VYBRANÉ UKAZATELE
SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉHO ROZVOJE
ČESKÉ REPUBLIKY a
MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ Kapitoly: 1. Ekonomika 2. Zadluženost 3. Daně 4. Sociální systém 5. Zdravotnictví 6. Vzdělávání Plzeň únor 2011
zpracoval: Václav ŠLAJS
Zdroje: Český statistický úřad, Ministerstvo financí, Eurostat, Wikipédie
EKONOMIKA : 1. Ekonomický vývoj : a) Po r. 1989 prošla společnost zásadními společenskými i ekonomickými změnami. Přechod z centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní byl nezbytný. Tyto změny provázela doba hledání i omylů. Za chyby v transformaci ekonomiky zaplatila společnost cca 680 miliard Kč. S odstupem času se potvrdilo, že kuponová forma privatizace byla chybná. Navíc ekonomickým změnám nepředcházela kvalitní legislativa a tak se z privatizace často stávalo tzv. tunelování. Přesto se postupem času podařilo ekonomiku transformovat a dnes lze jednoznačně říci, že se Česká republika řadí mezi standardní země s tržní ekonomikou. b) Po 21 létech lze i zároveň porovnat jak si vedly jednotlivé vlády. Za uplynulých 21 let zde vládlo Občanské fórum 3 roky, Občanská demokratická strana 10 let a Česká strana sociálně demokratická 8 let.
Vláda OF – průměrný roční pokles HDP - 7,2 % r. 1990 = - 1,0 %, r. 1991 = - 14,2 %, r. 1992 = - 6,4 %
Vlády ODS – průměrný roční růst HDP + 1,8 % r. 1993 = - 1,0 %, r. 1994 = +2,6 %, r. 1995 = + 5,9 %, r. 1996 = + 4,0 % r. 1997 = - 0,7 % , r. 1998 = - 0,8 %, r. 2007 = + 6,1 %, r. 2008 = +3,0 %, r.2009 = -4,1%, r.2010=+2,5%
Vlády ČSSD – průměrný roční růst HDP + 3,8 % r. 1999 = +1,3 %, r. 2000 = +3,6 %, r. 2001 = + 2,5 %, r. 2002 = +1,9 %, r. 2003 = +3,6 %, r. 2004 = +4,5 %, r. 2005 = + 6,3 %, r. 2006 = + 6,9 % Prognóza MF ČR: - r. 2011 růst HDP o 2,2% - r. 2012 růst HDP o 2,7% - r. 2013 růst HDP o 3,2% - r. 2014 růst HDP o 3,7%
2. Mezinárodní srovnání : a) Česká ekonomika dosáhla v r. 2010 81 % úroveň průměrné výkonnosti Evropské unie (měřeno přepočtem hrubého domácího produktu –HDP- na kupní sílu v jednotlivých zemích) a drží se na 17. místě. b) Přehled vybraných států - HDP na obyvatele podle standardu kupní síly v roce 2009 (EU 27 = 100) hodnota k průměru EU
vybrané státy
nad 150
176-Norsko, 165-Singapur,
131 – 150 121 – 130 111 – 120 101 – 110
147-USA, 144-Švýcarsko, 130-Nizozemsko, 128-Kanada, 128-Irsko, 122-Rakousko, 120-Švédsko, 118-Dánsko, 118-Austrálie, 118-Německo, 118-Belgie, 118-Británie, 111-Finsko, 108-Francie, 107-Japonsko, 104-Španělsko, 102-Itálie,
91 – 100 81 – 90 71 – 80 61 – 70 51 – 60
93-Řecko, 87-Slovinsko, 82-Izrael, 81-N.Zéland, 80-ČESKO, 79-J.Korea, 79-Portugalsko, 72-Slovensko, 65-Chorvatsko, 63-Estonsko, 63-Maďarsko, 61-Polsko, 53-Litva,
41 – 50
49-Lotyšsko, 47-Rusko, 46-Mexiko, 45-Chile, 45-Rumunsko, 45-Turecko, 44-Bulharsko, 42-Bělorusko, 38-Č.Hora, 36-Srbsko, 34-JAR, 33-Brazilie, 31-Makedonie, 29-Thajsko, 28-Bosna, 27-Ukrajina, 24-Tunisko,
31 – 40 21 – 30 11 – 20 5 - 10 do 5
19-Albánie, 19-Alžírsko, 18-Čína, 16-Gruzie, 15-Maroko, 13-Moldávie, 12-Filipíny, 12-Indonésie, 8-Indie, 8-Pákistán, 7-Egypt, 7-Vietnam, 6-Nigérie, 5-Kambodža, 4-Keňa, 3-Bangladéš, 2-Etiopie, 2-Afghánistán,
ZADLUŽENOST : 1. Zadluženost jednotlivých sektorů: - zadluženost státu - zadluženost krajů a obcí - zadluženost firem - zadluženost občanů CELKEM
1.344 miliard Kč 100 miliard Kč 910 miliard Kč 1.056 miliard Kč 3.410 miliard Kč
2. Zadluženost státu: k 31.12.2010 činila 1.344 miliard Kč - v 90.letech schodky státního rozpočtu relativně nízké. Zadluženost začala narůstat po nápravě chybné ekonomické transformace, především po nutné sanaci bank. - nejvyššího schodku státního rozpočtu bylo dosaženo v r. 2009 ve výši 224 mld. Kč. V roce 2010 pak 156 mld. Kč. Celkem vzrostla zadluženost státu v létech 2007 – 2010 o 580 mld. Kč a v roce 2011 má vzrůst o dalších 135 mld.
3. Aktuální příčiny zadlužování: a) vysoká korupce ve veřejném sektoru. Dle Transparenci Internacional i NKÚ se ročně z veřejných rozpočtů rozkrade přes 150 mld. Kč. Stát, státní fondy, kraje a obce ročně vypisují výběrová řízení na zakázky v hodnotě cca 650 mld. Kč. Dle TI i NKÚ korupce nehospodárně odčerpá 25% - 30%, tj. minimálně 150 mld. Kč, z toho ze státního rozpočtu 120 mld. Kč. b) pokles výkonu české ekonomiky. V létech 2005, 2006 a 2007 rostla ekonomika ročně o více jak 6 %. V roce 2009 naopak její výkonnost poklesla o více jak 4 % a to projevilo do příjmů z daňových výnosů. Roční hodnota HDP činila v r.2010 v ČR cca 3.690 mld. Kč. 10% rozdíl ve výkonnosti se projevil i do příjmů. Složená daňová kvóta činí v ČR 36%. Tzn. že na daních a pojistném vybere o 120-130 mld. Kč méně a do státního rozpočtu se to projeví výpadkem cca 100 mld. Kč. c) ve srovnání s vyspělou Evropou nízké daně. Jen daňovými změnami k 1.1.2008 se snížil příjem státního rozpočtu o 80 mld. Kč. Velké zahraniční firmy (banky, mobilní operátoři a obchodní řetězce) vykazují vysoké zisky, platí velmi nízké daně a dividendy ze zisku „odtékají“ do zahraničí, aniž jsou reinvestovány v ČR. Jen v roce 2008 takto „odteklo“ do zahraničí 208 mld. Kč. Kdyby měla ČR srovnatelné daně s vyspělými zeměmi EU, tak by příjmy byly vyšší o cca 150 mld. - čisté zisky bank po zdanění v ČR činily v r.2009 skoro 50 mld. Kč.
(ČS-12,0, KB-11,0, ČSOB-10,5, GE money bank-2,3, Reiffeisenbank-2,0) - čisté zisky mobilních operátorů po zdanění v ČRčinily v r.2009 skoro 25 mld. Kč (Telefonica O2-11,7, T-mobile-9,1,Vodafone-2,6) - čistý zisk ČEZ po zdanění činil 51,9 mld.Kč a Škoda auto 10,8 mld.Kč d) daňové nedoplatky a daňové úniky. Jen daňové nedoplatky čini k 30.6. 2010 96 mld. Kč. Daňové úniky jsou těžko měřitelné. Kvalifikované odhady hovoří o částce cca 60 mld. Kč. e) nákladná státní správa. Za 20 let se zdvojnásobil počet úředníků, zvýšil se počet učitelů, lékařů, sociálních pracovníků, policistů a hasičů. Naopak výrazně poklesl počet vojáků. f) neadresný, často zneužitelný a málo motivující sociální systém.
Hlavní příčina zadlužování (schodku veřejných rozpočtů): 1. Pokles ekonomické výkonnosti 2. Nízké daně, daňové úniky a nedoplatky 3. Vysoká míra korupce
3. Srovnání míry zadluženosti v zemích EU : (měřeno % státního dluhu k roční hodnotě HDP – r. 2009) výše st.dluhu v % k roční hodnotě HDP nad 100 % 70 – 100 60 – 70 50 – 60 40 – 50 30 – 40 20 – 30 10 – 20 do 10 %
státy EU (nad 1 mil. obyv)
127-Řecko, 115-Itálie 97-Belgie, 78-Maďarsko, 78-Francie, 77-Portugalsko, 73-Německo, 68-Británie, 66-Rakousko, 64-Irsko, 61-Nizozemsko, 53-Španělsko, 51-Polsko, 44-Finsko, 42-Švédsko, 41-Dánsko, 36-Litva, 36-Slovensko, 36-Slovinsko, 35-Česko, 29-Lotyšsko, 24-Rumunsko, 15-Bulharsko, 7-Estonsko,
z uvedeného přehledu vyplývá, že Česká republika má stále jeden z nejnižších dluhů a české veřejné finance jsou v rámci celého světa hodnoceny jako 8. nejbezpečnější. Rizikem je však míra a tempo zadlužování v posledních letech, zvláště v r. 2009 a 2010.
DANĚ : 1. Složená daňová kvóta Složená daňová kvóta je nejobjektivnějším ukazatelem daňového zatížení společnosti. Je to souhrn všech přímých daní (fyzických i právnických osob), nepřímých daní (spotřební a DPH), majetkových daní, sociálního a zdravotního pojištění. % výše těchto daní a pojistného vůči roční hodnotě HDP nejlépe vyjadřuje daňové zatížení a lze je mezinárodně srovnávat.
2. Mezinárodní srovnání daňové zátěže v EU: složená daňová kvóta v % k hodnotě HDP r.2009 nad 45 % 40 – 45 % 35 – 40 % 30 – 35 % do 30 %
státy EU (nad 1 mil. obyv)
48,2–Dánsko, 47,1–Švédsko, 44,3–Belgie, 43,1–Finsko, 42,8-Francie, 42,8-Itálie, 42,8-Rakousko, 42,2-Norsko-není EU, 40,4-Maďarsko, 39,3-Německo, 39,1-Nizozemsko, 37,3-Británie, 37,3-Slovinsko, 36,7-Portugalsko, 36,1-Česko, 34,3-Polsko, 33,3-Bulharsko, 33,1-Španělsko, 32,6-Řecko, 32,2-Estonsko, 30,3-Lotyšsko, 29,3-Irsko, 29,1-Slovensko, 28,9-Litva, 28,0-Rumunsko,
průměr EU činí 39,3% a eurozóny 39,7%. ČR má zhruba o 3,5 % nižší daně než činí průměr EU.
3. Daně fyzických osob: a) vývoj daní: - V 90.létech činila základní sazba daně fyzických osob 39%. Dále ještě existovaly další 4 daňová pásma (32,25,20,15%) - V r.2000 vláda M.Zemana zrušila pásmo 39% a základní sazba tak činila 32%. (pásma 25,20 a 15 zůstala zachována) - V r.2008 zavedla vláda M.Topolánka jednotnou daň 15% ze superhrubé mzdy, což činí pro zaměstnance 20,1% z hrubé mzdy, u OSVČ vzhledem ke sníženému daňovému základu výrazně méně. (více jak polovina OSVČ daně neplatí vůbec)
b) mezinárodní srovnání daní: výše daně z hrubé mzdy v % nad 50 % 45 – 50 % 40 – 45 % 35 – 40 % 30 – 35 % 25 – 30 % 20 – 25 % 15 – 20 % do 15 %
státy EU (nad 1 mil. obyv) 56,4-Švédsko, 53,7-Belgie, 52,0-Nizozemsko, 51,5-Dánsko, 50,0-Británie, 50,0-Rakousko, 48,6-Finsko, 47,5-Německo, 45,8-Francie, 45,2-Itálie, 45,0-Řecko, 43,0-Španělsko, 42,0-Portugalsko, 41,0-Irsko, 41,0-Slovinsko, 40,6-Maďarsko, 40,0-Norsko 32,0-Polsko, 26,0-Litva, 21,0-Estonsko, 20,1-Česko (OSVČ-15%) 19,0-Slovensko, 16,0-Rumunsko, 15,0-Lotyšsko, 10,0-Bulharsko,
4. Daně právnických osob (firemní daně) a) vývoj daní: - v 90. létech činily daně firem 35 % z hrubého zisku. - vlády ČSSD tyto daně vzhledem k rostoucímu výkonu ekonomiky snížily postupně na 31%, 24% a 22%. - vláda M.Topolánka tyto daně, ačkoliv začínala hospodářská krize, snížila až na 19 %.
b) mezinárodní srovnání firemních daní: výše daně státy EU (nad 1 mil. obyv) z hr.zisku nad 30 % 34,4-Francie, 34,0-Belgie, 31,4-Itálie, 30,0-Španělsko, 25 – 30 % 29,8-Německo, 28,0-Norsko, 28,0-Británie, 26,5-Portugalsko, 26,3-Švédsko, 26,0-Finsko, 25,5-Nizozemsko, 25,0-Dánsko, 25,0-Rakousko, 20 – 25 % 24,0-Řecko, 21,0-Estonsko, 20,6-Maďarsko, 20,0-Slovinsko, 15 – 20 % 19,0-Slovensko, 19,0-Česko, 19,0-Polsko, 16,0-Rumunsko, do 15 % 15,0-Litva, 15,0-Lotyšsko, 12,5-Irsko, 10.0-Bulharsko,
NEZAMĚSTNANOST: srovnání v jednotlivých zemích EU – prosinec 2010 (státy nad 1 mil obyv) měřeno metodikou EU do 5% 5% - 7% 7% - 8% 8% - 9%
Nizozemsko-4,3%, Japonsko-4,9% Rakousko-5,0%, Německo-6,7%, Rumunsko-7,6%, Česko-7,7%, Slovinsko-7,8%, Švédsko-7,8%, Británie-8,0%, Finsko-8,1%, Belgie-8,1%, Dánsko-8,2%, Itálie-8,6%, 9% - 10% USA-9,4%, Francie-9,7%, 10% - 12% Polsko-10,0%, Bulharsko-10,1%, Portugalsko-10,9%, Maďarsko-11,7%, 12% - 15% Řecko-12,9%, Irsko-13,8%, Slovensko-14,5%, 15% - 20% Estonsko-16,4%, Litva-18,5%, Lotyšsko-18,5%, nad 20% Španělsko-20,2%
SOCIÁLNÍ SYSTÉM : 1. Celkové náklady: Náklady na celý sociální systém ČR včetně zdravotní péče vzrostly od r. 1990 desetkrát a v r. 2009 čily celkem 748 miliard Kč. To činí 18,7 % roční hodnoty HDP. V mezinárodním srovnání ČR však výrazně zaostává, neboť průměr EU činí 26,4 % a ve vyspělých západoevropských zemích dokonce 28-30% roční hodnoty HDP. Přesto částka 748 miliard Kč je obrovská a výrazně zatěžuje státní rozpočet. V ČR je velké množství sociálních dávek a více než polovina populace nějakou dávku pobírá.
Výdaje za rok 2009: - důchody ………………………. .…………………360 mld. Kč - z toho starobní ………………………………… 270 mld. Kč - dávky státní sociální podpory ……………………... 38 mld. Kč - podpory v nezaměstnanosti……... ………………….15 mld. Kč - nemocenská………………………………………….30 mld. Kč - sociální dávky ………………………………………82 mld. Kč - naturální sociální dávky (především zdrav.péče)….222 mld. Kč
2. Celkové sociální výdaje v % z HDP (rok 2008) Srovnání v rámci EU. (průměr EU – 26,4%) nad 30 % 28 – 30 % 26 – 28 % 24 – 26 % 22 – 24 % 20 – 22 % 18 – 20 % 16 – 18 % 14 – 16 % do 14 %
30,8-Francie, 29,7-Dánsko, 29,4-Švédsko, 28,4-Nizozemsko, 28,3-Belgie, 28,2-Rakousko, 27,8-Německo, 27,8-Itálie, 26,4-Švýcarsko, 26,3-Finsko, 26,0-Řecko, 24,3-Portugalsko, 23,7-Británie, 22,7-Španělsko, 22,7-Maďarsko, 22,4-Norsko, 22,1-Irsko, 21,5-Slovinsko, 18,7-Česko, 18,6-Polsko, 18,4-Kypr, 16,2-Litva, 16,0-Slovensko, 15,5-Bulharsko, 15,1-Estonsko, 14,3-Rumunsko, 12,6-Lotyšsko,
2. Výše pojistného : a) sociální: - platba za zaměstnance: = zaměstnanec sám : 6,5% důch.poj. = zaměstnavatel: 25% z toho: 21,5% důchod.poj., 2,3% nemoc.poj. a 1,2% stát.polit.zaměst. - platba za OSVČ = 29,2% z 50% zisku (podnikatel,živnostník) z toho 28% důch.poj. a 1,2% stát.polit.zaměst. b) zdravotní: - platba za zaměstnance: = zaměstnanec sám : 4,5% = zaměstnavatel : 9% - platba za OSVČ = 13,5% z 50% zisku c) celkem poplatníků:………………..4.900 tis. - z toho zaměstnanců……………...4.150 tis. - z toho OSVČ………………………750 tis. d) zastropování: - z příjmů nad 6x prům.plat se již neplatí pojistné.
3. Důchody : a) celkový počet všech důchodců…………… 2.800.000 - z toho starobních…………………………2.240.000 b) průměrná výše starobního důchodů činí…….10.065,-Kč - z toho u mužů………………………………11.182,-Kč - z toho u žen………………………………… 9.143,-Kč c) roční náklady na důchody…………………..360 mld. Kč - z toho na starobní důchody………………..270 mld. Kč d) srovnání výdajů na důchody v rámci zemí EU v % k HDP: (údaje z roku 2008) – průměr EU – 11,7% HDP 13 a více % 15,0-Itálie, 13,9%-Rakousko, 13,6-Francie, 13,2-Portugalsko 12 – 13 % 12,6-Řecko, 12,3-Německo, 12,2-Švýcarsko, 12,0-Nizozemsko 11 – 12 % 11,8-Švédsko, 11,6-Polsko, 11,4-Belgie, 11,1-Dánsko 10 – 11 % 10,9-Maďarsko, 10,7-Finsko 9 – 10 % 9,6-Slovinsko, 9,3-Španělsko 8- 9 % 8,7-Británie, 8,5-Česko, 7- 8 % 7,6-Norsko, 7,5-Rumunsko, 7,4-Litva, 7,1-Estonsko, 7,1-Slovensko, 7,0-Bulharsko 6- 7 % 6,9-Kypr, 6,0-Lotyšsko, 6,0-Irsko e) z uvedeného přehledu vyplývá, že ČR vydává na důchody v průměru o 38 % méně než činí průměr EU. Oproti nejvyspělejším zemím pak o 60% méně. f) věk odchodu do důchodu – srovnání v rámci EU: muži ženy stát 65 65 Belgie, Dánsko, Finsko, Irsko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, 65 60 Itálie, Polsko, Rakousko, Řecko, Británie, 63 61 Estonsko, Slovinsko, 63 60 Bulharsko, 63,7 58,7 Rumunsko, 62,5 60 Litva, 62 62 Lotyšsko, Maďarsko, 62 60,7 Česko, 62 59 Slovensko, 60 60 Francie,
4. Zdravotnictví : a) výdaje na zdravotnictví v ČR v roce 2009: - platby zdravotních pojišťoven z veřejného pojištění ……219 mld. Kč - náklady státu ze státního rozpočtu…………………………11 mld. Kč - náklady krajů a obcí………………………………………..10 mld. Kč - spoluúčast občanů – soukromé výdaje……………………..46 mld. Kč CELKEM…………………………………………………..286 mld. Kč b) placení zdravotního pojištění: - průměrná platba zaměstnance měsíčně…………………..2.865 Kč - průměrná platba OSVČ (podnikatele,živnostníka)………1.243 Kč - platba státu za státního pojištěnce………………………….723 Kč pozn.: státní pojištěnci: -děti, studenti, maminky na mateřské, důchodci, nezaměstnaní (celkem 58% obyvatel ČR) - spotřebovávají však 80% zdravotní péče. c) spoluúčast pacientů – občanů: - činí……………………………..40 mld. Kč- z toho poplatky 5 mld. Kč - z toho ambulantní péče………12 mld. Kč stomatologická péče….7,3 mld. Kč lůžková péče………….0,6 mld. Kč náklady na léky……..20,6 mld. Kč - regulační poplatky činí 5 mld. Kč, tj. 2% celkových nákladů na zdravot - regulační poplatky kompenzují nevalorizaci za státní pojištěnce a zastropování plateb za zdravotní a sociální pojištění pro nejbohatší lidi. d) mezinárodní srovnání nákladů na zdravotnictví v EU (r.2008) výdaje na zdravotnictví státy EU + vybrané státy v % k HDP nad 12% 16,0-USA 10-12% 11,2-Francie, 10,7-Švýcarsko, 10,5-Německo, 10,5-Rakousko, 10,4-Kanada, 10,2-Belgie, 9 -10% 9,9-Nizozemsko, 9,8-Portugalsko, 9,7-Řecko, 9,7-Dánsko, 9,4-Švédsko, 9,1-Itálie, 9,0-Španělsko, 8 – 9% 8,8-Británie, 8,8-Slovinsko, 8,7-Irsko, 8,6-Austrálie, 8,6-Norsko, 8,4-Finsko, 8,1-Japonsko, 8,0-Bulharsko, 7 – 8% 7,8-Slovensko, 7,3-Maďarsko,7,2-Lotyšsko,7,1-Česko, 7,0-Polsko, 6 – 7% 6,8-Litva, 6,5-Korea, 5 – 6% 6,0-Turecko, 5,5-Estonsko, 5,3-Rumunsko,
VZDĚLÁVÁNÍ : 1. Náklady na vzdělávání: a) ČR vynakládá na vzdělávání 4,8 % HDP, přičemž průměr zemí EU přesahuje 6 % HDP. Podle tohoto kritéria patří ČR mezi 7 nejhorších zemí EU. b) Z veřejných rozpočtů jde ročně - na žáka MŠ …………………..47.000 Kč - na žáka ZŠ …………………...61.000 Kč - na žáka SŠ …………………...60.000 Kč - na studenta VŠ ………………84.000 Kč c) Počty škol - ZŠ…………………………….4.133 - SŠ…………………………….1.254 - VŠ……………………………….73…… z toho 45 soukromých d) Maturanti celkem………………..88% z populačního ročníku z toho 21% na všeobecně vzdělávacích školách a 67% na odborných e) Na vysokých školách aktuálně studuje 370 tisíc studentů, což činí 51% populace. f) Z produktivní populace (18-65 let) má v současnosti vysokoškolské vzdělání 13,5%. V zemích EU se průměr pohybuje kolem 24%.
2.Srovnání výdajů na vzdělávání v % z HDP (rok 2007) (průměr zemí EU – 5,0 z HDP) výdaje na vzdělání v % k HDP více jak 7 % 6–7% 5–6% 4–5% 3–4% 2–3%
státy EU 7,8-Dánsko 6,8-Norsko, 6,7-Švédsko, 6,0-Belgie, 5,9-Finsko, 5,6-Francie, 5,4-Rakousko, 5,4-Británie, 5,3-USA, 5,3-Portugalsko, 5,3-Nizozemsko 5,2-Švýcarsko, 5,2-Maďarsko, 5,2-Slovinsko, 5,0-Lotyšsko, 4,9-Polsko, 4,9-Irsko, 4,8-Estonsko, 4,5-Německo, 4,3-Itálie, 4,3-Španělsko, 4,2-Rumunsko, 4,2-Česko, 4,1-Bulharsko, 4,1-Chorvatsko, 4,0-Řecko, 3,6-Slovensko, 3,4-Japonsko 2,9-Turecko
