Městská památková zóna Chrudim

Městská památková zóna Chrudim

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce, panu ak. mal. Vladimíru Netoličkovi za odborné vedení, konzultace a cenné rady v průběhu psaní bakalářské práce.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Městská památková zóna Chrudim Bakalářská práce

Autor: Hana Němečková Vedoucí práce: ak. mal. Vladimír Netolička Jihlava 2012

Copyright © 2012 Hana Němečková

Abstrakt NĚMEČKOVÁ, Hana: Městská památková zóna Chrudim. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 80 stran. Tato bakalářská práce je zaměřena na Městskou památkovou zónu Chrudim. Cílem této práce je vytvořit nové tematické turistické trasy v Chrudimi. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje základní informace o městě, historii, kultuře, památkách a turistické infrastruktuře. Praktická část je zaměřena na vytvoření nových tematických tras, které jsou rozděleny do čtyř skupin. Klíčová slova – Athény východních Čech. Chrudim. Mapa. Městská památková zóna. Turistická trasa.

Abstract NĚMEČKOVÁ, Hana: The urban zone area of Chrudim. Bachelor thesis. College of polytechnics Jihlava. The department of tourism. Supervisor ac. painter Vladimír Netolička. Scale of qualification: bachelor. Jihlava 2012. 80 pages. This bachelor thesis is focused on urban zone area of Chrudim. The aim of this work is to create new thematic tourist routes in Chrudim. The work is divided into theoretical and practical part. The theoretical part describes basic information about the city, history, culture, monuments and tourist infrastructure. The particial part is focused on the creation of new thematic routes, which are divided into four groups. Key words – Athens of Eastern Bohemia. Chrudim. Map. The urban zone area. Tourist route.

7

Předmluva Tématem mé bakalářské práce je Městská památková zóna Chrudim. Toto téma jsem si zvolila především proto, že mám blízký vztah k městu Chrudim. Chrudim znám již od dětství a často toto město navštěvuji. Hlavním cílem práce bylo vytvořit nové tematické turistické trasy. Cestou k dosažení tohoto cíle je vytvoření tematické trasy, která turistu seznámí s různými zajímavostmi města např. s památkami, historií, osobnostmi, …. Tato bakalářská práce je zpracovávána jako první, která se zabývá městskou památkovou zónou v Chrudimi. Svou prací bych chtěla přiblížit město Chrudim účastníkům cestovního ruchu, kteří by se poté mohli stát pravidelnými návštěvníky města. Při psaní práce jsem čerpala z různých zdrojů. Používala jsem jak tištěné tak elektronické zdroje. Užitečné informace jsem také získala z propagačních materiálů informačního centra. Práce by mohla být podkladem pro nové propagační materiály informačního centra v Chrudimi a zlepšení celkové propagace města. Na závěr bych chtěla poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce, panu akademickému malíři Vladimíru Netoličkovi za odborné vedení, cenné rady, poskytnutý čas a jeho velkou trpělivost při psaní této práce. Dále bych také chtěla poděkovat všem, kteří mi poskytli různé materiály a informace, které přispěly k vypracování této práce. V neposlední řadě bych také ráda poděkovala své rodině a přátelům, kteří mi byli velkou oporou a rádci a bez jejichž pomoci bych tuto práci dokončila jen stěží.

8

Obsah: Abstrakt ............................................................................................................................. 7 Předmluva ......................................................................................................................... 8 Seznam ilustrací .............................................................................................................. 11 Úvod................................................................................................................................ 14 Teoretická část ................................................................................................................ 15 1 Základní informace o Chrudimi ................................................................................... 15 2 Historie a současnost města ......................................................................................... 16 2. 1 Historie................................................................................................................. 16 2. 1. 1 Název města ................................................................................................. 16 2. 1. 2 Nejstarší dějiny ............................................................................................ 16 2. 1. 3 Středověk ..................................................................................................... 16 2. 1. 4 Husitství a třicetiletá válka .......................................................................... 17 2. 1. 5 Novodobá Chrudim...................................................................................... 17 2. 2 Slavní rodáci ........................................................................................................ 18 2. 2. 1 Viktorin Kornel ze Všehrd (1460 – 1520) ................................................... 18 2. 2. 2 Jan Nepomuk Štěpánek (1783 – 1844) ........................................................ 18 2. 2. 3 Josef Ressel (1793 – 1857) .......................................................................... 19 2. 3 Symboly města ..................................................................................................... 19 2. 3. 1 Znak města ................................................................................................... 19 2. 3. 2 Prapor města ................................................................................................ 20 2. 3. 3 Městská pečeť .............................................................................................. 20 3 Základní infrastruktura cestovního ruchu .................................................................... 21 3. 1 Ubytovací služby ................................................................................................. 21 3. 2 Stravovací služby ................................................................................................. 22 3. 3 Dopravní infrastruktura........................................................................................ 23 4 Kultura, sport a volný čas ............................................................................................ 24 5 Městská památková zóna Chrudim .............................................................................. 25 Praktická část .................................................................................................................. 33 8 Nové tematické trasy ................................................................................................... 33 8. 1 Současný stav ....................................................................................................... 33 9

8. 2 Nové typy tras ...................................................................................................... 34 8. 2. 1 Chrudimské pověsti a legendy ..................................................................... 34 8. 2. 2 Chrudimští rodáci a významné osobnosti .................................................... 41 8. 2. 3 Pro rodiny s dětmi ........................................................................................ 49 8. 2. 4 Pro seniory ................................................................................................... 57 Shrnutí tras ...................................................................................................................... 67 Závěr ............................................................................................................................... 68 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 69 Přílohy............................................................................................................................. 74

10

Seznam ilustrací Seznam obrázků Obrázek 1Mapa ČR [1] ................................................................................................... 15 Obrázek 2 Mapa Pardubického kraje [1] ........................................................................ 15 Obrázek 3 Znak města[7] ................................................................................................ 19 Obrázek 4 Prapor města [7] ............................................................................................ 20 Obrázek 5 Obraz sv. Salvátora [33] ............................................................................... 77 Obrázek 6 Mydlářovský dům (zdroj: autor) ................................................................... 77 Obrázek 7 Kostel sv. Josefa, bývalý kapucínský klášter (zdroj: autor) .......................... 77 Obrázek 8 Socha knížete Břetislava I. (zdroj: autor) ...................................................... 78 Obrázek 9 Socha J. Ressela (zdroj: autor) ...................................................................... 78 Obrázek 10 Pomník V. K. ze Všehrd (zdroj: autor) ....................................................... 78 Obrázek 11 Sloup Proměnění Páně (zdroj: autor) .......................................................... 78 Obrázek 12 Chrudimský vodní náhon (zdroj: autor.) ..................................................... 79 Obrázek 13 Dům U Tuplovaného jelena (zdroj: autor) .................................................. 79 Obrázek 14 Koželužský mlýn (zdroj: autor.).................................................................. 79 Obrázek 15 Kostel sv. Kateřiny (zdroj: autor) ................................................................ 80 Obrázek 16 Stará radnice (zdroj: autor) .......................................................................... 80 Obrázek 17 Kostel Nanebevzetí Panny Marie (zdroj: autor) .......................................... 80

11

Seznam map Mapa 1 Trasa č. 1 Chrudimské pověsti a legendy [35] .................................................. 40 Mapa 2 Trasa č. 2 Chrudimští rodáci a významné osobnosti [35] ................................. 48 Mapa 3 Trasa č. 3 Pro rodiny s dětmi [35] ..................................................................... 56 Mapa 4 Trasa č. 4 Pro seniory [35] ................................................................................. 65

12

Seznam tabulek Tabulka 1 Přehled stravovacích zařízení ve městě [34] ................................................. 23 Tabulka 2 Časový harmonogram trasy 1 (zdroj: autor) .................................................. 35 Tabulka 3 Časový harmonogram trasy 2 (zdroj: autor) .................................................. 41 Tabulka 4 Časový harmonogram trasy 3 (zdroj: autor) .................................................. 49 Tabulka 5 Časový harmonogram trasy 4 (zdroj: autor) .................................................. 57

13

Úvod Téma své bakalářské práce Městská památková zóna Chrudim jsem si zvolila sama a to hned z několika důvodů. K městu Chrudim mám blízký vztah nejen proto, že jsem se tu narodila, ale také proto, že patří k jedné z největších a nejhodnotnějších městských památkových zón ve východních Čechách. Dalším důvodem výběru byl vlastní zájem o rozšíření znalostí o tomto městu a také využití stávajících poznatků při psaní práce. Práce je rozdělena na dvě části: teoretickou a praktickou. V teoretické části se zaměřím na základní informace o městě, jako jsou jeho poloha, geomorfologické určení, katastrální členění a počet obyvatel. Dále budu popisovat historii města, slavné rodáky, kulturní a sportovní vyžití města, turistickou infrastrukturu (ubytovací, stravovací a dopravní služby). V závěru teoretické části se zaměřím na samotnou městskou památkovou zónu a její památky. V praktické části se budu zabývat vytipováním a sestavením nových tematických turistických tras. Metodika práce bude spočívat v rozboru písemných pramenů (odborná literatura, průvodce, …). Nápomocnou mi bude kniha Chrudim: vlastivědná encyklopedie od kolektivu autorů pana Kobetiče, Pavlíka a Šulce. Dále budu využívat propagační materiály získané v informačním centru. Další metoda práce bude spočívat v rozboru grafických pramenů (mapy a fotodokumentace). Data budou také získávána a ověřována v terénu. Tato bakalářská práce, jak jsem již výše zmínila, je první, která se tímto tématem zabývá. Ostatní práce, které jsem o Chrudimi našla, se týkaly buď jen jedné památky (regionální muzeum, kostel Nanebevzetí Panny Marie), nebo se věnovaly určitému tématu související s Chrudimí (Zdravé město Chrudim, správa města, firmy, …). Na závěr práce zhodnotím, jak by se trasy mohly podle názorů pracovníků informačního centra v Chrudimi uplatnit. Případně navrhnu menší změny tras.

14

Teoretická část 1 Základní informace o Chrudimi Chrudim, nazývaná též jako „Athény východních Čech“, je město střední velikosti, které leží na rozhraní Polabské nížiny a Železných hor. Je to okresní město v Pardubickém kraji, které se nachází 110 km východně od Prahy, 11 km jižně od Pardubic a asi 130 km severozápadně od Brna. „Geomorfologicky leží město ve Svitavské tabuli, která je součástí rovinaté České tabule.“ [1] Tato poloha udává Chrudimi nadprůměrně teplé podnebí v rámci ČR s průměrnými srážkovými úhrny. Průměrná teplota ve městě se pohybuje okolo 7°C, v letních měsících okolo 17,5°C. Město se nachází v nadmořské výšce od 243 do 300 m n. m. „Městem protéká řeka Chrudimka, která pramení v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a po 108 km toku se vlévá do Labe v Pardubicích. U obce Seč je na ní postavena údolní přehradní nádrž, která je velmi intenzivně využívána pro rekreaci a vodní sporty.“ [1]

Obrázek 1Mapa ČR

Obrázek 2 Mapa Pardubického kraje

Město se rozkládá na území 3 315 ha plochy. Katastrálně je členěno na 5 hlavních území – Chrudim I – IV, které představuje jedno katastrální území, dále jsou to: Medlešice, Topol, Vestec a Vlčnov.

15

Počet obyvatel bydlících v Chrudimi k 1. 1. 2011 činil 23 240 osob z toho 11 269 mužů a 11 971 žen. Žije zde asi o 6 % více žen než mužů. Největšího počtu obyvatel dosáhla Chrudim v roce 1994, kdy zde žilo 24 468 osob. [1, 2]

2 Historie a současnost města 2. 1 Historie 2. 1. 1 Název města Názory na původ jména Chrudim jsou různé. Nejčastěji se odvozuje od vlastního jména Chrudoš, zkráceně Chrud. „Jméno Chrudoš bývá dáváno do souvislosti s Chrudimí nebo se slovesem "chruditi", tedy "oslabovati". Chrudim patřila Chrudovi (Chrudošovi), tedy tomu, kdo ovlivnil historii města. Další možností je, že název Chrudim (původně Krudim, Hrudim) pochází z keltského jména Krudum = kruhová pevnost. Je pravda, že prvním národem, jenž se zde usadil a jehož jméno se nám dochovalo, byli Keltové“. [3]

2. 1. 2 Nejstarší dějiny Nejstarší osídlení na území dnešního města podle archeologických výzkumů bylo již před šesti až sedmi tisíci lety na návrší zvaném Pumberky. Město bylo hustě osídleno v období tzv. lužické kultury (1 200 – 900 př. n. l.), kdy se zde v 5. století př. n. l. usadili Keltové. Za jejich pobytu Chrudim pravděpodobně patřila k zázemí velkého oppida Hradiště u Českých Lhotic. Po příchodu Slovanů v 7. – 8. století vzniklo nad řekou Chrudimkou opevněné hradiště, které se stalo významným centrem správy českého státu. (David, Soukup, 2011, s. 80)

2. 1. 3 Středověk První písemná zmínka o Chrudimi pochází z roku 1055, kdy tu podle Kosmovy kroniky umřel český kníže Břetislav I. Nejdůležitějším bodem v dějinách Chrudimi bylo založení královského města Přemyslem Otakarem II. někdy před rokem 1276. Díky své výhodné poloze na cestě z Prahy na Moravu patřila Chrudim mezi přední města českého království. 16

V roce 1307 věnoval město král Václav II. své manželce Elišce Rejčce, které ji sloužilo jako zdroj příjmů. Věnným městem byla Chrudim s menšími přestávkami až do zániku habsburské monarchie v roce 1918. Mezi další královská věnná města východních Čech patřily např. Polička, Vysoké Mýto, Jaroměř či Hradec Králové. (David, Soukup, 2011, s. 80), [4]

2. 1. 4 Husitství a třicetiletá válka Na počátku husitských válek byla Chrudim na Zikmundově katolické straně. V roce 1421 byl na náměstí upálen husitský kněz a kazatel, spoluzakladatel Tábora Jan Hromádka z Jistebnice spolu s dalšími dvěma husitskými bojovníky. Poté bylo město obléháno. 28. dubna 1421 se Chrudim vzdala a přešla na stranu husitů. Německy mluvící obyvatelé museli město opustit. V letech 1547 a 1618 – 21 se Chrudim připojila k neúspěšným stavovským povstáním. Město bylo zbaveno statků a privilegií a muselo platit pokuty a zvýšené daně. V průběhu třicetileté války městem táhla švédská armáda. Chrudim musela živit cizí vojska, byla drancována a rabována. Následnou rekatolizací museli opustit město evangelíci. Chrudimi se nevyhnula ani morová epidemie, která město zasáhla v roce 1562. Velkou pohromu způsobil požár dvou předměstí 6. srpna roku 1850. Ve druhé polovině devatenáctého století město zasáhlo několik povodní. (Slejška, 1998, s. 15), [4]

2. 1. 5 Novodobá Chrudim Od 18. století Chrudim získává svůj poklidný ráz, díky pozdnímu zavedení železnice v roce 1871. Ve městě je vybudován v r. 1867 cukrovar, v r. 1868 městský pivovar a v r. 1872 sladovna. Mezi největší podniky patřila Wiesnerova strojírenská továrna a Čížkova továrna na sukno. Postupem času vznikla plynárna, strojovna, elektrárna, cihelna aj. Ve městě se také rozvíjelo školství a kultura. Vzhledem k velkému počtu základních a středních škol bývá Chrudim označována jako Athény východních Čech. (David, Soukup, 2011, s. 80), [4]

17

2. 2 Slavní rodáci 2. 2. 1 Viktorin Kornel ze Všehrd (1460 – 1520) Viktorin Kornel ze Všehrd byl humanista a právník. Narodil se kolem roku 1460 v rodině chrudimského řezníka Januška. Studoval na pražské artistické fakultě, kde získal titul mistra. V roce 1483 zde začal přednášet a v roce 1484 se stal děkanem pražské univerzity. Na univerzitě získal humanistické přízvisko Cornelius. Od roku 1487 působil jako úředník u zemských desek a později (v roce 1493) se stal místopísařem zemských desek. V roce 1492 byl povýšen do šlechtického stavu a obdržel erb a přídomek ze Všehrd. Byl stoupencem Jednoty bratrské, psal latinsky i česky, překládal antické texty. Nejznámějším jeho dílem byly Knihy devatery: O práviech, o súdiech i o dskách země české z roku 1497. Viktorín Kornel ze Všehrd zemřel 21. září 1520 v Praze na mor. (Kobetič, Pavlík, Šulc, 2005, s. 64), [5]

2. 2. 2 Jan Nepomuk Štěpánek (1783 – 1844) Jan Nepomuk Štěpánek se narodil 19. května 1783 v Chrudimi. Byl to významný český dramatik, herec, režisér, překladatel, spisovatel a redaktor. V Praze studoval teologii, ale knězem se nestal. Jeho velkou láskou bylo divadlo, kde se zasloužil o rozvoj českého dramatu v době obrození. Zasloužil se o prosazení uvádění her v češtině o nedělích a svátcích ve Stavovském divadle. Zde také celá léta účinkoval jako herec, režisér a nakonec se stal i ředitelem. Štěpánek pro divadlo napsal, přeložil či upravil asi 131 různých dramatických prací. K jeho nejznámějším divadelním hrám patřily Čech a Němec (1816), Berounské koláče (1818), Pivovár v Sojkově (1823) a další. Divadelní hra Čech a Němec byla dlouhou dobu na programu divadla, protože se zde prolínaly české a německé dialogy, které přitáhly do hlediště i německou společnost. V dalším období svého života zastával novinářskou činnost, redigoval časopis Česká včela. Zemřel 12. února 1844 v Praze. (Kobetič, Pavlík, Šulc, 2005, s. 185)

18

2. 2. 3 Josef Ressel (1793 – 1857) Celým jménem Josef Ludvík František Ressel byl český lesník, spisovatel a vynálezce. Narodil se 29. června 1793 v Chrudimi. Jeho otec byl Němec a matka Češka. Josef Ressel prožil v Chrudimi jen několik dětských let. Byl to velmi nadaný žák a roku 1809 ho přijali na dělostřeleckou školu v Českých Budějovicích. Důstojníkem se však nestal, protože byl tělesně slabý. Roku 1812 odešel do Vídně. V rakouském Mariabrunnu studoval na lesnické akademii. „Po jejím absolvování pracoval pro rakouský stát jako lesník na území dnešního Chorvatska a Slovinska v Kraňsku, kde se zasloužil o zalesnění krasové oblasti.“ [6] Roku 1821 byl přeložen do Terstu, kde se stal lesmistrem. Se jménem Josefa Ressela je spojena celá řada vynálezů např. lisovací válec, lis na víno a olej, válcový mlýn, přístroj na vyluhování barviv a další. Světový věhlas získal díky vynálezu lodního šroubu, který znamenal obrat v rozvoji námořní paroplavby. Svůj vynález vyzkoušel 4. srpna 1829 v Terstu na lodi Civetta. Josef Ressel zemřel 10. září 1857 na služební cestě v Lublani na malárii. [6]

2. 3 Symboly města 2. 3. 1 Znak města „Znak města vychází z historické tradice, jejíž kořeny tkví ve středověku: pozdně gotický štít stříbrné barvy (v běžné praxi byla užívána náhradní barva bílá) s černou doprava hledící orlicí se sedmi velkými a sedmi malými

pery

(letkami)

v roztažených

křídlech

a s červenou zbrojí – zobákem, pařáty a jazykem.“ (Kronika města Chrudim za rok 2009, s. 42) Obrázek 3 Znak města

19

2. 3. 2 Prapor města Prapor byl schválen zastupitelstvem města a po té 12. února 1992 rozhodla Česká národní rada o právu užívat prapor v dané podobě. List praporu je složen ze tří svislých pruhů černé, bílé a červené barvy. Každý z jednotlivých pruhů představuje 1/3 šířky praporu. „Na středním bílém pruhu je položena figura – orlice z městského znaku. Stanovený poměr šířky k délce praporu byl 2:3. Barvy města vycházely z heraldických prvků městského znaku. Hlavní byla figura – orlice, tedy černá barva, dále barva štítu – stříbrná – nahrazovala se bílou – a doplňková barva červená byla odvozena od barvy zbroje a jazyka." [7]

Obrázek 4 Prapor města

Městský znak i prapor jsou právně chráněny. Kterékoliv jejich užívání např. na tiskové materiály, propagační předměty apod. může být pouze se souhlasem rady města. Formulář žádosti je dostupný ke stažení na stránkách města.

2. 3. 3 Městská pečeť První dochovaná pečeť města pochází z 16. září 1362. „Představuje orla s rozepjatými křídly, zdobenými stuhou, se vztyčeným zobákem a s písmeny slovy Chrudim, roztroušenými vedle hlavy a spárů. Na opise pečeti je latinský nápis: "S. civium civitatis Crudyn", tj. pečeť občanů města Chrudimě.“ [8]

20

3 Základní infrastruktura cestovního ruchu 3. 1 Ubytovací služby Město Chrudim nabízí širokou škálu ubytovacích zařízení od hotelů, penzionů, ubytoven až po ubytování v soukromí. V následujícím přehledu uvedu nejvýznamnější z nich. Hotel Fortna Čtyřhvězdičkový hotel je situovaný nedaleko centra. Ubytování je poskytováno ve dvoulůžkových a jednolůžkových pokojích, které jsou luxusně vybavené. Celý hotel je nekuřácký, kvůli historické výzdobě z poloviny 18. století. Hostům je v hotelu k dispozici salonek pro obchodní jednání, vinný sklípek a hotelové parkoviště. Součástí hotelu je i nově otevřená terasa, která vybízí k posezení na hradbách. V hotelu se nachází restaurace, která nabízí tradiční české pokrmy v zámecké úpravě. [9] Hotel Bohemia Chrudim Tříhvězdičkový hotel poskytuje příjemné ubytování, kvalitní služby, relaxaci a zábavu. Celková kapacita hotelu je 105 lůžek, z toho je 43 dvoulůžkových pokojů, 5 business apartmánů a 1 deluxe apartmán. Hotel nabízí řadu zvýhodněných pobytových balíčků. Součástí hotelu je Restaurace Bohemia, Baraka Music Bar & Restaurant, Cukrárna u Myšáka a kongresové centrum. Kongresové centrum má kapacitu 300 osob, 2 salónky, školící místnost a konferenční sál. [10] Penzion U Náhonu Penzion je situovaný v klidné, romantické části Chrudimi v Soukenické ulici. Přímo u penzionu teče bývalý mlýnský náhon, nad kterým je postavena letní zahrádka. Romantickou atmosféru při posezení na zahrádce dokresluje šumění vody. Ubytování je poskytováno v 6 pokojích se sociálním zařízením. V celém objektu je k dispozici bezdrátové připojení k internetu zdarma. [11]

21

Penzion Žižka Nově zrekonstruovaný penzion se nachází jen několik minut chůze od centra města. Ubytování je zajištěno v dvoulůžkových a čtyřlůžkových pokojích, které mají vlastní sociální zařízení. V areálu penzionu se nachází bistro a solární studio. Parkování je zajištěno. [12] Polosport penzion Penzion se nachází nedaleko historického centra města v malebném zákoutí řeky Chrudimky. Hosté jsou ubytováni ve třech apartmánech a pěti pokojích o celkové kapacitě

16

lůžek

s možností

10

přistýlek.

Apartmány

jsou

dvoupatrové

v ultramoderním stylu. Součástí penzionu je kavárna a malý salonek. [13] Penzion Krmelec Penzion se nachází jen několik málo kroků od historického centra města ve Filištínské ulici. Ubytování je poskytováno ve dvoulůžkových a třílůžkových pokojích s možností přistýlky. Celková kapacita penzionu činí 18 lůžek. Každý pokoj má své vlastní sociální zařízení, televizi a připojení k internetu. [14]

3. 2 Stravovací služby V Chrudimi se nachází velké množství restaurací, pizzerií, kaváren, cukráren, vináren a dalších stravovacích zařízení. Město realizuje projekt s názvem „Nekuřácké provozovny ve městě Chrudim“. Jedná se o program pro omezení kouření, zejména pasivního kouření na veřejnosti. „Cílem projektu Nekuřácké provozovny bylo certifikovat a označit provozovny, které vytvoří místo ve svém zařízení, kde budou občané chráněni před vlivy pasivního kouření - vymezí minimálně samostatnou místnost určenou výhradně nekuřákům po celou dobu provozu, do které je zajištěn přístup přes nekuřácké prostředí“. [15] Mezi certifikované provozovny patří Pizzerie Pod letištěm, Restaurace Neuperský dvůr, Restaurace Bohemia, Restaurace U Kapličky, Cukrárna U Myšáka, Čajovna Luna a Kavárna V Mraveništi.

22

Tabulka 1 Přehled stravovacích zařízení ve městě

Stravovací zařízení

Počet ve městě

Bistro

2

Cukrárna

5

Čajovna

1

Kavárna

7

Pizzerie

3

Restaurace

33

Občerstvení

5

Vinárna

1

Celkem

57

3. 3 Dopravní infrastruktura Chrudim se nachází ve východních Čechách. Městem prochází dvě silnice první třídy. Silnice I/17 na trase Vysoké Mýto – Chrudim – Čáslav – Kolín – Praha a silnice I/37 na trase Hradec Králové – Pardubice – Chrudim – Žďár nad Sázavou. Regionální a dálková doprava je v Chrudimi dobře zajištěna. Autobusové a vlakové nádraží je od sebe vzdáleno jen několik desítek metrů. Železniční spojení města je zajištěno na trati Pardubice – Havlíčkův Brod. Městská hromadná doprava je zajišťována firmou Veolia Transport a. s. Ve městě se nachází soukromá dopravní společnost NIKA Chrudim s. r. o., která podniká v oblasti národní a mezinárodní dopravy a spedice. Ve městě je velmi silná koncentrace automobilové dopravy, která vede k dopravní přetíženosti města. Člověk musí počítat s dostatečnou časovou rezervou při průjezdu města. Dopravní přetíženost města je zapříčiněna chybějícím obchvatem. V současné době byly dokončeny potřebné archeologické práce. Zahájení stavby by mělo být nejdříve na jaře roku 2012.

23

Ve městě se nachází veřejné vnitrostátní letiště. Letiště poskytuje pro veřejnost plachtařský pilotní výcvik, pilotní výcvik na motorových a ultralehkých motorových letadlech. Dále je zde možnost základního parašutistického výcviku. K dalším službám letiště patří dlouhodobé i krátkodobé hangárování letadel, pronájem letadel, zhotovení profesionálních leteckých snímků a videozáznamů, ubytování v restauraci v areálu letiště a další. [1, 16]

4 Kultura, sport a volný čas Z kulturního a společenského hlediska nabízí Chrudim celou řadu možností. Ve městě působí ochotnický chrudimský Divadelní spolek J. N. Štěpánka, pěvecké sbory Slavoj a Salvátor, městské kulturní středisko Chrudimská beseda, které zajišťuje kulturní akce v rámci města. Tyto akce se konají např. v divadle K. Pippicha, městském či letním kině, Regionálním muzeu, knihovně, galeriích či v Muzeu loutek. V Chrudimi si přijdou na své i milovníci sportu. Ve městě se nachází kvalitní sportoviště, která využívají jak jednotlivci, tak i skupiny či celé rodiny. Pro vodní sporty je k dispozici krytý plavecký bazén s celoročním provozem, sauna a letní koupaliště. K zimním radovánkám, jako je bruslení, hokej či krasobruslení, slouží zimní stadion. Mimo sezónu poskytuje zázemí pro in-line aktivity (bruslení, hokej). Nechybí zde ani fotbalový stadion či sportovní hala sloužící pro halové sporty jako jsou např. basketbal, florbal, futsal, házená, gymnastika a další. K dalším sportovištím patří volně přístupný skatepark a dětské dopravní hřiště, které je zaměřeno na dopravní výchovu školáků. V odpoledních hodinách je hřiště přístupné pro veřejnost. Velkým lákadlem jsou čtyřkolky a minibike. Během roku se v Chrudimi koná řada kulturních, společenských a sportovních akcí. Akce mají regionální či celorepublikový význam. Následující přehled uvádí ty nejvýznamnější:  Athény východních Čech – festival klasické hudby nejen pro mladé  Loutkářská Chrudim – přehlídka amatérského loutkářství  Salvátorská pouť  Rallye Železné hory – automobilové závody 24

 MTB Maraton Manitou Železné hory – cyklistické závody  Obžínky – folklórní festival, trh lidových řemesel  Loutkářský víkend  Stříbrná neděle v Muzeu – prodejní akce vánočních dárků v prostorách Muzea [17, 18]

5 Městská památková zóna Chrudim Chrudim je možné označit jako jednu z největších a zároveň nejhodnotnějších městských památkových zón východních Čech. V roce 1990 bylo vyhlášeno historické jádro za městskou památkovou zónu. Město má zachovalý středověký ráz s památkově významnou zástavbou s původními hradbami. Rozloha památkové zóny činí 52 ha a nachází se zde celkem 98 nemovitostí, které jsou zapsané v seznamu nemovitých kulturních památek. 60 z nich je ve vlastnictví města. V roce 1995 se město zapojilo do Programu regenerace městských památkových rezervací a zón. Projekt se uskutečňuje na základě schválené koncepce. [19, 20] 1. Wiesnerův dům (kulturní památka) Masarykovo náměstí čp. 55. První písemná zmínka pochází z roku 1599, kdy dům vlastnil Eustach Landek z Trauensteinu. Sídlilo zde mnoho šlechtických rodin, podle kterých byl objekt také pojmenován jako např. Kuchynkovský či Wiesnerův dům a Neuperský dvůr. V období pruské okupace Chrudimě v roce 1742 zde bydlel král Fridrich II. Veliký. Roku 1871 zakoupil dům továrník František Wiesner. Podle plánu stavby Františka Schmoranze ml. jej nechal Wiesner přestavět do dnešní klasicistní podoby. Průčelí domu zdobí mramorová socha Adama od Edmunda Hellmera a nástěnná malba sv. Anny Samatřetí. V současné době je objekt využíván pro soukromou lékařskou praxi, lékárnu a v části budovy je restaurace Neuperský dvůr. (Kobetič, Pavlík, Šulc, 2005, s. 106), [21]

25

2. Komplex muzejních budov (kulturní památka) Široká ulice čp. 85 a čp. 86. Budovy byly postaveny podle návrhu pražského architekta Jana Vejrycha pro potřeby bývalého Průmyslového muzea pro východní Čechy v Chrudimi. Stavba budov byla započata v roce 1897 a dokončena byla o čtyři roky později. Komplex muzea tvoří dvě budovy, které slouží různým účelům. Novorenesanční budova byla zpřístupněná 2. prosince 1898. Tato budova slouží k muzejním účelům. Zvenku ji zdobí sochy Vlast a Práce od profesora Antonína Poppa. Interiér objektu vyzdobil malíř Theodor Hilšer. Novobarokní budova byla slavnostně otevřena dne 19. května 1901. Budova má dva velké sály, restauraci, vinárnu a další prostory, slouží pro společenské účely. Nachází se zde městské kulturní středisko Chrudimská beseda, Kabinet exlibris Památníku národního písemnictví v Praze. Nad průčelním štítem budovy stojí socha bohyně Pallas Athény od Antonína Poppa. (Kobetič, Pavlík, Šulc, 2005, s. 100) 3. Koželužský mlýn – Soukenická valcha Ulice Československých partyzánů čp. 4. „Původní soukenická valcha byla po husitských válkách spojena s nově přistavěným mlýnem, o němž se výslovně hovoří roku 1459. Pokud byl malý stav vody, dostávala přednost valcha a mlýn stál. Přízvisko ,,Koželužský" dostal mlýn někdy na počátku 18. století podle nedaleké stoupy na tlučení třísla pro koželuhy. Jméno Polívkův obdržel pro změnu podle Eduarda Polívky, který jej koupil v roce 1900 a zřídil zde též pilu a krupařství. V roce 1932 objekt částečně vyhořel, ale ještě roku 1951 jej provozoval nájemce František Plecháček. Po zrušení mlýna sloužila budova např. okresnímu plemenářskému středisku, po restituci ji zakoupil soukromý majitel, který v roce 2003 provedl přestavbu pro komerční účely. V okolí objektu lze shlédnout výsledky velkorysého programu regenerace původem středověkého náhonu.“ [19] 4. Rodný dům Josefa Ressela (kulturní památka) Široká ulice čp. 124. V tomto místě se narodil a strávil zde své dětství Josef Ressel, vynálezce lodního šroubu. [19]

26

5. Khomovský dům (kulturní památka) Resselovo náměstí čp. 112. Dvoupatrový rozsáhlý dům s barokní fasádou byl postaven před rokem 1546. Na štítě do náměstí je umístěna kamenná socha madony. Dům projektoval a stavěl chrudimský František Kočí. Součástí domu jsou také rozsáhlé sklepy vedoucí až pod náměstí. Kamenný portál s dvěma polosloupy má uprostřed znak Českého království. „Portál je podle zvyků středověkých stavitelů ozdoben těmito latinskými nápisy. „Vive deo et proximitati cogitans eternitatem“ /Žij bohu a bližním uvažuje o věčnosti/ „Ora et labora et Deus providebit“ /Modli se a pracuj a Bůh se postará/ „Quid valet hic mundus, Quit gloria, quidve triumphus, post miserum funus pulvis et umbra sumus“ /Za co stojí tento svět, sláva a triumf, po ubohém pohřbu jsme jen prach a stín/ „Si custodieris omnia mandata Domini Dei, tu benedictus eris ingrediens et egradiens“ /Budeš-li ostříhat všechny příkazy Pána Boha, budeš požehnán vcházeje i vycházeje/ (Slejška Ivan, 1998, s. 54 – 55) Objekt je pojmenován podle rodiny Khomovy, která ho získala sňatkem v roce 1868. Dům má také pohnutou minulost, například roku 1588 zde blesk zabil jeho majitele. V roce 1910 se ve sklepě stal výbuch, který nepřežili dva lidé. V současné době se v přízemí domu nachází masna. [19] 6. Stará radnice (kulturní památka) Resselovo náměstí čp. 1. Radnice se nachází na hlavním náměstí již od první poloviny 15. století. Okolo roku 1560 byla provedena velká renesanční přestavba, jejíž součástí byla výroba latinského nápisu v přízemí „Tento dům nenávidí nepravost, miluje mír, trestá zločiny, zachovává práva, ctí počestné.“ Přestavba také rozšířila budovu radnice zaklenutím Fortenské ulice, která vede k Pardubické fortně. Z doby gotiky pochází klenuté sklepy, kde se provádělo útrpné právo a ukládala se zde privilegia města. V roce 1641 město zasáhl požár a radnice vyhořela. V roce 1720 radnice dostala dnešní barokní fasádu. V roce 1763 byla provedena rekonstrukce radniční věže se zvonem, který ohlašoval královské patenty. Při požáru okolních domů v roce 1806 radnice znovu vyhořela. Oprava byla provedena podle chrudimského stavitele Jindřicha Hausknechta. Po stranách věže jsou umístěny dvě sochy Spravedlnost a Láska od hrochovotýneckého sochaře Karla Devotyho.

27

V roce 1895 byly na věži nainstalovány hodiny od chrudimského hodináře Prokopa Kozlanského. Dnešní podoba radnice jednoposchoďová budova se symetrickým průčelím. Hlavní vstup do budovy lemuje barokní portál. Vedle dveří je umístěna délková míra – chrudimský loket. Objekt Staré radnice byl v minulosti využíván k mnoha různým účelům, např. zde byl městský archiv, mučírna, okresní soud, policejní úřad, sklad střelného prachu či vyšívačská škola. V současné době je zde umístěno informační centrum a městská policie. (Kobetič, Pavlík, Šulc, 2005, s. 173 – 174) 7. Pardubická fortna a Ceregettiho dům (kulturní památka) Fortenská ulice čp. 43. Vznik domu spadá do 14. století. „Vedle domu byla zřízena v 15. století branka pro pěší tzv. Pardubická fortna (poprvé se zmiňuje v roce 1459 jako „stará fortna“), doplněná z vnější strany barbakanem (dnes dům čp. 98).“ [19] V interiéru domu se nachází bohatě štukovaný strop a nástropní malby z 18. století. Pravděpodobně se jedná o práci malíře Josefa Ceregettiho a štukatéra Ignáce Ceregettiho. Jméno domu pochází od Josefa Antonína Ceregettiho, který ho zakoupil v roce 1712. V současné době je zde umístěn hotel Fortna. 8. Sloup Proměnění Páně s kašnou (kulturní památka) Resselovo náměstí. Pískovcový barokní sloup byl postaven v letech 1719 – 1732, jako poděkování Bohu za morové epidemie, které město překonalo v letech 1680 a 1713. Na jeho stavbě se podílela řada sochařů a kameníků např. italský sochař Giovanni Battista Bulla. V přípravné fázi bylo několik návrhů sloupu také od slavného architekta Giovanni Santiniho. Na stavbě sloupu se podíleli především dva chrudimští sochaři Jan Pavel Čechpauer a jeho pomocník z Kladska Ignác Rohrbach. „Na vrcholu sloupu se nachází Bůh Otec, nad Ježíšovou hlavou Duch svatý v podobě holubice.“ [19] Součástí sloupu je dvanáct protimorových postav a patroni tvořící světecký průvod. V letech 1842 – 1843, kdy probíhaly úpravy sloupu, byly kolem něho postaveny kašny. (Pavlík, 1997, s. 4 – 7) 9. Arciděkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie (kulturní památka) Resselovo náměstí. Kostel pochází ze 14. století a byl několikrát přestavován. V letech 1857 až 1880 se odehrála poslední větší úprava, kterou vedl městský architekt František Schmoranz starší. „Z této doby pochází zejména dvojice novogotických věží a průčelí budovy, které změnily do této doby barokní podobu zcela k nepoznání. Kostel je 28

trojlodní, s dlouhým presbytářem a několika přístavky. Vnitřní vybavení chrámu pochází z 15. až 20. století. Presbytář kostela je zajímavý tím, že byl vložen do hradištního valu a pozdější městské hradby. Krov této části kostela dle posledních dosavadních výzkumů pochází z období kolem roku 1338 a jde o středoevropský unikát. S tímto kostelem úzce souvisí kult obrazu sv. Salvátora.“ (Stručný průvodce 1 po chrudimských historických památkách) 10. Kapucínský klášter se zahradou a kostelem sv. Josefa (kulturní památka) Školní náměstí čp. 11. „Barokní kostel ze 17. století byl součástí kapucínského kláštera vybudovaného v letech 1656 až 1665. Jednolodní budova s loretánskou kaplí.“ Roku 1949 byl klášter zrušen a budova byla přestavěna. Ke klášteru se váže pověst o bezhlavém kapucínu. V současné době se zde nachází Muzeum barokních soch.“ (Stručný průvodce 1 po chrudimských historických památkách) 11. Bašta Prachárna (kulturní památka) Bašta někdy nazývaná jako Prachárna (také Práchovna) se nachází v severovýchodním nároží parkánové hradby. Historie bašty sahá do roku 1435, kdy byla postavena. Stavba je příkladem dochovaného opevnění, které sloužilo k obraně města pomocí střelných zbraní. V interiéru se nachází výstava o hradebním opevnění města. [22] 12. Kostel sv. Michaela (kulturní památka) Tyršovo náměstí. Pozdně gotický hřbitovní kostel byl postaven v letech 1519 – 1521. Jedná se o jednolodní stavbu, která se dochovala skoro v původní podobě. Vybavení kostela je z 16. až 18. století např. na hlavním oltáři je obraz sv. Michaela archanděla od Josefa Cereghettiho. Na venkovní straně kostela jsou umístěny náhrobníky z druhé poloviny 16. století a počátku 17. století. V roce 1881 byl zrušen hřbitov a změnil se na park. (David, Soukup, 2011, s. 81) 13. Novoměstská kašna (kulturní památka) Žižkovo náměstí. Kašna byla postavena v roce 1873 podle návrhu architekta Františka Schmoranze. Kolem kašny je kamenné zábradlí, na kterém stojí sedm soch (ve směru hodinových ručiček): Jan Nepomucký, Jiří, Jáchym, Panna Marie, Anna, Eustach a Vilém. Barokní sochy pochází z bývalého parapetu kostela Nanebevzetí Panny Marie. Autorem většiny soch je patrně chrudimský sochař J. P. Čechpauer. (Stručný průvodce 1 po chrudimských historických památkách) 29

14. Na Puši (kulturní památka) Žižkovo náměstí čp. 104. První zmínka o tomto objektu pochází z roku 1688. Zvláštností tohoto domu je, že byl přistavěn k hradbě chrudimského Nového města z 15. století. Součástí stavby je věž, která byla původně renesanční vodárna. Z vodárny čerpalo vodu město a poté také Kapucínský klášter. [19] 15. Náměstí U Vodárny Toto zákoutí města je pojmenováno podle tzv. Staré vodárny čp. 111. Vodárna vznikla v roce 1670. Byla spojena s vodárenskou věží Na Puši, ze které byly zásobeny dvě kašny ve městě i Kapucínský klášter. Klášter stál v tehdejší době za hradbami města. Barokní objekt prošel v roce 1852 přestavbou. Do současné novogotické podoby ho upravil František Schmoranz starší. V dnešní době zde můžeme najít repliku původního mlýnského kola či památkově chráněný klasicistní dům čp. 138. (Stručný průvodce 1 po chrudimských historických památkách) 16. Mydlářovský dům (kulturní památka) Břetislavova ulice čp. 74. Původně gotický dům nechal renesančně přebudovat v letech 1573 – 1576 chrudimský měšťan Matěj Mydlář, který pracoval jako mydlář a svíčkař. Třípatrový dům má v průčelí ve dvou poschodích loggii s pěti oblouky. Na zábradlí v prvním patře je figurální výzdoba. „Stojící figuríny představují zleva symboly zbožnosti, spravedlnosti, opatrnosti a síly, ležící figury personifikující mír, válku, lásku, poctivost a moc. Pod nimi je český nápis z knihy Janovy, kap. 4 verš 16!.: „Bůh láska jest, kdo přebývá v lásce, v Bohu přebývá a Bůh v niem. Leta Panie 1.5.7.3.“ s monogramem MM.“ [23] Sloupovou loggie zdobí na nosnících hlava šaška, vyobrazení býka, jelena a pár růží a písmena IHS (Jesus hominum Salvator – Ježíš lidí spasitel). Třetí galerie byla původně pískovcová s římsou a sochami, ale počátkem 19. století byla z bezpečnostních důvodů nahrazena dřevěnou. Rok po dokončení stavby (1577) nechal Matěj Mydlář dům svému synovi Danielovi. Právě za Danielova vlastnictví byly postaveny dvě věže. „První věž je pětiposchoďová s točitým schodištěm, v úrovni nad domem šestihranná se čtyřhrannými okny. Druhá věž, přistavěná z východní strany, přesahuje první a je zakončena tvarem minaretu s osmi malými okny.“ [23] Věže byly postaveny do konce 16. století. Jejich účel není přesně znám, ale podle toho jak byly nazývány „hvězdárnou“ je pravděpodobné, že 30

sloužily k hvězdářským pozorováním. Posledním držitelem domu byla Marie Kozlanská, která dům odkázala obci v roce 1952. Od 2. července 1972 se zde nachází Muzeum loutkářských kultur. [23] 17. Rozvodovský dům (kulturní památka) Resselovo náměstí čp. 76. První písemná zmínka o objektu pochází z roku 1592. Dům se jmenuje podle Františka Rozvody, který ho zakoupil v roce 1787. Měšťanský dům má gotické jádro. V interiéru objektu je řada prvků z doby renesance. Empírová fasáda domu je zdobena alegorickými náměty a figurální výzdobou např. roční období, svatý Florián nebo hlavy imperátorů. Současná podoba domu pochází z přelomu 18. a 19. století. V přízemí se nachází pizzerie. (Stručný průvodce 1 po chrudimských historických památkách) 18. Rodný dům Jana Nepomuka Štěpánka (kulturní památka) Štěpánkova ulice čp. 89. Měšťanský dům byl původně gotický. V době renesance byl přebudován a později získal klasicistní fasádu. Na domě je umístěna pamětní deska, která byla odlita v chrudimské továrně Františka Wiesnera podle projektu sochaře Jindřicha Čapka. Deska byla slavnostně odkryta 5. října 1879 za pomoci Spolku divadelních ochotníků. (Stručný průvodce 1 po chrudimských historických památkách) 19. Tmavá fortna Tmavá fortna pochází z roku 1439, kdy se také uvádí jako „Nová“. Místními obyvateli nazývaná jako tzv. Myší díra. Úzký klenutý průchod je 27,5 metru dlouhý. V minulosti byl průchod chráněn třemi pevnými dveřmi okovanými železem a mohl zde projít pouze jeden člověk. Dnešní podobu získala Myší díra v roce 1841, kdy byla opravena, rozšířena a byly k ní připojeny kamenné schody. (Stručný průvodce 1 po chrudimských historických památkách) 20. Empírový dům – Labore et Favore (kulturní památka) Koželužská ulice čp. 106. První písemná zmínka pochází z roku 1649. Roku 1797 dům koupil Šebestián František Vencl a založil zde továrnu. Ta sloužila na zpracování bavlny. Pravděpodobně z této doby pochází empírová podoba stavby, která má hojně zdobený tympanon s nápisem „Labore et Favore“ (prací a přízní). (Stručný průvodce 1 po chrudimských historických památkách) 31

21. Divadlo Karla Pippicha (kulturní památka) Ulice Československých partyzánů čp. 6. Městské divadlo bylo postaveno v letech 1931 – 1934 ve stylu konstruktivismu. Projektant divadla byl pražský architekt Jindřich Freiwald. Slavnostní otevření divadla bylo 18. února 1934 operou Bedřicha Smetany Libuše v podání chrudimských ochotníků. V průčelí divadla je kopie sochy múzy komedie Thálie od pražského architekta Josefa Matějů. Originál sochy je umístěn před Základní uměleckou školou. V budově je umístěna výstavní síň, kde jsou různé expozice. Divadlo je pojmenováno podle Karla Pippicha. Za socialismu neslo divadlo název podle Zdeňka Nejedlého a po listopadu 1989 dostalo zpět původní jméno. (Stručný průvodce 1 po chrudimských historických památkách), [19] 22. Kostel sv. Kateřiny (kulturní památka) Havlíčkova ulice. Trojlodní gotický kostel pochází ze 14. století. V první polovině 16. století došlo k jeho velké přestavbě. V roce 1850 vypukl rozsáhlý požár, který zasáhl celé Kateřinské a část Jánského předměstí. Následná oprava dala kostelu dnešní podobu. Kostel má pětiboký uzavřený presbytář a na boční straně stojí věž. Vybavení kostela pochází z 15. až 19. století. U kostela se v minulosti nacházel špitál a krytý dřevěný most. V současnosti je zde kamenný most, na kterém jsou umístěny dvě barokní pískovcové sochy (sv. Václav a sv. Jan Nepomucký). Stručný průvodce 1 po chrudimských historických památkách), [24] 23. Kotěrova vila Fibichova ulice čp. 27. Vila je postavena v secesním stylu. Autorství stavby bylo dlouhou dobu připisováno slavnému architektovi Janu Kotěrovi, podle kterého je vila pojmenována. Ve skutečnosti je však autorem jeden z jeho prvních žáků pražské Uměleckoprůmyslové školy Jan Šachl. Stavitelem byl poté Filip Trdlica. Vila byla postavena na objednávku manželů Sýkorových v roce 1907. [19]

32

Praktická část V této části práce se budu zabývat vytvořením nových tematických tras po památkové zóně v Chrudimi. Nejprve se zaměřím na zhodnocení současného stavu turistických tras, které se zde nachází. Poté vytvořím nové trasy, které již budou tematicky zaměřeny. U každé trasy bude mapa, časový harmonogram, podrobný popis památek a možnost občerstvení.

8 Nové tematické trasy 8. 1 Současný stav Abych mohla správně zhodnotit současný stav ve městě, navštívila jsem zdejší informační centrum, které se nachází ve Staré radnici na Resselově náměstí. Informační centrum poskytuje velké množství služeb zejména v oblasti turistické, kulturní, dopravní, společenské a sportovní akce, ubytovací a stravovací kapacity a v dalších oblastech. Kromě těchto služeb zajišťuje také prodej upomínkových předmětů, předprodej vstupenek, průvodcovské služby po Chrudimi a další. V informačním centru jsem získala všechny potřebné podklady. V současné době se ve městě nachází jedna městská turistická trasa, která je dlouhá 11 km. Trasa začíná i končí na Resselově náměstí u informačního centra a může být rozdělena na dvě části. Městská trasa obsahuje většinu památek ve městě a není nijak tematicky upravena. Dále se zde nachází dva bezbariérové okruhy. Horní okruh začíná u Staré radnice a končí u lékárny u Zlaté Koruny. Dolní okruh vede od vodního náhonu u divadla a končí u regionálního muzea. Městem prochází také naučná stezka tzv. Modrá osa, která vede proti proudu revitalizovaného středověkého náhonu. Stezka má celkem devět zastavení. U každého zastavení se nachází informační tabule, která popisuje faunu a flóru, historii města a památná místa. Modrá osa začíná u regionálního muzea a končí u zimního stadionu. Informační centrum tedy nenabízí žádné trasy, které by byly nějakým způsobem specifikovány nebo segmentovány. Je zde pouze jedna městská trasa, dva okruhy a jedna naučná stezka. 33

8. 2 Nové typy tras Nové tematické trasy jsem rozčlenila podle svého uvážení do 4 skupin. První trasa je tematicky zaměřená na chrudimské pověsti a legendy. Podle mého názoru je město Chrudim velmi opředené různými pověstmi a legendami a bylo by škoda, kdyby se na ně zapomnělo. Druhá trasa nese název Chrudimští rodáci a významné osobnosti. Trasa je zaměřena na ty osobnosti, které se v tomto městě narodili nebo ho významným způsobem ovlivnili. Poslední dvě trasy jsou rozděleny podle segmentu turistů. Jako první segment jsem vybrala rodiny s dětmi. Chrudim je město, kde se koná spousta různých akcí a je zde mnoho vhodných míst, které mohou navštívit právě rodiny. Jako druhý segment jsem zvolila seniory, protože v dnešní době dochází k velkému nárůstu počtu cestujících seniorů.

8. 2. 1 Chrudimské pověsti a legendy Začátek trasy:

Resselovo náměstí

Konec trasy:

Resselovo náměstí

Délka trasy:

2,62 km

Průběh trasy Resselovo náměstí – Komenského ulice – Park na Školním náměstí – Školní náměstí – Široká ulice – Hradební ulice – Všehrdovo náměstí – Filištínská ulice – Kollárova ulice – Široká ulice – Čs. partyzánů – Soukenická ulice – Havlíčkova ulice – Palackého třída – Úzká ulice – Koželužská ulice – Na Sádkách – Na Kopanici – Žižkovo náměstí – Břetislavova ulice – Resselovo náměstí

34

Tabulka 2 Časový harmonogram trasy 1

Místo

Čas

Resselovo náměstí

09:00-09:40

Park na Školním náměstí

09:50-10:00

Vzdálenost mezi místy

Program Prohlídka kostela Nanebevzetí Panny Marie - obraz sv. Salvátora, strašidla v kostele

180 m

Modestinův dům - pověst o Hyksovu peklu

Školní náměstí

10:05-11:00

70 m

Kapucínský klášter - pověst o bezhlavém kapucínovi, zjevení v klášteře

Všehrdovo náměstí

11:10-11:20

150 m

Dominikánský klášter - pověst o pokladu

Široká ulice

11:30-11:40

280 m

Měšťanský dům čp. 127 - strašidla

Palackého třída

12:30-12:45

1 020 m

Měšťanský dům čp. 66 - krvavá čísla

Na Sádkách

13:10-13:20

530 m

Dům pod Slepičími schody – pověst o ohnivém psu

Břetislavova ulice

13:35-14:00

360 m

Mydlářovský dům - pověst o katu Mydlářovi

Resselovo náměstí

14:05

30 m

Zajímavosti na trase 1) Legenda o obrazu sv. Salvátora Obraz Spasitele (Salvátora) byl namalován na lipové desce německým malířem Lucasem Cranachem a dostal se až do soukromých sbírek pražského císaře Rudolfa II. Odtud byl na konci třicetileté války (26. 7. 1648) ukraden rabující švédskou armádou. Z vozu, který odvážel švédskou kořist, vypadl obraz na zem. Zde si ho všiml sklepník hostince „U černé růže“, který ho prodal tajemníkovi košumberského pána Ferdinanda Viléma Slavaty. Slavatův tajemník se při cestě zpět zastavil v Chrudimi u svého přítele

35

Jana Pfeiffera, kde se těžce roznemohl a zemřel. Ještě před smrtí však obraz odkázal svému příteli, který měl obraz sv. Salvátora ve velké úctě. Při svých taženích nevynechala švédská vojska ani Chrudim. Před dalším vpádem vojsk uprchlo z města mnoho občanů. Mezi nimi byl i Pfeiffer s rodinou. Dům přenechal na starost své služebné Dorotě Skákalíkové. Zanedlouho poté se do jeho domu nastěhovali čtyři švédští vojáci. Aby si zkrátili dlouhou chvíli, začali hrát v kostky. Když už neměli o co hrát, sundali obraz ze zdi a hráli o něj. Hráčům však padala stále stejná čísla, až se jeden z nich rozzuřil a obraz probodl dýkou. Další po obraze mrštil konvicí a také obraz na povrchu pořezali. V místech ran začala vytékat červená krev. Zmatení vojáci přestali ve svém počínání a statečná Dorota obraz ukryla. Po návratu pana Pfeiffera mu služebná vše převyprávěla. Pfeiffer nechal obraz přemalovat, ale krev se na něm vždy objevila znovu. Před svou smrtí obraz odkázal církvi. V Praze byl obraz prohlášen za zázračný. Na konec byl umístěn v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi. K zázračnému obrazu se poté konaly slavné poutě a procesí, především v dobách morových epidemií. (Charvát Jiří, 1991, s. 281 – 283) Otvírací doba kostela Nanebevzetí Panny Marie červen – září

Út – Pá

10:00 – 12:00

So – Ne

12:30 – 17:00 12:00 – 17:00

(prohlídky mohou být samostatně nebo s průvodcem) 2) Strašidlo v kostele Nanebevzetí Panny Marie Kdysi dávno si kostelník všiml, že kostel bývá v noci velmi jasně osvětlen. Když se to opakovalo již po několikáté, řekl o tom děkanovi. Další noc se spolu vydali do osvětleného kostela, kde u hlavního oltáře viděli klečící bílou postavu, která se modlí. Děkan s kostelníkem se také pomodlili a odešli. Zjevení se poté již neopakovalo. Prý se jednalo o ducha Václava Samuela Hataše, který byl chrudimský děkan a zakladatel salvátorského kultu. (Charvát Jiří, 1991, s. 286) 3) Pověst o Hyksovu peklu Kdysi dávno prý vedla tajná chodba z dnes již zaniklého Modestinova domu, který se nacházel v parčíku u kostela Nanebevzetí Panny Marie, do luk na Pumberkách. Luka patřila ke Kalousovskému mlýnu, který vlastnil mlynář Jan Netřebal. Mlynář se zadlužil u majitele Modestinova domu pana Hyksy. Hyksovi se luka velmi zalíbila a tak se jich 36

rozhodl zmocnit úhradou mlynářova dluhu. Na smrtelné posteli proklel mlynář Hyksu, který ho připravil o louku. Hyksa poté ztratil veškerý svůj majetek a zbyla mu jen louka, která se mu stala peklem. Po smrti se zjevoval jako ďábel na louce, kde velmi křičel a naříkal. Louka tak dostala název „Hyksovo peklo“. (Charvát Jiří, 1991, s. 288) 4) Pověst o bezhlavém kapucínovi Bezhlavý kapucín patří mezi nejslavnější chrudimská strašidla. Podle pověsti v roce 1656 vstoupil do místního kapucínského kláštera mládenec, který přijal klášterní jméno Fortunát. Což v překladu znamená štěstím obdařený. Fortunát se zamiloval do paní Voršily, manželky řezníka Petra Myslivečka. Jednou, když se řezník vracel domů, spatřil oknem Fortunáta, který klečí před paní Voršilou a vyznává jí své city. Žárlivý řezník vstoupil do místnosti a usekl mu hlavu. Tu odhodil do řeky a tělo odnesl na „kapucínské“ valy a sám se pak udal. Fortunát byl pohřben v klášterní kryptě, ale ani po smrti nenalezl pokoje. Čas od času se zjevoval na valech především, když klášteru hrozilo nějaké nebezpečí či pohroma. V roce 1698 se zjevil bezhlavý kapucín a druhý den nato spadl klášterní zřízenec do studny a utopil se. V roce 1746 ho spatřil ředitel městských úřadů Josef Melhart, když se vracel domů z hospody Na Trávníčku. Druhý den vypukl v klášteře požár. Poslední zjevení bylo v sobotu 14. května 1827, kdy jej viděl úředník Horreus. Další den se propadla podlaha klášterního refektáře. Jen zázrakem se nikomu nic nestalo, kromě lehkých pohmožděnin. (Charvát Jiří, 1991, s. 285 – 286) Otvírací doba a vstupné – viz Muzeum barokních soch 5) Zjevení v kapucínském klášteře Bezhlavý kapucín však není jediné zjevení, které zde bylo. Jeden z mnichů zde byl prý údajně pohřben zaživa. Mělo se za to, že je již mrtvý. Ale bylo to jen zdánlivé. Obživl, nemohl se však dostat ven a tak znovu zemřel. Proto nenalezl v kryptě pokoj a zjevoval se v prostorách kláštera. Jednoho dne prý velmi vystrašil mnicha Reginalda. Po této příhodě byla cela vystrašeného kapucína vysvěcena a strašení přestalo. (Charvát Jiří, 1991, s. 286)

37

6) Pověst o klášterním pokladu Dominikánský klášter se pravděpodobně nacházel na dnešním Všehrdově náměstí. Povídá se, že v klášterním kostele bylo dvanáct stříbrných soch apoštolů a jedna zlatá socha Ježíše Krista, vše v životní velikosti. Apoštolové měli oči ze zlata a Kristus z diamantů. Ze strachu před zničením či znesvěcením soch, je mniši zakopali na tajné místo v dubnu roku 1421, těsně před tím než husité ovládli Chrudim. Podle pověsti může být poklad skryt na jednom z těchto míst. Na zahradě domu čp. 43, který se nacházel v blízkosti kláštera. Majitelé domu si prý vymohli při smluvním převodu vlastnictví k zahradě podíl na případném nálezu soch. Dalším místem, kde by mohl být poklad ukryt, byla Prachárna. V tomto objektu bylo i úředně pátráno. Našli se zde zasypané schody, které vedly někam dolů. Nenašlo se však dostatek peněz, aby byly sutiny odstraněny a zadarmo nikdo pracovat nechtěl. Posledním místem je prý náměstí Josefa Ressela. Je to na místě, kam padne stín vrcholku kostelní věže přesně ve tři hodiny odpoledne. Není však známo, o kterou věž se jedná a v který den roku se měl stín sledovat. Věže byly od té doby několikrát upravovány. A klášterní poklad nebyl dosud nikdy nalezen. (Charvát Jiří, 1991, s. 86 – 87) 7) Strašidla v Široké ulici Z měšťanských domů byl nejvíce hrozivý dům čp. 127 v Široké ulici, dnešní obchodní dům Mája. Pověsti vypráví, že se zde zjevovaly krvavé postavy na chodbách, ohnivé hlavy zírající ze sklepa nahoru a obludy prohánějící se po místnostech. Velmi udivený byl cizí host, který se večer vracel z hospody domů, a spatřil dole rakev kolem, které stály hořící svíčky. Myslel si, že zde někdo zemřel. Když však přišel nahoru, zjistil, že se zde pořádá domácí ples a rakev byla jen mámením pekla. V ulici před domem se prý také odehrávaly strašidelné věci. Jednou v noci zde zastavil kočár, řízený obrovským kozlem s velkým ohnivým jazykem. Z kočáru vystoupili dva čerti, kteří zamířili přímo do domu. V druhé polovině 19. století přijela do Chrudimi kočovná divadelní společnost Pavla Švandy ze Semčic. V tomto domě se ubytovala Eliška Pechová s rodinou, ale na pobyt nevzpomínala příliš šťastně. V noci byly slyšet různé tajemné zvuky např. střelná rána, pobíhání po zemi a další. Jednou, když je zase vzbudila střelná rána, spatřili ve světle

38

měsíčního svitu ženu, která byla zahalena do bílého závoje. Tyto útrapy již rodina nechtěla dále snášet a tak se odstěhovala. (Charvát Jiří, 1991, s. 286 – 287) 8) Krvavá čísla Ďábel se zjevil v domě Doroty Kvapilové čp. 66. V noci ji kratiknotem ustřihl nos a na zeď jím napsal tato čísla: 7, 17, 77 a 87. Když se vyděšená žena ráno vzbudila, zjistila, že má nos v pořádku a nic se jí nestalo, ale krvavá čísla byla stále na zdi. Dorota tyto čísla vsadila a v loterii vyhrála velkou sumu peněz 7 000 zlatých. Výhra jí však mnoho štěstí nepřinesla. Dorota začala žít velmi rozhazovačně a utratila nejen všechny své peníze, ale prodala i stavení a zemřela v chudobě. (Charvát Jiří, 1991, s. 287) 9) Pověst o ohnivém psu Pod Slepičími schody bydlel v domě se svými třemi dcerami punčochář Adam Moučka. Byl již nemocný, ale dcery se nemohly dočkat, kdy otec zemře. Podaly mu tedy otrávené jídlo z hub. Nemocnému otci však spadla miska s jídlem na zem, kde ji sežral jejich velký černý pes, který poté zemřel. Punčochář poznal, co na něho připravily jeho dcery a proklel je. Velký černý pes pak v ohnivé podobě hlídal dům a vyhnal každého, kdo zde chtěl bydlet. Ohnivý pes se zjevoval vždy o půlnoci pod okny domu, kde vyl. (Charvát Jiří, 1991, s. 287) 10) Pověst o katu Mydlářovi Podle románu Josefa Svátka Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze je s Chrudimí spojováno narození a mládí Jana Mydláře. V roce 1572 se chrudimskému městskému písaři narodil syn Jan. Jan byl velmi výjimečný člověk, studoval na pražské univerzitě medicínu. Katem se stal kvůli nešťastné a neopětované lásce. Jan byl zamilovaný do Dorotky, dcery jeho strýce Matěje Mydláře, který byl konšelem v Chrudimi. Dorotka však jeho lásku neopětovala. Provdala se za mlynáře Vaňuru, kterého poté otrávila za pomoci tří čarodějnic. Za tento čin byla odsouzena a měla být pohřbena zaživa. Když se o tom dozvěděl Jan, ihned se vrátil z Prahy do Chrudimi. Zde navštívil chrudimského kata Záviše Matěhu. Ve snaze zachránit Dorotku před smrtí vstoupil do katových služeb, stal se z něho katův pacholek. Svoji milou se mu zachránit nepovedlo a on tak zůstal ve službách kata Matěhy. Jan Mydlář byl pracovitý, svědomitý a velmi vzdělaný, což mu brzy umožnilo stát se prvním katovským pomocníkem, který měl v budoucnosti sám vykonávat toto povolání. 39

Když už Chrudim začala být Mydlářovi malá, vybral si ho jako svého nástupce pražský kat Václav Jaroš. Jaroš ho učil, jak správně má vykonávat své katovské řemeslo a brával ho i na cesty k popravám do měst, kde neměli svého kata. Při jedné z takovýchto cest poznal Jan dceru slánského kata Bětušku, svoji pozdější manželku. Po smrti Václava Jaroše převzal Jan Mydlář jeho katovnu a zanedlouho se z něho stal staroměstský mistr popravčí. Mistr Jan byl také vykonavatelem rozsudku nad 27 českými pány 21. června 1621 na Staroměstském náměstí v Praze. Pravděpodobně jeden z nejznámějších českých katů zemřel 14. března 1664. Pokud se chcete aspoň trochu vrátit do doby Jana Mydláře, můžete navštívit stylovou restauraci U kata Mydláře, která nabízí příjemné posezení v historickém prostředí. [25] Otvírací doba a vstupné viz Muzeum loutkářských kultur Mapa 1Trasa č. 1 Chrudimské pověsti a legendy

Měřítko 1 : 12 000 Možnost občerstvení Pizzerie Balustráda, Restaurace Kateřina, Kokrmekáč, Rychlé občerstvení MM, Restaurace Fortna, Restaurant Krmelec, Cukrárna Alena, Café bar Grýn, Kavárna U Náhonu, … 40

8. 2. 2 Chrudimští rodáci a významné osobnosti Začátek trasy:

Novoměstská ulice

Konec trasy:

Štěpánkova ulice

Délka trasy:

2, 78 km

Průběh trasy Novoměstská ulice – Sladkovského ulice – Zieglerovy sady – Tyršovo náměstí – Školní náměstí – Park na Školním náměstí – Žižkovo náměstí – Břetislavova ulice – Resselovo náměstí – Široká ulice – Hradební ulice – Všehrdovo náměstí – Filištínská ulice – Fortenská ulice – Široká ulice – Masarykovo náměstí – Husova ulice – Čs. partyzánů – Soukenická ulice – Tmavá fortna („Myší díra“) – Štěpánkova ulice Tabulka 3 Časový harmonogram trasy 2

Místo

Čas

Vzdálenost mezi místy

Program

Novoměstská ulice

09:00-09:20

Zieglerovy sady

09:40-09:50

680 m

Kostel sv. Michaela - pamětní deska J. L. Zieglera

Tyršovo náměstí

09:55-10:05

110 m

Sokolovna - pamětní deska JUDr. Karla Pippicha

Žižkovo náměstí

10:15-10:25

200 m

Socha knížete Břetislava I.

Resselovo náměstí

10:30-10:40

150 m

Sloup Proměnění páně - sochařské dílo J. P. Čechpaera a I. Rohrbacha

Všehrdovo náměstí

10:45-10:55

140 m

Pomník Viktorina Kornela ze Všehrd

Široká ulice

11:10-11:15

310 m

Rodný dům J. Ressela - čp. 124 pamětní deska

Široká ulice

11:20-11:25

180 m

Pomník vynálezce Josefa Ressela

Masarykovo náměstí

11:40-11:50

300 m

Wiesnerova vila (Neuperský dvůr)

Čs. partyzánů

12:05-12:15

420 m

Divadlo Karla Pippicha

Štěpánkova ulice

12:30-12:35

290 m

Rodný dům J. N. Štěpánka - čp. 89 pamětní deska

Hřbitov U Václava - Bohumil Benoni

41

Zajímavosti na trase 1) Bohumil Benoni Bohumil Benoni se narodil 25. února 1862 v Chrudimi. Studoval gymnázium a chrudimskou hospodářskou školu. Zpěv se učil u Jana Ludevíta Lukase. Poprvé se objevil 7. dubna 1883 v opeře „Faust a Markétka“ jako Valentin. Poté byl okamžitě přijat do opery Národního divadla se zpětnou platností od 1. dubna 1883. V Národním divadle byl velmi aktivní a působil zde až do svého odchodu 30. června 1912. Hostoval i v jiných pražských a mimopražských divadlech, kde si získal popularitu široké veřejnosti. V Národním divadle byla velká konkurence a tak se ze začátku jen těžko uplatňoval. Benoni však disponoval krásným, sytým, měkkým a zvučným barytonovým hlasem, díky kterému se zanedlouho prosadil. Benoni patřil mezi nejvýznamnější a nejlepší české barytonové zpěváky konce 19. a začátku 20. století. K jeho nejvýznamnějším rolím se řadí Jago (Otello), Eugen Oněgin, Figaro (Lazebník sevillský), Holanďan (Bludný Holanďan), Petruchio (Zkrocení zlé ženy) a další. Ani po odchodu z Národního divadla Benoni nezahálel, věnoval se výuce zpěvu a psal články do novin. Věnoval se také knižní tvorbě, vydal např. Mé vzpomínky a dojmy 1 (1917), Pěvecký brevíř (1919) a další. Jeho manželka byla herečka Národního divadla Hana Dumková. Benoni zemřel 10. února 1942 v Bělé pod Bezdězem a je pochován v rodné Chrudimi na hřbitově u sv. Václava. [27] 2) Josef Liboslav Ziegler Josef Liboslav Ziegler se narodil 10. července 1782 v Hradci Králové. V první polovině 19. století působil Ziegler jako jeden z nejvýznamnějších představitelů českého obrozeneckého hnutí ve východních Čechách. Ačkoli se narodil v Hradci Králové, své dětství prožil v Chrudimi. Ve třinácti letech z Chrudimi odešel. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové a v Praze na univerzitě vystudoval filozofii a teologii. Souběžně také sám studoval slovanské jazyky a účastnil se přednášek české řeči a literatury. Kněžské působení započal jako kaplan v Dobrušce, kde se seznámil s F. V. Hekem (známým jako F. L. Věk od Aloise Jiráska). V Českém Meziříčí a Dobřanech působil jako kněz. V Hradci Králové pracoval jako profesor bohoslovectví a seznámil se zde s řadou významných národních buditelů. V roce 1826 se vrací do Chrudimi jako děkan hlavního kostela a zůstává zde až do své smrti. V roce 1832 se stal Ziegler biskupským 42

vikářem a vrchním školním dozorcem na Chrudimsku. Ziegler zahájil vzdělávání učitelů v českém jazyce, historii a pedagogice. Překládal z latiny, psal články a vydával různé spisy a knihy. V roce 1842 vydal své největší dílo Mluvnici českou ku prospěchu školní mládeže. Redigoval zde také 12 ročníků pedagogického časopisu Přítel mládeže. Umírá 25. května roku 1846 v Chrudimi. Po Zieglerovy zbyla velmi cenná sbírka starých tisků a rukopisů. Část z nich je uložena v chrudimském Regionálním muzeu a druhá část patří podle přání Zieglera církvi. Josef Liboslav Ziegler je pravděpodobně pohřben v kostele sv. Michaela, kde má vedle vchodu do kostela umístěnu pamětní desku. Park kolem kostela nese na památku jeho jméno Zieglerovy sady. (Kobetič, Pavlík, Šulc, 2005, s. 214), [28] 3) Karel Pippich Karel Pippich se narodil 21. dubna 1849 ve Zlonicích u Slaného, jako první dítě manželů Pippichových. Dětství prožil v Chrudimi, kde také získal základní vzdělání. Poté odešel studovat do Prahy. Nejprve vystudoval gymnázium na Novém Městě (v Chrudimi bylo zřízeno až v roce 1863) a poté absolvoval právnickou fakultu na Karlově univerzitě. Po absolvování soudní praxe v Jičíně a v Praze se vrátil zpět do Chrudimi, kde působil jako advokát v otcově kanceláři. Po smrti otce v roce 1889 převzal jeho advokátní kancelář. Karel Pippich nezdědil po otci pouze profesi, ale také jeho umělecké sklony k hudbě, divadlu a literatuře. [26] Pippich velmi významně ovlivnil rozvoj chrudimského divadelnictví. Působil zde jako herec, režisér a ředitel spolku ochotníků. Zasadil se o uvádění nových her, jak českých tak zahraničních, podporoval hostující vystupování předních herců. Napsal několik divadelních her, básní i texty k písním. Obnovil činnost pěveckého spolku Slavoj a podporoval hudební život ve městě. Díky němu zde vystupovali známí umělci a koncertovali přední hudebníci. V průběhu svého života se také zabýval sokolskou činností. Plnil funkci starosty místního Sokola a starosty východočeské sokolské župy, která byla na jeho počest pojmenována Pippichovou. Ta mu také postavila pamětní desku. Pippich měl dobré organizační schopnosti a široký rozhled. Byl členem několika spolků. Zemřel 29. března 1921 na zápal plic. Na jeho počest po něm bylo nazváno chrudimské divadlo. (Kobetič, Pavlík, Šulc, 2005, s. 118 - 119), [26] 43

4) Břetislav I. Český kníže pocházel z rodu Přemyslovců. Narodil se pravděpodobně kolem roku 1002. Nemanželský syn knížete Oldřicha a Boženy, ženy neurozeného původu. V roce 1019 vládl Břetislav I. na Moravě, kterou získal jeho otec. Po Oldřichově smrti v roce 1034 se stal českým knížetem. Výboji do Slezska a Uher rozšiřoval český stát. Roku 1039 vtrhl do Polska a obsadil Hnězdno, odkud přivezl ostatky druhého pražského biskupa sv. Vojtěcha. Zde byla také vyhlášena tzv. Hnězdenská dekreta – nejstarší soubor českých zákonů. Břetislavova polská akce přerušila dobré vztahy s německou říší. V letech 1039 – 1041 vedl spor s Jindřichem III., který potom prohrál. Kníže Břetislav I. vstoupil také do dějin únosem své pozdější manželky Jitky Babenberské, dcery bavorského markraběte Jindřicha Schweinfurtského. S ní měl pět synů: Spytihněva II., Vratislava II., Konráda, Jaromíra a Otu. V roce 1054 vydal tzv. stařešinský zákon, podle kterého se panovníkem stal vždy nejstarší žijící Přemyslovec. Břetislav I. zemřel 10. ledna 1055 v Chrudimi, během vojenského tažení do Uher. Na Žižkově náměstí v Chrudimi stojí socha knížete Břetislava I. a je po něm také pojmenována jedna z ulic města. (Kobetič, Pavlík, Šulc, 2005, s. 17) 5) Jan Pavel Čechpauer Dodnes se přesně neví, kdy a kde se narodil Jan Pavel Čechpauer. Jeho život dokládají pouze kusé zprávy z posledních šestnácti let jeho života. Čechpauer se pravděpodobně učil sochařskému řemeslu u kutnohorského mistra Františka Martina Katterbauera, kde v roce 1710 pracoval jako tovaryš. V roce 1717 se usadil v Chrudimi, kde již také zůstal až do své smrti v roce 1725. J. P. Čechpauer zde založil sochařskou dílnu a pracoval na sloupu Proměnění Páně na hlavním chrudimském náměstí. Přesný podíl Čechpauera na sloupu je obtížně vymezitelný. „Čechpauerův podíl na sochařské výzdobě sousoší nebyl zřejmě příliš markantní a dle v podstatě shodných formálních znaků (řešení oděvu splývajícího vlastní vahou v neostrých často diagonálně kladených záhybech, vícenásobné překlady látkové drapérie na prsou, cípy plášťů přehnuté přes nohy aj.) mu jsou přiznávány pouze socha Panny Marie ve výklenku, socha Krista a vrcholová postava Boha Otce.“ (Kobetič, Pavlík, Šulc, 2005, s. 22)

44

K dalším jeho pracím v Chrudimi patří sochy Ecce homo a Panny Marie Bolestné vzniklé pravděpodobně okolo roku 1726. Tyto sochy jsou umístěny v parku u kostela sv. Michaela. Čechpauer ve svých pracích navazoval na pražské předbraunovské sochařství a do východních Čech přinesl dynamické prvky Matěje Václava Jäckela (pojetí figury a ztvárnění drapérie). Svým sochařským uměním položil tradici barokního sochařského umění v Chrudimi. (Kobetič, Pavlík, Šulc, 2005, s. 22) 6) Ignác Rohrbach Ignác Rohrbach se narodil pravděpodobně v roce 1691 v kladské Kaiserwalde (dnešní Lasówka). Rohrbach patřil k nejvýznamnějším východočeským sochařům 18. století. Ve svých pracích navazoval na Matyáše Bernarda Brauna. Po vyučení ve Slezsku patrně absolvoval pobyt v Itálii. V Čechách je jeho pobyt doložený v roce 1725 v Běstvině, kde vyřezal sochu sv. Jana Evangelisty a sousoší sv. Jana Nepomuckého v kapli na návsi. První zpráva o Rohrbachovi v Chrudimi pochází z roku 1726, kdy se oženil s vdovou po sochaři Janu Pavlu Čechpauerovi. Po něm převzal jeho sochařskou dílnu a dokončil rozpracované zakázky. Především šlo o sochařskou výzdobu sloupu Proměnění Páně a sochy pro parapet před hlavním kostelem. K dalším Rohrbachovým dílům v Chrudimi patří poprsí imperátorů a vázy, které jsou umístěny na portálech bran v parku Neuperského dvora. Rohrbach působil i mimo Chrudim např. vyzdobil kostel sv. Bartoloměje v Pardubicích dále pak kostely v Bohdanči, Hlinsku, Chrasti, Mikulovicích, Vraclavi aj. Ignác Rohrbach je pohřben v Chrudimi na hřbitově u kostela sv. Jana Křtitele. (Kobetič, Pavlík, Šulc, 2005, s. 152) 7) Viktorin Kornel ze Všehrd (1460 – 1520) Viktorin Kornel ze Všehrd byl humanista a právník. Narodil se kolem roku 1460 v rodině chrudimského řezníka Januška. Studoval na pražské artistické fakultě, kde získal titul mistra. V roce 1483 zde začal přednášet a v roce 1484 se stal děkanem pražské univerzity. Na univerzitě získal humanistické přízvisko Cornelius. Od roku 1487 působil jako úředník u zemských desek a později (v roce 1493) se stal místopísařem zemských desek. V roce 1492 byl povýšen do šlechtického stavu a obdržel erb a přídomek ze Všehrd. Byl stoupencem Jednoty bratrské, psal latinsky i česky, překládal antické texty. Nejznámějším jeho dílem byly Knihy devatery: O práviech, o súdiech i o dskách země české z roku 1497. Viktorín Kornel ze Všehrd zemřel 21. září 1520 v Praze na mor. (Kobetič, Pavlík, Šulc, 2005, s. 64), [5] 45

8) Josef Ressel (1793 – 1857) Celým jménem Josef Ludvík František Ressel byl český lesník, spisovatel a vynálezce. Narodil se 29. června 1793 v Chrudimi. Jeho otec byl Němec a matka Češka. Josef Ressel prožil v Chrudimi jen několik dětských let. Byl to velmi nadaný žák a roku 1809 ho přijali na dělostřeleckou školu v Českých Budějovicích. Důstojníkem se však nestal, protože byl tělesně slabý. Roku 1812 odešel do Vídně. V rakouském Mariabrunnu studoval na lesnické akademii. „Po jejím absolvování pracoval pro rakouský stát jako lesník na území dnešního Chorvatska a Slovinska v Kraňsku, kde se zasloužil o zalesnění krasové oblasti.“ [6] Roku 1821 byl přeložen do Terstu, kde se stal lesmistrem. Se jménem Josefa Ressela je spojena celá řada vynálezů např. lisovací válec, lis na víno a olej, válcový mlýn, přístroj na vyluhování barviv a další. Světový věhlas získal díky vynálezu lodního šroubu, který znamenal obrat v rozvoji námořní paroplavby. Svůj vynález vyzkoušel 4. srpna 1829 v Terstu na lodi Civetta. Josef Ressel zemřel 10. září 1857 na služební cestě v Lublani na malárii. [6] 9) František Wiesner František Wiesner se narodil v roce 1833 v Mladé Vožici na Táborsku. Pocházel z početné rodiny panského ovčáka, měl 12 sourozenců. Vyučil se zámečníkem v Libošově u Mělníka a poté vandroval po Čechách, kde se naučil různým řemeslům. František Wiesner do Chrudimi poprvé přichází v roce 1850 údajně se 40 krejcary v kapse. V této době pracoval u zámečníka Josefa Kálese a poté u mosazníka Josefa Solfingera. V roce 1853 se vydal do Pardubic za prací, kde byl zaměstnán u dráhy. Později odešel do Čáslavi, kde pracoval jako kotlář u pana Hyroše. V roce 1856 se vrátil do Chrudimi tentokráte již se 170 zlatými a založil zde svoji první dílnu na Kateřinském předměstí. Za deset let již měl majetek v hodnotě 30 000 zlatých a zaměstnával až deset dělníků. Na samém počátku dílna vyráběla čerpadla na vodu, později začala vyrábět stroje pro pivovary a lihovary. Ve druhé polovině šedesátých let 19. století začal vyrábět kompletní zařízení pro cukrovary. Dílna se začala postupně rozrůstat a v roce 1869 již měl na 60 dělníků. V tomtéž roce také za 12 000 zlatých zakoupil Neuperský dvůr, který si vybral za své sídlo. V polovině sedmdesátých let měl již František Wiesner 180 000 zlatých a mohl tak zakoupit cukrovar v Močovicích na Čáslavsku (1875) a v Libici u Poděbrad (1876).

46

František Wiesner byl jeden z nejvýznamnějších průmyslníků druhé poloviny 19. století v Chrudimi. Aktivně se účastnil zdejšího společenského života. Byl členem městské rady v letech 1873 – 1878. Podporoval zdejší spolky a přispíval na veřejné stavby např. na stavbu zdejšího gymnázia. V jeho okolí pak založil park. Značnou část peněz také vynaložil na opravu chrudimského kostela Nanebevzetí Panny Marie. Zemřel náhle 19. února 1880 na mozkovou cévní příhodu v době velkého rozkvětu své firmy. Je pohřben ve velkolepé hrobce na hřbitově u kostela sv. Kříže. (Kobetič, Pavlík, Šulc, 2005, s. 207) 10) Jan Nepomuk Štěpánek (1783 – 1844) Jan Nepomuk Štěpánek se narodil 19. května 1783 v Chrudimi. Byl to významný český dramatik, herec, režisér, překladatel, spisovatel a redaktor. V Praze studoval teologii, ale knězem se nestal. Jeho velkou láskou bylo divadlo, kde se zasloužil o rozvoj českého dramatu v době obrození. Zasloužil se o prosazení uvádění her v češtině o nedělích a svátcích ve Stavovském divadle. Zde také celá léta účinkoval jako herec, režisér a nakonec se stal i ředitelem. Štěpánek pro divadlo napsal, přeložil či upravil asi 131 různých dramatických prací. K jeho nejznámějším divadelním hrám patřily Čech a Němec (1816), Berounské koláče (1818), Pivovár v Sojkově (1823) a další. Divadelní hra Čech a Němec byla dlouhou dobu na programu divadla, protože se zde prolínaly české a německé dialogy, které přitáhly do hlediště i německou společnost. V dalším období svého života zastával novinářskou činnost, redigoval časopis Česká včela. Zemřel 12. února 1844 v Praze. (Kobetič, Pavlík, Šulc, 2005, s. 185)

47

Mapa 2 Trasa č. 2 Chrudimští rodáci a významné osobnosti

Měřítko 1 : 12 000 Možnosti občerstvení na trase: Restaurace Za Vodojemem, Restaurace Sport, V Mraveništi, Cukrárna Alena, Pizzerie Balustráda, Čajovna Luna, Restaurace Bohemia, Na Hradbách, …

48

8. 2. 3 Pro rodiny s dětmi Začátek trasy:

Školní náměstí

Konec trasy:

Koželužská ulice (V Průhonech)

Délka trasy:

1,94 km (2, 9 km)

Průběh trasy Školní náměstí (klášterní zahrady, prachárna) – Resselovo náměstí – Široká ulice – Čs. partyzánů – Štěpánkova ulice – Resselovo náměstí – Břetislavova ulice – Žižkovo náměstí – Široké schody – Náměstí U Vodárny – Havlíčkova ulice – Koželužská ulice – (můžete pokračovat do ulice V Průhonech – koupaliště) Tabulka 4 Časový harmonogram trasy 3

Vzdálenost mezi místy

Místo

Čas

Školní náměstí

09:00-09:30

Školní náměstí

09:35-09:45

80 m

Bašta Prachárna - městské opevnění

Resselovo náměstí

09:55-10:05

280 m

Sloup Proměnění páně

Široká ulice

10:15-11:15

350 m

Dům čp. 86 - Regionální muzeum

Čs. partyzánů

11:20-11:25

170 m

Koželužský mlýn

Čs. partyzánů

11:25-11:35

Čs. partyzánů

11:45-11:55

230 m

Hradby, tmavá fortna

Břetislavova ulice

12:05-13:30

180 m

Mydlářovský dům - muzeum loutkářských kultur

Žižkovo náměstí

13:35-13:45

80 m

Horní brána

Náměstí U Vodárny

13:55-14:10

180 m

Náměstí U Vodárny - stará vodárna

Havlíčkova ulice

14:15-14:25

110 m

Dům U Tuplovaného jelena

Koželužská ulice

14:35-14:40

280 m

Empírový dům

Program Klášterní zahrady

Chrudimský vodní náhon

49

Zajímavosti na trase 1) Klášterní zahrady Zahrady se nachází u městského opevnění nad řekou Chrudimkou v těsné blízkosti bývalého kapucínského kláštera. Po rozsáhlé rekonstrukci byly slavnostně otevřeny 1. května 2011. Zahrady lze rozdělit do tří částí. Je zde výrazná mlatová rovina – Plato, které je obklopeno klášterem. Plato představuje hlavní pobytovou část zahrad. Jsou zde prolézačky pro děti, hřiště na pétanque a parket pro hudební produkci. Další část zahrad tvoří renovovaný sad Štěpnice a růžová zahrada Rosárium. [30] Otvírací doba duben – říjen

6:00 – 22:00 hod

listopad – březen

8:00 – 19:00 hod

2) Bašta Prachárna Bašta někdy nazývaná jako Prachárna (také Práchovna) se nachází v severovýchodním nároží parkánové hradby. Historie bašty sahá do roku 1435, kdy byla postavena. Stavba je příkladem dochovaného opevnění, které sloužilo k obraně města pomocí střelných zbraní. V interiéru se nachází výstava o hradebním opevnění města. [22] Otvírací doba Pondělí – Pátek

9:00 – 15:00 hod (na objednávku)

3) Sloup Proměnění Páně s kašnou Pískovcový barokní sloup byl postaven v letech 1719 – 1732, jako poděkování Bohu za morové epidemie, které město překonalo v letech 1680 a 1713. Na jeho stavbě se podílela řada sochařů a kameníků např. italský sochař Giovanni Battista Bulla. V přípravné fázi bylo několik návrhů sloupu také od slavného architekta Giovanni Santiniho. Na stavbě sloupu se podíleli především dva chrudimští sochaři Jan Pavel Čechpauer a jeho pomocník z Kladska Ignác Rohrbach. „Na vrcholu sloupu se nachází Bůh Otec, nad Ježíšovou hlavou Duch svatý v podobě holubice.“ [19] Součástí sloupu je dvanáct protimorových postav a patroni tvořící světecký průvod. V letech 1842 – 1843, kdy probíhaly úpravy sloupu, byly kolem něho postaveny kašny. (Pavlík, 1997, s. 4 – 7)

50

4) Regionální muzeum [31] Regionální muzeum v Chrudimi vzniklo v roce 1892 jako Průmyslové muzeum pro východní Čechy. Muzeum se nachází v novorenesanční budově z let 1897 – 1898 v Široké ulici. Muzeum má rozsáhlé sbírkové fondy z oblasti regionální vlastivědy, přírodních věd a výtvarného umění. Pro návštěvníky jsou zde připraveny tři stálé expozice a v průběhu roku vždy několik krátkodobých výstav. Muzeum také zajišťuje výukové programy pro školy, organizuje přednášky a vydává různé publikace jako např. Chrudimské vlastivědné listy či Chrudimský vlastivědný sborník. Stálé expozice Mozaika z dějin regionu – poutavě zachycuje dějiny města Chrudim. V průběhu prohlídky se návštěvník přímo přenese do daného období či situace. Prohlídka zachycuje dvanáct scén z historie města i chrudimského regionu např. život ve středověkém městě, legenda o zázračném obrazu sv. Salvátora, císař František Josef I. v Chrudimi, … Každý z dvanácti výjevů je doprovázen zvukovými a světelnými efekty. Výjevy dále doplňují autenticky vystavené předměty. Umělecké řemeslo – zachycuje počátky muzea na přelomu 19. a 20. století. Prohlídka je pojata jako procházka městem s osvětlenými krámky a výklady, kde můžete obdivovat různé dřevěné či kovové výrobky, krajky, módní doplňky, textilní zboží a další. Najdete zde i obchod se starožitnostmi. Umělecký plakát – tato expozice byla založena v roce 1896. Zahrnuje přes 150 uměleckých plakátů, dále pak také kulturní, reklamní a propagační plakáty zboží a plakáty se sportovními motivy. Sbírka je zaměřena hlavně na české autory výtvarných návrhů, ale obsahuje i pár zahraničních autorů. Z českých autorů jsou v expozici zastoupeni např. Vojtěch Hynais, Alfons Mucha, Karel Reisner, Max Švabinský a další. Ze zahraničních to jsou H. Prell, Franz von Stuck, Thomas Theodor Heine, … Otvírací doba: Út – Ne Vstupné:

9:00 – 12:00

13:00 – 17:00

Základní vstupné

30 Kč

Snížené vstupné (děti, studenti, důchodci)

20 Kč

děti do 6 let

zdarma

Rodinné pasy

1 dítě 6 – 18 let zdarma 51

5) Koželužský mlýn – Soukenická valcha „Původní soukenická valcha byla po husitských válkách spojena s nově přistavěným mlýnem, o němž se výslovně hovoří roku 1459. Pokud byl malý stav vody, dostávala přednost valcha a mlýn stál. Přízvisko ,,Koželužský" dostal mlýn někdy na počátku 18. století podle nedaleké stoupy na tlučení třísla pro koželuhy. Jméno Polívkův obdržel pro změnu podle Eduarda Polívky, který jej koupil v roce 1900 a zřídil zde též pilu a krupařství. V roce 1932 objekt částečně vyhořel, ale ještě roku 1951 jej provozoval nájemce František Plecháček.“ Po zrušení mlýna sloužila budova např. okresnímu plemenářskému středisku, po restituci ji zakoupil soukromý majitel, který v roce 2003 provedl přestavbu pro komerční účely. V okolí objektu lze shlédnout výsledky velkorysého programu regenerace původem středověkého náhonu.“ [19] 6) Chrudimský vodní náhon Systém náhonů v Chrudimi byl již v 15. století ustálený. Náhony byly postaveny cestou bočních ramen hlavního toku. Sloužily také jako odlehčovací kanály hlavního toku při povodních, ale díky nízkému průtoku vody byl jejich protipovodňový význam malý. Na náhony byly napojeny brusírny, mlýny, stoupy, valchy a vodárny od Vlčí hory až po Májov. Během 20. století byla část z nich zasypána nebo zavedena do uzavřených profilů. Chrudimská větev jižního náhonu prošla v letech 1997 – 2003 rozsáhlou revitalizací. Jejím cílem bylo zlepšení ekologických a estetických funkcí náhonu. V České republice se jedná vůbec o první revitalizaci náhonu v těchto podmínkách (prostorově omezené stavěné území). Celková délka revitalizovaného náhonu je 1, 843 metrů. Během procházky podél vody můžete pozorovat vinoucí se meandrující tok s drobným říčním štěrkem, valouny, balvany či kameny ze skalních soutěsek. Můžete se kochat krásou místní fauny a flóry. V současné době vede podél náhonu naučná stezka „Modrá osa“, která má devět zastavení. U každého zastavení je informační tabule s textovou a obrázkovou částí. (Stručný průvodce 4 podél chrudimského vodního náhonu) 7) Tmavá fortna Tmavá fortna pochází z roku 1439, kdy se také uvádí jako „Nová“. Místními obyvateli nazývaná jako tzv. Myší díra. Úzký klenutý průchod je 27,5 metru dlouhý. V minulosti byl průchod chráněn třemi pevnými dveřmi okovanými železem a mohl zde projít pouze 52

jeden člověk. Dnešní podobu získala Myší díra v roce 1841, kdy byla opravena, rozšířena a byly k ní připojeny kamenné schody. (Stručný průvodce 1 po chrudimských historických památkách) 8) Muzeum loutkářských kultur Muzeum se nachází v renesanční budově Mydlářovského domu v Břetislavově ulici. Slavnostní otevření muzea se uskutečnilo 2. července 1972. Základ muzejních sbírek tvořila soukromá sbírka významného českého loutkáře Prof. PhDr. Jana Malíka (1904 – 1980). Profesor Malík se také zasadil o to, aby jednotlivá členská centra Mezinárodní loutkářské unie UNIMA darovala muzeu loutky ze svých zemí. Postupem času se sbírky rozrostly a jsou neustále doplňovány. V současné době má muzeum okolo 50 000 exponátů, z toho více jak 8 000 loutek pochází z různých částí světa. Kromě loutek v muzeu můžete nalézt také fotografie, kulisy, makety, plakáty a programy, rukopisy, tiskoviny, videozáznamy, výtvarná díla s loutkářskou tematikou a další. V muzeu se nachází stálé i krátkodobé expozice a sezónní či putovní výstavy. V herně muzea si můžete sami na vlastní kůži vyzkoušet, jaké to je hrát loutkové divadlo. Celé muzeum je díky přestavbě v roce 2009 bezbariérově přístupné. Můžete si zde také zakoupit různé upomínkové předměty a suvenýry např. dřevěné loutky, pohledy, knížky, turistické známky a další. Každoročně začátkem léta se zde koná festival Loutkářská Chrudim. Jedná se o setkání amatérských loutkářů z celé republiky. Prezentují zde své výsledky loutkářské práce a rozšiřují zájem o loutkářství. V roce 2012 se festival koná v termínu od 29. června do 5. července. Stálé expozice v roce 2011 Svět na drátě a nitích (2. patro) – loutky zavěšené na drátě nebo na nitích. Loutky zavěšené na drátě byly tzv. „královské“ loutky kočovných loutkářů z období osmnáctého až první poloviny dvacátého století. V meziválečném období byly loutky pro větší pohyblivost zavěšeny na nitích a tradice loutky na drátě téměř vymizela z českých jevišť kromě Divadla Spejbla a Hurvínka. V polovině 60. let se k této tradici vrací také divadlo DRAK. V této expozici shlédnete i ostatní světové loutkářské kultury a jejich tradice. 53

Zahraniční loutky ze sbírkového fondu muzea (3. patro) – během celé své existence nasbíralo muzeum z více než 70 zemí světa různé doklady o světovém loutkovém divadelnictví. V této expozici naleznete nejen ukázky evropského loutkářství, ale i doklady o loutkářství v Africe či Americe. Nachází se zde také cejlonské folklórní masky, čínské prstové i stínoherní loutky, herecké masky z divadla Nó v Japonsku, exponáty stínoherního divadla Indonésie, vietnamského vodního loutkoherectví a další. Luminiscenční divadlo (3. patro) – je československý vynález architekta Františka Tvrdka (1920 – 2009). Počátky tohoto divadla spadají do roku 1958. Jedná se o pojetí loutek a dekorací využívající luminiscenčních barev, které jsou ozářeny neviditelným ultrafialovým světlem. Tato technika se používá jak na divadle, tak i v televizi. V expozici jsou ukázky z tvorby Františka Tvrdka. Otvírací doba a vstupné Úterý – Neděle

9 – 12 hod a 13 – 17 hod

Dospělí

40 Kč

Děti, studenti, ZTP, senioři

20 Kč

Rodinné vstupné (2 dospělí a 2 děti)

80 Kč

Děti do 6 let

zdarma

V současné době probíhá rekonstrukce a muzeum bude nepřístupné do 22. června 2012. Po znovuotevření na vás budou čekat zcela nové expozice. Zdroj: (Kobetič, Pavlík, Šulc, 2005, s. 100), Propagační letáček muzea Expozice 2011, [29] 9) Horní brána Hlavní vstup do města v minulosti zajišťovala Horní brána, která se nacházela na východním konci Břetislavovy ulice a ústí Širokých schodů. Jednalo se o složitý komplex tří bran. První, vnější branou se procházelo na novoměstské předměstí a stála u domu čp. 105. V roce 1879 byla zbořena. Druhá brána se nazývala Poboční nebo také Kateřinská brána a nacházela se u dnešních Širokých schodů. Poslední, vnitřní brána se nacházela v blízkosti tzv. věže Hláska. Hláska stála až do roku 1717 než se zřítila v západní části domu čp. 70. Jednotlivé brány byly postupně bořeny v letech 1801 –

54

1879. Na místech, kde dříve stály brány, jsou nyní v dlažbě bílé kostky. (Stručný průvodce 3 po chrudimském městském opevnění) 10) Náměstí U Vodárny Toto zákoutí města je pojmenováno podle tzv. Staré vodárny čp. 111. Vodárna vznikla v roce 1670. Byla spojena s vodárenskou věží Na Puši, ze které byly zásobeny dvě kašny ve městě i Kapucínský klášter. Klášter stál v tehdejší době za hradbami města. Barokní objekt prošel v roce 1852 přestavbou. Do současné novogotické podoby ho upravil František Schmoranz starší. V dnešní době zde můžeme najít repliku původního mlýnského kola či památkově chráněný klasicistní dům čp. 138. (Stručný průvodce 1 po chrudimských historických památkách) 11) Dům U Tuplovaného jelena Tento objekt se nachází v Havlíčkově ulici v domě čp. 148. Podle pověsti zde bydlel rytíř z Hyršova, který byl na lovu ušlapán jeleny. Vdova Dorotka poté nechala na jeho památku ozdobit dům hlavou jelena. Mezi lidmi se povídalo, že hlava jelena je tam jen proto, aby mohla vdova každého čtvrt roku nasazovat zesnulému manželovi nové parohy. Tyto řeči se donesly až k vdově, která poté nechala vytvořit mravokárný nápis nad hlavu jelena: „Ty mě soudíš, jinej tebe, dej si pozor sám na sebe!“ Nápis však jen přispěl k dalším řečem a tak se vdova odstěhovala a dům prodala jircháři Bekerusovi. Ten měl dva syny. Po smrti jircháře se jeho synové hádali o to, čí dům je až skončili u soudu a málem vše prosoudili. Jednoho dne přišli k soudu smířeni. Prý se jim ve snu zjevil jejich otec, který chtěl, aby v domě žili oba. Ve snu jim k hlavě jelena přimaloval na jednu zeď jeden trup a na druhou druhý trup. Naznačil jim tak, že ač jsou rozděleni, jsou jedno tělo. V upomínce na tento sen nechali k jelení hlavě přimalovat tuplovaný trup. Toto domovní znamení lze vysvětlit i tím, že se zde provozovalo koželužské řemeslo a jelen označoval koželužský cech. (Kobetič, 2006, s. 24 – 25) 12) Empírový dům – Labore et Favore (kulturní památka) První písemná zmínka pochází z roku 1649. Roku 1797 dům koupil Šebestián František Vencl a založil zde továrnu. Ta sloužila na zpracování bavlny. Pravděpodobně z této doby pochází empírová podoba stavby, která má hojně zdobený tympanon s nápisem „Labore et Favore“ (prací a přízní). (Stručný průvodce 1 po chrudimských historických památkách) 55

Koupaliště V měsících od května do září můžete využít letní koupaliště, které nabízí celou řadu vodních atrakcí. Nejen za nepřízně počasí, ale i po celý rok můžete využívat krytý plavecký bazén. Ročně navštíví bazén více jak sto tisíc plavců. Je zde bezbariérový přístup, díky kterému se zde každoročně koná Mistrovství České republiky v plavání tělesně postižených. [17] Provozní doba a vstupné – letní koupaliště Po – Pá

9:00 – 20:00 hod

So – Ne

9:00 – 20:00 hod

Děti do 15 let, důchodci, ZTP

40 Kč

15 let a více

55 Kč

Děti do 115 cm

zdarma

Skupinová sleva

25 Kč/osoba

Mapa 3 Trasa č. 3 Pro rodiny s dětmi

Měřítko 1 : 12 000 Možnosti občerstvení na trase Restaurace U Slejšku, Měšťanská restaurace Muzeum, Pizzerie Balustráda, Cukrárna Alena, Café bar Grýn, Café bar Balustráda, Restaurace Na Hradbách, … 56

8. 2. 4 Pro seniory Začátek trasy:

Havlíčkova ulice

Konec trasy:

Park Střelnice

Délka trasy:

3 km

Průběh trasy Havlíčkova ulice – Husova ulice – Fibichova ulice – Palackého třída – Rooseveltova ulice – Revoluční ulice – Přemysla Otakara – Palackého třída – Masarykovo náměstí – Široká ulice – Lázeňská ulice – Fortenská ulice – Resselovo náměstí – Široká ulici – Školní náměstí – Opletalova ulice – Na Valech – Moravská – Park Střelnice Tabulka 5 Časový harmonogram trasy 4

Místo

Čas

Vzdálenost mezi místy

Program

Havlíčkova ulice

09:00-09:20

Fibichova ulice

09:30-09:40

230 m

Kotěrova vila

Roosveltova ulice

09:50-10:00

240 m

Husův sbor - dům čp. 148

Revoluční ulice

10:05-10:10

140 m

Jezbrůna

Masarykovo náměstí

10:30-10:35

550 m

Bývalý hotel Bída

Široká ulice

10:40-11:40

70 m

Regionální muzeum

Lázeňská ulice

11:45-12:00

100 m

Městské hradby

Fortenská ulice

12:10-12:20

135 m

Pardubická fortna a Ceregettiho dům

Resselovo náměstí

12:25-12:40

80 m

Stará radnice, měšťanské domy na náměstí

Resselovo náměstí

12:40-13:10

Školní náměstí

13:20-14:20

Park Střelnice

15:00

Kostel sv. Kateřiny

Kostel Nanebevzetí Panny Marie 180 m 1 340 m

Muzeum barokních soch Červená kaplička, studánka 57

Zajímavosti na trase 1) Kostel sv. Kateřiny Trojlodní gotický kostel pochází ze 14. století. V první polovině 16. století došlo k jeho velké přestavbě. V roce 1850 vypukl rozsáhlý požár, který zasáhl celé Kateřinské a část Jánského předměstí. Následná oprava dala kostelu dnešní podobu. Kostel má pětiboký uzavřený presbytář a na boční straně stojí věž. Vybavení kostela pochází z 15. až 19. století. U kostela se v minulosti nacházel špitál a krytý dřevěný most. V současnosti je zde kamenný most, na kterém jsou umístěny dvě barokní pískovcové sochy (sv. Václav a sv. Jan Nepomucký). (Stručný průvodce 1 po chrudimských historických památkách), [24] 2) Kotěrova vila Vila je postavena v secesním stylu. Autorství stavby bylo dlouhou dobu připisováno slavnému architektovi Janu Kotěrovi, podle kterého je vila pojmenována. Ve skutečnosti je však autorem jeden z jeho prvních žáků pražské Uměleckoprůmyslové školy Jan Šachl. Stavitelem byl poté Filip Trdlica. Vila byla postavena na objednávku manželů Sýkorových v roce 1907. [19] 3) Husův sbor Kostel je ve vlastnictví Církve československé husitské. Název získal podle kněze, učitele a církevního reformátora Jana Husa. Stavbu projektoval chrudimský stavitel Cyril Luhan v letech 1934 – 1935. Kostel je postaven ve funkcionalistickém slohu a má obdélníkový půdorys. Vnitřní výzdoba je jako ve všech husitských kostelech velmi jednoduchá. Severní průčelí budovy nese nápis Mistra Jana Husa „Prosím, abyste se milovali a pravdy každému přáli.“ Na západní straně kostela nad malým kruhovým oknem se nachází symbol církve – kalich s křížem. Od roku 1947 je v předsíňce kostela umístěna pamětní deska zahynulých členů za 2. světové války. Pravidelně se zde konají bohoslužby, ale i různé koncerty. (Kobetič, Pavlík, Šulc, 2005, s. 52) 4) Jezbrůna Dnešní Revoluční ulice se dříve jmenovala Na Jezbrůně. Místní název Jezbrůna podle jazykovědců pocházel z německého „giessen“ – lít a „Brunnen“ – pramen, tedy místo, kde se nacházel pramen nebo studánka. Podle pověsti se traduje, že podváděná milenka chtěla získat zpět svého milého. K tomu, aby dosáhla svého, využila služeb čarodějnice. 58

Čarodějnice jí připravila lektvar z ropuch ze svatomichalské kostnice. Připravené ropuší hlavičky však jejímu milému moc nechutnaly, a tak ho musela dívka pobízet slovy Jez, Brůno! Příběh však nedopadl dobře. Podle pověsti udeřil blesk, země se otevřela a pohřbila oba milence. Na tomto místě pak vytryskl pramen a studánka získala název Jezbrůna (prý se zde několikráte ozývalo volání Jez, Brůno!). (Chrudimský zpravodaj, IX. ročník, leden 2006, s. 6) 5) Hotel Bída Pojmenování bývalého hotelu Bída je prý podle nespokojenosti císaře Josefa II. s obsluhou hostince v roce 1778. Dnešní stavba už jen připomíná zašlou slávu hotelu provozovaného Matějem Štěpánkem a jeho rodinou od roku 1850. V roce 1897 byl hotel rekonstruován a se svými 50 pokoji patřil k největším ve východních Čechách. Součástí hotelu byla i restaurace a kavárna, které hostili i významné návštěvníky města např. v roce 1920 T. G. Masaryka. Pověst však souvisí s dobou, kdy zde byl zájezdní hostinec U bílého lva. V roce 1778, kdy probíhaly spory mezi Rakouskem a Pruskem o tzv. bavorské dědictví, se zde ubytoval císař Josef II., který hledal vhodné místo pro vybudování opevnění na ochranu města. Údajně prý nebyl spokojen s poskytovanými službami hostince. Své nespokojení s obsluhou vyjádřil slovy: „Je to tu bída“. Hostinec U bílého lva byl několik desítek let místními nazýván jako „Bída“. Oficiální název Bída dostal ve druhé polovině 19. století. (Kobetič Pavel, 2006, s. 20) 6) Regionální muzeum [31] Regionální muzeum v Chrudimi vzniklo v roce 1892 jako Průmyslové muzeum pro východní Čechy. Muzeum se nachází v novorenesanční budově z let 1897 – 1898 v Široké ulici. Muzeum má rozsáhlé sbírkové fondy z oblasti regionální vlastivědy, přírodních věd a výtvarného umění. Pro návštěvníky jsou zde připraveny tři stálé expozice a v průběhu roku vždy několik krátkodobých výstav. Muzeum také zajišťuje výukové programy pro školy, organizuje přednášky a vydává různé publikace jako např. Chrudimské vlastivědné listy či Chrudimský vlastivědný sborník.

59

Stálé expozice Mozaika z dějin regionu – poutavě zachycuje dějiny města Chrudim. V průběhu prohlídky se návštěvník přímo přenese do daného období či situace. Prohlídka zachycuje dvanáct scén z historie města i chrudimského regionu např. život ve středověkém městě, legenda o zázračném obrazu sv. Salvátora, císař František Josef I. v Chrudimi, … Každý z dvanácti výjevů je doprovázen zvukovými a světelnými efekty. Výjevy dále doplňují autenticky vystavené předměty. Umělecké řemeslo – zachycuje počátky muzea na přelomu 19. a 20. století. Prohlídka je pojata jako procházka městem s osvětlenými krámky a výklady, kde můžete obdivovat různé dřevěné či kovové výrobky, krajky, módní doplňky, textilní zboží a další. Najdete zde i obchod se starožitnostmi. Umělecký plakát – tato expozice byla založena v roce 1896. Zahrnuje přes 150 uměleckých plakátů, dále pak také kulturní, reklamní a propagační plakáty zboží a plakáty se sportovními motivy. Sbírka je zaměřena hlavně na české autory výtvarných návrhů, ale obsahuje i pár zahraničních autorů. Z českých autorů jsou v expozici zastoupeni např. Vojtěch Hynais, Alfons Mucha, Karel Reisner, Max Švabinský a další. Ze zahraničních to jsou H. Prell, Franz von Stuck, Thomas Theodor Heine, … Otvírací doba a vstupné Út – Ne

9:00 – 12:00

13:00 – 17:00

Základní vstupné

30 Kč

Snížené vstupné (děti, studenti, důchodci)

20 Kč

děti do 6 let

zdarma

Rodinné pasy

1 dítě 6 – 18 let zdarma

7) Městské hradby První dochované zprávy o městském opevnění pochází z roku 1349. Městské hradby byly postaveny v linii staršího valového opevnění. Hradební zeď byla postavena z opuky a malty a její šířka dosahovala 1,8 – 2,7 m. V dnešní době je historické centrum města obklopeno již zrekonstruovanými hradbami se soustavou bývalých bašt. V komplexu městských hradeb nejsou městské brány, které byly již zbourány.

60

Do dnešní doby se dochovaly pouze dva malé průchody tzv. fortny. Na jižní straně je to Tmavá fortna neboli „Myší díra“ a na severní straně pak Pardubická fortna. (Kobetič, Pavlík, Šulc, 2005, s. 112-113) 8) Pardubická fortna a Ceregettiho dům Vznik domu spadá do 14. století. „Vedle domu byla zřízena v 15. století branka pro pěší tzv. Pardubická fortna (poprvé se zmiňuje v roce 1459 jako „stará fortna“), doplněná z vnější strany barbakanem (dnes dům čp. 98).“ [19] V interiéru domu se nachází bohatě štukovaný strop a nástropní malby z 18. století. Pravděpodobně se jedná o práci malíře Josefa Ceregettiho a štukatéra Ignáce Ceregettiho. Jméno domu pochází od Josefa Antonína Ceregettiho, který ho zakoupil v roce 1712. V současné době je zde umístěn hotel Fortna. [19] 9) Stará radnice Radnice se nachází na hlavním náměstí již od první poloviny 15. století. Okolo roku 1560 byla provedena velká renesanční přestavba, jejíž součástí byla výroba latinského nápisu v přízemí „Tento dům nenávidí nepravost, miluje mír, trestá zločiny, zachovává práva, ctí počestné.“ Přestavba také rozšířila budovu radnice zaklenutím Fortenské ulice, která vede k Pardubické fortně. Z doby gotiky pochází klenuté sklepy, kde se provádělo útrpné právo a ukládala se zde privilegia města. V roce 1641 město zasáhl požár a radnice vyhořela. V roce 1720 radnice dostala dnešní barokní fasádu. V roce 1763 byla provedena rekonstrukce radniční věže se zvonem, který ohlašoval královské patenty. Při požáru okolních domů v roce 1806 radnice znovu vyhořela. Oprava byla provedena podle chrudimského stavitele Jindřicha Hausknechta. Po stranách věže jsou umístěny dvě sochy Spravedlnost a Láska od hrochovotýneckého sochaře Karla Devotyho. V roce 1895 byly na věži nainstalovány hodiny od chrudimského hodináře Prokopa Kozlanského. Dnešní podoba radnice jednoposchoďová budova se symetrickým průčelím. Hlavní vstup do budovy lemuje barokní portál. Vedle dveří je umístěna délková míra – chrudimský loket. Objekt Staré radnice byl v minulosti využíván k mnoha různým účelům, např. zde byl městský archiv, mučírna, okresní soud, policejní úřad, sklad střelného prachu či vyšívačská škola. V současné době je zde umístěno informační centrum a městská policie. (Kobetič, Pavlík, Šulc, 2005, s. 173 – 174) 61

10) Měšťanské domy na náměstí Khomovský dům Dvoupatrový rozsáhlý dům s barokní fasádou byl postaven před rokem 1546. Na štítě do náměstí je umístěna kamenná socha madony. Dům projektoval a stavěl chrudimský František Kočí. Součástí domu jsou také rozsáhlé sklepy vedoucí až pod náměstí. Kamenný portál s dvěma polosloupy má uprostřed znak Českého království. „Portál je podle zvyků středověkých stavitelů ozdoben těmito latinskými nápisy. „Vive deo et proximitati cogitans eternitatem“ /Žij bohu a bližním uvažuje o věčnosti/ „Ora et labora et Deus providebit“ /Modli se a pracuj a Bůh se postará/ „Quid valet hic mundus, Quit gloria, quidve triumphus, post miserum funus pulvis et umbra sumus“ /Za co stojí tento svět, sláva a triumf, po ubohém pohřbu jsme jen prach a stín/ „Si custodieris omnia mandata Domini Dei, tu benedictus eris ingrediens et egradiens“ /Budeš-li ostříhat všechny příkazy Pána Boha, budeš požehnán vcházeje i vycházeje/ (Slejška Ivan, 1998, s. 54 – 55) Objekt je pojmenován podle rodiny Khomovy, která ho získala sňatkem v roce 1868. Dům má také pohnutou minulost, například roku 1588 zde blesk zabil jeho majitele. V roce 1910 se ve sklepě stal výbuch, který nepřežili dva lidé. V současné době se v přízemí domu nachází masna. [19] Dům Sochorad Původně gotický dům stojí na rohu hlavního náměstí a Štěpánkovy ulice. Dům vznikl v 17. století spojením dvou domů. Fasáda budovy prošla několika zásadními změnami a zachovaný zůstal pouze pozdně renesanční portál. Za doby pruské okupace Chrudimě v roce 1742 pobýval v tomto domě pruský král Fridrich Veliký. Dalším významným majitelem domu byl chrudimský purkmistr a přednosta kriminálního soudu Václav Skopec, který odtud musel během revoluce v roce 1848 uprchnout před zlobou spoluobčanů. Od roku 1952 zde sídlí pošta. (Stručný průvodce 1 po chrudimských historických památkách)

62

Rozvodovský dům První písemná zmínka o objektu pochází z roku 1592. Dům se jmenuje podle Františka Rozvody, který ho zakoupil v roce 1787. Měšťanský dům má gotické jádro. V interiéru objektu je řada prvků z doby renesance. Empírová fasáda domu je zdobena alegorickými náměty a figurální výzdobou např. roční období, svatý Florián nebo hlavy imperátorů. Současná podoba domu pochází z přelomu 18. a 19. století. V přízemí se nachází pizzerie. (Stručný průvodce 1 po chrudimských historických památkách) Mezi další významné domy chrudimského náměstí patří např. domy Herovský, Kadiberkovský, Felixovský, Machkův, U zlatého orla, Šebestiánovský, Fontinovský, Taláčkovský, Gregorovský a další. 11) Arciděkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie Kostel pochází ze 14. století a byl několikrát přestavován. V letech 1857 až 1880 se odehrála poslední větší úprava, kterou vedl městský architekt František Schmoranz starší. „Z této doby pochází zejména dvojice novogotických věží a průčelí budovy, které změnily do této doby barokní podobu zcela k nepoznání. Kostel je trojlodní, s dlouhým presbytářem a několika přístavky. Vnitřní vybavení chrámu pochází z 15. až 20. století. Presbytář kostela je zajímavý tím, že byl vložen do hradištního valu a pozdější městské hradby. Krov této části kostela dle posledních dosavadních výzkumů pochází z období kolem roku 1338 a jde o středoevropský unikát. S tímto kostelem úzce souvisí kult obrazu sv. Salvátora.“ (Stručný průvodce 1 po chrudimských historických památkách) Otvírací doba kostela Nanebevzetí Panny Marie červen – září

Út – Pá

10:00 – 12:00

So – Ne

12:30 – 17:00 12:00 – 17:00

(prohlídky mohou být samostatně nebo s průvodcem) 12) Muzeum barokních soch [30] Muzeum barokních soch se nachází v kostele sv. Josefa. Svůj provoz zahájilo 10. září 2011 v Den evropského kulturního dědictví. Projekt muzea byl financován z evropských fondů. Celkem je vystaveno třicet šest soch a dva obrazy. Základní část expozice se nachází v hlavní lodi kostela. Jednotlivé exponáty jsou vystaveny na samostatných podstavcích, policích či v nikách. Jsou zde pískovcové figury v životní velikosti, které představují mučedníky, světice, apoštoly a členy Svaté rodiny. 63

Návštěvníci zde mohou obdivovat díla českého barokního umění od Jana Pavla Čechpauera, Jana Alberta Devotyho, bratří Pacáků, Ignáce Rohrbacha a Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa. V celém komplexu se nacházejí interaktivní tabule, kde si můžete pustit různé dokumenty např. o historii kostela. Po expozici se návštěvníci pohybují sami, mají k dispozici audioprůvodce s detailními informacemi o všech exponátech. V muzeu se také nachází kino sál, kde můžete shlédnout různé filmy s barokní či jinou tématikou. Muzeum získalo dvě prestižní ocenění. První ocenění je Stavba roku 2011 Pardubického kraje v kategorii Stavby občanské vybavenosti. Druhé ocenění je ze světové soutěže LivCom Award z Koreje. Zde se muzeum umístilo na druhém místě a získalo zlatou cenu. Otvírací doba a vstupné duben – říjen Po – Ne

9 – 12 h

13 – 17 h

9 – 12 h

13 – 17 h

listopad – březen So – Ne, svátky Dospělí

60 Kč

Studenti, senioři (od 65 let)

40 Kč

Děti, ZTP

30 Kč

Rodina (2 dospělí, 2 děti)

140 Kč

13) Park Střelnice Park Střelnice se řadí k nejstarším chrudimským parkům. Vznikl v roce 1822 podle návrhu auerspergského zahradníka Ochsenhausera. Tento park původně nebyl přístupný veřejnosti, ale sloužil ostrostřeleckému spolku jako střelnice. V současné době má území podobu přírodního parku se svými charakteristikami, díky kterým bylo možno provést rekonstrukci parku do podoby původní vegetace. Hojně se zde vyskytují velké havraní kolonie. Právě jejich existence byla důvodem vyhlášení přírodní památky Ptačí ostrovy v roce 1997. V parku se nachází také Červená kaplička a studánka. (Kobetič, Pavlík, Šulc, 2005, s. 114)

64

Červená kaplička u studánky byla pravděpodobně postavena v 17. století. Byla několikráte přestavěna, chátrala. Do dnešní podoby ji na konci 19. století nechal přestavět zdejší mlynář František Podhajský. První projekt opravy kapličky připravil stavitel Studnička, ale byl velmi složitý. Projekt poté upravil architekt František Schmoranz. Kaplička má blízkou vazbu na chrudimský kostel Nanebevzetí Panny Marie, kde se konaly četné poutě. Z kostela se poté vedli procesí ke kapličce čtrnácti svatých pomocníků. Cílem poutí bylo uzdravování lidí, jak po stránce duševní tak fyzické. Zasvěcení kapličky čtrnácti svatým pomocníkům je velmi starodávné a pochází z Bavorska asi ze 13. století. Svatí pomocníci se na prosbu lidí přimlouvali u Boha za jejich uzdravení. [32] Celé místo se nachází na pramenní linii, kde vyvěrají podzemní vody. Je zde více pramenů a největší z nich se jmenuje červená studánka. Pravděpodobně někdy od 17. století se voda využívala pro zásobování okolí pitnou vodou a také jako léčivá. Historici zaznamenali několik případů, kdy byli lidé nebo zvířata uzdraveni po vypití této vody nebo po vykoupání. Vyskytuje se zde prostá podzemní voda s vysokou mineralizací. Voda je vhodná pro léčení nemoci očí, dýchání a dalších. [32] Mapa 4 Trasa č. 4 Pro seniory

Měřítko 1 : 12 000 65

Možnosti občerstvení na trase Restaurace Kateřina, Restaurace Tlustá Matylda, Restaurace Bohemia, Restaurace Neuperský dvůr, Čajovna Luna, Měšťanská restaurace Muzeum, Hotel a restaurace Fortna, …

66

Shrnutí tras Celkem jsem navrhla čtyři různě tematicky zaměřené trasy. První trasa nese název Chrudimské pověsti a legendy. Tato trasa popisuje všechny známé i méně známé chrudimské pověsti, legendy a strašidla. Dozvíte se zde například, kde všude se objevil bezhlavý kapucín či jak to bylo s obrazem sv. Salvátora. Druhá trasa je zaměřena na chrudimské rodáky a významné osobnosti. V průběhu této trasy procházíte místy, která jsou spjata s těmito osobnostmi (rodné domy, pomníky, stavby, …). Třetí trasa je určena pro rodiny s dětmi. Trasa není zaměřena pouze na památky, ale obsahuje také možnosti pobytu v přírodě např. klášterní zahrady, chrudimský vodní náhon. Výlet může být zakončen na letním koupališti. Poslední trasa je vhodná pro seniory. Během trasy navštívíte významné chrudimské památky jako např. kostel Nanebevzetí Panny Marie či nově otevřené muzeum barokních soch. Trasa končí v parku na Střelnici, kde se nachází Červená kaplička s léčivým pramenem. Každá trasa má svůj název, který již předem může motivovat k absolvování této trasy. Trasy jsou určeny především pro pěší, ale po menších úpravách by je mohly využívat i cyklisté. Každá z navržených tras je charakterizovaná z hlediska její délky, časové náročnosti, výchozího a cílového bodu. Vytvořený časový harmonogram je pouze orientační, zahrnuje menší časové rezervy. U každé trasy je přiložena mapička s vyznačenou trasou a také podrobný popis průběhu trasy. Všechny trasy obsahují podrobně popsané památky, které jsou v průběhu cesty k vidění. Součástí tras jsou i různé možnosti občerstvení. V příloze je poté každá trasa doplněna fotodokumentací. Nově vytvořené trasy jsem nechala posoudit v informačním centru. Nejprve jsem tam poslala email, na který mi však bohužel nikdo neodpověděl. Poté jsem se rozhodla navštívit informační centrum osobně. Paní v informačním centru byla velmi milá a slíbila mi, že si trasy prostuduje. Podle názorů pracovníků v informačním centru jsou trasy sestaveny pečlivě a poutavě a mohly by je dále využívat ve své činnosti.

67

Závěr Chrudim je královské věnné město s bohatou historií a velkým množstvím kulturních památek. Zároveň má jednu z největších městských památkových zón ve východních Čechách a ne nadarmo se jí říká Athény východních Čech či brána Železných hor. V teoretické části jsem charakterizovala město Chrudim, popsala jeho historii, slavné rodáky a památky. Zhodnotila jsem turistickou infrastrukturu ve městě, možnosti kulturního a sportovního vyžití. Domnívám se, že Chrudim má dostatečně velký turistický potenciál, který může přilákat nové turisty. V praktické části jsem vytvářela nové turistické trasy. Navrhla jsem celkem čtyři tematicky zaměřené trasy, které mapují významné i méně známé památky města. Při psaní práce jsem využila vlastní vědomosti a zkušenosti o městě Chrudim, ale také jsem používala odbornou literaturu a internetové zdroje. Práce byla zpracována pro potřeby Městského úřadu a jeho informačního střediska s cílem vytvoření nových tematicky zaměřených turistických tras, což bylo splněno. Doufám, že nově vytvořené trasy budou pro návštěvníky přínosem a poskytnou jim dostatečné množství informací o navštívených památkách, popřípadě je budou motivovat k opětovné návštěvě města či doporučení ostatním.

68

Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje: DAVID, Petr a SOUKUP Vladimír. Velká turistická encyklopedie: Pardubický kraj. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, k. s., 2011. 328 s. ISBN 978-80-242-2972-0 CHARVÁT Jiří. Stará Chrudim: vlastivědné vyprávění o minulosti českého národa. 1. vyd. Chrudim: Regionální muzeum, 1991. 310 s. KOBETIČ Pavel. Chrudimské mýty a pověsti. 1. vydání. Chrudim: Pors, 2006. Edice Chrudim, 31 svazek, 35 s. KOBETIČ, Pavel, PAVLÍK, Tomáš, ŠULC, Ivo a kol. Chrudim: vlastivědná encyklopedie. 1. vyd. Praha: MILPO MEDIA s. r. o., 2005. 247 s. ISBN 80-903481-4-9 PAVLÍK Tomáš. Chrudimský Sloup Proměnění Páně. 1. vydání. Chrudim: Pors, 1997. Edice Chrudim, 1 svazek, 31 s. SLEJŠKA, Ivan… z historie města Chrudimě. 1. vydání. Chrudim: Městský úřad [Chrudim], ČR. 1998. 103 s. Kronika města Chrudim za rok 2009. 1. vydání. Chrudim: Městský úřad [Chrudim], ČR. 2010. 627 s.

Vědecké práce BLECHOVÁ, Karolína. Návrh a ověření turistického průvodce Kožlanskem. České Budějovice. 2007. Diplomová práce. Jihočeská univerzita České Budějovice.

Články v seriálových publikacích KOBETIČ, Pavel. Chrudimské pověsti (1) Jezbrůna. Chrudimský zpravodaj: měsíčník chrudimské radnice. Leden 2006. roč. 9, č. 1, s. 6

69

Propagační materiály Chrudim Stručný průvodce 1 po chrudimských historických památkách Stručný průvodce 3 po chrudimském městském opevnění Stručný průvodce 4 podél chrudimského vodního náhonu Expozice 2011 Muzeum loutkářských kultur Městská turistická trasa Chrudim Městská památková zóna Chrudim Elektronické zdroje: 1) Chrudim.eu [online]. [cit. 2011-07-17]. Základní informace. Dostupné na WWW: ˂http://www.chrudim.eu/mesto/o-chrudimi/zakladni-informace.html˃ 2) Regionální Informační Servis [online]. c2010-2011 [cit. 2011-07-23]. Chrudim. Dostupné na WWW: ˂http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=571164˃ 3) Ontola.com [online]. c2011 [cit. 2011-09-023]. Jaký je význam slova Chrudim, jak vzniklo? Dostupné na WWW: ˂http://www.ontola.com/cs/jaky-je-vyznam-slovachrudim-jak-vznikl˃ 4) Ichrudim.cz [online]. [cit. 2011-07-23]. Historický vývoj. Dostupné na WWW: ˂http://ichrudim.cz/chrudim/mesto/historie/historicky-vyvoj/˃ 5) Spisovatelé.cz [online]. 2011 [cit. 2011-07-21]. Viktorin Kornel ze Všehrd. Dostupné na WWW: ˂http://www.spisovatele.cz/viktorin-kornel-ze-vsehrd˃ 6) Osobnosti.cz [online]. 2002 - 2012 [cit. 2011-07-22]. Josef Ressel. Dostupné na WWW: ˂http://zivotopis.osobnosti.cz/josef-ressel.php˃ 7) Chrudim.eu [online]. [cit. 2011-07-23]. Symboly. Dostupné na WWW: ˂http://www.chrudim.eu/mesto/o-chrudimi/symboly.html˃ 8) Chrudim.cz [online]. [cit. 2011-09-06]. Městská pečeť. Dostupné na WWW: ˂http://chrudim.cz/historie/chrudim/index.php3?stranka=mestskapecet&lang=cz˃ 9) Ubytování v Chrudimi| Hotel Fortna Chrudim [online]. 2011 [cit. 2011-09-26]. Dostupné na WWW: ˂http://www.fortna.cz/˃ 70

10) Hotel Bohemia Chrudim [online]. [cit. 2011-09-25]. Dostupné na WWW: ˂http://www.hotel-bohemia-chrudim.cz/˃ 11) Penzion U náhonu [online]. 2011 [cit. 2011-09-28]. Dostupné na WWW: ˂http://www.unahonu.wz.cz/˃ 12)

Penzion

Žižka

[online].

[cit.

2011-09-28].

Dostupné

na

WWW:

˂www.chrudim.cz/turistika/penzion-zizka˃ 13) Polosport penzion [online]. 2009 [cit. 2011-09-28]. Dostupné na WWW: ˂http://www.polosport.cz/pension/cz/index.html˃ 14) Penzion Krmelec [online]. 2011 [cit. 2011-09-28]. Dostupné na WWW: ˂http://www.krmelec.cz/˃ 15) Chrudimsky.navstevnik [online]. 2008-2012 [cit. 2011-10-03]. Stravování. Dostupné na

WWW:

˂http://www.chrudimsky.navstevnik.cz/stravovani/chrudim-nekuracke-

provozovny/˃ 16)

Letiště

Chrudim

[online].

[cit.

2011-10-24].

Dostupné

na

WWW:

˂http://www.letistechrudim.cz/˃ 17) Sportovní areály města Chrudim [online]. 2011 [cit. 2012-02-20]. Sportovní areály. Dostupné na WWW: ˂http://www.sportovistechrudim.cz/cz/sportovni-arealy/ ˃ 18) Chrudimsky.navstevnik [online]. 2008-2012 [cit. 2012-02-20]. Tradiční akce v Chrudimi. Dostupné na WWW: ˂http://www.chrudimsky.navstevnik.cz/co-videt-cozazit/chrudim-tradicni-akce-v-chrudimi_id-121.html˃ 19) Chrudimsky.navstevnik [online]. 2008-2012 [cit. 2012-02-21]. Městská památková zóna. Dostupné na WWW: ˂http://www.chrudimsky.navstevnik.cz/o-meste/mestskapamatkova-zona/˃ 20) Chrudim.eu [online]. [cit. 2012-02-21]. Koncepce cestovního ruchu Chrudim. Dostupné

na

WWW:

˂http://www.chrudim.eu/cs/download/upr/strategicke_

dokumenty/koncepce_cest_ruchu.pdf˃

71

21) Chrudim.info [online]. 2001 – 2012 [cit. 2012-02-22]. Neuperský dvůr. Dostupné na WWW: ˂http://chrudim.info/historie/chrudim/index.php3?stranka=neuperdum&lang=cz˃ 22) Archeologický ústav [online]. [cit. 2012-02-25]. Chrudim – bašta Prachárna. Dostupné na WWW: ˂http://www.arup.cas.cz/?p=3259˃ 23) Muzeum loutkářských kultur [online]. 2011 [cit. 2012-02-27]. Mydlářovský dům. Dostupné na WWW: ˂http://www.puppets.cz/index.php?page=mydlar˃ 24) Chrudim.info [online]. 2001 – 2012 [cit. 2012-02-26]. Kostel sv. Kateřiny. Dostupné

na

WWW:

˂http://www.chrudim.info/historie/chrudim/index.php3?stranka=katerina&lang=cz˃ 25) Hrdelní právo [online]. 2010 [cit. 2012-03-07]. Jan Mydlář. Dostupné na WWW: ˂http://hrdelnipravo.webnode.cz/katove-a-jejich-pacholci/prazsti-popravci/jan-mydlar/˃ 26) Státní okresní archiv v Chrudimi [online]. 2004 [cit. 2012-03-12]. Karel Pippich. Dostupné na WWW: ˂http://www.soka-cr.cz/sluzby/vystavy/vystava_pippich.htm˃ 27) ČSFD.cz [online]. 2001 – 2012 [cit. 2012-03-13]. Bohumil Benoni. Dostupné na WWW: ˂http://www.csfd.cz/tvurce/28089-bohumil-benoni/˃ 28) Databáze knih [online]. 2008 – 2012 [cit. 2012-03-19]. Josef Liboslav Ziegler životopis. Dostupné na WWW: ˂http://www.databazeknih.cz/zivotopis/josef-liboslavziegler-10219˃ 29) Regiony ČR [online]. 2011 [cit. 2012-03-20]. Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi.

Dostupné

na

WWW:˂http://www.regionycr.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=42 :muzeum-loutkaskych-kultur-v-hrudimi&catid=265:pardubicky-krajclanky&Itemid=66˃ 30) Muzeum barokního sochařství v Chrudimi [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné na WWW: ˂http://www.mubaso.cz/˃ 31) Regionální muzeum v Chrudimi [online]. 2009 [cit. 2012-03-28]. Dostupné na WWW: ˂http://www.muzeumcr.cz/˃ 72

32) Chrudimský deník [online]. 2005 [cit. 2012-04-03]. Video: Červená kaplička se dočkala

opravy.

Dostupné

na

WWW:

˂http://chrudimsky.denik.cz/zpravy_region/cervena-kaplicka-se-dockalaopravy20111020.html˃ 33) Geocaching.com [online]. 2000 – 2012 [cit. 2012-04-03]. Zázračný obraz sv. Salvátora.

Dostupné

na

WWW:

˂http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=d76ac261-861e-45a0873e-5ad31e45d888˃ 34) Chrudimsky.navstevnik [online]. 2008-2012 [cit. 2012-03-21]. Stravování. Dostupné na WWW: ˂http://www.chrudimsky.navstevnik.cz/stravovani˃ 35)

Mapy

[online].

2011

[cit.

2012-03-12].

Dostupné

na

WWW:

˂http://www.mapy.cz/˃

73

Přílohy A – Městská památková zóna Chrudim B – fotodokumentace trasy č. 1 C – fotodokumentace trasy č. 2 D – fotodokumentace trasy č. 3 E – fotodokumentace trasy č. 4

74

Příloha A Městská památková zóna Chrudim

Zdroj: [19] 1. Wiesnerův dům 2. Komplex muzejních budov 3. Bývalý Koželužský mlýn - Soukenická valcha 4. Rodný dům Josefa Ressela 5. Khomovský dům 6. Stará radnice 7. Pardubická fortna a Ceregettiho dům 8. Sloup Proměnění Páně s kašnou 9. Arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie 10. Kapucínský klášter se zahradou a kostelem sv. Josefa - Muzeum barokních soch 11. Bašta Prachárna 12. Kostel sv. Michaela 13. Novoměstská kašna 14. Na Puši 15. Náměstí U Vodárny 16. Mydlářovský dům 17. Rozvodovský dům 18. Rodný dům Jana Nepomuka Štěpánka 19. Myší díra (též Tmavá fortna) - hradby 75

20. Empírový dům - Labore et Favore 21. Divadlo Karla Pippicha 22. Kostel sv. Kateřiny 23. Kotěrova vila

76

Příloha B fotodokumentace trasy č. 1

Obrázek 5 Obraz sv. Salvátora

Obrázek 6 Mydlářovský dům

Obrázek 7 Kostel sv. Josefa, bývalý kapucínský klášter

77

Příloha C fotodokumentace trasy č. 2

Obrázek 8 Socha knížete Břetislava I.

Obrázek 9 Socha J. Ressela

Obrázek 10 Pomník V. K. ze Všehrd

Obrázek 11 Sloup Proměnění Páně

78

Příloha D fotodokumentace trasy č. 3

Obrázek 12 Chrudimský vodní náhon

Obrázek 13 Dům U Tuplovaného jelena

Obrázek 14 Koželužský mlýn

79

Příloha E fotodokumentace trasy č. 4

Obrázek 15 Kostel sv. Kateřiny

Obrázek 16 Stará radnice

Obrázek 17 Kostel Nanebevzetí Panny Marie

80