Návrh podnikatelského plánu vybrané firmy MSP

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra podnikání a oceňování

Návrh podnikatelského plánu vybrané firmy MSP Proposal of marketing plan of selected company from the segment SME Bakalářská práce

Autor:

Jiří Obšusta Ekonomie a management pro MSP

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Helena Cetlová

Duben 2014

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 10. 4. 2014

Jiří Obšusta

Poděkování: Tímto bych chtěl poděkovat své vedoucí práce paní Ing. Heleně Cetlové, za konzultace a profesionální pomoc při psaní mé bakalářské práce.

Anotace Tato bakalářská práce popisuje podmínky podnikání v České republice v oboru vinařství. Dále popisuje a analyzuje postavení vybrané firmy v konkurenčním prostředí ve vinařské podoblasti Znojemska. Součástí závěrečné částí práce je návrh podnikatelského plánu na rozšíření podnikatelských aktivit vybrané firmy. Klíčová slova: Analýza, strategie, podnikatelský plán, vinohradnictví, výroba vína.

Annotation This bachelors work describes the terms and conditions of business in the Czech Republic in the disciplines of winemarking. It also describes and analyzes the status of selected companies in competitive environment in the wine-growing subregion, enticing many. In the final part of the work is the design of the business plan on the extensit of the business activities of the company. Key words: The analysis, strategy, business plan, wine-growing, wine production .

OBSAH: Úvod ........................................................................................................................................... 7 1.

Legislativní rámec podnikání v České republice a struktura podnikatelského plánu 8 1.1

Legislativní rámec podnikání v České Republice........................................................ 8

1.2

Legislativní rámec vinařství v České republice ......................................................... 10

1.3

Struktura podnikatelského plánu................................................................................ 11

1.3.1

Analýza prostředí................................................................................................ 13

1.3.2

Marketingový plán.............................................................................................. 16

1.3.3

Hodnocení rizik .................................................................................................. 17

1.3.4

Finanční plán ...................................................................................................... 18

2.

Metody zpracování práce ............................................................................................... 21

3.

Analýza vinařského trhu v České republice ................................................................. 22 3.1.

Členění vinařských oblastí na území České republiky .............................................. 22

3.2.

Klasifikace a označování vín v České republice........................................................ 23

3.3.

Nejvýznamnější producenti vína v České republice .................................................. 24

3.4.

Trh a ceny vína a vinných hroznů .............................................................................. 26

3.4.1. 4.

Ceny průmyslových výrobců vína ...................................................................... 26

Postavení vybrané firmy v konkurenčním prostředí Znojemska ............................... 28 4.1

Popis konkurence firmy Víno – Hnanice s.r.o. .......................................................... 28

4.2

Podnikatelské aktivity firmy Víno - Hnanice s.r.o. ................................................... 28

4.3

Hlavní konkurenti pro firmu Víno - Hnanice s.r.o..................................................... 29

4.4

Aplikace Porterova modelu........................................................................................ 31

4.4.1.

Vnitřní rivalita .................................................................................................... 31

4.4.2.

Rivalita nových konkurentů ............................................................................... 33

4.4.3.

Rivalita substitučních produktů .......................................................................... 34

4.4.4.

Rivalita dodavatelů ............................................................................................. 34

4.4.5.

Rivalita odběratelů.............................................................................................. 34

5.

Návrh podnikatelského plánu vybrané firmy............................................................... 35 5.1.

Titulní strana .............................................................................................................. 35

5.2.

Popis podniku ............................................................................................................ 36

5.3.

Analýza trhu ............................................................................................................... 36

5.4.

Výrobní plán firmy Víno - Hnanice s.r.o. .................................................................. 38

5.4.1.

Postup výroby ..................................................................................................... 38

5.4.2.

Výrobní zázemí firmy ......................................................................................... 39

5.5.

Marketingový plán firmy Víno - Hnanice s.r.o.......................................................... 40

5.6.

Finanční plán firmy Víno – Hnanice s.r.o.................................................................. 42

5.6.1.

Počáteční investice ............................................................................................. 42

5.6.2.

Výnosy ................................................................................................................ 42

5.6.3.

Náklady............................................................................................................... 44

5.6.4.

Výkaz zisků a ztrát ............................................................................................. 45

5.6.5.

Rozvaha .............................................................................................................. 46

Výsledky: ................................................................................................................................. 48 Závěr ........................................................................................................................................ 49 Použitá literatura: .................................................................................................................. 50 Internetové zdroje: ................................................................................................................. 50 Seznam tabulek a obrázků: ................................................................................................... 51

Úvod Podnikání je hybnou součástí ekonomiky. Zaloţení a úspěšný provoz podniku je náročný proces. Podnikatel musí mít schopnosti, díky kterým můţe realizovat své vize a zaloţit fungující a prosperující podnik. Základem podnikání je dobrý podnikatelský plán, ve kterém je důleţité soustředit se na faktory spojené s výběrem podnikání. Na začátku podnikatelského plánu se musí naplánovat veškeré důleţité části tak, aby docházelo k růstu podniku a aby poskytoval hodnotu pro zákazníky. Dobrý podnikatelský plán je jednoduchý srozumitelný a realizovatelný. Kaţdý podnikatel si sestaví vlastní plán, neţ se rozhodné do konkrétního podnikání vstoupit, aby zjistil, zda je jeho myšlenka realizovatelná a zisková. Dalším důvodem sestavování podnikatelského plánu je zjištění rizik a hrozeb ohroţující podnikání, ale i příleţitostí pro rozvoj firmy. Vinařský trh je pro podnikání velice atraktivní odvětví. Vínu v České republice konkuruje pivo, ale víno se stává stále atraktivnějším a poptávka po vínu stoupá. Pěstování vinné révy v České republice má historické kořeny a některé vinařské tratě jsou staré i několik století. Existuje mnoho odrůd vinné révy, kterých neustálé přibývá díky šlechtění mezi jednotlivými druhy. Cílem moji bakalářské práce je analýza vinařského trhu v České republice. Dále navrhnout podnikatelský plán pro firmu, která podniká ve vinařské podoblasti Znojemska, kde za pomocí analýzy konkurence zjistit postavení vybrané firmy v konkurenčním prostředí a popsat hlavní konkurenty. Hlavními důvody výběru bakalářské práce na téma podnikatelský plán byl zájem o vinařské podnikatelské odvětví. Podnikatel, na jehoţ podnik jsem psal podnikatelský plán, podniká v gastronomii, ubytování a ve výrobě vína. Podnikatel se rozhodl rozšířit výrobu vína zaloţením nového podnikatelského subjektu na výrobu tohoto produktu. Hlavním motivem rozšíření výroby a výstavby nového vinařství je vysoká poptávka po vínu, kterou podnikatel nebyl schopen uspokojit ze současné výroby.

7

1. Legislativní rámec podnikání v České republice a struktura podnikatelského plánu Základní poznatkovou bázi pro zpracování této bakalářské práce tvoří publikace autorů, kteří se věnují problematice marketingu, finančního řízení a plánování. Dále právní předpisy, které se týkají podnikání v České republice a speciálně i podnikání ve vinařství. Všechny pouţité informační zdroje jsou uvedeny v seznamu literatury.

1.1 Legislativní rámec podnikání v České Republice Legislativní rámec podnikání v České republice tvoří celá řada zákonů, zákonných opatření, vyhlášek apod. (Josková L., Pravda P., 2014) Od 1.1.2014 došlo k určitému zjednodušení díky novému občanskému zákoníku a zákonu o obchodních korporacích. Mezi nejdůleţitější právní normy, které upravují podnikání v České republice patří zejména tyto zákony. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích Tento zákon zahrnuje veškeré formy obchodních společností a druţstev. Částečně nahrazuje obchodní zákoník. Dále upravuje podmínky obchodních korporací. Zákon definuje společná ustanovení, jako je zaloţení korporace, vklad, podíl, orgány obchodní korporace, vyloučení statutárního orgánu, zánik a zrušení obchodní korporace. (Business.center.cz [online]. 2014. [cit. 2014-01-10]. Dostupné z WWW: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchodni-korporace/ ) Společnost s ručením omezeným Podle Kolářové (Kolářová, 2013) tento druh kapitálové společnosti, patří mezi nejrozšířenější formy podnikání, tvoří více neţ 90 procent obchodních společností. Základní kapitál společnosti je tvořen vklady společníků. Společnost ručí za své závazky vůči věřitelům celým svým majetkem, společníci ručí pouze do výše nesplacených vkladů.

8

Zaloţení a vznik – Zaloţení společnosti neznamená právní existenci společnosti. Společnost vzniká podepsáním společenské smlouvy, popřípadě zakládací listinou. Obě podoby zaloţení musí mít formu notářského zápisu a musí obsahovat náleţité údaje. Valná hromada – Nejvyšší orgán společnosti s ručením omezeným, skládá se ze společníků. Statutárním orgánem je jednatel. Valná hromada řeší hlavně jmenování a odvolávání jednatelů, změny společenské smlouvy a schvalování účetní uzávěrky. Jednatelé – Jedná se o statutární orgán, který můţe mít jednoho nebo více jednatelů. Jednatele jmenuje valná hromada z řad společníků. Jednatel má právo vést obchodní společnost a jednat jménem společnosti. Vklad – Pro společnost s ručením omezeným platí, ţe její kapitál je tvořen vklady společníků. Zde je provedena změna v zákonu, kdy od roku 2014 podle zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích je výše vkladu u společnosti s ručením omezeným stanovena na 1 Kč. Společenská smlouva můţe výši vkladu určit samostatně. Rezervní fond – Ze zákona je kaţdá společnost s ručením omezeným povinna vytvořit rezervní fond, který se tvoří ze zisků z běţného účetního období po zdanění. Pokud není ve společenské smlouvě stanoveno jinak, musí mít společnost v rezervním fondu minimálně 10 procent z čistého zisku, nebo maximálně 5 procent hodnoty vlastního kapitálu. Změny, zrušení a zánik – O změnách společenské smlouvy rozhoduje valná hromada. Ke změně je zapotřebí souhlasu všech společníků, nebo rozhodnutí valné hromady. Společnost lze zrušit z důvodů, které jsou uvedeny ve společenské smlouvě. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání Zákon (Business.center.cz [online]. 2014. [cit. 2014-01-10]. Dostupné z WWW: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/ ) upravuje podmínky ţivnostenského podnikání od vzniku, změny a zániku ţivnostenského oprávnění. Popisuje dělení ţivností a ţivnostenské oprávnění. Jsou zde uvedeny základní informace o provozování ţivností. Druhy ţivností jsou ohlašovací a koncesované. Mezi ohlašovací patří: 9

Ţivnosti řemeslné. Ţivnosti vázané. Ţivnost volná.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Tento zákon upravuje povinnosti firem vůči spotřebiteli. Popisuje práva podnikatele, obchodní firmy, sídlo podnikatele a konkurenci. Jsou zde popsány návrhy na uzavření smlouvy, jak má správná smlouva vypadat, účinky smlouvy a zrušení smlouvy. (Business.center.cz [online]. 2014. [cit. 2014-01-10]. Dostupné z WWW: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcansky-zakonik/ )

1.2 Legislativní rámec vinařství v České republice Legislativní rámec pro vinařství v České republice (Rada a kol., 2012) upravuje zákon č. 321/2004 Sb., o vinařství a vinohradnictví. Zákon stanovuje pěstitelské oblasti, povinnosti výrobců, enologické postupy a ošetřování vína. Definuje pojem stanovené pěstitelské oblasti. Vinařská oblast Morava, vinařská oblast Čechy. Vinařské oblasti se skládají z vinařských podoblastí. Vinařské podoblasti stanovují vinařské obce, na jejichţ území jsou viniční tratě. Tyto tratě stanovuje Ministerstvo zemědělství. V zákonu jsou uvedeny povinnosti výrobců vína. Výrobce vína musí dodrţovat poţadavky na výrobu, zdravotní nezávadnost a jakost. Zdravotní nezávadnost je stanovena předpisy Evropské unie. Mezi další povinnosti výrobce vína patří: Odstranit vedlejší produkty při vzniku produktu, způsobem stanovený právním předpisem, při výrobě produktu dodrţovat hygienu, kontrolovat svoji produkci způsoby, které jsou předepsané Evropskou unií a vést o kontrolách evidenci. V zákonu jsou popsány enologické postupy a ošetřování produktu. Dále je zde uvedeno, jaké postupy při výrobě vína jsou zakázány.

10

Je zakázáno: Přidávat jakékoliv látky do produktu, pokud tak nestanoví předpisy Evropské unie. Konzervovat jakostní víno s přívlastkem chemickými látkami (vyjma oxidu siřičitého). Skladovat ovocné víno a víno dohromady. Látkám, kterým nelze technicky nebo technologicky zabránit přecházet do produktu se nepovaţuje za nezákonné látky, pokud produkt zůstane zdravotně nezávadný a udrţí si veškeré kvality pro daný produkt. Ministerstvo zemědělství můţe v případě nepříznivých ţivelných podmínek vydat opatření, kterým povolí přikyselování některých produktů vyrobených v České republice z hroznů vinné révy sklizených v České republice. (Eagri.cz. [online]. 2014. [cit. 201-01-10]. Dostupné z WWW: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematicky-prehled/LegislativaMZe_uplna-zneni_zakon-2004-321-viceoblasti.html )

1.3 Struktura podnikatelského plánu Struktura podnikatelského plánu můţe mít různou podobu, nicméně postupem doby se ustálila určitá struktura, která dává podnikatelskému plánu jasnou a přehlednou formu. Podnikatelský plán je podle Korába (Koráb V. a kol., 2007) písemný dokument, který zpracovává podnikatel pro svou potřebu, nebo pro banky a investory. Hlavním účelem podnikatelského plánu je ukázat sobě nebo okolí hlavní záměr podnikání, strategii a jeho cíle. Podnikatel si díky plánu ujasní své cíle, strategii, personální obsazeni pozic, konkurenci a sílu trhu. Struktura podnikatelského plánu není přesně dána, ale je doporučená. Podnikatelský plán se rozděluje na několik základních skupin. Titulní strana – zde se nachází stručný přehled o daném podnikatelském plánu, jako je název, sídlo, kontakt na daného podnikatele, popis činnosti podnikání, popis podniku a způsobu financování. Exekutivní souhrn – hlavním úkolem této části je podnítit v maximálně moţné míře zájem u potencionálních investorů. Tato část se obvykle zpracovává aţ po dokončení celého podnikatelského plánu. Investoři se většinou rozhodují na základě exekutivního souhrnu, zda mají pokračovat v dočtení podnikatelského plánu, jako celku. Jedná se o stručné shrnutí nejdůleţitějších aspektů a vizí podnikatelského plánu. Patří sem hlavní myšlenka podnikatelského plánu, silné stránky, tabulky finančního plánu s výhledem na několik let dopředu a očekávání podnikatele. Cílem exekutivního souhrnu je, co 11

nejvíce vzbudit zájem a zvědavost, aby čtenář pokračoval ve čtení, aţ do konce celého dokumentu. Analýza trhu/odvětví – do této části patří celá řada faktorů, zejména analýza konkurenčního prostředí, ve kterém jsou také zahrnuté slabé i silné stránky a moţnosti, jak by mohli tyto stránky dále negativně ovlivnit trţní úspěch podniku v daném trţním segmentu. Neméně důleţitá je analýza historie výsledků a vývojových trendů v daném oboru podnikání. Na tomto základě by se měli uvést i předpovědi vývoje. Cílový trh pro nový podnik, by měl analyzovat potencionální zákazníky, na základě provedení segmentace trhu. Popis podniku – do této části podnikatelského plánu se uvádí podrobný popis podniku. Důleţité je, aby byla zprostředkována představa o velikosti podniku potencionálnímu investorovi. V popisu podniku by se měla objevovat pouze doloţitelná fakta, týkající se jeho zaloţení, dále strategie podniku a cíle a cesty k dosaţení daných cílů. Klíčovými prvky v popisu podniku jsou: o výrobky nebo sluţby, o umístění / lokalita a velikost podniku, o přehled personálu podniku, o veškeré kancelářské zařízení a jiné technické vybavení, o příprava podnikatele – znalosti vybavení a předchozí praxe či reference. Výrobní plán – v této části je zachycený celý výrobní proces. Pokud bude mít podnik výrobu z části zabezpečenou pomocí subdodávek, budou zde uvedeni taky subdodavatelé včetně důvodu, proč byli vybráni. Také zde musí být uvedeny informace o smlouvách mezi podnikem a subdodavatelem, ale i jiných uzavřených smlouvách. Pokud bude celou výrobu zajišťovat sám podnikatel, musí být uveden seznam pouţitých strojů a zařízení, dále také pouţívaný materiál a dodavatelé. Pokud nepůjde o výrobní podnik, tak se tato část nebude nazývat „výrobní plán“, ale „obchodní plán“ a bude obsahovat informace ohledně nákupu zboţí a sluţeb, dále zde budou uvedeny skladovací prostory, provozní prostory. Marketingový plán – v této části je uvedeno, jakým způsobem budou výrobky, či sluţby distribuovány, oceňovány a propagovány. Jsou zde uvedeny objemy produkce, nebo sluţeb, ze kterých lze následně odvodit odhad pro rentabilitu podniku. Pro

12

investory je marketingový plán velice rozhodující, na základě tohoto plánu se rozhodují, jestli do podniku budou investovat. Organizační plán – zde je popsána forma vlastnictví podniku. Musí zde být informace o managementu, zvláště pokud se jedná o obchodní společnost, ale také právní údaje o obchodních podílech. Obsahuje organizační strukturu, ve které jsou uvedeni klíčový vedoucí pracovníci, jejich vzdělání a praktické zkušenosti. Dále je zde uvedena celá organizace činností uvnitř podniku. Hodnocení rizik – před kaţdým novým podnikem, hrozí rizika, zde je potřeba popsat největší rizika, která mohou vyplynout z reakce konkurence a to ze slabých stránek, manaţerského týmu, nebo technologického vývoje. Pro podnikatele je velice důleţité, aby tato rizika rozpoznal a připravil si strategii pro jejich eliminaci. Tato rizika je důleţité analyzovat, aby investor věděl, ţe s těmito riziky podnikatelský plán počítá. Pro investora je to zpráva, ţe je tento přístup zárukou toho, ţe podnikatel si je takových rizik vědom a je připraven jim čelit. Finanční plán – důleţitou součástí podnikatelského plánu je finanční plán, který ukazuje na kolik je ekonomicky reálný podnikatelský plán jako celek za určení objemu investic. Finanční plán se zabývá předpokladem příslušných příjmů a výdajů s výhledem alespoň 3 roky dopředu. Sleduje vývoj hotovostních toků, v příštích třech letech. Dále finanční plán odhaduje rozvahy, díky kterým poskytuje informace o finanční situaci podniku k danému dni. Příloha – v této části se nachází informativní materiály, které není moţné začlenit do jiných částí podnikatelského plánu. (Koráb V. a kol., 2007)

1.3.1

Analýza prostředí

Analýza se provádí prakticky na kaţdém kroku, je neodmyslitelnou součástí téměř kaţdého lidského konání. Podle Kotlera (Kotler P., Keller K. L., 2007) kaţdý podnikatelský plán nebo jiný plán, by měl být připravován na základě podloţení výstupu z analýzy. V případě plánování bývá analýza výrazně strukturovanější a formalizovanější neţ analýza, která se připravuje k dennodennímu a často se opakujícímu rozhodování. V prvotních úvahách o zaloţení podniku, je analytická činnost dosti povrchová, nepříliš strukturovaná či uspořádaná. Pro tvorbu solidního a pouţitelného podnikatelského plánu, je nutné analytické činnosti podnikatelského záměru více zdokonalit a prohloubit. Výstupům je nutno dát formalizovanou podobu, která je nejenom potřebná pro vlastní tvorbu podnikatelského plánu, 13

ale i pro jeho další vyuţití jako manaţerského nástroje. Potřebná rozhodnutí k tomu jestli zaloţit podnik či ne, je důleţitá analýza, která probíhá cyklicky postupným a opakovaným zpřesňováním a strukturováním vstupů. SWOT analýza Nejčastější pouţívaný nástroj analýzy. Podle Kotlera (Kotler P., Keller K. P., 2007) se jedná o celkové vyhodnocení silných a slabých stránek společnosti, příleţitostí a moţných hrozeb. V sobě zahrnuje také monitorování externího a interního marketingového prostředí firmy. Analýza externího prostředí firmy – jedná se o příleţitosti a hrozby. Příleţitosti a hrozby jsou vlivy, které samy neovlivníme, pouze na ně můţeme v rovině chování podniku reagovat. Podnikatel musí monitorovat síly makroprostředí, jedná se o tyto klíčové síly: demograficko-ekonomické, přírodní, politické, technologické a společensko-ekonomické. Dále podnikatel musí monitorovat i významné sloţky mikroprostředí (zákazníky, konkurenty, dodavatele, distributory, dealery). Tyto sloţky v mikroprostředí mají daný vliv na schopnost dosáhnout zisku. Podnikatel si vytvoří marketingový informační systém, který mu dopomůţe k přehledu o nejnovějších vývojových trendech. Na kaţdém vývojovém trendu musí být podnikatel schopen najít příleţitosti a hrozby s ním spojené. Analýza interního prostředí firmy – jedná se o slabé a silné stránky. Tyto faktory můţeme částečně ovlivňovat a máme nad nimi určitou kontrolu. Kaţdá firma potřebuje znát a vyhodnotit své slabé a silné stránky. SLEPT analýza Je to nástroj slouţící k identifikaci a zkoumání externích faktorů. Zkratka je původně původem z anglického termínu, avšak hodí se i na zkratku v českém termínu. (Kotler P., Keller K. P., 2007) Sociální oblast. Legislativní oblast. Ekonomická oblast. Politická oblast. Technologická oblast.

14

PORTERŮV model konkurenčních sil Jde o model, jehoţ hlavním úkolem je zkoumání konkurentů našeho podniku a to potencionálních nebo jiţ existujících. S tímto modelem lze pracovat v sofistikovanější podobě a zkoumat bariéry vstupu konkurenčního prostředí. Také je moţné zkoumat moţné chování a sílu konkurenčních subjektů. (Kotler P., Keller K. P., 2007) Pro účely podnikatelského plánu stačí vymezení oblastí, v nichţ je třeba hledat a posuzovat hrozby ze strany konkurence. Vnitřní konkurence – jde o konkurenci ve stejném typu, či oblasti podnikání, v níţ podniká naše firma, nebo hodlá podnikat. Specializace podnikání můţe konkurenční subjekty výrazně diferencovat. Nová konkurence – jedná se o nové subjekty, které chtějí vkročit do stejného odvětví podnikání a konkurovat firmě. Zjišťovat riziko tohoto druhu není jednoduché. Většinou se pouze odhaduje na základě vyhodnocení charakteru trhu. Riziko konkurence substitutů – jedná se o ohroţení produktů na trhu podobnými produkty a vlastnostmi, které námi dosud nabízené produkty nahrazují. Nástroje vnitřní analýzy Existuje celá řada podpůrných nástrojů pro analýzu vnitřních faktorů podniku. (Kotler P., Keller K. P., 2007) Pouţitelnost a efektivnost těchto nástrojů je poměrně omezená, protoţe kaţdá firma má jedinečné řízení, vnitřní systém a uspořádání. Tyto nástroje mají různé vyuţití, některé se snaţí vymezit obecné oblasti, které se snaţí pokrýt veškeré moţné vnitřní faktory podniku, jiné se zaměřují na uţší a konkrétnější skupiny vnitřních faktorů. S ohledem na omezenější pouţitelnost nástrojů pro strukturování vnitřní analýzy firmy uvedu informace o těchto nástrojích jen krátce. 7S – Jedná se o model, který nabízí zkoumání firmy pomocí sedmi základních oblastí kaţdé společnosti. Písmeno „S“ je počátečním písmenem původně anglických názvů daných oblastí. A to strategie, systémy, struktura, spolupracovníci, styl manaţerské práce, schopnosti a personál. BCG matice – Nástroj, který slouţí k vyhodnocení portfolia produktů nebo sluţeb, také ale slouţí k zjištění pozice firmy na trhu. Ukazuje přínos o moţných budoucích „osudů“. Matice je pro fungující firmy.

15

1.3.2

Marketingový plán

Marketingový plán (Kotler, Keller, 2007) je strategickým plánem podniku, který naznačuje, jak by se mohl podnik prosadit na trhu proti konkurenci. Marketingový plán si podnik volí podle situace, ve které se právě nachází. Pro období vstupu společnosti na trh se uvádí jiný marketingový plán, neţ pro podnik, který úspěšně funguje na příslušném trhu z dlouhodobého hlediska. Pro naplnění obou úloh vyuţívá odlišné marketingové nástroje, které jsou definované v rámci návrhu marketingového mixu. Pro začátek jde typicky o zaváděcí cenovou politiku, která je odlišná od pozdějších cen, které jsou obvyklé pro dané podnikové produkty a sluţby uplatňované po určité době fungování podniku na trhu. V celkovém náhledu, jde o provázaný náhled na cenovou politiku, nebo produktovou charakteristiku. Jedná se o způsoby vedoucí k uplatnění produktů na trhu a distribuci ve formě metody, jak dostat produkt aţ k zákazníkovi. Existuje několik druhů konkurence. Konkurence cenou a konkurence pomocí reklamy. Tato konkurence je způsobená trţními podmínkami. Marketingový mix Marketingový mix podle Kotlera (Kotler, Keller, 2007) obsahuje několik základních sloţek: Produkt, price, distribuce, marketingová komunikace. Všechny tyto sloţky se mezi sebou mohou vzájemně kombinovat a jsou na sobě vzájemně závislé. Je třeba vycházet z charakteristiky trhu a zvolené strategie projektu. Produkt – ţivotaschopnost podniku z velké části závisí na produktu a jeho uplatnění na trhu. Proto je pro podnikatele důleţité specifikovat technicko-ekonomické studie výrobního sortimentu daného produktu. Předmět pro zvaţování podnikatele je, zda bude lepší soustředit se na produkci jediného produktu, nebo bude výhodnější vyrábět více odlišných produktů. Pro vyjasnění výrobního sortimentu a výrobkové politiky je stanovení šíře a hloubky sortimentu. Bude-li se jednat pouze o jediné varianty kaţdého produktu, kvalitou, barvou aj. Důleţité před zavedením prototypu je v mnoha případech produkt testovat na trhu před finálním

16

rozhodnutím o výrobním programu. Jelikoţ je nutné, aby si potenciální zákazníci zboţí všimli, musíme se zabývat i způsobem balení, servisem, zárukou a poprodejních sluţeb. Price – pokud chce firma stanovit prodejní cenu, je třeba zvaţovat více faktorů. V neposlední řadě patří výše nákladů na jednotku produkce, důleţitá je taky cenová politika konkurentů, která určuje pohyb cen. Další důleţité faktory jsou slevy poskytované velkoobchodům a maloobchodům, dealerské odměny, platební podmínky, podmínky dodávek a nelze opomenou ani státní politiku cenové regulace, která v určitých podnikatelských odvětví existuje. Distribuce – distribuční kanály představují cestu, kterou se produkty dostávají ke koncovému zákazníkovi. Existuje několik distribučních kanálu, mezi základní patří velkoobchod, maloobchod a přímá distribuce zákazníkům. Marketingová komunikace – jedná se o vyuţívání principu, prvků a postupů marketingu pro prohlubování a udrţování vztahů mezi distributory a zejména zákazníky. Marketingová komunikace se neustále rozvíjí, díky boji o zákazníky.

1.3.3

Hodnocení rizik

Podle Kolářové (Kolářová, 2013) kaţdý podnikatelský plán, byť podloţený nejlepšími analýzami, v sobě nese určitou míru nejistoty, tedy rizika, ţe reálné výsledky se budou lišit od očekávaných. Analýza rizik se snaţí předcházet negativním důsledkům moţného vývoje rizikových faktorů, nebo sniţovat jejich dopady pomocí proti rizikových opatřeních. Čím pečlivěji je provedena analýza rizik, tím lepší je kvalita výsledného plánu a jeho pouţitelnosti jako manaţerské nástroje. Rizikové faktory jedná se například o vstup konkurence na trh, špatné cílení marketingové strategie, nevhodné vytyčení cílů a nedostatečné finance. Existují čtyři klíčové kroky k řízení rizik: Identifikace rizikových faktorů – jde o určení jednotlivých příčin, které nám mohou ohrozit podnikání, týkajících se trhu – tedy bez přírodních katastrof, stávek zaměstnanců, apod. Kvantifikace rizik – určení odhadu pravděpodobnosti výskytu nechtěného faktoru. Plánování rizikových scénářů – návrhy na řešení neţádoucího negativního vývoje. Monitoring – jedná se průběţnou kontrolu a sledování faktorů souvisejících s rizikem. 17

1.3.4

Finanční plán

Finanční plán slouţí k základnímu zachycení vyuţívání finančních prostředků a k jejich získávání (Koráb V. a kol., 2007). Ukazuje reálnost podnikatelského plánu. Tvoří se na několik let dopředu, aby zachycoval, jak má firma vynakládat se svými finančními prostředky. Výstupy finančního plánu jsou: plánovaný výkaz zisků a ztrát plánovaná rozvaha plán peněţních toků Výstupy finančního plánu musí vycházet z reálných podkladů. To znamená, ţe musí být zpracovány na základě dílčích plánů, které musí být vzájemně provázány. Finanční plán by měl být obohacen o finanční ukazatele, jako je ukazatel rentability, ukazatel zadluţenosti a ukazatel likvidity. Ukazatele rentability ukazují, jak je firma schopná splácet včas a bez problému své krátkodobé závazky, tedy uvádí krátkodobou stabilitu firmy. Ukazatel zadluţenosti ukazuje dlouhodobou stabilitu firmy. Finanční analýza Součástí podnikatelského plánu je finanční analýza (Sedláček J., 2009) ukazuje přehled o finančním stavu firmy a jejím budoucím finančním rozhodováním. Pomocí analýzy zjistíme jak nastavit správnou strukturu finančních prostředků, která bude pro budoucí rozvoj projektu nejvhodnější. Finanční analýza vychází z historických dat výkazů zisků a ztrát, rozvahy a peněţních toků. Ukazatelé likvidity Ukazují schopnost firmy přeměnit majetek za peníze, za které splácí své závazky. Běžná likvidita – vypočítá se jako podíl krátkodobých závazků na oběţná aktiva. Tento ukazatel nám uvádí kolikrát je ekonomický subjekt schopen uspokojit pohledávky věřitelů. Doporučená hodnota pro běţnou likviditu se liší podle autora, avšak pro firmy je uváděná hodnota 1,5, jako akceptovatelná. Problematická je hodnota menší neţ 1, která ukazuje, ţe krátkodobé závazky nelze uhradit z oběţných aktiv. Běţná likvidita = Oběţná aktivita / Krátkodobé závazky Pohotová likvidita – pohotová likvidita vynechává z výpočtu zásoby, jako artikl nezbytný pro chod firmy a jako artikl, který často není moţné pohotově přeměnit na peněţní

18

prostředky. Doporučená hodnota je ve většině případů podobná, jako u běţné likvidity, pohybuje se v rozmezí od 1 do 1,5. Pohotová likvidita = (Oběţná aktiva – Zásoby) / Krátkodobé závazky Okamžitá likvidita – ukazatel, který ukazuje okamţitou schopnost firmy splácet své krátkodobé závazky. Pro úhradu těchto závazků bývá pouţíván finanční majetek. Doporučená likvidita se pohybuje v rozmezí 0,2 aţ 0,5. Okamţitá likvidita = Finanční majetek / Krátkodobé závazky Ukazatele rentability Jedná se o finanční ukazatel, který ukazuje jaký je, poměr mezi finančními prostředky, které nám plynou z našich aktiv a finančními prostředky, které jsme na tyto aktivity vynaloţily. Jedná se tedy o výnosnost kapitálu, který byl pouţit k financování investic. Rentabilita aktiv (ROA) – ukazuje jak vysoká je výnosnost aktiv firmy. Čím větší je ukazatel tím lépe. ROA = Hospodářský výsledek po zdanění / Celkový kapitál Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) – zobrazuje skutečné zhodnocení vlastního kapitálu, který byl do podnikání vloţen. Ukazuje srovnání výkonnosti vlastního kapitálu s ve srovnání s výkonnosti celkového a i cizího kapitálu. ROE = Hospodářský výsledek po zdanění / Vlastní aktiva Rentabilita celkového kapitálu (ROI) – je důleţitá pro investory. Ukazuje výnosnost investovaného kapitálu. ROI = (Hospodářský výsledek po zdanění + Nákladové úroky) / Celkový kapitál Ukazatelé zadluženosti Ukazatelé nám přináší informace o úvěrovém zatíţení firmy. Vyšší zadluţenost je pro firmu moţná, ale jen v případě, ţe to neohroţuje existenci firmy a v případě vyšších hodnot rentability firmy. Celková zadluženost – pomocí tohoto ukazatele charakterizujeme finanční úroveň firmy. Ukazuje nám míru krytí majetku cizími finančními zdroji. Vyšší hodnoty jsou rizikem pro věřitele. Celková zadluţenost = (Cizí zdroje / Celková aktiva) * 100 %

19

Míra zadluženosti – důleţitý ukazatel pro banku ohledně poskytnutí úvěru. Cizí zdroje by neměly překročit 1,5 násobek hodnoty vlastního jmění. Optimální hodnota je niţší hodnota cizích zdrojů neţ vlastních. Míra zadluţenosti – (Cizí zdroje / Vlastní zdroje) * 100 % Úrokové krytí – ukazuje, nám kolikrát jsou úroky z poskytnutých úvěrů kryty z výsledku hospodaření firmy za dané účetní období. Čím vyšší tento ukazatel je, tím vyšší je finanční úroveň této firmy. Možnosti financování podnikatelského plánu Při sestavování podnikatelského plánu existuje několik moţností jeho financování a realizace (Srpová a kol., 2011). Pro nejlepší začátek podnikání je vlastnit dostatek vlastních zdrojů. Většina začínajících podnikatelů má malou pravděpodobnost, ţe by dostaly úvěr od banky. Proto začínající podnikatelé hledají své zdroje u rodinných příslušníků. Při zakládání a dalším rozvoji firmy je moţné vyuţívat různé finanční zdroje. Základní členění je na zdroje vlastní a cizí. Vlastní zdroje – k vlastním zdrojům financování patří vklady vlastníků, zisk, odpisy hmotného i nehmotného dlouhodobého majetku a občas také prodej aktiv. Cizí zdroje – podle Srpové (Srpová a kol., 2011) k cizím zdrojům financování patří zejména bankovní úvěry a investoři. -

Bankovní úvěry – jedná se o krátkodobý a dlouhodobý úvěr. Krátkodobý úvěr je zpravidla levnější než dlouhodobý, protože z důvodu delší doby splatnosti roste riziko věřitelů a za větší riziko se požaduje větší výnos. (Srpová a kol., 2011, str. 144)

-

Investoři – moţný zdroj financování, nevýhodou je podíl investora na zisku nebo spoluvlastnictví ve firmě. Jedná se o venture kapitál (rizikový kapitál) a business angel. Výhody venture kapitálu jsou poskytnutí chybějícího kapitálu, během investičního období firma neplatí ţádné splátky ani úrokové náklady, venture kapitálový investor se snaţí být dobrým obchodním partnerem, který se podílí na riziku i na zisku. Business angel je individuální investor, který vyuţívá vlastní kapitál na financování firem s výrazným růstovým potencionálem.

20

2. Metody zpracování práce Předmětem analýzy této bakalářské práce je firma Víno - Hnanice s.r.o., která podniká na trhu s ubytováním a vinařství. Firma Víno - Hnanice s.r.o., hodlá rozšířit své podnikatelské aktivity o větší objem produkce ve výrobě vína. Zvýšení objemu produkce chce dosáhnout, za pomocí rozšíření výroby a postavení nových budov i s nákupem zařízení pro výrobu vína. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretickou část práce představuje kapitola č. 1. V této kapitole je uveden legislativní rámec, který se týká podnikání a obchodních korporací v České republice a zároveň specifického oboru podnikání, jakým je vinařství. Součástí této kapitoly je obecný postup při zpracování podnikatelského plánu. Kapitola č. 2 se zabývá metodami, jakými byla bakalářská práce zpracována a popisem jednotlivých kapitol uvedených v bakalářské práci. Praktickou část představují kapitola č. 3 aţ kapitola č. 5. Kapitola č. 3 analyzuje vinařský trh v České republice. Je zde popsáno na jaké oblasti a podoblasti se člení vinařský trh. Popisuje rozdělení vín podle kategorie. Jsou zde popsání největší producenti vína v České republice. Dále aktuální ceny na trhu vína a ceny za hrozny, které jsou porovnávány a rozděleny podle klasifikace vína. Kapitola č. 4 uvádí konkurenční prostředí firmy na Znojemsku. Při zpracování této práce byly pouţity metody deskripce (v kapitole č. 1,2 a 3), metoda analýzy (kapitola č. 3) a metoda komparace (kapitola č. 4). Firma Víno - Hnanice, s.r.o. byla porovnána s konkurencí ve znojemském okrese a to z hlediska velikosti, odrůd vinné révy, objemem produkce a podle průměrné ceny láhve vína. Kapitola č. 5 obsahuje návrh podnikatelského plánu na rozšíření podnikatelských aktivit firmy Víno - Hnanice s.r.o. Jsou zde uvedeny údaje o dané firmě, které jsou upravené tak, aby nebyla prozrazena strategie a know-how této firmy. V této části jsou uvedeny základní údaje o konkrétní firmě a její poloze, strategický plán, marketingový plán a finanční plán.

21

3. Analýza vinařského trhu v České republice V této části je popsáno rozdělení vinařských oblastí v České republice. Klasifikace a označování vína a popis největších vinařských dodavatelů.

3.1. Členění vinařských oblastí na území České republiky Vinařské oblasti v České republice se několikrát změnily. Podle zákona bylo členění na oblasti stanoveno poprvé v roce 1994. Za pomocí daného zákona byly vinařské oblasti na Moravě rozděleny na znojemskou, brněnskou, mikulovskou, velkopavlovickou. V Čechách jsou pak praţská, mělnická, stráţnická a uherskohradišťská, mostecká a čáslavská (Linhart a kol., 2007). V současnosti jsou na území České republiky podle zákona z roku 2004 dvě hlavní vinařské oblasti. Jedná se o oblast českou a oblast moravskou. Tyto oblasti jsou rozdílné obsahem, významem a přírodními podmínkami. Česká oblast Česká oblast je rozdělena na podoblasti litoměřickou a mělnickou. V současné době je v této oblasti evidováno 730 ha vinic a produkce vína je okolo 8 800 hl. V této oblastí se nachází 66 vinařských obcí uznaných podle zákona. V Mělnické podoblasti se nachází 37 vinařských obcí a v Litoměřické podoblasti to činí 29 vinařských obcí. Většina vinic se nachází na jiţních svazích, kde jsou kolem toků a to zejména Vltavy, Labe, Berounky a Ohře. Evropská unie zařadila tuto oblast do zóny A, ve které jsou nejpříznivější podmínky pro doslazování. Proto je v této oblasti nejvíce produkovány odrůdy Müller Thurgau, Ryzlink rýnsky, Modrý Portugal a Svatovavřinecké víno. Moravská oblast Nachází se v Jihomoravském kraji a dělí se na čtyři podoblasti Slovácko, Velkopavlice, Mikulovice a Znojemsko. Vinice převyšují Českou oblast několikanásobně, vinice mají rozsah téměř 18 000 ha a v oblasti se vyprodukuje ročně téměř 500 000 hl vína. V oblasti Morava je podle zákona uznaných 30 obcí v Mikulovské podoblasti, 75 vinařských obcí ve Velkopavlické podoblasti, 116 ve Slovácké podoblasti a 91 ve Znojemské podoblasti. Moravská oblast je podle Evropské unie zařazena do oblasti B s přísnými pravidly pro doslazování vína. Nejrozšířenější odrůdy jsou Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Svatovavřinecké, Frankovka, Ryzlink vlašský a Ryzlink rýnský. Moravská oblast obsahuje specifické odrůdy vína, jako je Muškát moravský, Pálava nebo Aurelius. (Linhart P. a kol., 2007) 22

3.2. Klasifikace a označování vín v České republice Hlavním účelem klasifikace vín je zjišťování a kontrola jakosti vín. Český klasifikační systém vychází ze zákona o vinařství z roku 2004. Tento zákon je zaloţen na bázi minimální cukernatosti. Tato cukernatost se měří pomocí tzv. normalizovaného moštoměru, který udává kolik kilogramů cukru je obsaţeno ve 100 litrech moštu. Jakostní třídy vín jsou uvedeny v tabulce č. 1. Tabulka 1: Třídy jakostí českých a moravských vín

Kategorie vín Stolní víno Zemské víno Jakostní víno - odrůdové - známkové Jakostní víno s přívlastkem - kabinetní víno - pozdní sběr - výběr z hroznu - výběr z bobulí - výběr z cibéb - ledové víno - slámové víno

Minimální cukernatost hroznu 11°NM

Přirozený obsah alkoholu

14°NM

8,3 %

15 °NM 15 °NM

8,9 % 8,9 %

19 °NM 21 °NM 24 °NM 27 °NM 32 °NM 27 °NM 27 °NM

11,3 % 12,5 % 14,3 % 16,1 % 19,0 % 16,1 % 16,1 %

6,5 %.

Pramen: KRAUS, V. a kol.: Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praga Mystica 2005, s. 180.

Stolní víno Jedná se o víno, které je v kategorii vín nejníţe, které se vyrábí z moštových, nebo neregistrovaných odrůd. Na etiketě vína nesmí být označen název odrůdy, ročník vína a vinařská oblast. Většinou jsou to vína lehká, určená k nenáročnému pití a stolování. Zemské víno Třídí se na moravské zemské víno a české zemské víno, podle původu vína. Zemské víno lze na rozdíl od stolních označovat, názvem oblasti, odrůdou a ročníkem. Aby se stolní víno stalo zemským, musí splnit podmínky pro pouţití schválených odrůd, sklizeň nesmí převyšovat 12 t na 1 ha a cukernatost nesmí při sběru klesnout pod 14°NM.

23

Jakostní víno Jakostní víno se smí vyrábět pouze z vybraných odrůd vína. Na výrobu musí být pouţité tuzemské hrozny sklizené z jedné oblasti. Produkce vína nesmí překročit 12 t na 1 ha. Cukernatost musí dosáhnout min. 15°NM. Jakostní víno s přívlastkem Tato vína se vyrábějí pouze z odrůd vína zapsané ve Státní odrůdové knize. Výroba vína musí probíhat ve stejné oblasti, kde bylo víno sklizeno. Produkce hroznů nesmí překročit hodnotu 12 t na 1 ha. U jakostních vín je zakázáno zvyšovat cukernatost a upravovat tím obsah alkoholu.

3.3. Nejvýznamnější producenti vína v České republice Největší producenti vína v České republice se rozdělují podle oblastí, do kterých spadají na Moravu a Čechy. Mezi největší tuzemské výrobce vína patří: Bohemia Sekt, Českomoravská vinařská, a.s. Jedná se o firmu, která je největším výrobcem vína na tuzemském trhu. Vznikla v roce 1992. Firma je známá hlavně výrobou tradičních šumivých vín. Firma patří na tuzemském trhu mezi největší výrobce tichých vín a patří mezi významné výrobce lihovin. Sekt se stal historicky nedílnou součástí oslav, významných setkání a společenských akcí. Vinařsko – vinohradnická skupina BOHEMIA SEKT sdruţuje kromě značky Bohemia Sekt, také značky Víno Mikulov, Habánské sklepy, Vinařství Pavlov, Chateau Mikulov, Chateau Bzenec a Bzenecká lipka. Politika firmy Bohemia Sekt, a.s. je zaměřena na mnoho různých aspektů, mezi nejdůleţitější z nich je zaměření na zákazníka, kvalifikace a vzdělávání, procesní přístup, neustálé zlepšování, přístup k rozhodování zakládajících se na faktech, vzájemně prospěšné dodavatelské vztahy, dodrţování legislativy a nakonec neméně důleţitá je komunikace. (Bohemiasekt.cz. Profil skupiny. Dostupné z: http://firma.bohemiasekt.cz/component.php?cocode=section&seid=5)

24

Moravské vinařské závody, s.r.o. Společnost se sídlem původně v Hukvaldech, v roce 2007 – 2008 se firma po 150 letech přestěhovala do Bzence, kde nadále funguje, jako největší výrobce vína na tuzemském trhu. Provedenou rekonstrukcí se stal provoz jedním z nejmodernějších na Moravě a v Čechách. Firma kontroluje a obhospodařuje 370 hektarů vinic, které jsou rozprostřeny mezi třemi ze čtyř podoblastí Moravy. Její podíl na trhu tvoří cca 2,5 procenta. (Moravské vinařské závody, Profil společnosti. Dostupné z: http://www.zameckevinarstvi.cz/o-nas/profilspolecnosti/) Znovín Znojmo, a.s. Společnost patří ke stálicím moravského vinařství. Firma sídlí v Šatově, kde vlastní mnoho sklepů, které neustále modernizuje. Firma prodá denně okolo 17 000 láhví vína, to znamená, ţe Znovínu patří segment 3,5 procent ze všech prodaných vín v České republice. Společnost vlastní jednu z nejvzácnějších oblastí pro pěstování vinné révy – Šobes. Jedná se o oblast, která je ze tří stran obehnána řekou v Národním parku Podyjí a v nadmořské výšce 240 – 320m. Společnost vyrábí víno z vlastních zdrojů, ale i dokupuje od okolních vinic. (Znovín Znojmo. O společnosti. Dostupné z: http://www.znovin.cz/o-spolecnosti/) Vinařské družstvo VINIUM, a.s. Společnost byla zaloţena v roce 1936 ve Velkých Pavlovicích, její původní název byl VINOPA. V roce 1992 se společnost transformovala na akciovou společnost VINIUM. Patří k největším výrobcům révových vín v České republice. Roční produkce firmy je 13 miliónů láhví vína ročně. Vinařská oblast činí 2500 hektarů v úrodných vinařských podoblastech Velkopavlické, Mikulovské, Slovácké a Znojemské.(VINIUM Velké Pavlice. O nás. Dostupné z: http://www.vinium.cz/o-nas.html) Vinné sklepy Valtice, a.s. Tradiční výrobce vína, který v současné době zpracovává okolo 5000 tun hroznů. Jedná se o největšího pěstitele vinné révy v České republice. Společnost je kapitálově spojena s akciovou společností Vinofrukt Dolní Dunajovice, která pěstuje vinnou révu na 420 hektarech. Její podíl na trhu je okolo 2,5 procent. (Vinné sklepy Valtice. O společnosti. Dostupné z: http://www.vsvaltice.cz/O-spolecnosti/)

25

3.4. Trh a ceny vína a vinných hroznů Trh s vínem je v mnohých oblastech zajímavý a unikátní, proto se pokusím tento unikátní trh charakterizovat. Trh s vínem se neustále modernizuje, zlepšují se vývojové trendy. Víno je oblíbený nápoj na celém světě, v historii víno slouţilo k důleţitým příleţitostem a to jak náboţenským, tak u obyčejných oslav. Díky oblibě vína po celém světě neustále roste jeho konkurence. Trh s vínem neustále roste a tím se zvyšuje konkurence na trhu vín. Další konkurenci pro víno tvoří velice oblíbený nápoj u českého národa a to je pivo. Víno má samozřejmě daleko více konkurence začínající u likéru a končící u tvrdého alkoholu. Pivo je v České republice stále více konzumováno neţ víno, ale víno pomalu dotahuje a zvyšuje svoji pozici na trhu. Spotřeba vína a rozšiřování plochy vinic v České republice má tendenci stoupat. Plocha vinic je v 6 - ti letem cyklu znázorněna v tabulce č. 2. Vinohradnictví a vinařství se v České republice podílí zhruba na 6% zemědělské výroby, avšak v některých Jihomoravských oblastech se jedná o důleţitou část zemědělské výroby. Do budoucna se očekává, ţe spotřeba vína poroste a to zejména ke zvětšující se nabídku vína na trhu, rostoucí konkurenceschopnosti obyvatelstva a přijatelnějším cenám díky konkurenci ze zahraničí. Tabulka 2: Plochy vinic a sklizeň hroznů

Ukazatel Plocha vinic Plodící vinice Celková sklizeň z 1 ha

Měřící jednotka Ha Ha T T

2005

2007

2008

2009

2010

2011

17 892 14 247 62 597

17 327 17 008 99 029

16 799 16 302 98 323

16 708 16 089 68 737

16 986 15 991 45 923

17 693 16 006 91 253

4

6

6

4

3

6

Pramen:Český statistický úřad a kolektiv v roce 2012, Statistická ročenka České republiky 2012, Tisk Dragon Press s.r.o., EUROPRINT a.s., 1. vydání, ISBN 978-80-250-2253-5, str. 415

3.4.1.

Ceny průmyslových výrobců vína

Cena průmyslových výrobců vína lahvového v lednu 2013 se oproti prosinci 2012 zmenšila. Průměrná cena bílého vína byla ve sledovaném měsíci 34,50 Kč/l a u červeného vína byla hodnota 35,20 Kč/l. Průměrná cena sudového bílého vína, tak i červeného 26

sudového vína, nebyla ve sledovaném období dostatečně zajištěna, výsledky se dostavili pouze v omezeném mnoţství. Proto nelze stanovit její trend. Průměrná cena bílého jakostního vína se v lednu 2013 dostala na úroveň 56,30 Kč/l podle šetření TISČRSZIF. Za to průměrná cena červeného jakostního vína byla 56,90 Kč/l. Průměrná cena bílého sudového jakostního vína byla 32,10 Kč/l a průměrná cena červeného sudového vína měla hodnotu 31,00 Kč/l. Průměrné ceny vína jsou podrobněji uvedeny v tabulce č. 3. Tabulka 3: Ceny vín - leden 2013

Cena průmyslových výrobců Druh vína Minimální maximální průměrná Víno bílé – lahvové

změna proti XII/12

Prodané množství (hl)

30,52

37,88

34,5

-3,1

386

*

*

26,1

*

29

32,29

37,59

35,2

-2,5

383

*

*

25,7

*

21

Jakostní bílé víno láhvové

47,8

165

56,3

-6,9

5405

Jakostní červené víno láhvové

45,62

162

-5,9

3015

Jakostní bílé sudové

27,5

41

32,1

-0,4

348

Jakostní červené sudové

25,9

45

31

-0,3

221

Šumivé

85,39

100,39

91,1

2,2

2185

Víno s přívlastkem

73,36

256

80,8

-11,8

1637

- sudové Víno červené - lahvové - sudové

56,9

ČR

Pramen: TIS SZIF Poznámka:Cena průmyslových výrobců - cena za kterou je víno odebíráno z výrobních podniků , bez dopravy a DPH

27

4. Postavení vybrané firmy v konkurenčním prostředí Znojemska V této kapitole je popsána konkurence firmy Víno-Hnanice s.r.o., v prostředí Znojemska. Podnikatelské aktivity vybrané firmy. V této části je aplikován Porterův model konkurenčních sil.

4.1 Popis konkurence firmy Víno – Hnanice s.r.o. V trţním segmentu, ve kterém se firma pohybuje, existuje mnoho konkurentů. Tento segment má mnoho účastníků, kteří produkují stejný produkt, ale nemají zaloţenou společnost a nejedná se ani o jejích výdělečnou činnost. Jedná se o malé producenty, kteří víno vyrábějí pro svoji potřebu, nebo se jedná o jejich koníček. Konkurenci tohoto druhu neohroţuje vinařské firmy, protoţe nejsou schopné zajistit velké zakázky a jejich hodnocení by bylo neúčelné. Pro naši úvahu jsou důleţité společnosti, které jsou schopny uspokojovat i velké pohledávky. Mezi společnostmi je velice důleţitá konkurence značek, protoţe některé společnosti mají pro svoji výrobu a produkci lepší nebo zajímavější oblasti. Jedná se především o místo, kde je vysázena vinná réva. Dále stáří a kvalita sklepu, kde je víno uchováváno a jeho kvalitních podmínek pro zrání vína. Míra technologie, kterou mají jednotlivé společnosti k dispozici. Jedná se o firmu, která se pohybuje v segmentu hospodářství, konkrétněji vinařství, proto musela firma překonat některé počáteční bariéry vstupu. Firma musela vytvořit zázemí firmy a náklady spojené s vybavením důleţitým pro chod firmy a vytvoření míst, kde bude pěstovat vinnou révu. Firma má oproti konkurenci výhodu v její neustálé inovaci a zlepšování svých podmínek, rychlého rozšiřování ploch s vinnou révou, ale i pohodlnosti pro potencionální zákazníky. Zabývá se nejenom výrobou a prodejem vína, ale i ubytování v krásné lokalitě a putováním za vínem.

4.2 Podnikatelské aktivity firmy Víno - Hnanice s.r.o. Podnikatelský subjekt, který jsem si vybral, vyrábí víno, poskytuje ubytování a věnuje se turistice. Na Znojemsku působí v oboru vinařství mnoho firem a konkurence je vysoká. Pro naši firmu a její okolí je však konkurenčních firem málo. Na Znojemsku se jedná pouze o deset firem, které mezi sebou konkuruji a firma Víno – Hnanice s.r.o., patří mezi tuto desítku. 28

Do tohoto výběru jsem zařazoval firmy, o kterých si myslím, ţe by mohli být na stejné úrovni. Tyto firmy produkují víno a ve většině případů podnikají i v ubytování. Jedná se o společnosti, které jsou schopny vyřizovat větší zakázky a pravidelně se účastní vinařských soutěţí, na kterých se jejich vína umísťují na medailových místech. Strategie mezi hlavními konkurenty, spočívá v přidané hodnotě, jako je historie vlastního vína, kvalita a způsob zpracování, šetrnost k ţivotnímu prostředí. A velice důleţitou sloţkou, pro všechny firmy podnikající v tomto trţním segmentu, je důsledná péče o zákazníka. Která má podobu pořádání ochutnávek, přímo v prostorách, kde se zpracovává a lisuje víno. Cíle konkurence se nedozvíme do podrobností, kaţdá firma má své vlastní cíle, ale existují cíle, které i před odlišností firem mají přibliţně všechny stejné. Maximalizace trţní hodnoty firmy, rozšiřování plochy vinic, účast na veletrhů vína, získávat a udrţet si stálé zákazníky, splňovat normy Evropské unie, zvyšovat zisk a stabilitu firmy.

4.3 Hlavní konkurenti pro firmu Víno - Hnanice s.r.o. Firma má ve svém prostředí velké mnoţství konkurentů. Na Znojemsku po pečlivém vybírání zůstává 10 konkurence schopných firem. Zbytek vinařských firem nedisponuje tak rozsáhlými vinicemi a jména společnosti nejsou natolik známá, jako jména vybraných firem. Toto mnoţství firem je stále docela vysoké a tak jsem se rozhodl za pomocí firmy, vybrat 6 největších konkurentů pro danou firmu. Vinařství Kořínek, s.r.o. Znovín Znojmo, a.s. Vinařství Waldbegr Vrbovec, s.r.o. Arte vini, s.r.o. Vinařství LAHOFER, a.s. Vinařství Pialek a Jager, s.r.o. Ze šesti firem, které jsem vybral, konkurenčně schopné jsou i firmy, kterým firma zatím nemůţe konkurovat, ale jedná se blízké firmy a proto jsou zde uvedeny. Především se jedná o

29

firmu Znovín Znojmo a.s., která je příliš rozsáhlá a měsíční prodej je stejný jako roční výroba firmy Víno - Hnanice s.r.o. Uvedu tři nejbliţší konkurenty k firmě.

Vinařství Kořínek s.r.o. Vinařství Kořínek bylo zaloţeno v roce 1991. Vinařství se nachází ve stejné obci, jako naše vybraná firma. Vinice jsou obhospodařovány především dle zásad integrované produkce a to především kvůli šetrnosti k přírodě. Vinařství se zaměřuje především na výrobu přívlastkových vín. Vinařství vyrábí víno ve sklepích, kde vyuţívá moderní technologii a barikové sudy. Rozloha viniční tratě: cca 40 ha Pěstované odrůdy: Cabernet Moravia, Frankovka, Zweigltrebe, Ryzlink Rýnský, Veltlínské zelené, Tramín červený, Chardonney a Červené Cuveé. Cena za 1 láhev vína: 180 Kč Roční prodej: cca 100 000 láhví Roční tržby: cca 18 mil. Kč

Vinařství Waldberg Vrbovec, s.r.o. Vinařství Waldebrg bylo zaloţeno v roce 1994 a u jeho vzniku byla společnost Agrodruţstvo Vrbovec na jehoţ tradici vinařství navazuje. Jméno vinařství je podle viniční tratě Waldberg, která je velice rozsáhlá a jedna z nejkvalitnějších vinařských oblastí na Znojemsku. Firma pouţívá šetrnou metodu integrované produkce. Společnost vyrábí víno ve sklepích za pouţití moderní technologie i tradicí prověřených postupů. Vyrábí se zde odrůdová vína jakostní, přívlastková a také vína originální certifikace. Rozloha viniční tratě: 130 ha Pěstované odrůdy: Veltlínské zelené, Sauvignon, Ryzlink Rýnský, Rulandské bílé, Sylvánské zelené, Chardonnay, Tramín červený, Cuveé Waldberg, Rulandské šedé, Ryzlink Rýnský, Svatovavřinecké, Modrý Portugal, Rulandské modré. Průměrná cena za 1 láhev: 170 Kč Roční prodej: cca 150 000 láhví Roční tržby: cca 17 mil. Kč

30

Vinařství LAHOVER, a.s. Společnost vznikla v roce 2003 ve Znojmě, jako První znojemská vinařská, a.s., po té se však firma přestěhovala a změnila místo i jméno. Vinařství se opírá o silnou vinařskou tradici, která se rozvíjí za pomocí nejnovějších vinařských postupů a technologií. Viniční tratě se rozdělují na dva celky, vinice Babičák a vinice U Hájků. Kromě výroby a prodeje vína firma provádí lahvování vína pro menší vinařství, pronájem boxů ve sklepě a degustace vín. Rozloha viniční tratě: cca 60 ha Pěstované odrůdy: Ryzlink Vlašský, Muškát Moravský, Müller – Thurgau, Rulandské šedé, Rulandské modré, Neuburské, Sauvignon, Ryzlink Rýnský, Veltlínské zelené, Tramín červený, Frankovka, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe Roční prodej: cca 150 000 láhví Průměrná cena 1 láhve: 160 Kč Roční tržby: cca 19 mil. Kč

4.4 Aplikace Porterova modelu V této části se aplikuje Porterův model na rozpoznání a popis pěti konkurenčních sil. Tyto síly ovlivňuji výnosnost a atraktivnost daného odvětví. Dále ovlivňují ceny, jednotlivé náklady a investice.

4.4.1.

Vnitřní rivalita

Vinařství na Znojemsku patří k velkému trţnímu segmentu, to znamená, ţe konkurence a rivalita mezi jednotlivými firmami je vysoká. V dnešní době, kdy se poptávka po vínu zvyšuje a do trţního segmentu vstupuje stále více nových subjektů, je rivalita a konkurence vyšší neţ tomu bylo před lety. A to i díky vstupu zahraničních subjektů. Rozhodne-li se jedna firma zvýšit cenu, pro většinovou konkurenci to nebude mít vliv. Firma, která sama zvýší cenu za svoje produkty a sluţby se můţe připravit o potencionální zákazníky, ale pokud budeme mluvit o jiné konkurenční výhodě, musí ostatní firmy na to reagovat. Velkou výhodou naši firmy je, ţe místo kde se nachází je na hranici s Rakouskem a tím pádem se zvyšuje počet potencionálních zákazníků. Konkurenční firmy mají také určité výhody, jako je pěstování vína na výjimečných místech, jako je oblast Šobes.

31

Pro důkladnější analýzu prostředí firmy, jsem zvolil několik kritérii, kterými je konkurence schopnost firem ovlivněna. Stupeň koncentrace Jedná se segmentaci trhu, která je v této oblasti docela vyčerpaná. Jedním z důvodů vyčerpanosti je omezený počet ploch pro vinnou révu. Z hlediska podílů firem v tomto trţním segmentu se jedná o desítku nejvýznamnějších vinařských firem. Na Znojemsku se vyskytuje velké mnoţství malých subjektů, které obsluhují kouty tohoto segmentu. Diferenciace výrobků Výrobky v tomto segmentu se od sebe moc neliší. Některé firmy mají lepší metody zpracování, jiné zase lepší místo pro své vinné plochy. Kaţdý subjekt se snaţí odlišit od toho druhého. A to kvalitou vína, vyrábění speciálních a archivních vín, nebo zohledňování BIO kvality. Přitom se stále jedná o ten samý druh výrobku a to je víno. Hlavními rozdíly mezi víny jsou druhy vína. Kaţdá vinařská společnost pěstuje vybrané odrůdy vín, ale ve většině případů jsou druhy vín velice podobné, protoţe kaţdý druh vinné révy má ideální podmínky pro pěstování. To znamená, ţe v oblasti, kde se firmy nacházejí, se daří jenom vybraným odrůdám vína, ale stále je tento počet odrůd velice rozsáhlý, aby jedna vinařská společnost pěstovala všechny moţné odrůdy, které se pěstují v dané oblasti. Je těţké definovat diferenciaci u výroby vína. Struktura nákladů Fixní náklady byly poměrně vysoké z důvodu zakoupení budov a vinařského zařízení pro pěstování vinné révy a výsadby nových mladých vinic. Dále se muselo pořídit nové vybavení určeno k výrobě a úschově vína. Variabilní náklady jsou vůči fixním nákladům menší. Pro začínající podnikatelé jsou počáteční náklady vysoké. Rostoucí výrobní kapacita Díky optimálnímu počtu zaměstnanců a správnému managementu, dochází k růstu výrobní kapacity. Tyto prvky pomáhají k lepšímu a inovativnímu přístupu k výrobě vína. Pořízení motorových zemědělských strojů a lepších nádob ke zpracování a uchovávání vína, zapříčinilo růst firmy. Dalším aspektem, který přispívá k rostoucí výrobní kapacitě, jsou dotace z Evropské unie. Pro získání dotací z Evropské unie musí firma splňovat určité podmínky.

32

Práh odstoupení Pro firmu by odstoupení z vinařského trţního segmentu znamenal ztrátu, ale firma má potencionál i v ubytování na turisticky atraktivních místech. Takţe je zde moţnost podnikat dále jenom v ubytování, ale pro firmu je výhodnější tyto dva trţní segmenty kombinovat. Aby naše firma byla schopná čelit hrozbě odvětvového prostředí, musí neustále hlídat nabídku konkurence a snaţit se být před konkurencí. Toho se snaţí docílit pomocí inovací, kvalitě výrobků, technologii výroby a péči o zákazníka.

4.4.2.

Rivalita nových konkurentů

Nový konkurenti mají díky omezenému mnoţství plochy, kde mohou být vinice vysázeny, problém vstoupit do tohoto trţního segmentu. Většina míst, které jsou ideální pro pěstování vína na Znojemsku, uţ jsou rozebraná místními podnikateli. Z pohledu nákladu je docela obtíţné vstoupit na trh. Za zmínění stojí vybudování důvěryhodné značky, pro nově příchozí do oblasti, kde vinařství funguje desítky let, je téměř nemoţné překonat zaběhlé značky a jejich tradice. V odvětví, kde se firma Víno - Hnanice s.r.o. nachází, existují tyto bariéry vstupu: Kapitálová náročnost – je obtíţná pro začínající firmy v tomto trţním segmentu. Pro nové konkurenty znamená vstup do tohoto odvětví mnoho počátečních investic do strojů, pozemků, budov a zemědělské techniky. Jedná se o částku v řádech miliónů. Faktor neznalosti výroby – nově příchozí konkurent nemá zkušenosti ve výrobě vína. Neznalost se projeví v kvalitě vyrobeného vína a moţných budoucích ztrát. Neméně důleţitý druh problému, se kterým se nový konkurent můţe setkat, je získání certifikátů k pěstování a výrobě vína. Přístup k distribučním kanálům – pro nové konkurenty můţe být problém k nalezení vlastních distribučních kanálů. Jedná se o smlouvy na dodání vína do obchodních sítí. Protiopatření – je pravděpodobné, ţe firmy působící na tomto trhu se budou snaţit co nejvíce znepříjemnit vstup nového konkurenta na trh. Jejich hlavní zbraní proti novému konkurentovi bude znalost výroby vína a dobré jméno značky u zákazníků.

33

4.4.3.

Rivalita substitučních produktů

V okolí oblasti Znojemska existuje hrozba od trhu s pivem. Znojemsko patří k oblasti, kde se víno a pivo na trhu vyrovnávají. Avšak růst poptávky po víně neustále stoupá. Dalším substitutem, který můţe ohrozit vinný průmysl je trh s tvrdým alkoholem. V této oblasti se jedná o výrobu alkoholového nápoje zvaného slivovice.

4.4.4.

Rivalita dodavatelů

Kaţdý podnikatelský subjekt je navázán do řetězce dodavatel – výrobce – odběratel. Dělení zisku se odvíjí od jednotlivých částí řetězce. K vyššímu zisku se můţe dostat kdokoliv z tohoto řetězce, podle síly daného článku. Odběratelé tlačí ceny dolů a usilují o dosaţení vyšší kvality nebo lepších sluţeb. To znamená, ţe staví konkurenty proti sobě.

4.4.5.

Rivalita odběratelů

Viniční trati, na kterých se pěstuje vinná réva, jsou mnoţstevně omezené. To znamená, ţe vína je omezené mnoţství. Tento fakt má vliv na rivalitu odběratelů. Většina se snaţí odkoupit od dodavatelů oceněná vína nebo archivní vína. Ale s ohledem na počet dodavatelů, rivalita mezi odběrateli, není vysoká. Odběratel se můţe rozhodnout konzumovat substituční produkty, jako je pivo, ovocné šťávy nebo „tvrdý alkohol“.

34

5. Návrh podnikatelského plánu vybrané firmy Jedná se o podnikatelský plán firmy, která působí na trhu s vínem.

5.1. Titulní strana Obrázek 1: Logo Víno-Hnanice s.r.o.

Zdroj: Vlastní

Identifikační údaje Jméno firmy:

Víno - Hnanice, s.r.o.

Sídlo firmy:

Hnanice 132, 669 02 Hnanice

Odpovědný vedoucí : Jiří Hansa Obor podnikání:

výroba vína

Popis činnosti podnikání: Společnost Víno – Hnanice, s.r.o. podniká v oboru vinařství. Prioritou společnosti je výroba vína, další činnosti spojeny s tímto podnikáním, jsou uskutečňovány z důvodu zdokonalování sluţeb a s péčí o zákazníka. Realizátor podniku:

Jiří Obšusta, Okruţní 114, Hnanice 669 02

Rozpočet:

18 mil. Kč

35

5.2. Popis podniku Vinařství bude zpracovávat hrozny pěstované na viničních tratích, které patří majiteli. Majitel do této doby zpracovával jenom desetinu celkové produkce hroznů a zbytek hroznů prodával okolním vinařům. Bude zaloţena nová obchodní společnost na výrobu vína, která bude zpracovávat většinovou produkci hroznů. Odrůdová skladba vinic čítá nemalé mnoţství druhů vinné révy. Jedná se o tyto druhy Sauvignon, Ryzlink Rýnský, Rulandské šedé, Tramín červený, André, Chardonney, Muškát Moravský, Veltlínské zelené Pálava, Rulandské modré a Frankovka. Hlavními produkty podniku je láhvové víno. Vinařství je díky rozsáhlému mnoţství vinic schopné ročně vyprodukovat 200 tisíc láhví. Současná produkce se bude pohybovat okolo 150 tisíc láhví. Kromě výroby vína se firma zabývá i řízenou degustací vín. Lokalita a sídlo podniku: Vinice se nacházejí v Jihomoravském kraji, ve Znojemském okrese, konkrétně v obci Hnanice. Lokalita je velice oblíbená pro milovníky vína a také má mnoho tradic spojených s vínem. Například ve Znojmě se kaţdé září koná Znojemské historické vinobraní, které oslavuje víno. Dostupnost do Znojma ze sídla podniku je 5 minut jízdy po státní silnici. Do Brna, které je krajské město Jihomoravského kraje to činí 35 minut jízdy částečně po dálnici. Oblíbenost lokality a dobrá dostupnost je výhodou. Vlastnictví podniku: Vinařství je zaloţeno, jako společnost s ručením omezeným a je vlastněno současným vlastníkem vinařství. V čele firmy stojí realizátor firmy, jako jednatel a ředitel, který má na starosti technologické oddělení, vinohradníky a vedoucího dílen. Vinohradníci se starají o sběr hroznů, lisování vína a údrţbu vinohradu.

5.3. Analýza trhu Pro podnikatelskou vizi je analýza trhu, ve kterém se firma pohybuje velice důleţitá. Ukazuje faktory, které mohou ohrozit účel podnikání, nebo naopak ukázat příleţitosti, které trh nabízí. SWOT analýza V této části jsou popsány slabé a silné stránky společnosti. Dále jsou zde popsané moţné hrozby a příleţitostí pro firmu. Faktory jsou uvedeny v tabulce č. 4.

36

Tabulka 4: SWOT analýza podniku

Silné stránky

Slabé stránky

Kvalita výrobků a služeb

Krátká doba na trhu

Lokalita pěstování vinné révy

Sezonní odvětví

Profesionalita

Vzrůstající konkurence

Příležitosti

Hrozby

Rostoucí spotřeba vína

Možná restrikce v konzumaci vína zvýšením spotřební daně

Veletrhy vín

Náhled na alkohol (droga)

Kulturní akce v regionu

Nepřízeň počasí

Zdroj : Vlastní

Silné stránky Silné stránky této společnosti jsou v její kvalitě výrobků a sluţeb. V lokalitě ve které se nachází, je vysoká poptávka po vínu a neustále se rozšiřuje. Potencionál firmy spočívá v lokalitě, která je pro pěstování vinné révy vhodná a to díky zemině, která je bohatá na minerály potřebné k růstu. Majitel společnosti má zkušenosti s podnikáním a tak se v této profesy snaţí co nejvíce o kvalitu a péči o zákazníka. Tyto skutečnosti dělají společnost velice profesionální. Slabé stránky Firma se na trhu s vínem vyskytuje krátkou dobu a oproti konkurenci, která je zde déle, má méně tradic a ještě není tolik známá. Nevýhodou této firmy je sezónní odvětví, tento problém firma řeší rozšířením podnikatelských aktivit. Příležitosti Víno se stává stále častěji vyhledávaným produktem a to hlavně od kvalitních vinařů. Jelikoţ se firma nachází ve vinařské oblasti, je zde mnoho vinařských soutěţí a kulturních akcí, díky kterým firma můţe získat vinařské ocenění a proslavit se. Dále se kaţdoročně konají oslavy vína, na kterých je poptávka po vínu vysoká.

37

Hrozby Dlouhodobá krize, která probíhá v České republice, můţe ohrozit spotřebu vína. Moţnost náhledu části populace na víno jako na lehkou drogu. Moţné zvýšení spotřební daňe na víno. Další hrozby, které nelze ovlivnit, jsou choroby vinné révy a nevlídné počasí.

5.4. Výrobní plán firmy Víno - Hnanice s.r.o. V této části jsou popsány výrobní postupy a zařízení potřebná k výrobě vína.

5.4.1.

Postup výroby

Základem výroby vína je vypěstování vinné révy, ze které se následně sklidí hrozny, ze kterých se lisuje šťáva. Vinná réva se musí celý rok udrţovat a ošetřovat proti parazitům a plísním. Sklizeň hroznů probíhá od konce srpna do konce listopadu. Dalším postupem je odzrnění hroznů, kde dochází k oddělení třapin od hroznů. Tyto hrozny se nazývají rmut. Rmut se následně lisuje. Vylisovaná šťáva se slévá do tanků, kde dochází ke kvašení. Pokračuje se školením vína, kde nastupuje sklepmistr a zvyšuje kvalitu vína. Kvalita vína se zvyšuje čeřením a filtrací. Poslední fází je lahvování a etiketování. K dispozici má firma přibliţně 68 ha vinic, na těchto vinicích se ročně vyprodukuje průměrně 465 tun hroznů. Z 1 kg hroznů se průměrně vyrobí 0.7 litrů vína, to znamená, ţe průměrná roční produkce vinné šťávy je 325 500 litrů z toho je asi 10 procent ztráta ve zpracování. Se ztrátou se tedy ročně vyrobí v průměru 292 950 litrů vína. Tyto informace jsou uvedeny v tabulce číslo 5.

38

Tabulka 5: Odrůdy vinné révy

Odrůda Sauvignon Rulandské šedé Ryzlink Rýnský Chardonnay Veltlínské zelené Frankovka Pálava Muškát Moravský André Rulandské modré Celkem

Vinice (Ha)

Výnosnost z 1 Ha (t)

Výnosnost celkem Výlisnost Ztráta Celkem (t) (l) cca litrů

13,6

7

95

66 500

59 850

8,84

7

62

43 400

39 060

8,16

9

73

51 100

45 990

7,48

8

60

42 000

37 800

6,8

6

41

28 700

25 830

6,8

5

34

23 800

6,12

7

37

25 900

23 310

4,08

6

24

16 800

15 120

3,4

6

20

14 000

12 600

2,72

7

19

13 300

11 970

68 ha

*

465 tun

325 500

10%

*

21 420

292 950

Zdroj: Vlastní

5.4.2.

Výrobní zázemí firmy

Na základě projektu bude vybudována nová budova pro výrobu a skladování vína. Objekt bude vybaven vinařskou technikou. Místnosti ve výrobní budově jsou rozvrţeny tak, aby výrobní proces byl co nejvíce produktivní. Dále se zde nachází kancelář, šatna, sociální zařízení, sklad, degustační místnost a úklidová místnost. Plánovaná doba výstavby se odhaduje na 1 rok. Vinařská technika, která slouţí k výrobě vína je: lis, mlýnek, odzrnovač, nerezové nádoby, plnička, etiketovačka, čerpadla, vinifikátory, technologie ohřevu, technologie chlazení, filtr deskový, filtr cross – flow, sudy na červená vína a ostatní příslušenství.

39

Tabulka 6: Zařízení objektu vinařství

Zařízení objektu vinařství Plnička láhví a etiketovala Nerezový tank na zrání vína Lis Sudy na červená vína Filtr CROSS-FLOW Ventifikátory Technika chlazení a ohřevu Sudy BARIQQUE Filtr křemelinový Mlýnek a odzrnovač Čerpadla

1 000 000 Kč 1 400 000 Kč 600 000 Kč 400 000 Kč 500 000 Kč 400 000 Kč 300 000 Kč 200 000 Kč 200 000 Kč 300 000 Kč 200 000 Kč

Celkem

5 500 000 Kč

Zdroj: Vlastní.

5.5. Marketingový plán firmy Víno - Hnanice s.r.o. V této části je popsána produktová nabídka, cena, distribuce, podpora prodeje, corporate identity a marketingová strategie. Produktová nabídka Hlavním produktem je víno, které se prodává v láhvích 0,75 litrů a 0,375 litrů. Firma část vyrobené šťávy prodává okolním vinařům. Jde ovšem o průměrná čísla a záleţí na klimatických podmínkách a jiných faktorech, které mohou ovlivnit produkci vína. Víno se prodává zásadně ve skleněných láhvích a nelze toto víno zakoupit stáčené. K uzavření vína slouţí korkový uzávěr, který je podle většiny populace populárnější neţ uzávěry plastové nebo kovové šroubovací. Na kaţdé láhvi vína je etiketa, kde jsou uvedeny základní údaje o vínu a jeho původu. Etikety jsou odlišné od sebe podle druhu jakosti vína. Menší láhve jsou pouţity na vína draţší. Cena O výši ceny rozhoduje momentální situace na trhu a počáteční náklady, které byly při výrobě vynaloţeny. Velkou roli zde hraje konkurence a jednotlivé třídy vín. Kaţdá třída vína má svoji cenu, čím vyšší třída tím vyšší cena. Nejlevnější vína jsou vína kabinetní, kde cena začíná na 100 Kč. Střední vína jsou vína označena, jako pozdní sběr, kde cena začíná na 120 Kč. Vyšší vína jsou vína s označením výběr z hroznů, kde se počáteční cena pohybuje od 170 Kč. A nakonec jsou zde vína luxusní.

40

Sem patří ledové víno s cenou 300 Kč za láhev, jde o jediné víno, které nemá objem 0,75 litrů, ale 0,375 litrů. Distribuce Firma má několik distribučních kanálů, jedná se o velkoobchod, maloobchod a přímou distribuci na zákazníka. Do vináren se víno rozváţí pomocí dodávek. Podpora prodeje Prostory určená pro prodej vína se rozdělují na lokální prostory, které se nacházejí přímo ve výrobně vína a vzdálená prodejní místa, jedná se především o obchodní řetězce, nebo maloobchody zabývající se prodejem vína. Firma nechce prodávat víno v komerčních prostorech, které nejsou primárně určena k prodeji kvalitního vína. Další moţností prodeje vína je přes webové stránky. Prodej přímo ve vinařství, má svoje výhody, je zde přímý kontakt se zákazníkem, na kterém si firma zakládá. Také se jedná o nejjednodušší druh prodeje, zákazník má moţnost před koupí vína, víno ochutnat v degustační místnosti a tak si vybrat správné víno. Prodej ve vinotékách bude zastoupen víny, jak jakostních tak i vín oceněných, ke kaţdému vínu je k dispozici její lokalita a původ daného vína. Ve vinotékách jsou vína zastoupené v menším mnoţství odrůd, tak aby bylo moţno kaţdé víno lépe popsat a ukázat jeho jedinečnost. Nabídku vína vinotékám a výběr vhodných vinoték, bude mít na starost obchodní zástupce. Prodej v e-shopu bude na internetových stránkách vinařství, produkt bude rozesílán zákazníkům zásilkovými sluţbami. Podpora prodeje vychází v přímé komunikaci se zákazníky, jedná se především o přímý prodej a firma usiluje o získání stálých klientů. Reklamu si firma hodlá získat přímou komunikaci se zákazníky, výrobou letáků a web. Corporate identity Firma se snaţí vybudovat silnou a stabilní vinařskou firmu na výrobu kvalitního vína. Dále vybudovat si silnou značku, která bude známá, jak na tuzemském trhu, tak na zahraničních trzích.

41

Marketingová strategie Firma Vinice Hranice se zaměřuje na zákazníky, kteří mají zkušenosti s vínem a ocení kvalitní produkt, který firma nabízí. Dalším důleţitým faktorem je péče o zákazníky, kdy se jim dostává vřelého pohostinství a ochutnávky vína. Oceňování věrných zákazníků. Firma plánuje do budoucna vybudování silné značky za pomocí rozšíření svého dobrého jména a reputace.

5.6. Finanční plán firmy Víno – Hnanice s.r.o. Rozděluje se na část investiční a část provozní. V investiční části se popisují počáteční investice do projektu a v provozní části jsou popsány jednotlivé výnosy a náklady.

5.6.1.

Počáteční investice

Jedná se o náklady, které jsou vynaloţeny na výstavbu budov, pořízení zařízení, strojů, marketingové náklady a náklady na zaloţení společnosti. Údaje jsou uvedeny v tabulce číslo 6. a číslo 7. Tabulka 7: Počáteční investice

Počáteční investice Pořízení budovy Zařízení objektů vinařství Financování pracovního kapitálu Založení společnosti Web a reklama Celkem

7 000 000 Kč 5 500 000 Kč 5 000 000 Kč 80 000 Kč 200 000 Kč 17 780 000 Kč

Zdroj: Vlastní.

5.6.2.

Výnosy

Hlavní výnosy pro firmu budou vycházet z prodaného vína. Výnosy se zakládají na klimatických podmínkách v daném roce, musí se počítat, ţe produkce vína se bude kaţdý rok měnit. Budeme vycházet z předpokladu, ţe firma vyrobí přibliţně 150 000 láhví za rok. Tato hodnota byla odvozena od velikosti viniční tratě a průměrnými výnosy jednotlivých odrůd vína. Tato hodnota je odhadní a zakládá se na průměrném výnosu litrů vína z jednoho hektaru. Většina prodeje se provádí za velkoobchodní ceny. Menší část prodeje je dále uvedena za maloobchodní ceny. Přibliţně 40% vína se prodá za maloobchodní cenu a zbylých 60% se prodává za velkoobchodní cenu, kde je cena vína o 15 procent niţší. 42

Data o daném prodeji jsou uvedeny v tabulce č. 8. Láhve vína, jsou rozdělena do procent a zaokrouhlena, podle očekávané úrody. Tabulka 8: Hrubé výnosy

Podíl z prodeje

Podíl

Rulandské šedé Ryzlink Rýnský Sauvignon Veltlínské zelené Frankovka

Cena (Kč) (-15%)

Ks

Celkem (Kč)

324 000

153

2 700

413 000

3%

150

1 800

270 000

127,5

2 700

344 250

Jakostní

3%

120

1 800

216 000

102

2 700

275 400

Pozdní sběr

5%

130

3 000

390 000

110,5

4 500

497 250

6%

100

3 600

360 000

85

5 400

459 000

3%

140

1 800

252 000

119

2 700

231 300

2%

300

1 200

360 000

255

1 800

459 000

9%

11%

Kabinetní 5%

Ledové víno

Rulandské modré Muškát Moravský

Celkem (Kč)

1 800

Pozdní sběr

André

Ks

180

Pozdní sběr

Chardonnay

Cena (Kč)

Velkoobchodní prodej 60%

3%

Výběr z hroznů

Pálava

Maloobchodní prodej 40%

Pozdní sběr

4%

130

2 400

252 000

110,5

3 600

397 800

Pozdní sběr

6%

120

3 600

432 000

102

5 400

550 800

5%

170

3 000

510 000

144,5

4 500

650 250

Pozdní sběr

8%

140

4 800

672 000

119

7 200

856 800

Pozdní sběr

5%

140

3 000

420 000

119

4 500

535 500

7%

100

4 200

420 000

85

6 300

535 500

8%

150

4 800

720 000

127,5

7 200

918 000

12%

100

7 200

720 000

85

10 800

918 000

5%

130

3 000

390 000

110,5

4 500

497 250

5%

100

3 000

300 000

85

4 500

382 500

120

3 000

720 000

102

9 000

918 000

Výběr z hroznů

13% 12%

Jakostní Pozdní sběr

20%

Jakostní Pozdní sběr

10%

Kabinetní

Kabinetní

10%

Celkem = 7 788 000 Kč

Zdroj: Vlastní

Celkem = 9 929 700 Kč

Podle zkušenosti majitele se víno neprodá při prvním roce prodeje, ale postupně během tří let. Kdy je to rozděleno odhadem na 15 %, 60 % a 25%. Sběr vína se provádí v listopadu z tohoto důvodu je odhadnuto, ţe první rok se prodá maximálně 15 % produkce vína další rok to bude 60% procent. Ve třetím roce se prodá zbylých 25 %. Tabulka 9: Tržby z 1. ročníku vín

Roky Tržby %

1.rok 2 524 772

2. rok 10 099 089

3. rok 4 207 953

Celkem 16 831 815

15%

60%

25%

100%

Zdroj. Vlastní.

43

5.6.3.

Náklady

Náklady na výrobu vína nejvíce zahrnují přímé náklady, které jsou spojené s výrobou vína, dále personální náklady, náklady na distribuci a marketing. Náklady spojené s výrobou 1 litru moštu a 1 láhve vína jsou uvedené v tabulce číslo 10. Tabulka 10: Přímé náklady na výrobu vína

Přímé náklady na výrobu 1 láhve vína Korková zátka (recyklovaný korek) Korková zátka Korková zátka pro ledové víno Láhev na víno 0,75 l Láhev na víno 0,375 l Termokapsle Etiketa Spotřeba energie

Kč/ks 3 5,51 7 6,5 15 1 7 6

Přímé náklady na výrobu 1 litru moštu Jakostní Kabinetní Pozdní sběr Výběr z hroznů Ledové víno

Kč/l 25 29 35 40 45

Zdroj: Vlastní

Cena výroby 1 litru moštu je závislá na jakosti daného vína, čím je víno kvalitnější tím je draţší výroba, která je spojená se školením vína. Korková zátka pro vína jakostní a kabinetní je z recyklovaného korku, který plně vyhovuje pro danou kategorii. Pro vína s titulem pozdní sběr a výběr z hroznů, jsou korky originální. Ledové víno má korek speciální, aby byla podtrhnuta výjimečnost tohoto vína. Na hrdlo láhve se pořídí termokapsle, která se bude lišit u jednotlivých vín pouze potiskem. Celkové náklady na 150 000 láhví činí 9 452 000 Kč. Láhve jsou pro všechny vína stejná, kromě vína ledového, který má jiný objem. Etiketa je pořízena na zakázku. Spotřeba energie na jednu láhev, podle odborníků vychází na 7 Kč. Platy zaměstnanců patří mezi nepřímé náklady. Na vinařství stačí 9 stálých zaměstnanců, v průběhu sezónních prací, pokud bude vysoká úroda, bude nutno sezóně zaměstnat brigádníky. Průměrný plat zaměstnanců je 21 000 Kč.

44

Tabulka 11: Platy zaměstnanců

Personální náklady Počet zaměstnanců Průměrný plat Zdravotní pojištění Sociální pojištění Celkem za měsíc Celkem za rok

9 21 000 1 890 5 250 253 300 3 100 000

Zdroj:Vlastní

Další důleţitou poloţkou týkající se nákladů jsou odpisy. Odpisy budeme provádět rovnoměrným odpisováním. Budova patří do dlouhodobého hmotného majetku a podle pravidel odepisování patří do 5. odpisové skupiny. Minimální doba odpisování činí 30 let. Dále vybavení vinařství, které je zařazeno do 3. odpisové skupiny na 10 let. Tabulka 12: Odpisy

Dlouhodobý hmotný majetek Budova Vybavení vinařství

Pořizovací cena

Odpisová Doba skupina odpisování

7 000 000 Kč 5 400 000 Kč

5 3

30 let 10 let

Odpisy 1. rok

Roční odpis

200 000 300 000

240 000 580 000

Zdroj:Vlastní.

Mezi další nákladové poloţky patří oprava a údrţba strojů, které je zvětší části zajišťováno interně, ale počítá se zde i s externími opravami, které jsou odhadnuty na 100 000 Kč v prvním roce provozu, v průběhu dalších let jsou tyto náklady odhadnuty na 1 000 000 Kč. Dalšími náklady je reklama, na kterou byla odhadnuta částka 110 000 Kč. Jde především o tištěnou inzerci a výrobu letáků.

5.6.4.

Výkaz zisků a ztrát

Ve výsledovce jsou ukázány první čtyři roky ţivota podniku. Tabulka ukazuje, jaké jsou výnosy a náklady, pokud se ve stabilním roce prodá 150 000 láhví. Celkový prodej sezóny vína je rozdělen do tří let, v prvním roce se prodá 15%, ve druhém roce se prodá 60 % a ve třetím roce se prodá zbylých 25 %. Tyto trţby za víno jsou uvedeny v tabulce číslo 13.

45

Tabulka 13: Výsledovka firmy Víno - Hnanice s.r.o.

Výsledovka 1. Výnosy Náklady 2. Spotřeba materiálu a energie 3. Služby 4. Osobní náklady 5. Odpisy 6. Ostatní náklady 7. Úroky z úvěrů Náklady celkem Daně Čistý zisk

2014 2 524 772

Rok provozu 2015 2016 13 288 275 16 821 815

2017 16 821 815

1 417 800

7 089 000

9 452 000

9 452 000

100 000 500 000 500 000 110 000 400 000 3 027 800 0

1 000 000 3 100 000 820 000 150 000 400 000 12 559 000 139 000

1 000 000 3 100 000 820 000 150 000 400 000 14 922 000

1 000 000 3 100 000 820 000 150 000 400 000 14 922 000

361 000

361 000

-503 078

591 000

1 539 000

1 539 000

Zdroj: Vlastní

Ve výsledovce je vidět, ţe společnost je schopna ročně generovat výnosy okolo 1,8 mil. Kč ročně. Ke stabilizaci výše trţeb podniku dochází od třetího roku ţivota podniku. Kdy se EBITDA margin pohybuje na 18,5 %. V tomto odvětví se jedná o zcela normální hodnotu.

5.6.5.

Rozvaha

Další ukazatel popisuje a aktiva a pasiva firmy. V aktivech je uvedena výstavba budovy a zařízení na výrobu a skladování vína. Oběţný kapitál představují zásoby, které mají rostoucí tendenci. Tato skutečnost zvyšuje nároky na krytí pracovním kapitálem. Tabulka 14: Rozvaha aktiva

Rozvaha aktiva Aktiva celkem B. Dlouhodobý majetek B. II. Dlouhodobý hmotný majetek 1. Pozemky 2. Stavby 3. Samotné movité věci B. III. Dlouhodobý finanční majetek C. Oběžná aktiva C.I Zásoby C.II Dlouhodobé pohledávky C.III Krátkodobé pohledávky C.IV Krátkodobý finanční majetek D. Časové rozlišení

2014 17 780 000 12 000 000 12 000 000 0 6 800 000 5 200 000 0 5 656 000 3 780 800 0 250 000 1 749 200 0

Zdroj: Vlastní

46

2015 18 342 000 11 180 000 11 180 000 0 6 560 000 4 620 000 0 8 160 000 5 600 000 0 1 300 000 262 000 0

2016 19 907 000 10 360 000 10 360 000 0 6 320 000 4 040 000 0 10 343 000 5 600 000 0 2 000 000 1 947 000 0

2017 21 046 000 9 540 000 9 540 000 0 6 080 000 3 460 000 0 12 526 000 5 600 000 0 2 000 000 3 906 000 0

Na straně pasiv je ukázáno, ţe investice je z velké části kryta vlastním kapitálem společnosti. Je zde tvořen rezervní fond, který činí 10 procent z čistého zisku běţného roku. Cizí zdroje jsou vyuţity v podobě dlouhodobé nebankovní půjčky, tato půjčka slouţí k pokrytí pracovního kapitálu. Tabulka 15: Rozvaha pasiva

Rozvaha pasiva Pasiva celkem A. Vlastní kapitál A.I Základní kapitál A.II Kapitálové fondy (ážio) A.III Rezervní fondy A. IV VH minulých let A. V VH běžného roku B. Cizí zdroje B.I Rezervy (dlouhodobé) B.II Dlouhodobé závazky B.III Krátkodobé závazky B.IV.1 Nebankovní půjčka B.IV.2 Bankovní úvěry krátkodobé C. Časové rozlišení

2014 17 780 000 12 277 000 12 780 000 0 0 0 -503 000 5 503 000 0 0 503 000 5 000 000 0 0

Zdroj: Vlastní

47

2015 18 342 000 12 827 100 12 780 000 0 59 100 -503 000 591 000 5 414 900 0 0 814 900 4 600 000 0 0

2016 19 907 000 14 560 900 12 780 000 0 153 900 88 000 1 539 000 5 346 100 0 0 1 046 100 4 300 000 0 0

2017 21 046 000 16 099 900 12 780 000 0 153 900 1 627 000 1 539 000 4 946 000 0 0 1 046 100 3 900 000 0 0

Výsledky: Firma Víno – Hnanice s.r.o., je finančně náročná na vstupní investici. Jedná se o částku 18 miliónů Kč. I přes vysoké počáteční investice, bude firma generovat zisk, za předpokladu, ţe budou příznivé klimatické podmínky. Aby firma realizovala růst a dosahovala větších výnosů, je zapotřebí investovat do výroby a sluţeb. To znamená rozšiřování výrobních kapacit a pořádání akcí zaměřených na propagaci a zviditelnění firmy. Firma disponuje vysokým pracovním kapitálem, který je v oboru vinařství specifický. Z pohledu ekonomické efektivnosti podnikatelského záměru, je vidět, ţe investice je zisková. Zisky nedosahují vysokých hodnot, ale dosahují dlouhodobého přiměřeného zisku.

48

Závěr Zaloţení podniku je v podmínkách trhu náročný proces. Pro trh vína je charakteristická kapitálová náročnost při vstupu do podnikání, závislost na klimatických podmínkách a náročnost na pracovní kapitál. Od toho se můţe odvíjet i výše ceny, za kterou je víno prodáváno. Na cenu vína má vliv i mnoho jiných faktorů. Tyto vlivy si musí kaţdý podnikatel uvědomit a počítat s nimi. Bakalářskou práci jsem rozdělil na dvě části teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem popsal základní legislativní rámec v podnikání a ve vinařství. Následně jsem popsal funkce podnikatelského plánu. V praktické části jsem si stanovil dva cíle, které se mi podařilo dosáhnout. Prvním cílem bylo zanalyzovat vinařské prostředí v České republice. Důkladnější analýza byla provedena ve Znojemské vinařské podoblasti, kde jsem zjistil hlavní konkurenty a postavení firmy Víno -Hnanice s.r.o., v konkurenčním prostředí. Zjistil jsem, ţe firma Víno – Hnanice s.r.o. má vysokou konkurenci okolních vinařství, kterým dokáţe konkurovat a rozvíjet se. Díky svým konkurenčním výhodám, mezi které patří kvalita vína, oblíbená turistická lokalita a vhodné klimatické podmínky pro pěstování vinné révy. Druhým cílem bylo sestavení podnikatelského plánu. Podnikatelský plán, byl sestavený pro vinařskou firmu Víno-Hnanice s.r.o. Ukazuje, ţe se jedná se o firmu zabývající se výrobou a prodejem vína. Hlavní vizí podniku je prosazení se na vinařském trhu, ve vinařské podoblasti Znojemska a budování prosperující a stabilní značky, ke které se zákazníci rádi vracejí. Z finančního plánu je moţné vyčíst, ţe firma ve stabilní fázi generuje zisk. A do budoucna plánuje rozšíření výroby vína a to za pomocí výstavby nové budovy. Výroba láhví vína by se tímto krokem mohla zvýšit aţ na dvojnásobek současné produkce a tím by se zvýšily dosavadní příjmy.

49

Použitá literatura: [1] JOSKOVÁ L., PRAVDA P., 2014. Zákon o obchodních korporacích s komentářem. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4834-4. [2] RADA T., TKÁČÍKOVÁ J., KUNC O., 2012. Zákon o vinohradnictví a vinařství. Praha: Wolters Kluwer. ISBN 978-80-7357-705-6. [3] KORÁB V., PETERKA, REŢŇÁKOVÁ M., 2007. Podnikatelský plan. Brno: Computer Press. ISBN 978-80-251-1605- 0. [4] KOTLER P., KELLER K.L., 2007. Marketing a management, 12. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. ISBN 978-80-247-1359-5. [5] KOLÁŘOVÁ M., 2013. Velká kniha pro podnikání. Vyd.2.Olomouc: Rubico, s.r.o. ISBN 978-80-7346-157-7. [6] LINHART P., SUK M., VÁLEK V., 2007. Vinařský atlas území ČR, Praha: Point CZ, s.r.o. 2007. ISBN 978-80-7028-311-0. [7] SRPOVÁ J., SVOBODOVÁ I., SKOPAL P., ORLÍK T., 2011. Podnikatelský plán a strategie. Praha: Grada Publishing, a.s. ISBN 978-80247-4103-1. [8] SEDLÁČEK J., 2009.Finanční analýza podniku. Brno: Computer Press a.s. ISBN 978-80251-1830-6.

Internetové zdroje: [1]Business center.cz [online]. 2014. [cit. 2014-01-10].Zákon o obchodních korporacích. Dostupné z: (http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcansky-zakonik/) [2] Business center.cz [online]. 2014. [cit. 2014-01-10].Zákon o ţivnostenském podnikání. Dostupné z: (http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/) [3] Business center.cz [online]. 2014 [cit. 2014-01-10]. Občanský zákon. Dostupné z:

(http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcansky-zakonik/)

50

[4] Eagri.cz [online]. 2013 [cit. 2014-01-10] Zákon č. 321/2004 Sb., o vinařství a vinohradnictví. Dostupné z: (http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisymze/tematicky-prehled/Legislativa-MZe_uplna-zneni_zakon-2004-321-viceoblasti.html) [5] Bohemiasekt.cz [online]. 2014. [cit. 2014-02-20] Profil skupiny. Dostupné z: (http://firma.bohemiasekt.cz/component.php?cocode=section&seid=5) [6] Zameckevinarstvi.cz [online]. 2014. [cit. 2014-02-20] Profil společnosti. Dostupné z: (http://www.zameckevinarstvi.cz/o-nas/profil-spolecnosti/) [7] Znovin.cz [online]. 2014. [cit. 2014-02-20] O společnosti. Dostupné z: (http://www.znovin.cz/o-spolecnosti) [8] Vinium.cz [online]. 2014. [cit. 2014-02-20] O nás. Dostupné z: (http://www.vinium.cz/onas.html) [9] Vsvaltice.cz [online]. 2014. [cit. 2014-02-20] O společnosti. Dostupné z: (http://www.vsvaltice.cz/O-spolecnosti/)

Seznam tabulek a obrázků: Tabulka č. 1 – Třídy jakostí českých a moravských vín (str.23) Tabulka č. 2 – Plochy vinic a sklizeň hroznů (str.26) Tabulka č. 3 – Ceny vín – leden 2013 (str.27) Tabulka č. 4 – SWOT analýza podniku (str.37) Tabulka č. 5 – Odrůdy vinné révy (str.39) Tabulka č. 6 – Vybavení vinařství (str.40) Tabulka č. 7 – Počáteční investice (str.42) Tabulka č. 8 – Hrubé výnosy (str.43) Tabulka č. 9 – Trţby z 1. ročníku vín (str.43) Tabulka č. 10 – Přímé náklady na výrobu vína (str.44) Tabulka č. 11 – Platy zaměstnanců (str.45) Tabulka č. 12 – Odpisy (str.45) Tabulka č. 13 – Výsledovka firmy Víno - Hnanice s.r.o. (str.46) Tabulka č. 14 – Rozvaha aktiva (str.46) Tabulka č. 15 – Rozvaha pasiva (str.47) Obrázek č. 1 – Logo Víno - Hnanice s.r.o. (str.35)

51