Velkomoravská říše
Mgr. Jakub Němec
VY_32_INOVACE_D1r0116
Pojem Velkomoravská říše, popř. Velká Morava není oficiálním názvem, ale pouze ustáleným označením historiků pro státní útvar, který vznikl v první polovině 9. století v oblasti jižní Moravy a západního Slovenska a který expandoval na území střední Evropy. Po zániku Sámovy říše se slovanské kmeny soustředily na budování vlastních komunit a nemáme zmínky o tom, že by byl během 8. století pokus založit na našem území stát. V tomto období byly slovanské kmeny pod vlivem Francké říše, která se pokoušela slovanské kmeny na východě svého území christianizovat. Na počátku 9. století snahy franckých misionářů začaly přinášet ovoce a někteří náčelníci slovanských kmenů začali přijímat křesťanství jako nové náboženství, čímž začali být respektováni západoevropskými státy. Mezi největší průkopníky v této oblasti patřilo moravské a nitranské knížectví. V roce 830 (někdy se uvádí rok 833) se rozhořel spor o moc mezi nitranským knížetem Pribinou a moravským knížetem Mojmírem. Mojmír v boji vyhrál, vyhnal Pribinu z jeho území, které připojil ke svému, čímž položil základ nového státu, který označujeme jako Velkou Moravu. Mojmír I. je zakladatelem mojmírovské dynastie, která jako jediná vládla Velkomoravské říši. Mojmír I. pokračoval v rozšiřování své říše podél řeky Dunaje. Zemřel v roce 846, kdy na Velkou Moravu pronikl východofrancký panovník Ludvík Němec.
Mojmír I. 1) Část fresky ze znojemské rotundy svaté Kateřiny, na níž je údajně Mojmír I.
Synovec Mojmíra I. Rastislav pokračoval v expanzivní politice svého předchůdce. Rozšiřoval území všemi směry, což vedlo k roztržce s panovníkem Východofrancké říše Ludvíkem Němcem, který jej na knížecí stolec dosadil a který očekával poslušnost nového knížete (považoval totiž oblast Velké Moravy za součást své říše). Spory začaly v 50. letech odmítnutím platby tributu Východofrancké říši, ke kterým se zavázal již Mojmír I., a poskytnutí azylu odpůrcům Ludvíka Němce. Svou samostatnost na západním sousedovi chtěl Rastislav zdůraznit vybudováním vlastního arcibiskupství, čímž by se vymanil z vlivu německé církevní hierarchie (vyhnal německé kazatele ze svého území). Po papežském odmítnutí se Rastislav obrátil na byzantského císaře Michala III., který jeho prosbu vyslyšel. V roce 863 přichází na území Velké Moravy misie s byzantskými učenci bratry Konstantinem a Metodějem, kteří položili základy pro vytvoření samostatné arcidiecéze (více o vlivu cyrilometodějské misii v části o kultuře). V 60. letech byl Rastislav několikrát téměř poražen Ludvíkem Němcem. Zavázal se k obnovení platby tributu a musel umožnit návrat německým kněžím. To však neovlivnilo činnost Metoděje na velkomoravském území. V roce 870 se Rastislavův synovec Svatopluk úspěšně spojil s Východofranckou říší proti Rastislavově vládě. Rastislav byl poražen, sesazen z knížecího stolce, odsouzen k trestu smrti, který byl zmírněn na oslepení, na jehož následky zřejmě zemřel.
Rastislav 2) Ikonické vyobrazení knížete Rastislava. V roce 1994 byl prohlášen pravoslavnou církví za svatého.
Svatopluk byl po svržení Rastislava uvězněn, přesto se obratně dostal na knížecí stolec Velkomoravské říše vzepřel svému bývalém spojenci – Východofrancké říši. Bojoval s ní o moc nad hraničním územím na západě své říše (pravidelně proti Bavorům). Nakonec však došel k tomu, že je pro něj výhodnější složit lenní slib a platiti tribut s tím, že může pokračovat ve svých výbojích a získaná území budou připojena k Velké Moravě. Dohoda mezi Ludvíkem Němcem a Svatoplukem byla uzavřena v roce 874. Pořádal výboje do okolních zemí a připojoval k Velké Moravě řadu nových území – Opavsko (874), povodí řeky Tisy (881), Panonie (884) Lužice a Čechy (888). Svatopluk pokračoval ve svých výbojích a napadl Rakousko, které bylo součástí Východofrancké říše. Bojoval s korutanským vévodou Arnulfem, který se proti němu spojil s Bulhary. V roce 880 byl papežem potvrzen vznik nitranského arcibiskupství, čímž se Velkomoravské říše stala méně závislou na Východofrancké říši, přestože se arcibiskupem stal německý biskup Wiching. Svatopluk se nechal přesvědčit západními kněžími, aby po smrti Metoděje (885) vyhnal jeho žáky z Velké Moravy a přijal katolickou formu křesťanství. Staroslověnská liturgie byla zakázána, většina Metodějových žáků prchá na Balkánský poloostrov. Svatopluk zemřel v roce 894 a přestože nabádal své syny ke spolupráci, došlo po jeho smrti k rozpadu Velkomoravské říše.
Svatopluk 3) Vyobrazení knížete Svatopluka v Dalimilově kronice.
Velká Morava za vlády Svatopluka 4) Během vlády knížete Svatopluka dosáhla Velkomoravská říše své největší územní rozlohy.
Svatopluk 4) Svatopluk měl tři syny, které nabádal ke svornosti. Sgrafito prostějovské zámku, které vzniklo na přelomu 19. a 20. století.
Po smrti Svatopluka se říše rozdělila mezi jeho tři syny, z nichž Mojmír II. byl knížetem Velké Moravy a jeho bratři mu měli být podřízeni. Neshody mezi sourozenci a boj o moc způsobil oslabení Velkomoravské říše, které využil jak východofrancký král, tak nájezdné kmen Maďarů. Proti oslabené Velkomoravské říši se vzbouřily Čechy i Lužice, které se nakonec odtrhly. Maďaři několikrát porazili Moravany a v boji proti nim zemřel v roce 906 Mojmír II. Maďaři vybojovali na Velké Moravě Panonii, kde se usadili. Moravská říše se rozpadá na několik částí. Moravu nakonec během 10. století získávají pod svůj vliv Přemyslovci z Čech, kteří byli leníky Východofrancké říše.
Mojmír II. 6) Nástěnná malba z 11. století má být údajně podobou knížete Mojmíra II.
Moravané žili v hradištích podél velkých řek, kde profitovali především na dálkovém obchodu. Mezi největší centra Velké Moravy počítáme Mikulčice (pravděpodobně sídlo knížat), Staré Město, Uherské Hradiště (všechny Česká republika), Nitru, Devín, Bratislavu (všechny Slovenská republika) a Blatnohrad (Maďarsko). Z počátku pohanské obyvatelstvo přijímalo od počátku 9. století křesťanství (tzv. přijetí shora – obyvatelstvo konvertuje nařízením svých pánů). Na Velké Moravě se mísí východní a západní přístup ke křesťanství. Za vlády Rastislava má převahu východní ritus (spojení s cyrilometodějskou misí), později se prosazuje spíše katolický přístup. V rámci působení Konstantina a Metoděje byla Bible přeložena do staroslověnštiny a Konstantinem bylo vytvořeno písmo hlaholice. Velkomoravané byli zdatnými řemeslníky. Nejznámější je šperkařská práce –náušnice, knoflíky (gombíky) apod. Nedávné archeologické nálezy dokládají, že na Velké Moravě byla jistá forma otrokářského systému (pracovní silou se stávali zajatci při válečných taženích),
Metoděj a Konstantin Konstantin (vpravo 8) ) a Metoděj (vlevo 7) ) jsou zpodobněni na sloupu Nejsvětější trojice v Olomouci.
Hlaholice 9) Písmo hlaholice, která je vytesána do tzv. Baščanské ploče (desky), která byla nalezena na chorvatském ostrově Krk.
Šperkařství 10) Příkladem mistrovské šperkařské práce Velké Moravy může být detailní vyobrazení Krista na křížku na krk nalezeného v místech mikulčického hradiště.
1) Urči vliv Francké říše a Sámovy říše na vytvoření Velké Moravy. 2) Popiš vládu knížete Svatopluka. 3) Charakterizuj zápas mezi východním a západním křesťanstvím na Velké Moravě. 4) Urči hlavní znaky velkomoravské kultury.
ČORNEJ, Petr; ČORNEJOVÁ, Ivana; PARKAN, František. Dějepis 2 pro gymnázia a střední školy: Středověk a raný novověk. 1. vydání. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2001, 160 s. ISBN 80-7235-152-4. MANDELOVÁ, Helena; KUNSTOVÁ, Eliška; PAŘÍZKOVÁ, Ilona. Dějiny středověku a počátku novověku. Vydání první. Liberec: Dialog, 2002, 179 s. ISBN 80-86218-82-1.
1) AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia.cz [online]. [cit. 17.5.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9f/Mojmir_I.jpg 2) AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia.cz [online]. [cit. 17.5.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/84/Prince_Rastislav.JPG 3) AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia.cz [online]. [cit. 20.5.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0a/Dalimil2.jpg 4) TANKRED. Wikipedia.cz [online]. [cit. 20.5.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/98/Great_moravia_svatopluk.png 5) KÖHLER, Jano. Wikipedia.cz [online]. [cit. 20.5.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/99/Svatopluk_I.jpg 6) AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia.cz [online]. [cit. 20.5.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3f/Mojhmir2.jpg 7) MAŇAS, Michal. Wikipedia.cz [online]. [cit. 20.5.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b6/Holy_Trinity_ColumnSaint_Methodius.jpg 8) MAŇAS, Michal. Wikipedia.cz [online]. [cit. 20.5.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/60/Holy_Trinity_Column_-_Saint_Cyril.jpg 9) NEONEO13. Wikipedia.cz [online]. [cit. 20.5.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6a/Bascanska_ploca.jpg 10) DRAGOVIT. Wikipedia.cz [online]. [cit. 20.5.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9d/Kříž_z_Mikulčic.png
