing. Jan Šrajer
Bc. Michal Zámečník
Brno 2009
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Návrh zahradního domku, jeho realizace a porovnání s obdobným výrobkem na trhu vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana LDF MZLU v Brně. dne podpis diplomanta
3
Poděkování: Touto cestou chci poděkovat Ing. Janu Šrajerovi za jeho odbornou pomoc, cenné rady a čas strávený nad mími dotazy. S jeho spoluprací se mi podařilo nasměrovat diplomovou práci do konečné fáze. Další poděkovaní směřuje paní Ing. Jitce Čechové za její ochotu při řešení některých fází práce. V neposlední řadě chci poděkovat svým rodičům za umožnění studia na vysoké škole a své přítelkyni za její toleranci a morální podporu.
4
Autor/Author: Bc. Michal Zámečník Název práce: Návrh zahradního domku, jeho realizace a porovnání s obdobným výrobkem na trhu
Abstrakt: Tato práce řeší problematiku drobných dřevěných staveb, zaměřených na zahradní domky a obsahuje stručný přehled pojmů ze stavebního zákona 183/2006 Sb. Cílem práce je sestavení uceleného přehledu drobných dřevěných staveb a jejich cen na trhu. Práce řeší návrh zahradního domku a zhotovení výkresové a výrobní dokumentace. Práce se dále zabývá ukázkou dimenzování střešní konstrukce a přehledem možných způsobů ochrany dřeva u drobných dřevěných staveb. Metodicky je zaměřena na návrh a realizaci zahradního domku a jeho konstrukční, materiálové a cenové srovnání s obdobným výrobkem na trhu.
Klíčová slova: zahradní domek, zákon 183/2006 Sb, ochrana dřeva, dimenzování, materiálová a cenová kalkulace
Title of work: A project of a garden house, its realization and comparison with a similar product on the market.
Abstract: This work deals with the problems of small wooden constructions, specifically garden houses and includes a brief summary of terms from the construction law 183/2006 Sb. The aim of the work is to draw up a summary of small wooden constructions. It deals with the design of a garden house and making its design and production documentation. The work also shows the dimensions of a roof construction and the survey of possible ways to protect wood of small wooden constructions. Methodically it is aimed at the design and realization of a garden house and its construction, material and price comparison with a similar product on the market.
Key words: a garden house, law 183/2006 Sb, wood protection, the dimensions, material and price calculation
5
Obsah
1
ÚVOD....................................................................................................................... 8
2
CÍL PRÁCE............................................................................................................. 9
3
DROBNÉ DŘEVĚNÉ STAVBY.......................................................................... 10 3.1
Pojmy stavebního zákona 183/2006 Sb. ......................................................... 10
3.2
Základní rozdělení drobných dřevěných staveb ............................................. 13
3.2.1
Pergoly .................................................................................................... 13
3.2.2
Altány...................................................................................................... 15
3.2.3
Přístřešky ................................................................................................ 16
3.2.3.1
Vchodové přístřešky ........................................................................... 17
3.2.3.2
Přístřešky pro automobily................................................................... 18
3.2.3.3
Přístřešky pro palivové dříví............................................................... 18
3.2.4
4
Zahradní domky...................................................................................... 19
3.2.4.1
Domky na nářadí................................................................................. 19
3.2.4.2
Zahradní domky................................................................................. 20
3.2.4.3
Chaty a sruby ...................................................................................... 22
3.2.4.4
Dětské domečky.................................................................................. 23
3.2.4.5
Grilovací chatky.................................................................................. 24
OCHRANA DŘEVA............................................................................................. 27 4.1
Škůdci dřeva ................................................................................................... 27
4.1.1
Biotičtí škůdci dřeva ............................................................................... 27
4.1.1.1
Dřevokazné houby .............................................................................. 27
4.1.1.2
Dřevokazný hmyz ............................................................................... 29
4.1.2
Abiotičtí škůdci dřeva............................................................................. 32 Konstrukční a chemická ochrana dřeva .......................................................... 32
4.2 4.2.1
Konstrukční ochrana ............................................................................... 32
4.2.1.1
Ochrana proti povětrnosti a stříkající vodě......................................... 33
4.2.1.2
Ochrana proti vzlínající vodě.............................................................. 33
4.2.1.3
Ochrana proti vlhkosti během stavby ................................................. 34
4.2.2
Chemická ochrana................................................................................... 34
4.2.2.1
Cíle chemické ochrany dřeva.............................................................. 35
4.2.2.2
Chemické prostředky na ochranu dřeva.............................................. 35
6
4.3 5
Dřevo jako stavební materiál .......................................................................... 37
NÁVRH SAMOTNÉHO ZAHRADNÍHO DOMKU......................................... 39 5.1
Určení místa a požadavky zákazníka.............................................................. 39
5.2
Postup výroby ................................................................................................. 40
5.2.1
Zhotovení podlahového a stropního rámu .............................................. 40
5.2.2
Zhotovení nosné kostry bez střešní konstrukce ...................................... 42
5.2.3
Konstrukce podlahy ................................................................................ 43
5.2.4
Realizace pláště....................................................................................... 44
5.2.5
Realizace střešní konstrukce................................................................... 45
5.2.5.1 5.2.6
Úprava štítů............................................................................................. 47
5.2.7
Montáž střešního záklopu a natažení lepenky ........................................ 48
5.2.8
Uchycení oken a dveří ............................................................................ 48
5.2.9
Doprava zahradního domku a úprava plochy pro jeho umístění ............ 48
5.3
6
Dimenzování střešní krokve ............................................................... 45
Ekonomické vyhodnocení – Cenová kalkulace .............................................. 50
5.3.1
Kalkulace zrealizovaného zahradního domku ........................................ 50
5.3.2
Ekonomické vyhodnocení – Doplňková kalkulace ................................ 52
POROVNÁNÍ NAVRHOVANÉHO DOMKU S OBDOBNÝM VÝROBKEM
NA TRHU ...................................................................................................................... 55 6.1
Konstrukční porovnání ................................................................................... 55
6.2
Materiálové porovnání .................................................................................... 57
6.3
Cenové porovnání ........................................................................................... 58
7
DISKUZE .............................................................................................................. 59
8
ZÁVĚR .................................................................................................................. 60
9
SUMMARY ........................................................................................................... 61
10
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ..................................................................... 62
11
SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................... 65
7
1
ÚVOD Jako stavební materiál se dřevo již v minulosti osvědčilo po všech stránkách, bylo a je
jedním z nejoblíbenějších a nejpoužívanějším stavebních materiálů. Je tomu tak jednak kvůli snadné dostupnosti a jednak kvůli velmi příjemným vlastnostem dřevěných výrobků, mezi které může patřit vzhled, vůně, struktura, povrchová teplota opracovatelnost a spousta dalších faktorů, které ze dřeva dělají právě tolik považovaný materiál. Ovšem nebyly to jenom přednosti, které lidé na dřevu objevili, ale byly to i nedostatky, které dokázaly časem eliminovat a to buď vhodnou úpravou dřeva, nebo nahrazením za jiné materiály jako například kámen a železo. V současné době si život bez dřeva nedokážeme představit, jednak kvůli jeho estetickým vlastnostem, ale především je jakákoli stavba bez dřeva nepředstavitelná. Těmto faktům dává za pravdu i stále více se rozvíjející obor dřevostaveb, ať už jsou to dřevěné domy, nebo drobné zahradní stavby, mezi které patří pergoly, altány, domky na nářadí a jiné. A právě tyto stavby mají významnou funkci pro potřeby člověka. Lidé v nich nacházejí pocit uklidnění, relaxace a v neposlední řadě mohou mít tyto stavby i funkci přechodného bydliště. Tipem drobné zahradní stavby jsou i zahradní domky, které mohou mít funkci úložnou, v tomto případě se jedná o stavby uskladňující věci potřebné pro péči o dům a zahradu. Dalším tipem jsou domky, které slouží pro člověka právě jako přechodné bydliště a těmto stavbám bude věnován v této práci největší prostor.
8
2
CÍL PRÁCE Cílem práce je vytvoření uceleného přehledu drobných dřevěných staveb a určení
orientačních cen na trhu, přičemž tyto stavby musejí splňovat požadavky stavebního zákona 183/2006 Sb. Dalším cílem je zpracování ochrany dřeva a stručného popisu vybraných škůdců napadajících dřevo. Hlavním cílem práce je návrh a realizace zahradního domku, jehož obytná plocha je 12 m2. Před jeho realizací bude vytvořena výkresová dokumentace a kusovník. Tento domek bude následně porovnán s obdobným výrobkem na trhu a to z hlediska konstrukce, materiálové skladby a ceny.
9
3
DROBNÉ DŘEVĚNÉ STAVBY Dřevo patří mezi jeden z nejvyužívanějších a nejvšestrannějších stavebních materiálů
a to platí i pro tzv. drobné zahradní stavby. Především v poslední době se trend dřevěných staveb velmi rozmáhá.
3.1 Pojmy stavebního zákona 183/2006 Sb. Drobné stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu a to:
a) Stavby o jednom podlaží do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení zvířat a nejde o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů
b) Přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě a jiné veřejné přístupné přístřešky do 40 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky
c) Ploty do výšky 1,8 m, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi a veřejným prostranstvím
d) Opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi a veřejným prostranstvím
Pojem stavební pozemkem je definován §2 zákonem 183/2006 Sb. Stavebním pozemkem rozumíme jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím nebo regulačním plánem. Evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami. Je to plocha vymezená k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje. Stavebníkem se rozumí osoba, která pro sebe zadá vydání stavebního povolení
10
nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení. Stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby. Stavebníkem provádějící stavbu svépomoci, musí být osoba s vysokoškolským vzděláním stavebního nebo architektonického směru nebo střední „vzdělání“ stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Rozlišujeme také stavby dočasné a pro reklamní účely.
Rozhodnutí o umístění stavby – §79 zákona 183/2006 Sb. Rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, slouží pro zpracování projektové dokumentace, pro vydání stavebního povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.
Územní souhlas – §103 zákona 183/2006 Sb. Místo územního rozhodnutí může stavební úřad vydat územní souhlas, a to na základě oznámení o záměru, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše. Územní souhlas postačí v případě staveb, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení podle §103 zákona 183/2006 Sb. odstavec 1 a 2.
Ohlášení – §106 zákona 183/2006 Sb. Stavbu může stavebník realizovat na základě písemného souhlasu stavebního úřadu. Pokud mu nebude souhlas či rozhodnutí o zákazu stavby doručeny do čtyřiceti dnů ode dne, kdy bylo ohlášení doručeno na stavební úřad. Znamená to, že úřad souhlas udělil. Stavební zákon nově stanovuje, že souhlas s provedením ohlášené stavby platí dvanáct měsíců. Pokud v této lhůtě zahájíte stavební práce, nepozbude souhlas platnosti.
Užívání staveb – §119 a 120 zákona 183/2006 Sb. Dokončovanou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, je stavebník povinen oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s užíváním stavby nejméně 30 dnů předem. S užíváním stavby pro účel, k němuž byla stavba povolena,
11
může být započato, pokud do 30 dnů od oznámení stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání stavby nezakáže.
Požadavky na vymezování ploch – §5 vyhláška 501/2006 Sb. Zahradní domek patří do kategorie staveb pro rekreaci. Podle §5 zákona 501/2006 Sb. Plochy rekreace se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro rekreaci v kvalitním prostředí. Dále podle zákona 501/2006 Sb. Plochy rekreace zahrnují zpravidla pozemky staveb pro rodinnou rekreaci, pozemky dalších staveb a zařízení, které souvisejí a jsou slučitelné s rekreací, například veřejných prostranství, občanského vybavení, veřejných tábořišť, přírodních koupališť, rekreačních luk a dalších pozemků. Související dopravní a technické infrastruktury, které nesnižují kvalitu prostředí ve vymezené ploše a jsou slučitelné s rekreačními aktivitami.
Nový stavební zákon Stavební zákon 183/2006 nepřinesl místo původního zákona 50/1976 nic razantního. Je pravda, že občan, který staví rodinný dům do 150 m2 svépomoci, musí stavbu jen ohlásit. Ale stavba musí být doložena stejnou dokumentací, jako to bylo dosud. Stavebník totiž musí shánět několik desítek povolení či vyjádření ke stavbě od orgánů či organizací a to např. od provozovatelů plynových, elektrických, vodních a ostatních sítí. Stavebník je také povinen spolu s ohlášením stavebnímu úřadu doložit, že o svém stavebním záměru prokazatelně informoval vlastníky sousedních pozemků staveb.
12
3.2
Základní rozdělení drobných dřevěných staveb •
Pergoly
•
Altány
•
Přístřešky
•
Zahradní domky
3.2.1
Pergoly
Pergola je prvek zahradní architektury lehké konstrukce, většinou porostlé popínavými rostlinami vytvářejícími perforovaný přírodní strop a stěny, které slouží k předělení části zahrady nebo k vytvoření zákoutí pro odpočinek, rekreaci nebo naopak společenskou činnost. Pergoly slouží také ve formě loubí jako komunikační prvek propojující různé části zahrady, jejichž význam se tím zdůrazňuje. Pergola může také sloužit jako zástěna, která naopak zakrývá části zahrady, a vytváří tak uzavřený prostor určený pro soukromí a odpočinek uprostřed přírody. (Karel Pavas 2002) Cena pergol je odlišná a záleží k jakému účelu bude pergola užívána. Ty nejjednodušší a tedy i nejlevnější se dají pořídit za 3000-4000 Kč, přičemž některé velké a konstrukčně náročné pergoly mohou stát i 60 000 Kč. Na obrázku 1 je znázorněna pergola jednoduché konstrukce, která slouží k zakrytí nádvoří a její cena se pohybuje kolem 12 000 Kč.
Obr. 1: Jednoduchá pergola-rozměry 5 x 2 metry, materiál smrk, cena 12 000 Kč
13
Před samotnou stavbou pergoly je důležité si uvědomit na co nám bude pergola sloužit, v jakém prostřední ji stavíme a jak má být velká. Právě velikost hraje důležitou roli. Při umístění jednoho stolu a 4 židlí musíte počítat minimálně s 8 m2, chceme-li pod konstrukci umístit i krb, odkládací stolky a ozdobný květináč, počítejme s prostorem kolem 12 m2 a více. Pro pergolu s takovýmto určením je nejvhodnější umístění co nejblíže domu. Když to tvar domu a skladba fasády dovolí, je ideální postavit pergolu v návaznosti na dům např. nad vchodem do zahrady nebo jako funkční výplň koutu budovy. Takovéto pergoly bývají nejoblíbenější neboť se stávají součástí obydlí a investice do nich se vzhledem k častému využívání opravdu vyplatí.
Kotvení patek a konstrukce Důležité je zjistit, zda je možné sloupky pergoly kotvit přímo do fasády domu. Pokud to možné není, je třeba zvolit správný typ kování pomocí něhož se přikotvý stojky k terénu. Jiné patky jsou určeny na měkký podklad ( trávu, záhon ), jiné na dlažbu či dřevěnou podlahu. Patky v obou případech musí být pozinkované, aby odolaly korozi a neničily dřevo. Sloupky se volí masivní minimálně 70x70 mm, ze dřeva vysušeného tak, aby změny venkovních podmínek neovlivňovaly jeho vzhled a tvar. Vlhké dřevo má tendenci se kroutit a praskat a to v případě těsného umístění pergoly u domu není žádoucí. Pokud bude pergola rozlehlá, tzn. dlouhá více jak 4m je dobré volit sloupky alespoň 90x90 mm a stejně tak silnou i střešní konstrukci. Materiál v těchto parametrech působí mohutně a nedeformuje se. (www.vladeko.cz)
Ochrana Materiál, tedy dřevo musí být důkladně ošetřeno impregnací a olejovými mořidly, nebo jinými vodě odolnými přípravky na venkovní použití. Jednotlivé části musejí být dokonale nařezány s co největší přesností, aby ve spojích nezůstávala voda. Veškeré spojení by mělo být provedeno tesařskými spoji, hřebíky a vruty. Pokud chceme pergolu, která nás bude chránit před deštěm a jinými povětrnostními vlivy, můžeme ji zastřešit například průhlednými panely z polykarbonátu. Styl zastřešení musíme volit takový, aby co nejméně narušil přírodní ráz zahrady.
14
Obr. 2: Detail spojení trámů u pergoly
3.2.2
Altány
Obdobné poslání jako pergola plní také altán. V porovnání s pergolou je ale stavebně náročnější, už proto, že je zastřešený a poskytuje azyl i za deště. Jelikož jde vždy o stavbu s určitým architektonickým stylem, bývá i její přizpůsobení charakteru domu a začlenění do zahradní kompozice složitější. (www.stavimedum.cz) Podobně jako u pergol, je i u altánů cena hodně odlišná. Menší altán o rozměrech 2,5 x 2,5 metrů pořídíme už za 18 000 Kč, naproti tomu velký altán může stát podobně jako pergola i 60 000 Kč. Stejně jako v případě pergoly či obdobného odpočivného zákoutí má altán umožnit pěkný výhled do zahrady, přičemž v zorném poli má zůstat i dům. Z toho plyne, že altán chce kolem sebe dostatek volného prostoru. Ve stísněných podmínkách bude určitě vhodnější třeba malá besídka někde u zahradní zdi. Nejoblíbenější jsou altány vzdušné, otevřené - v podstatě jen podpěry nesoucí jednoduchou střechu s lehkou krytinou, zdviženou nad čtvercovým, kruhovým či polygonálním půdorysem. Nosná konstrukce (nejčastěji dřevěná, zřídka zděná či kovová) mívá obvykle ve spodní části, ale někdy i po celé výšce subtilní mřížovou výplň. Ta slouží pro uchycení popínavé zeleně, která je u altánu vždy vítaná, neboť jej lépe integruje do zahradního prostředí. Méně časté, ale zase využitelné po většinu roku jsou altány uzavíratelné, s prosklenými stěnami. V každém případě ale musí altán stát na zpevněné a vydlážděné ploše. (www.stavimedum.cz)
Vybavení altánů Minimálně nutným zařízením bývá stůl se židlemi, případně lavice, neboť bez možnosti posezení by altán neměl žádný smysl. Pokud to lze, je vhodné, zejména do
15
uzavíratelných staveb, počítat s přívodem elektrického proudu a vody, a to nejen pro osvětlení, ale také třeba pro možnost uvařit si zde kávu. S tím pak už souvisí alespoň malý úložný prostor pro nádobí, varnou konvici apod. Komfortně zařízený altán pak může obsahovat skutečnou letní kuchyni (s grilem, mycím centrem a jiným potřebným vybavením). (www.stavimedum.cz) Stavební zákon neudává pro stavbu altánu jeho odstupové vzdálenosti, ovšem stavba musí splňovat požární předpisy. O povolování ve stavebním řízení, rozhodne stavební úřad. Stavba zahradního altánu jako doplňkové stavby k hlavní stavbě nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení za podmínky, že nepřesáhne zastavěnou plochu 25 m2 a výšku 5 metrů a neobsahuje hygienická zařízení ani vytápění. Neplní-li však stavba rekreační funkci, nebo má-li zastavěnou větší plochu, či stavební úřad z nějakého důvodu rozhodne o projednání ve stavebním řízení, musí se žádat o stavební povolení.
Obr. 3: Altán o rozměrech 4 x 4 metry v
Obr.4: „Stolicová“ konstrukce
rozpracované fázi, materiál smrk.
střechy altánu
Cena základní konstrukce 20 000 Kč
3.2.3
Přístřešky
Pojem přístřešek je hodně široký. A můžeme je rozdělit do mnoha tříd. Pro náš účel jsme vybraly tři nejrozšířenější.
16
•
vchodové přístřešky
•
přístřešky pro automobily
•
přístřešky pro palivové dříví (dřevníky)
3.2.3.1
Vchodové přístřešky
Vchodové, nebo-li vstupní přístřešky se instalují většinou nad vchodové dveře, garážová vrata a balkony. Slouží proti nepříznivým vlivům počasí a zároveň chrání vstupní objekty před slunečním zářením. Tedy zabezpečují vyšší trvanlivost materiálů vstupních objektů, kdy sluneční záření způsobuje fotodegradaci dřeva a tím změnu barvy dřeva. Současně vstupní přístřešky chrání proti přímému kontaktu dešťové vody se vstupními kontakty. (Swiftová 2002) Cena vchodových přístřešků se pohybuje od 3000 do 12 000 Kč. Záleží na materiálu a konstrukci provedení. Vstupní přístřešek bývá v dnešní době nedílnou součástí rodinných domů, jednak z důvodu již zmíněné ochrany, ale také dodává stavbě určitou estetiku a vkus. Rozměry a tvar každého přístřešku musí odpovídat stylu a tvaru stavby, ke které je napojen.
Obr. 5: Stání pro dva automobily o rozměrech 6 x 5 metrů, materiál smrk.Cena 18 000 Kč
17
Obr. 6: Vchodový přístřešek materiál smrk
3.2.3.2 Přístřešky pro automobily Jedná se o vzdušný objekt vycházející z principu pergoly, jehož základem je zpevněný povrch, který může být ve formě udusané hlíny, štěrku, zatravnění betonu, či plastové tvárnice, kamenu, špalíkové dlažby a jiných.(Kešnerová 2007) Cenové náklady se pohybují od 7000 kč za ty nejmenší až k částkám kolem 40 000 Kč. Tento tip zahradní stavby se v českých zahradách vyskytuje poměrně hojně, nejen u rekreačních objektů, ale i u staveb určených k trvalému bydlení. Je určený jak vyplívá z názvu pro jeden, nebo i více dopravních prostředků tohoto tipu. Mívají sedlovou, nebo pultovou střechu a mohou mít podobu jednotlivého, nebo paralelního stání. Plní funkci ochranou při nepřízni počasí. Zejména v zimním období jejich majitelé ocení fakt, že zabraňují padání námrazy a sněhu na okna vozu. Jako ochrana před deštěm a sněhem dostačují, ale jejich otevřená konstrukce se může považovat i za nevýhodu. Tato nevýhoda se dá vyřešit několika různými způsoby. Nejjednodušším je natažení plachty na boční stěny přístřešku. Tento způsob není z designérského hlediska zrovna ideální, ale je velmi účelný. Přístřešek může zároveň jednou, či dvěma stranami přiléhat k venkovní straně domu či jiného stavení. Je možné do něho vestavět box a získat tím uzamykatelný prostor pro další využití. Podobně jako u pergol bývá celá konstrukce ukotvena v ocelových patkách, které jsou zabetonovány v zemi. Jelikož stání na auta bývají větších rozměrů je nutné provést alespoň základní statické propočty. (Kešnerová 2007)
3.2.3.3
Přístřešky pro palivové dříví
Je drobná hospodářská stavba určená k uložení dřeva, může být vyrobena na zakázku, nebo z prefabrikovaných dílů. (Kešnerová 2007) Konstrukce může být podobná pergole, či domku na nářadí, nebo se může jednat o malou zastřešenou rámovu konstrukci. I tento tip stavby musí být řádně ukotven v zemi.
18
Obr. 7: Dřevník o rozměrech 1,2 x 4 metry, cena 2500 Kč, materiál smrk
3.2.4
Zahradní domky
Zahradní domek je velmi široký pojem, který se dá rozdělit do několika různých kategorií. Ovšem všechny tyto stavby mají určité společné znaky. Vyznačují se uzavřeným prostorem a všechny tyto stavby mají svou střechu. Lze je rozdělit dle: •
funkce a účelu
•
konstrukčního a technického řešení.
Rozdělení zahradních domků podle funkce
3.2.4.1 Domky na nářadí Celodřevěné domky z dřevěných panelů s jednoduchou montáží, určené na uskladnění nářadí a pomůcek pro zahradu. Lze je postavit i na velmi malých pozemcích. Cena zahradních domků je závislá na jejich velikosti a konstrukci. Cena u běžně dostupných nářaďových domků v marketech se pohybuje kolem 16 000 Kč. Charakterem by měl nářaďový domek ladit nejen se stylem zahrady, ale i s hlavní stavbou – tedy chatou nebo domem, a to i pokud se jedná o typ a barvu střešní krytiny.
19
Z konstrukčního hlediska může jít o jednoduchou mobilní stavbu, tedy nikoli pevně spojenou s podkladem (se zemí), bez základové desky, která může být kvůli stabilitě ukotvena na betonových patkách. Výhodou takového typu objektu je fakt, že ho lze snadno demontovat a v případě potřeby (například při změně koncepce zahrady nebo při její rekonstrukci) přesunout na jiné místo. Chceme-li mít uvnitř alespoň minimální komfort, tedy přinejmenším osvětlení, je třeba pamatovat na adekvátní přívod elektřiny. Domek na nářadí může být konstruován bez oken, ale také s okny. Lze si ho nechat postavit individuálně, na zakázku, ale mnohem častěji však lidé využívají rozměrově i materiálově široké a cenově příznivější typizované nabídky hobby marketů nebo zahradních center. Celková zastavěná plocha domku se odvíjí od druhu a množství uskladněných věcí. Z hlediska designu je hoden pozornosti domek jakékoli velikosti – může totiž dotvořit zahradu a ladit s jejím charakterem stejně snadno, jako ji zohyzdit. (Kešnerová 2007)
Obr. 8: Přední pohled na celodřevěný
Obr.9: Boční pohled
Zahradní domek umístěný na vydlážděnou plochu. Rozměry jsou 2 x 2,5 metrů, cena 9 000 Kč
3.2.4.2 Zahradní domky Jedná se o domky umístěné v zahrádkářských koloniích. Mají funkci uskladnění zahrádkářských pomůcek, a nábytku. Ale oproti nářaďovým domkům mají ještě funkci přechodného bydliště. V teplých letních měsících je může člověk tedy použít pro případné přespání. Minimální půdorysná plocha takových domků se pohybuje od 9 m2.
20
Cenová nabídka je velmi široká, začíná na 25 000, přičemž domky větších rozměrů a náročnějších konstrukcí dosahují ceny až 80 000 Kč. Také firmy, které se jejich produkcí a prodejem zabývají, tento výraz převzaly pro stavby se srovnatelnou velikostí, stejně jako například názvy „zateplená chata“, „zahradní chata“, „víkendový domek“, „víkendová chata“, „rekreační chata“. Přitom jde o objekty, které mohou, ale nemusejí být pevně spojeny se zemí, nepodsklepené i podsklepené, s přesahem střechy, s bočním přístavkem, verandou – otevřenou či zasklenou, s terasou, zateplené pro chladnější dny, nebo bez zateplení, pouze k sezónnímu letnímu využití. Některé mají obytné podkroví se štítovým (výjimečně i střešním) oknem, jiné si vystačí pouze s úložným prostorem pod střechou. Vnitřní komfort ovšem bývá velmi často srovnatelný s většími stavbami, protože i když nároky na prostor a dispozice nejsou tak velké, už málokdo se i v malém víkendovém obydlí obejde bez přívodu elektřiny, vody a kanalizace nebo bez možnosti příležitostného vytápění. Existence ostatních inženýrských sítí (plyn, elektřina) závisí na možnostech stavebníka a konkrétní situaci na pozemku. Zahradní chatka či domek může být stejně dobře hlavním objektem na menším pozemku, nebo sloužit jako vedlejší (na stejném pozemku jako rodinný dům) a sehrát roli provizorního ubytovacího zařízení pro větší návštěvu nebo jako zdroj příjmu – nemovitost k pronajímání v rekreační sezóně. Takový domek nebo chatku si lze nechat postavit podle individuálního návrhu (a za individuální náklady), nebo jako typovou záležitost z montovaných prvků – dodávku na klíč. O realizaci svépomocí by se mělo uvažovat jen s účastí odborného dohledu a práce znalých řemeslníků nebo zkušených kutilů. Objekty se pohybují ve velikosti kolem dvaceti až padesáti metrů zastavěné plochy, jejich ceny začínají pod hranicí 100 tisíc korun, ale mohou se vyšplhat třeba až k milionu, samozřejmě v závislosti na použitých materiálech a vybavení. Při jejich výběru je vždy nutné ověřit si, jakou firma od budoucího majitele vyžaduje stavební připravenost, co je součástí dodávky a co je třeba dokoupit a doplnit, eventuálně dodělat svépomocí. Bez porovnávání nabídky právě z tohoto hlediska se pak můžete dožít různých nemilých překvapení a původně přijatelná verze se může v souvislosti s dodatečnou investicí rázem ukázat jako velmi nevýhodná. (Kešnerová 2007)
21
Obr. 10: Zahradní chatka o rozměrech 5 x 3 metry srubové konstrukce. Cena domku 75 000 Kč. [1]
3.2.4.3 Chaty a sruby Jsou variantou menších rodinných domů pro letní či zimní rekreaci. Svou rozlohou, umístěním, provedením i vybavením splňují charakteristiku hlavní stavby na pozemku a slouží ke komfortnímu trávení volného času se všemi vymoženostmi civilizace. Firmy je nabízejí jak typizované, tak v provedení na zakázku a jsou při dodávkách velmi variabilní a flexibilní. Cena těchto staveb je hodně rozdílná. Průměrná srubová chata se dá pořídit za 350 000 Kč. Naopak srubový dům stojí minimálně 1 000 000 Kč. Jejich velikost a tvar už nejsou díky novému stavebnímu zákonu tak omezeny, pryč jsou ovšem i doby, kdy stačilo přivézt hrubě opracované trámy a prostě sestavit srub… Podoba rekreačního domku, chaty nebo srubu v současné době sice závisí výhradně na vkusu majitele, jeho finančních a prostorových možnostech a na určení, ve které roční době bude využíván, ale vyžaduje i určitou přípravu. Vychází pochopitelně také z počtu osob, které budou objekt používat, odrazí se v ní jejich představa o komfortu, musí však také respektovat prostředí, do něhož se stavba bude integrovat, a charakter pozemku i okolní zástavby. Půjde-li o zděnou stavbu se všemi obvyklými náležitostmi (v podstatě patří ke stejné kategorii jako rodinný dům), tedy o stavbu spojenou se zemí pevným základem, se zateplením, vytápěním, napojením na inženýrské sítě včetně elektřiny,
22
vodovodu a odpadů, neobejdeme se bez příslušného projektu, který musí mít i náležitosti legislativní.
Obr. 11: Srubová chata [2]
Obr. 12: Srubový dům [3]
3.2.4.4 Dětské domečky Jsou určeny ke hraní, proto bývá komfort omezený, není ale výjimkou, že i v dětském zahradním domku je zavedena elektřina a je vybaven i jednoduchým dětským nábytkem. Často se stává, že když děti odrostou, používá se objekt jako domek na nářadí. Proto je při jeho pořizování rozumné počítat s dočasností zmíněného původního účelu a tomu přizpůsobit výběr typu stavby. Umístění je velmi individuální, většinou však patří k vybavení dětského koutku na parcele. Vždy však na viditelném, snadno kontrolovatelném místě – prostě pod dozorem dospělých. (Kešnerová 2007) Jednoduchý dětský domeček stojí kolem 13 000 Kč.
Obr. 13: Dětský domeček o rozměru 1,4 x 2,5 metrů. Domeček je vyfocen bez povrchové úpravy. Jeho cena je 9 000 Kč
23
3.2.4.5 Grilovací chatky Někteří výrobci nabízejí specializovanou stavbu určenou pro ty, kdo při grilování nechtějí spoléhat jen na přízeň počasí. Dovnitř stavby se vejde nejen gril a sezení, ale také menší zásoba dřeva. Rozměry takové chatky musejí být větší z důvodu potřebného místa při grilování. A také pracovní prostor může obsahovat stolovací a odkládací plochy a zároveň může sloužit i jako venkovní kuchyně. K podobnému účelu lze samozřejmě využít i jakýkoli jiný přístřešek, ale přednost úzce účelové stavby spočívá v dokonalosti servisu a pohodlí, k němuž patří i dosažitelnost zásob dřeva. V závislosti na typu grilu je nutno počítat i s komínem, a pokud zásoby dřeva budou poněkud větší, předpokladem je adekvátní požární zabezpečení. S ohledem na požadovaný komfort (osvětlení, možnost použít například kontaktní gril nebo jiné elektrické spotřebiče) se předpokládá také elektrický rozvod. (Kešnerová 2007)
Rozdělení zahradních domků podle konstrukce
Rámové konstrukce U rámových staveb je konstrukce stěn tvořena nosnou dřevěnou kostrou z opracovaného řeziva, opláštěnou deskovými materiály, které mají výztužný charakter a spolupůsobí při přenosu zatížení s dřevěnou kostrou. Jednotlivé tipy staveb v této skupině se liší pouze ve stupni předvýroby, případně v konstrukčních detailech. Vždy však tuhost celé stavby zajišťuje spolupůsobení pláště s deskových materiálů. (Havířová 2006) Pro tyto stavby jsou charakteristické malé průřezy dřevěných profilů a krátké vzdálenosti mezi nosnými stojkami.
Srubové konstrukce Tato konstrukce patří mezi nejstarší. Jejich základem jsou masivní trámy, nebo kuláče, které se pomocí rohových spojů skládají na sebe. U zahradních domků se jedná o jeden z nejrozšířenějších způsobů konstrukce. Ta ovšem není tvořena kuláči, ale palubkami.
24
Skeletové konstrukce U těchto staveb nemá plášť funkci nosnou, ale pouze funkci ochranou a výplňovou. Ze statického hlediska nespolupůsobí při přenosu zatížení. Nosná dřevěná kostra je tvořena stejně jako u rámové konstrukce dřevěnými tyčovými prvky, ovšem u této konstrukce jsou uspořádány ve větších vzdálenostech a mají větší dimenze. (Havířová 2006) Příkladem této konstrukce jsou tzv. hrázděné domky. A právě skeletová konstrukce vychází z konstrukce hrázděné.
Obr. 14: Hrázděný domek [4]
Konstrukční a technické řešení zahradních domků
Jednou z možných variant základního a také nejjednoduššího provedení těchto staveb je kompletace z typizovaných panelů, obložených z vnější strany palubkami, jejichž profil a tloušťka závisí na přání zákazníka. Tloušťka prvků roste úměrně s velikostí a vybaveností objektu, přičemž může dosahovat až 90 mm. U větších staveb určených i pro přechodné bydliště se mohou zvolit prvky izolované minerální vlnou a parozábranou a tím se získá stěna s tepelnou propustností rovnající se přibližně 400-450 mm pórobetonového zdiva. Panely se při montáži vkládají do speciální nosné rámové
25
konstrukce. Při spojování dílců je možné setkat se například se systémem dvojperodvojdrážka, což znamená tzv. zámek s dvojím frézováním. Toto spojení zaručuje dokonalou pevnost a těsnost stěn. Ty nejjednodušší objekty lze snadno a rychle smontovat také například střídavým zasouváním dvojic podélných a příčných prken(tzv. srubová konstrukce), dají se snadno rozebrat a opět smontovat, díky čemuž se mohou snadno přemisťovat. Mimo panelové konstrukce se setkáváme s konstrukcí rámovou. Tato konstrukce se vyznačuje větší pevností, ale musí se počítat s faktem, že ji nelze rozebrat podobně jako panelovou konstrukci. Ke všem zahradním domkům můžeme libovolně navolit různé doplňky v podobě teras, bočních přístřešků, většího množství oken a jiných. Všechny takové požadavky je nutné zohlednit již při samotné výrobě. Při výběru střešní krytiny nebereme v úvahu jen estetické hledisko, ale také rozhoduje půdorys domku, klimatické podmínky, sklon střechy a její možné zatížení. Mezi nejčastější střešní krytinu patří pálené střešní tašky, betonové střešní tašky, asfaltové střešní šindele a jiné. (Kešnerová 2007)
26
4
OCHRANA DŘEVA Ochrana dřeva je soubor všech opatření, kterými lze trvale předcházet škodám na
dřevě, způsobeným napadení dřeva houbami, živočišnými škůdci, ohněm, nebo povětrnostními vlivy. (Žák 1998)
4.1 Škůdci dřeva Dřevo jako živý materiál má mnoho výhod, ale na druhou stranu také mnoho nevýhod. Jedním z největších nedostatků je náchylnost dřeva k poškození a znehodnocení přírodními činiteli. Tyto přírodní činitele se dělí na biotické a abiotické. Do skupiny biotických škůdců patří dřevokazné houby, dřevokazný hmyz a plísně. Naopak do abiotických škůdců patří dešťové srážky, sluneční záření, ultrafialové paprsky a v neposlední řadě hoření. Pokácením stromu dochází ihned ke snížení jeho vlhkosti. Právě množství vody, společně s poměrem vzduchu ve dřevě je rozhodující faktor pro život biotických škůdců. Dalším důležitým faktorem je odstranění kůry. Při jejím ponechání na kmeni hrozí napadení dřeva hmyzem, který do kůry klade vajíčka.
4.1.1
Biotičtí škůdci dřeva
4.1.1.1 Dřevokazné houby Jsou nejčastějšími škůdci a nejčastější příčinou destrukce dřeva v budovách, kde způsobují hnilobu materiálu. A právě tyto hniloby způsobují snížení pevnosti, křehnutí a rozpadání dřeva. Jak již bylo napsáno jednou z nejdůležitějších podmínek pro vznik dřevokazných hub je vlhkost dřeva. Riziko napadení dřeva houbami se zvětšuje tehdy, pohybuje-li se jeho vlhkost dlouhodobě nad 20% vlhkost. Z toho plyne, že napadení suchého dřeva je teoreticky vyloučeno. Na druhou stranu pokud by došlo k plné vlhkosti (užití dřeva ve vodě) jeho napadení je také vyloučeno a to z důvodu že houby potřebují dýchat, a k tomu jim postačuje 5-20% vzduchu z objemu dřeva. Řada dřevokazných hub se specializuje na určitý druh dřeva. Nejvíce rozrušují bělové dřevo, naopak dřevo jádrové je proti napadení zčásti chráněno extraktivními látkami typu tříslovin, flavonoidů, chinonů a terpenidů. (Kešnerová 2007)
27
Přehled významných dřevokazných hub
Dřevomorka domácí – Serpula lacrymans Tato houba je jedním z nejobávanějších škůdců konstrukčně zabudovaného dřeva, převážně jehličnatého a bojovat proti ní je obtížné. Žije především ve sklepích, v přízemí, pod podlahou, na záklopech a stropních trámech, méně na krovech, protože nesnáší prudké střídání teplot. Vyhovuje jí prostředí, kam dlouhodobě zatéká, s malým, nebo žádným pohybem vzduchu, v přítmí a při teplotě nepřesahující 30°C. Jako jediná dřevokazná houba napadá také suché dřevo (na hranici 20% vlhkosti), ovšem teplota nad 35°C ji likviduje. Ke zničení výtrusů je nutné vyhřát živé prostředí nad 100°C po dobu 6 hodin. Dřevomorka může také způsobovat zdravotní potíže a to bolest hlavy, závratě a nevolnost. (Kešnerová 2007)
Obr. 15: Dřevomorka domácí [5]
Koniofora sklepní – Coniophora puteana Napadá stavební dřevo, které je v kontaktu s mokrými zdmi, mokrou zemí, s vodní párou a podobně. Rychle se šíří tam, kde má vhodné podmínky, vysokou vlhkost dřeva nad 40%. Při snížení vlhkosti se její vývoj zastaví a houba odumírá. Vytváří typickou hnědou hnilobu, dřevo se postupně rozpadá. (Kešnerová 2007)
28
Trámovka plotní – Gloeophyllum sepiarium Působí velké škody na většině stavebních dílů, ve venkovním prostředí, pod střechou, kam dlouhodobě zatéká, napadá trámy krovů z jehličnatého dřeva. Tato houba způsobuje drtivou většinu škod na venkovních okenních rámech a křídlech. Snášejí vysokou teplotu a periodické střídání sucha a vlhka, odolávají mrazům i dlouhodobému vyschnutí. Trámovka začne růst až při vytvoření vhodných podmínek. Vnější povrch napadeného dřeva zůstává neporušený i při velkém ztrouchnivění vnitřních částí materiálu, a tím pádem se na poškození přijde až po zlomení dřeva. Trámovka vytváří typické, ke dřevu přisedlé plodnice. (Kešnerová 2007)
Obr. 17: Trámovka plotní [7]
4.1.1.2
Obr. 16: Koniofora sklepní [6]
Dřevokazný hmyz
Podobně jako dřevokazné houby, tak i hmyz je zdrojem závažných poškození dřeva, ale na rozdíl od hub nevyžaduje tak vysokou vlhkost a proto se vyskytuje i na suchém dřevu. Mezi hlavní škůdce na našem území patří tesaříci, červotoči, dále se ve stavbách můžeme setkat s hrbohlavy a pilořitkou, kteří se však díky svým ekologickým nárokům nevyskytují často. Velké nebezpečí těchto škůdců spočívá ve schopnosti vyvíjet se ve dřevě po dobu více generací, což vede k výraznému snížení fyzikálních, mechanických i estetických vlastností. Kromě toho se dřevo stává vhodným materiálem pro rozvoj dřevokazných hub. (Urban 1997) Samička dřevokazného hmyzu klade do dřeva vajíčka, z nichž se za několik dní vylíhnou larvy. Ty vyhledávají do dřeva chodbičky různých tvarů a velikostí, které jsou vyplněné jemnými pilinkami. Stadium larvy trvá několik let. Délka záleží na druhu
29
hmyzu a klimatických podmínkách. Dospělá larva se zakuklí. Po dobu několika týdnů se vybarvuje, až se z ní vyvine dospělí brouk. Jeho život trvá několik dnů až týdnů. Má jedinou úlohu, založit novou generaci. (Urban 1997)
Přehled vybraného dřevokazného hmyzu
Tesařík krovový - Hylotrupes bajulus Jedná se o nejvýznamnějšího škůdce dřeva, který napadá především zabudované dřevěné konstrukce. Dospělí brouci se líhnou od května do září. Samička žije 8 - 25 dnů a naklade celkem až 290 vajíček. Vajíčka klade do trhlinek ve dřevě. Z vajíček se líhnou bělavé larvy, s tmavě hnědou hlavou. Larva, podle stáří 2mm až 30mm velká, prodlouží při optimálních podmínkách chodbičku za jednu hodinu o svou délku. Během svého vývoje larvy vyžírají dřevo a chodbičky za sebou zaplňují drtinami s výkaly. Larvy většinou rozežírají povrchové vrstvy dřeva (bělové dřevo), při intenzivnějším napadení se však zavrtávají hlouběji a rozrušují tak i dřevo jádrové.Tato skutečnost způsobuje že povrchová aplikace likvidačních prostředků je málo účinná. Vývojový cyklus je značně rozdílný, co se týče jeho délky, závisí na druhu dřeviny, teplotě prostředí, vlhkosti dřeva a na početnosti larev. Larvy v jádrovém dřevě se vyvíjejí mnohem pomaleji než ve dřevě bělovém a to vzhledem k jeho odlišnému chemickému složení. Doba vývoje kolísá mezi 2 - 11 lety, někteří autoři udávají až 15 let. Po ukončení vývojového cyklu se brouk zakuklí těsně pod povrchem dřeva. Výletové otvory dospělých brouků jsou oválné o rozměrech 5 - 6 x 3 - 4mm, mohou však mít šířku až 10mm. (www.impreg.cz)
Obr. 18: Tesařík Krovový [8]
Obr. 19: Požerky Tesaříka [9]
30
Tesařík fialový - Callidium violaceum I v tomto případě se jedná o technického škůdce dřeva, který napadá zabudované dřevěné konstrukce. Podobně jako tesařík krovový napadá přednostně neodkorněné dřevo, ale narozdíl od něj napadá i čerstvě poražené dřevo. Brouci se rojí hlavně v květnu a červnu. Z nakladených vajíček se vylíhnou larvy, které vyžírají v povrchové běli celé plochy a před zakuklením se zavrtávají hluboko do dřeva. Larvy jsou bílé, hlava je rovněž bílá s pigmentovaným černým předním okrajem. Délka dospělé larvy je přibližně 25mm, šířka 6mm. Délka těla 10 - 15mm. (www.impreg.cz)
Obr. 20: Tesařík fialový [10] Červotoč umrlčí (Anobium pertinax) Napadá především dřevo v místech vystavených působení zimních mrazů. Ve zděných obytných domech se usídluje na střešních trámech, v záklopech stropů, v podlahových prknech. Napadá konce trámů, v místech uložení do venkovních stěn, zejména v místech, kde zatéká. (www.impreg.cz) Jeho optimální podmínky jsou při teplotě 25°C a vlhkosti 19-22%.
Obr. 21: Červotoč umrlčí [11]
31
4.1.2
Abiotičtí škůdci dřeva
Poškození dřeva povětrnostními vlivy Povětrnostní vlivy nevedou přímo ke snížení pevnosti dřeva, vytváří však vhodné podmínky pro napadení dřeva škůdci. Mezi tyto povětrnostní vlivy patří: •
Dešťové srážky Způsobují změny vlhkosti, bobtnání a sesychání dřeva. Na základě těchto změn vzniknou na povrchu dřeva drobné trhlinky. A právě do těchto trhlinek klade vajíčka dřevokazný hmyz, nebo mohou těmito trhlinkami vniknout do dřeva i spóry hub.
•
Sluneční záření Zvyšuje teplotu dřeva. U světlých dřevin na hodnotu až 40°C, u tmavých dřevin je teplota až 80°C. V důsledku malé tepelné vodivosti dřeva se tak urychluje vznik malých i velkých trhlin.
•
Ultrafialové paprsky Fotochemicky přeměňují v povrchové vrstvě do hloubky asi 2mm důležitou složku dřeva – lignin na vodou rozpustné látky, které jsou vymývány deštěm. Povrch neošetřeného dřeva nabývá vzhledu vyšisovaných, nebo vylouhovaných prken šedé barvy. (Žák 1998)
4.2 Konstrukční a chemická ochrana dřeva
4.2.1
Konstrukční ochrana
Konstrukční ochrana dřeva a dřevařských výrobků vychází z principů fyzikální ochrany založené na regulaci expozičních podmínek v okolí dřeva. Jejím úkolem je cílenými úpravami teploty, vlhkosti, hodnoty pH a jiných fyzikálních parametrů dřeva a okolního vzduchu dosáhnout toho, aby v dané expozici biologičtí škůdci a abiotičtí činitelé nenapadaly dřevo nebo aby jejich působení bylo co nejmenší. Na dřevařské výrobky dlouhodobě působí různé povětrnostní vlivy. Často se nacházejí v prostředí vhodném pro aktivitu biologických škůdců. Specifickým
32
nebezpečím jejich poškození je i požár. Konstrukční ochrana dřevařských výrobků spočívá nejen v použití vhodných druhů dřeva a dřevěných materiálů a v optimalizaci jejich tvarů včetně konstrukce, ale i v použití povrchových bariérových nátěrů proti vodě a škůdcům, jakož i v regulaci interiérového klimatu a v řešení protipožárních úseků. (www.tzb-info.cz)
4.2.1.1
Ochrana proti povětrnosti a stříkající vodě
Cílem stavební ochrany proti vlivům počasí je všestranně chránit venkovní stavební díly před vodními srážkami a umožnit rychlý odvod vody ze stavebních dílů. Pro ochranu proti vlivům počasí přicházejí v úvahu tato opatření: •
dlouhý přesah střechy chrání venkovní stěny před vodními srážkami
•
ve venkovní expozici se nedoporučuje používání takových spojů a čepů, ve kterých se může hromadit voda, nemají se používat vodorovné plochy dřeva, na kterých voda může zůstat stát. ( Žák 1998)
•
u venkovních stavebních dílů, které mají být vystaveny vodním srážkám, je důležité zakrýt čelní plochy dřeva, neboť ty přijímají vodu zvlášť snadno. Trhliny na povrchu dřeva podporují přijímaní vody. Hranoly s dření, silné fošny z jednoho kusu apod. mají velký sklon k tvorbě trhlin, a tím se zvyšuje riziko napadení škůdci.
•
dokonalá ochrana venkovních stěn proti povětrnostním vlivům je obložení stěn. Obložení ze dřeva musí být ze zadní strany odvětráno. Přednost se dává svislému obložení, neboť voda lépe stéká než u vodorovného uspořádání prken. Vodorovné obložení musí být uspořádáno tak, aby voda nemohla zatékat do spár.
4.2.1.2
Ochrana proti vzlínající (kapilární) vodě
Cílem ochrany proti vedení vody je zamezit, aby se obsah vlhkosti dřevěného stavebního dílu nepřípustně zvýšil vlivem přímého styku s jinými vlhkými materiály, např. zdivem, zeminou, betonem apod. Může se tomu zabránit následujícími opatřeními: •
zabezpečit stavby patky s dostatečnou izolací a odstupem od úrovně země
33
•
spodek venkovních stěn se musí realizovat tak, že v kontaktní spáře mezi dřevěným stavebním dílem a soklem je izolační vrstva a spára je navíc chráněna před stříkající srážkovou vodou. ( Žák 1998)
4.2.1.3 Ochrana proti vlhkosti během stavby Při dopravě a skladování dřeva a dřevěných výrobků na stavbě i během stavby je nutno zabezpečit, aby se jeho původní výrobní vlhkost neměnila vlivem srážek nebo vzdušné vlhkosti. Je proto nutné při dopravě a skladování chránit dřevěné díly před vodními srážkami překrytím, uložením do hrání s podklady, apod. Dále je nutno dodržovat tyto zásady: •
stavební díly, které budou na konci stavby chráněny před povětrností, by měly být i v průběhu stavby pokud možno chráněny před přímými dešťovými srážkami, střešní konstrukce by měla být co nejdříve zakryta.
•
Stavební díly na bázi dřeva je nutno trvale skladovat pod střechou, na vodorovných prokladech, jinak dojde j jejich nevratnému poškození
•
neskladovat dřevo nikdy přímo na zemi, dochází k jeho znečištění a korozi dřeva. ( Žák 1998)
4.2.2
Chemická ochrana
Chemická ochrana dřeva umožňuje zvýšit přirozenou trvanlivost dřeva, to znamená jeho odolnost proti abiotickým vlivům a biologickým škůdcům. V praxi se používají vhodné typy chemických látek – chemické prostředky na ochranu dřeva, respektive chemické ochranné prostředky. Ty se na povrch dřeva nebo do určité hloubky dřeva zavádějí nátěrem, postřikem, máčením a jinými beztlakovými technologiemi, chceme-li dosáhnout jejich většího průniku a příjmu do dřeva, tak i podtlakovo-přetlakovými technologiemi v impregnačních kotlích.
34
4.2.2.1 Cíle chemické ochrany dřeva Chemická ochrana dřeva se používá především k dlouhodobé preventivní ochraně, a to hlavně výrobků ze dřeva umístěných v náročnějších expozicích, jako jsou pražce, telekomunikační a telegrafní sloupy, důlní dřevo, exteriérové dřevěné konstrukce (mosty, terasy, pergoly, sruby, altánky, palisády, ploty), ale i k ochraně interiérových dřevěných konstrukcí (například krovy, stropy). Uplatňuje se i při krátkodobé ochraně kulatiny, řeziva a stavebních dílů během skladování a přepravy. Důležitým úkolem chemické ochrany je i pomoc při likvidaci biologických škůdců už v infikovaném dřevu (intenzivní chemická ochrana infikovaného nebo shnilého a požerky poškozeného dřeva). Obecně platí, že chemická ochrana dřeva se stává významnou zejména v těch situacích, kdy metody fyzikální a konstrukční ochrany jsou málo efektivní nebo těžko realizovatelné.
4.2.2.2 Chemické prostředky na ochranu dřeva Prostředky na chemickou ochranu dřeva obsahují většinou jednu nebo více směrově účinných látek a různé průvodní látky. Směrově účinné látky jsou aktivní komponenty ochranných prostředků a podle účinku je dělíme na: •
baktericidy (účinné proti bakteriím),
•
fungicidy (účinné proti dřevokazným houbám, dřevozbarvujícím houbám a plísním)
•
insekticidy (zabraňují hmyzu požírat zdravé dřevo – preventivní insekticidy – nebo likvidující hmyz v infikovaném dřevu – intenzivní insekticidy),
•
retardéry hoření (snižují hořlavost dřeva),
•
inhibitory povětrnostní koroze (zvyšují odolnost dřeva proti atmosférickým vlivům – odpuzují vodu, nepropouštějí UV záření apod.),
•
inhibitory chemické koroze (zvyšují odolnost dřeva proti agresivním chemikáliím).
35
Tab.1: Třídy ohrožení rostlého dřeva biologickými škůdci z hlediska vlhkosti dřeva a jeho použití podle ČSN EN 335
Vysvětlivky:
- nejsou předpoklady pro výskyt škůdce + jsou předpoklady pro výskyt škůdce +(L) jsou předpoklady pro výskyt a působení v jižních oblastech Evropy
Tab. 2: Vazba mezi třídou trvanlivosti dřeva vůči houbám a třídou jeho ohrožení hnilobou z hlediska požadavků na doplňující chemickou ochranu dřeva
Popis tabulky 2. •
I - Přirozená trvanlivost je postačující.
•
(I) - Přirozená trvanlivost je obvykle postačující, za určitých podmínek použití (vysoké namáhaní vlivem vlhkosti, např. prahy) může být ošetření ochrannými prostředky vhodné.
•
(X) - Ošetření prostředky ochrany dřeva je doporučeno, ale za jistých podmínek použití může být přirozená trvanlivost postačující.
•
X - Dřevo je nutno ošetřit fungicidním prostředkem.
36
4.3 Dřevo jako stavební materiál Dřevo a kámen patří mezi nejstarší stavební materiály používané již při prvních pokusech člověka o vytvoření přístřeší. Jako stavební materiál je dřevo v porovnání s jinými konstrukčními materiály hodnoceno všeobecně velmi pozitivně. Tento fakt je dán především proto, že se jedná o obnovitelnou surovinu a také je možno jej opětovně použít, nebo jinak zhodnotit, čímž vzniká minimální odpad. (Havířová, dům ze dřeva) Potvrzuje se také fakt, že dřevo je považováno za materiál 21. století. Podle prováděných výzkumů bylo zjištěno, že každý člověk má k dispozici téměř 1 m3 dorůstajícího dřeva ročně – na každou tříčlennou rodinu vyroste v Evropě během 80 let 240 m3 kulatiny. ( Kešnerová 2007) Dřevo jako stavební materiál má na své straně mnohé dobré a hlavně přesvědčivé důvody, kvůli nimž je tolik žádaným stavebním materiálem. Patří k nim nejen mnohostrannost použití, dlouhá životnost, výborné stavebně-fyzikální vlastnosti. Stále více se do popředí dostává téměř dokonalý soulad dvou aktuálně důležitých pojmů, jakou jsou ekonomie a ekologie. Právě na problém ekologie se v dnešní době klade velký důraz. Ovšem nejsou to jenom kladně vlastnosti, je potřeba zmínit i negativní vlastnosti, které dřevo jako přírodní materiál má. Mezi největší problém patří vztah dřeva k vodě. Dřevo má schopnost vyrovnávat svoji vlhkost s vlhkostí okolí. Se zvyšující se vlhkostí prostředí, dochází tedy i ke zvyšování rovnovážné vlhkosti dřeva. Rovnovážná vlhkost dřeva je taková hodnota, při které se vlhkost dřeva ustálí na relativní vlhkosti vzduchu a teplotě okolního prostředí. Ve dřevě se voda vyskytuje ve třech podobách a to •
Voda volná
•
Voda vázaná
•
Voda chemicky vázaná
Důležitou hodnotou rovnovážné vlhkosti dřeva je hodnota označována jako mez nasycení buněčných stěn. Tato hodnota je u každé dřevina jiná a je závislá na stavbě dané dřeviny, zpravidla se však pohybuje v rozmezí 28-30%. Při hodnotách vlhkosti dřeva nižších, se ve dřevě vyskytuje kromě vody chemicky vázané pouze voda vázaná. A právě změna vody vázané způsobuje bobtnání a sesychání dřevěného materiálu tedy
37
změny rozměrů. A právě s touto změnou mohou být narušeny spoje, tvarová stálost a může dojít k celkové deformaci stavby.
Veškeré kladné i záporné vlastnosti dřeva jsou přímo závislé na chemickém složení a stavbě dřeva. V našich podmínkách se pro stavební účely používá zejména jehličnaté řezivo a to konkrétně borovice, jedle, modřín a smrk, který patří k celkově nejpoužívanější dřevině. Smrk v našich podmínkách zaujímá téměř 75% veškeré těžby, je tedy nejdostupnější a v porovnání ceny je také nejvýhodnější. Veškeré jehličnaté dřeviny mají proti listnatým výhodu v kratší době obmýtí, což znamená že je dřevo plně využitelné již při nižším věku. Konkrétně u smrku se jedná o hodnotu 80 let, další výhodu této dřeviny je vyšší podíl jarního dřeva v rámci letokruhu, který činí 80%. Jarní dřevo se v rámci letokruhu tvoří na počátku vegetačního období, kdy jsou příznivější podmínky pro růst, což znamená, že tato část letokruhu narůstá rychleji, než část dřeva letního. Jarní dřevo má tedy nižší hustotu, čímž se snižuje celková hmotnost dřeva. (Šlezingerová 1994)
Dřevo smrku
a) Příčný řez
b) Tangenciální řez
c) Radiální řez
Obr.22: Makroskopická stavba dřeva smrku (Vavrčík, 2002) [12]
Barva dřeva smrku je žlutobílá až světle žlutohnědá. Smrk se dobře opracovává suší, ale hůře se impregnuje. Je to dřevina méně trvanlivá a odolná proti biotickým škůdcům. Dřevo smrku má hustotu 420 Kg.m3 a jeho tvrdost je 26 MPa. (Vavrčík, 2002)
38
5
NÁVRH SAMOTNÉHO ZAHRADNÍHO DOMKU
5.1 Určení místa a požadavky zákazníka Celkový vzhled daného zahradního domku musel být přizpůsoben místu, na kterém bude domek postaven. V tomto případě se jednalo o zahrádkářskou lokalitu, vzdálenou od rodinných domů zhruba 500 metrů. Velkou nevýhodou tohoto místa byl chybějící zdroj elektrické energie, stavba domku na daném místě byla teda zamítnuta. K zahrádkářské kolonii vedla „relativně“ zpevněná asfaltová cesta a pozemek, na kterém měl být nový zahradní domek postaven ležel hned vedle této pozemní komunikace, takže v úvahu připadla varianta přivést na místo již sestavený domek a pouze ho pomocí speciální techniky přemístit na místo určení. Zákazník chtěl používat zahradní domek jednak jako místo pro svůj odpočinek a zároveň jako místo pro uschování zahradních potřeb. V teplých letních dnech měl domek sloužit i jako místo pro přespání. Nejdůležitější částí bylo rozměrové řešení. Po spojení požadavků zákazníka a požadavků kladených na plochu místa určeného pro tuto stavbu bylo dospěno k půdorysnému rozměru 4 x 3 metry.
Obr. 23: Předběžná skica navrhovaného domku [13]
39
5.2 Postup výroby Před zahájením výroby byla zhotovena výkresová dokumentace a byla provedena materiálová kalkulace v podobě kusovníku. Kalkulace je dále rozepsána v kapitole 5.3 cenová kalkulace. Kusovníky a výkresová dokumentace jsou umístěny v přílohách. Rám zahradního domku byl zhotoven z hranolů o průřezu 100 x 100mm. Příčky, které vymezovaly prostor pro okna, byly zhotoveny z hranolků o průřezu 100 x 50mm. 5.2.1
Zhotovení podlahového a stropního rámu
Jako první byl připraven tzv. „podlahový rám“. Ten se skládal z následujících částí: •
Hranol 100 x 100 x 4000
materiál smrk
3 ks
•
Hranol 100 x 100 x 3000
materiál smrk
3 ks
•
Hranol 100 x 50 x 4000
materiál smrk
2 ks
Tyto hranoly se spojily do celkového obvodu domku, veškeré spoje byly provedeny pomocí přeplátování, doplněné vruty.
Obr. 24: Skica půdorysného pohledu na podlahový rám
40
Obr. 25: Detail rohového přeplátování
Všechny rohové a středové spoje na Obr. 24 jsou spojeny pomocí přeplátování znázorněného na Obr. 25. Každý takto provedený spoj byl dále zpevněn pomocí dvou vrutů 5x90 mm. Vzpěry podlahy byly připevněny k celému rámu pomocí hřebíků délky 120 mm. Veškeré krácení bylo provedeno řetězovou pilou STIHL MS210.
Další částí byl horní rám, který měl totožné rozměry jako rám podlahový. Skládal se z: •
Hranol 100 x 100 x 4000
materiál smrk
2 ks
•
Hranol 100 x 100 x 3000
materiál smrk
3 ks
Opět byly všechny rohové a středové spoje spojeny pomocí přeplátování znázorněného na Obr. 26. a doplněny o dva vruty 5x90 mm. Oba rámy měli naprosto totožné rozměry a konstrukčně byly sestaveny stejně. Horní rám neměl tři podélné vzpěry. Venkovní rozměr obou dvou rámů byl 4 x 3 metry.
41
5.2.2
Zhotovení nosné kostry bez střešní konstrukce
Po zhotovení dvou základních rámů se zhotovila nosná kostra, bez střešní konstrukce. Jako materiál byl použit: •
Hranol 100 x 100 x 2000
materiál smrk
6 ks
Tyto trámy byly zakráceny na přesnou délku 2 m a plnily funkci stojek. Stojky byly mezi dva rámy ukotveny pomocí ocelových úhelníků a větší pevnost byla zajištěna hřebíky délky 250 mm. V přeplátovaných spojích na horním i podlahovém rámu byly vyvrtány díry o průměru 6mm, do kterých se zmiňované hřebíky zatloukaly. Došlo tím jednak ke spojení se stojkami, ale také se zvětšila pevnost v přeplátovaných spojích.
Obr. 26: Detail ocelového úhelníku
Do zhotoveného rámu domku se přidaly příčky pro uchycení oken a dveří.
Použitý materiál: •
Hranol 100 x 100 x 2000
materiál smrk
1 ks
•
Hranol 100 x 50 x 2000
materiál smrk
5 ks
Hranol o průřezu 100 x 100 byl použit pro vymezení dveřního prostoru. Profil 100 x 50 byl použit pro vymezení prostoru pro okna. Postup přidání těchto příček byl obdobný jako u hlavních stojek. A to, pomocí kovových úhelníků, doplněných o hřebíky.
42
V podlahové části se jednalo o hřebíky délky 150mm a v horní části byl spoj zajištěn hřebíky o délce 200mm.
5.2.3
Konstrukce podlahy
Přidáním příček v předchozí operaci byla dokončena základní konstrukce celého zahradního domku a následovalo přišroubování podlahy.
Podlaha byla složena z desek o tloušťce 25 mm, šířka desek byla dle možností dodaného materiálu. Množství potřebných deset bylo stanoveno podle jednoduchého výpočtu na 12 m2 •
Stavební prkna délka 3 m, celková šířka 4 m = 12 m2
Všechny desky byly přišroubovány pomocí vrutů 4x70 mm a to na pěti místech. Dále byly zakráceny na přesnou délku 3 m a při montáži se pokládaly po celé šířce domku. V některých místech bylo nutné provést výřezy kvůli stojkám a příčkám. K této operaci posloužila přímočará pila BLACK DECKER KS999EK.
Obr. 27: Ukázka montáže podlahy
Obr. 28: Hotový rám i podlaha
43
5.2.4
Realizace pláště
Při výběru materiálu, který měl být použit pro opláštění celé kostry se zohledňovala cena a vzhled. Typickým materiálem pro tyto účely jsou palubky, ovšem sám zákazník přišel s návrhem obít celou konstrukci deskami, z čehož plyne, že celkové náklady měly být co nejmenší. Aby byla zachována estetická stránka věci, nemohlo se jednat o desky různých šířek, ale jejich rozměry musely být stejné.
Množství desek potřebných na opláštění: •
Hoblovaná prkna délky 4 m, celková šířka 5,5 m = 22 m2
Jednalo se prkna, které byly bez větších vad a byly přirozeně vysušené po dobu asi ¾ roku. Obě dvě plochy byly opracovány ohoblováním na konečnou tloušťku 23mm. Prkna byla nakrácena na délkové rozměry podle místa určení na zahradním domku. Samotná montáž byla provedena pomocí hřebíků délky 70 mm. Prkna byla přibíjena ve vodorovné poloze.
Obr. 29: Realizace stěn zahradního domku
44
5.2.5
Realizace střešní konstrukce
5.2.5.1 Dimenzování střešní krokve Průřez použité krokve byl 50x100 mm. Na krokev byly spočítány následující posudky, maximální kladný moment v dolním poli krokve, maximální posouvající síla v oslabeném průřezu, maximální kladný moment v horním poli krokve a maximální normálová síla v krokvi. Zatížení bylo rozděleno na stálé a nahodilé. Stálé zatížení bylo tvořeno materiálovou skladbou střechy. Krokve i střešní záklop byly vyrobeny ze smrkového dřeva a proto se počítalo s hustotou 420 Kg/m3. Hustota pískové lepenky určené na pokrytí střechy byla 1200 Kg/m3. U zatížení nahodilého byl brán v úvahu sníh a jeho velikost zatížení byla zjištěna podle mapy sněhových oblastí znázorněné na obrázku 30. Krokev všechny posudky splnila. Výpočty jsou součásti přílohy číslo 10.
Obr. 30: Mapa sněhových oblastí [14]
Realizace střešní konstrukce Po zhotovení obvodového pláště zahradního domku a nadimenzování krokve se začala připravovat střešní konstrukce. Konstrukce střechy byla složena z:
45
•
Hranol 100 x100 x 2000
materiál smrk
1 Ks
•
Hranol 100 x 100 x 4000
materiál smrk
1 Ks
•
Hranol 100 x 50 x 4000
materiál smrk
4 Ks
Z hranolů o průřezu 100 x 100 byly vymanipulovány tři kusy o délkách 45 cm. Tyto kusy sloužily jako stojky. K hornímu rámu byly přišroubovány pomocí vrutů o rozměrech 6 x 180 mm. Pro lepší stabilitu byl tento spoj doplněn o kovové úhelníky, které byly v horní části skryty. Po uchycení střešních stojek se připravil vazný trám. Celková délka vazného trámu byla stanovena na 410 cm. Pro lepší pevnost se pro každou stojku v tomto trámu vydlabal otvor a délce 10 cm, šířce přes celý průřez trámu a hloubce 2 cm. Na čelní ploše vazného trámu, umístěné v přední části domku se vyřezalo skosení. V další fázi byl vazný trám umístěn na střešní stojky, ty zapadly do předem vydlabaných otvorů. Vazný trám byl přichycen pomocí dvou hřebíků o délce 200 mm. Po jeho přichycení se připravovaly krokve. Celková délka krokve byla stanovena 200 cm a počet 8ks (4 levé a 4 pravé). Krokve byly vyrobeny z řeziva o průřezu 100 x 50. Na každé krokvi byly vyřezány dvě sedla pro přesné sednutí do příslušných trámu (viz obr. 31). Zařezání konců krokví bylo pod úhlem 20°. Pomocí hřebíků délky 150 mm byly takto nachystané krokve přibity a byla vytvořena základní střešní konstrukce.
Obr. 31: Znázornění krokve
46
Obr. 32: Střešní konstrukce se čtyřmi krokvemi
Obr. 33: Kompletní zadeskování domku
5.2.6
Úprava štítů
V další fázi proběhlo zadeskování přední a zadní střešní části.
Potřebný materiál: •
Hoblovaná prkna o ploše 1,5 m2
47
Tyto prkna přímo navazovala na celkovou kostru, která byla již zadeskována. Desky byly opět přibíjeny hřebíky o délce 70 mm. Byly průběžně kráceny, ale jejich zařezání pod úhlem 20° (sklon střechy) bylo provedeno až po přibití hřebíky. K tomuto krácení byla využita přímočará pila.
5.2.7
Montáž střešního záklopu a natažení lepenky
Dalším krokem byla montáž střešního záklopu. K této montáži byl potřebný následující materiál: •
Stavební desky o délce 5 metrů a celkové šířce 4 metrů = 20 m2
Tyto desky byly zakráceny na přesnou délku a to 430 cm. Poté byly přibity hřebíky o délce 90 mm na střešní konstrukci. Desky se přibíjely ke každé krokvi.
Jednou z posledních fází konstrukce tohoto zahradního domku bylo natažení lepenky na střechu. K této operaci bylo použito necelých 20 m2 pískové lepenky. Po montáži této střešní krytiny se provedlo zalištování pískové lepenky. A zalištování rohových částí celého zahradního domku.
5.2.8
Uchycení oken a dveří
Další části výroby bylo konečné uchycení oken a dveří. Zákazník si dodal svoje dveře i okna. Rozměry oken byly 100 x 60 cm. Okna byla přichycena pomocí vrutů o rozměru 5 x 90 mm mezi předem připravené vzpěry. Dveře měly šířku 80 cm a výšku 195 cm. Byly přichyceny pomocí třech dveřních pantů. Panty byly přišroubovány do stojky v odpovídajících vzdálenostech. Pro účely zamknutí domku byly dveře vybaveny fabkou a do stojky na opačné straně byly vydlabány otvory pro možnost zamýkání. Tyto otvory byly dále vyztuženy ocelovým plechem.
5.2.9
Doprava zahradního domku a úprava plochy pro jeho umístění
Kompletně zhotovený zahradní domek byl naložen na nákladní automobil tipu IVECO 260 E 31 L. Jednalo se o automobil s „manipulační rukou“ , která měla nosnost 2 tuny na délku ramene 10 metrů.
48
Vzdálenost od výrobce k zákazníkovi byla zhruba 11 Km. Převážně se jednalo o komunikace I. a II. Třídy. Po příjezdu k zákazníkovi byl zahradní domek pomocí manipulační ruky přemístěn na předem připravené místo určení. Jednalo se o místo v již zmiňované zahrádkářské kolonii. Plocha pod domkem byla vysypána štěrkem a bylo připraveno šest betonových profilů, na které byl domek postaven. Úpravu plochy si prováděl zákazník sám podle instrukcí výrobce. Po umístění na dané místo proběhlo výškové vyrovnání celého zahradního domku a jeho kontrola po přepravě.
Obr. 34: Zahradní domek po převezení k zákazníkovi
Obr. 35: Zahradní domek po převezení k zákazníkovi
49
Zahradní domek byl posléze povrchově upraven. Jednalo se o jeden impregnační nátěr a dva lazurovací nátěry. Dále byl na střechu položen asfaltový šindel. Tyto dvě operace si provedl zákazník na vlastní náklady.
5.3 Ekonomické vyhodnocení – Cenová kalkulace Na základě poptávky byla nejprve provedena předběžná cenová kalkulace. Tato byla následně, v podobě nabídky, konzultována a odsouhlasena investorem stavby a byla sepsána smlouva o provedení práce.
5.3.1
Kalkulace zrealizovaného zahradního domku
Stanovení ceny zahradního domku bylo provedeno na základě výpočtů nákladů na použitý materiál a samotnou montáž. Orientační kalkulace byla provedena mezi prvními operacemi a to z důvodu finančních možností a požadavků zákazníka. Celková cena se odvíjela od materiálových, provozních a mzdových nákladů, ke kterým byla připočtena marže a daň z přidané hodnoty.
Výpočet ceny stavebního materiálu (řeziva)
Tab. 3. Množství a cena řeziva potřebného k realizaci zahradního domku Objem
Cena bez DPH
Cena bez DPH
Cena vč. 19% DPH
m3
Kč / m3
Kč
Kč
Hranoly 100/100
0,58
6 600
3 828
4 555
Hranoly 100/50
0,17
6 600
1 122
1 335
Stavební prkna
0,73
4 600
3 358
3 996
Hoblovaná prkna
0,55
6 500
3 575
4 254
11 883
14 140
Průřez
Suma
50
Do cen, které jsou uvedeny u jednotlivých položek, byla započítána i cena za hoblování. Všechny hranoly byly hoblovány ze všech čtyř stran a to z estetického důvodu a z důvodu sjednocení rozměrů. Stavební desky, které byly určeny jako střešní záklop, byly hoblovány pouze ze spodní pohledové strany. Desky podlahové byly hoblovány také pouze z nášlapné strany.
Výpočet ceny doplňujících materiálů
Tab. 4. Ceny doplňujících materiálů Cena bez DPH
Cena vč. 19% DPH
Kč
Kč
Písková lepenka
600
714
Spojovací materiál
1 600
1 904
Lišty
550
655
Suma
2750
3273
Materiál
Jak už bylo uvedeno v pracovním postupu, na pokrytí celé střechy bylo potřeba necelých 20 m2 pískové lepenky. Ta je prodávána v rolích po 10 m2 za cenu 357 Kč. V ceně spojovacího materiálu byly započítány veškeré vruty, hřebíky, panty a ocelové úhelníky. Lišty byly rozděleny na dva druhy a to, lišty rohové, v množství 8 běžných metrů a lišty rovné na přichycení pískové lepenky v krajních částech střechy.
Výpočet ceny za celkovou montáž
Cena za montáž byla stanovena již předem a jednalo se o částku 6000 Kč. V této ceně byly započítány provozní náklady a marže. Na konci montáže se ukázalo, že cena byla stanovena správně. Čas, který byl vynaložen na práci při stavbě tohoto zahradního domku odpovídal předem odhadovaným hodinám.
51
Celkové náklady na zahradní domek
Tab. 5. Celkové náklady na realizaci Cena bez DPH
Cena vč. 19% DPH
Kč
Kč
Řezivo
11 883
14 140
Doplňující materiál
2 750
3 273
Montáž včetně marže a provozních nákladů
6 000
7 140
Doprava
1000
1190
Suma
21 633
25 743
Materiál
Celková cena zrealizovaného zahradního domku vyšla na 25 743 Kč. V této ceně jsou započítány veškeré použité materiály, montáž včetně marže a provozních nákladů, doprava a manipulace při nakládce a vykládce zahradního domku. Jak bylo uvedeno, okna a dveře si zákazník dodal sám. Vzhledem k jeho nárokům na co nejnižší cenu byl celý plášť domku vyroben z hoblovaných desek, přičemž estetičtější variantou by byly palubky.
V následující kalkulaci byly všechny tyto faktory zohledněny a byla vytvořena druhá kalkulace, kterou lze již reálně porovnat s podobným výrobkem na trhu.
5.3.2
Ekonomické vyhodnocení – Doplňková kalkulace
Veškeré ceny, kromě hoblovaných prken, která byla nahrazena palubkami zůstávají stejné. K těmto cenám byly dále přičteny ceny dvou oken a dveří o totožných rozměrech jako tomu bylo u navrhovaného zahradního domku. Dále bylo přičteno položení asfaltového šindele na střechu zahradního domku. Povrchovou úpravu si zákazník opět realizoval na vlastní náklady.
52
Tab. 6. Množství a cena řeziva při konstrukční změně pláště Objem
Cena bez DPH
Cena bez DPH
Cena vč. 19% DPH
m3
Kč / m3
Kč
Kč
Hranoly 100/100
0,58
6 600
3 828
4 555
Hranoly 100/50
0,17
6 600
1 122
1 335
Stavební prkna
0,73
4 600
3 358
3 996
Palubky
6 912
8 225
Suma
15 220
18 111
Průřez
Palubky byly počítány v m2 a na celkové opláštění včetně štítů by bylo zapotřebí 24 m2 palubek, při ceně 288Kč/m2 bez DPH.
Výpočet ceny doplňujících materiálů
Tab. 7. Ceny doplňujících materiálů Cena bez DPH
Cena vč. 19% DPH
Kč
Kč
Písková lepenka
600
714
Spojovací materiál
1 600
1 904
Lišty
550
655
Okno 2x
3500
4 164
Dveře
1250
1 487
Asfaltový šindel
2 440
2 903
Suma
9 940
11 827
Materiál
Čistá plocha střechy na daném zahradním domku byla 17,5 m2 . Asfaltový šindel je prodáván v balících po 3m2. Jeden balík stojí 340 Kč bez DPH, na pokrytí střechy realizovaného zahradního domku by bylo těchto balíků zapotřebí 6. Dále 450 cm hřebenového pásu, při ceně 80 Kč bez DPH za běžný metr.
53
Výpočet ceny za celkovou montáž
Cena za celkovou montáž by byla 10 000 Kč, tedy o 4 000 Kč vyšší jako tomu bylo u realizovaného zahradního domku. Důvodem zvýšení ceny by byla náročnější montáž palubek a především pokládání asfaltového šindele na střechu domku.
Tab. 8. Celkové náklady při předem uvedených změnách Cena bez DPH
Cena vč. 19% DPH
Kč
Kč
Řezivo
15 220
18 111
Doplňující materiál
9 940
11 827
Montáž včetně marže a provozních nákladů
10 000
11 900
Doprava
1 000
1 190
Suma
36 160
43 030
Materiál
Celková cena zahradního domku, který by byl vyroben z palubek, byly by dodány okna a dveře od výrobce a na střechu domku by byl položen asfaltový šindel by byla 43 030 Kč. Opět bylo počítáno s tím, že povrchovou úpravu si zákazník provede sám.
54
6
POROVNÁNÍ NAVRHOVANÉHO DOMKU S OBDOBNÝM VÝROBKEM NA TRHU
Porovnání bylo provedeno mezi navrhovaným zahradním domkem, který byl vyroben s palubek a byl pokryt asfaltovým šindelem a mezi zahradním domkem navrhovaným od společnosti FLORANET, veškeré informace byly získány z internetových stránek firmy Floranet a to: www.zahradni-domky.cz. Porovnání bylo provedeno ve třech hlediscích a to: •
Konstrukční porovnání
•
Materiálové
•
Cenové porovnání
Samotné porovnání bylo provedeno s domkem o typovém označení DITA 2,5 T
6.1 Konstrukční porovnání Tab. 9. Technické parametry námi realizovaného domku Vnější rozměry Zastavěná plocha Tloušťka stěny Maximální výška domku Plocha střechy Tloušťka podlahy
3000 x 4000 12 m2 25 mm 2850 mm 17,2 m2 25 mm
Tab. 10. Technické parametry domku od firmy FLORANET Vnější rozměry Zastavěná plocha Tloušťka stěny Maximální výška domku Plocha střechy Tloušťka podlahy
3000 x 4000 12 m2 25 mm 2450 mm 16 m2 19 mm
Rozměrové porovnání obou dvou zahradních domků se od sebe příliš nelišilo. Největším rozdílem byla výška jednotlivých zahradních domků.
55
Konstrukce zahradního domku od firmy FLORANET Drtivá většina firem zabývající se realizací zahradních domků vychází ze srubové konstrukce. Ne jinak je tomu i u firmy Floranet. Tato konstrukce má výhodu snadné montáže. Naopak výroba těchto zahradních domků je technologicky náročnější než je tomu u konstrukce rámové a tím je vyšší i cena. Ukázka stavby zahradního domku srubové konstrukce
Obr. 36: Ukázka montáže zahradního domku srubové konstrukce [15]
Obr. 37: Ukázka montáže zahradního domku srubové konstrukce [16]
Námi realizovaný zahradní domek měl konstrukci rámovou (viz. pracovní postup).
56
6.2 Materiálové porovnání V materiálové části, byly srovnány materiály, ze kterých byly oba dva zahradní domky vyrobeny.
Materiálová skladba námi realizovaného domku •
Kostra domku vyrobena z řeziva o průřezu 100 x 100.
•
Opláštění domku z palubek, vzor KLASIK oboustranný, tloušťka 25 mm
•
Podlaha z hoblovaných prken o tloušťce 25 mm
•
Okno 2x, o rozměrech 1000 x 600 mm vyrobena ze smrku, tloušťka skla 3 mm
•
Dveře plné o rozměrech 80 x 195, materiál smrk
•
Střešní krokve vyrobeny ze smrku o průřezu 50 x 100
•
Střešní záklop z prknem o tloušťce 25 mm
•
Střecha pokryta asfaltovou lepenkou a na ni byl položen asfaltový šindel
Materiálová skladba domku od firmy FLORANET •
Domek vyroben s palubek o tloušťce 28 mm s trapézovým perem
•
Podlaha z palubek tloušťky 19 mm
•
Podlaha položena na naimpregnovaných hranolcích
•
Okno 1x, o rozměrech 79 x 96 mm, tloušťka skla 3 mm, materiál smrk
•
Dveře s polovičním sklem 94 x 187 mm, materiál smrk
•
Střešní krokve vyrobeny ze smrku a průřezu 50 x 135 mm
•
Střešní záklop montován z palubek tloušťky 19 mm
•
Střecha pokryta asfaltovou pískovou lepenkou
Domek od firmy Floranet byl kompletně vyroben z palubek. Domek měl na rozdíl od námi navrhnutého domku pouze jedno okno. Jako střešní krytina byla použita pouze asfaltová písková lepenka, bez asfaltového šindele.
57
6.3 Cenové porovnání Tab. 11. Cena námi realizovaného zahradního domku Cena bez DPH
Cena vč. 19% DPH
Kč
Kč
Cena domku
22 720
27 036
Montáž
10 000
11 900
Příplatek za asfaltový šindel
2 440
2 903
SUMA
35 160
41 839
Materiál
Tab. 12. Cena zahradního domku od Firmy FLORANET Cena bez DPH
Cena vč. 19% DPH
Kč
Kč
Cena domku
39 650
48 950
Montáž
5 494
6 783
Příplatek za asfaltový šindel
5 311
6 557
SUMA
50 455
62 290
Materiál
Při cenovém srovnání těchto dvou zahradních domků, je patrný cenový rozdíl. Firma Floranet nabízí svůj domek za základní cenu 48 950 včetně DPH. V této ceně je veškerý materiál k sestavení daného tipu domku. Navíc musí zákazník zaplatit 6 783 Kč za montáž. Pro srovnání s námi vyrobeným domkem jsme pokryly střechu asfaltovým šindelem, za který bylo nutné u firmy Floranet připočítat ještě 6 557 Kč. Celková cena zahradního domku od firmy Floranet bude 62 290 Kč. V případě námi navrhnutého domku byla jeho cena za veškerý materiál 27 036 Kč, což bylo téměř o 22 000 méně jako v případě firmy Floranet. Cena naší montáže byla 11 900 Kč a příplatek za asfaltový šindel činil 2 903 Kč. Celková cena našeho domku byla 41 839 Kč.
58
7
DISKUZE Trend tzv. drobných dřevěných staveb se v posledních letech velmi rozšířil. Mnoho
lidí chce své prostory u domů, popřípadě na svých zahradách využít právě k postavení takovéto stavby. Tento fakt si můžeme vysvětlit tím, že lidé v těchto stavbách nacházejí místo pro svůj odpočinek a každá takováto stavba příjemně doplní prostory u našich obydlí. Ještě více to platí pro zahradní domky. Kde se kromě odpočinku a estetického hlediska setkáváme i s funkcí ochranou. A právě návrh a realizace zahradního domku byl hlavní náplní v této práci. Zákazník měl požadavek aby mu domek splňoval výše uvedené funkce. Proto jsem se rozhodl pro návrh domku o rozměrech 4x3 metry. Tyto rozměry se ukázaly jako naprosto ideální pro zákazníkovi požadavky. Jedním z dalších požadavků byla také co nejnižší cena. Pro příště bych volil zkusit navrhnout zákazníkovi tolik nešetřit. Realizovaný domek splňoval všechno tak jak měl, ale přece jenom by bylo lepší kdyby například opláštění bylo provedeno z palubek než jak v našem případě hoblovaných prken. Tyto prkna byla sice přirozeně vysušena, ale při vystavení na slunečním záření nelze zabránit dalšímu sesychání a tím tvoření drobných mezer v plášti. Použitím těchto prken na úkor palubek se ušetřilo 3 971 Kč. Pro výrobu celého domku jsem zvolil smrkové dřevo. Tato dřevina je pro stavební účely nejpoužívanější a nejlevnější. Konstrukční spoje jsem volil spojit přeplátováním a zpevnit je kovovými úhelníky. Jak se ukázalo kovové úhelníky neměly až tak důležitou funkci jak jsem čekal a proto je již příště nepoužiji. Při požadavku zákazníka vyrobit tento domek za co nejnižší náklady jsme se domluvily, že zákazník si dodá svá okna a dveře. Pro mne tím odpadly starosti s výrobou těchto částí. Pro celkový estetický dojem se ovšem ukázalo, že by bylo mnohem lepší nechat vyrobit svá okna a dveře. Ovšem při požadavku na cenu se tímto krokem ušetřilo 5 651 Kč. Na střechu domku byla položena písková lepenka. Tato krytina se ukázalo jako naprosto dostačující. Pro lepší estetický vzhled budu příště volit i položení šindele. Z hlediska stavebního zákona je zahradní domek zařazen do zákona 183/2006 Sb. Aby mohl být domek postaven bez stavebního povolení, či ohlášení nesmí být v něm nainstalováno hygienické zázemí a vytápění. Mnoho zákazníků si tento fakt neuvědomuje a hrozí jim tím nemalé problémy. Při porovnání s konkurencí jsem zjistil, že je možné vyrábět hodně podobné zahradní domky za výrazně nižší ceny.
59
8
ZÁVĚR Cílem předkládané diplomové práce bylo vytvoření uceleného přehledu v oblasti
drobných dřevěných staveb, jejich stručné popsání a určení jejich orientačních cen na trhu. V souvislosti s tímto tématem byla popsána také problematika ochrany dřeva a stručně byli charakterizováni vybraní škůdci dřeva. Hlavní část diplomové práce byla věnována návrhu a realizaci zahradního domku o obytné ploše 12 m2. V první části byla zpracována výkresová dokumentace a kusovník. Podle těchto výrobních dokumentů byl zahradní domek konstruován. Domek byl navrhnut podle požadavků zákazníka a byl rozdělen na obývací část o ploše 7,5 m2 a verandu, jejíž plocha byla 4,5 m2. Domek byl vyroben jako rámová konstrukce a byl opláštěn hoblovanými prkny tloušťky 25 mm a šířky 100 mm. Konstrukce byla zhotovena z hranolů o průřezu 100x100 mm a byla doplněna o vzpěry jejichž průřez byl 100x50 mm. Všechny konstrukční spoje na základní konstrukci byly provedeny pomocí přeplátování. Podlaha zahradního domku se skládala z prken tloušťky 25 mm. Tyto prkna měla hoblovanou pouze nášlapnou plochu. Střecha byla vyrobena jako krokvová soustava a její sklon byl 20°. Krokve byly vyrobeny z hranolů o průřezu 100x50 mm. Jako střešní záklop sloužily prkna tloušťky 25 mm, na které byla přichycena písková lepenka. Zahradní domek byl kompletně vyroben u výrobce a posléze převezen na místo určení. Další část této práce byla věnována srovnání námi navrhnutého zahradního domku s obdobným výrobkem na trhu. K tomuto účelu byl vybrán zahradní domek o stejných rozměrech, jehož výrobcem je firma FLORANET. Srovnání bylo provedeno ve třech hlediscích a to, konstrukce, materiálová skladba a porovnání cen. Největším rozdílem při vzájemném porovnání byly ceny obou domků. Kompletní realizace námi navrhovaného domku bude stát 41 839 Kč. Firma Floranet nabízí obdobný zahradní domek za 62 290 Kč. Tato práce mi umožnila získat cenné zkušenosti a přehled v oboru drobných dřevěných staveb. Při příští realizaci budu pokračovat stejně jako tomu bylo u tohoto zahradního domku, ale víc se zaměřím na estetické pojetí. Fakt, že zájem populace o tyto stavby stále roste, mě utvrzuje věnovat se jim i v budoucnu.
60
9
SUMMARY
The aim of the diploma thesis was to create a coherent overview of small wooden constructions, their brief description and stipulation of their prices on the market. The problems of wood protection and the selected wood pests were described in connection with this topic. The main part of the thesis dealt with a design and realization of a garden house with the living space of 12 square metres. Design documentation and a piece list, according to which the garden house was constructed, were elaborated in the first part. The house was projected on the basis of customer´s requests and was divided into a living part with the space of 7.5 square metres and a verandah with 4.5 square metres. The house was built as a frame construction and covered with 25mm thick and 100mm wide planed boards. The construction was made from prisms with the diameter of 100x100mm and was supplemented with struts with the diameter of 100x50mm. All structural joints of the basic construction were made by overlapping. The floor of the garden house consisted of 25mm thick boards with planed tread surface. The roof was built as a rafter construction with the rake angle of 20°. The rafters were made from prisms with the diameter of 100x50 mm. 25mm thick boards, to which sand cardboard was fixed, were used as a roof shutter. The garden house was completely made at the producer and then transported to its destination. Another part of the thesis dealt with the comparison of our garden house with a similar product on the market. A garden house with the same dimensions which is produced by the company FLORANET was chosen for this purpose. The comparison was made in three categories – construction, material structure and price. The biggest difference appeared when comparing the prices of both houses. Complete realization of our garden house costs 41 839 Kč. The FLORANET company offers a similar product for 62 290 Kč. Concerning my plans for the future, this thesis enabled me to get experience and broaden my outlook in the branch of small wooden houses.
61
10 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Použitá literatura 1. ŠTEFKO, J., REINPRECHT, L., 2004. Dřevěné stavby: konstrukce, ochrana, údržba. Bratislava, Nakladatelství Jaga group, 196 s. ISBN 80-88905- 95-8. 2. ŽÁK, J., REINPRECHT, L., 1998. Ochrana dřeva ve stavbě. vyd. ABF, 95 s. ISBN 80-86165-00-0. 3. HAVÍŘOVÁ, Z., 2006. Dům ze dřeva. vyd. ERA group, 99 s. ISBN 80-7366-060-1. 4. PAVAS, K., 2003. Pergoly. Praha, vyd. GRADA Publishing, 120 s. ISBN 80-247-0284-3. 5. SWIFTOVÁ, P., SZYMANOWSKI, J., Přístřešky a pergoly. vyd. Príroda, 64 s. ISBN 80-07-00970-1. 6. KEŠNEROVÁ, V., MULLEROVA A., 2007. Chatky a další zahradní stavby. Vyd. K ERA, 120 s. ISBN: 978-80-7366-098-7 7. HUJŇÁK, J., 1996. Dřevěné konstrukce II. ISBN: 80-7157-237-3 8. HÁJEK, V.,1997. Stavíme ze dřeva. ISBN: 80-85920-44-1 9. URBAN, J., Ochrana dřeva I, hlavní hmyzí dřevokazní škůdci, MZLU Brno 1997, l ISBN 80-7157-254-3 10. ŠLEZINGEROVÁ, J., GANDELOVÁ L., Stavba dřeva, MZLU Brno 1994 11. VAVRČÍK, H., Lexikon dřev, 2002
Internet http://www.vladeko.cz/ http://www.stavimedum.cz/ http://www.impreg.cz/ http:/www.tzb-info.cz/ http://www.zahradni-domky.cz/ http://www.ceskykutil.cz/
62
http://www.garten.cz
Normy ČSN 49 0600-1 Ochrana dřeva – základní ustanovení – část 1: chemická ochrana (490600) ČSN EN 1309-1 Kulatina a řezivo – metody měření rozměrů – část 1: řezivo (490018) ČSN EN 335-3 Trvanlivost dřeva a výrobků ze dřeva – definice tříd ohrožení pro biologické napadení – část 3: aplikace na desky ze dřeva (490080) ČSN 73 0035 Zatížení stavebních konstrukcí
Zákony Stavební zákon 183/2006 Sb. Vyhláška 501/2006 Sb.
Obrázky [1] http://www.woodlife.cz/zobrazit-fotku.php?adr=zahradnichatky&cislo=13&poradi=3 [2] http://www.garten.cz/images_data/4542-chata-a-srub-1.jpg [3] http://www.garten.cz/images_data/4542-chata-a-srub-3.jpg [4] http://www.garten.cz/a/cz/4563-hrazdeny-domek/ [5]http://botany.upol.cz/atlasy/system/images/basidiomycetes/homobasidiomycetes/bole tales/serpula-lacrymans1.jpg [6] http://cultural-service.cz/lupa.php?photo=houba_02.jpg [7] http://i.idnes.cz/08/052/gal/LIX23037a_tramovka_plotni.jpg [8] http://www.impreg.cz/htm/brouci.htm [9] prezentace ochrana dřeva, dřevokazný hmyz [10] http://www.impreg.cz/images/tesarik_fialovy.jpg
63
[11] http://www.richtera.cz/krysot/woodcarv/skolka/pict/cervotoc/c_umrlci.gif [12] Lexikon dřev, Vavrčík 2002 [13] http://www.zahradnidomek.cz/foto_product.php?id=168.jpg [14] http:// www.imaterialy.cz/image-cache/max-600x430/277-image [15] http://www.ceskykutil.cz/img.php?id=10045 [16] http://www.ceskykutil.cz/img.php?id=10044
64
11 SEZNAM PŘÍLOH
01. Přední pohled 02. Boční pohled-pravá strana 03. Zadní pohled 04. Boční pohled-levá strana 05. Řez A-A 06. Řez B-B 07. Řez C-C 08. Detail krokve a materiálová skladba střechy 09. Kusovník 10. Výpočet dimenzování krokve
65
