Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomick{ fakulta
Možnosti přesunu sídla tuzemské společnosti do daňového r{je Bakal{řsk{ pr{ce
Vedoucí pr{ce
Autor pr{ce
Ing. Petr David PhD.
Anna Kohoutov{
Poděkov{ní R{da bych tímto poděkovala panu doc. Ing. Petru Davidovi Ph.D. za jeho odborné vedení a za jeho poučné rady, které pro mne byli přínosem. D{le bych chtěla poděkovat firmě Sklomont s.r.o. za poskytnutí soukromých dat jejich společnosti a také za odborné konzultace, které mi poskytla. V neposlední řadě děkuji své rodině za podporu, kterou mi během studia věnovala.
Prohlašuji, že jsem tuto pr{ci vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uv{dím v seznamu. V Brně dne 5. ledna 2010
Abstrakt Kohoutov{, Možnosti přesunu sídla tuzemské společnosti do daňového r{je. Brno 2010 Bakal{řsk{ pr{ce se zabýv{ porovn{v{ním hodnot získaných od tuzemské společnosti s hodnotami vybraných daňových r{jů. Cílem pr{ce je vybrat optim{lní daňový r{j, který společnosti poskytne příznivé daňové podmínky. V teoretické č{sti jsou uvedeny a podrobně pops{ny jednotlivé daňové systémy vybraných zemí. Praktick{ č{st obsahuje výpočty daně z přidané hodnoty, daně z příjmu pr{vnických osob a silniční daně. Pro ilustraci rozdílnosti jednotlivých st{tů je vždy uvedeno porovn{ní st{tu s Českou republikou. V z{věru jsou posouzeny všechny daňové r{je na z{kladě výpočtů a proveden výběr nejpřijatelnějšího st{tu pro danou společnost.
Klíčov{ slova Daň z přidané hodnoty, daň z příjmu pr{vnických osob, daň silniční, daňový r{j, daňový únik
Abstrakt Kohoutov{, The possibilities of redeployment of the headquarters of a czech company to a tax haven. Brno 2010 This bachelor thesis is dealing with comparing values obtained from a czech company to values of chosen tax havens. the main aim is to choose the optimal tax haven which is able to provide favourable tax conditions for the czech company. Tax systems of the chosen countries are thoroughly described in the theoretical part. while the practical part comprises of calculations of VAT, corporate taxes and road taxes. the differences among the states are shown in comparison with the Czech republic. In conclusion, the optimal tax haven has been chosen on the basis of the calculations.
Key words Value-added tax (VAT), corporate tax, road tax, tax haven, tax evasion.
Obsah Úvod ......................................................................................................................... 6 Cíl práce ................................................................................................................... 8 Metodika .................................................................................................................. 9 Teoretická část ...................................................................................................... 11 4.1 Česká republika............................................................................................... 11 4.1.1 Společnost s ručením omezeným ............................................................ 11 4.1.2 Daň z příjmu právnických osob .............................................................. 12 4.1.3 Daň z přidané hodnoty ............................................................................ 14 4.1.4 Daň silniční ............................................................................................. 15 4.1.5 Odvody za zaměstnance.......................................................................... 15 4.2 Kypr ................................................................................................................ 15 4.2.1 Společnost s ručením omezeným ............................................................ 16 4.2.2 Daň z příjmu právnických osob .............................................................. 16 4.2.3 Daň z přidané hodnoty ............................................................................ 17 4.2.4 Daň silniční ............................................................................................. 18 4.2.5 Odvody za zaměstnance.......................................................................... 18 4.3 Lucembursko .................................................................................................. 19 4.3.1 Společnost s ručením omezeným ............................................................ 19 4.3.2 Založení pobočky .................................................................................... 20 4.3.3 Daň ze zisku firem (z příjmu právnických osob) .................................... 20 4.3.4 Daň z přidané hodnoty ............................................................................ 21 4.3.5 Daň silniční ............................................................................................. 21 4.3.6 Odvody za zaměstnance.......................................................................... 22 4.4 Švýcarsko ........................................................................................................ 22 4.4.1 Společnost s ručením omezeným ............................................................ 23 4.4.2 Daň z příjmu právnických osob .............................................................. 24 4.4.3 Daň z přidané hodnoty ............................................................................ 24 4.4.4 Daň silniční ............................................................................................. 25 4.4.5 Odvody za zaměstnance.......................................................................... 25 4.5 Nizozemsko .................................................................................................... 25 4.5.1 Společnost s ručením omezeným ............................................................ 26 4.5.2 Daň z příjmu právnických osob .............................................................. 27 4.5.3 Daň z přidané hodnoty ............................................................................ 27 4.5.4 Odvody za zaměstnance.......................................................................... 28 4.5.5 Daň silniční ............................................................................................. 28 5 Praktická část ........................................................................................................ 29 5.1 Charakteristika podniku .................................................................................. 29 5.2 Česká republika............................................................................................... 29 5.2.1 Výpočet daně silniční.............................................................................. 30 5.2.2 Výpočet daně z přidané hodnoty ............................................................ 30 5.2.3 Výpočet daně z příjmu právnických osob ............................................... 32 5.3 Kypr ................................................................................................................ 33 1 2 3 4
5.3.1 Výpočet daně z přidané hodnoty ............................................................ 33 5.3.2 Výpočet daně z příjmu právnických osob ............................................... 35 5.3.3 Srovnání s Českou republikou ................................................................ 36 5.4 Lucembursko .................................................................................................. 39 5.4.1 Výpočet daně silniční.............................................................................. 39 5.4.2 Výpočet daně z přidané hodnoty ............................................................ 40 5.4.3 Výpočet daně ze zisku firem ................................................................... 42 5.4.4 Srovnání s Českou republikou ................................................................ 43 5.5 Švýcarsko ........................................................................................................ 46 5.5.1 Výpočet silniční daně.............................................................................. 46 5.5.2 Výpočet daně z přidané hodnoty ............................................................ 47 5.5.3 Výpočet daně z příjmu právnických osob ............................................... 49 5.5.4 Srovnání s Českou republikou ................................................................ 50 5.6 Nizozemsko .................................................................................................... 54 5.6.1 Výpočet silniční daně.............................................................................. 54 5.6.2 Výpočet daně z přidané hodnoty ............................................................ 54 5.6.3 Výpočet daně z příjmu právnických osob ............................................... 56 5.6.4 Srovnání s Českou republikou ................................................................ 57 6 Diskuze a závěr...................................................................................................... 62 8 Literatura .............................................................................................................. 67
1 Úvod Prakticky každý člověk, který je občanem st{tu spravovaného prostřednictvím fungující ekonomiky, platí většinu svého produktivního života daně. Jejich výše a nastavení nenech{v{ nikoho v dnešním světě lhostejným. Téma daní se pravidelně objevuje v předvolebním programu každé politické strany, je zdrojem mnoha bouřlivých diskuzí. Nastavit fungující daňový systém není v ž{dném st{tě jednoduché tím spíše, že zahrnuje hned několik z{kladních druhů daní, které každoročně plní st{tní kasu a je od daňového poplatníka vybír{n. Protože začín{ být v České republice pro mnoho podnikatelských subjektů odvod daní problémem, budeme se v této pr{ci zabývat podrobnějším prozkoum{ním nejen našeho daňového systému, ale i odhalením jejich případných úskalí či výhod. Zajímat n{s také budou důvody četných daňových úniků a s tím související časté přesouv{ní sídla firmy do některých z tzv. daňových r{jů. O daňových r{jích se hovoří hlavně v souvislosti se st{ty s malou rozlohou, nízkým počtem obyvatel a jejich vysokou životní úrovní. Často se st{v{, že je v takové zemi zaregistrov{no více zahraničních firem a jejich pracovníků, než m{ zem obyvatel. Daňovým r{jem označujeme takové st{ty, které jsou ochotny daňově i dalšími způsoby zvýhodnit a přil{kat zahraniční společnosti. Tyto společnosti se zde musí zaregistrovat, vytvořit v místě sídlo společnosti, mít v zemi svého z{stupce a hradit minim{lní daně – jsou to tzv. offshore společnosti. Pak mohou využívat veškeré výhody, které daný st{t poskytuje. Mezi takové výhody můžeme zařadit nízké administrativní povinnosti vůči st{tu, zajištění ochrany investorů a jejich anonymity, či dobře rozvinutý spolehlivý bankovní systém. Často zde neexistují dědické ani darovací daně, společnosti vykazují velmi nízké provozní n{klady, nemusí vést složité účetnictví apod. Mezi st{ty, které označujeme jako daňové r{je, řadíme například Seychelly, Lichtenštejnsko, Kypr, Monako, Bahamy, Lucembursko, Nizozemsko a další (Velo, 1997). V Evropě počet daňově zvýhodněných st{tů poměrně dost klesl po jejich vstupu do Evropské unie. Hlavním důvodem je snaha Evropské unie o sjednocení nebo alespoň přiblížení všech st{tů do podobných daňových p{sem. Proto se v tomto muselo mnoho st{tů podřídit, unifikovat své daňové systémy, své daně často o dost zvýšit nebo dokonce některé daně znovu zavést.
6
Mezi poslední evropské st{ty, které si ještě st{le udržují jistou daňovou autonomii – a v souvislosti s tím i nízké daně, patří především Kypr, Lucembursko, Lichtenštejnsko, Monako, San Marino, Švýcarsko a Nizozemsko. Přesto je například povinností zemí v Evropské unii, aby jejich z{kladní sazba daně z přidané hodnoty nebyla nižší než 15 %. Toto nařízení velmi postihlo například Kypr, Lucembursko a Nizozemsko. Tyto země pak museli své velmi nízké daně z přidané hodnoty podstatně zvýšit. Takov{ ustanovení Evropské unie pak tyto st{ty řeší sníženými sazbami nebo úplným osvobozením některých položek od daně z přidané hodnoty. Důkazem atraktivity a oblíbenosti těchto míst je, že sem jen letos přesídlilo o 24 % více firem než v loňském roce (IDnes, 2010). Toto procento však ukazuje pouze na firmy, které mají v zahraničí sv{ sídla mateřských společností. Bohužel přesn{ data, kter{ by uk{zala, kolik firem si zvýhodňuje své placení daní přes druhé osoby (tedy neregistrované společnosti), není možné přesně zjistit. Odborníci ovšem odhadují, že je zhruba o třetinu vyšší, než je skutečný počet firem registrovaných v daňových r{jích. N{růst odchodů společností o 24% byl způsoben především velmi nejistou politickou a ekonomickou situací, kter{ v České republice nastala i kvůli zrušeným volb{m na podzim roku 2009 a předčasnému ukončení předsednictví Evropské unie. Tato pr{ce se bude zabývat menší skl{řskou společností Sklomont, kter{ není spokojen{ s českým daňovým systémem a kter{ by se chtěla přesunout na místo, kde nebude dle jejích slov za svůj ekonomický růst a prosperitu nespravedlivě trest{na složitou administrativou a vysokými daněmi. Této firmě bude doporučen ten nejbližší a nejvýhodnější daňový r{j, kam by mohla přesunout své sídlo a vše bude doloženo naprosto konkrétní kalkulací, kter{ povede k přehlednému porovn{ní se systémem placení daní v České republice.
7
2 Cíl pr{ce S pomocí poskytnutých daňových dat tuzemské společnosti bude provedeno porovn{ní těchto dat se zeměmi, které mají výhodnější daňové podmínky, tzv. daňovými r{ji, a bude zformulov{no doporučení, jak vybrat st{t, jehož systém by co nejvíce snížil jejich daňovou z{těž. Také bude vytvořen jednoduchý n{vod i pro ostatní společnosti, které by mohly řešit podobnou situaci. Prvním cílem této pr{ce je vybrat takové st{ty, které svou daňovou soustavou a příznivou administrativou tolik přitahují zahraniční podnikatelské subjekty v Evropě. D{le pak bude v jednotlivých daňových r{jích zpracov{n popis s výpočtem jednotlivých druhů daní. Dalším dílčím cílem je co nejefektivněji popsat a vysvětlit jednotlivé postupy při zakl{d{ní společnosti s ručením omezeným, objasnit zdaňov{ní příjmu pr{vnických osob a jejich osvobození od daně, odečitatelné položky, položky zvyšující a snižující hospod{řský výsledek, položky snižující z{klad daně, slevy na dani nebo zda můžeme uplatňovat daňové ztr{ty či nikoliv. Neméně důležitou souč{stí jsou také popisy daně z přidané hodnoty, jejich sazby, n{roky na odpočet daně či osvobození od daně a vymezení odvodů za své zaměstnance. D{le bude analyzov{na silniční daň, pokud je ve vybraném daňovém r{ji vyžadov{na. S poskytnutými daty od firmy Sklomont s.r.o. budou n{sledovat výpočty daně z příjmu pr{vnických osob, daně z přidané hodnoty a silniční daně, které jsou pro firmu podstatné a které odv{dí st{tu. Dalším dílčím cíle bude najít a změnit ceny u takových položek, které by mohly ovlivnit hospod{řský výsledek společnosti a jednotlivé počítané daně. V neposlední řadě je důležitým cílem zformovat porovn{ní za využití vytvořených grafů mezi jednotlivými odvody daní v České republice a vybraným daňovým r{jem. V z{věru bude vytvořeno celkové srovn{ní všech vybraných st{tů a jejich vypočítaných daní, které by společnost musela odv{dět. Dalším cílem bude vytvoření co nejkonstruktivnější rady pro společnost Sklomont s.r.o., kam svou firmu přesunout a kde by se měla pokusit o nový zač{tek své podnikatelské činnosti, kterou již několik let prov{dí v České republice.
8
3 Metodika Bakal{řsk{ pr{ce je vypracov{na na z{kladě sezn{mení se a nastudov{ní problematiky, které se týk{. Informace byly získ{ny především z odborných knih, z daňových z{konů, z osobních konzultací a internetových zdrojů, které jsou všechny zaznamen{ny v textu a na konci pr{ce. Mezi nejčastěji používané metody této pr{ce patří deskripce, kterou také můžeme vyj{dřit jako popis a kter{ je používan{ především v teoretické č{sti a v praktické č{sti u popisu jednotlivých grafů. V teoretické č{sti pops{ny veškeré pro naši pr{ci nejdůležitější z{kony (o společnosti s ručením omezeným, o dani z přidané hodnoty, o dani z příjmu pr{vnických osob a o dani silniční) a které jsou aplikov{ny na výpočty v druhé č{sti pr{ce. Další využívanou metodou je modelov{ní příkladu na z{kladě re{lných údajů, na kterém je n{zorně uk{z{na odlišnost jednotlivých daňových systémů ve vybraných segmentech. Na z{kladě modelace příkladu v jednotlivých zemích je poté realizov{na metoda komparace (srovn{v{ní postupných výsledů), pomocí které jsou st{ty (Nizozemsko, Lucembursko, Švýcarsko a Kypr) porovn{v{ny a vyhodnocov{ny (s Českou republikou). Dle porovn{ní bude vybr{n st{t, který bude pro naše účely z hlediska daňového systému nejvýhodnějším. Na z{věr celé pr{ce bude vytvořeno shrnutí (metodou je syntéza), které n{m vytvoří z{věrečné doporučení pro společnost, kam by měla přemístit své sídlo, aby se vyhnula vysokým daňovým povinnostem a zbytečným administrativním přek{žk{m. Pr{ce je doplněna o n{zornější zpracov{ní jednotlivých příkladů ve formě grafů, které jsou jednotlivě očíslov{ny a v textu označeny a pops{ny. Cel{ pr{ce je zpracov{na v programu Microsoft Word, použité grafy jsou vytvořeny v programu Microsoft Excel. Pro snazší orientaci v textu a jeho pochopení je v n{sledujícím textu uvedeno vysvětlení několika pojmů: Daňový r{j „St{t (území), jehož z{kony, popřípadě i jím uzavřen{ soustava smluv o zamezení dvojího zdanění, umožňují nízké nebo vůbec ž{dné zdanění, a to zejména příjmů“(Sagit, 2010)
9
Daňový únik „Minimalizace (popř. až nulace) daňové povinnosti“(Sagit, 2004) Daň z příjmu pr{vnické osoby „Jedna ze z{kladních příjmových daní, kter{ daní příjmy subjektů založených za účelem podnik{ní, vztahuje se i na ostatní subjekty jako různé nadace a občansk{ sdružení.“(Finance, 2010) Daň z přidané hodnoty „Jeden z nejdůležitějších příjmů st{tního rozpočtu. Platí ji všichni při n{kupu většiny zboží a služeb“ (Česk{ republika, 2000) Daň silniční „Vztahuje se na silniční motorov{ vozidla a jejich přípojn{ vozidla používan{ k podnik{ní nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti.“ (Businessinfo, 2009) Vznik daňové povinnosti „
10
4 Teoretick{ č{st V teoretické č{sti budou rozebr{ny daňové systémy jednotlivých daňových r{jů. Pro naši pr{ci jsou vybr{ny čtyři st{ty, které jsou dle žebříčku oblíbenosti daňových r{jů na předních místech. Jedn{ se o Kypr, Lucembursko, Švýcarsko a Nizozemsko.
4.1 Česk{ republika Českou republiku nelze označit jako daňový r{j. M{ velice složitý daňový systém, podnikatelé u n{s nemají zajištěnou anonymitu v bankovní sféře ani v r{mci svých investic, v zahraničí je zn{m{ svou politickou nestabilitou a m{ velmi n{ročnou administrativu při zakl{d{ní jakékoliv společnosti. To mnoho investorů do České republiky nepřitahuje. Snaha politiků co nejvíce zjednodušit tento systém je v současné situaci také velice složité, a proto do budoucna nelze čekat nějaké rychlé a z{sadní zlepšení. Z těchto důvodů se mnoho českých podnikatelů snaží odejít do různých okolních st{tů, kde mají mnohem lepší podmínky.
4.1.1 Společnost s ručením omezeným Založení společnosti s ručením omezeným (DumFinanci.cz, 2010) je v České republice velice n{ročný a také dlouhý proces. Délka procesu přev{žně z{visí na rychlosti vyřízení příslušných úkonů na jednotlivých úřadech. Může být založena pouze jednou fyzickou nebo pr{vnickou osobou. Maxim{lní počet společníků je 50. Pro založení je zapotřebí vyřídit tyto operace: 1) Uzavření společenské listiny (smlouvy) formou not{řského z{pisu 2) Složení z{kladního jmění společnosti nebo alespoň její č{sti 3) Získ{ní živnostenského opr{vnění 4) Z{pis společnosti do obchodního rejstříku 5) Registrace společnosti u finančního úřadu Podeps{ním společenské smlouvy je společnost s ručením omezeným založena. Aby tato společnost mohla i vzniknout, je nutné společenskou smlouvu zapsat v podobě not{řského z{pisu (s poplatkem 2 000 – 3 000Kč). Smlouva také musí obsahovat všechny důležité n{ležitosti dle § 110 v Obchodním z{koníku.
11
Dalším krokem je vložení vkladů na nejčastěji předem založený nový účet (získ{v{me potvrzení o tom, že jsme vklad vložili a v jaké výši), kde je určený spr{vce, anebo v hotovosti přímo spr{vci (vyd{v{ prohl{šení o složení z{kladního jmění). Jakmile vznik{ společnost, peníze vložené na účet se st{vají majetkem společnosti a může se s nimi volně obchodovat. Minim{lní č{stka, kterou se musí společník podílet, je 20 000 Kč. V celkovém rozsahu musí být vklad minim{lně 200 000 Kč. Před n{vrhem na z{pis do obchodního rejstříku je třeba zařídit dan{ opr{vnění k podnik{ní. N{vrh na z{pis se pod{v{ u daného rejstříkového soudu a podepisují ho všichni jednatelé (podpisy musí být úředně ověřeny). D{le se přikl{d{ za společnost: 1) Společensk{ smlouva nebo zakladatelsk{ listina 2) Opr{vnění k podnikatelské činnosti 3) Listina osvědčující pr{vní důvod užív{ní místností (sídla společnosti) – výpis z katastru nemovitostí ne starší 3 měsíců 4) Doklady o splnění vkladové povinnosti Za každého jednatele zvl{šť se přikl{d{: 1) Výpis z trestního rejstříku (ne starší 3 měsíců) 2) Čestné prohl{šení jednatele, že je způsobilý k pr{vním úkonům 3) Splňuje podmínky provozov{ní živnosti 4) Splňuje podmínky podle § 38l obchodního z{koníku Po splnění všech těchto podmínek společnost ček{ na její schv{lení – cca půl roku. Datem z{pisu do obchodního rejstříku, o kterém bude písemně informov{na, společnosti vznik{ povinnost vést podvojné účetnictví a přihl{sit se na místním finančním úřadu (BusinessCentre, 2010).
4.1.2 Daň z příjmu pr{vnických osob Zdaňovacím obdobím je v České republice většinou kalend{řní rok nebo hospod{řský rok (§ 17a). Předmětem daně jsou všechny příjmy z veškeré činnosti a z nakl{d{ní s veškerým majetkem. Soukromé firmy a polost{tní organizace odv{dí 19 % z příjmu. Kvůli složitosti českého daňového systému si postup výpočtu daně z příjmu pr{vnických osob rozepíšeme dle jednotlivých položek (Markov{, 2010; Vančurov{, L{chov{, 2010)
12
4.1.2.1 Osvobození od daně (§ 52 – 71) 1) Příjmy z provozu malých vodních elektr{ren do výkonu 1 MW a některých dalších ekologických zařízení 2) Úroky z přeplatku na dani zaviněného spr{vcem daně a org{nem soci{lního zabezpečení
4.1.2.2 Odčitatelné položky (od z{kladu daně) 1) Daňov{ ztr{ta 2) 100 % n{kladů vynaložených na realizaci projektů výzkumu a vývoje 3) 50 % č{stky, kterou poplatník vypoř{dal v peněžní, případně nepeněžní formě v období 1993 až 2005 opr{vněným osob{m
4.1.2.3 Položky zvyšující výsledek hospodaření (§ 23) 1) Pojistné na soci{lní zabezpečení a zdravotní pojištění, které bylo sraženo zaměstnanci 2) Přijaté úhrady smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a pen{le (pokud v předchozím období snižovali z{klad daně) 3) N{klady na reprezentaci, rezervy a opravné položky, neuhrazené manko a škody 4) Rozdíl, o který účetní odpisy převyšují odpisy daňové
4.1.2.4 Položky snižující výsledek hospodaření (§ 23) 1) 2) 3) 4) 5)
Příjmy, které nejsou předmětem daně Osvobozené příjmy dle § 19 Smluvní pokuty, úroky z prodlení a pen{le Rozdíl, o který daňové odpisy převyšují odpisy účetní Výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které převyšují n{klady uplatněné v účetnictví (výdaje na pracovní cesty, odpisy hmotného a nehmotného majetku, škody vzniklé živelnými pohromami, pojistné na soci{lní zabezpečení a příspěvek na st{tní politiku zaměstnanosti)
4.1.2.5 Položky snižující z{klad daně (§ 20) 1) Hodnoty darů (minim{lně 2000 Kč; nejvýše 5 % ze z{kladu daně) 2) U neziskových organizací dle § 34
13
4.1.2.6 Slevy na dani (§ 35) 1) 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením 2) 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením
4.1.2.7 Daňové ztr{ty (§ 34) Daňové ztr{ty je možné uplatnit v daňovém přizn{ní, ve speci{lním formul{ři. Ztr{tu je možné využít maxim{lně v pěti letech n{sledujících po ztr{tě (Jakpodnikat, 2010).
4.1.3 Daň z přidané hodnoty Zdaňovací období může být buď měsíční (obrat za odchozí rok je větší nebo rovno 10 mil) nebo čtvrtletní (obrat je menší než 2 mil.). Variantu je tak možné si zvolit. Daňové přizn{ní se musí podat do 25. dne po skončení zdaňovacího období (Markov{, 2010).
4.1.3.1 Z{kladní 2 sazby 1) Z{kladní 20 % a) Zboží a služby b) Dod{ní staveb nebo stavebních prací 2) Snížen{ 10 % a) Zdravotnické potřeby, potraviny, krmiva, knihy, noviny b) Hromadn{ přeprava osob, kulturní činnosti c) Stavby pro soci{lní bydlení
4.1.3.2 N{rok na odpočet daně Je nutné mít v účetnictví daňový doklad, který byl vystaven pl{tcem DPH. Doklad musí být zaúčtov{n a evidov{n. Zboží nebo služby, za které by chtěli vr{tit daň z přidané hodnoty, musí být použito jako vstup pro uskutečnění naší podnikatelské činnosti. Odpočet není možné uplatnit u n{kupu osobních automobilů (i jejich technického zhodnocení) a u přijatých zdanitelných plnění pro reprezentaci (Markov{, 2010).
4.1.3.3 Osvobozeno 1) Bez n{roku na odpočet je vymezeno v § 52-62 2) S n{rokem na odpočet je vymezeno v § 64 – 71.
14
a) Dod{ní zboží do jiného členského st{tu b) Pořízení zboží z jiného členského st{tu
4.1.4 Daň silniční Předmětem jsou silniční motorov{ vozidla a jejich přípojn{ vozidla registrovan{ a provozovan{ v České republice, kter{ jsou využív{na k podnik{ní nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti (d{le § 2). Z{kladem daně (§ 5) pro výpočet je: 1) Zdvihový objem motoru v cm3 u osobních automobilů 2) Součet největších povolených hmotností na n{pravy v tun{ch a počet n{prav u n{věsů 3) Největší povolen{ hmotnost v tun{ch a počet n{prav u ostatních vozidel Sazby daně m{me uvedené v Daňových z{konech v § 6. Daňov{ povinnost zaplatit silniční daň vznik{ v kalend{řním měsíci, kdy jsou splněny skutečnosti zapsané v § 2 (předmět daně). Poplatník je povinen zaplatit z{lohy na daň (§ 10 a 11), které musí zaplatit do 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince. D{le se mohou uplatňovat slevy na dani. Jelikož pro naši firmu tyto slevy nejsou podstatné, nebudou zde vyps{ny, nalézt je můžeme v daňovém z{koně (§ 12). Daňové přizn{ní musí podat poplatník nejpozději do 31. ledna kalend{řního roku n{sledujícího po uplynutí zdaňovacího období (Markov{, 2010).
4.1.5 Odvody za zaměstnance Zaměstnavatelé za své zaměstnance (jsou splatné ve výplatní den určený zaměstnavatelem) odv{dějí (Finance, 2010): 1) Zdravotní pojištění 9 % 2) Soci{lní pojištění 25 %: a) Pojistné na nemocenské pojištění 2,3 % b) Pojistné na důchodové pojištění 21,5 % c) Příspěvek na st{tní politiku zaměstnanosti 1,2 %
4.2 Kypr S{m Kypr se po vstupu do Evropské unie neoznačuje jako daňový r{j, ale jako země daňových pobídek. Přesto jsou daňové podmínky pro podnikatele
15
výrazně příznivější než u n{s. Ať už je to ot{zka jednoduchosti systému nebo výše jednotlivých daní. U daňového systému na Kypru je důležité, zda se jedn{ o kyperského daňového rezidenta či nerezidenta. Pro naši firmu je důležit{ pr{vnick{ osoba, kter{ je nerezidentem. To znamen{, že společnost m{ svou provozovnu umístěnou na Kypru. U nerezidentů jsou zdaněny pouze příjmy plynoucí z provozovny na Kypru (Široký, 2010).
4.2.1 Společnost s ručením omezeným Aby byla založena společnost s ručením omezeným (Pravidla pro volný pohyb služeb a svobodu usazov{ní v EU, 2006) je třeba splnit několik požadavků: 1) Počet společníků musí být 1 – 50 2) Výše z{kladního kapit{lu by se měla pohybovat ve výši 1000 €/24 630 Kč (není stanoveno z{konem) 3) Minim{lní vklad jednoho společníka je určena na 1 €/24,63 Kč Délka procesu založení společnosti je přibližně 2 týdny, n{klady na založení jsou minim{lně 620 €/15 240,6 Kč. Nejdříve musí být schv{len navrhovaný n{zev společnosti vedoucím obchodního rejstříku, toto trv{ přibližně 2-4 dny. N{sleduje seps{ní stanov a společenské smlouvy s firemním pr{vníkem – ta nejdražší č{st z procesu (min. 500 eur). Posledním krokem je předložení z{kladních dokumentů obchodnímu rejstříku, který společnost zaregistruje a vyd{ potřebné dokumenty deklarující registraci. Zahraniční společnosti si na Kypru mohou založit svou fili{lku. Pokud tak učiní, musí se do jednoho měsíce od založení své pobočky ohl{sit na obchodním rejstříku a dodat tyto informace: 1) Not{řsky ověřenou kopii stanov a společenské smlouvy podniku 2) Seznam ředitelů a jednatelů společnosti 3) Jména a adresy osob sídlících na Kypru pověřených jednat jménem společnosti
4.2.2 Daň z příjmu pr{vnických osob Soukromé firmy a polost{tní organizace odv{dějí 10 % z příjmu (Široký, 2010).
16
4.2.2.1 Osvobození od daně: 1) 2) 3) 4)
Dividendy Zisk z prodeje cenných papírů Zisky st{lých provozoven v zahraničí Úroky, které nevznikly běžnou činností společnosti
4.2.2.2 Odečitatelné položky: 1) Příspěvky na schv{lené charitativní účely 2) Výdaje na opravu prostor, z{vodů, strojních zařízení a prostředků pro dopravu 3) Odpisy a zajištění nedobytných pohled{vek 4) Příspěvky do penzijních, spořících a pojistných fondů 5) Výdaje nekapit{lové povahy pro vědecký výzkum, na koupi patentů, patentových pr{v či licencí 6) N{klady na údržbu pam{tkově chr{něných budov 7) Výdaje na reprezentaci (uplatňuje se nižší č{stka) a. Výdaje, které překročí 1 % hrubého příjmu b. Maxim{lně 17 087 €/420 852,81 Kč
4.2.2.3 Daňové ztr{ty Mohou být započteny vůči budoucím ziskům bez časového omezení od roku 1997. Pokud m{ společnost st{lou provozovnu v jiném st{tě, ztr{tu je možné započíst vůči ziskům mateřské společnosti na Kypru.
4.2.2.4 Zvl{štní příspěvek na obranu Příspěvek na obranu platí pouze kyperští daňoví rezidenti, což se naší společnosti netýk{.
4.2.3 Daň z přidané hodnoty Povinnost registrovat se k DPH je, pokud obrat firmy přes{hne za předchozích 12 měsíců 15 600 €/384 228 Kč. V případě rezidentů v jiném členském st{tě Evropské unie provozující d{lkový prodej na Kypru to je č{stka 35 000 €/882 050 Kč. Pokud m{ společnost obrat nižší než 15 600 €/384 228 Kč, je registrace dobrovoln{ (Široký, 2010).
17
4.2.3.1 Z{kladní 4 sazby 1) 15 % - z{kladní sazba, které podléh{ všechno zboží a služby s výjimkami nižších sazeb 2) 8 % - služby spojené s cestovním ruchem (s výjimkou alkoholu, vína a piva) – ubytovací a restaurační služby, místní n{mořní a meziměstsk{ autobusov{ doprava, soukromé taxislužby 3) 5 % - noviny, časopisy, knihy, hnojiva a insekticidy, nebalen{ voda, plyn, zboží pro handicapované osoby, zmrzlina a podobné produkty, slané a kořeněné výrobky z cere{lií, vstupy do divadel a na sportovní utk{ní, l{zeňsk{ a zubařsk{ péče, dod{ní nových budov prvnímu kupujícímu pro bytové účely, opravy a údržby soukromého bydlení po 3 letech 4) 0 % - z{kladní potraviny, léky a vývoz, mezin{rodní a leteck{ přeprava, dod{vky zboží registrované osobě v jiném členském st{tě
4.2.3.2 Osvobozeno: 1) 2) 3) 4) 5) 6)
Zdravotnické služby N{jemné Pojištění a finanční služby Vzděl{vací služby Převod nemovitého majetku Poštovní služby
4.2.4 Daň silniční Na Kypru se neodv{dí.
4.2.5 Odvody za zaměstnance Zaměstnavatelé za své zaměstnance odv{dějí 8,5 % do systému soci{lního zabezpečení. Z toho: 1) Příspěvek do fondu soci{lního pojištění 6,8 % 2) Příspěvek do fondu nadbytečnosti 1,2 % 3) Příspěvek na školení zaměstnanců 0,5 % Platba soci{lního pojištění se odv{dí do měsíčního výdělku ve výši 4 004 eur/ 98 618,52 Kč (Široký, 2010).
18
4.3 Lucembursko Lucembursko není možné označit za klasický daňový r{j, přesto sem spousta firem a podniků st{le přesunují své mateřské či dceřiné společnosti. Hlavními důvody pro přesun tak nejsou jen nízké daně, které v Lucembursku hlavním tah{kem nejsou, ale především stabilní pr{vní systém, kvalitní daňov{ spr{va a stabilní legislativa. Pokud by společnost Sklomont s.r.o. uvažovala o založení podniku a přesunutí sídla do Lucemburska, je nutné, aby zaž{dala o registraci/povolení k pobytu. Pro to, aby firma získala takové opr{vnění, musí doložit, že vlastní dostatečné množství peněz na vlastní obživu nebo dosvědčit, že se v Lucembursku sama dok{že uživit a m{ uspokojivé množství potenci{lních z{kazníků. Pokud je uděleno povolení, většinou býv{ na 5 let (MPSV, 2010). Pokud by byla k podnik{ní třeba speci{lní kvalifikace, měl by se předložit certifik{t vydaný v České republice příslušným úřadem, který dokl{d{ naši způsobilost.
4.3.1 Společnost s ručením omezeným Jako v každé jiné zemi, pro založení společnosti (Businessinfo, 2009) je třeba splnit několik požadavků, mezi které patří: 1) Z{kladní kapit{l musí dos{hnout výše 12 400 € / 305 412 Kč 2) Počet společníků/zakladatelů musí být 1- 40 osob 3) Zaplacení poplatků v průměrné celkové výši 630, 34 € / 15 525,27 Kč D{le n{sleduje proces založení s.r.o. Pro založení je nutné vystavit not{řskou listinu do 15 dní od založení společnosti, kter{ poté musí být zaregistrov{na u registračního úřadu. Zde bude nutné uhradit poplatky za kolkovné, možn{ taky registrační daň. Vypracované z{kladní listiny spolu s údaji o ředitelích nebo manažerech společnosti musí být zaps{ny do obchodního rejstříku. Tyto informace se poté uveřejní v tzv. Mémorial do dvou měsíců od doby, kdy jsme se registrovali v obchodním rejstříku (informace by měly být ve francouzštině, němčině nebo lucemburštině). Ze z{kladního kapit{lu, který se vloží do společnosti, je třeba odvést kapit{lovou daň, kter{ je ve výši 1 % nebo 0,5 % pro rodinné podniky. Pokud vše proběhne v poř{dku a úřady založí společnost s ručením omezeným, nast{vají další povinnosti: 1) Registrace k placení daní (do 15 dnů od zač{tku podnik{ní)
19
2) Registrace zaměstnanců k soci{lnímu, nemocenskému a úrazovému pojištění (do 8 dnů po zaměstn{ní prvního pracovníka) 3) Zaž{d{ní o členství v obchodní komoře
4.3.2 Založení pobočky V Lucembursku je také třeba provést registraci při založení pobočky své společnosti (Businessinfo, 2009). Za takovou registraci u obchodního rejstříku se odv{dí další poplatek, a to ve výši 68,48 €/1687 Kč. Nutností je vyplnit a odevzdat přihlašující formul{ře ve dvou provedeních a registrační certifik{t, který musí obsahovat: 1) Adresu pobočky 2) Představu o aktivitě pobočky 3) N{zev a pr{vní formu mateřské společnosti 4) N{zev pobočky (pokud je jiný než n{zev mateřské společnosti) 5) Jména osob, které budou pobočku provozovat a budou za ni zodpovědní, a jaké budou jejich pravomoci
4.3.3 Daň ze zisku firem (z příjmu pr{vnických osob) Sazba daně z příjmu pr{vnických osob (Široký, 2010) je stanovena ve výši 21 %. Stejnou daň musí odv{dět jak rezidenti, tak i nerezidenti. Daň ze zisku firem se týk{ veškerých příjmů kromě výjimky o osvobození daně. Kromě daně ze zisku firem je společnost povinna odv{dět přir{žku do fondu zaměstnanosti ve výši 4 % ze splatné daně. Tím p{dem se celkov{ výše daně o nějaké to procento zvyšuje. V r{mci této pr{ce bude uvažov{n přesun firmy přímo do hlavního města Lucemburska, kde je celkové zatížení ve výši 28,59 % (= daň ze zisku firem + přir{žka do fondu zaměstnanosti + obchodní daň). Zdanitelným obdobím je kalend{řní rok. Daňové přizn{ní musí společnost podat do 31. května n{sledujícího zdanitelného období. Během roku se odv{dějí čtvrtletní z{lohy, které mají splatnost k 10. březnu, 10. červnu, 10. z{ří a 10. prosinci. Z{lohy jsou stanovov{ny dle výše poslední vyměřené daňové povinnosti (Široký 2010).
4.3.3.1 Obchodní daň Každ{ společnost, kter{ m{ svůj podnik na území Lucemburska, je d{le povinna platit obchodní daň (Široký, 2010). Daň vypočít{me dle stejných
20
pravidel jako daň ze zisku firem. Z{kladní sazba je 3 %, kter{ se d{le n{sobí koeficientem, který je daný dle oblasti, kde se podnik nach{zí. Výše koeficientu se pohybuje mezi 2 – 3,5 (Široký 2010).
4.3.3.2 Osvobození od daně Osvobozené od daně jsou dividendy a kapit{lové zisky, které splňují podmínky režimu č{stečného osvobození (Široký 2010).
4.3.3.3 Daňové ztr{ty Daňové ztr{ty, které firma m{, mohou být neomezeně převedeny do dalších let. Nemohou být ale přen{šeny zpět (Široký 2010).
4.3.4 Daň z přidané hodnoty Předmětem daně (Široký, 2010; Businessinfo, 2009) je dod{ní zboží a poskytnutí služeb v Lucembursku, pořízení zboží z jiného členského st{tu v Lucembursku, pořízení nových dopravních prostředků z jiného členského st{tu v Lucembursku a dovoz zboží ze třetích zemí. Osoby, které podléhají dani z přidané hodnoty, jsou všichni podnikatelé, kteří vykon{vají svobodn{ povol{ní a ty osoby, které mají roční obrat vyšší než 10 000€. V Lucembursku jsou 4 z{kladní sazby daně: 1) 15 % - všechno zboží a služby s výjimkami mezi sníženými sazbami 2) 12 % - u vína, pohonných hmot, tab{ku a služeb poskytovaných odborníky či propagačními agenturami 3) 6 % - u plynu, elektřiny, dovozu uměleckých předmětů a jejich dod{ní za určitých podmínek 4) 3 % - potraviny, n{poje, dětské oblečení, obuv, léčiva, knihy, renovace a opravy obytných domů, noviny, časopisy, hotelové služby, kultura, dod{ní a stavební pr{ce na nových budov{ch, renovace a opravy obytných domů atd.
4.3.5 Daň silniční Silniční daň je v Lucembursku odv{děna na z{kladní vypouštění emisí CO2 osobního automobilu do ovzduší. Pro výpočet je také důležité, zda je auto vyrobeno před rokem 2001 nebo po roce 2001. Před rokem 2001 je výpočet
21
zpracov{n pomocí obsahu motoru vozidla. Po roce 2001 je počít{no pr{vě s emisemi. Hodnota silniční daně u automobilů firmy Sklomont bude počít{na dle druhé varianty. V tomto případě je výpočet z{vislý na vyn{sobení tří hodnot. První hodnotou je hodnota emisí CO2 v g/km. Druhou hodnotou je koeficient. U dieselových motorů je to 0,9, u benzínových 0,6. Třetí hodnotou je exponenci{lní koeficient. Pokud emise nepřes{hnou 90 g/km, koeficient je 0,5. S každými 10 g/km je koeficient zvýšen o 0,1 (ACEA, 2010).
4.3.6 Odvody za zaměstnance Zaměstnavatel je za své zaměstnance povinen platit odvod v celkové výši mezi 11,71 % a 19,01 %. Toto procento je z{vislé na: 1) Důchodové pojištění 8 % 2) Zdravotní pojištění: a) Manu{lní pracovníci 4,9 % b) Duševně pracující 2,95 % 3) Úrazové pojištění 0,65 – 6 % (toto procento z{visí na rizikovosti pr{ce, které zaměstnance vykon{v{) 4) Ochrana zdraví zaměstnanců 0,11 % Pro naše výpočty bude použív{no: odvod za důchodové pojištění (8 %), zdravotní pojištění za manu{lního pracovníka (4,9 %), úrazové pojištění (jelikož je pr{ce se sklem v celku rizikové, budeme počítat průměrně 3 %) a ochrana zdraví zaměstnanců (0,11 %). V celkové výši by tedy firma Sklomont s.r.o. odvedla 16,01 % za každého zaměstnance (Široký, 2010).
4.4 Švýcarsko St{t Švýcarsko by se dal přirovnat k ostrovu uprostřed Evropy. Je sice členem mnoha významných organizací, jako je Rada Evropy, OSN, OECD či WTO, do Evropské unie však nepatří. Odmítlo tam vstoupit na z{kladně veřejného referenda hlavně z důvodů svého jasného prvního postavení v úrovni bank v Evropě, v jejich důvěryhodnosti či anonymitě klientů. D{le se také odmítlo podřídit sjednocov{ní daní v celé Evropě a také nechtělo přijmout euro za svoji měnu. Nejspíše udělali dobře. Suverénním st{tem zůstalo Švýcarsko i bez Evropské unie. M{ jedny z nejnižších daní v Evropě a může se chlubit mnoha dalšími velmi l{kavými možnostmi pro podnikatele.
22
Stejně jako v jiných zemí je pro zač{tek podnik{ní ve Švýcarsku třeba zajistit povolení k pobytu, které se získ{v{ na cizinecké policii. Povolení můžeme dostat ve dvou form{ch – buď je to typ L (pobyt do 1 roku) nebo typ B (pobyt do 10 let). Pokud by společnost zůstala ve Švýcarsku déle než 10 let, je možnost zaž{dat o občanství, které vyd{v{ obec, v níž je nutné žít po dobu 12 let. Od 1. května 2011 budou pro Českou republiku platit nov{ pravidla, protože se Švýcarsko rozhodlo otevřít svůj pracovní trh pro české občany (Švýcarské reality, 2006). Pro založení firemní pobočky ve Švýcarsku je nutné, aby společnost zaměstn{vala většinu švýcarských občanů (cizinci pouze s povolením k pobytu). Povolení k pobytu dost{vají většinou ředitelé a sekret{řky. Dalším důležitým krokem společnosti je výběr jednoho z 26 kantonů (na které je Švýcarsko rozděleno), ve kterém by měla nejvýhodnější zdanění. Každý z kantonů si totiž vytv{ří své vlastní „daňové systémy“, které v daném kantonu společnosti odv{dějí. Musí být samozřejmě v souladu se švýcarskou legislativou (Taxrates, 2010).
4.4.1 Společnost s ručením omezeným Druh této společnosti (Businessinfo, 2010) není ve Švýcarsku tak obvyklý a popul{rní jako v České republice. Mnohem častější formou je akciov{ společnost, kter{ se vyskytuje i u menších firem, které jsou v České republice společností s ručením omezeným. Hlavním důvodem tohoto rozdílu je vysok{ anonymita vkladatelů do akciové společnosti a také volnější vyložení tohoto statusu. Postup založení společnosti s ručením omezeným je srovnatelný se založením akciové společnosti, pouze s rozdíly v z{kladním kapit{lu a trvalým bydlištěm jednoho z účastníků společnosti. 1) Z{kladní kapit{l 20 000 – 2 000 000 CHF/366 000 – 36 600 000 Kč (polovina z{kladního kapit{lu musí být splacena hotově při z{pisu společnosti) 2) Minim{lně 3 zakl{dající společníci (alespoň 1 účastník musí mít trvalé bydliště ve Švýcarsku, nemusí však být občanem) 3) N{sledně je nutný administrativní proces s různými druhy poplatků: a) Z{pis u not{ře (700 CHF/ 12 810 Kč) b) Z{pis do obchodního rejstříku (600 CHF/ 10 980 Kč) c) Kolkový poplatek je 1 % ze z{kladního kapit{lu (200 – 20 000 CHF/ 3 660 – 366 000 Kč)
23
d) N{klady na advok{tní kancel{ř, kter{ pomůže při založení naší společnosti
4.4.2 Daň z příjmu pr{vnických osob V r{mci představy přesunout firmu Sklomont s.r.o. i se svým sídlem, bude společnost ve Švýcarsku považov{na za rezidenty. Daň z příjmu pr{vnických osob (Taxrates, 2010; Businessinfo, 2010) se platí dvojím způsobem. První daň se platí na území celého Švýcarska a je jednotn{, druh{ daň platí na úrovni kantonu (většinou progresivní daň), ve kterém je sídlo společnosti, tato daň je dle kantonu progresivní. Pro rozbor spolkové daně nebude třeba rozs{hlého popisu. Předmětem této daně je čistý zisk společnosti a je zdaněn sazbou 8,5 %. Daň musí být splacena do jednoho roku od vyměření daně. Od daně jsou osvobozeny příjmy ze zahraničních poboček a zahraničních nemovitostí. Daně, které si uděluje s{m kanton, jsou už o něco složitější. Pro naši společnost je důležit{ daň ze zisku PO. Dle kantonu se daň ze zisku pohybuje mezi 8 a 17 %. V naší pr{ci budeme uvažovat o přesídlení do kantonu s nejnižší daňovou sazbou, tedy 8 %. V některých č{stech Švýcarska se objevují i obecní daně, většinou jsou ale souč{stí těch kanton{lních nebo jsou pouze formou jakési přir{žky k daním kanton{lním.
4.4.3 Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty je odv{děna pouze na celost{tní úrovni. Povinným poplatníkem se st{v{ osoba, kter{ uskutečňuje podnikatelskou činnost a jeho roční obrat dosahuje 100 000 CHF/1 830 000 Kč ročně. Předmětem daně se st{vají veškeré druhy zboží a služeb, které jsou provedeny za úplatu a které jsou plněny na území Švýcarska. D{le se musí zaplatit daň při spotřebě a pořízení služeb za úplatu ze zahraničí a při dovozu. Daň z přidané hodnoty se většinou platí čtvrtletně a daň je splatn{ do 60 dnů po skončení účetního období. Pokud společnosti vznikne daňový přeplatek, obdrží ho do 60 dnů (Businessinfo, 2010; Taxrates, 2010). Ve Švýcarsku jsou 3 z{kladní sazby daně: 1) 7,6 % - z{kladní sazba 2) 3,6 % - zvl{štní sazba pro turistické a ubytovací služby
24
3) 2,4 % - snížen{ sazba, kter{ je určen{ především pro potraviny a n{poje kromě alkoholu, léky, noviny, časopisy, služby v rozhlasovém a televizním průmyslu)
4.4.4 Daň silniční Tento druh daně se ve Švýcarsku nevybír{ v r{mci celého st{tu, ale pouze na úrovni kantonů. Tzv. daň z motorového vozidla je odlišn{ v r{mci jednotlivých kantonů. Předmětem této daně je buď výkon nebo obsah v{lce u automobilu nebo jeho v{ha či nosnost. Clo se platí pouze v případě, že se auto přev{ží z České republiky do Švýcarska a není ve vlastnictví více než 6 měsíců. Pokud je ve vlastnictví déle než 6 měsíců, clo ani DPH není třeba platit. Se zahraniční pozn{vací značkou je možné jezdit maxim{lně jeden rok. Pro získ{ní švýcarské pozn{vací značky je třeba projít kontrolou ve zvoleném kantonu (kde m{me sídlo) do jednoho roku. Poté bude vyměřena silniční daň, kter{ je v z{vislosti na objemu motoru: 1) Pro 1 000 – 2 000 cm3 je daň od 125 do 250 CHF/od 2 287,5 do 4 575 Kč 2) Pro 2 000 – 3 000 cm3 je daň od 225 do 500 CHF/od 4 117,5 do 9 150 Kč 3) Nad 3000 je daň od 300 do 7 000 CHF/ od 5 490 do 128 100 Kč Pokud společnost vlastní 2 a více aut, které pracují na stejném principu, platí se daň pouze za auto s nejvyšším obsahem motoru (Switzerland is Yours, 2009).
4.4.5 Odvody za zaměstnance Zaměstnavatel za své zaměstnance platí hned několik druhů spoření či pojištění v celkové hodnotě 13,05 % (MPSV, 2010). Z toho: 1) Starobní a pozůstalostní pojištění 4,2 % 2) Invalidní pojištění 0,7 % 3) Vojensk{ kompenzace 0,15 % 4) Pojištění proti nezaměstnanosti 1 % 5) Penzijní spoření 5 % 6) Rodinné přídavky 2 %
4.5 Nizozemsko Nizozemsko je dalším malým st{tem, který díky svým daňovým podmínk{m l{k{ čím d{l více podnikatelských subjektů. Přestože je
25
Nizozemsko souč{stí Evropské unie a v r{mci toho je povolen volný pohyb občanů České republiky, pro zač{tek podnik{ní musíme vyřídit nějaké formality. Pro zač{tek jakéhokoliv podnik{ní v Nizozemsku je zapotřebí přihl{šení k Hospod{řské komoře do obchodního rejstříku a registrace našeho pobytu na příslušném místním úřadě. Vzhledem k činnosti, kterou bude společnost Sklomont s.r.o. vykon{vat, je zapotřebí zaž{dat o pobytové povolení. V takové ž{dosti je třeba uvést účel pobytu, doložit dostatek finančních prostředků a přihl{šení k jednotlivým druhům pojištění (povinné odpovědnostní ručení osobní a z titulu profese, zdravotní pojištění). D{le je třeba registrace na daňovém úřadě v místě podnik{ní a přihl{šení k dani z přidané hodnoty (MPSV, 2010).
4.5.1 Společnost s ručením omezeným Na rozdíl od Švýcarska je společnost s ručením omezeným (Businessinfo, 2008; Měšec, 2004) v Nizozemsku nejčastější formou podnik{ní. Mezi z{kladní pravidla pro založení takové společnosti jsou: 1) Složit z{kladní kapit{l ve výši minim{lně 18 000 €/443 340 Kč (při založení složit minim{lně 20 % z č{stky) 2) Počet zakladatelů musí být minim{lně 1 Pokud jsou splněny tyto podmínky, n{sleduje samotný proces založení. Nejprve je zapotřebí vložit kapit{l na bankovní účet, který je založen společností. D{le proběhne kontrola u Obchodní společnosti, zda n{zev společnosti je unik{tní, a informace o řediteli a z{stupcích společnosti se odešlou na Ministerstvo spravedlnosti (toto rozhodnutí je nez{vislé na provozov{ní podnikatelské činnosti. Trv{ přibližně 3 dny). Společnost je d{le povinna vypracovat společenskou smlouvu ověřenou not{řem a zapsat již připravenou společnost do obchodního rejstříku u obchodní komory, kde je obdrženo registrační číslo (pokud si na úřad zajdeme osobně, číslo získ{me do několika hodin). V obchodní komoře je třeba platit členský příspěvek, v našem případě je to 123,34 €/3 037,86 Kč. Stejně jako registrační číslo je obdrženo i daňové číslo při registraci na daňovém úřadu. Celkové n{klady na založení společnosti s ručením omezeným je cca 2 049,24 €/50 472,78 Kč.
26
4.5.2 Daň z příjmu pr{vnických osob V Nizozemsku je povinné zdaňovat všechny výnosy a příjmy, které plynou z podnik{ní. Zdanitelným obdobím je rok, který stejně jako v České republice končí 31. prosince. Datum, ve kterém je třeba podat přizn{ní k dani, určuje spr{vce daně, který také společnosti dod{ formul{ř k vyplnění, a do jednoho měsíce je nutné formul{ř odevzdat. Výši daně úřad musí vyměřit do 3 let od ukončení zdaňovacího období. Pokud podnik vytvoří ztr{tu, zpětně ji může započíst proti ziskům předch{zejícího roku a přenést do nadch{zejících devíti kalend{řních let (Široký, 2010). Sazba daně je v Nizozemsku progresivní: 1) 20 % ze zisků ve výši do 40 000 € 2) 23 % ze zisků ve výši od 40 000 € do 200 000 € 3) 25,5 % ze zisků ve výši nad 200 000 €
4.5.3 Daň z přidané hodnoty Osobami podléhající této dani jsou všichni podnikatelé a dovozci. Na rozdíl od jiných st{tů v Nizozemsku není stanoven{ maxim{lní výše ročního obratu pro nutnost registrace k dani. Mezi položky, které se mohou zdanit, patří především zboží a služby, které byly poskytnuty na území Nizozemska podnikatelem v r{mci jeho podnikatelské činnosti, pořízení zboží z jiného st{tu buď podnikatelem, nebo pr{vnickou osobou, kter{ podnikatelem není, pořizov{ní nových dopravních prostředků z jiného členského st{tu jakoukoliv osobou, dovoz zboží, poskytov{ní elektronických služeb rezidentní společností nerezidentní společnosti a subjektům, které jsou mimo Evropskou unii a nejsou podnikatelem. V Nizozemsku jsou pouze 2 sazby daně z přidané hodnoty: 1) 19 % - z{kladní sazba 2) 6 % - snížen{ sazba daně uplatněn{ na z{kladní potraviny a služby (např. restaurační), léky, lékařské pomůcky, knihy, časopisy, přepravu osob, vstupné na kulturní a sportovní akce, vodu, zboží a služby využívané v zemědělství Osvobození od daně (přesto s n{rokem na odpočet), tedy nulov{ daň z přidané hodnoty, je u vývozu a u některých služeb, které s vývozem souvisejí. Bez daně je také možné poskytnout elektronické služby z{kazníkům (podnikatelům) mimo EU (Široký, 2010).
27
4.5.4 Odvody za zaměstnance V Nizozemsku je zaměstnavatelem odv{děno hned šest druhů pojištění a příspěvků v celkové výši 18,78 % (Široký, 2010). Z toho: 1) Zdravotní pojištění 6,9 % 2) Pevně stanovený obecný příspěvek 5,7 % 3) Pohyblivý příspěvek dle rizikovosti zaměstn{ní v průměru 0,62 % 4) Pojištění pro případ nezaměstnanosti (obecný příspěvek) 4,15 % 5) Příspěvek pro případ nadbytečnosti v průměru 1,07 % 6) Příspěvek na péči o dítě 0,34 %
4.5.5 Daň silniční Daň silniční se v Nizozemsku odv{dí ročně. Společnost je povinna platit silniční daň tehdy, pokud vlastní jakékoliv motorové vozidlo, které je v Nizozemsku registrované. Výše zdanění je určena na z{kladě dvou hlavních vlastností vozidla: 1) Výkon motoru – č{stka, kterou musíme odvést, je velice variabilní v hodnot{ch od nuly až do tisíců eur (platí pro vozidla, kter{ mohou přepravovat maxim{lně 8 osob) 2) Hmotnost vozidla – č{stky jsou podobné jako u prvního případu (platí pro n{kladní auta, traktory, přívěsy, autobusy apod.) D{le z{leží na jednotlivých typech automobilu a také na provincii, kde společnost sídlí (Businessinfo, 2010).
28
5 Praktick{ č{st V praktické č{sti budou rozebír{ny výpočty z poskytnutých dat firmou Sklomont s.r.o. do jednotlivých vybraných daňových r{jů. Ve výpočtech budou zohledněny ceny n{kupu a prodeje skla v jednotlivých zemích, d{le rozdílnost cen u některých n{kladových položek, ve kterých je možné takové informace získat. V č{sti daně z příjmu pr{vnických osob bude ponech{na celkov{ příjmov{ i n{kladov{ položka, především z důvodu nemožnosti přesného zjištění celkového objemu zak{zek v jednotlivých zemích. D{le budou ponech{ny stejné ceny jako v České republice u platů zaměstnanců (nelze určit, kolik zaměstnanců v dané zemi bude třeba pro realizaci zak{zek a za jaký plat budou ochotni pro firmu pracovat nebo zda firma nebude mít své vlastní zaměstnance z České republiky), n{kladů na leasing, n{kladů na zakoupení pracovních oděvů, reprezentace, dobročinných účelů a u položky manka a škody.
5.1 Charakteristika podniku Firma Sklomont s.r.o. je na českém trhu již od roku 1998. Společnost se specializuje přev{žně na kompletní opracov{ní plochého skla a jeho prodejem, realizací interiérů a exteriérů, vrstvením skla, výrobou speci{lních druhů skla a dalšími sklen{řskými pracemi. Pro příklad je možné uvést typické a atypické sprchové kouty, skleněné sprchové z{stěny, skleněné dveře, schody, z{bradlí, konferenční stolky nebo skleněné příčky a zrcadla. D{le je firma schopna zajistit již zmíněné ploché sklo – čiré, kalené, vrstvené, lakované, neprůstřelné nebo protipož{rní. Další devizou této společnosti je schopnost si tyto výrobky opracovat – vybrousit, vyleštit, navrtat, vyfrézovat nebo slepit - a zrealizovat jejich instalaci. Za sebou mají například úspěšnou instalaci skel v Hotelu Hilton, PPF Gate, PPF Bank, Pražský Hrad, Palladium, N{rodní technick{ knihovna, Myslbekův pal{c, Hlavní n{draží Praha, Ark{dy Praha, City tower Praha.
5.2 Česk{ republika V České republice je pro společnost Sklomont s.r.o. poměrně přízniv{ konkurenční situace, přestože je u n{s trh se sklem velmi tradiční z{ležitostí. Asi největšími konkurenty jsou pro společnost firmy Ertl Glas, Interier 74,
29
Alfaglass, sklen{řství Nonstop. V porovn{ní s těmito společnostmi, kterých není mnoho, je firma Sklomont schopna čelit této konkurenci hlavně v kvalitě a rychlosti provedení zak{zky. Může si tedy dovolit mít ceny porovnatelné se svými konkurenty.
5.2.1 Výpočet daně silniční Firma Sklomont s.r.o. vlastní 3 automobily. Ford Transit o objemu motoru 2000 cm3, SPZ získal 14. 7. 2008 a od téhož dne bylo použív{no k podnikatelské činnosti. Druhým autem je také Ford Transit o objem motoru 2000 cm3, SPZ byla získ{na 9. 10. 2008 a auto je ihned použív{no k podnikatelské činnosti. Stejně je tomu u třetího auta, kterým je Škoda Octavia a objemu 1998 cm3, SPZ získ{na 25. 1. 2009. Pro n{s je důležit{ daňov{ povinnost za rok 2009. 1) Ford transit 1: Sazba daně je 3 000 Kč/rok; po odečtení slevy 48 % - 1 440 Kč (do 36 měsíců od první registrace) je sazba daně 1 560 Kč. 2) Ford transit 2: Sazba daně je 3 000 Kč/rok; po odečtení slevy 48 % - 1 440 Kč (do 36 měsíců od první registrace) je sazba daně 1 560 Kč. 3) Škoda Octavia: Sazba daně je 3 000 Kč/rok; po odečtení slevy 48 % - 1 440 Kč (do 36 měsíců od první registrace) je sazba daně 1 560 Kč. Celkově musí firma Sklomont s.r.o. zaplatit na silniční dani 4680 Kč.
5.2.2 Výpočet daně z přidané hodnoty 5.2.2.1 Plnění uskutečněn{ pl{tcem ve zdaňovacím období 4. čtvrtletí 2009 (v Kč): Prodej skla je možné realizovat za 1 636 Kč/m2 (bez DPH) – cena je určena podle zkušenosti firmy Sklomont s.r.o. D{le je v souhrnné ceně započtena i cena dopravy, mzdy pracovníků, přídavné materi{ly apod. 1) Bylo dod{no sklo ke třem sprchovým z{stěn{m českému pl{tci DPH, n{sledně byla provedena i mont{ž. Cena za dod{ní včetně instalace byla 23 900 + 4 780 DPH 2) Bylo dod{no a nainstalov{no skleněné schodiště se z{bradlím a kov{ním českému pl{tci DPH. Souhrnn{ cena byla 837 764,88 + 167 552,98 DPH 3) Na objedn{vku bylo zbroušeno a vyleštěno sklo (Connex – plocha 100 běžných metrů). Celkov{ cena byla 35 000 + 7 000 DPH
30
4) Rozd{ní reklamních předmětů – luxusních per (20 ks) firemním odběratelům v celkové hodnotě 11 800 + 2360 DPH 5) Na objedn{vku vyhotoveny patery skleněné dveře (900 x 1970mm), které byly převezeny na sjednané místo sídla pl{tce DPH. Celkov{ hodnota byla 11 820 + 2 364,02 DPH 6) Byla provedena mont{ž skleněných příček v obchodním centru v celkové hodnotě 124 805,5 + 24 961,1 DPH 7) Na objedn{vku bylo vyrobeno, nainstalov{no a před{no 10 sprchových luxusních atypických koutů do hotelového komplexu v celkové ceně 350 778 + 70 155,6 DPH
5.2.2.2 Plnění uskutečněn{ pl{tcem ve zdaňovacím období 4. čtvrtletí 2009 (v Kč): V České republice je možné nakoupit z{kladní ploché sklo za 327,2 Kč/m2 (bez DPH) dle ceníku firmy Isotherm (Isotherm, 2010). Firma Sklomont m{ na jednotlivé druhy skla slevy až do 40 %, kter{ je již v ceně započtena. V cen{ch n{kupu je kromě ceny za m2 zahrnuta i přeprava materi{lu a další příplatky za druh nebo typ skla. 1) N{kup materi{lu (skla – 16m2) pro výrobu sprchových z{stěn od českého pl{tce za 8 696 + 1 739,2 DPH 2) N{kup materi{lu (sklo – 98m2 i s odpadem, který činí 20 %) pro výrobu skleněného schodiště od českého pl{tce za 118 000 + 23 600 DPH 3) N{kup nerezového kov{ní od tuzemského pl{tce DPH v celkové ceně 264 000 + 52 800 DPH 4) N{kup nafty pro auto, jež je v majetku firmy v celkové hodnotě 46 252 + 9250,4 DPH 5) N{kup osobního počítače a dalšího vybavení celkové hodnotě 20 306,6 + 4 061,4 DPH. Z toho: a. Notebook Sony Vaio 16 658,3 + 3 331,7 DPH b. Počítačov{ myš Logitech M505s 680,8 + 136,2 DPH c. Tisk{rna Samsung SCX – 3205 2 967,5 + 593,5 DPH 6) N{kup opracovaného materi{lu (skleněných dveří – 12,5m2) v hodnotě 6 953 + 1 390,6 DPH 7) N{kup pomocného materi{lu využívaného pro instalace (silikon, hmoždinky, akryl, vrt{ky apod.) v celkové ceně 10 343,9 + 2 068,78 DPH
31
8) N{kup reklamních materi{lů označených obchodní firmou za cenu celkem 11 800 + 2 360 DPH 9) N{kup materi{lu (sklo – 41 m2 i s odpadem) pro vytvoření skleněných příček v obchodním centru v celkové hodnotě 43 415,2 + 8 683,04 DPH 10) N{kup skla pro výrobu sprchových koutů v celkové hodnotě 62 536 + 12 507,2 DPH Daň na výstupu: 279 173,7 Kč Daň na vstupu: 118 460,62 Kč Daňov{ povinnost: 168 713,88 Kč
5.2.3 Výpočet daně z příjmu pr{vnických osob
5) 6)
Firma Sklomont s.r.o. provedla v roce 2009 tyto operace: Prodala zboží v hodnotě 12 179 917,14 Kč (výnosy za prodej, mont{že, projekty a kurzové zisky) Spotřebovala materi{l v hodnotě 8 069 914,65 Kč (n{kup materi{lu za účelem vytvoření výnosu) N{klady na řízení společnosti 1 123 207 Kč (n{kup benzínu – 340 817,61, zaplacení n{jmu – 75 600, placení leasingu – 581 302,48, telefony – 76 522,21, pracovní oděvy- 48 964,70) Zaúčtovala manka a škody v hodnotě 28 358,35 Kč. Z toho: a) 10 000 Kč (dle potvrzení od policie) b) 6 647,42 Kč (kursové ztr{ty) c) 7,93 Kč (haléřové dorovn{ní) d) 11 703 Kč (pokuty a pen{le) Vyplatila mzdy svým zaměstnancům v celkové výši 2 076 024,48 Kč. Z toho: a. 1 122 172 Kč (mzdy) b. 427 100 Kč (odměna jednateli) c. 387 318 Kč (uhrazeno na z{konném soci{lním pojištění) d. 139 434,48 Kč (uhrazeno na z{konném zdravotním pojištění) N{klady na reprezentaci 105 000 Kč (reklama, propagace) Dobročinné účely 10 000 Kč (dary)
-
Výnosy = 12 179 917,14 Kč N{klady = 8 069 914,65 + 2 076 024,48 + 1 123 207 = 11 269 146,13 Kč Výsledek hospodaření = 910 771,01 Kč
1) 2) 3)
4)
4)
32
Upravení výsledku hospodaření pro daňové účely: + 28 358,35 Kč (Manka a škody nebyla předeps{na k úhradě) + 105 000 Kč (N{klady na reprezentaci) + 10 000 Kč (Dobročinné účely) Z{klad daně = 1 054 129,36 Kč Z{klad daně snížíme o položky odčitatelné od z{kladu daně: - 10 000 (dar na dobročinné účely). Snížený z{klad daně = 1 044 129,36 Kč Snížený z{klad daně zaokrouhlení na celé tisícikoruny dolů (§ 21 odst. 1 ZDP): Upravený z{klad daně po zaokrouhlení = 1 044 000 Kč Daňov{ povinnost (§ 21 odst. 1 ZDP) = 1 044 000 * 0,19 = 198 360 Kč
5.3 Kypr Konkurenční prostředí je na Kypru v celku obvyklé a podpora podnikatelů je velmi vysok{. Tuzemsk{ výroba a opracov{ní skla sice není tak obvyklým druhem odvětvím jako v České republice, přesto zde funguje. Mezi hlavní konkurenty, které podnikají ve srovnatelných oborech jako firma Sklomont s.r.o., patří Interior 357, Trikkis nebo Metalco Ltd. Pro veškeré výpočty bude u všech zemí použív{n stejný kurz eura, které je v tomto období za 24,63 Kč.
5.3.1 Výpočet daně z přidané hodnoty Pl{tce je obchodní společnost PKB se sídlem na Kypru a jeho zdaňovací období je čtvrtletní. Na všechna uskutečněn{ a přijat{ zdaniteln{ plnění byly vystaveny daňové doklady, pokud tak z{kon vyžaduje.
5.3.1.1 Plnění uskutečněn{ pl{tcem ve zdaňovacím období 4. čtvrtletí 2009 (v €/Kč): Firma Sklomont bude realizovat prodej jednoho m2 čistého plochého skla (neopracovaného) vzhledem ke kyperské konkurenci a k celkové výši zdanění za 47,35€/1 166,18 Kč. K celkové ceně je připočítané i opracov{ní, doprava a další přídavné materi{ly, které jsou k dod{vk{m skla třeba. Cena je stanovena nižší než v České republice, po konzultaci s firmou Sklomont, kdy byly zohledněny všechny faktory ovlivňující hodnoty zak{zky.
33
1) Bylo dod{no sklo ke třem sprchovým z{stěn{m kyperskému pl{tci DPH, n{sledně byla provedena i mont{ž. Cena za dod{ní včetně instalace byla 832,32/20 500 + 124,85/3 075 DPH 2) Bylo dod{no a nainstalov{no skleněné schodiště se z{bradlím a kov{ním kyperskému pl{tci DPH. Souhrnn{ cena byla 30 879,87/760 571,18 + 4 631,98/114 085,68 DPH 3) Na objedn{vku bylo zbroušeno a vyleštěno sklo (Connex – plocha 100 běžných metrů). Celkov{ cena byla 1 421/35 000 + 213,2/5 250 DPH 4) Rozd{ní reklamních předmětů – luxusních per (20 ks) firemním odběratelům v celkové hodnotě 479/11 800 + 71,9/1 770 DPH – neodepisuje se 5) Na objedn{vku vyhotoveny patery skleněné dveře (900 x 1970mm), které byly převezeny na sjednané místo sídla pl{tce DPH. Celkov{ hodnota byla 531,9/13 100 + 79,8/1 965 DPH 6) Byla provedena mont{ž skleněných příček v obchodním centru v celkové hodnotě 6 170,02/151 967,57 + 925,5/22 795,14 DPH 7) Na objedn{vku bylo vyrobeno, nainstalov{no a před{no 10 sprchových luxusních atypických koutů do hotelového komplexu v celkové ceně 10 997,28/270 862,89 + 1 649,59/40 629,43 DPH
5.3.1.2 Plnění uskutečněn{ pl{tcem ve zdaňovacím období 4. čtvrtletí 2009 (v Kč): V Evropě jsou ceny m2 skla o něco levnější. Dle osobní zkušenosti firmy Sklomont s firmou AGC glass (pobočky m{ po celé Evropě) je možné pořídit m2 za 9,47/233,25. Vzhledem k tomu, že cena je pouze za čisté sklo, v našich cen{ch se odr{ží i variabilita skel a n{ročnost. Další ceny jsou přizpůsobeny cen{m na Kypru (Technica, 2010; Vaio Laptops, 2010; AGC glass, 2010). 1) N{kup materi{lu (skla – 16m2) pro výrobu sprchových z{stěn od českého pl{tce za 282,95/6 969 + 42,44/1 045,35 DPH 2) N{kup materi{lu (skla – 98m2 i s odpadem, který činí 20 %) pro výrobu skleněného schodiště od českého pl{tce za 3 978,88/98 000 + 596,83/14 700 DPH 3) N{kup nerezového kov{ní od tuzemského pl{tce DPH v celkové ceně 10 718,6/264 000 + 1 607,8/39 600 DPH 4) N{kup nafty (0,3€/1l) pro auto, jež je v majetku firmy v celkové hodnotě 462,52/11 391,87 + 69,38/1708,78 DPH
34
5) N{kup osobního počítače a dalšího vybavení celkové hodnotě 812,6/17 773 + 108,4/2 669,9 DPH. Z toho: a) Notebook Sony Vaio 697/14 925,8 + 91/2 241,3 DPH b) Počítačov{ myš Logitech M505s 33/812,8 + 5/123,15 DPH c) Tisk{rna HP Laser Jet P1005 Printer 82,6/2 034,4 + 12,4/305,4 DPH 6) N{kup opracovaného materi{lu (skleněných dveří – 12,5m2) v hodnotě 233,58/5 753 + 35,04/862,95 DPH 7) N{kup pomocného materi{lu využívaného pro instalace (silikon, hmoždinky, akryl, vrt{ky apod.) v celkové ceně 419,97/10 343,9 + 62,99/1 551,59 DPH 8) N{kup reklamních materi{lů označených obchodní firmou za cenu celkem 479/11 800 + 71,9/1 770 DPH 9) N{kup materi{lu (skla – 41 m2 i s odpadem) pro vytvoření skleněných příček v obchodním centru v celkové hodnotě 1515,03/37 315,2 + 227,25/5 597,28 DPH 10) N{kup skla pro výrobu sprchových koutů v celkové hodnotě 2 268,05/55 862 + 340,2/8 379,3 DPH Daň na výstupu: Daň na vstupu: Daňov{ povinnost:
7 696,82€/187 800,25 Kč 3 162,23€/77 885,15 Kč 4 534,59€/109 915,1 Kč
5.3.2 Výpočet daně z příjmu pr{vnických osob 1) 2) 3)
4)
Firma Sklomont s.r.o. provedla v roce 2009 tyto operace: Prodala zboží v hodnotě 494 515,52€/12 179 917,14 Kč (výnosy za prodej, mont{že, projekty a kurzové zisky) Spotřebovala materi{l v hodnotě 327 645,74€/8 069 914,65 Kč (n{kup materi{lu za účelem vytvoření výnosu) N{klady na řízení společnosti 34 386,63€/846 942,95 Kč (n{kup benzínu – 3 408,18€/83 943,47 Kč, zaplacení n{jmu – 3 600€/88 668 Kč (CyprusPropertyNet, 2010), placení leasingu – 23 601,4 €/581 302,48 Kč, telefony – 1789,05€/44 064,3 Kč (Cyta, 2008), pracovní oděvy – 1 988€/48 964,70Kč) Zaúčtovala manka a škody v hodnotě 1 151,37€/28 358,35 Kč. Z toho: a) 406€/10 000 Kč (dle potvrzení od policie) b) 269,89€/6 647,42 Kč (kursové ztr{ty) c) 0,32€/7,93 Kč (haléřové dorovn{ní)
35
d) 475,15€/11 703 Kč (pokuty a pen{le) 5) Vyplatila mzdy svým zaměstnancům v celkové výši 68 248,48€/1 680 960,12 Kč. Z toho: a) 45 561,19€/1 122 172 Kč (mzdy) b) 17 340,64€/427 100 Kč (odměna jednateli) c) 5 346,65€/131 688,12 Kč (uhrazeno na z{konném soci{lním pojištění) d) 0 Kč (uhrazeno na z{konném zdravotním pojištění) – neplatí se 6) N{klady na reprezentaci 4 263,09€/105 000 Kč (reklama, propagace) 7) Dobročinné účely (dary) 406€/10 000 Kč -
Výnosy = 494 515,52€/12 179 917,14 Kč N{klady = 327 645,74€/8 069 914,65 Kč + 34 386,63€/846 942,95 Kč + 68 248,48€/1 680 960,12 Kč = 430 280,85€/10 597 817,72 Kč Výsledek hospodaření = 64 234,67€/1 582 099,42 Kč
Upravení výsledku hospodaření pro daňové účely: - 4 263,09€/105 000 Kč (reprezentace) - 406€/10 000 Kč (dobročinné účely) Z{klad daně = 59 565,58€/1 467 099,42 Kč Daňov{ povinnost = 1 467 099,42 * 0,1 = 146 709,94 Kč
5.3.3 Srovn{ní s Českou republikou Ostrov Kypr je asi osmkr{t menší než Česk{ republika a m{ asi o desetinu méně obyvatel. Je to prezidentský st{t – republika, kter{ je prakticky rozdělena na dvě č{sti – kyperskou a tureckou. Přesto je tento st{t velice vyspělým a pro většinu zemí Evropské unie by měl jít příkladem svými podmínkami, které vytv{ří pro podnikatele. Nejenže jim nabízí velice výhodné procento daňového zatížení, ale je také jedno z nejvlídnějších míst, co se týče pr{vního prostředí. Přestože po vstupu do Evropské unie bylo mnoho jejich výhod potlačeno, například daňov{ sazba 4,5 %, Kypřané si našli jiné cestičky k tomu, aby přil{kali zahraniční investory. Tím jsou například nedaňové úlevy, kterými se Česk{ republika rozhodně chlubit nemůže. Z těch nejz{kladnějších můžou být jmenov{ny velice kvalitní a diskrétní pr{vnický a bankovní systém, kvalitní infrastrukturu nebo anonymitu při investicích. Proto je Kypr jednou z nejoblíbenějších destinací, kam se zahraniční subjekty přesunují a podnikají.
36
Pokud by firma své sídlo chtěla přemístit na Kypr, jako první by musela zajistit založení společnosti s ručením omezeným. Proces, kterým si společnost musí projít v České republice, je podstatně složitější, zdlouhavější a finančně n{ročnější než na Kypru. Pro příklad může být uvedena délka procesu, kter{ na Kypru trv{ přibližně 14 dní bez zbytečných průtahů a v České republice až půl roku. D{le investice na založení společnosti – na Kypru společnosti postačí necelých dvacet tisíc (600€), u n{s je třeba zaplatit poplatky související se založením, které sice nejsou tak vysoké, je ale třeba zaplatit vklad v hodnotě 200 000 Kč. První porovn{vanou hodnotou je daň silniční, kter{ se v České republice platí za každé vlastněné auto zvl{šť, na Kypru takov{ daň ale neexistuje. Nejenže firmě odpad{ placení silniční daně, odpad{ také další administrativa, kterou by se v České republice musela zabývat. Graf č. 1: Porovn{ní DPH mezi Kyprem a Českou republikou
168 713,88
Daňová povinnost v Kč
180 000,00 160 000,00 140 000,00 120 000,00
109 915,10
100 000,00 80 000,00 60 000,00 40 000,00 20 000,00 0,00 ČR
Kypr Stát
Zdroj: vlastní zpracov{ní
Daň z přidané hodnoty je velmi zajímavou a velkou č{stí, kterou podnikatel v každém st{tě musí odvést. V porovn{vaných hodnot{ch se odr{ží i různost cen, které mezi těmito dvěma st{ty panují. Pro uk{zku může být zmíněna cena n{kupu i prodeje skla, kter{ je na Kypru o něco nižší, než je v České republice. V takovém případě je firma schopna snižovat své n{klady a prod{vat tak opracované sklo za nižší č{stky, než je v České republice, přesto vyděl{vat a platit menší daň. V takovém případě bychom mohli vytvořit
37
spekulaci, že společnost Sklomont může díky této situaci své prodeje o něco zvýšit. Konečné sumy z výpočtů daně z přidané hodnoty v České republice a na Kypru můžete vidět v grafu č. 1. Je zřejmé, že na Kypru je daň z přidané hodnoty podstatně nižší než u n{s. Další podstatnou č{stí, kterou by společnost odv{děla, je bezpochyby daň z příjmu pr{vnické osoby. V tomto druhu daně je zahrnuto velmi mnoho položek, v našem srovn{ní jsou uvedeny pouze ty nejdůležitější – takové č{stky, které nejvýznamněji ovlivňují hospod{řský výsledek společnosti. Ty položky, které jsou porovnatelné a které vytv{řejí největší rozdíl mezi Českou republikou a Kyprem, jsou: n{klady na řízení společnosti (kam patří nafta, n{jem, telefony – pro příklad za naftu na Kypru je placeno přibližně o čtvrtinu méně než u n{s) a placení zdravotního pojištění zaměstnavatelem za zaměstnance, které je na Kypru nulové. Celkové n{klady jsou tedy o téměř 600 000 menší. V celkovém součtu si pak rozdíl můžeme prohlédnout v grafu č. 2. Graf č. 2: Porovn{ní DPPO mezi Kyprem a Českou republikou
Daňová povinnost v Kč
250 000,00 198 360
200 000,00 150 000,00
146 709,94
100 000,00 50 000,00 0,00 ČR
Kypr Stát
Zdroj: Vlastní zpracov{ní
Přestože se daň z příjmu pr{vnických osob počít{ v ročních odvodech, pro představu bude vypočít{no, kolik by firma zaplatila za čtvrtletí a tak bude vypočít{na celkov{ čtvrtletní daňov{ z{těž (graf č.3), kter{ je srovn{na v posledním grafu. Pro společnost by tedy bylo z pohledu daňové povinnosti výrazně výhodnější, pokud by své sídlo přestěhovala na Kypr a začala podnikat tam.
38
Graf č. 3: Celkov{ čtvrtletní daňov{ z{těž 250 000,00
Daňová povinnost v Kč
219 473,88 200 000,00
150 000,00
146 592,59
100 000,00
50 000,00
0,00 ČR
Kypr Stát
Zdroj: Vlastní zpracov{ní
5.4 Lucembursko V oblasti Beneluxu je skl{řský průmysl velmi rozvinutý. Největší koncentrace skl{řských společností je sice v Belgii, nicméně st{ty Beneluxu jsou malé a vz{jemně propojené, tudíž je třeba počítat i s konkurencí okolních st{tů Lucemburska. Hlavními konkurenty ale budou lucemburské společnosti, mezi které patří Glasscenter, Origer, své zastoupení m{ i americk{ společnost Guardian, sklen{řství Bradtke a Mersch.
5.4.1 Výpočet daně silniční Společnost bude vlastnit tři auta, stejné jako v České republice. Všechny tři auta jsou zakoupen{ po roce 2008, tudíž splňují emisní normu řady EURO 5. 1) Škoda octavia do ovzduší vypouští 145g CO2/km.Výpočet je tedy 145 * 0,9 * 0,9 = 117,45 €/2 892,8 Kč 2) Ford transit do ovzduší vypustí 195g CO2/km. Výpočet je 195 * 0,9 * 1,5 = 263,25 €/6 483,85 Kč Celkov{ daňov{ povinnost pro všechny tři vozidla bude 15 859,3 Kč
39
5.4.2 Výpočet daně z přidané hodnoty Pl{tce je obchodní společnost PKB se sídlem v Lucembursku a jeho zdaňovací období je čtvrtletní. Na všechna uskutečněn{ a přijat{ zdaniteln{ plnění byly vystaveny daňové doklady, pokud tak z{kon vyžaduje.
5.4.2.1 Plnění uskutečněn{ pl{tcem ve zdaňovacím období 4. čtvrtletí 2009 (v €/Kč): Vzhledem ke konkurenci v Lucembursku je prodej jednoho m2 čistého plochého skla (neopracovaného) znovu možné zrealizovat v minim{lní ceně 47,35€/1 166,18 Kč. Protože je ale konkurence v Lucembursku o něco silnější, bude nutné snížit cenu na opracov{ních, dopravě a mont{ži jednotlivých dod{vek. Cena proto bude snížena o slevu 10 % z celkové č{stky, za kterou byly zak{zky realizov{ny na Kypru. 1) Bylo dod{no sklo ke třem sprchovým z{stěn{m kyperskému pl{tci DPH, n{sledně byla provedena i mont{ž. Cena za dod{ní včetně instalace byla 756,65/18 636,4 + 113,49/2 795,44 DPH 2) Bylo dod{no a nainstalov{no skleněné schodiště se z{bradlím a kov{ním kyperskému pl{tci DPH. Souhrnn{ cena byla 28 072,6/691 428,36 + 4 210,89/103 714,22 DPH 3) Na objedn{vku bylo zbroušeno a vyleštěno sklo (Connex – plocha 100 běžných metrů). Celkov{ cena byla 1 291,82/31 817,48 + 193,77/4 772,63 DPH 4) Rozd{ní reklamních předmětů – luxusních per (20 ks) firemním odběratelům v celkové hodnotě 479/11 800 + 71,9/1 770 DPH 5) Na objedn{vku vyhotoveny patery skleněné dveře (900 x 1970mm), které byly převezeny na sjednané místo sídla pl{tce DPH. Celkov{ hodnota byla 483,55/11 909,72 + 72,53/1 786,48 DPH 6) Byla provedena mont{ž skleněných příček v obchodním centru v celkové hodnotě 5 609,11/138 152,36 + 841,37/20 722,86 DPH 7) Na objedn{vku bylo vyrobeno, nainstalov{no a před{no 10 sprchových luxusních atypických koutů do hotelového komplexu v celkové ceně 9 997,53/246 239,1 + 1 499,63/36 935,87 DPH
40
5.4.2.2 Plnění uskutečněn{ pl{tcem ve zdaňovacím období 4. čtvrtletí 2009 (v Kč): V Lucembursku je možné stejně jako na Kypru pořídit m2 skla za 9,47/233,25. K ceně se d{le opět připočít{v{ především variabilita skel, které mohou být objedn{ny, a u kterých se musí počítat s příplatky. Další položky jsou přizpůsobeny cen{m n{kupu v Lucembursku (autocz, 2010; Pixmania, 2010) . 1) N{kup materi{lu (sklo – 16m2) pro výrobu sprchových z{stěn od českého pl{tce za 282,95/6 969 + 42,44/1 045,35 DPH 2) N{kup materi{lu (sklo – 98m2 i s odpadem, který činí 20 %) pro výrobu skleněného schodiště od českého pl{tce za 3 978,88/98 000 + 596,83/14 700 DPH 3) N{kup nerezového kov{ní od tuzemského pl{tce DPH v celkové ceně 10 718,6/264 000 + 1 607,8/39 600 DPH 4) N{kup nafty (0,99€/1l) pro auto, jenž je v majetku firmy v celkové hodnotě 1 526,32/37 593,16 + 183,15/4 511,18 DPH 5) N{kup osobního počítače a dalšího vybavení celkové hodnotě 884,26/21 778,98 + 132,64/3266,92 DPH. Z toho: a) Notebook Sony Vaio 738,26/18 183,34 + 110,74/2 727,53 DPH b) Počítačov{ myš Logitech MX518 25,13/618,96 + 3,77/92,84 DPH c) Tisk{rna HP Laserdrucker LaserJet Pro P1566 120,87/2 977,02 + 18,13/446,55 DPH 6) N{kup opracovaného materi{lu (skleněných dveří – 12,5m2) v hodnotě 233,58/5 753 + 35,04/862,95 DPH 7) N{kup pomocného materi{lu využívaného pro instalace (silikon, hmoždinky, akryl, vrt{ky apod.) v celkové ceně 419,97/10 343,9 + 62,99/1 551,59 DPH 8) N{kup reklamních materi{lů označených obchodní firmou za cenu celkem 479/11 800 + 71,9/1 770 DPH 9) N{kup materi{lu (sklo – 41 m2 i s odpadem) pro vytvoření skleněných příček v obchodním centru v celkové hodnotě 1515,03/37 315,2 + 227,25/5 597,28 DPH 10) N{kup skla pro výrobu sprchových koutů v celkové hodnotě 2 268,05/55 862 + 340,2/8 379,3 DPH
41
Daň na výstupu: 7 003,58€/172 497,5 Kč Daň na vstupu: 3 300,24€/81 284,57 Kč Daňov{ povinnost: 3 703,34€/91 212,93 Kč
5.4.3 Výpočet daně ze zisku firem 1) 2) 3)
4)
5)
6) 7) -
-
Firma Sklomont s.r.o. provedla v roce 2009 tyto operace: Prodala zboží v hodnotě 494 515,52€/12 179 917,14 Kč (výnosy za prodej, mont{že, projekty a kurzové zisky) Spotřebovala materi{l v hodnotě 327 645,74€/8 069 914,65 Kč (n{kup materi{lu za účelem vytvoření výnosu) N{klady na řízení společnosti 44 936,39 €/1 106 783,64 Kč (n{kup benzínu – 11 246,99€/277 013,46 Kč, zaplacení n{jmu – 6 600€/162 558 Kč (Luxemburg.cz, 2010), placení leasingu – 23 601,4 €/581 302,48 Kč, telefony – 1500€/36 945 Kč (LuxGSM, 2009), pracovní oděvy – 1 988€/48 964,70Kč) Zaúčtovala manka a škody v hodnotě 1 151,37€/28 358,35 Kč. Z toho: a) 406€/10 000 Kč (dle potvrzení od policie) b) 269,89€/6 647,42 Kč (kursové ztr{ty) c) 0,32€/7,93 Kč (haléřové dorovn{ní) d) 475,15€/11 703 Kč (pokuty a pen{le) Vyplatila mzdy svým zaměstnancům v celkové výši 72 972,41€/1 797 310,46 Kč. Z toho: a) 45 561,19€/1 122 172 Kč (mzdy) b) 17 340,64€/427 100 Kč (odměna jednateli) c) 10 070,58€/248 038,46 Kč (uhrazeno na z{konném pojištění) N{klady na reprezentaci 4 263,09€/105 000 Kč (reklama, propagace) Dobročinné účely (dary) 406€/10 000 Kč Výnosy = 494 515,52€/12 179 917,14 Kč N{klady = 327 645,74€/8 069 914,65 Kč + 44 936,39€/1 106 783,64 Kč + 72 972,41€/1 797 310,46 Kč + 4 263,09€/105 000 Kč + 406€/10 000 Kč = 450 223,63€/11 089 008,01 Kč Výsledek hospodaření = 44 291,89€/1 090 909,13 Kč
Daňov{ povinnost = 44 291,89€/1 090 909,13 * 0,2859 = 12 663,05€/311 890,95 Kč
42
5.4.4 Srovn{ní s Českou republikou Mal{ země Lucembursko je silnou souč{stí Evropské unie a je také jednou ze zakl{dajících zemí. Přestože její rozloha je velmi mal{, v Evropské unii m{ významné slovo při rozhodov{ní o důležitých věcech. Samo Lucembursko se jako daňový r{j neoznačuje, spíše naopak. Toto označení se tamní vl{dě vůbec nelíbí. Označení daňovým r{jem si Lucembursko vysloužilo hlavně díky bankovním tajemstvím, které si jako jeden z m{la st{tů v Evropě spolu se Švýcarskem a Rakouskem st{le udržuje (banky tedy nezajím{, jakého původu přev{děné a vkl{dané peníze jsou). Nervozita okolních st{tů ohledně bankovního tajemství Lucemburska je také způsobena celosvětovou finanční krizí. Bankovní tajemství totiž vybízí společnosti k daňovým únikům do těchto st{tů a ostatní st{ty tak přich{zí o příjmy do st{tního rozpočtu. Další, určitě důležitou výhodou Lucemburska je siln{ a stabilní vl{dní situace, kter{ v České republice od dob konce komunismu prakticky nenastala. Mnoho podnikatelů také ocení, na rozdíl od České republiky, výbornou infrastrukturu po celém Lucembursku. Graf č. 4: Porovn{ní silniční daně mezi Lucemburskem a Českou republikou 18 000,00
15 859,30
Daňová povinnost v Kč
16 000,00 14 000,00 12 000,00 10 000,00 8 000,00 6 000,00
4 680
4 000,00 2 000,00 0,00 ČR
Lucembursko Stát
Zdroj: Vlastní zpracov{ní
Společnost s ručením omezeným je v Lucembursku založena bez velkých problémů. Během několika m{lo dnů je na úřadech vše vyřízené a může se začít s podnikatelským z{měrem. Tady se opět projevuje velký problém, který
43
v České republice je, a to je pr{vě délka procesu založení. Na druhou stranu rychlost založení společnosti v Lucembursku je vykoupen{ vyšší finanční n{ročností pro podnik. Pro založení společnosti je třeba v průměru 350 000 Kč včetně vložení z{kladního kapit{lu. V České republice jsou n{klady přibližně o 150 000 Kč menší než v Lucembursku. Graf č. 5: Porovn{ní DPH mezi Lucemburskem a Českou republikou
168 713,88
Daňová povinnost v Kč
180 000,00 160 000,00 140 000,00 120 000,00 100 000,00 80 000,00
91 212,93
60 000,00 40 000,00 20 000,00 0,00 ČR
Lucembursko Stát
Zdroj: Vlastní zpracov{ní První re{lnou porovn{vanou hodnotou je silniční daň (graf č. 4). Bohužel hned u první položky je nutné konstatovat, že tento systém je o něco složitější a podstatně dražší než v České republice. Výpočet této hodnoty v Lucembursku je z{vislý na hodnotě emisí, které auto vypouští do ovzduší. Protože společnost vlastní spíše větší a silnější auta, emise CO2 jsou poměrně vysoké a silniční daň tak pro firmu narostla až do výše 26 000 Kč. Ve srovn{ní s Českou republikou je to více než osmin{sobek. Daň z přidané hodnoty (graf č. 5) m{ v Lucembursku o dvě sazby více než v České republice. Rozdílnost v sazb{ch, kter{ je pro firmy zajímav{, je například v z{kladní sazbě, kde je rozdíl pěti procent a d{le například v sazbě u nafty, kde je rozdíl dokonce osmi procent oproti České republice. Při výpočtech hr{ly důležitou roli především prodejní ceny. V konkurenčním prostředí, jaké Lucembursko m{, bylo zapotřebí snížit celkové ceny o deset procent oproti již dobré č{stce, se kterou bylo počít{no na Kypru, tím p{dem se ještě více snížila daň na výstupu. Změna proběhla i v dani na vstupu, kde hlavní příčinou byla především n{kupní cena skla. Na rozdíl v dani z přidané
44
hodnoty, kterou by společnost Sklomont s.r.o. zaplatila, se můžeme podívat v n{sledujícím grafu. Daň z příjmu pr{vnické osoby (graf č. 6) je naopak hodnotou, kter{ nepřipomín{ typický rys daňového r{je. Hlavní příčinou takového rozdílu mezi Českou republikou a Lucemburskem je v téměř desetiprocentním zdanění. Jen to v konečné sumě udělalo téměř třetinové navýšení daně v Lucembursku oproti České republice. Druhým hlavním rozdílem je procento odvodu pojištění za zaměstnance, které je na druhou stranu nižší v Lucembursku, a to o bezm{la osmn{ct procent. Další položky, jako jsou n{klady na chod firmy, jsou v celku porovnatelné. Díky takto vysoké dani je na společnosti Sklomont, zda by nepřehodnotila své rozhodnutí a místo pr{vnické osoby nezůstala jako osoba samostatně výdělečně činn{ osobou fyzickou. V takovém případě by musela uvažovat o svých ročních výdělcích, jelikož je v Lucembursku pro fyzické osoby stanovena progresivní daň. Graf č. 6: Porovn{ní DPPO mezi Lucemburskem a Českou republikou
Daňová povinnost v Kč
350000
311890,95
300000 250000
198 360
200000 150000 100000 50000 0 ČR
Lucembursko Stát
Zdroj: Vlastní zpracov{ní
Překvapivé hodnoty ukazuje celkov{ čtvrtletní daňov{ z{těž (graf č. 7) firmy Sklomont s.r.o. v Lucembursku. Přestože je daň z příjmu pr{vnických osob o tolik vysok{, v přepočtu na měsíční z{těž v součtu s daní z přidané hodnoty a silniční daní už tak vysok{ není. Firmě Sklomont s.r.o. by se tedy vyplatilo přesunout své sídlo i do Lucemburska, a to i přesto, že m{ daně vyšší
45
než Kypr. Na druhou stranu je tento st{t České republice pozičně mnohem bližší. Graf č. 7: Porovn{ní celkové čtvrtletní daňové povinnosti mezi Lucemburskem a ČR 250 000,00 219 473,88 Daňová povinnost v Kč
200 000,00
173 150,49
150 000,00 100 000,00 50 000,00 0,00 ČR
Lucembursko Stát
Zdroj: Vlastní zpracov{ní
5.5 Švýcarsko Skl{řský průmysl nem{ ve Švýcarsku úplně dominantní postavení, přesto zde m{ svou dlouholetou tradici. Ceny, které se objeví v n{sledujících výpočtech, jsou stanoveny na z{kladě n{ročnosti švýcarských z{kazníků (ceny by neměly být příliš nízké) a na druhé straně vysok{ švýcarsk{ konkurence (cenu tedy snížíme o určenou slevu). Pro všechny výpočty budeme používat kurz 18,3 Kč/1 CHF
5.5.1 Výpočet silniční daně Firma Sklomont s.r.o. vlastní 3 stejné automobily jako v České republice. Dvě auta jsou stejné značky, budeme tedy platit daň pouze na jedno auto dle švýcarského z{kona o dani za osobní automobil. 1) Ford transit 1: Sazba daně je 187,5 CHF/3 431,25 K4 za rok 2) Škoda Octavia: Sazba daně je opět 187,5 CHF/3 431,25 K4 za rok
46
Celkově musí firma Sklomont s.r.o. zaplatit na silniční dani 375 CHF/6 862,5 Kč.
5.5.2 Výpočet daně z přidané hodnoty Pl{tce je obchodní společnost PKB se sídlem ve Švýcarsku a jeho zdaňovací období je čtvrtletní. Na všechna uskutečněn{ a přijat{ zdaniteln{ plnění byly vystaveny daňové doklady, pokud tak z{kon vyžaduje.
5.5.2.1 Plnění uskutečněn{ pl{tcem ve zdaňovacím období 4. čtvrtletí 2009 (v CHF/Kč): Prodej skla je možné realizovat stejně jako v České republice za 89,4/1 636 Kč/m2 (bez DPH). D{le je v souhrnné ceně započtena i cena dopravy, mzdy pracovníků, přídavné materi{ly apod. Aby společnost byla schopna odol{vat švýcarské konkurenci a požadavkům n{ročných klientů, zavedeme pětiprocentní slevu ze souhrnné původní č{stky, za které firma Sklomont s.r.o. prod{v{ sklo v České republice. 1) Bylo dod{no sklo ke třem sprchovým z{stěn{m českému pl{tci DPH, n{sledně byla provedena i mont{ž. Cena za dod{ní včetně instalace byla 1243,82/22 762 + 94,53/1 729,9 DPH 2) Bylo dod{no a nainstalov{no skleněné schodiště se z{bradlím a kov{ním českému pl{tci DPH. Souhrnn{ cena byla 43 599,5/797 871,3 + 3 313,6/60 638,22 DPH 3) Na objedn{vku bylo zbroušeno a vyleštěno sklo (Connex – plocha 100 běžných metrů). Celkov{ cena byla 1 821,5/33 333,3 + 138,43/ 2 533,3 DPH 4) Rozd{ní reklamních předmětů – luxusních per (20 ks) firemním odběratelům v celkové hodnotě 644,8/11 800 + 49/897 DPH 5) Na objedn{vku vyhotoveny patery skleněné dveře (900 x 1970mm), které byly převezeny na sjednané místo sídla pl{tce DPH. Celkov{ hodnota byla 615,14/11257,14 + 46,75/855,54 DPH 6) Byla provedena mont{ž skleněných příček v obchodním centru v celkové hodnotě 6 495,2/118 862,4 + 493,6/9 033,5 DPH 7) Na objedn{vku bylo vyrobeno, nainstalov{no a před{no 10 sprchových luxusních atypických koutů do hotelového komplexu v celkové ceně 18 255,4/334 074,29 + 1 387,41/25 389,65 DPH
47
5.5.2.2 Plnění uskutečněn{ pl{tcem ve zdaňovacím období 4. čtvrtletí 2009 (v CHF/Kč): Ve Švýcarsku je možné nakupovat sklo od stejné firmy jako v ostatních st{tech, tedy od společnosti AGC. Z{kladní cena za m2 skla je teda 12,75/233,25. K cen{m jsou opět připočít{v{ny další n{klady související se zak{zkou. Ceny ostatních položek jsou přizpůsobeny cen{m ve Švýcarsku (Autocz, 2010; Brack, 2001) 1) N{kup materi{lu (sklo – 16m2) pro výrobu sprchových z{stěn od českého pl{tce za 380,8/6 969 + 28,94/529,6 DPH 2) N{kup materi{lu (sklo – 98m2 i s odpadem, který činí 20 %) pro výrobu skleněného schodiště od českého pl{tce za 5 355,2/98 000 + 407/7 448 DPH 3) N{kup nerezového kov{ní od tuzemského pl{tce DPH v celkové ceně 14 426,23/264 000 + 1 096,4/20 064 4) N{kup nafty pro auto, jenž je v majetku firmy v celkové hodnotě 2 698/49 374 + 205/ 3752,43 5) N{kup osobního počítače a dalšího vybavení celkové hodnotě 1 652,42/30 239,25 + 125,55/2 298,2 DPH. Z toho: a. Notebook Sony Vaio 1 402,42/25 664,22 + 106,58/1 950,5 DPH b. Počítačov{ myš Logitech M505s 41,8/765,33 + 3,17/58,14 DPH c. Tisk{rna Samsung SCX – 3205 208,2/3 809,7 + 15,8/289,56 DPH 6) N{kup opracovaného materi{lu (skleněných dveří – 12,5m2) v hodnotě 314,37/5 753 + 23,89/437,23 DPH 7) N{kup pomocného materi{lu využívaného pro instalace (silikon, hmoždinky, akryl, vrt{ky apod.) v celkové ceně 565,24/10 343,9 + 42,96/786,14 DPH 8) N{kup reklamních materi{lů označených obchodní firmou za cenu celkem 644,8/11 800 + 49/897 DPH 9) N{kup materi{lu (sklo – 41 m2 i s odpadem) pro vytvoření skleněných příček v obchodním centru v celkové hodnotě 37 315,03/2 039,1 + 154,97/2 835,94 DPH 10) N{kup skla pro výrobu sprchových koutů v celkové hodnotě 3 052,57/55 862 + 231,99/4 245,51 DPH Daň na výstupu: 5 523,32 CHF/101 077,11 Kč Daň na vstupu: 2 365,7 CHF/43 294,05 Kč Daňov{ povinnost: 3 157,62 CHF/57 783,06 Kč
48
5.5.3 Výpočet daně z příjmu pr{vnických osob 1) 2) 3)
4)
5)
5) 6) -
-
Firma Sklomont s.r.o. provedla v roce 2009 tyto operace: Prodala zboží v hodnotě 665 569,24 CHF/12 179 917,14 Kč (výnosy za prodej, mont{že, projekty a kurzové zisky) Spotřebovala materi{l v hodnotě 440 979 CHF/8 069 914,65 Kč (n{kup materi{lu za účelem vytvoření výnosu) N{klady na řízení společnosti 79 461,9 CHF/1 454 152,2 Kč (n{kup benzínu – 19 881 CHF/363 823 Kč, zaplacení n{jmu – 15 000 CHF/274 500 Kč (TheMoveChannel, 2010), placení leasingu – 31 765, 2 CHF/581 302,48 Kč, telefony – 10 140 CHF/185 562 Kč (Swisscom, 2010), pracovní oděvy- 2 675,7 CHF/48 964,7 Kč) Zaúčtovala manka a škody v hodnotě 1 549,64 CHF/28 358,35 Kč. Z toho: a) 10 000 Kč (dle potvrzení od policie) b) 6 647,42 Kč (kursové ztr{ty) c) 7,93 Kč (haléřové dorovn{ní) d) 11 703 Kč (pokuty a pen{le) Vyplatila mzdy svým zaměstnancům v celkové výši 95 707,8 CHF/1 751 452 Kč. Z toho: a) 61 320,9 CHF/1 122 172 Kč (mzdy) b) 23 338,8 CHF/427 100 Kč (odměna jednateli) c) 11 048,1 CHF/202 180 Kč (uhrazeno na z{konném pojištění) N{klady na reprezentaci 5 737,7 CHF/105 000 Kč (reklama, propagace) Dobročinné účely 546,45 CHF/10 000 Kč (dary) Výnosy = 665 569,24 CHF/12 179 917,14 Kč N{klady = 440 979 CHF/8 069 914,65 Kč + 79 461,9 CHF/1 454 152,2 Kč + 1 549,64 CHF/28 358,35 Kč + 95 707,8 CHF/1 751 452 Kč + 5 737,7 CHF/105 000 Kč + 546,45 CHF/10 000 Kč = 623 982,49/11 418 876,55 Kč Výsledek hospodaření = 41 586,75 CHF/761 040,59 Kč
Švýcarsk{ daňov{ povinnost je rozdělena na dvě č{sti: 1) Spolkov{ daňov{ povinnost = 41 586,75 CHF/761 040,59 Kč * 0,085 = 3 534,87 CHF/64 688,45 Kč 2) Kantonov{ daňov{ povinnost = 41 586,75 CHF/761 040,59 Kč * 0,08 = 3 326,94 CHF/60 883,25 Kč
49
Celkov{ daňov{ povinnost pro firmu Sklomont by ve Švýcarsku dělala 6 861,81 CHF/125 571,7 Kč.
5.5.4 Srovn{ní s Českou republikou S porovn{v{ním Švýcarska a České republiky se dost{v{me do úplně jiné roviny než u ostatních st{tů. Švýcarsko není členem Evropské unie (přestože je členem některých komisí v Evropské unii), tudíž se na něj nevztahuje většina evropských z{konů (např. z{kladní sazba DPH nesmí být menší než 15 procent, dle Bergra a Kindla, 2010 nebo snížen{ sazba by neměla být menší jak 5% dle L{chové, 2007). Na druhou stranu se musí se Švýcarskem vyjedn{vat různé dohody, aby byl vstup na švýcarské území pro české podnikatele a občany co nejjednodušší. Jsou tedy vypracované dohody o ochraně údajů, o zamezení dvojího zdanění či o soci{lním zabezpečení. S celou Evropskou unií m{ Švýcarsko d{le dohodu o svobodě pohybu a pobytu. Švýcarský trh není typický svou průmyslovou výrobou, spíše službami (bankovnictví, turismus, IT technologie). Průmyslov{ odvětví jsou z velké č{sti exportní. Pro české podnikatele je Švýcarsko l{kavé z mnoha důvodů. Některé jsou samozřejmě totožné s ostatními daňovými r{ji. Z těch zajímavějších je možné některé jmenovat. Pokud je například společnost založena ve Švýcarsku, pak výrobky, které společnost vyr{bí, se prod{vají jako švýcarský výrobek – což je zn{mka vysoké kvality. D{le si jako jedna z posledních evropských zemí udržuje bankovní tajemství (v posledních letech ale muselo u některých případů ustoupit), hospod{řství je velmi výkonné, kvalitní a vyspěl{ infrastruktura, kvalifikovaní zaměstnanci, zdravé životní prostředí a na rozdíl od ostatních zemí je České republice, co se vzd{lenosti týče, nejbližší. Další výhody si určuje v r{mci země každý kanton zvl{šť. Ve Švýcarsku lze samozřejmě najít i faktory, které by společnost od tamního podnik{ní, mohly odradit. Švýcarský trh je velice n{ročný a velice vyspělý. Místní obyvatelé čekají jen tu nejlepší kvalitu za přijatelné ceny, což se některým podnikatelům nemusí podařit zoptimalizovat. Navíc od zahraničních firem, typu Česk{ republika, se oček{v{, že budou podstatně levnější než místní společnosti. Pak tedy marže firem nemusejí dosahovat takových výšin jako v jiných zemích.
50
Graf č. 8: Porovn{ní silniční daně mezi Švýcarskem a Českou republikou
8 000,00
Daňová povinnost v Kč
7 000,00
6 862,50
6 000,00 4 680
5 000,00 4 000,00 3 000,00 2 000,00 1 000,00 0,00 Švýcarsko
ČR Stát
Zdroj: Vlastní zpracov{ní
Hlavním rozdílem v zakl{d{ní společnosti s ručením omezeným je v počtu osob, které společnost musí založit. Zatímco v České republice je zapotřebí pouze jedna osoba, ve Švýcarsku jsou nutné osoby tři a jedna z nich musí mít švýcarské trvalé bydliště. Administrativní starosti jsou znovu mnohem méně n{ročné než v České republice. K založení společnosti je ve Švýcarsku zapotřebí přibližně dvojn{sobný z{kladní kapit{l než v České republice. V sazb{ch silniční daně (graf č. 8) ve Švýcarsku a České republice lze najít rozdíly. Z{klad daně se vypočít{v{ ze stejných vlastností automobilu, rozdíl je pouze v možnosti danit ve Švýcarsku dva stejné automobily jako jeden. Ve Švýcarsku platíme na kanton{lní úrovni, v České republice pouze na st{tní úrovni. V porovn{v{ní s Českou republikou je u daně z přidané hodnoty (graf č. 9) spousta rozdílů. Jak již bylo naps{no v úvodu, Švýcarsko není členem Evropské unie, tudíž nem{ v této oblasti ž{dné omezení. Švýcarsk{ z{kladní sazba u daně z přidané hodnoty je pouhých 7,8 %, zatímco v České republice je to 20 %. Nejnižší sazbou je ve Švýcarsku 2,4 %, u n{s je nejnižší hranici na deseti procentech. Téměř dvan{ctiprocentní rozdíl v celkovém součtu děla{ o třetinu menší daň než v České republice. Samozřejmě se ve výši daně odrazila i cenov{ politika, kter{ je vzhledem ke švýcarskému trhu zvolena. Ve výpočtech je také možné vidět výraznější odlišnosti v cen{ch spotřebního zboží, jako je benzín,
51
počítač a jeho komponenty apod. To všechno může způsobovat vysok{ životní úroveň ve Švýcarsku.
Graf č. 9: Porovn{ní DPH mezi Švýcarskem a Českou republikou 180 000,00
168 713,88
160 000,00
daňová povinnost v Kč
140 000,00 120 000,00 100 000,00 80 000,00 60 000,00
57 783,06
40 000,00 20 000,00 0,00 Švýcarsko
ČR Stát
Zdroj: Vlastní zpracov{ní
O mnoho jednodušší je ve Švýcarsku než v České republice placení daně z příjmu pr{vnické osoby (graf č. 10). Sice se ve Švýcarsku platí na dvou úrovních, zato nejsou tak složité a platí se z čistého zisku (tzn. n{klady odečtené od příjmů). První č{stí, kter{ se ve Švýcarsku zaplatí, je kanton{lní daň, pak st{tní daň z příjmu. V České republice se platí pouze jeden druh daně, a to z{kladní sazba 20 %, což je poř{d více než dvě daně švýcarské. Hlavními rozdíly jsou vyšší n{klady na chod společnosti ve Švýcarsku a nižší odvody za zaměstnance v České republice. Ostatní položky jsme ponechali stejné, jako jsou v České republice. Po výpočtech n{m výsledek daně z příjmu vych{zí výhodněji ve Švýcarsku. Po provedení součtu všech vypočítaných daní (graf č. 11), vyjde více než poloviční rozdíl mezi Českou republikou a Švýcarskem. Mnohem výhodnější je pro n{s podnik{ní ve Švýcarsku. Určitě je ale třeba zamyslet se nad životním standardem ve Švýcarsku, který je poměrně n{kladný a který určitě není jednoduše udržitelný. Bude tedy zapotřebí, aby společnost Sklomont s.r.o. měla dopředu zajištěné nějaké popt{vky po jejich výrobcích a měli tak do zač{tku jistý příjem.
52
Graf č. 10: Porovn{ní DPPO mezi Švýcarskem a Českou republikou 250 000,00
Daňová povinnost v Kč
198 360 200 000,00
150 000,00
125 571,70
100 000,00
50 000,00
0,00 Švýcarsko
ČR Stát
Zdroj: Vlastní zpracov{ní
Graf č. 11: Porovn{ní celkové daňové povinnosti mezi Švýcarskem a Českou republikou
Daňová povinnost v Kč
250 000,00
219 473,88
200 000,00
150 000,00 100 000,00
90 891,61
50 000,00
0,00 Švýcarsko
ČR Stát
Zdroj: Vlastní zpracov{ní
53
5.6 Nizozemsko Snad ještě více rozvinutý skl{řský průmysl než Lucembursko m{ pr{vě Nizozemsko. Jako dodavatel skla zde funguje osm velkých firem, od kterých je možné sklo odebírat. Patří mezi ně i firma AGC. Konkurenci bychom tedy mohli popsat jako ještě silnější než v Lucembursku. K hlavním konkurenčním společnostem patří Avabel VB či Glaszetterij servis. D{le je v Nizozemsku spousta malých firem a skl{řských ateliérů, které jsou velice konkurenceschopné.
5.6.1 Výpočet silniční daně Společnost bude vlastnit tři auta, stejné jako v České republice. Výpočet bude proveden pomocí speci{lního kalkul{toru, který je umístěn na internetovém nizozemském port{lu (Belastingdienst, 2010). 1) Za dva automobily značky Ford transit musíme ročně zaplatit 744 €/18 324,72 Kč za rok 2) Za automobil Škoda octavia ročně zaplatíme 336 €/8 275,68 Kč ročně Celkov{ daňov{ povinnost je 1 080 €/26 600,4 Kč.
5.6.2 Výpočet daně z přidané hodnoty Pl{tce je obchodní společnost PKB se sídlem v Nizozemsku a jeho zdaňovací období je čtvrtletní. Na všechna uskutečněn{ a přijat{ zdaniteln{ plnění byly vystaveny daňové doklady, pokud tak z{kon vyžaduje.
5.6.2.1 Plnění uskutečněn{ pl{tcem ve zdaňovacím období 4. čtvrtletí 2009 (v €/Kč): V Nizozemsku, je prodej jednoho m2 čistého plochého skla (neopracovaného) znovu možné zrealizovat v minim{lní ceně 47,35€/1 166,18 Kč. Protože je ale konkurence v Nizozemsku ještě silnější než v Lucembursku, snížíme opět cenu na opracov{ní, dopravě a mont{ži jednotlivých dod{vek. Celkov{ cena proto bude snížena o slevu dalších 5 % z celkové č{stky, za kterou jsme prod{vali v Lucembursku. 1) Bylo dod{no sklo ke třem sprchovým z{stěn{m kyperskému pl{tci DPH, n{sledně byla provedena i mont{ž. Cena za dod{ní včetně instalace byla 729,19/17 959,96 + 138,55/3 412,39 DPH
54
2) Bylo dod{no a nainstalov{no skleněné schodiště se z{bradlím a kov{ním kyperskému pl{tci DPH. Souhrnn{ cena byla 26 735,81/658 502,99 + 5 079,8/125 115,57 DPH 3) Na objedn{vku bylo zbroušeno a vyleštěno sklo (Connex – plocha 100 běžných metrů). Celkov{ cena byla 1 230,3/30 302,41 + 233,76/5 757,44 DPH 4) Rozd{ní reklamních předmětů – luxusních per (20 ks) firemním odběratelům v celkové hodnotě 479/11 800 + 71,9/1 770 DPH 5) Na objedn{vku vyhotoveny patery skleněné dveře (900 x 1970mm), které byly převezeny na sjednané místo sídla pl{tce DPH. Celkov{ hodnota byla 460,52/11 342,7 + 87,5/2 155,11 DPH 6) Byla provedena mont{ž skleněných příček v obchodním centru v celkové hodnotě 5 342,01/131 573,69 + 1 014,98/24 999 DPH 7) Na objedn{vku bylo vyrobeno, nainstalov{no a před{no 10 sprchových luxusních atypických koutů do hotelového komplexu v celkové ceně 9 521,46/234 513,49 + 1 809,08/44 557,56 DPH
5.6.2.2 Plnění uskutečněn{ pl{tcem ve zdaňovacím období 4. čtvrtletí 2009 (v €/Kč): V Nizozemsku je možné stejně jako na Kypru a v Lucembursku pořídit m2 za 9,47/233,25. K ceně se d{le opět připočít{v{ především variabilita skel, které mohou být objedn{ny, a u kterých jsou příplatky. Další položky jsou přizpůsobeny cen{m n{kupu v Nizozemsku (Autocz, 2010; Laptoprewies, 2010; Wehkamp, 2010). 1) N{kup materi{lu (sklo – 16m2) pro výrobu sprchových z{stěn od českého pl{tce za 282,95/6 969 + 42,44/1 045,35 DPH 2) N{kup materi{lu (sklo – 98m2 i s odpadem, který činí 20 %) pro výrobu skleněného schodiště od českého pl{tce za 3 978,88/98 000 + 596,83/14 700 DPH 3) N{kup nerezového kov{ní od tuzemského pl{tce DPH v celkové ceně 10 718,6/264 000 + 1 607,8/39 600 DPH 4) N{kup nafty (1,26€/1l) pro auto, jenž je v majetku firmy v celkové hodnotě 1 942,59/47 845,97 + 369,09/9 090,73 DPH 5) N{kup osobního počítače a dalšího vybavení celkové hodnotě 969,74/23 884,7 + 184,24/4 538,08 DPH. Z toho: a) Notebook Sony Vaio 797,48/19 641,93 + 151,52/3 731,96 DPH b) Počítačov{ myš Logitech MX518 33,6/827,57 + 6,38/157,26 DPH
55
c) Tisk{rna HP Laserdrucker LaserJet Pro P1566 138,66/3 415,2 + 26,34/648,86 DPH 6) N{kup opracovaného materi{lu (skleněných dveří – 12,5m2) v hodnotě 233,58/5 753 + 35,04/862,95 DPH 7) N{kup pomocného materi{lu využívaného pro instalace (silikon, hmoždinky, akryl, vrt{ky apod.) v celkové ceně 419,97/10 343,9 + 62,99/1 551,59 DPH 8) N{kup reklamních materi{lů označených obchodní firmou za cenu celkem 479/11 800 + 71,9/1 770 DPH 9) N{kup materi{lu (sklo – 41 m2 i s odpadem) pro vytvoření skleněných příček v obchodním centru v celkové hodnotě 1515,03/37 315,2 + 227,25/5 597,28 DPH 10) N{kup skla pro výrobu sprchových koutů v celkové hodnotě 2 268,05/55 862 + 340,2/8 379,3 DPH Daň na výstupu: 8 435,57€/207 767,07 Kč Daň na vstupu: 3 537,78€/87 135,52 Kč Daňov{ povinnost: 4 897,79€/120 631,55 Kč
5.6.3 Výpočet daně z příjmu pr{vnických osob 1 2 3
4
5
Firma Sklomont s.r.o. provedla v roce 2009 tyto operace: Prodala zboží v hodnotě 494 515,52€/12 179 917,14 Kč (výnosy za prodej, mont{že, projekty a kurzové zisky) Spotřebovala materi{l v hodnotě 327 645,74€/8 069 914,65 Kč (n{kup materi{lu za účelem vytvoření výnosu) N{klady na řízení společnosti 48 603,75 €/1 182 332,64 Kč (n{kup benzínu – 14 314,35€/352 562,46 Kč, zaplacení n{jmu – 6 600€ /162 558 Kč (Funda, 2010), placení leasingu – 23 601,4 €/581 302,48 Kč, telefony – 2 100€/36 945 Kč (T-Mobile, 2010), pracovní oděvy – 1 988€/48 964,70Kč) Zaúčtovala manka a škody v hodnotě 1 151,37€/28 358,35 Kč. Z toho: a) 406€/10 000 Kč (dle potvrzení od policie) b) 269,89€/6 647,42 Kč (kursové ztr{ty) c) 0,32€/7,93 Kč (haléřové dorovn{ní) d) 475,15€/11 703 Kč (pokuty a pen{le) Vyplatila mzdy svým zaměstnancům v celkové výši 74 714,79€/1 840 225,28 Kč. Z toho: a) 45 561,19€/1 122 172 Kč (mzdy)
56
6 7 -
-
b) 17 340,64€/427 100 Kč (odměna jednateli) c) 11 812,96€/290 953,3 Kč (uhrazeno na z{konném pojištění)18,78 N{klady na reprezentaci 4 263,09€/105 000 Kč (reklama, propagace) Dobročinné účely (dary) 406€/10 000 Kč Výnosy = 494 515,52€/12 179 917,14 Kč N{klady = 327 645,74€/8 069 914,65 Kč + 48 603,75 €/1 182 332,64 Kč + 1 151,37€/28 358,35 Kč + 74 714,79€/1 840 225,28 Kč + 4 263,09€/105 000 Kč + 406€/10 000 Kč = 456 784,74€/11 250 608,15 Kč Výsledek hospodaření = 37 730,78€/929 308,99 Kč
Daňov{ povinnost = 37 730,78€/929 308,99 Kč * 0,2 = 7 546,16€/185 861,8 Kč
5.6.4 Srovn{ní s Českou republikou Nizozemsko je dalším z malých st{tů, které se mohou pyšnit mnoha daňovými výhodami. A nejen tím. M{ jednu z největších a nejkvalitnějších podpor začínajících podnikatelů v Evropě. Je to také země mnoha možností a mnoha n{rodností. Jedn{ se o jednu z nejvyspělejších zemí v Evropě, co se týče technologií, m{ velmi dobře a příznivě nastavenou ekonomiku pro zahraniční investory. Snad i proto se umístila na des{tém místě v žebříčku nejbohatších zemí v Evropě. Pro n{s je však nejdůležitější již zmíněný podnikatelský a daňový sektor Nizozemska, který m{ tato země velice lukrativní. Nizozemští podnikatelé jsou v Evropě zn{mí svou spolehlivostí a precizností, obchodovat s nimi je tedy pro radost. Stejně tak je tomu i u nizozemských úřadů a úředníků. Jejich schopnosti jsou velmi efektivní, rychlé a především se úředníci nesnaží podnikatelům vytv{řet nepř{telské a depresivní prostředí pro zakl{d{ní jednotlivých druhů podniků jako je tomu v České republice. Naopak. Vše v{m s úsměvem a ochotou vyřídí do několika m{lo dnů či dokonce hodin. Pro další usnadňov{ní vstupů podnikatelů do Nizozemska vytvořilo ministerstvo spravedlnosti informační servis, tzv. Br{nu do Nizozemska (Akciecz, 2010). Toto centrum je vybudov{no na letišti v Amsterodamu, takže hned po příletu do Nizozemska můžete využít jeho pomoc. Jedn{ se především a poskytov{ní informací ohledně podnik{ní v zemi, d{le informace o administrativních postupech či poskytnutí adres a telefonních kontaktů na zařízení, které je nutné navštívit pro založení podniku. A pr{vě všemi těmito aspekty se Nizozemsko snaží přil{kat co nejvíce zahraničních investorů
57
a podnikatelů. Takové pomoci se v České republice podnikatelé jen těžko dočkají. Přestože je podnikatelské prostředí v Nizozemsku přívětivé pro zahraniční investory, je jedna věc, na kterou bychom si společnost měla d{t pozor. Nejdůležitějším aspektem, který není dobré podcenit, je zaměstn{v{ní nizozemských občanů. Při jejich případném propouštění totiž musí společnost zaplatit vysoké odstupné (většinou je odstupné rovno součtu platů tolika měsíců, kolik se u dané společnosti odpracuje). Další nevýhodou je, že pokud nizozemský občan/zaměstnanec nastoupí na nějaké pozici, nesmí být tato pozice snížena bez souhlasu od pracovního soudu. Stejně jako v ostatních zemích je třeba po příjezdu zařídit založení společnosti s ručením omezeným a stejně jako už po několik{té je tato procedura o mnoho jednodušší v Nizozemsku než v České republice. Oproti ostatním zemím je ale Nizozemsko v době trv{ní při založené společnosti přímo r{jem na zemi. Vyřízení trv{ pouhé tři dny. Na druhou stranu je třeba mnohem vyššího kapit{lu než v České republice, aby si společnost mohla dovolit společnost zařídit. Pro porovn{ní v České republice je to kolem 250 000, v Nizozemsku kolem půl milionu. V tomto případě je nutné rozhodnutí společnosti, zda se tak vysok{ poč{teční investice vyplatí a vypočítat si její n{vratnost. Graf č. 12: Porovn{ní daně silniční mezi Nizozemskem a Českou republikou
Daňová povinnost v Kč
30 000
26 600
25 000 20 000 15 000 10 000 4 680
5 000 0
ČR
Nizozemsko Stát
Zdroj: Vlastní zpracov{ní
58
V Nizozemsku je výpočet silniční daně (graf č. 12) o něco složitější a n{ročnější než v České republice. Ve výpočtu je více faktorů, které ovlivňují výši daně. Rozdíl v samotném odvodu silniční daně do st{tního rozpočtu je mezi těmito dvěma zeměmi poměrně vysoký. V tomto případě je nemožné posoudit, jaké faktory hrají roli v takovém rozdílu, protože auta jsou naprosto stejn{ jako v České republice. Rozdíl je tedy jen v procentu{lní výši. Konkrétní čísla jsou v n{sledujícím grafu. Graf č. 13: Porovn{ní DPH mezi Nizozemskem a Českou republikou 168 713,88
Daňová povinnost v Kč
180 000,00 160 000,00 140 000,00
120 631,55
120 000,00 100 000,00 80 000,00 60 000,00 40 000,00 20 000,00 0,00 ČR
Nizozemsko Stát
Zdroj: Vlastní zpracov{ní
V obou zemích jsou pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty (graf č. 13). A pr{vě zde je vidět velmi malý rozdíl v sazb{ch. Mezi Českou republikou a Nizozemskem je to pouhé jedno procento. Přesto je rozdíl v daňové povinnosti výraznější. Tato rozdílnost je způsoben{ především v cen{ch n{kupu skla a d{le v cen{ch prodeje skla, kter{ musela být výrazněji snížena, abychom byli schopni odol{vat nizozemské konkurenci. Rozdílnou položkou je také cena benzínu, počítače, tisk{rny, myši. Nezanedbatelnou hodnotou je různost ceny pr{ce.
59
Graf č. 14: Porovn{ní DPPO mezi Nizozemskem a Českou republikou 200 000,00
198 360
198 000,00
Daňová povinnost v Kč
196 000,00 194 000,00 192 000,00 190 000,00 188 000,00
185 861,80
186 000,00 184 000,00 182 000,00 180 000,00 178 000,00 ČR
Nizozemsko Stát
Zdroj: Vlastní zpracov{ní
Daň ze zisku pr{vnických osob (graf č. 14) prodělala v Nizozemsku v posledních několika letech výraznou změnu, a to hlavně ve snížení této sazby. V České republice proběhl stejný posun k nižším sazb{m pro pr{vnické osoby. Největší rozdíl je vidět v progresivním zdanění v Nizozemsku, v České republice je pouze jedna sazba pro všechny výše příjmů. V procentu{lní sazbě je mezi těmito dvěma st{ty minim{lní rozdíl jednoho procenta. Ve výpočtech je největší rozdíl v platbě pojištění za zaměstnance, kter{ je přibližně o 16 % nižší v Nizozemsku. Dalším rozdílem jsou i ceny n{kladů na chod společnosti. Rozdíl v celkové čtvrtletní daňové z{těži (graf č. 15) mezi Nizozemskem a Českou republikou by se nemusela zd{t oproti ostatním st{tům tak velk{, je to necelých pades{t tisíc. Přesto je to pro českého podnikatele poř{d l{kavější než v České republice. Snad už jen z důvodu mnohem lepšího a stabilnějšího prostředí a ekonomiky, které v České republice prostě nelze najít. Na druhou stranu, pokud by společnost v Nizozemsku byla schopna čelit konkurenci, dok{zala by vyprodukovat vyšší příjmy než v České republice, jejich investice by se vyplatily a společnost by byla v mnohem větším zisku než u n{s.
60
Graf č. 15: Porovn{ní celkové čtvrtletní daňové povinnosti mezi Nizozemskem a Českou republikou 250 000,00
Daňová povinnost v Kč
219 473,88 200 000,00
173 747,10
150 000,00
100 000,00
50 000,00
0,00 ČR
Nizozemsko Stát
Zdroj: Vlastní zpracov{ní
61
6 Diskuze a z{věr V pr{ci byly pops{ny a propočít{ny daně, které nejvíce ovlivňují hospodaření společnosti Sklomont s.r.o. Mezi ně patří daň silniční, daň z přidané hodnoty a daň z příjmu pr{vnických osob. D{le byly analyzov{ny i nedaňové faktory (založení společnosti s ručením omezeným či výše administrativního zatížení), které společnost musí zohlednit pro co nejjednodušší přesun do jednoho vybraného daňového r{je. Aby tedy mohl být vybr{n ten nejefektivnější daňový systém pro sledovanou společnost, je nutné porovnat všechny důležité faktory vybraných st{tů (daňových r{jů) mezi sebou. První sledovanou hodnotou je daň silniční. V grafu č. 16 je možné si prohlédnout její výsledky. Tato daň je asi jedinou, kter{ je v České republice výrazně nižší než v ostatních st{tech. Pouze na Kypru se tato daň vůbec neodv{dí. Na druhou stranu nejvyšší daň za vlastnictví motorového vozidla je v Lucembursku a v Nizozemsku, kde zaplatíme mnohem více než v České republice, daleko za nimi se nach{zí Švýcarsko, které m{ také porovnatelnou výši této daně. Nejvýhodnějším st{tem z hlediska placení silniční daně ale zůst{v{ Kypr. Graf č. 16: Porovn{ní daně silniční všech zemí 30 000,00 26 600 25 000,00 20 000,00 15 859,30 15 000,00 10 000,00
6 862,50 4 680
5 000,00 0,00 Lucembursko
Švýcarsko
Nizozemsko
ČR
Zdroj: Vlastní zpracov{ní
62
Dle grafu č. 17 je nejvýhodnější zemí z hlediska placení daně z přidané hodnoty výrazně Švýcarsko. Hlavním důvodem tak nízkého odvodu této daně je velmi mal{ z{kladní sazba, 7,8 %. Vzhledem k tomu, že ostatní st{ty jsou členy Evropské unie, dle z{kona nemohou mít z{kladní sazbu nižší než 15 %. Tuto sazbu využív{ Kypr a Lucembursko. Vyšší sazbu daně z přidané hodnoty si zvolili v Nizozemsku, kde zaplatíme 19 %. Celkově se také ve výpočtech projevil rozdíl v cen{ch n{kupu a prodeje skla. Tabulové sklo je možné v Evropě nakoupit za celkem přijatelnější ceny než v České republice. U prodejních cen hotového skla je počít{no s konkurenčním prostředím v daných zemích. Pravděpodobně nevýhodnějším prostředím z hlediska konkurence je kyperský trh. D{le se ve výpočtu projevily ceny spotřebního zboží (počítač, myš, tisk{rna, benzín). Asi nejdražší zemí na n{kup tohoto zboží je Švýcarsko. V odvodu daně z přidané hodnoty jsou menší hodnoty vypočítané také v Lucembursku, Nizozemsku a na Kypru. Česk{ republika je tedy z hlediska odvodu daně z přidané hodnoty pro společnost Sklomont s.r.o. nejméně výhodn{. Graf č. 17: Porovn{ní DPH všech zemí 180 000,00
168 713,88
Daňová povinnost v Kč
160 000,00 140 000,00 120 631,55 120 000,00
109 915,10
100 000,00
91 212,93
80 000,00 57 783,06
60 000,00 40 000,00 20 000,00 0,00 Kypr
Lucembursko
Nizozemsko
Švýcarsko
ČR
Stát
Zdroj: Vlastní zpracov{ní
Daň z příjmu pr{vnických osob, uveden{ v grafu č. 18, je jednou ze sazeb, kter{ je v každé zemi procentu{lně zcela odlišn{, a výsledky jejích výpočtů tak jsou mezi jednotlivými st{ty dost rozdílné. Nejvyšší daňové zatížení u daně z příjmu pr{vnických osob dle výpočtů najdeme v Lucembursku, kde je
63
mnohem vyšší procentuelní zdanění (28,59 %) než v české republice a ostatních porovn{vaných zemích. Naopak nejmenší daň z příjmu pr{vnických osob najdeme ve Švýcarsku, kde najdeme dvě sazby daně v celkové výši 16,5 % a na Kypru, kde je pouze 10 % zdanění. Ve výpočtech daně z příjmu pr{vnických osob bylo počít{no přev{žně se stejnými příjmy a n{klady jako v České republice, především proto, že není možné odhadnout, jak by tyto položky ovlivnil přesun do jiného st{tu. D{le byly ponech{ny odměny zaměstnancům. Platy se v jednotlivých st{tech hodně odlišují a v případě, že by společnost přesídlila do jiného st{tu, je třeba posoudit dle zak{zek, kolik zaměstnanců bude pro realizaci objedn{vek třeba. Stejné ceny zůstaly také u položek manka a ztr{ty, dary, n{klady na reprezentaci, spl{tky na leasing či n{klady na pracovní oděvy. Jediné položky, ve kterých bylo možné udělat změnu, byly n{kladové položky vynaložené na chod společnosti a rozdílnost v procentuelní sazbě zdravotního a soci{lního pojištění, které zaměstnavatel odv{dí za své zaměstnance. Nejmenší n{klady na chod společnosti vynaložíme na Kypru, především díky nízké ceně benzínu, n{jmu nebo vol{ní, naopak největší n{klady vyd{me ve Švýcarsku. Nejnižší n{klady na zdravotní a soci{lní pojištění je pro společnost na Kypru - 8,5% a ve Švýcarsku - 13,5%. V České republice je tato položka velmi vysok{ (až 34%) a pro mnohé podnikatelské subjekty mnohdy rozhodující, zda zaměstn{vají méně či více lidí. Graf č. 18: Porovn{ní DPPO všech zemí 350 000,00 311890,95
Daňová povinnost v Kč
300 000,00
250 000,00
150 000,00
198 360
185 861,80
200 000,00 146 709,94
125 571,70
100 000,00
50 000,00
0,00 Kypr
Lucem bursko
Nizozem s ko
Švýcarsko
ČR
Stát
Zdroj: Vlastní zpracov{ní
64
Hodnota, kter{ může nejvíce napovědět, který st{t by pro přesun sídla společnosti nejvhodnější, je celkov{ daňov{ povinnost během čtvrtletního období. V jednotlivých č{stk{ch celkové daňové povinnosti je zahrnuta daň z přidané hodnoty, daň z příjmu pr{vnických osob a daň silniční. Jak je vidět v grafu č. 19, nejmenší celkov{ daňov{ z{těž pro společnost Sklomont s.r.o. by byla ve Švýcarsku a na Kypru. Lucembursko a Nizozemsko jsou naopak st{ty, které jsou s nevelkým rozdílem za Českou republikou st{ty spíše s vyššími daňovými odvody. Graf č. 19: Porovn{ní celkové daňové povinnosti mezi všemi zeměmi 250 000,00 219 473,88
Daňová povinnost v Kč
200 000,00 175 794,21
173 747,10
150 000,00 125 536,35 90 891,61
100 000,00
50 000,00
0,00 Kypr
Lucembursko
Nizozemsko
Švýcarsko
ČR
Stát
Zdroj: Vlastní zpracov{ní
Po porovn{ní všech čistě daňových aspektů, které byly k dispozici od společnosti, by nejlepší volbou pro společnost Sklomont s.r.o. byl přesun do Švýcarska nebo na Kypr. K srovn{ní je ale třeba zahrnout i nedaňové faktory. Přesídlení společnosti do jiné země je také administrativně velmi n{ročné. Po příjezdu je třeba registrace u daného úřadu a založení společnosti s ručením omezeným. Založení společnosti je možné posuzovat ze dvou pohledů. Prvním je č{stka, kterou musíme zaplatit za založení a druhým je administrativní zatížení. Asi nejpohodlnější zakl{d{ní společnosti s ručením omezeným najdeme v Nizozemsku, Lucembursku, Kypru a ve Švýcarsku, tedy všude kromě České republiky. Založení ve většině případů trv{ jen p{r dní a úřady jsou vůči novým podnikatelským subjektům velice vstřícní a ochotní. Například
65
v Nizozemsku je založena instituce přímo na pomoc zahraničním podnikatelům, kteří se rozhodnou začít v jejich zemi podnikat. Z finanční str{nky už je rozhodov{ní o volbě nejvýhodnějšího st{tu pro založení společnosti s ručením omezeným horší. St{ty Nizozemsko, Lucembursko a Švýcarsko jsou přes své velmi příznivé administrativní prostředí velmi drahými st{ty na založení společnosti. Ceny se pohybují od 300 000 Kč až do půl milionu korun. Méně než v České republice zaplatíme za založení jen na Kypru, přibližně 50 000 Kč. V úvahu by společnost měla br{t i vzd{lenost země od České republiky. Pokud by tedy společnost uvažovala o přesunu na Kypr, n{klady na přesun strojů a možnost zaměstn{vat pracovníky z České republiky by byl složitější (na druhou stranu jsou platy zaměstnanců ve stavebním průmyslu na Kypru nejmenší z vybraných st{tů této pr{ce, a proto by nebylo třeba zaměstnance dov{žet z České republiky). Švýcarsko je z tohoto pohledu výrazněji České republice blíž. Tady by ovšem bylo nutné vyřizovat povolení pobytu pro své zaměstnance a za převezené vlastní stroje platit clo a DPH. Také je ve Švýcarsku mnohem vyšší životní úroveň norm{lního života než v ostatních st{tech a za výdělky by se společnost musela hodně ot{čet, aby si vybudovali solidní jméno jejich firmy. Dle všech faktorů, které by společnost Sklomont s.r.o. musela v souvislosti s přesunem řešit, můžeme formulovat doporučení, aby své sídlo přesunula na Kypr. Najde tam velmi příjemné prostředí s nízkými daněmi, nízkými administrativními povinnostmi a poměrně příjemným konkurenčním prostředím.
66
8 Literatura 1
ACEA [online]. 28.4.2009 [cit. 2010-12-15]. OVERVIEW OF CO2 BASED MOTOR VEHICLE TAXES. Dostupné z WWW:
.
2
Akcie CZ [online]. c2010 [cit. 2010-11-22+. Nizozemsko: podnik{ní v Nizozemsku. Dostupné z WWW: .
3
Autocz [online]. 2010 [cit. 2010-11-20]. Ceny pohonných hmot v Evropě. Dostupné z WWW: .
4
Belastingdienst [online]. c2010 [cit. 2010-12-12]. Bereken UW motorrijtuigenbelasting . Dostupné z WWW: . BERGER, W.; KINDL, C.; WAKOUNIG, Marian. Směrnice ES o dani z přidané hodnoty. Vídeň: 1 VOX a.s., 2010. 736 s. ISBN 978-80-86324-83-8.
5 6
Brack [online]. 2001 [cit. 2010-12-12+. Produktliste. Dostupné z WWW: .
7
Brack [online]. 2001 [cit. 2010-12-12]. Produktliste. Dostupné z WWW: .
8
Brack [online]. 2001 [cit. 2010-12-12+. Sony. Dostupné .
9
Business Info [online]. c2010 [cit. 2010-11-21+. Švýcarsko: Z{kladní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu. Dostupné z WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/sti/svycarsko-zakladni-podminky-prouplatneni-ceskeho-zbozi-na/8/1000681/ >.
z
WWW:
10 Business Info *online+. z{ří 2008 *cit. 2010-11-22+. Pravidla pro podnik{ni v Nizozemsku. Dostupné z WWW: . 11 Businesscentre [online]. 2010 [cit. 2010-10-25+. Společnost s ručením omezeným. Dostupné z WWW: .
67
12 BusinessInfo [online]. 15.12.2009 [cit. 2010-11-10+. Daň silniční. Dostupné z WWW: . 13 BusinessInfo [online]. 2009 [cit. 2010-11-20]. Lucembursko: Finanční a daňový systém. Dostupné z WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/sti/lucembursko-financni-a-danovysektor/5/1000949/>. 14 BusinessInfo [online]. 28.1.2009 [cit. 2010-12-15+. Pravidla pro podnik{ní v Lucembursku. Dostupné z WWW: . 15 BusinessInfo [online]. c2010 [cit. 2010-12-15+. Švýcarsko: Finanční a daňový sektor. Dostupné z WWW: . 16 Cyprus property net [online]. 1997 [cit. 2010-10-30]. Property in Cyprus. Dostupné z WWW: . 17 CYTA [online]. 2008 [cit. 2010-10-31+. Products and services. Dostupné z WWW: . 18 Česk{ republika [online]. 1.1.2000 [cit. 2010-11-10+. Daň z přidané hodnoty. Dostupné z WWW: . 19 DůmFinancí.cz [online]. 21.4.2010 [cit. 2010-10-25+. Průvodce založením společnosti s ručením omezeným. Dostupné z WWW: . 20 Finance [online]. 2010 [cit. 2010-11-09+. Daň z příjmu pr{vnických osob. Dostupné z WWW: . 21 Finance [online]. 2010 [cit. 2010-12-15+. Soci{lní pojištění zaměstnanců. Dostupné z WWW: . 22 Finance [online]. 2010 [cit. 2010-12-15+. Zdravotní pojištění zaměstnanců. Dostupné z WWW: .
68
23 Funda [online]. c2010 [cit. 2010-12-12+. IJburglaan 467. Dostupné z WWW: . 24 GALOČÍK, S.; LOUŠA, F. DPH a účtov{ní: Přeprava, dovoz, vývoz, služby. [s.l.]: Grada, Publishing, a.s., 2010. 159 s. ISBN 978-80-247-3375-3. 25 Home [online]. c2010 [cit. 2010-11-20+. AGC Glass Europe. Dostupné z WWW: . 26 Idnes [online]. 26.1.2010 [cit. 2010-10-14+. Češi si oblíbili daňové r{je, loni se do nich přestěhovalo o čtvrtinu více firem. Dostupné z WWW: . 27 Isotherm [online]. 1.3.2010 [cit. 2010-11-09]. Ceník. Dostupné z WWW: . 28 Jak podnikat [online]. 3.1.2010 [cit. 2010-10-25+. Ztr{ta z podnik{ní. Dostupné z WWW: . 29 LÁCHOVÁ, L. Daňové systémy v glob{lním světě. Praha : ASPI publishing, 2007. 271 s. ISBN 978-80-7357-320-1. 30 Laptoprewies [online]. c2010 [cit. 2010-12-12]. Sony Vaio VPC-EC3M1E. Dostupné z WWW: . 31 Luxemburg.cz [online]. 2009 [cit. 2010-11-24+. Tipy pro hled{ní bytu v Lucemburku. Dostupné z WWW: . 32 LuxGSM [online]. c2009 [cit. 2010-11-24+. RelaxPro. Dostupné z WWW: . 33 MARKOVÁ, H. Daňové z{kony 2010. Praha : Grada, 2010. 280 s. ISBN 978-80247-3206-0. 34 Měšec [online]. 1.3.2004 [cit. 2010-11-22+. Jak podnikat v Nizozemí?. Dostupné z WWW: .
69
35 MPSV [online]. 20.7.2010 [cit. 2010-12-15+. Životní a pracovní podmínky. Dostupné z WWW: . 36 MPSV [online]. 20.8.2010 [cit. 2010-12-15+. Švýcarsko: Životní a pracovní podmínky. Dostupné z WWW: . 37 MPSV [online]. 21.7.2010 [cit. 2010-12-15+. Životní a pracovní podmínky. Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/zeme/nizozemi/>. 38 Pixmania.com [online]. 2010 [cit. 2010-11-24]. HP Imprimante laser LaserJet Pro P1566. Dostupné z WWW: . 39 Pixmania.com [online]. 2010 [cit. 2010-11-24]. LOGITECH Souris Optical MX518 MX518 Optical Mouse. Dostupné z WWW: . 40 Pravidla pro volný pohyb služeb a svobodu usazov{ní v EU *online+. z{ří 2006 *cit. 2010-10-24+. Kypr. Dostupné z WWW: . 41 Sagit [online]. 1.5.2004 [cit. 2010-11-09+. Daňový únik, Dostupné z WWW: . 42 Sagit [online]. 1.5.2004 [cit. 2010-11-10+. Nerezident. Dostupné z WWW: . 43 Sagit [online]. 1.5.2004 [cit. 2010-11-10+. Rezident. Dostupné z WWW: . 44 Sagit [online]. 2010 [cit. 2010-11-10+. Daňov{ povinnost. Dostupné z WWW: . 45 Sagit [online]. 1.5.2004 [cit. 2010-12-22]. Daňový ráj. Dostupné z WWW: .
70
46 Swisscom [online]. c2010 [cit. 2010-12-15+. NATEL. Dostupné z WWW: . 47 Switzerland is yours [online]. c2009 [cit. 2010-11-21]. Registering a vehicle in Switzerland. Dostupné z WWW: . 48 ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. Praha: Linde, 2010. 350 s. ISBN 978-807201-799-7 49 Švýcarské reality [online]. c2006 [cit. 2010-12-15+. Info o Švýcarsku-životní a pracovní podmínky, povolení k pobytu... . Dostupné z WWW: . 50 Taxrates [online]. c2010 [cit. 2010-11-21+. Switzerland Tax rates. Dostupné z WWW: . 51 Technica Cyprus [online]. 2010 [cit. 2010-10-24+. Simply technology. Dostupné z WWW: . 52 TheMoveChannel [online]. c2010 [cit. 2010-12-12]. Find Serviced Offices For Rent. Dostupné z WWW: . 53 T-Mobile [online]. 2010 [cit. 2010-12-12+. Prepaid. Dostupné z WWW: . 54 Vaio laptops [online]. c2010 [cit. 2010-11-20]. Fidelity shop. Dostupné z WWW: . 55 VANČUROVÁ, A.; LÁCHOVÁ, L. Daňový systém 2010. Praha: 1 VOX a.s., 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-3. 56 VELO, L. Daňové r{je světa. Praha: Rebo production, 1997. 167 s. ISBN 8085815-93-1. 57 Wehkamp [online]. c2010 [cit. 2010-12-12]. Logitech M505 draadloze lasermuis. Dostupné z WWW: .
71
