Mgr. Lenka Osladilová
VYUŽITÍ ARTETERAPIE PŘI PRÁCI S KLIENTEM S dg. ASPERGERŮV SYNDROM
2010
-1-
PODĚKOVÁNÍ Děkuji mamince Davídka, že mi umožnila zveřejnit část naší společné práce a velký dík patří také mému kolegovi Mgr. Zdeňku Březovi za jeho psychologický pohled a obětavost, se kterou přistupoval k nejedné konzultaci kresebných technik.
10. května 2010
Mgr. Lenka Osladilová
-2-
Obsah ÚVOD.........................................................................................................................................................4 1.TEORETICKÁ ČÁST..............................................................................................................................5
1.1. Poruchy autistického spektra.................................................................................................5 1.1.1. Symptomy poruch autistického spektra..........................................................................6 1.1.2. PAS – pervazivně vývojové poruchy..............................................................................6 1.1.3. Aspergerův syndrom (AS).............................................................................................8 1.2. Uvedení do arteterapie..........................................................................................................8 1.2.1. Pojem arteterapie...........................................................................................................8 1.2.2. Cílové skupiny arteterapie.............................................................................................9 1.3. Arteterapeutická diagnostika...............................................................................................10 1. 3. 1. Dětská kresba.............................................................................................................10 1.3.2. Stadia dětské kresby.....................................................................................................11 1.3.3. Arteterapeutické diagnostické metody..........................................................................11 2. PRAKTICKÁ ČÁST..............................................................................................................................15
2.1. Dokumentace......................................................................................................................15 2.2. První setkání s Davidem......................................................................................................16 2.2.1. Uzavření kontraktu a zavedení prvního rituálu............................................................16 2.3. Kresby chlapce....................................................................................................................17 2.3.1. Rozbor lidské postavy..................................................................................................18 2.3.2. Rozbor stromu.............................................................................................................20 2.3.3. Rozbor domu...............................................................................................................22 2.3.4. Rozbor začarované rodiny...........................................................................................23 2.4. Srovnání arteterapeutických technik ...................................................................................24 2.4.1. Rozbor postav..............................................................................................................24 2.4.2. Kresba tří stromů.........................................................................................................25 2.4.3. Kresba domu...............................................................................................................26 2.4.4. Rozbor začarované rodiny...........................................................................................28 ZÁVĚR.....................................................................................................................................................30 RESUMÉ..................................................................................................................................................31 KLÍČOVÁ SLOVA ...................................................................................................................................31 ABSTRACT..............................................................................................................................................31 KEYWORDS............................................................................................................................................31 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.........................................................................................................32 INTERNETOVÉ ODKAZY.......................................................................................................................33 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................................................34
Příloha č. 1 Slavní lidé, kteří projevovali jisté stopy autismu.....................................................35 Příloha č. 2 - Obrázky chlapce.................................................................................................37 Obrázek č. 1 - Kresba postavy, David, 8 let.........................................................................37 Obrázek č. 2 - Kresba stromu, David, 8 let..........................................................................38 Obrázek č. 3 - Kresba domu, David, 8 let............................................................................39 Obrázek č. 4 - Kresba začarované rodiny, David, 9 let.........................................................40 Obrázek č. 5 - Kresba postavy – sebe samého, David, 10 let................................................41 Obrázek č. 6 - Kresba postavy – maminky, David, 10 let.....................................................42 Obrázek č. 7 - Kresba postavy – cizí člověk, David, 10 let..................................................43 Obrázek č. 8 - Kresba tří stromů, David, 10 let....................................................................44 Obrázek č. 9 - Kresba domu, David, 10 let..........................................................................45 Obrázek č. 10 - Kresba začarované rodiny, David, 10 let.......................................................46
-3-
ÚVOD Po téměř třech letech pravidelné terapie s chlapcem s dg. Aspergerův syndrom jsem se po domluvě s maminkou rozhodla část naší společné práce zveřejnit. Jedná se o případovou studii dnes již desetiletého chlapce, říkejme mu třeba Davídek, zaměřenou na využití arteterapeutických technik – především diagnostických – při terapeutickém působení. Arteterapii užívám především jako prostředek diagnostický a průběžně doplňující terapii kognitivního rázu, kterou chlapec podstupuje. V první části práce se věnuji krátce teoretickému uvedení do problematiky poruch autistického spektra se zaměřením na Aspergerův syndrom. Rozebírám teoreticky podrobněji i arteterapii, neboť se mi jeví jako vhodný nástroj při navození kontaktu s dítětem, které má nějaké komunikační znevýhodnění. V druhé – praktické – části se zabývám uvedením již konkrétního klienta – Davídka formou zkrácených výpisů z odborné dokumentace a konkrétními terapeutickými technikami užívanými při práci s klientem, např. arteterapeutické techniky vhodné k diagnostikování obtíží i k průběžnému sledování aktuálního stavu Davídka. S Davidem jsme postupně kombinovali různé typy terapií, se kterými pracuji. Senzomotorická cvičení, kognitivní terapii, psychorelaxační techniky, metodu Metacards, prvky z percepčně – motorické i uměleckých terapií se zaměřením na arteterapii. (arteterapie, pohybová terapie, dramaterapie, muzikoterapie). Jednotlivé typy terapií jsem kombinovala dle aktuálních potřeb a situace, ve které se klient zrovna nacházel. Některé společně prožité okamžiky jsou bohužel nepřenosné, nedají se sdělit slovy, ale pokusím se obohatit práci krátkými ukázkami našich rozhovorů v průběhu terapeutických setkání a doplnit Davídkovými kresbami.
-4-
1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1. Poruchy autistického spektra Pro autistické poruchy se běžně užívá termín poruchy autistického spektra U nás se často užívá počeštěná zkratka PAS (poruchy autistického spektra).
PAS patří mezi tzv. pervazivní
(všepronikající) vývojové poruchy.Existuje poměrně složitý způsob diagnostiky poruch autistického spektra, který provádí specializovaná poradenská zařízení. Pro naše potřeby netřeba rozebírat diagnostický proces, zcela jistě je však dobré rozpoznat některé dílčí symptomy (projevy) poruchy. Onemocnění je způsobeno organickým postižením mozku, ale dosud neznáme příčiny vzniku PAS. Existuje několik zajímavých teorií vzniku, ale dosud nebyla odbornou veřejností přijata žádná z nich. Podle vědeckých studií z r. 2007 byl výskyt poruch autistického spektra v populaci 0,5 – 0,6%. V ČR se ročně narodí okolo 100 000 dětí, u 500 dětí se objeví ve vývoji PAS. (Thorová, http://www.autismus.cz) Dle nejnovějšího demografického ukazatele ˇ(zpráva uvedena r. 2010) je výskyt poruch autistického spektra vypočítán na 0,9%, což jinými slovy znamená, že 9 dětí z 1000 trpí některou z forem PAS. (Čáslavská, http://www.autismus.cz) Za posledních deset let narůstá počet dětí s touto diagnózou. Bez zajímavosti není, že mnoho slavných lidí trpělo právě poruchami autistického spektra (viz Příloha č. 1). U poruch autistického spektra je charakteristické, že nejen každý typ autismu, nýbrž také každý jednotlivý autista, může být zcela odlišný svými symptomy od obdobně postiženého jedince. Zde nastává určitý zádrhel, neboť je proto velmi obtížné zařadit jedince do nějakých předem připravených kategorií. Přesto však existuje několik základních vodítek, jak postupovat při rozeznávání poruch autistického spektra. 1. Posuzovat jedince vždy celistvě – nenechat se zmást některými dílčími projevy. 2. Při diagnostice se užívá tzv. Triáda postižených oblastí vývoje dle Lorny Wing, do níž patří sociální interakce- sociální dovednosti uplatňované vůči blízkým i cizím lidem, komunikace- gestika, mimika, potíže v oblasti řeči a představivost- schopnost pružně reagovat, hra, volný čas, používání předmětů. Mimochodem právě Lorna Wing spolu s Judith Goould navrhly v roce 1979 termín poruchy autistického spektra (autistic spectrum disorder, ASD), který se ve světě rozšířil a dnes je již běžně užíván. (Thorová, 2007,s.13) 3. Jednotlivé projevy poruchy autistického spektra se mohou velmi lišit, stejně tak se často liší frekvence jednotlivých symptomů. -5-
1.1.1. Symptomy poruch autistického spektra Mezi symptomy PAS patří: l
nemají rádi změny, úzkostné vyžadování řádu
l
obtížně se zařazují do kolektivu, straní se ostatních, případně je napadají, nezapadají mezi své vrstevníky
l
někdy mechanicky opakují slyšené slovo – bez porozumění
l
jednostranná komunikace – jakoby zahleděnost sám do sebe, do svých zájmů
l
mluvící jedinec s PAS si téma určuje většinou sám, odpovídá často na něco jiného nebo jiným způsobem než se běžně očekává
l
nezájem o okolí, co se děje (např. doprava, společenská pravidla)
l
chybí empatie, nenavazují citové vztahy
l
minimálně klade otázky, co se týče komunikace někteří jedinci mluví minimálně, případně nemluví vůbec, mluví-li, bývají velmi přímý, nerozumí přeneseným výrazům, metaforám, vše berou doslovně
l
reagují neadekvátně k prožívané situaci (sledováno našima očima) – jiné vnímání
l
mají zvláštně nápadný motorický projev – štípání, poklepávání, třepání prstů..
l
obtížně rozlišují čas, obtíže s určováním posloupnosti
l
plné zaujetí některými činnostmi,např. sbírání něčeho
l
pozměněné smyslové vnímání
l
fixace na předměty … a mnoho dalších možných projevů.
1.1.2. PAS – pervazivně vývojové poruchy Mezi pervazivní vývojové poruchy (F84) spadají dle mezinárodní klasifikace nemocí MKN-10 vydávané Světovou zdravotnickou organizací (WHO):
Dětský autismus (F 84.0) Jako první ho popsal Leo Kanner v roku 1943. Projevuje se před 3. rokem dítěte. Bývá narušena kvalitativní sociální interakce – sociální nepřizpůsobivost, omezená schopnost užívat sociální dovednosti, nepatřičné odpovědi na emoce jiných lidí, nepřiměřené vyhodnocování sociálně-emočních situací,... . Kvalitativní narušení komunikace zahrnuje nedostatečné sociální užívání řeči, narušení fantazie, nefunguje dobře sociální nápodoba, je snížena přizpůsobivost v jazykovém vyjadřování, nedostatek tvořivosti a fantazie v myšlení, absence emočních reakcí na -6-
přátelství. Často dochází k omezeným, opakujícím se stereotypním způsobům chování, zájmů a aktivit – rutinní chování v každodenním životě, stereotypní zájmy, odpor ke změnám, rigidita. Stupeň závažnosti může být různý. Jedinci s dětským autismem můžou mít ještě řadu jiných dysfunkcí, mezi které např. patří poruchy spánku, příjmu potravy, záchvaty vzteku, agrese, sebezraňování,...
Atypický autismus (F 84.1) Bývá diagnostikován většinou později než dětský autismus – po 3. roce života dítěte a zpravila jedinec nesplňuje některé z diagnostických kritérií pro dětský autismus. Je diagnostikovaný u dětí projevujících se jako autistické, ale zpravidla jde spíše o autistické sklony. Sociální dovednosti bývají narušeny méně.
Rettův syndrom (F 84.2) Spadá do oblasti těžké až hluboké mentální retardace. Zajímavostí je, že se vyskytuje pouze u dívek, neboť se jedná o postižení způsobené mutací genu a chlapci se stejnou mutací genu mívají tak závažné postižení, že se většinou nedožijí porodu, případně v prvních dnech či týdnech umírají. Byl popsán Andreasem Rettem roku 1983. Vždy je doprovázen těžkým neurologickým postižením. Časté bývá nadměrné slinění, vyplazování jazyka, páteř bývá vybočena do stran. Dětská dezintegrační porucha (F 84.3) Bývá uváděna také jako Hellerova porucha, Hellerova psychóza, dezintegrativní psychóza či Hellerova demence. Theodor Heller ji popsal v roce 1908. Nápadně se v některých rysech podobá autismu. Dítě s dezintegrační poruchou se do 2 let věku života vyvíjí normálně. Teprve později nastává ztráta některých již získaných dovedností: jazyka, motorických schopností, ztráta kontroly močení a stolice, sociálních dovedností, verbální i neverbální složky komunikace... Těžší typ mentální retardace.
Hyperaktivní porucha spojená s mentální retardací a stereotypními pohyby (F 84.4) Od autismu se liší hlavně sociálním chováním, které není nijak narušeno (oční kontakt, náklonnost k blízkým lidem). Hodnota IQ se pohybuje pod 34, trpí těžkou motorickou hyperaktivitou a také se objevují stereotypní vzorce chování (tzv. motorické manýry, přehnané opakování činností, sebepoškozování). -7-
1.1.3. Aspergerův syndrom (AS) Aspergerův syndrom (dále AS) (F 84.5) Poprvé byl popsán vídeňským pediatrem Hansem Aspergerem již v roce 1944 jako „autistická psychopatie“. Společně s autismem, jež popsal ve stejné době ve Spojených státech Leo Kanner, uvádí u lidí s autistickou poruchou specifické záliby, nízkou intenzitu sociálních vztahů a selhávání při komunikaci. Leo Kanner však popsal vážnější příznaky – nekomunikující jedince žijící ve vlastním světě s absencí reakcí ve vztahu k druhým lidem, Hans Asperger naopak mírnější. (Attwood, 2005, s.21) Klinické příznaky Aspergerova syndromu vymezila opět Lorna Wingová následovně: l nedostatek empatie l jednoduchá , nepřiléhavá a jednostranná interakce l omezená, případně neexistující schopnost navazovat udržet si přátelství
a
l pedantsky přesná, jednotvárná řeč l nedostatečná neverbální komunikace l hluboký zájem o specifický jev i předměty l nemotornost nepřirozené pozice. (in Attwood, tamtéž) Vzhledem k zaměření mé práce budu nadále veškeré informace i materiály směrovat již pouze k výše zmíněné diagnóze – Aspergerův syndrom a všemu, co se s ní v mém terapeutickém působení spojuje. Blíže budu hovořit také k jednotlivým nápadnostem (klinickým příznakům) u mého klienta – chlapce s AS přímo v praktické části.
1.2. Uvedení do arteterapie Nyní však věnujme ještě pár řádek teoretickému nahlédnutí do arteterapie, se kterou je vhodné s klientem s AS pracovat.
1.2.1. Pojem arteterapie Co si pod pojmem arteterapie vlastně představit? Jedná se o využití výtvarných prostředků nikoli za účelem vytvoření uměleckého díla (což však -8-
neznamená, že umělecké dílo nemůže při arteterapeutickém procesu vzniknout!), nýbrž cílem je sebepoznávání, uchopování reality, porozumění vztahům, ve kterých se někdy vědomě a jindy nevědomě nacházíme. Výtvarný projev vypovídá o prožívání klienta, odkrývá nám jeho vnímání světa. Jinými slovy výsledek - umělecké dílo – není cílem arteterapie. Arteterapeut spíše sleduje cestu, tzv. proces tvorby, sleduje, co se děje, co je pro klienta klíčové, čemu při tvorbě věnuje pozornost a jakým způsobem své potřeby interpretuje. Podle Jaroslavy Šickové-Fabrici, akademické sochařky a významné arteterapeutky, je arteterapie souborem uměleckých technik a postupů, které mají za cíl kromě jiného změnit sebehodnocení člověka, zvýšit jeho sebevědomí, integrovat jeho osobnost a přinést mu pocit smysluplného naplnění života. (Šicková-Fabrici, 2008, s.32) Často bývá arteterapie považována, jak se někdy mylně doslýchám, za určitý směr psychoterapie, která bývá úspěšně aplikována především u lidí s emocionálními a neurotickými problémy, dle mého názoru se však jedná o typ terapie, který může být velice variabilní, tudíž je možno pracovat téměř kdekoli a s kýmkoli. Samozřejmě vždy za předpokladu, že o naši intervenci má dotyčná osoba zájem! a po společné domluvě na určitých pravidlech, které je třeba při i po terapii dodržovat.
1.2.2. Cílové skupiny arteterapie Arteterapeuticky působit je možno buď individuálně, ve skupině, ale také v rodině. A nyní jen malý výčet potencionálních klientů vhodných pro arteterapeutickou práci: děti i adolescenti, lidé s mentálním postižením, psychiatričtí pacienti, děti s poruchami učení a chování, autisté, lidé s rakovinou a nevyléčitelně nemocní (tzv. paliativní péče), ale také je možno pracovat ve věznicích, v různých stacionářích pro tělesně postižené, dokonce existují vhodné arte-techniky i pro lidi nevidomé... no a v neposlední řadě i s lidmi zdravými. Co se týče dětí a dospělých s poruchami autistického spektra, tedy naší stěžejní skupiny, můžeme během arteterapie řešit spoustu otázek a vyvstávajících problematických záležitostí, o kterých se jiným způsobem než skrze výtvarný projev nemáme někdy ani jak dozvědět. Klienti s PAS mívají obrouvskou škálu možných potíží.
Je třeba pracovat v prostředí, které pokud
možno, již znají, protože jinak bývají rozrušeni. Nejzávažnější je neschopnost porozumět pocitům ostatních lidí a sociálním vztahům. V jejich pracích se často objevují specifické stereotypní zájmy, opakují se stejná témata. Je pro ně obtížné pracovat ve skupině, protože skupina je nepředvídatelná. Tito lidé dobře přijímají práci s hlínou a trojrozměrnými materiály. (Liebmann, 2005, s.120)
-9-
1.3. Arteterapeutická diagnostika Velmi zajímavou podkapitolou arteterapie je diagnostika. Jednou z velmi cenných projektivních technik užívaných běžně i během psychologických vyšetření je kresba. Sama užívám tuto techniku velmi často a s někdy velmi překvapivými a trefnými výsledky, proto bych si dovolila věnovat se této podkapitole hlouběji i po teoretické stránce.
1. 3. 1. Dětská kresba Dětská kresba
je považována za jeden z nejvhodnějších přístupů k poznání osobnosti
dítěte. Jedním z příjemných vstupních „bonusů“ pro výběr kresby je fakt, že většinu dětí není třeba do kreslení nijak nutit, že je kreslení prostě baví. Jedná se o hru a tzv. snění na papíře. Objevují se vědomá a nevědomá přání, dítětem vnímaný svět se promítá na papír. Dítě je při kreslení motivováno tím, co ho zajímá nebo trápí. (dle Davido,R., 2008, s.15) Francouzská dětská psycholožka Roseline Davido ve své jedinečné knize Kresba jako nástroj poznání dítěte mimo jiné píše: „Kvalita kresby, odhlédneme-li od její estetické stránky, odráží jednak úroveň intelektu dítěte, jednak jeho emoční rovnováhu, která je mnohdy určující pro schopnost adaptovat se v rodině i ve škole. Jediná kresba však nemůže odhalit všechno. Bylo by velkou chybou vyvozovat ukvapené závěry z jediného obrázku dítěte, které neznáme. Interpretaci obrázku musí provést odborník, protože tato práce vyžaduje nejen intuici a citlivost, ale i široké odborné znalosti. K určení diagnózy nestačí pouze test... je třeba dodat, že žádný klíč k obrázkům neexistuje.“ (Davido,R.,2008, s.16) Citaci považuji za velmi zásadní! Snad bude potěchou na duši - pro některé rodiče se špatnou zkušeností z některých zařízení, kde jim nevhodně sdělenou interpretací dětských obrázků ze striktním závěrem, že jsou věci dané a neměnné, mohou pokazit nejen den. Nebojte se najít si jiného terapeuta, psychologa, pedagoga... Je hodně výborných a skutečně erudovaných odborníků na svých místech! A pro nás „z druhého břehu“ by možná nebylo od věci si co možná nejčastěji připomínat, že proti nám stojí většinou člověk hluboce milující své dítě a tudíž je skutečně velmi citlivý a mnohdy jde pouze o formu: JAK sdělit to, na co jsme přišli, co jsme zjistili... a někdy, je-li to samozřejmě možné, si dejme třeba více času, objevme více namalujme více obrázků...
-10-
rovin, více se ptejme, více poslouchejme,
1.3.2. Stadia dětské kresby Kresba se výrazně mění během vývoje dítěte a s rozvojem intelektu. Po období „čmáranic“ - kolem 1. roku dítěte – a „čárání“ se objevuje zajímavé období kreslení jakýchsi uzavřených smyček – loops, které napodobují lidské písmo, Někdy děti „píší“, hrají si, že píší, malují písmo. Období loops bývá spojeno s 2.-3. rokem dítěte. Začínají se objevovat linie, dlouho na sebe nenechají čekat první tvary. Již po 3. roce věku dítěte dětské obrázky prochází tzv. stadiem „hlavonožců“, kde začíná být dítětem cílena přesnost. Nakreslená postava mívá bříško (kolečko), ze kterého trčí většinou dvě čáry, což představuje nohy. S přibývajícím věkem děti doplňují další dvě čáry – ruce. Někdy přimalují i oči, vlasy (několik čárek na kolečku nahoře). Vylepšování hlavonožců trvá až do 5. roku dítěte. S kresbou hlavonožců je možno se setkat i u těžších mentálních retardací. Po období hlavonožců následují období popsaná jako: Popisný symbolismus - v 5.- 6. roce dítěte dochází ke kresbě tělesného schématu. Popisný realismus - v 7.- 8. roce dítěte bývají kresby více logické – dítě kreslí to, co o předmětu ví, a ne, jak jej vidí, chybí ještě perspektiva, objevuje se profil, transparentnost (dítě nic neskrývá, vše je sdělováno kresbou na rovinu, bez obalu). Vizuální realismus v 9.- 10. roce dítě kreslí již podle předlohy, začíná být znázorněna perspektiva, stínování, prolínání, zkratky. Potlačení v 11.-14. roce dochází k rozčarování, dítě preferuje spíše verbální projev, ztráta odvahy. Po 15. roce nastupuje fáze Uměleckého oživení. (mírně rozšířeno dle Šicková-Fabrici, 2008, s. 104)
1.3.3. Arteterapeutické diagnostické metody Nejdříve je třeba říci, že psychologové a psychiatři používají k diagnostice dětí běžně tzv. kresebné testy. Arteterapeut pracuje s kresbou
dítěte jiným způsobem než psycholog, příp.
psychiatr. Každý odborník má jiný pohled – daný oblastí, ve které se pohybuje. Psychologové v poradenských zařízeních pracují spíše se standardizovanými a normovanými kresebnými testy, např. s testem Goodenoughové, kde se hodnotí jednotlivé detaily kresby. Test určuje orientačně inteligenční úroveň dítěte, posuzuje vývojová stádia a kognitivní schopnosti, proto musí být měřitelný. Arteterapeut obdobně jako klinický psycholog hledá v dětské kresbě hledá symboliku a projekci podvědomí. Každý odborník pracuje samozřejmě svým specifickým způsobem. -11-
Mezi nejčastěji užívané arteterapeutické diagnostické metody patří: l kresba lidské postavy Kresba postavy patří do skupiny projektivních metod. Projekcí rozumějme psychický proces, který přenáší klientovy subjektivní mentální obsahy na objekt (jiný člověk, věc) a aktivizuje podvědomí a nevědomí. Za přednost metody se považuje možnost pohledu na vztah toho, kdo obrázek kreslí, k sobě samému, příp. i k druhému pohlaví. Metoda vypovídá o vlastním sebevědomí jedince, integraci jeho osobnosti, přizpůsobivosti a vztahu ke světu, případných zdrojích vnitřních konfliktů, pudech a sexuálních postojích. Rizikem může být subjektivní zkreslení při interpretaci. Nedostatkem metody může být, že kresba postavy některé klienty svádí k tzv. schématické, šablonovité kresbě, ze které je nemožné vyčíst hlubší projektivní obsah a mají tudíž minimální vypovídající hodnotu. (Altman, Z., 1998, s.3) Je zajímavé si uvědomit, že při rozborech a při určování diagnózy je pozornost často orientována více na zjevné nebo skryté problémy, obtíže, slabosti..., které se zdůrazňují na úkor stránek silných, zdravých a pozitivních, které ač jsou zmíněny, často zapadnou v zapomnění jako méně důležité a potřebné znát. Paradoxně se při léčbě a terapii můžeme opřít právě o to silné, zdravé a pevné v člověku. Lidská postava většinou vypovídá nejvíce o samotném autorovi, samozřejmě někdy také o silném vztahu k někomu druhému. Vlastní kresbu je vhodné doplnit následnými doplňujícím otázkami, kdy se terapeut většinou dozvídá další důležité informace o kreslíři. l kresba stromu Na symbolické rovině je opět kresbou sebe samého. Je strom zdravý? Silný? Velký? Malý? V přeneseném slova smyslu opět „hovoří“ klient o sobě, maluje sebe – coby listnatý strom. Dle jednoho z možných pohledů v kresbě stromu dítě nevědomě selektuje (vybírá) z množství stromů, jež kdy vidělo. Nakreslí takový strom, jež nejvíce reflektuje jeho city. Kmen reprezentuje city a vnitřní sílu. Díry v kmeni mohou reprezentovat zažitá traumata. Větve a jejich struktura jsou asociovány se schopností vytěžit pro sebe z okolí uspokojení, obdobně jako je to u kresby rukou na postavě. Dobře organizované a tvarované větve jsou znakem flexibility. Kořeny reprezentují pudové stránky osobnosti a indikují stabilitu nebo labilitu osobnosti. Jsou oporou osobnosti. (Šicková-Fabrici, 2008, s.106) Ojedinělou variantou kresby stromu je kresba tří stromů. -12-
Prof. Mojmír Svoboda referuje o projektivní technice tzv. Kresebném testu tří stromů. Jedná se o kresbu tří stromů, k nimž mají děti a mladiství přiřazovat ex post konkrétní osoby. Neuvědomovaně tak vyjadřují citové vztahy k jiným lidem – zejména ke členům rodiny. Autorem testu je portugalský lékař R. Corboz, který vycházel z pozorování, které učinil u dětí z prvních tříd (materiál zpracoval a vydal r. 1963). Většina dětí namalovala stromy tři a během následných rozhovorů nad stromy samy uvedly, že jim stromy připomínají otce, matku, případně sourozence, prarodiče. Objeví-li se na místě rodičů např. sourozenci, je třeba zjistit, proč si dítě vybrala právě je, neboť se odkrývá hlubší vztah k jmenovaným. (http://www.psychodiagnostika.cz/index.php?akce=svoboda) l kresba domu Je u dětí velmi oblíbenou technikou, neboť evokuje zázemí, jistotu, často pocit bezpečí. Dům může symbolizovat opět vlastní obraz dítěte, ale často se skrze kresbu dozvídáme i o klientovu vztahu k vlastní rodině, domovu, ve kterém žije. Je dům otevřený, uzavřený? Má okna, dveře? Je v něm teplo? Můžeme usuzovat – samozřejmě dle popisu autora – jak se doma asi cítí. l kresba začarované rodiny
Autorem známé projektivní techniky je Zdeněk Matějček spolu se svou kolegyní Strombachovou. Dle Zdeňka Matějčka je vhodné specifikovat začarování rodiny pouze do zvířat. Symbolika zvířat se zdá být přehlednější a pochopitelnější než symbolika rostlin a věcí. Používáme osobu kouzelníka, ale dítě nenutíme, aby ji nakreslilo. Z povahy zadání vyplývá, že je tu jen málo místa pro pojetí rodiny jako jednoho společenství, např. rodina jako jeden druh zvěře. Hlavní silou této metody je pojetí klíčových osob. Velmi často bývá zvýrazněno, specifikováno to, co jinak může zůstat skryto, nedotčeno. (Matějček,Z., 2005, s. 30) Na vyhotoveném obrázku si všímáme, zda jsou zakresleni všichni členové rodiny, či zda některý z nich chybí, jaké je prostorové uspořádání jednotlivých členů rodiny a jejich podob – do čeho je dítě „začarovalo“. Pozornost je třeba věnovat i tomu, kdo je autorovi kresby nejblíže, kdo je naopak prostorově daleko, můžeme s dítětem probrat, jak se jednotliví členové rodiny vnímají navzájem.
Všechny diagnostické arteterapeutické techniky je vždy třeba důkladně prohovořit přímo s klientem, popovídat si i o detailech, co pro něho znamenají, zvláštní pozornost věnujeme i barvám, -13-
které dítě volí, prostoru, který je zaplňován, případně zůstává prázdný, čím klient své kreslení začíná, jak ke kresbě přistupuje, sledujeme velikost kresleného, typy čar, které užívá, přítlaku, tempu, které si mohl sám zvolit a ve kterém pracuje.
-14-
2. PRAKTICKÁ ČÁST Ve své práci vycházím z konkrétní případové studie s chlapcem Davidem – nyní již desetiletým.
2.1. Dokumentace Z psychologického a speciálně pedagogického vyšetření provedeného ve specializovaném SPC na poruchy autistického spektra plyne, že chlapec vykazuje obraz poruchy autistického spektr, susp. Aspergerův syndrom. V písemné zprávě se jako důsledek poruchy uvádí nápadnosti v oblasti sociální interakce – zhoršený kontakt s vrstevníky, deficit v chápání sociálních situací, sociálně nepřiměřené reakce. Komunikace je tématicky omezená. Chlapec má zvláštní zájmy ulpívavého charakteru. Intelektové schopnosti se celkově pohybují v pásmu nadprůměru – nejlepšího výsledku dosahuje v oblasti verbálního myšlení, dokáže vysvětlit i složitější pojmy. Nadprůměrné je i abstraktně-vizuální myšlení (analýza a syntéza v neverbální oblasti). Krátkodobá, tzv. operační paměť je negativně ovlivněna oscilující pozorností. Dle ASQ (dotazníku pro screening autismu) jsou u chlapce nápadnosti v oblasti komunikace, představivosti a zájmů. Uvádí se neporozumění sociálním signálům, nesprávné pochopení neverbálních komunikačních prostředků. Přidruženy jsou i behaviorální potíže. Dle posuzovací škály autismu v dětství CARS je chlapcovo chování označeno jako středně těžké projevy poruchy autistického spektra. Expresivní složka řeči je artikulačně bez nápadností. Vyskytují se však odchylky v intonaci, řeč je formálně pedantická, nepřizpůsobena kontextu. Častý je odklon řeči k vlastním zájmům – tématické ulpívání.
Z hodnocení ZŠ vyjímám především spolupráci třídního učitele s asistentem pedagoga, který se po celou dobu vyučování Davidovi plně věnuje. Chlapec má ve škole výchovné obtíže, problematicky se zapojuje do kolektivu, vyhovuje mu spíše individuální práce i hra. Mívá problém s dokončením zadané práce, u každé činnosti se ptá, zda je to třeba dělat a proč. Uvolňuje se křikem a běháním po třídě. Často opakuje jedno nebo více slov za sebou – ulpívá na slovech.
-15-
Dle psychologického vyšetření provedeného v jiném poradenském zařízení je chlapcův vývoj osobnosti nadále disharmonický, projevují se autistické rysy. Výrazně nevyrovnané jsou mentální schopnosti – řada z nich je až vysoce nadprůměrná, ale některé výkony kolísají až do pásma podprůměru (škála inteligence WISC III.). Spolehlivě funguje paměť, vyjadřování a myšlení. Opět se uvádí oslabená sociální orientovanost, grafomotorická dovednost, koncentrace pozornosti a pracovní cílenost. Žádoucí je nepřetržitá přítomnost asistenta pedagoga.
Nyní chlapec navštěvuje speciální základní školu, kde je každý rok pravidelně vypracován individuální plán (IVP). Chlapci byla přidělena asistentka pedagoga, některé úkoly jsou aktuálně přizpůsobovány stavu a situaci.
2.2. První setkání s Davidem Za dveřmi kanceláře na černé umělohmotné židličce sedí s maminkou drobný chlapec. Houpe si nohama ve vzduchu a dívá se do země. Vyzývám ke vstupu do prostoru mé pracovny. Maminka vstává a chlapec se stydlivě a bojácně přidržuje její paže. Tělo je strnulé a paralyzované novým místem, novým člověkem (mnou), novými věcmi... ale oční kontakt z chlapcovy strany proběhl - velmi rychle a sporadicky, téměř by se dalo říci jako by kolem mne projel stokilometrovou rychlostí nějaký motorkář a … „prohlédl si mě“. Rychlost a pomalost vešly ruku v ruce v jednom človíčkovi dovnitř. Vchází – Davídek.
2.2.1. Uzavření kontraktu a zavedení prvního rituálu Náplň terapeutického setkání: Uzavření kontraktu, zavedení rituálu, rozhovor. Cíl : Uzavření vzájemné dohody o vzájemné spolupráci, zavedení ritualizace. Pomůcky : čaj, konvice, voda, hrnky, lžíce, cukřenka, papír A4, tužka Časová dotace: 45 minut
Průběh setkání: Již po zaklapnutí dveří se však Davídek rozkoukává, těkavě prohlíží předměty v místnosti,
-16-
stále v těsném kontaktu s maminkou. Nejistota stupňuje hyperaktivní projevy, které se po pár vteřinách začínají projevovat. Na úvod volím zavedení rituálu vybírání čaje, na který máme chuť, z několika přinesených krabiček. Mezitím, co přináším hrníčky, lžičky, cukřenku a dávám vodu do rychlovarné konvice, Davídek s maminkou vybírají ten pro dnešek správný čajový sáček z asi šesti možných druhů – ovocný čaj jahodový se smetanou s obrázkem ovoce, černý čaj v krabičce se zelenou mapou, zelený čaj s jasmínem, bylinkový čaj se směsí vonných bylin na uklidnění, pomerančový čaj se skořicí a čaj z jablíček. Davídek se uklidňuje a se zájmem si prohlíží přinesené krabičky. … Později se od maminky dozvídám, že právě výběr čaje byl pro Davídka z celého sezení největším zážitkem, díky němuž se na další společné setkání těšil – již věděl, že po příchodu bude moci vybírat – čaj. Vždy, když přichází nové dítě s rodičem, popř. prarodičem, uzavíráme společně ústní dohodu, domluvu, kontrakt, jakým způsobem budeme společně pracovat, jak terapie probíhá, jak často se budeme vídat, jak dlouho trvá jednotlivé sezení, kolik setkání je vhodné absolvovat, jaké jsou finanční podmínky. Rodič většinou s určitou představou a zakázkou již přichází, dítěte se však někteří rodičové opomenou zeptat, zda i ono chce společně něco vytvořit, pracovat na něčem... S maminkou Davídka jsme se domluvili na zkušebních 3 měsících terapie, kdy jsme se vídali jednou za dva týdny na celou hodinu, tj. 60 minut s plnou asistencí maminky během sezení. Vzhledem k prvním požadavkům (špatná koordinace) jsme začali percepčně – motorickým posilováním psychických funkcí. Na závěr každého setkání jsme prováděli a stále provádíme společnou reflexi odvedené práce a určili si úkoly, které rodič jako trenér s dítětem po dobu nepřítomnosti vykonával doma – každý den po dobu deseti minut. U Davídka byla zpočátku domluva jasná – bude chodit, když bude moci vybírat čaj z krabiček a pak si ho vypít. Naši dohodu jsme samozřejmě postupně více a více rozšiřovali, ale vždy se všemi podmínkami muselo souhlasit i dítě – nejenom rodič.
2.3. Kresby chlapce Rozbory Davídkových kreseb jsem konzultovala s kolegou psychologem, což bylo velmi podnětné hned z několika důvodů. Každý z nás měl na tutéž postavu trochu jiný pohled – tedy často díky našim konkrétním postřehům docházelo k mnohem širšímu a - troufám si říci i objektivnějšímu pohledu na kresbu. Připomeňme si, že kresebné projevy patří bezesporu k nejstarším projektivním diagnostickým techníkám. -17-
2.3.1. Rozbor lidské postavy Je třeba si hned na začátku uvědomit, že dítě s Aspergerovým syndromem může ovlivnit v každém okamžiku nespočetně mnoho momentálních vjemů, což může být zrovna slyšitelný vysoký zvuk zvenku nebo zajímavý nápis na světle-zeleném odstínu pastelky, kterou zrovna bere do ruky. V té chvíli jakoby zapomíná na méně zajímavou práci a někdy se dokonce může stát, že jí opovrhne docela. Blyštivý nápis NEZNÁMÉ značky na světle-zelené pastelce může být natolik fascinující, že nějaká postavička na papíře vzdáleném „hony světelných let“ ho v dané chvíli absolutně vůbec ničím nemůže přitáhnout. Terapeut je bytost lidská, tudíž má hned na začátku u dětí s AS určité znevýhodnění a je třeba s ním při práci nutně počítat. Člověk je totiž mnohdy brán obdobně jako jiný inventář v místnosti. Netřeba si to brát osobně a i kdyby se o to někdo pokoušel, s vysokou pravděpodobností nedojde úspěchu. Takže řekněme si to na rovinu. Terapeut si pouze připraví určité možnosti, varianty a alternativy, co by s klientem mohl dělat. A čeká... Podle rozražených dveří své kanceláře či tichého zaklepání pomaličku zjišťuje, co asi si může dovolit ze své připravené zásoby vytáhnout.
Náplň terapeutického setkání: Rituál, kresba, rozhovor. Cíl : Práce se symbolikou a projekcí dítěte, rozvoj představivosti, fantazie, práce s přeneseným významem, vstupní diagnostika. Pomůcky : bílý papír A4, tužka, pastelky(možný výběr z 24 barev, včetně šedé, černé a bílé), voskovky. Časová dotace: 45 minut
Průběh setkání: S kresbou lidské postavy u Davídka (viz příloha č.2, obr. č.1) nebyl žádný problém! Po základních vysvětlení všech instrukcí, že může malovat vším, co je na stole (tužka, pastelky), položením bílé A4 na stůl před dítě a uvedením zadání: Namaluj úplnou lidskou postavu (panáčka), jak nejlépe umíš.“ se Davídek zadíval na stůl a po notné chvíli přemýšlení pronesl s neskrývaným očekáváním: „A to jako i touhle červenou můžu malovat?“ Já odpověděla: „Samozřejmě, vždyť ji máme taky na stole.“ Načež následovalo radostné třepotání rukama a Davídek OBYČEJNOU -18-
TUŽKOU začíná kreslit první nohu své postavičce. Podle pohledu na Davídkovu kresbu postavy by si možná nezúčastněná osoba mohla myslet, že chlapec své práci nevěnoval příliš velkou pozornost, což je ovšem domněnka hodně mylná! Davídek je naopak zaujat některými pro nás možná nezajímavými detaily, např. nápis na triku, délka chodidla..., že ve své plné pozornosti na některou jím vnímanou část (oděvu, těla) naprosto opomene jiné části, pro nás možná mnohem důležitější - jako jsou třeba ruce. Až na popud terapeuta: „Jsi se svou postavou již spokojený?“ Davídek kýve a terapeut pokračuje: „Má ten panáček všechno, co má mít?“ se Davídek vymrští ze židle, na které sedí, rozhazuje rukama a hlasitě zvolá: „Ruce, ještě ruce nemá.“
Nyní se podívejme na rozbor Davídkovy postavy z psychologického hlediska dle Testu kresby postavy upraveného PhDr. Zdeňkem Altmanem. Test je vytvořen na základě několika metod, které používali K. Machoverová, H. J. Baltrusch a D. Ogdon. Test umožňuje pohled na osobnost v celé její složitosti a dynamice, užívá se v klinické psychologii. Davídek maluje chlapce, tedy osobu vlastního pohlaví, což se hodnotí jako normální. Davídkova postava je provedena relativně realisticky, zobrazení je jednodušší – neoplývá kvalitně provedenými detaily, ačkoli při kresbě, jak jsem již výše uváděla, David na některé detaily dbal (např. délka levého chodidla, druhé ho již příliš nezajímalo). Podle způsobu kresby (rychlé tempo, tlak na tužku, rozmáchlé vykreslování oděvu – zdá se jakoby za Davídkem někdo stál a neustále ho popoháněl) usuzujeme na více nekontrolované energie, vnitřní napětí, horší kontrolu impulsů, zhoršenou koordinaci a oslabení motorických funkcí. Davídkova postava se neusmívá, má neutrální výraz.
Kresba naznačuje: l Introvertní tendence, usuzujeme tak z umístění postavy na ploše papíru, vynechání panenek očí, nepodařené (hranaté) oči, což může znamenat také únik ze skutečnosti, chybný poměr ke skutečnosti, odtahování se od světa. l Nižší sebevědomí, nedostatek sebedůvěry a zvýšený pocit nejistoty, plachost – velikost kresby je malá, postava je v dolní polovině papíru mírně vlevo, narušení symetrie, menší hlava, nejasné rysy tváře, nejasná drobná ramena, nestejné paže (jedna je širší, druhá tenčí). l Hostilní (nepřátelské) tendence – zdůrazněná chodidla, důraz při kresbě kladen na chodidla a kresbu začínal chodidlem, výraz tváře. l Orientován hodně sám na sebe, na své myšlenky – nepodařené oči. l Delší nohy poukazují na zvýšenou potřebu autonomie. -19-
l Projev obrany, možného nezájmu – tvar rtů, úzké, sevřené. l Útlum v oblasti mezilidských vztahů, oslabená stabilita v sociálních kontaktech – špatně zvládnuté ruce. l Malá přizpůsobivost. l Špatná sebekontrola, vysoká impulzivita – narušení symetrie (symetrie – levá a pravá strana těla by měla být tvarově a velikostně podobná) l Neschopnost racionálně ovládat pudové impulsy – vynechaný krk.
Vzpomínáte-li si, Davídek při kresbě opomněl namalovat paže. Udělal tak až po upozornění, zda má panáček vše, co mít má. Chybí-li paže, může to být známka silných tendencí ke stažení se. Dobře vyznačené ruce vyjadřují sociabilitu - vlastnost či schopnost živých tvorů navazovat kontakty s jinými subjekty, sdružovat se s nimi, udržovat s nimi sociální kontakt (www.cojeco.cz), což u Davídka nemůžeme tvrdit, navíc i opomenutí rukou upozorňuje na patrně velký problém v dané oblasti (paže zapomněl namalovat vícekrát). Z pozorování průběhu kresby, tím jak chlapec kresbu komentoval, originálně a neotřele odpovídal na následné otázky lze usoudit, že je Davídek přemýšlivý, hloubavý, zaujatý spíše věcmi než lidmi. Pozornost zaměřuje k pronikání do podstaty věcí technického rázu, má bohatou slovní zásobu, encyklopedické vědomosti, zájem jít do jádra věci, snahu přijít některým věcem na kloub, vysoká míra abstraktního myšlení v matematicko-technické oblasti oproti nízké míře abstrakce v emoční a sociální oblasti, patrná vysoká inteligence.
2.3.2. Rozbor stromu V psychologických a terapeutických kruzích je známo, že kresba stromu je obdobně jako kresba lidské postavy určitou projekcí dítěte (kreslíře), na symbolické rovině je tedy kresbou sebe samého.
Náplň terapeutického setkání: Rituál, kresba, rozhovor. Cíl : Práce se symbolikou a projekcí dítěte, rozvoj představivosti, fantazie, práce s přeneseným významem, vstupní diagnostika. Pomůcky : bílý papír A4, tužka, pastelky(možný výběr z 24 barev, včetně šedé, černé a bílé), voskovky. Časová dotace: 45 minut -20-
Průběh setkání: Při kresbě stromu (viz příloha č.2, obr. č.2) začínal Davídek kreslit nejdříve kmen, načež se důkladně věnoval zakreslení kořenů. Teprve poté maluje výraznou boční větev a vypouklinu na levé straně kmene. Korunu má hotovou velmi rychle, stačilo několik tahů zelenou pastelkou, energicky rozmáchlými gesty dokončuje strom zviditelněním některých větví v koruně. Způsob, jakým David maluje, vypovídá o impulzivitě, vnitřní energii, určité chaotičnosti, poukazuje na možné vnitřní konflikty. Při rozboru stromu Davídek klade důraz na kořenový systém a ptá se mě, zda se mi taky tak líbí. Je patrné, že je pro chlapce vykreslení kořenů velmi důležité. Zajímavé je, že při kresbě kořenů užívá černou barvu (potřeba zvýraznění?) v kombinaci se svou neoblíbenou červenou barvou, a to dost vehementně se silným přítlakem. Kořeny představují pudové tendence, zakotvení člověka, případně labilitu/stabilitu jedince. Kmen je umístěn mírně vlevo, což může značit orientaci na minulé, připoutanost k matce, vypovídá o egocentrickém ladění jedince. Tvar kmene může značit také touhu po vzornosti a též možné zhoršené přizpůsobivosti okolí a situacím, které prožívá.
Vypouklina na kmeni vlevo mi
byla Davídkem osvětlena jako silná větev, která byla uříznuta a zbyl po ní viditelný pahýl. Uříznutá větev bývá interpretována jako prožité psychické trauma, představuje většinou nějaký nepříjemný zážitek, prohru, špatnou zkušenost, vnitřní zranění, nevyrovnanost sama se sebou, ztrátu, která dítě výrazně ovlivnila. Čím níže je pahýl, useknutá větev, příp. puklina na kmeni, tím dříve se nepříjemná událost stala. Zajímavě Davídek zpracoval také přechod mezi kmenem a korunou – je zablokovaný, uzavřený, což může poukazovat na to, že myšlení a cítění nejsou plně integrované (u kresby postavy obdobně vynechává krk). Ostrý přechod bývá také interpretován jako typický znak dětské kresby. Koruna stromu je chápána jako vědomí jedince. Otevřenost nebo uzavřenost koruny vypovídá o sociálních kontaktech, jeho zranitelnosti, otevřenosti nebo uzavřenosti vůči lidem. Způsob kresby koruny chlapce značí složité, neprůhledné prožívání, vnitřní rozpory, nevyrovnanost,neklid, impulzivita, neukázněnost, prudkost, možná až agresivita, taktéž zmatky v citech a menší koordinace psychických činností, autoregulace chování. Z pozitivních vlastností bychom mohli uvést
podnikavost,
iniciativu,
vitalitu,
aktivitu,
produktivní
dynamiku,
intelektuálnosti, nekonvenčnost, neotřelé názory, myšlení. Koruna uhýbající vpravo může znamenat potřebu uplatnit se a odlišit se od ostatních.
-21-
2.3.3. Rozbor domu Kresba domu vypovídá obdobně jako výše zmíněné kresby lidské postavy a stromu o osobnosti a charakteru dítěte. Děti malují dům velmi rády. Nejinak tomu bylo i u Davídka.
Náplň terapeutického setkání: Rituál, kresba, rozhovor. Cíl : Práce se symbolikou a projekcí dítěte, rozvoj představivosti, fantazie, práce s přeneseným významem, vstupní diagnostika. Pomůcky : bílý papír A4, tužka, pastelky(možný výběr z 24 barev, včetně šedé, černé a bílé), voskovky. Časová dotace: 45 minut
Průběh setkání: Rozmáchlými gesty velmi rychle vznikl hnědý – starý dřevěný dům (viz příloha č.2, obr. č.3). Znalecké oko autora záhy usoudilo, že dům je příliš otevřený a je třeba ho důkladně opevnit. Vznikl tedy kolem starého dřevěného domu výrazný starý kůlový dřevěný plot se špičatými hroty- téměř palisáda, aby se tam náhodou nikdo nedostal. S kůly si dal Davídek opravdu záležet. Dům byl hotov jedna dvě, o plotu již se to s takovou jistotou říci nedá. Občas mi připadalo, že kresba nabírá jiný rozměr, že dům bylo jen zadání, které bylo třeba splnit a nyní se teprve dostáváme k jádru věci. Zvláštností Davídkovy kresby je zdůraznění dveří a komína červenou barvou, kterou chlapec nerad vidí, ať již je kdekoli. U dveří – vstupu do obytného prostoru přeneseně vstupu do jeho vnitřního světa – může být výrazná barva výstrahou pro případného návštěvníka nebo i obavou z něj. Pro jistotu tedy dveře obarvil načerveno, aby byl potencionální návštěvník varován a včas se mohl „zařídit podle toho“. Kdyby náhodou někomu výstražné dveře nestačily, postavil před dům bytelný plot bez brány. Dům je tedy pro kolemjdoucí uzavřenou destinací, je nepřístupný až na jeden „opomenutý“ kůl vpravo, který je možnou výzvou pro odvážné. Červený komín může znamenat teplo domova nebo v přeneseném smyslu znázornění falického symbolu. Jinou interpretací můžeme dospět k tomu, že i komín je jedním z možných vstupů do (výstupů z) domu a tudíž i pro netradiční návštěvníky je varovným signálem, že ani tudy dovnitř není radno vlézt! Okna domu jsou poměrně velká, dvojitá a zřejmě je majitel ani neotvírá, neboť nemají žádnou kličku, nejsou rozdělena na dílčí okenní rámy, které by bylo možné případně otevřít. Z bezpečného domova – s důrazem na stáří domu! (chlapci bylo při kresbě 9 let)- se dívá na svůj starý dřevěný plot, který dům chrání. -22-
Střecha domu je vzhledem k velikosti domu menší, což by mohlo poukazovat na méně bohatou fantazii a představivost, schopnost snít – u Aspergerova syndromu jedna z možných postižených oblastí. U Davídka je však problém trošičku jinde. Chlapec dokáže mít fantazii i velmi bujnou, to vše za předpokladu, že má neomezený, volný prostor pro své mnohdy originální nápady a představy. Je-li však dána nějaká hranice, která určuje směr možných představ, nastává problém, jakési zablokování. Např. má-li chlapec domyslet nějaký daný příběh, pojmenovat konkrétní postavy z obrázku... Důležitým znakem při kresbě domu bývá i cesta k domu. K chlapcovu domu nevede žádná cesta, dům je osamocený a nepřístupný, obehnaný vysokým plotem, to vše může být znakem chlapcem pociťovaného nezdaru a prohry.
2.3.4. Rozbor začarované rodiny Jednou z často užívaných diagnostických technik je kresba začarované rodiny. Uvádějící instrukce zní: „Představ si, že přišel kouzelník a každého z vaší rodiny začaroval do nějaké podoby zvířete nebo věci, která mu tak nejlíp odpovídá, která nejlíp ukazuje jeho povahu, a to nakresli.“ Pro děti se jedná většinou o zajímavé téma, které si vychutnávají. Do čeho by mohli začarovat maminku, tatínka, bratříčka či sestřičku? A kde budou stát oni sami?
Náplň terapeutického setkání: Rituál, kresba, rozhovor. Cíl : Práce se symbolikou a projekcí dítěte, rozvoj představivosti, fantazie, práce s přeneseným významem, vstupní diagnostika. Pomůcky : bílý papír A4, tužka, pastelky(možný výběr z 24 barev, včetně šedé, černé a bílé), voskovky. Časová dotace: 45 minut
Průběh setkání: Davídek se pustil do práce okamžitě, nebylo třeba času k hlubšímu rozmýšlení. Svoji tříčlennou rodinu (viz příloha č.2, obr. č.4) nakreslil zespoda nahoru, že by od základu? - v pořadí pravítko, dřez s vodou a pevná linka se zvukovými vlnami. Nejvíce si dal záležet s vykreslením telefonu a zachycením zvukových vln. Maminku začaroval do pravítka, protože je prý „...taky tak rovná, přímá.“ Tatínek se na chvíli stal dřezem se stojatou vodou. Jak se zasloužil o tak specifickou synovu asociaci? „Myje každý den nádobí.“, pronesl sebejistě chlapec. -23-
Sám sebe Davídek nakreslil doprostřed papíru jako posledního v pořadí – on by byl pevnou linkou se zvukovými vlnami a zrovna někdo telefonuje... „Telefon přijímá i vysílá... to jsou ty vlny.“, ukazuje na zakreslené obloučky u sluchátka a vedle přístroje. Zachycení rodiny je statické, není naznačen žádný konflikt mezi jejími jednotlivými členy.
Mezi další užívané projektivní techniky vhodné pro dětskou diagnostiku patří
např.
Technika zvířat dle Zazza a Mathona, Rorschachova metoda pro děti, Michalovo Projektivní interview, Tři přání, Nedokončené věty nebo Test ruky.
2.4. Srovnání arteterapeutických technik
Po delším časovém intervalu se s chlapcem vracíme k některým ověřeným kresebným technikám. David kreslí znovu postavu, dům a začarovanou rodinu. Vzhledem k časové náročnosti některé techniky již neopakujeme. Vzhledem k terapii, kterou chlapec podstupuje souběžně s arteterapeutickou intervencí, se dlouhodobě s Davidem zaměřujeme na prožívání naše i druhých osob. Velkou pozornost věnujeme práci s emocemi. Právě nesprávné či chybné rozlišování emocí patří k hlavním příznakům Aspergerova syndromu. Někdy se říká, že lidem s Aspergerovým syndromem chybí empatie. „Tento příznak by však neměl být považován za známku toho, že se dítě vůbec nezajímá o druhé. Spíše je jím míněno, že ho emoce druhých matou či nedokáže přiměřeným způsobem projevovat vlastní pocity.“ (Attwood,T., 2005, s.57) Dítě s Aspergerovým syndromem (AS) mívá často tzv. „kamennou tvář“, čehož si brzy téměř každý všimne. Mimiku a gesta často člověk s AS užívá méně a mnohdy i jiným způsobem než druhý člověk. Taktéž rozumění výrazům druhých osob a jejich emočnímu rozpoložení je pro jedince s AS někdy doslova „nadlidské“. Během téměř roční práce s instrumenty pro Emoce metodou FIE – Feuersteinovo instrumentální obohacování si chlapec začíná více všímat změn tváře druhých lidí, což se odrazilo i v kresbě lidských postav.
2.4.1. Rozbor postav Náplň terapeut. setkání: Rituál, kresby, rozhovor. -24-
Cíl : Práce se symbolikou a projekcí dítěte, rozvoj představivosti, fantazie, práce s přeneseným významem, diagnostika, srovnání techniky s předcházející kresbou postavy před 2 lety. Pomůcky : bílý papír A4, tužka, pastelky(možný výběr z 24 barev, včetně šedé, černé a bílé), voskovky. Časová dotace: 90 minut
Nyní následují tři Davídkovy kresby lidských postav, kde chlapec ovlivněn kognitivní terapií nejdříve zakresluje doprostřed papíru obrys postavy, jakousi šablonu postavy, která chlapci napomáhá lépe se orientovat v projevech jednotlivých částí těla. Zajímavé je, že se začíná měnit pořadí kreslených částí těla. Začíná již vždy doplněním některé konkrétní části do obrysu hlavy, např. očima, ústy... oproti kresbám na počátku, kdy postavy často kreslil od nohou nahoru. Během kresby se také snaží naznačit výraz tváře – žádná postava se však neusmívá, David volí spíše neutrálnější a zamračené výrazy obličeje. Nejdříve David kreslí sebe samého (viz příloha č.2, obr. č.5). Začíná hlavou, kde zvýrazňuje v daném pořadí: vlasy, oči, nos, nosní dírky, pusu, barvu tváře a teprve poté dokresluje tělo a nohy. K hlavě se na závěr ještě vrací a dokončuje svoji postavu ušima s důrazem na stejný tvar obou tělesných částí. Postavu maminky (viz příloha č.2, obr. č.6)
začíná obrysem hlavy a ústy. Pod hlavu
přikresluje řetížek, poté krk. Vrací se k partii hlavy a doplňuje nos, oči, vrásky, vlasy. Následuje tělo, ruce, nohy. Opět na závěr dokresluje uši a pozornost věnuje také nápisu na tričku. Kresbu komentuje tím, že ví, že u maminky nakreslil jako první ústa. David nakreslil také postavu cizího člověka (viz příloha č.2, obr. č.7). Opět začíná obrysem hlavy – následují oči, vybarvení kůže, nos, vousy, vlasy, krk a tělo. Tentokrát reaguje na otázku, zda je již postava hotová, dokreslením obočí a vrásek. Zvláštní posun je patrný i ve velikosti postav, obrys, jenž si chlapec v současném stadiu terapie někdy předkresluje, mu dovoluje lépe se vyrovnat s prostorem papíru. Postava je nyní situována většinou doprostřed a také „povyrostla“.
2.4.2. Kresba tří stromů Náplň terapeutického setkání: Rituál, kresba, rozhovor. Cíl : Práce se symbolikou a projekcí dítěte, rozvoj představivosti, fantazie, práce s přeneseným -25-
významem, variace na téma kresba stromu. Pomůcky : bílý papír A4, tužka, pastelky(možný výběr z 24 barev, včetně šedé, černé a bílé), voskovky. Časová dotace: 45 minut
Průběh setkání: Požádala jsem tedy Davídka o imaginaci tří stromů návodnou otázkou: „Nakresli nějaké tři stromy.“ Při uvedení kresby je dle zřejmého uvedení
chybného zadání důležité, aby nedošlo k
zavádějící analogii s testem kresby rodiny, popř. kresby začarované rodiny, v instrukci nesmí být uvedena formulace nakresli tři stromy jako rodinu. Teprve po nakreslení stromů jsem se Davídka ptala, který strom mu koho z rodiny připomíná a požádala jsem ho, aby své připodobnění zapsal pod jednotlivé stromy. Davídek kreslí s chutí a zaujetím (viz příloha č.2, obr. č.8). Nejdříve kreslí strom – smrk, který později přiřazuje mamince, doprostřed papíru s rozmachem jemu vlastním kreslí borovici, vedle borovice buk s šedou kůrou, který představuje tatínka. Při kresbě se zarazil u prostředního stromu, kde začal zeširoka nakresleným kmenem, který po prvním shlédnutí gumuje a kmen zužuje. U všech stromů David kreslí nejdříve kmen, teprve poté vykresluje větve, nakonec bere zelenou pastelku a jednotlivé stromy dokončuje. Po přiřazení stromů jednotlivým členům rodiny se k tatínkovu buku vyjadřuje: „Já jsem schválně namaloval buk se šedou kůrou... je šedá jak prach... tatínek je zaprášený... od práce.“ Po důkladném prohlédnutí svého dílka ještě upravuje svoji borovici, neboť se mu nepozdává, že je tak příliš podobná smrku, který stojí vlevo. „To je přece borovice, to není smrk. To je kvůli tomu (komentuje své pozdní zásahy do kresby), že je to jinej strom.“ I při popisu obrázku se Davídek opětovně zaráží nad podobností smrku a již jednou upravované borovice, které nakreslil a borovici, strom, který přiřadil sám sobě, poté ještě několikrát vylepšuje: doplňuje mu hnědé větve, zelenou špičku „...protože ještě roste“, přidává i zelené jehličí. „Už je to lepší borovice,“ pochvaluje si konečnou verzi obrázku.
2.4.3. Kresba domu Náplň terapeutického setkání: Rituál, kresba, rozhovor. Cíl : Práce se symbolikou a projekcí dítěte, rozvoj představivosti, fantazie, práce s přeneseným významem, diagnostika, porovnání zpracování kresby domu se stejnou technikou před 2 lety. -26-
Pomůcky : bílý papír A4, tužka, pastelky(možný výběr z 24 barev, včetně šedé, černé a bílé), voskovky. Časová dotace: 45 minut Dům (viz příloha č.2, obr. č.9) po časové prodlevě je v Davídkově podání odlišný než dům předchozí. Na první pohled zaujme svou velikostí, prostorovostí a ve srovnání s první kresbou domu zde není výrazné ohrazení, žádná palisáda či plot.
Průběh setkání: Chlapec se snaží o trojrozměrné zobrazení, což mu činí mírné obtíže. Při kresbě užívá nejdříve tužku, jíž vykresluje hlavní obrysy a poté impulzivně a energicky črtá střešní tašky a v průčelí domu čáry, jež mají znázorňovat cihly. Chlapec si pamatuje, že kdysi kreslil starý dům dřevěný. Aniž se ptám, sám při práci zdůrazňuje: „Ještě není celej... nebude celej tužkou, pastelku použiju.“ Kresbu dále komentuje: „To není dřevěnej dům, to je cihlovej. Ten se mi teď líbí víc.“ Při vykreslování jednotlivých cihel se chlapec zpomaluje a ač to z výsledné kresby není patrné, s velkým zaujetím a soustředěním se věnuje zachycení části cihlové zdi: „Dodělávám ještě vzoreček těch cihel...“ Po zhodnocení svého rozdělaného dílka chlapec ještě tužkou do oken vkresluje mříž. Poté bere pastelky a kresbu dokončuje. Na závěr bere černou pastelku a mříže v oknech překresluje, okna začerňuje, stejně tak černě vymalovává i dveře. Po dokončení obrázku si o domě společně povídáme. Na otázku, zda v domě někdo bydlí odpovídá: „To není konkrétní domeček, nebydlí tam nikdo. Neumím dělat konkrétní domeček!“ Během rozhovoru nad kresbou však chlapec náhle mění názor a zvolá: „Ne, ne.. tam bydlím já, to je můj domeček.“ Když se ptám, proč tak najednou změnil názor, pouze odvětí: „Já už si vzpomněl, tam bydlím já.“ V domě s ním prý nikdo nebydlí. Začerněná okna komentuje: „Nesvítí se tam, je tam tma. Nechci, aby někdo přišel na návštěvu.“ Při rozboru David náhle bere šedou pastelku a s komentářem: „Už je to lepší, že?“ začerněná okna přemalovává našedo. Po chvíli se ještě dozvídám, že chlapec se právě nachází v domě, je prý nahoře v ložnici u okna a dívá se dovnitř – na postel. Bez sebemenšího náznaku ze strany terapeuta, že je něco v nepořádku, si David sám během komentářů nad svým obrázkem uvědomuje, že možná první impulzivní reakce na otázku nemusí být ještě konečnou, že on sám je kreslířem, který jako jediný ví, jak se věci mají a může je měnit – v průběhu kresby, ale také po ní, což plně využívá a dle chlapcových reakcí je patrné, že je rád a těší ho některé své výroky, črty pozměnit do přijatelnější podoby. Typickým momentem je třeba dokreslení kliky u dveří ve chvíli, kdy tvrdí, že nechce, aby k němu někdo přišel na návštěvu. -27-
Maminka, která vše vždy sleduje zpovzdálí, se velmi podivila: „Vždyť ty právě vždy chceš, aby k nám chodily návštěvy!“ Následuje ještě maminčino upřesnění pro moji představu, že pokud Davídkem vytoužená návštěva přijde, již se o ni někdy více nezajímá a dělá si sám své věci. Zdá se, že skrze obrázek si chlapec zvědomuje některé své spontánní, překotné impulzy a statičtější forma arteterapického procesu mu je nápomocna, aby zachytil své některé myšlenky a upravil je. To osobně považuji za největší přínos opakované arteterapie, která velmi vhodně doplňuje kognitivní terapii, kde různými technikami právě sledujeme Davidovo mentální směrování a učíme se je pozměnit. Arteterapeutická technika velmi dobře odkryla fakt, že chlapec si je oproti dřívějším kresbám vědom momentu možné změny některých nastavení, dokonce je již schopen některé detaily sám upravit, pozměnit. Dům zaplňuje celý papír a zdá se dokonce jakoby přesahoval, je tedy pravděpodobné, že malý kreslíř touží po projevech lásky, po adaptaci nebo po ovládání svých pudů. (Davido,R.,2008, s.40) K domu nevede žádná cesta, stejně jako zavřená, začerněná okna a dveře zakreslené na okraji zdi naznačují známky patologie.Z obrázku i způsobu kresby čiší výrazná impulzivita. Stejně jako u předchozího domu máme před sebou dům osamělý, nepřístupný nebo jen velmi obtížně přístupný, což může vypovídat o chlapcovu prožívání a koresponduje to s diagnózou Aspergerův syndrom.
2.4.4. Rozbor začarované rodiny Po delší době se vracíme k technice kresby začarované rodiny, tentokrát však volíme začarování rodiny do zvířat (viz příloha č.2, obr. č.10), nikoli do věcí, jak tomu bylo minule. Při předchozí kresbě si chlapec sám vybral možnost začarovat osoby do věcí, tentokrát již není zadání tak benevolentní a David má za úkol začarovat každého člena rodiny do nějakého zvířete které mu nejlépe odpovídá.
Náplň terapeutického setkání: Rituál, kresba, rozhovor. Cíl : Práce se symbolikou dítěte, rozvoj představivosti, fantazie, práce s přeneseným významem, diagnostika, porovnání zpracování začarované rodiny s obdobným zadáním před 2 lety. Pomůcky : bílý papír A4, tužka, pastelky(možný výběr z 24 barev, včetně šedé, černé a bílé), voskovky. Časová dotace: 45 minut
-28-
Průběh setkání: David začíná kreslit vlevo dole tužkou obrys prvního zvířete. Poté následuje kresba obrysu drobnějšího zvířete dole uprostřed. Do třetice chlapec rozkreslené zvíře zaškrtává a kreslí nahoru s velkou chutí a zájmem velkého „ptáka“. Teprve po zakreslení všech obrysů tužkou, přichází na řadu pastelky – černá, světle hnědá a tmavě hnědá. Nejdříve vymalovává zvíře vlevo, které dle kreslířových slov značí tatínka a je to medvěd. Druhé v pořadí vymalovává své osobní zvíře nahoře a nazývá je velekrabem. Teprve na závěr bere světle hnědou pastelku a dokončuje drobnější zvíře dole, které má znázorňovat maminku a je to krysa. Abych se dozvěděla, co ovlivnilo chlapcovu volbu zvířat, kladu doplňující otázky. Ani u jedné otázky se chlapec nezaráží, odpovídá hned, přímo, bez sebemenších okolků. Na otázku „Proč jsi vybral právě tato zvířata?“ reagoval: „Tatínek má hluboký hlas jako medvěd.“ Zajímavá odpověď mě čekala u Davídkova zvířete: „Já jsem velekrab, utrhl jsem přílipky, to jsou takoví plži... zkoušel jsem je utrhnout, jsou přisáté na skále. Ani silný tornádo je neutrhne! Já jsem je ale utrhl, podíval se na ně a pak jsem je přisál zpátky.“ V chlapcově odpovědi se zračí touha objevovat nové – pro něj zajímavé – věci. Sám je vášnivým sběratelem mušlí a znalcem plžů, šneků, mlžů, hlemýžďů... Z velekrabova rozpětí – usuzuji v závislosti i na jiných užitých projektivních technikách – můžeme vyčíst touhu po svobodě, volnosti, zbavení se úzkosti a osamění. Tvar těla je však obdobně jako u kreseb domu „opancéřován“, ukryt pod ostří krabovy „ulity, skořápky“. Je tedy velmi obtížné se k němu dostat blíže, spíše on sám jde blíže k druhým, ale opět svým specifickým způsobem, kdy „utrhne přílipky“, aby si je prohlédl ze své zvědavosti a zájmu, nerespektuje hranice druhého tvora. Po shlédnutí chce přílipky vrátit na své původní místo, ale zřejmě si neuvědomuje, že ne vždy je možné napravit některé činy. Po Davidově mentální projekci „prohlédnutí si přílipek“ a prožitku radosti, že dokázal více než tornádo, se na okamžik sám zaráží, zda když je tak obtížně musí utrhnout ze skály, bude-li snadné je vrátit na skálu zpět. Maminku chlapec nakreslil jako krysu. Zrovna nedávno se totiž díval na kreslený film v televizi a na základě vnější podobnosti nosu maminky se sympatickou krysou z televizní obrazovky, která měla tvar čumáčku „...ta krysa má čumáček úplně stejný jako maminka špičku nosu“, si scénu připomněl a vše zakreslil, neboť se mu právě toto silně vybavilo. Maminka mu jen obtížně vysvětlovala, že ji to příliš nepotěšilo. „Ale vždyť ta krysa byla jako ty, máš úplně stejný tvar nosu jako ona.“ V tomto konkrétním případě se nedomnívám, že má chlapec krysu spojenou s nehezkým zvířetem, preferuje spíše tvarovou podobnost, jeden vnější rys, ke kreslené kryse z filmu zaujímá spíše pozitivní vztah, líbila se mu, nevzbuzovala v něm nelibost, odpor ani jiný nepříjemný pocit.
-29-
ZÁVĚR Užití arteterapeutických technik u chlapce s dg. Aspergerův syndrom se mi velmi osvědčilo. Zpočátku jsem arteterapii užívala jako jednu z diagnostických možností, pro dítě s PAS vhodnou a otvírající. Právě díky projekci a symbolice, jež se díky kresebným technikám zpřístupňuje, jsme v delším časovém horizontu zjistili, že si s klientem více rozumíme, více „nasloucháme skrze neživý papír“ jeden druhému. Slova a myšlenky působí pro mnohé z nás jednoznačně oproti obrazům a symbolům. Přesto jsou mezi námi lidé, kteří běžné řeči a některým přeneseným významům v ní nerozumí. Lidé s Aspergerovým syndromem často chápou slova doslovně, nedaří se jim odrýt jiný význam než ten právě řečený. Právě běžná komunikace uvádí jedince s Aspergerovým syndromem do velmi nepříjemných situací, neboť jimi používaná řeč často nekoresponduje v odpovídajícím kontextu. Z pohledu běžné konverzace mezi lidmi dochází k nepředvídatelným momentům, kdy jedinec s AS slovně asociuje zcela jiným směrem než je pro nás přijatelné, často nevhodně komentuje situaci, komunikace se stává oběma stranám nesrozumitelnou. Obraz a symbolika jsou tak často pro jedince se zmíněným handicapem jednou z náhradních a mnohdy více srozumitelných variant dorozumívání než je řeč samotná. David kreslí velmi rád a stále častěji mi na společná sezení přináší obrázky, díky nimž se rychleji a snáze orientujeme v jeho prožívání, jeho každodenní realitě, citelně poznáváme, jak ji vnímá a společně hledáme , v našich extrémně odlišných světech. Díky arteterapeutickým technikám došlo u chlapce k zvědomění svých některých reakcí, impulzů a nyní se objevuje možnost změnit a upravit pro klienta dříve nepřijatelné a deprimující danosti. Arteterapie velkým dílem přispěla také k Davidovu uvědomění, že slova jsou jedním z mnoha komunikačních dovedností a že říct některé věci je stejně snadné jako je nakreslit. A díky schopnosti vyjádřit to, co potřebuji, po čem toužím, co chci, mohu žít šťastnější, spokojenější a naplněný život.
-30-
RESUMÉ Absolventská práce se věnuje tématu využití arteterapie při práci s klientem s diagnózou Aspergerův syndrom. V teoretické části seznamuje stručně s problematikou poruch autistického spektra se zaměřením na Aspergerův syndrom a uvedením do vybraných arteterapeutických technik. Praktická část je případovou studií chlapce Davida s diagnózou Aspergerův syndrom. Cílem je přispět
zkušenostmi z praxe k dalšímu
možnému
využití popisovaných
arteterapeutických technik.
KLÍČOVÁ SLOVA l
arteterapie
l
Aspergerův syndrom
l
poruchy autistického spektra (PAS)
l
kresba
l
kresebné testy
ABSTRACT Graduate work describes the use of art therapy with clients diagnosed with Asperger syndrome. The theoretical part briefly introduces the problems of autism spectrum disorders with a focus on Asperger Syndrome and placing the selected art therapy techniques. A practical case study is part of the boy David, with a diagnosis of Asperger syndrome. The aim is to contribute practical experience to further the potential use of art therapy techniques described.
KEYWORDS l
Art Therapy
l
Asperger Syndrome
l
drawing
l
drawing techniques
l
autistic spektrum disorder (ASD)
-31-
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ALTMAN, Z. Test kresby postavy. Praha, 1998. ATTWOOD,T. Aspergerův syndrom. Portál, Praha 2005. ISBN 80-7178-979-8 BECK, A. Kognitivní terapie a emoční poruchy. Portál, Praha 2005. ISBN 80-7367-032-1 BOBEK, M.,PENIŠKA,P. Práce s lidmi. NC Publishing, Brno 2008. ISBN 978-80-903858-2-5 ČADILOVÁ,V., JŮN,H., THOROVÁ,K. a kol. Agrese u lidí s mentální retardací a s autismem. Portál, Praha 2007. ISBN 978-80-7367-319-2 DAVIDO,R. Kresba jako nástroj poznání dítěte. Portál, Praha 2008. ISBN 978-80-7367-415-1 FABIANOVÁ,L. Současné možnosti vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra. PF MU, Brno 2008. MELLILO,R. Disconnected Kids. A Perigee Book, New York 2009. ISBN 9780399535604 MEŠKOVÁ,J. Arteterapie a artefiletika při práci s dětmi s poruchami emocí a chování. PF MU, Brno 2008. MILLMAN,D. Dvanáct bran k osobnímu růstu. Práh, Praha 2000. ISBN 80-7252.033-4 NEWMAN,S. Hry a činnosti pro vývoj dítěte s postižením. Portál, Praha 2004. ISBN 80-7178-8724 RIEGER,Z. Loď skupiny. Portál, Praha 2007. ISBN 978-80-7367-222-5 ŠICKOVÁ-FABRICI,J. Základy arteterapie. Portál, Praha 2008. ISBN 978-80-7367-408-3 VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Portál, Praha 1999. ISBN 80-7178214-9 VALENTA,M. Dramaterapie. Portál, Praha 2001. ISBN 80-7178-586-5 WILSON,P. Základní kniha relaxačních technik. Votobia, Olomouc 1997. ISBN 80-7198-274-1
-32-
INTERNETOVÉ ODKAZY www.autismus.cz http://www.cojeco.cz/index.php?s_term=&s_lang=2&detail=1&id_desc=88638 http://www.dobromysl.cz/diagnozy/aspergeruv-syndrom.htm http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=1875 nadrevo.blogspot.com/.../vyznam-kresby-jako-prostredku-diagnozy.html http://www.rodina.cz/nazor12618571.htm http://www.nase-rodina.cz/article.php?clanek=869 www.apla.cz http://nemoci.vitalion.cz/aspergeruv-syndrom/ http://www.psychodiagnostika.cz/index.php?akce=svoboda http://www.uzis.cz/cz/mkn/F80-F89.html
-33-
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Slavní lidé, kteří projevovali jisté stopy autismu Příloha č. 2 Obrázky chlapce Obrázek č. 1 Kresba postavy, David, 8 let Obrázek č. 2 Kresba stromu, David, 8 let Obrázek č. 3 Kresba domu, David, 8 let Obrázek č. 4 Kresba začarované rodiny, David, 9 let Obrázek č. 5 Kresba postavy – sebe samého, David, 10 let Obrázek č. 6 Kresba postavy – maminky, David, 10 let Obrázek č. 7 Kresba postavy – cizí člověk, David, 10 let Obrázek č. 8 Kresba tří stromů, David, 10 let Obrázek č. 9 Kresba domu, David, 10 let Obrázek č. 10 Kresba začarované rodiny, David, 10 let Příloha č. 3 Iterinář dalších možných arteterapeutických technik
-34-
Příloha č. 1 Slavní lidé, kteří projevovali jisté stopy autismu Zdroj: myautis.com, překlad Ivan Pergler Slavní lidé v historii Jane Austen, 1775-1817, anglická spisovatelka Ludwig van Beethoven, 1770-1827, německý ve Vídni žijící hudební skladatel Alexander Graham Bell, 1847-1922, skotsko-kanadsko-americký vynálezce telefonu Anton Bruckner, 1824-1896, rakouský hudební skladatel Henry Cavendish, 1731-1810, anglický vědec, objevil složení vody a vzduchu Emily Dickinson, 1830-1886, americká básnířka Thomas Alva Edison, 1847-1931, americký vynálezce Albert Einstein, 1879-1955, německo – americký teoretický fyzik Henry Ford, 1863-1947, americký průmyslník Oliver Heaviside, 1850-1925, anglický fyzik Thomas Jefferson, 1743-1826, americký politik Carl Jung, 1875-1961, švýcarský psycholog Franz Kafka, 1883-1924, německo – český spisovatel Wassily Kandinsky, 1866-1944, rusko – francouzský malíř H P Lovecraft, 1890-1937, americký spisovatel Gustav Mahler, 1860-1911, česko – rakouský hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart, 1756-1791, rakouský hudební skladatel Isaac Newton, 1642-1727, anglický matematik a fyzik Friedrich Nietzsche, 1844-1900, německý filosof Bertrand Russell, 1872-1970, britský logik George Bernard Shaw, 1856-1950, irský dramatik („Pygmalion“), kritik a socialista Richard Strauss, 1864-1949, německý skladatel Nikola Tesla, 1856-1943, srbsko – americký vědec, vynálezce třífázového motoru Henry Thoreau, 1817-1862, americký filosof a spisovatel Alan Turing, 1912-1954, anglický matematik, computerový vědec Mark Twain, 1835-1910, americký humorista Vincent Van Gogh, 1853-1890, holandsko- francouzský malíř Ludwig Wittgenstein, 1889-1951, vídeňský – anglický logik a filosof
-35-
Lidé historicky známí z pozdního dvacátého století Isaac Asimov, 1920-1992, rusko – americký spisovatel vědeckých a sci-fi literatury Hans Asperger, 1906-1980, rakouský pediatr podle kterého je pojmenován AS Alfred Hitchcock, 1899-1980, anglo – americký filmový režisér Andy Warhol, 1928-1987, americký umělec Současní slavní lidé Woody Allen, 1935-, americký komik, herec, spisovatel, režisér producent, jazzový klarinetista Bob Dylan, 1941-, americký písničkář Bobby Fischer, 1943-, americký šachový velmistr Bill Gates, 1955-, americký globální monopolista Al Gore, 1948-, dřívější americký vicepresident a kandidát na presidenta
-36-
Příloha č. 2 - Obrázky chlapce
Obrázek č. 1 - Kresba postavy, David, 8 let
-37-
Příloha č. 2 - Obrázky chlapce
Obrázek č. 2 - Kresba stromu, David, 8 let
-38-
Příloha č. 2 - Obrázky chlapce
Obrázek č. 3 - Kresba domu, David, 8 let (obrázek zmenšen o 50% – kresba v originálu A4 na šířku)
-39-
Příloha č. 2 - Obrázky chlapce
Obrázek č. 4 - Kresba začarované rodiny, David, 9 let
-40-
Příloha č. 2 - Obrázky chlapce
Obrázek č. 5 - Kresba postavy – sebe samého, David, 10 let
-41-
Příloha č. 2 - Obrázky chlapce
Obrázek č. 6 - Kresba postavy – maminky, David, 10 let
-42-
Příloha č. 2 - Obrázky chlapce
Obrázek č. 7 - Kresba postavy – cizí člověk, David, 10 let
-43-
Příloha č. 2 - Obrázky chlapce
Obrázek č. 8 - Kresba tří stromů, David, 10 let
-44-
Příloha č. 2 - Obrázky chlapce
Obrázek č. 9 - Kresba domu, David, 10 let
-45-
Příloha č. 2 - Obrázky chlapce
Obrázek č. 10 - Kresba začarované rodiny, David, 10 let
-46-