MEZIVÁLEČNÁ ČESKÁ POEZIE Osnova: 1) 2) 3) 4) 5)
Proletářské umění (J. Wolker) Hnutí devětsil, poetismus a surrealismus (V. Nezval, J. Seifert) Proud spirituální a katolický (J. Deml, J. Zahradníček, V. Holan) Tzv. poezie času – Josef Hora Nezařaditelný - František Halas
Společensko-historické souvislosti: po 1. sv. válce (28. 9. 1918) čeština je oficiální záležitostí vznik nového státu, minimalizace vlastenectví Slovensko se potřebovalo připojit k Česku z důvodu silné maďarizace VŘSR – revoluce v Rusku = zvedla se vlna proletářství a ta působí i u nás proletář = dělníci, rolníci,… (vyjádření sounáležitosti s dělnictvem, která oslovuje i levicové intelektuály, kteří tuto myšlenku chtějí podpořit a chtějí o ní psát)
1) proletářské umění 1922 vznikl časopis Var autoři: Stanislav Kostka Neumann Jiří Wolker Josef Hora (raná tvorba) Jindřich Hořejší Jaroslav Seifert Konstantin Biebl znaky proletářství Revolučnost – výzva k revoluci („řešte to“, „nenechte si to líbit“) Kolektivismus – myšlenka sounáležitosti s kolektivem Tendenčnost – záměr autora, nic neskrývá, částečná manipulace Optimismus – jen vše dobré („věřme v budování lepších zítřků“)
WOLKER, Jiří 1900 - 1924 narozen v Prostějově na jeho počest se koná tradičně festival nazvaný podle jeho sbírky Host do domu tzv. „salónní komunista“, on nikdy bídu nezažil, a přitom o ní psal trpěl tuberkulózou napsal si vlastní epitaf Host do domu (1921) prvotina, kterou píše ve vlivu vitalistickém poezie prostých věcí popisuje všední život Těžká hodina (1922) sbírka, která se stala erbovní knihou celé proletářské poezie tendenční poezie sociální balady hlásí se k Erbenovi a Nerudovi (také psali sociální balady) klíčové motivy se zabývají situací, která ho obklopovala – vykořisťování, sociální nespravedlnost myšlenky proletariátu děj: chlapec se mění v muže
-1-
pochopení své úlohy a situace Balada o očích topičových symbol: očí (přišel o životní vizi), rukou (lidská práce) a srdce (statečnost, hrdinství, víra = ztotožnění s proletariátem) Svatý kopeček (1921) pásmo asociace dále psal moderní pohádky velmi tendenční jeho záměr je v nich znatelný unanimismus = filosofická myšlenka o společné duši lidí, která nás spojuje („měli bychom psát o jednotě, stmelení lidí“)
HORA, Josef (1891 – 1945) etabloval se jako autor proletářské poezie pracoval jako novinář v dělnických listech České slovo, Rudé právo, aj. 1929 byl vyloučen z KSČM poté si našel svou vlastní cestu – POEZIE ČASU překladatel velkých slovanských básníků (Jesenina, Pasternaka, Puškina) Pracující den (1920) Srdce a vřava (1922) Bouře a jaro (1923) všechno prvotiny a tendenční sbírky Struny ve větru (1927) nové téma – prožitek času, jako něco věčného, nenávratného uplývání negativní – tzv. poezie smrti (blížíme se k zániku) jakási meditativní sbírka sleduje pomíjivost, věci, které si musíme připustit a vnímáme je Máchovské variace (1936) posouvá se v tématu stále je zde prchavost času, ale k tomu se přidává jako protiklad (díky kterému z toho unikneme) lidské dílo = tvůrčí čin (něco co nám dává jistotu) jedná se o období, kdy jsme pociťovali fašismus společenské problémy a strach uplývání času + jistoty, hledání nadčasovosti
SEIFERT, Jaroslav 1901 - 1986 „žižkovský proletář“ narodil se na Žižkově – odráží se do jeho děl studoval na gymnáziích (nedokončil je za mnoho neomluvených hodin) = problémy skládal básně za pivo (prý) věnoval se novinářství (zjistili, že umí psát) a překladatelství jeho 1. sbírka vznikla v roce 1921 a také tento rok vešel do KSČ 1929 je ale vyloučen spolu s dalšími šesti spisovateli, protože podepsali manifest proti manýrům komunismu (proti vedení KSČ) 1949 se začal věnovat výhradně literatuře je považován za našeho nejčtenějšího básníka jeho příteli byli Hora a Maheň za jeho díla byl poctěn několika státními cenami do roku 1967 byl velmi ceněn a dostal titul Národního umělce 1968 se stal předsedou Českého svazu spisovatelů, byl jím ale pouze do roku 70 poté se angažoval a ozýval ve svých politických potřebách
-2-
v prosinci 76 podepsal chartu 77 a tím byl za své vystupování odehnán do ústraní 1984 dostal Nobelovu cenu (ale nikdo o tom v ČSR nevěděl) vydával v posledních letech pouze v tzv. samizdatu = neprodejné výtisky, pouze ručně přepisované a rozdávané během jeho pohřebního obřadu došlo ke schizmatu mezi státní bezpečností a jeho rodinou nakonec se ale dočkal církevního pohřebního obřadu Všecky krásy světa (1981) Zhasněte světla (1938) Vějíř Boženy Němcové (1940) líčení těžkého osudu B. Němcové vzdor osudu, boj až do konce, vzor pro lidi Světlem oděná (1940) Kamenný most (1944) Přilba hlíny (1945) asonance = souznění; opakování poslední samohlásky rým = přímý stavební prostředek díla
2) Devětsil toto avantgardní sdružení vzniká v roce 1920 je to prvně program proletářských „přívrženců“, poté se přiklání k poetismu časopis Red (Revue Devětsil) = pestrý, kolážový časopis vycházející v letech 1927 – 31 autoři: Karel Teige – hlavní teoretik tohoto sdružení Jaroslav Seifert Vítězslav Nezval Vladislav Vančura – prozaik Adolf Hoffmeister – výtvarník Jindřich Štýrský - výtvarník Toyen (Marie Černínová) – výtvarnice Jiří Voskovec Jan Werich
NEZVAL, Vítězslav 1900-1958; narozen v Biskoupkách u Moravského Krumlova překladatel a básník, snažil se i o prózy, dramatik a esejista největší básnická osobnost české avantgardy po 2. světové válce se stal komunistou (psal oslavné ódy a komunismus) u Sobotkový je oblíben především jako spisovatel poetismu, komunismu už ne Básně noci (1930) Pantomima (1924) fantazie, asociace, obraznost, jazykové hříčky automatické texty (poetismus ← dadaismus) okouzlení velkoměstem Podivuhodný kouzelník (1922) Akrobat (1927) Edison (1928) takové pásmo, připomínající Appolinaira surrealistická díla: Žena v množném čísle (1936) Absolutní hrobař (1937) Praha s prsty deště (1936)
-3-
díla pod vlivem socialistického realismu: Stalin (1949) Zpěv Míru (1950) próza: Anička skřítek a slaměný Hubert (1936) Valérie a týden divů (19 drama: Manon Lescaut (1940) příběh o mladé Francouzce končí tragicky adaptace věnoval se i baladám teoretická kniha Moderní básnické směry = výbor moderní básnické české a světové poezie
POETISMUS jedná se o ryze český směr „umění žít a užívat“ poezie okamžiku a smyslového okouzlení a dobrodružství fantazie zakladateli poetismu jsou Teige a Nezval vydání manifestu (prohlášení) v roce 1924 a 1928 inspirací je dadaismus autoři: F. Halas V. Holan Vilém Závada J. Seifert Pantomima – sbírka V. Nezvala snaha o srozumitelnost a zároveň zábavnost chtěli poezii sblížit se životem a tím pádem čerpali z lidové zábavy (jazyk i situace) čerpali z brakové literatury, cirkusů a veselic témata proletářství už jim začali připadat opakující se a tak se snažili odtrhnout, a proto využili dadaismu, který propojili s ryze českými prvky
SURREALISMUS 1924 Nezval založil Surrealistickou skupinu (trvala 4 roky) vydání 1936 sbírku Surrealismus literárním teorikem byl Effenberger šlo o zvnitřnění poezie = odklání se od vnější reality (společnost) a zaměřuje se na určitou meditaci propojení reálného a snového nonsensová
3) proud spirituální a katolický Spirituální básníci ZAHRADNÍČEK, Jan 1905-1960 krutý životní osud v dětství úraz – poškodil si páteř (zhroucený a shrbený) v 50. letech obviněn ve vykonstruovaných procesech – 13 let odnětí svobody v době, kdy byl vězněn – otrava rodiny houbami; zemřely dvě dcery 1960 propuštěn – zbývalo pět měsíců života
-4-
dílo je vrcholem spirituálního básnictví Pokušení smrti (1930) drsné verše samota, zmar, nicota Návrat (1931) východisko z negativních pocitů utrpení a bolest = přiblížení k Bohu Žíznivé léto (1935) změna tématiky životní jistoty: rodný kraj, venkovský život, chudoba => mravní základ bytí Korouhve (1940) forma motliteb za trpící národ světci La Saletta (1947) zjevení Panny Marie dětem v Alpách varuje český národ (a celé lidstvo) před katastrofou, pokud nebude ctít Boha a jeho zákony
DEML, Jakub REYMEK, Bohuslav HOLAN, Vladimír (1905-1980) překládal (Rilke) hutný, básnický výraz celý život velmi nemocný předčasně penzionován bydlel na Kampě, nevycházel ven (agorafobie) hluboká, spirituální, náročná poezie nominace na Nobelovu cenu za literaturu Vanutí (1932) meditativní téma: věčný svár mezi dobrem a zlem vyjadřovací prostředky: paradoxy, básnické neologismy Září (1938) Sen (1939) prolíná se rovina představ a rovina jazyka obžaloba zrady, nelidskosti strohost nějakou dobu obdivovatel komunismu – věnoval sbírku → → Rudoarmějci (1947) prosté hrdinství srozumitelné, lidské, strhující, uvěřitelné „BÁSNĚ-PŘÍBĚHY“ – jedna báseň = jedna sbírka, vycházejí v období války a po válce Terezka Planetová (1943) Noc s Hamletem (1964) tragické
-5-
