Arabská říše
Mgr. Jakub Němec
VY_32_INOVACE_D1r0107
Do 7. století netvořily jednotný stát. Arabské kmeny se živily především pastevectvím. Vzhledem ke geografické poloze, kde Arabové žili, probíhaly mezi jednotlivými kmeny půtky o pastviny. Kmeny nebyly sjednoceny ani v otázce náboženské – vyznávala se přírodní božstva a různé modly. Mezi známé předmuslimské modly patřil i černý kámen v Mekce. Vše se změnilo příchodem proroka Mohameda, který Arabům představil islám.
Islám se objevil mezi Araby v 7. století. Myšlenka islámu vychází stejně jako křesťanství ze Starého zákona. Proto můžeme mezi náboženstvími najít řadu podobností. Muslimskou víru šířil mezi Araby Mohamed (jinak také Muhammad), který se tak stal prorokem islámu. Vyznavači islámu se nazývají muslimové. Muslimský Bůh má jméno Alláh. Posvátnou knihou muslimů je arabsky psaný Korán, který svou konečnou podobu získal v roce 653. Chrám muslimů se nazývá mešita. Okolo stojí minarety, z nichž jsou pronášeny modlitby.
Vyznavači islámu měli řadu povinností: Aktivně vyznávat muslimskou víru (jediného Boha) Vykonávat pravidelné modlitby (v poledne, odpoledne, za soumraku, v noci a za úsvitu) Dodržovat pravidelný půst – postní měsíc Ramadán Platit poplatek z části majetku, který jde na dobročinné účely Vykonat jednou v životě pouť na posvátné místo (nejčastější místo je Mekka) Bezpodmínečně a oddaně šířit islám
Prorok Mohamed se narodil v roce 570. Veřejně vystoupil v roce 610 s učením islámu. Jeho snaha v rodné Mekce však narazila na odpor jiných náboženských skupin, před nimiž utekl do Mediny. Tato událost je datována k 24. 9. 622. Islámská tradice uvádí tuto událost jako počátek muslimského letopočtu. Během sedmi let získával Mohamed příznivce a muslimové měli stále větší vliv. V roce 629 se Mohamed vydal na pouť do Mekky v čele svých příznivců. Mohamed umírá v roce 632. Po jeho smrti se do čela muslimů dostává Omar, který odstartuje válečná tažení do okolí kvůli šíření islámu (islamizace).
Od roku 635 se muslimové vydávají ve jménu svého náboženství do okolních zemí. Během 7. století obsadí Sýrii, Mezopotámii, Egypt, Palestinu a Persii. Všude zavádí islám, ale jsou tolerantní vůči zavedeným náboženstvím. Konvertité k islámu však získali značné výhody. V 8. století je zastaven jejich pohyb směrem do Evropy. V roce 711 dobývají Gibraltar a postupně obsazují Pyrenejský poloostrov. Jejich postup na území dnešní Francie je zastaven v bitvě u Poitiers v roce 732 a Byzantská říše se také bránila jejich výbojům. Jejich útoky však úspěšně pokračují směrem do střední Asie. V 9. století zažívá arabská říše největší rozmach. Jejich sídlo bychom našli v Bagdádu. V tomto období vládne i jeden z největších vůdců Arabů – Hárún ar–Rašíd. Od 10. století upadá síla Arabů a říše se začíná štěpit na menší územní celky. Jedním z takových celků je například Cordóbský chalifát, který bychom našli na Pyrenejském poloostrově. V 11. století se musí arabské státy bránit útokům tureckých nájezdníků. Zánik arabské říše způsobili ve 13. století Mongolové.
Arabská říše 1) Tmavě hnědou barvou je zvýrazněno území Arabské říše během působení Mohameda, tedy do roku 632. Světlejší barva ukazuje zisk území do poloviny 7. století. Béžová barva představuje území ovládané Araby do poloviny 8. století.
Arabská a evropská kultura se navzájem ovlivňovaly. Státy, které sousedily s Araby, poznávaly jiný přístup k životu (luxus a užívání si, důraz na pohodlí), což postupně aplikovali i na svůj životní styl. Trend pohodlí se postupně začal šířit po celé Evropě. Arabové patřili mezi schopné obchodníky. Jejich činnost se projevovala až na trzích v Pobaltí, ve Skandinávii, v Africe nebo dokonce v Číně. Evropané poznali díky obchodu řadu nových zemědělských plodin – rýže, bavlna, citrusy, a nové postupy při obdělávání polí – zavlažování. Díky Arabům se středověká Evropa setkává s myšlenkami antické filosofie. Překládají se antické spisy z arabštiny do evropských jazyků. Rozšiřují se také vědní obory jako astronomie, matematika, zeměpis nebo medicína. Muslimské náboženství zakazovalo jakékoliv zpodobňování věcí, které by mohlo sloužit jako modla. Proto se muslimští umělci věnovali především architektuře, která byla velmi zdobná. Jako dekorativní motivy byly používány geometrické a rostlinné vzory. Mezi nejčastější stavby patří vzdušné domy, paláce a mešity.
Velká mešita v Córdobě 2) Příkladem arabské architektury je Velká mešita v Córdobě. K té byla v 16. století přistavěna římskokatolická katedrála Neposkvrněného početí Panny Marie. Díky této stavbě můžeme vidět, jak se snoubí arabský a evropský přístup k architektuře. 3) Interiér je zaměřen spíše arabským směrem.
1) Jmenuj základní prvky islámu. 2) Vysvětli význam Mohameda pro islám. 3) Popiš vývoj arabské říše. 4) Zdůvodni význam arabské kultury na vývoj v Evropě.
ČORNEJ, Petr; ČORNEJOVÁ, Ivana; PARKAN, František. Dějepis 2 pro gymnázia a střední školy: Středověk a raný novověk. 1. vydání. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2001, 160 s. ISBN 80-7235-152-4. MANDELOVÁ, Helena; KUNSTOVÁ, Eliška; PAŘÍZKOVÁ, Ilona. Dějiny středověku a počátku novověku. Vydání první. Liberec: Dialog, 2002, 179 s. ISBN 80-86218-82-1.
1) UNITED STATES OF AMERICA FEDERAL GOVERNMENT. Wikipedia.cz [online]. [cit. 9.4.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/common s/2/20/Age_of_Caliphs.png 2) TONI CASTILLO QUERO. Wikipedia.cz [online]. [cit. 9.4.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/common s/6/6c/Mezquita_de_Córdoba_desde_el_aire_(Có rdoba%2C_Espana).jpg 3) IAN PITCHFORD. Wikipedia.cz [online]. [cit. 9.4.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/common s/9/98/Mezquita3.jpg