Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Katedra regionálních studií
M OŽNOSTI
VYUŽITÍ FOND Ů
EU
PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RU CHU V
K RAJI V YSOČINA diplomová práce
Autor: Bc. Blanka Hajná Vedoucí práce: prof. Ing. Jaroslav Macháček, CSc. Rok: 2012
Prohlášení Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci na téma „Možnosti využití fondů EU pro rozvoj cestovního ruchu v Kraji Vysočina“ vypracovala samostatně a že jsem uvedla veškerou literaturu a podkladové materiály, ze kterých jsem čerpala, v seznamu použité literatury.
V Praze, dne 15. 3. 2012
...................
Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala panu prof. Ing. Jaroslavu Macháčkovi, Csc., vedoucímu mé diplomové práce, za cenné konzultace a odbornou pomoc při vedení a zpracování zvoleného tématu. V neposlední řadě patří můj velký dík mé rodině a blízkým za trpělivost a podporu během mého studia.
Vysoká škola ekonomická v Praze Katedra regionálních studií
Národohospodářská fakulta 2010/2011
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autorka práce: Studijní program: Obor:
Bc. Blanka Hajná Ekonomie a hospodářská správa Regionální studia
Název tématu:
Možnosti využití fondů EU pro rozvoj cestovního ruchu v Kraji Vysočina
Rozsah práce:
60-70 stran
Zásady pro vypracování: 1. Hlavní náplní diplomové práce, zabývající se problematikou využití fondů EU pro rozvoj cestovního ruchu v Kraji Vysočina, je poskytnout ucelený přehled o možnostech využití těchto fondů pro rozvoj cestovního ruchu na Vysočině. Vedle základních charakteristik kraje a jeho nabídky v oblasti cestovního ruchu se práce zaměřuje na předpoklady a bariéry budoucího rozvoje tohoto územního celku. 2. Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008 - 2013 je dokumentem určujícím cíle a priority budoucího rozvoje cestovního ruchu v daném území a koordinujícím veškerou činnost místních organizací v cestovním ruchu působících. 3. Souhrnný přehled o možnostech využití prostředků z rozpočtu EU pro rozvoj cestovního ruchu v kraji bude zpracován na základě podrobného studia veškerých nástrojů politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU v ČR dostupných ve zvažovaném programovém období 2007 - 2013. Seznam odborné literatury: DAVID, P., SOUKUP, D.: Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha: Euromedia Group - Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. FORET, M.; FORETOVÁ, V.: Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 2001. 2. 178 s. ISBN 80-247-0207-X. TAUER, V., ZEMÁNKOVÁ, H., ŠUBRTOVÁ, J.: Získejte dotace z fondů EU. Brno: Computer Press, 2009. 3. 160 s. ISBN 978-80-251-2649-3. 1.
Datum zadání diplomové práce: Termín odevzdání diplomové práce:
květen 2010 květen 2011
Bc. Blanka Hajná Řešitelka
prof. Ing. Jaroslav Macháček, CSc. Vedoucí práce
prof. RNDr. René Wokoun, CSc. Vedoucí ústavu
doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc. Děkan NF VŠE
4
ANOTACE Diplomová práce pojednává o využití finančních prostředků z fondů EU ve vztahu k rozvoji cestovního ruchu v Kraji Vysočina. Teoretická část se zabývá cestovním ruchem a jeho vazbou na regionální rozvoj. Na problematiku cestovního ruchu a jeho rozvoje je zde nahlíženo z pohledu České republiky i Evropské unie. Představeny jsou zde jednotlivé orgány, které se řízením cestovního ruchu na těchto úrovních zabývají a zmíněna je zde i politika hospodářské a sociální soudržnosti, jejímž prostřednictvím je podpora cestovního ruchu z fondů EU realizována. Praktická část diplomové práce se zabývá Krajem Vysočina a možnostmi podpory cestovního ruchu v kraji prostřednictvím fondů EU. Vedle základních charakteristik Kraje Vysočina a jeho nabídky v oblasti cestovního ruchu jsou v práci podrobně rozebrány a prostřednictvím analýz jednotlivých výzev a realizovaných projektů shrnuty možnosti podpory cestovního ruchu v Kraji Vysočina.
Klíčová slova: Kraj Vysočina, Cestovní ruch, Strukturální fondy EU, ERDF, Rozvoj místního cestovního ruchu.
ANNOTATION The thesis deals with utilisation of EU funds regarding tourism development in Vysočina region. Theoretical part is concerned with tourism and its relation to regional development. Tourism issues and tourism development is seen from both Czech Republic and European Union point of view. Authorities which deals with tourism management at above mentioned levels are introduced here. Economic and social politics by which tourism support from EU funds is implemented are mentioned also. Practical part of the thesis deals with possibilities of utilisation of the funds for tourism development in Vysočina region. In addition to the basic characterization of the region and his tourism supply, with the help of analyses of particular calls and through all realized projects the thesis summarizes the possibilities of utilisation of the funds for tourism development in Vysočina region.
Key words: Vysočina region, Tourism, Structural Funds of EU, ERDF, Regional tourism development. JEL klasifikace (JEL Classification): L830 - Sports; Gambling; Recreation; Tourism R100 - General Regional Economics (includes Regional Data) R580 - Regional Development Planning and Policy
5
Seznam zkratek CA
cestovní agentura
CF
Cohesion Fund (Fond soudržnosti, Kohézní fond)
CK
cestovní kancelář
ČEZ
České energetické závody
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
ERDF
European Regional Development Fund (Evropský fond regionálního rozvoje)
ESF
European Social Fund
(Evropský sociální fond) EU
Evropská unie
HDP
hrubý domácí produkt
hl. m. Praha
hlavní město Praha
HSS
politika hospodářské a sociální soudržnosti
CHKO
chráněná krajinná oblast
INTERREG
Interregional cooperation (Iniciativa Společenství pro rozvoj meziregionální spolupráce)
IOP
Integrovaný operační program
JE Dukovany
Jaderná elektrárna Dukovany
LAU
local administrative unit (místní správní jednotka)
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj
MŠMT
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
NP
národní park
NPR
národní přírodní rezervace
NPÚ
národní památkový ústav
NRP
Národní rozvojový plán
NSRR
Národní strategický referenční rámec
NUTS
Nomenclature of Territorial Statistical Units (nomenklatura územních statistických jednotek)
OP
operační program
6
PP
přírodní památka
PR
přírodní rezervace
ROP Jihovýchod Regionální operační program Jihovýchod RRAV
Regionální rozvojová agentura Vysočina
SWOT
Strengths, Weaknesses, Opportunities and Threats - Analysis (analýza silných a slabých stránek, příležitostí a rizik)
TIC
Turistické informační centrum
TSA
Tourism Satellite Account (satelitní účet cestovního ruchu)
UNESCO
United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu)
UNWTO
United Nations World Tourism Organization (Světová organizace cestovního ruchu)
VŠPJ
Vysoká škola polytechnická Jihlava
WCED
World Commission on Environment and Development (Světová komise pro životní prostředí a rozvoj)
aj.
a jiné
apod.
a podobně
atd.
a tak dále
m.j.
mimo jiné
např.
například
tj.
to je(st)
tzn.
to znamená
tzv.
tak zvaný, takzvaný
7
OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................... 9 1 CESTOVNÍ RUCH A REGIONÁLNÍ ROZVOJ....................................................................... 11 1.1 VYMEZENÍ A TYPOLOGIE CESTOVNÍHO RUCHU ........................................................................ 11 1.2 POTENCIÁL REGIONU A REGIONÁLNÍ ROZVOJ .......................................................................... 14 1.3 VÝZNAM CESTOVNÍHO RUCHU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ....................................................... 16 1.4 CESTOVNÍ RUCH A EVROPSKÉ UNIE .......................................................................................... 18 1.4.1 ORGÁNY EU V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU .......................................................................... 18 1.4.2 REGIONÁLNÍ A STRUKTURÁLNÍ POLITIKA ................................................................................. 20 2 CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE............................................................................. 24 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5
ÚZEMNÍ ČLENĚNÍ ČR PRO POTŘEBY REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ............................................. 24 RAJONIZACE CESTOVNÍHO RUCHU ČR ..................................................................................... 26 ŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V ČR ............................................................................................ 28 KONCEPČNÍ A STRATEGICKÉ DOKUMENTY CESTOVNÍHO RUCHU NA ÚROVNI ČR ................. 30 POSTAVENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ ............................................. 32
3 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA KRAJE VYSOČINA...................................................... 37 3.1 3.2 3.3 3.4
SPRÁVNÍ A GEOGRAFICKÉ VYMEZENÍ KRAJE ........................................................................... 37 OBYVATELSTVO A SÍDELNÍ STRUKTURA KRAJE ....................................................................... 38 INFRASTRUKTURA KRAJE ........................................................................................................... 39 EKONOMICKÁ ZÁKLADNA KRAJE .............................................................................................. 41
4 CHARAKTERISTIKA CESTOVNÍHO RUCHU V KRAJI VYSOČINA .............................. 43 4.1 ATRAKTIVITY CESTOVNÍHO RUCHU .......................................................................................... 43 4.2 MATERIÁLNĚ TECHNICKÁ ZÁKLADNA ...................................................................................... 46 4.2.1 UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ ............................................................................................................... 46 4.2.2 STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ ............................................................................................................. 49 4.2.3 DOPRAVA .................................................................................................................................. 50 4.2.4 SLUŽBY CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR ......................................................................... 50 4.3 PROFIL NÁVŠTĚVNÍKA TURISTICKÉHO REGIONU VYSOČINA................................................... 52 4.3.1 PROFIL NÁVŠTĚVNÍKA TURISTICKÉHO REGIONU ....................................................................... 52 4.3.2 HODNOCENÍ REGIONU NÁVŠTĚVNÍKY ....................................................................................... 54 4.4 ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU V KRAJI VYSOČINA ......................................................... 56 4.4.1 KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA ............................................................................................ 56 4.4.2 VYSOČINA TOURISM ................................................................................................................. 57 4.4.3 OSTATNÍ ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU V KRAJI ............................................................... 59 4.5 STRATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V KRAJI VYSOČINA ............................................. 60 5 FINANCOVÁNÍ CESTOVNÍHO RUCHU V KRAJI VYSOČINA Z FONDŮ EU ............... 64 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5
ROP NUTS II JIHOVÝCHOD ...................................................................................................... 65 INTEGROVANÝ OPERAČNÍ PROGRAM ........................................................................................ 69 OP PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČR - RAKOUSKO ................................................................. 71 OP MEZIREGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE .......................................................................................... 74 ZHODNOCENÍ MOŽNOSTÍ PODPORY CESTOVNÍHO RUCHU V KRAJI VYSOČINA Z FONDŮ EU 75
ZÁVĚR ................................................................................................................................................. 78 LITERATURA .................................................................................................................................... 82 SEZNAM TABULEK A PŘÍLOH..................................................................................................... 89
8
ÚVOD Cestovní ruch je v současnosti považován za jedno z nejvýznamnějších a nejdynamičtějších odvětví národního hospodářství. Je významným faktorem rozvoje regionů a má pozitivní dopad na národní i regionální ekonomiku. Význam cestovního ruchu v regionálním rozvoji neustále roste, a proto je podpora rozvoje cestovního ruchu také jednou z priorit politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie. Hlavním nástrojem politiky hospodářské a sociální soudržnosti jsou fondy Evropské unie, které jsou v České republice v současném programovém období 2007 - 2013 tvořeny Evropským sociálním fondem, Evropským fondem regionálního rozvoje a Fondem soudržnosti. Česká republika využívá nástrojů evropské regionální politiky již od roku 2000, kdy jí bylo umožněno čerpání finančních prostředků z rozpočtu EU prostřednictvím programů předvstupní pomoci. Čerpání finančních prostředků v plné míře Česká republika využívá od roku 2004, kdy se stala řádným členem Evropské unie. Jak moc efektivní a účinné je v České republice čerpání finančních prostředků z rozpočtu EU, je v mnoha ohledech diskutabilní. Možnostmi čerpání finančních prostředků z fondů EU a posouzením jejich efektivnosti se zabývá i tato práce. Ta je zaměřena konkrétně na možnosti spolufinancování projektů cestovního ruchu v Kraji Vysočina z fondů EU v současném programovém období 2007 - 2013. V závěru by práce měla přinést odpovědi na otázky ohledně předpokladů rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina, jeho významu pro rozvoj regionu, dále ohledně možností podpory turismu z fondů EU v kraji a účelnosti jejich využití. Měla by přinést také určitá doporučení, jak a zejména na co by bylo možné možnosti čerpání finančních prostředků z fondů EU lépe využít. Teoretická část práce je věnována vazbě cestovního ruchu na regionální rozvoj. V první kapitole jsou vymezeny základní pojmy z oblasti cestovního ruchu a regionálního rozvoje a význam cestovního ruchu pro rozvoj regionů. Dále jsou zde představeny jednotlivé orgány, které se řízením cestovního ruchu zabývají a politika hospodářské a sociální soudržnosti, jejímž prostřednictvím je podpora rozvoje cestovního ruchu z fondů EU realizována.
Druhá kapitola čtenáře seznamuje s územním členěním České republiky pro potřeby regionálního rozvoje a rajonizací území z pohledu cestovního ruchu. Dále jsou zde uvedeny koncepční a strategické dokumenty rozvoje turismu na národní úrovni a objasněn význam cestovního ruchu pro ekonomiku dané země.
9
Následující kapitola práce je věnována obecné charakteristice Kraje Vysočina, v jehož rámci byla možnost podpory cestovního ruchu z prostředků EU analyzována. Jednotlivé podkapitoly se zabývají charakteristikou územního celku z pohledu jeho geografického a správního vymezení, obyvatelstva, sídelní struktury a ukazatelů jeho ekonomické výkonnosti. Ve čtvrté kapitole je obsažena charakteristika cestovního ruchu v Kraji Vysočina. Prostřednictvím analýzy cestovního ruchu v kraji jsou shrnuty nejvýznamnější faktory rozvoje turistické nabídky dané oblasti. Analýza poukazuje na potenciál rozvoje cestovního ruchu na Vysočině, hodnotí nabízené přírodní a kulturní památky a atraktivity kraje stejně jako základní a doprovodnou infrastrukturu, včetně nabídky služeb v oblasti cestovního ruchu (ubytování, stravování aj.). V kapitole je rovněž představen profil návštěvníka turistického regionu Vysočina a zmíněny jsou i vhodné formy cestovního ruchu do budoucna. Pojednáno je zde také o nejvýznamnějších organizacích a strategických dokumentech, které se v oblasti rozvoje cestovního ruchu v regionu profilují. Závěrečná kapitola se zabývá možnostmi financování rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina z fondů Evropské unie. V kapitole jsou zmíněny jednotlivé fondy a operační programy politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU, prostřednictvím kterých je umožněna podpora projektů cestovního ruchu realizovaných v rámci Kraje Vysočina. Jednotlivě jsou zde řešeny možnosti podpory cestovního ruchu z regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod, Integrovaného operačního programu a operačního programu Přeshraniční spolupráce Česká republika - Rakousko. Zmíněna je zde i možnost podpory cestovního ruchu prostřednictvím operačního programu Meziregionální spolupráce, kterého však dosud v podmínkách Kraje Vysočina k tomuto účelu využito nebylo. V rámci každého programu jsou dále představeny iniciativy, jejichž prostřednictvím se podpora cestovního ruchu v kraji realizuje. V závěru každé podkapitoly jsou uvedeny příklady projektů realizovaných na území Kraje Vysočina prostřednictvím úspěšně schválených projektových žádostí, jejich zhodnocení a určitá doporučení, jak by mohlo být prostředků z fondů EU na rozvoj cestovního ruchu v kraji dále využito. Práce je zakončena stručným zhodnocením možností podpory rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina z fondů EU a jejich využití subjekty cestovního ruchu v kraji s uvedením vlastních doporučení k zefektivnění rozvoje cestovního ruchu v regionu.
10
1 Cestovní ruch a regionální rozvoj Cestovní ruch je jedním z nejvýznamnějších ekonomických odvětví současnosti. Je nedílnou součástí světové ekonomiky i hospodářství jednotlivých států. Cestovní ruch zasahuje do celé řady dalších oborů a odvětví, které s ním přímo či nepřímo souvisí. Má multiplikační charakter a tím nezanedbatelný vliv na sociálně ekonomický rozvoj regionů. Význam cestovního ruchu v regionálním rozvoji neustále roste, a proto je podpora rozvoje cestovního ruchu také jednou z priorit politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU. Důraz je kladen zejména na podporu trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu, který vyplývá ze zásad trvalé udržitelnosti a ochrany životního prostředí.
1.1 Vymezení a typologie cestovního ruchu Definovat cestovní ruch z hlediska jeho charakteru a přínosů pro jednotlivé územní celky, jejich ekonomiky a obyvatelstvo je velmi složité. O tom svědčí i množství definic, se kterými se v odvětví cestovního ruchu můžeme setkat. K prvnímu vymezení pojmů z oblasti cestovního ruchu došlo na Mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu, která byla organizována Světovou organizací cestovního ruchu (UNWTO = United Nations World Tourism Organization) v roce 1991 v Ottawě. Cestovní ruch (tourism) zde byl definován jako „činnost osoby, cestující na přechodnou dobu (u mezinárodního cestovního ruchu maximálně jeden rok, u domácího šest měsíců) do místa mimo své trvalé bydliště, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávat výdělečnou činnost v navštíveném místě (trvalý či přechodný pracovní poměr)“.1 V literatuře o cestovním ruchu se setkáváme i s jinými definicemi turismu. Za významnou z hlediska dalšího definování turismu je považována definice W. Hunzikera a K. Krapfa, kteří cestovní ruch definují jako „souhrnné označení vztahů a jevů, vznikajících na základě cesty a pobytu místně cizích osob, pokud se pobytem nesleduje usídlení a pokud s ním není spojena žádná výdělečná činnost“.2 O cestovním ruchu se mnohdy hovoří také jako o průmyslu cestovního ruchu. Toto označení se do literatury dostalo z anglického překladu „tourism industry“, které je v anglicky mluvících zemích používáno právě pro označení odvětví cestovního ruchu. Výraz průmysl cestovního ruchu lze dle Ryglové vymezit jako „souhrn podnikatelských aktivit a hmotných podmínek cestovního ruchu, tedy soubor hotelnictví, restauračního stravování, činnost 1 2
FORET, M., FORETOVÁ, V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. S. 16. INDROVÁ, J. et al. Cestovní ruch (základy). S. 10.
11
cestovních kanceláří a doprovodných služeb (osobní přeprava, prodejní síť, průmysl zábavy, výroba suvenýrů, finanční služby apod.)“.3 V závislosti na různých faktorech se rozlišují jednotlivé druhy a formy cestovního ruchu. Na základě způsobu realizace jsou vymezeny druhy cestovního ruchu, na základě motivace účasti na cestovním ruchu jeho jednotlivé formy: 4,5 Druhy cestovního ruchu:
dle místa realizace - domácí - cestovní ruch domácích občanů v rámci vlastní země - zahraniční - dělení na příjezdový, tranzitní a výjezdový (viz níže) - vnitrostátní - sledován v rámci dané země (domácí a příjezdový cestovní ruch) - národní - sledován za daný národ (domácí a výjezdový cestovní ruch) - světový - veškerý cestovní ruch, při kterém jsou překračovány hranice států
dle vztahu k platební bilanci - příjezdový (aktivní, incoming) - zahraniční občané do dané země (dovoz deviz) - tranzitní - zahraniční občané danou zemí pouze projíždí - výjezdový (pasivní, outcoming) - domácí občané do zahraničí (vývoz deviz)
dle délky pobytu - krátkodobý - do třech přenocování - dlouhodobý - tři a více přenocování, ne však déle šest měsíců (u domácího cestovního ruchu) či jeden rok (u mezinárodního cestovního ruchu)
dle způsobu zabezpečení - organizovaný - účast na cestovním ruchu zajištěna cestovní kanceláří či jiným zprostředkovatelem - neorganizovaný - účast na cestovním ruchu zajištěna samotným účastníkem
dle způsobu účasti a formy úhrady nákladů - volný (komerční) - úhrada nákladů účastníkem - vázaný (nekomerční) - část nákladů hrazena zaměstnavatelem, pojišťovnou apod., podmínka splnění určitých kritérií, někdy označován také jako sociální
3
RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch (soubor studijních materiálů). S. 9. INDROVÁ, J. et al. Cestovní ruch (základy). S. 17 - 25. 5 RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch (soubor studijních materiálů). S. 10 - 11. 4
12
Formy cestovního ruchu:
rekreační - spojen s obnovou duševních a fyzických sil účastníka
kulturně - poznávací - spojen s návštěvou přírodních a kulturně - historických památek a atraktivit, kulturních a společenských akcí a jiných událostí
lázeňsko - léčebný - lázeňské pobyty s léčebnými účely
sportovně - turistický - pobyty se sportovní náplní
specifické formy cestovního ruchu - cestovní ruch seniorský, mládežnický - s profesními motivy (business tourism) - kongresový, incentivní, obchodní, cestovní ruch veletrhů a výstav - náboženský, lovecký, dobrodružný, nákupní apod. - rurární - venkovská turistika, agroturistika a ekoturistika - chataření, chalupaření, ubytování u příbuzných a známých aj.
Vedle již zmíněných forem turismu se často hovoří o tzv. zájmových formách cestovního ruchu. Mezi zájmové formy cestovního ruchu patří kulinářská turistika (culinary tourism), dark tourism (cestování na místa spojená s tragédií nebo nějakým neštěstím; např. Terezín, bojiště různých bitev aj.), dále filmový cestovní ruch, voluntary tourism (cestování dobrovolníků) aj.6 Podpora rozvoje cestovního ruchu je zaměřena především na uplatňování principu trvalé udržitelnosti. Ten byl poprvé definován v roce 1987 ve zprávě Naše společná budoucnost, kterou vydala Světová komise pro životní prostředí a rozvoj (WCED = World Commission on Environment and Development, Bruntland Commission). Zde je trvale udržitelný rozvoj definován jako „rozvoj, který uspokojuje potřeby současnosti, aniž by snižoval schopnost budoucích generací uspokojovat jejich vlastní potřeby“.7 Trvalá udržitelnost je v dnešní době neodmyslitelnou součástí rozvoje cestovního ruchu. Veškeré snahy na podporu turismu vychází ze zásad trvalé udržitelnosti a reflektují potřebu udržitelného užívání zdrojů a zachování turistické nabídky a jejího stavu v co nejlepších podmínkách. Z toho vychází i definice trvale udržitelného cestovního ruchu, označovaného také jako zelená turistika, který UNWTO charakterizuje jako takový cestovní ruch, který „uspokojuje potřeby současných turistů a hostitelských regionů a zároveň chrání a zvyšuje tyto možnosti do budoucna“.8 6
CzechTourism: Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. [online]. STIMSON, J., STOUGH, R., ROBERTS, H. Regional Economic Development: Analysis and Planning Strategy. S. 39 - 40. 8 VAŠKO, M. Cestovní ruch a regionální rozvoj. S. 4. 7
13
Williams a Shaw 9 ve své knize uvádí několik základních principů trvale udržitelného cestovního ruchu, mezi které řadí: 10
udržitelné užívání zdrojů
snižování spotřeby a plýtvání
zachování diverzity
zajištění spravedlnosti v rámci jedné generace i mezi generacemi navzájem
zahrnování turismu do strategického plánování
podporu místních ekonomik
zapojení místních komunit do cestovního ruchu
poskytování informací podnikatelům v cestovním ruchu i veřejnosti
školení pracovníků cestovního ruchu aj.
1.2 Potenciál regionu a regionální rozvoj V odvětví cestovního ruchu se často setkáváme s pojmem „turistický potenciál regionu“. Ten do značné míry ovlivňuje předpoklady regionu pro rozvoj cestovního ruchu v území, a proto je také nejčastěji chápán ve smyslu konkurenceschopnosti daného územního celku. Obecně lze potenciál regionu definovat jako „schopnost regionu produkovat výrobky a služby, které obstojí na mezinárodních trzích se současným zajištěním a udržením příjmů jeho obyvatel“.11 Dle Hrabánkové 12 lze potenciál regionu rozlišit na potenciál hmotný a lidský. Hmotný potenciál představuje konkrétní podmínky daného území (materiální, přírodní aj.), zatímco lidský potenciál je dán schopností těchto podmínek využít, čímž je vázán na lidskou činnost. Turistický potenciál regionu lze chápat ve smyslu třech základních faktorů, kterými jsou faktory selektivní, lokalizační a realizační: 13
Selektivní (stimulační) faktory se dále dělí na faktory objektivní a subjektivní. Mezi objektivní stimulační faktory se řadí zejména demografická struktura a životní úroveň obyvatelstva, dále kvalita životního prostředí, ekonomické předpoklady a politická situace daného územního celku. Příznivá demografická struktura a vyšší životní úroveň obyvatelstva je spojována s větším zájmem o cestování a také s volbou nákladnějších a lukrativnějších destinací cestovního ruchu. Příroda a dobrá kvalita
9
WILLIAMS, A. M., SHAW G. Tourism and Economic Development: European Experiences. S. 388 - 389. Principy vyplývají ze zásad britského dobročinného spolku Tourism Concern: The voice for ethical tourism. 11 HRABÁNKOVÁ, M. et al. Faktory regionálního rozvoje a jejich vliv na sociálně-ekonomický potenciál regionu. S. 37. 12 HRABÁNKOVÁ, M. et al. Faktory regionálního rozvoje a jejich vliv na sociálně-ekonomický potenciál regionu. S. 36. 13 HRALA, V. Geografie cestovního ruchu. S. 12 - 22. 10
14
životního prostředí zase naopak podporuje rozvoj venkovského a zdravotně orientovaného cestovního ruchu, jako jsou např. lázeňské a ozdravné pobyty, školy v přírodě apod. Účast na cestovním ruchu, stejně jako výběr destinace, ovlivňují i faktory subjektivní, které na každého jedince mohou působit různě. Mezi tyto faktory patří zejména vlastní zážitky a zkušenosti, reklama, módnost, ale i vhodná propagace cílové destinace.
Další skupinou faktorů určující turistický potenciál regionu jsou faktory lokalizační. Lokalizační faktory rozhodují o využití dané oblasti pro cestovní ruch buď na základě existence přírodních předpokladů (přírodní lokalizační faktory) nebo předpokladů společenských (společenské lokalizační faktory). Za přírodní lokalizační faktory se považují především klimatické a hydrometeorologické podmínky, reliéf krajiny, geologická stavba a místní fauna a flóra. Společenské lokalizační faktory jsou tvořeny kulturně - historickými památkami, kulturními zařízeními, společenskými a kulturními akcemi, sportovními událostmi apod.
Realizační faktory vychází z existence dopravní a turistické infrastruktury, která umožňuje dostupnost regionu dopravními prostředky a využití alespoň základní infrastruktury cestovního ruchu (ubytovací a stravovací zařízení).
Turistický potenciál regionu je pokládán za významný faktor rozvoje daného územního celku. Zvyšování potenciálu daného území se projevuje zejména v rostoucí konkurenceschopnosti regionu a v následném zlepšování životní úrovně místního obyvatelstva a stavu životního prostředí.14 Z toho lze vyvozovat, že potenciál regionu je významným faktorem regionálního rozvoje a jako takový by měl být neustále rozvíjen a podporován. Nejužívanější definicí regionálního rozvoje je dle Stimsona, Stougha a Robertsa definice, která regionální rozvoj chápe jako „užití ekonomických procesů a zdrojů dostupných regionu, které vedou k udržitelnému rozvoji, očekávanému hospodářskému výsledku a které uspokojují hodnoty a očekávání podnikatelů, obyvatel i návštěvníků regionu“.15 V ČR je bližší specifikace regionálního rozvoje a nástrojů na podporu jeho růstu obsažena v zákoně č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Ten vymezuje základní terminologii regionálního rozvoje, stanovuje oblasti jeho podpory a působnost jednotlivých orgánů, dále definuje podmínky státní podpory regionálního rozvoje a zabývá se koordinací hospodářské a sociální soudržnosti.16 14
HRABÁNKOVÁ, M. et al. Faktory regionálního rozvoje a jejich vliv na sociálně-ekonomický potenciál regionu. S. 10, 36. STIMSON, J., STOUGH, R., ROBERTS, H. Regional Economic Development: Analysis and Planning Strategy. [online]. 16 Zákon č. 248/2000 Sb. ze dne 29.6.2000 o podpoře regionálního rozvoje. 15
15
Podpora regionálního rozvoje by měla být cílena především na podporu: 17
rozvoje podnikání, lidských zdrojů, výzkumu a technologického vývoje
rozvoje cestovního ruchu
zlepšování vybavení regionu infrastrukturou a zajištění dopravní obslužnosti
rozvoje občanské vybavenosti, sociálních služeb atd.
Jak vyplývá z výše uvedených oblastí podpory regionálního rozvoje, cestovní ruch lze chápat nikoliv pouze jako soubor služeb, které slouží k uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu, ale také jako významný nástroj podpory regionálního rozvoje. Významem cestovního ruchu pro rozvoj regionů se blíže zabývá následující kapitola.
1.3 Význam cestovního ruchu pro regionální rozvoj Cestovní ruch je v současné době považován za jeden z výrazných faktorů rozvoje regionů. Podporou rozvoje cestovního ruchu dochází především ke zvyšování zaměstnanosti, k tvorbě HDP a příjmů státního i místních rozpočtů.18 Cestovní ruch je tak považován za důležité odvětví národního hospodářství, jehož přínosy pro rozvoj jednotlivých regionů (i samotných států) jsou pokládány za více než významné. K příznivému rozvoji cestovního ruchu v území je však zapotřebí jistých předpokladů. Význam cestovního ruchu pro rozvoj regionu je dán zejména vhodnými přírodními a kulturně - historickými předpoklady a vybaveností regionu materiálně technickou základnou. Významným faktorem rozvoje cestovního ruchu v území je rovněž dobrá dostupnost regionu a zainteresovanost místní správy a obyvatel na jeho rozvoji. V regionech s vhodnými předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v území je cestovní ruch zpravidla výrazným faktorem regionálního rozvoje a jeho přínos lze spatřovat zejména ve: 19
zvyšování příjmů regionu i jeho obyvatel
zvyšování regionální zaměstnanosti prostřednictvím tvorby nových pracovních míst a podnikatelských příležitostí
růstu investičních příležitostí
zlepšování infrastruktury regionu a jeho vybavenosti nejen pro účastníky cestovního ruchu
atd.
17
Zákon č. 248/2000 Sb. ze dne 29.6.2000 o podpoře regionálního rozvoje. INDROVÁ, J. et al. Cestovní ruch (základy). S. 105. 19 INDROVÁ, J. et al. Cestovní ruch (základy). S. 105. 18
16
Wolfson 20 však tvrdí, že každý stát, oblast či region má možnost uspět na poli cestovního ruchu a to i v případě, že nedisponuje právě nejlepšími předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v území. Na základě toho rozlišuje čtyři hlavní typy států, kde cestovní ruch:
je omezený a s největší pravděpodobností vždycky bude
má limitované možnosti svého rozvoje
existuje a s vhodnou podporou by se mohl stát významnou součástí národní ekonomiky
je velmi dobře rozvinut a otázkou zůstává, jak jej na této úrovni udržet
Významem cestovního ruchu pro regionální rozvoj se zabývala řada autorů a odborníků. Většina z nich považuje roli cestovního ruchu v regionálním rozvoji za diskutabilní, neboť cestovní ruch na jedné straně generuje příjmy a hospodářský růst, na druhé straně však může zvyšovat heterogenitu daného regionu. Vazbou cestovního ruchu na regionální rozvoj se zabýval například i W. Christaller či M. Porter. Christaller považoval cestovní ruch za prostředek k dosažení ekonomickému růstu periferních regionů, kde se cestovní ruch významnou měrou podílel na tvorbě nových pracovních míst. Porter zase naopak přínos cestovního ruchu spatřoval především v rozvoji a zkvalitňování infrastruktury a zvyšování ekonomické aktivity v území.21 Význam cestovní ruch z hlediska jeho přínosů pro regionální rozvoj není zcela jednoznačný. Cestovní ruch může mít na rozvoj regionu pozitivní i negativní účinky. Ty jsou spatřovány zejména v oblasti ekonomické, sociální a enviromentální. Mezi nejvýznamnější pozitivní dopady cestovního ruchu patří zejména jeho přímý vliv na zaměstnanost prostřednictvím tvorby nových pracovních míst a podpory podnikatelských příležitostí, dále příliv zahraničních investic a zvyšování životní úrovně obyvatel regionu. Cestovní ruch se rovněž významnou měrou podílí na tvorbě HDP a příjmů do státního i místních rozpočtů. V případě negativních dopadů cestovního ruchu na rozvoj regionu se jedná především o jeho dopady na přírodní prostředí, kulturní památky a dopravní vytíženost některých turisticky hojně navštěvovaných oblastí. K častým negativním dopadům rozvoje cestovního ruchu patří škody na přírodě a životním prostředí, zhoršování podmínek pro život obyvatel v důsledku nadměrného hluku, odpadků, dopravních kolapsů, společně s nárůstem kriminality, šířením nemocí apod.22, 23 Z výše uvedeného je patrné, že cestovní ruch hraje v podpoře regionálního rozvoje nezanedbatelnou roli. Z hlediska regionálního růstu jsou významné především jeho dopady 20
WILLIAMS, A. M., SHAW G. Tourism and Economic Development: European Experiences. S. 383 - 384. TELFER, J. Tourism and Regional Development Issues. [online]. 22 FORET, M., FORETOVÁ, V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 23 CzechTourism: Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. [online]. 21
17
na ekonomiku regionu, které se projevují ve zvyšování příjmů regionu i jeho obyvatel, v rostoucí zaměstnanosti, přílivu zahraničních investic a zvyšující se životní úrovní místního obyvatelstva. Negativním důsledkům rozvoje cestovního ruchu se jednotliví aktéři cestovního ruchu snaží předcházet především podporou trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Ten je v dnešní době neodmyslitelnou součástí podpory turismu na místní, národní i mezinárodní úrovni. Podpoře turismu na mezinárodní úrovni je věnována následující kapitola. V té je problematika cestovního ruchu řešena v podmínkách EU. V jednotlivých podkapitolách jsou vymezeny nejvýznamnější orgány EU, které se rozvojem cestovního ruchu zabývají a pojednáno je zde i o regionální a strukturální politice EU, jejímž prostřednictvím dochází k podpoře cestovního ruchu v zemích EU.
1.4 Cestovní ruch a Evropské unie Podpora rozvoje cestovního ruchu je realizována celkem na třech úrovních řízení. Jedná se o úroveň státní, kde hlavní roli vykonává Ministerstvo pro místní rozvoj a jeho příspěvková organizace CzechTourism, úroveň regionální, která je reprezentovaná regionálními organizacemi cestovního ruchu a odbory krajských a městských úřadů, a v neposlední řadě také úroveň mezinárodní.24 Zde hrají významnou roli orgány a instituce EU a další mezinárodní organizace cestovního ruchu. 1.4.1 Orgány EU v oblasti cestovního ruchu Za nejdůležitější instituce EU ve vztahu k problematice cestovního ruchu jsou považovány Rada ministrů (Rada Evropské unie), Evropská komise, Evropský parlament, Evropská rada a Evropský soudní dvůr. Z hlediska aktivní podpory cestovního ruchu jsou významné především Rada ministrů, Evropská komise a Evropský parlament. Ty se výraznou měrou podílí i na tvorbě dokumentů upravujících oblast cestovního ruchu v EU. 25 Rada Evropské unie (Rada EU) 26 V rámci Rady EU je oblast cestovního ruchu zajišťována Radou pro konkurenceschopnost, která je řídícím orgánem jednoho z odborných úseků Rady EU. Její hlavní činnost spočívá v hodnocení dokumentů vydaných Evropskou komisí za účelem podpory rozvoje cestovního ruchu v členských státech EU. Mezi základní dokumenty vydané Radou v oblasti turismu patří: 24
JAROLÍMKOVÁ, L. Informatorium pro studenty oboru cestovní ruch. S. 11. MALÁ, V. et al. Cestovní ruch a Evropská unie. S. 31. 26 VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., HOLEŠINSKÁ, A., METELKOVÁ, P. Základy cestovního ruchu. S. 12 - 16. 25
18
Rozhodnutí Rady ze dne 22. prosince 1986, kterým se zřizuje Poradní výbor pro cestovní ruch (TAC - Tourism Advisory Committee) a je stanoven postup pro konzultace a spolupráci v oblasti cestovního ruchu (86/664/EHS). Rozhodnutí Rady mělo přispět zejména k podpoře vzájemné spolupráce, výměny informací, poskytování odborného poradenství a zvyšování kvality nabízených služeb v oblasti cestovního ruchu v EU.
Rozhodnutí Rady pro vnitřní trh ze dne 21.6.1999, které přijalo zásadní závěry pro další zaměření pracovních aktivit a směrů v oblasti evropského cestovního ruchu. Výsledkem Rozhodnutí bylo zaměření aktivit na podporu rozvoje cestovního ruchu v zemích EU na několik specifických oblastí, kterými byly: usnadnění výměny a rozšiřování informací, zajištění vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu, zajištění kvalitních turistických produktů a podpora ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje cestovního ruchu v EU.
Evropská komise (EK) 27 V rámci Evropské komise spadá problematika cestovního ruchu pod generální ředitelství pro podnikání a průmysl, které se zabývá v prvé řadě vlivem cestovního ruchu na ekonomiku EU, zejména pak na tvorbu HDP a zaměstnanost. Mezi významné dokumenty EK na podporu evropského cestovního ruchu patří:
Sdělení Komise „Společná práce pro budoucnost cestovního ruchu v Evropě“, Brusel, 13.11.2001, KOM (2001) 665 v konečném znění. Toto Sdělení EK blíže rozpracovává oblasti podpory cestovního ruchu v zemích EU stanovené Rozhodnutím Rady ze dne 21.6.1999.
Sdělení Komise „Základní orientace na udržitelnost evropského cestovního ruchu“, Brusel, 21.11.2003, KOM (2003) 716 v konečném znění. Prostřednictvím tohoto Sdělení EK apeluje na uplatňování principů trvalé udržitelnosti prostřednictvím snižování sezónnosti a vypořádání se s dopadem turistické dopravy, prostřednictvím snižování využívání zdrojů a produkce odpadů, uchováním hodnoty přírodního a kulturního dědictví, vytvářením dovolených pro všechny, zvyšováním kvality života místního obyvatelstva apod.
Sdělení Komise „Obnovená politika EU v oblasti cestovního ruchu: Vstříc silnějšímu partnerství
pro evropský
cestovní
ruch“,
Brusel,
17.3.2006,
KOM (2006)
134 v konečném znění. 27
VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., HOLEŠINSKÁ, A., METELKOVÁ, P. Základy cestovního ruchu. S. 22 - 61.
19
Tímto Sdělením EK reaguje na rozšíření EU, které přineslo nové pracovní příležitosti v oblasti turismu a celkový rozvoj cestovního ruchu v nových členských státech EU.
Sdělení Komise „Agenda pro udržitelný a konkurenceschopný evropský cestovní ruch“, Brusel, 19.10.2007, KOM (2007) 0621 v konečném znění. Sdělení EK je cíleno zejména na podporu udržitelné ochrany přírodních a kulturních zdrojů, omezování využívání zdrojů a znečišťování v turistických destinacích, dále na snížení sezónního charakteru poptávky a dopadů dopravy související s cestovním ruchem aj.
Evropský parlament (EP) 28 Ve vydávání dokumentů na podporu rozvoje cestovního ruchu není zdaleka tak činný jako EK či Rada EU. V poslední době však vydal dva důležité dokumenty, kterými jsou:
Usnesení Evropského parlamentu o nových perspektivách a nových výzvách pro udržitelný cestovní ruch (2004/2229(INI)).
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. listopadu 2007 o obnovené politice EU v oblasti cestovního ruchu: Vstříc silnějšímu partnerství pro evropský cestovní ruch (2006/2129(INI)). Usnesení se věnuje oblastem rozvoje cestovního ruchu, jejichž rozvoj je dle EP velmi důležitý. Jedná se především o oblast cestovního ruchu a vízové politiky EU, statistik cestovního ruchu, ochrany spotřebitele, udržitelného cestovního ruchu, propagace evropských destinací cestovního ruchu aj.
Legislativní činnost orgánů EU v oblasti politiky cestovního ruchu je velmi rozmanitá a vychází z aktuálních potřeb rozvoje cestovního ruchu na evropské úrovni. Jak vyplývá z výše uvedených rozhodnutí, směrnic a usnesení, jednotlivé instituce EU usilují zejména o podporu trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu ve všech jeho podobách. Podpora trvale udržitelného cestovního ruchu je v zemích EU realizována prostřednictvím regionální a strukturální politiky EU, která je blíže specifikována v následující kapitole. 1.4.2 Regionální a strukturální politika Význam cestovního ruchu v regionální politice neustále roste. Regionální politika je prováděna nejen na úrovni jednotlivých států, ale také na úrovni různých společenství jako je tomu např. v případě Evropské unie. Ke snižování regionálních disparit mezi jednotlivými státy EU dochází prostřednictvím tzv. strukturální politiky, která je označována rovněž jako politika hospodářské a sociální soudržnosti (politika HSS). 28
VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., HOLEŠINSKÁ, A., METELKOVÁ, P. Základy cestovního ruchu. S. 68 - 69.
20
Politika hospodářské a sociální soudržnosti je „zaměřená na regionální problematiku, částečně i problémy zemědělství a problémy sociální… Jejím hlavním cílem je snižování regionálních nerovností na úrovních NUTS 2 a NUTS 3, resp. plošně“.29 Hlavním nástrojem politiky HSS jsou fondy EU. Ty jsou v současném programovém období tvořeny Evropským sociálním fondem, Evropským fondem regionálního rozvoje a Fondem Soudržnosti.
Evropský sociální fond (ESF) byl založen v roce 1957 a je nejstarším strukturálním fondem EU. Finanční prostředky plynoucí z tohoto fondu jsou určeny na podporu zaměstnanosti a rekvalifikace pracovních sil, podporu rovných příležitostí na trhu práce, podporu vzdělávacích a poradenských programů atp.30 - Podpora rozvoje cestovního ruchu může být z ESF realizována prostřednictvím vzdělávání pracovníků cestovního ruchu formou odborného či celoškolského vzdělávání, rekvalifikačních a vzdělávacích kurzů, prostřednictvím odborných školení a seminářů a podobných akcí.
Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) byl založen v roce 1975 a stal se základním nástrojem realizace evropské regionální politiky. Je největším strukturálním fondem co do objemu spravovaných prostředků a jsou z něj podporovány aktivity v oblasti snižování rozdílů v životní úrovni mezi regiony.31 - Z hlediska podpory cestovního ruchu je ERDF nejvýznamnějším fondem EU. Podpora rozvoje turismu v regionech ČR je zde realizována prostřednictvím vybraných operačních programů a zaměřuje se na podporu aktivit usilujících o všestranný rozvoj cestovního ruchu v území formou podpory ochrany a investic do přírodního a kulturně - historického dědictví, životního prostředí apod.32
Fond soudržnosti, nazývaný také jako Kohézní fond (CF), byl ustanoven v roce 1993 za účelem podpory rozvoje hospodářsky slabších států EU (HNP/obyv. je nižší než 90 % průměru EU). CF již nepatří mezi strukturální fondy EU a prostředky z něj plynoucí jsou určeny výhradně na podporu trvale udržitelného rozvoje a zkvalitňování stavu životního prostředí v těchto státech.33 Z tohoto důvodu je také CF z hlediska podpory cestovního ruchu fondem irelevantním.
29
PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. S. 218. WOKOUN, R. Regionální a strukturální politika EU: obecná východiska, implementace a monitorování. S. 10 - 13. 31 GROSPIČ, J. et al. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. S. 131. 32 GROSPIČ, J. et al. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. S. 133. 33 WOKOUN, R., MALINOVSKÝ, J. et al. Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. 30
21
Prostřednictvím fondů EU dochází k přerozdělování prostředků určených na snižování regionálních rozdílů ve vývoji jednotlivých států a regionů. V současném programovém období 2007 - 2013 má strukturální politika EU celkem tři cíle, v jejichž rámci je možné získat finanční prostředky z rozpočtu EU: 34 Cíl 1 Konvergence je zaměřen na podporu růstu a tvorby pracovních míst v nejméně rozvinutých členských státech a regionech. Jedná se o podporu regionů, jejichž HDP/obyv. je nižší než 75 % průměru EU. Aktivity podporované v rámci cíle Konvergence jsou financovány ze všech tří fondů EU, tj. z ERDF, ESF i CF. V ČR pod tento cíl spadají všechny regiony soudržnosti s výjimkou hl. m. Prahy. Pro naplňování cíle Konvergence bylo v ČR vytvořeno celkem sedm regionálních a osm tématických operačních programů:
Regionální operační programy o ROP NUTS II Severozápad o ROP NUTS II Moravskoslezsko o ROP NUTS II Jihovýchod o ROP NUTS IISeverovýchod o ROP NUTS II Střední Morava o ROP NUTS II Jihozápad o ROP NUTS II Střední Čechy
Tématické operační programy o OP Doprava o OP Životní prostředí o OP Podnikání a inovace o OP Výzkum a vývoj pro inovace o OP Lidské zdroje a zaměstnanost o OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost o Integrovaný operační program o OP Technická pomoc
Cíl 2 Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost je určen na podporu regionů, jejichž
HDP/obyv.
je
vyšší
než
75 %
průměru
EU,
tj.
regionů
nespadajících
pod cíl 1 Konvergence. V ČR pod tento cíl spadá pouze území hl. m. Prahy, které může čerpat finanční prostředky z fondů ERDF a ESF a to prostřednictvím následujících dvou operačních programů: 34
WOKOUN, R., MALINOVSKÝ, J. et al. Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. S. 364.
22
o OP Praha Konkurenceschopnost o OP Praha Adaptabilita Cíl 3 Evropská územní spolupráce je zaměřen na podporu přeshraniční, mezinárodní a meziregionální spolupráce a v ČR pod něj spadají regiony na území celého státu. Projekty cíle Evropská územní spolupráce jsou financovány z prostředků ERDF prostřednictvím devíti operačních programů: o OP Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko o OP Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko o OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko o OP Přeshraniční spolupráce ČR - Sasko o OP Přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko o OP Meziregionální spolupráce o OP Nadnárodní spolupráce o Síťový operační program ESPON 2013 o Síťový operační program INTERACT II Prostředky získané prostřednictvím strukturálních fondů mají být využity na projekty v oblasti infrastruktury, životního prostředí, podnikání a inovací, projekty rozvoje lidských zdrojů a obecně na vyvážený rozvoj regionů.35 Významná je též podpora projektů zaměřených na rozvoj turismu a infrastruktury cestovního ruchu. Z počátku nebyla podoře turismu na evropské úrovni věnována dostatečná pozornost, neboť mnohé státy pokládaly cestovní ruch za zcela soběstačný. Teprve od 80. let 20. století se dostalo politice cestovního ruchu jisté pozornosti a začaly být zkoumány přínosy cestovního ruchu na rozvoj regionů, především jeho dopady na ekonomickou, kulturní a sociální stránku rozvoje regionu. Dnes je cestovní ruch jedním z nejvýznamnějších faktorů rozvoje regionů a odvětvím, do kterého směřuje značná část prostředků z fondů EU.36
35
WOKOUN, R., MALINOVSKÝ, J. a kol. Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. 36 MALÁ, V. et al. Cestovní ruch a Evropská unie. S. 9 - 12.
23
2 Cestovní ruch v České republice Česká republika je vzhledem ke své bohaté historii a množství přírodních a kulturních památek považována za zemi s vhodnými předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v území. Podpora cestovního ruchu je v České republice realizována na několika úrovních - úrovni regionální, národní a mezinárodní. Následující podkapitoly, zabývající se cestovním ruchem v ČR, jsou zaměřeny na územní členění ČR pro potřeby regionálního rozvoje a rajonizaci území z pohledu cestovního ruchu, definují jednotlivé stupně řízení cestovního ruchu v podmínkách ČR, představují koncepční a strategické dokumenty rozvoje turismu na národní úrovni a objasňují význam cestovního ruchu pro ekonomiku dané země.
2.1 Územní členění ČR pro potřeby regionálního rozvoje Rozvoj cestovního ruchu má pro ekonomiku jednotlivých států a jejich regionů nezastupitelný význam. Finanční prostředky na podporu turismu směřují do oblasti cestovního ruchu prostřednictvím
národních
dotací
a
podpor,
stejně
jako
prostřednictvím
dotací
ze strukturálních fondů EU. Pro tyto účely musely být vytvořeny územní jednotky, velikostně srovnatelné s územními jednotkami ostatních evropských států, prostřednictvím kterých by bylo možné čerpat finanční prostředky z rozpočtu EU. Z administrativního hlediska se ČR dělí na kraje, jako vyšší územní samosprávné celky, a obce, jako základní územní samosprávné celky. Na území ČR se nachází 14 samosprávných krajů, které jsou dále děleny do 77 okresů. Celkový počet obcí činil v ČR k počátku roku 2011 6 259.37 Pro účely regionální a strukturální politiky EU byla zavedena tzv. nomenklatura územních statistických
jednotek (NUTS = La nomenclature des
unités teritoriales
statistiques). Smyslem zavedení jednotek NUTS byla potřeba vytvoření územně srovnatelných jednotek pro statistická srovnání na úrovni celé EU a pro účely zařazení regionů ČR pod jednotlivé cíle politiky HSS.38 Klasifikace NUTS v ČR NUTS 1 - Česká republika NUTS 2 - sdružené kraje, tzv. regiony soudržnosti (8) NUTS 3 - kraje jako VUSC (14) NUTS 4 = LAU 1 - okresy (77) NUTS 5 = LAU 2 - obce (6 259) 37 38
ČSÚ. Statistická ročenka Kraje Vysočina 2011. WOKOUN, R., MALINOVSKÝ, J. a kol. Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování.
24
Regiony soudržnosti a kraje ČR
Praha - Hl. m. Praha
Střední Čechy - Středočeský kraj
Severozápad - Karlovarský a Ústecký kraj
Severovýchod - Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj
Jihozápad - Plzeňský a Jihočeský kraj
Jihovýchod - Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj
Střední Morava - Olomoucký a Zlínský kraj
Moravskoslezsko - Moravskoslezský kraj
Zdroj: ČSÚ: Oblasti (NUTS 2) a kraje (NUTS 3) České republiky. [online].
Nejvýznamnějšími regiony pro realizaci politiky HSS v ČR jsou bezesporu regiony úrovně NUTS 2 a NUTS 3, které mají přímou vazbu na strukturální fondy EU.39 Regiony soudržnosti NUTS 2 jsou důležité zejména pro čerpání finančních prostředků prostřednictvím operačních programů cíle 1 Konvergence. U regionů úrovně NUTS 3 se jedná o možnost jejich zapojení do projektů realizovaných v rámci operačních programů Přeshraniční spolupráce cíle 3 Evropská územní spolupráce.40 V případě Kraje Vysočina, kterým se tato práce zabývá, se jedná o možnost čerpání finančních prostředků prostřednictvím ROP NUTS II Jihovýchod a Integrovaného operačního programu Cíle 1 (úroveň regionu soudržnosti Jihovýchod) a OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko Cíle 3 (úroveň Kraje Vysočina). 39 40
GROSPIČ, J. et al. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. S. 81. Fondy EU: Evropská územní spolupráce. [online].
25
2.2 Rajonizace cestovního ruchu ČR V závislosti
na rozvoji
cestovního
ruchu
v 60. letech
20. století
došlo
k vytvoření
tzv. rajonizace cestovního ruchu. Ta mapovala území ČR z hlediska jeho významu a vhodnosti pro rozvoj turismu. Na základě předem stanovených kritérií byly vymezeny tzv. oblasti cestovního ruchu a místa pro cestovní ruch a rekreaci. Zařazení jednotlivých územních celků pod danou kategorii vyplývalo z jejich významu, urbanistického členění, krajinného typu, druhu cestovního ruchu, sezónnosti i délky pobytu. Takto vymezené oblasti cestovního ruchu však nepokrývaly území celého státu, neboť zahrnovaly pouze oblasti s vhodnými předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v území.41 Nová rajonizace turistického potenciálu území ČR byla provedena v letech 1998 - 1999 agenturou CzechTourism.42 Cílem rajonizace bylo zmapování hlavních předpokladů rozvoje cestovního ruchu na území státu a jejich následná propagace doma i v zahraničí. Na rozdíl od původní rajonizace provedené v 60. letech 20. století měly nově vzniklé kategorie pokrývat celé území státu a napomoci tak rozvoji nejen regionů vhodných pro cestovní ruch, ale i regionů s méně příznivými předpoklady pro jejich rozvoj. V návaznosti na nově vzniklou rajonizaci a stále vzrůstající potřebu propagace turistické nabídky ČR na domácím i zahraničním trhu byly vytvořeny tzv. turistické regiony a turistické oblasti. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 - 2013 definuje turistické regiony jako „územní celky, jejichž nabídka cestovního ruchu svým množstvím, kvalitou, rozmanitostí a atraktivitou vyvolává návštěvnost... Je základní jednotkou národní propagace a marketingu cestovního ruchu republiky“.43 Turistické regiony se mohou dále dělit na menší územní celky, tzv. turistické oblasti. Turistická oblast je definována jako „územní
celek
specifických
potenciálem
převážně
stejných
přírodních,
resp. kulturně - historických podmínek a vlastností pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace. Potenciál daného území vytváří vhodné předpoklady pro realizaci konkurenceschopné nabídky produktů cestovního ruchu se zaměřením především na domácí cestovní ruch“.44 V současné době je území ČR rozděleno do sedmnácti turistických regionů, které se dále dělí na turistické oblasti. Těch se na území ČR nachází čtyřicet a slouží zejména k podpoře rozvoje a marketingové propagaci domácího cestovního ruchu.45
41
STEM/MARK: Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu ve městě Kutná Hora. S. 8. CzechTourism: Turistický potenciál regionů. [online]. 43 MMR ČR: Koncepce státní politiky cestovního ruchu. S. 46. 44 MMR ČR: Koncepce státní politiky cestovního ruchu. S. 46. 45 CzechTourism: Turistický potenciál regionů. [online]. 42
26
Turistické regiony České republiky
Praha
Severozápadní Čechy
Východní Čechy
Střední Čechy
Českolipsko a Jizerské
Vysočina
Jižní Čechy
hory
Jižní Morava
Šumava
Český ráj
Východní Morava
Plzeňsko a Český les
Krkonoše a Podkrkonoší
Střední Morava a Jeseníky
Západočeské lázně
Královéhradecko
Severní Morava a Slezsko
Zdroj: CzechTourism: Turistický potenciál regionů. [online].
Turistické oblasti České republiky 1. Praha
9. Západočeské lázně
16. Krkonoše a Podkrkonoší
2. Střední Čechy - západ
10. České Středohoří a
17. Kladské pomezí
3. Střední Čechy - jih 4. Střední Čechy - severovýchod
Žatecko
18. Hradecko
11. Krušné hory a Podkrušnohoří
19. Orlické hory a Podorlicko
5. Jižní Čechy
12. České Švýcarsko
20. Pardubicko
6. Šumava
13. Českolipsko
21. Chrudimsko - Hlinecko
7. Český les
14. Jizerské hory
22. Kralický Sněžník
8. Plzeňsko
15. Český ráj
23. Českomoravské pomezí
27
24. Vysočina
30. Kroměřížsko
25. Znojemsko a Podyjí
31. Zlínsko a
26. Pálava a Lednicko -Valtický areál
36. Poodří - Moravské Kravalsko
Luhačovicko
37. Opavské Slezsko
32. Valašsko
38. Střední Morava
27. Slovácko
33. Beskydy - Valašsko
39. Jeseníky - západ
28. Brno a okolí
34. Těšínské Slezsko
40. Jeseníky - východ
29. Moravský kras a okolí
35. Ostravsko
Zdroj: CzechTourism: Turistický potenciál regionů. [online].
2.3 Řízení cestovního ruchu v ČR Podpora rozvoje cestovního ruchu spadá v ČR pod gesci Ministerstva pro místní rozvoj (MMR). To za spolupráce s ostatními ministerstvy, regionálními organizacemi, sdruženími a místní správou usiluje o trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu v území a propagaci ČR jako atraktivní turistické destinace doma i v zahraničí.46 MMR je ústředním orgánem státní správy ve věcech cestovního ruchu a zaujímá tak v oblasti rozvoje a podpory turismu v ČR velmi významné postavení.47 Vydává základní dokumenty politiky cestovního ruchu a vytváří podmínky pro rozvoj turismu v ČR, vykonává funkci metodického a koordinačního orgánu pro subjekty působící v odvětví cestovního ruchu, 46 47
MMR ČR: Ministerstvo. [online]. VAŠKO, M. Cestovní ruch a regionální rozvoj. S. 26.
28
spolupracuje s mezinárodními organizacemi a hájí zájmy ČR v zahraničí, dále usiluje o ochranu spotřebitele, podílí se na přípravě a realizaci projektů cestovního ruchu v ČR apod.48, 49 Z výše uvedeného je patrné, že činnost MMR je pro rozvoj cestovního ruchu velmi důležitá. MMR však není jediným subjektem, který v podmínkách ČR usiluje o podporu a rozvoj cestovního ruchu. Na podpoře a řízení cestovního ruchu se v ČR dále podílí: 50 Česká centrála cestovního ruchu (CzechTourism), která byla zřízena jako příspěvková organizace MMR a jejímž hlavním úkolem je propagace ČR jako atraktivní turistické destinace doma i v zahraničí.51 Krajské úřady, které usilují o všestranný rozvoj cestovního ruchu v území zpravidla prostřednictvím k tomu zřízených odborů (odbor regionálního rozvoje a cestovního ruchu, odbor cestovního ruchu a kultury aj.). Podpora rozvoje cestovního ruchu spočívá především v tvorbě strategií rozvoje regionu a účasti na přípravě a realizaci turistických projektů, informačních systémů apod.52 Profesní organizace a zájmová sdružení, která usilují o rozvoj cestovního ruchu v území zejména prostřednictvím prosazování zájmů svých členů. K nejvýznamnějším profesním organizacím a zájmovým sdružením patří Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR ČR), Asociace cestovních kanceláří ČR (ACKČR), Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA), Asociace průvodců ČR (AP ČR), Česká hotelová asociace, Folklórní sdružení ČR, Klub českých turistů aj.53 Nejvýznamnější organizací podílející se na rozvoji cestovního ruchu v ČR je Česká centrála cestovního ruchu (CzechTourism). Jako příspěvková organizace MMR byla založena v roce 1993 a mezi její stěžejní činnosti patří: 54
propagace turistické nabídky ČR na domácím i zahraničním trhu
podpora všestranného rozvoje domácího a příjezdového cestovního ruchu
podpora investic do cestovního ruchu
šetrný přístup k životnímu prostředí
vytváření produktů charakteristických pro danou destinaci
48
MMR ČR: Cestovní ruch. [online]. JAROLÍMKOVÁ, L. Informatorium pro studenty oboru cestovní ruch. S. 15. 50 INDROVÁ, J. et al. Cestovní ruch (základy). S. 110 - 112. 51 CzechTourism. [online]. 52 JAROLÍMKOVÁ, L. Informatorium pro studenty oboru cestovní ruch. S. 11 - 12. 53 JAROLÍMKOVÁ, L. Informatorium pro studenty oboru cestovní ruch. S. 13, 19. 54 VAŠKO, M. Cestovní ruch a regionální rozvoj. S. 29 - 30. 49
29
podpora informačních služeb včetně tvorby informačních materiálů a informování o turistické nabídce v zemi prostřednictvím zahraničních zastoupení
zpracování marketingových údajů, provádění vlastních šetření a analýz, pořádání seminářů pro odborníky aj.55
Z výše uvedených informací vyplývá, že nejdůležitějším orgánem podpory rozvoje cestovního ruchu v ČR z hlediska jeho kompetencí je MMR. To se významnou měrou podílí také na tvorbě základních legislativních dokumentů politiky cestovního ruchu. Podpora rozvoje cestovního ruchu na národní úrovni je zachycena ve Strategii regionálního rozvoje a Národním rozvojovém plánu. Dalšími významnými dokumenty podpory cestovního ruchu jsou různé regionální rozvojové strategie, programy rozvoje krajů, měst i obcí apod. Jelikož účelem práce není poskytnout taxativní výčet programových a strategických dokumentů rozvoje cestovního ruchu v ČR, jsou v následující kapitole uvedeny pouze základní dokumenty podpory cestovního ruchu na národní úrovni.
2.4 Koncepční a strategické dokumenty cestovního ruchu na úrovni ČR Výchozími dokumenty pro rozvoj cestovního ruchu na národní úrovni jsou Koncepce státní politiky cestovního ruchu a Národní rozvojový plán. Oba tyto dokumenty jsou zaměřeny na předpoklady a budoucí rozvoj cestovního ruchu v podmínkách ČR. Zachycují cíle rozvoje cestovního ruchu, koordinují aktivity vedoucí k jejich dosažení a usilují o uplatňování zásad trvalé udržitelnosti v oblasti turismu. Koncepce státní politiky cestovního ruchu (dále jen Koncepce) je střednědobým strategickým dokumentem, jehož cílem je podpora rozvoje cestovního ruchu na území ČR. Koncepce je základním dokumentem rozvoje turismu v ČR a vychází ze Strategie regionálního rozvoje a Národního rozvojového plánu. Jejím prostřednictvím dochází k naplňování cílů státní politiky cestovního ruchu, mezi které patří: 56
zvýšení konkurenceschopnosti cestovního ruchu v ČR
snížení nezaměstnanosti prostřednictvím tvorby nových pracovních míst a podpory malého a středního podnikání
rozvoj regionů a ochrana životního prostředí vyplývající ze zásad trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu
55 56
JAROLÍMKOVÁ, L. Informatorium pro studenty oboru cestovní ruch. S. 15. CzechTourism: Vize strategie CzT v horizontu 5 let v kontextu priorit, rizik a zdrojů. [online].
30
Současná Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007 - 2013 usiluje o rozvoj cestovního ruchu zejména prostřednictvím následujících priorit: 57
konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu
rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury a služeb cestovního ruchu
marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů
vytváření organizační struktury cestovního ruchu
Hlavní priority rozvoje cestovního ruchu v ČR se opírají nejen o zásady stanovené ve Strategii regionálního rozvoje a Národním rozvojovém plánu, ale vychází rovněž z požadavků Státní politiky životního prostředí. Ta usiluje o ochranu životního prostředí prostřednictvím podpory trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Současné požadavky na rozvoj turismu, vyplývající ze zásad ochrany životního prostředí, jsou obsaženy ve Státní politice životního prostředí ČR 2011 - 2020 a dělí se celkem do šesti prioritních oblastí - klima, ovzduší, udržitelné využívání zdrojů, biodiverzita a ochrana přírody a krajiny. V rámci jednotlivých priorit jsou stanoveny cíle a opatření, které jsou uplatňovány ve všech odvětvových politikách, včetně politiky cestovního ruchu. Požadavky na rozvoj trvale udržitelného cestovního ruchu v ČR byly v předešlém období (2004 - 2010) zaměřeny zejména na snižování nadměrné zátěže území prostřednictvím časové a prostorové diferenciace cestovního ruchu, podporu ekologicky šetrných druhů dopravy a enviromentální výchovu a vzdělávání.58, 59 Dalším důležitým dokumentem pro rozvoj cestovního ruchu na národní úrovni je vedle Koncepce státní politiky cestovního ruchu Národní rozvojový plán. Národní rozvojový plán (NRP) je jedním z nejdůležitějších programových dokumentů ČR v oblasti regionální politiky. Současná česká regionální politika vychází z Národního rozvojového plánu ČR 2007 - 2013, který stanovuje cíle, priority i postupy realizace regionální politiky na národní úrovni. „Globálním cílem Národního rozvojového plánu v období 2007 - 2013 je přeměna socioekonomického prostředí České republiky v souladu s principy udržitelného rozvoje tak, aby Česká republika byla přitažlivým místem pro realizaci investic, práci a život obyvatel... ČR bude usilovat o růst zaměstnanosti a o vyvážený a harmonický rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva.“ 60
57
JAROLÍMKOVÁ, L. Informatorium pro studenty oboru cestovní ruch. S. 44. V době psaní diplomové práce nebyla Státní politika životního prostředí ČR 2011 - 2020 k dispozici, neboť v té době nebyla ještě odsouhlasena vládou ČR. 59 VAŠKO, M. Cestovní ruch a regionální rozvoj. S. 56. 60 MMR ČR. Národní rozvojový plán ČR 2007 - 2013. S. 131. 58
31
NRP má nezastupitelnou funkci při vyjednávání o podpoře regionálního rozvoje ze strukturálních fondů EU a přibližuje tak politiku hospodářské a sociální soudržnosti EU podmínkám ČR. NRP stanovuje pravidla čerpání finanční pomoci z rozpočtu EU i zaměření jednotlivých operačních programů. Kromě toho slouží jako podkladový materiál pro vyjednávání o Národním strategickém referenčním rámci ČR (NSRR ČR) s Evropskou komisí. Na základě NSRR jsou následně vytvářeny operační programy, prostřednictvím kterých je ČR oprávněna čerpat finanční prostředky z rozpočtu EU.61
2.5 Postavení cestovního ruchu v národním hospodářství Cestovní ruch je v současné době považován za významný faktor regionálního rozvoje, jehož přínosy pro rozvoj národních i regionálních ekonomik jsou pokládány za více než významné. Význam turismu pro ekonomiku jednotlivých států je dán zejména předpoklady dané země pro rozvoj cestovního ruchu a schopností těchto předpokladů využít. Dopady cestovního ruchu na ekonomiku jednotlivých států a regionů jsou spatřovány zejména v tvorbě HDP a příjmů státního i místních rozpočtů, v růstu investičních příležitostí a zvyšování zaměstnanosti.62 Celkový přínos cestovního ruchu pro ekonomiku dané země je velmi těžké kvantifikovat, neboť cestovní ruch je odvětvím, které svou činností zasahuje do řady dalších oborů a odvětví národního hospodářství. Zhodnocení celkového přínosu cestovního ruchu pro ekonomiku dané země, včetně podrobné analýzy poptávky a nabídky cestovního ruchu, umožňuje Satelitní účet cestovního ruchu (TSA = Tourism Satellite Account).63 V ČR se Satelitní účet cestovního ruchu sestavuje od roku 2003 a jeho tvorbou je pověřen Český statistický úřad.64 Cestovní ruch zaujímá velmi významnou roli také v platební bilanci státu. V rámci té jsou evidovány devizové příjmy a výdaje z cestovního ruchu, které umožňují výpočet salda cestovního ruchu i následné vyjádření podílu cestovního ruchu na exportu, HDP a celkové spotřebě.65
61
WOKOUN, R., MALINOVSKÝ, J. et al. Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. 62 INDROVÁ, J. et al. Cestovní ruch (základy). S. 105. 63 VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., HOLEŠINSKÁ, A., METELKOVÁ, P. Základy cestovního ruchu. S. 76 - 77. 64 JAROLÍMKOVÁ, L., ŘEHOŘKOVÁ, J. Postavení České republiky ve světovém cestovním ruchu. S. 55. 65 VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., HOLEŠINSKÁ, A., METELKOVÁ, P. Základy cestovního ruchu. S. 74.
32
Vliv cestovního ruchu na zaměstnanost a tvorbu HDP
V roce 2010 činil HDP cestovního ruchu ČR 3 778 880 mil. Kč a na celkovém HDP ČR se podílel 2,7 %. Jak vyplývá z níže uvedené tabulky, podíl cestovního ruchu na HDP ČR se rok od roku snižuje a to i přesto, že jeho hodnota nadále roste. Za poslední dva roky klesl podíl cestovního ruchu na HDP ČR o 0,1 %. Jeho hodnota se však zvýšila přibližně o 86 258 mil. Kč. Vývoj zaměstnanosti v cestovním ruchu nezaznamenal během posledních několika let výraznějších změn. V roce 2010 činila zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu 235 569 mil. osob a na celkové zaměstnanosti ČR se podílela 4,7 %. Podíl cestovního ruchu na zaměstnanosti v ČR je dle údajů Satelitního účtu ČR přibližně stejný již několik let. Tabulka č. 1: Vliv cestovního ruchu na HDP a zaměstnanost HDP cestovního ruchu (mil. Kč) Podíl cestovního ruchu na HDP ČR v % Zaměstnanost v cestovním ruchu (mil. osob) Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v %
2004 2006 2008 2010 2 814 159 3 225 704 3 692 622 3 778 880 3,6 3,1 2,8 2,7 236 649 235 935 241 236 235 569 4,7 4,6 4,6 4,7
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ze Satelitního účtu cestovního ruchu ČR.66
Vliv cestovního ruchu na platební bilanci státu
V roce 2010 dosahovaly příjmy z cestovního ruchu 127 433 mil. Kč, což bylo o 2,5 % méně než v roce 2008. Příjmy cestovního ruchu tak přestavovaly 5,2% podíl na exportu ČR a 30,8% podílu na celkových příjmech bilance služeb. Ve srovnání s rokem 2008 klesla hodnota devizových příjmů z cestovního ruchu o 33 305 mil. Kč a jejich podíl na příjmech bilance služeb o 3,8 %. Podíl příjmů cestovního ruchu na exportu ČR se změnil pouze nepatrně a to z 5,3 % v roce 2008 na 5,2 % v roce 2010. Tabulka č. 2: Vliv cestovního ruchu na platební bilanci Export (mil. Kč) Celkové příjmy bilance služeb (mil. Kč) Příjmy z cestovního ruchu (mil. Kč) Podíl příjmů z cestovního ruchu na příjmech bilance služeb v % Podíl příjmů z cestovního ruchu na exportu ČR V %
2004 2006 2008 2010 1 722 657 2 144 573 2 465 400 2 410 623 248 535 314 032 377 344 412 950 107 232 124 744 130 738 127 433 43,1
39,7
34,6
30,8
6,2
5,8
5,3
5,2
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ze Statistických ročenek ČR.67
66 67
ČSÚ: Tabulky satelitního účtu cestovního ruchu ČR. [online]. ČSÚ: Statistické ročenky ČR. [online].
33
Počet zahraničních návštěvníků v ČR se až do roku 2008 zvyšoval. Za poslední dva roky byl však zaznamenán jejich úbytek a to o celé 4 687 mil. V roce 2010 přijelo do ČR 21 941 mil. zahraničních návštěvníků, přičemž převážnou většinu z nich tvořili návštěvníci jednodenní (13 312 mil.). Výdaje realizované v ČR zahraničními návštěvníky v tomtéž roce dosahovaly 113 479 mil. Kč. V porovnání s domácími návštěvníky to bylo o 12 943 mil. Kč více, přičemž počet domácích návštěvníků činil v roce 2010 v ČR 93 924 mil. Tabulka č. 3: Vybrané ukazatele Satelitního účtu cestovního ruchu ČR (mil. Kč) HDP cestovního ruchu (mil. Kč) Podíl cestovního ruchu na HDP ČR v % Počet zahraničních návštěvníků v ČR (mil.) - počet zahraničních turistů (mil.) - počet zahraničních jednodenních návštěvníků (mil.) Výdaje realizované v ČR (mil. Kč) - výdaje zahraničních návštěvníků v ČR (mil. Kč) - výdaje domácích návštěvníků v ČR (mil. Kč) Zaměstnanost v cestovním ruchu (mil. osob)
2004 2 814 159 3,6 23 808 9 047 14 761 226 687 133 020 93 667 236 649
2006 3 225 704 3,1 25 103 9 539 15 564 240 384 141 500 98 884 235 935
2008 2010 3 692 622 3 778 880 2,8 2,7 26 628 21 941 10 119 8 629 16 509 13 312 244 349 214 015 136 524 113 479 107 825 100 536 241 236 235 569
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ze Satelitního účtu cestovního ruchu ČR.68
Vliv cestovního ruchu na spotřebu obyvatelstva
Výdaje zahraničních návštěvníků v ČR rok od roku klesají. V roce 2010 zahraniční návštěvníci v ČR utratili 113 479 mil. Kč, což je ve srovnání s rokem 2008 o 23 045 mil. Kč méně. Největší část výdajů zahraničních návštěvníků v ČR tvořily v roce 2010 výdaje za zboží (34 620 mil. Kč), dopravu (24 953 mil. Kč) a ubytování (23 076 mil. Kč). Zbylá část výdajů byla rozložena mezi stravování (19 739 mil. Kč), služby CK/CA (462 mil. Kč) a ostatní výdaje (10 629 mil. Kč). Tabulka č. 4: Spotřeba příjezdového cestovního ruchu (mil. Kč) Návštěvníci celkem Služby CK/CA Ubytování Stravování Doprava Zboží Ostatní
2004 133 020 352 24 314 25 197 22 472 50 817 9 868
2006 141 500 370 25 603 26 548 25 032 53 551 10 397
2008 136 524 396 23 874 24 351 25 377 53 036 9 491
2010 113 479 462 23 076 19 739 24 953 34 620 10 629
Zdroj: ČSÚ: Satelitní účet cestovního ruchu ČR: Spotřeba příjezdového cestovního ruchu v ČR. [online]. 68
ČSÚ: Tabulky satelitního účtu cestovního ruchu ČR. [online].
34
Domácí návštěvníci utratili v roce 2010 při svých cestách po ČR celkem 2010 100 536 mil. Kč, což je v porovnání s rokem 2008 o 7 289 mil. Kč méně. Až do roku 2008 však bylo možné pozorovat celkový nárůst výdajů domácích návštěvníků v ČR. Největší část příjmů z domácího cestovního ruchu tvořily v roce 2010 výdaje domácích návštěvníků za zboží (28 245 mil. Kč), které byly následovány výdaji za stravování (19 874 mil. Kč), dopravu (17 091 mil. Kč) a ubytování (15 841 mil. Kč). Nejméně výdajů utratili domácí návštěvníci za služby CK/CA (6 092 mil. Kč) a ostatní služby (13 392 mil. Kč). Tabulka č. 5: Spotřeba domácího cestovního ruchu (mil. Kč) Návštěvníci celkem Služby CK/CA Ubytování Stravování Doprava Zboží Ostatní
2004 93 667 5 571 13 703 18 710 15 003 27 396 13 284
2006 98 884 5 716 15 146 19 868 15 964 28 428 13 761
2008 107 825 7 354 15 595 20 987 18 084 31 043 14 762
2010 100 536 6 092 15 841 19 874 17 091 28 245 13 392
Zdroj: ČSÚ: Satelitní účet cestovního ruchu ČR: Spotřeba domácího cestovního ruchu v ČR. [online].
Stejně jako u příjezdového a domácího cestovního ruchu, tak i u výjezdového cestovního ruchu lze v posledních několika letech pozorovat jistý pokles. V roce 2010 činily výdaje Čechů při jejich cestách do zahraničí 67 624 mil. Kč, tj. o 19 712 mil. Kč méně než v roce 2008. Nejvíce Češi při těchto cestách utráceli za ubytování (16 594 mil. Kč) a stravování (16 443 mil. Kč), dále za dopravu (13 128 mil. Kč), zboží (9 477 mil. Kč), ostatní služby (9 757 mil. Kč) a služby CK/CA (2 226 mil. Kč). Tabulka č. 6: Spotřeba výjezdového cestovního ruchu (mil. Kč) Návštěvníci celkem Služby CK/CA Ubytování Stravování Doprava Zboží Ostatní
2004 65 396 1 921 14 898 15 634 12 936 9 495 10 511
2006 70 181 1 793 15 805 16 745 13 945 10 424 11 469
2008 87 336 2 289 20 151 20 796 17 268 12 902 13 930
2010 67 624 2 226 16 594 16 443 13 128 9 477 9 757
Zdroj: ČSÚ: Satelitní účet cestovního ruchu ČR: Spotřeba výjezdového cestovního ruchu v ČR. [online].
35
Modul zaměstnanosti
Počet zaměstnaných osob v odvětví cestovního ruchu se v ČR v průběhu let nijak výrazně neměnil. V roce 2010 bylo v cestovním ruchu zaměstnáno 235 569 mil. osob. Na celkové zaměstnanosti ČR se tak cestovní ruch podílel 4,7 %. Převážná většina osob (79,8 %) zaměstnaných v odvětví cestovního ruchu spadá do kategorie „zaměstnanců“, tj. osob pracujících v cestovním ruchu na základě pracovní smlouvy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zbylou část osob (20,2 %) pracujících v odvětví cestovního ruchu představují „sebezaměstnaní“, kterými jsou vlastníci či spoluvlastníci podniků cestovního ruchu.69 Z hlediska pohlaví je v odvětví cestovního ruchu patrná mírná převaha žen nad muži. Tabulka č. 7: Vybrané ukazatele zaměstnanosti v cestovním ruchu (mil. Kč) Zaměstnanost v cestovním ruchu v tom podle postavení v zaměstnání: sebezaměstnaní zaměstnanci v tom podle pohlaví: muži ženy
Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti ČR v %
2004 236 649
2006 235 935
2008 241 236
2010 235 569
56 551 180 098
50 853 185 082
51 635 189 601
47 665 187 903
110 988 125 661 4,8
111 539 124 396 4,6
115 699 125 536 4,6
110 991 124 578 4,7
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů z Modulu zaměstnanosti cestovního ruchu ČR.70 Informace ze Satelitního účtu cestovního ruchu ČR a platební bilance státu nám poskytují celkový přehled o situaci a vývoji cestovního ruchu v ČR. Jak vyplývá z výše uvedených údajů, význam
cestovního ruchu ve spotřebě obyvatelstva od roku 2008 klesá, což lze pozorovat i v oblasti příjezdů a příjmů z cestovního ruchu. Počet zahraničních návštěvníků klesl za poslední dva roky o 1 344 mil. Mnohem výraznější než úbytek zahraničních návštěvníků v ČR je však úbytek návštěvníků domácích. Jejich počet se od roku 2008 snížil o celé 4 181 mil. Pokles spotřeby cestovního ruchu se v neposlední řadě promítá také do platební bilance státu. V roce 2010 činily celkové příjmy z cestovního ruchu 127 433 mil. Kč, což bylo o 2,5 % méně než v roce 2008.
69 70
ČSÚ: Modul zaměstnanosti cestovního ruchu. [online]. ČSÚ: Modul zaměstnanosti cestovního ruchu. [online].
36
3 Základní charakteristika Kraje Vysočina Cestovní ruch je v současné době jedním z nejvýznamnějších faktorů regionálního rozvoje a odvětvím, do kterého směřuje značná část finančních prostředků ze státního rozpočtu i rozpočtu EU. V případě dotační politiky EU je podpora směřována do regionů úrovně NUTS 2 a NUTS 3. Kraj Vysočina, jako region úrovně NUTS 3, vykazuje poměrně značný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v území. Možnosti jeho rozvoje jsou úzce spjaty s dotační politikou ČR i EU. Z tohoto důvodu jsou následující podkapitoly věnovány Kraji Vysočina - jeho charakteristice a charakteristice jeho nabídky cestovního ruchu.
3.1 Správní a geografické vymezení kraje Kraj Vysočina byl jako vyšší územní samosprávný celek ustanoven zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). Vznikl jako jeden ze čtrnácti krajů ČR a svoji činnost zahájil počátkem roku 2001. Kraj Vysočina se rozkládá v jihovýchodní části ČR a svou rozlohou 6 796 km2 je pátým největším krajem ČR.71 Pojmenování Vysočina se kraji dostalo až v roce 2001, kdy nahradilo dosud užívané označení Jihlavský kraj. V průběhu roku 2011 byl přijat ústavní zákona č. 135/2011 Sb., kterým se označení kraje „Vysočina“ mění na „Kraj Vysočina“.72 Vysočina je jako jeden z mála krajů ČR krajem vnitrozemským. Sousedními kraji
Vysočiny
jsou
kraje
Jihomoravský,
Jihočeský,
Středočeský
a
Pardubický.
S Jihomoravským krajem vytváří Kraj Vysočina region soudržnosti NUTS II Jihovýchod. Ze správního hlediska se kraj člení do okresů Jihlava, Žďár nad Sázavou, Třebíč, Pelhřimov a Havlíčkův Brod. Nejvýznamnějším okresem Vysočiny je okres Jihlava, přestože je velikostně nejmenším okresem kraje. Z geografického hlediska se Kraj Vysočina rozkládá na území geomorfologických oblastí Českomoravské vrchoviny a Středočeské tabule. K nejvýše položeným oblastem kraje patří Žďárské a Jihlavské vrchy, které se rozkládají v centrální části Vysočiny. Nejvyšším bodem kraje je vrchol Javořice v Jihlavských vrších, který dosahuje nadmořské výšky 837 m.n.m. Významným geografickým bodem Vysočiny je i vrch Melechov (709 m.n.m.), který je považován za geografický střed Evropy. Kraj Vysočina se vyznačuje poměrně hustou říční sítí a velkým množstvím přírodních i umělých vodních nádrží. Významné vodní toky protékající krajem patří do hlavního evropského rozvodí Labe - Dunaj. Nejznámějšími vodními toky Kraje Vysočina jsou řeky 71 72
ČSÚ. Statistická ročenka Kraje Vysočina 2011. S. 23. Z důvodu důsledného dodržování názvů autorských prací jsou veškeré programové a strategické dokumenty kraje přijaté před rokem 2011 v práci uváděny v přesném znění, tj. s „k“ ve slově Kraj Vysočina.
37
Doubrava, Sázava a Želivka, náležící do úmoří Severního moře a řeky Jihlava, Svratka, Oslava, Rokytka, Morava a Dyje, vlévající se do moře Černého. Mezi významné vodní nádrže v kraji patří vodní nádrž Vír na řece Svratce a vodní nádrž Dalešice na řece Jihlavě. Částečně se na území Kraje Vysočina rozkládá i vodní nádrž Švihov, nacházející se na řece Želivce. Z převážné většiny se však vodní nádrž Švihov nachází na území Středočeského kraje. Největší přírodní vodní nádrží je v Kraji Vysočina rybník Velké Dářko, který se nachází v CHKO Žďárské vrchy, a který bývá označován jako „moře Vysočiny“. V Kraji Vysočina se rozprostírají celkem dvě chráněné krajinné oblasti - CHKO Žďárské vrchy a CHKO Železné hory. Nachází se zde rovněž množství přírodních rezervací, z nichž nejvýznamnější je Mohelenská hadcová step, kde se nachází cenná rašeliniště. Co však na Vysočině nenajdeme, to jsou lázeňské prameny. V ČR bychom našli pouze dva kraje bez lázeňského průmyslu, kterými jsou Kraj Vysočina a hl. m. Praha.
3.2 Obyvatelstvo a sídelní struktura kraje V Kraji Vysočina bylo k počátku roku 2011 evidováno 514 569 obyvatel, což je po kraji Karlovarském a Libereckém nejméně z celé ČR. Na celkové populaci ČR se tak obyvatelstvo kraje podílí necelými 5 %. Kraj Vysočina obecně nepatří mezi nejvíce zalidněné kraje ČR, o čemž svědčí i jeho hustota zalidnění nacházející se hluboko pod průměr ČR (133 obyv./km2). V Kraji Vysočina dosahuje hodnoty 75,7 obyv./km2 a jedná se o jednu z nejnižších hustot zalidnění v ČR. Menší hustoty zalidnění dosahují už jen kraje Plzeňský a Jihočeský.73 Stejně jako pro ČR, tak i pro Kraj Vysočina je charakteristická rozdrobená sídelní struktura. Na území kraje se nachází poměrně velké množství menších obcí, které se vyznačují nepříliš velkou hustotou zalidnění. Podle posledních dostupných údajů ČSÚ se v Kraji Vysočina nachází 704 samosprávných obcí, což je po Středočeském kraji druhá nejvyšší hodnota v celé ČR. Průměrná hustota zalidnění v kraji odpovídá 76 obyvatelům na 1 km2, přičemž téměř 90 % území kraje této hodnoty nedosahuje. Průměrný počet obyvatel připadajících na jednu obec je 731 obyvatel (nejnižší údaj mezi všemi kraji ČR), což rovněž dokládá administrativně správní roztříštěnost celého územního celku. Největším a nejlidnatějším městem Vysočiny je krajské město Jihlava. Dalšími velikostně významnými městy jsou poté města Třebíč, Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou.74
73 74
ČSÚ. Statistická ročenka Kraje Vysočina 2011. S. 23. ČSÚ. Statistická ročenka Kraje Vysočina 2011. S. 19, 23.
38
3.3 Infrastruktura kraje Infrastruktura kraje je pojem užívaný nejčastěji k souhrnnému označení dopravní a technické infrastruktury.
Dopravní
infrastruktura
představuje
jeden
z nejdůležitějších
faktorů
ekonomického rozvoje kraje a je významným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu v území. V posledních několika letech je rozvoji infrastruktury věnována značná pozornost. Dopravní infrastruktura Vzhledem k poměrně velkému počtu obcí se Kraj Vysočina vyznačuje relativně hustou silniční sítí, pro kterou je typické polycentrické uspořádání. Jedná se o uspořádání vůči hlavním centrům osídlení v regionu, za která jsou v Kraji Vysočina považována města Jihlava, Třebíč, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou a Pelhřimov. Výhodou Kraje Vysočina z pohledu silniční infrastruktury je především jeho geografická poloha ve středu ČR, díky čemuž
krajem
prochází
trasy
národního
i
mezinárodního
významu.
Jedním
z nejvýznamnějších dopravních tahů procházejících krajem je dálnice D1 (E50 a E65), spojující pražskou a brněnskou aglomeraci. Mezi další významné dopravní tahy patří silnice č. I/38 (E59) z Vídně do Prahy a silnice č. I/34 (E51), která kraj protíná v úseku Jindřichův Hradec - Humpolec. Na území Kraje Vysočina se nachází celkem 5 090 km silnic, z čehož je 425 km silnic I. třídy a 4 572 km silnic II. a III. třídy.75 Stav většiny vozovek v kraji je však neuspokojivý. Podle analýzy „Sledování stavů povrchu vozovek silnic II. a III. třídy v kraji Vysočina“ je až 22 % vozovek kraje v havarijním stavu, 32 % v nevyhovujícím stavu, 9 % ve vyhovujícím stavu, 30 % v dobrém stavu a pouhých 7 % vozovek ve stavu vynikajícím.76 Silniční síť v kraji si proto žádá řádné rekonstrukce a modernizace, čehož je dosahováno i za přispění dotací z rozpočtu EU. Železniční dopravní síť dosahuje na území kraje délky 592 km a její hustota je poměrně nízká (0,086 km/km2). Po kraji Zlínském se dokonce jedná o druhou nejnižší hodnotu v ČR. Navzdory nízké hustotě železniční sítě krajem prochází několik významných železničních tratí. Jednou z nejdůležitějších železničních tratí je trať č. 230 a 250 Praha - Kolín - Havlíčkův Brod - Brno. Mezinárodní význam má poté železniční koridor č. I kopírující trasu SRN - Děčín - Praha - Česka Třebová - Brno - Břeclav - Rakousko. Krajem prochází také jediná dvoukolejná trať v ČR a to v úseku Kolín - Havlíčkův Brod - Žďár n. S. - Brno.77
75
Krajský úřad Kraje Vysočina. Program rozvoje kraje Vysočina: Profil kraje Vysočina. S. 28. Krajský úřad Kraje Vysočina. Program rozvoje kraje Vysočina: Profil kraje Vysočina. S. 35. 77 Krajský úřad Kraje Vysočina. Program rozvoje kraje Vysočina: Profil kraje Vysočina. S. 36, 37. 76
39
Stále větší oblibě se v poslední době těší letecká odprava. Ta však na Vysočině není příliš zastoupena. V kraji sice najdeme několik větších letišť, jedná se však pouze o letiště vojenská či sportovní. Nejznámějším letištěm kraje je letiště v Náměšti nad Oslavou, které je součástí výcvikového prostoru armády ČR. Největším letištěm Vysočiny je letiště v Chotěboři. Technická infrastruktura Kraj Vysočina je velice významným krajem pro výrobu elektrické energie v ČR. Na jeho území se nachází poměrně velké množství elektráren, které svou výrobou značně přispívají do rozvodové sítě ČR. Na celkové výrobě elektrické energie ČR se kraj podílí 17,4 % a v meziregionálním srovnání se tak řadí na druhé místo za Ústecký kraj.78 Nejvýznamnější elektrárnou kraje je Jaderná elektrárna Dukovany (JE Dukovany), která byla do roku 2002 jedinou fungující jadernou elektrárnou ČR.79 V kraji nalezneme rovněž velké množství vodních a větrných elektráren, jakými jsou např. vodní elektrárny Dalešice, Želiv, Vír či Mohelno nebo větrné elektrárny Pavlov, Věžnice a Kámen. Velice populárními se během posledního desetiletí staly zdroje spalující biomasu, které bychom v Kraji Vysočina našli ve městech Třebíč a Pelhřimov. Rozvod zemního plynu je v ČR zajištěn prostřednictvím tranzitního plynovodu. Tranzitní plynovod přivádějící do ČR plyn z Ruské federace má celkem šest kompresních stanic, přičemž právě jedna z nich leží i na území Kraje Vysočina - v Kralicích nad Oslavou. Přes relativně dobré podmínky a dobré napojení plynovodů je plynofikace obcí na Vysočině poměrně málo rozvinuta. V některých malých obcích, zejména v okrese Pelhřimov, plynofikace mnohdy úplně chybí. Kraj Vysočina má relativně velké množství zdrojů povrchových vod, které jsou významné zejména proto, že přes 93 % obyvatelstva kraje je zásobeno vodou z veřejných vodovodů.80 Nejčastěji jsou jako zdroje pitné vody v kraji využívány vodní nádrže Dalešice, Vír a vodní nádrž Švihov.81 Okres Třebíč je jako jediný okres Vysočiny zásobován pitnou vodou z vodní nádrže Vranov, která se nenachází na Vysočině nýbrž v Jihomoravském kraji. Odvádění a čištění odpadních vod je v Kraji Vysočina na relativně dobré úrovni. Podle posledních statistik je v kraji evidováno na 148 čističek odpadních vod. Na veřejnou
78
Krajský úřad Kraje Vysočina. Program rozvoje kraje Vysočina: Profil kraje Vysočina. S. 41. V roce 2002 byl zahájen zkušební provoz prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín a JE Dukovany tak přestala být jedinou jadernou elektrárnou v ČR. 80 Krajský úřad Kraje Vysočina. Program rozvoje kraje Vysočina: Profil kraje Vysočina. S. 47. 81 Více viz 3 Základní charakteristika Kraje Vysočina, 3.1 Správní a geografické vymezení kraje. 79
40
kanalizaci je zde napojeno přes 84 % zdejších obyvatel a na veřejnou kanalizaci s čističkou odpadních vod přibližně 70 % všech obyvatel kraje.82
3.4 Ekonomická základna kraje Ekonomická základna kraje odráží současnou hospodářskou situaci v regionu a vypovídá o jeho ekonomickém vývoji a konkurenceschopnosti. Mezi nejdůležitější indikátory regionální konkurenceschopnosti patří hrubý domácí produkt a míra registrované nezaměstnanosti. Důležitým faktorem ovlivňujícím ekonomickou výkonnost regionu je také hospodářská struktura regionu. Hospodářská struktura Hospodářská struktura Kraje Vysočina je na rozdíl od jiných krajů v ČR do značné míry ovlivněna významným postavením primárního sektoru. Nadmořská výška, nepříliš úrodné půdy a vlhčí a chladnější podnebí předurčují region k pěstování brambor, obilovin a pícnin. Za nejpříznivější oblasti kraje vhodné pro rostlinnou výrobu je považován jih okresu Třebíč (Jevišovická pahorkatina) a střední a severní část okresu Havlíčkův Brod (Hornosázavská pahorkatina). Zde se kromě brambor, obilovin a pícnin pěstují i plodiny jako je mák či řepka olejná a v teplejších oblastech také cukrová řepa. Přes mnohé změny ve skladbě pěstovaných plodin, ke kterým v kraji došlo, zůstává Kraj Vysočina i nadále hlavní bramborářskou oblastí ČR. 92 % zemědělské půdy kraje je oseto právě bramborami. Vedle rostlinné výroby je pro kraj důležitá i výroba živočišná. V živočišné výrobě Kraj Vysočina vyniká v chovu skotu a produkci mléka. Hojně jsou zde chována i prasata a drůbež.83 Sekundární sektor, představován průmyslem a stavebnictvím, nepatřil nikdy k dominantním sektorům Vysočiny. Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví kraje patří automobilový (automobilové strojírenství), kovozpracující, elektrotechnický a potravinářský průmysl. Jedná se nejenom o nejvýznamnější průmyslová odvětví Vysočiny, ale rovněž o nejdynamičtěji se rozvíjející odvětví v kraji. Tradiční průmyslová odvětví, mezi která se řadí zejména sklářský, textilní, oděvní a kožedělný průmysl, naopak ustupují do pozadí. Na významu ztrácí také těžební průmysl. V současné době se v kraji těží pouze kámen a uranová ruda. Dříve se zde však těžilo i zlato, stříbro a železná ruda. Zastoupení služeb, tj. terciárního sektoru, v regionu téměř chybí. S největší pravděpodobností je to dáno právě velkým počtem menších obcí, pro kraj velice typických, a soustředěním většiny služeb do větších center osídlení. 82 83
Krajský úřad Kraje Vysočina. Program rozvoje kraje Vysočina: Profil kraje Vysočina. S. 49. Krajský úřad Kraje Vysočina. Program rozvoje kraje Vysočina: Profil kraje Vysočina. S. 72, 73, 80.
41
HDP a nezaměstnanost Hrubý domácí produkt (HDP) a míra nezaměstnanosti patří mezi nejvýznamnější ukazatele ekonomické výkonnosti regionu. V Kraji Vysočina činil HDP k počátku roku 2011 150 666 mil. Kč a na HDP ČR se tak podílel 4%. Ke srovnání ekonomické úrovně jednotlivých regionů se užívá spíše ukazatel HDP/obyv. Jeho hodnota činila v Kraji Vysočina k počátku roku 2011 292 669 Kč a byla sedmou nejvyšší hodnotou ve srovnání s ostatními kraji ČR (včetně hl. m. Prahy).84 Kraj Vysočina se v posledních několika letech řadí mezi regiony s nejvyšší mírou registrované nezaměstnanosti. Zhoršující se hospodářská situace a snižující se uplatnitelnost absolventů vysokých škol na regionálním trhu práce má za následek nejen zvýšení míry nezaměstnanosti v kraji, ale také odliv pracovní síly do regionů s příznivějšími podmínkami na trhu práce (Praha, Brno apod. - města vysokých škol). V současné době činí míra registrované nezaměstnanosti v Kraji Vysočina 10,73 %. Nejhorší situace na trhu práce je přitom v okresech Třebíč a Žďár nad Sázavou, kde je míra nezaměstnanosti mnohem vyšší.85 Významným ukazatelem trhu práce je vedle přirozené míry nezaměstnanosti také počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. V roce 2010 bylo v Kraji Vysočina evidováno 37,5 uchazeče na jedno volné pracovní místo.86 Na rozdíl od jiných krajů ČR je pro Vysočinu typický velký podíl primárního sektoru na zaměstnanosti kraje. Přestože se podíl zemědělství na zaměstnanosti v kraji neustále snižuje, je i nadále nejvyšší v celé ČR. Zaměstnanost v primárním sektoru dosahuje v Kraji Vysočina 7,2 % a podíl průmyslu a stavebnictví na celkové zaměstnanosti v kraji činí 44 %. V poslední letech dochází i k pozvolnému nárůstu zaměstnanosti v terciéru. Podíl služeb na zaměstnanosti v kraji vzrostl k počátku roku 2011 na 48 %.87 Mezi největší zaměstnavatele v Kraji Vysočina patří firma Bosch Diesel v Jihlavě, která se zabývá výrobou komponent pro automobilový průmysl, firma Žďas (Žďárské strojírny a slévárny) ve Žďáru n. S. a firma Motorpal Jihlava. Největším průmyslovým podnikem Vysočiny je firma Kostelecké uzeniny, která se zabývá zpracováním masa a masných výrobků. Sídlí v Kostelci u Jihlavy a je největším zpracovatel masa a masných výrobků v celé ČR. Důležitým průmyslovým podnikem Vysočiny je i Jaderná elektrárna Dukovany.
84
ČSÚ. Statistická ročenka Kraje Vysočina 2011. S. 66. ČSÚ. Statistická ročenka Kraje Vysočina 2011. S. 85 86 Krajský úřad Kraje Vysočina. Program rozvoje kraje Vysočina: Profil kraje Vysočina. S. 94. 87 ČSÚ. Statistická ročenka Kraje Vysočina 2011. S. 23. 85
42
4 Charakteristika cestovního ruchu v Kraji Vysočina Kraj Vysočina je považován za kraj s poměrně velkým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu v území. Možnosti rozvoje turismu v regionu jsou dány především jeho přírodními a kulturně - historickými předpoklady a vybaveností území infrastrukturou cestovního ruchu. V Kraji Vysočina může návštěvník shlédnout řadu historických měst, kulturních památek i přírodních atraktivit, které dávají kraji jeho specifický charakter. Mnohými návštěvníky je Vysočina označována jako ráj pěší turistiky, cykloturistiky a v jistém slova smyslu i zimních sportů. Nejvýznamnějšími památkami kraje jsou bezesporu památky zapsané na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
4.1 Atraktivity cestovního ruchu Rozvoj cestovního ruchu v Kraji Vysočina je do značné míry závislý na množství památek a jiných atraktivit, které jsou návštěvníkovi v regionu nabízeny. Z obecného hlediska můžeme tyto atraktivity rozlišit na atraktivity přírodní, kulturně - historické a ostatní. Přírodní atraktivity Mezi přírodní atraktivity řadíme v prvé řadě chráněná území a další přírodní úkazy a zajímavosti. V Kraji Vysočina se rozprostírají dvě chráněné krajinné oblasti - CHKO Žďárské vrchy a CHKO Železné hory. Jejich součástí je velké množství národních přírodních rezervací, přírodních rezervací a jiných významných přírodních úkazů. Mezi nejznámější národní přírodní rezervace na Vysočině patří Mohelenská hadcová step, kde se nachází cenná rašeliniště. Významnými národními přírodními rezervacemi jsou také NPR Žákova hora se zbytky pralesa, NPR Dářko, jakožto nejrozsáhlejší rašeliniště na území Českomoravské vrchoviny, a NPR Ransko. V kraji se nachází rovněž nespočet přírodních rezervací, z nichž za zmínku stojí PR Stvořidla se svými vodopády, PR Ranská jezírka, Údolí Brtnice nebo PR Spálava či Zlatá louka. Významnými přírodními památkami jsou poté PP Tisůvka, Drátěnická skála, Devět skal a PP Štarkov.88 Kulturně - historické atraktivity Mezi kulturně - historické atraktivity řadíme památky UNESCO, městské a venkovské památkové rezervace, architektonické památky (památky lidové architektury, hrady, zámky, tvrze, židovské památky, církevní stavby apod.) a památky technické. Kraj Vysočina se vyznačuje velkým množstvím kulturně - historických památek, které region do jisté míry 88
Krajský úřad Kraje Vysočina. Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008 - 2013. S. 11, 12.
43
předurčují k rozvoji kulturně - poznávacího cestovního ruchu. V práci však z těchto památek budou uvedeny jen ty nejvýznamnější: 89, 90 Městské památkové rezervace jsou v Kraji Vysočina celkem tři. Jedná se o městské památkové rezervace Jihlava, Pelhřimov a Telč. Město Jihlava je považováno za nejstarší horní město v ČR, ve kterém se těžilo stříbro a razily mince. Z pohledu cestovního ruchu je významné jeho náměstí, které patří k jedněm z nejstarších náměstí ve střední Evropě a které je tvořeno tzv. jihlavskými středověkými domy (domy s krytým dvorem). Významnou městskou památkovou rezervací je i město Pelhřimov, bývalé královské město známé těžbou stříbra, u kterého jsou pozoruhodné baroko renesanční domy tvořící centrum města. V současné době je město známo spíše jako město kuriozit a rekordů, ve kterém se nachází stejnojmenné muzeum. K městům s nejhezčím historickým jádrem patří bezesporu město Telč. V jeho případě je dokonce jeho historické jádro zapsáno na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Velice významnou turistickou atraktivitou města Telče je i zdejší zámek, který bývá častým cílem českých i zahraničních filmových producentů. Vyjma historického jádra Telče se v Kraji Vysočina nachází další dvě památky UNESCO. Jsou jimi poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou a židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči. ČR je obecně na památky UNESCO velmi bohatá. Na jejím území se nachází celkem dvanáct památek, přičemž tři z nich leží právě v Kraji Vysočina. V Kraji Vysočina se nachází i velké množství architektonických památek. Mezi ty nejvýznamnější patří bezesporu památky lidové architektury. Nejznámější památkou lidové architektury v Kraji Vysočina je skanzen lidových staveb zachycující život rolníků z oblasti Žďárských vrchů a Železných hor známý jako Soubor lidových staveb Vysočina - Veselý kopec. Významnou památkou lidové architektury nacházející se v Kraji Vysočina je také Štáflova chalupa, která představuje typickou roubenku ze 16. století, která je mj. považována za nejcennější památku tohoto charakteru. Co se týče zámků, hradů, jejich zřícenin a tvrzí, tak v Kraji Vysočina jednoznačně převažují zámky. Mezi nejznámější zámky kraje patří státní zámek Telč, státní zámek Náměšť nad Oslavou a státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou. Velice významným hradem Vysočiny je státní hrad Lipnice nad Sázavou, který je spojen s osobností Jaroslava Haška. Dalšími turisticky hojně navštěvovanými hrady Vysočiny jsou hrad Bítov, který patří k největším a nejstarším hradům v ČR, dále hrad Kámen, Pernštejn či Bojiště.
89 90
Krajský úřad Kraje Vysočina. Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008 - 2013. S. 14 - 18. RADIKOVSKÁ, J. Cestovní ruch jako faktor regionálního rozvoje v kraji Vysočina. S. 39, 40.
44
Z církevních staveb nacházejících se na území Kraje Vysočina je nejznámější poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou a bazilika sv. Prokopa v Třebíči (památky UNESCO). Nachází se zde mj. i poutní vrchol Křemešník a významné památky židovské architektury - synagogy, hřbitovy, domy či celé čtvrti. Nejvýznamnější židovskou čtvrtí na Vysočině je židovská čtvrť Třebíč (památka UNESCO). V případě technických památek se jedná spíše o památky místního či regionálního významu. Nejznámější technickou památkou Kraje Vysočina je rozhledna Babylon, která je druhou nejstarší rozhlednou v ČR a tzv. Hitlerův most, který vede přes vodní nádrž Želivka (dochovala se pouze jeho část). Ostatní atraktivity Pozornost návštěvníků do kraje přitahují nejen jeho přírodní a kulturně - historické památky, ale také jeho známé osobnosti, kulturní zařízení, společenské akce a události a v neposlední řadě také různé sportovní, zábavní a volnočasové atraktivity: 91 Významnými osobnostmi, kteří se na Vysočině narodili či zde po určitou dobu pobývali, jsou zejména osobnosti Jaroslava Haška (autor Osudů dobrého vojáka Švejka) a Gustava Mahlera (hudební skladatel a dirigent). Dalšími známými osobnostmi kraje jsou např. Bedřich Smetana, Božena Němcová, Bohumil Hrabal či bratři Mrštíkové. Mezi proslulé společenské události kraje patří Mezinárodní festival dokumentárních filmů, Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského, festival humoru a satiry Haškova Lipnice či Zlatá podkova v Humpolci (závody koňských spřežení). Nejnavštěvovanějším divadlem v Kraji Vysočina je Horácké divadlo Jihlava, nejnavštěvovanější galerií Galerie Gustava Mahlera a nejnavštěvovanějšími muzei Muzeum Vysočiny Jihlava a Muzeum rekordů a kuriozit v Pelhřimově. Ze sportovních aktivit je na Vysočině nejrozšířenější pěší turistika a cykloturistika. Pro tyto účely bylo v kraji zbudováno několik tématicky zaměřených naučných stezek (přírodní, historické aj.), cyklostezek a cyklotras. Oblíbenými naučnými stezkami jsou Naučná stezka Mohelenská hadcová step, Naučná stezka Žákova hora - Tisůvka, Naučná stezka Otokara Březiny nebo Hornická naučná stezka Jihlava. Oblíbeným sportem návštěvníků Vysočiny přijíždějících v zimním období je lyžování. Příznivé podmínky jsou zde zejména pro lyžování běžecké, což dokládá také organizace jednoho z nejznámějších běžeckých závodů - Zlaté lyže každoročně konané v Novém Městě na Moravě.
91
RADIKOVSKÁ, J. Cestovní ruch jako faktor regionálního rozvoje v kraji Vysočina. S. 39, 40.
45
Významným turistickým cílem návštěvníků kraje je také Zoologická zahrada v Jihlavě nebo Westernové městečko Šiklův mlýn, které je jedním z největších zábavních přírodních parků v ČR.
4.2 Materiálně technická základna Nabídka cestovního ruchu v území je kromě přírodních a kulturních atraktivit a zajímavostí utvářena mj. i v závislosti na existenci zdejší turistické infrastruktury. Pro rozvoj turismu v regionu je jeho vybavenost zařízeními a službami cestovního ruchu nezbytná, neboť právě ta umožňují uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu. K realizaci cestovního ruchu v daném regionu slouží tzv. materiálně technická základna, která představuje souhrn všech zařízení a služeb cestovního ruchu v regionu. Dnes je místo pojmu materiálně technická základna používán spíše výraz infrastruktura cestovního ruchu.92 Dle účelu, kterému materiálně technická základna slouží, ji lze rozdělit na základní a doplňkovou. Základní materiálně technická základna cestovního ruchu slouží k uspokojování základních potřeb účastníků cestovního ruchu a je představována dopravními, ubytovacími a stravovacími službami a zařízeními. Doplňková infrastruktura cestovního ruchu je poté všemi ostatními zařízeními a službami, které utváří turistickou nabídku regionu. Jedná se zejména o zábavní, kulturní, sportovně - rekreační a jiná zařízení, informační a zprostředkovatelské služby, služby cestovních kanceláří a agentur, směnárenské služby apod. Kromě samotné existence turistické infrastruktury v území je pro jeho návštěvníky důležitá také její kvalita. Ta výrazným způsobem ovlivňuje zákazníkův výběr a následně i jeho spokojenost s nabízenými službami.93 4.2.1 Ubytovací zařízení Ubytovací zařízení a jimi poskytované služby patří mezi základní předpoklady rozvoje cestovního ruchu v území. Absence ubytovacích služeb v regionu výrazně snižuje jeho atraktivitu a potenciál pro rozvoj místního cestovního ruchu, neboť nedovoluje přechodné ubytování účastníků cestovního ruchu v místě výskytu turistických památek a zajímavostí.
92 93
PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. VAŠKO, M. Cestovní ruch a regionální rozvoj. S. 17.
46
Ubytovací zařízení je možné rozdělit do několika kategorií v závislosti na různých kritériích. V zásadě se ubytovací zařízení člení: 94, 95
dle velikosti na malá (5 - 100 pokojů), střední (101 - 250 pokojů) a velká (251 pokojů a více)
dle doby provozu na celoroční a sezónní (jednosezónní, dvousezónní)
dle umístění na městská, lázeňská, horská a jiná zařízení
dle charakteru na pevná (hotely, penziony, turistické ubytovny, chatové osady, kempy aj.) a pohyblivá (lodě, botely, lůžkové a lehátkové vozy, obytné přívěsy atd.)
dle druhu a funkce zařízení na: o hotel - ubytovací zařízení poskytující přechodné ubytování a služby s tím spojené (zejména stravovací) o hotel garni - hotel s omezeným rozsahem stravovacích služeb (zpravidla pouze snídaně) o motel - ubytovací zařízení poskytující přechodné ubytování a služby s tím spojené pro motoristy o botel - ubytovací zařízení umístěné v prostorách trvale zakotvené osobní lodi o penzion - ubytovací zařízení srovnatelné s hotelem, avšak s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb o turistickou ubytovnu - jednodušší ubytovací zařízení s větším počtem lůžek v pokoji o chatovou osadu o kemp
Významnou roli v případě ubytovacích zařízení hraje i jejich vybavenost a kvalita jimi poskytovaných služeb. Ta v mnoha případech rozhoduje o spokojenosti klientů s celkovou účastí na cestovním ruchu či dokonce o její samotné realizaci. Úroveň vybavení a kvalitu poskytovaných služeb jednotlivých ubytovacích zařízení nám umožňuje rozpoznat tzv. certifikace ubytovacích zařízení. Certifikace ubytovacího zařízení je zcela dobrovolná a získaný certifikát odráží úroveň vybavenosti a kvalitu nabízených služeb daného zařízení.96 V Kraji Vysočina činil celkový počet hromadných ubytovacích zařízení k počátku roku 2011 346 zařízení, která jsou vesměs rovnoměrně rozmístěna po území celého kraje. Výjimku zde tvoří okres Žďár nad Sázavou, kde je počet ubytovacích zařízení přibližně dvojnásobný, než
94
INDROVÁ, J. et al. Cestovní ruch (základy). S. 35 - 37. RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. S. 29. 96 RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. S. 29. 95
47
je tomu v případě ostatních okresů Kraje Vysočina. Zvýšený počet ubytovacích zařízení v okrese Žďár nad Sázavou je dán zejména existencí lyžařských středisek, která výrazně zvyšují počet ubytovacích kapacit v okrese. Svou nezanedbatelnou roli v tom hraje i každoroční organizace světového poháru v běhu na lyžích, tzv. Zlaté lyže, pro jejichž návštěvníky musí mít region dostatek ubytovacích kapacit. Tabulka č. 8: Ubytovací zařízení - počet, lůžka, hosté, prům. počet přenocování Okres Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár n.S. Celkem
Počet ubyt. zařízení 46 64 64 55 117 346
Počet lůžek
Počet hostů
% cizinců
2 256 3 778 3 850 2 953 7 117 19 954
45 833 67 491 45 233 45 708 131 960 336 225
11.7 26.9 15.5 12.4 8.0 13.9
Prům. počet přenocování 2.5 2.2 2.6 2.4 2.7 2.5
Zdroj: Vlastní zpracování dle Statistické ročenky Kraje Vysočina 2011.97
Kraj Vysočina je v převážné míře navštěvován domácími návštěvníky. Ti několikanásobně převyšují počet zahraničních návštěvníků, kteří do kraje přijíždějí nejčastěji ze sousedních zemí ČR, tj. z Německa, Slovenska a Rakouska. Nejvíce zahraničních návštěvníků přitom směřuje do okresů Jihlava, Pelhřimov a Třebíč a v průměru se v kraji zdrží na dvě až tři noci. Tabulka č. 9: Ubytovací zařízení - struktura návštěvníků Rezidenti Počet hostů Počet přenocování
289 535 2.6
celkem 46 690 2.2
Nerezidenti Německo Slovensko 13 967 8 578 2 2.3
Rakousko 3 064 1.9
Celkem 336 225 2.5
Zdroj: Vlastní zpracování dle Statistické ročenky Kraje Vysočina 2011.98
Rozložení ubytovacích zařízení mezi jednotlivé kategorie zachycuje následující tabulka. Nejčastějším druhem ubytovacího zařízení v regionu je penzion, který je využíván zpravidla domácí klientelou. Zahraniční návštěvníci si pro svůj pobyt na Vysočině volí spíše hotely vyšší
kategorie
(vyplynulo
z průzkumu
Monitoring
návštěvníků
v turistických
regionech ČR 99), ze kterých v Kraji Vysočina převládá hotel tříhvězdičkové kategorie. Výrazná část ubytovacích kapacit je v Kraji Vysočina tvořena kategorií „Ostatní“. Do této kategorie spadá především ubytování u známých a příbuzných a tzv. ubytování v soukromí, které se stává v posledních letech velice oblíbené.
97
ČSÚ. Statistická ročenka Kraje Vysočina 2011. S. 114, 115. ČSÚ. Statistická ročenka Kraje Vysočina 2011. S. 113. 99 CzechTourism. Monitoring návštěvníků v turistických regionech ČR. [online]. 98
48
Tabulka č. 10: Hromadná ubytovací zařízení - členění dle druhu a funkce HROMADNÁ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ Okres Hotel Hotel Hotel Hotel Hotel Chat. Penziony Kempy ***** **** *** ** a * garni osady Havlíčkův Brod 5 1 14 6 5 Jihlava 4 13 1 2 15 3 2 Pelhřimov 2 5 4 13 6 5 Třebíč 2 8 1 13 9 1 Žďár n.S. 2 20 8 1 27 4 5 Celkem 10 51 15 3 82 28 18
Turist. Ostatní ubytovny 4 11 10 14 7 22 13 8 13 37 47 92
Zdroj: Vlastní zpracování dle Statistické ročenky Kraje Vysočina 2011.100
4.2.2 Stravovací zařízení Stravovací služby jsou dalším významným předpokladem rozvoje cestovního ruchu v regionu. Jejich úlohou je především uspokojování výživy obyvatel, jako jedné ze základních potřeb člověka. Přesto však i sami stravovací služby mohou být motivem účasti na cestovním ruchu (kulinářská turistika, pivní a vinná turistika apod.). K jejich rozvoji dochází zejména v posledních několika letech. Velmi často jsou stravovací služby zahrnuty již ve službách ubytovacích zařízení. Klient si v tomto případě volí z několika nabízených možností, kterými jsou ubytování bez stravy či se snídaní, ubytování s polopenzí, plnou penzí či all inclusive (v ceně pobytu je zahrnuta strava i nápoje).101 Základní dělení stravovacích zařízení vychází z dělení na zařízení individuálního a zařízení společného stravování. Zařízení společného stravování se dále dělí na veřejná restaurační zařízení a účelová stravovací zařízení, kam patří závodní, školní, nemocniční a jiné jídelny.102 Specifickou formou stravovacích služeb je catering. Ten je definován jako “jako profesionální výroba jakéhokoliv jídla mimo místo konzumace. Zahrnuje jeho dopravu za zákazníkem a ostatní služby s tím spojené“.103 Catering může mít podobu rautu, banketu, koktejlu, recepce či pikniku. Přehled o počtu a rozložení stravovacích zařízení a jimi nabízených služeb v Kraji Vysočina nebyl dosud nikde publikován. Tento fakt lze považovat za základní nedostatek statistik cestovního ruchu nejen v rámci Kraje Vysočina, ale v celé ČR. Stravovací služby představují nezbytnou součást materiálně technické základy cestovního ruchu a z tohoto důvodu by jim měla být věnována také odpovídající pozornost v oblasti statistik cestovního ruchu.
100
ČSÚ. Statistická ročenka Kraje Vysočina 2011. S. 114. INDROVÁ, J. et al. Cestovní ruch (základy). S. 41, 44. 102 INDROVÁ, J. et al. Cestovní ruch (základy). S. 41, 44. 103 RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. S. 41 - 43. 101
49
4.2.3 Doprava Zásadní význam pro realizaci cestovního ruchu má doprava. V cestovním ruchu jsou dopravní služby chápány jako „služby spojené s přemístěním účastníků cestovního ruchu z místa bydliště do místa realizace cestovního ruchu“.104 Jejich součástí je rovněž poskytování informací o dopravním spojení, prodej a rezervace jízdenek, úschova zavazadel, vyřizování reklamací apod. Spokojenost účastníka cestovního ruchu s dopravními službami závisí jak na dopravní obslužnosti, tj. četnosti a pravidelnosti dopravních spojů, tak na jejich kvalitě. Mezi základní požadavky na kvalitu dopravních služeb patří v prvé řadě bezpečnost a pohodlí, dále pak rychlost, dostatečná kapacita a odpovídající cena.105 V závislosti na různých kritériích rozlišujeme dopravu: 106
dle použitého dopravního prostředku na pozemní (silniční a železniční), leteckou a vodní.
dle oblasti dopravy na dopravu vnitrostátní a mezinárodní
Zvláštním druhem dopravy jsou poté dopravní zařízení využívaná nejčastěji v rámci sportovně - rekreačního cestovního ruchu, jakými jsou různé lanovky, lyžařské vleky a podobná zařízení cestovního ruchu.107 Výhodou Kraje Vysočina je z pohledu cestovního ruchu jeho výhodná poloha uprostřed ČR. Kraj je tak lépe dostupný potenciálním návštěvníkům a prochází jím trasy národního a mezinárodního významu. Kraj Vysočina je krajem s relativně hustou silniční sítí a převahou silnice II. a III. třídy. Navzdory velké hustotě silniční sítě, a tak relativně dobrému předpokladu pro rozvoj cestovního ruchu, je stav většiny vozovek v kraji neuspokojivý.108 Hustota železniční sítě je v kraji poměrně nízká, a tudíž k rozvoji turismu příliš nepřispívá. Obdobná situace je i v případě letecké dopravy, která v kraji není k přepravě osob využívána vůbec. 4.2.4 Služby cestovních kanceláří a agentur Služby cestovních kanceláří a cestovních agentur jsou pro rozvoj cestovního ruchu velmi důležité. Jejich prostřednictvím dochází k realizaci tzv. organizované formy cestovního ruchu, tzn. účast na cestovním ruchu je účastníkovi zajištěna cestovní kanceláří či jiným subjektem cestovního ruchu.
104
INDROVÁ, J. et al. Cestovní ruch (základy). S. 53. INDROVÁ, J. et al. Cestovní ruch (základy). S. 53. 106 RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. S. 33. 107 INDROVÁ, J. et al. Cestovní ruch (základy). S. 55. 108 viz závěry analýzy Sledování stavů povrchu vozovek silnic II. a III. třídy v kraji Vysočina. 105
50
Hlavní činností cestovních kanceláří je: 109
nabídka a prodej zájezdů a jednotlivých služeb cestovního ruchu (letenek, ubytovaní aj.) včetně jejich organizace a zprostředkování
prodej věcí souvisejících s cestovním ruchem (vstupenky, mapy, tištění průvodci, upomínkové předměty apod.)
Zájezd je hlavním produktem cestovní kanceláře. Ve smyslu zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu je chápán jako: 110
předem sestavená kombinace alespoň dvou služeb cestovního ruchu trvající nejméně 24 hodin (doprava, ubytování, jiné služby)
resp. ubytování přes noc plus další služba cestovního ruchu.
Co se týče charakteru cestovních kanceláří a cestovních agentur v Kraji Vysočina, jedná se spíše o menší kanceláře, jejichž nabídka se specializuje na nejžádanější destinace a atraktivity cestovního ruchu. Díky informačním technologiím a pokroku v této oblasti již není působnost cestovních kanceláří a agentur omezena pouze na místo jejich vzniku a provozování, ale je dostupná všem potenciálním účastníkům cestovního ruchu. Následující seznam cestovních kanceláří a agentur působících v Kraji Vysočina není jejich taxativním výčtem, nýbrž výčtem demonstrativním: 111
CK EURO SERVICE CZ, k.s. - (Žďár nad Sázavou)
CK Slan TOUR (poznávací zájezdy)
CK Hejkal Tour (Nové Město na Moravě)
CK Alena Tour (Pelhřimov)
CA Ladmanová (Pelhřimov)
CA Štefi Tour (Chotěboř)
CA Nona (Ledeč nad Sázavou)
CK Ikária (Pelhřimov)
AC Tour Jihlava
CK ADA Tour (Havlíčkův Brod)
Adriatic tour (Třebíč)
CK AZZURO (Třebíč)
CA Hliník Humpolec (Humpolec)
CA Ježek (Jihlava)
109
INDROVÁ, J. et al. Cestovní ruch (základy). S. 58. INDROVÁ, J. et al. Cestovní ruch (základy). S. 59. 111 Cestovní kanceláře online: Kraj Vysočina. [online]. 110
51
4.3 Profil návštěvníka turistického regionu Vysočina Profil návštěvníka turistického regionu vychází především z jeho nabídky přírodních a kulturně - historických památek a atraktivit a jeho vybavenosti infrastrukturou cestovního ruchu. V závislosti na celkové nabídce cestovního ruchu v území se utváří i samotná skladba návštěvníků jednotlivých turistických regionů. Ti se sledují na základně různých charakteristik, kterými jsou nejčastěji: zdrojová země návštěvníka (dělení na ne/rezidenty), věková skupina, cíl cesty, charakter návštěvy (prvotní či opakovaná), délka pobytu aj. Profil návštěvníka turistického regionu Vysočina, který je uveden v následujících podkapitolách, vychází z šetření provedeného agenturou CzechTourism s názvem Monitoring návštěvníků v turistických regionech ČR (dále jen Monitoring), který se poprvé uskutečnil v letech 2005 a 2006.112 Cílem monitoringu bylo prostřednictvím dotazníkového šetření zjistit skladbu návštěvníků v turistických regionech ČR, nejčastější důvody jejich návštěvy a celkovou spokojenost s vybaveností a službami, které region svým návštěvníkům nabízí. V turistickém regionu Vysočina bylo šetření provedeno v rámci třinácti správních jednotek, kterými byla města Telč, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Jihlava, Pelhřimov, Havlíčkův Brod, Nové Město na Moravě, Žirovnice, Chotěboř, Velká Bíteš, Pacov, Svratka a Ždírec nad Doubravou. Monitoringu se zde zúčastnilo na 6 142 respondentů, přičemž nejvíce návštěvníků se do šetření zapojilo ve městech Telč, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Vzhledem ke shodnému územnímu vymezení turistického regionu a Kraje Vysočina, lze data získaná šetřením v rámci turistického regionu Vysočina aplikovat i na podmínky kraje. Profil návštěvníka turistického regionu Vysočina byl zapracován také do Strategie cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2007 - 2013 a napomohl tak k jasnějšímu stanovení cílů, vizí a jednotlivých opatření směřujících k rozvoji cestovního ruchu v kraji.113 4.3.1 Profil návštěvníka turistického regionu Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že turistický region Vysočina je v převážné míře navštěvován domácími návštěvníky, kteří tvoří 85 % všech účastníků cestovního ruchu v regionu. Zbývajících 15 % návštěvníků je tvořeno návštěvníky zahraničními. Ti do regionu přijíždějí nejčastěji ze Slovenska (21,65 %), Německa (14,62 %), Rakouska (11,10 %) a Polska (8,13 %).
112 113
CzechTourism. Monitoring návštěvníků v turistických regionech ČR. [online]. Krajský úřad Kraje Vysočina. Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008 - 2013, Profil návštěvníka turistického regionu. S. 63 - 64.
52
Převážná většina dotázaných návštěvníků (60 %) přijela na Vysočinu s partnerem či partnerkou, s přáteli nebo známými. Za nimi následovaly rodiny s dětmi (21 %). Návštěva regionu s partnery či přáteli převládá u všech věkových kategorií. Nejpočetnější věkovou skupinou jsou podle průzkumu návštěvníci mezi 35 - 49 roky (31 %). Za nimi následují návštěvníci věkové kategorie 26 - 34 let (24 %). Průzkumem bylo rovněž zjištěno, že většina oslovených respondentů Vysočinu navštívila již dříve (62 %) a prvotní návštěva regionu převládá spíše u zahraničních návštěvníků (71 %).
Domácí návštěvníci 85 %
Ostatní 44,65 % Polsko 8,13 %
Rakousko 11,10 %
Německo 14,62 %
Slovensko 21,5 %
Ostatní 19%
S partnerem či partnerkou,
přáteli nebo známými 60%
Rodiny s dětmi
21%
35 - 49 let 31%
Ostatní 45%
26 - 34 let 24%
Zdroj: Vlastní zpracování dle výsledků Monitoringu návštěvníků v turistických regionech ČR.114
Délka pobytu na Vysočině se v případě rezidentů a nerezidentů výrazně liší. Rezidenti do regionu přijíždějí většinou pouze na jeden den, tj. aniž by v regionu přespali (49 %), příp. na jeden až dvě noci (22 %). Na delší návštěvu Vysočiny, zahrnující v sobě tři až sedm nocí, přijíždí přibližně 22 % domácích návštěvníků (většinou však ze vzdálenějších oblastí republiky). Nerezidenti na Vysočině tráví zpravidla více času, přijíždějí z větších dálek a tudíž i mnohem častěji využívaní možnosti místního ubytování. Více než polovina dotázaných nerezidentů na Vysočině stráví v průměru jednu až sedm nocí. Nejčastějším dopravním prostředkem, který návštěvníci využívají k dopravě do regionu, je v případě domácích i zahraničních návštěvníků osobní automobil (dvě třetiny všech návštěvníků). Domácími návštěvníky je též poměrně často využíváno vlakového spojení (15 %) a linkových autobusů (10 %). Zahraniční návštěvníci využívají k návštěvě regionu nejvíce nabídky zájezdových autobusů (17 %). Nejrozšířenější formou ubytování je ubytování u příbuzných a známých, případně na vlastních chatách či chalupách (16 %). Nerezidenti poměrně často využívají služeb místních hotelů, a to zejména hotelů vyšší kategorie (17 %). Domácí návštěvníci dávají přednost spíše penzionům (11 %). Během letní sezóny jsou turisty hodně navštěvovány i místní kempy (8 - 14 %). Zdejší restaurační zařízení navštěvuje během svého pobytu na Vysočině přibližně jedna třetina všech návštěvníků. Tento trend stravování však převládá spíše u zahraniční klientely (58 %) než klientely domácí.
114
Krajský úřad Kraje Vysočina. Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008 - 2013, Profil návštěvníka turistického regionu. S. 66 - 73.
53
Důvod návštěvy Vysočiny se různil u domácích i zahraničních návštěvníků. V létě přijíždělo do regionu nejvíce návštěvníků za poznáním (46 %) a relaxací (16 %). Velice častým důvodem návštěvy Vysočiny byla také turistika, sportovní vyžití a návštěva známých či příbuzných (10 %). Aktivitou, za kterou do regionu směřuje nejvíce návštěvníků, je bezesporu turistika (52 %). V případě domácích návštěvníků se na prvním místě umístila pěší turistika (34 %). U zahraničních návštěvníků jednoznačně převládala turistika poznávací (46 %). Významná je rovněž cykloturistika, které se v regionu účastní cca 21 % návštěvníků. Další nejčastěji uváděnou aktivitou je účast na společenském životě a zábava, která do regionu přivádí až na 30 % jejích účastníků.
Nerezidenti 1 - 7 nocí 63 % Rezidenti 3 - 7 nocí 22 %
Rezidenti Účast na bez přespání společenském 49 %
Rezidenti 1 - 2 noci 22 %
Poznávání 46 %
ž ivotě 30 %
Pěší turistika
Cyklistika 21 %
34 %
Nerezidenti zájezd 16% Rezidenti autobus 10 %
Auto 67 % všech návštěvníků Rezidenti vlak 15 %
Zdroj: Vlastní zpracování dle výsledků Monitoringu návštěvníků v turistických regionech ČR.115
4.3.2 Hodnocení regionu návštěvníky Součástí monitoringu bylo mj. i hodnocení služeb, místní infrastruktury a vybavenosti regionu. Hodnocení nabízených služeb v turistickém regionu Vysočina bylo provedeno v rámci několika kategorií. Jednalo se o kategorie ubytovací služby, služby pro cyklisty, služby pro lyžaře a úroveň personálu ve službách cestovního ruchu. Služby ubytovacích zařízení byla schopna posoudit zhruba polovina z dotázaných. Druhá polovina návštěvníků služby ubytovacích zařízení v regionu nevyužila. Ti, jež služeb ubytovacích zařízení využili, hodnotí jejich úroveň vesměs dobře. Nespokojeno s úrovní ubytovacích služeb bylo necelé 1 % ze zúčastněných. Služby pro cyklisty nebylo schopno posoudit na 62 % dotázaných. Převážná většina návštěvníků využívajících těchto služeb je však hodnotí kladně. Služby pro lyžaře jsou využívány pouhými 30 % návštěvníků Vysočiny a s jejich úrovní jsou vesměs spokojeni. Úroveň personálu ve službách cestovního ruchu v regionu je hodnocena spíše průměrně (65,8 %). Hodnocení místní infrastruktury a vybavenosti regionu pro cestovní ruch bylo provedeno celkem v osmi kategoriích. Hodnocena byla dopravní infrastruktura včetně hromadné dopravy, ubytovací a stravovací kapacity, nákupní možnosti, sportovní aktivity, atrakce pro děti a možnost společenského a kulturního vyžití. Spokojenost návštěvníků s dopravní 115
Krajský úřad Kraje Vysočina. Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008 - 2013, Profil návštěvníka turistického regionu. S. 75 - 82.
54
infrastrukturou v regionu nebyla příliš velká. Negativně zdejší dopravní infrastrukturu hodnotilo 44 % dotázaných. 15 % z nich se k otázce spokojenosti či nespokojenosti s dopravní infrastrukturou v regionu nevyjádřilo vůbec. K hodnocení místní hromadné dopravy se vyjádřila necelá polovina dotázaných (44 %) a převládla zde spíše pozitivní hodnocení. Služeb místních ubytovacích zařízení využila přibližně polovina z dotázaných návštěvníků regionu (54,5 %). Naprostá většina těch, kteří ubytovacích služeb využili, s nimi byla spokojena (47,5 %). Obdobného hodnocení bylo dosaženo i v případě stravovacích zařízení. S nabídkou stravovacích služeb v regionu bylo spokojeno 75 % oslovených respondentů. Co se týče sportovních atraktivit a vybavenosti regionu sportovními zařízeními, vedla si Vysočina relativně dobře. S nabídkou sportovních atraktivit v regionu bylo spokojeno 41,5 % dotázaných, přičemž zhruba stejné množství (43 %) se k této problematice nedokázalo vyjádřit. Podobně byla v provedeném šetření vyhodnocena i možnost zábavy a společenského a kulturního vyžití v regionu.
Zde bylo s nabídkou spokojeno přes 43 % dotázaných
respondentů. 21 % návštěvníků možnost zábavy a společenského vyžití v kraji hodnotilo spíše negativně.
Jako
region
s dostatečnými
nákupními
možnostmi
působila
Vysočina
na 58 % návštěvníků. S vybaveností regionu atrakcemi pro děti bylo spokojeno pouhých 20 % dotázaných a 22 % respondentů je považovalo za nedostačující. V rámci monitoringu byla hodnocena i spokojenost návštěvníků s péčí o rozvoj cestovního ruchu. Ta byla posuzována v kategoriích: poskytování informací, místní orientační značení, péče o památky, péče o životní prostředí, bezpečnost návštěvníků, přátelskost místních lidí a volnočasové aktivity. Nejvíce spokojeni byli návštěvníci regionu s péčí o památky, kde kladné hodnocení uvedlo 84 % dotázaných respondentů. Velmi pozitivně byla hodnocena také přátelskost místních lidí (78 %) a místní orientační znamení (76 %). K otázce bezpečnosti návštěvníků a nabídky aktivit pro volný čas se vyjádřily necelé tři pětiny respondentů. 47 % návštěvníků hodnotilo region jako bezpečný. Nabídka volnočasových aktivit však příliš pozitivně hodnocena nebyla. Spokojeno s ní bylo pouhých 40 % návštěvníků Vysočiny. Nejvíce využívanými zdroji informací o Vysočině jsou, dle výsledků provedeného šetření, internet a propagační materiály (63 %). Velmi důležité jsou pro návštěvníky regionu též doporučení a informace od známých a příbuzných (61 %). V případě zahraničních návštěvníků hrají velice důležitou roli i turistická informační centra, která navštěvuje až 78 % cizinců. Služby cestovních kanceláří jsou taktéž mnohem více využívány zahraničními návštěvníky (48 %) než návštěvníky domácími (19 %).
55
V závěru dotazníkového šetření se návštěvníci mohly vyjádřit k jimi vnímaným nedostatkům v nabídce turistického regionu Vysočina. Nejčastěji uváděnými nedostatky byl malý počet veřejných koupališť, příp. špatná kvalita vody v přírodních nádržích (4 %). Zmíněn byl i nedostatek možností ke společenskému vyžití a zábavě (3 %), málo nákupních možností a špatná dostupnost regionu veřejnou dopravou (2 %).
4.4 Organizace cestovního ruchu v Kraji Vysočina Pojmem organizace cestovního ruchu rozumíme tzv. destinační management. Destinační management je definován jako „soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci“.116 V posledních letech byl tento pojem nahrazen právě termínem „organizace cestovního ruchu“. Problematika destinačního managementu je také jednou z priorit programů rozvoje cestovního ruchu jednotlivých územních celků.117 V Kraji Vysočina vykonává funkci organizace cestovního ruchu příspěvková organizace kraje Vysočina Tourism. Jako jediná organizace cestovního ruchu v kraji je pověřena procesem plánování, organizace a regulace cestovního ruchu v regionu a to s ohledem na jeho udržitelný rozvoj a konkurenceschopnost.118 V jistém slova smyslu lze organizacemi cestovního ruchu označit jakékoliv organizace či instituce, které svou činností ovlivňují cestovní ruch v regionu. V Kraji Vysočina jsou takovými organizacemi např. Krajský úřad Kraje Vysočina, Regionální
rozvojová
agentura
Vysočina,
odborné
územní
pracoviště
Národního
památkového úřadu v Telči apod. 4.4.1 Krajský úřad Kraje Vysočina Krajský úřad Kraje Vysočina je nejdůležitějším orgánem kraje v oblasti podpory rozvoje turismu v regionu. Vnitřně je Krajský úřad členěn do 14 odborů, přičemž do odvětví cestovního ruchu svou činností zasahuje pouze odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, odbor regionálního rozvoje a odbor životního prostředí. Částečně do oblasti turismu zasahuje také odbor dopravy a silničního hospodářství a odbor informatiky.119 Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu vykonává přenesenou působnost na úseku státní památkové péče v kraji a vede evidenci kulturních památek v daném území. Odbor regionálního rozvoje se v odvětví cestovního ruchu profiluje zejména při tvorbě koncepčních a strategických dokumentů. Ty vznikají převážně ve spolupráci s příspěvkovou organizací 116
PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. CzechTourism. Vytváření organizací cestovního ruchu v turistických regionech. [online]. 118 Vysočina Tourism: příspěvková organizace. [online]. 119 Kraj Vysočina: Organizační struktura Krajského úřadu Kraje Vysočina. [online]. 117
56
kraje Vysočina Tourism. Odbor životního prostředí Krajského úřadu Kraje Vysočina spolupracuje se subjekty cestovního ruchu při posuzování dopadů zamýšlených projektů na životní prostředí. Jedná se např. o projekty výstavby hotelů v chráněných oblastech, správu chráněných území, chráněných krajinných rezervací, přírodních rezervací a přírodních parků. Hlavní náplní odboru dopravy a silničního hospodářství je správa a údržba silnic. Svou činností však odbor zasahuje i do sféry cestovního ruchu, neboť právě rozvoj turismu je z velké části závislý také na dopravní infrastruktuře (její kvalitní a husté síti). Odbor rovněž rozhoduje o výstavbě cyklistických tras a stezek na území Kraje Vysočina. Odbor informatiky se do podpory cestovního ruchu v regionu zapojil zejména prostřednictvím spolupráce na projektu nazvaném Kontaktní centrum Kraje Vysočina. Jedná se o projekt poskytování informací občanům kraje prostřednictvím telefonní či emailové komunikace, skype, sms či webového portálu projektu. Informace jsou občanům poskytovány z oblastí dopravy, zdravotnictví, životní situace občanů a z oblasti cestovního ruchu (nabídka ubytování, předpověď počasí, otvírací doby památek aj.). 4.4.2 Vysočina Tourism Vysočina Tourism je nejdůležitější organizací cestovního ruchu v Kraji Vysočina. Svoji činnost zahájila v roce 2008 a nahradila tak oddělení cestovního ruchu Krajského úřadu v Jihlavě. Vysočina Tourism je příspěvkovou organizací kraje, čímž je zajištěno výhradní financování organizace krajem a přitom je organizaci ponechána možnost čerpat finanční prostředky rovněž z rozpočtu EU.120 Vysočina Tourism je jako jediná oficiální organizace cestovního ruchu v kraji pověřena procesem plánování, organizace a regulace turismu v regionu a to s ohledem na jeho udržitelný rozvoj a konkurenceschopnost. Vysočina Tourism se v rámci propagace kraje účastní veletrhů cestovního ruchu doma i v zahraničí (Holiday World Praha, Regiontour Brno, Reisemarket Drážďany, Tourist Linz, Ferienmesse Vídeň aj.), organizuje různá setkání, semináře a prezentace pro odborníky i širokou veřejnost, provádí analýzy, vyhodnocuje a aktualizuje data z oblasti turismu a vede statistiky cestovního ruchu. Činnost příspěvkové organizace Vysočina Tourism je založena na úzké spolupráci organizace s ostatními
subjekty
cestovního
ruchu
v kraji.
Vysočina
Tourism
spolupracuje
např. s Regionální rozvojovou agenturou Vysočina a to především v oblasti mapování cyklistických stezek a tras v regionu. Spolupráce probíhá také mezi Vysočina Tourism a Krajským úřadem Kraje Vysočina, resp. jeho odbory regionálního rozvoje a památkové péče. 120
Vysočina Tourism: O společnosti. [online].
57
Spolupráce s odborem regionálního rozvoje spočívá v přípravě koncepčních a strategických dokumentů cestovního ruchu. S odborem památkové péče je spolupráce navazována při přípravě návrhů info tabulí a značek turistických cílů a objektů v regionu. V neposlední řadě Vysočina Tourism spolupracuje i s Vysokou školou polytechnickou v Jihlavě, konkrétně oborem Cestovní ruch, pro který navrhuje témata seminárních a bakalářských prací. Zpětnou vazbou pro příspěvkovou organizaci Vysočina Tourism jsou informace o aktuálně diskutovaných otázkách cestovního ruchu v kraji. Většina projektů zaměřených na rozvoj turismu v Kraji Vysočina je podporována prostřednictvím Fondu Vysočiny. Fond Vysočiny je samostatným účelovým rozvojovým fondem, jehož zřizovatelem je Kraj Vysočina. Podpora projektů cestovního ruchu z Fondu Vysočiny byla v roce 2011 možná prostřednictvím následujících grantových programů: 121 Regionální
kultura
2011 - podpora
a
zachování
kulturních
akcí
v oblasti
neprofesionálního umění a podpora vzniku nových kulturních akcí navazujících na tradice a zvyky kraje Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu 2011 - podpora rozvoje doprovodné infrastruktury cestovního ruchu na území Kraje Vysočina se zaměřením na zážitkovou turistiku Rozvoj vesnice 2011 - podpora projektů rekonstrukce a oprav komunikací a chodníků místních částí měst a obcí Vysočiny v přímé návaznosti na cestovní ruch Vysočina Tourism je příspěvkovou organizací, která má možnost čerpat finanční prostředky také prostřednictvím fondů EU. Nejvíce projektových žádostí podala Vysočina Tourism v rámci regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod a jednalo se zejména o projekty marketingové propagace a prezentace regionu. Podpořeny byly projekty jako např. Marketing turistické nabídky kraje Vysočina (2010), Vybudování sítě hipotras (2010), Marketing turistické nabídky raje Vysočina do roku 2013 (2010) nebo projekt Prezentace turistické nabídky kraje Vysočina do roku 2013 (2010). Vysočina Tourism se rovněž účastní projektů podporovaných v rámci cíle Evropská územní spolupráce.122 Více o realizovaných projektech viz následující kapitola.
121 122
Fond Vysočiny: Vyhodnocené programy. [online]. Fondy EU: Seznam příjemců podpory z fondů EU. [online].
58
4.4.3 Ostatní organizace cestovního ruchu v kraji Mezi další významné organizace podílející se na rozvoji cestovního ruchu v Kraji Vysočina patří Regionální rozvojová agentura Vysočina, Územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v Telči, turistická informační centra a Vysoká školy polytechnická v Jihlavě. Regionální rozvojová agentura Vysočina (RRAV) je profesní organizací, která byla založena v roce 1998 za účelem podpory ekonomického rozvoje Kraje Vysočina. RRAV je zájmovým sdružením třech právnických osob - Kraje Vysočina, Sdružení obcí Vysočiny a Krajské hospodářské komory a její hlavní náplň spočívá v poskytování kompletních poradenských a konzultačních služeb. RRAV mj. poskytuje technickou asistenci a poradenství pro Sdružení obcí Vysočiny a je smluvním partnerem Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest v Kraji Vysočina. RRAV je dále pověřena správou Fondu malých projektů operačního programu Evropská územní spolupráce ČR - Rakousko, o kterém bude podrobněji pojednáno v následující kapitole.123 Důležitou organizací v oblasti památkové péče je v Kraji Vysočina Územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v Telči. Hlavní činností NPÚ je správa kulturních památek, jejich údržba a obnova. V rámci své působnosti NPÚ v Telči vydává také odborná vyjádření a posudky a spravuje některé z významných regionálních památek. Pod přímou správu NPÚ v Telči spadá pět národních kulturních památek Kraje Vysočina, kterými jsou státní zámek Telč, státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou, státní zámek Náměšť nad Oslavou, státní hrad Lipnice nad Sázavou a poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou.124 Turistická informační centra (TIC) jsou další významnou institucí podílející se na přímé podpoře cestovního ruchu v Kraji Vysočina. TIC mají charakter veřejné služby a jejich hlavní náplň spočívá v bezplatném poskytování turistických informací o možnostech kulturního, společenského a sportovního vyžití, přístupnosti památek a přírodních a jiných zajímavostí, informací o možnostech ubytování, stravování, možnostech dopravy v regionu i mimo něj apod. Doplňkovou činností TIC je prodej propagačních a informačních materiálů, suvenýrů, map, průvodců a pohledů, dále předprodej vstupenek, pořádání kulturních, společenských a jiných akcí, pronájem výstavních a společenských prostor aj.125
123
Regionální rozvojová agentura Vysočina: Partner v oblasti dotací a regionálního rozvoje. [online]. Národní památkový ústav: Územní odborné pracoviště v Telči. [online]. 125 Asociace turistických informačních center České republiky. [online]. 124
59
Vysoká škola polytechnická Jihlava (VŠPJ) patří mezi nejdůležitější instituce cestovního ruchu v Kraji Vysočina, neboť poskytuje odborné vzdělávání pracovníkům cestovního ruchu v regionu. To je zájemcům umožněno formou studia bakalářského programu Ekonomika a management, jehož součástí je i obor Cestovní ruch nebo formou kurzů celoživotního vzdělávání. Studium oboru na VŠPJ Jihlava vychází z požadavků trhu práce v regionu a zároveň se snaží o propojení teoretického studia odborných předmětů s praxí.126 Z výše uvedených informací vyplývá, že nejdůležitějšími organizacemi z hlediska podpory cestovního ruchu v Kraji Vysočina jsou Krajský úřad Kraje Vysočina a jeho příspěvková organizace Vysočina Tourism. Jednou z jejích hlavních činností je spolupráce na tvorbě koncepčních a strategických dokumentů kraje, na základě kterých je podpora rozvoje cestovního ruchu v kraji realizována. Základním dokumentem Kraje Vysočina v oblasti cestovního ruchu je Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008 - 2013, která je blíže představena v následující kapitole.
4.5 Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008 - 2013 (dále jen Strategie) je střednědobým strategickým dokumentem, který byl vytvořen za účelem podpory rozvoje cestovního ruchu v kraji. Strategie vychází z Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 - 2013 a Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod. Důležitou úlohu při tvorbě Strategie sehrál i Program rozvoje kraje Vysočina jakožto základní dokument regionálního rozvoje daného územního celku. Z důvodu snazší orientace v možnostech podpory rozvoje cestovního ruchu z rozpočtu EU bylo realizační období Strategie zvoleno shodně s programovým obdobím evropského plánování, tj. obdobím 2007 - 2013. Provázanost Strategie s ROP NUTS II Jihovýchod lze spatřovat zejména v návaznosti jednotlivých priorit Strategie na priority ROP NUTS II Jihovýchod.127 Strategie je strukturována do dvou částí, části analytické a části návrhové. Část analytická hodnotí atraktivity místního cestovního ruchu a analyzuje poptávku po cestovním ruchu v kraji. Takto zjištěné informace jsou následně sumarizovány v závěrečné SWOT analýze. Návrhová část Strategie se pak sestává z vizí a cílů nezbytných pro podporu rozvoje cestovního ruchu v kraji.128
126
Vysoká škola polytechnická Jihlava. [online]. Krajský úřad Kraje Vysočina. Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008 - 2013. 128 Krajský úřad Kraje Vysočina. Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008 - 2013. 127
60
Monitoring návštěvníků v turistických regionech ČR 129 zpracovaný agenturou CzechTourism byl výchozím dokumentem nejen pro analýzu poptávky po cestovním ruchu v kraji, ale i pro tvorbu SWOT analýzy, jejímž cílem bylo zhodnocení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb nabídky cestovního ruchu v území. K vyhodnocení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb cestovního ruchu v Kraji Vysočina bylo pro účely Strategie využito strukturované SWOT analýzy. Ta je tvořena dílčími SWOT analýzami, které jsou tématicky zaměřeny na přírodní předpoklady, návštěvnické atraktivity a turistickou infrastrukturu regionu, služby, turistickou nabídku a produkty cestovního ruchu kraje, na organizace cestovního ruchu, marketing, komunikaci a informační servis a na lidské zdroje a financování.130 Nejdůležitější částí Strategie je tzv. strategický rámec. V něm jsou stanoveny vize a cíle rozvoje cestovního ruchu v regionu. Vize rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina je spatřována zejména v poznávací, profesní a zájmové turistice, která je v souladu s udržitelným
rozvojem
cestovního
ruchu
a
která
je
uskutečňována
opakovaně,
tj. prostřednictvím opakovaných návštěv regionu. Strategie hovoří celkem o třech cílech rozvoje cestovního ruchu v kraji - cíli globálním, strategickém a specifických cílech. „Globálním cílem politiky cestovního ruchu je zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti cestovního ruchu při respektování ochrany životního prostředí. Strategickým cílem je využít polohu kraje Vysočina v srdci České republiky a rozvíjet jeho přírodní a kulturní potenciál pro cestovní ruch vybraných cílových skupin s podmínkou dlouhodobé udržitelnosti. Specifickými cíli je udržitelné využití přírodního potenciálu krajiny, zvýšení dostupnosti kulturních památek využívaných pro cestovní ruch, rozvoj šetrných forem cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů.“ 131 Součástí strategického rámce je rovněž několik základních priorit vycházejících z výše stanovené vize a cílů Strategie. Priority jsou děleny do čtyř oblastí dle možného zdroje financování a následně na jednotlivá opatření. Hlavní úlohu v tomto případě hraje Regionální operační program NUTS II Jihovýchod. Vedle ROP NUTS II Jihovýchod je k podpoře využito rovněž programů Fondu Vysočiny, Programu obnovy venkova a částečně také Společného regionálního operačního programu minulého programového období 2004 - 2006.
129
CzechTourism. Monitoring návštěvníků v turistických regionech ČR. [online]. Krajský úřad Kraje Vysočina. Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008 - 2013. 131 Krajský úřad Kraje Vysočina. Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008 - 2013. S. 10. 130
61
Oblasti podpory cestovního ruchu stanovené Strategií: 132 - podpora rozvoje základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu - podpora rozvoje kvality služeb - marketingová podpora regionální turistické nabídky (podpora prezentace nabídek, turistických informačních center, portálů a regionálních organizací cestovního ruchu) Kraj Vysočina je z pohledu cestovního ruchu krajem s poměrně velkým potenciálem pro jeho rozvoj. Vyskytují se zde chráněná území, která poskytují prostor a vhodné podmínky pro rozvoj pobytové, sportovní i rekreační turistiky. Vedle přírodních atraktivit se v kraji nachází také velké množství památek historických a kulturních (hrady, zámky, muzea, městské a venkovské památkové rezervace aj.). Velkou výhodou kraje je i jeho poloha uprostřed ČR a tak snadná dostupnost pro všechny potenciální návštěvníky regionu. Potenciál rozvoje cestovního ruchu v kraji zvyšuje i přítomnost zdejších atraktivit mezinárodního významu, kterými jsou zejména památky zapsané na Seznamu UNESCO. Kraj Vysočina je krajem s největším počtem památek UNESCO v ČR. Na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO je z památek Kraje Vysočina zapsáno historické jádro města Telče, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou a bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť v Třebíči.133 Z výše uvedených atraktivit regionu vyplývá, že „rozvojové možnosti cestovního ruchu na Vysočině je do budoucna možné spojovat zejména s žádanými formami pobytové turistiky (prázdninové pobyty pro rodiny s dětmi, nabídka středně náročné aktivní dovolené, venkovská turistika), se zážitkovou turistikou poznávací (městská turistika spojená s návštěvou kulturně-historických památek) a s kongresovou turistikou“.134 Vzhledem k provedené analýze nabídky cestovního ruchu, včetně dostupné materiálně technické základny, v Kraji Vysočina se domnívám, že za perspektivní formy rozvoje cestovního ruchu do budoucna lze považovat především kulturně - poznávací a sportovně rekreační cestovní ruch a různé formy venkovské turistiky (agroturistika, ekoturistika aj.). V případě sportovně rekreačního cestovního ruchu má dle mého názoru Kraj Vysočina velký potenciál především v rozvoji cykloturistiky a pěší turistiky, neboť výskyt cyklistických stezek a tras stejně jako tras pro pěší turistiku je v kraji značný. S ohledem na velké množství přírodních a kulturně - historických památek lze usuzovat, že kulturně - poznávací cestovní ruch bude dalším významným faktorem rozvoje cestovního ruchu v kraji. Co se však
132
Krajský úřad Kraje Vysočina. Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008 - 2013. S. 4. Krajský úřad Kraje Vysočina. Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008 - 2013. 134 Krajský úřad Kraje Vysočina. Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008 - 2013. S. 5. 133
62
kongresové turistiky týče, v té bych v Kraji Vysočina neshledávala příliš velký potenciál. Kongresová turistika je sice považována za perspektivní formu cestovního ruchu do budoucna, avšak v případě Kraje Vysočina nenabývá takového významu, jako je tomu v regionech
s příhodnějšími
podmínkami
pro její
rozvoj
(Praha,
kraje
Liberecký,
Jihomoravský, Plzeňský atp.). V Kraji Vysočina má kongresový cestovní ruch dle mého názoru spíše regionální charakter.135 Vzhledem k významnému postavení cestovního ruchu v regionálním rozvoji a jeho příznivým dopadům na jednotlivá odvětví národního hospodářství je do oblasti turismu cíleno mnoho podpor a dotací. Podpora cestovního ruchu v Kraji Vysočina by měla být realizována s ohledem na cíle a priority stanovené Strategií a měla by směřovat k jejich postupnému naplňování. Možnostmi financování rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina se zabývá následující kapitola, která se zaměřuje především na možnosti financování místního cestovního ruchu z fondů EU.
135
INDROVÁ, J. et al. Cestovní ruch (základy). S. 97.
63
5 Financování cestovního ruchu v Kraji Vysočina z fondů EU Možnosti podpory cestovního ruchu v ČR jsou definovány v Národním programu podpory cestovního ruchu. Ten vychází z Koncepce státní politiky cestovního ruchu, která reflektuje rozvojové možnosti cestovního ruchu v zemi a určuje cíle a priority jeho budoucího rozvoje. K podpoře cestovního ruchu jsou kromě dotací ze státního rozpočtu využívány i fondy EU. Prostředky na podporu cestovního ruchu v Kraji Vysočina lze čerpat zejména z ERDF a částečně také z ESF. Jejich získání je však podmíněno úspěšným schválením projektových žádostí podaných prostřednictvím výzev jednotlivých operačních programů. Podpora rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina je kromě prostředků z rozpočtu EU realizována také prostřednictvím dotací a půjček z Fondu Vysočiny. Fond Vysočiny byl zřízen v roce 2002 Zastupitelstvem Kraje Vysočina jako jeden z nástrojů realizace Programu rozvoje kraje Vysočina. Fond Vysočiny je víceúčelovým fondem, jehož prostřednictvím je v kraji umožněna podpora aktivit v oblasti územního plánování, životního prostředí, zemědělství, sportu, kultury aj. Z Fondu Vysočiny jsou rovněž podporovány aktivity napomáhající rozvoji cestovního ruchu v kraji. Podpořeny mohou být projekty turistické infrastruktury i zkvalitňování služeb cestovního ruchu v regionu.136 Podpora rozvoje cestovního ruchu může být v Kraji Vysočina realizována i z prostředků ESF. Prostřednictvím operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost se subjektům cestovního ruchu v Kraji Vysočina nabízí možnost vzdělávání pracovníků cestovního ruchu formou odborného či celoškolského vzdělávání, rekvalifikačních a vzdělávacích kurzů, odborných školení a seminářů a podobných akcí.137 Dopady na rozvoj cestovního ruchu jsou však v tomto případě nepřímé a proto není programu pro rozvoj cestovního ruchu v kraji příliš využíváno. Nejvýznamnějším fondem EU v oblasti podpory cestovního ruchu v Kraji Vysočina je ERDF. Podpora projektů cestovního ruchu v kraji je z ERDF umožněna v rámci několika operačních programů. Jedná se zejména o ROP NUTS II Jihovýchod, OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko a Integrovaný operační program. Projekty cestovního ruchu mohou být podpořeny také prostřednictvím programu Meziregionální spolupráce. Tento program však k podoře cestovního ruchu v kraji není příliš využíván. Možnosti financování rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina prostřednictvím ERDF jsou podrobněji rozebrány v následujících podkapitolách. 136 137
Kraj Vysočina: Fond Vysočiny. [online]. MŠMT ČR: Podrobněji o OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. [online].
64
5.1 ROP NUTS II Jihovýchod Regionální operační program NUTS II Jihovýchod (ROP NUTS II Jihovýchod) je jedním ze sedmi regionálních operačních programů ČR vytvořených pro účely politiky HSS a spadajících pod cíl Konvergence. Program je určen pro žadatele s působností v regionu soudržnosti NUTS II Jihovýchod, který zahrnuje území Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. ROP NUTS II Jihovýchod disponuje v současném programovém období finančními prostředky ve výši 704,4 mil. €, což je přibližně 2,64 % prostředků z fondů EU určených pro ČR na období 2007 - 2013.138 Podpoře cestovního ruchu v regionu soudržnosti NUTS II Jihovýchod, a tedy i v Kraji Vysočina, je v rámci ROP Jihovýchod věnována zejména prioritní osa č. 2 - Rozvoj udržitelného cestovního ruchu. Finanční podporu však žadatelé mohou získat i v rámci prioritní osy č. 1 - Dostupnost dopravy. Prioritní osa č. 2 - Rozvoj udržitelného cestovního ruchu je cílena výlučně na podporu projektů cestovního ruchu. Jejím prostřednictvím bylo také podáno nejvíce projektových žádostí v rámci programu a to celých 90 %. Prostřednictvím této prioritní osy je možné čerpat finanční prostředky na podporu rozvoje cestovního ruchu v rámci iniciativ 2.1 - Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch a 2.2 - Rozvoj služeb v cestovním ruchu: 139
V rámci iniciativy 2.1 - Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch lze žádat o finanční dotaci na projekty turistické infrastruktury (výstavba a pořízení technického vybavení), ubytovacích a stravovacích zařízení, na značení a opravy cyklotras, turistických tras, stezek pro pěší a lyžaře, naučných stezek i hipostezek. Pozornost je věnována i památkám regionálního a nadregionálního významu, zejména jejich zpřístupnění pro cestovní ruch (budování doprovodné infrastruktury a přístupových komunikací). Podpořeny mohou být projekty výstavby kongresových, lázeňských, sportovně rekreačních či turistických informačních center, projekty modernizace regionálních letišť, objektů lidové architektury a spousty dalších.
Oblast podpory 2.2 - Rozvoj služeb v cestovním ruchu slouží k podpoře zkvalitňování služeb
cestovního
ruchu.
Podporované
projekty
jsou
zaměřeny
na tvorbu
marketingových strategií cestovního ruchu, propagaci a podporu regionů a jejich specifických regionálních produktů (informační marketingové kampaně, účast na veletrzích a seminářích, vícejazyčné propagační materiály aj.), dále na podporu kulturních akcí, informačních systémů cestovního ruchu (informační a rezervační 138 139
Fondy EU: Konečná alokace zdrojů fondů EU pro Českou republiku v období 2007 - 2013. [online]. ROP NUTS II Jihovýchod: Programový dokument. S. 113 - 115.
65
systémy, informační kiosky, internetové stránky atd.) a mnoha jiných aktivit zkvalitňujících služby cestovního ruchu. Možnost
podpory
rozvoje
cestovního
ruchu
je
žadatelům
umožněna
částečně
i prostřednictvím prioritní osy č. 1 - Dostupnost dopravy. Žadatelé mohou o finanční dotaci zažádat v rámci oblasti intervence 1.4 - Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu: 140
Prostřednictvím iniciativy 1.4 - Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu jsou podporovány projekty výstavby a rekonstrukce stezek pro cyklisty, bruslaře, pěší, lyžaře aj. Podporovány jsou také projekty na jejich značení (včetně světelného) a uzpůsobení pro osoby s omezenou pohyblivostí nebo orientací (bezbariérové přístupy, zvukové a jiné signalizace pro nevidomé atd.).
Možnosti získání dotace na podporu projektů cestovního ruchu využili subjekty veřejné správy i soukromí podnikatelé a živnostníci. Mezi nejúspěšnější žadatele dotací z ROP NUTS II Jihovýchod patří Kraj Vysočina (výrazná aktivita zejména v roce 2010), Vysočina Tourism a města Jihlava, Telč, Třebíč a Žďár nad Sázavou (města s výskytem památek UNESCO). Hojná účast byla zaznamenána také v případě soukromých podnikatelů a dalších subjektů působících v oblasti cestovního ruchu v kraji (Restaurant a penzion Rumburak, Western - Šiklův mlýn, největší přírodní zábavní areál v ČR, Sportovní klub Nové Město na Moravě aj.).141 Jak vyplývá z programových dokumentů ROP NUTS II Jihovýchod, žadatelé se mohou ucházet o finanční podporu na modernizaci ubytovacích zařízení, výstavbu či modernizaci kongresových a konferenčních center, stejně jako na projekty výstavby, rekonstrukce a značení turistických tras a cyklotras či projekty rekonstrukce a obnovy kulturních památek. Možnosti získání finanční dotace na modernizaci ubytovacího zařízení využilo v Kraji Vysočina hned několik žadatelů. Největší zájem byl ze strany žadatelů zaznamenán na počátku programového období, tj. v letech 2007 a 2008. Mezi úspěšné žádosti patřily žádosti na přestavbu, rozšíření, modernizaci a dostavbu ubytovacích zařízení, nejčastěji penzionů a hotelů (Dostavba hotelového komplexu Hotel Ski Nové Město na Moravě, Přístavba hotelu Selský dvůr, Rozšíření a zkvalitnění služeb hotelu Jelínkova vila, Penzion a rybářská bašta V Údolíčku, Penzion Černý orel aj.). Podpořeny byly rovněž projekty ubytování ve venkovském prostředí a projekty zdravotně relaxačního ubytování s nabídkou terapeutických služeb (Ubytování ve venkovském prostředí a rozšíření sportovně
140 141
ROP NUTS II Jihovýchod: Programový dokument. S. 113 - 115. Fondy EU: Seznam příjemců podpory z fondů EU. [online].
66
relaxačního centra, NAKA - poskytování kvalitního ubytování, sportovních, zdravotně relaxačních a terapeutických služeb aj.).142 Z charakteru realizovaných projektů je patrné, že využití fondů EU na podporu projektů výstavby, rekonstrukce a modernizace ubytovacích zařízení je poměrně časté. Poskytované dotace na projekty ubytovacích zařízení jsou v Kraji Vysočina více než žádoucí. Vycházejíc ze závěrů Monitoringu realizovaného agenturou CzechTourism v turistickém regionu Vysočina lze základní turistickou infrastrukturu v kraji považovat za podprůměrnou. Situace se dotýká nikterak pouze ubytovacích zařízení, ale také stravovacích zařízení. I ta využila možnosti získání podpory z fondů EU na realizaci svým projektových záměrů, nikoliv však v tak hojné míře jako tomu bylo v případě ubytovacích služeb. Z projektových záměrů, podpořených prostřednictvím fondů EU, je patrná snaha o modernizaci ubytovacích zařízení a obecně rozšiřování nabídky turistických služeb. Na druhou stanu je však zcela opomíjena snaha o zlepšování kvality jimi nabízených služeb, které jsou tak mnohdy velice neprofesionální a svou úrovní podprůměrné. V tomto ohledu by jistě stačilo trochu úsilí ze strany místních podnikatelů a veřejné správy k pořádání pravidelných školení a seminářů pro pracovníky cestovního ruchu. Svůj účel by jistě splnily i různé výměny zkušeností a workshopy pořádané ve spolupráci s rakouskými institucemi a organizacemi cestovního ruchu (např. v rámci programu Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko). Za jednu z nejdynamičtěji se rozvíjejících forem cestovního ruchu je v současné době považován kongresový cestovní ruch.143 Nejvhodnější předpoklady pro rozvoj kongresového cestovního ruchu mají na Vysočině města Jihlava, Pelhřimov a Humpolec. Jedná se o města ležící v těsné blízkosti dálnice D1, dopravní tepny spojující Prahu s Brnem, a těžící tak ze své snadné dostupnosti. Kongresy a konference nejsou v Kraji Vysočina organizovány v prostorách kongresových a konferenčních center, ale převážně v prostorách zdejších hotelů. Nejčastěji jsou pro konání kongresů a konferencí využívány prostory hotelů Kotyza (Humpolec), Vivaldi (Jihlava - Rančířov), Skalský Dvůr (Bystřice nad Pernštejnem), Hotel Ski (Nové Město na Moravě), Euroagentur Business Hotel Jihlava a také prostory vzdělávacího a konferenčního centra MŠMT - Konvikt svatých Andělů (Telč). Z prostředků EU byl podpořen projekt na vybudování konferenčního centra Ta Fabrika v Humpolci, který byl schválen v roce 2008.144 Žádné jiné projekty výstavby či modernizace kongresových a konferenčních center podpořených z fondů EU v kraji evidovány nebyly.
142
Fondy EU: Seznam příjemců podpory z fondů EU. [online]. INDROVÁ, J. et al. Cestovní ruch (základy). S. 95. 144 Fondy EU: Seznam příjemců podpory z fondů EU. [online]. 143
67
Kongresová turistika je sice považována za perspektivní formu cestovního ruchu do budoucna, avšak v případě Kraje Vysočina nenabývá takového významu, jako je tomu v regionech
s příhodnějšími
podmínkami
pro její
rozvoj
(Praha,
kraje
Liberecký,
Jihomoravský, Plzeňský atp.). Pro rozvoj kongresové turistiky je nutná především kvalitní materiálně technická základna, která se vyznačuje dostatečnými a dobře technicky vybavenými konferenčními prostory, odpovídajícími ubytovacími a stravovacími službami a v neposlední řadě také množstvím doplňkových služeb určených účastníkům cestovního ruchu.145 V Kraji Vysočina má kongresový cestovní ruch spíše regionální charakter. Výstavba konferenčního centra Ta Fabrika, spolufinancovaná z fondů EU, by mohla přispět k nárůstu kongresové turistiky v regionu. Potenciál je zde nejen v dobré dopravní dostupnosti, ale také v existenci doprovodných aktivit pro účastníky kongresů a konferencí v blízkosti samotného centra Ta Fabrika. Žádný zásadní růst kongresové turistiky v kraji se však dle mého názoru očekávat nedá. Z programu ROP NUTS II Jihovýchod byly rovněž podpořeny projekty výstavby, rekonstrukce a značení turistických tras a cyklotras. Úspěšně schválenými projekty jsou projekty rozšíření sítě cyklistických stezek v Jihlavě, cyklostezek s pruhem pro pěší v obcích Sázava, Hamry a Lipůvka, projekty výstavby a značení cyklostezky Jihlava - Třebíč - Raabs (přeshraniční dopad na území Rakouska), vybudování sítě hipotras aj. Podporu získaly také projekty naučných stezek (Naučná stezka k pramenům Počátek a okolí, Naučná stezka kolem Zelené Hory atp.), projekty rozšíření běžeckých tras na Novoměstsku a značení lyžařských tratí ve Skiareálu Žďársko. V relativně hojném množství jsou předkládány i projekty rekonstrukce a obnovy kulturních památek (Zpřístupnění zříceniny hradu Zubštejna pro turisty, Obnova a rekonstrukce historického vstupu do baziliky sv. Prokopa v Třebíči, Zpřístupnění telčského podzemí apod.) a projekty marketingové propagace a prezentace regionů včetně jejich regionálních produktů (S Bílou paní po Telči a okolí, Poznejte Gustava Mahlera, Rozvoj marketingových a propagačních aktivit města Třeště v oblasti cestovního ruchu, Zkvalitnění marketingu turistické nabídky kraje Vysočina, Mediální kampaň turistického regionu Vysočina aj.).146 Největší zastoupení mají v rámci ROP NUTS II Jihovýchod projekty výstavby a rekonstrukce stezek a tras pro pěší a cyklisty, projekty obnovy a rekonstrukce kulturních památek a marketingové propagace regionu. Vzhledem k tomu, že právě v cykloturistice, pěší turistice a kulturně - poznávacím cestovním ruchu spatřuji v Kraji Vysočina velký potenciál, je podpora 145 146
INDROVÁ, J. et al. Cestovní ruch (základy). S. 97. Fondy EU: Seznam příjemců podpory z fondů EU. [online].
68
těchto aktivit dle mého názoru více než očekávaná. Z toho také usuzuji, že prostředky EU jsou v této sféře využívány účelně a jejich čerpání do jisté míry napomáhá realizaci stanovených cílů v oblasti rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina. Z množství a charakteru podporovaných aktivit vyplývá, že ROP NUTS II Jihovýchod je nejvýznamnějším programem podpory rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina. Projektové žádosti podané regionálními subjekty cestovního ruchu prostřednictvím tohoto programu byly zaměřeny nejvíce na podporu projektů cykloturistiky, rozvoje ubytovacích služeb a marketingovou propagaci a prezentaci regionu a jeho regionálních produktů cestovního ruchu. Přehled schválených projektů cestovního ruchu v Kraji Vysočina podaných prostřednictvím výzev ROP NUTS II Jihovýchod je zpracován k nahlédnutí v příloze č. 2: Seznam vybraných příjemců podpory ROP NUTS II Jihovýchod.
5.2 Integrovaný operační program Integrovaný operační program (IOP) je jedním z osmi tématických operačních programů ČR vytvořených pro účely hospodářské politiky EU a spadající pod cíl Konvergence. Program je zaměřen na modernizaci veřejné správy, zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb a podporu územního rozvoje včetně podpory prezentace ČR jako destinace cestovního ruchu.147 Na programové období 2007 - 2013 bylo pro účely IOP vyčleněno 1,58 mld. €.148 Podpora projektů cestovního ruchu je v rámci IOP uskutečňována prostřednictvím prioritních os č. 4 - Národní podpora cestovního ruchu a č. 5 - Národní podpora územního rozvoje. V rámci prioritní osy č. 4 - Národní podpora cestovního ruchu jsou projekty rozvoje cestovního ruchu v regionu podporovány prostřednictvím iniciativy 4.1 - Národní podpora rozvoje cestovního ruchu: 149
Z iniciativy 4.1 - Národní podpora rozvoje cestovního ruchu jsou podporovány projekty marketingové propagace kulturně - historického dědictví a přírodního bohatství regionu, projekty na rozvoj statistik cestovního ruchu, na tvorbu zdrojových databází a podporu marketingu za účelem zvýšení informovanosti o nabídce a využití služeb cestovního ruchu v kraji. Podporovány jsou také projekty zavedení národních a mezinárodních standardů ve službách cestovního ruchu a projekty podpory prezentace ČR jako destinace cestovního ruchu.
147
Fondy EU: Seznam příjemců podpory z fondů EU. [online]. Fondy EU: Konečná alokace zdrojů fondů EU pro Českou republiku v období 2007 - 2013. [online]. 149 Integrovaný operační program pro období let 2007 - 2013: Programový dokument. S. 63. 148
69
V rámci prioritní osy č. 5 - Národní podpora územního rozvoje je podpora cestovního ruchu zachycena v intervenci 5.1 - Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví: 150
Z iniciativy 5.1 - Národní využití potenciálu kulturního dědictví jsou podporovány projekty revitalizace kulturních památek, modernizace objektů cestovního ruchu, včetně jejich vybavení a doprovodné infrastruktury, a projekty zaměřené na rozvoj služeb v oblasti kultury. Službami v oblasti kultury máme v tomto případě na mysli služby spočívající v metodické podpoře a konzultacích vlastníkům kulturních památek, investorům a podnikatelům z oblasti kultury a zástupcům odborné i laické veřejnosti.
Podmínkou účasti v IOP je nadnárodní působnost příjemce, působnost ve většině NUTS II nebo národní či nadnárodní význam památky, která je předmětem projektu. V Kraji Vysočina byly v programovém období 2007 - 2013 prostřednictvím IOP dosud předloženy pouze dva projekty. Jedná se o projekt Revitalizace židovských památek v České republice (2007) a projekt Prázdniny na venkově - kraje (2010).151 Další projekt, který má být podpořen z prostředků IOP je nyní ve fázi příprav a jedná se o projekt Kraje Vysočina s názvem Centrum pro kulturu, vzdělání a památkovou péči Telč.152 Projekt Revitalizace židovských památek v České republice (2007) je zaměřen na vznik sítě center židovské kultury, která by kromě památek židovské architektury nabízela i možnost dalšího vzdělávání a kulturního vyžití. Projekt byl podán v rámci iniciativy 5.1 - Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví a žadatelem dotace je Federace židovských obcí v ČR. Projektu Revitalizace židovských památek v ČR se na území Kraje Vysočina účastnily obce Nová Cerekev (okres Pelhřimov) a Polná (okres Jihlava). Svými dopady projekt zasahuje i mimo území Kraje Vysočina, ve kterém je realizován. Dopady projektu jsou vedle Kraje Vysočina nejvíce patrné v kraji Jihomoravském, Středočeském, Plzeňském, Moravskoslezském, Královéhradeckém a Ústeckém. Hlavním záměrem projektu Prázdniny na venkově - kraje (2010) je podpora nabídky venkovské turistiky a její přiblížení cílové skupině, kterou tvoří převážně rodiny s dětmi. Místem realizace projektu je město Telč (okres Jihlava) a jeho předkladatelem Svaz venkovské turistiky.153 Žádost na spolufinancování projektu byla podána v rámci iniciativy 4.1 - Národní podpora cestovního ruchu.
150
Integrovaný operační program pro období let 2007 - 2013: Programový dokument. S. 64. Fondy EU: Seznam příjemců podpory z fondů EU. [online]. 152 ŘEŘICHOVÁ, D. Fond projektů reflektuje záměry města. [online]. 153 Fondy EU: Seznam příjemců podpory z fondů EU. [online]. 151
70
Možnosti podpory cestovního ruchu v Kraji Vysočiny prostřednictvím IOP nejsou dle mého názoru plně využívány. Podpora z IOP by mohla být využívána více např. na projekty rozvoje statistik cestovního ruchu a tvorbu zdrojových databází a na projekty zavádění standardů ve službách cestovního ruchu. Domnívám se, že v oblasti statistik cestovního ruchu lze v Kraji Vysočina stále pozorovat jisté nedostatky. Za největší nedostatek regionálních statistik cestovního ruchu považuji nedostupnost některých údajů o infrastruktuře cestovního ruchu, návštěvnosti místních turistických cílů a památek aj. Chybějící statistické údaje o cestovním ruchu v regionu lze do jisté míry chápat také jako nedostatek bránící rozvoji regionu do budoucna, neboť právě údaje ze statistik jsou významným zdrojem informací při tvorbě programů a strategií regionálního rozvoje. Přestože je u Kraje Vysočina v oblasti statistik cestovního ruchu viditelné značné zlepšení, podpora jejich tvorby a rozvoje je dle mého názoru i nadále žádoucí. K hlavním nedostatkům Kraje Vysočina v oblasti rozvoje cestovního ruchu v území patří mj. i nízká úroveň nabízených služeb. Významným nástrojem podpory zvyšování kvality nabízených služeb jsou projekty zavádění národních a mezinárodních standardů ve službách cestovního ruchu. Vzhledem k nedostatkům v kvalitě poskytovaných služeb v Kraji Vysočina by právě standardizace mohla být řešením vedoucím ke zlepšení jejich úrovně. Proto by z mého pohledu mohla být podpora z IOP ve větší míře směřována i na podporu standardizace služeb cestovního ruchu na Vysočině a zvyšování kvality poskytovaných služeb obecně.
5.3 OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko Operační program Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko spadá mezi regionální operační programy cíle Evropská územní spolupráce a je druhým nejčastěji využívaným programem v oblasti podpory projektů cestovního ruchu v Kraji Vysočina. Program se zaměřuje na podporu udržitelného rozvoje příhraničních regionů, kterými jsou kraje Jihočeský, Jihomoravský a Kraj Vysočina na české straně a kraje spolkových zemí Dolní Rakousko, Horní Rakousko a město Vídeň na straně rakouské.154 Z fondů EU bylo na tento program vyčleněno 107,44 mil. €.155 Podpora projektů cestovního ruchu je v rámci programu Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko uskutečňována skrze prioritní osu č. 1 - Socioekonomický rozvoj, cestovní ruch a transfer know-how a prioritní osu č. 2 - Regionální dostupnost a udržitelný rozvoj.
154 155
European Territorial Co-operation Austria - Czech Republic 2007-2013: Příručka pro žadatele. S. 13 - 15. European Territorial Co-operation Austria - Czech Republic 2007 - 2013: Společně dosáhneme více. [online].
71
V rámci prioritní osy č. 1 - Socioekonomický rozvoj, cestovní ruch a transfer know-how je podpora cestovního ruchu soustředěna pod iniciativu 1.2 - Cestovní ruch, kultura a ekonomika volného času. Snahou iniciativy je využít potenciál daného území pro rozvoj cestovního ruchu v regionu:156
Prostřednictvím iniciativy 1.2 - Cestovní ruch, kultura a ekonomika volného času mohou být podpořeny projekty zvýšení dostupnosti a rekonstrukce historických, kulturních a přírodních objektů cestovního ruchu, projekty výstavby a modernizace infrastruktury pro cestovní ruch a projekty společné propagace regionů. Podporována je také vzájemná spolupráce při tvorbě strategií rozvoje a strategií cestovního ruchu, při společném školení zaměstnanců (podmínka dvojjazyčnosti) a předávání know-how. Podpora je rovněž směřována na podporu ekoturistiky a agroturistiky.
U prioritní osy č. 2 - Regionální dostupnost a udržitelný rozvoj je podpora cestovního ruchu koncentrována do oblasti podpory 2.1 - Doprava a regionální dostupnost a částečně také do oblasti podpory 2.2 - Životní prostředí a prevence rizik:157
Z oblasti podpory 2.1 - Doprava a regionální dostupnost jsou podporovány projekty výstavby a modernizace cyklistických a turistických stezek a tras zvyšujících dopravní propojenost obou regionů a projekty výstavby, rekonstrukce a údržby přístupových komunikací k turistickým objektům a jiným atraktivitám cestovního ruchu.
Z iniciativy 2.2 - Životní prostředí a prevence rizik jsou poskytovány dotace na projekty přeshraničních národních a přírodních parků.
Minimální výše příspěvku z ERDF činí 20 001 €. Projekty nedosahující na kritérium minimální výše dotace jsou podporovány z Fondu malých projektů. Jedná se o fond, který je součástí cíle Evropská územní spolupráce a jehož prostřednictvím jsou podporovány tzv. malé projekty investičního (značení turistických tras apod.) i neinvestičního (kulturní výměny, sportovní turnaje aj.) charakteru. V rámci Fondu malých projektů mohou být podpořeny projekty rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina pouze za předpokladu spolupráce s partnery z krajů spolkové země Dolní Rakousko (kraje Waldviertel a MostviertelEisenwurzen).158 Z operačního programu Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko bylo v rámci Kraje Vysočina podpořeno několik projektů. Co se však týče projektů cestovního ruchu podaných 156
MMR ČR. Pokyny pro české žadatele pro operační program Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká republika 2007 - 2013. S. 13 - 15. 157 MMR ČR. Pokyny pro české žadatele pro operační program Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká republika 2007 - 2013. S. 20 - 25. 158 European Territorial Co-operation Austria - Czech Republic 2007-2013: Příručka pro žadatele. S. 17.
72
prostřednictvím iniciativ 1.2 - Cestovní ruch, kultura a ekonomika volného času a 2.1 - Doprava a regionální dostupnost, byl v Kraji Vysočina realizován pouze jeden projekt. Jedná se o projekt nazvaný Regionální impuls Zemská výstava 2009, označovaný též jako REILA 2009. V rámci projektu REILA 2009 byla zorganizována přeshraniční výstava „Rakousko - Česko“, která byla představena celkem ve třech městech - Horn, Raabs a Telč a která zachycovala společnou historii obou zemí. K hlavním výstupům projektu patřilo vedle samotné výstavy i zajištění doprovodné turistické nabídky a akcí pro návštěvníky obou regionů a také vybudování chybějící doprovodné infrastruktury (zejména parkovišť v Telči). Projektovými partnery výstavy REILA 2009 bylo na území Kraje Vysočina město Telč, Muzeum Vysočiny Jihlava a mikroregion Telčsko.159 Většina projektů v Kraji Vysočina podaných v rámci operačního programu Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko byla podpořena z Fondu malých projektů. Podpořeny byly projekty hudebních festivalů (Proti proudu 2009, Musica sacra bez hranic, Jihlavské folklórní léto 2010, Hudební setkání s benefičními koncerty „Děti pro děti“ aj.), projekty vzdělávání a řemesel (Dřevořezání 2009, Festival vzdělání a řemesel, Telč za Slavatů aneb Švédové v Telči atd.), i projekty sportovních akcí a událostí realizovaných v rámci vzájemné spolupráce obou regionů (Cyklistický závod míru Telč - Raabs - Horn - Eggenburg, Den sportu a zábavy aj.).160 Seznam regionálních projektů z oblasti cestovního ruchu podpořených prostřednictvím OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko je uveden v příloze č. 3: Vybraní příjemci podpory OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko. Součástí přílohy č. 3 je rovněž seznam Vybraných příjemců podpory Fondu malých projektů. OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko je druhým nejvyužívanějším programem podpory cestovního ruchu v Kraji Vysočina. Program je zaměřen na posílení česko-rakouské spolupráce a většina projektů z něj podpořených byla orientována na podporu kulturních, společenských, vzdělávacích, sportovních a jiných událostí a akcí v regionu. Jednalo se převážně o tzv. malé projekty, které byly financovány prostřednictvím Fondu malých projektů. Přínos OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko by dle mého názoru mohl být spatřován také v projektech výměny zkušeností pracovníků cestovního ruchu formou pořádání různých školení, seminářů, výměn zkušeností atp. Právě nejrůznější tématické semináře a workshopy organizované v rámci rakousko-české spolupráce by mohly přispět ke zlepšení
159 160
European Territorial Co-operation Austria - Czech Republic 2007 - 2013: Úspěšné projekty 2007 - 2013. [online]. European Territorial Co-operation Austria - Czech Republic 2007 - 2013: Fond malých projektů - podpořené projekty. [online].
73
vzdělanosti pracovníků v cestovním ruchu a tak ke zvýšení kvality poskytovaných služeb v regionu. Této možnosti však v Kraji Vysočina doposud příliš využito nebylo. Důvodem může být i jazyková bariéra pracovníků cestovního ruchu, kteří jazykově nejsou vždy plně vybaveni, přestože aktivní znalost cizích jazyků patří k základním předpokladům zaměstnanosti v cestovním ruchu.
5.4 OP Meziregionální spolupráce Operační program Meziregionální spolupráce, označovaný též jako Interreg IV C, je jedním z operačních programů cíle Evropská územní spolupráce politiky HSS, který se zaměřuje na spolupráci v oblasti inovací, znalostní ekonomiky, životního prostředí a ochrany před riziky s cílem zlepšení účinnosti regionální politiky EU.161 Na program Meziregionální spolupráce bylo z fondů EU vyhrazeno 321,32 mil. €.162 Podpoře cestovního ruchu je v operačním programu Meziregionální spolupráce věnována prioritní osa č. 2 - Životní prostředí a ochrana před riziky. Tato prioritní osa dává žadatelům možnost podpory jejich projektů prostřednictvím „rozvoje a výměny společných strategií pro propagaci kulturního majetku jako potenciálu pro ekonomický rozvoj regionů s důrazem na udržení cestovního ruchu“.163 V rámci programu lze žádat na dva typy projektů. Prvním typem projektů jsou projekty výměny zkušeností (tzv. Regionální iniciativy - TYP 1), jejichž smyslem je nalezení nejlepších postupů pro řešení projednávaných záležitostí. Druhým typem projektů jsou projekty zaměřené na přenos zkušeností (tzv. Fast track - TYP 2), jejichž podstatou je předávání znalostí a postupů zkušenějšími regiony méně zkušeným regionům. Z žádostí podaných prostřednictvím prioritní osy č. 2 mohou být podpořeny pouze projekty výměny zkušeností, tzv. regionální iniciativy (TYP 1). Pozornost je věnována výměně zkušeností, znalostí a transferu know-how, rozvoji politik a řídících mechanismů v oblastech památkové péče (podtéma Biodiverzita a zachování přírodního dědictví prioritní osy č. 2), ochraně a podpoře kulturního dědictví a krajiny jako významného potenciálu územního rozvoje a rozvoji cestovního ruchu v souladu s trvalou udržitelností (podtéma Kulturní dědictví a krajina). Podporovány jsou též nové a inovativní přístupy k propagaci kulturního dědictví a krajiny zohledňující udržitelný rozvoj území, společné strategie ochrany a posílení kulturního dědictví a krajiny stejně jako výměna know-how v oblasti udržitelného cestovního ruchu mezi místními zaměstnanci státní správy. Dotaci mohou získat i projekty, v jejichž rámci jsou 161
INTERREG IVC: Programový manuál. S. 2. Fondy EU: OP Meziregionální spolupráce. [online]. 163 Fondy EU: OP Meziregionální spolupráce. [online]. 162
74
organizovány studijní návštěvy, společná školení, výměny pracovníků, konference, semináře, meziregionální workshopy aj., dále projekty informační a publikační činnosti zaměřené na tvorbu společných brožur, letáků, internetových stránek apod.164 Operační program Meziregionální spolupráce není pro účely podpory cestovního ruchu v ČR příliš využíván. Kraj Vysočina se účastnil několika projektů meziregionální spolupráce, nikoliv však v námi zkoumané oblasti cestovního ruchu.
5.5 Zhodnocení možností podpory cestovního ruchu v Kraji Vysočina z fondů EU Financování
projektů
cestovního
ruchu
může
být
v Kraji
Vysočina
realizováno
prostřednictvím vybraných operačních programů politiky HSS nebo prostřednictvím Fondu Vysočiny. Fond Vysočiny je víceúčelovým fondem kraje, jehož prostřednictvím jsou mj. podporovány i aktivity napomáhající rozvoji cestovního ruchu v regionu. Z Fondu Vysočiny mohou být podpořeny projekty turistické infrastruktury i zkvalitňování služeb cestovního ruchu. Podpora cestovního ruchu v Kraji Vysočina z fondů EU je umožněna prostřednictvím vybraných operačních programů. Jedná se zejména o ROP Jihovýchod, IOP a OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko. Nejvíce projektů na podporu rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina bylo podáno v rámci ROP Jihovýchod. Právě ROP Jihovýchod se v podmínkách Kraje Vysočina jeví jako stěžejní program podpory cestovního ruchu v regionu, neboť zachycuje celou škálu činností a aktivit, které mohou být z programu podpořeny. Aktivity obsažené v ROP Jihovýchod jsou nastaveny tak, aby umožňovaly podporu co nejširšího spektra činností, které by směřovaly k všestrannému rozvoji cestovního ruchu v území a napomáhaly tak realizaci jednotlivých priorit Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina. Z kapitoly 6.1 ROP NUTS II Jihovýchod vyplývá, že v rámci programu byly nejvíce podpořeny projekty výstavby a modernizace turistické infrastruktury, zejména ubytovacích kapacit a infrastruktury pro nemotorovou dopravu (tzn. stezek pro cyklisty, bruslaře, pěší aj.), projekty rekonstrukce a obnovy kulturních památek stejně jako projekty marketingové propagace a prezentace regionu a jeho produktů cestovního ruchu. Jak vyplynulo z šetření provedeného agenturou CzechTourism „Monitoring návštěvníků v turistických regionech ČR“, vybavenost Kraje Vysočina turistickou infrastrukturou není příliš uspokojivá. Z pohledu návštěvníků turistického regionu Vysočina je vybavenost kraje základní a doprovodnou 164
Program Meziregionální spolupráce (INTERREG IV C): příspěvek k iniciativě Evropské komise "Regiony pro hospodářskou změnu“. S. 39 - 41.
75
infrastrukturou cestovního ruchu v mnoha ohledech nedostačující. Nedostatky jsou spatřovány zejména v kvalitě dopravní infrastruktury a nabídce ubytovacích a stravovacích služeb. Dalším z pohledu rozvoje cestovního ruchu významným operačním programem je operační program Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko. Ten je zaměřen především na podporu projektů zakládajících a zefektivňujících česko-rakouskou spolupráci. Podpora projektů z oblasti cestovního ruchu je směřována jak na projekty rekonstrukce historických, kulturních a přírodních objektů cestovního ruchu, tak na projekty výstavby a modernizace infrastruktury pro cestovní ruch stejně jako projekty společné propagace regionů. V rámci programu Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko je možné finanční podporu na realizaci projektu získat buď z ERDF anebo z Fondu malých projektů. Převážná většina projektů rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina byla podpořena z Fondu malých projektů. Jednalo se zejména o projekty zaměřené na organizaci kulturních, vzdělávacích a sportovních akcí a událostí, tj. projekty organizace různých výstav, hudebních, kulturních a jiných festivalů a koncertů, cyklistických závodů apod. Podpora projektů cestovního ruchu v Kraji Vysočina může být realizována také prostřednictvím Integrovaného operačního programu. V rámci IOP lze žádat na projekty marketingové propagace přírodního a kulturního bohatství regionu, projekty rozvoje statistik cestovního ruchu, revitalizace kulturních památek, modernizace turistické infrastruktury, rozvoje služeb v oblasti kultury a projekty prezentace ČR jako destinace cestovního ruchu. Podmínkou účasti v IOP je nadnárodní působnost příjemce, působnost ve většině NUTS II nebo národní či nadnárodní význam památky, která je předmětem projektu. Právě náročnost podmínek na vhodného žadatele podpory z IOP je hlavní důvod nízkého využití programu k podpoře cestovního ruchu v Kraji Vysočina. Projekty cestovního ruchu v Kraji Vysočina mohou být podpořeny také prostřednictvím operačního programu Meziregionální spolupráce. Tento program však k podoře cestovního ruchu v kraji není příliš využíván. Ze zaměření jednotlivých prioritních oblastí a podporovaných aktivit výše zmíněných programů vyplývá, že v programovém období 2007 - 2013 byly možnosti podpory cestovního ruchu v Kraji Vysočina koncipovány s maximálním ohledem na potřeby cestovního ruchu v regionu. Ty vyplynuly z průzkumu uskutečněného agenturou CzechTourism v letech 2005 a 2006, který přinesl závěry o nabídce turistických atraktivit a úrovni infrastruktury cestovního ruchu v regionu z pohledu jeho návštěvníka. Výsledky realizovaného šetření byly
76
zapracovány i do Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina, ve které byly s přihlédnutím ke zjištěným informacím o potřebách návštěvníků regionu stanoveny cíle a priority budoucího rozvoje cestovního ruchu v kraji. Podporované aktivity, napomáhající rozvoji cestovního ruchu v území, byly cíleny na výstavbu a modernizaci turistické infrastruktury, na zlepšování služeb cestovního ruchu a na marketingovou propagaci regionu a jeho regionálních produktů cestovního ruchu. Vzhledem k charakteru realizovaných projektů lze konstatovat, že možnosti podpory cestovního ruchu v Kraji Vysočina z fondů EU byly využity v souladu s prioritami rozvoje cestovního ruchu v kraji. Projekty cestovního ruchu byly zaměřeny na zlepšení nabídky turistické infrastruktury v kraji a v omezené míře i zvýšení kvality nabízených služeb cestovního ruchu, dále na výstavbu a modernizaci cyklistických stezek a tras a v neposlední řadě také na projekty marketingové propagace regionálních produktů cestovního ruchu. Realizované projekty cestovního ruchu v kraji tedy vesměs směřovaly k naplňování cílů Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008 - 2013.
77
ZÁVĚR Cestovní ruch se v současné době řadí mezi nejdynamičtěji se rozvíjející odvětví národního hospodářství a lze jej chápat jako komplex služeb sloužících k upokojování potřeb účastníků cestovního ruchu. Cestovní ruch zasahuje do celé řady dalších oborů a odvětví, které s ním přímo či nepřímo souvisí. Má multiplikační charakter a tím nezanedbatelný vliv na sociálně ekonomický rozvoj regionů. Dopady cestovního ruchu na rozvoj regionů jsou spatřovány zejména
v oblasti
ekonomické,
kulturně - sociální
a
environmentální,
přičemž
z hospodářského hlediska se za nejvýznamnější považují dopady ekonomické. Cestovní ruch v některých turisticky významných regionech významně působí na tvorbu hrubého domácího produktu, zaměstnanost i životní úroveň obyvatel a je tak významným zdrojem hospodářského růstu regionu. Význam cestovního ruchu v regionálním rozvoji neustále roste, a proto je také podpora rozvoje cestovního ruchu jednou z priorit politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU. Důraz je kladen zejména na podporu trvale udržitelného cestovního ruchu, který vyplývá ze zásad trvalé udržitelnosti a ochrany životního prostředí. Význam turismu pro ekonomiku jednotlivých regionů je dán zejména předpoklady daného regionu pro rozvoj cestovního ruchu v území a schopností těchto předpokladů využít. Kraj Vysočina má pro rozvoj cestovního ruchu značný potenciál. Ten je spatřován zejména v nabídce turistických atraktivit a možnostech kulturního, sportovního a rekreačního vyžití návštěvníků
regionu.
Přírodní
a
kulturně - historické
předpoklady
regionu
patří
k nejvýznamnějším předpokladům pro rozvoj cestovního ruchu v území. Zachovalé životní prostředí, velké množství přírodních a kulturních památek a společenských událostí předurčuje region k rozvoji kulturně - poznávacího, sportovně - rekreačního a venkovského cestovního ruchu. Dalším neméně důležitým předpokladem pro rozvoj turismu v regionu je existence základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu. V tomto ohledu Kraj Vysočina vykazuje jistou zaostalost a nedostatečnou vybavenost jak základní, tak doplňkovou infrastrukturou cestovního ruchu. Dokazují to výsledky Monitoringu, který byl v turistickém regionu realizován v letech 2005 a 2006. Z výsledů monitoringu vyšlo najevo, že kraj má výrazné nedostatky zejména ve vybavenosti regionu dopravní infrastrukturou, některými druhy doplňkové infrastruktury (nejhůře hodnocena vybavenost zařízení pro děti a možnost zábavy) a v kvalitě poskytovaných služeb cestovního ruchu. Dopravní dostupnost regionu je vzhledem k poloze kraje v rámci ČR příznivá. Problém je spatřován spíše v kvalitě dopravní infrastruktury, neboť jak vyplynulo z výsledků analýzy „Sledování stavů povrchu vozovek
78
silnic II. a III. třídy v kraji Vysočina“ většina vozovek v kraji je v nevyhovujícím stavu (22 % vozovek v havarijním stavu, 32 % v nevyhovujícím stavu a 16 % ve stavu vyhovujícím) Nedostatečná vybavenost regionu službami ubytovacích a stravovacích zařízení, stejně jako nízká úroveň a kvalita nabízených služeb výrazně snižuje atraktivitu regionu z pohledu návštěvníka. Dle provedeného Monitoringu patří nízká úroveň služeb v odvětví cestovního ruchu v Kraji Vysočina k výrazným limitům bránících rozvoji cestovního ruchu v regionu. Významnými bariérami rozvoje turismu v Kraji Vysočina jsou dle mého názoru vedle absence a nízké úrovně turistické infrastruktury a neprofesionality mnohých pracovníků cestovního ruchu také neochota soukromých podnikatelů navazovat spolupráci s ostatními podnikateli působícími v oblasti cestovního ruchu v regionu a zapojovat se do akcí na podporu turismu pořádaných místními organizacemi a veřejnou správou. Nepříliš úspěšná je mnohdy i samotná propagace jednotlivých turistických cílů a služeb v kraji. V málokterém navštíveném městě či turistické lokalitě Kraje Vysočina je informovanost návštěvníků o místních atraktivitách a sportovním a kulturním vyžití dostatečná. Billboardy a plakátovací plochy jsou přenechány ziskové sféře a prezentace regionálních zajímavostí je tak v mnoha případech odkázána na nevýrazné směrovky k turistickým cílům. Možnosti rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina jsou do budoucna spatřovány zejména v odstraňování výše zmíněných bariér. Pozornost by měla být soustředěna hlavně na podporu spolupráce mezi subjekty cestovního ruchu v kraji, na zlepšování kvality nabízených služeb a zvyšování kvalifikace a zainteresovanosti pracovníků cestovního ruchu. Úroveň nabízených služeb a ochota zaměstnanců cestovního ruchu totiž hraje velice významnou roli při budování dobré pověsti turistického regionu. Ochota a přátelskost místních lidí je jedním ze základních předpokladů budování klientely, která se do regionu bude opakovaně a ráda vracet. A právě takovou klientelu Kraj Vysočina potřebuje. Možnosti financování cestovního ruchu v Kraji Vysočina jsou zakotveny v programových a strategických dokumentech kraje, zejména v Programu rozvoje kraje Vysočina a Strategii rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008 - 2013. Právě v té je uvedena bližší specifikace nástrojů a aktivit určených k podpoře cestovního ruchu v kraji. Za nejdůležitější oblasti podpory z hlediska rozvoje turismu v Kraji Vysočina jsou považovány podpora rozvoje základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, podpora rozvoje kvality služeb a marketingová podpora regionální turistické nabídky. Vize rozvoje cestovního ruchu je dle Strategie spatřována zejména v poznávací, profesní a zájmové turistice.
79
Projekty cestovního ruchu v Kraji Vysočina mohou být podpořeny prostřednictvím finančních dotací v rámci vybraných operačních programů politiky HSS nebo prostřednictvím dotací a půjček z Fondu Vysočiny. Nejčastěji jsou projekty podpory cestovního ruchu v kraji spolufinancovány z prostředků ERDF a to v rámci operačních programů ROP NUTS II Jihovýchod, IOP a OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko. Z poznatků obsažených v kapitole „Financování cestovního ruchu v Kraji Vysočina z fondů EU“ je zřejmé, že nejvíce projektů rozvoje cestovního ruchu bylo v Kraji Vysočina realizováno prostřednictvím ROP NUTS II Jihovýchod. Podpořeny byly projekty výstavby a modernizace turistické infrastruktury, zejména ubytovacích kapacit a infrastruktury pro nemotorovou dopravu (tzn. stezek pro cyklisty, bruslaře, pěší aj.), projekty rekonstrukce a obnovy kulturních památek, stejně jako projekty marketingové propagace a prezentace regionu a jeho produktů cestovního ruchu. Ne všechny možnosti podpory rozvoje cestovního ruchu v regionu jsou však dle mého názoru plně využívány. Nejvíce využívaným programem podpory projektů cestovního ruchu v regionu je bezesporu ROP NUTS II Jihovýchod. V rámci tohoto operačního programu by z mého pohledu mohla být posílena např. podpora stravovacích zařízení a jimi poskytovaných služeb, kterým byla doposud v rámci současného programového období věnována minimální pozornost. Dále by mohla být zintenzivněna podpora projektů na zvyšování úrovně nabízených turistických služeb a to zejména prostřednictvím vzdělávání a odborných školení pracovníků cestovního ruchu. Větší podpora by mohla být rovněž směřována do projektů zaměřených na výstavbu a modernizaci doplňkové infrastruktury cestovního ruchu. Druhým nejvyužívanějším programem podpory cestovního ruchu v Kraji Vysočina je OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko, který je zaměřen na posílení česko-rakouské spolupráce. V rámci OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko by se mohlo lépe využít možnosti podpory projektů zkvalitňujících služby cestovního ruchu, neboť právě nízká úroveň nabízených služeb patří k jedněm z nejvýraznějších limitů bránících rozvoji cestovního ruchu v Kraji Vysočina. Nejrůznější tématické semináře a workshopy organizované v rámci rakousko - české spolupráce by mohly přispět ke zlepšení vzdělanosti pracovníků v cestovním ruchu a tak ke zvýšení kvality poskytovaných služeb v regionu. K podpoře projektů cestovního ruchu v Kraji Vysočina je v omezené míře využíván i IOP. Ten by mohl být intenzivněji využit např. k podpoře projektů tvorby a rozvoje statistik cestovního ruchu, ve kterých má Kraj Vysočina dle mého názoru stále výrazné nedostatky
80
nebo k podpoře standardizace a klasifikace služeb cestovního ruchu, s jejichž zavedením by došlo ke zvýšení kvality poskytovaných služeb cestovního ruchu v regionu. Vzhledem k charakteru realizovaných projektů lze konstatovat, že možnosti podpory cestovního ruchu v Kraji Vysočina z fondů EU byly využity v souladu s prioritami rozvoje cestovního ruchu v kraji. Projekty cestovního ruchu byly zaměřeny na zlepšení nabídky turistické infrastruktury v regionu a v omezené míře i zvýšení kvality nabízených služeb cestovního ruchu, dále na výstavbu a modernizaci cyklistických stezek a tras a v neposlední řadě také na projekty marketingové propagace regionálních produktů cestovního ruchu. Realizované projekty cestovního ruchu v kraji tedy vesměs směřovaly k naplňování cílů Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008 - 2013. Z výše uvedeného vyplývá, že podpora projektů cestovního ruchu má v Kraji Vysočina nezastupitelný význam. Možnosti získání finančních prostředků na podporu projektových záměrů z oblasti turismu je v kraji využíváno jak místními organizacemi cestovního ruchu, tak soukromými podnikateli a živnostníky. Podporou rozvoje cestovního ruchu v kraji dochází k růstu jeho ekonomické výkonnosti a ke zkvalitňování života místních obyvatel.
81
LITERATURA Knižní zdroje DAVID, P., SOUKUP, D. Velká turistická encyklopedie: Vysočina. Praha: Euromedia Group - Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. FORET, M., FORETOVÁ, V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha: Grada Publishing, 2001. 178 s. ISBN 80-247-0207-X. GROSPIČ, J. et al. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 447 s. ISBN 80-86473-80-5. HRABALA, V. Geografie ISBN 80-245-0858-3.
cestovního
ruchu.
Praha:
Oeconomica,
2005.
109
s.
HRABÁNKOVÁ, M. et al. Faktory regionálního rozvoje a jejich vliv na sociálně-ekonomický potenciál regionu. Brno: CERM, 2011. 111 s. ISBN 978-80-7204-752-9. INDROVÁ, J. et al. Cestovní ISBN 978-80-245-1252-5.
ruch
(základy).
Praha:
Oeconomica,
2007.
120 s.
JAROLÍMKOVÁ, L. Informatorium pro studenty oboru cestovní ruch. Praha: Oeconomica, 2009. 84 s. ISBN 978-80-245-1612-7. JAROLÍMKOVÁ, L., ŘEHOŘKOVÁ, J. Postavení České republiky ve světovém cestovním ruchu. Praha: Oeconomica, 2008. 104 s. ISBN 978-80-245-1472-7. MALÁ, V. et al. Cestovní ruch a Evropská unie. Praha: VŠE Praha, 2000. 174 s. ISBN 80-245-0084-1. PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, c2002. 448 s. RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch (soubor studijních materiálů). Ostrava: KEY Publishing, 2007. 81 s. ISBN 978-80-87071-44-1. TAUER, V., ZEMÁNKOVÁ, H., ŠUBRTOVÁ, J. Získejte dotace z fondů EU. Brno: Computer Press, 2009. 160 s. ISBN 978-80-251-2649-3. TITELBACHOVÁ, Š. In WOKOUN, R., MALINOVSKÝ, J. et al. Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde, 2008. 474 s. ISBN 978 80 7201-699-0. VAŠKO, M. Cestovní ruch a regionální rozvoj. Praha: Oeconomica, 2002. 96 s. ISBN 80 245 0445-6. VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., HOLEŠINSKÁ, A., METELKOVÁ, P. Základy cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-4167-6. WILLIAMS, A. M., SHAW G. Tourism and Economic Development: European Experiences. Chichester: John Wiley & Sons, 1998. 425 s. ISBN 0-471-98316-0. WOKOUN, R. Regionální a strukturální politika Evropské unie: obecná východiska, implementace a monitorování. Praha: Oeconomica, 2004. 78 s. ISBN 80-245-0734-X. WOKOUN, R., MALINOVSKÝ, J. et al. Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde, 2008. 474 s. ISBN 978 80 7201-699-0. WOKOUN, R., MATES, P., KADEŘÁBKOVÁ, J. et al. Základy regionálních věd a veřejné správy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011. 474 s. ISBN 978-80-7380-304-9.
82
Informační dokumenty a materiály CzechTourism. Vytváření organizací cestovního ruchu v turistických regionech. [online]. [cit. 2011-04-13]. (PDF). Dostupné na WWW:
. ČSÚ. Statistická ročenka Kraje Vysočina 2011. [online]. Jihlava: Český statistický úřad, 2010. [cit. 2011-04-13]. (PDF). ISBN 978-80-250-2054-8. Dostupné na WWW:
. European Territorial Co-operation Austria - Czech Republic 2007 - 2013: Fond malých projektů - podpořené projekty. [online]. 2011. [cit. 2011-12-04]. (PDF). Dostupné na WWW: . European Territorial Co-operation Austria - Czech Republic 2007 - 2013: Příručka pro žadatele. [online]. 2011. [cit. 2011-12-04]. (PDF). Dostupné na WWW: . Evropská územní spolupráce 2007 - 2013 Střední Evropa: Programový dokument. [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007. [cit. 2011-12-05]. (PDF). Dostupné na WWW: . Integrovaný operační program pro období let 2007 - 2013: Programový dokument. [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007. [cit. 2011-12-03]. (PDF). Dostupné na WWW: . Integrovaný operační program pro období let 2007 - 2013: Prováděcí dokument. [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2009. [cit. 2011-12-03]. (PDF). Dostupné na WWW: . Integrovaný operační program pro období let 2007 - 2013: Příručka pro žadatele a příjemce - Národní podpora cestovního ruchu. [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2009. [cit. 2011-12-03]. (PDF). Dostupné na WWW: . Integrovaný operační program: 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, -. [cit. 2011-12-03]. (PDF). Dostupné na WWW: . INTERREG IVC: Programový manuál. [online]. [cit. 2011-12-05]. (PDF). Dostupné na WWW: . Krajský úřad Kraje Vysočina. Program rozvoje kraje Vysočina: Profil kraje Vysočina. [online]. Jihlava: Krajský úřad Kraje Vysočina, 2010. [cit. 2011-03-18]. (PDF). Dostupné na WWW: .
83
Krajský úřad Kraje Vysočina. Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008 - 2013. [online]. Krajský úřad Kraje Vysočina, Vysočina Tourism, Masarykova univerzita Brno, 2008. [cit. 2011-04-28]. (PDF). Dostupné na WWW: . MMR ČR. Pokyny pro české žadatele pro operační program Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká republika 2007 - 2013. [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2011. [cit. 2011-12-04]. (PDF). Dostupné na WWW: . MMR ČR. Měsíční monitorovací zpráva o průběhu čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a národních zdrojů v programovém období 2007 - 2013, listopad 2011. [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2011. [cit. 2011-12-20]. (PDF). Dostupné na WWW: . MMR ČR. Národní rozvojový plán ČR 2007 - 2013. [online]. -, verze 22.11.2005. [cit. 2012-08-03]. (PDF). Dostupné na WWW: . MMR ČR. Stručný přehled operačních programů pro programovací období 2007 - 2013. [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, -. [cit. 2011-12-05]. (DOC). Dostupné na WWW: . MMR ČR: Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2008 - 2013. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, říjen 2007. Dostupné na WWW: . Program Meziregionální spolupráce (INTERREG IV C): příspěvek k iniciativě Evropské komise "Regiony pro hospodářskou změnu“. [online]. -, 2006. 3. upravený návrh OP. [cit. 2011-12-05]. (PDF). Dostupné na WWW: . ROP NUTS II Jihovýchod: Programový dokument. [online]. ROP Jihovýchod, 2007. [cit. 2011-12-03]. (PDF). Dostupné na WWW: . ROP NUTS II Jihovýchod: Prováděcí dokument. [online]. ROP Jihovýchod, 2010. [cit. 2011-12-03]. (PDF). Dostupné na WWW: . Fondy EU: Seznam příjemců podpory z fondů EU. [online]. Generováno 8.12.2011. [cit. 2012-01-12]. (XLS). Dostupné na WWW: .
84
STIMSON, J. STOUGH, R. ROBERTS, H. Regional Economic Development: Analysis and Planning Strategy. [online]. Berlin: Springer, 2006. 452 s. ISBN 103-540-34826-3. [cit. 2012-06-04]. Dostupné na WWW: . TELFER, J. Tourism and Regional Development Issues. In. SHARPLEY, R., TELFER, J. Tourism and Development: Concepts and Issues. [online]. Cromwell Press, 2004. 397 s. ISBN 1-873150-34-2. [cit. 2012-06-04]. Dostupné na WWW: . Zákon č. 248/2000 Sb. ze dne 29.6.2000 o podpoře regionálního rozvoje. Akademické práce RADIKOVSKÁ, J. Cestovní ruch jako faktor regionálního rozvoje v kraji Vysočina. Praha, 2008. Diplomová práce (Ing.). VŠE v Praze: Fakulta národohospodářská. STUDNIČKOVÁ, I. Činnost organizací zabývajících se rozvojem cestovního ruchu v kraji Vysočina. Praha, 2009. Bakalářská práce (Bc.). VŠE v Praze: Fakulta mezinárodních vztahů. Internetové zdroje Asociace turistických informačních center České republiky. [online]. 2007. [2011-11-18]. Dostupné na WWW: . Asociace turistických informačních center České republiky: Metodika turistických informačních center. [online]. 2007. [2011-11-18]. Dostupné na WWW: . CENTRAL EUROPE: Cooperating for success. [online]. -. [2011-12-05]. Dostupné na WWW: . CzechTourism. [online]. ©2005-2012. .
[2012-03-06].
Dostupné
na
WWW:
CzechTourism: Monitoring návštěvníků v turistických regionech ČR. [online]. Czech Tourism, -. [2011-04-12]. Dostupné na WWW: . CzechTourism: Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. [online]. ©2005-2012. [2012-03-06]. Dostupné na WWW: . CzechTourism: Turistický potenciál regionů. [online]. ©2005-2012. [2012-03-06]. Dostupné na WWW: . CzechTourism: Vize strategie CzT v horizontu 5 let v kontextu priorit, rizik a zdrojů. [online]. ©2005-2012. [2012-03-06]. Dostupné na WWW: .
85
CzechTourism: Základní data a fakta o cestovním ruchu v ČR. [online]. ©2005-2012. [2012-03-06]. Dostupné na WWW: . ČSÚ: Modul zaměstnanosti cestovního ruchu. [online]. ©2012. [cit. 2012-03-29]. Dostupné na WWW: . ČSÚ: Oblasti (NUTS 2) a kraje (NUTS 3) České republiky. [online]. ©2012. [cit. 2012-03-08]. Dostupné na WWW: . ČSÚ: Satelitní účet cestovního ruchu ČR: Spotřeba domácího cestovního ruchu v ČR. [online]. ©2012. [cit. 2012-03-29]. Dostupné na WWW: . ČSÚ: Satelitní účet cestovního ruchu ČR: Spotřeba příjezdového cestovního ruchu v ČR. [online]. ©2012. [cit. 2012-03-29]. Dostupné na WWW: . ČSÚ: Satelitní účet cestovního ruchu ČR: Spotřeba výjezdového cestovního ruchu v ČR. [online]. ©2012. [cit. 2012-03-29]. Dostupné na WWW: . ČSÚ: Statistické ročenky ČR. [online]. ©2012. [cit. 2012-03-29]. Dostupné na WWW: . ČSÚ: Tabulky satelitního účtu cestovního ruchu ČR. [online]. ©2012. [cit. 2012-03-29]. Dostupné na WWW: . European Territorial Co-operation Austria - Czech Republic 2007 - 2013: Společně dosáhneme více. [online]. -. [2011-12-04]. Dostupné na WWW: . European Territorial Co-operation Austria - Czech Republic 2007 - 2013: Úspěšné projekty 2007 - 2013. [online]. 2011. [2011-12-04]. Dostupné na WWW: . European Territorial Co-operation Austria - Czech Republic 2007 - 2013: Fond malých projektů. [online]. 2011. [2011-12-04]. Dostupné na WWW: . Fond Vysočiny: Vyhodnocené programy. [online]. Jihlava: Krajský úřad Kraje Vysočina, ©2002–2008. [2011-11-17]. Dostupné na WWW: . Fondy EU: Evropská územní spolupráce. [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, -. [2011-12-04]. Dostupné na WWW: . Fondy EU: Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká republika 2007 - 2013. [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, -. [2011-12-04]. Dostupné na WWW: . Fondy EU: Integrovaný operační program. [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, -. [2011-12-03]. Dostupné na WWW: . 86
Fondy EU: Konečná alokace zdrojů fondů EU pro Českou republiku v období 2007 - 2013. [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, -. [2011-12-03]. Dostupné na WWW: . Fondy EU: OP Meziregionální spolupráce. [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, -. [2011-12-04]. Dostupné na WWW: . Fondy EU: OP Nadnárodní spolupráce. [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. [2011-12-05]. Dostupné na WWW: . Fondy EU: ROP NUTS II Jihovýchod. [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, -. [2011-12-03]. Dostupné na WWW: . INTERREG IVC: Innovation & Environment Regions of Europe Sharing Solutions. [online]. [2011-12-05]. Dostupné na WWW: . Kraj Vysočina: Fond Vysočiny. [online]. Jihlava: Krajský úřad Kraje Vysočina, 2002 - 2011. [2011-03-18]. Dostupné na WWW: . Kraj Vysočina: Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina. [online]. Jihlava: Krajský úřad Kraje Vysočina, 2002 - 2011. [2011-03-18]. Dostupné na WWW: . Kraj Vysočina: Organizační struktura Krajského úřadu Kraje Vysočina. [online]. Jihlava: Krajský úřad Kraje Vysočina, 2002 - 2011. [2011-03-18]. Dostupné na WWW: . MMR ČR: Cestovní ruch. [online]. . MMR ČR: Ministerstvo. [online]. .
[2012-03-06]. [2012-03-06].
Dostupné Dostupné
na
WWW:
na
WWW:
MŠMT ČR: Podrobněji o OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. [online]. [2012-03-18]. Dostupné na WWW: . Národní památkový ústav: Územní odborné pracoviště v Telči. [online]. Národní památkový ústav v Telči, ©2011. [2011-11-17]. Dostupné na WWW: . Nechvátal, J. Vysočina Tourism se stala spoluzakladatelem Asociace organizací cestovního ruchu. [online]. In Kraj Vysočina: Romáš Škaryd - radní Kraje Vysočina. Jihlava: Krajský úřad Kraje Vysočina, 2010. [cit. 2011-11-15]. Dostupné na WWW: . Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. [online]. ROP Jihovýchod, ©2011. [2011-12-03]. Dostupné na WWW: . RRA Vysočina: Partner v oblasti dotací a regionálního rozvoje. [online]. Regionální rozvojová agentura, 2010. [2011-11-17]. Dostupné na WWW: .
87
RIS: Regionální informační servis. [online]. CRR ČR, ©2010 - 2011. [2011-11-17]. Dostupné na WWW: . RRA Vysočina: Aktivity RRAV. [online]. RRA Vysočina, -. [2011-11-17]. Dostupné na WWW: . ŘEŘICHOVÁ, D. Fond projektů reflektuje záměry města. [online]. In Ministerstvo vnitra ČR: eGovernment. Ministerstvo vnitra ČR, ©2010. [cit. 2011-12-04]. Dostupné na WWW: . STEM/MARK: Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu ve městě Kutná Hora. [online]. STEM/MARK, 2007. [cit. 2011-12-05]. Dostupné na WWW: . Vítejte na Vysočině: Turistický průvodce. [online]. Vysočina Toursim, ©2008. [2011-03-18]. Dostupné na WWW: . Vysočina Tourism: O společnosti. [online]. Vysočina Tourism, ©2008. [2011-11-15]. Dostupné na WWW: . Vysočina Tourism: příspěvková organizace. [online]. Vysočina Tourism, ©2008. [2011-11-15]. Dostupné na WWW: . Vysoká škola polytechnická Jihlava. [online]. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, -. [2011-11-19]. Dostupné na WWW: .
88
SEZNAM TABULEK A PŘÍLOH Tabulka č. 1: Vliv cestovního ruchu na HDP a zaměstnanost................................................. 34 Tabulka č. 2: Vliv cestovního ruchu na platební bilanci ......................................................... 34 Tabulka č. 3: Vybrané ukazatele Satelitního účtu cestovního ruchu ČR (mil. Kč) ................. 35 Tabulka č. 4: Spotřeba příjezdového cestovního ruchu (mil. Kč) ........................................... 35 Tabulka č. 5: Spotřeba domácího cestovního ruchu (mil. Kč) ................................................ 36 Tabulka č. 6: Spotřeba výjezdového cestovního ruchu (mil. Kč) ........................................... 36 Tabulka č. 7: Vybrané ukazatele zaměstnanosti v cestovním ruchu (mil. Kč) ....................... 37 Tabulka č. 8: Ubytovací zařízení - počet, lůžka, hosté, prům. počet přenocování .................. 49 Tabulka č. 9: Ubytovací zařízení - struktura návštěvníků ....................................................... 49 Tabulka č. 10: Ubytovací zařízení - členění dle druhu a funkce ............................................ 50
Příloha č. 1: Vybraní příjemci podpory ROP NUTS II Jihovýchod ........................................ 92 Příloha č. 2: Vybraní příjemci podpory OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko ............ 93 Příloha č. 3: Vybraní příjemci podpory Fondu malých projektů ............................................. 93
89
Příloha č. 1: Vybraní příjemci podpory ROP NUTS II Jihovýchod Název projektu
Žadatel
Iniciativa Registrační číslo
Rozšíření sítě cyklistických stezek v Jihlavě
Statutární město Jihlava
1.4
CZ.1.11/1.4.00/01.00122
2008
21 890 058
20 115 189
Cyklostezka Jihlava - Třebíč - Raabs
Cyklostezka Jihlava-Třebíč-Raabs
1.4
CZ.1.11/1.4.00/02.00441
2008
70 703 194
64 970 502
Cyklostezky s pruhem pro pěší v obci Hamry nad Sázavou
Obec Hamry nad Sázavou
1.4
CZ.1.11/1.4.00/03.00858
2009
18 500 000
17 000 000
Cyklostezka Přibyslav - Sázava
Město Přibyslav
1.4
CZ.1.11/1.4.00/07.01016
2010
41 354 670
38 001 588
Dostavba hotelového komplexu Hotel Ski Nové Město na Moravě
INKORA, s.r.o.
2.1
CZ.1.11/2.1.00/01.00061
2008
31 212 838
26 530 912
Přístavba hotelu Selský dvůr
Michal Dědek
2.1
CZ.1.11/2.1.00/01.00165
2008
7 331 060
6 231 401
EA Hotel Joseph 1699
Accomo s.r.o.
2.1
CZ.1.11/2.1.00/01.00069
2008
16 433 770
13 968 704
S Bílou paní po Telči a okolí
MĚSTO TELČ
2.2
CZ.1.11/2.2.00/01.00113
2008
1 948 695
1 790 693
Šikland - Svět, který vás baví
WESTERN-ŠIKLŮV MLÝN s.r.o.
2.2
CZ.1.11/2.2.00/01.00140
2008
4 579 500
3 892 441
Obnova a rekonstrukce hist. vstupu do baziliky sv. Prokopa v Třebíči
MĚSTO TŘEBÍČ
2.1
CZ.1.11/2.1.00/02.00505
2008
8 024 273
7 373 656
Chatová osada Yukon
Jan Ondra
2.1
CZ.1.11/2.1.00/02.00533
2008
1 745 547
1 483 715
Vítejte ve Starém Městě v Telči
MĚSTO TELČ
2.1
CZ.1.11/2.1.00/02.00548
2008
21 362 193
19 630 123
Naučná stezka k pramenům Počátek a okolí
Město Počátky
2.1
CZ.1.11/2.1.00/02.00431
2008
4 037 577
3 710 206
Zámek Herálec
Malý zámeček, s.r.o.
2.1
CZ.1.11/2.1.00/02.00523
2008
50 000 000
42 500 000
Zpřístupnění zříceniny hradu Zubštejna pro turisty
Město Bystřice nad Pernštejnem
2.1
CZ.1.11/2.1.00/02.00540
2008
13 400 267
12 313 759
Vybudování stylového konferenčního centra ta fabrika v Humpolci
ta fabrika, s.r.o.
2.1
CZ.1.11/2.1.00/02.00480
2008
47 990 000
40 791 500
Restaurant a penzion Rumburak
Vladka Pysková
2.1
CZ.1.11/2.1.00/02.00409
2008
21 821 842
18 548 566
Poznejte Gustava Mahlera
Statutární město Jihlava
2.1
CZ.1.11/2.1.00/02.00581
2008
8 222 148
7 555 488
Revitalizace zámeckého pivovaru - Knoflíkářské muzeum
Město Žirovnice
2.1
CZ.1.11/2.1.00/02.00448
2008
38 695 520
35 558 167
Zkvalitnění marketingu turistické nabídky kraje Vysočina
Vysočina Tourism, příspěvková organizace
2.2
CZ.1.11/2.2.00/02.00484
2008
9 990 000
9 180 000
Mediální kampaň turistického regionu Vysočina
Vysočina
2.2
CZ.1.11/2.2.00/06.00933
2010
9 242 942
8 493 514
Vybudování sítě hipotras
Vysočina Tourism, příspěvková organizace
2.1
CZ.1.11/2.1.00/06.01082
2010
2 590 000
2 380 000
Naučná stezka kolem Zelené hory
Město Žďár nad Sázavou
2.1
CZ.1.11/2.1.00/06.01056
2010
6 056 716
5 565 631
Rozšíření běžeckých tras na Novoměstsku
Sportovní klub Nové Město na Moravě
2.1
CZ.1.11/2.1.00/06.01085
2010
98 242 835
83 506 410
Marketing pro cyklostezku Jihlava - Třebíč - Raabs
Cyklostezka Jihlava-Třebíč-Raabs
2.2
CZ.1.11/2.2.00/10.01172
2010
629 860
578 790
SKIREGION ŽĎÁRSKO - značení lyžařských tratí
Město Žďár nad Sázavou
2.1
1195
2011
395 636
Zpřístupnění telčského podzemí
Město Telč
2.1
1254
2011
11 176 245
Vlastní zpracování dle: Příjemci podpory z ROP JV, iniciativ 1.4 , 2.1 a 2.2 , Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod.
Schváleno Dotace (Kč) ERDF (Kč)
Příloha č. 2: Vybraní příjemci podpory OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko Název projektu
Iniciativa Schváleno
REILA 2009: Regionální impuls Zemská výstava 2009
1.2
2009
Vedoucí partner a projektoví parneři
Region
Dotace (Kč)
ERDF (Kč)
Vedoucí partner
Zukunftsraum Thayaland
Dolní Rakousko
631 432
442 003
Projektoví partneři
Projektverein Waldviertel
Dolní Rakousko
453 040
378 040
Destination Waldviertel GmbH
Dolní Rakousko
59 500
50 575
Schallaburg Kultur-BetriebsgmbH
Dolní Rakousko
0
0
Stadt Telc
Kraj Vysočina
1 059 780
900 813
Museum Vysocina Jihlava
Kraj Vysočina
929 245
789 858
Mikroregion Telc
Kraj Vysočina
62 330
52 980
3 195 327
2 614 269
Vlastní zpracování dle: Příklady realizovaných projektů EÚS, iniciativy 1.2, Evropská územní spolupráce Rakousko - ČR 2007 - 2013.165
Příloha č. 3: Vybraní příjemci podpory Fondu malých projektů Název projektu
Parneři
Telč za Slavatů aneb Švédové v Telči
Město Telč, Stadt Waidhofen an der Thaya, Stadt Raabs
Schváleno ERDF (€)
Spolufinancování (€)
Vyplacené EFRE prostředky (€)
2008
7 295
1 287
6 769
Hudební setkání s benefičními koncerty "Děti pro děti" Rotary club Třebíč, Musikschule Lilienfel
2008
12 636
2 231
10 081
Festival vzdělávání a řemesel
Okresní hospodářská komora Třebíč, WIFI Gmünd
2008
20 000
4 898
19 253
Proti proudu 2009
K4, Marktgemeinde Kautzen
2009
15 640
2 760
13 874
RegionRenesanceTour: Telč-Raabs-Horn–Eggenburg
Mikroregion Telčsko, Kleinregion Manhartsberg
2009
8 044
1 419
5 200
Dřevořezání 2009
Spolek přátel betlémů v Třešti, Zukunftsraum Thayaland
2009
3 485
615
2 903
Přeshraniční setkání výtvarníků v Náměšti n. O.
Národní památkový ústav, Verein Schmiedezentrum Ybbsitz
2009
12 183
2 150
12 183
MUSICA SACRA bez hranic
Pěvecko-hudební spolek Smetana Telč, Musica sacra über die Grenzen
2009
2 520
445
2 454
Den sportu a zábavy 2009
Město Kamenice nad Lipou, Schorschi
2009
8 188
1 446
7 634
Jihlavské folklorní léto 2010
Horácký soubor písní a tanců Vysočan, Volkstanzgruppe Litschau
2010
5 373
948
0
Vlastní zpracování dle: Seznam podpořených malých projektů z FMP, Fond malých projektů.
165 166
166
Evropská územní spolupráce (EÚS) Rakousko - Česká republika 2007-2013: Úspěšné projekty 2007 - 2013. [online]. 2011. Evropská územní spolupráce (EÚS) Rakousko - Česká republika 2007-2013: Fond malých projektů. [online]. 2011.
