Možnosti tanečního vzdělávání na ZUŠ v Brně

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra kineziologie

Možnosti tanečního vzdělávání na ZUŠ v Brně Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Miriam Kalichová, Ph.D.

Vypracovala: Pavla Kalivodová Animátor sportovních aktivit SP3

Brno, 2014

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích.

V Brně dne 10. prosince 2014

……………………………… podpis

Touto cestou děkuji vedoucí bakalářské práce, Mgr. Miriam Kalichové, Ph.D. za odborné konzultace i ochotu při vedení práce.

Obsah Obsah................................................................................................................................ 4 Seznam zkratek ............................................................................................................... 6 Úvod.................................................................................................................................. 7 1 Rozbor výzkumného problému ................................................................................ 9 1.1

Základní pojmy ...................................................................................................... 9

1.2

Komerční možnosti tanečního vzdělávání v Brně ............................................... 12

1.3

Nekomerční možnosti tanečního vzdělávání v Brně ........................................... 14

1.3.1

Základní umělecká škola .............................................................................. 14

1.3.2

RVP pro ZUŠ ............................................................................................... 15

1.3.3

Taneční konzervatoř ..................................................................................... 18

1.3.4

Ateliér taneční pedagogiky Divadelní fakulty JAMU.................................. 19

1.4

Základní umělecké školy v Brně ......................................................................... 19

1.4.1

ZUŠ Jaroslava Kvapila ................................................................................. 19

1.4.2

ZUŠ PhDr. Zbyňka Mrkose ......................................................................... 21

1.4.3

ZUŠ Parnas ................................................................................................... 23

1.4.4

ZUŠ Františka Jílka ...................................................................................... 24

1.4.5

ZUŠ Antonína Doležala ............................................................................... 25

1.4.6

ZUŠ Vranovská ............................................................................................ 26

1.4.7

ZUŠ Charbulova ........................................................................................... 26

1.4.8

ZUŠ Smetanova............................................................................................ 27

1.4.9

ZUŠ Vítězslavy Kaprálové........................................................................... 27

1.4.10 ZUŠ Slunná .................................................................................................. 28 1.4.11 ZUŠ Pavla Křížkovského ............................................................................. 28 1.5

Historie tanečního vzdělávání .............................................................................. 28

1.5.1

Miroslav Tyrš a spolek Sokol ...................................................................... 29

1.5.2

Historie tance do roku 1989 ......................................................................... 31

1.5.3

Historie tance po roce 1989 .......................................................................... 32

1.6

Český fenomén – taneční ..................................................................................... 33

2 Empirická část práce ............................................................................................... 35 2.1

Obecně o dotazníku ............................................................................................. 36

2.2

Statistika respondentů .......................................................................................... 37

2.3

Výsledky a vyhodnocení odpovědí ...................................................................... 38

3 Diskuse ...................................................................................................................... 43 4 Závěry ....................................................................................................................... 45 Seznam použitých zdrojů ............................................................................................. 47 Resumé ........................................................................................................................... 50 Příloha č. 1 - dotazník "Možnosti tanečního vzdělávání na ZUŠ v Brně"

Seznam zkratek AMU – Akademie múzických umění JAMU – Janáčkova akademie múzických umění LŠU – lidová škola umění MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy RVP – rámcový vzdělávací program ŠVP – školský vzdělávací program ZUŠ – základní umělecká škola

6

Úvod Téma bakalářské práce „Možnosti tanečního vzdělávání na ZUŠ v Brně“ jsem si vybrala z toho důvodu, že jsem sama základní uměleckou školu navštěvovala. Od útlého dětství až do svých 24 let jsem prošla čtyřmi základními uměleckými školami a to hned v několika oborech. Nejvíce jsem se však věnovala oboru hudebnímu a tanečnímu. Taneční obor jsem navštěvovala na ZUŠ v Brně a v Čáslavi, kde jsem chodila také na střední pedagogickou školu. Předkládaná bakalářská práce se již dle svého názvu zaměřuje na umělecké a zejména taneční vzdělávání žáků a studentů různých věkových kategoriích, ale mapuje i možnosti tanečního vzdělávání pro dospělé. Cílem práce je zmapovat možnosti tanečního vzdělávání na mnou vybraných základních uměleckých školách v Brně. Práce je koncepčně rozdělena na dvě části – teoretickou a empirickou. Teoretická část je rozdělena na několik podkapitol, jejichž stručný obsah je uveden níže. Empirická část práce je zpracována na základě dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na Základní umělecké školy v Brně. V této části práce jsou uvedeny výsledky dotazníkového průzkumu, které jsou rozpracovány do přehledných tabulek a grafů (viz příloha č. 1). V úvodu teoretické části je předložen výklad několika základních pojmů, které jsou v práci opakovaně uváděny, a je proto důležité, aby s nimi byl čtenář na počátku práce obeznámen. Jedná se o pojmy jako tanec, klasický tanec – balet, lidový tanec, moderní tanec či rozdíl mezi pojmem vzdělávání a vzdělání. Následující část práce je věnována rozdělení do dvou základních forem tanečního vzdělávání, a to rozdělení na komerční a nekomerční formu. V rámci komerční formy je představeno několik alternativ na území města Brna, které jsou zájemcům o taneční umění nabízeny, a jsou zaměřeny spíše na zájmové moderní formy tance pro děti i dospělé. Součástí následující podkapitoly je bližší představení pojmu základní umělecká škola, rozbor Rámcového vzdělávacího programu a možnosti tanečního

7

vzdělávání na střední i vysoké škole, konkrétně na Taneční konzervatoři a na Divadelní fakultě JAMU. Další podkapitola je věnována detailnímu rozboru základních uměleckých škol na území města Brna, na které byl cílen dotazník. Předposlední podkapitola teoretické části mapuje historii tance a tanečního vzdělávání na území České republiky. V rámci podkapitoly je zdůrazněn vliv významné osobnosti Miroslava Tyrše. Následující část podkapitoly je časově rozdělena na období před přelomovým rokem 1989 a následně mapuje změny po období sametové revoluce. Poslední podkapitola teoretické části je věnována hromadnému navštěvování tanečních kurzů, což je ve světě raritou. Následuje praktická část práce, která je věnována rozboru dotazníkového výzkumu. Nedílnou součástí práce je také samotné znění a vyhodnocení dotazníku v rámci přílohy č. 1, kde jsou uvedeny přesné odpovědi získané od respondentů. Poslední kapitoly práce předkládají diskusi a závěry vyplývající z výsledků dotazníkového šetření.

8

1 Rozbor výzkumného problému 1.1

Základní pojmy V průběhu celé bakalářské práce je mnohokrát zmiňována většina dále

uváděných pojmů spjatých s tématem práce. Z tohoto důvodu byly níže uvedené pojmy vysvětleny blíže. Jedná se o pojmy tanec, lidový tanec, klasický tanec a moderní tanec. Dále jsou pak uvedeny základní informace k pojmům vzdělávání a vzdělání a je zdůrazněn jejich rozdíl.

Tanec Obecná definice pojmu tanec nejspíše neexistuje. Pod tento pojem je možno zahrnout širokou škálu představ o tom, čím by tanec mohl být. Obecně a v nejstručnějším podání lze definovat tanec jako „pohybovou aktivitu člověka, při níž jsou rytmickým pohybem těla, zpravidla doprovázeným hudbou popřípadě zpěvem vyjadřovány ideje nebo emoce.“1 Tanec a pohybová aktivita jako taková provází životem každého člověka od narození až do smrti. Tanec pojatý jako umělecký projev člověka doprovázený hudebním doprovodem provází člověka již od dávné historie. Společně s výtvarným a hudebním projevem patří k nejstarším formám sebevyjádření člověka. Tanec je znám již od pravěku, kde byl součástí kulturních obřadů např. k uctění božstev nebo válečné tance pro úspěch při lovu či bitvě. Byl součástí kultur starověkých civilizací – např. egyptské chrámové tance. Ze starověké Kréty se tanec rozšířil do Řecka, kde se stal součástí řeckého dramatického umění, byl využívaný jako výrazový prostředek jak v tragédiích, tak v komediích. Ve starověkém Římě se z původní kultovní formy vytvořil profesionální tanec – řecky pantomímos, neboli tanec pantomimický.2

1

Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. Svazek II. Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství - Cesty, 2003, s. 496. ISBN 80-7181-959-x. 2 Tamtéž str. 190.

9

Ve středověku se postupně vyvinuly speciální formy tance – lidový tanec, společenský tanec, výrazový tanec a balet.

Lidový tanec Lidový tanec můžeme definovat jako „tradiční formu lidové zábavy, která spontánně vychází z každodenního života a zkušeností lidí.“3 V nejstarších dobách byl tento druh tance mnohdy magickou rituální a náboženskou formou. Lidové tance byly součástí obřadů – např. svateb či pohřbů. Lidový tanec je možno chápat také jako pojem historicky a geograficky odlišný a nestálý. Jedná se o „druh tance, který je spjat s určitou komunitou v předindustriální společnosti, v níž vznikl v průběhu jejího historického vývoje a byl nedílnou součástí jejího životního stylu.“4 Charakteristický je anonymitou tvůrce, šíření tradicí a variabilita forem. Odráží se zde přírodní, hospodářské, společenské poměry určité skupiny lidí. V tanci se projevuje jejich historie, kultura, náboženství, tradice. Taneční kroky a choreografie byly ovlivňovány hudebním doprovodem, tvarem lidového kroje či obuví.5

Klasický tanec – balet Balet je možno charakterizovat jako „umění spojující hudební, dramatické, výtvarné a taneční složky“.6 Vznikal již v období novověku v podstatě ve všech evropských zemích, zejména však ve Francii v 2. polovině 16. století jako dvorská zábava. Za období vlády Ludvíka XIV. Byl provozován jako divadelní představení. O dvě století později J.G.Noverre oddělil balet salonní a divadelní. Začátkem 19. Století se centrum baletní školy přesunulo do Ruska, kde se vytvořil žánr nám dnes známého klasického baletu provozovaného ve stálé budově.

3

Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. II. Svazek Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství - Cesty, 2003, s. 497. ISBN 80-7181-959-x. 4 NÁVRATOVÁ, Jana a Roman VAŠEK. Tanec v České republice: definice, historie, financování, legislativa, sociální problematika, školství, reflexe oboru. Praha: Institut umění, Divadelní ústav, c2010, s. 27. ISBN 9788070082416. 5 Tamtéž str. 28. 6 Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. I. Svazek Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství - Cesty, 2003, s. 104. ISBN 80-7181-959-x.

10

V současné době můžeme rozlišovat dvě formy baletu – neoklasický, kde se často využívají původní baletní choreografie – a klasický balet propojený s moderním výrazovým tancem, popř. více žánry uplatňující se v muzikálu či na filmovém plátně.

Moderní tanec Tanec moderní nebo také tanec společenský je možno charakterizovat jako „součást společenské zábavy, sloužící reprezentačním, seznamovacím, relaxačním a jiným účelům“.7 Již od středověku byl nedílnou součástí společenské zábavy. Tanečníci a tanečnice tančili dobově ustálené taneční figury odpovídající rytmu hudby. V 16. století se tančila např. pavana, v 17. století gavota, v 18. století menuet, v 19. století polka, valčík, mazurka. Ve 20. století je výrazný vliv zámořských tanců tančených na jazzovou či latinskoamerickou hudbu. Posléze dochází k šíření masových tanečních zábav – diskoték, kde se tančí neformální taneční kroky dle rytmu hudby, založených na kreativitě jednotlivých tanečníků. Zvláštní kategorií společenského tance tvoří tzv. soutěžní společenské tance rozdělené na dvě skupiny – standartní (waltz, valčík, slowfox, quickstep a tango) a latinskoamerické tance (samba, rumba, cha-cha, jive a paso doble).8

Vzdělávání Pojmem vzdělávání rozumíme proces získávání schopností, vědomostí teoretických znalostí a praktických dovedností. Vzdělávání se vztahuje k formování kognitivních stránek osobnosti, rozvíjení praktických schopností, k formování schopnosti a dovednosti se racionálně rozhodnout a jednat dle znalostí a názorů založených na poznání.9

7

Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. II. Svazek Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství - Cesty, 2003, s. 497. ISBN 80-7181-959-x. 8 Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. II. Svazek Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství - Cesty, 2003, s. 497. ISBN 80-7181-959-x. 9 Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. II. Svazek Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství - Cesty, 2003, s. 612. ISBN 80-7181-959-x.

11

Vzdělání Vedle pojmu vzdělávání rozlišujeme pojem vzdělání. Vzdělání můžeme chápat jako výsledek procesu vzdělávání. Tedy jako určitý stav, kterého člověk docílil prostřednictvím vzdělávání. Vzdělání můžeme chápat jako historicky relativní pojem, na základě jehož vývoje vznikaly a stále existují jeho formy a úrovně. Obvykle podle stupňů školské soustavy rozlišujeme vzdělání základní, střední, vyšší a vysokoškolské. Podle vztahu k profesní orientaci na vzdělání všeobecné a odborné, teoretické a praktické. Je to soustava vědomostí, znalostí a dovedností vědeckého, technického, intelektuálního i praktického rázu. Jedná se tedy výsledek vzdělávání, socializace a procesů vedoucích k utváření osobnosti každého člověka.10

1.2

Komerční možnosti tanečního vzdělávání v Brně Dle základního dělení můžeme možnosti tanečního, ale i obecně uměleckého

vzdělávání, rozdělit na komerční a nekomerční. Do práce je tato, ale i následující podkapitola zařazena, jelikož je nutné objasnit obě formy základního rozdělení. V následujících dvou podkapitolách jsou postupně obě formy přiblíženy detailněji. V této podkapitole je představena forma komerční. Mezi komerční možnosti tanečního vzděláván v Brně řadíme možnosti, které nespadají do sféry vlivu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) a nepodléhají povinně školskému zákonu ani jiné právní úpravě z hlediska obsahu nebo systému výuky. Tato podkapitola je součástí práce, jelikož je v ní rozebráno základní rozdělení tanečního vzdělávání z pohledu zákonného dohledu na formu vzdělávání prostřednictvím MŠMT, které jako zastřešující instituce dohlíží na uplatňování Rámcového vzdělávacího programu (dále jen RVP).

10

Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. II. Svazek Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství - Cesty, 2003, s. 612. ISBN 80-7181-959-x.

12

Na území města Brna existuje také mnoho jiných tanečních škol, povětšinou soukromých, které nabízejí zájemcům taneční kurzy a lekce v mnoha tanečních disciplínách. Většinou se jedná o zájmové kurzy, které zprostředkovávají taneční centra. Příkladem může být taneční škola Eso, která vyučuje společenské tance – standartní

i

latinskoamerické.

Pravidelně

pořádají

taneční

kurzy

pro

vysokoškoláky i dospělé, ale nabízí také individuální lekce tance. Kromě společenských tanců je nabízena také výuka salsy, merenque a bachaty.11 Obdobné taneční kurzy pro začátečníky, mírně pokročilé či pokročilé nabízí také např. taneční škola Dynamic 12 ; taneční škola Dagmar 13 ; taneční centrum Danza14 , která kromě výuky společenských tanců nabízí kurzy zumby či jógy; Taneční a stepová škola R + P Bartůňkových škola nabízí kurzy společenského tance, ale i stepu napříč generacemi 15 ; taneční centrum Fénix nabízí lekce společenského tance, swingu, street dance či break dance16; atd. Lekce street dance, MTV dance, zumby, flamenca, orientálního tance apod. nabízí i taneční škola Victoria. 17 Taneční škola Bailemos zase nabízí kurzy argentinského tanga. 18 Oproti tomu taneční škola Centrum tance má opravdu pestrou nabídku tanečních lekcí, nabízí např. lekce orientálního tance, twerkingu, pole dance, salsy, street dance, kubánských tanců, PortDeBras, afrických tanců, indických tanců, zumby, flirt dance se židlí, brazil funk a mnohé další.19

11

Taneční škola Eso. [online]. 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.tanecniskolaeso.cz/ Traditional dance school Dynamic. [online]. 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.tsdynamic.eu/ 13 Taneční škola Dagmar. [online]. 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.ts-dagmar.cz/ 14 Taneční škola Danza. [online]. 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.danza.cz/index.php 15 Taneční a stepová škola R + P Bartůňkových. . [online]. 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.bartunci.cz/ 16 Dance centre Fenix. [online]. 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.centrumfenix.cz/index.php?p=tanecni 17 Taneční škola Victoria. [online]. 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.tsvictoria.cz/ 18 Taneční škola Bailemos. [online]. 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.bailemos.cz/?gclid=CMDdzauOucICFQjKtAod4EkAqw 19 Centrum tance. [online]. 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.centrumtance.cz/tanec/Kurzy.asp 12

13

1.3

Nekomerční možnosti tanečního vzdělávání v Brně Obdobně jako v předcházející podkapitole je zde představena druhá část

možného rozdělení, a to nekomerční forma vzdělávání. Tato forma tanečního vzdělávání vychází ze zákonné úpravy - a to ze školského zákona20, ze kterého vyplývá struktura rozdělení uměleckých škol na základní, střední a vysoké. Dodržováním základních principů stanovených tímto zákonem je pověřeno MŠMT, které prostřednictvím opatření ministryně školství 21 blíže rozpracovává tyto principy v rámci RVP. Podstatná část následující podkapitoly je věnována právě rozboru RVP pro Základní umělecké vzdělávání (dále jen ZUV). Do této oblasti nekomerčního vzdělávání spadají na území města Brna ZUŠ, taneční konzervatoř a Janáčkova akademie múzických umění (dále jen JAMU). Jelikož je předkládaná práce cílená právě na ZUŠ, je dále detailně rozebrán pojem ZUŠ, následně je uvedeno rozpracování taneční konzervatoře a JAMU. Taneční konzervatoř i JAMU jsou přiblíženy také, jelikož se pro mnohé absolventy ZUŠ jedná o další školu, na které rozvíjejí svůj talent a vzdělávají se v tanečním oboru.

1.3.1

Základní umělecká škola

Základní umělecké školy jsou součástí soustavy školy dle školského zákona jako samostatné školy. Dle znění § 109 školského zákona poskytuje ZUŠ základy vzdělání v jednotlivých oborech, které se uskutečňuje v základních uměleckých školách. ZUŠ připravují studenty také na následující umělecké vzdělávání na středních školách s uměleckým zaměřením a konzervatořích, případně pro vysokoškolské studium na školách s uměleckým či pedagogických zaměřením. Na ZUŠ byly přejmenovány dřívější Lidové školy umění v roce 1990 na základě vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z roku 1991 byl zpřesněn jejich statut a celkové pojetí.22

20

Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se vydává Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání. Č.j. 12 955/2010-22, ze dne 31. května 2010. 21 Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se vydává Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání. Č.j. 12 955/2010-22, ze dne 31. května 2010. 22 PRŮCHA, J. (ed). Pedagogická encyklopedie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, s. 99. ISBN 978-807367-546-2.

14

ZUŠ organizuje výuku v přípravném studiu, základní studium v I. a II. stupni a studium pro dospělé.23 Organizace ZUŠ se řídí vyhláškou č.71/2005 Sb., podle které mohou ZUŠ zřizovat obory hudební, taneční, výtvarný a literárně dramatický. Tato vyhláška také stanovuje věkové kategorie, dle kterých jsou studenti vzděláváni. Přípravné studium je určeno žákům od 5 let a trvá maximálně 2 roky. V přípravném studiu jsou žáci hravým způsobem vedeni k tomu, aby si osvojili základy nutné pro daný obor. Důraz je kladen na prohloubení zájmu o umělecký obor, vnímání a rozvíjení fantazie. Základní studium I. stupně je pro žáky od 7 let, podle výše zmiňované vyhlášky je v délce 4 až 7 let, nicméně RVP pracuje pouze se sedmiletým obdobím. Základní studium II. stupně je určeno žákům od 14 let a trvá dle vyhlášky 3 nebo 4 roky, podle RVP je toto studium pouze čtyřleté.24 Ze statistik Ústavu pro informace a vzdělávání fungovalo v České republice ve školním roce 2010/2011 celkem 485 ZUŠ s 821 jejich poboček. Nejvyšší počet škol byl ve Středočeském, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Celkem navštěvovalo všechny tyto ZUŠ 235 tisíc žáků a studentů, z toho taneční obor navštěvovalo necelých 30 tisíc žáků. 25

1.3.2

RVP pro ZUŠ

Stručný rozbor RVP Pro ZUŠ byl vydán RVP na základě opatření ministryně školství26, a to na základě celkové koncepce uměleckého vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Česku vycházející ze školského zákona.27

23

§109 odst. 2 z.č. 561/2004 Sb., školský zákon. Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání. Praha: VÚP, 2010. 25 VANČUROVÁ, J. Základní umělecké školy – výuka, počty žáků a oborů. Týdeník Školství, 2011, XIX. ročník, č. 29, s. 10. 26 Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se vydává Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání. Č.j. 12 955/2010-22, ze dne 31. května 2010. 27 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání.(školský zákon). 24

15

RVP představuje základní kurikulární dokument, podle kterého si každá škola vytváří vlastní Školský vzdělávací program (dále jen ŠVP), ve kterém jsou stanoveny cíle, forma, délka a stanovený povinný obsah vzdělávání. Samotný dokument je rozdělen na šest základních částí (A až F). Část A vymezuje RVP pro ZUV v systému kurikulárních dokumentů a zároveň stanovuje základní principy, na kterých je založen – např. liberalizace vzdělávacího procesu, podpory vzdělávací autonomie ve školách; profesní odpovědnost učitelů; rovný přístup k uměleckému vzdělávání v ZUŠ apod.28 Část B je věnována charakteristice uměleckého vzdělávání, které označuje jako dlouhodobé, systematické a komplexní studium. Systematičnost je naplněna rozdělením výuky na přípravnou část, základní studium I. a II. stupně, studium s rozšířeným počtem hodin a studium pro dospělé.29 Část C určuje cíle a klíčové kompetence. RVP pro ZUV formuluje základní cíle uměleckého vzdělávání – např. cílem je utvářet a rozvíjet klíčové kompetence žáků, kultivovat tím jejich osobnost z umělecké stránky, připravit žáky pro vzdělávání ve středních a vyšších odborného uměleckého nebo pedagogického zaměření apod.30 Část D je věnována jednotlivým uměleckým oborům. Obsahuje jejich charakteristiku, jednotlivé vzdělávací obsahy, rámcový učební plán, očekávané výstupy a podmínky vzdělávání.31 Část E je zaměřena na samostatné zpracování Multimediální tvorby, což je relativně nový obor, kde jsou využívány poznatky ze všech studijních uměleckých oborů a je možné zařadit jej do jakéhokoli oboru.32 Poslední část F je věnována vzdělávání žáků mimořádně nadaných, vzdělávání žáků se speciálními potřebami a také samotné tvorbě ŠVP.33

28

Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání. Praha: VÚP, 2010, s. 5-6. Tamtéž s.7-8. 30 Tamtéž s.9-10. 31 Tamtéž s.11. 32 Tamtéž s.51. 33 Tamtéž s.52-56. 29

16

RVP pro taneční obor „Taneční obor v základním uměleckém vzdělávání umožňuje prostřednictvím pohybových a tanečních aktivit komplexně a systematicky rozvíjet jedince po stránce tělesné a duševní.“34Každému žákovi je poskytováno základní odborné vzdělání, které mu v budoucnu může zajistit uplatnění tanečníka v různorodých profesionálních i neprofesionálních aktivitách a povoláních. Vzdělávání v tanečním oboru je zaměřeno na stavbu a strukturu lidského těla, zákonitosti pohybu, taneční projev i kulturu pohybu. Obsah vzdělání tanečního oboru je rozdělen do dvou vzájemně provázaných a podmiňujících se oblastí – Taneční tvorbě a interpretaci a Recepci a reflexi tanečního umění. Je tvořen očekávanými výstupy s důrazem na jejich praktické využití. Očekávané výstupy na konci 7. ročníku I. stupně studia a 4. ročníku II. stupně představují závazné minimum. RVP pro ZUV formuluje pouze očekávané výstupy pro I. a II. stupeň základního studia. Pro přípravné studium si každá škola vytváří své školní výstupy v souladu se svým ŠVP. Výstupy pro dospělé vytváří učitel s ohledem na individuální potřeby a zaměření studenta v souladu s ŠVP.35 RVP stanovuje také minimální hodinovou dotaci pro realizaci vzdělávacího obsahu s ohledem na jednotlivé stupně studia. Na základě RVP si škola vytváří svůj konkrétní učební plán se studijním zaměřením tak, aby plně využila příslušné hodinové dotace dle RVP. Tyto učební plány s konkretizací týdenní hodinové dotace pro jednotlivé ročníky a vyučovací předměty, které škola zařadí do svého ŠVP, např. je stanoveno, že výuka v přípravném studiu se uskutečňuje v rozsahu 2 vyučovacích hodin týdně.36

Další část kapitoly je věnována možnostem vyššího uměleckého vzdělávání na území města Brna. ZUŠ jsou rozpracovány v následující kapitole, proto je v této kapitole přiblížena pouze konzervatoř a vyšší umělecké škola s možností tanečního vzdělávání.

34

Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání. Praha: VÚP, 2010, s.40. Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání. Praha: VÚP, 2010, s.40-41. 36 Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání. Praha: VÚP, 2010, s. 42-44. 35

17

1.3.3

Taneční konzervatoř

Taneční školství v Brně se za hudebním značně opožďovalo. Taneční oddělení při Konzervatoři v Brně bylo zřízeno teprve roku 1946, tedy více jak čtvrt století po jejím založení. Do té doby byl tanec vyučován pouze na soukromých tanečních školách, které byly zřizovány podle zákona z rou 1850. Kvalita tanečního vzdělávání vzrostla až po zavedení státních zkoušek pro pedagogy (viz výše). Odlišně postavení měly baletní školy, které si zřizovali členové baletních souborů většinou po ukončení své umělecké kariéry. V Brně měla vedoucí postavení baletní škola I. Psoty, na které studovali mnozí pozdější taneční pedagogové brněnské Konzervatoře. Žáci byli přijímáni po ukončení základní školy ke čtyřletému studiu, jež zahrnovalo systematickou taneční výchovu a kompletní středoškolské vzdělání. Po absolvování získávali aprobaci k výkonu divadelní a pedagogické praxe. Původní čtyřleté studium bylo koncem 50. let prodlouženo o rok, kdy žáci skládali na konci 4. ročníku maturitní zkoušku a rok poté končili absolutoriem. Teprve v roce 1967 se změnila celková koncepce výuky a žáci byli přijímáni již v mladším věku. Ovšem k založení první brněnské taneční školy došlo až roku 1983, kdy byla v Brně zřízena Hudební a taneční škola, jako třetí svého druhu v tehdejším Československu. Výsledkem dlouhodobého čekání na samostatnou taneční školu byla koncepce osmiletého studia, zaměřeného výhradně na taneční obor. Kvalita tanečního oboru se odrážela také v zahraničních angažmá některých absolventů, či možnosti odborného studia na vysokých školách v Lyonu a Frankfurtu. V roce 1990 získala škola nový název – Taneční konzervatoř.37

37

Taneční konzervatoř v Brně. [online]. [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.tkbrno.cz/informace/historie.html

18

1.3.4

Ateliér taneční pedagogiky Divadelní fakulty JAMU

Ve školním roce 1990/1991 vznikl v rámci studia na Divadelní fakultě JAMU Ateliér taneční pedagogiky, který od tohoto školního roku poskytuje možnost vzdělání ve studijním oboru taneční pedagogika.38 Ateliér poskytuje vysokoškolské vzdělání v oboru pedagogiky tance. Koncepce výuky umožňuje vychovávat pedagogy pro základní umělecké školy, kteří mohou odborně vést zájmovou činnost a bezchybně rozvíjet taneční nadání dětí. Zároveň je studium připravuje na možné pedagogické působení na tanečních konzervatořích, vysokých uměleckých školách, divadlech i tanečních souborech. Studenti jsou vzděláváni v klasickém, moderním, lidovém tanci i taneční gymnastice.39

1.4

Základní umělecké školy v Brně V této podkapitole jsou představeny konkrétní ZUŠ nacházející se na území

města Brna. Vybrány byly ZUŠ, které se nacházejí přímo na území města, mají dlouhodobou tradici a jsou relativně velké. Do práce byla tato kapitola uvedena jako stěžejní podklad pro přiblížení jednotlivých ZUŠ, které pak byly osloveny, aby vyplnily dotazníkové šetření.

1.4.1

ZUŠ Jaroslava Kvapila

ZUŠ Jaroslava Kvapila, sídlící na tř. kpt. Jaroše 24, je nejstarší uměleckou školou v Brně. ZUŠ Jaroslava Kvapila se nespecializuje pouze na jednotlivý obor, ale již od svého počátku se škola zaměřuje na výuku v uměleckých oborech hudba, tanec, výtvarná činnost či mluvené slovo. Již celá desetiletí si škola udržuje velmi vysoký standart ve všech zmiňovaných uměleckých oborech. Škola

38

Janáčkova akademie múzických umění v Brně. [online]. [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.jamu.cz/o-nas/historie-jamu/prehled-historie.html 39 NÁVRATOVÁ, Jana a Roman VAŠEK. Tanec v České republice: definice, historie, financování, legislativa, sociální problematika, školství, reflexe oboru. Praha: Institut umění, Divadelní ústav, c2010, s. 200. ISBN 9788070082416.

19

se nezaměřuje pouze na děti v určité věkové skupině, ale pilnými žáky školy jsou děti od předškolního věku až po studenty vysokých škol.40 Škola byla založena Leošem Janáčkem 5. dubna 1882, kdy bylo do prvního ročníku zapsáno pouhých 124 žáků v hudebním oboru. Nicméně počet žáků navštěvujících školu rostl až neuvěřitelným způsobem – v roce 1920 měla škola zapsaných 654 žáků, o rok později se na studia zapsalo již 808 žáků, v roce 1924 navštěvovalo školu 970, tisícovku studentů měla škola v roce 1936 a např. v roce 1987 měla škola 1628 studentů. Od roku 1899 se ve škole vyučovala hra na klavír, smyčcové nástroje (housle, viola, violoncello, kontrabas), probíhala výuka sólového zpěvu, hudební nauky, harmonie, estetiky, ale také obecných kulturních dějin a výuka cizích jazyků. V roce 1920 se ředitelem školy stává Jaroslav Kvapil, který ve vedení školy vydržel dlouhých 25 let. Následně pak v roce 1950 byla právě na počet dlouhého vedení pojmenována škola jako Hudební škola Jaroslava Kvapila. V období druhé světové války byla ZUŠ Jaroslava Kvapila jedinou českou vzdělávací institucí v Brně s obrovským zájmem studentů, který mnohonásobně převyšoval kapacitu školy, a proto docházelo k výuce i v soukromých prostorách. V roce 1949 bylo otevřeno pedagogické oddělení, kterým byla do jisté míry nahrazena konzervatoř. V roce 1961 vznikla čtyř oborová LŠU Jaroslava Kvapila, která je následně odborem školství a kultury určena jako škola experimentální, která se zaměřuje na výchovu mimořádně talentovaných dětí.41 Od založení prošlo pod rukami zkušených pedagogů přes 130 tisíc žáků všech věkových kategorií, čímž se tato škola řadí na první místo mezi všemi českými uměleckými školami.42 V současné době poskytuje škola možnosti vzdělání ve čtyřech uměleckých oborech – hudebním, výtvarném, tanečním a literárně-dramatickém.43

40

ZUŠ Jaroslava Kvapila. [online]. [2013] [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.zusjk.cz/ ZUŠ Jaroslava Kvapila. [online]. [2013] [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.zusjk.cz/historie/ 42 ZUŠ Jaroslava Kvapila. . [online]. [2013] [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.zusjk.cz/historie/ 43 ZUŠ Jaroslava Kvapila. [online]. [2013] [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.zusjk.cz/umelecke_obory/ 41

20

V tanečním oboru jsou přijímány na základě talentových zkoušek do přípravné taneční výchovy ve věku 5 a 6 let. Škola přijímá také talentované děti do vyšších ročníků základního studia. Výuka v Přípravné taneční výchově je dvouletá, probíhá dvakrát týdně a zaměřuje se především na základy – všeobecnou obratnost, cviky na správné držení těla, obratnost, ohebnost, vnímání hudby, rozvíjení citu pro rytmus, frázování a melodii hudby. Po absolvování dvouletého přípravného studia pokračuje výuka v dalších ročnících a to ve dvou stupních. I. stupeň je sedmileté studium, II. Stupeň je čtyřletý, stejně jakou studium pro dospělé. Všechny stupně výuky jsou zakončeny absolventským koncertem v Mahenově divadle. V posledních letech je výuka tance prováděna dvě až čtyři vyučovací hodiny týdně a zaměřuje se na moderní a výrazový tanec, lidový tanec, klasický tanec – balet, nebo mohou žáci navštěvovat Soubor lidového tance Heřmánek.44

1.4.2

ZUŠ PhDr. Zbyňka Mrkose

ZUŠ PhDr. Zbyňka Mrkose, se sídlem Došlíkova 48 v Brně, byla založena roku 1953 jako Hudební škola v Židenicích. V té době vyučovalo šest učitelů asi dvě stovky žáků hře na klavír, housle, akordeon a sólovému zpěvu. Z počátku neměla škola vlastní budovu a byla dočasně umístěna v Bubeníčkově ulici 101. Také se několik let vyučovalo v budově dnešní ZUŠ Charbulova 84, ve školách Gajdošova a Filipínského nebo ve čtyřech místnostech na Rokycanově ulici č. 28. Zlomovým okamžikem je rok 1961, kdy v důsledku školské reformy došlo k přejmenování hudebních škol na Lidové školy umění a byl rozšířen okruh vyučovaných uměleckých činností o obory taneční, výtvarný a literárně dramatický. V říjnu téhož roku získala škola vlastní budovu a od této doby byla škola na vzestupu. Každým následujícím rokem přibývalo žáků, vyučujících i vyučovaných předmětů. V roce 1963 byla zavedena výuku v literárně dramatickém oboru, následně pak v roce 1965 přibyl obor taneční a výuka výtvarného oboru se datuje od roku 1967. V roce 1990 se škola stala ZUŠ a od

44

ZUŠ Jaroslava Kvapila. . [online]. [2013] [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.zusjk.cz/umelecke_obory/tanecni/

21

roku 1994 je sídlem Mladých brněnských symfoniků – orchestru složeného z nejlepších studentů a absolventů všech ZUŠ v Brně a blízkého okolo. Od roku 1997 nese ZUŠ čestný název „Základní umělecká škola PhDr. Zbyňka Mrkose“, což byl významný brněnský skladatel, profesor konzervatoře a JAMU.45 Žáci tanečního oboru této ZUŠ mohou rozvíjet své taneční nadání, taneční projev, hudební a prostorového cítění v několika kategoriích. V přípravném studiu mohou rozvíjet své první taneční krůčky nejmenší děti ve věku pěti a šesti let. Výuka probíhá formou rytmických her a gymnastických cvičení. Žáci jsou vedeni k osvojování si základních pohybových návyků a dovedností, které jsou důležité pro jejich další umělecký vývoj. Žáci se učí vnímat živý klavírní doprovod, proto je nedílnou součástí výuky úzká spolupráce mezi pedagogy tanečního a hudebního oboru.46 Starším žákům je v rámci tanečního oboru nabízeno vzdělávání v tanci lidovém, klasickém i současném. Žáci jsou v rámci vyučovacích hodin seznamováni s novými trendy v tanečním umění a je jim poskytnut prostor, aby se podíleli na přípravě a realizaci choreografií.47 Starší žáci jsou vyučováni v předmětech Taneční průprava – zaměřuje se na prohloubení tanečních základů, orientaci v prostoru, skupinovou práci. Dalším vyučovaným předmětem v tanečním oboru je Taneční praxe a improvizace, kde se zaměřují na schopnost pohybového vyjádření vnitřního prožitku a pocitů. Cílem je také podněcování individuálního osobitého tanečního projevu. Vyučovací předmět Taneční techniky se zaměřuje na výuku klasického tance – baletu, lidového tance se zaměřením na základní taneční kroky lidových českých a moravských tanců, a současný tanec, kde se žáci učí různým druhům moderního tance. Taneční praxe a improvizace a také Taneční tvorba vede žáky k uvolnění osobních pocitů

45

ZUŠ PhDr. Zbyňka Mrkose. [online]. [2013] [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.zusbrno.cz/o-skole/historie-skoly/ 46 ZUŠ PhDr. Zbyňka Mrkose. [online]. [2013] [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.zusbrno.cz/tanecni-obor/pripravne-studium/ 47 ZUŠ PhDr. Zbyňka Mrkose. [online]. [2013] [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.zusbrno.cz/tanecni-obor/studijni-zamereni-to/

22

prostřednictvím tanečních pohybů, podněcuje k samostatné tvorbě a dává možnost podílet se na choreografické tvorbě.48

1.4.3

ZUŠ Parnas

ZUŠ Parnas je uměleckou institucí s adresou Veveří 133, Brno. Jedná se o ZUŠ založenou v roce 1950, která po roce 1989 rozšířila svou působnost za hranice města, kraje i celé České republiky. Školu navštěvuje asi tisícovka studentů, kteří se vzdělávají ve čtyřech uměleckých oborech – hudebním, výtvarném, tanečním a literárně dramatickém. Nad rámec těchto oborů byl ve školním roce 2007/2008 zaveden obor multimédia, ve kterém se žáci učí pořizovat a zpracovávat hudební nahrávky, reportáže, videoklipy apod. Ojedinělá je také tvorba v populární muzikálové oblasti, kdy studenti ZUŠ Parnas nastudovali a zahráli tři muzikály – Cesta, Atlantida a Baron Prášil. ZUŠ pokračuje v navázané tradici spolupráce s mimobrněnskými školami a pořádá společné koncerty či výměnné pobyty např. se ZUŠ v Třebíči, Dačicích, Lanškrouně, ale také i se slovenskými školami – ZUŠ Imricha Godína ve Vráblích a ZUŠ Eugena Suchoně v Bratislavě.49 Výuka v tanečním oboru vychází ze scénického pojetí tance. Studium je dle věku rozděleno na přípravné studium, I. Stupeň, II. stupeň a taneční pro dospělé. Jsou vyučovány mnohé taneční techniky. V přípravném studiu pro děti ve věku 5 až 7 let jsou to předměty Taneční přípravka, taneční gymnastika a lidový tanec. Pro věkovou kategorii 7 až 13 let je v rámci studia I. stupně připravena výuka scénického tance, klasického tance – tanec u tyče, adagio, allegro a základní taneční variace. Dále je to předmět současný tanec, který vychází z novodobých tanečních stylů a učí žáky vnímat vnitřní a vnější prostor. V předmětu Jazzový tanec jsou prohlubovány přesné a ostré pohyby v komplikovanějších variacích a koordinačních cvičeních. 48

ŠVP ZUŠ PhDr. Zbyňka Mrkose účinný od 1. září 2014. [online]. [2014] [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.zus-brno.cz/wp-content/uploads/2012/03/TO.pdf 49 ZUŠ Veveří. [online]. [2014] [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.zusveveri.cz/hlavnistranka-info-historie

23

Všechny tyto předměty jsou vyučovány také pro věkovou kategorii II. stupeň (1418 let) a dospělé (od 19 let). Taneční praxe pak předmět, ve kterém jsou procvičovány taneční choreografie a žáci uplatňují komplexně získané znalosti a dovednosti z výše jmenovaných předmětů. Tento předmět je vyučován napříč všemi ročníky.50

1.4.4

ZUŠ Františka Jílka

ZUŠ Františka Jílka byla založena roku 1950 jako hudební škola na Mendlově náměstí v Brně. V roce 1953 byla rozšířena o oddělení rytmiky, pozdější taneční obor. V následujících letech byl zřízen i výtvarný a literárně dramatický obor. Současný název – Základní umělecká škola Františka Jílka, získala škola v roce 1996 po slavném brněnském umělci a profesoru Františku Jílkovi.51 V současné době patří tato ZUŠ k největším školám svého druhu v Brně. Má sedm poboček, přičemž sídlo hlavní budovy je na ulici Vídeňská85, Brno. 52 Škola nabízí studentům vzdělání ve čtyřech oborech – hudebním, tanečním, výtvarném a literárně dramatickém.53 Výuka tanečního oboru probíhá v hlavní budově na Vídeňské ulici a také na dvou pobočkách – v Bohunicích na Amerlingově ulici č.2, a v Novém Lískovci Čtvrtě č.5. Komplexní taneční výuka je nabízena ve čtyřech věkových kategoriích – přípravnou taneční výchovu pro děti od 5 let, v základním studiu I. stupně pro žáky od 7 let, v základním studiu II. stupně pro žáky od 14 let a studium pro dospělé. Žáci a studenti tanečního oboru všech věkových kategorií se každoročně představují především slavnostním koncertem v Janáčkově opeře, ale pravidelně také vystupují v Bratislavě na koncertech partnerské ZUŠ Ľudovíta Rajtera.

50

ZUŠ Veveří. [online]. [2014] [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.zusveveri.cz/tanecniobor-struktura-studia 51 ZUŠ Františka Jílka. [online]. [2013] [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.zusjilka.cz/kalendarium/ 52 ZUŠ Františka Jílka. [online]. [2013] [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.zusjilka.cz/oskole/ 53 ZUŠ Františka Jílka. [online]. [2013] [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.zusjilka.cz/studijni-obory/

24

V kategorii pro nejmenší

se žáci učí základům tanečního umění

prostřednictvím pohybových her, improvizace na živý klavírní doprovod, taneční rytmiku a praxi a další. V základním studiu I. stupně jsou žáci vyučováni taneční gymnastice, učí se klasickou taneční techniku, ale i lidové tance či současné tance. Následující studium ve II. stupni prohlubuje znalosti a techniky z předchozího studia, klade se větší důraz na taneční praxi a improvizaci. Ve studiu pro dospělé se rozvíjí improvizace a kreativita a základy autorské tvorby.54

1.4.5

ZUŠ Antonína Doležala

ZUŠ Antonína Doležala sídlí na adrese Trnkova 81, Brno. Po ZUŠ Jaroslava Kvapila (viz podkapitola 1.4.1) je ZUŠ Antonína Doležala druhou dříve hudební, nyní uměleckou školou, založenou na území města Brna. Škola byla založena 1. září 1939 jako „Soukromá hudební škola Antonína Doležala v Líšni“. V době založení sídlila v pronajatých prostorách kláštera na náměstí Karla IV. V Líšni. V době založení navštěvovalo školu více jak 60 žáků, kteří zde byli vyučování v oborech hra na klavír, housle, harmoniku a dechové nástroje.55 V současné době je ve škole nabízena výuka ve čtyřech studijních oborech – hudebním, tanečním, výtvarném a literárně dramatickém.56 V rámci výuky v tanečním oboru je vyučován tanec klasický, lidový, soudobý a jazz - dance.57 Výuka je žákům a studentům nabízena ve dvou stupních, kdy každý stupeň je zakončen absolutoriem. 58 Žáci se také pravidelně účastní mnohých celostátních i mezinárodních soutěží, a pravidelně se podílejí na programech veřejných kulturních akcí.

54

ZUŠ Františka Jílka. [online]. [2013] [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.zusjilka.cz/tanecni-obor/ 55

ZUŠ Antonína Doležala. [online]. [2013] [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.zustrnkova.cz/antonin-dolezal/ 56 ZUŠ Antonína Doležala. [online]. [2013] [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.zustrnkova.cz/ 57 ZUŠ Antonína Doležala. [online]. [2013] [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.zustrnkova.cz/studijni-obobory/ 58 ZUŠ Antonína Doležala. . [online]. [2014] [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.zustrnkova.cz/skolni-rok-20142015/

25

1.4.6

ZUŠ Vranovská

ZUŠ Vranovská je jednou z nejstarších uměleckých institucí na území města Brna. Založena byla již roku 1920, kdy byl založen spolek Dalibor. V současné době má škola tři obory – hudební, taneční a výtvarný. Celkem tyto obory v nynější době navštěvuje asi 400 žáků, kteří mnohdy pokračují ve studiu konzervatoří, jako například světově proslulá absolventka této ZUŠ mezzosopranistka Magdalena Kožená, či Romana Zieglerová, která je koncertní mistryní Pražské komorní filharmonie.59 Taneční obor má výuku rozdělenou na tři fáze – přípravnou taneční výchovu pro nejmenší děti, kde se vyučují pomocí moderních metod a pomůcek pohybové dovednosti. Výuka probíhá většinou formou hry. Studium pokračuje 1. až 7. ročníkem I. stupně studia, kde se vyučuje taneční průprava, správné držení těla, zvyšování obratnosti, pružnosti, koordinace a celkové pohyblivosti. Od 3. Ročníku I. stupně se vyučuje současný moderní tanec a klasická taneční technika. Opomíjen není ani lidový tanec, kdy se žáci učí zvládat základní kroky a charakteristiku pro české a moravské lidové tance. Ve II. stupni studia se vyučuje opět klasický, moderní a lidový tanec. Studium je zaměřeno na dokonalejší zvládnutí taneční techniky a je kladen důraz na osobitý taneční projev.60

1.4.7

ZUŠ Charbulova

ZUŠ Charbulova 84 Brno, nabízí žákům a studentům výuku ve všech čtyřech uměleckých oborech. V tanečním oboru je kladen důraz na tvořivost, improvizaci a muzikálnost. Výuka nejmenších dětí probíhá již od 3-4 let věku, které na různé hudební doprovody improvizují. Starší žáci napomáhají choreografii, učí se porozumět tělu, aby mohli provádět i složité švihy a pády.

59

ZUŠ Vranovská. [online]. [2014] [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.zusvranovska.cz/html/onas.html 60 ZUŠ Vranovská. [online]. [2014] [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.zusvranovska.cz/html/obory.html

26

Taneční obor spolupracuje také s rodinným centrem Rolnička, s Waldorfskou základní a mateřskou školou. Spolupráce probíhá také s tanečním oborem ZUŠ Židlochovice-Rajhrad a ZUŠ Františka Drdly ve Žďáře nad Sázavou.61

1.4.8

ZUŠ Smetanova

ZUŠ Smetanova má dlouholetou tradici. Přes první počátky v roce 1958 na Hudební škole v ul. Hilleho, pak Lidové škole umění v Antonínské, dále pokračující uměleckou školou ve stejné ulici, až k dnešní Základní umělecké škole, Smetanova 8 Brno. Škola nabízí výuku ve všech čtyřech uměleckých oborech. Do tanečního oboru jsou prostřednictvím talentových zkoušek přijímáni žáci od 5 let. Vyučované předměty tanečního oboru – pro nejmenší děti ve věku 5-7 let se hravou formou vyučují základy v přípravné taneční výchově. Zároveň mají 7 leté děti a žáci I. a II. stupně taneční průpravu, kde se vyučuje taneční gymnastika, lidové taneční hry a tanečky. Vyšší ročníky studují současný tanec, jazz - dance, muzikálový tanec, výrazový tanec, ale i klasický balet a lidové tance.62

1.4.9

ZUŠ Vítězslavy Kaprálové

ZUŠ Vítězslavy Kaprálové sídlí na Palackého ulici č. 70. V minulosti byla v Králově poli celá řada soukromých hudebních škol. Státní škola zde byla zřízena od 1. září 1949 jako pobočka městské hudební školy v Brně (nástupkyně Hudební školy Filharmonického spolku Besedy brněnské, kterou založil roku 1882 sám Leoš Janáček. V té době měla škola 7 pedagogů a brzy vznikla i taneční třída. Za samostatnou školu byla vyhlášena 1. února 1958 a zapsalo se do ní 262 žáků. Roku 2002 byla škola přejmenována a od té doby nese čestný název – ZUŠ Vítězslavy Kaprálové.63 V současné době školu navštěvuje přes 900 žáků všech uměleckých oborů. 61

ZUŠ Charbulova. [online]. [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.zuscharbulova.cz/tanecni-obor/ 62 ZUŠ Smetanova. . [online]. [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.zussmetanova.cz/tanecniobor 63 ZUŠ Vítězslavy Kaprálové. . [online]. [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.zus-vk.cz/CZ/oskole/historie

27

1.4.10 ZUŠ Slunná V roce 1960 byla vybudována nová hudební škola v Brně na Slunné ulici č. 11. Na začátku školního roku se zapsalo na studium 96 žáků, v průběhu školního roku se počet ustálil na 138 žácích a byl otevřen také taneční obor, který vedla Elmarita Divíšková, matka Niny Divíškové. Škole však chyběl taneční sál, tak výuka tance musela probíhat v tělocvičnách nejbližších škol. Taneční sál byl dostaven až v roce 1987.64 V současné době škola nabízí studium ve třech uměleckých oborech – hudebním, výtvarném a tanečním. Součástí nabízené výuky tanečního oboru je současného tance, klasického tance i lidového tance v jednotlivých stupních vzdělání dle věku studentů.65 1.4.11 ZUŠ Pavla Křížkovského ZUŠ Pavla Křížkovského se sídlem na Kristenově 27 nabízí žákům možnost studia ve všech uměleckých oborech – hudebním, výtvarném, tanečním i literárně dramatickém. Taneční obor rozvíjí pohybové nadání dětí, rozvíjí jejich taneční schopnosti, smysl pro krásu pohybu a harmonii. Vyučovány jsou předměty přípravná taneční výchova, taneční průprava, současný tanec, lidový tanec, klasická taneční technika a taneční praxe. Všechny tyto předměty rozvíjejí taneční techniku a prostorovou orientaci. Žáci se učí zvládnout základní kroky různých tanečních druhů a žánrů. Nedílnou součástí výuky je důraz na přesné vyjádření tempa, rytmu, dynamiky a výrazu a také taneční improvizace.66

1.5

Historie tanečního vzdělávání Na závěr teoretické části je uvedena podkapitola, která představuje stručný

průřez tanečním vzděláváním na území Československé a později České republiky. Úvodní část této podkapitoly je věnována prvnímu organizovanému 64

ZUŠ Slunná. [online]. [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.zus-slunna.cz/historie-skoly ZUŠ Slunná. [online]. [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.zus-slunna.cz/tanecni-obor 66 ZUŠ Pavla Křížkovského. [online]. [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://zusbrno.cz/ 65

28

vzdělávání na českém území, a to spolku Sokol, jehož zakladatelem je Miroslav Tyrš. Kapitola je rozdělena na bloky, kdy milníkem je přelomový revoluční rok 1989. Kapitola byla zařazena do práce, jelikož je v ní představen úplný začátek organizovaného tanečního vzdělávání na území českých zemí.

1.5.1

Miroslav Tyrš a spolek Sokol

Miroslav Tyrš se narodil 17. Září 1832 v Děčíně. Již jako malý osiřel, jelikož mu na tuberkulózu zemřeli oba rodiče. V roce 1841 se přestěhoval do Prahy, kde se začal věnovat studiu gymnázia a na radu lékaře se věnoval tělocviku, aby utužil své zdraví. Po absolvování gymnázia začal studovat právnickou fakultu, studia však nedokončil a začal studovat filozofii a estetiku. Po absolvování studia se stal placeným cvičitelem v soukromém tělocvičném ústavě Ferdinanda Schmidta. Roku 1860 získal doktorát z filozofie a chtěl se stát profesorem filozofie na Univerzitě Karlově. Z tohoto plánu však sešlo, jelikož byl založen spolek Sokol. Společně s dr. Juliem Grégrem vypracoval stanovy a dosáhl jejich schválení 27. ledna 1862 a následně došlo 16. února k ustavující schůzi Pražské tělocvičné jednoty. Název Sokol byl vybrán na podnět prof. Tonnera, jelikož v duchu vlastenectví bylo třeba vybrat důstojný název – Jihoslované jím označovali své hrdiny. Pozdrav „nazdar“ byl zaveden namísto smekání a starých pozdravů a Tyrš sám navrhl heslo „Tužme se“.67 Tyrš byl sice velmi dobře obeznámen s německým tělocvičným systémem, ale převzal z něj pouze některé prvky jako např. cvičení na nářadí. Jako základní kámen své tělovýchovy použil ideály starověké antiky – harmonii dobra a krásy, těla i ducha. Do své tělovýchovy zahrnul i branný výcvik, důraz byl kladen na výchovu ke kráse tělesné i duševní. Síla sladěná s krásou a sláva a moc vlastního národa. Takto je možno charakterizovat základní ideje Miroslava Tyrše. Cílem Miroslava Tyrše bylo vychovat nové generace lidí, které budou zdravé, silné, krásné, mravné a také vzdělané. Ideu rovnosti a bratrské lásky prosazoval

67

HAVLÍČEK, V. Miroslav Tyrš, Praha: Orbis 1947, s. 5-9.

29

hlavně starosta Jindřich Fügner, který zavedl tykání mezi všemi členy a oslovování se „bratře“.68 Sám Miroslav Tyrš vytvořil české tělocvičné názvosloví, které bylo ve velké míře následně převzato i československou armádou. Tyrš důkladně prostudoval jednotlivé prvky cviků, na základně předpon, přípon a přídavných jmen vytvořil základní a jednotné termíny, které používáme dodnes.69 Od počátku se v Sokolu projevovaly dva směry. Dr. Juliem Grégrem bylo prosazováno vlastenecké veřejné vystupování, v čele druhého směru stál sám Tyrš, který kladl mnohem větší důraz na pravidelné cvičení a ve veřejném vystupování neviděl hlavní funkci Sokola. Právě myšlenka Miroslava Tyrše byla s nadšením přijímána a jednoty vznikaly v mnohých městech jako např. v Brně či Kolíně. V následujících letech se Miroslav Tyrš věnoval politické činnosti, studiu estetiky a potýkal se se závažnými chorobami. V roce 1882, na dvacáté výročí založení Sokola, navrhl v Praze uspořádat slavnost. První všesokolský slet, který měl obrovský úspěch. Do začátku 1. světové války se podařilo zorganizovat ještě 6 všesokolských sletů, kdy se stále navyšoval počet cvičenců, ale i návštěvníků. Součástí programu bylo předvádění cvičení na prostných, hromadně cvičení na nářadí – muži na kruzích, ženy na bradlech i hrazdě. Slibný rozvoj Sokola však zabrzdily události 1. světové války a podpoření vlastenecké myšlenky T. G. Masaryka na založení samostatného státu, v důsledku čehož byla úřady Česká sokolská obec zakázána. Opětovně byla zakázána v období nacistické nadvlády za období 2. světové války a následně pak na dlouhých 40 let komunistické nadvlády. Na prahu 20. století vstoupila Česká obec sokolská do Evropské unie tělocvičných spolků a se čtyřiceti tisíci členy byla jednou z nejpočetnějších organizací. V roce 1920 měl Sokol 1629 jednot a zhruba 550 tisíc členů, v roce

68 69

HAVLÍČEK, V. Miroslav Tyrš, Praha: Orbis 1947, s.12. Tamtéž s.12.

30

1932 stoupl počet jednot na 3157 a počet členů převýšil 700 tisíc. O pět let později měl ještě o sto tisíc členů více. A v roce 1947 překročil milion.70 7. ledna 1990 došlo ke čtvrtému obnovení Sokola, kdy prvního sjezdu se zúčastnilo pouhých 3 tisíce lidí. V roce 1993 byl ustanoven Světový svaz sokolstva. Členy jsou např. Americká obec sokolská, Dělnický americký Sokol a další.71 Celkový přínos Miroslava Tyrše můžeme vidět v tom, že byl průkopníkem tanečního organizovaného vzdělávání. Byl prvním, kdo založil organizovanou výchovu k tanci. Z jeho práce a přínosu se vytvořilo základní východisko pro další organizované vzdělávání na území Československa a později České republiky.

1.5.2

Historie tance do roku 1989

Vývoj tance v Čechách začal v podstatě v kontaktu s celoevropským děním. Výraznou roli sehrály vazby na německy mluvící sousední země. Českou taneční společnost tvořili taneční mistři české i německé národnosti. Začátkem dvacátého století byly hlavním institucionálním zázemím soukromé taneční školy, které pravidelně pořádaly veřejná vystoupení žáků a vznikaly v nich dlouhodobě působící taneční skupiny. Aby si taneční mistr mohl založit soukromou taneční školu, musel složit státní zkoušky. Zkušební řád z roku 1933 stanovoval státní zkoušku z anatomie, základů obecné pedagogiky, hudby, teorie a praxe rytmiky. Součástí státní zkoušky byl i výstup se žáky. Vznikly tak různé taneční spolky a sdružení. Jako jeden z prvních vznikl Spolek Jaques-Dalcroze, založený roku 1912. V roce 1934 byl ustanoven Svaz Tanec-Rytmika-Gymnastika. V roce 1936 založil Jan Reimoser Společnost přátel tance, která se zaměřovala na popularizační činnost a propagaci.

70

SAK, R. Miroslav Tyrš: sokol, myslitel, výtvarný kritik. Vyd. 1. Praha: Česká obec sokolská, 2012. Velké postavy českých dějin, sv. 15. ISBN 9788074292392. 71 Stručná historie Sokola v datech. [online]. [2002] [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.sokol.cz/sokol/index.php?action=zobrazdokument&typdok=2&iddok=1814

31

Vedle možnosti navštěvovat soukromé taneční školy se tanec rozvíjel zejména v souvislosti s divadelní tvorbou a kabarety např. divadlo Dada, Osvobozené divadlo či spolek Devětsil.72 Následkem událostí 2. světové války a vývoje v Československé republice došlo k výrazné proměně, po roce 1948 byly omezeny soukromé taneční školy. Oficiálně vzniklo státní taneční školství na středoškolské a vysokoškolské úrovni, např. na katedře tance AMU či na katedře tance na DAMU. Výraznou roli při formování moderního tance v Československu v 60. letech sehrál Vysokoškolský umělecký sbor, mezi jehož členy patřil v roce 1961 téměř celý ročník tanečního oddělení pražské konzervatoře. Mezi členy patřil i Vlastimil Harapes.73

1.5.3

Historie tance po roce 1989

Po revoluci 1989 a změně režimu došlo k mnoha událostem. Ministerstvem kultury České republiky byl rozšířen Ústav lidového umění, jako specializovaná odborná instituce, který byl následně přejmenován na Národní ústav lidové kultury, jež stojí za uchováním dlouholeté živé folklórní tradice moravského Slovácka.74 Nejvýrazněji se proces společenské rehabilitace po roce 1989 projevil ve specializovaném školství např. vytvoření Katedry scénické a filmové tvorby na JAMU. V souvislosti s brněnskou JAMU byl už v roce 1995 založen Ateliér výchovné dramatiky Neslyšících.75 Po roce 1989 nastaly změny také ve výuce společenského tance, jelikož došlo k opačnému jevu než v roce 1948 a to k návratu soukromých tanečních škol.

72

NÁVRATOVÁ, Jana a Roman VAŠEK. Tanec v České republice: definice, historie, financování, legislativa, sociální problematika, školství, reflexe oboru. Praha: Institut umění, Divadelní ústav, c2010, s. 24-25. ISBN 9788070082416. 73 NÁVRATOVÁ, Jana a Roman VAŠEK. Tanec v České republice: definice, historie, financování, legislativa, sociální problematika, školství, reflexe oboru. Praha: Institut umění, Divadelní ústav, c2010, s. 26-27. ISBN 9788070082416. 74 Tamtéž s. 66-67. 75 Tamtéž s.74-77.

32

1.6

Český fenomén – taneční Taneční kurzy pro veřejnost se v podobě zhruba jako je známě dnes, začaly

vyskytovat koncem 18. století. Doslova taneční boom nastal v 19. století v Království českém, pak počátkem 20. století a v období první republiky a následně pak v 60. letech 20. století. V době vzniku, kromě tanečních mistrů, existoval v Praze Cech tanečních mistrů, který měl deset členů. Byli to ve většině případů řemeslníci, tedy amatéři, kterým bylo uděleno právo provozovat veřejné tančírny, kde probíhala organizovaná výuka tance spíše pro nižší vrstvy společnosti. Mezinárodně proslulí se mnozí čeští mistři stali ve 30. a 40. letech 19. století, kdy se nejen v české společnosti, ale také po celé Evropě začala šířit česká polka, což byl na danou dobu přímo revoluční tanec. Již tehdy v Praze začaly vznikat první soukromé taneční školy pro širokou veřejnost, jako např. školy Johanna Raaba, Ignaze Linka a Konstantina Kasky. Do roku 1930 se v kurzech vyučovaly dobové novinky a také tradiční tance domácího i zahraničního původu, např. čtverylka, valčík, různé druhy polky, mazurka, kvapík, česká a moravská beseda atd. Od třicátých let se objevuje v rámci programů tanečních kurzů výuka standartních tanců, které se běžně tančily ve společnosti. V padesátých letech se v programu výuky objevují i latinskoamerické tance. Tyto dvě skupiny – standartní a latinskoamerické tance se staly elementární repertoárem československých a později českých tanečních kurzů. Samozřejmě se také přidávala výuka moderních tanců, podle toho, jak přicházely do módy. Tento trend se zachoval až do dnešní doby. Zvláštností československých a později českých tanečních kurzů je od začtu kladený důraz také na výuku etikety a společenského chování. Mnohdy akcent na tuto výuky býval důraznější než samotná výuka tance. V některých pražských školách, např. v tanečních kurzech Heleny a Františka Karasových v pražské Lucerně, přetrvává dodnes. Jedinečnost československých, následně českých a slovenských tanečních kurzů spočíval a spočívá v jejich masovosti. Nikde jinde ve světě nevyučuju

33

taneční mistr tolik párů najednou, a pokud ano, pak se jedná o kurzy, které zavedli čeští taneční mistři, kteří emigrovali do zahraničí.76

76

NÁVRATOVÁ, Jana a Roman VAŠEK. Tanec v České republice: definice, historie, financování, legislativa, sociální problematika, školství, reflexe oboru. Praha: Institut umění, Divadelní ústav, c2010, s. 44-45. ISBN 9788070082416.

34

2 Empirická část práce Následující kapitola je věnována rozboru dotazníkového šetření (viz příloha č. 1). Dotazník na dané téma „Možnosti tanečního vzdělávání na ZUŠ v Brně“ mapuje nabídku, formu, možnosti a úroveň jednotlivých ZUŠ v Brně a blízkém okolí. V začátku bych ráda napsala pár vět o tom, co je to dotazník, neboť v následujících kapitolách se hovoří o dotazníku podrobněji. Dotazník tedy řadíme mezi kvantitativně orientovaný výzkum, případně také racionálně plánovaný výzkum, a to z toho důvodu, že má jasně stanovený cíl. V závislosti na dotazníku, jako jedné z možných výzkumných forem, jsem dále ve své bakalářské práci využila formu zpracování údajů a interpretace dat. Dotazník je písemný způsob kladení otázek a získávání jejich odpovědí. Jedná se o nejfrekventovanější metodu zjišťování údajů, která je určena především pro hromadné získávání údajů. Tímto je myšleno získávání údajů od velkého počtu odpovídajících, i proto je dotazník považován za ekonomicky výzkumný nástroj. Můžeme jím získat velké množství informací při malé investici času. Osoba, která vyplňuje dotazník, se nazývá respondent. Osoba, která dotazník vytváří a zadává, se nazývá výzkumník. Jednotlivé prvky dotazníku se nazývají otázky či položky. Zadávání dotazníku pak bývá označeno jako administrace. Cíl dotazníku musí být dostatečně konkrétní, promyšlený a jasný. Základní dělení otázek u dotazníku je dle stupně otevřenosti na uzavřené, otevřené, polouzavřené a škálované. Ve svém dotazníku využívám tyto formy dělení otázek – uzavřené otázky např. otázka č. 2; polouzavřené otázky č. 5 a 6; a nejčastěji používám škálové otázky např. otázky č. 4, 7, 11, 16, 17. Časový horizont při vyplňování dotazníku by měl být maximálně 20 minut. Samotná délka vyplňování dotazníku je často kompromisem mezi požadavky výzkumníky a schopností respondenta. V praxi se většinou nepoužívají dotazníky, u kterých je časový předpoklad vyplnění otázek delší než 45 minut. Dále, co nás nejvíce zajímá je tzv. návratnost. Návratnost znamená poměr počtu odeslaných dotazníků ku počtu vyplněných a vrácených dotazníků. 35

V případech, kdy výzkumník rozdá dotazník určité skupině lidí a ihned si je vybere zpět, je návratnost téměř 100%. Ovšem v případě, že výzkumník dotazníky posílá poštou, elektronicky nebo je rozdá, ale na výsledky nečeká a nechá si je zaslat poštou či elektronicky zpět, je návratnost podstatně nižší. Za minimální návratnost se považuje 75%, ale i dosažení takovéto návratnosti je v praxi velmi těžké, proto se připouští i nižší procento návratnosti. Proč hovoříme o návratnosti dotazníků v takové míře? Jelikož právě procento návratnosti je jedním z hlavních a důležitých kritérií dobrého výzkumu a co nejspolehlivějších výsledků. Samozřejmě společně s promyšlenou strukturou dotazníku, jasně stanoveným cílem výzkumu, vhodně položenými otázkami a nepříliš dlouhým časovým vyplňováním dotazníku. Dalším výrazným prvkem, který ovlivňuje pravdivost výsledků je validita jednotlivých otázek. U kvantitativního výzkumu, což dotazník rozhodně je, „se požaduje, aby měření bylo validní, což znamená, že se měří skutečně to, co se má měřit“ 77 . Příkladem 100% validní otázky může být otázka na věk, bydliště, pohlaví, zaměstnání apod. V mnou položených otázkách v dotazníku jsou 100% validní otázky č. 2 a 8. Oproti tomu otázky, kde respondent vyjadřuje své názory a postoje se odpovědi mohou považovat za méně validní, neboť respondent může i lhát. Respondenti si často vymýšlejí ve dvou případech – pokud chtějí odpovědi přibarvit a vypadat lépe při anonymním dotazníku, nebo pokud je dotazník anonymní, respondent jej považuje za nedůležitý a odpovídá povrchně.78 Pokud mohu doufat, lze říci, že mnou položené otázky byly natolik jasné, že vedly k dostatečně validním odpovědím, tak aby i vyhodnocení výzkumu mohlo ukázat co nejpřesnější a pravdivá data.

2.1

Obecně o dotazníku Dotazník „Možnosti tanečního vzdělávání v Brně“ obsahuje celkem z 22

otázek. Počáteční otázky jsou zaměřeny na obecnější informace jako např. jak 77

HENDL, J.. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 3. vyd. Praha: Portál, 2012, s. 44 ISBN 978-802-6202-196. 78 GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu: příručka pro uživatele. 4., nezměn. vyd. Praha: Karolinum, 2011, s. 121-135. ISBN 978-80-7315-185-0.

36

dlouho nabízí škola výuku v tanečním oboru; kolik studentů a jakého věku do tanečního oboru přijímá a v závislosti na tom také počet taneční skupin, které každoročně otevírá; výuka jakých forem tance je nabízena; genderová a věková struktura vyučujících a jejich vzdělání apod. V druhé části dotazníku jsou otázky zaměřeny na finanční zatížení studentů; požadavky při přijímacích zkouškách; část otázek je zaměřena na získání konkrétních informací ohledně výuky např. délka výuka, počet vyučovacích hodin týdně, prezentaci získaných dovedností v rámci veřejných představení či samotné vybavení tanečních sálů. Cílem dotazníkového průzkumu nebylo pouze sesbírat a statisticky vyhodnotit získaná data, ale vzhledem k faktu, že byl dotazník cíleně adresován na konkrétní výběr škol, je možné jednotlivé školy porovnat a případným zájemcům o studia tance může usnadnit výběr té nejvhodnější.

2.2

Statistika respondentů Osloveno bylo celkem 36 základních uměleckých škol v Brně a blízkém

okolí. Po prvním oslovení dotazník vyplnilo pouze 27% dotázaných škol. Více než polovina dotazník pouze zobrazila, ale nevyplnila. Při následné komunikaci s jednotlivými školami vyplynulo, že respondenti se nezalekli ani ne tak délky a na první pohled možné složitosti dotazníku, ale necítili se kompetentní pro přesné vyplnění dotazníku, a proto ho nevyplnili vůbec nebo nedokončili. Část vyplněných odpovědí je důsledkem osobního či telefonického kontaktu a následného podrobnějšího vysvětlení otázek v dotazníku. Druhá vlna vyplnění dotazníku je výsledkem opětovného oslovení škol s důrazem na samotnou hodnotu dotazníku. Zdůrazněna byla důležitost účasti ve výzkumu a hlavně byla odstraněna prvotní bariéra, která byla příčinou nízké úspěšnosti vyplňování dotazníku v prvním oslovení. Časově bylo možno dotazník vyplnit během 5 minut. Téměř polovina respondentů to stihla v časovém rozmezí 5 až 10 minut. Další významná část dotázaných vyplňovala dotazník v časovém horizontu 10 až 30 min, což rozhodně nebylo cílem. Při ověřování důvodu, proč trávili vyplňováním dotazníku tolik

37

času, bylo zjištěno, že osoby vyplňující dotazník si nebyly jisty odpověďmi a požadované informace buď vyhledávaly, nebo se dotazovaly kolegů. Grafické

znázornění

vyjadřující

kvantitativní

hodnotu

návštěvnosti

samotného vyplňování dotazníku je zobrazeno na str. 3 přílohy č. 1.

2.3

Výsledky a vyhodnocení odpovědí Otázka č. 1: Jak dlouho je na Vaší škole otevřen taneční obor? Z výsledků na první položenou otázku vyplynulo, že letitá tradice škol je

rozmanitá. Časové rozmezí působení tanečního oboru je 40 až 60 let. Mezi nejstarší ZUŠ v Brně patří ZUŠ Jaroslava Kvapila, ZUŠ Františka Jílka, ZUŠ Parnas, ZUŠ Vranovská a ZUŠ PhDr. Zbyňka Mrkose.

Otázka č. 2: Pořádáte den otevřených dveří? Na otázku, jestli je každoročně pořádán den otevřených dveří, zodpovědělo více jak 70% dotázaných možností odpovědi ano. Celkem očekávaně tedy více než 2/3 škol využívají akci „Den otevřených dveří“ jako formu veřejné propagace své školy a jednotlivých vyučovaných uměleckých oborů (grafické vyhodnocení viz str. 4 přílohy č. 1).

Otázka č. 3: Přijímáte: Z výsledků odpovědí na otázku č. 3 vyplývá, že více jak polovina škol přijímá téměř všechny uchazeče o taneční obor. Můžeme z toho dovodit, že ne všichni uchazeči jsou vždy a automaticky přijímáni, ale že výběr studentů probíhá na základě talentových zkoušek (grafické vyhodnocení viz str. 4 přílohy č. 1).

Otázka č. 4: Kolik nových tanečních skupina na Vaší ZUŠ ročně otevíráte? U této otázky shodně téměř všechny školy uvedly rozpětí počtu otevíraných nových tanečních skupin rozsah 1 až 3.

38

Otázka č. 5: Jaké taneční styly se u Vás mohou děti naučit? V případě oslovených ZUŠ převládá zaměření tanečního oboru především na klasický a moderní tanec, popřípadě tanec lidový. Přes 90% škol poskytuje svým žákům vzdělání v oboru klasický tanec, přes 80% škol se zaměřuje také na výuku moderního tance. Více jak 70% škol nabízí výuku lidového tance a téměř 60% škol nabízí v rámci výuky výrazový tanec. V menší míře je žákům nabízena výuka historického tance, mažoretky, pole dance, jazz dance či styl disco dance (viz str. 5 přílohy č. 1).

Otázka č. 6: Jaké formy tanečních vystoupení využíváte? Více než 80% dotázaných škol se prezentuje při vystoupeních na veřejných kulturních akcích města. Z toho vyplývá nezanedbatelný přínos aktivit ZUŠ na území města Brna. Pochopitelně více než polovina škol vystupuje na plesech nebo v divadle, jako např. ZUŠ Parnas, muzikál Cesta, Atlantida, Baron Prášil, Mahenovo divadlo v Brně. Dále také mažoretky ze ZUŠ Parnas spolupracovaly s muzikálem Hello Dally, taktéž v Mahenově divadle. Přes 20% škol uvedlo, že se zúčastňuje celostátních, mezinárodních i světových soutěží (viz str. 5 přílohy č. 1).

Otázka č. 7: Kolik vystoupení ročně Váš taneční obor pořádá? Četnost vystoupení se z větší části pohybuje v rozmezí 5 až 7 ročně. 8 a více tanečních vystoupení pořádá téměř 30% dotázaných škol. U této odpovědi ovšem záleží na respondentech, zda započítali opravdu všechna taneční vystoupení nebo započítali pouze větší kulturní akce (viz str. 7 přílohy č. 1).

Otázka č. 8: Spolupracujete i se zahraničními uměleckými školami? U této otázky téměř 2/3 škol zodpovědělo, že se zahraničními školami nespolupracuje. 37,5% dotázaných škol spolupracuje se zahraničními uměleckými školami, což lze s ohledem na získávání zkušeností i rozvíjení jazykových dovedností hodnotit velmi pozitivně.

39

Otázka č. 9: Kolik pedagogů učí na tanečním oboru? A z toho mužů? Tato otázka byla cílena na zjištění genderového složení vyučujících. Z výsledků vyplývá, že vyučující na tanečních oborech ZUŠ jsou téměř výhradně ženy a to v průměrném počtu 2 až 3 na jednu ZUŠ. Pouze v jednom případě má taneční obor větší počet pedagogů.

Otázka č. 10: Jaké odborné taneční vzdělání mají jednotliví pedagogové? Převládající odpovědí na tuto otázku byla taneční konzervatoř. Dále pak vyšší pedagogická škola, vyšší odborná škola, JAMU Brno (viz str. 8 přílohy č. 1). Z odpovědí je možno dovodit úroveň brněnských ZUŠ, která je dle získaného vzdělání pedagogických pracovníků relativně vysoká

Otázka č. 11: Doplňte, kolik pedagogů je v daném věkovém rozmezí? Věkové rozmezí pedagogů je rovnoměrně rozložené. Ze sesbíraných dat nelze jednoznačně určit, že se na školách vyskytují převážně mladší/starší pedagogové. Z výsledků vyplývá, že zhruba polovina vyučujících je ve věku do 30 let a druhá polovina ve věku 30 až 50 let (viz tabulky na str. 9 až 11 přílohy č. 1).

Otázka č. 12: Co obsahuje Vaše přijímací talentová zkouška? Na základě odpovědí je možno dovodit, že základem přijímacích talentových zkoušek jsou tělesné, zdravotní, taneční a hudebně rytmické předpoklady. Zjednodušeně řečeno pohybové a hudební dispozice. Z odpovědí vyplývá, že důraz je kladen na rytmus, komunikativnost žáka s vnějším okolím a celková vyzrálost dítěte, držení těla, přirozený pohyb na hudbu, kloubní rozsah, flexibilita, jednoduché cviky na žíněnce, chůze, poskoky apod. Nedílnou součástí jsou také základní taneční kroky, improvizace na klasickou i moderní hudbu, opakování jednoduchých tanečních vazeb a tanečních variací po učiteli apod. (více viz str. 12 až 13 přílohy č. 1).

40

Otázka č. 13: Kolik uchazečů ročně přijde k přijímacím zkouškám? Výsledky na tuto otázku se liší, důvod pro tyto odlišnosti bude závislost počtu studentů na velikosti školy. Někteří respondenti uváděli počty uchazečů okolo 50, jiné školy uvedly čísla pod 20 (konkrétní čísla viz str. 13 přílohy č. 1).

Otázka č. 14: Kolik dětí navštěvuje Váš taneční obor v tomto roce? Obdobně jako u předchozí otázky je počet studentů tanečních oborů ZUŠ závislý na samotné velikosti školy. Nejnižší počet studentů byl 15, nejvyšší čísla se pohybují okolo 200 studentů (viz str. 13 přílohy č. 1).

Otázka č. 15: Jaké je věkové rozmezí, ve kterém mohou žáci navštěvovat taneční obor? U odpovědí k této otázce bylo z více jak 95% uvedeno, že žáci mohou navštěvovat taneční obor od 5 let. Pouze ve dvou případech byla spodní věková hranice ve výši pouhých 3 let dítěte. Oproti tomu horní věková hranice je ve většině případů uváděna hranice 18 let. Pouze výjimečně ZUŠ navštěvují i starší studenti (viz str. 13 až 16 přílohy č. 1).

Otázka č. 16: Kolik dětí je průměrně v jedné věkové skupině? U této odpovědi téměř 60% škol odpovědělo, že průměrně tvoří jednu taneční skupinu 9 až 12 dětí. Ve čtvrtině případů je taneční skupina menší a pouze v necelých 17% je počet žáků vyšší.

Otázka č. 17: Kolikrát týdně mají žáci výuku? U této otázky panuje téměř 90% shoda všech škol, které shodně nabízejí výuku žákům 2x týdně. Pouze ve třech případech probíhá výuka pouze 1x týdně.

Otázka č. 18: Výuka trvá průměrně? Průměrná délka výuky je 60 až 90 min. V polovině případů trvá výuka 90 min, pouze 8% škol nabízí výuku v kratším čase a to v délce 45 min. 41

Otázka č. 19: Kolik studentů průměrně ročně absolvuje? Jednotlivé výsledky se liší a jsou závislé na celkovém počtu žáků. Průměrně lze říci, že počet absolventů 1. cyklu se pohybuje mezi 10 až 20. Ve druhém cyklu absolvuje zhruba poloviční množství studentů oproti cyklu prvnímu.

Otázka č. 20: Kolik stojí školné na jedno pololetí pro jednoho žáka? Školné se pohybuje v rozmezí 900 až 1300 Kč, nejlevnější je 750, nejdražší 1500 Kč.

Otázka č. 21: Kolik tanečních sálů máte k dispozici? Ve většině případů mají školy k dispozici 1 nanejvýš 2 taneční sály. Vychází to ze zaměření jednotlivých ZUŠ a z dispozic budov, ve kterých školy sídlí.

Otázka č. 22: Sály jsou vybaveny? Co se týče vybavení škol, pomůcky jako zrcadla, baletní tyče, klavír či zvuková aparatura jsou standardní výbavou všech tanečních sálů, které ZUŠ používají při výuce. Za nadstandartní lze považovat klimatizaci.

42

3 Diskuse V této části práce bych ráda uvedla konkrétní oblasti, se kterými jsem při dotazníkovém šetření měla určité obtíže. Prvním takovýmto problémem byla anonymita. Některé školy měly problém s uváděním názvu školy i své adresy. Kdyby byl dotazník zcela anonymní, pak bychom mohli předpokládat, že by vyplněné dotazníky poslali zpět všichni dotazovaní respondenti. Nicméně mohli bychom se spolehnout na to, zdali respondenti vyplnili všechna data správně? Mohli bychom se spolehnout, že výsledek výzkumu bude 100% validní v závislosti na tom, že odpovědělo všech dotazovaných 36 škol? A měl by potom výzkum smysl? Měly by výsledky relevantní hodnotu? Např. kdybychom prezentovali odpovědi typu – ano, většina škol vyučuje výrazový tanec, ale nemůžeme přesně říci, o které školy se jedná, jelikož výsledky dotazníku jsou anonymní. Ve výsledku bychom nemohli školy porovnat a ani bychom nemohli určit, která škola nabízí kvalitnější výuku. Dalším problémem je pak validita odpovědí. I kdyby byla návratnost rozeslaných dotazníků 100%, můžeme se spolehnout na to, že dotazník vyplňovaly kompetentní osoby a uvedly pravdivé informace? Mohli bychom se tedy spolehnout, že výsledek výzkumu bude 100% validní pouze v závislosti na tom, že odpovědělo všech dotazovaných 36 škol? Nebo je lépe spolehnout se v tomto výzkum na získaná data, které poskytlo pouze 40% dotázaných škol? Ale jedná se o data, která jsou zpětně ověřitelná a tedy 100% pravdivá, jelikož na základě šetření můžeme spolehlivě určit 5 ZUŠ, kam jistě a určitě doporučíme jít v den otevřených dveří. Šlo tedy v tomto výzkumu o to, abychom zjistili kvalitu výuky na jednotlivých uměleckých školách, nebo abychom shromáždili co největší objem dat za všech uměleckých škol? Ve finále šlo o obojí. A to bylo pro mne asi největším překvapením, ke kterému by ale jistě nedošlo, kdybych provedla tzv. předvýzkum. Předvýzkum probíhá tak, že si výzkumník určí konkrétní vzorek respondentů, na kterém dotazník vyzkouší. A dle výsledků pak případně dotazník upraví. Dle mého názoru nemohu říci, že by mi předvýzkum nějak scházel. Jedině že bych některé možnosti odpovědí pozměnila, jelikož některé otázky dělaly 43

respondentům problém, ale pouze při elektronickém vyplňování. Já jsem prvně zvolila složitější cestu, ale pro mne osobnější, a to, že jsem roznesla dotazníky osobně na ZUŠ, počkala jsem na vyplnění a dotazník jsem si ihned odnesla. Ve výsledku se mi takto podařilo získat pouze dva vyplněné dotazníky, zbývající respondenti přislíbili, že mi dotazník zašlou na uvedenou adresu, ale bohužel ani jeden otazník se mi nevrátil zpět. Byla jsem nucena proto zvolit modernější metodu a to vyplnění dotazníků v elektronické podobě. Po prvním obeslání škol však ani prostřednictvím elektronického zpracování nebyla návratnost valná (viz graf č. 1 přílohy č. 1). Ve výsledku jsme většinu škol kontaktovala i telefonicky a opětovně je požádala o vyplnění dotazníku. Další oblastí, kde bych viděla menší problémy, byla špatná formulace některých otázek a jejich možných odpovědí. Naopak složení otázek bylo z mého pohledu správné a odpovídalo časovému rozpětí 20 – 30 minut. Předpokládám, že délka vyplňování byla závislá na tom, jak kompetentní osoba dotazník vyplňovala a zda věděla veškeré informace, nebo si je musela někde vyhledat. Po telefonickém vyrozumění mohu konstatovat, že slabou stránkou celého dotazníkového šetření byla nejspíše domněnka respondentů, že vyplnění dotazníku je nepodstatné a pro ně nijak zajímavé, ani důležité. Otázkou zůstává, jestli by měl být dotazník příště zpracován zábavnější formou pro respondenta, měl by obsahovat kratší otázky nebo by měly být otázky lépe formulované. Případně nemusela být chyba přímo v dotazníku jako takovém, ale opravdu šlo pouze o značnou zaneprázdněnost většiny brněnských ZUŠ, což je ale na druhou stranu pochopitelné.

44

4 Závěry Tématika tance, tanečních oborů a možnosti získat vzdělání v tomto uměleckém směru byla zvolena s ohledem na fakt, že tanec samotný je součástí života každého člověka. Ne každý studuje či studoval na ZUŠ taneční obory, nenavštěvuje či nenavštěvoval jiné taneční školy v rámci svého volného času, ale téměř každý člověk se s tancem setkal. S ohledem na letitou tradici navštěvování tanečních kurzů je více než pravděpodobné, že napříč generacemi se najde jen mizivé procento osob, které výukou základů tance a etikety neprošly. Mnozí oprašují taneční kroky párkrát do roka na plesech či tanečních recitálech nebo si zatancují na líbivou hudbu jen pro radost. Pakliže se tance neúčastní aktivně, mají možnost setkávat se s tanečním uměním alespoň pasivně v rolích diváků při návštěvě kulturních akcí, baletních představení či sledování tanečních pořadů v televizi jako např. divácky velmi oblíbený soutěžní pořad „Stardance aneb když hvězdy tančí“. Práce byla zaměřena tak, aby ve výsledku nabízela jakési shrnutí možností tanečního vzdělávání v Brně. Cílená byla na skupinu ZUŠ, které poskytují na základě legislativy, oficiálně odborné vzdělání v tanečních oborech. Závěrem lze konstatovat, že průzkum realizovaný na ZUŠ v městě Brně a jeho okolí přinesl zajímavé informace. Poskytl ucelený pohled na danou problematiku a seznamuje čtenáře i se statistickými daty, vyplývající z dotazníkového šetření. Jako mírný nedostatek lze brát v úvahu relativně nízký počet respondentů, přestože bylo osloveno 36 škol. Přesto

výsledek

dotazníkového

šetření

umožňuje

zhodnotit

kvalitu

nabízeného tanečního vzdělávání. Celkově byly otázky v dotazníku sestavovány s ohledem na možné závěrečné objektivní porovnání. Musím přiznat, že ani na základě dotazníkového šetření nelze jednoznačně konstatovat, která škola je v rámci tanečního oboru v Brně nejlepší. Můj osobní závěr z celého dotazníku je, že i malé městské školy mohou být velmi úspěšné, vstřícné a hojně navštěvované talentovanými žáky.

45

Pro případné použití získaných závěrů a výsledků dotazníku v budoucnu by bylo možno rozšířit danou práci o srovnání jednotlivých oborů uměleckých škol, porovnat počet uchazečů či absolventů apod. Případně by konkrétní tématika tanečních oborů mohla být zpracována pro jiné velké město České republiky, což by nabízelo varianty pro porovnávání stejných údajů s ohledem na velikost města a počet obyvatel, dosaženého vzdělání vyučujících, šíři nabízených oborů a tanečních stylů, velikost tanečních skupin apod.

46

Seznam použitých zdrojů Knižní zdroje 

DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 4., nezměn. vyd. Praha: Karolinum, 2011, 372 s. ISBN 978-80246-1966-8.



GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu: příručka pro uživatele. 4., nezměn. vyd. Praha: Karolinum, 2011, 372 s. ISBN 978-807315-185-0.



HAVLÍČEK, V. Miroslav Tyrš, Praha: Orbis 1947, 42 s.



HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 3. vyd. Praha: Portál, 2012, 407 s. ISBN 978-802-6202-196.



NÁVRATOVÁ, J. a R. VAŠEK. Tanec v České republice: definice, historie, financování, legislativa, sociální problematika, školství, reflexe oboru. Praha: Institut umění, Divadelní ústav, c2010, 239 p. ISBN 978807-0082-416.



Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. I. Svazek Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství - Cesty, 2003, 751 s. ISBN 80-7181-959-x.



Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. Svazek II. Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství - Cesty, 2003, 751 s. ISBN 80-7181-959-x.



Pedagogická encyklopedie. Vyd. 1. Editor Jan Průcha. Praha: Portál, 2009, 935 s. ISBN 978-80-7367-546-2.



VANČUROVÁ, J. Základní umělecké školy – výuka, počty žáků a oborů. Týdeník Školství, 2011, XIX. ročník, č. 29.



SAK, R. Miroslav Tyrš: sokol, myslitel, výtvarný kritik. Vyd. 1. Praha: Česká obec sokolská, 2012. Velké postavy českých dějin, sv. 15. ISBN 9788074292392.

47

Elektronické zdroje 

Centrum tance. [online]. [2014]. Dostupné z: http://www.centrumtance.cz/tanec/Kurzy.asp



Janáčkova akademie múzických umění v Brně. [online]. Dostupné z: http://www.jamu.cz/o-nas/historie-jamu/prehled-historie.html



Stručná historie Sokola v datech. [online]. [2002]. Dostupné z: http://www.sokol.cz/sokol/index.php?action=zobrazdokument&typdok= 2&iddok=1814



Taneční škola Bailemos. [online]. [2014]. Dostupné z: http://www.bailemos.cz/?gclid=CMDdzauOucICFQjKtAod4EkAqw



Taneční škola Dagmar. [online]. [2014]. Dostupné z: http://www.tsdagmar.cz/



Taneční škola Danza. [online]. [2014]. Dostupné z: http://www.danza.cz/index.php



Traditional dance school Dynamic. [online]. [2014]. Dostupné z: http://www.tsdynamic.eu/



Taneční škola Eso. [online]. [2014] Dostupné z: http://www.tanecniskolaeso.cz/



Dance centre Fenix. [online]. [2014]. Dostupné z: http://www.centrumfenix.cz/index.php?p=tanecni



Taneční konzervatoř v Brně. [online]. Dostupné z: http://www.tkbrno.cz/informace/historie.html



Taneční a stepová škola R + P Bartůňkových. [online]. [2014]. Dostupné z: http://www.bartunci.cz/



Taneční škola Victoria. [online]. [2014]. Dostupné z: http://www.tsvictoria.cz/



ZUŠ Antonína Doležala. [online]. [2013]. Dostupné z: http://www.zustrnkova.cz/



ZUŠ Františka Jílka. [online]. [2013]. Dostupné z: http://www.zusjilka.cz/kalendarium/

48



ZUŠ Charbulova. [online]. Dostupné z: http://www.zuscharbulova.cz/tanecni-obor/



ZUŠ Jaroslava Kvapila. [online]. Dostupné z: http://www.zusjk.cz/



ZUŠ Pavla Křížkovského. [online]. Dostupné z: http://zusbrno.cz/



ZUŠ Slunná. [online]. Dostupné z: http://www.zus-slunna.cz/tanecni-obor



ZUŠ Smetanova. [online]. Dostupné z: http://www.zussmetanova.cz/tanecni-obor



ZUŠ Veveří. [online]. [2014]. Dostupné z: http://www.zusveveri.cz/hlavni-stranka-info-historie



ZUŠ Vítězslavy Kaprálové. [online]. Dostupné z: http://www.zusvk.cz/CZ/o-skole/historie



ZUŠ Vranovská. [online]. [2014]. Dostupné z: http://www.zusvranovska.cz/html/onas.html



ZUŠ PhDr. Zbyňka Mrkose. [online]. Dostupné z: http://www.zusbrno.cz/o-skole/historie-skoly/

Legislativní dokumenty 

Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání. Praha: VÚP, 2010.



Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se vydává Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání. Č. j. 12 955/2010-22, ze dne 31. května 2010.



ŠVP ZUŠ PhDr. Zbyňka Mrkose účinný od 1. září 2014. [online]. [2014] [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.zus-brno.cz/wpcontent/uploads/2012/03/TO.pdf



Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání.(školský zákon).

49

Resumé Cílem bakalářské práce je zmapování možností tanečního vzdělávání na Základních uměleckých školách v Brně. K výzkumu jsem vytvořila speciální dotazníkové formuláře, které jsem pak rozeslala s žádostí o vyplnění do mnou vytipovaných Základních uměleckých škol. Výsledky výzkumu tak poskytly komplexní přehled o možnostech vzdělávání v tomto oboru. Výsledky byly zpracovány statistickou metodou pro co největší přehlednost do grafů a tabulek a byly doplněny o stručné komentáře. Závěrem bakalářské práce je kromě komparace vybraných ZUŠ také možnost výběru té nejvhodnější pro každého uchazeče.

Klíčová slova: Tanec, lidový tanec, klasický tanec – balet, moderní tanec, základní umělecká škola, vzdělání, vzdělávání.

Resume The aim of my bachelor‘s thesis is to map the options of dance education in primary art and music schools in Brno. For this research I created special questionnaires, which I sent to a selection of primary art and music schools in Brno. In this way the questionnaires provided a complex overview of the possibilities of education in this field. The results were processed by using a statistical method into charts and tables ensuring the best possible view, with brief comments added. Conclusion of my bachelor’s thesis is a comparison of selected primary art and music schools and also the possibility for an applicant to choose the most appropriate for them. Key words Dance, folk dance, classical dance – ballet, modern dance, primary school of arts, education, learning

50