METODIKA K PROJEKTU. Výměna zkušeností a know-how v oblasti environmentálního vzdělávání

METODIKA K PROJEKTU

Výměna zkušeností a know-how v oblasti environmentálního vzdělávání

PŘEDMLUVA Do rukou se vám dostávají metodické postupy, které vznikly na základě projektu: Výměna zkušeností a know-how v oblasti environmentálního vzdělávání. Projekt vznikl v rámci Programu česko-švýcarské spolupráce, kde hlavním partnerem projektu byla švýcarská asociace GEASI, jenž se tématu environmentálního vzdělávání věnuje řadu let. Environmentální výchova je velmi důležitou součástí života a výchovy dětí, která by jistým způsobem měla začít ještě před začátkem povinné školní docházky. Environmentální výchova se snaží započít výchovný proces založený na vztahu člověka a přirozeného prostředí. Zaměřuje se na vztahy mezi demografií, znečištěním, čerpáním zdrojů, zachováním druhů, přepravou, technologiemi a organizací městského prostoru, venkova a přírody na jedné straně a celku lidského prostředí na straně druhé. Zkušenosti a vědomosti v oblasti životního prostředí a jeho ochrany získané v raném věku utvářejí dětské hodnoty, vnímání přírody jako takové a učí děti i příslušnému chování vůči jednotlivým přírodním prvkům. Podpora environmentálního vzdělávání u dětí je důležitá hned z několika důvodů (Mitchell, 2012)1: 

Pomáhá jim se rozvíjet a dospět do fáze porozumění a snaze chránit životní prostředí.



Rozvíjí jejich pocit úžasu, představivost a tvořivost.



Učí je vnímat okolní krásy, klid a také jim poskytuje útočiště před okolním často hektickým světem.



Má pozitivní vliv na jejich duševní vývoj, což se velmi často promítne dosažením lepších výsledků ve škole. Děti jsou schopny snadněji zdolávat různé problémy.



Děti jsou často samostatnější.



Zvyšuje jejich fyzickou odolnost a výkonnost, zlepšuje orientaci a také celkový zdravotní stav.



Pomáhá jim pochopit vzájemné propojení všech živých a neživých soustav.

Veškeré materiály jsou určené pro žáky základních škol na prvním stupni. Jelikož je ale velký rozdíl mezi znalostmi jednotlivých ročníků, doporučujeme vyučujícím, aby si jednotlivé informace a úkoly přizpůsobili tak, aby vyhovovaly jak žákům tak i vyučujícímu. U prvních a druhých ročníků bude plnění úkolů vyžadovat intenzivnější pomoc ze strany vyučujícího, pravděpodobně i doba plnění úkolů a her bude delší. Environmentální výchova je komplexní nauka a lze ji částečně zakomponovat do každého předmětu. Jakým způsobem, to už záleží individuálně na každém vyučujícím.

1

Mitchell, D. 2012. Promote Environmental Education for Children. www.volunteerguide.com

2

Obsah PŘEDMLUVA ............................................................................................................................ 2 Obsah ........................................................................................................................................ 3 ÚVOD ........................................................................................................................................ 6 1. Interaktivní webové stránky ............................................................................................... 7 1.1. Metodické postupy ..................................................................................................... 7 1.1.1. Definice environmentální gramotnosti ................................................................ 7 1.1.2. Pilíře environmentální výchovy ........................................................................... 9 1.1.3. Aktivní pedagogika ........................................................................................... 10 1.1.4. Výhody spojené s environmentální výchovou .................................................. 12 1.1.5. Jak začít s Environmentální výchovou ............................................................. 13 1.1.6. Spolupráce ve skupinách .................................................................................. 14 1.1.7. Na co je dobré si dávat pozor ........................................................................... 15 1.1.8. Rady pro venkovní aktivity ................................................................................ 16 1.1.9. Sbírat či nesbírat ............................................................................................... 17 1.1.10. Rodiče, téměř nejdůležitější článek v socializaci dětí..................................... 18 1.1.11. Trvale udržitelný rozvoj ................................................................................... 19 1.2. Hry & Aktivity ............................................................................................................ 20 1.2.1. V hlavní roli biodiverzita .................................................................................... 20 1.2.2. V hlavní roli - Odpad ......................................................................................... 28 1.2.3. V hlavní roli – Udržitelný rozvoj ........................................................................ 30 1.2.4. V hlavní roli – Skupinová spolupráce ............................................................... 32 1.2.5. V hlavní roli – Smysly ....................................................................................... 34 1.2.6. V hlavní roli – Samostatnost ............................................................................. 37 1.2.7. V hlavní roli – Hlava-ruce-srdce........................................................................ 38 1.2.8. Speciální aktivity ............................................................................................... 41 1.3. Ekomise .................................................................................................................... 43 1.3.1. Recyklace odpadu ............................................................................................ 43 1.3.2. Proces třídění odpadu ...................................................................................... 48 1.3.3. Recyklace mobilních telefonů a baterií ............................................................. 49 1.3.4. Lokální produkty ............................................................................................... 50 1.4. Ekotipy ...................................................................................................................... 52 1.4.1. Ekotipy aplikovatelné ve třídě ........................................................................... 52 1.4.2. Ochrana přírody ................................................................................................ 52 1.4.3. Ochrana přírody a zároveň šetření úspor ......................................................... 53 1.4.4. Ochrana a šetření nejen vodních zdrojů ........................................................... 53 1.4.5. Odpad ............................................................................................................... 54 1.4.6. Ekočističe .......................................................................................................... 55 1.5. Ekoslovník ................................................................................................................ 55 1.6. Příroda v Praze......................................................................................................... 55 1.6.1. Biodiverzita ....................................................................................................... 56 2. Kreslená edukativní videa ................................................................................................ 60 2.1. Příběh první: Školní výlet ......................................................................................... 60 2.2. Příběh druhý: Udržitelný rozvoj ................................................................................ 61 2.3. Příběh třetí: Obnovitelné zdroje energie, koloběh vody ........................................... 62 3. Edukativní hry .................................................................................................................. 64 3.1. Enviro pexeso ........................................................................................................... 64 3.2. Společenská hra „Hurá do přírody“ .......................................................................... 64 4. Eko brožury ...................................................................................................................... 65 4.1. Ekomise .................................................................................................................... 65 4.2. Kontrolní otázky ........................................................................................................ 66 4.3. Hodnocení ................................................................................................................ 66 5. Závěr ................................................................................................................................ 67 6. Přílohy .............................................................................................................................. 68 6.1. Pracovní listy ............................................................................................................ 68 Mé oblíbené prostředí ..................................................................................................... 68 Tolik zvířat ....................................................................................................................... 69 SVÁTEČNÍ MENU .......................................................................................................... 70

3

6.2. 6.3.

Kontrolní otázky k Ekobrožurám .............................................................................. 70 Ekoslovník ................................................................................................................ 73

4

5

ÚVOD Metodické postupy, které vznikly na základě projektu Výměna zkušeností a know-how v oblasti environmentálního vzdělávání jsou vzhledem k projektovým výstupům rozdělené do několika částí. Výstupy projektu: 1. Metodické postupy environmentálního

vzdělávání

pro

žáky prvního stupně

základních škol 2. Interaktivní webový portál www.kamaradsprirodou.cz 3. Kreslená edukativní videa 4. Edukativní hry 5. Ekobrožury Všechny výstupy projektu jsou propojeny nejen stejnou grafickou úpravou, ale především na sebe navazujícím obsahem. Doporučujeme, aby děti nejdříve zhlédly edukativní videa, která je uvedou do tématu environmentální výchovy. Ve videích jsou navíc zodpovězené některé otázky, jež jsou součástí deskové společenské hry. Hraní her doporučujeme v další fázi. Jedná se o pexeso a již zmíněnou deskovou hru. Děti si procvičí znalosti a zároveň se při zodpovídání některých otázek připraví na další fázi, ve které budou plnit vybrané ekomise v ekobrožurách. Všechny výstupy jsou založené na aktivním přístupu jak žáků tak i vyučujících případně i rodičů. První část této metodiky se věnuje obsahu webových stránek (www.kamaradsprirodou.cz), které slouží jako hlavní zdroj informací převážně pro vyučující a rodiče žáků, a z části také pro samotné žáky. Všechny materiály, které k projektu vznikly, jsou k dispozici právě na těchto webových stránkách. Kromě teoretických informací a tipů, které se k environmentální výchově vztahují, jsou na stránkách umístěna ke zhlédnutí i edukativní videa. Ke stažení jsou zde environmentální hry a eko brožury. Pro inspiraci je na stránkách umístěn popis různých her a aktivit, které děti vzdělávají aktivním způsobem. Na stránkách najdete i doplňující informace k ekobrožurám, ekoslovník a přírodní místa v Praze a jejím okolí. Další část této metodiky podrobněji rozebírá příběhy kreslených videí a doporučuje, na co by se měli žáci při sledování zaměřit. Pod dalším výstupem byly pro žáky vytvořeny dvě společenské hry se zaměřením na ekologičtější vnímání okolního prostředí. Jedná se o deskovou společenskou hru vhodnou pro dva a více hráčů. Hra je podrobněji popsaná v kapitole Metodické pomůcky. Další hrou je pexeso, jež je opět více vysvětlené v kapitole č. 3. Edukativní hry. Poslední část podrobněji popisuje jednotlivé úkoly v ekobrožukách, které jsou navržené tak, aby je děti plnily ve škole s ostatními žáky a jejich vyučujícími, ale také doma s rodiči.

6

1. Interaktivní webové stránky Informace, které jsou uvedené na internetových stránkách www.kamaradsprirodou.cz, jsou určené především vyučujícím a rodičům, kteří mají na děti největší vliv, obzvlášť na děti na prvním stupni, u nichž postupně dochází k utváření hodnot a názorů. Děti přicházejí do školy ve věku, kdy je jejich vnímání, úsudek a pozorovací schopnosti, dalo by se říci, v syrovém stavu. Žáci nastupují do prvních tříd s nemalými zkušenostmi a mají chuť poznávat a učit se něčemu novému. Přístup, se kterým děti budete učit a vést je, je nepochybně ovlivní někdy i na celý život. Děti se učí soustředění a vnímání probírané látky, zároveň se učí vědomě zapojit všechny smysly. Pro prvňáčky může být velkou změnou to, že najednou sedí hodiny v lavicích a musejí se soustředit na probírané učivo. Na stránkách jsou uvedené informace, které jsou zaměřené spíše na aktivní pedagogiku, jelikož právě pro děti na prvním stupni je aktivní přístup často mnohem přínosnější. Navíc envrironmentální výchova je pro aktivní pedagogiku jako stvořená.

1.1. Metodické postupy Nejdříve bychom s dětmi měli diskutovat, abychom si udělali vlastní názor o tom, jaký mají přehled a vnímají přírodu kolem nás. Měli bychom mluvit o dopadu jejich činností v oblasti životního prostředí, například aby věděly, že recyklace odpadu v domě není z důvodu výmyslu jejich rodičů, ale že tím snižují objem směsného odpadu, který končí na skládkách či ve spalovnách a navíc se z recyklovaného odpadu může opět vyrobit mnoho nových výrobků. Z recyklovaných PET lahví lze pomocí speciálního zpracování vyrobit některé kusy sportovního oblečení a vybavení, například fleecové bundy, funkční prádlo, speciálně vyrobená vlákna jsou použita jako tepelná izolace do zimních bund, dále lze pomocí zpracovaných PET lahví vyrobit stany či batohy. Dalšími výrobky nebo jejich části, jež jsou vyrobené pomocí recyklovaných PET lahví, jsou boty, deštníky, pelíšky pro zvířecí mazlíčky, ale i ploty, palubky apod.

1.1.1. Definice environmentální gramotnosti Definice je převzatá od North American Association for Environmental Education (NAAEE) 2, asociace, která vytvořila studii zabývající se právě environmentální gramotností. V této studii je environmentálně gramotný člověk popsán jako někdo, kdo, jak individuálně tak společně s ostatními, činí informovaná rozhodnutí týkající se životního prostředí. Je ochoten jednat o těchto rozhodnutích k vylepšení blahobytu dalších osob, společností i životního prostředí jako o celku. Aktivně se účastní veřejného života. Ti, kteří jsou environmentálně vzdělaní, disponují v různém rozsahu znalostmi a porozuměním široké škále ekologických konceptů, problémů a otázek. Jsou schopni použít vhodné strategie, k šíření znalostí mezi různým okruhem posluchačů. Celý proces

2

http://www.naaee.net//

7

environmentální gramotnosti se rozvíjí postupně v průběhu času neboť: „Žádný učený z nebe nespadl.“ Složky environmentální gramotnosti: Jedná se o čtyři vzájemně propojené komponenty environmentální gramotnosti, a to: 

znalosti



dispozice



kompetence



zodpovědné chování vůči životnímu prostředí

Znalosti Environmentálně gramotný člověk by měl mít znalost o: 

fyzikálních a ekologických systémech - Přehled o vzájemných vztazích v jednotlivých ekosystémech, interakcích mezi hlavními systémy planety, úloze vody v procesech povrchu Země, znalosti týkajících se změn klimatu a o tom, jak se na těchto změnách podílí lidská činnost. Měl by také znát několik nejznámějších organizací, které se na ochraně životního prostředí podílí: Greenpeace, World Wildlife Fund, UNEP, ale také české Hnutí DUHA.



kulturních a politických systémech – Pochopení souvislostí mezi zemědělstvím, dopravou, různými kulturami, a podobně. Patří sem i občanská účast a přítomnost náboženství.



environmentálních problémech – Přehled o některých environmentálních situacích, které jsou způsobeny přirozeně nebo nastanou vlivem lidské činnosti. Měl by vědět o konfliktech, které jsou způsobeny změnami životního prostředí (nedostatek pitné vody, málo orné půdy, záplavy).



různých řešení otázek týkajících se životního prostředí – Měl by mít přehled o proměnách životního prostředí v průběhu času a mít alespoň základní povědomí o tom, jaké byly životní podmínky v minulosti a jaké jsou předpovědi pro blízkou budoucnost.

Dispozice/předpoklady Jedná se o důležité faktory, které ovlivňují chování vztahující se k životnímu prostředí, a to jak pozitivní tak negativní. Předpoklady studujících jsou: 

ochota učit se a motivace k účasti na veřejných aktivitách týkajících se životního prostředí



citlivost vůči životnímu prostředí



různé postoje vůči daným událostem a odkazům týkajícím se životního prostředí

8



starostlivost



přehled



osobní odpovědnost za konané činnosti, které přispívají k pozitivním dopadům na životní prostředí



motivace a dobré úmysly

Kompetence Jedná se o propojení schopností a dovedností, které mohou být vyjádřeny na konkrétních příkladech. Měříme zde schopnost: 

rozpoznat dané environmentální prostředí



klást relevantní otázky



analyzovat environmentální problémy



zhodnotit a provést osobní úsudky týkající se jednotlivých environmentálních problémů



použít příklady a znalosti k obhájení postojů týkajících se environmentálních problémů



vytvořit a vyhodnotit plány k vyřešení některých environmentálních problémů

Kompetence jsou často ovlivněné předchozími znalostmi a dispozicemi. Zodpovědné chování vůči životnímu prostředí Všechny předchozí složky mohou být vyjádřeny jedním výrazem jako zodpovědné chování vůči životnímu prostředí. Tato složka popisuje bod, ve kterém jsou kompetence, znalosti a dispozice převedeny do souvislostí v rámci určitého kontextu. Existuje několik různých způsobů jak toto chování měřit, pro účely této metodiky je vhodné chovat se tak, abychom na životní prostředí působili co nejméně negativně.

Dále je sem řazen environmentální

aktivismus, přesvědčování, spotřebitelská opatření a jiné. Environmentální problémy jsou ovlivňovány různými souvislostmi, ať už se jedná o fyzické, osobní, či politické. Lidé mají různé názory a environmentální gramotnost se rozvíjí postupně. Mění se naše osobní přesvědčení, postupně se vyvíjí naše chování a zkušenosti, a to vše je dáno prostředím, ve kterém se formuje naše podstata bytí.

1.1.2. Pilíře environmentální výchovy Jednotlivé pilíře byly nastaveny již v roce 1978. Environmentální výchova by podle nich měla:

9



Posuzovat životní prostředí v jeho celistvosti, jak přírodní, tak vybudované, jak technologické, tak společenské (ekonomické, politické, kulturní, historické, morální a estetické).



Být kontinuálním procesem, který provází jedince od mateřské školy všemi fázemi, formálními i neformálními.



Mít interdisciplinární povahu. Tak, aby skrze každou disciplínu nabídla kompletní a vyvážený pohled.



Umět se zabývat hlavními problémy životního prostředí, a to v lokálním, národním, regionálním i mezinárodním kontextu. Tak, aby studenti byli schopni pochopit souvislosti, měli možnost introspekce neboli sebepoznání a chápali environmentální podmínky jiných zeměpisných oblastí.



Zaměřit se na reálné a potenciální situace v životním prostředí a udržet přitom historický náhled.



Propagovat důležitost a nutnost spolupráce na úrovni lokální, národní a mezinárodní v prevenci i při řešení konkrétních environmentálních problémů.



Brát otevřeně v potaz aspekty životního prostředí v rozvojových a růstových projektech.



Umožnit studentům aktivní zapojení se do projektování, aby nabili vlastní zkušenosti. Dát jim možnost rozhodování a přijímání následků.



Spojit znalosti a schopnosti řešení problémů a ujasnění si hodnot v environmentální oblasti s lidmi různého věku a ze studentova okolí. A přitom klást důraz na citlivost k životnímu prostředí.



Pomoci studentům objevit skutečné příčiny a příznaky environmentálních problémů.



Vyzvednout komplexnost environmentálních problémů a následnou potřebu kritického uvažování a schopnosti řešit problémy.



Využívat různá prostředí pro výuku a používat širokou škálu výukových přístupů k životnímu prostředí. Klást důraz na praktické aktivity a zkušenosti z první ruky.

1.1.3. Aktivní pedagogika Environmentální výchova je tak obsáhlá, že by mohla zaujímat místo v rozvrhu žáků jako samostatný předmět. Pokud to však není možné, lze se jí věnovat i v některých dalších předmětech, jako například Český jazyk, prvouka, přírodověda, vlastivěda, ale i matematika nebo výtvarná výchova.

10

Celý průběh lekcí by měl být podáván takovým způsobem, aby dětem pomohl pochopit význam každé hodiny. Výklad by měl pomáhat předcházení určitých předsudků, měl by v dětech vzbuzovat motivaci a nadšení učit se novým věcem. Je dobré zapojovat žáky přímo do tvoření lekcí, i v případě, že máte předem stanovené téma. Vždy ho můžete trochu přizpůsobit zájmu dětí, případně si ho připravit na příští hodinu. Téma je prezentováno formou otázky, kterou by děti měly být schopné zodpovědět na konci hodiny. Jednotlivá témata by měla vysvětlovat propojení mezi předchozí a současnou hodinou. Čas strávený na jednotlivých tématech se může lišit, záleží na počtu žáků, jejich zkušenostech a znalostech vyučujícího. Vždy je důležité, aby děti téma pochopily. Na začátku byste měli vysvětlit pomocí slovníčku definici jednotlivých pojmů, které žáci pravděpodobně uslyší poprvé. U mladších dětí je dobré zobrazit hlavní téma skrze malou hru nebo příběh, zvláště u nich je důležité začít pracovat dříve na úrovni fyzické než rozumové. Proces výuky by měl zahrnovat pozorování, komunikaci, porovnávání, kategorizování, odvozování a následnou schopnost použít nově nabyté znalosti. Je dobré, abyste se vždy snažili teorii vysvětlit na konkrétních příkladech nebo vlastních zkušenostech. Také byste se měli snažit děti zapojit do diskuze. Jednotlivými otázkami je můžete dovést k samostatné odpovědi. V případě, že se chystáte s dětmi do přírody, měli byste to dát s předstihem vědět rodičům, aby byly děti na ven dostatečně vybavené. Aktivní pedagogika podle GEASI GEASI3 je švýcarská asociace, která se zabývá environmentální výchovou již řadu let a zároveň spojuje mnoho dalších institucí a podnikatelů z italského kantonu ve Švýcarsku, kteří pracují v oblasti environmentální výuky. Jejich heslem je metafora vysvětlující význam houslí: „Když je celek více, než jen součet jednotlivých částí.“ GEASI se přeneseně snaží vytvořit společnou hudbu, která by zaujala širokou veřejnost. GEASI aktivně propaguje ochranu přírody, krajiny a životního prostředí skrze nástroje environmentální výchovy a speciálně skrze objevování, poznávání a navazování vztahu s přírodou. Aby dosáhla svých cílů, zaměřuje se GEASI na přímé i nepřímé propagování environmentální výuky směřované na děti, dospívající, dospělé a učitele a snaží se jim nabídnout environmentální vzdělání skrze objevování, poznávání a navazování vztahu s přírodou. Jejich praktické aktivity jsou postavené na aktivním přístupu k přírodě. V ní se aktivují všechny smyslové schopnosti, což pak přináší silnější prožitek. Při kurzech se účastníci zapojují do samotných aktivit a zkouší si roli dětí, pro které jsou aktivity navržené. Mentor má být považován za průvodce, jako společník na cestě s kufrem důležitých zkušeností, jež jsou pomocným nástrojem, který se dá vždy vylepšit či nahradit. Aktivní pedagogika pomáhá člověku k osvojení si vlastního rytmu, vlastního způsobu práce a k získání jistoty z vlastních způsobů. To spočívá z jedné strany v tom, být si plně vědom svých možností a na straně druhé vidět vlastní schopnosti a potenciál ve skupině.

3

www.geasi.ch

11

1.1.4. Výhody spojené s environmentální výchovou Rodičovská role je v tomto případě téměř ta nejdůležitější, protože vyučující může být sebelepší, ale pokud děti od svých rodičů neuslyší podporu, že to co dělají, má smysl, těžko to pochopí. Někdy se setkáváme s tím, že děti mají v přírodě strach. Jedná se více o děti, které s přírodou nepřicházejí často do styku. Právě zde by byl zásah rodičů velmi vhodný, protože děti mají ke svým rodičům největší důvěru. Je mnoho možností, jak se děti mohou začít s přírodou seznamovat. Například při procházce parkem nebo návštěvou lesa. Snadněji se děti rozkoukají v průběhu nějaké rekreační aktivity například při sportu. Děti se v přítomnosti rodičů budou cítit v bezpečí a pochopí, že strach není na místě. Nechte se inspirovat některými aktivitami. Výhody spojené s environmentální výchovou Podívejte se na následujících pět příkladů, které by vás mohly přesvědčit o pozitivním významu environmentální výchovy. 1. Vaše dítě bude výkonnější/šťastnější Výzkumy ukazují, že environmentální výchova zvyšuje mezi studenty výkonnost. Například studie provedená Evergreen College porovnala 77 párů škol, kdy jedna z páru měla ve škole program environmentálního vzdělávání a druhá nikoli. Žáci, kteří měli hodiny environmentální výchovy, dosáhli lepších výsledků v matematice, čtení i přírodních vědách. Proč tomu tak je? Děti se učí používat přirozenou inteligenci, navíc učení prostřednictví vizualizace a všech ostatních smyslů je mnohem účinnější metodou než pouhé sezení v lavicích. Environmentální výchova si žádá aktivní zapojení dětí i vyučujících. 2. Vaše dítě se učí zodpovědnosti Děti, které jsou izolované sezením za počítačem či před televizí, se potřebují dostat ven ještě častěji. Dnes mnoho dětí ztrácí schopnosti, které vám jako rodičům připadají naprosto přirozené. Schopnosti, které jste si vy osvojovali jako děti, když jste trávili čas s ostatními dětmi. Například vymýšlení her, výběr stran, vymýšlení pravidel a učení se jakým způsobem můžete spolupracovat, nebo jak pečují starší děti o ty mladší. A protože environmentální výchova zahrnuje témata, která řeší opravdové světové problémy (recyklace, čištění vodních toků, sázení stromů a další), děti si vytvoří větší pocit zodpovědnosti za své chování. 3. Vaše dítě bude více motivované a lépe připravené pro navazující studium Environmentální výchova je sama o sobě velmi zajímavým předmětem. Její studenti nemají problém s disciplínou nebo docházkou. Navíc se učí pracovat jak ve skupinách tak individuálně, což je pro navazující studium velmi důležité. 4. Vaše dítě bude do budoucna připraveno na stále vzrůstající důležitost tzv. Zelené ekonomiky Environmentální vzdělání bude do budoucna základem pro velký počet pracovních míst po celém světě. Ekonomové předpovídají, že předměty založené na energetice a

12

environmentálních vědách budou mít v nadcházejících dvaceti letech stejnou důležitost, jako měly internet a počítačová technika za posledních 20 let. Ekonomika se rapidně posouvá ve směru alternativních zdrojů energie, ekologičtějších produktů, inovativních ekologických dopravních prostředků, domů i pracovišť, dále si můžete všimnout stále se zefektivňujícího recyklování a nových přístupů v zemědělství, lesnictví a akvakultuře. 5. Vaše děti (a jejich děti) budou vést zdravější život Environmentální výchova má vedlejší výhodu v tom, že si děti uvědomují možnost zdravotních rizik. Během výuky narazí na některé příklady, které ohrožují zdraví, tak jako azbest, toxické chemikálie nebo znečištění vodních toků, které mají nepříznivé a často trvalé zdravotní následky. Environmentální znalosti a povědomí umožňuje dětem i dospělým jednat svědomitě vůči životnímu prostředí a navíc své znalosti mohou předávat i dalším generacím.

1.1.5. Jak začít s Environmentální výchovou Nejdříve je vhodné s dětmi diskutovat, abyste si udělali vlastní názor na to, jaký mají přehled a jak vnímají přírodu kolem nás. Měli byste mluvit o dopadu jejich činností v oblasti životního prostředí. Například by měly vědět, že recyklace odpadu v domě není výmyslem jejich rodičů, ale že tím snižují objem směsného odpadu, který končí na skládkách či ve spalovnách a navíc se z recyklovaného odpadu může opět vyrobit mnoho nových výrobků. Z recyklovaných PET lahví lze pomocí speciálního zpracování vyrobit některé kusy sportovního oblečení a vybavení, například fleecové bundy nebo funkční prádlo. Speciálně vyrobená vlákna jsou použita jako tepelná izolace do zimních bund, dále lze pomocí zpracovaných PET lahví vyrobit stany či batohy. Dalšími výrobky nebo jejich částmi, jež jsou vyrobené z recyklovaných PET lahví, jsou boty, deštníky, pelíšky pro zvířecí mazlíčky, ale i ploty nebo palubní desky v autech. Třídit lze i bioodpad, což je organická hmota, která se v půdě rozloží a dokáže ji zároveň obohatit o spoustu živin. Do takového odpadu patří listí, tráva, plevel, zbytky ovoce a zeleniny, čajové sáčky, kávová sedlina, zbytky rostlin, piliny, dřevěné štěpky, hlína z květináčů nebo spadané ovoce. Naopak do bioodpadu nepatří zbytky jídel, jedlé oleje, živočišné zbytky, exkrementy masožravých zvířat a všechny další biologicky nerozložitelné odpady. Takový kompost si můžete založit i na zahradě, pokud máte prostor nebo můžete zažádat Pražské služby o speciální popelnici, jejíž obsah bude následně zpracován na kompost. Ten je využíván v zemědělství, pro pražskou zeleň či na rekultivaci (Pražské služby, 2013)4. Příklady aktivit, které v dětech umocní znalosti spojené s přírodou, udržitelným rozvojem, biodiverzitou i nutnost zamyslet se nad tím, co vyhazují do koše, naleznete v kapitole Hry&Aktivity.

4

http://www.psas.cz/index.cfm/sluzby-firmam/odpady/svoz-bioodpadu/co-je-bioodpad/

13

1.1.6. Spolupráce ve skupinách Učení vzájemné spolupráci je instruktážní metoda, ve které žáci pracují ve skupinách tak, aby dosáhli cíle společně za účasti každého člena skupiny. Žáci nižších ročníků budou potřebovat velké množství podpory z vaší strany. I v tomto případě je dobré děti učit skupinové spolupráci a výměně názorů již od brzkého věku. Tento typ výuky může dětem dodat potřebnou odvahu, ale musíte ke každému z nich přistupovat individuálně. Některé děti jsou stydlivější než jejich spolužáci a může se jednoduše stát, že se uzavřou do sebe a nebudou ochotné spolupracovat. Proto je dobré, když s tímto typem výuky začne vyučující, který už děti zná delší dobu. V případě, že tento přístup použijete vhodným způsobem, spolupráce ve skupinách pomůže žákům ke zvýšení motivace, dále může vhodně podpořit výuku i vaši kantorskou pozici a vzbudit mezi dětmi vzájemný respekt. Neodmyslitelným rysem skupinové spolupráce je práce v týmu, která podporuje zapojení všech žáků. Pouze jejich vzájemná spolupráce vede k dokončení jednotlivých úkolů. Pokud děti nejsou s tímto typem výuky obeznámeny, je dobré začít pomalu. Nejjednodušším způsobem je učení formou hry. Některé příklady můžete nalézt v kapitole Hry&Aktivity. Zkuste děti rozdělit podle odlišných zájmů, pohlaví, schopností nebo vlastností pokud chcete, aby získaly co nejvíce zkušeností. Jestli si úkol žádá co nejefektivnější výsledek, nechte děti, aby se rozdělily samy. Je tu také možnost rozdělit žáky podle podobných vlastností, což je dobré v případě, že chcete, aby byly úspěšné a mohly společně pracovat na nějakém pokročilejším tématu. Můžete také dát dohromady stydlivější či méně průbojné děti, abyste podpořili jejich vůdčí schopnosti. Podle typu úkolu si rozhodněte, který způsob rozdělení bude nejlepší a poté zkuste sami nebo společně s dětmi vymyslet třídní pravidla, například: 

Zúčastni se a pomáhej ostatním!



Poslouchej ostatní!



Toleruj ostatní, ve třídě nejsi sám!



Zeptej se, pokud čemukoliv nerozumíš!

Buď vy, nebo nechte děti, aby si rozdělily jednotlivé role ve skupinách. Je pravděpodobnější, že děti budou více spolupracovat, pokud bude každý vědět, jaká je jeho či její role. Role mohou být následující: Zpravodaj – Informuje ostatní skupiny o dosažených výsledcích. Zapisovatel – Zapisuje nápady a odpovědi ostatních členů (v případě prvních a druhých tříd, je třeba tuto funkci přizpůsobit dovednostem žáků). Technik – Přináší a vrací vypůjčené pomůcky. Další role jsou vaše: Pomocník – Organizuje práci ve skupinách, ujišťuje se, zda skupiny úkol pochopily. Kontrolor – Kontroluje, zda všichni v rámci skupiny úkol pochopili, a zda každý může vysvětlit a souhlasit s odpovědí skupiny. Určuje, zdali se na odpovědi shodne většina, či jen určitá část.

14

Čtenář – Čte pokyny nebo jiné materiály takovým způsobem, aby jim skupina rozuměla. Podpůrce - Snaží se děti povzbuzovat pozitivními poznámkami. Ukazuje zaujetí a nadšení z práce každé skupiny. Umělec – Kreslí pro skupinu ilustrace nebo diagramy. Výzkumník – Vyhledává ve slovníku/encyklopedii neznámá slovíčka. Pozorovatel – Tiše pozoruje skupinu a poskytuje zpětnou vazbu v průběhu hodnocení práce. Třídu pro skupinové aktivity trochu přizpůsobte. Je třeba, aby na sebe děti v rámci skupiny viděly a slyšely se. Dejte si záležet, aby každé dítě úkol, či hru pochopilo. Je také nutné projít s dětmi sociální dovednosti, jako umění sdílet s ostatními, umění kompromisu, umění naslouchat, umění navzájem si pomáhat, umění chválit, umění poskytnout zpětnou vazbu, umění přijmout rozdílnosti nebo umění oponovat akceptovatelným způsobem. Později nechte děti začít, ale stále buďte mezi nimi, aby vás mohly požádat o radu. Jasně stanovte zadání a časový limit. Ještě jednou dětem připomeňte, jaké chování od nich očekáváte a jejich úkol například, že se každý z nich na plnění úkolu musí podílet. Ujistěte se, že děti znají jednotlivá kritéria, podle kterých budou hodnoceny. Vyhodnoťte, jak dobře se děti úkolu zhostily, a zda spolupracovaly. Nezapomeňte pochválit ty, které si od minule zlepšily. Můžete si zvolit vlastní způsob hodnocení a ohodnotit každou skupinu nebo jejího jednotlivého člena. Na konci vždy nezapomeňte aktivitu shrnout a společně nad jejím průběhem diskutujte. Můžete si klást následující otázky: 

Zúčastnil se na úkolu každý člen ze skupiny? Pokud ne, co bylo důvodem? Jak bych mohl/a povzbudit druhého ke spolupráci?



Jak jsem skupinám byl/a během plnění úkolu nápomocný/á?



Co bych mohl/a udělat, aby skupina pracovala ještě lépe?

Naučit se vést děti ke skupinové práci je dlouhý proces, avšak doufáme, že tímto stručným shrnutím, jsme vám alespoň trochu pomohli.

1.1.7. Na co je dobré si dávat pozor Někdy je vyučující nadšený pro danou látku natolik, že se dětem snaží ukázat příliš. Avšak i v případě, že děti jsou aktivitami zaujaté a baví je, unaví se rychleji než dospělí. Někdy chcete dětem ukázat příliš. Ale i v případě, že jsou aktivitami zaujaté a baví je, unaví se rychleji než dospělí. Je třeba brát v úvahu, že děti potřebují mezi aktivitami volný čas na svobodné objevování prostředí a na sdílení dojmů s ostatními. Je lepší naplánovat aktivit méně a prokládat je volným časem. Pro ulehčení se můžete řídit následujícími zásadami Každý zúčastněný potřebuje: 

mít pocit fyzického i psychického bezpečí



znát pravidla (kdo/co/kdy/kde/jak)

15



být respektován a nebýt souzen



nacházet potěšení v tom, co zažívá

Každý zúčastněný má právo: 

neúčastnit se



zastavit se, kdykoliv bude mít potřebu nabrat další sily



chybovat

Každý zúčastněný musí: 

respektovat ostatní a stanovená pravidla



mluvit v první osobě



neblokovat skupinu

1.1.8. Rady pro venkovní aktivity Každá příležitost, kdy se děti mohou učit v otevřeném prostoru tím, že si jednotlivé prvky mohou samy osahat a vidět na vlastní oči, je pro ně jedinečná zkušenost, kterou si budou pamatovat několik let možná i po celý život. Pokud okolí, kam se s dětmi chystáte, neznáte, je lepší se s ním nejdříve seznámit bez přítomnosti dětí. Vyvarujete se tak možným nebezpečným nástrahám. Snažte se děti navnadit stručným vysvětlením aktivit, které je čekají. Je samozřejmě jednodušší, pokud vám s dětmi může pomoci některý z rodičů nebo starší žáci. Před tím, než se vydáte do přírody, je opět dobré nastavit si určitá pravidla. Například si zvolte nějaké znamení, při jehož použití budou všechny děti vědět, že se k vám mají vrátit (tlesknutí, písknutí atd.). Další pravidla, která můžete použít na cestě za přírodou: 

Všechny živé organismy musí být respektovány. Vhodnou pomůckou může být heslo: „Koukej se, pouč se, nechej žít.“



Drž se pohromadě alespoň s jedním dalším spolužákem.



Buď opatrný!



Přines si potřebné pomůcky.



Snaž se dodržovat všechna nastavená pravidla.

Není nutné pokaždé chodit na jiná místa, naopak, menší děti se mohou na neznámých místech cítit nejistě. V případě, že chodíte na stejné místo, můžete si ho pokaždé trochu zvelebit. V každém případě se ale snažte vymezit hranice, za které se děti nesmí vzdálit. Využijte stromů, kamenů nebo stavení. Základním pravidlem může být to, že vás děti stále musí mít v dohledu a vy samozřejmě je. Ujistěte se, že všichni pravidlům rozumí, a že je dobře slyšeli. Připomeňte žákům vhodné chování a řekněte jim, co bude následovat, pokud se nebudou chovat podle pravidel. Jestli se to opravdu stane, vraťte se s dětmi zpět do třídy. Po čase stráveném venku, nechte děti sdílet své zážitky a zapojte se s nimi do diskuze. Žáci, kteří se nechovali vhodně, by, pokud máte možnost, měli zůstat s vámi ve třídě. Ostatní děti mohou jít dokončit úkol s jiným vyučujícím. Dejte dětem dopředu vědět, že půjdou do přírody, aby se na to mohly dostatečně vybavit.

16

Aktivity konané v přírodě mohou být různého charakteru, vždy se ale snaží o přirozené propojení dítěte s přírodou. GEASI rozdělila aktivity následovně: 

Smyslové aktivity: Aktivity, které se zaměřují na kontakt s přírodou skrze vaše smysly.



Vědecké aktivity: Aktivity, které podporují dětskou zvídavost a zaměřují se na objevování prostředí a jeho součásti. Například hledání hmyzu, potravinový řetězec, kvalita vody atp.



Herní výukové aktivity: Aktivity, které vyvolávají potřebu hraní a řádění. Hra je chápána jako potřeba a právo dětí.



Umělecké aktivity: Aktivity, které se zakládají na kreativitě a představivosti, což jsou dva základní mosty pro environmentální výchovu.



Hra na role: Jedná se o hry, díky kterým každý prožije na vlastní kůži určitou zkušenost dané tématiky. Smyslem je zahrát si roli v nasimulované situaci. To pomůže při pochopení takové situace v reálu.



Emoční aktivity: Zažití zkušeností vycházejících z emocionálně či životně důležitých zážitků. Například noc ve stanu, pod širákem, svítání atp.

Je vhodné děti s přírodou seznamovat postupně. Nejdříve se učí poznávat okolí, zároveň se děti učí odbourat strach, proto se nejdříve pracuje ve skupinkách. Až po nějaké době, když už se děti v daném prostředí cítí jistě a nebojí se být samy, můžete přejít k samostatným úkolům (Vytvoř si sám, Deníček). Zpočátku spolu všichni komunikují, až nakonec pracuje každý sám za sebe a tvoří jen ve své přítomnosti, což může mít pro mnohé hlubší význam. Další aktivity mohou být prováděné se zavřenýma očima, kdy jeden má zrak zakrytý například šátkem a druhý je vodičem, což děti učí vzájemné důvěře. Další aktivity jsou zajímavé při východu nebo naopak západu slunce nebo vyrazíte-li na noční vycházku třeba do lesa, kde najednou vnímáte mnohem více zvuků okolo sebe než přes den.

1.1.9. Sbírat či nesbírat Podívejte se na následující důvody, proč byste živé organismy sbírat neměli, ale zároveň jak byste s organismy měli zacházet, pokud se rozhodnete pro jejich bližší zkoumání. Důvody proč NESBÍRAT 

Měli byste mít respekt ke všem živým organismům, to znamená, že byste je měli nechat žít a nestresovat je chytáním nebo trháním.



Přírodu je nejlepší studovat v jejím přirozeném prostředí, proto organismy pozorujte, ale nechte je být.

17



Snažte si uvědomit, že hlavní důvod proč chodíte s dětmi do přírody je pochopení jejího konceptu a ne sbírání živočichů. Děti mohou ztratit cit pro pouhé pozorování, protože bude přehlušen pocitem, že musí za každou cenu něco chytit.

Důvody proč SBÍRAT 

Podaří-li se vám humánní způsob odchycení některého organismu, můžete názorně vysvětlit některé pojmy (například aktivita MIKRO ZOO, kdy děti sbírají živočichy, aby si vyzkoušely latinské názvosloví).



Měli byste zmínit důležitost základních potřeb a spokojenosti odchycených živočichů.



Také musíte zdůraznit důležitost navrácení živočichů zpět do přírody do míst, kde byli odchyceni.

S dětmi můžete společně projít a vymyslet další pro a proti spojené se sbíráním organismů. V případě, že budete některé živočichy odchytávat, opět byste si měli stanovit určitá pravidla: 

O odchyceného živočicha se starejte co nejšetrněji, aby se cítil pohodlně.



Vaše odchytová nádobka by měla být mimo přímé sluneční světlo.



Snažte se množství odchycených živočichů minimalizovat, proto pracujete v menších skupinkách.



Do nádobky dejte společně s živočichem i něco, co bylo v jeho blízkosti, například větvičku nebo list. Živočich tak získá možnost se trochu schovat.



Pokud sbíráte vodní organismy, naberte vodu v místě odchytu.



Navraťte živočichy vždy do místa, ze kterého jste ho odchytli.

1.1.10.

Rodiče, téměř nejdůležitější článek v socializaci dětí

Aniž si to uvědomujeme, každý den se rozhodujeme a věnujeme se celé řadě aktivit, které ovlivňují životní prostředí. Platí to například pro výrobky, které kupujeme, řízení auta, nakládání s odpadem, používání čisticích prostředků, nebo prostředků, které jsou určené k hnojení trávníku či pokojových rostlin. Děti se brzy musí naučit, že životní styl, ve kterém vyrůstají, má dopad na životní prostředí, což ovlivňuje nejen kvalitu života jich samotných, ale celé společnosti. S tímto názorem velmi koresponduje i myšlenka GEASI (2012) 5, a to že zkušenost se stává doopravdy obohacující, pokud si jednotlivec uvědomí sám sebe, vlastní schopnosti vnímání a dedukce. A je schopen se bez obav a kriticky konfrontovat se skutečnostmi, které ho obklopují. Velmi důležité je i propojení pocitů a emocí. Pro lepší uvědomění si podstaty věci je účinné zobrazení konceptu skrze názorný příklad, například pomocí nějaké hry. Důležité je předávání zkušeností a znalostí nejen prostřednictvím slov, velmi podstatné je i zapojení emocí. Děti si nejen více užijí, ale více si i zapamatují, pokud jim potřebné téma vysvětlíme zábavným způsobem, například prostřednictvím hry. Ale platí zde zásada, že musíme k dětem přistupovat individuálně, především v závislosti na věku.

5

http://www.geasi.ch/

18

Dnešní dětská generace má před sebou velmi těžkou úlohu, jelikož jim předešlé generace připravily nelehké podmínky pro život. V současném světě je život ulehčen o nespočet technických i netechnických vymožeností. Vzdálenosti již často nepočítáme na kilometry, ale na minuty, a to díky rychlým motorům dopravních prostředků, které přepravují nejen nás, ale i zboží po celém světě. To nám umožňuje například zakoupit plodiny, které by v našich klimatických podmínkách mohly být vypěstovány jen velmi těžko. Díky genetickým úpravám lze pěstovat některé plodiny a rostliny s mnohem vyšším výnosem a to i v oblastech, kde by se jim normálně vůbec nedařilo. Často i obyčejné kuře (či brojler), které si koupíme za akční cenu v supermarketu je za intenzivního výkrmu chováno pouhých pět týdnů a průměrně dosažená hmotnost je 1,6 kg živé hmotnosti. Během takto rychlého výkrmu, který ještě před třiceti lety trval 84 dní, dochází k neúměrnému růstu svalstva vůči vývinu kostí a kloubů, což vede k problémům spojeným s pohybovým a kardiovaskulárním systémem (Agroweb, 2008) 6. Žijeme nyní v době, kdy jsou téměř všechny nezbytnosti na dosah, vyvíjíme jen velmi malé úsilí pro jejich získání a téměř vůbec si neuvědomujeme, jaký to má dopad na životní prostředí. Jednotlivé změny na naší planetě Zemi jsou přitom často v součinnosti s lidskými aktivitami. Role rodičů je v tomto případě téměř ta nejdůležitější, protože vyučující může být sebelepší, ale pokud děti od svých rodičů neuslyší podporu, že to, co dělají, má smysl, těžko to pochopí. Někdy se setkáváme s tím, že děti mají v přírodě strach. Jedná se více o děti, které s přírodou nepřicházejí často do styku. Právě zde by byl zásah rodiče na místě, protože děti mají ke svým rodičům důvěru. Je spoustu možností, jak se děti mohou začít s přírodou seznamovat. Vhodná je procházka po parku nebo lesem. Děti se snadněji rozkoukají v průběhu nějaké rekreační aktivity například při sportu. V přítomnosti rodičů se budou cítit v bezpečí a pochopí, že pro strach není důvod.

1.1.11.

Trvale udržitelný rozvoj

Definice byla stanovena v roce 1987 v tzv. Brundtland report (Gro Harlem Brundtland, norská fyzička a předsedkyně Světové komise pro životní prostředí a rozvoj). Udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který se snaží uspokojit potřeby současné generace, ale za předpokladu, že nebudou ohroženy potřeby generací budoucích. Na stránkách Ministerstva životního prostředí lze najít tuto definici: „Udržitelný rozvoj je koncepce, která odráží přirozené environmentální limity hospodářského růstu v souladu s kapacitami ekosystémů a činnostmi vedoucích k zachování přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro nynější i příští generace.“ (MZP, 2012)7 Donedávna byl koncept udržitelného rozvoje prezentován jako rovnostranný trojúhelník, jehož vrcholy představují rozměr sociální, environmentální a ekonomický. Avšak později se objevila nová metoda hodnotící udržitelnost, jež vede ke zvládnutí zdánlivě nezvladatelných

6 7

http://www.agroweb.cz/Slechtitelsky-pokrok-versus-zdravi__s261x32056.html http://www.mzp.cz/cz/udrzitelny_rozvoj

19

problémům. Udržitelný rozvoj je reprezentovaný čtyřmi doménami, které spolu úzce souvisí. Patří sem doména ekonomická, kulturní, politická a ekologická. Doména ekonomická – V tomto novém pojetí ekonomická doména definuje postupy a významy spojené s produkcí, využíváním a řízením zdrojů. Termín „zdroje“ je použitý v tom nejširším smyslu tohoto slova. Doména ekologická – Rozřešit tuto doménu je celkem obtížné, protože sem zasahují činnosti spojené s kulturou i s přírodou. Někteří popisují ekologickou doménu obecněji, na křižovatce mezi původními sociálním a environmentálním rozměrem – tedy jako ekologii. Doména kulturní – Tato doména je interpretována jako klíčový element nové strategie pro udržitelný rozvoj. Představuje různé postupy, proslovy a významná vyjádření, která v průběhu času vyjadřuje různé souvislosti a naopak nesouvislosti sociálního významu. Doména politická – Definuje postupy a významy spojené se základními otázkami problematiky sociální moci, jež se týkají organizace, autorizace, prohlášení a regulace běžného sociálního života. Politická změna je důležitá pro vhodnou reakci na hospodářské, ekologické a kulturní výzvy. Udržitelný rozvoj se samozřejmě setkává i s kritikou na různých úrovních. Nejčastější kritika se vztahuje k otázkám jako je kvalita dat, porovnatelnost a potřebné zdroje.

1.2. Hry & Aktivity Hraním si procvičujete představivost, logické uvažování, obratnost a další schopnosti. Především u menších dětí je velmi úspěšná forma výuky právě prostřednictvím nějaké hry. Pokud je hra nebo daná aktivita pro děti zábavná a zajímavá, často si naučenou látku zapamatují na mnohem delší dobu někdy i napořád. Hry a aktivity popsané na webových stránkách jsou rozdělené podle zaměření.

1.2.1. V hlavní roli biodiverzita Když mluvíme o biodiverzitě, je to často kvůli jejímu ohrožení. Proto je důležité zabývat se tímto tématem a rozumět mu již od základní školy. Navrhované aktivity lze praktikovat ve škole i venku v přírodě, na venkově i ve městě. Slouží k zahájení rozhovoru, debaty a vyjádření vlastních názorů. Respekt k úhlům pohledu ostatních je základem k pochopení principu biodiverzity a důvodů, proč je důležité ji podporovat. Při tomto prvním setkání s tématem je tedy nutné ocenit všechny názory a jednotlivé pohledy a v žádném případě je nehodnotit. Neváhejte aktivity opakovat v různých situacích a na různých místech, nakonec porovnejte výsledky. VŠICHNI SE PODÍLÍME NA BIODIVERZITĚ SCHOPNOSTI 

Rozvoj kritického myšlení



Uspořádání informací

20



Komunikace

MATERIÁL Fotky zvířat ÚVOD Netopýři, draví ptáci, hadi, ropuchy, pavouci, vlci, medvědi a mnoho dalších živočichů ještě dnes doplácí na svou špatnou pověst. Proto byli loveni a často dokonce vyhubeni. Přesto jsou součástí biodiverzity. PRŮBĚH 

Použijte fotografie, nebo napište na kartičky jména zvířat, která nemají dobrou pověst, například vlka, medvěda, pavouka, zmiji nebo hlemýždě.



Zeptejte se každého dítěte, co pro něho tato zvířata představují. Hodnocení a názory dětí musí být respektovány, není vhodné je nějakým způsobem hodnotit. Cvičení může být uskutečněno také písemnou formou.



Podle jakých kritérií mohou být tato zvířata hodnocena?



Na konci diskuze se zeptejte, zda někdo z dětí změnil názor a z jakého důvodu.



Na závěr zdůrazněte, že tito živočichové jsou součástí přirozené druhové rozmanitosti.

MOŽNOSTI ROZŠÍŘENÍ Vyhledejte v literatuře od starověku po současnost příklady různých pověr, fobií nebo vybájených schopností týkajících se těchto živočichů. Rozhodněte, které z nich se zakládají na skutečnosti, a které nikoliv. Využijte znalostí o jejich přirozeném prostředí k jejich bližšímu studiu. Najděte rozdíly v jejich vnímání napříč kulturami, epochami, druhy profesí (zemědělci, lovci, učitelé atd.), a také podle prostředí, kde děti žijí (město, venkov). Vytvořte prezentaci obávaných živočichů a toho, co pro lidi představovali v průběhu dějin a napříč kulturami. Napište seznam oblíbených zvířat. Na základě jakých kritérií je vybíráte? TOLIK ZVÍŘAT SCHOPNOSTI 







Komunikace

PRACOVNÍ LISTY Toto cvičení odkazuje k pracovnímu listu Od divokého k domácímu. Doporučujeme nejprve vypracovat pracovní list, než začnete s tímto cvičením (viz příloha). ÚVOD Když mluvíme o živočišné biodiverzitě, máme na mysli divoká i domácí zvířata. PRŮBĚH

21



Vysvětlete dětem, že je velmi obtížné určit přesný počet živočišných druhů, jelikož mnoho z nich ještě nebylo objeveno. Jsou to především malí živočichové, jako hmyz a červi, které je obtížné najít. Větší živočichové, jako ptáci, ryby a savci, jsou naopak všichni známí. Každoročně také určitý počet druhů zmizí.



V pracovním listu rozlišujeme mezi divokými a domácími zvířaty. Zeptejte se žáků: A) V čem je toto rozdělení užitečné? B) Mohou být zvířata rozlišována i na základě jiných kritérií?



Vyplňte tabulku a napište, co jednotlivé druhy živočichů potřebují k životu. Vyslechněte názory žáků, v případě pochybností otevřete diskuzi. U divokých zvířat je nutné zdůraznit důležitost neporušeného přirozeného prostředí a nutnosti tato prostředí chránit. Domácí zvířata také potřebují svůj životní prostor a se všemi, bez rozdílu by se mělo důstojně zacházet.



Zamyslete se nad různými kritérii rozlišování zvířat. U každého z nich se snažte najít výhody a nevýhody.



Srovnejte životní nároky zvířat a nároky lidí, které jsou určeny v pracovním listu Mé oblíbené prostředí.



Zdůrazněte velkou rozmanitost divokých i domácích zvířat a zamyslete se nad pozicí člověka v biosféře: A) Je člověk zvířatům nadřazen, nebo je pouze jiný? B) Pokud vezmeme v potaz životní nároky a prostředí, ve kterém člověk žije, jsou lidé považováni za divoké nebo domácí? C) Může člověk sdílet prostředí s jinými živočichy a rostlinami a za jakých podmínek?



Nezapomeňte zmínit, že všechna domácí zvířata jsou původně divoká. Domácími se stala, protože je člověk přizpůsobil svým potřebám, domestikoval.

MOŽNOSTI ROZŠÍŘENÍ 

Je možné v rámci těchto dvou kategorií přistoupit i k jiným klasifikacím.



Například: Zvířata se šupinami, s křídly, s peřím; zvířata, která létají, plavou, běhají. V závislosti na věku žáků můžete živočichy rozdělit podle obecného dělení, nebo je požádat, aby vymysleli vlastní kritéria dělení.



Prostřednictvím této aktivity je možné prohloubit znalosti také studiem jednotlivých poddruhů například slepic, skotu, hmyzu atd.

HON ZA POKLADEM SCHOPNOSTI 

Rozvoj pozorovacích schopností




MATERIÁL Průhledné krabičky s víčkem ÚVOD

22

Tato jednoduchá aktivita se může odehrávat kdekoliv, na cestě do školy, na dvoře, v okolí školy. Bude potřeba určit okruh hledání, například zakázat vstup na soukromý pozemek nebo na silnici, a určit předměty k odevzdání. PRŮBĚH 

Požádejte děti, aby hledaly různé přírodní předměty, například: - Přírodní kulatý předmět - Přírodní předmět, který lepí. - Přírodní předmět s příjemnou vůní - Přírodní předmět vytvářející zvuk nebo hluk - Přírodní předmět pocházející z nějakého zvířete - Přírodní předmět, který štípe nebo píchá. - Tři přírodní předměty: zelený, červený, hnědý - Tři různé schránky hlemýžďů - Tři různé listy - Dva druhy plodů



Žáci vyrazí ve skupinách hledat požadované předměty. Nakonec porovnejte všechny nálezy. Jsou stejné? Jaké jsou rozdíly?



Požádejte děti, aby předměty rozlišily na základě daných kritérií. Například: - Živé a neživé předměty - Pohybující se a nepohybující se předměty - Rostliny, živočichové, ostatní - Listy se zubatými a s hladkými okraji



Zadejte dětem, aby vymyslely vlastní kritéria rozlišení předmětů a uspořádejte malou výstavu. Každá skupina se bude snažit uhodnout kritéria ostatních skupin.

MALUJEME KRAJINU SCHOPNOSTI 







Komunikace



Rozvoj kreativního myšlení

MATERIÁL Čtvrtka či papír, štětce a barvy nebo pastelky ÚVOD Krajina je utvářena přírodními faktory anebo lidskou činností, případně jejich vzájemným působením. Každá krajina nás jistým způsobem ovlivňuje a náš vztah k ní, její vnímání, je zase ovlivněno naší povahou. Krajina, která nás obklopuje je převážně dílem člověka. Dnes již v podstatě neexistuje krajina, která by nebyla ovlivněna lidskou činností. Při původním způsobu obdělávání půdy vznikala poměrně různorodá krajina, avšak od začátku 19. století naše civilizace vyvíjí na přírodu velký tlak změnami ve způsobu obdělávání půdy, stavbou

23

velkých průmyslových konglomerátů, rozvojem dopravy a cestovního ruchu. To všechno na úkor přirozené krajinné rozmanitosti. PRŮBĚH Vyberte místo s dobrým výhledem a vymezte přesně část krajiny, která může být rozsáhlejší než daný výhled po krajině. Požádejte žáky, aby nakreslili to, co vidí, a zdůraznili hlavní rysy dané krajiny a jejího charakteru: Přirozená krajina, zástavba, zemědělská krajina, dopravní cesty, reliéf, atd. VENKU 

Uspořádejte výstavu všech obrázků a požádejte žáky, aby je okomentovali.



Vytvořte seznam věcí, kterých si žáci všimli: Silnice, pěšinky, koleje, háje, lesy, pole, zdi atd.



Roztřiďte tyto krajinné prvky podle toho, do jaké míry jsou ovlivněny lidskou činností (přírodní – umělé, ovlivněné člověkem – méně ovlivněné).



Všimněte si různých hluků a zvuků a přiřaďte je k jednotlivým krajinným prvkům.



Přiřaďte různé krajinné prvky ke specifickým lidským činnostem.



Zeptejte se žáků, jací různí živočichové žijí v rozdílných částech dané krajiny.



Podívejte se pohlednici znázorňující tuto krajinu. Jsou na ní všechny věci, které děti viděly, namalovaly a vyfotografovaly?

VE TŘÍDĚ 

Připomeňte si krajinu prostřednictvím obrázků, zvuků, hluků, lidských činností, rostlin, které jste viděli a zvířat, která zde pravděpodobně žijí.



Požádejte žáky, aby napsali sloh na téma: Moje ideální krajina.

MOŽNOSTI ROZŠÍŘENÍ Pozorováním starých fotografií a pohlednic upozorněte na zásadní změny tradiční zemědělské krajiny a vyjmenujte příčiny těchto změn: Vymizení určitých krajinných prvků, vztah mezi změnami v lidské činnosti, používání herbicidů a pesticidů, intenzivní mechanizace, monokultury, změny ve způsobu života (spotřeba, stěhování, cestování, práce, zábava). Čím byly tyto změny způsobeny? Představte člověka a jeho činnost jako zásadní faktory utváření krajiny.

FOTOGRAFUJEME SCHOPNOSTI 







Spolupráce



Komunikace




ÚVOD

24

Tato aktivita se uskutečňuje formou hry. Má za cíl rozvíjet spolupráci v kolektivu tím, že děti pracují ve dvojicích. Tento úkol může sloužit i jako úvod k aktivitě Malujeme krajinu. PRŮBĚH 

Navrhněte žákům hru na fotografy. Každý musí udělat sérii vlastních fotek na téma krajina, v níž zachytí průběh výletu pro své rodiče a kamarády.



Žáci spolupracují ve dvojicích. Jeden je fotograf, druhý představuje „fotoaparát“. Fotograf pečlivě vybírá snímek a vede svůj „fotoaparát“, který má zavřenou clonu (oči). Fotograf by měl samozřejmě upozornit „fotoaparát“ na terénní překážky, ale nekomentuje, co dělá.



Když fotograf vybere vhodný snímek a namíří svůj „fotoaparát“, dá předem domluvené znamení pro fotografování. „Fotoaparát“ na sekundu otevře oči, pořídí snímek a opět je zavře. Tímto způsobem fotograf pořídí několik snímků (mezi 5 – 10). Poté se žáci ve svých rolích vymění.



Každý žák se snaží vybavit si fotografie, které pořídil jako „fotoaparát“, a vyjmenovat nejvýraznější rysy krajiny (přirozené prostředí, umělé prostředí), rozmanitost krajiny a rozsah zastavěného prostoru.

MOŽNOSTI ROZŠÍŘENÍ Zeptejte se žáků, co by cestovatel spatřil před sto lety, a co přesně se od té doby změnilo. Čím byly tyto změny způsobeny? Představte člověka a jeho aktivity jako faktory ovlivňující krajinu. BARVY PŘÍRODY SCHOPNOSTI 




Komunikace




MATERIÁL Papíry nebo čtvrtky, štětce, vodové barvy, tempery nebo pastelky ÚVOD Bohatství určitého prostředí je dáno počtem rostlin, které se zde nacházejí. Před zavedením moderních zemědělských metod, na polích rostlo přibližně tři sta druhů rostlin, mezi nimi pestrobarevné květiny jako vlčí mák, chrpa nebo koukol polní. Dnes tato pole s bujnou vegetací v podstatě vymizela. Výběr osiv, použití herbicidů, nutnost co největších výnosů, to jsou hlavní důvody negativního vývoje. Druhově rozmanitá prostředí, jako suché stepi, meze a neobdělávaná pole, jsou čím dál vzácnější. PRŮBĚH 

Najděte dva typy prostředí, jedno bohaté na barevné květiny a rostliny, druhé chudé, například nějaký svah, trávník nebo hřiště.

25



Žáci pozorují dvě vybraná prostředí a přenášejí na papír všechny barevné odstíny, které vidí. (Děti si mohou paletu barev obohatit přímo něčím z daného prostředí, například okvětními plátky nebo listy. Doporučujeme trhat pouze malou část rostliny, ne celou.)



Porovnejte počet různých barev u obou typů prostředí.



Jsou zde rozdíly?



Požádejte žáky, aby tyto rozdíly vysvětlili.



Z jakého důvodu má trávník méně barev než rozkvetlá louka nebo mez?

POHLED DO KUCHYNĚ SCHOPNOSTI 




Komunikace

PRACOVNÍ LIST Tato aktivita se vztahuje k pracovnímu listu Sváteční menu. Doporučujeme nejprve vypracovat tento pracovní list (viz příloha). ÚVOD Stravovací zvyklosti jsou v každé zemi jiné, v závislosti na kulturních rozdílech. Ingredience, ze kterých se skládají tradiční pokrmy, jsou typické svojí rozmanitostí a mají původ v období, kdy naši předkové žili z darů přírody a směnného obchodu. Dotázáním žáků na typický pokrm jejich země původu se snažte přijít na co nejvíce zapomenutých druhů luštěnin, ovoce a obilnin, neobvyklých pokrmů živočišného původu, způsobů jejich přípravy a servírování. PRŮBĚH 

Tato aktivita nabízí další možnosti práce s pracovním listem Sváteční menu.



Vyjmenujte všechny rostliny a přísady živočišného původu, ze kterých se menu skládají.



Shrňte výsledky do tabulky, označte původ jednotlivých surovin a zdůrazněte například rozmanitost potravin rostlinného původu. Žáci si připomenou existenci mnoha druhů užitečných a důležitých rostlin pro výživu, a poznají nové druhy ovoce a luštěnin.



Jaké suroviny se používají v různých zemích a oblastech? Proč?



Kolik rostlin jste vyjmenovali?



Kolik zvířat?



Kolik zemí a oblastí původu?



Ke shrnutí je možné použít mapu nebo globus.



Kolik surovin žáci neznali? Zamyslete se nad důvody, proč jsou některé suroviny méně známé.



Ve výživě je důležitá i rozmanitost barev: Jaké jsou oblíbené barvy? Které vzbuzují největší podezření? Co nám o jídle říká jeho barva?



Co znamená změna barvy?

26

MOŽNOSTI ROZŠÍŘENÍ Pro ilustraci této rozmanitosti uspořádejte výstavu ovoce a luštěnin s uvedením místa původu. Je také možné uspořádat malou oslavu věnovanou kulinářské rozmanitosti s různými typy pokrmů a nápojů (nezapomeňte pozvat také rodiče – seznámí se tak se školními aktivitami). Tato aktivita může také sloužit jako výchozí bod ke studiu stravovacích návyků dětí: Co obvykle jedí? Jak jsou pokrmy připravovány? Dávají přednost rychlému občerstvení, polotovarům, nebo domácí stravě? Dále lze navázat tématem „globalizace stravování“ a obchod s potravinami, jejich produkce (ekologická, konvenční, sezónní), jejich původ, sjednocování v použití surovin a stravovacích návycích. Na základě tématu potravinové rozmanitosti lze také probrat ostatní kulturní fenomény z pohledu rozmanitosti: Hudbu, náboženství, báje a pověsti, sport, tanec, nebo literaturu. POSTŘEHY A POZNÁMKY PRO VYUČUJÍCÍ K PRACOVNÍMU LISTU - MÉ OBLÍBENÉ PROSTŘEDÍ Prostředí, které každý z nás považuje za ideální k životu, záleží jak na mnoha objektivních faktorech (nižší míra hluku, dopravní dostupnost, blízký les), tak na těch subjektivních (sympatická čtvrť, výhled na jezero, kratší cesta do školy atd.). Srovnání faktorů určujících upřednostňovaný typ prostředí ukazuje rozmanitost kritérií a hodnot. Žáci se naučí, že není správná nebo špatná volba, že každá představuje výhody a nevýhody. Pokud chcete zjistit, jaká jsou rozhodující kritéria pro výběr ideálního prostředí k životu, je nutné respektovat jednotlivé názory a nechat žáky se otevřeně vyjádřit. Nechte žáky podívat se na rozdílná prostředí na obrázcích v pracovním listu. Je možné pracovat ve skupinách. Každá skupina vybere jeden typ prostředí, představí ho ostatním a vysvětlí důvody své volby. Každý žák může vyjádřit svůj názor v souvislostech. Na konci diskuze může každý změnit názor. V tom případě se zeptejte, z jakého důvodu došlo k této změně. Určete kritéria týkající se lidské společnosti (lidé mluvící stejným jazykem, levný nájem, možnosti volnočasových aktivit, dostupnost obchodů atd.) a kritéria týkající se prostředí (blízký les, klid, hojnost květin, nedaleké jezero atd.), na základě kterých se žáci rozhodovali. Zdůrazněte subjektivitu mnoha z těchto kritérií. → Pracovní list Mé oblíbené prostředí (viz příloha). VÝPRAVA DO MĚSTA SCHOPNOSTI 




Spolupráce




27



Komunikace




MATERIÁL Papír, lupa, krabičky, nahrávací zařízení (MP3, iPod, mobilní telefon atd.) ÚVOD Máte dojem, že v městském prostředí je kromě lidí pouze pár rostlin a žádní živočichové? Když se ale lépe podíváte, zjistíte, že naopak místa, jako parkoviště u supermarketů, nádraží, nebo letiště, nejsou zcela bez známek života. Pojďte je tedy najít! Cvičení rozvíjí schopnost uvědomit si biodiverzitu v přítomnosti a v daném prostředí, a vztáhnout ji k městské, sociální a kulturní realitě současnosti. Lze kombinovat s předešlými cvičeními. PRŮBĚH 

Vnímejte svět jako celek (planeta s oceány a kontinenty) a pak se zaměřte na země a kultury. Zakončete vnímáním určitého městského prostředí (parkoviště supermarketu, nádraží, letiště, silnice atd.).



Zorganizujte ve skupinách výpravu do města a připravte mapu (pro mladší žáky postačí obrázek, pro starší je vhodný plán s vysvětlivkami nebo mapa).



Zakreslete do ní všechny přírodní a umělé prvky tohoto městského prostředí. Nezapomeňte na člověku užitečné prvky a na ty, které škodí přírodě.



Během výpravy požádejte žáky, aby doplnili do mapy různé prvky prostředí, které jste prozkoumali (zvířata, rostliny, nerosty, předměty, budovy atd.).



Řekněte žákům, aby si vzali, vyfotografovali, nebo namalovali nejvýraznější prvky, které během výpravy viděli. Nesbírejte zvířata!



Zorganizujte anketu a shromážděte názory místních obyvatel. Na žácích bude sestavit sérii otázek tak, aby zjistili co nejvíce o přítomnosti přírodních prvků v městském prostředí a jejich vlivu na místní obyvatele. Po návratu do třídy klasifikujte věci, které jste nasbírali: - živá x neživá věc - rostliny x živočichové x nerosty x ostatní - živočišné druhy x poddruhy - rostlinné druhy x čeledi - přírodní x umělé (vytvořené člověkem) - biologicky rozložitelné x nerozložitelné



Požádejte žáky, aby se zamysleli nad možným zlepšením podmínek na probádaném území tak, aby lidé, živočichové a rostliny mohli žít v harmonii.

MOŽNOSTI ROZŠÍŘENÍ Prostudujte metody, na jejichž základě se klasifikují předměty, které jste nalezli, a vědecké disciplíny, které se jimi zabývají (antropologie, geografie, biologie, botanika, zoologie atd.).

1.2.2. V hlavní roli - Odpad EKO PIKNIK

28

ÚVOD Při zvláštní příležitosti by děti společně s vyučujícím nebo rodiči mohli uspořádat environmentální piknik, a to v prostorách školní zahrady, pokud je k dispozici, nebo v parku v okolí školy nebo na louce. PRŮBĚH Požádejte děti, aby jídlo přinesly v recyklovatelných nebo omyvatelných obalech. Aby měl piknik nižší dopad na životní prostředí. Měli byste přemýšlet v duchu udržitelného rozvoje. Pokud to je možné, rozdělte mezi žáky jednotlivé úkoly, požádejte je, aby z domova přinesli jimi nebo jejich rodiči připravené jídlo, nebo aby se snažili přinést lokální potraviny. Místo igelitové folie potraviny přikryjeme utěrkou, kterou následně můžete použít i jako ubrousek. Snažte se přinést pouze tolik jídla, kolik děti budou schopné sníst, aby se nemuselo posléze vyhodit. Vzniklý odpad roztřiďte do příslušných popelnic. Další aktivity jsou spíše návodem, jak lze upotřebit materiál, který většinou končí v koši nebo v kontejneru s tříděným odpadem. TETRA PAK VLAK: POUŽITÁ A PRÁZDNÁ KRABICE OD MLÉKA NEBO DŽUSU POUŽITÝ MATERIÁL Krabice od mléka, provázek, párátka na propíchnutí, korkové špunty, roličku od kuchyňských ubrousků, nůž, nůžky, lepidlo a bodovou svářečku ke svaření kartonu POSTUP Rozlepte krabici od mléka a pořádně jí omyjte. Vystřihněte kruhový otvor se stejným průměrem jako má rulička. Ten bude sloužit pro komín lokomotivy z papírové ruličky. Vystřihněte okénka a zalepte je průhlednou fólií. Párátkem nebo špejlí udělejte díry na kola, která budou na špejlích. Slepte znovu krabici lepidlem a bodovou svářečkou. Vložte ruličku od ubrousků do připraveného otvoru v lokomotivě, špejle do připravených děr a nakonec na kraj každé z nich napíchněte kolečko z korkového špuntu. Udělejte díry na provázek a spojte lokomotivu s vagóny. KVĚTINY: POUŽITÉ PLASTOVÉ KELÍMKY POSTUP ASTRA Odstraňte vrchní okraj kelímku a nastříhejte ho směrem ke dnu na malé proužky. Nakonec nožem proužky nakadeřte jako stuhu střídavě směrem ke středu a ven. MĚSÍČEK Odstraňte vrchní okraje u čtyř kelímků, dvou malých a dvou velkých. Poté je všechny nastříhejte směrem ke dnu na úzké proužky, ohněte je mírně směrem ven a vložte všechny kelímky do sebe podle velikosti. JIŘINA

29

Odstraňte vrchní okraj jednoho malého a dvou velkých kelímků. Z každého kelímku vystřihněte osm okvětních lístků směrem ke dnu. Nakonec vložte všechny tři kelímky do sebe. UMÍSTĚNÍ Jakmile máte květy hotové, přistupte k výrobě stonků, abyste je mohli dát například do vázy: Prostředek květu propíchněte párátkem, květ zajistěte dvěma kolečky z korkového špuntu a nakonec připevněte brčko, které bude sloužit jako stonek. KRMÍTKA PRO PTÁKY Z KRABICE OD MLÉKA… POUŽITÝ MATERIÁL Krabice od mléka (ideálně o objemu půl litru), nůžky, lepidlo, kancelářská sponka, listí, krmení pro ptáky POSTUP Vystřihněte na protilehlých stranách krabice okénka, ale nechte vrchní stranu tak, abyste vytvořili nad okénky malé stříšky. Nalepte na krabici listí tak, aby lépe splynula s prostředím. Propíchněte vršek krabice kancelářskou sponkou, ta bude sloužit jako háček k zavěšení například na větev nebo plot. Z PLASTOVÉ LAHVE… POUŽITÝ MATERIÁL Plastová láhev s víčkem, provázek, řezáček, listí, lepidlo POSTUP Vyřízněte proti sobě dvě okénka uprostřed lahve, přivažte pod hrdlem provázek tak, aby vám zůstaly dva konce. Naplňte krmítko ptačím zobem a zavěste na větev.

PEXESO ZE STARÝCH ČASOPISŮ A KARTONU... POUŽITÝ MATERIÁL Tvrdý karton, časopisy, čirý lak ve spreji, nůžky, lepidlo POSTUP Vystřihněte 36 stejných čtvercových kartiček z kartonu a 18 stejných nebo podobných obrázků z časopisů o stejné velikosti jako kartičky (cca 6cm). Nalepte obrázky na kartonové kartičky a nakonec je nastříkejte průhledným lakem proti opotřebování.

1.2.3. V hlavní roli – Udržitelný rozvoj Následující aktivity zdůrazňují důležitost tohoto konceptu v budoucnu. To znamená, že byste měli mít na vědomí, jakým způsobem vaše současné aktivity a potřeby mohou ovlivňovat budoucnost dalších generací. Jedná se o aktivity prováděné po delší časové období.

30

NAUČNÁ ZAHRÁDKA POMŮCKY Na naučných zahrádkách může pracovat více tříd, nejlepší a nejjednodušší je možnost využití školního pozemku. Pokud tedy máte možnost obdělávat určitou plochu půdy, budete potřebovat semínka nebo už vzrostlé rostliny a keře. Záleží na vás, pro co se rozhodnete. ÚVOD Tato aktivita je dlouhodobá, ale děti se na ní mohou krásně naučit, že práci vykonanou na zahrádce, bude následovat odměna v podobě plodin. Záleží, pro jaké rostliny se rozhodnete. PRŮBĚH Vezměte žáky na pozemky v každou roční dobu, ať vidí, jaká cesta vede od zasazení semínka přes protrhávání, okopávání a odplevelování půdy, nebo prořezávání (u stromů), až po konečnou sklizeň a případné zazimování zahrady. Ať děti poznají, že dají-li rostlinám správnou péčí, mohou se těšit na příští sklizeň, která bude ještě úrodnější. Navíc si žáci na své nové zahrádce mohou stanovit pravidla sami. Například, že plodiny nebudou hnojit chemickými hnojivy, nebo budou pěstovat pouze druhy, které jsou pro danou oblast typické. LESNÍ ŠKOLKA (aktivita je převzatá z projektu Centro natura Vallemaggia ve Švýcarsku) POMŮCKY Záleží na vás, kam budete chtít tuto aktivitu posunout, ale běžně byste měli vystačit s tím, co nabízí příroda. ÚVOD Tato aktivita je dlouhodobá a je vhodné ji realizovat, pokud se v blízkosti vaší školy nachází nějaký les, kam byste mohli s dětmi docházet jednou týdně po celý rok. Cílem této aktivity (projektu) je snaha upevnit vztah mezi nejmenšími dětmi a přírodou nebo územím, které je obklopuje. PRŮBĚH Pedagog děti vede k respektu k přírodě, ale zároveň je učí, aby se v přírodě cítily příjemně, jako kdyby byly v domácím prostředí. Proto nejdříve zvolte prostor, který poslouží jako vchod a poté děti vyzvěte, aby si našly předmět, který jim poslouží jako klíč. Děti pak jednotlivě vchází dovnitř a zdraví se s lesem. Děti by se opravdu měly chovat, jako kdyby vcházely k někomu do domu, proto by si měly před vstupem například očistit boty. Tím, že po dobu školního roku budou žáci chodit na jedno místo, mělo by být takové, kde nebude vadit, když si budou stavět různé přístřešky nebo vybavovat jednotlivé místnosti. Jednou z aktivit je například stavba ochranného kruhu. Všechny děti se postaví do kruhu a poté udělají dva kroky zpět. Vyznačí si místo, kde stojí a poté začnou nosit větve, kterými vyznačený kruh vyplní. Tento kruh bude po zbytek roku hlavním stanovištěm, kde si budou všichni povídat a sdílet různé dojmy.

31

Další aktivita může být zaměřená jak na paměť, tak na rychlost. Pedagog na plátno poskládá určitý počet různých přírodních předmětů (listy, kůru, ptačí pera, lesní plody, atd.). Děti jsou rozděleny do dvou skupin. Mají za úkol si předměty zapamatovat v daném pořadí a poté dostanou například 5 minut na to, aby všechny předměty našly a poskládaly v tom stejném pořadí. Dále si děti mohou hrát tím způsobem, že se snaží vymyslet a zařídit některé prostory, jako kdyby to byla určitá místnost v domě například kuchyň nebo obývací pokoj. Společně by také měly vykopat místo pro toaletu. Je zde prostor pro mnoho aktivit, které podporují dětský zájem o přírodu jako takovou. Při odchodu by děti nikdy neměly zapomenout projít dveřmi a poděkovat lesu za čas, který v něm mohly strávit.

1.2.4. V hlavní roli – Skupinová spolupráce LEONARDŮV MOST SCHOPNOSTI Při skládání se děti učí spolupráci, jelikož most nelze bez pomoci dalších rukou postavit. Dále je třeba soustředěnost a správná koordinace. POMŮCKY Leonardův most si můžete vyrobit sami nebo si ho můžete pořídit například na stránkách (http://www.duhovymotyl.cz/?136,en_leonarduv-most-gr-40365). Jedná se o dřevěnou skládačku, kdy pro její složení není potřeba ani lepidla ani žádných hřebíků či provázků. Je to samonosný most, který drží sám o sobě. ÚVOD Tato interaktivní dřevěná skládačka nese jméno tvůrce, kterým není nikdo jiný než samotný Leonardo da Vinci. Na úvod by se slušelo říci, kdo vlastně tento renesanční italský všeuměl byl. Leonardo da Vinci se narodil v polovině 15. století a dodnes je považovaný za jednoho z nejvýznamnějších malířů všech dob a pravděpodobně jako všestranně nejtalentovanější člověk, který kdy žil. Leonardo vynikal jako malíř, sochař, architekt, hudebník, matematik, inženýr, vynálezce, geolog, kartograf, botanik nebo spisovatel. Nejvíce je obdivovaný za svou vynalézavost. Mezi jeho nejznámější vynálezy patří helikoptéra, tank, ponorka nebo kalkulačka. Naplánoval však i například průmyslové využití sluneční energie. PRŮBĚH Rozestavěnou skládačku postavte před děti a nejdříve je nechte samotné přemýšlet, o co by tak mohlo jít. Neraďte jim přímo, co lze z jednotlivých špalíčků vyrobit. Spíše je pozorujte, jak vzájemně spolupracují a diskutují o jejich účelu. Pokud si děti opravdu nevědí rady, snažte se je k výsledku navést, aby výsledek nakonec stejně odhalily samy. LISTOVÝ TWISTER SCHOPNOSTI

32

Děti si hrají a experimentují a zároveň se učí koordinaci, spolupráci s ostatními, možná i trochu taktiky. POMŮCKY Do samotné přípravy mohou být zapojeny i samy děti. Je potřeba bílý kus látky (cca 2x2m), nasbírané listí různých druhů stromů (4druhy), čtyři různé barvy k obarvení listů a hrací kostka. Na látku nakreslete čtverec a do něj 16 dalších menších čtverečků, do kterých otisknete barvené listy stromů. ÚVOD Při pozorování dětí během této aktivity se vám jistě potvrdí, že hra je nejstarší a nejefektivnější formou učení. Jedná se o obdobu známé hry, v tomto případě jsou barevné puntíky nahrazené barevnými obrázky listů. PRŮBĚH Děti se rozdělí do dvou družstev. Samotným účelem hry je, aby se každý z družstva dostal co nejrychleji na druhou stranu protihráče. Před začátkem se losováním zvolí začínající družstvo, poté rozhodčí hodí kostkou, na níž každé číslo představuje jednu z barev. Je také možné kostku přímo vyrobit k těmto účelům a každou z jejích stran označit barvou, kterou jsme zvolili k obarvení listů. Dvě strany necháme bez označení nebo si samy zvolíme, která barva se na kostce bude vyskytovat dvakrát. To samé udělejte v případě čísel na kostce – zvolte si, která čísla se nepočítají, nebo budou pod dvěma čísly určité barvy. Poté, co se na kostce zobrazí jedna z barev, soutěžící musí položit jednu nohu a jednu ruku na listy v dané barvě. Při dalším hodu kostkou hráč musí bez pohybu již položených končetin umístit i zbylé dvě na danou barvu tak, aniž by spadl. V případě pádu se musí přemístit opět na začátek. Potom, co se na stranu protihráčů dostane první ze soutěžících, si vítězné družstvo připisuje bod a nastupují další hráči. DŘEVĚNÁ SKLÁDAČKA SCHOPNOSTI Při této aktivitě se děti učí opět vzájemné spolupráci a obrazové představivosti. Musí navíc pracovat pod časovým tlakem, protože se jedná o soutěž s omezeným limitem. POMŮCKY Pro tuto hru je výborný odříznutý asi pěticentimetrový plátek z kmene stromu, který poté rozřežete na malé nepravidelné kousky, jež pak děti skládají do původního tvaru. Tuto skládačku bez speciálních nástrojů vyrobíte poměrně obtížně. Můžete si to usnadnit tím, že zkusíte sehnat jakoukoliv jinou dřevěnou skládačku. Dále budete potřebovat ještě přístroj na měření času. ÚVOD Prostřednictvím této hry se děti učí obrazové představivosti a přesnosti. PRŮBĚH Děti jsou rozděleny do dvou nebo více skupin. Úkolem je poskládat jednotlivé kousky tak, aby ve výsledku dostaly opět originální tvar. Hráči navíc musí být rychlí, protože v této aktivitě

33

rychlejší vyhrává. Týmoví spoluhráči mezi sebou musejí spolupracovat a vzájemně komunikovat.

1.2.5. V hlavní roli – Smysly Vše, co se v přírodě děje vnímáme všemi smysly. Zrak je naším nejsilnějším smyslem, jeho prostřednictvím vnímáme barvy a tvary. Sluchem vnímáme nejen hlasy lidí a zvířat, ale také veškeré zvuky. Čichem cítíme jak příjemné, tak nepříjemné pachy. Pokud chutnáme některé lesní plody, nebo se zastavíme a dáme si svačinu z domova, prožitek z jídla a nápojů vnímáme prostřednictvím chuti. Hmat, který je rozšířený na celé tělo, je nejsilnější v rukou. Rukama se dotýkáme různých věcí, rozlišujeme hrubé a hladké povrchy, pevné a tekuté, studené a teplé, velké a malé.

ZRAK Obecně si děti při následujících aktivitách rozvíjejí smysl pozorování. Co je správně? POMŮCKY Sežeňte si obrázek, na kterém je zobrazeno nějaké zvíře, rostlina nebo strom. Je potřeba, abyste měli další tři obrázky, na kterých bude zobrazen ten samý objekt, ale s mírně odlišnými znaky. ÚVOD Na této aktivitě pravděpodobně dojdete k zajímavému zjištění, a to že objekty často pozorujete více myslí než samotným smyslovým orgánem zraku, tedy očima, což vám často ztěžuje požitek z pozorování. PRŮBĚH Na úvod si k danému obrázku připravte několik informací - o jaké zvíře či rostlinu se jedná, kde se vyskytuje, čím se živí, nebo jaké prostředí je nejvhodnější k jeho růstu. Poté tento obrázek, na kterém máte zobrazený vybraný objekt, schovejte a nahraďte ho jiným, kde bude objekt jednou zobrazen správně a na dalších třech obrázcích bude zobrazeno něco odlišně. Zeptejte se dětí, který obrázek je správný. Na první pohled to zní velmi jednoduše, ale uvidíte, že to není až tak jednoznačné. Stopy zvířat POMŮCKY Pro tuto aktivitu budete potřebovat několik rekvizit, jelikož pravděpodobnost, že najdete všechny potřebné stopy na jednom místě, kam se s dětmi vydáte, je nízká. Dále si s sebou vezměte i obrázky stop zvířat žijících v lese. Najděte staré ptačí hnízdo, ptačí brka, staré vosí hnízdo a cokoli se v přírodě běžně vyskytuje. Dětem řekněte, ať si vezmou papír a tužku. ÚVOD Při této aktivitě se děti učí poznávat určité stopy zvířat ve volné přírodě, nejen otisk jejich těla nebo tlapek. Jděte se na vybrané místo podívat předem a zkuste objevit, zda se v okolí

34

nevyskytují přirozené stopy - například ohlodaný strom, trus od zajíců či vysoké zvěře, zbytky ohlodaných šišek od veverek, rozrytá půda od divokých prasat a podobně. PRŮBĚH Nejdříve jsou dětem ukázány obrázky stop různých zvířat. Obrázky mohou ukazovat rozdíl mezi stopami stojících a pohybujících se zvířat. Na konci mohou děti zkoušet určovat jednotlivé stopy samy. Poté, co jste umístili vámi přinesené rekvizity na příslušná místa, umístěte k nim i číslice. Ale ne přímo k danému předmětu, protože následně budou děti samy určovat, co je pod daným číslem za stopu. Řekněte dětem, aby se pokusily určit, které zvíře stopu zanechalo. Dejte jim přibližně 15 minut, záleží na tom, kolik jste pro ně připravili číslic. Je také důležité, aby děti věděly, v jak rozsáhlé oblasti se stopy vyskytují. Proto řekněte, kolik je číslic, a kde přibližně se nacházejí. Žáky můžete nechat pracovat samostatně nebo ve dvojicích. Na konci s dětmi jednotlivé stopy projděte, aby se mohly vyjádřit, zda to pro ně bylo náročné. Hledejte, co se nehodí POMŮCKY Vezměte případně rekvizity, které do přírody nepatří, ale bude jich tam pravděpodobně bohužel víc než dost. ÚVOD Touto aktivitou se děti učí vnímat okolí a přemýšlí, co se v něm objevilo vlivem člověka. Samozřejmě, že celá krajina bude pravděpodobně ovlivněna lidskou činností, ale řekněte dětem, ať se soustředí pouze na předměty, které tam na první pohled nepatří. PRŮBĚH Je dobré, když si trasu projdete předem bez dětí a umístíte na stezku nějaké předměty vy. Můžete u cesty nechat ležet PET lahve, na keř pověsit igelitový pytlík, ale klidně zkuste odhodit i ohryzek od jablka či banánovou slupku, je to zcela na vás. Poté děti nechte trasou procházet samostatně nebo ve dvojicích a řekněte jim, ať si všímají předmětů, které do přírody nepatří. Mohou si dělat i poznámky, pokud chtějí. Na konci zjistíte, že děti našly mnohem více předmětů, než jste tam umístili.

SLUCH Králíčci a predátoři POMŮCKY Pro tuto aktivitu je nutné mít nahrávky (a tudíž i přehrávač) různých zvířat žijících například v lese, ale můžete si vybrat i jiné prostředí, záleží jen na vás. Budete potřebovat i šátky (pro každé dítě jeden). ÚVOD Děti se podle nahrávek snaží rozpoznat jednotlivé hlasy zvířat. PRŮBĚH

35

V tomto případě děti hrají malé králíčky, kteří pohopkávají po volném prostranství. Jejich úkolem je rozpoznat zvuk zvířete a rozhodnout se, zdali se jedná o predátora, nebo zvíře pro králíčky neškodné. V případě, že si myslí, že reprodukovaným hlasem je predátor, jejich úkolem je schovat se do nory, kterou může demonstrovat například nějaký kus látky. Hra se může opakovat několikrát dokola, aby si děti hlasy dobře odposlouchaly a mohly je správně identifikovat.

HMAT Rozpoznej svůj strom POMŮCKY Šátky k zavázání očí ÚVOD Děti se při této aktivitě učí stimulovat smysl hmatu, soustředění a posílit vzájemnou důvěru. Při této aktivitě mají žáci zavázané oči. PRŮBĚH Řekněte dětem, ať se rozdělí do dvojic. Každá dvojice dostane šátek a jeden z dvojice si jej zaváže přes oči. Partner, který nemá zavázané oči, vede druhého ke stromu, který si vybral. Požádá ho, aby prozkoumal strom sám, aby se dotýkal jeho kůry, kořenů a povrchu, který ho obklopuje a eventuálně také větví a požádá ho, aby strom objal. Po této fázi je dotyčný opět doveden na výchozí místo, je mu sundán šátek a je dotázán na to, zdali pozná svůj strom mezi jinými. Doporučení: Dětem řekněte, aby se snažily vnímat prostředí i pomocí sluchu a čichu, během vedení k vybranému stromu si může dítě osahávat i jiné stromy, může mu to pak usnadnit hledání. Slepá cesta POMŮCKY Budete potřebovat provaz, který natáhnete mezi stromy, celkem by stezka mohla být dlouhá asi 100 metrů. Dále budete potřebovat kolíčky, mističky s víčkem a šátky k zavázání očí. Kolíčky připevněte na provaz asi po deseti metrech. ÚVOD Tato velice atraktivní aktivita upoutá rozhodně většinu dětí. Je lepší, pokud máte možnost jít s dětmi do rozmanitějšího prostředí, kde jsou větší kameny, kopce nebo soutěsky. PRŮBĚH Řekněte dětem, aby se rozdělily do dvojic, jeden si zaváže oči a dostane do rukou mističku. Poté ho vodič přivede k nataženému lanu a řídí ho pouze hlasem, pokaždé když rukou narazí na kolíček, má za úkol sebrat jakýkoliv předmět, který se vejde do mističky. Pokračuje stejně až na konec cesty. Úkolem vodiče je, aby partnera upozorňoval na všechny překážky, které nemá možnost vidět. Na konci si může trasu projít stejným způsobem, ale již bez šátku přes oči, nebo se mohou děti ve dvojici prohodit a jít opačným směrem. Na konci aktivity diskutujte

36

s dětmi, jaké měly pocity, zda svému vodiči důvěřovaly, nebo jestli naopak vodiči nepociťovali velkou zodpovědnosti. Ptejte se, zda děti věděly, co sbírají. CHUŤ A ČICH Hravě a žravě POMŮCKY Budete opět potřebovat šátky, plody, ale i například mátu, tymián, šťovík, okvětní lístky fialek nebo jiných jedlých květin. ÚVOD Tuto aktivitu můžete provádět prakticky kdekoli, ale pokud se s dětmi dostanete do lesa nebo na louku v období, kdy dozrávají borůvky, maliny, jahody, či bylinky, bude to pro ně zajisté hezký zážitek. PRŮBĚH Posaďte se do kruhu a rozdejte dětem šátky, aby si mohly zavázat oči. Poté pošlete do kola první krabičku s vámi určenou plodinou či bylinou a nechte jí děti nejdříve očichat, posléze ochutnat. Až všichni ochutnají, nechte je nahlas říci, co to podle nich bylo. Stejně pokračujte s dalšími plodinami.

1.2.6. V hlavní roli – Samostatnost Většina dosud zmíněných aktivit je vhodná spíše pro týmovou práci, což je velice přínosné. Na druhou stranu, je dobré učit děti samostatnosti, aby se naučily vycházet se sebou samými. VYTVOŘ SI SÁM Děti dostanou kus organické plastelíny, která se deštěm v přírodě rozloží bez následků. Úkolem je, aby si děti samy našly takové místo, kde se cítí příjemně. Na tomto místě poté vymodelují, cokoliv je napadne. Tento úkol je dobré provádět v takovém prostředí, které děti už nějakou dobu znají. Časový limit je delší než u ostatních aktivit, například 20 minut. Pokud děti chtějí, mohou své místo ukázat i ostatním, není to však podmínkou. DENÍČEK Nejedná o typickou aktivitu, ale může vhodně doplnit rozvoj u dětí ve věku 8-14 let. Deníček vytváří soukromé prostředí, chcete-li místo, kam děti mohou zapisovat své dojmy a zážitky. Velmi přínosné je to v případě, pokud chodíte stále na jedno místo. Děti mohou pojmout tuto aktivitu individuálně a každý si najde své místo, kde se cítí dobře. Samozřejmě si děti do deníčku mohou i kreslit, třeba zachycovat významné události například na konci školního roku. ROZLOŽ SVÉ JMÉNO Děti sice hrají ve skupině, každý ale sám za sebe. Tato aktivita je lepší pro starší děti, které už mají širší slovní zásobu. Postup: Řekněte dětem, ať podle jednotlivých písmen ve svém jméně zkusí najít slova, která mají něco společného s přírodou. Například ten, kdo se jmenuje Jan, může vymyslet slova jako jelen, astra, nadmořská výška. Vyhrává ten, kdo najde slova nejrychleji.

37

1.2.7. V hlavní roli – Hlava-ruce-srdce Následující aktivity se snaží propojit hned několik činností najednou. Je nutné se nad daným úkolem zamyslet, zapojit ruce a něco vytvořit, nebo se pomocí rukou a nohou někam dostat. Samozřejmě je dobré do všeho vkládat srdce, abyste z konečného výkonu měli dobrý pocit. Výsledkem by měl být pocit rovnováhy. Ideální je postupně vyzkoušet všechny zmíněné aktivity. Můžete si je samozřejmě přizpůsobit vašim možnostem, ovšem měly by zůstat zahrnuty úkoly zapojující již zmíněný model (hlava-ruce-srdce). Potom byste měli s dětmi diskutovat, při které z aktivit se cítily nejlépe.

MIKRO ZOO SCHOPNOSTI Během této aktivity je kladen důraz na citlivost vůči živočichům žijícím v přírodě a schopnosti vnímání svého okolí. Úkol by měl děti vést k zamyšlení nad původem názvu daného živočicha. POMŮCKY Pro tuto aktivitu je potřeba dětem rozdat jakékoli nádobky s víčkem, do kterého budou moci chytit malého živočicha. Před začátkem je třeba dětem říci, že musejí být velmi opatrné, aby živočichům neublížily, případně jim poradit, jak při sběru živých organismů postupovat. Jelikož děti budou odchyceného živočicha pojmenovávat, budou potřebovat i papír a tužku. ÚVOD Aktivita je zaměřená na princip pojmenovávání různých přírodních prvků. Jako příklad můžete uvést švédského přírodovědce a lékaře Carla Linného, který je mimo jiné považován za zakladatele přírodopisného třídění. Dětem vysvětlete, že organismy z živočišné i rostlinné říše jsou pojmenovány většinou podle jejich vzhledu, vlastností, podle prostředí či místa, kde se nacházejí. Případně jménem jejich objevitele. Čím více příkladů uvedete, tím lépe děti porozumí. PRŮBĚH Úkolem je najít jakéhokoliv živočicha, kterého děti opatrně, aniž by došlo k jeho zranění, odchytí a umístí do skleničky. Poté, co si všechny děti najdou svého živočicha, dostanou papírek a měly by se pokusit napsat jeho latinské jméno. I v případě, že ho nevědí. Podle instrukcí by mělo být první jméno název samotného živočicha. Druhé jméno náleží místu, kde byl živočich nalezen nebo vlastnosti, jíž se vyznačuje. Třetí jméno by měl dostat podle svého objevitele. Následně byste měli s dětmi diskutovat, proč zvolily právě takovéto jméno. PRŮZKUM OKOLNÍ FAUNY A FLÓRY SCHOPNOSTI

38

Děti se učí pozorovat, aniž by narušovali chod přírody a zároveň se učí sdílet příjemné zážitky, které v nich příroda vyvolává. POMŮCKY Je dobré si vzít dalekohled, případně i knihu, ve které budou jednotlivé druhy popsané. V případě, že děti budou v přírodě kreslit, vezměte i potřebné množství papírů a psacích potřeb. ÚVOD V případě, že je to možné, vydejte se s dětmi do přírody a prozkoumejte okolní svět ptactva, motýlů, brouků, ale také různé stromy a květiny. Pokud nejste v jednotlivých druzích fauny a flory zběhlí, je vhodné se na průzkum předem připravit a trasu si projít nejdříve bez dětí. Můžete si tak osvěžit znalosti v poznávání rostlinstva i živočišstva. PRŮBĚH Děti se mohou pokusit nakreslit květinu nebo zvíře, které se jim nejvíce líbilo, buď přímo venku, nebo po návratu ve třídě. V případě hezkého počasí se zkuste na nějakém místě zastavit. Můžete si společně prohlížet oblohu, vyptat se dětí, co jim jednotlivé mraky připomínají, vysvětlit jim, kde se oblaka vzala nebo proč je obloha modrá. ČTYŘI ROČNÍ OBDOBÍ SCHOPNOSTI Děti v tomto úkolu rozvíjejí svou kreativitu a opět pracují ve skupině. POMŮCKY Veškerý materiál vám poskytne sama příroda. ÚVOD Děti z přírodních materiálů tvoří obrazy představující jedno roční období. PRŮBĚH Pro tuto aktivitu děti rozdělte ideálně do čtyř skupin. K vytvoření obrazu děti používají předměty vyskytující se volně v přírodě, jako jsou například větvičky, listí, různé plody, květiny nebo kamínky. Časový limit záleží na pedagogovi, ale neměl by být příliš krátký, aby děti nepracovaly příliš ukvapeně a pod stresem. Ale neměli by mít zase příliš mnoho času, aby nezískali pocit, že je úkol nedůležitý. Optimální čas je 10 minut. Na konci děti procházejí jednotlivé obrazy a jejich autoři vysvětlují ostatním význam jednotlivých prvků. Společně mohou děti hlasovat pro nejpovedenější z nich.

NAJDI JAK TO SPOLU SOUVISÍ/NESOUVISÍ SCHOPNOSTI Děti si rozvíjejí schopnost přemýšlet o společných znacích jednotlivých předmětů, které nacházejí v přírodě. POMŮCKY

39

Pro tuto aktivitu budete opět potřebovat jen předměty, které najdete v přírodě. Můžete však s sebou vzít rekvizity pro případ, že dětem zadáte úkol, aby našly v okolí předměty, které do přírody nepatří. ÚVOD Tato aktivita vede děti k tomu, aby se zamyslely, jakým způsobem spolu souvisí předměty, které našly ostatní skupiny. PRŮBĚH Opět jsou děti rozděleny do větších či menších skupinek (záleží na celkovém počtu). Poté je každé skupince zvlášť zadán jiný úkol. Například jedné skupině můžete zadat, aby našla 5 předmětů ve tvaru trojúhelníku, další skupina by mohla hledat stejný počet předmětů v určité barvě. Případně se mohou děti pokusit najít 7 různým předmětů v barvách duhy. Po uplynutí stanoveného času (cca 10 minut) se děti vrátí na stanovené místo a nechají ostatní skupiny hádat, co je společným znakem předmětů, které našly. Po skončení můžete s dětmi diskutovat, co s odpadky v přírodě. Například jak naloží s PET lahví, kterou najdou pohozenou v lese.

UHODNI, KDO JSEM SCHOPNOSTI Tato aktivita podporuje dětskou představivost, umocňuje jejich znalosti a mohou díky ní i odbourat případný ostych. POMŮCKY K této aktivitě není potřeba žádných pomůcek. ÚVOD Jedná se o skupinovou hru, u které se děti zpravidla hodně pobaví. PRŮBĚH Řekněte dětem, ať si zvolí jakou rostlinou, stromem nebo živočichem by chtěly být. Potom se ostatní prostřednictvím otázek snaží uhodnout, co si jejich kamarád vybral. Na otázky může aktér odpovědět pouze ano či ne. PŘEKÁŽKOVÁ DRÁHA SCHOPNOSTI Ti, kteří se podílejí na vymýšlení stezky, rozvíjejí svou kreativitu. Ti, kteří se na ní poté vydají, zdokonalují své pohybové schopnosti a učí se obratnosti. POMŮCKY Příroda vám opět poskytne veškerý materiál na tvorbu stezky, jen připomeňte dětem, aby se sportovně oblékly. ÚVOD Tato aktivita je pohybová. Děti se na vzniku překážkové dráhy samy podílejí. Důležitý je opět časový limit, během kterého jsou schopné zdolat navrženou trať. Ještě před stavbou, musí

40

být dětem zdůrazněno, že dráha bude určena pro všechny a tudíž by neměla být příliš náročná. PRŮBĚH Na vytvoření dráhy se mohou podílet všichni, ale pokud je třída příliš početná, je lepší, když je vybrán jen určitý počet dětí, ideálně pět. Určitý úsek dráhy může být zaměřen více na rychlost, jiná část na zručnost nebo například na rovnováhu. Po dokončení celá skupinka vytvořenou překážkovou dráhu projde a její tvůrci vysvětlí ostatním, co na ně v jaké části čeká. Prvními soutěžící jsou sami autoři dráhy, ostatní je sledují, aby se mohly případně na něco zeptat. IDEÁLNÍ DOMEČEK SCHOPNOSTI Tato aktivita rozvíjí dětskou kreativitu a jejich umělecké schopnosti. POMŮCKY Vše, co je potřeba k postavení přístřešku, byste měli najít v přírodě. ÚVOD Při této aktivitě nejsou stanovena přesná pravidla. Děti se samy rozhodnou, zda postaví přístřešek pro malé zvířátko, pro sebe nebo nějaké bájné stvoření. PRŮBĚH Děti jsou rozdělené do dvojic či menších skupinek a jejich úkolem je postavit přístřešek z materiálu, který naleznou v přírodě. Časový limit opět stanoví pedagog nebo osoba, která úkol zadává. Měl by se pohybovat okolo deseti až patnácti minut. Po skončení všichni postupně procházejí jednotlivé přístřešky a děti vysvětlují jejich účel a zajímavosti.

1.2.8. Speciální aktivity VČELÍ DOMEČKY Mnoho druhů divokých včel žije v obydlených oblastech, není třeba se jich ale bát. Samy od sebe nikdy neútočí. Včely vás mohou bodnout pouze při pocitu ohrožení. Proto, kdo nechá divoké včely na pokoji, nemusí se ničeho obávat. Potřeby různých druhů včel se liší podle místa a způsobu hnízdění. Na druhou stranu mají všechny druhy jednu potřebu stejnou: Stavějí nová hnízda, pokud okolí poskytuje bohaté množství rostlin produkujících nektar a pyl. Proto je zásadní výběr vhodného místa s kvetoucími rostlinami. Didaktické cíle 

Děti se seznámí s myšlenkou biodiverzity.



Pochopí, proč je důležité vyrábět umělá hnízda pro vzácné divoké včely.



Stejně tak by měly pochopit význam různých druhů divokých včel.



Poznají druhy včel a naučí se, proč mají včely takový význam pro zachování mnoha původních druhů rostlin.



Naučí se vyrábět umělá hnízda – rychle a jednoduše.

41



Děti mohou najít vhodná místa k výrobě umělých hnízd třeba na školní zahradě nebo na zahradě někoho z žáků. Divoké včely často hnízdí ve shnilém dřevě bez našeho zásahu.



Proto je důležité ponechávat mrtvé stromy a větve, tak jak jsou. Včely mohou obývat i prázdné schránky hlemýžďů, proto stačí, dát je na holá místa blízko trávy nebo listí.



Na hodinách manuálních prací je možné vyrobit umělá hnízda a umístit je poté v přírodě, na školní zahradě nebo na domácí zahrádce.

Postup krok po kroku: Špalky z tvrdého dřeva MATERIÁL/POMŮCKY - neopracované špalky z dubu, buku nebo jasanu, bez kůry a vyschlé - brusný papír, vrtačka POSTUP: Vyvrtejte do špalků hluboké díry. Vzdálenost mezi nejbližšími dírami by měla být přibližně 2 cm. Hloubka děr by měla být minimálně 5 cm, průměr by měl být mezi 2 – 10 cm. Poté brusným papírem zbruste povrch špalku a třísky vzniklé vrtáním umístěte podle velikosti na balkón, terasu, zahradu nebo na parapet. Větve bambusu MATERIÁL/POMŮCKY - větve bambusu o průměru 3 – 10 mm, duté cihly, dřevěné budky, konzervy nebo plastové trubky - pilka, vlasec nebo struna POSTUP: Nařezejte větve bambusu na délku přibližně 20 cm, tak aby vám z nich vznikly trubičky. Ty potom nastrkejte do dutých cihel, dřevěných budek, konzerv, plastových trubek nebo je jednoduše svažte vlascem či strunou. Poté je zavěste třeba na strom, parapet nebo na plot. Větve a stonky rostlin MATERIÁL/POMŮCKY - dužnaté větve a stonky černého bezu, šípků, ostružin, malin nebo rákosu - zahradní nůžky POSTUP: Na podzim nastříhejte větve a stonky, otrhejte listí a přes zimu větve nechte uschnout. Na jaře větve umístěte samostatně ve svislé či nakloněné poloze, nebo ve svazcích horizontálně například v dřevěných budkách, v hliněných, nerezových nebo plastových nádobách. Poté je zavěste na strom nebo na plot. Květinové truhlíky MATERIÁL/POMŮCKY

42

květinové truhlíky nebo jiné nádoby hluboké alespoň 15 cm, písčitá hlína POSTUP: Naplňte truhlíky vlhkou písčitou hlínou a malou tyčkou o průměru asi 5 – 8 mm ji propíchejte. Vzniklá hnízda umístěte jako malou zídku 50 – 100 cm nad zemí na suchém a slunném místě. Umístění umělých hnízd Malé místečko na balkóně nebo na okenním parapetu bohatě postačí k tomu, aby divokým včelám nabídlo dobré místo k hnízdění. Lze kombinovat různé tipy umělých hnízd podle fantazie. Divoké včely využívají v obydlených zónách umělá hnízda, nejen pokud jsou správně vyrobená, ale hlavně pokud je v okolí dostatečné množství původních divokých rostlin. Proto v blízkém okolí divokých hnízd pěstujte nebo vysévejte původní divoké druhy rostlin. Pokud zde nejsou vhodná místa, lze je pěstovat alespoň v květináčích nebo jiných nádobách. Díky umělým hnízdům je možné pozorovat jednotlivé fáze včelího vývoje, což vás také může významně poučit o jejich životě. Pozor, v žádném případě s hnízdem na podzim a přes zimu nehýbejte a nepřemísťujte ho. Nová včelí generace hnízdo opustí až na jaře příštího roku. Pečujte o umělá hnízda, například odstraňujte z volných míst hnízda přerostlou vegetaci. Pokud je nabídka hojně využívána, umístěte v okolí další hnízda. Každý rok přidávejte nové dužnaté větve a stonky, staré ještě pár let klidně ponechte. Udržujte v okolí hnízda bohatou nabídku rostlin a stromů.

1.3. Ekomise Jedná se o 10 různých úkolů vytištěných v sešitech (A5). Úkoly mají vždy verzi pro plnění ve škole i pro plnění doma. Na webových stránkách jsou doplňující informace, které je vhodné k jednotlivým ekomisím znát. Často se jedná o relevantní internetové odkazy, kde je mnoho zajímavých informací. Mise se týkají recyklace a redukce množství odpadu, pěstování rostlin a lokálních produktů. Podrobnější informace a odkazy ke všem misím najdete na webových stránkách, zde jsme uvedli pouze několik obsáhlejších témat.

1.3.1. Recyklace odpadu Nejdříve několik faktů. Například je vhodné alespoň přibližně vědět, jak dlouho trvá, než se v přírodě za přístupu vzduchu rozloží papírový kapesník a jak dlouho potrvá, než se rozloží plastová láhev.

Materiál

Doba rozkladu

Papírový kapesník

3 měsíce

Ohryzek od jablka

3 – 6 měsíců

Plechovka, konzerva

10 – 100 let

43

Noviny

3 – 12 měsíců

Skleněná láhev

přes milion let

Plenky

přes 450 let

Kůže

500 let

Plastová láhev

100 – 1 000 let

Žvýkačka

5 let

Cigaretový filtr

1 – 5 let

Guma

není známo

Dřevo

půl roku

Je dobré dětem uvést pro lepší představu nějaký příklad. Například: Pražské služby za rok svezou takové množství směsného komunálního odpadu, že by s ním bylo možné zaplnit Václavské náměstí do výše Petřínské rozhledny. Tento odpad následně zredukují na 25 % objemu a až na 10 % své váhy. I přesto, že spálí takové množství odpadu, výsledně vyprodukované emise SO2 se rovnají přibližně produkci 7 rodinným domům, které topí celý rok tuhými palivy. Dále zajišťují svoz více než 10,5 tun plastového odpadu, téměř 14 tun skleněného odpadu a 40 tisíc tun papírového odpadu. Nesmíme zapomenout ani na biologický odpad, kterého bylo za rok 2012 více než 1,5 tuny, což by stačilo na 40 tisíc pytlů kvalitního kompostu. Co kam patří Na stránkách Pražských služeb je přehledně rozepsáno, jaký odpad kam patří 8. Každý je povinen ze zákona nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným zákonem (dle § 12 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon). Dle současně platné obecně závazné vyhlášky č. 21/2005 Sb. HMP, ve znění pozdějších předpisů, dále jen vyhláška, se komunální odpad v hlavním městě Praze třídí na následující složky:

8



papír a lepenka



sklo



plasty



objemný odpad



nebezpečný odpad



směsný odpad



biologicky rozložitelný odpad



nápojové obaly

http://www.psas.cz/index.cfm/caste-dotazy/jak-spravne-tridit/

44

Ve sběrných dvorech je možné odevzdat: Kovy, stavební suť, odpad z údržby zeleně, dřevěný odpad nebo pneumatiky. Papír a lepenka Správně: 

noviny



časopisy



sešity



kancelářský papír (včetně spon a svorek)



reklamní letáky



knihy – bez potažených hřbetů



brožury



papírové krabice - rozložené



vlnitá lepenka



čisté papírové obaly a sáčky

Špatně: 

mastný a jinak znečištěný papír



papírové kapesníky a ručníky



papírové pleny



uhlový (propisovací papír)



voskový papír



pauzovací papír



dehtový papír



vícevrstvé obaly (nápojové kartony)

Sklo Správně: 

sklo čiré i barevné (pokud v místě není organizován oddělený sběr čirého skla)



nevratné skleněné lahve od nápojů



velké skleněné střepy



tabulové sklo



skleněné vázy, sklenice, dózy apod.

Špatně: 

zrcadlo



drátěné sklo



autosklo



keramika a porcelán



žárovky



zářivky a výbojky

45



televizní obrazovky a počítačové monitory



lahvičky od léčiv

Plasty Správně: 

stlačené PET lahve (víčka mohou zůstat na lahvi, ale nedotažená)



igelitové, polyethylenové tašky a sáčky



kelímky od potravin (obaly není nutné před vhozením do sběrných nádob vymývat)



mikrotenové sáčky



vypláchnuté plastové nádoby od mycích prostředků



polystyren

Špatně: 

znečištěné plastové nádoby



guma



molitan



kabely



PVC



pneumatiky



linolea a jiné podlahové krytiny



textil z umělých vláken



nádobky od léčiv



vícevrstvé obaly (nápojové kartony)

Objemný odpad Správně: 

starý nábytek



koberce a linolea



staré lyže, snowboardy, kola



velká zrcadla



umyvadla a WC mísy

Špatně: 

lednice



televizory a počítačové monitory






autobaterie



jiné nebezpečné odpady

Nebezpečný odpad Správně: 

baterie, akumulátory

46



nádoby od sprejů



zahradní chemie



mazací oleje a tuky



ředidla a barvy



léky a teploměry



kyseliny a hydroxidy



lepidla a pryskyřice



detergenty (odmašťovací přípravky)



fotochemikálie



pesticidy (přípravky na hubení hmyzu, hlodavců, plevelu, odstraňování plísní)






chladničky a mrazáky



vyřazené elektrické a elektronické spotřebiče

Směsný odpad Do směsného odpadu samozřejmě patří to, co nelze vytřídit jinam. Ovšem měli bychom si pamatovat, že pokud se do směsného odpadu občas připlete například kelímek od jogurtu, nestane se tolik, jako když se do něj dostane kterýkoliv nebezpečný odpad, třeba jen jedna tužková baterie. Nápojové kartony Správně: 

veškeré vícevrstvé obaly (tzv. krabice) od nápojů, mléka, mléčných výrobků, džusů, vín a dalších potravin - vyprázdněné a stlačené

Špatně: 

jiné obaly od nápojů (sklo, plasty, plechovky)



nápojové kartony znečištěné nebezpečnými látkami (např. jejich dalším použitím při natírání, lakování lepení apod.)



nevyprázdněné nápojové kartony

Bioodpad Správně: 

posekaná tráva



spadané ovoce (prokládané trávou a řezem z keřů)



řezanka a větvičky z ořezu keřů



zemina z květin bez květináčů



plevele



pokojové rostliny



listí (bez smetků z ulice)

47



odpady z ovoce a zeleniny (okrajky z brambor, mrkve, okusky jablek apod.)



skořápky z vajec



slupky z citrusových plodů



sedliny kávy a čaje (i s papírovým filtrem), čajové sáčky



květináče z lepenky a rašeliny

Špatně: 

podestýlka od drobných domácích zvířat



pleny



pytlíky z vysavače



cigaretové nedopalky



uhelný popel



smetky z ulice



zbytky omáček, pomazánek, majonézových salátů



oleje



kosti

1.3.2. Proces třídění odpadu Pokud jde o třídění odpadu, Česká republika patří mezi nejzodpovědnější země v Evropě. Zeptejte se dětí, zda k tomuto pozitivnímu hodnocení přispívají i ony doma. Možnost třídit odpad je v naší republice od roku 1996. V roce 2004 pak ještě přibyla možnost třídit bioodpad (organicky rozložitelný odpad), tetra pak (nápojové obaly) a čiré sklo. Vysvětlete dětem co se s roztříděným odpadem děje dál. Například papír je svážen na dotřiďovací linku, kde se třídí na kartony, časopisy a smíšený papír a následně je lisován do balíků, které si potom odebírají různé papírny. V papírnách je papír rozvlákněn na kašovitou hmotu, která se pomocí strojů natírá na síta a předsouší, lisuje, hladí a dosouší, až se z ní stane znovu papír, lepenka nebo karton. Údaje z roku 2008 uvádějí množství vytříděného papíru, které činilo 26,7 tisíc tun a dalších 1,3 tisíc tuny bylo nasbíráno ve školách. To znamená zhruba 25 kg na každého obyvatele Prahy 9. Plasty se dotřiďují na třídících linkách a dále jsou předávány ke zpracování a k opětovnému využití. Recyklace PET lahví probíhá například tak, že se lahve roztřídí podle barev, někdy jen na čiré a barevné. Víčka zůstávají zašroubovaná. Lahve se rozemelou na asi 2cm velké kousky. Poté jsou prané ve vodní lázni a rozemletá víčka vyplavou na povrch, takže se z hladiny seberou a putují jinam. Proužky z PET lahví se na speciální lince natahují do dlouhých tenkých vláken. Vlákna mohou být využita jako výplň spacáků a bund, ale lze z nich například vyrobit známou tkaninu – fleece. Na jednu fleece mikinu je potřeba 25 lahví. Dnes lze využít všechny druhy plastů, výjimku tvoří pouze ty, které obsahují nebezpečné látky, tak jako PVC. Někdy ovšem kvůli přesycenému trhu není o všechny zájem. Pražské služby

9

http://www.psas.cz/index.cfm/sluzby-obcanum/sber-a-zpracovani-odpadu-v-praze/

48

uvedly i množství vytříděného plastu za rok 2008. Číslo se vyšplhalo na 10,6 tisíc tun plastů, což činí přes 9 kg na každého obyvatele Prahy. U skla také probíhá dotřídění a dočištění. Poté putuje do českých skláren. Ve sklárnách ještě probíhá další dotřídění, kde se odstraní kovy, porcelán, kameny atd. Pak dochází k drcení a drť se následně přidává do základní sklářské směsi. K tavení dochází při více než 1500 °C, sklo se při této teplotě roztaví a pomocí dávkovačů putuje do forem, kde získá konečný tvar. Pomalým zchlazením výrobky získávají potřebnou pevnost. Údaje pro rok 2008 uvádějí, že bylo vytříděno přes 11,8 tisíc tun barevného skla a přibližně 1,5 tisíce tun čirého skla, což odpovídá celkem 17 kg skla na každého Pražana. Nápojové kartony nejdříve dotřiďují na lince v Česku, poté jsou odváženy ke zpracování do Rakouska a Německa. Tam jsou vybaveni zařízením pro oddělení jednotlivých vrstev. Materiál se rozvlákní a na sítech uvíznou kvalitní dlouhá papírová vlákna, která se používají při výrobě papíru. Po úpravě lze nápojové kartony využít i ve stavebnictví, kde jsou použitelné jako izolace či jiný stavební materiál. Pro třídění bioodpadu jsou k dispozici speciální hnědé popelnice tzv. compostainery. Sběr je zaměřen především na bioodpad ze zahrad, ale samozřejmě ho lze využívat i na příslušný odpad z domácností. Bioodpad je odvážen k dalšímu zpracování na kompostárnu. Dále je možné odpad dělit na objemný odpad, kam patří starý nábytek, koberce, linolea, kola, sanitární keramika a další. Tento odpad se odkládá do speciálně přistavených kontejnerů v obci nebo ve sběrných dvorech, a to bezplatně. Sběr nebezpečného odpadu probíhá v několika úrovních, patří sem například sběr léků a rtuťových teploměrů, které odkládáme v lékárnách. Vysvětlete dětem, kde končí odpad, který neroztřídíme. Odpad, který běžně vyhazujeme do popelnice, končí ve spalovně v Praze – Malešicích, kde je spalován a vzniklá energie slouží k energetickému využití. Zbytek je ukládán na skládku směsného odpadu v Praze - Ďáblicích.

1.3.3. Recyklace mobilních telefonů a baterií Recyklace mobilních telefonů: Staré a nefunkční mobilní telefony získají díky recyklaci nový život. Mobilní telefony jsou většinou složeny10: 60 % plasty 15 % měď 10 % sklo 8 % železo 7 % další kovy Mobilní telefony se rozebírají do nejmenších součástek, které se následně třídí a čistí. Poté se mohou použít jako náhradní součástky, nebo se roztaví a používají se znovu jako primární surovina. Starý telefon se dá zpětně využít až z 80ti procent. Pokud by všichni čeští uživatelé

10

http://www.vodafone.cz/odpovednost/zelenou-cestou/recyklace-mobilu/

49

nepoužívané mobilní telefony vrátili k recyklaci, nemuselo by se například zbytečně vytěžit několik tisíc kilogramů stříbra, stovek kila zlata a palladia a několik kilogramů platiny navrch. Dnes lze odevzdat staré mobilní telefony u českých operátorů, nebo na jiných sběrných místech. Některé firmy vám ve výjimečných případech za starý nepoužívaný, ale funkční mobil, dokonce zaplatí. Recyklace baterií Baterie do běžného odpadkového koše nepatří. Vysvětlete ale dětem proč, kam je možné je odnést, a jak recyklace probíhá. Baterie vyhozené do odpadkového koše mohou vážně narušit životní prostředí, jelikož se z baterií začnou uvolňovat těžké kovy, které mohou znečistit půdu a povrchové vody. Je dokázané, že kovy obsažené v bateriích, mají škodlivý účinek na lidské zdraví. Procesem samotné recyklace se z baterií získávají především kovy jako je olovo, nikl, zinek, mangan, kadmium, kobalt a další. Po celé České republice jsou sběrná místa pro použité baterie. Takovými místy jsou například elektro prodejny, větší supermarkety nebo některé drogerie. Můžete tam často také odevzdat nejen baterie, ale i veškeré elektrické akumulátory a galvanické články, které se poté roztřídí a ekologicky recyklují. Pamatujte, že vybité baterie by se vám doma neměly zdržovat déle než půl roku.

1.3.4. Lokální produkty Kvalitní farmářské trhy prodávají pod asociací farmářských tržišť ČR (AFT ČR) 11, která sdružuje pořadatele poctivých farmářských trhů. Produkty zakoupené na farmářských trzích by měly být minimálně z 90 % tuzemského původu, pocházející od malých a středních zemědělských podniků nebo zpracovatelů potravin.

Prodávány

jsou

jen

potraviny

vysoce

kvalitní

s jasným

původem.

Upřednostňovány jsou potraviny pocházející z ekologického zemědělství nebo integrované produkce zeleniny, ovoce, oceněné regionální potraviny apod. Například prodávané masné výrobky neobsahují strojně oddělené maso, mouku, sóju či jiné náhražky. I u dalších potravin je prověřován nejen původ, ale i složení a zpracování. Farmářský trh organizovaný členem AFT ČR poznáte podle loga, které je viditelně umístěno přímo na trhu a na internetových stránkách organizátora farmářského trhu. Inspirujte se jedním z následujících tipů, proč bychom měli dávat přednost místním produktům12. 1. Místní produkty chutnají a vypadají lépe! Plodiny pocházející z vašeho regionu jsou sklízeny v nejlepší zralosti a obvykle se prodají do 24 hodin od sklizně. Dovozové potraviny naopak musejí být přepravovány v kamionech či letadlech a později uskladňovány ve velkoskladech. 2. Místní produkty jsou pro vás lepší! 11 12

http://www.aftcr.cz/ http://www.farmarsketrziste.cz/praha/co-muzete-koupit

50

Čím kratší je doba, během níž se potraviny dostanou z farmy na váš stůl, tím menší je pravděpodobnost, že ztratí na čerstvosti. Čerstvé potraviny ztrácí nejvíce ze svých nutričních hodnot během 48 hodin po sklizni. V každém klimatu rostou přirozeně takové plodiny (ovoce, zelenina), které jsou místním druhům (tedy i člověku) nejpřirozenější. 3. Místní produkty jsou bezpečnější! I přes veškeré problémy, které jsou spojované s bezpečností potravin, vždy pocítíme jistotu, můžeme-li se na trhu podívat farmářovi do očí, nebo se projít kolem polí, kde byly potraviny vypěstovány. Rodinné farmy a zemědělci z vašeho regionu nezůstávají v anonymitě a berou zodpovědnost k zákazníkovi vážně. 4. Místní produkty podporují místní rodiny! Výkupní ceny, které zemědělec za své produkty dostává ve velkoobchodě, jsou obvykle velmi nízké – někdy dokonce pouze pokrývají náklady. Místní zemědělci, kteří prodávají své zboží přímo spotřebitelům, nemusejí využívat prostředníků, a mohou tak za své výrobky utržit vyšší zisk. To pomáhá zemědělským rodinám, aby byly schopny pokračovat v obdělávání své půdy. 5. Místní produkty pomáhají vytvářet společenství! Nakupujete-li přímo od zemědělce, podílíte se na tradičním propojení mezi strávníkem a pěstitelem a podporujete tak místní obchod. Seznámení s lidmi, kteří pro vás potraviny pěstují, vám pomáhá lépe poznat místo, kde žijete. Domácí farmy nabízejí místo, kde si můžete užívat přírody ve všech ročních obdobích, a kde se lze naučit i něco o pěstování potravin. 6. Místní produkty chrání krajinu! Jestliže zemědělci dostanou za své produkty zaplaceno od místních lidí, nebudou mít potřebu prodávat svou zemědělskou půdu pro zástavbu. 7. Místní produkty drží daně při zemi! Jak bylo prokázáno v několika studiích, farmy přispívají do obecního rozpočtu na daních více, než vyčerpají na veřejných službách. U obytné zástavby je tomu naopak. 8. Místní produkty prospívají životnímu prostředí a divoké zvěři! Zemědělci jsou mistry ve využívání pěstitelských metod šetrných k životnímu prostředí. Farmy obklopují pole, louky, lesy, potoky a rybníky, to vše poskytuje dobré životní podmínky pro divoká zvířata. Dopravování potravin na dlouhé vzdálenosti naopak zvyšuje znečištění vzduchu a krajiny. 9. Místní produkty jsou investicí do budoucnosti! Zakoupením produktů od místních zemědělců pomáháte udržovat sílu a charakter vašeho regionu a místa pro vaše děti a vnoučata. 10. Místní produkty podporují biologickou rozmanitost! Pro průmyslové zemědělství jsou důležité vlastnosti plodin jako: Schopnost dozrát najednou, odolnost vůči sklízecím a balícím metodám a dlouhodobému skladování v regálech. To je důvod, proč se ve velkovýrobě používá pouze omezený počet druhů plodin. Je to také důvod, proč se naše plodiny stávají náchylnější k nemocem a více trpí nepřízní počasí. Naproti tomu

51

farmy často pěstují různé druhy a odrůdy plodin, aby zajistily delší sezónu, vyšší ochranu proti nepřízni počasí a tu nejlepší chuť.

1.4. Ekotipy 1.4.1. Ekotipy aplikovatelné ve třídě Následující příklady mohou navést vás i děti k tomu, jakým způsobem lze snížit lidský vliv na životní prostředí. Lidé působící ve škole mají sklony k velké spotřebě nejen papíru ale i dalších zdrojů. Můžete se pokusit společně se svými žáky stanovit množství použitého papíru a ostatního vyprodukovaného odpadu a povzbudit je, aby se pokusili navrhnout nějaké alternativy, které by snížily množství odpadu. Můžete se inspirovat následujícími nápady, ale je lepší, pokud si se svými žáky vymyslíte vlastní seznam, který bude odpovídat vaším možnostem, hodnotám a zdrojům: 

Používejte pokud možno pouze 100 % recyklovaný a chlorem nebělený kancelářský papír.



Veďte děti k tomu, aby psaly na papír z obou stran.



Mějte pro děti připravené použité papíry na kreslení či poznámky, na které stále mohou z druhé strany psát.



Zakládejte a znovu používejte materiály, které získáte vy nebo žáci, například časopisy, články z novin, zajímavé informace.



Zorganizujte školní akci, při které si děti budou moci vyměnit některé hračky, které už nepoužívají či nechtějí.

1.4.2. Ochrana přírody  Nekupujte produkty z dřevin tropických stromů, jako je například mahagon, teak, ebenové či růžové dřevo. Pokud, tak pouze v případě, že může prodejce dokázat, že výrobky jsou z předpěstované plantáže.  Nepodporujte fast foodové řetězce koupí masných produktů, jelikož hovězí maso z jejich produkce často pochází z velkochovů, kvůli kterým byl vykácen velký kus lesa nebo pralesa.  Podpořte svou koupí místní zemědělce a producenty, pokud máte chuť na nějaký produkt, který nemá v našich zeměpisných šířkách vhodné podmínky k růstu, kupte si produkty například s certifikátem Fair Trade. U nich budete mít jistotu, že jsou produkty biologicky nezávadné, sklízené šetrnou metodou a navíc jsou jejich producenti vyplaceni spravedlivě.  V případě kempování v přírodě se snažte zanechat co nejmenší dopad na krajinu. Nedělejte oheň větší než je nezbytně nutné, sbírejte pouze spadlé větve, nesnažte se rýt nehty nebo jiným ostrým předmětem do kmenu stromů.

52

1.4.3. Ochrana přírody a zároveň šetření úspor  Snažte se mít dofouknuté pneumatiky u vašeho vozu a pokud možno, omezte rychlé rozjíždění a zastavování. Mít dofouknutá kola u bicyklu má také svá jistá plus, určitě se tolik nenadřete.  Alespoň jednou týdně se vydejte do práce či školy pěšky nebo veřejnou dopravou.  Zhasínejte světlo, pokud opustíte místnost.  Používejte úsporné žárovky, které v porovnání s klasickými žárovkami vydrží mnohonásobně déle a ušetří zhruba 80 % elektřiny.  Pokud je zapnuté topení či klimatizace, snažte se mít zavřená okna.  V případě, že nepoužíváte elektronické přístroje, odpojte je ze zásuvky, jelikož i v režimu STAND BY přístroje spotřebovávají určité množství elektřiny. Průměrná rodina utratí ročně více než 3 000 korun zbytečně jen kvůli STAND BY režimu spotřebičů. Kupte si prodlužovací kabel nebo zásuvky s vypínačem.  Snažte se jíst místní suroviny, které nejsou dovážené přes polovinu zeměkoule.  Pokud je to možné, snažte se raději sušit prádlo přirozeně na vzduchu než v sušičce.  Pokud se vám namražuje lednička, pokuste se ji pravidelně odmrazovat. Lednička spotřebuje nejvíce energie v domácnosti.  Upřednostňujte spotřebiče označené hodnocením A (nízká spotřeba), u chladniček až A++.  Nenakupujte přístroje na baterky. Přístroje s přímým síťovým připojením spotřebují podstatně méně energie než ty na baterky. Pokud jsou baterky nevyhnutelné, upřednostněte nabíjecí baterie před těmi jednorázovými.  Vyhýbejte se zbytečnému plýtvání energií. Zbytečné a nesmyslně plýtvající energií jsou různé elektrické kráječe chleba, sýrů nebo masa.  Klimatizace puštěná 10 hodin denně po dobu 3 měsíců vás vyjde na zhruba 7 500 korun.  Zbytečně doma nepřetápějte. Nejen že to není zdravé, ale navíc snížením teploty o jeden stupeň Celsia ušetříte až 10 % energie.

1.4.4. Ochrana a šetření nejen vodních zdrojů  Neměli byste splachovat po každém použití toalety. Raději byste se měli sprchovat než si napouštět vanu, ušetříte až 2/3 vody.  Během čistění zubů nebo mytí nádobí byste neměli nechat vodu téct celou dobu, stačí ji použít pouze k opláchnutí. Nezapínejte myčku na nádobí, pokud je poloprázdná.  Snažte se opravit kapající kohoutky i protékající toaletu. Poškozenou toaletou může denně protéct až 200 litrů vody!  Když nainstalujete na toaletu úsporné splachování, ušetříte ročně okolo 10 m 3 vody.  Používejte úsporné hlavice na sprchování, snižují spotřebu vody až na polovinu.

53

 Zodpovědně se zbavujte motorového oleje, nebezpečného odpadu z domácností a baterií. Nechcete přece, aby odpad z nich bylo možné spláchnout dešťovou vodou do kanalizace.  Zbytečně při praní prádlo nevyvařujte a nepředpírejte, většina bakterií se zničí při praní na nižší teplotu.  Snažte se zamezit používání toxických čistidel, stejně tak dobře mohou posloužit i doma vyrobené čističe.

1.4.5. Odpad 

Snažte se nakupovat potraviny, které mají co nejméně vrstev obalů, například na farmářských trzích.



Pokud máte na výběr výrobek, který má několik způsobů balení, vyberte si spíše recyklovatelné sklo či hliník, než plastovou láhev.



Třiďte odpad. Dávejte zvlášť sklo, plasty, papír a tetra pak.



Zkuste ve škole uspořádat sbírku na aluminium, staré baterie apod. a odneste odpad společně tam, kam patří.



Pokud máte zahrádku, snažte se vyrobit kompost, kam budete vyhazovat organické zbytky z domácnosti nebo například posekanou trávu.



Pro nákup používejte látkovou tašku namísto igelitové.



V dnešní době jsou v ohrožení převážně tropické pralesy, které jsou nám tisíce kilometrů vzdálené, neznamená to ovšem, že se nás jejich ochrana netýká.



Snažte se používat papír i z druhé strany. Tisknout i psát se dá z obou stran. Každoročně zmizí nebo je výrazně poškozeno až 7 milionů hektarů světových lesů a pralesů. Používejte 100 % recyklovaný a chlorem nebělený papír.



Kupujte dřevěné výrobky označené logem FSC, které pochází z trvale udržitelného lesního hospodářství.



Namísto běžné pošty je jednodušší a dnes i levnější používání pošty elektronické. A místo uchovávání dokumentů jejich vytištěním, je zkuste zálohovat elektronicky.



Nenandávejte si zbytečně velkou porci, kterou nejste schopni sníst, raději si přidejte, pokud se budete cítit stále hladoví.



Pokud to jde, noste si svačinu ve svačinových omyvatelných boxech. Jídlo zůstane čerstvé a zbavíte se nutnosti používat alobal, igelitové pytlíky či ubrousky. Svačina si navíc zachová svůj původní tvar, jelikož nebude pomačkaná od lahve s pitím nebo od učebnic.



Pokud to jde, noste si svačinu ve svačinových omyvatelných boxech, svačina zůstane čerstvá a zbavíte se nutnosti používat alobal, igelitové pytlíky či ubrousky, svačina si navíc zachová svůj původní tvar, jelikož nebude zmačkaná například kvůli lahvi s pitím či od učebnic.

54

1.4.6. Ekočističe Čistič trouby I přesto, že v dnešní době má velké množství trub samočistící program, často práci neodvedou na jedničku. Tento po domácku vyrobený čistič nevyžaduje žádné drhnutí, pouze ho necháte přes noc působit a druhý den setřete. Potřebujete 1,5 šálku jedlé sody, půl šálku soli, půl šálku vody a trochu přírodního mýdla. Nejdříve troubu namočíte houbičkou, pak smícháte všechny přísady, po té co vám vznikne hustá pasta, ji nanesete po povrchu celé trouby a necháte přes noc působit. Druhý den pak pastu setřete hadříkem. Čistič na podlahu Bílý vinný ocet je přísadou mnohých přírodních čističů a to má svůj důvod. Svou kyselostí neodstraní pouze špínu, ale i případné bakterie a plísně. Pokud nejste zrovna fanoušek nepříjemného octového zápachu, můžete do čistící směsi přidat pár kapek levandulového nebo grapefruitového oleje. Potřebujete 2 polévkové lžíce bílého octa, 4 šálky horké vody a několik kapek levandulového nebo grapefruitového oleje. Čistič dřezu a umyvadel Kombinace jedlé sody a jedlé soli funguje jako jemná bruska, která odstraní z povrchu případnou špínu, mastnotu i plíseň. Potřebujeme 1 šálek jedlé sody, ¼ šálku soli, vymačkaný citron a trochu přírodního mýdla. Přísady smícháte dohromady, poté pomocí houbičky nanesete na povrch čištěného místa a necháte 10 minut působit, aby se nečistota uvolnila. Čistič do myčky Myčka jednoznačně činí naše životy jednoduššími, avšak není důvod, abyste používali komerční čistící prášky nebo gely při každém pracím cyklu. Smíchejte 2 šálky jedlé sody a 2 šálky boraxu a společně je přidejte do myčky.

1.5. Ekoslovník Tato část představuje přehled některých pojmů z ekologie od A – Z. Pojmy byly přepsány z publikace s názvem Úvod do pojmosloví v ekologii krajiny od RNDr. Dagmar Novotné13. Seznam vybraných slov je součástí příloh.

1.6. Příroda v Praze Kapitola se zabývá vybranými místy, kde lze na území hlavního města vyrazit do přírody. Lze totiž najít značný počet míst, kde je zastoupena celá řada druhů živočichů i rostlin, jež nebyla lidskou činností ovlivněna příliš negativně. Přírodní útvary jako lesy, přírodní i městské parky, zahrady a chráněná území vytvářejí v Praze kvalitní životní prostředí vhodné jak pro každodenní život, tak i k rekreaci.

Novotná, D., 2001. Úvod do pojmosloví v ekologii krajiny, Enigma, Ministerstvo životního prostředí. 400 s. ISBN: 80-7212-192-8 13

55

V seznamu míst, kam vyrazit za přírodou v Praze, jsou zmíněny i přírodní park a dendrologická zahrada v Průhonicích. Průhonice sice leží za hranicí hlavního města, jsou však snadno dostupné i městskou hromadnou dopravou.

1.6.1. Biodiverzita Biodiverzita znamená rozmanitost všech živých organismů. Jedná se o různorodost v rámci druhů, mezi druhy i mezi ekosystémy. Ekosystém je základní funkční jednotkou v přírodě. V přímém vztahu tu jsou všechny živé složky s fyzikálními i chemickými faktory prostředí. Ekosystémy mohou být různé rozlohy i rozmanitosti. Ekosystémy můžeme dělit na přírodní (prales, jezero, poušť…) a umělé (vinice, rybník, pole…). Může se zdát, že rozmanitost druhů můžete ve městě pozorovat jen těžko, ale i v městské aglomeraci se najde široká škála přirozených či uměle vytvořených míst jako jsou parky, různé příkopy, sportovní areály a podobně. Odhady počtu živočichů na Zemi se různí. Dokonce počet určených a pojmenovaných druhů není přesně znám, ale lze říci, že přibližně 1,9 milionů druhů rostlin a živočichů je zdokumentován. Odhad žijících druhů je ovšem několikanásobně vyšší. Avšak podle vědců, mnoho z nich zmizí ještě před tím, než je někdo vůbec objeví. Předpoklad žijících druhů na naší planetě je 11 milionů.14 Rozdělování jednotlivých druhů podle určitých znaků jako jsou morfologie, DNA či původ, se říká taxonomie nebo klasifikace organismů. Jejím cílem je rozřadit všechny známé biologické skupiny podle určitých pravidel do jednotlivých hierarchicky uspořádaných biologických kategorií. Zakladatelem botanické a zoologické systematické nomenklatury je švédský přírodovědec a lékař Carl Linné15. V tomto systému mají organismy dvě jména. Například lidé patří mezi Homo sapiens, kdy první slovo je rod a má větší význam, a proto začíná velkým písmenem, druhé slovo znamená druh a psané je pouze malými písmeny, latinské názvy píšeme kurzívou. Někdy název odráží charakteristiku organismu nebo jméno objevitele. Jsou zde i další úrovně klasifikace, jako: Říše – Kmen – Třída – Řád – Čeleď – Rod – Druh Proč je biodiverzita důležitá? Biodiverzita znamená život na Zemi a je životně důležitá pro jeho zachování na Zemi. Je důležitá protože: 

Poskytuje potravu, palivo a léky.



Podílí se na regulaci klimatu, půdy a vodních systémů na naší planetě.



Je klíčovým prvkem pro přírodní a vodní prostory, které využíváme k našemu odpočinku.

Ekosystémy spojují organizmy s neživým prostředím. Přesná definice slova ekosystém je od

14 15

http://www.guardian.co.uk/environment/2009/sep/29/number-of-living-species http://www.linnean.org/index.php?id=51

56

roku 1992 i součástí Zákona o životním prostředí: „Ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny v˘měnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase.“ (Zákon č. 17/92, § 3). Někdy mluvíme o službách neboli přínosech, které nám ekosystémy poskytují. Tyto služby ekosystémů můžeme třídit následovně16: Zásobovací služby 

uspokojují naše každodenní potřeby (potrava, voda, dřevo, palivo, atd.)

Regulační služby 

biodiverzita se podílí obrovským dílem na tom, jak naše Země funguje



podílí se na regulaci podnebí, kvality vody, nemocí, znečištění apod.

Podpůrné služby 

biodiverzita má důležitou roli v koloběhu živin, tvorbě půdy, primární produkci, atd.

Kulturní služby 

biodiverzita nám poskytuje možnosti rekreace, relaxace, vzdělávání a inspirace

Pokud přijdeme o biologickou rozmanitost, riskujeme narušení nebo dokonce ztrátu těchto ekosystémových přínosů. Velký rozsah biologické rozmanitosti je přínosem v našem měnícím se světě. Například uchováváním rostlinných semínek udržujeme genetický materiál, který nám může umožnit pěstovat rostliny adaptované v jiném klimatu. Co biodiverzitu ohrožuje? Klimatické změny 

Jedná se o dlouhodobou adaptaci našeho podnebí, například změny teplot, úhrnu srážek, větru.



Tyto změny, by na biodiverzitu mohly mít dramatický dopad. Stejně tak jako na životní cykly, migraci, délku vegetačního období i rozložení druhů 17.



Biodiverzita má mechanismy, aby se s určitými změnami vyrovnala, např. přizpůsobením měnícím se podmínkám. Některé změny může vyřešit i migrace, avšak konkurence s původními a jinými druhy může být náročnější.



Zatímco klimatické změny mají na biodiverzitu vliv, biodiverzita sama o sobě je důležitá pro snížení dopadu klimatických změn. Např.: o

Biodiverzita je schopná snížit riziko přírodních katastrof jako jsou např. povodně.

o

Rostliny a půda ukládají CO2, takže tím snižují množství, které je propuštěno do atmosféry. Odlesňování má opačný účinek, protože CO 2 naopak do atmosféry uvolňuje. (CO2 je jeden ze skleníkových plynů, který přispívá ke změnám klimatu).

16

17

http://www.greenfacts.org/en/ecosystems/toolboxes/box2-1-services.htm http://www.millenniumassessment.org/documents/document.356.aspx.pdf

57

Změny ve využití půdy a jejím hospodaření 

Vývoj ve výstavbě silnic, dálnic a nových míst k bydlení může vést ke ztrátě biotopů, případně jejich rozdělení na malé oblasti. Pokud se biotopy stávají menší a isolovanější, rostliny a zvířata se mohou stát více náchylnější na změny životního prostředí, nebo vůči chorobám a škůdcům.



Přeměna travních porostů a lesů na zemědělskou půdu je také hrozbou pro biologickou rozmanitost po ztrátě lokality. Některé moderní zemědělské metody jako chemická hnojiva a zavlažování biodiverzitu narušit.

Znečištění 

Znečištění je významnou hrozbou, zejména v oblastech se sladkou vodou nebo pobřežních oblastech, kde dochází k obohacování o některé z živin. Dochází k tomu i z důvodů způsobených člověkem.



Činnosti člověka jako je například zemědělství a čištění odpadních vod uvolňuje sloučeniny dusíku a fosforu, které podporují růst plodin. Hnojiva a chemikálie používané při čištění odpadních vod mohou vést k nadměrnému růstu rostlin a řas. Nadměrný růst může změnit způsob fungování ekosystémů a také způsob života zde žijících druhů.

Invaze druhů 

V souvislosti s rozvojem globalizace, obchodu a cestovního ruchu se stává stále snazší přeprava rostlin, živočichů a různých organismů po celém světě.



Někdy se jedná o záměrné přemístění, které má význam pro zemědělství či zahradnictví, může se ovšem jednat i přemístění náhodné.



Někdy všechny druhy musí hned představovat hrozbu pro daný ekosystém. Nebezpečí vzniká proto, že nový druh je vysoce konkurenční vůči stávajícím druhům.

Jak může být biodiverzita chráněna? Jednotlivé zásady jsou uvedeny v Úmluvě o biologické rozmanitosti, kterou podepsala většina států. Cíle Úmluvy jsou: 

Chránit biologickou rozmanitost



Užívat biologické rozmanitosti udržitelným způsobem



Sdílet přínosy biologické rozmanitosti spravedlivě a nestranně

Byl dokonce i stanoven Mezinárodní den biologické rozmanitosti, který připadá na 22. května.

Ochrana biodiverzity Můžeme mluvit o ochraně, která se snaží zachovávat druhy buď v místě jejich domova (in situ), jsou to například parky a přírodní rezervace nebo zachovávání druhů mimo jejich domov (ex situ) probíhá např. v botanických a zoologických zahradách, ale také ve speciálních semenářských ústavech. Správné techniky při hospodaření s půdou mohou vést k vytvoření nových habitatů nebo mohou vést k obnovení již těch poškozených.

58

59

Kreslená edukativní videa

2.

Z poskytnutých edukativních materiálů doporučujeme vyučujícím, aby videa zařadily v programu na první místo. Pokud to čas umožňuje, je vhodné zhlédnout videa nejdříve bez dětí. Pokud to možné není, následující shrnutí se snaží poskytnout obsah jednotlivých videí, a zároveň se snaží vyzdvihnout místa, u kterých by bylo dobré video přerušit a zkusit s dětmi rozvinout diskuzi. Jedná se o 3 příběhy, ve kterých vystupují vždy 3 hlavní postavy, kterými jsou nerozluční kamarádi ze základní školy v Zakouřené Lhotě, Wendy, Andy a Randy.

2.1. Příběh první: Školní výlet První příběh představuje dva ve smyslu stejné děje, avšak první verze je udělaná tak, jak by to být nemělo a druhá je správně. Děti chystají na školní výlet do známého tábořiště v lese, ale bohužel je školní autobus zamluven jinou třídou, a proto pan učitel sdělí žákům, aby se k lesu dostali každý zvlášť v doprovodu rodičů. Ve videu je scéna dopravní zácpy, která způsobila, že se většina dětí na sraz s panem učitelem dostavila pozdě. Poté, co se děti vydaly s panem učitelem na cestu lesem, se někteří z nich nechovaly tak jak by měly. To pokračuje i v místě tábora. Na Randyho s Andym vyběhlo divoké prase a Wendy pronásledovaly divoké vosy. Jelikož Wendy schytala několik žihadel, pan učitel rozhodne, že se radši vrátí zpět. Výlet se tedy vůbec nevydařil. Po tomto momentu nastupuje část, kdy hovoří vypravěč, který se ptá, co v příběhu mohlo být jinak, zda se děti mohly na místo dopravit i jiným způsobem než individuálně auty. Vypravěč se snaží dětem napomoci k přemýšlení a odpovědím, ale hodinu samozřejmě vede vyučující, takže je zcela na každém, zda video bude stopovat a s dětmi diskutovat nebo jestli nechá video běžet bez zastavení a diskutovat bude s dětmi až po zhlédnutí. Místa, na která se vyučující může zaměřit: 

Andy s tatínkem vyzvedávají Wendy před domem a nechají zapnutý motor u auta, kolem auta se utvoří oblak kouře.



To, že se na výlet dopravuje téměř každý zvlášť způsobí dopravní zácpu, která je velmi zpomalí a většina dětí přijde pozdě.



Během cesty lesem některé děti ukopávají houby.



Adam, jeden ze žáků hodí kámen po volavce.



Když konečně dojdou do tábora, pan učitel rozdělí úkoly, ale Andy s Randym jdou dál než jim pan učitel povolil a vyplaší divoké prase. Wendy pro změnu šťouchá klackem do vosího hnízda a několik vos jí poštípe

Ve správné verzi příběhu děti jedou na výlet do tábora společně na kole, takže z toho mají mnohem příjemnější zážitek, na místě jsou rychleji a stihnou toho mnohem více. Pan učitel není na děti sám, připojil se i Andyho tatínek, takže si to o to víc všichni užili. Po cestě vidí volavku popelavou, takže jim pan učitel vypráví čím se živí, jaký rozdíl je mezi volavkou a

60

čápem během letu… Dál pan učitel vypráví o nejčastěji se vyskytujících dubech v naší republice, ale dostane se i k dubu korkovému, na který se ptal jeden ze žáků. V tábořišti se všichni drží pohromadě nebo po menších skupinkách, takže nehrozí, že by se opět mohlo něco stát jako v předchozí verzi příběhu. Úplný konec příběhu je demonstrován prostřednictvím několika snímků, na kterých je vidět, jak všichni strávili zbytek dne. Děti hrály různé hry, které jim pomáhají zlepšit si znalosti o přírodě, zkoumají stopy zvířat, poslouchají různé zvířecí zvuky, u ohně si pak všichni povídají až nakonec u ohně zbude jen pan učitel s Andyho tatínkem.

2.2. Příběh druhý: Udržitelný rozvoj Děj tohoto příběhu se odehrává ve třídě. Děti se vrátili po prázdninách opět do školních lavic a pan učitel chce s dětmi probírat nový termín, a to udržitelný rozvoj. Nejdřív se dětí ptá, co si pod tímto slovním spojením představí. Poté se jim význam tohoto spojení snaží vysvětlit na jednotlivých příkladech. Jednoduše popisuje začátek průmyslové revoluce, tedy období, kdy se ve velkém začalo těžit a spotřebovávat uhlí, ropa… Pan učitel vysvětluje, že těžbou těchto surovin se rychle spotřebovávají jejich zásoby, a proto se snaží lidé vymyslet i jiné způsoby, které se dají obnovit. Pan učitel dětem vypráví i o problému kácení deštných pralesů a vysvětluje, proč jsou lesy tak důležité. Pan učitel zmiňuje příklad Amazonie. Děj je zpestřen i o obrázky, které usnadňují představu probíraného tématu a dále otázky žáků, na které pan učitel odpovídá. Například co bychom proti kácení vzdálených pralesů mohly dělat my. Vyučovací hodinu pan učitel ukončí zadáním úkolu na příští týden. Děti si mají připravit nějaký praktický příklad, který by byl příkladem udržitelného rozvoje. To znamená, aby to bylo prospěšné současným i budoucím generacím. Na příští hodinu si Wendy připravila příklad týkající se třídění odpadu. Vysvětluje, že se s pomocí rodičů dozvěděla, jaký odpad můžeme třídit, kolik se například tříděním papíru ušetří stromů a vody. Dále o kolik se díky třídění plastu sníží množství na skládkách apod. Randy si pro změnu vymyslel, že pomůže své mamince s pěstováním zeleniny ve skleníku. Dozvěděl se, že pěstování vlastních plodin má své výhody (čerstvost, šetření pohonných hmot). Do třídy přinesl nějakou zeleninu na ochutnání pro ostatní. Poslední příklad uvádí Andy. Spolu s tatínkem se zúčastnili charitativního bazaru, kam přinesli z domova již nepoužívané, ale stále funkční věci. Andy vysvětluje, že pokud některé věci mohou stále někomu posloužit, je daleko přínosnější je někomu darovat, než je vyhodit. V případě charitativního bazaru mohou vybrané peníze ještě navíc někomu pomoci. Na co se detailněji zaměřit? 

zkusit se zeptat i dětí ve třídě, co by si pod spojením „udržitelný rozvoj“ představily.



Jakou mají lesy funkci a co by se mohlo stát, kdyby došlo k jejich vykácení?



Jak bychom mohli kácení lesu omezit i my? (Zjednodušeně lze dětem vysvětlit heslo, se kterým přišla organizace Greenpeace „Mysli globálně, jednej lokálně). Myšlenka,

61

jak bychom toto heslo měli předat dětem je detailněji popsána i v knize Nejdůležitější věc, kterou by děti měly vědět o Zemi18:



„Dětství je krátké a křehké a děti mají svůj vlastní důležitý úkol. Jmenuje se hra, je to proces, při kterém se děti učí, jak vlastně svět funguje. Poslání dospělých je jednoduché – chránit děti, nechat je hrát a jen pozvolna je vtahovat do světa dospělých, krok za krokem… V první řadě přichází čas pozorovat mravence, pěstovat rostliny, toulat se po poli se zrajícím obilím, obdivovat motýly. Teprve pak přijde čas zacelovat ozónovou díru, ochlazovat klima, koupit si kousek amazonských pralesů a volit tak, aby se ekologicky laxní senátor nedostal znovu do úřadu… Žák základní školy se nemůže – a neměl by se! – domnívat, že musí zachránit Zemi. Bylo by to neúnosné břemeno vložené na bedra dítěte. Může poměry na planetě zlepšit? Jistěže ano. Spasit ji? Ne. naším úkolem není zachránit planetu, ale mnohem spíše zachránit lidstvo a spolu s námi miliony druhů, které sdílejí tento čas a prostor s námi.“ Zkusit dětem zadat podobný úkol jako pan učitel v příběhu.

2.3. Příběh třetí: Obnovitelné zdroje energie, koloběh vody Děj třetího příběhu navazuje na předchozí příběh, ve kterém byl vysvětlený pojem udržitelný rozvoj. Tento příběh je nejkratší, ale i tak je vhodné si s dětmi buď během nebo po skončení povídat o tom, co si o příběhu myslí. Pan učitel se vrací k minulé hodině, ve které Wendy mluvila o nutnosti třídění odpadu. Pan učitel detailněji popisuje, co všechno lze třídit, do jakých nádob a jaké barvy odpad patří. Děti se dále dozví, co se s tříděným odpadem děje po vyhození. Od tohoto tématu přechází pan učitel pozvolna k tématu obnovitelných zdrojů energie, vysvětluje, že můžeme získávat energii pomocí slunce, větru a vody. Povídání je opět doplněno o obrázky, v tomto případě o obrázky solárních panelů, větrných turbín a vodní elektrárny. V druhé části příběhu mají kluci připravený referát na téma „Koloběh vody“. Mluví o její důležitosti, o tom v jakém skupenství se vyskytuje. Popisují jednotlivé fáze tohoto koloběhu. Andy zmíní i nebezpečí chemikálií, které se mohou dostat do vodních zdrojů a postupně tak může dojít i ke znečištění půdy a dalších zdrojů. Na co se dětí ptát ještě před zhlédnutím třetího příběhu? 

Zda vědí, jaký odpad se u nás třídí a jestli vědí, jakou barvu mají jednotlivé nádoby na tříděný odpad?



Dále

je

dobré

zeptat

se

dětí,

zda

vůbec

vědí,

co

si

pod

slovem

obnovitelné/neobnovitelné zdroje energie mají představit.



K neobnovitelným zdrojům energie patří především fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn). Zvláštní kapitolou je atomová energie, která obnáší řadu úskalí – možnosti havárií, stále nedořešený problém uskladňování vyhořelého paliva, jehož nesmírná toxicita je způsobována zejména plutoniem, které vzniká jako vedlejší produkt při štěpné reakci. Stále větší naděje jsou vkládány do obnovitelných zdrojů energie, ke kterým patří energie větrná, energie z biomasy (palivové dříví, řepka k výrobě bionafty, cukrová třtina k produkci etanolu, bioplyn), energie geotermální, sluneční. Za perspektivní jsou považovány také kogenerační jednotky vhodně kombinující výrobu tepla s výrobou elektřiny, tepelná čerpadla, malé vodní elektrárny apod. Zkusit dohromady vymyslet výhody a nevýhody obnovitelných a neobnovitelných zdrojů energie.

18

Weibacher, M. 1999. Nejdůležitější věc, kterou by měly děti vědět o Zemi. Sisyfos.

62



Zda děti vědí, v jakém skupenství se voda na naší planetě vyskytuje.



Zda vědí, jak probíhá koloběh vody. K oběhu dochází účinkem sluneční energie, zemské gravitace a rotace Země. Voda se vypařuje z oceánů, vodních toků a nádrží, ze zemského povrchu (výpar, evaporace) a z rostlin (transpirace), dohromady se používá pojem evapotranspirace. Vodní páry a drobounké kapičky vody v oblacích se pak v ovzduší pohybem vzduchových mas způsobených nestejným zahříváním vzduchu nad pevninou a oceány i zemskou rotací neustále přemísťují (cirkulace atmosféry). Po kondenzaci páry z ovzduší dopadá voda ve formě srážek na zemský povrch, zejména ve formě deště a sněhu (viz hydrometeory). Zde se část vody hromadí a odtéká jako povrchová voda, vypařuje se zpět do ovzduší nebo se vsakuje pod zemský povrch a doplňuje zásoby podzemní vody (infiltrace). Podzemní voda po určité době znovu vystupuje na povrch ve formě pramenů nebo plní vodní toky (drenáž podzemní vody).

63

3. Edukativní hry Pro děti byly speciálně k tomuto projektu vytvořeny 2 hry. Jedná se o obměnu známé karetní hry pexeso a deskovou společenskou hru. Podstatou všech vytvořených materiálů je jejich grafické a tématické propojení. Jak v pexesu, tak i ve společenské hře děti vidí obrázky, které již znají z edukativních videí.

3.1. Enviro pexeso Dobře známá karetní hra, jejíž název vznikl ze sousloví PEKelně SE SOustřeď je určena nejméně pro dva hráče a zaměřuje se na procvičování soustředěnosti a paměti19. Tato verze vytvořená k projektu, je trochu pozměněná. Hráči nemají za úkol hledat

co

nejvíce totožných dvojic, ale musejí hledat obrázky, které spolu určitým způsobem souvisí. Menší děti mohou hrát nejdříve s kartami rozložené lícem vzhůru a společně s vyučujícím mohou společně hledat související dvojice obrázků. Když už jsou děti ve fázi, že jim nedělá problém spojování jednotlivých dvojic, kartičky zamíchají a otočí je lícem dolů. Postup hry je pak stejný jako u klasické verze pexesa. Hráči postupně otáčí dvojici karet lícem vzhůru, aby je viděli i ostatní hráči. Pokud kartičky patří k sobě, hráč je odebere a otáčí další dvojici, takto pokračuje až do doby, kdy hráč otočí dvě kartičky, které k sobě nepatří. V tom případě je otočí zpět lícem dolů a pokračuje další hráč v pořadí. Hra trvá tak dlouho, dokud nejsou všechny karty rozebrány. Vítězem se stane hráč s největším počtem nalezených dvojic.

3.2. Společenská hra „Hurá do přírody“ Jedná se o společensko vědomostní hru. Součástí hry je totiž i balíček s kartičkami (100 ks), na kterých jsou otázky týkajících se naší přírody (rostlin, živočichů), některé otázky se týkají i třídění odpadu a zdrojů energie. Některé odpovědi jsou již zodpovězené v edukativních videích, jiné otázky připravují děti na poslední krok projektu, kterým je splnění misí v ekobrožuře a některé otázky budou pro děti zcela nové avšak ne náročné. Hrací pole je určeno pro 2-6 hráčů, kteří se musí dostat pomocí hrací figurky z jednoho konce na druhý. Hráči postupují po hracím poli v závislosti na hodu kostkou. Z důvodu, že pro nižší ročníky by hraní s kartičkami mohlo být složité, hru lze jednoduše hrát i bez nich. V tomto případě se hráči řídí směrem šipek. V případě, že hráč stoupne na políčko s otazníkem, posune se buď směrem k cíli nebo ke startu, záleží na směru šipky. Pokud hráči hrají s kartičkami, vezmou si otázku z balíčku vždy, když stoupnou na políčko s otazníkem. Na některých políčkách se po správné odpovědi posunou hráči blíž k cíli (v případě, že šipka vede směrem vzhůru), na jiných zůstanou na místě (v případě, že šipka vede směrem dolů). Podobné je to i v případě špatně zodpovězené otázky. Hráč se posune dolů (v případě, že šipka vede směrem dolů) nebo hráč zůstane stát na místě (v případě, že šipka vede směrem nahoru). Vyhrává hráč, který se do cíle dostane jako první, dál může pomáhat v zodpovídání otázek ostatním než se i oni dostanou do cíle.

19

http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7607

64

4. Eko brožury Dalším edukativním nástrojem jsou Ekobrožury s názvem Eko průzkumník. Jedná se o tištěnou brožurku, která má 3 části: 

10 úkolů, ze kterých si děti vyberou ty, které splní ve škole s vyučujícím a doma s rodiči



kontrolní otázky týkajících se zmíněných úkolů (viz příloha)



hodnotící část, která žádá děti o zhodnocení splněných misí

Doporučujeme ekobrožuru nejdříve projít společně s dětmi krok za krokem, pročíst jednotlivé úkoly a zjistit, které je možné splnit a které budou děti bavit. Misí je celkem deset, v úvodu brožury je napsáno, že k tomu, aby děti získaly certifikát Kamarád s přírodou, je třeba splnit alespoň pět misí ve škole a pět doma. Jak je již zmíněno v jedné předchozí kapitole (Ekomise), vyučující by měli rozhodnout, zda si děti mohou vybrat mise, které budou plnit doma, nebo jestli musí splnit stejné mise jako ve škole. Na webových stránkách jsou doplňující informace, které je vhodné k jednotlivým ekomisím znát. Organizace plnění misí je zcela na vyučujících, sami si stanoví, jaký časový interval budou mít děti na splnění misí, zda je budou ve škole plnit společně celá třída, po skupinkách či jednotlivě. Děti zapojí všechny své smysly a navíc si procvičí i svou kreativitu a zručnost. I přesto, že si vyučující rozvrhuje průběh plnění projektových aktivit sám, navrhujeme plnit ekomise nakonec, až po zhlédnutí videa a hraní společenských her. Zaberou nejvíce času a děti už jsou s environmentální výchovou trochu více seznámené.

4.1. Ekomise Seznam jednotlivých misí je následující: 1.

Třiď odpad!

2.

Ukliď to!

3.

Zredukuj odpad! 

Z názvu je patrné, že první tři mise jsou zaměřené na produkci odpadu. Mise jsou zároveň tipem k zodpovědnějšímu chování.

4.

Pěstuj! 

V této misi si děti vyzkouší roli zahradníka. Děti si mohou zkusit zasadit nějakou květinu, či bylinku…

5.

Hurá ven! 

Vyrazte s dětmi do přírody, a to i v případě, že bydlíme ve městě. Praha je na různé přírodní útvary celkem bohatá. Po návratu nechte děti namalovat to, co je nejvíce z procházky zaujalo.

6.

Přines to! 

Záleží na možnostech, ale co zorganizovat celotřídní/celoškolní akci, na kterou děti přinesou to, co již doma nepoužívají, ale stále by to mohlo někomu posloužit? Ve verzi pro domov, by mohly děti s rodiči

65

odnést vybité baterie či nefunkční a nepoužívané mobilní telefony na sběrná místa. 7.

Bav se! 

Zadejte dětem nějaké téma nebo nechte kreativitu plně na nich, mohou kreslit, modelovat, něco vyrábět. Jediná podmínka je, aby děti používali přírodních či recyklovaných materiálů.

8.

Vynech jeden den maso! 

Nechceme, aby se z dětí stali vegetariáni, tato mise se pouze snaží o to, abychom přemýšleli nad tím, co jíme a odkud naše potrava pochází.

9.

Kupuj domácí výrobky! 

Proberte s dětmi výhody koupě domácích výrobků a zkuste sepsat místa, kam se pro ně mohou vydat. Ve verzi na doma, děti mohou zkusit zajít s rodiči na farmářské trhy.

10.

Zmapuj to! 

Zkuste si opatřit mapu městské části, ve které se nachází vaše škola a zkuste do ní s dětmi zakreslit červeně místa, kde jsou například černé skládky nebo hlavní silnice s hustým provozem. Naopak zeleně zakreslete místa, která jsou vhodná k procházkám, kde jsou třeba obchody s bioprodukty a farmářské trhy.

4.2. Kontrolní otázky Po splnění misí nechte děti, ať si otestují své znalosti. Ke každé misi se vztahují dvě otázky. Řekněte dětem, aby se snažily odpovědět na všechny otázky bez závislosti na tom, které mise se rozhodly splnit. Dotazník je obsahem příloh. Ke každé otázce si děti mohou udělat v případě potřeby poznámky.

4.3. Hodnocení Požádejte děti, aby ke všem úkolům, které plnily doma přinesly nějaký důkaz. Může to být obrázek, fotka, či přímo vyrobený předmět, pokud se jedná o kreativní misi. Ke všem misím, které děti splnily je požádejte, aby udělaly příslušný počet hvězdiček. 1 hvězdička znamená, že je daná mise vůbec nezaujala 2 hvězdičky znamenají, že je daná mise trochu zaujala 3 hvězdičky znamenají, že je daná mise zaujala velmi a byla pro ně zábavná

66

5. Závěr Metodická pomůcka je shrnutím materiálů, které vznikly během implementace projektu při česko-švýcarské spolupráci Výměna zkušeností a know-how v oblasti environmentálního vzdělávání. Během projektu vznikly webové stránky, na kterých jsou k dispozici jak teoretické postupy, které by během environmentální výchovy měly být zohledněny, tak i návody ke hrám a aktivitám s environmentálním zaměřením. Výstupy projektu jsou zaměřené na žáky prvního stupně základních škol, proto byl při vymýšlení učebních pomůcek kladen velký důraz na aktivní pedagogický přístup. Za předpokladu, že děti na prvním stupni netráví na internetu tolik času a není to ani záměrem projektu jsou webové stránky určené především vyučujícím a rodičům, kde se mohou inspirovat a vyzkoušet některá z doporučení. Pro děti je určena sekce Otázek a odpovědí v záložce Ekomise, kde si děti samy nebo s pomocí rodičů mohou vyplnit online verzi vědomostního testu. Dále dal projekt vzniknout i kresleným videím a edukativním hrám, ve kterých je demonstrována ochrana přírody a přírodních zdrojů. Podobnou demonstraci zprostředkovává i ekobrožura, ve které si děti procvičují své znalosti v praxi. Součástí jsou i kontrolní otázky. Otázky jsou stejné jako ty na webových stránkách o kterých je zmíněno výše. Cílem vzniklých webových stránek, ekobrožur, edukativních her a videí bylo tématické i grafické ucelení. Bude tak pro děti jednodušší pochopit propojení jednotlivých souvislostí a navíc je tím podporována i jednotlivá propojenost, která funguje i v samotné přírodě. Dále se projektové výstupy snaží, aby děti nabyly znalostí prostřednictvím aktivní pedagogiky atraktivní a nenásilnou formou. Snaží se vyvolat v dětech zájem, aby samy měly zájem se dozvědět více o přírodě a jejích zákonitostech v duchu udržitelného rozvoje. Časový harmonogram jednotlivých výstupů je zcela v režii vyučujících. Je tím myšleno, že samotní vyučující nelépe vědí, za jak dlouhé časové období jsou schopni společně s dětmi zhlédnout videa, zahrát si hry a splnit vybrané mise v ekobrožurách.

67

6. Přílohy 6.1. Pracovní listy Mé oblíbené prostředí Zde jsou příklady různých prostředí. Přemýšlej o každém z nich.

1. Jaké jsou mezi nimi rozdíly? Jaké jsou výhody a nevýhody u každého z nich?

2. Jaké prostředí se ti nejvíc líbí? Proč? Kde by se ti líbilo bydlet?

68

Tolik zvířat Udělej si seznam všech zvířat, která znáš, a která žijí v naší zemi. Využij pouze vlastní pohled, nedívej se do učebnic, ani do knih. Tady jsou příklady různých prostředí, které ti pomohou s vyplněním tabulky: les, ledovec, step, křoviny, řeka, jezero, bažina, obilná pole, vinice, zahrada, ovocný sad, budova, město, vesnice, sportovní areál atd. Tento výčet není kompletní, můžeš přidat další druhy prostředí, podle toho, na jaká zvířata si vzpomeneš. 1. V následující tabulce rozděl zvířata na divoká a domácí. 2. Doplň do tabulky věci, kterými se tato zvířata živí.

V JAKÉM PROSTŘEDÍ ŽIJÍ

CO POTŘEBUJÍ K ŽIVOTU

DIVOKÁ ZVÍŘATA Liška

Lesy, louky, města

Nízká zvěřina, myši, červi, klidné místo na doupě, potok …

DOMÁCÍ ZVÍŘATA

69

SVÁTEČNÍ MENU V každé zemi, regionu, městě nebo vesnici mají své kulinářské speciality. Často bývají připravovány u příležitosti různých oslav a svátků.

Napiš recept na nějaký typický pokrm pro tvoji zemi nebo kraj původu.

1. Nakresli tento tradiční pokrm, nebo přilep jeho fotografii (můžeš použít zadní stranu tohoto listu). 2. Roztřiď suroviny, ze kterých se skládá tvůj pokrm, do následujících kategorií (pokud je to nutné, uveď jméno rostliny nebo zvířete). -

Suroviny živočišného původu

-

Suroviny rostlinného původu

6.2. Kontrolní otázky k Ekobrožurám

70

Otázky k misi č. 1: Třiď odpad! Co nepatří do koše určenému na plasty?

Jakou barvu má kontejner určený na papír?

Slupka od banánu

Růžovou

PET láhev

Modrou

Igelitový pytlík

Fialovou

Poznámky: Otázky k misi č. 2: Zredukuj odpad! Co uděláš s PET lahví, než ji hodíš do příslušného koše? Nic Sešlapu ji, aby se zmenšila její velikost. Naplním ji vodou.

Co uděláš, abys omezil/a plýtvání s materiálem? Budu používat materiály, které lze znovu využít. Každý den si koupím novou balenou vodu. Papír vyhodím, jakmile už ho nepotřebuji. Nevadí, že by šel ještě použít.

Poznámky: Otázky k misi č. 3: Ukliď to! Který z následujících předmětů necháte ležet na zemi? Papírek od bonbónů Spadlý list ze stromu

Co se v přírodě po krátké době rozloží? Papírový kapesník Skleněná láhev Igelitový pytlík

Igelitový pytlík Poznámky: Otázky k misi č. 4: Pěstuj! Jak často se obvykle zalévají rostliny? Rostliny se zalévat nemusí, samy se dokáží zavlažit. Běžně jedenkrát za měsíc Běžně jedenkrát za týden

Který strom nepatří mezi listnaté druhy? Dub Smrk Lípa

Poznámky: Otázky k misi č. 5: Hurá ven! Jak bychom se měli správně chovat v přírodní rezervaci? Odhazovat odpadky na zem Chodit po vyznačených cestách Být co možná nejhlučnější, abychom vyplašili co nejvíce zvířat. Poznámky:

Co bychom neměli zapomenout, když jdeme do přírody? Správné oblečení Hrací karty Fotbalový míč

Otázky k misi č. 6: Přines to! Co bys měl/a udělat s nefunkčním či nepoužívaným mobilním telefonem? Vystavím si ho do poličky. Odnesu ho na místo, kde ho dokáží recyklovat. Vyhodím ho doma do koše. Poznámky: Otázky k misi č. 7: Bav se! Co by se na koláži, která vystihuje ochranu přírody, nemělo vyskytovat? Dopravní zácpa plná kouřících aut Les Jízda na kole Poznámky: Otázky k misi č. 8: Vynech jeden den maso! Pokud se rozhodneš pro jeden bezmasý den v týdnu, co by se ve tvém jídelníčku nemělo objevit? Buchty s mákem Kuřecí řízek Bramboráky

Kam s oblečením, ze kterého už jsi vyrostl/a, ale stále se dá nosit? Odnesu ho do charity nebo sběrných kontejnerů. Nechám si ho, třeba se bude ještě někdy hodit. Vyhodím ho do popelnice. Na co je třeba dávat pozor, když se snažíte zkrášlit vaší třídu, či vyrobit nějaký ruční výrobek? Na nic Na to, aby práce netrvala příliš dlouho. Na to, abychom nezranili sebe ani ostatní. Co se nevyskytuje na jídelníčku býložravců? Tráva Maso Vojtěška

Poznámky: Otázky k misi č. 9: Kupuj domácí výrobky! Která z následujících plodin není běžně pěstovaná na území České republiky? Hruška Banán Rajče

Proč je dobré kupovat české produkty? Koupě českých produktů není dobrý nápad. Protože do Česka necestují přes půl světa. Protože jsou dražší. A to co je dražší, je i kvalitnější.

Poznámky: Otázky k misi č 10. Zmapuj okolí! Co to je vlastně zeměpisná mapa? Plánek určitého území Zajímavý seznam historek o zeměpisu Rozvrh hodin zeměpisu

Co může způsobit černá skládka? Nebezpečné látky mohou prosakovat do spodních vod. Stromy v okolí se zabarví do černa. Nic nehrozí, odpad můžeme vyhazovat kdekoliv.

Poznámky:

72

6.3. Ekoslovník A abiotický abnormalita abraze

absorpce abundance acidifikace adaptace adsorbce aerace aerosol

arboretum asanace atmosféra

B biocenóza

biodiverzita

biom biomasa

biopalivo

neživotný, postrádající života individuální odlišnost v růstu, tvaru nebo barvě obroušení, seškrábání; druh eroze, kdy dochází k obrušování mechanickou cestou; obrušování hornin z důvodů vzájemného tření; rozrušování mořských nebo jezerních břehů nárazy vln unášejících pevné částice vázání materiálu uvnitř systému, chemické a přeneseně i biologické početnost jedinců jednoho druhu organismu na určité ploše nebo v objemu, zajišťuje se sčítáním nebo odhadem účinek kyselých imisí na prostředí; zvyšování kyselosti půdy nebo snižování jejího pH, nejčastěji vyvolané působením kyselých dešťů proces přizpůsobování organismu v průběhu jeho vývoje; vlastnosti vzniklé přizpůsobením k životním podmínkám vlastnost minerálů a hornin vázat na svém povrchu slabými vazebními silami plyny, kapaliny a roztoky provzdušnění půdy závislé na struktuře, zrnitosti a pórovitosti půd; používá se též u provzdušnění vody plynná směs s rozptýlenými a vznášejícími se tekutými i pevnými částicemi. Základními charakteristikami jsou: tvar, velikost, složení, absorpce plynů atd. Aerosolové částice mohou být přírodního původu (kapičky a krystalky vody, prachové částice, pylová zrna) i původu antropogenního (kouř, popílek z průmyslu) živá sbírka dřevin, speciální typ botanických zahrad zaměřených na dřeviny. Slovo arboretum je odvozeno od latinského slova arbor – strom soubor opatření sloužících k ozdravení přírody a životního prostředí vzdušný obal Země; 8 - 17tý kilometr = troposféra ukončená tropopauzou, do 80 km nad Zemí se nachází stratosféra a do 800 - 1000 km se rozprostírá ionosféra. V troposféře klesá s výškou tlak vzduchu asi o 9 mm Hg na 100 m a teplota asi o 0,6 - 1°C na 100 m

Společenství organismů obývajících určitý prostor. Organismy jsou vzájemně propojeny vazbami (producent, konzument, destruent). Funkční biocenóza je schopna autoregulace biologická rozmanitost přírody daná množství existujících různých živých organismů. Z ekologického hlediska platí, že čím větší je biodiverzita ekosystému, tím lépe daný ekosystém odolává změnám. Bohužel biodiverzita přírody se stále poměrně rychle snižuje společenstvo živých organismů obývajících určité území vyznačující se charakteristickou tvářností. (př. tropický deštný les, poušť...) hmota organického původu. V souvislosti s energetikou jde nejčastěji o dřevo a dřevní odpad, slámu a jiné zemědělské zbytky včetně exkrementů užitkových zvířat a rovněž biologicky rozložitelná část průmyslového a komunálního odpadu. Rozlišujeme biomasu "suchou" (např. dřevo) a "mokrou" (např. tzv. kejda - tekuté a pevné výkaly hospodářských zvířat promísené s vodou). Základní technologie zpracování se dělí na suché procesy (termochemická přeměna) jako je spalování, zplyňování a pyrolýza a procesy mokré (biochemická přeměna), které zahrnují anaerobní vyhnívání (metanové kvašení), lihové kvašení a výrobu biovodíku. Zvláštní podskupinu potom tvoří lisování olejů a jejich následná úprava, což je v podstatě mechanicko-chemická přeměna (např. výroba bionafty a přírodních maziv) kapalné nebo plynné pohonné hmoty uvedené ve vyhlášce č. 227/2001 Sb. Kterou se stanoví požadavky na pohonné hmoty pro provoz vozidel na

73

pozemních komunikacích a které jsou vyrobeny z biomasy a určené pro pohon vozidel na pozemních komunikacích potravina vyrobená za podmínek uvedených v zákoně č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a splňující podmínky na jakost a zdravotní nezávadnost stanovené zvláštními předpisy, na níž bylo vydáno osvědčení o biopotravině surovina rostlinného nebo živočišného původu získaná v ekologickém zemědělství a určená na základě osvědčení podle § o ekologickém zemědělství, k výrobě potravin jde o prostor který pokrývají živé organismy na naší planetě. Představímeli si Zemi jako jablko, biosféra odpovídá přibližně tloušťce jeho slupky fauna a flóra, všechny živé organismy v daném biotopu soubor veškerých biotických a abiotických činitelů, které vytvářejí životní prostředí určitého organismu nebo organismů. Pojem biotop se vždy vztahuje ke konkrétnímu druhu či společenstvu hustá sněhová vánice s prudkou vichřicí konzument rostlinné stravy

bio potravina

bioprodukt biosféra biota biotop

blizard býložravec C C3 rostliny

rostliny, u kterých dochází k asimilaci atmosférického oxidu uhličitého přímo prostřednictvím enzymu ribulozo-1,5-bifosfátkarboxylázy v buňkách listového mezofylu. Do této kategorie patří většina rostlin (pšenice, dub, vojtěška aj.) druhy vyšších tropických, rychle rostoucích rostlin. Jejich výhodou je, že dokáží za využití menšího množství oxidu uhličitého získat více energie než rostliny C3 (kukuřice, cukrová třtina) věda zabývající se studiem buněk

C4 rostliny

Cytologie D Darwinismus

dědičnost degradace

demografie

desertifikace

destruenti

detergenty

teorie vývoje živých organismů na Zemi založena na dílech Charlese Darwina a Alfreda Wallace. Základní princip darwinismu: jedinci uvnitř druhu jsou variabilní část variability se přenáší na potomky v každé generaci je produkováno více potomků, než kolik jich dospěje a rozmnoží se přežívání a reprodukce nejsou náhodné, jedinci kteří přežijí a rozmnožují se jsou nositeli výhodných znaků. přenos vlastností z rodičů na potomstvo, základní znak všech organismů snížení úrovně, pokles, úpadek – snížení kvality životního prostředí člověka znečišťováním vzduchu, vody a půdy. k degradaci půdy dochází intenzivní zemědělskou výrobou; vede ke snižování kvality půdy a k omezování půdotvorných procesů sleduje kvalitativní i kvantitativní změny velikosti populace a složení, způsobené změnami během životního cyklu populace a zjišťuje příčiny těchto změn. Významná nauka v ekologii, sociologii a geografii člověka, kde studuje složení obyvatelstva podle pohlaví, stáří, vzdělání, zaměstnání, migrace apod. proces degradace půdy v suchých oblastech, kde v důsledku nízkých srážek a malé zásoby podzemní vody dochází k úbytku ochranného porostu. Zpravidla je podpořena lidskou činností (likvidace původních porostů, nevhodnými zemědělskými praktikami, nadměrnou spotřebou vody apod.) organismy, často mikroorganismy, které rozkládají odumírající biomasu zpět na původní minerální látky. Zejména oxid uhličitý a vodu. Přitom syntetizují i novou organickou hmotu vlastních těl prací a čistící prostředky snižující povrchové napětí vody. I ve velmi nízkých koncentracích vytvářejí na vodě pěnu, zamezují výměně plynů mezi vzduchem a vodou, jsou pro vodní živočichy toxické, odmašťují ptákům peří, čímž působí jejich hynutí apod.

74

dimorfismus

disimilace

disjunkce diskontinuita diverzita

domestikace

dravci duha

duna džungle

dvojtvárnost, může být pohlavní – samec a samice jsou tvarově rozdílní; nebo sezónní – jedinci jsou rozdílní ve dvou sezónách; nebo také dimorfismus kořenů, plodů a listů rostlin nebo také katabolismus jsou všechny procesy látkové výměny v těle organismů, jimiž se z organických látek vytvářejí jednodušší, čímž se získá energie pro vlastní metabolismus rozpojení, rozloučení; vytvoření nesouvislých areálů, jejichž spojení brání ekologické podmínky. Většinou je disjunkce ovlivněna ledovými dobami nespojitost, přetržitost, nesouvislost; plocha, na níž se výrazně mění fyzikální vlastnosti materiálu v Zemi rozmanitost, druhová diverzita: a) obecně bohatost a množství složek v jakémkoliv souboru; b) druhová rozmanitost, jeden ze znaků biocenózy, zahrnující počet druhů a jejich početní zastoupení zdomácnění – původně pouze pro chov, posléze vědomé zušlechťování některých druhů zvířat, zejména ptáků a savců. K domestikaci docházelo tam, kde nebyl dostatek lovné zvěře. Probíhá v několika fázích (zajetí, ochočení, zdomácnění) zpravidla všichni živočichové, kteří se živí dravým způsobem, tedy ulovením kořisti optický úkaz na obloze, oblouk spektra viditelného elektromagnetického záření; je podmíněn lomem a vnitřními odrazy slunečních paprsků na vodních kapkách přesyp vátého písku, jenž je většinou schopen se pohybovat ve směru větru původně stromovité, křovinné či travnaté porosty v jižní Indii, přeneseně označení všech tropických pralesů

E edafon echolokace

soubor všech organismů žijících v půdě orientace živočichů v prostoru vysíláním zvukových (často ultrazvukových) signálů a zachycováním jejich odrazu od stěn, překážek, kořisti apod. ekocentrismus názor na vztah člověka a přírody opírající se o myšlenku, že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku ekofarma zemědělská farma, kde se pěstují rostliny nebo chová dobytek na přírodním ekologickém základě. Podmínky splnění 'ekologičnosti' jsou přísně kontrolovány ekologická nika vymezení všech životních požadavků (potravních, prostorových aj.), které organismu určitého druhu umožňují prostorové a funkční začlenění do struktury ekosystému. Organismus se ekologické nice přizpůsobuje komplexem adaptací, reaguje na teplotu, vlhkost, světlo, pH, časové změny podmínek prostředí a na další biologické vymezení a na další životní faktory. Dva biologické druhy nemohou současně obývat shodnou ekologickou niku, jeden druh vždy vytěsní ten druhý ekologické hnutí projevy občanského uvědomění a angažovanosti v otázkách ochrany zvířat, přírody, životní prostředí apod. Prosazují se od přelomu 70. a 80. let ekologické zemědělství je podle zákona č.242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství: „zvláštní druh zemědělského hospodaření, který dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky stanovením omezení či zákazů používání látek a postupů, které zatěžují, znečišťují nebo zamořují životní prostředí nebo zvyšují rizika kontaminace potravního řetězce, a který zvýšeně dbá na vnější životní projevy a chování a na pohodu chovaných hospodářských zvířat v souladu s požadavky zvláštního právního předpisu ekologie věda zabývající se vzájemnými vztahy mezi živými organismy navzájem a prostředím, kde žijí ekosystém funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase ektoparazit parazit, který žije na povrchu svého hostitele

75

přesun jedinců ven z populace nebo z jedné oblasti do druhé jsou látky, které jsou vypouštěny do životního prostředí. V naší literatuře se tento pojem nejčastěji používá pro látky vypouštěné do ovzduší. Množství emisí se udává v hmotnostních nebo objemových jednotkách vypouštěné škodlivé látky za určitou dobu, většinou za rok. Emise je třeba rozlišovat od imisí, což jsou látky, na které se emise přemění po svém vypuštění do ovzduší v důsledku reakce s dalšími v ovzduší přítomnými látkami endemit rostlinný nebo živočišný druh, který vznikl a vyskytuje se pouze na malém omezeném území endofág vnitřní parazit endoparazit organismus žijící a živící se uvnitř rostlin a živočichů energie obecně schopnost systému vykonávat práci entalpie slučovací teplo, jehož velikost závisí na stavu reagujících látek (teplota, tlak, skupenství apod.) entomologie nauka o hmyzu, součást zoologie entropie v ekologii míra degradace energie v živých systémech z koncentrované formy v rozptýlenou podle druhého termodynamického zákona. Ekologické systémy přijímají sluneční energii a v průběhu její přeměny část ztrácejí, za současného udržení vysoké uspořádanosti, tj. nízké entropie environmentální týkající se životního prostředí environmentální výchova – oblast výchovy, která usiluje o formování ekologicky správného vztahu k přírodě, respektive k životnímu prostředí. Je zaměřena na širokou veřejnost nebo cílové skupiny (děti, řídící pracovníci apod.) eroze soubor procesů vedoucích k uvolňování, rozpouštění, obrušování a přemísťování půd a hornin na zemském povrchu. Rozlišujeme erozi říční, mořská, jezerní, ledovcová a větrná. Proces je urychlován řadou lidských činností. eroze půdy vodní nebo větrné rozrušování půdy a její odnos na jiná místa, kde se ukládá. Je to přírodní proces, nejčastější následek odlesňování svahovitých ploch, nebo pěstování zemědělských plodin, které půdu nedostatečně kryjí (brambory, řepa) erupce prudký až explozivní výron plynů, par a vody nebo lávy a sopečných vyvrženin. Člení se na výlevnou nebo explozivní, centrální nebo puklinovou etologie nauka o chování, jednání živočichů. Studuje pudy, instinkty i vyšší nervovou činnost živočichů, jejich vrozené i získané chování a hledá v nich počátky a kořeny chování člověka evaporace vypařování, proces při kterém kapalina přechází ze skupenství kapalného v plynné evoluce vývoj živých organismů na Zemi v průběhu dlouhých geologických období exot výraz pro rostlinu či živočicha, který pochází z dalekých, zvláště tropických exotických krajin expozice doba, po kterou je organismus v prostředí nebo experimentu vystaven působení dávky určité škodliviny ex-situ místo pěstování rostlin nebo jejich částí a chov živočichů mimo jejich přirozený výskyt emigrace emise

F fagocytóza fagotrof fauna fenotyp feromony fertilita

způsob příjmu – konzumace potravy u kořenonožců makrokonzument, živočich, který se živí pohlcováním jiných organismů seznam nebo výčet živočišných druhů, které se vyskytují na určité lokalitě, území nebo ve větší oblasti vzhled, vnější podoba organismu, genetické znaky zjevné na povrchu těla organismu pachové signální látky vyměšované živočichy, které umožňují pachovou komunikaci jedinců v populaci. plodnost, potenciální schopnost muže a ženy plodit a rodit děti (opakem je sterilita)

76

flóra fosilní fosilní paliva

fotorespirace fotosyntéza

freony

fungicidy

fytoplankton fyziologie

květena; soupis rostlinných druhů, popř. i jiných taxonů rostlin rostoucích ve vymezeném území předvěký, zkamenělý, zachovaný v mrtvé formě, např. fosilní usazenina, fosilní sesuv přírodní látky bohaté energeticky, jejichž spalováním se získává teplo. Fosilní paliva se rozdělují na pevná (uhlí, rašelina), kapalná (ropa) a plynná (zemní plyn) dýchání rostlin na světle energie slunečního záření přijímána zelenými rostlinami a přeměňována na energii chemických vazeb. Zelené rostliny z anorganických látek vyrábějí látky organické a jsou tak základním zdrojem života na Zemi organické sloučeniny na bázi nižších alkanů s obsahem chloru a fluoru v molekule. K jejich rozkladu dochází zejména ve vyšších vrstvách atmosféry ve stratosféře, kde díky reakcím chlóru s ozónem poškozují ozónovou vrstvu Země chemické látky používané v ochraně rostlin jako prostředky proti škodlivým plísním, snětím, rzím a jiným houbám, které napadají, poškozují až ničí kulturní rostliny, osivo i plody a různé organické materiály většinou mikroskopické rostliny – sinice a řasy volně se vznášející ve vodě studium vnitřních procesů a činností organismů

G gen

základní jednotka genetické informace schopná reprodukce i změny mutace. Jeho funkcí je uskutečnit realizaci vzniku znaku nebo vlastnosti, kterou kóduje. Znak se realizuje biochemickou cestou, nedědí se znaky jako takové generace potomstvo rodičovských jedinců, pokolení; žijí ve stejném období a tvoří celý vývojový cyklus organismu od semene přes zralost až do uhynutí organismu genetika vědní obor o zákonech dědičnosti a proměnlivosti vlastností a znaků živých organismů genom soubor genetických informací, v němž jsou zakódovány postupy při syntéze bílkovin genotyp soubor všech dědičných vlastností organismu geologie veda o Zemi, tj. studium Země jako celku, jejího vzniku, struktury, složení, vývoje a poznání procesů, které vytvořily její dnešní tvář geotermální energie - tepelná energie, která je projevem vnitřní energie země(zemského jádra). Většinou se projevuje jako různé gejzíry a zřídla či teplé prameny. V Čechách Karlovy Vary Greenpeace největší mezinárodní dobrovolná nevládní organizace zaměřená na ochranu životního prostředí založená v roce 1971. Jejím cílem je rozšiřovat a podporovat povědomí o ochraně životního prostředí a bojovat proti zneužívání životního prostředí člověkem guáno vrstvy trusu mořských ptáků uložené na pevnině v aridních oblastech; trus ptáků, netopýrů, popř. jiných živočichů. Tvoří mohutné vrstvy na hnízdištích ptáků a v jeskyních. Pro vysoký obsah fosforu, vápníku a dusičnanů se těží a používá jako hnojivo gutace u rostlin vytlačování vodních kapek zvláštními buňkami na povrch listů. Děje se jen u některých rostlin zejména v tropech, vždy při vysoké vzdušné vlhkosti H heliofilní herbicid herbivor heterotrofní

slunnomilný, světlomilný živočich či rostlina chemický nebo biologický přípravek k ničení rostlin živočich živící se vyššími rostlinami, tj. bylinami, keři a stromy včetně listů, větví organismy, které tráví, zažívají nebo rozkládají pouze přejaté organické látky a ze získaných složek budují vlastní tělo. Patří sem živočichové, nezelené rostliny a mikroorganismy

77

hibernace

hnojiva holina homeostáza homogenita humifikace

humus hurikán hydrosféra

hypotermie

CH chemosyntéza chiméra

CHKO chlorofyl chloroplast chráněná území

specifická reakce savců na zimní období – zimní spánek živočichů, kteří v klidovém stavu a při útlumu všech fyziologických procesů přečkávají ve vhodném úkrytu nepříznivé zimní období látky dodávající rostlinám a půdě nutné živiny, dusík, draslík, fosfor, vápník, hořčík, popř. další prvky. Dělíme je na statková a průmyslová prostor vzniklý odlesněním, k odlesnění došlo úmyslně nebo náhodně v důsledku kalamity udržování relativně konstantních vnitřních podmínek při kolísání podmínek vnějších.; dynamická rovnováha stejnorodost; obecně ve vzorku ekologického materiálu, dat apod. přirozený proces probíhající v půdě, při kterém se v horních vrstvách půdy za přístupu kyslíku činností edafonu rozkládá mrtvá organická hmota rostlinného a živočišného původu a mění se na humus soubor organických látek rostlinného a živočišného původu nahromaděných v půdě v různém stupni rozkladu uragán, silný větrný cyklón s ničivými účinky. Vzniká nad mořem a unáší velké množství vody vodní obal Země; zahrnuje všechny formy vody vyskytující se na Zemi: vodní páry a srážky v atmosféře, podzemní vody a povrchové vody ve vodních tocích, v nádržích, jezerech, mořích a oceánech podchlazení, stav strnulosti při poklesu tělesné teploty u teplokrevných živočichů, např. u savců pod 20C, u člověka pod 28C. Hypotermie má škodlivé následky a končí obvykle smrtí syntéza organických molekul určitými bakteriemi, při které se využívá energie uvolněná specifickými anorganickými molekulami /sirné bakterie/ botanické označení rostliny, na níž paralelně rostou dvě různá pletiva (například po naroubování kulturní odrůdy na přírodní odnož). Existuje několik typů chimér, nejzřetelněji se však projeví například při prorůstání celozelenolistých výhonů u pestrolisté odrůdy chráněná krajinná oblast zelené barvivo nutné k probíhání fotosyntézy plastidy v rostlinných buňkách obsahující chlorofyl vybrané části krajiny, které jsou pro své přírodní a krajinotvorné hodnoty prohlášeny podle zákona za: Národní parky /NP/ Chráněné krajinné oblasti /CHKO/ Přírodní rezervace /PR/ Národní přírodní rezervace /NPP/ Přírodní památka /PP/

I ilimerizace imago

půdotvorný pochod dospělý jedinec, konečné stadium individuálního vývoje jedince u hmyzu, vyvíjí se z kukly nebo dospělé nymfy imigrace přistěhování, jednosměrný pohyb jedinců do prostoru populace. Zvyšuje početnost i rozmanitost populace a při minimálních stavech může i zabránit jejímu vymření impakt srážka, střet obyčejně dvou pevných těles, doprovázený přeměnou kinetické energie střetávajících se těles na energii mechanickou a energii tepelnou infekce nákaza, vstup choroboplodného zárodku do organismu. Může zůstat bez zjevných známek nebo proběhnout jako infekční onemocnění, nebo navodit stav bacilonošictví infračervené záření - délka elektromagnetických vln 800-3000 nm. Pohlcováno povrchem Země a těly organismů. Způsobuje jejich zahřívání. Infračervené záření je zastoupeno 46% infrastruktura soubor odvětví, služeb a zařízení, který umožňuje průmyslovou, zemědělskou a jinou ekonomickou aktivitu. Infrastruktura zahrnuje dopravní prostředky a zařízení, spoje, energetické zdroje, zásobování vodou, kanalizaci atd. insekticidy chemické prostředky uplatňované při hubení škodlivého hmyzu

78

inverze ionosféra irigace

J jalovice jarovizace

jeskyně jezero jíl

zvrat teplotních pásem; nepříznivá meteorologická situace; stav, kdy u zemského povrchu je nižší teplota než ve vyšších vrstvách atmosféry dochází k tvorbě vrstva ovzduší ve výškách asi od 80 do 800 km od povrchu Země závlaha, zavlažování pozemků, umělé rosení nebo postřik polí, zahrad, skleníkových kultur apod. samice skotu před prvním otelením vystavení semen či cibulí přesně stanovené teplotě po určitou dobu. Nízká teplota je nutná pro rostliny mírného pásma, zvláště alpínky, pro tropické rostliny je nezbytná naopak vysoká teplota. Vlivem jarovizace rostliny rychleji přecházejí z růstové fáze do fáze reprodukční, takže vysetá semena či vysazené hlízy porostou nebo pokvetou dříve – nebo mimo sezónu podzemní prostory vzniklé působením přírodních sil. Mnohé jsou chráněné včetně povrchových jevů, které jsou s nimi v přímé souvislosti přirozená vodní nádrž naplněná sladkou nebo slanou vodou. Dělí se podle původu: ledovcová, tektonická, vulkanická, pobřežní usazené horniny s obsahem jílovitých částí – nejjemnější zrnitost

K kalamita

obecně škodná událost různého druhu a příčin (sopečná, sněhová, požár…) kaliště bahnité místo, které navštěvuje především černá a jelení zvěř kanibalismus požírání příslušníků vlastního druhu, obvykle při nedostatku potravy nebo přemnožení karnivor živočich živící se výhradně masitou potravou, konzumuje ulovené živočichy nebo nalezené mršiny katabolismus rozklad komplexních organických molekul na jednodušší formy, uvolňující v živých organismech energii klasifikace třídění, řazení do skupin podle jistých hledisek či znaků, posuzování hodnoty, způsobilosti, schopnosti klimatologie nauka o podnebí, součást meteorologie. Zabývá se studiem stavu atmosféry v určité oblasti, po určité delší období koevoluce dlouhotrvající společný vývoj organismů na Zemi v průběhu geologických období, které jsou navzájem provázány mezidruhovými vztahy kompost statkové hnojivo vyráběné z různých organických odpadů a vhodných zemin. Dnes si často kompost zakládáme i na zahradách, kde základní složku tvoří rostlinné zbytky z kuchyně a organický odpad ze zahrad komunální odpad – veškerý odpad vznikající v lidských sídlech, na území obce při činnosti fyzických osob, pro kterou nejsou právními předpisy stanovena zvláštní pravidla nebo omezení kontaminace přítomnost škodlivé nebo cizí nežádoucí látky v prostředí znečištění vzduchu, vody, půdy, potravin a různých materiálů toxickými nebo infekčními látkami, které svým charakterem, množstvím, koncentrací překračují běžné hladiny konverze přeměna, změna, obrat konzument spotřebitel koprofág živočich živící se převážně výkaly jiných živočichů koroze rozrušování a rozpouštění pevných hornin chemickými účinky vody a kyselin, které jsou v ní rozpuštěné L liány litosféra

rostliny kořenující v půdě a využívající vysoké byliny a stromy jako oporu pro své lodyhy nebo kmeny; tím dosahují výhodnější umístění ke světlu svrchní pevná vrstva Země, která zahrnuje zemskou kůru a svrchní část zemského pláště až zemském povrchu

79

luskoviny luštěniny

M metabolismus migrace mineralizace mikroflóra mineralizace moréna mutace

skupina plodin z čeledi bobovitých, pěstovaných pro semena bohatá na bílkoviny, někdy i na olej. Využívají se jako potraviny ke krmení hospodářských zvířat se pěstují pícniny, bob, vikev, peluška, lupina semena rostlin z čeledi bobovitých, pěstovaných pro konzum; k luštěninám náleží např. hrách čočka, fazol, sója, podzemnice olejná a další látková přeměna. Metabolismus dělíme na děje skladné - Anabolismus a děje rozkladné – Katabolismus pravidelné stěhování organismů (ptáků, obojživelníků, ...) proces zúrodňování půd přeměnou látek organických na anorganické bakterie, houby a mikroskopické řasy proces zúrodňování půd přeměnou látek organických na anorganické z geologického hlediska nános kamenů a písku způsobený pohybem ledovce projev proměnlivosti, vyvolaný změnou genetické informace na určitém lokusu tím, že původní alela je nahrazena jinou - mutovanou s odlišnými vlastnostmi

N nálet nanismus

semenáčky stromů vniklé přirozeným zmlazením porostů vysemeněním zakrnělý růst rostlin, způsobený nedostatkem živin. U živočichů a člověka jsou to tzv. trpasličí formy nanoplankton složka vodního planktonu, společenstvo rostlinných i živočišných organismů vznášejících se ve vodě náplav říční sedimenty, které se vytvářejí zejména v místech, kde poklesne rychlost proudění vody říční, jezerní a rybniční sediment vzniklý klesáním odumřelých organismů a neživých částic na dno natalita porodnost, množivost, počet nově vzniklých nebo narozených jedinců v populaci organismů za určitý čas naturálie nepeněžní hodnota, kterou lze používat místo placení penězi, v plné nebo částečné výši neobnovitelný zdroj – zdroj látek nebo zdroj energie, které člověk získává z prostředí na Zemi k uspokojování svých potřeb, přičemž rychlost spotřeby je vyšší než rychlost přirozené obnovy neodarwinismus evoluční učení, které uvádí, že evoluce je dána přežitím nejschopnějších jedinců v podmínkách stále se měnícího prostředí s tím, že předpokladem je velká variabilita uvnitř dané populace neoendemit nový taxon, který vznikl na určitém území natolik nedávno, že ještě neměl čas se rozšířit neofyty nepůvodní rostliny, zavlečené k nám až od konce 15. století neuston společenstvo organismů osídlujících povrchovou blanku vody – drobné vodní organismy zdržující se na povrchové vodní blance nebo pod ní neutralismus mezidruhový jev, kdy na jednom stanovišti žijí dva nebo více druhů organismů a neovlivňují se navzájem neziskové instituce – instituce, které nejsou zaměřeny na dosahování zisku; neziskové instituce jsou typické pro oblast sociální, zdravotnictví, vzdělávání nika zapojení populace /druhu/ do koloběhu látek a toku energie v ekosystému; Rozmezí všech důležitých vlastností prostředí, ve kterých mohou jedinci daného druhu přežívat, růst a rozmnožovat se nitrifikace přeměna dusitanů na dusičnany, způsobovaná obvykle mikroorganismy (nitrifikačními bakteriemi,..). Termín se používá běžně k označení přeměny iontů čpavku přes dusitany na dusičnany niva botanická formace rostlin tvořená vysokými bylinami; geologie tělesa sedimentů, která jsou ukládána za povodní noktuární druh noční druh nomenklatura bilogické názvosloví

80

nymfa

z biologického hlediska larva u hmyzu s nedokonalou proměnou; malý pysk stydký v ženském pohlavním ústrojí; mytologicky je nymfa vnímána ve starořeckém bájesloví jako bohyně přírodních sil

O oblak

viditelná soustava vodních kapiček nebo ledových částic v atmosféře. V širším smyslu lze za oblak považovat i mlhu, která je v podstatě oblakem dotýkajícím se zemského povrchu obleva zpravidla náhlé, alespoň dvoudenní oteplení nad 0C, které se vyskytne po souvislé vícedenní sérii celodenních mrazů obnovitelný zdroj – zdroj látek nebo zdroj energie, které člověk získává z prostředí na Zemi k uspokojování svých potřeb, přičemž rychlost spotřeby je nižší nebo rovna rychlosti přirozené obnovy obora z biologického hlediska larva u hmyzu s nedokonalou proměnou; malý pysk stydký v ženském pohlavním ústrojí; mytologicky je nymfa vnímána ve starořeckém bájesloví jako bohyně přírodních sil odlesňování likvidace lesních porostů člověkem, obvykle trvalá. Následkem je nevratný zánik druhů rostlin a živočichů, vodní a větrná eroze, degradace půdy v globálním měřítku pokles tvorby kyslíku, změny klimatu Země, zamoření atmosféry kouřem, popelem a oxidem uhličitým apod. odpad věc, která se pro vlastníka stala nepotřebnou a vlastník se jí zbavuje s úmyslem ji odložit nebo která byla vyřazena odpadní vody veškerá voda, která projde jakýmkoli výrobním procesem a je vypouštěna do povrchových nebo podzemních vod. Pocházejí především z průmyslu, zemědělských závodů a domácností, narušují funkci ekosystémů a jsou škodlivé rostlinám, živočichům i lidem odvodňování umělé vysoušení bažin, močálů, slatin aj. mokřadů. Vyvolává podstatné změny v krajině, vlhkomilné druhy mizejí a jsou nahrazeny těmi suchomilnými ohrožený druh živočišný nebo rostlinný druh, jehož početnost vlivem přirozených nebo negativní činností člověka poklesla natolik, že mu v budoucnosti hrozí vyhynutí nebo vyhubení ochrana druhů morálně, prakticky i eticky motivovaná snaha o zachování druhového bohatství rostlin i živočichů v místním, regionálním i globálním měřítku, je součástí ochrany přírody ochrana přírody se snaží z celospolečenských důvodů trvale zachovat přírodně cenné krajiny i jejich části, včetně rostlin, živočichů i jejich stanovišť ochranné zbarvení – nenápadné krycí zbarvení těla živočichů, takže jsou nezřetelní ve svém životním prostředí. Může být trvalé nebo dočasné okopaniny skupina plodin pěstovaných v širších řádcích, které umožňují ošetřování rostlin během vegetace mechanizačními prostředky. Pěstují se pro bulvy (řepa, celer aj.), hlízy (brambory), kořeny (mrkev, petržel aj.) plody (meloun, okurka aj.) olejniny užitkové rostliny pěstované pro olejnatá semena, plody, popř. jiné části. V ČR se pěstuje zejména řepka, slunečnice, mák, len, sója, řepice, hořčice bílá a další oligofág živočich živící se pouze několika málo druhy potravy, často rostlinami (živočichy) příbuzného druhu omnivorové všežravci, živočichové konzumující všechny druhy potravy jak rostlinné, tak i živočišné, živé i odumřelé orba základní zpracování půdy pluhem, který půdu obrací, drobí, kypří a mísí orniční vrstvu a tím reguluje vodní, vzdušný a tepelný režim půdy ornitofágové živočichové, jejichž potravou jsou ptáci ornitochorie roznášení semen aj. rostlinných diaspor ptáky na těle a nohách, často i trusem oscilace kolísání. Používá se například v souvislosti s populací ozón bezbarvý plyn s charakteristickým ostrým zápachem. U zemského povrchu v nepatrném množství, větší koncentrace ve výškách 10 – 50 km, s maximem okolo 25 km

81

ozónová díra

P pampy pandemie parazit pasát patogen pedologie pedosféra pesticidy

pH pícniny plankton

plantáž plemeno plevel plodina počasí

polom polyfág polygamie povodí prales

predace predátor propolis příliv

jedná se o snižování koncentrace, zřeďování ozónu v určitém místě ozonosféry působením člověka. Ozón je ničen mj. zejména freony, které jsou neobyčejně stálé a z atmosféry je prozatím nelze odstranit. stepní biomy neotropické oblasti epidemické onemocnění, postihující větší oblasti nebo kontinenty; pandemie u lidí je epidemie u rostlin epifztoeie, u živočichů epizooeie organismus získávající živiny z jednoho nebo několika málo hostitelských jedinců, které poškozuje, ale nezpůsobí jim okamžitou smrt pravidelný přízemní vítr vanoucí od obratníků k rovníku směrem jihozápadním nebo severozápadním mikroorganismus nebo virus vyvolávající chorobu půdoznalství – souborná nauka o půdě. Zabývá se minerálním a chemickým složením půdy, půdní biologií, klasifikací a genetikou půd, v užším pojetí také genezí, vývojem a charakteristickými vlastnostmi půd nejsvrchnější část zemské kůry, tvořená půdou půdní obal Země. Součástí pedosféry jsou i živé organismy a zbytky jejich těl atd. syntetické chemické prostředky užívané na ochranu rostlin, k hubení škodlivých organismů a obtížného hmyzu. Baktericidy jsou účinné proti bakteriím, fungicidy proti houbovým patogenům, herbicidy proti plevelným rostlinám, zoocidy proti živočišným škůdcům označuje kyselost prostředí rostliny, které se pěstují pro krmivo hospodářských zvířat. Patří sem jetel, vojteška, silážní kukuřice, luskoviny soubor mikroskopických organismů pasivně se vznášejících v prostředí; vodní plankton je tvořen organismy, které svým aktivním pohybem nejsou schopny vzdorovat proudění vody, vzdušný plankton – soubor drobných živočichů unášený vzdušnými proudy. Dělí se na plankton rostlinný a živočišný část zemědělské nebo lesní půdy, na které se intenzívně pěstují vybrané plodiny v monokultuře skupina jedinců stejného biologického druhu, která vznikla historicky náhodná, nežádoucí rostlina v porostu pěstovaných rostlin. Trvalá součást rostlinných společenstev kulturní rostlina – pěstovaná rostlina, která se využívá jako potravina, krmivo, průmyslová surovina, okrasná rostlina apod. stav atmosféry charakterizovaný souhrnem hodnot meteorologických prvků a atmosférickými jevy v určitém místě a okamžiku nebo v relativně krátkém časovém intervalu kalamitní poškození lesních porostů např. větrem, sněhem, námrazou či lavinou živočich, jehož potrava je složena z různých druhů rostlin a živočichů pohlavní soužití jedince s více jedinci opačného pohlaví území ohraničené rozvodnicí odvodňované do určitého toku, nebo do určitého místa oblasti tohoto toku lesní ekosystém klimaxového charakteru; přírodní les původním lesním společenstvem, s původní skladbou dřevin, s přirozeně věkově rozvrstveným porostem a s původní faunou, nedotčený lidskými zásahy. V ČR sem patří Žofínský a Boubínský prales dravý způsob života, při kterém živočich, predátor, loví kořist pro potravu, resp. zvláštní případ kompetice, při které predátor přímo využívá jiný druh dravec, lovec, který má dobrý zrak, sluch, čich, rychlý pohyb, silné zuby či kusadla nebo uchycovací zařízení. Okamžitě svou kořist usmrcuje tmel, kterým včely zalepují skuliny v úlu a na zimu vstup do úlu (česlo), užívá se v lékařství a kosmetice pro své baktericidní účinky rytmické polodenní zvedání mořské hladiny vyvolané gravitačním působením měsíce a Slunce na Zemi

R

82

rasa rašelina

recipient recyklace

reducent rekultivace

repelent

reprodukce respirace retence rosa rosný bod rybník

S sad safari

sanace

saprofág

saturace selekce silo skleníky Slunce

soubor jedinců uvnitř stejného druhu, kteří mají zvláštní biologické, tvarové, fyziologické, ekologické nebo geografické vlastnosti organogenní sediment vzniklý přeměnou rostlinného materiálu téměř nebo úplně pod vodou za nedostatku kyslíku. Je prvním stadiem přeměny rostlinného materiálu v uhlí vodní tok, kanál, nádrž, jezero, moře, jímž je přijímána voda z určitého povodí nebo jeho části základní nutnost lidstva: omezit čerpání zdrojů; v odpadovém hospodářství proces při kterém jsou odpady vraceny zpět k dalšímu využití. Základem recyklace jsou tři principy: a) opětné použití bez úprav; regenerace na stejný výchozí produkt (papír, kovový šrot, atd.); b) další využití v jiné výrobě; c) třídění biologický organismus, který v přírodě rozkládá složité organické látky na jednodušší opětovné obnovení úrodnosti půdy nebo zničeného porostu; řízený proces obnovy krajiny poškozené zejména těžbou nebo jinou intenzívní průmyslovou činností látka přirozeného nebo umělého původu odpuzující nežádoucí živočichy; slouží k ochraně pěstovaných rostlin, chovaných živočichů i člověka, popř. jeho výrobků obecně opakování nebo znovu vytváření dané reality; v ekologii rozmnožování, udržování přírodních zdrojů apod. dýchání, nezbytný životní proces, při němž organismus přijímá kyslík k okysličování látek ve svém těle a naopak vydává oxid uhličitý do okolí retence vody, schopnost zadržovat vodu; je dána rozdílem mezi přítokem a odtokem vody za časovou jednotku druh usazených srážek v podobě kapek vody na zemském povrchu, na vegetaci nebo na předmětech na zemi. Tvoří se vysrážením vodní páry ze vzduchu při nočním (ranním) poklesu přízemní teploty teplota vzduchu, kdy při jeho ochlazování dosáhne skutečná vlhkost vzduchu 100 % relativní vlhkosti. Při dalším poklesu teploty pod rosný bod dochází ke srážení vodní páry na kapalnou vodu umělá víceúčelová vypustitelná nádrž s přírodním, někdy i vybraným dnem, určená především k chovu ryb. Významné vodohospodářské zařízení s funkcí rekreační, krajinářskou, protipožární aj. upravený a osázený pozemek, zpravidla neohrazený, na okraji nebo ve středu města, sloužící veřejnosti jako náhrada přírody vícedenní výprava ve východní Africe původně s kolonou nosičů, zaměřená na lov velkých zvířat, nyní v autech za účelem filmování a fotografování živé přírody čištění a úprava horninového a vodního prostředí postiženého negativním zásahem antropogenního původu. Součástí sanace je dekontaminace, odstranění znečišťujících látek nebo snížení jejich obsahu na únosnou míru; v ekonomii souhrn opatření, která mají zlepšit nepříznivou finanční situaci firmy v biologii živočich živící se rozkládajícími se, hnijícími těly jiných živočichů nebo rostlin, která jsou v takovém stupni rozkladu, že již nemají zachovanou strukturu těla nasycení, např. saturace půdy vodou; uspokojení životních potřeb výběr jedinců s určitými vlastnostmi, což podporuje větší míru jejich rozmnožování, přežívání a tím i větší uplatnění jejich genotypu v populaci vysoký zásobník pro skladování sypkých hmot, např. obilí stavby užívané pro pěstování rostlin, kryté sklem nebo průsvitnými trvanlivými materiály z plastů hvězda střední až větší velikosti o poloměru 696 000 km. Slunce je rozhodujícím zdrojem energie přicházející v podobě elektromagnetického zařízení na povrch Země

83

smog sorpce sukulenty symbióza

zvláštní druh znečištění ovzduší v oblasti průmyslových center. Vzniká za následujících podmínek: nadbytek výfukových plynů, teplotní inverze schopnost látek přijímat a poutat určité množství vody rostliny přizpůsobené životu v prostředí s nedostatkem vláhy až v extrémně suchém prostředí, vystavené intenzivnímu slunečnímu svitu v širším slova smyslu, jakákoli vazba, vztah nebo soužití dvou i více druhů organismů ať prospěšné nebo neprospěšné

T tajga

severské jehličnaté lesy obklopující v souvislém pásu chladné oblasti severní polokoule. taxonomie teorie a praxe popisování, pojmenovávání a třídění organismů; nezbytná součást přírodních věd terárium zařízení pro chov suchozemských nebo obojživelných živočichů, obvykle skleněná nádoba transpirace odpařování vody z rostlinného povrchu trvale udržitelný rozvoj – rozvoj lidské společnosti, který dokáže naplnit potřeby současné generace, aniž by ohrozil uspokojení potřeb generací následujících nebo se uskutečňoval na úkor jiných národů, přičemž neohrožuje přirozené funkce ekosystémů, nesnižuje biologickou rozmanitost přírody, neohrožuje podstatu přirozených zdrojů přírody a nepřekračuje asimilační kapacitu přírodního prostředí tsunami ničivá přílivová vlna vyvolaná zemětřesením, která má na mořském pobřeží vysoké množství obětí na životech U ubikvist

organismus se širokou ekologickou tolerancí, který je schopen obývat velmi různorodé prostředí ultrafialové paprsky – UV záření, sluneční paprsky krátkých vlnových délek; tvoří 79 % slunečního záření dopadajícího k povrchu Země V variabilita vegetace vichřice vir viróza vitaminy vlhkost

W WWF

X xenobióza

proměnlivost, existence rozdílů určitých znaků mezi jedinci stejného druhu nebo v populaci rostlinstvo, fytocenózy rostoucí na daném území nepřesné označení pro silný nárazový vítr, který působí škody parazit, s destruktivní činností onemocnění organismů vyvolané skupinou virů; u živočichů např. obrna nebo vzteklina důležité složky koenzymů, které si rostliny samy syntetizují, ale vyšší organismy je musí získávat potravou obsah vodní páry ve vzduchu nebo množství vody v půdě, jeden z hlavních činitelů prostředí, ovlivňující existenci i životní procesy organismů World Wildlife Fund – největší světová organizace založená pro získávání finanční podpory k ochraně přírody. Byla založena v roce 1961 v USA

xenofyty xerofilní xylofágní

spolužití dvou druhů mravenců, z nichž jeden je hostem v mraveništi druhého případ, kdy živočich přechází na zcela jiný potravní zdroj, než který původně konzumoval rostliny cizího původu, které byly na naše území zavlečeny neúmyslně suchomilný živočich, který se živí výhradně dřevem (některé larvy)

Z zonace

typické rozložení druhů do pásem podle gradientu prostředí

xenofágie

84

zooedafon zoogamie zygota

společenstvo živočišných organismů, které trvale nebo dočasně žijí v půdě opylování rostlin živočichy, např. hmyzem, mravenci, ptáky, netopýry buňka, která vznikla splynu dvou pohlavních buněk

85

METODIKA K PROJEKTU. Výměna zkušeností a know-how v oblasti environmentálního vzdělávání

Recommend Documents