Byzantská říše
Mgr. Jakub Němec
VY_32_INOVACE_D1r0106
„Byzantská říše“ je u historiků ustálený pojem, který však není oficiálním názvem státu. Jméno říše je odvozeno od názvu starověké osady Byzantion. Její vhodná poloha (propojení Malé Asie a Evropy) motivovala císaře Římské říše Konstantina Velikého, aby toto místo prohlásil v roce 330 hlavním městem římského impéria. Město bylo poté přejmenováno na Konstantinopol (později Cařihrad, v současnosti Istanbul). Dějepisci používají pojem „Byzantské říše“ odvozený od názvu osady od 16. století, kdy se objevil v pracích německých a francouzských vědců. Od té doby se tento pojem ustálil a označuje v podstatě Východořímskou říši v letech 395 – 1453.
Již od rozdělení Římské říše v roce 395 se začínala východní a západní část vzdalovat. Obě části říše měly své problémy s nájezdnými kmeny, které se pohybovaly ze severu na jih a z východu na západ v rámci stěhování národů. Východořímská říše ustála tlak putujících národů. Ubránila se také výpadům Hunů. Císaři Byzantské říše si nepřipouštěli ztrátu vlivu v „římské“ oblasti a po zániku Západořímské říše (476) se pokoušela obnovit nadvládu v rámci středomořské oblasti s odkazem k Římské říši.
V 6. století nastupuje jeden z největších panovníků tisícileté historie Byzantské říše. Justinián I. Veliký (527 – 565) se pokusil obnovit sílu římského státu a během jeho vlády měla Byzanc největší územní rozlohu. Justiniánova vojska porazila Vandaly a díky tomu ovládla Byzantská říše sever Afriky. Díky obratné politice získal Justinián I. po smrti Ostrogóta Theodoricha také vliv na Apeninském poloostrově, kde zvelebil město Ravenna, které si zvolil za své sídlo v této oblasti.
Rozloha Byzantské říše za vlády Justiniána I. 1) Za vlády Justiniána I. Nabyla Byzantská říše své největší územní rozlohy.
Justiniánova vláda byla opřena také o kvalitní státní aparát. V letech 529 – 533 vznikl Justiniánův zákoník, který byl odvozen na starořímském právu. Justiniánova politika nebyla oblíbená, o čemž svědčí řada povstání, která byla krutě potlačena. Největší z nich je tzv. povstání „Niká“ (zvítězíme), které proběhlo v roce 532, ale bylo krvavě potlačeno (až 30 000 mrtvých). Justinián I. odstranil poslední zbytky římské republiky (zrušil úřad konzula 541) a stal se v podstatě absolutistickým vládcem.
Justinián I. 2) Mozaikový portrét Justiniána I. z chrámu San Vitale v Ravenně.
Za vlády Justiniána I. se začala stavět jedna z největších staveb raného středověk – chrám Boží moudrosti (Hagia Sofia) spojující východní byzantské prvky s prvky odkazujícími na antiku. Další stavby můžeme nalézt v Ravenně, kde byla postavena řada staveb s byzantskou výzdobou. V Justiniánově době se naplno projevu mozaika, která v má v tzv. byzantském slohu nezastupitelné místo. Byzantský sloh ovlivnil kulturní vývoj Řecka, Balkánského poloostrova, severní Itálie, Kyjevské Rusi, Velké Moravy a Malé Asie. Úřední řečí Byzantské říše se stala řečtina, která nahradila západní latinu.
Chrám Boží moudrosti v Istanbulu 3) Chrám Hagia Sofia (Boží moudrosti) v dnešní podobě. Minarety byly přistavěny až po dobytí Byzantské říše Osmany v roce 1453. V současnosti slouží chrám jako muzeum.
Po smrti Justiniána I. došlo k pozvolnému úpadku Byzantské říše. Byzanc byla napadána ze severu Avary a Slovany, z jihu se musela bránit arabským a perským výbojům. Krize státu byla způsobena absencí výrazných osobností v čele státu a neustálou obranou vůči výpadům Arabů. Od 7. století byla Byzantská říše spíše kulturní velmocí, která ovlivňovala vývoj umění a náboženství ve východní Evropě.
Umění Byzance bylo pevně spjato s církví. Vznikaly obrazy s náboženskými motivy mozaikovitého typu a obrazy svatých (ikony). Stavby byly také z větší části církevního charakteru. Mimo typické prvky byzantského stavitelství (kopule) se projevují také antické prvky. V Byzantské říši se pokračovalo v antickém přístupu ke vzdělání. Byli podporováni vědci i umělci. Paradoxem je, že v roce 529 byla zrušena novoplatónská Akademie v Athénách (podle některých historiků událost, která ukončuje starověk).
Chrám San Vitale v Ravenně 4) Město Ravenna se stala byzantskou metropolí na Apeninském poloostrově poté, co byl dobyt Justiniánem I.
V čele papež. Jazyk bohoslužeb latina.
Římskokatolická větev
V čele konstantinopolský patriarcha pod vlivem císaře – caesaropapismus. Jazyk bohoslužeb řečtina.
Východořímská ortodoxní větev
Katolická (západ) a ortodoxní (východ) církev se od sebe myšlenkově vzdalovaly. Rozdíly ve vedení církve, v některých náboženských otázkách, v pojetí mše a mnoha dalších oblastech vedly k oficiálnímu rozdělení křesťanství na dvě větve. Přese snahy opětného sblížení došlo v roce 1054 k tzv. církevnímu schizmatu (rozdělení církve).
1) Popište roli Byzantské říše v Evropě. 2) Popište vládu Justiniána I. a jeho význam pro vývoj v Byzanci a v Evropě. 3) Charakterizuj tzv. byzantský sloh. 4) Vysvětli pojem církevní schizma.
ČORNEJ, Petr; ČORNEJOVÁ, Ivana; PARKAN, František. Dějepis 2 pro gymnázia a střední školy: Středověk a raný novověk. 1. vydání. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2001, 160 s. ISBN 80-7235-152-4. MANDELOVÁ, Helena; KUNSTOVÁ, Eliška; PAŘÍZKOVÁ, Ilona. Dějiny středověku a počátku novověku. Vydání první. Liberec: Dialog, 2002, 179 s. ISBN 80-86218-82-1.
1) Úprava mapy Evropy se zdrojem na: SAN JOSE. Wikipedia.cz [online]. [cit. 14.3.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b7/Europe_ topography_map.png v programu Malování (součást systému Windows) 2) MEISTER VON SAN VITALE IN RAVENNA. Wikipedia.cz [online]. [cit. 4.4.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/89/Meister_ von_San_Vitale_in_Ravenna.jpg 3) CPODWRITES. Wikipedia.cz [online]. [cit. 4.4.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9b/Haghia_ Sophia.jpg 4) MADAKI. Wikipedia.cz [online]. [cit. 4.4.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f6/San_Vital e_Ravenna.jpg
