MILESTONE 05 HMYZÍ HOTELY. within the framework of the EU-funded project "ACT WELLL!" VÝUKOVÝ PROGRAM (METODOLOGICKÝ KONCEPT) Lenka Babáčková

MILESTONE 05

HMYZÍ HOTELY within the framework of the EU-funded project "ACT WELLL!"

VÝUKOVÝ PROGRAM (METODOLOGICKÝ KONCEPT)

Lenka Babáčková Brno, February 2014

AW! Milník05 – výukový program (metodologický koncept)

LIPKA-ŠKOLSKÉ ZAŘÍZENÍ PRO ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Lipová 20,602 00 Brno

MILESTONE 05

HMYZÍ HOTELY within the framework of the EU-funded project "ACT WELLL!"

VÝUKOVÝ PROGRAM (METODOLOGICKÝ KONCEPT)

OBSAH 3 – ÚVODNÍ ÚDAJE 5 - METODIKA – MOTIVACE 7 - METODIKA – PRŮZKUM 10 - METODIKA – SHRNUTÍ, REFLEXE 13 - ODBORNÝ SOUHRN BADATELSKY ORIENTOVANÉHO VYUČOVÁNÍ

© Babáčková | February '14

2 | 16


ÚVODNÍ ÚDAJE program s prvky BOV (potvrzující bádání) Autor: Bc. Lenka Babáčková Datum poslední úpravy: 10/2013 Datum vzniku: 09/2012 – 09/2013 Cílová skupina: 3. - 6. třída ZŠ Čas programu: 210 minut Čas přípravy před programem: 60 min Prostředí: především exteriér – zahrada Rozmarýnku, na některé aktivity možný i interiér • Organizace výuky: část dopisy – 1 lektor, 2. část (stavba hmyzího hotelu) – 2 lektoři + učitel

• • • • • • •

• Časové dotace: Aktivita Aktivita Aktivita Aktivita Aktivita Aktivita

č. č. č. č. č.

1: 2: 3: 4: 5:

MOTIVACE DOPISY OD VEŘEJNOSTI ODCHYT URČENÍ ODPOVĚĎ NA DOPIS

Aktivita č. 6: OPYLOVACÍ HRA Aktivita č. 7: PALCOVÁNÍ

Čas v minutách 20 30 40 30 10 40 10

Prostředí interiér/exteriér interiér/exteriér exteriér interiér/exteriér interiér/ exteriér exteriér interiér/ exteriér

přestávka: 30 min, po 5. aktivitě

• Pomůcky, materiál pro realizaci programu: Aktivita č. 1: - laboratorní plášť - visačka se jménem Dr. Vykuk - mp3 Let čmeláka (Rimskij-Korsakov) - notebook s reprobedničkami - přehrávač - entomologické rekvizity (např. pinzeta, lupa, síťka) - odborný text „Vědci z Výzkumného ústavu entomologického - otázky k „Palcování“ - ukázky z dopisů od veřejnosti - papírová páska - fixy Aktivita č. 2: - dopisy od veřejnosti podle věku dětí (mladší/ starší) - badatelský list


3 | 16


- pastelky - tužky - případně do exteriéru: podsedáky, podložky na psaní Aktivita č. 3: krabičkové lupy štětečky entomologické síťky exhaustor sázecí lopatky deštníky mapa Rozmarýnku Aktivita č. 4: klíč k určování půdních bezobratlých klíč (leporelo) klíč k určování hmyzu (Divizna) atlasy k určování hmyzu Aktivita č. 5: odpovědní list Dr. Vykuka tužky Aktivita č. 6: skleněné lahve na nektar zalaminované květy papírová páska nůžky brčka kelímek na použitá brčka oči hmyzu z čajových sítek křídla opylovací pásky na nalepení pylu žluté natáčky na suchý zip (pyl) rouskový pyl na ochutnávku zalaminované obrázky hmyzu med lžička papír, podložka a tužka pro lektora pro zapisování počtu pylů Aktivita č. 7: otázky k „Palcování“


4 | 16


METODIKA – MOTIVACE Úvod: Včela medonosná je považována za nejvýznamnější opylovače zemědělských plodin i ostatních hmyzosnubných rostlin. Jenže co když už to neplatí. Pod náporem varoázy, IAPV viru a onemocněním mor včelího plodu včel razantně ubývá. Výnosy zemědělců úbytek včel neovlivnil. A tak se zdá, že roli opylovačů na sebe dokázaly převzít jiné druhy hmyzu… Cíle programu: • žák chápe význam opylovačů pro přírodu a potřebu jejich ochrany • rozvoj žákových manuálních dovedností • rozvoj dovednosti porozumění textu • motivace žáka ke stavbě hmyzích hotelů a k ochraně opylujícího hmyzu Aktivita č. 1: MOTIVACE Dílčí cíl aktivity: vtáhnout žáky do badatelské atmosféry Čas: 15 min Prostředí: interiér/exteriér Pomůcky, materiál: - laboratorní plášť - visačka se jménem Dr. Vykuk - mp3 Let čmeláka (Rimskij-Korsakov) - notebook s reprobedničkami - entomologické rekvizity (např. pinzeta, lupa, síťka) - odborný text „Vědci z Výzkumného ústavu entomologického“ - otázky k „Palcování“ - papírová páska - fixy Podrobný popis: Za hudby Let čmeláka vchází vědec, bere do rukou entomologické pomůcky, pokládá je zpět, čte krátké úryvky z dopisů, vypadá zaneprázdněně, ale vědecky. Se skončením hudby se probírá ze svého zaneprázdnění a představuje sebe i pracoviště: „Dobrý den, kolegové! Dovolte, abych se vám představil. Mé jméno je Doktor Vykuk. Pracuji ve Výzkumném ústavu entomologickém1. Náš tým pracuje na výzkumu hmyzu celého světa. a) mladší Spolu s kolegy z University v Readingu jsme zjišťovali, jak je možné, že počet včel neustále klesá. Výzkumy odhalily, že včela medonosná nemůže stíhat opylovat všechny plodiny. Takže buďto jsou včely dnes třikrát pracovitější, anebo v opylení zaskakují náhradníci. Přitom opylovači ročně odvedou „práci“ za 11 miliard korun. Opylení hlavních zemědělských plodin na sebe převzali jiní živočichové. Netvoří roje, ani není potřeba se o ně starat. A i když jich je v přírodě hodně, ani si jich většinou nevšimneme.“ 1

mladším vys větlit p ojem ento molog


5 | 16


b) starší Spolu s kolegy z University of Reading jsme zjišťovali, jak je možné, že počet včel neustále klesá. Pátrali jsme, zda je na vině ekologické znečištění, parazité (varoáza) či nákaza virem z Izraele. Statistické zpracování odhalilo, že včela medonosná nemůže stíhat opylovat všechny plodiny. Takže buďto jsou včely dnes 3x pracovitější, anebo v opylení zaskakují náhradníci. Některé odhady tvrdí, že podíl včel na opylení je jen pouhých 10 až 15 %. Přitom opylovači tak ročně odvedou „práci“ za 11 miliard korun. Opylení hlavních zemědělských plodin na sebe převzali jiní živočichové. Netvoří roje a není potřeba se o ně starat. A i když jich je v přírodě hodně, ani si jich většinou nevšimneme. To by bylo k mému představení. Ale jakpak se jmenujete vy, kolegové?“ Děti si vyrobí jmenovky z malířské papírové pásky a fixu. Nadepíší Dr. a své jméno. Lektor je pak po celou dobu oslovuje např.“ Doktore Ladislave / doktorko Martino“ Lektor vyzve žáky k řešení dopisů od veřejnosti: „Jak můžete vidět, jsem zavalen prací. Kromě bádání musím odpovídat na dopisy široké veřejnosti. Nemám ale čas se všemi dotazy zabývat sám. Musím totiž bádat nad nesmrtelností brouka! Proto bych vás, odborníky, rád požádal o pomoc se správnými odpověďmi! Pro ověření vaší odborné způsobilosti zde máme speciální nástroj…PALCOVÁK“ Děti budou palcovat ukazovat ANO (palec nahoru) x NE (palec dolů) na následující výroky: Včela má 3 páry končetin. ANO Včela medonosná vyrábí z pylu med. NE Albert Einstein řekl: Kdyby zmizely na Zemi včely medonosné, zbývají lidem jen 4 roky života2. NE Skupina včel zahrnuje 20 tisíc druhů. ANO (Michener, 2000) Čmelák dokáže člověka bodnout. ANO Pavouk (mladší)/ klíště (starší) patří do skupiny hmyzu. NE Včela má 1 pár křídel. NE Škvorové požírají vajíčka slimáků. ANO Lektor palcování dětí nekomentuje, ale řekne, že se správné odpovědi děti dozví v průběhu bádání. Přechod k další aktivitě: „Nyní tedy můžeme přistoupit k našemu společnému bádání nad dopisy od veřejnosti…“

2

To je třeba brát trochu s rezervou. Kdyby vyhynuly všechny včely medonosné, kvůli tomu by lidstvo nezaniklo. Kdyby vyhynuly všechny včely jako takové, to znamená nejen medonosné, ale i stovky druhů samotářských včel, takovou situaci si umím představit možná nějak těsně po termonukleární válce, v takovém případě by asi Einstein měl pravdu. Ale je to skutečně hypotetická situace, protože přes problémy, které včelstva ve světě mají, máme zkušenost, že když má problémy jeden druh, rychle ho nahradí jiný, a úplný výhyn proto nehrozí. (http://www.ceskapozice.cz/domov/ekologie/uplne-vyhynuti-vcelam-nehrozi-lide-jim-vsak-motaji-hlavy)


6 | 16


METODIKA – VÝZKUM Aktivita č. 2: DOPISY OD VEŘEJNOSTI Dílčí cíl aktivity: navození badatelské otázky Čas: 20 min Prostředí: interiér/exteriér Pomůcky, materiál: - dopisy od veřejnosti podle věku dětí (mladší/ starší) - badatelský list - pastelky - tužky - exteriér: podsedáky, podložky na psaní - 2 na skupinu Podrobný popis: Rozdělíme žáky do skupin po 5. Každá skupina badatelů dostane dopis a badatelský list pro záznam svého bádání. Instrukce: „Bedlivě si přečtěte dopis a odpovězte na otázky. Badatelský list vám má pomáhat odhalit živočicha, na kterého se tazatel ptá. Většina informací o hledaném živočichovi je uvedena v dopise, nemusí tam být ale všechny informace. Pokud něčemu z dopisu nebudete rozumět, podtrhněte barevnou pastelkou. “ Lektor je aktivní - chodí mezi badatelskými skupinami, vysvětluje a opravuje nesrovnalosti, pomáhá žákům s porozuměním textu. Na konci lektor vyzve jednotlivé badatelské skupiny, aby přečetli odpovědi na otázky z badatelského listu, lektor doplňuje informace, které žáci neřekli. Lektor zodpoví dotazy napsané v otázce „Co byla pro vás nová informace?3 Popř. Otázky ke společnému zodpovězení mezi badateli.“ Potom se žáci pokoušejí s pomocí lektora formulovat svoji domněnku – hypotézu, kterou by mohli pozorováním ověřit. Lektor s žáky nalezne společnou hypotézu – „Na světě existují i jiní opylovači než včela.“ Otázka: „Měly dopisy nějakou společnou myšlenku? Žáci si budou domněnku ověřovat pozorováním. Přechod k další aktivitě: Ve výzkumném ústavu entomologickém máme místa, na kterých by se hledaní živočichové mohli vyskytovat. Pojďme je zkusit objevit podle plánku!

3

Co je to ponrava? – název pro larvu chrousta, co je to entomologie? – věda zabývající se studiem hmyzu


7 | 16


Aktivita č. 3:

ODCHYT

Dílčí cíl aktivity: žáci navrhnou metodu, jak prakticky potvrdit/ vyvrátit svůj tip na živočicha, sami si zvolí typ pomůcek (starší) Čas: 20 min Prostředí: exteriér Pomůcky, materiál: - krabičkové lupy - štětečky - entomologické síťky - exhaustor - sázecí lopatky - deštníky - mapa Rozmarýnku Podrobný popis: Lektor žáky přivítá na výzkumných místech a představí jim pomůcky, které mohou využívat pro své bádání. Předvede, jak se odchytává hmyz. Zdůrazní, že hmyz má vnější kostru, která je pevná, ale křehká (opatrná manipulace). V Indii lidé, kteří zcela dodržují tamní náboženství (buddhismus), s sebou nosí smetáčky, kterými zametají cestu před sebou, aby nešlápli na mravence či žížalu. Věří totiž, že by se mohli v příštím životě převtělit do bezobratlých oni sami nebo jejich příbuzní. Tak moc je tam život posvátný. Pokusme se jim alespoň přiblížit. Zvukový signál pro svolání žáků: píšťalka z kazu. Úkol: „Odchyťte všechny opylovače, kteří se vyskytují na vašem výzkumném místě. Protože jsme ve venkovních prostorech, kde panují proměnlivé podmínky, je možné, že objevíte jiné druhy živočichů než ten z vašeho dopisu. “ Lektor žákům přidělí výzkumná místa podle druhu dopisu: čmeláci – Josef Paprika – čmelín drvodělka fialová – Rendy Malcik – hmyzí hotel s navrtanou kulatinou či trouchnivějící dřevo pestřenka rybízová – děda Lebeda – bylinková spirála, louka zlatohlávek zlatý – Vavřinec Podlaha – komposty, broukoviště čalounice vojtěšková - Alena Hříbětová – hmyzí hotely, staré dřevo Přechod k další aktivitě: Vidím, že jste odchytili spoustu živočichů. Ale který z nich je náš hledaný druh? Na tuto a mnohé další otázky najdeme odpověď za chvíli.


8 | 16


Aktivita č. 4: URČENÍ Dílčí cíl aktivity: identifikovat odchytnuté druhy živočichů, vysvětlit rozdíly mezi členovci (pavoukovci) a hmyzem, rozšíření: problematika „užitečných a škodlivých živočichů“ Čas: 20 min Prostředí: interiér/exteriér Pomůcky, materiál: - klíč k určování půdních bezobratlých - klíč (leporelo) - klíč k určování hmyzu (Divizna) - atlasy k určování hmyzu Podrobný popis: Instrukce ke klíči (leporelo): Jsou zde zmíněny některé základní vlastnosti a indicie (charakteristiky) opylovačů, které by měly žákům pomoci k odhalení živočicha z dopisu. Přechod k další aktivitě: Všem badatelským skupinám gratuluji k odhalení dalšího druhu hmyzu, který kromě včel opyluje. Teď nám jen zbývá na dopis tazatele odpovědět a odeslat.

Aktivita č. 5: ODPOVĚĎ NA DOPIS Dílčí cíl aktivity: utřídění a upevnění informací, které žáci vybádali Čas: 5 min Prostředí: interiér/ exteriér Pomůcky, materiál: - odpovědní list Dr. Vykuka - tužky Podrobný popis: Lektor rozdá badatelským skupinám odpovědní list Dr. Vykuka, kam děti napíší živočicha, kterého doporučují pro daný dopis (problém). List obsahuje také vysvětlení, na jakých základech žáci došli ke konkrétnímu živočichovi. Přechod k další aktivitě: „Jako člen Výzkumného ústavu entomologického bych vám, kolegové, chtěl poděkovat za poskytnutou pomoc. A co jsme vybádali? Dle výzkumů opylují včely nyní jen asi 30% plodin. Naštěstí jejich roli zaujali jiní živočichové jako samotářské včely, pestřenky, motýli a brouci. Proto odhady pana Einsteina, že bez včel do 4 let vymřeme, jsou mylné.


9 | 16


METODIKA – SHRNUTÍ, REFLEXE Aktivita č. 6: OPYLOVACÍ HRA Dílčí cíl aktivity: shrnutí opylovací činnosti hmyzu Čas: 30 min Prostředí: exteriér - louka Pomůcky, materiál: - skleněné lahve na nektar - zalaminované květy - papírová páska - nůžky - brčka - kelímek na použitá brčka - oči hmyzu z čajových sítek - křídla - opylovací pásky na nalepení pylu - žluté natáčky na suchý zip (pyl) - rouskový pyl na ochutnávku - zalaminované obrázky hmyzu - med - lžička - papír, podložka a tužka pro lektora pro zapisování počtu pylů Podrobný popis: včela medonosná – krátký sosák, 1 pyl, pásky na nohách čmelák zemní – dlouhý sosák, 2 pyly, pásky na nohách čalounice vojtěšková – dlouhý sosák, 1 pyl, pásek na břiše pestřenka rybízová – krátký sosák, 1 pyl, pásek na břiše zlatohlávek zlatý – krátký sosák, 2 pyly, pásek na břiše drvodělka fialová – dlouhý sosák, 2 pyly, pásky na nohou „Jako badatelé jste objevili nové druhy hmyzu, kteří spolu se včelami opylují květiny, jako architekti a designéři jste prokázali manuální zručnost. Nyní pojďme nahlédnout pod pokličku, jak žije opylující hmyz od jara do zimy…“ Příprava: Na louku rozmístíme květiny s cukrovou vodou, okolo nich položíme natáčky. Do řady vedle sebe rozmístíme zalaminované obrázky hmyzu – konkr. čmeláka, včely, čalounice, drvodělky, pestřenky a zlatohlávka. Budou sloužit jako hnízda hmyzu, kam bude zalétávat po konci ročního období. Dětem vysvětlíme pravidla, až poté rozdáme oči, sosáky, křídla a opylovací pásky. Pravidla: Před námi se na louce nachází různé květiny s nektarem (cukrová voda) a pylem (natáčky). Tři květiny však obsahují nektar, který se svou chutí od ostatních liší. Kdo pozná tyto 3 chutě, bude mít květinový bonus v podobě ochutnávky tekutiny, kterou umí vyrobit jen jeden druh hmyzu na světě (med). Příroda je velmi chytrá. Aby rostliny přilákaly opylovače, vyvinul se u nich sladký nektar, různé barvy a tvary


10 | 16


květů a spousta roztodivných vůní. Když hmyz přilétne na rostlinu, nasaje nektar a přenese pyl na další květ. I my si něco podobného vyzkoušíme. Oblečte si křídla, navlékají se stejně jako batoh. Abyste viděli stejně mozaikovitě jako hmyz, nandejte si hmyzí oči. A abyste mohli opylovat, zavažte si pásek tak, abyste mohli uzel rozvázat. Budu číst příběh o opylujícím hmyzu od jara do podzimu. Když uslyšíte své jméno (včela, čmelák, drvodělka, čalounice, zlatohlávek, pestřenka či samotářské včely), vyletíte ze svého hnízda (zalaminované obrázky hmyzu v řadě) na louku. Přiletíte ke květině, nasajete trochu nektaru a nalepíte na pásek 1 nebo 2 pyly, které pak odnesete do hnízda. Takto můžete létat (hnízdo louka) do doby, než se změní roční období nebo nenastane neočekávaná událost. Na konci ročního období vždy spočteme pyl. Vylétají všichni živočichové z hnízda zaráz, není to štafeta. Nektar vám dodává energii, pylu se snažíte nasbírat co nejvíc, abyste zvládli zabezpečit potomstvo či si udělali zásoby na zimu. Dotazy na konec? JARO Je březen, jaro. Přízemní mrazíky a teploty okolo 10°C jsou na denním pořádku. Sotva se trochu více oteplí, začínají kvést vrby jívy, lísky a olše. Za jarní pastvou vylétá včela medonosná a čmeláci. Jak se v pranostice říká: Březen za kamna vlezem, duben, ještě tam budem. Proměnlivé počasí však nevadí čalounicím a drvodělkám, které spolu s pestřenkami letí opylovat ovocné stromy v květu. To zlatohlávek si musí počkat až do května, kdy se z jeho larvy vylíhne kovově zelený dospělec. LÉTO Na květnaté louce rozkvetly kopretiny, heřmánek, jetel, šalvěj, hluchavka, a vikev. V okolí to voní lipami a černým bezem. Všude to bzučí činností. Vylétají všichni. Znenadání se přihnal lehký deštík, který zahnal včely medonosné zpět do úlu. PODZIM Babí léto pominulo. Listy prvními doteky mrazu zlátnou. Potravy je méně. Kvete svazenka, na polích slunečnice a hořčice. V říjnu jsou včely medonosné a samotářské včely (drvodělka, čalounice) znavené sháňkou po pylu, již nevylétávají. Zlatohlávek létal do září. Zabezpečil přežití svého druhu nakladením vajíček do kompostu a umírá. Zato čmelákům a pestřenkám říjnové mrazíky nevadí. Snaží se nasbírat co nejvíce pylu na zabezpečení potomků, než udeří krutý listopadový mráz. ZIMA Včely přezimují v chomáči v úle, čmeláčí matka je zalezlá v zemi, vajíčka samotářek jsou v bezpečí v komůrkách, samička pestřenky se hřeje pod listím, to vajíčka zlatohlávka zahřívá peřina kompostu. Na konci s dětmi spočítáme všechny pyly. Dáme jim početní úkoly spočtením pylu za jaro + léto + podzim. Otázky vhodné k diskusi: Který hmyz nasbíral nejvíce/ nejméně pylu? Proč? Byl druh zastoupen ve větším počtu jedinců? Nebylo to tím, že mohl sbírat 2 pyly a ne 1 pyl4? 4

počet pylů na těle (1 nebo 2) je zjednodušený a je stanoven podle toho jak je hmyz velký, ve skutečnosti samozřejmě včela nenosí 1 pyl☺


11 | 16


Nebylo to tím, že létal delší dobu než ostatní? Mít větší počet jedinců v kolonii znamená nasbírat také více pylu na zabezpečení sebe sama a svých potomků. Čím opylovači sbírají pyl? Mají nějaká speciální tělní části? Ukázka končetiny včely s rouskem či ukázka chlupů čmeláka. K délce sosáků: Čmelák má jazyk stejně dlouhý jako je délka jeho těla (2 cm). Včela má jazyk dlouhý 0,5 cm. Čmelák se tak snáz dostane k nektaru květů s dlouhou trubkou (hluchavkovité). Čmeláci a samotářky jsou schopné létat za chladnějšího počasí, třeba za mírného deště.

Aktivita č. 7: PALCOVÁNÍ Dílčí cíl aktivity: ukončení programu opakování aktivity „Palcovák“ Čas: 5 min Prostředí: interiér/exteriér Pomůcky, materiál: otázky Podrobný popis: Žákům znovu položíme otázky z „Palcováku“. Tentokrát jim však správné odpovědi sdělíme. Měli by už odpovídat správně.


12 | 16


ODBORNÝ SOUHRN BADATELSKY ORIENTOVANÉHO VYUČOVÁNÍ „Řekni mi a já zapomenu, ukaž mi a já si zapamatuji, nech mne to udělat a já pochopím.“ čínské přísloví Jak evropské společenství k BOV dospělo? Řada vědeckých studií upozorňuje na alarmující pokles zájmu mladých lidí o studium přírodních věd a matematiky a nízkou environmentální senzitivitu5. Podle závěrů expertní skupiny Evropské komise (European Commission, 2007) je hlavní příčinou této krize způsob výuky přírodovědných předmětů. Stávající deduktivní způsob výuky je pro žáky neatraktivní6. Ukazuje se, že BOV může být vhodným způsobem řešení kritické situace. Metoda se objevila počátkem 60. let minulého století jako reakce na selhávání tradičních metod výuky, při nichž se žákům nedaří zvládat narůstající množství poznatků pamětním učením. Reakcí na vzniklou situaci byla implementace BOV do vzdělávacích záměrů - v Evropě po roce 2004. V rámci Evropy zodpovědné vzdělávací instituce aktivně usilují o renesanci přírodovědného vzdělávání podporou národních i mezinárodních projektů. Za všechny lze uvést projekty POLLEN, SINUS - transfer7 nebo S-TEAM. Postupně se tak badatelský způsob vyučování dostává do širokého povědomí jako jedna z možností nápravy problému. Co to je BOV? Papáček (2010) definuje BOV jako jednu z účinných aktivizujících metod problémového učení, kdy učitel nepředává učivo výkladem v hotové podobě, ale skrze cestu k řešení problému a systémem kladených otázek vytváří samotné znalosti žáků. Stuchlíková (2010) rozděluje podle Eastwella (2009) badatelsky orientované vyučování na několik typů: potvrzující bádání – otázka i postup jsou studentům poskytnuty, výsledky jsou známy, jde o to je vlastní praxí ověřit; strukturované bádání – otázku i možný postup sděluje učitel, studenti na tomto základě formulují vysvětlení studovaného jevu; nasměrované bádání – učitel dává výzkumnou otázku, studenti vytvářejí metodický postup a realizují jej; otevřené bádání – studenti si kladou otázku, promýšlejí postup, provádějí výzkum a formulují výsledky. Učitel má funkci zasvěceného průvodce při řešení problému a vede přitom žáka postupem obdobným, jaký je běžný při reálném výzkumu. Od formulace hypotéz (Jak co funguje, Jakou to má roli…), přes konstrukci metod řešení (Jak to zjistit…), přes získání výsledků (zjištěných metodikou, na které se žáci s učitelem dohodli) a jejich diskusi (Co to znamená? Co mohlo být jinak? Co tomu říkají informace?) až k závěrům (Takhle to je,… by to mohlo být…). To umožňuje žákovi relativně samostatně a v kooperaci se spolužáky formulovat problém, navrhnout metodu jeho řešení, vyhledávat informace, řešit problém prodiskutovaným způsobem a tak aktivně získávat potřebné kompetence, znalosti, 5

Podle v ýs led ků průzkumu PIS A jsou čeští žá ci neú spěšn í v rozp oznává ní přírodo věd ných o tázek (C zesa ná a kol., 2009) Ze zá věrů stu die p řírod ov ědn ého vzdělává ní v Ev ro pě zp racovan é v yp lýv á, že záva žn os t p říro do věd eckéh o v zd ělá ván í v zemích EU j e pod ceň ová na, a to p řed evš ím ve smys lu jej íh o v ýznamu pro každod enn í živo t a pro glo bální prob lémy (Osb orn, D illon em, 2008). 7 více nap ř. v Ja nou šková a ko l. , 2008 6


13 | 16


dovednosti a komunikační schopnosti. Posun od transmisivního způsobu učení ke konstruktivistickému je zde zřejmý. BOV a učitel? Ale proč já, pedagog, bych měl trávit čas navíc s přípravou BOV? Protože i přes úskalí (nedostatečná vybavenost škol, malý časový prostor pro výuku, nedostatečné vzdělání pedagogů apod.): 1. Výuka BOV je žáky pozitivně přijímána a dokonce se na ni těší! 2. BOV nabízí využití experimentů, terénních exkurzí či laboratorních prací. 3. Podle případové studie vykazují žáci lepší výsledky v porovnání s žáky učenými frontální výukou8. 4. Inspirace pro BOV je všude kolem nás! Proč se rostliny červenají? Proč bruslí bruslařky bez bruslí? Proč se okurka po posolení potí? 5. přínosu BOV mluví i hlavy studované: využití v environmentální výchově Forbes a kol. (2011), ve vzděláváníní pro trvale udržitelný rozvoj Ye a kol.(2008), při řešení globálních problémů Michaels a kol.(2008) 6. Můžeme během procesu provádět pozorování a diagnostiku žáků. Další inspirace k BOV http://home.pf.jcu.cz/~bov/tridy.php http://objevuj.eu/ucitel/databaze-vyukovych-materialu.aspx http://www.badatele.cz/ BOV a žák? Jak to vypadá, když se žáci učí badatelským přístupem? V několika následujících bodech je popsáno, co žák dělá při bádání a jak se navenek projevuje výuka BOV. 1) Sami sebe vidí jako badatele, přijímají roli „vědce“ Těší se na bádání, na vlastní „dělání“ vědy. Projevují zájem naučit se něco dalšího. Vyhledávají příležitost ke spolupráci se spolužáky. Bádají sebevědomě, s jistotou; nebojí se přehodnotit své nápady a myšlenky, podstupovat riziko a nejistotu, vykazují zdravý skepticismus. 2) Přijímají „pozvánku k učení“ a jsou připraveni se zapojit do procesu zkoumání Projevují zvědavost a uvažují nad zkoumáním. Aktivně vyhledávají, shánějí a používají materiál a pomůcky, které ke zkoumání potřebují. Tráví čas bádáním. Sami vyhledávají příležitosti, kdy mohou vyzkoušet, jak fungují jejich nápady v praxi. 3) Žáci plánují a provádějí zkoumání. Sami navrhují, jakým způsobem by mohli vyzkoušet, zda jejich nápady fungují – ověřit je v praxi. Neočekávají, že jim někdo řekne, jak na to mají jít. Naplánují si postup, kterým své domněnky mohou ověřit, upřesnit nebo zamítnout. Při provádění zkoumání používají materiál a pomůcky, pozorují, měří a zaznamenávají data. 4) Žáci používají různé metody komunikace K vyjádření svých myšlenek používají různé formy vyjádření, např. badatelský deník, zpráva o výzkumu, náčrtky, grafy atd. O svém zkoumání komunikují (ústně i písemně) s učiteli, spolužáky a rodiči. 8

http://www.envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/65/html_65


14 | 16


Používají jazyk, který se běžně používá při vědeckém procesu zkoumání. Svými slovy vyjadřují, jak rozumí určitým pojmům nebo jevům, se kterými se v procesu učení dosud setkali. 5) Žáci navrhují svá vysvětlení a řešení zkoumaných problémů. Budují si „zásobník“ znalostí a zkušeností. Na základě „zásobníku“ dosavadních znalostí a zkušeností vysvětlují nově zkoumané jevy, nebo problémy. Na své otázky se snaží nalézt odpověď prostřednictvím zkoumání. Třídí informace a rozhodují, co je podstatné a co ne. Nebojí se přehodnotit své původní domněnky na základě nově získaných znalostí a zkušeností. 6) Žáci kladou otázky. Pokládají otázky, buď přímo (slovně) nebo skrze to, co dělají. Jejich otázky je vedou ke zkoumání, při němž vyvstávají další otázky a nápady. Uvědomují si, že otázky jsou důležitou součástí bádání a baví je otázky vymýšlet. 7) Žáci při zkoumání pozorují. Při zkoumání bedlivě pozorují, na rozdíl od situace, kdy jen koukají. Všímají si detailů, odhalují příčiny a následky, zaznamenávají události; poznají, že se něco změnilo, všímají si podobností a zaznamenají rozdíl. Při pozorování si to, co vidí, spojují s koncepty, které už znají. 8) Žáci posuzují sami sebe v procesu zkoumání K hodnocení své práce používají indikátory (čeho už jsem dosáhl? Co už umím?) Popíší své silné a slabé stránky během zkoumání. Zkoumání reflektují se svými spolužáky. (http://globe.terezanet.cz/globe-a-badatelsky-orientovane-uceni.html)


15 | 16


Zdroje: ČUŘÍK, P. Živé drahokamy v teráriích. Úvaly : Ratio, 1998. KOVAŘÍK, F. Hmyz chov, morfologie. Jihlava : Madagaskar, 2000. PŘIDAL, A. Ekologie opylovatelů - vysokoškolská učebnice. Brno : Lynx, 2005. PTÁČEK, V. Základy hromadného chovu čmeláka zemního (Bombus terrestris L.) a jeho využití k opylování. Troubsko : Výzkumný ústav pícninářský, 2010. SAFÍR, M. Svět hmyzu. Praha : Orbis, 1962. TAUTZ, J. Fenomenální včely. Praha: Brázda, 2009. VESELÝ, V. Včelařství. Praha: Brázda, 2003. http://www.osel.cz/index.php?clanek=5747 http://www.bienenhotel.de/ www.cmelaci.cz www.vcelky.cz http://home.pf.jcu.cz/~bov/co_je_bov.php http://objevuj.eu/ http://www.envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/65/html_65


16 | 16

MILESTONE 05 HMYZÍ HOTELY. within the framework of the EU-funded project "ACT WELLL!" VÝUKOVÝ PROGRAM (METODOLOGICKÝ KONCEPT) Lenka Babáčková

Recommend Documents