EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTA CHRUDIM EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTSKÉHO ÚŘADU CHRUDIM

EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTA CHRUDIM EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTSKÉHO ÚŘADU CHRUDIM

RNDR. VIKTOR TŘEBICKÝ, PH.D.

TÝMOVÁ INICIATIVA PRO MÍSTNÍ UDRŽITELNÝ ROZVOJ, O.S. Praha září 2009

Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. http://www.timur.cz

1. Úvod – ekologická stopa................................................................................................. 3  1.1 Definice..................................................................................................................... 3  1.2 Výpočet ekologické stopy......................................................................................... 4  1.3 Ekologická stopa a biokapacita................................................................................. 6  1.4 Ekologická stopa České republiky............................................................................ 7  1.5 Cílové skupiny pro indikátor ekologické stopy ........................................................ 8  2. Ekologická stopa města................................................................................................. 10  2.1 Metodika výpočtu ekologické stopy města............................................................. 10  2.2 Vstupní data pro výpočet ekologické stopy města.................................................. 14  2.2.1 Potraviny .......................................................................................................... 14  2.2.2 Bydlení, průmysl a stavebnictví....................................................................... 14  2.2.3 Doprava............................................................................................................ 17  2.2.4 Zboží ................................................................................................................ 19  2.3 Shrnutí vstupních dat .............................................................................................. 20  2.4. Shrnutí výsledků a srovnání s rokem 2006 ............................................................ 21  2.5 Závěr ....................................................................................................................... 26  3. Ekologická stopa městského úřadu............................................................................... 27  3.1 Metodika výpočtu ekologické stopy městského úřadu ........................................... 27  3.2 Vstupní data pro výpočet ekologické stopy městského úřadu ................................ 29  3.2.1 Základní údaje o úřadě..................................................................................... 29  3.2.2 Budovy úřadu................................................................................................... 29  3.2.3 Doprava personálu do práce............................................................................. 29  3.2.4 Spotřeba ........................................................................................................... 31  3.2.5 Odpady a separace ........................................................................................... 32  3.3 Výsledky a závěr..................................................................................................... 34  3.3.1 Výsledky .......................................................................................................... 34  3.3.2 Závěr ................................................................................................................ 36  7. Literatura a internetové zdroje ...................................................................................... 38 

2


1. Úvod – ekologická stopa 1.1 Definice Ekologická stopa stanovuje množství přírodních zdrojů, které jednotlivec, město či region nebo celý stát spotřebují v daném roce. K výpočtu se používá oficiální statistika o spotřebě, která je převedena na množství biologicky produktivní země a vodní ploch nutných k vyprodukování daných zdrojů a k asimilaci odpadů, při používání daných technologií. Vzhledem k tomu, že lidé používají zdroje z celé planety a znečistění, které produkují, ovlivňuje velmi vzdálená místa, tvoří ES součet všech ploch z různých částí Země, odpovědných za naši spotřebu. Výpočet ekologické stopy je založen na pěti základních předpokladech: 1. Můžeme s rozumnou přesností odhadnout množství zdrojů, které spotřebováváme, a odpadů, které produkujeme. Údaje o spotřebě lze získat z oficiálních statistik. 2. Zdroje a odpady můžeme převést na odpovídající plochy biologicky produktivní půdy, které jsou nezbytné k jejich zajištění. Základními typy produktivních ploch jsou orná půda, pastviny, lesní půda a produktivní vodní plochy. Do kalkulace dále vstupují plochy pro asimilaci oxidu uhličitého (CO2), který vznikne spálením fosilních paliv, zastavěné plochy a plochy na ochranu biodiverzity. 3. Tyto rozdílné plochy mohou být vyjádřeny ve stejných jednotkách (hektarech), pokud jsou setříděny podle produkce biomasy. Jinými slovy, každý hektar (ať už se jedná o hektar polí, lesů, vodních ploch apod.) může být převeden na odpovídající plochu s globálně průměrnou produktivitou. 4. Vzhledem k tomu, že každá tato plocha má specifické použití a každý standardizovaný hektar odpovídá stejnému množství biologické produktivity, lze tyto hektary vzájemně sčítat. Celek tvoří celkovou poptávku lidstva po přírodních zdrojích. 5. Celkovou poptávku společnosti je možné porovnat s přírodní nabídkou ekologických služeb (dostupnou biokapacitou). Lze totiž odhadnout celkovou část Země, která je biologicky produktivní.

3


Jednotky měření Ekologická stopa je vyjádřena v „globálních hektarech“, které nesmějí být zaměňovány s „reálnými hektary“. Nutnost používat globální hektary vyplývá z toho, že ekologická stopa je součtem různých kategorií biologicky produktivních ploch (např. lesy a pole) s různou produktivitou. Každý globální hektar odpovídá jednomu hektaru biologicky produktivních ploch (100 x 100 m) s „globálně průměrnou produktivitou“. Tzn. jde o suchozemské nebo vodní plochy s výraznou fotosyntetickou aktivitou a akumulací biomasy. Okrajové oblasti s ostrůvkovitou vegetací a neproduktivní plochy nejsou započítávány. Celkový biologicky produktivní prostor Země činí 14,8 mld. hektarů. Proč globální hektary a nikoliv „reálné“ hektary? Ekologická stopa je součtem ploch s různou produktivitou – například orná půda má jinou produktivitu (jiný výnos biomasy vztažený na jednotku plochy) než les a ten má opět jinou produktivitu než oceán. K přepočtu různých typů ploch na společného jmenovatele – obecnou biologicky produktivní plochu – se používají tzv. ekvivalentní faktory. Přehled ekvivalentních faktorů pro hlavní složky ekologické stopy je uveden v tabulce 1. Z tabulky je zřejmé, že nejproduktivnější je v globálním měřítku orná půda – její výnos je 2,21x vyšší než kolik činí „globálně průměrná produktivita“. Tabulka 1: Ekvivalentní faktory Typ plochy  Primární orná půda  Marginální orná půda  Neobdělávaná orná půda  TTP (pastviny)  Lesy  Moře, oceány   Vnitrozemské vodní plochy  Zastavěné plochy  Plochy – hydro‐elektrárny  Asimilace CO2 (energie)  

Ekvivalentní faktor  (gha/ha)  2,21  1,80  2,21  0,49  1,34  0,36  0,36 2,21  1,00  1,34 

Zdroj: Global Footprint Network. National Footprint Accounts. 2006 Edition. Czech Republic.

1.2 Výpočet ekologické stopy Pro výpočet ekologické stopy se používají následující kategorie ploch, zajišťujících spotřebu:

4




Energie (asimilace CO2) - plocha nutná k propadu oxidu uhličitého (CO2) produkovaného spalováním fosilních paliv, resp. k produkci plodin (biologického paliva) nutných k nahrazení fosilního paliva.



Orná půda, pastviny, lesy, vodní plochy - plochy potřebné k zajištění jídla, bydlení, dopravy, spotřebního zboží a dalších služeb.



Zastavěné plochy - plochy nepoužitelné pro přírodní produkci, zaasfaltované, zastavěné či jinak znehodnocené.



Plochy pro ochranu biodiverzity – plochy s různým stupněm ochrany přírody – např. národní parky, přírodní rezervace a další typy chráněných území.

Spotřebu většiny zdrojů a produkci odpadů lze kvantitativně stanovit. Obvykle je možné je převést na odpovídající plochy biologicky produktivní země (tj. plochy orné půdy, pastvin, lesů, vodní plochy apod., obecně ekosystémové plochy nutné k zajištění produktů či služeb). Tabulka 2 ukazuje základní matici pro výpočet ekologické stopy. Sloupce tvoří výše uvedené základní kategorie ekologicky produktivních ploch, řádky základní kategorie spotřeby. Položky spotřeby se v závislosti na konkrétní kalkulaci ekologické stopy dále detailně rozdělují na dílčí kategorie spotřeby. Tabulka 2: Základní tabulka (matice) pro výpočet ekologické stopy Uhlíková  stopa  (asimilace  CO2 )  Potraviny    Bydlení    Doprava    Zboží    Služby    Celkem   

Orná  půda 

           

Pastviny 

Lesy 

 

           

       

Zastavěn é plochy 

   

Vodní  plochy 

     

   

   

Celkem 

          Výsledek 

* Uhlíková stopa (asimilace CO2) je plocha země, která odpovídá spotřebě fosilních paliv. Pro přepočet se používá plocha vzrostlých lesů, které při fotosyntéze pohltí oxid uhličitý vzniklý spálením daného množství fosilních paliv

Rozdílné kategorie ekologicky produktivních ploch lze vyjádřit ve stejných jednotkách (hektarech), pokud jsou setříděny podle produkce biomasy. Jinými slovy: každý hektar (ať už se jedná o hektar polí, lesů, vodních ploch apod.) může být převeden na odpovídající plochu s globálně průměrnou produktivitou. Vzhledem k tomu, že každá 5


tato plocha má specifické použití a každý standardizovaný hektar odpovídá stejnému množství biologické produktivity, jde tyto hektary vzájemně sčítat. Celek tvoří celkovou poptávku po přírodních zdrojích. 1.3 Ekologická stopa a biokapacita V pomyslném zeleném účetnictví tvoří ekologická stopa stranu poptávky. Stranou nabídky je biologická kapacita Země (biokapacita). Biokapacita je schopnost přírodních ekosystémů poskytovat lidské ekonomice statky a služby, na kterých je životně závislá. Přírodní služby jsou na Zemi nerovnoměrně rozmístěny – některé státy oplývají množstvím přírodních zdrojů a jiné jsou na ně naopak chudé a většinu biokapacity musí dovážet. Vyjadřuje se, stejně jako ekologická stopa, v globálních hektarech. Tabulka 3 obsahuje shrnutí rozlohy hlavních typů biologicky produktivních ploch v hektarech v globálním měřítku. Další sloupce obsahují přepočet těchto reálných hektarů na dostupnou biologickou kapacitu vztaženou na jednoho obyvatele a vyjádřenou v globálních hektarech. Pravý sloupec počítá s globální populací 6,302 miliard lidí, které lidstvo dosáhlo v roce 2003.

6


Tabulka 3: Dostupná biokapacita světa Typ plochy    Orná půda  Pastviny  Lesy  Produktivní vodní  plochy  Ostatní  Celkem 

Počet obyvatel  (mil.): 6.302  gha/obyv.  0,53  0,27  0,78 

Globální rozloha  mld. Ha 1,45 3,36  5,12  2,90  0,00  12,83 

0,14  0,08  1,80 

Zdroj: Zdroj: Chambers, et al., 2000, Living Planet Report, 2006.

1.4 Ekologická stopa České republiky Velikost ekologické stopy průměrného obyvatele/-ky České republiky je 4,91 gha (data z roku 2003). Dostupná biologická kapacita činí pouze 2,42 gha/obyvatele. Česká republika tedy patří mezi ekologické dlužníky: ekologická stopa překračuje biokapacitu více než dvojnásobně. Česká spotřeba zboží a služeb je zajišťována na úkor dalších zemí – ekologických věřitelů. Vezmeme-li v potaz globální míru udržitelnosti – 1,8 gha/obyvatele, zjistíme, že česká ekologická stopa je takřka trojnásobná. Jinými slovy, pokud by každý obyvatel Země žil jako průměrný Čech, potřebovali bychom další dvě planety. Detailní složení ekologické stopy české spotřeby uvádí tabulka 4. Více než polovinu tvoří plochy odpovídající za spotřebu energie z fosilních zdrojů. S produkcí CO2 pohybující se kolem 12 tun/osobu/rok patří Česká republika mezi země s nejvyššími emisemi na hlavu v Evropské unii a do druhé pětice států OECD. Bez snížení energetické náročnosti a omezení emisí z automobilové (včetně nákladní) a letecké dopravy může Česká republika jen těžko aspirovat na snížení celkové ekologické stopy. Dalších takřka 10 % ekologické stopy odpovídá spotřebě energie vyprodukované v jaderných elektrárnách. Bezmála dvoutřetinový celkový podíl energie na ekologické stopě ČR souvisí s vysokou energetickou náročností české ekonomiky a s dominujícím podílem tuhých fosilních paliv. Česká republika v roce 2004 spotřebovala na vyrobenou korunu hrubého domácího produktu 1,8násobně více energie než ekonomiky EU-15 i EU-25.1

1

Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2006. (2007). Praha: Ministerstvo životního prostředí.

7


Tabulka 4: Složení ekologické stopy ČR Typ plochy  Orná půda  Neobdělávaná orná půda  Pastviny (TTP)  Moře, oceány  Vnitrozemské vodní plochy  Lesy  Biomasa (jako palivo)  Zastavěné plochy Plochy – hydro‐elektrárny  Asimilace CO2 (energie)   Jaderná energie Celkem 

Rozloha  0,75 0,13  0,15  0,16  0,01  0,53  0,02  0,13  0,00  2,56  0,48  4,91 

Podíl  15,20%  2,58%  3,12%  3,25%  0,17%  10,73%  0,37%  2,59%  0,04%  52,18%  9,78%  100,00% 

Zdroj: Global Footprint Network. National Footprint Accounts. 2006 Edition. Czech Republic.

Významný je dále podíl orné půdy a lesů. Podíl zastavěných ploch 2,6 % se může zdát nevýznamný, jde však o rychle rostoucí položku. Vzhledem k tomu, že nová výstavba je většinou realizována na kvalitní orné půdě, dochází k dalšímu prohlubování ekologického deficitu. 1.5 Cílové skupiny pro indikátor ekologické stopy  Indikátor je zvláště vhodný pro města (kraje, mikroregiony, obce) zapojené do procesu místní Agendy 21 nebo místní Akce 21.  Mohou ho využít i ostatní města (kraje, mikroregiony, obce) se zájmem o problematiku kvality života svých obyvatel a udržitelného rozvoje. Místní politici – volení zástupci veřejné správy.  Získávají srozumitelný a komplexní ukazatel o udržitelnosti města a městského úřadu.  Získávají možnost srovnání s dalšími městy (benchmarking).  Získávají možnost prezentace města a činnosti úřadu – využívání moderních nástrojů řízení, vazby na města v zahraničí, která se danou problematikou zabývají. Místní státní správa  Získává podklady pro rozhodování, které bere v potaz požadavky udržitelného rozvoje.  Analýza ekologické stopy města se přímo týká následujících oblastí: místní

8


  

energetika, ochrana životního prostředí, nakládání s odpady, doprava. Analýzu ekologické stopy úřadu lze propojit s procesy EMAS či ISO 14000 a kvantitativně zhodnotit výstupy těchto procesů. Ekologickou stopu úřadu lze využít pro prezentaci města – vzorový přístup veřejné správy k problematice udržitelného rozvoje a udržitelné spotřeby. Získává možnost modelování budoucího vývoje ekologické stopy města či městského úřadu – příprava scénářů pro politiky a rozhodovací proces.

Místní neziskové organizace  Získávají důležité podklady a argumenty pro diskusi o kvalitě života v místě, kde působí.  Získávají podklad pro kampaně v oblasti EVVO, směřující k udržitelnému rozvoji.  Získávají možnost modelování budoucího vývoje ekologické stopy města či městského úřadu – podklad pro ovlivňování konkrétních rozhodnutí týkajících se budoucnosti města. Veřejnost  Získává vzorový ukazatel udržitelnosti z hlediska veřejné správy (ES úřadu).  Získává jednoduchý ukazatel kvality života ve svém bydlišti.  Získává srovnání „se sousedy“ – stojíme si lépe nebo hůře?  Získává podklady ke konkrétním, ekologicky šetrným krokům a opatřením na úrovni domácnosti.

9


2. Ekologická stopa města 2.1 Metodika výpočtu ekologické stopy města Řada aplikací výpočtu ekologické stopy směřuje ke komplexnímu hodnocení udržitelnosti měst. Zvyšující se počet aplikací na úrovni měst a regionů vedl k tomu, že Expertní skupina pro městské životní při Evropské komisi navrhla ekologickou stopu jako jedenáctý indikátor Společných evropských indikátorů, k jejichž sledování se město Chrudim v roce 2005 přihlásilo. Při modifikaci sady ECI podle podmínek v českých městech v roce 2006 se ekologická stopa stala desátým indikátorem sady nově nazvané ECI/TIMUR: A.1 Spokojenost občanů s místním společenstvím A.2 Místní příspěvek ke globálním změnám klimatu A.3 Mobilita a místní přeprava cestujících A.4 Dostupnost veřejných prostranství a služeb A.5 Kvalita místního ovzduší B.6 Cesty dětí do škol a zpět B.7 Nezaměstnanost B.8 Zatížení obyvatel hlukem B.9 Udržitelné využívání území B.10 Ekologická stopa Při kalkulaci ekologické stopy města (či regionu) je vhodné vyjít z národní ekologické stopy. Nejpodrobnějším podkladem je národní účet ekologické stopy, který pro každý stát každoročně stanovuje odborná instituce se sídlem ve Spojených státech – Global Footprint Network2. Výhodou je standardizace a srovnatelnost, jakož i garance kvality dat z mezinárodních zdrojů. Národní účet je možné získat za poplatek, který závisí na typu organizace, která ho pořizuje. Cena se pohybuje v řádu tisíců euro. Kalkulace zahrnuje následující položky spotřeby zdrojů:  Spotřeba potravin – rostlinné a živočišné produkty a s tím spojená energie.  Bydlení, průmysl, stavebnictví – spotřeba energií v domácnostech a průmyslu, nová výstavba a údržba bytového fondu. 2

Global Footprint Network. National Footprint Accounts. 2006 Edition. Czech Republic.

10


   

Doprava – výkony jednotlivých druhů dopravy. Zboží – spotřeba základních druhů zboží. Služby – základní služby podle klasifikace ČSÚ. Neidentifikované položky.

Podstatou výpočtu je zjištění odlišnosti daného města či regionu od národního průměru v položkách, kde to je možné a smysluplné. V případě, že data v daném místě nejsou k dispozici, jsou ve výpočtu ponechány národní hodnoty. Výpočet probíhá podle následujícího vzorce: ESPměsto = (SPměsto / SPČR) * ESPČR kde  





ESPměsto je ekologická stopa položky (například spotřeby elektrické energie) města. Jednotkou je gha/obyvatele. SPměsto je spotřeba položky ve městě (údaj převzatý z místních statistik). Jednotka odpovídá charakteru položky (např. kWh či osob-km) a je vztažena na jednoho obyvatele. SPČR je spotřeba položky v ČR (údaj převzatý z národních statistik). Jednotka odpovídá charakteru položky (např. kWh či osob-km) a je vztažena na jednoho obyvatele. ESPČR je ekologická stopa položky ČR (údaj převzatý z národního účtu ekologické stopy ČR). Jednotkou je gha/obyvatele.

Vlastní výpočet má podobu matice, jejíž podobu ukazuje tabulka 5. Sloupce matice tvoří jednotlivé složky ekologické stopy, řádky matice jednotlivé položky spotřeby. Výsledek – celková ekologická stopa města – se nachází v pravém dolním rohu tabulky. Výsledek je stanoven jednak jako agregovaný indikátor – celková ekologická stopa města v globálních hektarech (gha), jednak vztažen na jednoho obyvatele města (gha/osobu). V druhém případě to umožňuje rámcové srovnání ekologické stopy města Chrudimi s dalšími městy v ČR, jejichž ekologickou stopu TIMUR, o.s. analyzoval a srovnání s průměrem ČR. Města různé velikosti a různé hospodářské, geografické a sociodemografické struktury však mají různé výchozí podmínky z hlediska udržitelného rozvoje. V neposlední řadě je ovlivňuje vývoj na vyšších úrovních (region, stát, EU). 11


Proto je důležitější hodnotit s využitím stejných zdrojů dat vývoj ekologické stopy města. V případě časových řad je možné hodnotit pokrok či odklon od udržitelnosti.

ID 

Název položky

Energie  

Orná půda 

Pastviny 

Les 

Vodní plochy

CELKEM

Zastavěné plochy 

Tabulka 5: Ekologická stopa města (gha/obyvatele)

1.

Potraviny

1.1 

Rostlinného původu

  

  

  

  

  

  

  

1.2 

Živočišného původu

  

  

  

  

  

  

  

2.  

Bydlení, průmysl a stavebnictví

2.1 

Nová výstavba 

  

 

  

  

  

  

  

2.2 

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

 

  

2.3.6 

Údržba  Spotřeba  elektrické  energie  (domácnosti  a  průmysl)  ‐  fosilní  zdroje  Spotřeba  elektrické  energie  (domácnosti  a  průmysl)  ‐  obnovitelné zdroje  Spotřeba  zemního  plynu  (domácnosti a průmysl)  Spotřeba  tepla  (domácnosti  a  průmysl) ‐ fosilní zdroje  Spotřeba  tepla  (domácnosti  a  průmysl) ‐ obnovitelné zdroje Spotřeba tuhých paliv (domácnosti a  průmysl) 

  

  

  

  

  

  

  

3. 

Doprava

3.1 

Osobní automobily

  

  

  

  

  

  

  

3.2 

Jednostopá vozidla 

  

  

  

  

  

  

  

3.3 

Veřejná doprava ‐ autobusy 

 

  

  

  

  

  

  

3.4 

Veřejná doprava ‐ železnice  

  

  

  

  

  

  

  

3.5 

Veřejná doprava ‐ letadla 

  

  

  

  

  

  

  

4.  4.1

Zboží Přístroje  energii)

  

 

  

  

  

  

  

4.2 

Nábytek

  

  

  

  

  

  

  

4.3 

Počítače  a  elektrická  zařízení  (nezahrnuje provozní energii) 

  

  

  

  

  

  

  

4.4 

Oblečení a obuv 

  

  

  

  

  

  

  

4.5 

Čistící prostředky 

  

  

  

  

  

  

  

4.6 

Papírové zboží 

  

 

  

  

  

  

  

4.7 

Tabák 

  

  

  

  

  

  

  

4.8 

Ostatní různé zboží 

  

 

  

  

  

  

  

5.

Služby  

5.1

Úprava a rozvod vody 

  

  

  

  

  

  

  

5.2

Telekomunikace 

  

  

  

  

  

  

  

2.3.1  2.3.2  2.3.3  2.3.4 2.3.5 

(nezahrnuje 

provozní 

12


5.3 

Odstraňování  odpadů  a  odpadních  vod 

  

  

  

  

  

  

  

5.4 

Recyklace 

  

  

  

  

  

  

  

5.5 

Finanční a právní služby 

  

  

  

  

  

  

  

5.6 

Zdravotnické služby 

  

  

  

  

  

  

  

5.7 

Realitní a nájemní služby 

  

  

  

  

  

  

  

5.8 

Zábavní průmysl, sport  Zpracování dat a související činnosti,  služby pro podniky 

  

  

  

  

  

  

  

  

 

  

  

  

  

  

Výzkum a vývoj  Veřejná  správa  a  obrana,  sociální  zabezpečení 

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

6.

Školství  Ostatní  různé  neidentifikováno 

  

  

  

  

  

  

  

7. 

Neidentifikováno 

  

  

  

  

  

  

  

8. 

CELKEM 

  

  

  

  

  

  

  

5.9  5.10  5.11  5.12 

služby, 

13


2.2 Vstupní data pro výpočet ekologické stopy města Všechny vstupní indikátory pro výpočet ekologické stopy jsou vztaženy na jednoho obyvatele města. Je použit aktuální údaj ČSÚ, že v Chrudimi žije 23.374 obyvatel města (k 31.12.2008).

2.2.1 Potraviny Údaje o spotřebě potravin není možné získat na úrovni města. Proto jsou použity data z mezinárodní úrovně, které čerpají z národních statistik. Mezinárodní statistku spotřeby potravin, jejich dovozu a vývozu vede FAO (Organizace pro výživu a zemědělství, spadající pod OSN). Z hlediska ekologické stopy je důležitý poměr živočišných a rostlinných potravin. Hodnoty použité při výpočtu ekologické stopy Chrudimi jsou uvedeny v tabulce 6. Tabulka 6: Potraviny Název položky  Potraviny celkem  Rostlinného původu  Živočišného původu 

Hodnota  900  576  324 

Rok  2001  2001  2001

Zdroj dat  FAO  FAO  FAO 

Jednotka  kg/obyvatele  kg/obyvatele  kg/obyvatele 

2.2.2 Bydlení, průmysl a stavebnictví  V oblasti bydlení, průmysl a stavebnictví lze řadu údajů identifikovat na městské úrovni, i když se poslední dobou dostupnost dat o spotřebě energie, díky jejím poskytovatelům, zhoršuje. Pokud jde o bydlení, je pro výpočet ekologické stopy použit údaj o nové výstavbě na úrovni obvodu obce s rozšířenou působností, který eviduje Český statistický úřad. Jedná se o údaj o podlahové ploše nově dokončených bytů (v m2) v ORP Chrudim, který je vztažen na jednoho obyvatele města. V tabulce 7 uvádíme vývoj tohoto indikátoru v Chrudimi v letech 2005 – 2007 a srovnání s úrovní ČR. Tempo nové výstavby v Chrudimi bylo v roce 2007 o něco nižší, než činil celostátní průměr (novější data zatím nejsou k dispozici).

14


Tabulka 7: Nová bytová výstavba Název  položky  Nová výstavba  ‐ celkem  Nová výstavba 

2005 

2006 

2007 

15.051 

13.091 

14.390 

Hodnota  ČR  2.167.642 

0,1836 

0,1590 

0,1737 

0,2111 

Zdroj dat 

Jednotka   

ČSÚ 

m2 

ČSÚ 

m2/obyv. 

Další část vstupních dat tvoří údaje o spotřebě energií v jednotlivých sektorech na úrovni města. První se týká spotřeby elektrické energie. Uvádí se ve dvou kategoriích. První tvoří celkovou spotřebu elektrické energie v příslušném roce za sektor domácností a služeb (maloodběratelé) a průmyslu (velkoodběratelé) z fosilních zdrojů. Jedná se o elektrickou energii vyrobenou z fosilních zdrojů (uhlí, zemní plyn), z kogenerace a jaderné energie. Druhý tvoří údaj o elektrické energii vyrobené z obnovitelných zdrojů (vodní elektrárny, větrné elektrárny, biomasa, solární zdroje). V případě Chrudimi se ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí podařilo údaj o celkové spotřebě elektrické energie od distributora získat (tabulka 8). U dalších měst, jejichž ekologická stopa byla v uplynulých 2 letech analyzována, se to nepodařilo. Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů byl použit stejný jako na celostátní úrovni. Tabulka 8: Spotřeba elektrické energie Spotřeba elektrické  energie  Celková spotřeba   Fosilní zdroje  Obnovitelné zdroje 

Hodnota   Chrudim  90.013.916  3.630,6  220,4 

Hodnota ČR 

Zdroj dat 

Jednotka 

  4.954,1  220,4 

ČEZ  ČEZ  ČSÚ 

kWh  kWh/obyv.  kWh/obyv. 

Údaj o celkové spotřebě zemního plynu se podobně jako u elektrické energie podařilo městu získat od distributora. Údaje jsou dále členěné podle kategorie odběratelů (domácnosti, maloodběratelé, střední odběratelé a velkoodběratelé). Jsou uvedeny v tabulce č. 9. Do výpočtu ekologické stopy vstupuje součet hodnot – celková spotřeba zemního plynu za administrativní území města.

15


Tabulka 9: Spotřeba zemního plynu Spotřeba zemního plynu  Domácnosti   Maloodběratelé Střední odběratelé Velkoodběratelé  Celkem  Celkem/obyv. 

Hodnota   Chrudim  70.291.000  30.248.437  10.058.006  83.171.012  193.768.455  8.289,9 

Hodnota ČR 

Zdroj dat 

Jednotka 

          7.852,2 

SČP Net  SČP Net  SČP Net  SČP Net  SČP Net SČP Net 

kWh  kWh  kWh  kWh  kWh  kWh/obyv. 

Údaje o spotřebě tepla je uveden v tabulce 10. Byl získán zástupci Městského úřadu města. Jde o odpadní teplo z elektrárny Opatovice, na které je v Chrudimi připojeno řada objektů včetně městského úřadu. To se příznivě projevuje i z hlediska ekologické stopy. Z obnovitelných zdrojů energie jsou v Chrudimi dále v malé míře využívány tepelná čerpadla. V územní energetické koncepce Pardubického kraje z roku 2003 je uveden počet 3 tepelných čerpadel ve městě s celkovou přípojnou hodnotou 9,56 kWh. Tento údaj je z hlediska celkové spotřeby tepla ve městě zanedbatelný. Tabulka 10: Spotřeba tepla Spotřeba tepla  Odpadní teplo – elektrárna  Opatovice  Fosilní zdroje ‐  celkem/obyv.  Obnovitelné zdroje/obyv.   

Hodnota   Chrudim  337.318 

Hodnota ČR 

Zdroj dat

Jednotka 

 

GJ 

4.008,6 

4.808,5 

0 

217,1 

MěÚ  Chrudim  MěÚ  Chrudim  ČSÚ 

kWh  kWh 

Z Územní energetické koncepce Pardubického kraje3 vyplývá, že v Chrudimi je pouze malé množství domácností vytápěných tuhými palivy (méně než 3 %). Z tohoto údaje a údaje o průměrné spotřebě tuhých paliv na domácnost (šetření ENERGO) se podařilo stanovit kvalifikovaný odhad spotřeby tuhých paliv na vytápění domácností v Chrudimi (tabulka 11). Tabulka 11 Spotřeba tuhých paliv  Spotřeba uhlí pro vytápění  na obyv.  

Hodnota   Chrudim  300,4 

Hodnota ČR

Zdroj dat 

Jednotka 

4.489,9 

EVČ, City  Plan, ViP 

kWh/obyv.,  2002 

3

Územní energetická koncepce Pardubického kraje, kolektiv zpracovatelů EVČ, Cityplan, ViP, 2003. 16


2.2.3 Doprava  Údaje o výkonu jednotlivých druhů dopravy za město Chrudim nebyly k dispozici, proto bylo nutné provést speciální průzkum. Tento průzkum vycházel z metodiky Společných evropských indikátorů – indikátor A.3 - Mobilita a místní přeprava cestujících. Metodou šetření je standardizované šetření na základě dotazníku a rozhovorů se vzorkem obyvatel města. Průzkum proběhl v roce 2007. V rámci šetření indikátoru A.3 se podařilo shromáždit reprezentativní vzorek 695 vyplněných dotazníků. Složení výběrového vzorku z hlediska pohlaví ukazuje tabulka 12.

Tabulka 12: Struktura respondentů šetření A.3 Chrudim – pohlaví

Muž  Žena  Celkem 

Abs.  počet  326  369  695 

%  46,9  53,1  100,0 

Podrobné zpracování výsledků šetření mobility v Chrudimi není předmětem této zprávy, proto zde není uvedeno. V tabulce 13 uvádíme údaje, které jsou nezbytné pro výpočet ekologické stopy města.

17


Tabulka 13: Indikátory dopravy v Chrudimi Cesta č.  Počet cest autem  Vzdálenost autem  celkem (km)  Vzdálenost autem 1  cesta (km)  Podíl auta na celkovém  počtu cest (%) Počet cest hromadnou  dopravou  Vzdálenost (hromadná)  ‐ celkem (km) Vzdálenost (hromadná)  ‐ 1 cesta (km)  Podíl hromadné  dopravy na celkovém  počtu cest (%) Počet cest na motocyklu  Vzdálenost motocykl  celkem (km)  Vzdálenost motocykl 1  cesta (km)  Podíl motocyklů na  celkovém počtu cest (%)

1  256 

3  77  897,2 

4  47  197,0 

5  7  44,5 

6  1  15,1 

Celkem  627  8.534,2 

14,8 

2  239  3.58 6  15,0 

11,7 

4,2 

6,4 

15,1 

13,6 

39,1 

43,1 

50,0 

41,6 

50,0 

25,0 

41,3 

145 

100 

19 

7 

0 

0 

271 

2.742,5 

131,5 

38,6 

0 

0 

4.885,1 

18,9 

1.97 2,5  19,7 

6,9 

5,5 

0 

0 

18,0 

22,2 

18,0 

12,3

6,2 

0,0 

0,0 

17,8 

12  122 

11  120 

1  3 

0  0 

0  0 

0  0 

24  245 

10,2 

10,9 

3,0 

0 

0 

0 

10,2 

1,8 

2,0 

0,6 

0 

0 

0 

1,6 

3.794,4 

Indikátor, který vstupuje do výpočtu ekologické stopy, je výkon jednotlivých druhů dopravy za rok vztažený na jednoho obyvatele. Jednotkou jsou osobokilometry (oskm) vztažené na jednoho obyvatele. Výpočet z výše uvedených údajů (tabulka 13) probíhá podle následujícího vzorce: Vzdálenost 1 cesta (km) * 313 (počet pracovních dní + sobot v roce4) * Počet cest na obyvatele a den) * Podíl na celkovém počtu cest (%) 13,6 km * 313 * 2,32 * 41,3% = 4.082 oskm/rok V případě hromadné dopravy nebylo v šetření A.3 rozlišováno, zda jde o cestu vlakem nebo autobusem. Výsledný indikátor byl proto rozdělen v poměru odpovídajícím národní 4

Šetření indikátoru A.3 zjišťuje mobilitu lidí během pracovních dní. Při přepočtu na výkon dopravy během celého roku (365 dní) byl brán v potaz měřením zjištěný fakt, že během víkendů je nižší výkon všech druhů dopravy než během pracovních dní. Proto byl do výpočtu zapojen pouze jeden víkendový den (365 – 52 = 313).

18


úrovni – 2:1 (autobusy:osobní železniční přeprava). V případě letecké dopravy byl použit údaj z národní úrovně. Výsledné výkony jednotlivých druhů dopravy a jejich srovnání s národním průměrem je uvedeno v tabulce 14. Tabulka 14: Doprava Název položky Výkon osobní automobilové  dopravy  Výkon veřejné dopravy –  autobusy   Výkon veřejné dopravy –  železnice  Výkon veřejné dopravy –  letadla  Výkon jednostopých vozidel  (motocykly)

Hodnota   Chrudim  4.082,0

Hodnota ČR 

Zdroj dat 

Jednotka, rok 

6.602,6 

oskm/obyv. 

1.537,8 

2.068,5 

768,9 

1.019,6

695,6

695,6 

Šetření A.3,  ČSÚ  Šetření A.3,  ČSÚ  Šetření A.3,  ČSÚ  ČSÚ 

18,8 

19 

Šetření A.3,  ČSÚ 

oskm/obyv. 

oskm/obyv.  oskm/obyv.  oskm/obyv. 

2.2.4 Zboží  Údaje o spotřebě jednotlivých druhů zboží a služeb nejsou na úrovni města k dispozici. Pro výpočet ekologické stopy města jsou proto převzaté údaje z národní úrovně. Do výpočtu jsou však zahrnuty důležité údaje o produkci komunálního odpadu a způsobu jeho separace (které nepřímo odráží i spotřebu zboží). Tyto údaje poskytl MěÚ Chrudim a jsou za rok 2008. Hodnoty za Chrudim a jejich srovnání s národní úrovní jsou uvedeny v tabulce 15. Tabulka 15: Zboží Název položky  Směsné komunální odpady –  celkem na obyvatele   z toho separovaný sběr (kg)   z toho separovaný sběr (%)           papír           sklo           plast 

Hodnota   Chrudim  186,5  85,5  45,9%  48,2  24,6  12,7 

Hodnota  Zdroj dat  ČR  280  MěÚ Chrudim,  ČSÚ 21,3  MěÚ Chrudim,  ČSÚ  9,7%  MěÚ Chrudim    

19

   

Jednotka, rok  kg/obyv. kg/obyv.  %  kg/obyv.  kg/obyv.  kg/obyv. 


2.3 Shrnutí vstupních dat Předchozí tabulky obsahují srovnání základních agregovaných vstupních indikátorů pro výpočet ekologické stopy města Chrudim s hodnotami těchto indikátorů na celostátní úrovni. Za tabulek vyplývá, že Chrudim dosahuje lepších hodnot indikátorů (z pohledu udržitelného rozvoje) než je celostátní průměr v následujících položkách:      

Nižší spotřeba elektřiny (domácnosti, průmysl a služby) Nižší spotřeba tepla pro dálkové vytápění a využívání odpadního tepla jako zdroje tohoto tepla Nižší spotřeba tuhých paliv (uhlí) na vytápění Nižší hodnoty mobility Nižší produkce komunálních odpadů Vyšší míra separace komunálního odpadu

Z hlediska udržitelnosti města lze toto srovnání hodnotit jako příznivé. V případě tempa nové výstavby, které je v Chrudimi o něco nižší než celostátní průměr, je těžké určit vztah k udržitelnému rozvoji – záleží na charakteru této výstavby (na zelené louce vs. v původní zástavbě města, atp.). Horších hodnot indikátorů než je celostátní průměr dosahuje město v následujících položkách:  Vyšší spotřeba zemního plynu  Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů

20


2.4. Shrnutí výsledků a srovnání s rokem 2006 Tabulka 16 a graf 1 obsahují shrnutí výsledků – celkovou velikost ekologické stopy města Chrudim, velikost jejích základních složek a porovnání s ekologickou stopu České republiky. Ekologická stopa města Chrudim činila v roce 2009 4,01 gha/obyvatele, což představuje 81 % hodnoty národní ekologické stopy na obyvatele. Příznivější výsledek než na národní úrovni je dán především nižší spotřebou energií (kromě zemního plynu a energie z obnovitelných zdrojů), nižší produkcí komunálního odpadu a jeho lepším tříděním, než je celostátní průměr. Tabulka 16: Velikost ES města Chrudimi a ČR (v globálních hektarech/obyvatele) Globální  hektary/obyvatele  Česká republika   Ekologická stopa  Chrudim  Odchylka od ČR 

Orná  Zastavěn Energie  půda  Pastviny  Lesy  é plochy  3,06  0,87  0,15  0,54  0,13 

Vodní  plochy  Celkem  0,17  4,93 

2,23  73% 

0,17  99% 

0,89  0,15  102%  100% 

Graf 1

21

0,48  89% 

0,09  72% 

4,01  81% 


Graf 2

Graf 2 ukazuje složení ekologické stopy Chrudimi z hlediska jednotlivých sektorů. Obdobně jako na úrovni České republiky dominuje ekologické stopě sektor bydlení, průmyslu a stavebnictví (35 %). Necelou třetinu ekologické stopy tvoří spotřeba potravin. Podíl dopravy je nižší než na celostátní úrovni (8 % respektive 10 %). Celková hodnota ekologické stopy Chrudimi činí 93.805 gha. Tento indikátor můžeme porovnat s několika hodnotami (tabulka 17) – s celkovou hodnotou ekologické stopy České republiky a dostupnou biologickou kapacitou. Ekologická stopa Chrudimi činí 0,18 % ekologické stopy ČR, což je nižší hodnota než odpovídá podílu obyvatel Chrudimi na populaci ČR (0,23 %). Odpovídá to nižší ekologické stopě na obyvatele než je průměr ČR. Důležité je srovnání velikosti ekologické stopy s tzv. dostupnou biologickou kapacitou. Ta činí v ČR 2,42 gha na obyvatele a tento údaj byl použit i pro Chrudim, neboť přírodní zdroje, kterými je ekologická stopa Chrudimi zajišťována, pocházejí z celé České republiky. Nejsou tedy vázány pouze na katastr města. Ekologický deficit Chrudimi činí

22


celkově 37.240 gha (nebo-li 1,59 gha/obyvatele). To je méně než deficit na národní úrovni, který činí 2,42 gha/obyvatele. Tabulka 17: Porovnání ekologické stopy a ČR

Počet obyvatel   Rozloha  (ha)  Ekologická stopa  České republiky (gha)  Ekologická stopa  Chrudimi(gha)  Biokapacita České  republiky (gha)  Biokapacita   (gha)  Ekologický deficit  České republika (gha)  Ekologický deficit    (gha)  

Celková hodnota  23.374  3.321 

Hodnota  porovnání  s ČR (%)  0,23%  0,04% 

50.779.000 

100% 

93.805 

0,18% 

24.926.000  56.565 

100%  0,23% 

‐25.853.000 

100% 

‐37.240 

0,14% 

Graf 3 ukazuje srovnání ekologické stopy Chrudimi s ostatními městy, jejichž ES TIMUR analyzoval. Jak bylo řečeno, srovnání měst je orientační, neboť každé město má z hlediska udržitelného rozvoje jiné podmínky a předpoklady. Chrudim patří k průměrným městům a má obdobnou ekologickou stopu jako Krnov či Velké Meziříčí. Výrazně větší ekologickou stopu na jednoho obyvatele vytváří velká a průmyslová města – Praha a Kladno.

23


Graf 3

Konečně graf 4 ukazuje srovnání aktuálního výsledku ekologické stopy Chrudimi s výsledky předchozí analýzy z roku 2006 (data převážně z roku 2004). Za čtyřleté období došlo se ekologická stopa města prakticky nezměnila (minimální nárůst z z 3,97 gha/obyv. na 4,01 gha/obyv., tedy o 0,9 %. Vývoj ekologické stopy lze charakterizovat: • • •

Růstem neudržitelné mobility (podíl osobní automobilové dopravy) obyvatel Chrudimi. Pozitivním vývojem v oblasti zásobování města teplem – využívání odpadního tepla z elektrárny Opatovice. Negativním vývojem vzorců spotřeby na národní úrovni, které město může jen těžko ovlivnit.

Mírný meziroční růst ekologické stopy města odráží obdobný trend na národní úrovni (kde ovšem za stejné období došlo k vyšímu nárůstu – cca o 8 %). Není možné ho porovnat s jinými městy v ČR, protože jejich ekologická stopa dosud nebyla opakovaně stanovena.

24


Graf 4

25


2.5 Závěr Výsledek – interpretaci ekologické stopy města Chrudim podle aktuálních dat lze shrnut i následujícím způsobem: ekologická stopa Chrudimi převyšuje dostupnou biologickou kapacitu odpovídající tomuto městu o 166 %. Žádné město se z principu „nevejde“ do své biokapacity, neboť v něm dochází ke koncentraci nejrůznějších funkcí, aktivit a obyvatelstva. V Chrudimi, stejně jako v jiných městech ČR, přesto existuje velký potenciál pro snižování ekologické stopy. Ať už jde o energeticky úsporná opatření, využívání obnovitelných zdrojů energie a podpora rozvoje udržitelné mobility (např. cyklistika). Při zachování současného počtu obyvatel města by pro dosažení „udržitelné ekologické stopy“ Chrudimi muselo dojít k jejímu snížení o 40 %. Tomuto procentu zhruba odpovídají požadavky na snížení/změnu vzorců spotřeby v jednotlivých složkách ekologické stopy (potraviny, energie, doprava, zboží). Výše uvedené procento představuje dlouhodobý cíl udržitelného rozvoje města Chrudim. V krátkodobém a střednědobém horizontu bude důležité udržet ekologickou stopu města na současné úrovni a pokusit se nastolit trajektorii jejího snižování. Velký potenciál existuje zejména v oblasti udržitelé mobility a využívání obnovitelných zdrojů pro výrobu elektrické energie.

26


3. Ekologická stopa městského úřadu 3.1 Metodika výpočtu ekologické stopy městského úřadu Výpočet ekologické stopy Městského úřadu (MěÚ) Chrudim byl proveden s využitím originálního softwarového nástroje, který vytvořil pro potřeby kalkulace ES školy předkladatel nabídky. Tento nástroj byl v rámci řešení zakázky adaptován pro potřebu související kalkulace budov/y městského úřadu. Analýza ekologické stopy instituce, mezi něž patří analýza ekologické stopy městského úřadu, patří mezi složkové metody (metody počítající od konečné spotřeby)5. Tyto metody a jejich praktické aplikace na úrovni podniků, univerzit, škol, domácností apod. se v posledních letech bouřlivě rozvíjejí. Jejich nevýhodou je, že dosud nebylo dosaženo standardizace, která panuje v národních účtech ekologické stopy. Jednotlivé analýzy tudíž jsou jen obtížně vzájemně srovnatelné. Výsledky ekologické stopy městského úřadu proto nelze srovnat s výsledky ekologické stopy školy, neboť složky vstupující do výpočtu se liší. Základem pro výpočet je shromáždění podrobných informací o spotřebě ploch, materiálů, energií a služeb souvisejících s fungováním městského úřadu. Kategorie spotřeby zdrojů a produkce odpadů městského úřadu jsou členěny do sedmi základních skupin:     

Základní údaje o městském úřadě Budova úřadu Doprava personálu Spotřeba Odpady

Podrobná tabulka vstupních dat pro výpočet ES městského úřadu obsahuje celkem 61 položek. Podstatou výpočtu je převod údajů o spotřebě městského úřadu na odpovídající plochy produktivní země (a vodní plochy). V souladu s postupem navrženým Chambers, et al. (2000) jsou k přepočtu použita „data odpovídající regionu“. 5

Více informací o složkové metodě a její porovnání se složenou metodou je uvedeno v publikaci „Ekologická stopa města školy autorů Třebický a Lupač, TIMUR, 2008.

27


V první verzi kalkulátoru jsou z důvodu nedostatku odpovídajících dat na nižších úrovních použita data z národní (tj. ČR) úrovně. Zdrojem těchto dat je především Český statistický úřad a specializované instituce akreditované pro sběr dat na národní úrovni (např. Český hydrometeorologický ústav či Ministerstvo dopravy). Pro kalkulaci ekologické stopy personálních počítačů, notebooků, monitorů a kopírek byly využity zahraniční zdroje o analýze životního cyklu těchto výrobků. K přepočtu na ekologickou stopu – tj. produktivní plochy s „globálně průměrnou produktivitou“ jsou dále použity mezinárodně standardizované ekvivalentní faktory (jejich přehled je uveden v tabulce 1 v kapitole 1). Uveďme příklad – ekologickou stopu spotřeby elektrické energie v městském úřadě: ESPelektřina = (EMFelektřina* (1 – B)) * (EFPelektřina / A) kde  







ESPelektřina je ekologická stopa položky (spotřeby elektřiny v městském úřadě). Jednotkou je gha/GWh. EMFelektřina je emisní faktor výroby elektřiny, platný v České republice. Emisní faktor uvádí, jaké průměrné množství oxidu uhličitého (CO2) je uvolněno při výrobě elektrické energie. Jednotkou jsou t CO2/GWh. B je asimilace oxidu uhličitého v moři. Podle posledních údajů je část CO2 emitovaného díky spalování fosilních paliv asimilováno moři. Hodnota tohoto koeficientu je 26 %. EFPelektřina je ekvivalentní faktor pro les. Asimilace CO2 lesy je zavedený způsob, jak spočítat ekologickou stopu energie. Hodnota tohoto koeficientu je 1,34. Jednotkou je gha/ha. A je asimilace oxidu uhličitého lesem. Hodnota koeficientu je 3,663 a jedná se o celosvětový průměr. Jednotkou jsou t CO2/ha.

28


3.2 Vstupní data pro výpočet ekologické stopy městského úřadu

3.2.1 Základní údaje o úřadě  Všechny dále uvedené údaje poskytl Městský úřad Chrudim a (pokud není uvedeno jinak) vztahují se k 31.12 2008. Sídlo městského úřadu je na adrese Resselovo náměstí 77, 573 16 Chrudim. Městský úřad sídlí celkem ve třech budovách, což se projevuje i na výpočtu ekologické stopy. K 31.12.2008 zde pracovalo 215 lidí (stav zaměstnanců přepočtený na plné úvazky).

3.2.2 Budovy úřadu  V této části kalkulace ekologické stopy je nutné shromáždit dostupné údaje o velikosti zastavěných ploch, spotřebovaných energiích a event. využívání obnovitelných zdrojů energie. Údaje za MěÚ jsou uvedeny v tabulce 18. Ovlivňuje je především fakt, že (jak bylo uvedeno) úřad sídlí ve třech budovách, z toho dvě budovy se nachází v památkově chráněné části města (Resselovo nám. 1 a Resselovo nám. 77). To ovlivňuje spotřeby energií, kde k celkové ekostopě přispívá především spotřeba elektrické energie a spotřeba tepla. Z environmentálního hlediska je příznivý způsob výroby tepla pro dálkové vytápění úřadu – jedná se o odpadní teplo z elektrárny Opatovice. Obnovitelné zdroje energie dosud nejsou využívány. Tabulka 18: Vstupní data – budovy úřadu Název položky  Budovami zastavěné plochy  Podlahová plocha úřadu  Celková spotřeba elektřiny v budovách  úřadu  Spotřeba zemního plynu v budovách  úřadu  Spotřeba tepla z dálkového vytápění  (zdroj – uhlí)  Spotřeba vody 

Jednotka   Hodnota MěÚ  Chrudim  2  m 3.610  m 2  6.494,6  kWh  280.388  m3 

9.438 

GJ 

2.650 

m 3 

2.968 

3.2.3 Doprava personálu do práce  Každodenní doprava zaměstnanců do práce a zpět představuje důležitý prvek udržitelných či neudržitelných vzorců chování personálu úřadu. Veřejná správa by v tomto směru měla fungovat jako vzor pro další sektory společnosti. 29


V rámci sběru dat pro výpočet ekologické stopy úřadu bylo provedeno dotazníkové šetření mezi zaměstnanci úřadu k zjištění převažujícího dopravního prostředku do zaměstnání. Průzkumu se zúčastnilo celkem 183 pracovníků, tj. 85 %. Vzorek je proto velmi reprezentativní. Výsledky šetření jsou uvedeny v tabulce 19 a grafu 5. Příznivé je zjištění, že celých 63 % zaměstnanců se dopravuje do práce udržitelným způsobem (pěšky, na kole, autobusem či vlakem). Největší podíl má přitom doprava pěšky (39 %). Za nejméně příznivou variantu lze označit cestu autem bez spolujezdců – varianta, kterou volí pětina zaměstnanců. Důležitým parametrem je vzdálenost, z jaké se lidé do práce dopravují. Ta je nejvyšší u cesty vlakem (který však využívá pouze 5 zaměstnanců) a nejnižší u cesty pěšky. Celkově tak 183 zaměstnanců MěÚ Chrudim nacestuje každý den do práce 2.192 km (cesta tam a zpět) což činí za rok nezanedbatelných 547.900 km. Tabulka 19: Vstupní data - doprava Způsob dopravy 

Počet  zaměstnanců 

Pěšky  Na kole  Autobusem/MHD  Vlakem  Autem – jen řidič  Autem řidič + 1  Autem řidič + 2  Počet ‐ celkem 

71  13  26  5  33  23  12  183 

Celková  vzdálenost (km   cesta tam)  189,1  39,5  217,2  78,7  296,2  199,2  75,9  1.096 

30


Graf 5

3.2.4 Spotřeba  Tato část výpočtu shrnuje veškerou spotřebu kancelářského materiálu, zboží a přístrojů (PC počítače, přenosné počítače, kopírky, mikrovlnné trouby), ale i spotřebu pohonných hmot v motorových vozidlech a zařízeních ve vlastnictví úřadu za kalendářní rok. V případě elektronických přístrojů hraje roli jejich stáří – do výpočtu ekologické stopy se projeví materiály a energie spotřebované na jejich výrobu. V průběhu času je tento environmentální dopad „umořován“. Je počítáno s životností 7 let, po této době zůstává ekologická stopa nutné na likvidaci elektronického zařízení. V případě MěÚ Chrudim hraje roli velké množství počítačů, nezbytných pro chod úřadu (celkem 319 PC a 56 notebooků). Velké množství počítačů bylo obměněno před dvěma lety, ES jejich výroby proto zůstává vysoká. Daná položka se bude v příštích letech snižovat, pokud nedojde k opětovné výměně hardware na MěÚ. Za pozornost stojí spotřeba papíru (1.285.000 listů A4 + 2.409 kg dalších kancelářských papírových potřeb, z čehož pouze 3,9 % je z recyklovaného papíru. Pozitivní je fakt, že 99 % papíru je separováno (viz. sále kapitola 3.2.5). Údaje o spotřebě jsou uvedeny v tabulce 20.

31


Tabulka 20: Vstupní data - spotřeba Název položky  Spotřeba kancelářského papíru v  kopírkách, tiskárnách a dalších  zařízeních za školní rok  Podíl recyklovaného papíru na  spotřebě kancelářského papíru  Spotřeba papírových  kancelářských potřeb (sešity,  bloky, formuláře, šanony atp.)  Počet počítačových sestav PC s  klasickým monitorem (CRT)  Průměrné stáří počítačových  sestav PC s klasickým monitorem  (CRT)  Počet počítačových sestav PC s  plochým monitorem (LCD)  Průměrné stáří počítačových  sestav PC s plochým monitorem  (LCD)  Počet přenosných počítačů  ("notebooků")  Průměrné stáří přenosných  počítačů ("notebooků")  Počet kopírek používaných v  úřadu  Průměrné stáří kopírek  Počet mikrovlnných trub  Průměrné stáří mikrovlnných  troub  Celková spotřeba benzínu v  motorových vozidlech a zařízeních  ve vlastnictví úřadu za kalendářní  rok  Celková spotřeba nafty v  motorových vozidlech a zařízeních  ve vlastnictví úřadu za kalendářní  rok 

Jednotka   počet listů A4/rok 

Hodnota MěÚ Chrudim  1.285.000 

% 

3,9 % 

Kg 

2.409 

Ks 

108 

Roky 

6 

Ks 

211 

Roky 

2 

Ks 

56 

Roky 

3 

Ks 

56 

Roky  Ks  roky 

5  27  3 

l 

10.898 

l 

126 

3.2.5 Odpady a separace  Poslední část údajů pro výpočet ekologické stopy městského úřadu hodnotí, nakolik jsou materiály využívané v každodenním provozu úřadu (papír, PET lahve, hliník a sklo) separovány. To se pozitivně projevuje na celkové ekologické stopě, neboť dané položky se v případě vysoké míry recyklace odečítají – dochází k úspoře primárních zdrojů.

32


MěÚ dosahuje velmi dobrých výsledků v případě separace prakticky všech recyklovatelných surovin - papíru (100 %), PET lahví (99 %) skla (100 %) a hliníku (90 %). V daném případě je možné do budoucna zvažovat pouze snížení celkové spotřeby daných surovin – například náhradou nákupu balených vod vodou z kohoutku. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 21. Tabulka 21: Vstupní data – odpady a separace Název položky  Jaký podíl papíru je separován  Celková spotřeba PET lahví ve škole v  ks za školní rok  Jaký podíl PET lahví je separován  Celková spotřeba hliníku v úřadu za rok  Jaký podíl hliníku je separován  Celková spotřeba skla v úřadu  Jaký podíl skla je separován 

Jednotka   Hodnota MěÚ  Chrudim  %  100 %  kg  865 %  kg  %  kg  % 

33

99 %  3,7  90 %  432  100 % 


3.3 Výsledky a závěr

3.3.1 Výsledky  Základní výsledky výpočtu ekologické stopy Městského úřadu Chrudim jsou shrnuty v tabulce 22 a a grafu 6. Celková ekologická stopa MěÚ činí 168,2 gha. Při přepočtu na jednoho zaměstnance úřadu získáme hodnotu indikátoru 0,78 gha. Tabulka 22: Výsledky - Ekologická stopa MěÚ Chrudim

Budova školy  Doprava  personálu  Spotřeba  Odpady a  separace  Ekostopa  MěÚ celkem Ekostopa  MěÚ na 1  zaměstnance  Podíl 

Celková  Asimilace  Pastviny  Orná  Lesy  Zastavěné  ES  CO2  půda  plochy  82,1386  81,3408  0,0000  0,0000  0,0000  0,7978  9,2945  78,4405 

8,9604  76,5558 

0,0000  0,0000 

0,0000  0,0000 

0,0000  1,8847 

0,3341  0,0000 

‐1,6504 

0,2180 

0,0000 

0,0000 

‐1,8684 

0,0000 

168,2232  167,0751 

0,0000 

0,0000 

0,0162 

1,1319 

0,0000  0,0% 

0,0000  0,0% 

0,0001  0,0% 

0,0053  0,7% 

0,7824  100,0% 

0,7771  99,3% 

Při pohledu na výsledky ekologické stopy z hlediska jejích složek je zřejmé, že dominuje část odpovídající asimilaci CO2 (tzv. uhlíková stopa) a naopak chybí pastviny a orná půda. To je dámo tím, že dané složky odpovídají spotřebě potravin, která však do výpočtu není zahrnuta. Zaměstnanci MěÚ se stravují individuálně, a proto není možné tuto část ekologické stopy objektivně stanovit. Velmi zajímavé je složení ekologické stopy z hlediska jednotlivých složek fungování úřadu (graf 7). Budovy úřadu, tj. veškerá energie spotřebovaná v budovách úřadu, spotřeba vody atd. mají stejný vliv jako spotřeba kancelářského materiálu, zboží a přístrojů. (49 % respektive 47 % celkové ekostopy úřadu.

34


Graf 6

Zatímco v v prvním případě by opatření na snížení ekologické stopy byly velmi nákladné a technicky obtížné (např. zateplení budov či využití obnovitelných zdrojů energie) v druhém případě je lze realizovat mnohem levněji. Jde např. o zvýšení podílu recyklovaného papíru či pravidelnou údržbu počítačů a dalších přístrojů, což prodlouží jejich životnost a povede k snížení celkové ekologické stopy. (Ekologická stopa výroby relativně zánovních PC a dalších přístrojů na MěÚ se bude umořovat během let používání.) Opatření na snížení ekostopy úřadu by proto měla primárně směřovat do „provozních“ záležitostí, kde lze dosáhnout eko-efektivních (malé náklady a velký ekologický zisk) a rychlých přínosů Podíl dopravy zaměstnanců do zaměstnání a zpět činí pouze 5,5 % celkové ekologické stopy. Je to dáno relativně malým počtem pracovníků, kteří každodenně používají na cestu do práce osobní automobil. Doporučujeme, v rámci možností, vhodnou formou osvěty mezi zaměstnanci do budoucna propagovat udržitelné a zdravé způsoby dopravy do zaměstnání (pěšky, na kole, event. veřejnou dopravou). Tímto způsobem bude možné zachovat stávající příznivý výsledek ekologické stopy v oblasti dopravy. Graf 7 35


Konečně vysoké míry separace základních surovin na městském úřadě (plasty, sklo, hliník, papír) snižují celkovou ekologickou stopu. V rámci celkového provozu úřadu jde o relativně malou položku ekologické stopy (1 %), je však velmi důležitá z hlediska motivace a prosazování ekologických principů v rámci fungování veřejné správy.

3.3.2 Závěr   MěÚ Chrudim je prvním úřadem v České republice, který si v rámci aktivit směřujících k uplatňování udržitelného rozvoje a místní Agendy 21 ve městě nechal stanovit svojí ekologickou stopu podle inovované metodiky. Výslednou hodnotu indikátoru tudíž není možné srovnávat s jinými výsledky. Naměřenou hodnotu je proto možné považovat za vstupní kvantitativní indikátor pro hodnocení udržitelnosti provozu městského úřadu v návaznosti na zaváděný systém EMAS. V této zprávě jsou stručně naznačeny cesty, jakými je možné usilovat o snižování ekologické stopy úřadu do budoucna. Doporučujeme indikátor vyhodnocovat každoročně, aby bylo možné sledovat efekt prováděných opatření. Dále doporučujeme vhodnou formu propagace výsledků indikátoru a především přístupu radnice k dané problematice. To může inspirovat další aktéry i v dalších místech ČR k uplatňování podobných opatření. 36


37


7. Literatura a internetové zdroje Literatura k ekologické stopě v češtině: Třebický, V., Lupač M.: Ekologická stopa města a školy. Zrcadlo místní udržitelnosti. TIMUR, Praha 2008. Rázgová, E., Třebický, V., Novák, J: Ekologická stopa. Unese Země vaše kroky? Ústav pro ekopolitiku, Praha 2007. Kušková P., 2003: Ekologická stopa jako indikátor udržitelného rozvoje. Essentia (http://www.essentia.cz/). Rábelová E., Třebický V., Bendl J., 2000: Unese Země civilizaci? Životní prostředí, migrace a bezpečnost, ekologická stopa. Planeta 2000, VIII, 1/2000, 48 stran. Třebický V., Rut O., Skalský M., Drhová Z., Kotecký V., 2005: Česká stopa. Ekologické a sociální dopady domácí spotřeby za našimi hranicemi. APEL, Praha, 56 stran. Třebický V., 2005: Plánování udržitelného rozvoje. In: Mezřický, V. (ed.): Environmentální politika a udržitelný rozvoj, Portál, Praha. Třebický V., 2001: Ekologická stopa: zelené účetnictví nebo neomalthusiánství? In: Institucionalizace (ne)odpovědnosti: Globální svět, evropská integrace a české zájmy, Fakulta sociálních věd UK, Praha, str. 300 - 314. Třebický V., 2000: Analýza ekologické stopy. Užití v odpadovém hospodářství. Odpady, 5/2000, str. 9 - 10. Třebický V., 1999: Ekologická stopa - agregovaný indikátor spotřeby zdrojů a produkce odpadů. In: Environmentální ekonomie, politika a vnější vztahy České republiky, Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře, Praha, str. 39 - 49. Třebický V., 1998: Naše ekologická stopa na tváři Země. EKO (Ekologie a společnost), IX, 4/1998, str. 36-38. Literatura k ekologické stopě v angličtině: Chambers N., Simmons C., Wackernagel M., 2000: Sharing Nature 's Interest. Ecological Footprints as an Indicator of Sustainability. Earthscan, London. Gössling S. et al., 2002: Ecological footprint analysis as a tool to assess tourism sustainability. Ecological Economics 43, pp. 199 - 211. Rees W. E. & Wackernagel M., 1994: Ecological Footprints and Appropriated Carrying Capacity: Measuring the Natural Capital Requirements of the Human Economy. Chapter 20 in: Jansson A., Folke C., Hammer M., Costanza R. (ed.), 1994. Investing in Natural Capital. Island Press Washington DC.

38


Wackernagel M. & Rees W. E., 1996: Our Ecological Footprint: Reducing Human Impact on the Earth. New Society Publishers, Gabriola Island. 1996. Scotland's footprint: a resource flow and ecological footprint analyses of Scotland. Best Foot Forward, Edinburgh 2004. The footprint of Wales. A report to the Welsh Assembly Government, Best Foot Forward pro WWF Cymru, Cardiff 2002. WWF-International: Living Planet Report, 2006 WWF-UK:. Holiday Footprinting - A Practical Tool for Responsible Tourism, 2002. Internetové zdroje: http://www.ekostopa.cz Český portál k ekologické stopě provozovaný TIMUR, o.s. Výstava o ekologické stopě pro školy, výpočet ekologické stopy a školy a města (tyto části stránek jsou v přípravě). http://www.hraozemi.cz/ekostopa Kalkulátor osobní ekologické stopy v češtině, řada informací o způsobu výpočtu osobní stopy http://www.footprintnetwork.org/ Síť expertů a organizací zabývajících se ekologickou stopu, odkazy, metodika, příklady, rejstřík, atd. http://www.regionalprogress.org Stránky k výpočtu ekologické stopy měst a oblastí v USA http://www.myfootprint.org/ Kalkulátor osobní ekologické stopy v angličtině http://www.rprogress.org Americká nevládní organizace Redefining Progress, zabývající se mimo jiné ekologickou stopou http://www.bestfootforward.com/ Best Foot Forward, organizace sídlící v anglickém Oxfordu a zabývající se výpočtem ekostopy na různých úrovních http://www.panda.org/news_facts/publications/living_planet_report/index.cfm WWF - Living Planet Report: každoročně vycházející zprávy o ekologické stopě jednotlivých států světa, poslední z roku 2006 http://org.eea.eu.int/news/Ann1132753060/Global_footprint_data.xls Data Evropské environmnetální agentury o ekologické stopě a biokapacitě států světa

39

EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTA CHRUDIM EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTSKÉHO ÚŘADU CHRUDIM

Recommend Documents