Ekologická stopa města Vsetína. ©TIMUR 2010
VÝSLEDKY
INDIKÁTORU
B.10
EKOLOGICKÁ
STOPA
MĚSTA
Týmová
iniciativa
pro
místní
udržitelný
rozvoj,
o.s.
Město Vsetín
Listopad 2010
1
Ekologická stopa města Vsetína. ©TIMUR 2010
Autoři: Viktor Třebický, Josef Novák © Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. Senovážná 2, 110 00 Praha 1 http://www.timur.cz
[email protected] Listopad 2010
2
Ekologická stopa města Vsetína. ©TIMUR 2010 Cíle studie
Cílem studie „Ekologická stopa města Vsetína“ je vyhodnotit výsledky indikátoru ze sady ECI/TIMUR (sada Společných evropských indikátorů, upravená do podmínek v České republice Týmovou iniciativou pro místní udržitelný rozvoj, o.s.) B.10 Ekologická stopa města. Tento indikátor je jeden z deseti indikátorů sady ECI/TIMUR a souhrnně hodnotí environmentální udržitelnost města. Zpracovatel studie, TIMUR, o.s., vypracoval v roce 2010 novou metodiku pro hodnocení indikátoru B.10 Ekologická stopa města, která je podrobnější a přesnější než dosavadní výpočet tohoto indikátoru. Cílem této studie je proto vyhodnotit aktuální podkladová data ze Vsetína z let 2006 až 2009 podle nové metodiky indikátoru a stanovit aktuální hodnotu ekologické stopy a biologické kapacity města Vsetín.
Týmová
iniciativa
pro
místní
udržitelný
rozvoj
Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. (TIMUR) je nezisková organizace, která podporuje udržitelný rozvoj měst, obcí a jejich sdružení v ČR prostřednictvím zavádění místních indikátorů udržitelného rozvoje a jiných nástrojů. Do roku 2005 tvořily iniciativu TIMUR tři organizace: Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., Agentura Koniklec a REC ČR (Regionální Environmentální Centrum v České republice). TIMUR metodicky pomáhá zavádět a vyhodnocovat indikátory ECI a další typy indikátorů v městech a mikroregionech ČR a dále jedná s dalšími městy ČR. Dále TIMUR organizuje akce pro veřejnost (slouží pro výběr indikátorů přímo občany a popularizaci problematiky udržitelného rozvoje), následné plánovací akce, semináře a odborné konference.
Definice
Ekologická stopa stanovuje množství přírodních zdrojů, které město (obec) spotřebuje v daném roce. „Město“ zahrnuje obyvatele města a všechny funkce nezbytné k jeho fungování (doprava, průmysl, bydlení, likvidace odpadů atd.). Tato spotřeba je přepočtena na odpovídající plochy biologicky produktivní země a výsledek je vztažen na jednoho obyvatele města. Ekologická stopa tvoří stranu poptávky “zeleného účetnictví”. Stranou nabídky je biologická kapacita (biokapacita), Biologická kapacita obce je dána množstvím biologicky produktivních ploch na jejím území - tj. zejména lesů, orné půdy, luk a pastvin.
Souvislosti
Prosazování udržitelného rozvoje na místní úrovni by měly napomáhat procesy tzv. místní Agendy 21. Jde o aplikaci tzv. Agendy 21 na místní úrovni. Dokument Agenda 21 byl přijat na summitu OSN o udržitelném rozvoji v Rio de Janeiro v roce 1992. Jedná se o globální strategický a akční plán světového společenství, který stanovuje konkrétní kroky směrem k udržitelnému rozvoji. Místní Agenda 21 se snaží o uplatňování principů udržitelného rozvoje na úrovni měst a obcí a důležitým prvkem je otevřenost úřadů, konzultace všech kroků s veřejností a strategické plánování rozvoje (přesahující rámec jednoho volebního období). V České republice postupně přibývá obcí, měst a regionů (krajů a mikroregionů), která usilují o promítnutí principů udržitelného rozvoje a MA21 do svých politik. Zatímco v druhé polovině 90. let to byly ojedinělé pilotní projekty, dnes se jedná o desítky míst v celé ČR. Na druhou stranu zůstává velké množství obcí a měst, které dosud principy MA 21 a udržitelného rozvoje nepřijaly „za své“, a jejichž volené reprezentace ve svém rozhodování často prosazují řešení, které jsou v rozporu s udržitelným rozvojem. Výsledkem jsou negativní jevy jako nekontrolovaná suburbanizace, zvýšená
3
Ekologická stopa města Vsetína. ©TIMUR 2010 hlučnost a dopravní zátěž, zhoršení kvality ovzduší, prohlubující se sociální exkluze a mnohé další, neudržitelné jevy. Dalším negativním jevem na místní úrovni je, že volení zástupci města a obcí prakticky nepoužívají objektivně měřitelné ukazatele kvality života či udržitelného rozvoje, které by jim usnadnily kompetentní rozhodování. Tyto ukazatele zároveň dávají možnost občanům lépe hodnotit kvalitu místa, kde žijí - ať už jde o kvalitu životního prostředí či např. kvalitu a dostupnost zdravotnických zařízení či škol. Vhodným a komplexním indikátorem environmentálních aspektů kvality života na místní úrovni je ekologická stopa města.
Metodika
Kalkulace ekologické stopy je založena na pěti jednoduchých faktech: 1. Je možné kvantitativně stanovit většinu zdrojů, které spotřebováváme, a odpadů, které produkujeme. Tyto informace lze vesměs získat z oficiálních statistik. 2. Většina těchto zdrojů a odpadů může být konvertována na odpovídající plochy biologicky produktivní země (tj. plochy orné půdy, pastvin, lesů, vodní plochy apod., obecně ekosystémové plochy nutné k zabezpečení životadárných systémů). 3. Tyto rozdílné plochy mohou být vyjádřeny ve stejných jednotkách (hektarech), pokud jsou setříděny podle produkce biomasy. Jinými slovy, každý hektar (ať už se jedná o hektar polí, lesů, vodních ploch apod.) může být převeden na odpovídající plochu s globálně průměrnou produktivitou. 4. Vzhledem k tomu, že každá tato plocha má specifické použití a každý standardizovaný hektar odpovídá stejnému množství biologické produktivity, lze tyto hektary vzájemně sčítat. Celek tvoří celkovou poptávku lidstva po přírodních zdrojích. 5. Celkovou poptávku společnosti je možné porovnat s přírodní nabídkou ekologických služeb. Lze totiž odhadnou celkovou část Země, která je biologicky produktivní. Výpočet ekologické stopy města je založen na principu odpovědnosti, nikoliv na geografickém principu. Princip odpovědnosti znamená, že je nutné započítat veškerou spotřebu související s aktivitami v daném území, ať už jsou spotřebovávány v rámci tohoto území, či za jeho hranicemi. K výpočtu se používá oficiální statistika o spotřebě, která je převedena na množství biologicky produktivní země a vodní ploch nutných k vyprodukování daných zdrojů a k asimilaci odpadů, při používání daných technologií. Vzhledem k tomu, že lidé používají zdroje z celé planety a znečistění, které produkují, ovlivňuje velmi vzdálená místa, tvoří ES součet všech ploch z různých částí Země, odpovědných za naši spotřebu. Města a obce v České republice mají možnost dvojího přístupu k výpočtu ekologické stopy města: 1) Orientační výpočet 2) Přesný výpočet 1) Orientační výpočet Je určen pro všechny obce a města v České republice, které mají zájem o orientační stanovení své environmentální udržitelnosti. Nevyžaduje finančně náročný vlastní sběr dat, je založen primárně na 4
Ekologická stopa města Vsetína. ©TIMUR 2010 krajských datech. K výpočtu je nutné shromáždit pouze data a nové výstavbě na katastru obce, spotřebě pitné vody a dále o produkci a nakládání s komunálním odpadem a využití ploch na území obce. Výsledkem je řádové stanovení ekologické stopy obce a její porovnání s biologickou kapacitou obce. Výpočet je automatizován díky kalkulátoru na stránkách www.ekostopa.cz/mesto, které provozuje TIMUR. 2) Přesný výpočet Je určen pro ta města a obce v České republice, která se problematice udržitelného rozvoje věnují systematicky a koncepčně. Jedná se především o města zapojená do procesů místní Agendy 21 či souvisejících aktivit. Přesný výpočet vyžaduje vlastní sběr dat, především o spotřebě energií a dopravě obyvatel města, spolu se shromážděním dat, nutných pro orientační výpočet. Výsledkem je řádové stanovení ekologické stopy obce a její porovnání s biologickou kapacitou obce. Výpočet je automatizován díky kalkulátoru na stránkách www.ekostopa.cz/mesto, které provozuje TIMUR. Pro stanovení ekologické stopy města Vsetína v této studii byl použit přesný výpočet. Spotřeba, která tvoří ekologickou stopu, je členěna do následujících kategorií: •
Potraviny
•
Spotřeba a výstavba
•
Energie
•
Doprava
•
Odpady
Lze shrnout, že orientační a přesný výpočet se liší v množství dat, které je nutné shromáždit na úrovni města. Data nedostupná na úrovni města se přebírají vyšších úrovní (kraj, stát). Přehled vstupních dat pro oba typy výpočtů, spolu s uvedením úrovně sledování (národní, krajská, místní) je uveden v následujících tabulkách pro jednotlivé kategorie spotřeby.
5
Ekologická stopa města Vsetína. ©TIMUR 2010
Tabulka 1: Potraviny Úroveň sledování Indikátor
Orientační výpočet
Podrobný výpočet
Spotřeba potravin - orná půda
národní
národní
Spotřeba potravin - pastviny
národní
národní
Spotřeba potravin - ryby
národní
národní
Tabulka 2: Spotřeba a výstavba Úroveň sledování Indikátor
Orientační
Podrobný
Spotřeba dřeva
národní
národní
Spotřeba pitné vody
místní
místní
Spotřeba zboží
národní
národní
Zastavěné plochy
místní
místní
Nová výstavba
místní
místní
Tabulka 3: Energie Úroveň sledování Indikátor
Orientační
Podrobný
Elektřina - fosilní
krajská
místní
Elektřina - obnovitelná ostatní
krajská
místní
Elektřina - hydro
krajská
místní
Paliva - hnědé a černé uhlí
krajská
místní
Paliva - topný olej
krajská
místní
Paliva - biomasa
krajská
místní
Paliva - bioplyn
krajská
místní
Paliva - zemní plyn
krajská
místní
Tepelná energie
krajská
místní
6
Ekologická stopa města Vsetína. ©TIMUR 2010 Tabulka 4: Doprava Úroveň sledování Indikátor
Orientační
Podrobný
Osobní automobily
krajská
místní
Veřejná doprava - autobusy
krajská
místní
Železniční doprava
krajská
místní
Letecká doprava
krajská
místní
Nákladní doprava - silnice
krajská
místní
Tabulka 5: Odpady Úroveň sledování Indikátor
Orientační
Podrobný
Produkce směsného komunální odpadu
místní
místní
Produkce nebezpečného odpadu
místní
místní
Produkce odpadní vody
národní
národní
Podíl spalovaného komunálního odpadu
místní
místní
Podíl skládkovaného komunálního odpadu
místní
místní
Vytříděné složky - papír
místní
místní
Vytříděné složky - sklo
místní
místní
Vytříděné složky - plasty
místní
místní
Vytříděné složky - nápojové kartóny
místní
místní
Vytříděné složky - bioodpad
místní
místní
Vytříděné složky - kovy
místní
místní
V tabulce 6 jsou uvedeny vstupní data pro stanovení biokapacity města. Tato data jsou snadno zjistitelná na místní úrovni - z údajů o využití pozemků na administrativním území města.
7
Ekologická stopa města Vsetína. ©TIMUR 2010
Tabulka 6: Biokapacita Úroveň sledování Indikátor
Orientační
Podrobný
Zastavěné plochy
místní
místní
Ostatní plochy
místní
místní
Orná půda
místní
místní
Zahrady, chmelnice, vinice, ovocné sady
místní
místní
Trvalé travní porosty
místní
místní
Lesní půda
místní
místní
Vodní plochy
místní
místní
Jednotka
měření
Ekologická stopa i biokapacita je vyjádřena v „globálních hektarech“ (gha) vztažených na 1 obyvatele města. Globální hektary nesmějí být zaměňovány s „reálnými hektary“. Nutnost používat globální hektary vyplývá z toho, že ekologická stopa je součtem různých kategorií biologicky produktivních ploch (např. lesy a pole) s různou produktivitou. Každý globální hektar odpovídá jednomu hektaru biologicky produktivních ploch s „globálně průměrnou produktivitou“.
Frekvence
měření
Jednou za 2 roky.
Prezentace/využití
Výsledný indikátor je prezentován jednak souhrnně v globálních hektarech za město, jednak je výsledek vztažen na jednoho obyvatele města. Další forma prezentace je rozdělení podle jednotlivých složek ekologické stopy a kategoriích spotřeby, které byly zmíněny výše. Indikátor má pak podobu matice (tabulka 7). Z hlediska složek je možné rozdělit i biologickou kapacitu (tabulka 8).
8
Ekologická stopa města Vsetína. ©TIMUR 2010 Tabulka 7: Složení ekologické stopy Složky ekologické stopy Kategorie spotřeby
Asimilace CO2
Pastviny
Orná půda
Lesy
Vodní plochy
Zastavěné plochy
Celkem
Potraviny Spotřeba a výstavba Energie Doprava Odpady Celkem
Tabulka 8: Složení biokapacity města Složky biologické kapacity Kategorie ploch
Pastviny
Orná půda
Lesy
Vodní plochy
Zastavěné plochy
Celkem
Zastavěné plochy Ostatní plochy
Orná půda Zahrady, chmelnice, vinice, ovocné sady Trvalé travní porosty Lesní půda Vodní plochy Celkem
Odděleně je možné prezentovat ekologickou stopu města a biologickou kapacitu města. Ekologická stopa města bude vždy mnohem vyšší než jeho biologická kapacita, neboť města jsou závislá na širokém “ekologickém zázemí”. Toto zázemí jim napomáhá zajišťovat zdroje a likvidovat odpady a emise. Naopak města koncentrují obyvatelstvo, průmysl, služby, zastavěné plochy a zátěž životního prostředí na relativně malé ploše. Důležitý je proto poměr mezi ekologickou stopou a biologickou kapacitou.
9
Ekologická stopa města Vsetína. ©TIMUR 2010 Indikátor je využitelný zejména v rámci ekologické výchovy, prezentace a marketingu města a hodnocení aktivit směřujících k udržitelnému rozvoji.
Výhody
a
nevýhody
indikátoru
Výhody: •
Srozumitelnost, atraktivnost pro občany, zástupce města i média.
•
Přímá souvislost s dalšími indikátory sady ECI/TIMUR – možnost ovlivnění ekologické stopy města konkrétními opatřeními města (např. v oblasti dopravy či územního rozvoje)
•
Přímá vazba na udržitelnost/neudržitelnost města, možnost stanovení konkrétních cílů udržitelného rozvoje
•
Souvislost se spotřebními vzorci chování obyvatel města i institucí a organizací na jeho území – možnost působení na jejich větší ekologickou šetrnost.
Nevýhody: •
Nedostupnost některých dat na úrovni města, nutnost provedení specifických průzkumů (v případě přesného výpočtu).
•
Komplexnost indikátoru, možnost ovlivnění vnějšími faktory (např. ceny energií, ekonomický cyklus či příjmy obyvatel).
•
Přílišná agregace – nutnost posuzovat v kontextu dalších indikátorů rozvoje města.
10
Ekologická stopa města Vsetína. ©TIMUR 2010
Vstupní
data
pro
výpočet
indikátoru
Níže v tabulkách 9 -12 uvádíme přehled dat, která pochází z místní úrovně - z města Vsetína - a slouží pro podrobný výpočet ekologické stopy města. Pro výpočet podle nové metodiky byla použita poslední dostupná data z různých zdrojů. Nejaktuálnější jsou data o produkci a nakládání s odpadem, jejichž zdrojem jsou Technické služby Vsetín, s.r.o. a pochází z roku 2009, Podobně data o výkonu různých druhů dopravy ve Vsetíně pochází z roku 2009 a jejich zdrojem je šetření indikátoru ECI/TIMUR A.3 Mobilita a místní přeprava cestujících. Data o spotřebě energií bohužel nebylo možné získat z nově zpracované Územní energické koncepce (2010), neboť (s výjimkou údaje o spotřebě zemního plynu) daný materiál tyto údaje neobsahuje. Byly proto využity data z roku 2006 z KÚ Zlínského kraje a podniku Zásobování teplem Vsetín, a.s. Dále byly využity data Českého statistického úřadu - databáze Místní a obecní statistik, data ministerstva dopravy a Centra dopravního výzkumu a údaj o spotřebě pitné vody pochází z provozovatele vodovodů a kanalizací ve Vsetíně. Tabulka 9: Počet obyvatel, spotřeba a výstavba Indikátor
Jednotka
Hodnota
Rok
Zdroj dat
Počet obyvatel
počet
27558
2009
ČSÚ
Spotřeba pitné vody
m3
887175
2007
Vodovody a kanalizace Vsetín, a.s.
Nová výstavba
m2
6170
2008
ČSÚ
Indikátor
Jednotka
Hodnota
Rok
Zdroj dat
Elektřina - fosilní
MWh
78457
2006
KÚ Zlín, Zásobování teplem Vsetín, a.s.
Elektřina obnovitelná - ostatní
MWh
57,2
2006
KÚ Zlín, Zásobování teplem Vsetín, a.s.
Elektřina - hydro
MWh
0
2006
KÚ Zlín, Zásobování teplem Vsetín, a.s.
Paliva - hnědé a černé uhlí
MWh
78402
2006
KÚ Zlín, Zásobování teplem Vsetín a.s.
Paliva - topný olej
MWh
0
2006
dtto
Paliva - biomasa
MWh
0
2006
dtto
Paliva - bioplyn
MWh
0
2006
dtto
Paliva - zemní plyn
MWh
299114
2008
RWE, a.s.
Tepelná energie
MWh
136092
2006
KÚ Zlín, Zásobování teplem Vsetín a.s.
Tabulka 10: Energie
Tabulka 11: Doprava
11
Ekologická stopa města Vsetína. ©TIMUR 2010
Indikátor
Jednotka
Hodnota
Rok
Zdroj dat
Osobní automobily
oskm
4584,5
2009
ECI/TIMUR A.3
Veřejná doprava autobusy
oskm
2692
2009
ECI/TIMUR A.3
Železniční doprava
oskm
1346
2009
ECI/TIMUR A.3
Letecká doprava
oskm
520
2009
CDV
Nákladní doprava silnice
tis. tun
518
2009
MD
Indikátor
Jednotka
Hodnota
Rok
Zdroj dat
Produkce směsného komunální odpadu
kg
10373000
2009
Technické služby Vsetín, s.r.o.
Produkce nebezpečného odpadu
kg
51234
2009
dtto
Podíl spalovaného komunálního odpadu
%
0%
2009
dtto
Podíl skládkovaného komunálního odpadu
%
100%
2009
dtto
Vytříděné složky papír
kg
620000
2009
dtto
Vytříděné složky sklo
kg
351000
2009
dtto
Vytříděné složky plasty
kg
115000
2009
dtto
Vytříděné složky nápojové kartóny
kg
11900
2009
dtto
Vytříděné složky bioodpad
kg
682000
2007
dtto
Vytříděné složky kovy
kg
7880
2009
dtto
Tabulka 12: Odpady
12
Ekologická stopa města Vsetína. ©TIMUR 2010
Výsledky
indikátoru
Ekologická stopa města Vsetína v roce 2009 činila 146.220,6 gha neboli 5,3 gha/obyvatele. Oproti tomu biologická kapacita města činila 19.606,8 gha neboli 0,7 gha/obyv. Město Vsetín tedy ke svému současnému fungování potřebuje více než 7 krát vyšší ekologické zázemí, než činí jeho vlastní biologická kapacita (graf 1). Graf 1
Ekologická
stopa
a
biokapacita
Vse?na
(gha/obyv.)
6,00
5,31
5,00
4,00
3,00
2,00
0,71
1,00
0,00
Ekologická
stopa
Biokapacita
Složení ekologické stopy z hlediska složek ekologické stopy a kategorií spotřeby ukazuje tabulka 13 a grafy 2 a 3. Z hlediska složek ekologické stopy zabírá největší část plochy nutné pro asimilaci CO2 (viz. též indikátor ECI/TIMUR A.2) - 54 %. 21 % tvoří orná půda a 20 % lesy. 3 % odpovídá zastavěným plochám (graf 2). Z hlediska kategorií spotřeby je nejdůležitější částí ekologické stopy spotřeba energie (35 %) a dále spotřeba zboží a nová výstavba - 32 %. Spotřeba potravin odpovídá národnímu průměru a tvoří více než pětinu ekologické stopy. Konečně doprava dosahuje ve Vsetíně příznivě nízkého podílu 9 % a produkce odpadů 1 % celkové ekologické stopy (graf 3).
13
Ekologická stopa města Vsetína. ©TIMUR 2010
Tabulka 12: Ekologická stopa Vsetína (2009) Složky ekologické stopy Kategorie spotřeby
Asimilace CO2
Pastviny
Orná půda
Lesy
Vodní plochy
Zastavěné plochy
Celkem
Potraviny
0
3128
30907
0
394
0
34429
Spotřeba a výstavba
13573
0
134
28989
0
3684
46380
Energie
51034
0
0
0
0
0
51034
Doprava
12417
0
0
0
0
531
12947
Odpady
1525
0
0
-95
0
0
1430
Celkem
78549
3128
31041
28894
394
4215
146221
Graf 2
Ekologická
stopa
Vse?na
5,3
gha/obyv.
Zastavěné
plochy
3%
Vodní
plochy
0%
Lesy
20%
Orná
půda
21%
Asimilace
CO2
54%
Pastviny
2%
14
Ekologická stopa města Vsetína. ©TIMUR 2010
Graf 3
Ekologická
stopa
Vse?na
5,3
gha/obyv.
Odpady
1%
Doprava
9%
Potraviny
23%
Energie
35%
Spotřeba
a
výstavba
32%
Graf 4 ukazuje složení biologické kapacity Vsetína. Její dvě třetiny tvoří lesy, což je v prostředí měst nadstandardní číslo. Zastavěné plochy tvoří pětinu biologické kapacity, orná půda 8 % a pastviny 7 %. Graf 4
Biokapacita
Vse?na
0,7
gha/obyv.
Vodní
plochy
0%
Zastavěné
plochy
19%
Pastviny
7%
Orná
půda
8%
Lesy
66%
15
Ekologická stopa města Vsetína. ©TIMUR 2010
Závěr
Město Vsetín je první městem v České republice, jehož ekologická stopa a biologická kapacita byly analyzovány podle nové, podrobné metodiky TIMUR. V průběhu prvního pololetí roku 2011 budou podle této metodiky analyzovány výsledky z celkem 40 obcí v ČR. Srovnání těchto měst poskytne dobrý obrázek o skutečném stavu environmentální udržitelnosti měst a její vazbě na politické a strategické postupy v obcích (např. MA 21). Ekologická stopa měst Vsetína v současné době překračuje jeho vlastní biologickou kapacitu více než 7x. Žádné město (přinejmenším při současném stavu technologií) se “nevejde” do své biokapacity, neboť koncentruje nejrůznější funkce. Velikost ekologického zázemí Vsetína, které je nezbytné pro jeho udržitelné fungování, je však důležitým indikátorem udržitelného rozvoje. Do budoucna bude nezbytné vhodnými politikami na místní úrovni nepříznivý poměr mezi ekologickou stopou města a jeho biokapacitou snižovat.
16
