Měsíční makroekonomické ukazatele České republiky 2 Ekonomický vývoj v zahraničí 14 Ekonomické ukazatele České republiky a jejich prognóza 18

Ekonomické zprávy K Kvvěětteenn 22000044

Obsah: Měsíční makroekonomické ukazatele České republiky Ekonomický vývoj v zahraničí Ekonomické ukazatele České republiky a jejich prognóza

2 14 18

Tel.: 222 192 111, Fax.: 222 192 592 Internet: http://www.newton.cz

 NEWTON Holding, a. s.

I. MĚSÍČNÍ MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE ČR A JEJICH PROGNÓZA Měsíční ukazatele ČR

09/03 10/03 11/03 12/03 01/04 02/04 03/04 04/04 05/04 R. D.

Inflace Inflace Ceny v průmyslu Ceny v průmyslu

%, m/m %, y/y %, m/m %, y/y

-0,5 0,0 0,4 0,0

0,1 0,4 0,6 -0,1

0,5 1,0 0,4 0,4

0,2 1,0 0,2 0,9

1,8 2,3 0,8 1,6

0,2 2,3 0,3 1,5

0,1 2,5 0,8 2,1

0,0 2,3 0,8 3,7

1,0 8.6. 3,3 8.6. 0,9 14.6. 5,0 14.6.

Průmyslová produkce Průmyslové tržby Stavební výroba Maloobchodní tržby

%, y/y %, y/y %, y/y %, y/y

5,2 7,0 14,5 9,6

5,2 4,4 12,0 3,6

4,8 -0,4 13,9 0,6

8,9 8,7 8,6 6,2

3,8 2,4 15,0 -1,5

7,1 8,5 9,9 2,2

15,3 15,7 21,4 3,1

8,0 7,5 13,0 0,5

n.a. 10.6. n.a. 10.6. n.a. 8.6. n.a. 16.6.

Nezaměstnanost 1) Obchodní bilance Saldo státního rozpočtu 2)

% CZK mld. CZK mld.

10,1 0,3 -80,3

9,9 -6,6 -82,9

9,9 10,3 -8,3 -19,8 -92,2 -109,1

10,8 -0,2 7,3

10,9 3,6 -2,9

10,7 -4,6 -7,8

10,2 -4,0 -38,1

9,9 -2,0 n.a.

PRIBOR 3M CZK/EUR CZK/USD

průměr průměr průměr

2,06 2,06 2,07 2,08 2,07 2,06 2,05 2,06 32,35 31,99 31,97 32,31 32,72 32,86 32,98 32,51 28,85 27,35 27,43 26,32 25,95 25,99 26,90 27,12

8.6. 7.7. 1.6.

n.a. 31.5. n.a. 31.5. n.a. 31.5.

Pramen: ČSÚ, ČNB a MPSV; Predikce: NEWTON Holding, a. s. Obecná poznámka: m/m (resp. y/y) znamená meziměsíční (resp. meziroční) změnu ukazatele. Poznámka 1: Údaj ke konci období. Poznámka 2: Kumulovaný údaj od začátku roku.

Ekonomické zprávy Květen 2004

Vývoj průmyslových tržeb, počtu zaměstnanců a produktivity práce v průmyslu (meziročně v %; 5-M prům.) 12 10 8 6 4 2 0 -2 -4 I.04

IX.03

V.03

I.03

IX.02

V.02

I.02

IX.01

-6 V.01

Průmyslová výroba v březnu meziročně vzrostla o 15,3% a průmyslové tržby dosáhly růstu 15,7%. Tento výsledek výrazně překonal tržní očekávání, když consensus forecast pro průmyslovou výrobu činil „jen“ 9,5%. Březnový vývoj průmyslu představuje nejvyšší dosažený růst v posledních třech letech. I když tento výsledek byl částečně ovlivněný vyšším počtem pracovních dní (2 pracovní dny navíc), tak i přesto růst v průmyslu dosáhl nezanedbatelných 10,8%. Dynamika průmyslové produkce byla i nadále výrazně stimulována vývojem vývozu, když tržby z přímého vývozu vzrostly ve stálých cenách o 21,6%. V prvním čtvrtletí 2004 průmyslová produkce vzrostla o 9,0% y/y a průmyslové tržby dosáhly růstu 9,1% y/y. Tento vývoj naznačuje, že nedochází k „výrobě na sklad“. Očekáváme, že průmyslová produkce poroste i nadále. Její vývoj bude podporován očekávaným zvýšením investiční aktivity domácí ekonomiky a oživující se poptávkou na světových trzích. To dokazuje i vysoký růst nových zakázek, který v březnu dosáhl 25%. Celoroční růst průmyslové produkce očekáváme na úrovni 6%.

I.01

Průmysl

Počet zaměstnanců Produktivita práce Průmyslové tržby

Pramen: Český statistický úřad

2

 NEWTON Holding, a. s. Stavebnictví

20 15 10 5 0 -5

V první čtvrtině roku dynamika růstu maloobchodních tržeb výrazně zpomalila na 1,4%, avšak tržby v celém sektoru služeb se zvýšily o výrazných 5,6%. Za tímto růstem byly zejména příjmy z dopravy (9,1%), ubytování a stravování (8,4%) a prodej počítačového software.

I.04

IX.03

V.03

I.03

IX.02

V.02

Maloobchod Doprava Spoje Ubytování a pohostinství

Maloobchod Tržby v maloobchodě v březnu meziročně vzrostly o 3,1%, když oproti předchozím dvěma měsícům pokles prodeje automobilů nebyl tak výrazný (pokles činil jen 0,5%). V samotném maloobchodu tržby vzrostly o 4,3%, z toho v obchodech s nepotravinářským zbožím o 5,1% a v obchodech s potravinami o 3%. Za celý rok 2004 očekáváme zpomalení dynamiky růstu maloobchodních tržeb na 3%.

I.02

IX.01

-10 V.01

Za první čtvrtletí 2004 stavební výroba vykázala růst o 16,2%. Růst v tomto segmentu hospodářství je pozorovatelný již od loňského června a je tažen především výstavbou obchodních a administrativních center, stavbami dopravní infrastruktury a výstavbou bytových komplexů. Od června 2004 však očekáváme zpomalení růstu stavebnictví nejen vlivem zvýšení DPH, ale i vlivem vysokých srovnávacích základů.

Tržby ve vybraných službách (meziročně v %, 3-M prům.)

I.01

Stavební výroba v březnu meziročně vzrostla o 21,4%. Tento růst předčil očekávání trhu a představoval rekordně vysokou hodnotu od vzniku České republiky v roce 1993. Za hlavní faktor mimořádně vysokého růstu považujeme květnové zvýšení sazby DPH. Nejrychlejší růst (23%) zaznamenala nová výstavba, zatímco práce na opravách a údržbě se zvýšily pouze o 4%.


Vývoj na trhu práce (meziročně v %) 60 40 20

0

Nezaměstnanost


-20 -40

I.04

I.03

I.02

I.01

I.00

-60

I.99

Díky sezónním efektům míra registrované nezaměstnanosti v dubnu poklesla o 0,5 procentního bodu na 10,2%, což je však stále o 0,6 procentního bodu výše než v dubnu minulého roku. Počet nezaměstnaných poklesl na 535 tisíc, což však stále představuje o 25 tisíc více nezaměstnaných ve srovnání s minulým rokem. Počet neumístěných uchazečů na jedno volné pracovní místo dosahuje 12,5. Sektor služeb a ani rychle rostoucí sektor stavebnictví neodkáží tuto pracovní sílu absorbovat. Očekáváme, že ke konci roku míra nezaměstnanosti dosáhne 10,3-10,6%.

Počet nezaměstnaných Volná pracovní místa

Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

3

 NEWTON Holding, a. s. Spotřebitelské ceny Cenový vývoj (meziročně v %) 7 6

Cenový vývoj v dubnu byl ovlivněn zejména meziměsíčním růstem cen potravin ve výši 0,3% (meziroční růst již představuje 4,7%) a rovněž ceny tabákových výrobků kvůli lednovému zvýšení spotřební daně vzrostly meziměsíčně o 1,1%. Naopak poklesly ceny plynu pro domácnosti o 3,3% a rovněž jako každoročně poklesly ceny zájezdů. Ceny v dopravě se i přes růst cen pohonných hmot nezměnily, protože výrazně poklesly ceny ojetých automobilů.

5

I přesto, že dubnová inflace byla nižší než predikce, očekáváme další akceleraci meziročního tempa růstu spotřebitelských cen až ke 4% ve druhé polovině letošního roku.

-1

4 3 2 1 0

I.04

VII.03

I.03

VII.02

Vývoj cen v zemědělství, v potravinářském průmyslu a cen potravin (meziročně v %) 25 20 15 10 5 0 -5 -10 -15 IV.04

I.04

X.03

VII.03

IV.03

I.03

X.02

VII.02

-20 IV.02

Aktuální strmý růst cen kovů a ropy, i rostoucí ceny v zemědělství tlačí produkční ceny nahoru, což vytváří nebezpečný tlak na růst inflačních očekávání. Podrobněji se touto problematikou zabýváme v Boxu 1: Ceny základních surovin, jejich vliv na hospodářský růst a dopad do vývoje cen průmyslových výrobců.


I.02

V dubnu jako každoročně poklesly ceny elektrické energie pro velkoodběratele. Tento sezónní pokles byl však více než kompenzován růstem cen kovů a hutních materiálů o 5,6% a dále i cen koksu a petrochemických výrobků o 7,3% (z toho rostly zejména ceny koksu). Do vývoje domácích produkčních cen se tak stále více projevuje celosvětový výrazný růst cen kovů.

I.02

Průmyslové ceny Spotřebitelské ceny

Ceny průmyslových výrobců V dubnu průmyslové ceny oproti očekávání vzrostly o výrazných 0,8% meziměsíčně a v meziročním vyjádření povyskočily až na 3,7%.

VII.01

I.01

I.00

-2 VII.00

Spotřebitelské ceny v dubnu oproti očekávání zůstaly beze změny. V meziročním vyjádření dynamika růstu spotřebitelských cen zpomalila na 2,3%. Průměrná míra inflace vzrostla na 1,0%.

Ceny potravin Ceny v zemědělství Ceny v potravinářském průmyslu



4


Box 1: Ceny základních surovin, jejich vliv na hospodářský růst a dopad do vývoje cen průmyslových výrobců V poslední době rychle rostoucí ceny základních surovin, zejména ropy a kovů, vyvolávají diskuse o možném ohrožení růstu globální ekonomiky, akceleraci průmyslových i spotřebitelských cen a následné možné reakci centrálních bankéřů. Ve vztahu vlivu ropy na hospodářský růst existují minimálně dva odlišné přístupy. První přístup považuje výkyvy v cenách této strategické suroviny za klasický nabídkový šok, který se lineárně projevuje v cenách vstupů a následně ve vývoji celého hospodářství. Někteří ekonomové (např. J. Hamilton z UCLA) vysvětlují vliv ceny ropy na hospodářský růst nejenom z nabídkové strany, ale následně i ze strany poptávky. V případě růstu cen energií spotřebitelé i firmy odkládají nákup statků dlouhodobé spotřeby a dále statků, k nimž jsou energetické suroviny komplementy (např. automobily). Druhý přístup (zastáncem je např. B. Bernake, guvernér FEDu v Atlantě) považuje vliv výkyvů ceny ropy ve většině případů za marginální. Navíc tento přístup zdůrazňuje, že postupem času jsou vyspělé ekonomiky méně zranitelné vůči tomuto druhu exogenního šoku a cenové skoky ropy měly doposud vliv v době, kdy ekonomická aktivita již oslabovala. Jako významnější příčinu poklesu tempa hospodářského růstu po výrazném zvýšení cen ropy tento přístup spatřuje ve zpřísnění měnové politiky centrální banky, která se v případě ropného šoku obává zvýšení inflačních očekávání. Zvýšení úrokových sazeb však v takovém to případě pravděpodobně přispěje ke zpomalení hospodářského růstu či dokonce navodí recesi. Z pohledu České republiky je přímý vliv vývoje cen ropy na hospodářský růst jen slabě statisticky prokazatelný. Ropný šok v době první války USA se Sadámem Husajnem v roce 1990 zastihnul československou ekonomiku ve fázi, kdy procházela transformační recesí. Následně až do roku 1997 byly ceny ropy jak v dolarovém, tak i korunovém vyjádření poměrně stabilní. Hospodářská krize z let 19971999 měla svůj původ ve specifikách českého vývoje, nikoliv ve vývoji na světovém trhu s ropu. Nejvýraznější výkyv korunové ceny ropy přišel v roce 2000, po kterém došlo ke zlomu v konjunktuře jak globální, tak i české ekonomiky. Vliv cenového skoku ropy v roce 2000 je diskutabilní i v případě americké a následně celosvětové ekonomiky. Postupné zpomalování české ekonomiky bylo zapříčiněno mnohem výrazněji poklesem zahraniční poptávky a skokovým posílením koruny než přímým vlivem růstu ceny ropy. Navíc od poloviny roku 2001 byla fluktuace korunové ceny ropy díky poklesu hodnoty amerického dolaru poměrně nízká. Vývoj ceny ropy a hospodářského růstu (meziročně v %) v USA v období 1981-2003 (levý graf) a v České republice v období 1995-2003 (pravý graf) 180 150 120

8

200

6

150

4

100

2

50

11 9 7

-1 -50

-2

HDP - pravá osa

Dolarová cena ropy - levá osa

HDP - pravá osa

2004Q1

2003Q2

2002Q3

2001Q4

2001Q1

2000Q2

-5 1999Q3

-100

2003Q4

2002Q1

2000Q2

1998Q3

1996Q4

1995Q1

1993Q2

1991Q3

1989Q4

1988Q1

1986Q2

1984Q3

1982Q4

-4 1981Q1

-90

-3 1998Q4

-60

1998Q1

-30

1

0

0

1997Q2

0

3

1996Q3

30

5

1995Q4

60

1995Q1

90

Korunová cena ropy - levá osa

Pramen: OECD National Accounts, IMF Commodities Department


5


Předpokládáme, že aktuální zvýšení cen ropy nebude mít na hospodářský růst České republiky příliš výrazný přímý vliv. Výraznější zpomalení růstu HDP by nastalo až v případě, kdy by cena ropy dosáhla 45 až 50 dolarů za barel při nezměněném či silnější kurzu dolaru ke koruně. Nicméně nepřímý vliv na český hospodářský vývoj může mít růst cen ropy v podobě vzniku problémů u našich obchodních partnerů (tj. zpomalení růstu v USA a následně i eurozóny), zvláště pak v případě opětovného posílení amerického dolaru vůči euru. Zatímco vliv samotné ropy na celkový ekonomický výkon má statisticky prokazatelný vliv pouze v případě výrazného cenového skoku, vliv cen základních surovin na cenovou hladinu je poměrně výrazný i při malých změnách. Podíváme-li se na vývoj indexu výrobních cen v České republice, pozorujeme korelaci cen výrobců nejen s cenou ropy, ale zejména pak s cenami kovů (na obrázku očištěno o kursové vlivy). Vývoj ceny průmyslových výrobců (meziročně v %), ceny ropy a kovů (1995=100) v České republice 300

12 10

250

160

12 10

140

8

8 200

6

150

4

120

6

100

4

2

Index ceny ropy - levá osa

Index cen kovů - levá osa

Ceny průmyslových výrobců - pravá osa

Ceny průmyslových výrobců - pravá osa

2003M9

2003M1

2002M5

2001M9

2001M1

2000M5

1999M9

1999M1

1998M5

1997M9

1997M1

1996M5

1995M9

1995M1

60

1994M5

-2

0 1993M9

2003M9

2003M1

2002M5

2001M9

2001M1

2000M5

1999M9

1999M1

1998M5

1997M9

1997M1

1996M5

1995M9

1995M1

1994M5

1993M9

1993M1

50

0

2 80

1993M1

100

-2

Poznámka: V případě ceny ropy se jedná o nevážený průměr cen ropy Brent, Dubai a West Texas. V případě cen kovů se jedná o vážený průměr cen mědi, hliníku, železné rudy, cínu, niklu, zinku, olova a uranu. Pramen: Český statistický úřad, IMF Commodities Department


6

 NEWTON Holding, a. s. Měnový kurz české koruny

I přes tento pozitivní sentiment ve prospěch amerického dolaru se pravděpodobnost jeho dalšího posilování jeví jako omezená, a to zejména kvůli stále se zhoršujícímu deficitu zahraničního obchodu USA a dále kvůli geopolitickým rizikům v podobě americké vojenské mise v Iráku.


26,5

32,5

26 32

25,5 25

31,5

18.05.2004

06.05.2004

26.04.2004

14.04.2004

01.04.2004

22.03.2004

10.03.2004

27.02.2004

17.02.2004

05.02.2004

26.01.2004

14.01.2004

31

02.01.2004

24,5 24

CZK/EUR - levá osa CZK/USD - pravá osa

Pramen: NEWTON Holding databáze

20.05.2004

11.05.2004

30.04.2004

21.04.2004

09.04.2004

31.03.2004

22.03.2004

11.03.2004

1,32 1,31 1,30 1,29 1,28 1,27 1,26 1,25 1,24 1,23 1,22 1,21 1,20 1,19 1,18 1,17 1,16 1,15

02.03.2004

Vývoj kurzu USD/EUR v roce 2004

20.02.2004

Připomeňme, že potenciální růst měnového kurzu dolaru vůči euru je podporován zejména vyšším tempem hospodářského růstu americké ekonomiky, zatímco v eurozóně není hospodářské oživení stále jisté. Výroky představitelů FEDu, že zvyšování úrokových sazeb může přijít již poměrně brzy, jsou stále častější. K prvnímu zvýšení sazeb může dojít dokonce ještě před podzimními prezidentskými volbami. Naopak ECB v otázce úrokových sazeb zatím drží status quo.

27

11.02.2004

Posilování amerického dolaru vůči společné evropské měně se od únorového minima 1,29 USD/EUR v květnu zastavilo na úrovni 1,20 USD/EUR.

27,5 33

02.02.2004

Eurodolarový trh

28

22.01.2004

Proti pozitivnímu sentimentu v podobě očekávaného zvyšování úrokových sazeb stojí předpokládaný odliv peněz v podobě výplat dividend zahraničním vlastníkům velkých domácích firem.

33,5

13.01.2004

Květnovému vývoji na devizovém trhu dominovaly odhady budoucího chování České národní banky. Zatímco tisková zpráva ČNB z minulého měsíce o zbavování se části devizových rezerv postupně ztratila na významu, zveřejněná dubnová Zpráva o inflaci vývoj koruny silně ovlivnila. ČNB ve svém aktuálním výhledu předpokládá růst české ekonomiky na úrovni 4% v letošním roce a rovněž předpokládá zvýšení inflačních tlaků. I když k některým částem Zprávy o inflaci máme určité připomínky (viz Box 2: Měnová politika a nová Zpráva o inflaci – Co lze nalézt pod pokličkou prognóz ČNB?), tak přesto tato Zpráva spolu s následnými prohlášeními představitelů ČNB dávají tušit, že k první zvýšení sazeb by mohlo dojít již v červenci. To zvyšuje atraktivitu české koruny. Rozhodující proto bude, zda výsledek růstu HDP za první čtvrtletí skutečně potvrdí optimismus ČNB spočívající ve výrazném růstu investic a zlepšení výkonové bilance ve stálých cenách.

Vývoj kurzu CZK/EUR a CZK/USD v roce 2004

02.01.2004

V průběhu května česká koruna vůči euru posilovala z 32,50 CZK/EUR až k 31,80 CZK/EUR. Vůči dolaru koruna posílila z 27,30 CZK/USD na 26,50 CZK/USD.

USD/EUR

Pramen: NEWTON Holding databáze

7


Box 2: Měnová politika a nová Zpráva o inflaci – Co lze nalézt pod pokličkou nových prognóz ČNB? V květnu ČNB zveřejnila novou čtvrtletní Zprávu o inflaci. Tato Zpráva přinesla několik překvapení. ČNB v ní výrazně zvýšila prognózu inflace. Nicméně zvýšení prognózy inflace díky očekávané harmonizaci daní spojené se vstupem ČR do EU nebylo to hlavní překvapení. Nejvýraznější překvapení se skrývalo ve změně prognózy hospodářského růstu. V lednu ČNB počítala s růstem HDP v letošním roce o 2,9 až 3,4 procenta. Nyní již počítá s růstem o 3,8 až 4,2%. Tak výraznou změnu prognózy hospodářského růstu ČNB postavila na následujících třech faktorech: (1) příspěvek fiskální politiky k růstu je v posledním období nižší než se původně očekávalo, a tudíž očekávaná budoucí fiskální „restrikce“ nebude mít tak velký dopad na vývoj HDP, (2) zvýšit by se měl příspěvek zahraničního obchodu a (3) ČNB předpokládá růst investic, který je umožněn lepší finanční situací firem. Každý makroekonomický tým pracuje se stejnými vstupními, veřejně dostupnými údaji. Výsledné prognózy jednotlivých týmů se však mohou lišit na základě nejen zvolených kalibrací použitých modelů, ale i na základě předpokládaného (až intuitivního) vývoje výchozích veličin relevantních pro makroekonomickou prognózu. A zde se náš tým s týmem ČNB výrazně rozchází, poněvadž vývoj uvedených tří faktorů způsobujících podle ČNB výraznou akceleraci HDP vidíme v trochu jiném světle. Za prvé, vliv fiskální politiky je v prognóze ČNB odvozován na základě vývoje deficitu veřejných rozpočtů bez čistých půjček a dotací transformačním institucím. Je otázkou, nakolik je takto zúžený pohled na vývoj veřejných financí ve stále se transformující české ekonomice relevantní pro odhady budoucího vývoje. Za druhé, měsíční údaje o vývoji platební bilance ČR nenaznačují příliš velký optimismus ohledně výrazně pozitivního příspěvku vývoje výkonové bilance k růstu HDP. Meziročně se výkonová bilance za první čtvrtletí v běžných cenách zlepšila pouze o 75 mil. Kč, což při příznivém vývoji směnných relací, které se v prvních třech měsících letošního roku meziročně zlepšily o 2,6%, znamená téměř minimální pozitivní příspěvek zahraničního obchodu a služeb k růstu HDP ve stálých cenách. A nakonec i třetí předpoklad výrazného růstu HDP vlivem růstu investic lze částečně zpochybnit. ČNB tvrdí, že vlivem zlepšení finanční situace firem (tj. zvýšení jejich zisků v roce 2003) lze očekávat výrazné zvýšení investic. My však připomínáme, že vývoj investic spíše závisí na kvalitních podnikatelských plánech. A pokud by tyto plány tady v ČR skutečně existovaly, tak s ohledem na již dlouhodobě vysoký přebytek zdrojů na českém peněžním trhu a nízkou cenu peněz by tyto investice byly již dávno realizované. Zároveň je vhodné připomenout, že ČR ve srovnání s otevírajícími se východními trhy začíná ztrácet svou dosavadní konkurenční výhodu levné pracovní síly. Navíc vysoké daňové zatížení taktéž nevytváří podmínky pro výrazný investiční boom v ČR. S ohledem na uvedené diskusní pojetí předpokladů nové prognózy je velmi chvályhodné, že ČNB po zveřejnění své překvapivé prognózy HDP a následných pochybujících komentářích trhu projevila zájem předpoklady své prognózy blíže vysvětlit na „Pracovní snídani s analytiky“. Nicméně tato událost nebyla a s ohledem na zvolený čas ani nemohla být všem účastníkům trhu dostupná… Odhady vývoje HDP však z našeho pohledu nebyly jediným překvapením zveřejněným v nové Zprávě o inflaci. Tím dalším překvapením bylo opětovné explicitní vyjádření předpokladu dvou rovnovážných hodnot klíčových makroekonomických veličin pro ČR – potenciálního produktu a reálné úrokové sazby (Zpráva o inflaci – Duben 2004, str. 29). Podle ČNB růst potenciálního produktu v letech 2004 a 2005 bude dosahovat jen 2,5%. Tento nízký odhad z dílny ČNB potvrzuje i náš Hodrickovým-Prescottovým filtrem provedený odhad potenciálního produktu publikovaný v Ekonomických zprávách v březnu 2004.


8

 NEWTON Holding, a. s. To naznačuje, že zvyšování úrokových sazeb nedá na sebe dlouho čekat, poněvadž již růst HDP pozorovaný na konci roku 2003 byl nad úrovní současného potenciálního produktu. Za ještě větší překvapení pak považujeme opětovné potvrzení předpokladu o jednoleté rovnovážné úrokové sazbě na úrovni 1,5%. Uveďme, že (nepodmíněná) prognóza inflace ČNB na rok dopředu se pohybuje na úrovni kolem 3%. Pokud by jednoleté rovnovážné úrokové sazby měly dosáhnout až 1,5%, tak by nominální úrokové sazby musely převýšit úroveň 4%. Současná úroveň jednoletého Priboru však dosahuje pouhých 2,5%. Pokud by veřejnost měla do svých očekávání plně promítnout jak střed inflačního cíle pro následující období, který navíc přibližně odpovídá i současné (nepodmíněné) prognóze inflace ČNB na úrovni 3%, a dále vzít v úvahu centrální bankou předpokládanou reálnou rovnovážnou úrokovou míru na úrovni 1,5%, tak je nutné očekávat razantní růst nominálních úrokových sazeb. Avšak zvýšení sazeb v horizontu 12 měsíců o více jak 150 bps se nám jeví jako neadekvátní. Dubnová Zpráva o inflaci přinesla ještě jedno zajímavé překvapení - box o měnových podmínkách. V tomto boxu je uvedeno, že prvotní roli při určování měnových podmínek hraje úroková složka, zatímco kurzová složka se přizpůsobuje úrokovým sazbám (Zpráva o inflaci – Duben 2004, str. 29). S tímto tvrzením bychom možná souhlasili v případě existence výrazného úrokového diferenciálu. Ale česká ekonomika takovýto úrokový diferenciál nemá ani k euru a ani k americkému dolaru. Naopak situace z počátku roku 2002 ukazuje na úplně opačnou kauzalitu, kdy ČNB měnila základní úrokové sazby podle vývoje kurzu koruny. A to dokonce nejen na řádných měnově-politických zasedáních ČNB, ale i na mimořádném zasedání dne 21. ledna 2002. Dodejme, že spíše opačnou kauzalitu, tj. vývoj českých úrokových sazeb v závislosti na vývoji kurzu koruny k euru, naznačuje i námi provedený Grangerův test kauzality (tabulka 1). Tabulka 1: Grangerův test kauzality pro čtvrtletní změnu kurzu CZK/EUR a čtvrtletní změnu úrokového diferenciálu koruny a eura za období leden 1999 - duben 2004 (měsíční frekvence dat) Nulová hypotéza

F - statistika

Hladina významnosti

Závěr

∆(CZK/EUR) neovlivňuje ∆(IRdif)

1,89900

0,16057

Zamítnuto*)

∆(IRdif) neovlivňuje ∆(CZK/EUR)

0,07917

0,92400

Nezamítnuto

*)

Nulová hypotéza zamítnuta na hladině významnosti 17%.

Naši hypotézu o spíše opačné kauzalitě mezi úrokovými sazbami a měnovým kurzem, než jakou předpokládá ČNB, dokládají i výsledky odhadů provedených pro Maďarsko (tabulka 2). Grangerův test kauzality potvrzuje, že Maďarská národní banka stanovuje výši své úrokové sazby v závislosti na vývoji kurzu forintu k euru. Tabulka 2: Grangerův test kauzality pro čtvrtletní změnu kurzu HUF/EUR a čtvrtletní změnu úrokového diferenciálu forintu a eura za období leden 1999 - duben 2004 (měsíční frekvence dat) Nulová hypotéza

F - statistika


Závěr

∆(HUF/EUR) neovlivňuje ∆(IRdif)

2,69486

0,07951

Zamítnuto

∆(IRdif) neovlivňuje ∆(HUF/EUR)

1,53978

0,22657

Nezamítnuto

Následující Grangerovy testy kauzality provedené pro vazbu domácí měny a úrokového diferenciálu k americkému dolaru naznačují, že v případě České republiky je opět silnější kauzální vztah, který tvrdí, že vývoj kurzu determinuje vývoj úrokových sazeb. Nicméně objektivně musíme dodat, že v tomto testu se již začíná prosazovat i vztah, jehož zastáncem je ČNB, tj. že kurz se přizpůsobuje úrokové sazbě (tabulka 3). Ekonomické zprávy Květen 2004

9

 NEWTON Holding, a. s. Tabulka 3: Grangerův test kauzality pro čtvrtletní změnu kurzu CZK/USD a čtvrtletní změnu úrokového diferenciálu koruny a dolaru za období leden 1998 - duben 2004 (měsíční frekvence dat) Nulová hypotéza

F - statistika


Závěr

∆(CZK/USD) neovlivňuje ∆(IRdif)

4,03522

0,02260

Zamítnuto

∆(IRdif) neovlivňuje ∆(CZK/USD)

2,15004

0,12523

Zamítnuto*)

*)

Nulová hypotéza zamítnuta na hladině významnosti 13%.

Jediný test, který potvrdil teorii ČNB, že vývoj úrokových sazeb determinuje vývoj kurz, je Grangerův test kauzality provedený na datech za Maďarsko s vazbou na americký dolar. Tyto výsledky ale nejsou žádným překvapením, protože Maďarská národní banka již od chvíle zrušení kurzového režimu crawling peg v roce 2001 „sleduje“ vývoj eura, nikoliv amerického dolaru (viz situace bránění imaginárního ERMII pásma určujícího vývoj forintu k euru v lednu 2003). Tabulka 4: Grangerův test kauzality pro čtvrtletní změnu kurzu HUF/USD a čtvrtletní změnu úrokového diferenciálu forintu a dolaru za období leden 1998 - duben 2004 (měsíční frekvence dat) Nulová hypotéza

F - statistika


Závěr

∆(HUF/USD) neovlivňuje ∆(IRdif)

1,09899

0,33971

Nezamítnuto

∆(IRdif) neovlivňuje ∆(HUF/USD)

2,55839

0,08571

Zamítnuto

Závěrem chceme dodat, že růst úrokových sazeb v ČR zřejmě přijde velmi brzy – alespoň tak to vyplývá z nové Zprávy o inflaci (viz očekávaný silný hospodářský růst převyšující nízký potenciální růst, vysoké rovnovážné reálné úrokové sazby a nakonec diskuse o kauzalitě vlivu vývoje dnes slabého kurzu koruny na stanovení úrokových sazeb ČNB). Avšak nepředpokládáme, že by se o změně sazeb diskutovalo již na následujícím měnově-politickém jednání ČNB, tj. ve čtvrtek dne 27. května.


10

 NEWTON Holding, a. s. Úrokové sazby z úvěrů a vkladů

Pro další vývoj cen na pražské burze byla zveřejněna zajímavá zpráva, že farmaceutická společnost Zentiva hodlá provést emisi nových akcií, a to v objemu 100 mld. USD (2,7 mld. Kč). Státní rozpočet Ke konci dubna se schodek státního rozpočtu prohloubil na 38,1 mld. Kč, když celkové výdaje vzrostly na 282,1 mld. Kč (meziroční růst o 11%) a celkové příjmy dosáhly 244 mld. Kč (meziroční zvýšení o 18%). Deficit na tzv. důchodovém účtu dosáhl výše již 7,8 mld. Kč, a to i přesto, že za celý rok je předpokládán přebytek ve výši 6,1 mld. Kč díky zvýšení sazby pojistného na důchody o 2 procentní body na úkor příspěvků na politiku zaměstnanosti. V samotném dubnu celkové rozpočtové výdaje převýšily příjmy o 30,2 mld. Kč. Vývoj státního rozpočtu v dubnu byl jako každoročně ovlivněn platbou příspěvků státní podpory stavebního spoření, která letos vzrostla již na 14,8 mld. Kč (růst o 14,7% meziročně), a nově také příspěvkem do rozpočtu Evropské unie. Ekonomické zprávy Květen 2004

0,6

6

0,5 5

0,4

4

0,3

3

0,2 0,1

2

0 1

-0,1

4 .0 4

I.0

V

.0 2 I.0 3 V .0 3 IX .0 3

IX

I.0

V

2 .0 2

-0,2 .0 0 I.0 1 V .0 1 IX .0 1

0 0 .0 0

Po dosavadní letošní „euforii růstu“ došlo v květnu na pražské burze ke korekci. Během sledovaného období, tj. od 25. dubna do 20. května index PX-D oslabil pod úroveň 1900 (pokles o 10,5%). Na konci dubna došlo ještě ke skokovému posílení akcií Unipetrolu na hladinu 80 Kč za akcii, když vláda schválila prodej státního podílu v této společnosti polské PKN Orlen za 13,05 mld. Kč (tato cena předčila očekávání trhu). Očekává se, že po dokončení transakce Orlen učiní nabídku povinného odkupu za cenu mezi 80-90 Kč za akcii. V průběhu května však ostatní hlavní tituly BCCP prošly výraznou korekcí od 7,5% ztráty v případě Českého Telecomu až po propad ceny akcie Komerční banky o 15%.

0,7

IX

Akciový trh

7

I.0

Úrokové sazby z vkladů v březnu zůstaly na téměř stejných hodnotách jako v únoru. Průměrná úroková sazba z vkladů domácností činila 1,32%, z toho u netermínovaných vkladů 0,48% a termínovaných vkladů 1,53%.

Vývoj cen úrokových sazeb na mezibankovním trhu (v %)

V

Úrokové sazby z úvěrů nefinančním podnikům v březnu vzrostly o čtvrt procentního bodu na 4,28%. Rovněž vzrostly úrokové sazby z úvěrů domácnostem (růst o 10 bps na 8,22%), díky čemuž vzrostly i sazby ze spotřebitelských úvěrů na 14,95%. Naopak sazby z hypoték poklesly na 6,30%.

Rozdíl Pribor (12M-3M) - pravá osa Pribor 3M - levá osa Pribor 12M - levá osa

Pramen: Česká národní banka

Příspěvky státního rozpočtu na stavební spoření 35 30 25 20 15 10 5 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Objem státní podpory (v mld. Kč) Meziroční růst (v %) Meziroční růst deflováno CPI (v %) Pramen: Český statistický úřad, Ministerstvo financí ČR

11


Shrnutí Česká ekonomika již v letošním roce výrazně zrychlí tempo svého růstu (podle prognózy ČNB dokonce až ke 4%). Rovněž vzrostou inflační tlaky, když růst spotřebitelských cen by na konci roku mohl dosáhnout více než 4%. V této souvislosti tak lze od České národní banky v brzké době očekávat zvyšování úrokových sazeb – to naznačila i nová dubnová Zpráva o inflaci. ČNB předpokládá, že by zrychlení hospodářského růstu mělo být taženo zejména lepšími výsledky zahraničního obchodu (tj. zastavením či zpomalením prohlubování deficitu výkonové bilance ve stálých cenách) a zvýšenou investiční aktivitou firem. To, zda k prvnímu zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu v červenci skutečně dojde, bude záviset na zveřejněném údaji o vývoji HDP za první čtvrtletí (termín zveřejnění je 10. červen). Dosáhne-li růst HDP hodnot 3,5% či více, pak se trh utvrdí ve správnosti prognóz akcelerace růstu HDP a ČNB cenu peněz pravděpodobně zvýší. Uveďme, že dosavadní předstihové údaje vyznívají optimisticky, avšak nikoliv na růst okolo 4% za celý letošní rok. Produkční indexy z průmyslu i stavebnictví sice naznačují, že investice dále porostou (alespoň ty do staveb), avšak vztah


produkčních indexů a přidané hodnoty je v ČR více než nejednoznačný. Rovněž ve vztahu k zahraničí došlo ke zlepšení, avšak toto zlepšení výkonové bilance je z velké části díky pokračujícímu zlepšování směnných relací. Otázkou zůstává, jak výrazné je zpomalení výdajů domácností. Statistiky maloobchodních tržeb zatím vykazují nevýrazný růst (zvýšení pouze o 1,4%), avšak tržby za celý sektor služeb vzrostly o výrazných 5,6%. Ve prospěch brzkého zvyšování úrokových sazeb hovoří i odhady ČNB o rovnovážné reálné jednoleté úrokové sazbě ve výši 1,5%. Při cílované i odhadované míře růstu spotřebitelských cen ve výši okolo 3% to znamená zvýšení úrokových sazeb ze současných 2% na více než 4%. Dalo by se říci, že na základě zveřejněné Zprávy o inflaci by Bankovní rada ČNB měla sazby zvyšovat výrazněji než o dosud očekávaných 25 bps v červenci a dalších 25 bps do konce roku. Avšak ČNB zřejmě vezme v úvahu, jakou reakci vyvolá zvyšování sazeb na devizovém trhu. Celkově předpokládáme, že se naplní základní scénář a repo sazba do konce roku vzroste na 2,50%. Další zvýšení sazeb na 3,0 až 3,50% pak očekáváme následně v roce 2005.

12


MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY SPOLEČNOSTI NEWTON HOLDING, A. S. Volně přístupné ekonomické analýzy týmu makroekonomických analýz společnosti NEWTON Holding, a. s. naleznete na internetové adrese:

http://www.newton.cz/makroanalyzy 4/2004 Daně a ekonomická výkonnost: empirické testy na panelu zemí OECD 1/2004 Konvergence transformujících se zemí k EU pohledem vnitřní a vnější rovnováhy 12/2003 Podniky pod zahraniční kontrolou v české ekonomice Příliv přímých zahraničních investic do zemí střední a východní Evropy: Vývoj proti globálním trendům? Makroekonomický vývoj Polska: Dlouho očekávané oživení a role měnové politiky 10/2003 NBP 9/2003 Přizpůsobivost strukturálním změnám na evropském trhu 11/2003

8/2003 Přímé zahraniční investice a měnové krize 7/2003 Konkurence ve zdanění podniků: Prospěšná válka nebo je třeba koordinace? 6/2003 Makroekonomický vývoj Slovenska: Další tygr? 5/2003 Strategie a vazby nadnárodních společností 4/2003 Efekty přímých zahraničních investic na platební bilanci 3/2003 Chování hospodářské politiky a racionalita 2/2003 Investiční pobídky v České republice 1/2003 Investiční pobídky a jejich efektivnost – výzvy a pasti hospodářské politiky vůči PZI Reinvestovaný zisk nabývá na důležitosti. Měli by investoři reagovat na deficit běžného účtu? Konvergence zemí střední a východní Evropy k Evropské unii pohledem 6/2002 makroekonomických n-úhelníků Proces konvergence zemí střední a východní Evropy k Evropské unii pohledem 5/2002 makroekonomických čtyřúhelníků 4/2002 Měnový vývoj v České republice v období transformace 7/2002

3/2002 Vývoj české ekonomiky v roce 2001 a výhled na období 2002-2003 2/2002 Adaptační schopnost zpracovatelského průmyslu zemí střední Evropy v období f 1/2002 Strukturální změny středoevropských tranzitivních ekonomik v období transformace 12/2001 Měl by být vstup České republiky do eurozóny hudbou vzdálené budoucnosti? 11/2001 Zahraniční obchod a vnější rovnováha České republiky 10/2001 Možnosti a omezení měnové politiky ČNB 9/2001 Konvergence k EU: Vyšší životní úroveň za vyšší ceny? 9/2001 Vývoj HDP a platební bilance České republiky ve II. čtvrtletí 2001 8/2001 Současná měnová politika v České republiky 7/2001 Přímé zahraniční investice a vnější rovnováha České republiky 6/2001 Vývoj HDP a platební bilance České republiky v I. čtvrtletí 2001 6/2001 Konkurenceschopnost České republiky v globální ekonomice 5/2001 Cílovat inflaci anebo rovnováhu?


13


II. EKONOMICKÝ VÝVOJ V ZAHRANIČÍ MAĎARSKO Měsíční ukazatele

08/03 09/03 10/03 11/03 12/03 01/04 02/04 03/04 04/04

Inflace Inflace Jádrová inflace Jádrová inflace Ceny v průmyslu

%, m/m %, y/y %, m/m %, y/y %, y/y

-0,3 4,7 0,0 4,7 3,7

0,6 4,7 0,3 4,5 3,2

0,8 4,9 0,7 4,6 3,5

0,6 5,6 0,4 4,8 5,8

0,2 5,7 0,1 4,9 6,2

2,1 6,6 1,7 5,9 5,4

1,2 7,1 0,6 6,1 4,5

0,5 6,7 0,5 6,1 3,2

0,3 6,9 0,7 6,1 n.a.

HDP Průmyslová produkce Nezaměstnanost 1) Obchodní bilance Saldo státního rozpočtu 2)

%, y/y %, y/y % EUR mil. HUF mld.

2,9 6,6 5,7 -301 -481

9,0 5,7 -97 -589

10,6 5,6 -222 -609

3,5 6,8 5,5 -60 -701

12,0 5,5 -356 -728

7,2 5,8 -44 -219

n.a. 12,5 6,0 -226 -341

12,8 6,1 -236 -435

n.a. n.a. n.a. -548

BUBOR 3M HUF/EUR HUF/USD


9,55 9,53 9,54 10,59 13,15 12,57 12,58 12,25 n.a. 259,64 255,51 255,47 259,41 264,84 264,60 262,97 253,36 250,31 232,84 227,79 218,46 221,68 215,82 209,76 207,94 206,58 208,64

Pramen: NEWTON Holding databáze (podle národních statistik). Obecná poznámka: m/m (resp. y/y) znamená meziměsíční (resp. meziroční) změnu ukazatele. Pozn. 1: 3-měsíční klouzavý průměr. Pozn. 2: Kumulovaný údaj od začátku roku (údaj nezahrnuje privatizační příjmy).

• Maďarská národní banka (NBH) snížila prognózu meziroční inflace pro konec letošního roku z 6,9% na 6,0%. NBH zároveň snížila předpověď meziroční inflace i pro konec roku 2005 z 4,3% na 4,0%. Průměrná inflace by v letošním roce měla dosáhnou 6,9% a v roce příštím 4,3%. Růst HDP je odhadován ve výši 3,4% jak pro rok 2004, tak i pro rok následující. Prognóza inflace NBH je založena na následujících nových předpokladech: kurz forintu se bude pohybovat na úrovni 250 HUF/EUR, cena Brent ropy klesne z hodnot 32,30 USD za barel v roce 2004 na 27,70 USD v roce 2005 a kurz dolaru k euru zůstane konstantní na úrovni 1,20 USD/EUR. • Parlament schválil zákon, který automaticky snižuje spotřební daň z pohonných hmot ve chvíli, kdy cena benzínu minimálně po dobu 14 dnů překročí úroveň 250 forintů za litr. V takovém to případě spotřební daň bude na litr benzínu snížena o 2 forinty. Daň bude dále klesat vždy o 1 forint při růstu ceny benzínu o každých dalších 5 forintů za liter. Celkové daňové výnosy však Ekonomické zprávy Květen 2004

zůstanou nezměněny, protože s růstem ceny benzínu se zvyšují daňové odvody plynoucí z DPH. • V dubnu se zlepšil výhled hospodářské situace. Optimismus byl navozen zejména průmyslovými podniky, které vykázaly růst nejen výroby, ale i nově přijatých zakázek. I domácnosti vyjádřily zlepšení své finanční situace a odpověděly, že očekávají pokračování tohoto trendu i pro následujících dvanáct měsíců. Celkový index důvěry se zvýšil z minulé hodnoty –14,6 na současnou úroveň –10,9. • Aktuální údaje o regionálním HDP za rok 2002 ukazují, že region Střední Maďarsko dosahuje až 46% celkového HDP Maďarska, přičemž samotné hlavní město Budapešť tvoří 36% celkového HDP země. Rozdíl mezi nejvyspělejším a nejchudším regionem země dosahuje koeficientu až 2,6. • Maďarsko oznámilo, že i navzdory skandálu o

nehumánním zacházení iráckých vězňů bude nadále podporovat spojeneckou vojenskou misi v Iráku. 14


POLSKO Měsíční ukazatele

08/03 09/03 10/03 11/03 12/03 01/04 02/04 03/04 04/04

Inflace Inflace Ceny v průmyslu Ceny v průmyslu

%, m/m %, y/y %, m/m %, y/y

-0,4 0,7 0,3 1,8

0,5 0,9 0,5 2,1

0,6 1,3 0,7 2,7

0,3 1,6 0,4 3,7

0,2 1,7 0,1 3,7

0,4 1,7 0,8 4,1

0,1 1,6 0,7 4,2

0,3 1,7 1,5 4,9

0,8 2,2 2,0 7,5

HDP Průmyslová produkce Stavební výroba Nezaměstnanost Obchodní bilance Saldo státního rozpočtu 1)

%, y/y %, y/y %, y/y % PLN mil. PLN mld.

4,0 5,9 -2,9 19,5 -4,4 -29,6

10,9 -3,8 19,4 -4,7 -33,1

12,1 -4,8 19,3 -4,6 -34,8

4,7 9,2 -5,0 19,5 -4,6 -35,5

13,9 -0,5 20,0 -6,1 -37,0

14,4 -16,8 20,6 -4,2 -4,1

n.a. 18,3 -6,4 20,6 -3,3 -9,3

23,5 6,2 20,5 -9,5 -11,8

21,9 25,8 20,0 n.a. -11,0

PLN/EUR PLN/USD

průměr průměr

4,37 3,92

4,47 3,98

4,59 3,92

4,63 3,95

4,65 3,79

4,71 3,73

4,85 3,85

4,77 3,89

4,76 3,96

Pramen: NEWTON Holding databáze (podle národních statistik). Obecná poznámka: m/m (resp. y/y) znamená meziměsíční (resp. meziroční) změnu ukazatele. Pozn. 1: Kumulovaný údaj od začátku roku.

• Premiér Marek Belka neuspěl v prvním pokusu získat důvěru v dolní komoře polského parlamentu, když z potřebných 226 hlasů získal pouze 188. Proti vyslovení důvěry vládě, která by v úřadu měla zůstat maximálně do parlamentních voleb v polovině roku 2005, se vyslovilo 262 poslanců. Samotný výsledek ze dne 14. května již nebyl překvapením, když se Belkovi nepodařilo ve svůj prospěch přesvědčit poslance opoziční liberální strany Občanská platforma a ani poslance bývalého člena vládní koalice Polské rolnické strany. Proti Belkově vládě hlasovali i bývalí kolegové z SDL, kteří před dvěma měsíci vytvořili Sociální demokracii Polska (SDP). Právě předseda SDP Marek Borowski na Belkovi požadoval dohodu o předčasných volbách již na tento podzim. Borowski svou nechuť podpořit vládu zdůvodnil i následnou absencí většinové podpory vlády v parlamentu, což by se projevilo jako problém v případě návrhu jakéhokoli kontroverzního zákona (např. státního rozpočtu). Několik dní před hlasováním Belka navíc ztratil podporu poslanců Federálního parlamentního klubu, kterým Lepper, předseda populistické strany Samoobrona, slíbil volitelná místa na kandidátkách v nadcházejících parlamentních volbách. • Podle polské ústavy navrhuje v druhém kole premiéra a vládu Sejm. Návrh v Sejmu Ekonomické zprávy Květen 2004

může podat jakákoli skupina alespoň 46 poslanců. V takovém případě musí premiér získat opět minimálně polovinu všech hlasů. V případném třetím kole kandidáta navrhuje opět prezident a k vyslovení důvěry vláda potřebuje získat již „pouze“ polovinu všech přítomných poslanců. V případě neúspěchu i ve třetím kole na řadu přijdou předčasné parlamentní volby (pravděpodobný termín je srpen 2004). Prezident Kwasniewski již opakovaně potvrdil, že do případného třetího kola opět navrhne Marka Belku. Kwasniewski se již dříve snažil aktivně přesvědčit poslance SDP k podpoře Belkovy vlády a SDP navrhoval posunout požadavek na předčasné volby na jaro 2005. I když jsou šance Belkovy vlády především ve třetím kole vyšší, je otázkou, zda jeho vláda bude schopna v daném prostředí uskutečnit alespoň část svého programu, zejména pokračování reforem veřejných financí. • V dubnu Národní banka Polska (NBP) sice ponechala své úrokové sazby opět beze změny, avšak oficiálně změnila svůj výhled na měnovou politiku z neutrálního na restriktivní. Změnu náhledu zdůvodnila rostoucími inflačními očekáváními, které se zvyšují jak z důvodu růstu cen na straně nabídky, tak i díky silnému hospodářskému oživení (růst HDP v prvním čtvrtletí pravděpodobně přesáhne 6%). 15


SLOVENSKO Měsíční ukazatele

08/03 09/03 10/03 11/03 12/03 01/04 02/04 03/04 04/04

Inflace Inflace Jádrová inflace Jádrová inflace Ceny v průmyslu Ceny v průmyslu

%, m/m %, y/y %, m/m %, y/y %, m/m %, y/y

1,0 9,2 -0,7 2,7 -0,2 8,0

HDP Průmyslová produkce Stavební výroba Nezaměstnanost Obchodní bilance Saldo státního rozpočtu 1)

%, y/y %, y/y %, y/y % SKK mld. SKK mld.

4,2 2,1 9,1 14,3 0,6 -33,1

BRIBOR 3M SKK/EUR SKK/USD


6,37 41,93 37,49

0,5 9,5 0,4 2,8 0,1 8,0

0,1 9,6 0,1 2,9 -0,1 7,9

0,2 9,8 0,2 3,1 0,3 8,8

3,8 14,3 13,9 -0,9 -37,7

6,2 8,0 13,8 -2,4 -40,4

4,7 4,2 6,1 14,2 -1,3 -42,8

6,28 41,52 37,12

5,98 41,29 35,27

6,00 41,13 35,23

0,2 9,3 0,1 3,0 0,0 8,7

4,4 8,3 1,0 3,1 1,3 4,4

0,8 8,5 0,5 2,8 1,0 2,3

0,1 8,2 0,1 2,8 0,2 -0,9

0,0 8,0 -0,1 2,6 n.a. n.a.

3,5 11,5 15,6 -5,1 -56,0

1,3 0,9 16,6 2,1 -2,7

n.a. 7,8 4,1 16,5 -0,7 -4,4

9,6 3,4 16,0 -1,7 1,2

n.a. n.a. 15,3 n.a. 5,7

5,81 41,13 33,60

5,78 40,75 32,29

5,79 40,58 32,08

5,71 40,42 32,93

5,35 40,14 33,43

Pramen: NEWTON Holding databáze (podle národních statistik). Obecná poznámka: m/m (resp. y/y) znamená meziměsíční (resp. meziroční) změnu ukazatele. Pozn. 1: Kumulovaný údaj od začátku roku (údaj nezahrnuje privatizační příjmy).

• Na začátku května Národní banka Slovenska (NBS) opět zasáhla proti spekulacím na rychlé posilování kurzu slovenské koruny, když neočekávaně snížila svou základní repo sazbu o 50 bazických bodů na 5,0%. Snížení sazeb přišlo poté, co měnový koruny prolomil psychologickou úroveň 40 SKK/EUR. Guvernér NBS Marián Jusko i viceguvernérka Elena Kohútiková ve svých prohlášeních zopakovali, že NBS bude dále bojovat proti spekulacím ve prospěch neadekvátního posilování slovenské měny. Dodejme, že NBS v tomto roce bojuje proti posilování i formou skrytých intervencí, když za první čtvrtletí intervenovala ve výši okolo 300 mil. eur. Vzhledem ke stále vysokém úrokovém diferenciálu vůči sazbám ECB (300 bps) a dobrým makroekonomickým výsledkům je pravděpodobné, že tlaky na posilování slovenské koruny budou pokračovat. • Podle státního závěrečného účtu za rok 2003 zpracovaného Ministerstvem financí podle metodologie národních účtů ESA 95 deficit veřejných financí dosáhl 41,5 mld. slovenských korun, což odpovídá 3,5% HDP. Původní


rozpočtové projekce počítaly se schodkem těsně pod 5% HDP. • Představitelé všech politických stran, které tvoří vládní koalici, podepsali dodatek ke koaliční smlouvě, jenž je zavazuje hlasovat jednomyslně ve prospěch důležitých zákonů. Mezi tyto zákony patří státní rozpočet, reformní zákony a změny v rozpočtech ministerstvech. Tento dodatek by měl zabránit jednostrannému prosazování důležitých zákonů proti vůli koaličních partnerů ve spolupráci s opozicí. Konzervativní KDH se však stále snaží vyjednat, aby na seznam „důležitých“ zákonů byl zařazen i zákon o potratech a zákony o ochraně rodiny. • Opoziční strana Slobodné fórum (SF) odmítla návrh vládní koalice ke spolupráci. Premiér Mikoláš Dzurinda se snažil svým bývalým kolegům z SDKU navrhnout účast v současné vládní koalici formou dodatku ke koaliční smlouvě. Po odchodu poslanců SDKU do SF totiž vládní koalice ztratila v parlamentu nadpoloviční většinu. Poslanci SF však pro svou účast ve vládní koalici stále požadují odchod Mikoláše Dzurindy z postu předsedy vlády.

16


EUROZÓNA A USA Měsíční ukazatele v eurozóně

08/03 09/03 10/03 11/03 12/03 01/04 02/04 03/04 04/04

Inflace Inflace Jádrová inflace 1) Jádrová inflace 1) Ceny v průmyslu Ceny v průmyslu

%, m/m %, y/y %, m/m %, y/y %, m/m %, y/y

0,2 2,1 0,1 1,7 0,2 1,4

0,3 2,1 0,3 1,8 0,0 1,1

0,1 2,1 0,2 1,7 0,1 0,9

0,1 2,2 0,0 1,6 0,1 1,4

0,3 2,0 0,5 1,6 -0,1 1,0

-0,2 1,9 -0,7 1,7 0,3 0,3

0,2 1,6 0,3 1,8 0,2 0,0

0,7 1,7 0,5 1,8 0,6 0,4

0,5 1,8 0,5 1,8 n.a. n.a.

HDP Průmyslová produkce Nezaměstnanost 2) Obchodní bilance 3)

%, y/y %, y/y % EUR mld.

0,3 -0,2 8,8 7,2

-1,1 8,8 9,2

1,3 8,8 9,6

0,6 0,8 8,8 5,1

2,3 8,8 6,1

0,6 8,8 1,8

1,3 1,0 8,8 5,4

1,0 8,8 n.a.

n.a. n.a. n.a.

Economic Sentiment Ind. Podnikatelská důvěra Spotřebitelská důvěra

1985=100 index index

95,0 -11 -17

95,3 -9 -17

95,5 -8 -17

96,0 -6 -16

95,6 -8 -16

96,0 -6 -15

95,9 -7 -14

96,1 -7 -14

96,6 -5 -14

Mezibankovní IR 3M USD/EUR

průměr průměr

2,14 1,114

2,15 1,122

2,14 1,169

2,16 1,170

2,15 1,229

2,09 1,261

2,07 1,265

2,03 2,05 1,226 1,199

Pramen: Eurostat, Evropská centrální banka. Obecná poznámka: m/m (resp. y/y) znamená meziměsíční (resp. meziroční) změnu ukazatele. Pozn. 1: Harmonized indices of consumer prices (HICP) bez cen energií, potravin, alkoholických nápojů a tabáku. Pozn. 2: Údaj ke konci období. Pozn. 3: Údaj z platební bilance.

Měsíční ukazatele v USA Inflace Inflace Ceny v průmyslu Ceny v průmyslu

%, m/m %, y/y %, m/m %, y/y

HDP Průmyslová produkce Nezaměstnanost 1) Obchodní bilance

%, y/y %, y/y % USD mld.

Průmyslová aktivita (ISM) index Univ. Michigan Sentiment index Mezibankovní IR 3M průměr

08/03 09/03 10/03 11/03 12/03 01/04 02/04 03/04 04/04 0,4 2,2 0,4 3,4

0,3 2,3 0,3 3,5

-0,1 2,0 0,8 3,4

-0,2 1,8 -0,3 3,4

0,1 1,9 0,3 4,0

0,5 1,9 0,6 3,3

0,3 1,7 0,1 2,1

0,5 1,7 0,5 1,4

0,2 2,3 0,7 3,7

3,6 -1,0 6,1 -44,7

-0,6 6,1 -46,5

0,6 6,0 -47,4

4,3 1,6 5,9 -44,0

2,3 5,7 -47,9

2,4 5,6 -48,5

4,9 2,7 5,6 -47,6

3,4 5,7 -51,2

4,8 5,6 n.a.

54,7 89,3 1,14

53,7 87,7 1,14

57,1 89,6 1,16

61,3 93,7 1,17

63,4 92,6 1,17

63,6 103,8 1,13

64,1 94,4 1,12

62,5 95,8 1,11

62,4 94,2 1,15

Pramen: Národní statistický úřad, FED. Obecná poznámka: m/m (resp. y/y) znamená meziměsíční (resp. meziroční) změnu ukazatele. Pozn. 1: Údaj ke konci období.


17


Ukazatele ČR a jejich prognóza HDP / GDP (běžné ceny / current prices) 5) CZK mld. / bln.

HDP / GDP

%, real %, real %, real %, real

Spotř. dom. / Privat Consumtion Spotř. vlády / Government Cons. Fixní kapitál /Fixed Investment

1997 1998

1999

2000

2001

2002 2003

2002 Q1

Q2

2003 Q3

Q4

Q1

Q2

Q3

Q4

2004

1679,9 1837,1 1887,3 2146,2 2323,1 2408,4 2410,1 534,0 582,3 570,0 589,4 556,9 615,1 607,0 631,1 2560 3,2 -0,8 -1,0 0,5 3,3 3,1 2,0 2,9 2,6 2,1 1,7 1,5 2,5 2,6 3,4 3,1 2,8 2,4 -1,8 1,9 2,3 3,8 3,9 5,5 4,1 4,3 3,6 3,8 5,3 5,5 6,7 4,6 0,0 -4,4 2,3 -0,1 -1,0 5,3 5,7 0,0 5,5 3,9 6,0 7,1 -0,1 1,3 -2,9 1,6 5,0 -2,9 0,1 -0,6 4,2 5,5 0,6 3,7 2,3 0,4 0,4 -0,1 1,5 3,1 4,7 4,8

Prům. produkce / Industrial Production 3) %, y/y

4,5

1,6

-3,1

5,1

6,6

4,8

5,8

4,2

4,8

5,6

4,8

6,2

5,0

6,0

6,3

6,0

Prům. tržby / Industrial Sales Stavební výroba / Construction Output Maloobchodní tržby / Retail Sales

%, y/y %, y/y %, y/y

6,1 -3,9 1,9

0,6 -7,0 -7,2

-0,5 -6,5 2,1

7,7 5,3 4,6

5,4 9,6 4,5

3,4 2,5 2,8

5,4 8,9 5,0

1,5 4,5 3,8

2,2 2,5 2,7

4,4 0,3 2,4

4,8 3,9 2,2

6,7 -1,0 3,3

5,3 4,7 5,6

6,5 16,4 7,5

4,2 11,5 3,4

6,5 7,0 3,0

Nezaměstnanost / Unemployment 1)

%

5,2

7,5

9,4

8,8

8,9

9,8

10,3

9,1

8,7

9,4

9,8

10,0

9,5

10,1

10,3

10,4

Inflace / Inflation

%, průměr / average

8,5

10,7

2,1

3,9

4,7

1,8

0,1

3,8

2,3

0,8

0,6

-0,3

0,2

0,0

0,9

3,5

10,0

6,8

2,5

4,0

4,1

0,6

1,0

3,7

1,2

0,9

0,6

-0,4

0,1

0,0

1,1

4,0


4,9

4,9

1,0

5,0

2,9

-0,5

-0,4

0,1

-0,5

-1,0

-0,8

-0,7

-0,8

-0,3

0,4

4,5

%, y/y

Inflace / Inflation

%, y/y

1)

Ceny v průmyslu / Industrial Prices

5,7

2,2

3,4

5,0

0,8

-0,7

0,9

-0,2

-0,8

-1,0

-0,7

-0,4

-0,9

0,0

0,9

5,5

Nominální mzdy / Nominal Wages


10,5

9,3

8,2

6,6

8,5

7,3

6,8

7,0

7,4

7,4

6,8

7,4

6,8

6,3

7,0

5,0

Reálné mzdy / Real Wages


2,1

-0,5

6,0

2,6

3,7

5,4

6,7

3,2

5,0

6,7

6,3

7,8

6,7

6,4

6,2

1,5

-15,7

-29,3

-29,6

-46,1

-67,7

-45,7 -109,1

-15,7

-0,9

-21,4

-45,7

-31,8

-53,6

-1,0

-1,6

-1,6

-2,1

-2,9

-3,9

-1,8

-3,0

-1,9

-2,7

-4,2

Ceny v průmyslu / Industrial Prices

1)

Státní rozpočet / State Budget 2) Státní rozpočet / State Budget

CZK mld. / bln. % GDP

2), 4), 5)

Státní dluh / Central government debt

1)

CZK mld. / bln.

Státní dluh / Central government debt 1), 5) % GDP


-1,9

-4,5

-80,3 -109,1 -120,0 -4,4

-4,5

-4,5

173,2 194,7 228,4 289,3 345,0 395,9 492,3 358,4 390,8 406,3 395,9 429,1 452,3 476,8 493,2 620,0 10,3

10,6

12,1

13,5

14,9

16,4

20,4

16,3

17,6

18,2

17,4

18,7

19,5

20,2

20,4

23,5

18


Ukazatele ČR a jejich prognóza Vývoz / Exports Dovoz / Imports Obchodní bilance / Trade balance Obchodní bilance / Trade balance 5) Běžný účet / Current Account Běžný účet / Current Account 4) Finanční účet / Financial Account Finanční účet / Financial Account 4), 5) Přímé zahr. investice v ČR / FDI Inflow Přímé zahr. investice v ČR / FDI Inflow

%, y/y %, y/y

2000

2001

2002 2003

2002 Q1

2003

Q2

Q3

Q4

Q1

2004

Q2

Q3

Q4

11,6 7,0 11,4 9,0 -33,5 -80,0 -2,9 -3,0 -2,4 -6,5 -6,5 -6,5 2,5 6,8 6,8 6,8 -0,6 6,0 3,0 6,0

USD mld. / bln. % GDP

17,7 7,5 -82,4 -4,5 -1,3 -2,3 2,6 4,6


1,3 2,5

2,6 4,6

10,1

5,2

8,1

6,5

13,0

3,2

7,0

9,8

4,4

4,8

3,2

2,5

4,2

5,5

7,0

6,0

16,00 14,33 16,18 14,69 21,6 24,3 44,6 39,5

6,85 8,60 22,9 43,2

5,36 6,88 21,6 41,2

5,18 6,31 22,4 37,3

3,55 4,80 27,0 35,7

2,28 3,73 34,9 37,1

4,38 5,36 21,9 35,0

3,93 5,01 25,4 33,3

3,14 4,50 24,8 33,8

2,74 4,31 27,0 35,7

2,50 3,92 26,9 34,3

2,41 3,93 27,9 33,1

2,06 3,46 29,6 34,2

2,07 3,63 34,9 37,1

2,20 4,50 32,0 35,1


Měnová zásoba M2 / Money Supply M2 1) %, y/y PRIBOR 3M


IR z nových úvěrů / IR on New Credits Hrubý zahr. dluh / Gross Foreign Debt Hrubý zahr. dluh / Gross Foreign Debt


Devizové rezervy / FOREX Reserves

USD mld. / bln.

1)

1999

20,0 15,3 -144,0 -8,6 -3,2 -6,0 1,1 2,1

CZK mld. / bln. % GDP

4), 5)

1997 1998


CZK/EUR

průměr / average

CZK/USD

průměr / average

9,2 23,3 13,1 7,5 28,2 11,7 -65,8 -120,8 -119,0 -3,5 -5,6 -5,1 -1,6 -2,7 -3,3 -2,9 -4,9 -5,4 2,5 3,8 4,5 4,6 6,9 7,4

-1,2 -4,4 -71,3 -3,0 -4,2 -6,0 10,6 15,3

9,4 8,7 -69,4 -2,9 -5,7 -6,5 5,8 6,8

-1,9 -6,6 -9,2 -1,7 -0,6 -5,3 1,5 8,6

-2,0 -5,2 -13,2 -2,3 -0,8 -4,9 5,5 14,5

-0,4 -3,5 -18,4 -3,2 -1,5 -5,4 2,6 17,3

-0,6 -2,3 -30,6 -5,2 -1,4 -6,0 1,0 15,3

6,6 4,9 -4,2 -0,8 -0,3 -5,3 1,2 14,3

7,3 7,1 -13,3 -2,2 -1,3 -5,8 0,7 7,1

12,1 11,4 -18,4 -3,1 -1,7 -5,8 1,4 5,4

6,2 11,4

8,4 12,2

2,6 3,0

0,8 8,8

5,1 13,3

1,8 13,9

0,8 12,2

0,9 12,0

0,9 5,7

1,3 4,9

5,0 8,9

5,5 9,3

9,8 12,6 12,9 13,1 14,5 23,7 27,0 14,8 21,4 22,5 23,7 24,7 25,5 25,7 27,0 27,0 35,75 35,85 36,88 35,61 34,08 30,81 31,84 31,75 30,41 30,25 30,85 31,63 31,47 32,17 32,09 32,00 31,71 32,27 34,60 38,59 38,04 32,74 28,23 36,24 33,10 30,74 30,88 29,48 27,73 28,61 27,01 26,50

Pramen/Source: ČSÚ, ČNB a MPSV; Predikce/Forecasts: NEWTON Holding, a. s. Obecná poznámka/General Note: y/y znamená meziroční změnu ukazatele / y/y indicates year-on-year changes. Poznámka 1/Note 1: Údaj ke konci období / End of the period. Poznámka 2/Note 2: Údaj zahrnuje operace státních finančních aktiv (včetně bývalé KoB) / Including operations with state financial assets. Poznámka 3: Do roku 2001 (včetně) průmyslová produkce podle stálých vah roku 1995; rok 2002, 2003 a prognózy na rok 2004 podle stálých vah roku 2000. Note 3: Until 2001, according to the weighting scheme of 1995. Data for 2002, 2003 and projections for 2004 according to the weighting scheme of 2000. Poznámka 4/Note 4: U čtvrtletních údajů podíly za kumulované údaje / Quarterly ratios are calculated on annualised base. Poznámka 5/Note 5: Roční údaje za roky 2000-2002 jsou založeny na revidovaných údajích HDP / Yearly data are based on revised data of GDP.

V Ekonomické zprávy Květen 2004

19


NEWTON Holding, a. s. Makroekonomické publikace, analýzy, prognózy a komentáře (včetně tohoto dokumentu) pro Vás vytváří tým makroekonomických analýz ve složení: VLADIMÍR TOMŠÍK

hlavní ekonom

MIROSLAV PLOJHAR

analytik

222 192 304 [email protected] 222 192 345 [email protected]

Produkty týmu makroekonomických analýz naleznete na internetové adrese: http://www.newton.cz/makroanalyzy Informace o produktech procesu Strategické investování a službách Corporate Finance Vám poskytne: předseda představenstva 222 192 250 PETR ŠEDÝ NEWTON Management, a. s. [email protected] Informace o produktech procesu Působení v podnicích Vám poskytne: ředitel NEWTON Management, a. s. 222 192 371 LIBOR LAICHMAN www.newton.cz/management [email protected] Informace o produktech NEWTON Treasury Teamu Vám poskytne: NEWTON Treasury Team 222 192 280 JOSEF BRČÁK www.newton.cz/treasury [email protected] Informace o dalších aktivitách skupiny NEWTON Vám poskytne: RADEK KLIMENT Prorektor pro vztah s veřejností 222 192 372 NEWTON College [email protected] MIROSLAV ŠAFAŘÍK

předseda představenstva NEWTON Consulting, a. s.

222 192 360 [email protected]

PETR KRAUS

předseda představenstva NEWTON Holding, a. s.

222 192 500 [email protected]

© NEWTON Holding, a. s., Politických vězňů 10, 110 00 Praha 1, CZ, IČ 26167158

Do tisku dáno dne 23. května 2004.

Upozornění: Tento dokument byl připraven v dobré víře. Všechny údaje, prognózy, komentáře a názory obsažené v tomto dokumentu jsou pouze informativní. NEWTON Holding, a. s. neručí za úplnost a správnost těchto informací. Veškeré informace mohou být měněny bez předchozího upozornění. NEWTON Holding, a. s. nepřebírá odpovědnost za jakékoliv škody způsobené dalším osobám použitím předložených informací. NEWTON Holding, a. s. a jeho zaměstnanci mohou mít odlišné pozice, investice nebo být jinak angažováni v mezích zákona (včetně nákupu nebo prodeje klientům, poradenství, správy podniků aj.) než je uvedeno v této publikaci. Další informace jsou k dispozici na požádání.


20

Měsíční makroekonomické ukazatele České republiky 2 Ekonomický vývoj v zahraničí 14 Ekonomické ukazatele České republiky a jejich prognóza 18

Recommend Documents