Úvodní přednášky z předmětu TOXIKOLOGIE
VŠCHT VŠCHT Praha Praha
Jedovatá stopa – pokračování II.
Vyšší houby Houbám je společné, že nemají zeleň listovou (chlorofyl) jako zelené autotrofní rostliny. Proto nejsou schopny vytvářet z jednoduchých minerálních látek pomocí sluneční energie organickou hmotu svého těla. Vyživují se tzv. heterotrofně, tj. staví své tělo z látek rostlinného nebo živočišného původu, pocházejících z organismů buď odumřelých a tlejících, nebo živých. V prvém případě jde o saprofytický způsob života, v druhém o parazitický. Charakteristickou složkou buněčných stěn všech vláknitých hub je chitin, s výjimkou oomycetů, které mají celulózu. Chitin je vysokomolekulární látka složená z aminoglycidů (zejména poly-N-acetylglukosaminu). Je přítomna v podhoubí i plodnicích. Zažívacími žaludečními šťávami člověka je téměř neporušitelná. Obsah chitinu způsobuje těžkou stravitelnost některých druhů hub (např.lišky obecné), na druhé straně však podporuje peristaltiku střevní a přispívá k lepšímu trávení. Dále jsou v buněčných stěnách hub složité cukry (mannan, glukan), někdy i bílkoviny a především voda (až 95 %).
Otravy vyššími houbami Hepatonefrotoxický syndrom Muchomůrka zelená, muchomůrka jízlivá (faloidní otrava) Ucháč obecný Nefrotoxický syndrom Pavučinec plyšový (orelainová otrava) Muskarinový syndrom jedovaté Strmělky a Vláknice Gastroenterodyspeptický syndrom Žaludeční dyspeptické syndromy Hřib satan Žampión zápašný, žampión perličkový Žaludečně-střevní dyspeptické syndromy Pestřec obecný jedovaté Holubinky a Ryzce Závojenka olovová, závojenka vmáčklá, závojenka jarní, čirůvka tygrovaná Střevní dyspeptické syndromy Kuřátka sličná Antabusový (disulfiranový) syndrom Hnojník inkoustový Halucinogenní syndrom Muchomůrka červená Muchomůrka tygrovaná psilocybinové houby (Lysohlávky, Kropenatce) Pseudootravy
Hepatonefrotický syndrom (např. můchomůrka zelená, muchomůra jízlivá, ucháč velký atd.) Toxiny amatoxiny a falotoxiny. Mezi amatoxiny patří amanitin (alfa, beta gamma) mezi falotoxiny falloidin, falloin, fallacidin. Tyto jedy jsou dobře rozpustné ve vodě a termostabilní (faloidin působí na játra, amanitin na ledviny). Faloidin proniká do nitra hepatocytu, kde se navazuje na nitrobuněčné membrány, především endoplasmatické retikulum, degraduje cytoplasmu a působí vznik autolytických vakuol, tak dojde k narušení funkcí a následnému odumření hepatocytu. Zároveň s tímto procesem amatoxiny napadají jádra hepatocytů a buňek ledvinových tubulů. Zde se specificky vážou na enzym RNA-polymerázu II, jednu ze tří savčích jaderných RNA polymeráz odpovědných za transkripci DNA do mRNA, což způsobí útlum proteosyntézy. Nevstřebané toxiny a snad i toxiny uvolněné z rozpadlých buněk přecházejí do žluče a s ní do dvanáctníku, aby se v dalších partiích tenkého střeva znovu vstřebaly a tím znásobily svůj účinek.
Muchomůrka zelená –
Amanita Phalloides
Toxicita falotoxinů je nižší než toxicita amatoxinů (LD50 myš: falloidin 2-5 mg/kg, amanitin 0,3-0,4 mg/kg).100 g syrové muchomůrky zelené obsahuje v průměru 10 mg falloidinu, 8 mg alfa-amanitinu a 5 mg betaamanitinu. K smrtelné otravě stačí zhruba 50 g houby, přičemž jedna plodnice váží v průměru mezi 30 až 40 gramů.
Faloidní otravy - nejčastější houbové otravy. První příznaky se projeví až po poškození většího počtu hepatocytů, tj. 8 - 48 hodin po konzumaci. V první fázi jde o nespecifické narušení funkcí trávicí soustavy. Na počátku má postižený celkové potíže (malátnost, nevolnost, závratě, bolest hlavy, mrazení), poté se dostavuje nevolnost, bolesti žaludku, prudké zvracení a silné průjmy, což vede k dehydrataci, demineralizaci až oběhovému selhání. Pokud pacient přežije dojde k vymizení zvracení a průjmů. V druhé fázi nastávají poruchy životně důležitých orgánů, selhání jater, ledvin, nebo obou. Od 4.-5. dne se cítí pacient subjektivně lépe. Objektivně se zjišťuje zvětšení a zvýšená citlivost jater. V lehčích případech se nemocný uzdravuje. V těžších případech nastává akutní selhání jater nebo selhání tubulární funkce ledvin. Od 3.-4. dne se projevuje toxické poškození ledvin, tzv. faloidní nefóza. Smrt nastává 4.-7. den při rychlém průběhu otravy, při pomalejším 8.-12. den otravy. Otrava je smrtelná v 50 % případů.
Ucháč obecný –Gyromitra Esculenta
Muchomůrka jízlivá- Amanita virosa
Antabusový syndrom Z hnojníků byla isolována účinná látka coprinin - N-5-(1-hydroxycyklopropyl)-Lglutamin. Tento toxin se v organismu enzymaticky hydrolyzuje na vlastní účinné fragmenty 1-aminocyklopropanol a cykloproanon. Ty inhibují účinek enzymu acetaldehyddehydrogenasy a takto zabrání průběhu druhého stupeň oxidace ethanolu (v prvním stupni se ethanol oxiduje na acetaldehyd, který se normálně ihned oxiduje do druhého stupně na kyselinu octovou). Dochází ke hromadění acetaldehydu v organismu. Toxicita závisí především na množství požitého alkoholu. Otravy vznikají teprve po požití jakéhokoli alkoholického nápoje. Nejsilnější potíže nastávají tehdy, je-li houba požita současně s alkoholem nebo připravena například na víně. Doba latence je 15 minut až 4 hodiny po požití alkoholu.
Hnojník inkoustový – Coprinus Atramentarius Průběh otravy: pocit tepla, zčervenání v obličeji, brnění končetin, bolesti hlavy, závratě, pocity strachu, pocení, nevolnost, u těžších otrav následuje třesavka, brnění a otékání horních končetin, hyperventilace až poruchy dýchání, tachykardie, pokles tlaku krve. V nejtěžších případech se dostavuje zvracení a průjmy. Úplné uzdravení nastává po 2-3 dnech.
Halucinogenní syndrom Dvě skupiny jedů
1) bazické sloučeniny cholin, acetylcholin, muskarin amuskaridin. Z těchto je nejúčinnější muskarin přítomný v množství 0,0002 %. Uplatňují se v začátku intoxikace. 2) sloučeniny heterocyklické kyselina ibotenová, vyskytuje se v množství 0,03 - 0,1 %. Jedná se o hlavní účinnou látku, která je však nestálá a přechází v muscimol. Obě tyto látky působí jako „falešné“ neurotransmitery. Exkrece kyseliny ibotenové močí je rychlá, většina je vyloučena v nezměněné formě do 90 minut od konzumace. Muscimol se vyloučí močí asi za 6 hodin.
Muchomůrka červená – Amanita Muscaria LD50 myš: muskarin i.v. 0,23 mg/kg, muscimol s.c. 3,8 mg/kg, muscimol p.o. 45 mg/kg, kys. ibotenová i.v. 15,4 mg/kg, kys. ibotebnová p.o. 38,1 mg/kg. Práh projevu toxických účinků u člověka je 6 mg muscimolu, 30-60 mg kyseliny ibotenové, což může být obsaženo již v jedné plodnici této muchomůrky.
Psychedelické účinky jedů těchto muchomůrek vypadají jako polospánek s barevnými vizemi, případně se projevují zvýšenou aktiviou, euforií, pocitem lehkosti a pohyblivosti. Stav minimálního vlivu vůle produkuje silné efekty. Například, když někdo chce překročit malé stéblo trávy, kráčí a skáče, jakoby překážky byly kmeny stromů. Jiný příklad - osoba běží nebo kráčí zcela bezmyšlenkovitě tam, kam vůbec jít nechtěla. Typická je hovornost a popis vizí s nepřítomným pohledem.
Muchomůrka tygrovaná – Amanita Pantherina
Bezpříznakové období trvá 0,5 - 3 hodiny. Muskarin silně dráždící parasympatické nervstvo se u otrav touto houbou uplatňuje málo, pouze na začátku otravy - slinění, slzení, bolesti břicha, zvracení. Především se zde uplatňuje kyselina ibotenová a muscimol s výraznými psychotropními účinky. Otrava těmito houbami končí smrtelně asi v 5% případů.
Psychické vzrušení se stupňuje a projevuje se inkoherentním myšlením, ztrátou kontaktu s okolím, halucinacemi. Také motorický neklid se zvyšuje (bezúčelné pohyby, grimasy, nekoordinovanost). Je-li excitační stadium prožíváno ve spánku, bývají přítomny halucinační sny a nemocný se zpravidla probouzí až zvracením. Snové stavy jsou prožívány buď s pocitem přechodu do posmrtného života, nebo s pocitem depersonalizace. V druhém údobí (komatózním) je člověk v různě hlubokém kómatu. Po (i spontánním) probuzení mívá často pocit reinkarnace.
