Měsíční makroekonomické ukazatele České republiky 2 Ekonomický vývoj v zahraničí 13 Ekonomické ukazatele České republiky a jejich prognóza 17

Ekonomické zprávy Č Čeerrvveenn 22000044

Obsah: Měsíční makroekonomické ukazatele České republiky

2

Ekonomický vývoj v zahraničí

13

Ekonomické ukazatele České republiky a jejich prognóza

17

Tel.: 222 192 111, Fax.: 222 192 592 Internet: http://www.newton.cz

 NEWTON Holding, a. s.

I. MĚSÍČNÍ MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE ČR A JEJICH PROGNÓZA Měsíční ukazatele ČR

10/03 11/03 12/03 01/04 02/04 03/04 04/04 05/04 06/04 R. D.

Inflace Inflace Ceny v průmyslu Ceny v průmyslu

%, m/m %, y/y %, m/m %, y/y

0,1 0,4 0,6 -0,1

0,5 1,0 0,4 0,4

0,2 1,0 0,2 0,9

1,8 2,3 0,8 1,6

0,2 2,3 0,3 1,5

0,1 2,5 0,8 2,1

0,0 2,3 0,8 3,7

0,4 2,7 0,8 4,9

0,2 2,9 0,4 5,5

Průmyslová produkce Průmyslové tržby Stavební výroba Maloobchodní tržby

%, real. %, real. %, real. %, real.

5,2 4,4 12,0 3,6

4,8 -0,4 13,9 0,6

8,9 8,7 8,6 6,2

3,8 2,1 15,0 -1,4

7,1 8,4 9,7 2,1

15,3 14,9 18,4 2,9

10,1 8,4 62,4 2,6

8,5 9,0 5,0 3,0

n.a. 13.7. n.a. 13.7. n.a. 9.7. n.a. 19.7.

Nezaměstnanost 1) Obchodní bilance Saldo státního rozpočtu 2)

% CZK mld. CZK mld.

9,9 -6,6 -82,9

9,9 10,3 -8,3 -19,8 -92,2 -109,1

10,8 -0,3 7,3

10,9 3,6 -2,9

10,7 -4,2 -7,8

10,2 -10,8 -38,1

9,9 -2,0 -45,4

10,0 12.7. -5,0 6.8. n.a. 1.7.

PRIBOR 3M CZK/EUR CZK/USD

průměr průměr průměr

2,06 2,07 2,08 2,07 2,06 2,05 2,06 2,16 31,99 31,97 32,31 32,72 32,86 32,98 32,51 31,97 27,35 27,43 26,32 25,95 25,99 26,90 27,12 26,63

n.a. 30.6. n.a. 30.6. n.a. 30.6.

12.7. 12.7. 16.7. 16.7.

Pramen: ČSÚ, ČNB a MPSV; Predikce: NEWTON Holding, a. s. Obecná poznámka: m/m (resp. y/y) znamená meziměsíční (resp. meziroční) změnu ukazatele. Poznámka 1: Údaj ke konci období. Poznámka 2: Kumulovaný údaj od začátku roku.

7 6 5 4 3 2 1

Česká republika Polsko

Q1 04

Q3 03

Q1 03

Q3 02

0

Q1 02

Vysoká dynamika investic byla dána jednak nárůstem stavu zásob, ale zejména investicemi do staveb (předjímaná změna sazby DPH a rovněž dokončování stavby Sazka Arény). Negativně se na celkovém hospodářském růstu projevil vývoj výkonové bilance. Saldo v zahraničním obchodu se sice meziročně mírně snížilo, avšak pouze díky zlepšení směnných relací.

Růst HDP ve středoevropských zemích (meziročně v %)

Q3 01

V prvním čtvrtletí letošního roku česká ekonomika vzrostla o 3,1%. Tento výsledek představoval určité zklamání, poněvadž trh očekával růst minimálně ve výši 3,3%. Příspěvek jednotlivých složek poptávky k celkovému růstu byl výrazně diferencovaný. Výdaje na tvorbu kapitálu rostly podstatně rychleji (růst o 12,7%) než výdaje na konečnou spotřebu (růst o 2,1%). Spotřeba domácností si i navzdory změnám v nepřímých daních udržela relativně vysoký růst ve výši 3,9%. Naopak výdaje institucí zahrnovaných do sektoru vlády poklesly o 1,6%.

Q1 01

Hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí 2004

Slovensko Maďarsko

Pramen: NEWTON Holding databáze (národní statistické úřady)

Za celý letošní rok očekáváme růst 3,2% s akcelerací růstu ke 4% v roce 2005.

Ekonomické zprávy Červen 2004

2

 NEWTON Holding, a. s. Platební bilance v prvním čtvrtletí 2004


0 -5 -10 I.Q/03

II.Q/03 III.Q/03 IV.Q/03 I.Q/04 Saldo běž. a fin. účtu Výkonová bilance Běžný účet Finanční účet

Pramen: Česká národní banka, Český statistický úřad

Vývoj průmyslové výroby, tržeb a produktivity práce (y/y v %, 3-M prům.) 12 10 8 6 4 2

I.04

IX.03

V.03

I.03

0 IX.02

Průmyslová produkce v dubnu meziročně vzrostla o 10,1% a tržby z průmyslové činnosti se zvýšily o 8,4%. Vysoká dynamika průmyslové produkce byla i nadále tažena zejména vývozem, když tržby z přímého vývozu průmyslových podniků vzrostly o 9,8%. Avšak předstih růstu tržeb pro vývoz před růstem celkových tržeb se začíná již zpomalovat, což naznačuje, že sílící domácí investiční aktivita podniků začíná „přetahovat“ dosavadní exportní část průmyslu směrem k domácímu užití. Zároveň je nutné dodat, že výrazným tahounem průmyslové produkce se v posledních měsících stal boom ve stavebnictví. Pokud v následujících měsících dojde ke snížení dynamiky stavebnictví, tak lze očekávat, že poklesne i dynamika průmyslové produkce.

5

V.02

Průmysl

10

I.02

Průměrná nominální mzda v prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 8,8% na úroveň 16 722 Kč, což při růstu spotřebitelských cen o 2,3% znamená reálný růst mezd o 6,4%. Překvapivě vysoký růst mezd byl dán jak vysokým růstem mezd v podnikatelské sféře (8,6%), tak i ještě vyšším růstem mezd ve veřejné sféře (9,7%). Vysoký růst mezd v nepodnikatelské sféře souvisí s přechodem z dvanácti třídního na šestnácti třídní platových tarif. Nicméně kvůli již oznámenému snížení 13. a 14. platů dojde v průběhu roku k výraznému poklesu dynamiky mezd v nepodnikatelské sféře.

15

IX.01

Mzdy v prvním čtvrtletí 2004

20

V.01

Na finančním účtu platební bilance meziročně poklesl příliv zdrojů na 3,6 mld. Kč. Výsledek byl ovlivněně zejména změnou pozice tuzemských banky vůči zahraničí. Banky redukovaly krátkodobou zadluženost a zvýšily svoje aktiva ve formě depozit v zahraničí. Saldo přímých zahraničních investic za první čtvrtletí se meziročně zvýšilo a činilo 30,1 mld. Kč.

Platební bilance ČR (v % HDP)

I.01

Běžný účet platební bilance skončil v prvním čtvrtletí se schodkem ve výši 16,7 mld. Kč. Poměr deficitu běžného účtu k HDP se zvýšil až k 7%, avšak schodek bilance výkonů (zboží a služby) byl na výrazně nižší úrovni (2,5% HDP). Obchodní bilance skončila s deficitem ve výši 0,9 mld. Kč, což je v meziročním srovnání o 3,3 mld. Kč méně. Naopak bilance služeb skončila aktivním saldem ve výši 1,8 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 1,4 mld. Kč. V bilanci výnosů rychlejší růst výdajů než příjmů znamenal prohloubení deficitu až na 19,2 mld. Kč.

Průmyslová produkce Průmyslové tržby Produktivita práce

Pramen: Český statistický úřad

3

 NEWTON Holding, a. s. Stavebnictví Stavební výroba v dubnu meziročně vzrostla o rekordních 62,4%. Tento zcela výjimečný růst stavební výroby nepochybně ovlivnila skutečnost, že duben 2004 byl posledním měsícem, kdy pro stavební práce (vyjma bytové výstavby) platila snížená sazba DPH ve výši 5%. Domníváme se, že stavební firmy provedly předfakturace stavebních prací se sníženou sazbou DPH. Očekáváme, že tento „umělý boom“ stavebnictví bude v následujících měsících výrazně korigován. Dodejme, že současná prognóza tohoto segmentu hospodářství je zatížena vysokou mírou nejistoty.

Vývoj tržeb v maloobchodu (meziročně v %) 12 10 8 6 4 2 0 -2

V samotném maloobchodu se tržby zvýšily o 3,4%, když se výrazněji dařilo zejména velkokapacitním prodejnám s převážně nepotravinářským zbožím. Po lednovém propadu dochází k opětovnému mírnému růstu maloobchodních tržeb. Za celý rok očekáváme jejich růst o 3,5%.

I.04

VII.03

I.03

I.02

VII.02

-6 VII.01

V dubnu tržby v maloobchodu vzrostly o 2,6%. Prodej v motoristickém segmentu vzrostl o 0,9%, kde růst prodeje automobilů byl tažen zejména obchodem s ojetými vozy. Po více než třech letech došlo k reálnému poklesu prodeje pohonných hmot.

-4 I.01

Maloobchod

Maloobchodní tržby Maloobchodní tržby (5-M prům.)


Vývoj na trhu práce 580

16

560

14

540 520

Očekáváme, že po skončení letních sezónních prací míra nezaměstnanosti opět překročí 10% a na konci roku by mohla činit až 10,4%.


10

480 460

8

440

6

420 X.03

V.03

XII.0

VII.0

II.02

IX.01

IV.0

4 VI.0

400 XI.00

V květnu díky nárůstu poptávky po sezónních zaměstnancích a odchodu části lidí z trhu práce míra nezaměstnanosti poklesla na 9,9%. Úřady práce evidovaly 520 tisíc nezaměstnaných. Při mírném růstu nabídky pracovních míst (na 44 660) poměr nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo poklesl na 11,7. Nicméně i přes dosažený hospodářský růst přesahující tři procenta se nedaří výrazněji snižovat nezaměstnanost, která se stává jedním z největších problémů české ekonomiky.

500

I.00

Nezaměstnanost

12

Nezaměstnaní (tis.) - levá osa Nezaměstnaní na 1 prac. místo - pravá osa Míra nezaměstnanosti (%) - pravá osa

Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí

4



5 4 3 2 1 0 -1

I.04

VII.03

I.03

VII.02

I.02

VII.01

I.01

VII.00

I.00

-2

Průmyslové ceny Spotřebitelské ceny


Základní úrokové sazby ČNB od zavedení programu cílování inflace v ČR (v %) 20

2T repo sazba

18

Diskontní sazba

16

Lombardní sazba

14 12 10 8 6 4 2

I.04

I.03

I.02

0 I.01

Meziroční růst spotřebitelských cen byl jak v dubnu, tak i v květnu vždy nižší, než činila predikce ČNB. Zároveň i dosavadní vývoj HDP zaostává za vysokou predikcí celoročního růstu publikovanou ČNB. Tyto skutečnosti naznačují, že ke zvyšování úrokových sazeb zřejmě nedojde tak brzo, jak ČNB naznačila ve své poslední (dubnové) Zprávě o inflaci. Naopak očekáváme, že v následující (červencové) Zprávě o inflaci dojde k přehodnocení nejen současné vysoké prognózy růstu HDP, ale i náhledu na potřebu rychlého zvyšování úrokových sazeb. Korekci v dosavadním náhledu na potřebu brzkého zvyšování úrokových sazeb spatřujeme nejenom díky stále udržujícímu se nízko inflačnímu prostředí, ale i díky apreciaci měnového kurzu a dále i díky stále sílící konkurenci obchodních řetězců. Domníváme se, že nová makroekonomická data nezakládají důvod pro změnu úrokových sazeb v měsíci červnu, ale naopak zakládají důvod pro změnu prognózy vývoje HDP i inflace.

6

I.00

Měnová politika

7

I.99

Ceny průmyslových výrobců V květnu již po třetí v řadě vzrostly ceny průmyslových výrobců o 0,8% meziměsíčně. V meziročním vyjádření tyto ceny vyskočily na 4,9%. Květnový vývoj byl jako v předchozích měsících dán zejména celosvětovým nárůstem cen kovů (ceny v kovodělném průmyslu vzrostly o 3,7%) a růstem cen ropy (ceny v odvětví koksu a petrochemie byly vyšší dokonce o 6,2%). Mírný růst cen byl zaznamenám i v potravinářském a tabákovém průmyslu (růst o 0,7%).

Spotřebitelské a průmyslové ceny (meziročně v %)

I.98

Spotřebitelské ceny V květnu spotřebitelské ceny vzrostly o 0,4% oproti dubnu a v meziročním vyjádření se jejich dynamika zvýšila na 2,7%. Květnový růst cen byl určen zejména změnou v DPH, kdy došlo k přeřazení některých služeb do vyšší základní sazby a zároveň došlo ke snížení základní sazby z 22% na 19%. Růst DPH ve stravovacích službách zůstal daleko za očekáváními, když ceny v tomto segmentu vzrostly pouze o 4,2%. V této souvislosti očekáváme, že se změna v DPH projeví ještě i v následujících měsících. Na růstu cen se podílelo rovněž zvýšení cen pohonných hmot (5,7%) a se zpožděním i růst cen tabákových výrobků (4,3%). Oproti tomu díky snížení sazby DPH poklesly ceny elektřiny, plynu a telekomunikačních služeb. Na cenách potravin se vstup do EU víceméně neprojevil. Inflační tlaky zůstávají v České republice silně tlumené, když i výrazné změny z titulu nepřímých daní se projevují slabě a se zpožděním. V průběhu léta by meziroční růst cen měl dosáhnout až 4% a ke konci roku činit 3,6%.

Pramen: Česká národní banka

5


Měnový kurz české koruny

28

33,5

27,5

33

27

32,5

26,5

32

26 31,5

25,5

31

25

30,5

Průměrné úrokové sazby z vkladů se v měsíci květnu téměř nezměnily a činily 1,3%.


16.06.2004

03.06.2004

21.05.2004

10.05.2004

27.04.2004

31.03.2004

18.03.2004

14.04.2004

16.06.2004

03.06.2004

21.05.2004

10.05.2004

27.04.2004

14.04.2004

31.03.2004

18.03.2004

05.03.2004

23.02.2004

10.02.2004

Úrokové sazby z nových úvěrů v dubnu v případě nefinančních podniků mírně vzrostly na 4,1%, avšak v případě domácností poklesly na 10,8%.

1,32 1,31 1,30 1,29 1,28 1,27 1,26 1,25 1,24 1,23 1,22 1,21 1,20 1,19 1,18 1,17 1,16 1,15

28.01.2004

Úrokové sazby z úvěrů a vkladů

Vývoj kurzu USD/EUR v roce 2004

15.01.2004

I přes silný hospodářský růst USA a očekávané zvyšování krátkodobých úrokových sazeb (tedy snížení úrokového diferenciálu vůči EMU) vidíme prostor pro posílení amerického dolaru jako velmi limitovaný.

Pramen: NEWTON Holding databáze

02.01.2004

Vývoj na eurodolarovém trhu je stále silně determinován očekávaným zvýšením sazeb z federálních fondů o 25 bazických bodů, ke kterému by mohlo dojít již na konci tohoto měsíce. V pozadí prozatím zůstávají přetrvávající problémy a rizika, které jsou spjaty s americkou ekonomikou – silné geopolitické riziko a vysoký deficit běžného účtu platební bilance.

24

CZK/EUR - levá osa CZK/USD - pravá osa

Eurodolarový trh Bez zřetelného trendu zůstal v červnu eurodolarový trh, když měnový kurz fluktuoval v poměrně úzkém pásmu 1,19-1,22 USD/EUR.

05.03.2004

23.02.2004

10.02.2004

28.01.2004

30

24,5 15.01.2004

Rychlé posilování koruny v průběhu první poloviny měsíce bylo spojeno se spekulativními nákupy korun. Atraktivitu koruny zvyšoval příslib brzkého zvyšování krátkých úrokových sazeb. Avšak po zklamání z nižšího než očekávaného růstu HDP a dále díky politické nestabilitě ve vládnoucí straně po volbách do Evropského parlamentu koruna během několika dnů oslabila zpět ke 31,80 CZK/EUR.

Vývoj kurzu CZK/EUR a CZK/USD v roce 2004

02.01.2004

V průběhu června měnový kurz české koruny nejprve pokračoval ve výrazném posilování vůči euru, kdy koruna se zhodnotila z úrovně 31,70 CZK/EUR až k úrovni 31,20 CZK/EUR. V druhé polovině měsíce česká měna však zpětně oslabila na úroveň 31,80-90 CZK/EUR.

USD/EUR

Pramen: NEWTON Holding databáze

6

 NEWTON Holding, a. s. Akciový trh


ČEZ

Komerční banka

Philip Morris

Unipetrol

Erste

0

10

20

30

40

Pramen: Burza cenných papírů Praha

Vývoj salda státního rozpočtu (v mld. Kč) 0 -20 -40 -60 -80 -100

I.04

VII.03

I.03

VII.02

-120 I.02

Oproti předchozím měsícům v květnu došlo k výraznému zpomalení příjmů z nepřímých daní. Se vstupem do EU se totiž příjmy z cel staly příjmem rozpočtu EU (v rozpočtu ČR zůstává jen 25% celních příjmů jako úhrada nákladů na výběr cla). Navíc došlo ke změně výběru DPH z dovozu ze členských zemí EU, kdy oproti dosavadnímu způsobu výběru do deseti dnů od dovozu dnes dovozci platí DPH až 25. den následujícího měsíce. V případě státních financí se tímto odkladem daňové povinnosti jedná o de facto jednorázový a nevratný výpadek rozpočtových příjmů.

Český Telecom

VII.01

Ke konci května se deficit státního rozpočtu prohloubil na 45,4 mld. Kč, když celkové příjmy dosáhly 289,4 mld. Kč a celkové výdaje byly čerpány ve výši 334,8 mld. Kč. V samotném květnu se schodek zvýšil o 7,3 mld. Kč.

České radiokomunikace

I.01

Státní rozpočet

PX-D

VII.00

V následujícím období pro vývoj cen domácích akcií bude rozhodující konání valné hromady Českého Telecomu, na které by akcionáři měli hlasovat o návrhu vyplatit dividendu ve výši 17 Kč na akcii, a dále vývoj privatizace Unipetrolu, poněvadž konečná kupní cena se může za určitých podmínek až o 25% snížit či naopak o 15% zvýšit. Vývoj kupní ceny Unipetrolu je velmi důležitý pro minoritní akcionáře, jelikož je jedním z kritérií pro stanovení ceny povinného odkupu.

Zhodnocení blue-chips BCPP (v %, YTD)

I.00

Domácím akciím se významně dařilo po celý měsíc červen a hlavní index PX-D od začátku roku zaznamenal růst o více než 20%, když překonal hranici 2000 bodů. Růst trhu podpořily zejména banky a ČEZ, poněvadž společnost ČEZ a Komerční banka měly v měsíci červnu valné hromady, na kterých akcionáři schvalovali výplatu dividend za loňský rok. Valná hromada Komerční banky rozhodla o vyplacení mimořádné dividendy ve výši 200 Kč za akcii, což výrazně překonalo očekávání trhu. Navíc Komerční banka navýšila maximální množství nakupovaných vlastních akcií na 10% emise. Na tyto zprávy akcie KB reagovaly výrazným růstem a cena se přehoupla přes 3000 Kč za akcii. Valná hromada ČEZu rozhodla o vyplacení dividendy ve výši 8 Kč za akcii, což bylo v souladu s očekáváním trhu. V následujících dnech očekáváme korekci předchozího růstu, protože oba tituly se již budou obchodovat bez nároku na dividendu.

12-měsíční kumulované saldo Trend

Pramen: Ministerstvo financí ČR

7


Box: Mýtus o bezpečném financování prostřednictvím přímých zahraničních investic Česká republika se v ukazateli přímých zahraničních investic (PZI) v poměru k HDP či v poměru na jednoho obyvatele řadí na přední příčky nejenom v Evropské unii, ale i v nejširším celosvětovém srovnání. Vysoký příliv PZI je považován jak za znak pokroku v restrukturalizaci firem, tak i za záruku makroekonomické stability a prosperity země. V souvislosti s přílivem PZI se hovoří o růstu důvěryhodnosti země pro zahraniční investory, jejího zapojení do mezinárodních produkčních a prodejních sítí, o tvorbě nových pracovních míst a zejména o přílivu nedluhových zdrojů financování národních investic. A právě poslední zmíněný argument se v posledních letech ukazuje jako mýtus. PZI totiž zdaleka není možné považovat za zcela bezpečný a nedluhový zdroj financování potřeb rozvoje ekonomiky. Například v České republice se PZI čím dál tím výrazněji podílejí nejen na růstu zahraniční zadluženosti, ale i na celkové možné zranitelnosti z pohledu udržení vnější rovnováhy. K tomu dochází hned z několika důvodů. Země s nejvyšším čistým stavem PZI na obyvatele v % HDP 150

100

50

v tis. USD na obyvatele 0

0

10

20

30

40

Irsko

Irsko Singapur Singapur Nový Zéland Nový Zéland Trin. Trin. aa Tobago Tobago Česká rep. Česká rep. Estonsko Estonsko Izrael Izrael Chile

Chile

Belgie

Belgie Slovinsko Slovinsko Maďarsko Maďarsko Austrálie Austrálie Slovensko Slovensko Kostarika Kostarika Argentina Argentina

Pramen: UNCTAD (Handbook of Statistics), Světová banka (World Development Indicators) a NEWTON Holding databáze

Prvním důvodem je skutečnost, že do PZI je zahrnován jak zahraniční vklad do základního jmění podniku a následný reinvestovaný zisk, tak i mezipodnikové úvěry. Dluhové financování mezi zahraniční „matkou“ a domácí „dcerou“ (či pobočkou) začíná tvořit významnou složku přílivu PZI. Mezipodnikové úvěry na konci roku 2003 sice dosahovaly „pouhých“ 13% celkového stavu PZI v ČR, ale pokud bychom z celkových PZI odečetli reinvestovaný zisk, který neznamená skutečný příliv zahraničního kapitálu na devizový trh, tak se tento podíl zvýší až na 30%! A vzhledem k tomu, že mezipodnikové úvěry se přímo promítají do zadluženosti země, tak se nelze divit tomu, že na konci roku 2003 tato dluhová složka PZI tvořila již 17% celkové zahraniční zadluženosti České republiky. Při hodnocení dopadu PZI na vnější rovnováhu tak je nutné brát v úvahu, že významnou část PZI již nelze považovat za nedluhový zdroj financování deficitu běžného účtu platební bilance.


8

 NEWTON Holding, a. s. Mýtus o jednoznačně pozitivní úloze PZI jakožto zdroje stability ekonomiky je dále nabourán skutečností, že podniky pod zahraniční kontrolou působící na území České republiky financují své potřeby zejména čerpáním zahraničních bankovních úvěrů a ostatních zdrojů ze zahraničí. To se opět v plné míře odráží v růstu zadluženosti ČR. Ukazuje to pohled do statistiky bankovního sektoru ČR z konce roku 2003, podle něhož podniky pod zahraniční kontrolou vykazovaly nefinanční úvěry od českých bank ve výši jen 114 mld. Kč, ale ze zahraničí tyto podniky přijaly úvěry (včetně mezipodnikových úvěrů) ve výši zhruba 300 mld. Kč. Z toho vyplývá, že podíl společností se zahraniční účastí na zadluženosti ČR je významný, skoro až dominantní. PZI tak na sebe nenabalují pouze pozitivní efekty v podobě implementace „západního“ manažerského řízení či přístup k distribučním a servisním sítím v zahraničí, ale nabalují na sebe i efekty negativní v podobě růstu zadluženosti. Kumulovaný příliv PZI do nových zemí Evropské unie v v% % HDP HDP 80,0 80,0

60,0 60,0

40,0 40,0

v tis. USD na obyvatele 20,0 20,0

0,0 0,0

0,0

2,0

4,0

6,0

8,0

Česká Česká rep. rep. Estonsko Estonsko Estonsko Slovinsko Slovinsko Slovinsko Maďarsko Maďarsko Maďarsko Slovensko Slovensko Slovensko Polsko Polsko Polsko Lotyšsko Lotyšsko Lotyšsko Litva Litva Litva

EU EU (15) EU (15) (15)

Pramen: UNCTAD (Handbook of Statistics), Světová banka (World Development Indicators) a NEWTON Holding databáze

Třetí negativní dopad vysokého přílivu PZI vedoucí ke zvýšení nebezpečí vnější nestability spočívá ve zkreslení základních ukazatelů vnější rovnováhy země. Podíl deficitu běžného účtu na HDP je navyšován zahrnutím reinvestovaného zisku (položky PZI) do bilance výnosů. V zemích, ve kterých reinvestovaný zisk tvoří velkou část přílivu PZI - v ČR tento podíl dosáhl zhruba 30% v roce 2002 a dokonce až 85% v roce 2003 - tak dochází k podstatnému navýšení deficitu běžného účtu platební bilance, aniž by na devizovém trhu existoval skutečný tlak na jeho financování ze zahraničí. Další významný ukazatel vnější rovnováhy – podíl zahraničního dluhu na HDP – je taktéž „zkreslen“ přílivem PZI, a to již výše zmíněnou položkou mezipodnikových úvěrů v rámci přímých investic. I když jsme uvedli, že tyto úvěry představují dluhové financování a je tudíž nutné je zahrnout do zahraniční zadluženosti země, tak je otázkou, zda-li skutečně představují hrozbu pro vznik měnové krize. Zahraniční půjčky od mateřských společností se totiž v řadě ohledů odlišují od tradičních bankovních úvěrů. Například podle údajů ČNB dvě třetiny mezipodnikových úvěrů PZI mají splatnost delší než jeden rok a zhruba jedna třetina má splatnost dokonce nad čtyři roky. Přičemž některé z těchto půjček jsou navíc bezúročné. Mezipodnikové úvěry tak bývají natolik specifickou položkou zahraniční zadluženosti, že by v případě krátkodobého ohrožení stability měny nemusely být brány v úvahu jako závazek.


9

 NEWTON Holding, a. s. V tomto směru je zásadní rozdíl v likviditě a potažmo v mobilnosti různých forem zahraničních investic. Přímé zahraniční investice od jiných forem zahraničních investic odlišuje zejména dlouhodobý záměr investora podnikat na území hostitelské země, což je v kontrastu se strategií investičních fondů a zejména s přílivem spekulativních „horkých“ peněz. Samotný záměr dlouhodobě podnikat však neznamená, že PZI rovněž nemohou ze země poměrně rychle odplynout, pokud dojde k výrazné změně fundamentů ekonomiky. Pokud například zahraniční investor vlastní majetek, může ho použít jako zástavu k bankovnímu úvěru a získané finanční prostředky převést do zahraničí. Zahraniční investor tak může opustit zemi nejenom prodejem či fyzickým přemístěním investice, ale i „finančním“ uzavřením své otevřené investiční pozice v zemi. Z toho vyplývá, že výhoda nižší mobility PZI pro hostitelské ekonomiky sice může být významná, ale pravděpodobně pouze v situaci krátkodobých měnových otřesů. Dále je nutné vzít v úvahu směr hierarchie rozhodování firem „od matky k dceři“ a skutečnost, že nadnárodní firmy optimalizují své finanční hospodaření v souladu se zájmy a potřebami rozvoje celé firmy, což nemusí být vždy zcela v souladu se zájmy podniku se zahraniční účastí. Mezipodnikové úvěry samozřejmě nejsou pouze jednosměrné, protože rovněž podnik se zahraniční účastí může úvěrovat ostatní podniky ve skupině. Mateřská centrála sice může poskytovat zvýhodněné úvěry, ale v období nejistoty či nestability se rovněž může rozhodnout finanční prostředky z pobočky odsát s výhledem záchrany větší či menší části investovaných prostředků. Poslední, avšak možná nejvýznamnější důvod podtrhující zrádnost hodnocení přílivu PZI jako stabilního, nedluhového a bezproblémového zdroje financování národních investičních potřeb je schopnost a síla velkých zahraničních podniků vystavit malou hostitelskou zemi zcela nečekanému měnovému otřesu. Stačí, aby několik významných investorů souběžně rozhodlo o přesunu svého dosavadního působení do oblastí s levnější pracovní silou či aby bylo rozhodnuto o vysoké výplatě dividend z dříve naakumulovaných prostředků. Rychlý a zejména nečekaný odliv těchto prostředků může v ekonomice velikosti České republiky vyvolat znatelné měnové turbulence. Aktivity velkých přímých investorů se tak mohou stát spouštěcím mechanismem nežádoucího pohybu měnového kurzu. Vývoj stavu PZI a vnější zadluženosti České republiky (mil. EUR) 30 000

45 000 40 000

27 500 35 000 25 000

30 000 25 000

22 500 20 000 20 000

15 000 10 000

17 500

Stav přímých zahr. investic (levá osa) 5 000

Vnější zadluženost (pravá osa)

3. Q

20 0

3

3

2 1. Q

20 0

2

20 0

3. Q

20 0

1 20 0

1. Q

3. Q

1. Q

20 0

1

0

0 3. Q

20 0

9

20 0

19 9

1. Q

3. Q

19 9

9

8 19 9

1. Q

3. Q

1. Q

19 9

7

19 9

19 9

3. Q

1. Q

8

15 000 7

0

Pramen: ČNB


10

 NEWTON Holding, a. s. Výše uvedené skutečnosti naznačují, že PZI paradoxně mohou být větším nositelem nebezpečí vnější nestability než např. portfoliové investice, které nemohou ze země okamžitě odplynout bez jejich standardního prodeje na trhu. Přičemž v případě „stádového“ prodeje portfoliových investic dochází k propadu jejich ceny, což je automatický nástroj pro odvrácení (či alespoň snížení) jejich odlivu. Lokalizační rozhodování PZI navíc závisí na poměrně nepružných charakteristikách hostitelské ekonomiky jako např. na daňovém systému, investičních pobídkách, aj. Případné rozhodnutí nadnárodní firmy o přesunu investice pak lze jen stěží pružně zvrátit pomocí tržně konformních nástrojů hospodářské politiky. Závěrem dodejme, že po skokovém snížení přílivu privatizačních zahraničních investic se ve všech nových členských zemích EU výrazně zvyšuje význam dluhového financování PZI. To se odráží v růstu zahraniční zadluženosti a může přispět ke zhoršování celkové vnější rovnováhy země. K tomu ovšem nedochází pouze vlivem růstu mezipodnikových úvěrů v rámci přímých investic, ale i vlivem jejich následného dalšího financování ze zahraničí. Vzhledem k tomu, že v následujících měsících lze očekávat nárůst úrokového diferenciálu mezi Českou republikou a eurozónou, ze které do české ekonomiky plyne zhruba 80% celkových zahraničních investic, není možné v dohledné době předpokládat změnu trendu v dynamickém růstu mezipodnikových úvěrů v rámci PZI a tím i růstu zahraničního zadlužení České republiky.

Shrnutí Česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku rostla tempem přesahujícím 3%. Tento růst zůstal jak za očekáváním trhu, tak i za růstovou výkonností ostatních nových členů EU. Tradičním problémem růstu českého hospodářství zůstává vysoká dovozní náročnost českých vývozů. I přes poměrně silnou dynamiku exportní části domácí výroby zahraniční obchod nepřispívá k růstu, protože dovozy ve stálých cenách jsou ještě vyšší. V prvním čtvrtletí došlo k výraznému růstu investic a to nejen do zásob, ale i do fixního kapitálu. Šrámem na kráse vysokého růstu investic je skutečnost, že tento růst byl tažen zejména investicemi do staveb. Přičemž aktuální boom ve stavebnictví lze v souvislosti se snahou „stavět za nižší DPH“ považovat pouze za dočasný. Výdaje domácností si i navzdory obavám z dopadů zvýšení nepřímých daní udržely vysoký meziroční růst ve výši téměř 4%. Průmyslové ceny v květnu opět vzrostly o 0,8% meziměsíčně a jejich meziroční růst se vyšplhal již na 4,9%. Avšak růst spotřebitelských cen je stále velmi tlumený, když i přes zvýšení DPH a vysoký růst cen pohonných hmot spotřebitelské ceny v květnu vzrostly pouze o 0,4% meziměsíčně a o 2,7% meziročně. Ekonomické zprávy Červen 2004

Z pohledu budoucího vývoje úrokových sazeb a zejména jejich očekávaného zvýšení o 25 bazických bodů již v červenci byly červnové údaje o spotřebitelských cenách i růstu HDP tak trochu „studenou sprchou“. Růst spotřebitelských cen je v tomto roce tažen zejména nemonetárními faktory (změny DPH a spotřebních daní, ceny zemědělských i nerostných surovin) a sekundární efekty těchto inflačních impulsů jsou zatím jen stěží pozorovatelné. Dokonce i dopad zvýšení nepřímých daní se projevuje se zpožděním a prozatím nikoli v plném rozsahu. Pravděpodobnost prvního zvýšení repo sazby koncem července v současné chvíli poklesla pod 50%. Vzhledem k předchozím některým pochybnostem Bankovní rady ČNB a analytiků ohledně naplnění předpokladů i celé dubnové inflační a růstové prognózy, očekáváme, že dojde k výraznějšímu posunu makroekonomické prognózy v nové (červencové) Zprávě o inflaci. Nicméně dvouprocentní úrokovou míru při úrovni předpokládané i cílované míře inflace ve výši 3% považujeme za neudržitelnou a ČNB ke zvyšování úrokových sazeb v tomto roce zřejmě přistoupí. Očekáváme, že na konci roku repo sazba bude na úrovni 2,50%.

11


MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY SPOLEČNOSTI NEWTON HOLDING, A. S. Volně přístupné ekonomické analýzy týmu makroekonomických analýz společnosti NEWTON Holding, a. s. naleznete na internetové adrese:

http://www.newton.cz/makroanalyzy 4/2004 Daně a ekonomická výkonnost: empirické testy na panelu zemí OECD 1/2004 Konvergence transformujících se zemí k EU pohledem vnitřní a vnější rovnováhy 12/2003 Podniky pod zahraniční kontrolou v české ekonomice Příliv přímých zahraničních investic do zemí střední a východní Evropy: Vývoj proti globálním trendům? Makroekonomický vývoj Polska: Dlouho očekávané oživení a role měnové politiky 10/2003 NBP 9/2003 Přizpůsobivost strukturálním změnám na evropském trhu 11/2003

8/2003 Přímé zahraniční investice a měnové krize 7/2003 Konkurence ve zdanění podniků: Prospěšná válka nebo je třeba koordinace? 6/2003 Makroekonomický vývoj Slovenska: Další tygr? 5/2003 Strategie a vazby nadnárodních společností 4/2003 Efekty přímých zahraničních investic na platební bilanci 3/2003 Chování hospodářské politiky a racionalita 2/2003 Investiční pobídky v České republice 1/2003 Investiční pobídky a jejich efektivnost – výzvy a pasti hospodářské politiky vůči PZI Reinvestovaný zisk nabývá na důležitosti. Měli by investoři reagovat na deficit běžného účtu? Konvergence zemí střední a východní Evropy k Evropské unii pohledem 6/2002 makroekonomických n-úhelníků Proces konvergence zemí střední a východní Evropy k Evropské unii pohledem 5/2002 makroekonomických čtyřúhelníků 4/2002 Měnový vývoj v České republice v období transformace 7/2002

3/2002 Vývoj české ekonomiky v roce 2001 a výhled na období 2002-2003 2/2002 Adaptační schopnost zpracovatelského průmyslu zemí střední Evropy v období f 1/2002 Strukturální změny středoevropských tranzitivních ekonomik v období transformace 12/2001 Měl by být vstup České republiky do eurozóny hudbou vzdálené budoucnosti? 11/2001 Zahraniční obchod a vnější rovnováha České republiky 10/2001 Možnosti a omezení měnové politiky ČNB 9/2001 Konvergence k EU: Vyšší životní úroveň za vyšší ceny? 9/2001 Vývoj HDP a platební bilance České republiky ve II. čtvrtletí 2001 8/2001 Současná měnová politika v České republiky 7/2001 Přímé zahraniční investice a vnější rovnováha České republiky 6/2001 Vývoj HDP a platební bilance České republiky v I. čtvrtletí 2001 6/2001 Konkurenceschopnost České republiky v globální ekonomice 5/2001 Cílovat inflaci anebo rovnováhu?


12


III. EKONOMICKÝ VÝVOJ V ZAHRANIČÍ MAĎARSKO Měsíční ukazatele Inflace Inflace Jádrová inflace Jádrová inflace Ceny v průmyslu

%, m/m %, y/y %, m/m %, y/y %, y/y

HDP Průmyslová produkce Nezaměstnanost 1) Obchodní bilance Saldo státního rozpočtu 2)

%, y/y %, real. % EUR mil. HUF mld.

BUBOR 3M HUF/EUR HUF/USD


09/03 10/03 11/03 12/03 01/04 02/04 03/04 04/04 05/04 0,6 4,7 0,3 4,5 3,2

0,8 4,9 0,7 4,6 3,5

0,6 5,6 0,4 4,8 5,8

0,2 5,7 0,1 4,9 6,2

2,1 6,6 1,7 5,9 5,4

1,2 7,1 0,6 6,1 4,5

0,5 6,7 0,5 6,1 3,2

0,3 6,9 0,7 6,1 4,4

0,9 7,6 0,5 6,5 n.a.

9,0 5,7 -180 -589

10,6 5,6 -331 -609

6,8 5,5 -209 -701

12,0 5,5 -364 -728

7,2 5,8 -70 -219

4,2 12,5 6,0 -270 -341

12,8 6,1 -341 -435

9,4 6,0 -787 -548

n.a. n.a. n.a. n.a. -722

9,53 9,54 10,59 13,15 12,57 12,58 12,25 n.a. n.a. 255,51 255,47 259,41 264,84 264,60 262,97 253,36 250,31 252,88 227,79 218,46 221,68 215,82 209,76 207,94 206,58 208,64 210,67

Pramen: NEWTON Holding databáze (podle národních statistik). Obecná poznámka: m/m (resp. y/y) znamená meziměsíční (resp. meziroční) změnu ukazatele. Pozn. 1: 3-měsíční klouzavý průměr. Pozn. 2: Kumulovaný údaj od začátku roku (údaj nezahrnuje privatizační příjmy).

• Hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostl o 4,2%. Tento růst výrazně předčil tržní očekávání, které bylo pouhých 3,6%. Tento čtvrtletní hospodářský růst byl nejvyšší za poslední tři a půl roku. Růst byl tažen zejména vysokým růstem investic a exportu. • V květnu meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl výrazných 7,6%. I když tento vysoký růst je částečně zapříčiněn změnami v DPH vyvolanými vstupem země do EU a dále vysokými cenami ropy a potravin, tak přesto trh změnil své dosavadní očekávání rychlého snižování úrokových sazeb. Naopak guvernér Maďarské národní banky tvrdí, že ke snížení sazeb je stále prostor, avšak vláda musí přistoupit k důvěryhodné fiskální restrikci. • Mezinárodní ratingová agentura Fitch stanovila rating pro pětileté vládní dluhopisy Samurai bond na úrovni A-. Výše ratingu je shodná s ratingem Maďarska v oblasti dlouhodobých devizových závazků s výhledem Ekonomické zprávy Červen 2004

„negativní“. Tento výhled Maďarsko dostalo již v červenci loňského roku, kdy se makroekonomický vývoj země vyznačoval nerovnováhou a Maďarsko bylo nuceno přiznat zpoždění v již dříve přijaté strategii rychlého zavedení eura. • Vítězem voleb do Evropského parlamentu se stala opoziční strana Fidesz, která získala 47% hlasů a obsadila tak 12 křesel v parlamentu. Na druhém místě se umístila strana MSZP se 34% hlasů (9 křesel) a dále SZDSZ s 8% hlasů (2 křesla). • Evropská komise vydala varovné napomenutí Maďarsku za vysoký deficit veřejných financí, který překračuje limit EU daný Paktem stability a růstu. • Čínský prezident Jintao Hu navštívil Maďarsko

a se svým maďarským protějškem Ferencem Madlem podepsal šest dohod o vzájemné (zejména ekonomické) spolupráci.

13


POLSKO Měsíční ukazatele Inflace Inflace Ceny v průmyslu Ceny v průmyslu

%, m/m %, y/y %, m/m %, y/y

HDP Průmyslová produkce Stavební výroba Nezaměstnanost Obchodní bilance Saldo státního rozpočtu 1) PLN/EUR PLN/USD

09/03 10/03 11/03 12/03 01/04 02/04 03/04 04/04 05/04 0,5 0,9 0,5 2,1

0,6 1,3 0,7 2,7

0,3 1,6 0,4 3,7

0,2 1,7 0,1 3,7

0,4 1,7 0,8 4,1

0,1 1,6 0,7 4,2

0,3 1,7 1,5 4,9

0,8 2,2 2,0 7,5

1,0 3,4 1,2 9,6

%, y/y %, real. %, real. %, e.o.p. PLN mil. PLN mld.

10,9 -3,8 19,4 -4,7 -33,1

12,1 -4,8 19,3 -4,6 -34,8

4,7 9,2 -5,0 19,5 -4,6 -35,5

13,9 -0,5 20,0 -6,1 -37,0

14,4 -16,8 20,6 -4,2 -4,1

6,9 18,3 -6,4 20,6 -3,3 -9,3

23,5 6,2 20,5 -9,5 -11,8

21,8 25,9 20,0 n.a. -11,0

n.a. 12,3 -13,4 n.a. n.a. -15,3

průměr průměr

4,47 3,98

4,59 3,92

4,63 3,95

4,65 3,79

4,71 3,73

4,85 3,85

4,77 3,89

4,76 3,96

4,73 3,94

Pramen: NEWTON Holding databáze (podle národních statistik). Obecná poznámka: m/m (resp. y/y) znamená meziměsíční (resp. meziroční) změnu ukazatele. Pozn. 1: Kumulovaný údaj od začátku roku.

• Ve čtvrtek 24. června proběhne v Sejmu třetí kolo hlasování o vyslovení důvěry vládě po odchodu premiéra Leszka Millera. President Kwasniewski jmenoval za premiéra opět bývalého ministra financí Marka Belku. Marek Belka jmenoval s výjimkou ministra zdravotnictví stejnou vládu jako při svém prvním neúspěšném pokusu v polovině května. Jako nejpravděpodobnější varianta se jeví úspěch této vlády v parlamentním hlasování, když se premiér Belka již téměř dohodl s Polskými sociálními demokraty (PSD) vedenými Markem Borowskim. Tato strana, kterou v dubnu vytvořili nespokojení poslanci z řad vládní SDL, utrpěla ve volbách do Evropského parlamentu porážku. Snaha udržet se v Sejmu by pro poslance PSD měla být dostatečnou motivací k podpoře prozatímní vlády. Konečný výsledek bude záviset na tom, zda se profesoru Belkovi podaří přesvědčit dostatečný počet nezařazených poslanců. Podle našeho názoru Belkova vláda získá mandát. Nicméně je otázkou, zda toto řešení je tím nejvhodnějším řešením vleklé politické krize. A zda tato vláda bude schopna prosadit nutné fiskální a ekonomické reformy. Domníváme se, že skutečným řešením budou až nové parlamentní volby, kde pravděpodobně vyhraje středo-pravá Občanská platforma. Ekonomické zprávy Červen 2004

• Podle předvolebních očekávání se hlavní opoziční strana Občanská platforma (OP) stala vítězem voleb do Evropského parlamentu. Tato strana ve volbách získala 23% hlasů. Na druhém a třetím místě skončily populistické a proti-EU laděné strany Liga polských rodin (16,6%) a Samoobrona (12,3%). Vládní SDL skončila až na pátém místě s 9% hlasů. Sociální demokraté ve volbách neuspěli, když se jim nepodařilo překonat 5% hranici. • Polsko je pravděpodobně těsně před prvním zvyšováním sazeb od roku 2001. Mohutné uvolnění měnových podmínek (ať již ve formě úrokových sazeb, tak i měnového kurzu) se projevilo v akceleraci tempa ekonomické aktivity a rovněž růstu cen. V prvním čtvrtletí vzrostl HDP meziročně o vysokých 6,9% (zejména díky silnému exportu, poptávce domácností a také i fixním investicím). Nad očekáváními trhu i centrální banky skončily i květnové údaje o spotřebitelských a produkčních cenách. I když jsou tyto výsledky zatím spojeny spíše s jednorázovými či nabídkovými jevy, tak lze předpokládat, že díky růstu inflačních očekávání a růstu ekonomické aktivity se objeví i poptávkové inflační tlaky. Na konci června by mělo dojít k prvnímu zvýšení sazeb o 25-50 bps.

14


SLOVENSKO Měsíční ukazatele Inflace Inflace Jádrová inflace Jádrová inflace Ceny v průmyslu Ceny v průmyslu

%, m/m %, y/y %, m/m %, y/y %, m/m %, y/y

HDP Průmyslová produkce Stavební výroba Nezaměstnanost Obchodní bilance Saldo státního rozpočtu 1)

%, y/y %, real. %, real. %, e.o.p. SKK mld. SKK mld.

BRIBOR 3M SKK/EUR SKK/USD


09/03 10/03 11/03 12/03 01/04 02/04 03/04 04/04 05/04 0,5 9,5 0,4 2,8 0,1 8,0

0,1 9,6 0,1 2,9 -0,1 7,9

0,2 9,8 0,2 3,1 0,3 8,8

3,8 14,3 13,9 -0,9 -37,7

6,2 8,0 13,8 -2,4 -40,4

4,7 4,2 6,1 14,2 -1,3 -42,8

6,28 41,52 37,12

5,98 41,29 35,27

6,00 41,13 35,23

0,2 9,3 0,1 3,0 0,0 8,7

4,4 8,3 1,0 3,1 1,3 4,4

0,8 8,5 0,5 2,8 1,0 2,3

3,5 11,5 15,6 -5,1 -56,0

1,3 0,9 16,6 2,1 -2,7

5,5 7,8 4,1 16,5 -0,7 -4,4

5,81 41,13 33,60

5,78 40,75 32,29

5,79 40,58 32,08

0,1 8,2 0,1 2,8 0,2 2,1

0,0 8,0 -0,1 2,6 -0,1 2,2

0,4 8,3 0,3 2,8 n.a. n.a.

9,6 3,4 16,0 -1,7 1,2

5,0 2,0 15,3 -2,3 5,7

n.a. n.a. n.a. 14,5 n.a. -2,3

5,71 40,42 32,93

5,35 40,14 33,43

4,91 40,21 33,50

Pramen: NEWTON Holding databáze (podle národních statistik). Obecná poznámka: m/m (resp. y/y) znamená meziměsíční (resp. meziroční) změnu ukazatele. Pozn. 1: Kumulovaný údaj od začátku roku (údaj nezahrnuje privatizační příjmy).

• První slovenské volby do Evropského parlamentu byly poznamenány velmi nízkou volební účastí (17% účast byla dokonce nejnižší ze všech států EU). Tyto volby však přinesly překvapivé vítězství stranám vládní koalice. I přes nelichotivé výsledky v předvolebních výzkumech veřejného mínění zvítězila ve volbách Dzurindova SDKU a další dvě strany vládní koalice (KDH a Maďarská SMK) překonaly 5% hranici. Až za SDKU skončily hlavní opoziční strany a favorité předvolebních průzkumů - Mečiarova HZDS a Ficův Smer. Opět se projevilo, že právě strana vedená Robertem Ficem není schopna transformovat vysoké předvolební indikátory do volebních vítězství. • V prvním čtvrtletí výkon slovenské ekonomiky zrychlil na 5,5% (očekávání byla pouze 4,4%). Růst byl opět tažen zejména zahraniční poptávkou (Volkswagen efekt), avšak ve srovnání s minulým rokem i spotřebou domácností a hrubou tvorbou fixního kapitálu. • Národní banka Slovenska (NBS) opět slovně intervenovala proti posilování koruny. Po té, co slovenská měna prolomila minimum vůči euru 39,80 SKK/EUR, centrální banka Ekonomické zprávy Červen 2004

přistoupila k používání dalšího intervenčního nástroje – částečným i úplným odmítnutím repo tendrů či tendrů na prodej pokladničních poukázek. NBS tím efektivně snižuje dvou týdenní repo sazbu až o 60 bps pod oficiální úroveň 5,0%. NBS pravděpodobně letos ještě přistoupí k dalšímu snížení úrokových sazeb (na 4,50%). Apreciační trend koruny to však pravděpodobně nezastaví. • NBS rovněž zveřejnila upřesnění svého Měnové programu. Podle názoru centrální banky by inflace na konci roku měla být v rozmezí 5,7-7,0% (dříve 7,7-8,2%) a jádrová inflace v rozmezí 1,9% (1,2-3,5%). Odhad jádrové inflace byl změněn s ohledem na přeřazení povinného automobilového pojištění ze sektoru služeb s regulovanými cenami do sektoru s tržními cenami. Centrální banka rovněž zlepšila výhled na vývoj vnější nerovnováhy. Deficit zahraničního obchodu by měl letos činit „pouhých“ 32 mld. SKK (oproti dříve očekávaným 46 mld. SKK) a schodek celého běžného účtu by měl dosáhnout 15,7 mld. SKK, tedy 1,2% HDP (oproti dříve prognózovaným 2,3% HDP).

15


EUROZÓNA A USA Měsíční ukazatele v eurozóně

09/03 10/03 11/03 12/03 01/04 02/04 03/04 04/04 05/04

Inflace Inflace Jádrová inflace 1) Jádrová inflace 1) Ceny v průmyslu Ceny v průmyslu

%, m/m %, y/y %, m/m %, y/y %, m/m %, y/y

0,3 2,1 0,3 1,8 0,0 1,1

0,1 2,1 0,2 1,7 0,1 0,9

0,1 2,2 0,0 1,6 0,1 1,4

0,3 2,0 0,5 1,6 -0,1 1,0

-0,2 1,9 -0,7 1,7 0,3 0,3

0,2 1,6 0,3 1,8 0,2 0,0

0,7 1,7 0,5 1,8 0,6 0,4

0,5 2,0 0,5 1,8 0,4 1,4

0,3 2,5 0,1 1,8 n.a. n.a.

HDP Průmyslová produkce Nezaměstnanost 2) Obchodní bilance 3)

%, y/y %, y/y % EUR mld.

-1,1 8,8 9,2

1,3 8,8 9,6

0,6 0,8 8,8 5,1

2,3 8,8 6,1

0,6 8,8 1,8

1,3 1,0 8,8 5,4

1,8 9,0 10,8

1,7 9,0 6,0

n.a. n.a. n.a. n.a.

Economic Sentiment Ind. Podnikatelská důvěra Spotřebitelská důvěra

1985=100 index index

95,3 -9 -17

95,5 -8 -17

96,0 -6 -16

95,6 -8 -16

96,0 -6 -15

95,9 -7 -14

96,1 -7 -14

96,6 -5 -14

97,5 -5 -16

Mezibankovní IR 3M USD/EUR

průměr průměr

2,15 1,122

2,14 1,169

2,16 1,170

2,15 1,229

2,09 1,261

2,07 1,265

2,03 1,226

2,05 2,09 1,199 1,201

Pramen: Eurostat, Evropská centrální banka. Obecná poznámka: m/m (resp. y/y) znamená meziměsíční (resp. meziroční) změnu ukazatele. Pozn. 1: Harmonized indices of consumer prices (HICP) bez cen energií, potravin, alkoholických nápojů a tabáku. Pozn. 2: Údaj ke konci období. Pozn. 3: Údaj z platební bilance.

Měsíční ukazatele v USA Inflace Inflace Ceny v průmyslu Ceny v průmyslu

%, m/m %, y/y %, m/m %, y/y

HDP Průmyslová produkce Nezaměstnanost 1) Obchodní bilance

%, y/y %, y/y % USD mld.

Průmyslová aktivita (ISM) index Univ. Michigan Sentiment index Mezibankovní IR 3M průměr

09/03 10/03 11/03 12/03 01/04 02/04 03/04 04/04 05/04 0,3 2,3 0,3 3,5

-0,1 2,0 0,8 3,4

-0,2 1,8 -0,3 3,4

0,1 1,9 0,3 4,0

0,5 1,9 0,6 3,3

0,3 1,7 0,1 2,1

0,5 1,7 0,5 1,4

0,2 2,3 0,7 3,7

0,6 3,1 0,8 5,0

-0,6 6,1 -46,5

0,6 6,0 -47,4

4,3 1,6 5,9 -44,0

2,3 5,7 -47,9

2,4 5,6 -48,5

4,9 2,7 5,6 -47,6

3,4 5,7 -51,4

4,8 5,6 -53,2

n.a. 6,3 5,6 n.a.

53,7 87,7 1,14

57,1 89,6 1,16

61,3 93,7 1,17

63,4 92,6 1,17

63,6 103,8 1,13

64,1 94,4 1,12

62,5 95,8 1,11

62,4 94,2 1,15

62,8 90,2 1,25

Pramen: Národní statistický úřad, FED. Obecná poznámka: m/m (resp. y/y) znamená meziměsíční (resp. meziroční) změnu ukazatele. Pozn. 1: Údaj ke konci období.


16


Ukazatele ČR a jejich prognóza HDP / GDP (běžné ceny / current prices) 5) CZK mld. / bln.

HDP / GDP

%, real %, real %, real %, real

Spotř. dom. / Privat Consumtion Spotř. vlády / Government Cons. Fixní kapitál /Fixed Investment

1997 1998

1999

2000

2001

2002 2003

2002 Q2

Q3

2003 Q4

Q1

Q2

2004 Q3

Q4

Q1

2004

1679,9 1837,1 1887,3 2146,2 2323,1 2408,4 2410,1 582,3 570,0 589,4 556,9 615,1 607,0 631,1 637,9 2560 3,2 -0,8 -1,0 0,5 3,3 3,1 2,0 2,9 2,1 1,7 1,5 2,5 2,6 3,4 3,1 3,1 2,8 2,4 -1,8 1,9 2,3 3,8 3,9 5,5 4,3 3,6 3,8 5,3 5,5 6,7 4,6 3,9 0,0 -4,4 2,3 -0,1 -1,0 5,3 5,7 0,0 3,9 6,0 7,1 -0,1 1,3 -2,9 1,6 -1,6 5,0 -2,9 0,1 -0,6 4,2 5,5 0,6 3,7 0,4 0,4 -0,1 1,5 3,1 4,7 4,8 9,5

Prům. produkce / Industrial Production 3) %, y/y

4,5

1,6

-3,1

5,1

6,6

4,8

5,8

4,8

5,6

4,8

6,2

5,0

6,0

6,3

9,0

6,0

Prům. tržby / Industrial Sales Stavební výroba / Construction Output Maloobchodní tržby / Retail Sales

%, y/y %, y/y %, y/y

6,1 -3,9 1,9

0,6 -7,0 -7,2

-0,5 -6,5 2,1

7,7 5,3 4,6

5,4 9,6 4,5

3,4 2,5 2,8

5,4 8,9 5,0

2,2 2,5 2,7

4,4 0,3 2,4

4,8 3,9 2,2

6,7 -1,0 3,3

5,3 4,7 5,6

6,5 16,4 7,5

4,2 11,5 3,4

9,1 16,2 1,4

6,5 8,0 3,5

Nezaměstnanost / Unemployment 1)

%

5,2

7,5

9,4

8,8

8,9

9,8

10,3

8,7

9,4

9,8

10,0

9,5

10,1

10,3

10,7

10,4

Inflace / Inflation

%, průměr / average

8,5

10,7

2,1

3,9

4,7

1,8

0,1

2,3

0,8

0,6

-0,3

0,2

0,0

0,9

1,2

3,3

10,0

6,8

2,5

4,0

4,1

0,6

1,0

1,2

0,9

0,6

-0,4

0,1

0,0

1,1

2,5

3,6


4,9

4,9

1,0

5,0

2,9

-0,5

-0,4

-0,5

-1,0

-0,8

-0,7

-0,8

-0,3

0,4

1,4

2,0

%, y/y

Inflace / Inflation

%, y/y

1)

Ceny v průmyslu / Industrial Prices

5,7

2,2

3,4

5,0

0,8

-0,7

0,9

-0,8

-1,0

-0,7

-0,4

-0,9

0,0

0,9

2,1

3,0

Nominální mzdy / Nominal Wages


10,5

9,3

8,2

6,6

8,5

7,3

6,8

7,4

7,4

6,8

7,4

6,8

6,3

7,0

8,8

5,0

Reálné mzdy / Real Wages


2,1

-0,5

6,0

2,6

3,7

5,4

6,7

5,0

6,7

6,3

7,8

6,7

6,4

6,2

6,4

1,5

-15,7

-29,3

-29,6

-46,1

-67,7

-45,7 -109,1

-0,9

-21,4

-45,7

-31,8

-53,6

-1,0

-1,6

-1,6

-2,1

-2,9

-1,8

-3,0

-1,9

-2,7

-4,2

Ceny v průmyslu / Industrial Prices

1)

Státní rozpočet / State Budget 2) Státní rozpočet / State Budget

CZK mld. / bln. % GDP

2), 4), 5)

Státní dluh / Central government debt

1)

CZK mld. / bln.

Státní dluh / Central government debt 1), 5) % GDP


-1,9

-4,5

-80,3 -109,1 -4,4

-4,5

-7,8 -120,0 -4,2

-4,5

173,2 194,7 228,4 289,3 345,0 395,9 492,3 390,8 406,3 395,9 429,1 452,3 476,8 493,2 524,2 620,0 10,3

10,6

12,1

13,5

14,9

16,4

20,4

17,6

18,2

17,4

18,7

19,5

20,2

20,4

22,4

23,5

17


Ukazatele ČR a jejich prognóza Vývoz / Exports Dovoz / Imports Obchodní bilance / Trade balance Obchodní bilance / Trade balance 5) Běžný účet / Current Account Běžný účet / Current Account 4) Finanční účet / Financial Account Finanční účet / Financial Account 4), 5) Přímé zahr. investice v ČR / FDI Inflow Přímé zahr. investice v ČR / FDI Inflow

%, y/y %, y/y

2000

2001

2002 2003

2002 Q2

2003

Q3

Q4

Q1

Q2

2004

2004

Q3

Q4

Q1

11,6 7,0 11,4 9,0 -33,5 -80,0 -2,9 -3,0 -2,4 -6,5 -6,5 -6,5 2,5 6,8 6,8 6,8 -0,6 6,0 3,0 6,0

USD mld. / bln. % GDP

17,7 7,5 -82,4 -4,5 -1,3 -2,3 2,6 4,6


1,3 2,5

2,6 4,6

10,1

5,2

8,1

6,5

13,0

3,2

7,0

9,8

4,4

4,8

3,2

2,5

4,2

5,5

7,0

6,0

16,00 14,33 16,18 14,69 21,6 24,3 44,6 39,5

6,85 8,60 22,9 43,2

5,36 6,88 21,6 41,2

5,18 6,31 22,4 37,3

3,55 4,80 27,0 35,7

2,28 3,73 34,9 37,1

4,38 5,36 21,9 35,0

3,93 5,01 25,4 33,3

3,14 4,50 24,8 33,8

2,74 4,31 27,0 35,7

2,50 3,92 26,9 34,3

2,41 3,93 27,9 33,1

2,06 3,46 29,6 34,2

2,07 3,63 34,9 37,1

2,20 4,50 32,0 35,1

12,9

13,1

14,5

23,7

27,0

14,8

21,4

22,5

23,7

24,7

25,5

25,7

27,0 27,0


Měnová zásoba M2 / Money Supply M2 1) %, y/y PRIBOR 3M


IR z nových úvěrů / IR on New Credits Hrubý zahr. dluh / Gross Foreign Debt Hrubý zahr. dluh / Gross Foreign Debt


Devizové rezervy / FOREX Reserves

USD mld. / bln.

1)

1999

20,0 15,3 -144,0 -8,6 -3,2 -6,0 1,1 2,1

CZK mld. / bln. % GDP

4), 5)

1997 1998


CZK/EUR

průměr / average

CZK/USD

průměr / average

9,8

12,6

9,2 23,3 13,1 7,5 28,2 11,7 -65,8 -120,8 -119,0 -3,5 -5,6 -5,1 -1,6 -2,7 -3,3 -2,9 -4,9 -5,4 2,5 3,8 4,5 4,6 6,9 7,4

-1,2 -4,4 -71,3 -3,0 -4,2 -6,0 10,6 15,3

9,4 8,7 -69,4 -2,9 -5,7 -6,5 5,8 6,8

-1,9 -6,6 -9,2 -1,7 -0,6 -5,3 1,5 8,6

-2,0 -5,2 -13,2 -2,3 -0,8 -4,9 5,5 14,5

-0,4 -3,5 -18,4 -3,2 -1,5 -5,4 2,6 17,3

-0,6 -2,3 -30,6 -5,2 -1,4 -6,0 1,0 15,3

6,6 4,9 -4,2 -0,8 -0,3 -5,3 1,2 14,3

7,3 7,1 -13,3 -2,2 -1,3 -5,8 0,7 7,1

12,1 11,4 -18,4 -3,1 -1,7 -5,8 1,4 5,4

6,2 11,4

8,4 12,2

2,6 3,0

0,8 8,8

5,1 13,3

1,8 13,9

0,8 12,2

0,9 12,0

0,9 5,7

1,3 4,9

5,0 8,9

5,5 9,3

35,75 35,85 36,88 35,61 34,08 30,81 31,84 31,75 30,41 30,25 30,85 31,63 31,47 32,17 32,09 32,00 31,71 32,27 34,60 38,59 38,04 32,74 28,23 36,24 33,10 30,74 30,88 29,48 27,73 28,61 27,01 26,50

Pramen/Source: ČSÚ, ČNB a MPSV; Predikce/Forecasts: NEWTON Holding, a. s. Obecná poznámka/General Note: y/y znamená meziroční změnu ukazatele / y/y indicates year-on-year changes. Poznámka 1/Note 1: Údaj ke konci období / End of the period. Poznámka 2/Note 2: Údaj zahrnuje operace státních finančních aktiv (včetně bývalé KoB) / Including operations with state financial assets. Poznámka 3: Do roku 2001 (včetně) průmyslová produkce podle stálých vah roku 1995; rok 2002, 2003 a prognózy na rok 2004 podle stálých vah roku 2000. Note 3: Until 2001, according to the weighting scheme of 1995. Data for 2002, 2003 and projections for 2004 according to the weighting scheme of 2000. Poznámka 4/Note 4: U čtvrtletních údajů podíly za kumulované údaje / Quarterly ratios are calculated on annualised base. Poznámka 5/Note 5: Roční údaje za roky 2000-2002 jsou založeny na revidovaných údajích HDP / Yearly data are based on revised data of GDP.

V Ekonomické zprávy Červen 2004

18


NEWTON Holding, a. s. Makroekonomické publikace, analýzy, prognózy a komentáře (včetně tohoto dokumentu) pro Vás vytváří tým makroekonomických analýz VLADIMÍR TOMŠÍK

hlavní ekonom

222 192 304 [email protected]

Produkty týmu makroekonomických analýz naleznete na internetové adrese: http://www.newton.cz/makroanalyzy Informace o produktech procesu Strategické investování a službách Corporate Finance Vám poskytne: předseda představenstva 222 192 250 PETR ŠEDÝ NEWTON Management, a. s. [email protected] Informace o produktech procesu Působení v podnicích Vám poskytne: LIBOR LAICHMAN ředitel NEWTON Management, a. s. 222 192 371 www.newton.cz/management [email protected] Informace o produktech NEWTON Treasury Teamu Vám poskytne: JOSEF BRČÁK NEWTON Treasury Team 222 192 280 www.newton.cz/treasury [email protected] Informace o dalších aktivitách skupiny NEWTON Vám poskytne: Prorektor pro vztah s veřejností 222 192 372 RADEK KLIMENT NEWTON College [email protected] MIROSLAV ŠAFAŘÍK

předseda představenstva NEWTON Consulting, a. s.


PETR KRAUS

předseda představenstva NEWTON Holding, a. s.


© NEWTON Holding, a. s., Politických vězňů 10, 110 00 Praha 1, CZ, IČ 26167158

Do tisku dáno dne 21. června 2004.

Upozornění: Tento dokument byl připraven v dobré víře. Všechny údaje, prognózy, komentáře a názory obsažené v tomto dokumentu jsou pouze informativní. NEWTON Holding, a. s. neručí za úplnost a správnost těchto informací. Veškeré informace mohou být měněny bez předchozího upozornění. NEWTON Holding, a. s. nepřebírá odpovědnost za jakékoliv škody způsobené dalším osobám použitím předložených informací. NEWTON Holding, a. s. a jeho zaměstnanci mohou mít odlišné pozice, investice nebo být jinak angažováni v mezích zákona (včetně nákupu nebo prodeje klientům, poradenství, správy podniků aj.) než je uvedeno v této publikaci. Další informace jsou k dispozici na požádání.


19

Měsíční makroekonomické ukazatele České republiky 2 Ekonomický vývoj v zahraničí 13 Ekonomické ukazatele České republiky a jejich prognóza 17

Recommend Documents