Manuál k projektu KAIROS - METODIKA ČINNOSTÍ

  

    

  

       

Manuál k projektu KAIROS METODIKA ČINNOSTÍ    

1 

 

    

  

 

2 

 

    

  

    

  

1

    

  

    

Úvod 

Tento manuál vznikl díky podpoře Evropského sociálního fondu, operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a to v rámci projektu KAIROS, který se zaměřuje na problematiku zaměstnávání osob s dlouhodobým duševním onemocněním v Olomouckém kraji. Práce s cílovou skupinou je dlouhodobá a komplexní. Kairos se snaží pracovat s aspekty typu vyhledávání, udržení si zaměstnání, předsudky vůči duševnímu onemocnění, významnou částí projektu je nabídka rovných příležitostí na trhu práce, včetně informovanosti, která pro tuto cílovou skupinu populace stále chybí. Projekt Kairos je realizován v občanském sdružení Mana, které je zřizovatelem Psychosociálního centra, zaměřeného na přímou práci s osobami s duševním onemocněním. Tím, že kontakt s klienty bývá velice intenzivní a častý, daří se pracovníkům centra zaznamenávat drobné odchylky v prožívání a chování a díky tomu také aktuálně zareagovat na případnou změnu stavu klienta a brát v úvahu jeho potřeby a přání. Projekt tak realizuje chybějící komplex služeb pro osoby s duševním onemocněním v Olomouckém kraji.

2

Metodika poradenské činnosti

Metodikou poradenské činnosti se rozumí forma práce skupinová i individuální. Skupinová forma práce má za cíl objasnit, vysvětlit a reagovat na nejožehavější témata a problémy, s kterými se tato cílová skupina potýká. Individuální forma práce si klade za úkol zjištění individuálních schopností a dovedností, práci s motivací klienta, výběr vhodných pracovních pozic se zaměřením na jeho individuální schopnosti, případně usměrnění jeho představ o budoucím zaměstnání.

3

Zaměření pracovních listů

Pracovní listy a podklady pro přímou práci s účastníky kurzu jsou určeny pro přímou práci v hodinách, nikoliv pro samostudium. Jejich zaměření vychází z analýzy dotazníkového

3 

 

  

    

  

    

šetření, které mělo za cíl zjistit problémy a nedostatky cílové skupiny při integraci na trh práce. Jednotlivá témata korespondují s obsahem teoretické části kurzu a jsou účastníkům k dispozici vždy v dané hodině kurzu. Pracovní listy mají za cíl formami osobního nácviku pomoci klientům zorientovat se v daném tématu a prakticky si jej vyzkoušet (viz. tvorba vlastního portfólia apod.) Součástí individuální formy práce bude také nácvik situací, týkajících se všech fází pracovního procesu a trénink dovedností, které jsou potřebné pro uplatnění se na trhu práce.

4

Job club – principy poradenské činnosti

Cílem realizace job clubů je aktivní forma podpory lidí s duševním onemocněním, kteří hledají práci a nalézt nemohou, či také hledají možnosti, jak se na trhu práce zorientovat a vytvořit si potřebné materiály, které jsou v dnešní době nutností. Poradenská činnost vychází ze specifik cílové skupiny a je stavěna na principech aktivizace a motivace účastníků, budování sebedůvěry účastníků, citlivosti k potřebám účastníků a v neposlední řadě na snaze komplexně každého účastníka poradenství vnímat, včetně důrazu na převzetí zodpovědnosti ze strany účastníků.

4.1 Realizace poradenství Fáze realizace je klíčovou aktivitou celého projektu. • Skupinová forma práce – forma kurzu, při práci ve skupině budou účastníkům předávány vědomosti a dovednosti, které jsou potřebné pro všechny účastníky na trhu práce, přičemž každé setkání bude rozděleno na část přednáškovou, kde bude pro názornost využit dataprojektor a část nácvikovou, která má za cíl praktické ověření získaných znalostí a odzkoušení si teorie v praxi. Při každém setkání je brán v potaz i prostor na případné dotazy a diskuzi. Při práci se skupinou bude dbáno na dostatek času pro samostatné úkoly i pro přípravu na nácvikovou část. Důraz bude kladen také na zachování spolupráce a kolegiality ve skupině, aby se předešlo možným pocitům rivality. Při práci je nutno ponechat prostor na to, aby si účastník dokázal vztáhnout dané téma či problém ke své vlastní situaci.

4 

 

  

    

  

    

• Individuální forma práce – zahrnuje komplexní personální poradenství, které bude přizpůsobeno individuálním potřebám každého účastníka kurzu a rozboru situací a zkušeností z praktického hledání zaměstnání. Individuální forma práce by měla rovněž zahrnovat stanovení oblastí, na kterých bude klient pracovat sám a •

které budou řešeny spolu s pomocí lektora.

Fáze realizace zahrnuje rovněž uvedení do provozu nových webových stránek, které mají za cíl informovat o dané problematice jak nové klienty, tak i širokou veřejnost, včetně zaměstnavatelů o probíhajícím projektu a také sloužit ke zprostředkování kontaktů a možností pro danou cílovou skupinu. Tímto je také posilována samostatnost účastníků, poněvadž pokud účastník necítí potřebu aktivně navštěvovat kurz, je mu tímto dána možnost aktivně si vyhledávat možnosti na internetových stránkách sám.

4.2 Časový horizont a kapacita poradenské činnosti Poradenství bude realizováno vždy pro skupinu 10 osob v časovém horizontu 15 týdnů a bude probíhat jedenkrát týdně po 2 hodinách. V rámci projektu bude kurz opakován 3 krát = 30 proškolených osob.

4.3 Personální zabezpečení kurzů Poradenská činnost bude vedena dvojicí lektorů s vysokoškolským vzděláním v oboru pedagogika, psychologie, sociální práce s absolvovaným proškolením v dané problematice či praxí v oboru. Lektoři mají povinnost udržovat příznivou atmosféru a ověřovat si, zda bylo danému tématu dostatečně porozuměno. Svůj projev musí přizpůsobit skupině, se kterou pracují.

5 

 

  

    

  

    

4.4 Místo konání poradenské činnosti Poradenská činnost bude probíhat v prostorách Psychosociálního centra, občanského sdružení Mana o.s., Dolní náměstí 51, Olomouc. Skupinové aktivity, včetně přednášek budou probíhat v místnosti, která je přizpůsobena konání kurzů včetně technického zázemí. Individuální poradenství bude probíhat v místnosti, která poskytuje dostatečné soukromí.

4.5 Témata   Setkání Název a obsah tématického celku 1. Úvodní setkání - seznámení se s lektory - seznámení se se členy skupiny - seznámení se s obsahem kurzu + pravidla práce ve skupině - diskuze na téma: co od kurzu očekávám x požaduji 2. Sebepoznání, sebehodnocení - co chci x co můžu, kam směřuji - zhodnocení mého já - testy temperamentu, osobnosti - silné a slabé stránky, specifika každého účastníka - diskuze na téma 3. Současný trh práce - kde můžu práci hledat, na koho se obrátit - ÚP, noviny, internet, personální agentury - Osobní zkušenosti – pozitiva x negativa z pracovní činnosti s nemocí - Jak aktivně reagovat na nabídky práce – práce s ukázkami nabídek práce : noviny, Internet, Úp apod. - Oslovení potenciálních zaměstnavatelů a info o problematice 4. Práce s PC - základní kroky s počítačem - internet a jeho možnosti - zakládání e-mailu - práce s portály a internetovými vyhledávači - individuální práce s klientem 5. Osobní portfólio - životopis – typy, možnosti, struktura, co uvádět, co nikoliv - motivační dopis – obsah, forma, posílat vždy?, jak vhodně oznámit zdravotní znevýhodnění 6. Komunikační model, asertivita - komunikace verbální, neverbální - komunikace se zaměstnavatelem – použití vhodných obratů a frází - komunikace na pracovišti - asertivita – pojem, význam, test - diskuze na téma

6 

 

Časová dotace 2h

2h

2h

2h

2h

2h

   7.

8.

9. 10.

11.

12.

13.

14. 15.

     

7 

 

    

  

Kontaktování zaměstnavatele - jaké způsoby existují – mail, osobně, telefonicky (pozitiva, negativa) - vhodné slovní obraty a fráze – nebát se zareagovat a vyvést z míry - diskuze na téma, vlastní zkušenosti, postřehy Přijímací pohovor - nač se připravit, výběrové řízení: pojem, struktura - práce se stresující situací - co je nutno vědět – info o firmě, dokumentace, vzhled - průběh pohovoru, komunikace - nácvik přijímacího pohovoru ve skupině Přijímací pohovor - nácvik za účasti vytipovaného pracovníka z dané oblasti ( cizí osoba) Pracovně právní problematika - pracovní poměr: vznik x zánik - pracovní smlouva – náležitosti - dohoda o provedení práce, pracovní činnosti - výpověď: jaké formy, kdy - zkušební doba - rekvalifikace Zákon o zaměstnanosti - na co mám nárok - pracovní příležitosti pro lidi se zdravotním znevýhodněním - co mám zaměstnavateli sdělit, jaké výhody či nevýhody mu mé znevýhodnění přinese Práce se zaměstnavateli - kontaktování vytipovaných zaměstnavatelů - odeslání dokumentace, podpora klienta, příprava na pohovor apod. - kontaktování zaměstnavatelů o dané problematice? - poskytnutí klientům seznam zaměstnavatelů Práce se stresem, psychohygiena - co je stres x jak na nás působí - jak se mu bránit - stresory - strategie zvládání - duševní zdraví – jak reagovat na předsudky lidí, bránit se únavě - stres při hledání zaměstnání a poté v pracovním procesu a kolektivu Závěrečný test Feedback - zhodnocení kurzu - co mi kurz přinesl, co jsem postrádal - nabídka dalšího postupu - certifikát

     2h

2h

2h 2h

2h

2h

2h

2h 2h

  

    

  

    

4.6 Ukončení poradenské činnosti Poradenská činnost bude ukončena realizací výstupního testu, který bude v sobě zahrnovat zopakování a prověření získaných zkušeností a dovedností. Výstupní test bude sloužit také jako zpětná vazba pro lektory a tým projektu.  

4.7 Výstupy poradenské činnosti Výstupem poradenské činnosti bude pro každého úspěšného účastníka doklad o absolvování poradenské činnosti s uvedením obsahu a rozsahu poradenské činnosti.

8 

 

  

5

    

  

    

Setkání č. 1

Úvodní setkání -

seznámení se s lektory

-

seznámení se se členy skupiny

-

seznámení se s obsahem kurzu + pravidla práce ve skupině

-

diskuze na téma: co od kurzu očekávám x požaduji

 

Cílem úvodního setkání je pomoc účastníkům kurzu v utřídění si vlastností a dovedností, kterými oplývají, popřípadě chtějí během kurzu získat.

5.1 Struktura setkání První část setkání se věnuje seznámení se s lektory, kdy je nutno navodit příjemnou a neformální atmosféru, vysvětlení pravidel fungování, harmonogramu a frekvenci setkávání. Poněvadž mohou být témata i osobního charakteru je nutno, aby lektoři brali tento fakt v potaz a takto i s ním pracovali, aby nebylo narušeno bezpečné prostředí ve skupině. Následuje

seznámení

se

členy

skupiny,

k tomuto

slouží

úkol

č.

1:

Každý účastník se zamyslí nad tím, proč hledá práci, jaký typ práce, co mu to přinese (jak mu práce obohatí, či změní dosavadní fungování) a také zhodnotí svá případná minulá zaměstnání. Všechny tyto své myšlenky se sepíší na připravený pracovní list. Následuje krátké představení a diskuze na téma. Seznámení se s obsahem kurzu má za cíl představit témata a náplň setkávání, ujasnit účastníkům kurzu, co jim kurz nabízí. Úkol č. 2 se zaměřuje na stanovení cíle: Každý z účastníků nakreslí pyramidu s vyznačenými body, které znázorňují aktuální a plánovaný stav. Tento úkol má posloužit lektorům k uvědomění si přání a cílů každého účastníka, avšak i účastníkům samotným zhodnotit své představy.

9 

 

  

    

  

    

Následuje diskuze na téma: „Co od kurzu požaduji, co očekávám“?.

5.2 Obsah tématu 1) Pozdravení a seznámení se se členy skupiny, vyzveme každého účastníka, aby se v krátkosti představil 2) Vysvětlení harmonogramu setkávání: náš kurz se bude realizovat vždy jedenkrát týdně po dvou vyučovacích hodinách, které zahrnují jak část přednáškovou, tak část nácvikovou. Poté je dán prostor pro individuální práci s každým účastníkem. Na konci kurzu budeme psát závěrečný test pro reflexi a zhodnocení poznatků, každý úspěšný účastník kurzu obdrží osvědčení o absolvování. 3) Vysvětlení pravidel fungování skupiny:  

Všeobecná -

respektovat potřeby a práva ostatních

-

respektovat bezpečí ostatních (žádný alkohol či jiné látky)

-

dodržovat mlčenlivost

-

zdržovat se verbálních či fyzických narážek nebo útoků

-

neničit majetek, zařízení, vybavení PSC

-

zákaz provádět jakoukoli trestnou činnost

Organizační -

eviduje se docházka

-

ve skupině si budeme vykat a oslovovat se křestním jménem (jmenovky)

-

je výhodné dělat si během hodin písemné poznámky

-

na kurz se dochází vždy 5 minut před jeho začátkem

-

během kurzu (po 45 minutách) bude 10 min. přestávka

-

prostor po diskuzi či případné dotazy

4) Úkol č. 1: Zamyšlení se nad tím, proč hledám práci a jak mi případné zaměstnání ovlivní můj dosavadní život, mé fungování? Proč hledám práci? Příprava: 10 minut Pomůcky: Pracovní list č. 1: Proč hledám práci

10 

 

  

    

  

    

Diskuze: forma tzv. kolečka, každý z účastníků se k danému tématu vyjádří Postřehy účastníků zaznamenávejte na flipchartovou tabuli. 5) Seznámení se s obsahem kurzu – popis náplně kurzu Pomůcky: nakopírovaný obsah kurzu pro každého účastníka 6) Diskuze na téma: co od kurzu požaduji, očekávám, co mi může přinést. Diskuze má za cíl objasnit účastníkovy očekávání. 7) Úkol č. 2: Stanovení mého cíle – pro každého z nás je důležité mít svůj cíl a snažit se ho dosáhnout, v následujícím úkolu se zamyslete a do pracovního listu zaznamenejte: - co rád dělám, co mě baví, naplňuje, práci, kterou bych si přál, můj cíl, kterého se snažím dosáhnout teď a v budoucnu. Příprava: 10 – 15 minut Pomůcky: pracovní list č. 2: pyramida 8) Závěrečné shrnutí, podpora účastníků, prostor pro dotazy, domluvení se na další setkání. 9) Individuální možnost konzultace. 1

                                                             1

11 

 

 SROV. DVOŘÁKOVÁ A KOL. 2007. 

  

    

  

    

5.3 Pracovní listy 5.3.1 Pracovní list č. 1: Co pro mě znamená mít zaměstnání? Práce – toto slovo má pro každého z nás jiný význam, zamyslete se tedy nad tím, co Vám může práce přinést, co pro Vás znamená (náplň volného času, finance, zábavu) a odpovězte na následující otázky. Otázka č. 1) Co pro Vás znamená mít zaměstnání? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… Otázka č. 2) Jaké změny Vám práce přinese do života? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… Otázka č. 3) Do jaké míry ovlivní zaměstnání Váš dosavadní denní režim? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………

12 

 

  

    

  

    

Otázka č. 4) Jaké máte očekávání, nač se těšíte a naopak čeho se obáváte? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… Otázka č. 5) Jaké máte pracovní zkušenosti? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………

13 

 

  

    

  

    

5.3.2 Pracovní list č. 2: Pyramida přání a cílů Na obrázku je znázorněna pyramida, která znázorňuje přání a cíle. Popřemýšlejte a znázorněte do připravených kolonek: a) co rád dělám, co mě baví, naplňuje b) práci, kterou bych si přál c) můj cíl, kterého se snažím dosáhnout přičemž vrchol pyramidy je pro mne nejvyšší hodnotou.

14 

 

  

6

    

  

    

Setkání č. 2

 

Sebepoznání, sebehodnocení -

co chci x co můžu, kam směřuji

-

zhodnocení mého já

-

testy temperamentu, osobnosti

-

silné a slabé stránky, specifika každého účastníka

-

diskuze na téma 

Cílem tohoto setkání je zamyšlení se nad sebou, uvědomění si svých vloh, schopností, dovedností, ale také možností sebe sama. Sebepoznání je tedy prezentováno jako „proces aktivního hledání sebe samého“ (Kuneš, 2009, str. 9), což je bezesporu jedna z nejdůležitějších částí při hledání zaměstnání. Práce nás musí naplňovat, bavit a díky tomu, že budu hledat odpovědi na otázky: „ Jak přemýšlím? Jak komunikuju v různých situacích, Jaké jsou mé silné a slabé stránky, či jak působím na ostatní.“(Kuneš, 2009, str. 8), budu také lépe reagovat na případné otázky zaměstnavatelů či se v pracovním životě budu cítit sebejistější. Setkání druhé má tedy za cíl ujasnit si silné a slabé stránky u jednotlivých účastníků kurzu, poodhalit jejich možnosti a pomoci jim nahlédnout na sebe sama v rámci skupinových aktivit.

6.1 Struktura setkání Setkání je zahájeno tzv. sebereflektujícími otázkami (včetně termínu moje osobnost), které si kladou za cíl, aktivně zapojit účastníky do problematiky a dané téma aplikovat na svou vlastní osobu. Poté co účastníci kurzu otázky zodpoví v rámci skupiny, následuje teoretická část lekce, která má objasnit základní termíny, s nimiž se budeme setkávat. Náplň části přednáškové je tedy tato: termín osobnost, temperament, sebepoznání a sebehodnocení a jeho vliv na komunikaci s okolím (chyby v hodnocení druhých), na závěr je ponechán prostor pro případné dotazy.

15 

 

  

    

  

    

V části nácvikové bude realizován test temperamentu, zhodnocení silných a slabých stránek včetně předností. Na závěr bude každý účastník požádán, aby se před skupinou v rámci tzv. vizitky představil, přičemž dokázal zařadit a zhodnotit svá specifika, včetně pracovní činnosti, která by je jednak naplňovala, ale také kterou si myslí, že by nemohli díky svým vlastnostem vykonávat.

6.2 Obsah tématu 1) Pozdravení a představení obsahu setkání: sebepoznání a sebehodnocení, moje osobnost, temperament, jak sebe sám/ sama vnímám, moje silné a slabé stránky 2) Úkol č: 1: Sebereflektující otázky: Vyzveme účastníky k vyplnění pracovního listu č. 3 Zamyslete se nad následující otázkami a sepište, prosím, co nejupřímněji odpovědi na ně: • Co se Vám vybaví, když se o někom řekne, že je osobnost? • Co vše patří do osobnosti člověka? • V čem si myslíte, že jste dobří, v čem vynikáte a naopak, kde cítíte svou slabinu? • V čem jste se rozhodli zdokonalovat? • Spojuje Vás s někým nějaká slabost, kde vidíte svou slabou stránku? • Co na vás mohou lidé ocenit? • Jak byste popsal(a) sám( sama) sebe? • Jak by jste se popsal(a) jako osobnost? ( Jeřábková, Srbová, 2007) Příprava: 10 minut Pomůcky: pracovní list č. 3 Diskuze na téma moje osobnost – zhodnocení sebereflektujících otázek 3) Teoretická část: Termín Osobnost Každý člověk je bezesporu jedinečný a oplývá určitými vlastnosti a vlohy, které během života bud rozvíjí, či potlačuje. Jak tedy lze chápat termín osobnost? „Osobnost

16 

 

  

    

  

    

je individuální spojení biologických, psychologických a sociálních aspektů. Je utvářena ve vztazích mezi lidmi, prostředím a společností. Osobnost se vždy projevuje jako celek“. 2 Osobnost je určitou soustavou vlastností. Rysy osobnosti Pojem rys osobnosti chápeme jako psychickou vlastnost člověka, která se vyznačuje typickým jednáním, chováním a vlastnostmi, které jsou pro daného člověka typické. Psychická vlastnost člověka Je relativně trvalá vlastnost, kterou se osobnost vyznačuje a na jejímž základě můžeme usoudit, jak se daná osobnost zachová či bude jednat. Etapy vývoje osobnosti Biologické hledisko: osobnost se vyvíjí dle stárnutí a vývoje organismu a můžeme tedy rozlišit tato vývojová období: • Období prenatální • Období raného dětství (novorozenec, kojenec, batole) • Období předškolního věku • Období mladšího školního věku • Střední školní věk • Starší školní věk • Dospělost • Stáří Psychologické hledisko: teorie kognitivní, která rozlišuje pět etap vývoje osobnosti podle poznávacích procesů a způsobů myšlení (senzomotorická inteligence, předpojmové a pojmové myšlení, názorné myšlení, konkrétní, formální) Teorie Eriksonova, ta váže vývoj osobnosti na biologickou, společenskou, kulturní a historickou podmíněnost. 3

                                                             2 3

17 

 

 SROV. WIKIPEDIA. [ONLINE].   SROV. WIKIPEDIA. [ONLINE]. 

  

    

  

    

Typy osobnosti Proč je každá osobnost jedinečná a lze člověka vůbec někam zařadit? Určitě ano, poněvadž existuje několik typologií osobnosti, které člověka řadí dle převažujících znaků, které jsou pro něj charakteristické. Nejstarší typologie osobnosti se řadí do období antiky (Galén), avšak nejznámější je připisována Hippokratovi, který rozlišil čtyři základní typy osobnosti dle toho, která ze šťáv v člověku převládá. Vznikla tedy tato typologie: • Sangvinik – člověk s převahou krve, jedná se o člověka živého, veselého, společenského, optimistu • Flegmatik – (sliz, hlen) tzv. „ kliďas, neboli člověk, který se nenechá vyvést z míry, avšak v extrému může být vnímán i jako pomalý, lhostejný, avšak spolehlivý • Cholerik – člověk s převahou žluče, vzteklý, který se snadno rozčílí, avšak jeho hněv netrvá dlouho, často bez zábran, mnohdy egocentrická osobnost • Melancholik – (černá žluč) pesimista, člověk smutný, nespokojený, přecitlivělý a špatně přizpůsobivý, vyznačuje se hlubokými prožitky a trvalými city Tuto teorii však můžeme považovat za jednostrannou, poněvadž nebere v úvahu žádné vlivy společenské, psychologické či úlohu vědomí při formování osobnosti. Jungova typologie Jung dělí temperament dle přístupu k okolnímu světu Extrovert – člověk spontánní, avšak povrchní, snadno komunikuje, rád je „v centru dění“, jedná se o člověka otevřeného, tedy člověka, žijícího navenek. Introvert – člověk žijící především vnitřním životem, avšak velice vnímavý, přemýšlivý, empatický, rozvážný a opatrný ve svých citech. 4 4) Úkol č. 2: Jaká jste osobnost? Jak sebe sami vnímáte? Následuje test osobnosti dle Eysencka Příprava: 15 minut                                                              4

18 

 

 SROV. WIKIPEDIA. [ONLINE]. 

  

    

  

    

Pomůcky: Pracovní list č. 4: Test osobnosti podle Eysencka Diskuze: 15 minut 5) Temperament Termín temperament chápeme jako „soubor vlastností, které určují naše prožívání a chování, je stálý, nelze jej tedy měnit. Můžeme se však s ním naučit zacházet.“(Jeřábková, Srbová, 2007). Temperament se projevuje už u novorozenců, například hloubkou prožívání či intenzitou pohybů a bývá také velice ovlivněn dědičností. U každého člověka je však patrná kombinace více druhů temperamentů, nikoliv pouze jeden. Temperament tedy určuje dynamiku chování i prožívání osobnosti, tedy to, čím je každý člověk jedinečný (vnímání, myšlení, pamatování, zájmy). Sebepoznání a sebehodnocení Sebepoznání slouží především k uvědomění si vlastní jedinečnosti. Pokud začneme poznávat sama sebe, uvědomíme si větší paletu svých vloh, nadání, schopností, dovedností a také začneme nahlížet na ostatní z pohledu jedinečnosti a individuality. Sebesystém – termín lze vysvětlit jako soubor představ, pocitů, emocí, postojů každého z nás k sobě, jako k objektu poznání. (Konečný, Urbanovská, 2002). Sebeobraz – obraz jedince o sobě, ten se vyvíjí na základě přímé zkušenosti a zpětné vazby okolí. Sebehodnocení – vnímání člověka jako určité hodnoty (jsem dobrý žák, dobrý partner, přítel apod). Já - Rozlišujeme tzv. reálné a ideální já: Reálné já= jak mě vidí okolí Ideální já = jak se vidím já sám Čím je reálné já blíže ideálnímu já, tím je člověk spokojenější a šťastnější Je důležité sám sebe znát (vědět jaké jsou mé silné a slabé stránky). A také si uvědomit, že každý člověk má kromě silných stránek také své slabiny. Přesto bychom měli brát v úvahu, že silné stránky se dají posilovat a v těch slabých se zlepšovat.

19 

 

  

    

  

    

6) Úkol č. 3: Jaké jsou Vaše silné a jaké slabé stránky? Příprava: 10 – 15 minut Pomůcky: Pracovní list č. 5 – Moje silné a slabé stránky Diskuze: 10 minut (do diskuze nesmíme nikoho nutit, berme v potaz, že ne každému účastníkovi kurzu je příjemné sdělovat své slabiny) 7) Chyby ve vnímání druhých Při hodnocení druhých lidí se velice často dopouštíme chyb, které poté mají za následek špatný náhled na člověka jako takového. Nejčastěji se jedná o subjektivitu při hodnocení, tzv. první dojem, který může ovlivnit hodnocení na dlouhou dobu a úsudky bez racionálního základu. Také velice často hodnotíme člověka podle vzhledu a hlasu, přičemž obsah sdělení je až druhotný. Chyby v hodnocení: • haló efekt: efekt 1. dojmu. vytváříme si obrázek o jedinci na základě prvního shledání. Posuzujeme např. jen podle zevnějšku efekt zakotvení: Např. ten, o němž se vytvořil názor, že je lajdák, se zbavuje této pověsti jen velmi obtížně, i když se v tomto směru již podstatně změnil • autoprojekce: promítání sebe sama, svých osobnostních vlastností, názorů a postojů do druhých (vidíme na nich nejen své dobré vlastnosti, ale i chyby) • generalizace: posuzujeme druhé na základě generalizace (zevšednění). Např. tchýně=protivné. •

ovlivnění citovým vztahem k druhé osobě: Např. když je mi někdo sympatický, vidím spíše jeho dobré vlastnosti a naopak.

•

posuzování

lidí

na

základě

vlastního

žebříčku

hodnot:

Např.

nemá

maturitu=nebavím se s ním •

posuzování v kontextu se sociálním a materiálním prostředím: Lidé často posuzují člověka podle celkového kontextu kolem jeho osoby (image, vzdělání, zdravotní stav, kvalita auta, majetek apod.) 5

8) Diskuze na téma 10 minut                                                              5

20 

 

 SROV. KONEČNÝ, URBANOVSKÁ. 2002. 

  

    

  

    

• Co jste se dozvěděli nového o sobě, své osobnosti? • Co vás překvapilo, zarazilo? • Co to pro vás znamená? • K čemu vám to, co jste se dozvěděli, bude dobré? (Jeřábková, Srbová, 2007) 9) Úkol č. 4: Vizitka – zamyslete se prosím nad svými specifiky, které jsme si v předchozích činnostech popsali a rozebrali a v časovém prostoru se snažte vytvořit si tzv. svou vizitku, která by v stručně (velikost vizitky) popisovala Vás jako osobnost, Vaše specifika a také pracovní činnost, která by vás nejen naplňovala, ale také kterou si myslíte, že byste nemohli, díky svým vlastnostem, vykonávat. ( Jeřábková, Srbová, 2007) – zdroj: Valenta, J., 2003. Příprava: 10 – 15 minut Pomůcky: pracovní list č. 6 Realizace a diskuze: 20 minut 10) Prostor pro dotazy a závěrečné zhodnocení tématu

21 

 

  

    

  

    

6.3 Pracovní listy 6.3.1 Pracovní list č. 3: Sebereflektující otázky 6 Zamyslete se nad následující otázkami a sepište, prosím, co nejupřímněji odpovědi na ně: • Co se Vám vybaví, když se o někom řekne, že je osobnost? • Co vše patří do osobnosti člověka? • V čem si myslíte, že jste dobří, v čem vynikáte a naopak, kde cítíte svou slabinu? • V čem jste se rozhodli zdokonalovat? • Spojuje Vás s někým nějaká slabost, kde vidíte svou slabou stránku? • Co na vás mohou lidé ocenit? • Jak byste popsal(a) sám( sama) sebe? • Jak byste se popsal(a) jako osobnost?

                                                             6

22 

 

 SROV. JEŘÁBKOVÁ, SRBOVÁ. 2007. 

  

    

  

    

6.3.2 Pracovní list č. 4: Test temperamentu   Vašim úkolem je co možná nejrychleji a bez přeskakování vyplnit tento test. Vyberte tu variantu, která  je Vám více vlastní. Žádná třetí možnost neexistuje.    ANO 1. Toužíte často po vzruchu kolem sebe? 2. Potřebujete často povzbuzení od přátel, kteří vám rozumí? 3. Jste obyčejně bez starostí? 4. Dělá vám značné těžkosti říci někomu "ne"? 5. Než se do něčeho pustíte, promýšlíte si to napřed? 6. Když řeknete, že něco uděláte, dodržíte vždy slib, i kdyby to bylo spojeno s nepříjemnostmi? 7. Máte často střídavě dobrou a špatnou náladu? 8. Jednáte a mluvíte obyčejně rychle, bez dlouhého rozmýšlení? 9. Cítíte se někdy "bídně" a ani nevíte proč? 10. Udělal byste skoro cokoli, jen abyste dokázal, že to dovedete? 11. Stáváte se najednou nesmělým, když chcete mluvit s cizí osobou, která vás nějak přitahuje? 12. Stává se vám občas, že se rozhněváte a neovládáte se? 13. Jednáte pod vlivem okamžiku? 14. Trápíte se často nad tím, že jste udělal nebo řekl něco, co jste neměl? 15. Obyčejně raději čtete, než se setkáváte a mluvíte s lidmi? 16. Jste poměrně snadno dotčen? 17. Chodíte rád a často do společnosti? 18. Míváte někdy myšlenky či nápady, o nichž byste si nepřál, aby jiní lidé znali? 19. Býváte někdy plný energie a jindy opět velmi ochablý? 20. Máte raději málo přátel, ale zato opravdových? 21. Oddáváte se často snění? 22. Když na vás někdo křičí, odpovídáte též křikem? 23. Trápí vás často pocit viny? 24. Jsou všechny vaše návyky dobré a žádoucí? 25. Dovedete se obyčejně ve veselé společnosti značně uvolnit a rozveselit? 26. Řekl byste o sobě, že jste přecitlivělý anebo, že žijete v napětí? 27. Pokládají vás za velmi živého člověka? 28. Když uděláte něco důležitého, máte pak často pocit, že jste to mohl udělat lépe? 29. Jste většinou tichý, když jste mezi lidmi? 30. Řeknete také někdy klep? 31. Honí se vám v hlavě myšlenky tak, že nemůžete spát? 32. Když se chcete něco dovědět, vyhledáte si to raději v knize, než byste o tom s někým hovořil? 33. Míváte pocity bušení či svírání srdce? 34. Máte rád takový druh práce, při níž se musíte velmi soustředit? 35. Míváte záchvaty třesu či chvění? 36. Přihlásil byste ke clu vždy vše, i kdybyste věděl, že celníci by na nic nepřišli? 37. je vám protivný pobyt ve společnosti, kde si jeden dělá žerty z druhého? 38. Rozčílíte se snadno? 39. Máte rád činnost, která vyžaduje rychlé rozhodování?

23 

 

NE

  

    

  

    

40. Děláte si starosti z "hrozných věcí", které by se mohly přihodit? 41. Pohybujete se pomalu, beze spěchu? 42: Přišel jste někdy pozdě na schůzku či do práce? 43. Míváte často děsivé sny? 44. Bavíte se s lidmi tak rád, že si neodpustíte žádnou příležitost dát se do řeči i s cizí osobou? 45. Trpíte různými tělesnými bolestmi a trápeními? 46. Byl byte hodně nešťastný, kdybyste se nemohl po většinu dne vídat mnoha lidmi? 47. Řekl byste o sobě, že jste nervózní? 48. Jsou mezi vašimi známými lidé, které vůbec nemáte rád? 49. Řekl byste o sobě, že máte dost sebedůvěry? 50. Cítíte se snadno dotčen, když se na vás, nebo na vaši práci najdou chyby? 51. Bývá vám zatěžko opravdově se bavit v živé, veselé společnosti? 52. Trpíte pocity méněcennosti? 53. Dovedete snadno oživit poněkud nudnou společnost? 54. Mluvíte někdy o věcech, o nichž nic nevíte? 55. Děláte si starosti o své zdraví? 56. Děláte si rád legraci z druhých? 57. Trpíte nespavostí? Vyhodnocení  Nejprve si započítejte jeden bod za každou odpověď, jež se shoduje s odpovědí v přiloženém klíči pro  písmeno N.  Stejným postupem spočítejte počet bodů pro E a pro L.  pro N (labilita – stabilita):   

2A 

 

4A 

 

11A 

 

 

14A

 

16A

21A 

 

23A 

 

 

26A

31A 

 

33A 

 

35A 

 

 

 

43A 

 

45A 

 

47A 

 

 

50A 

 

52A 

 

 

55A 

 

57A 

 

 

 

 

7A   

9A 

 

19A 28A 38A

40A

24x 

pro E (extroverze – introverze):  1A 

 

3A 

 

 

 

13A   

 

22A   

 

5N 

 

 

8A 

 

10A  20N 

15A   

17A   

 

 

‐25A   

27A   

29N   

32N   

34N 

 

 

37N   

39A 

 

41N 

 

 

44A 

 

46A 

 

 

49A 

 

51N 

 

53A   

 

56A 

 

 

 

  24x 

24 

 

  

    

  

  pro L   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

12A 

 

 

 

 

 

18N 

 

 

 

 

 

24A 

 

 

 

 

 

30N 

 

 

 

 

 

36A 

 

 

 

 

 

42A   

 

 

 

 

48N 

 

 

 

 

54A 

 

 

 

 

 

 

 

9x 

 

25 

 

    

  

26 

 

    

  

    

  

    

  

    

6.3.3 Pracovní list č. 5: Silné a slabé stránky Zamyslete se, prosím, a v časovém rozmezí maximálně 15 minut zapište všechny své silné a naopak také slabé stránky, kterých jste si vědomi. Silné stránky

27 

 

Slabé stránky

  

    

  

    

6.3.4 Pracovní list č. 6: Vizitka Na připravenou vizitku, prosím, sepište ve stručnosti veškerá vaše specifika, tedy to, čím byste se charakterizovali a druhým sebe prezentovali. Uveďte také pracovní činnost, která by Vás naplňovala, ale také, kterou si myslíte, že byste nemohli, díky svým vlastnostem, vykonávat. Čas: maximálně 15 minut

Vizitka:

28 

 

  

7

    

  

    

Setkání č. 3

 

Současný trh práce -

kde můžu práci hledat, na koho se obrátit

-

ÚP, noviny, internet, agentury práce

-

osobní zkušenosti – pozitiva x negativa z pracovní činnosti s nemocí

-

jak aktivně reagovat na nabídky práce – práce s ukázkami nabídek práce: noviny, internet, ÚP apod.

-

oslovení potenciálních zaměstnavatelů a informace o problematice.

Cílem setkání je informovat účastníky kurzu o možnostech, které současný trh práce nabízí, specifikovat, kde mohou hledat práci, představit základní zdroje pracovních příležitostí včetně konkrétní práce (nácviku) s nabídkami práce, jak z internetového zdroje, tak zdroje tiskového. Setkání si rovněž klade za cíl oslovení potenciálních zaměstnavatelů a informování o dané problematice. Všechny úkoly daného setkání (tématu) si kladou za cíl ujasnění si pracovního zařazení každého účastníka, získání přehledu o různých druzích a typech zaměstnání (neseriózní inzeráty). Účastník by se měl zorientovat a uvědomit své možnosti a preference a dozvědět se, kam se v případě potřeby může obrátit pro informace a pomoc.

7.1 Struktura setkání  

Setkání je zahájeno diskuzí na téma: Jakým způsobem si lze najít práci? Koho kontaktovat, kam se obrátit. Všechny postřehy účastníků by se měly znamenat a využít pro další práci. V následující teoretické části by měl lektor výčet způsobů hledání si práce doplnit, objasnit a strukturovat (představení činnosti úřadů práce, agentur práce, nabídek práce na internetu či v periodiku). Poté mají účastníci za úkol (č. 1) zamyslet se nad náležitostmi správného inzerátu, v časovém prostoru využijí pracovní list č. 7, který se zabývá problematikou

29 

 

  

    

  

    

správného a špatného inzerátu nabízející práci a zkusí si oba druhy inzerátu napsat. Lektor následně vysvětlí a objasní veškeré náležitosti, které má správná nabídka práce obnášet. Následuje diskuze účastníků na téma pozitiva a negativa práce s nemocí. Část nácviková zahrnuje shrnutí výhod a nevýhod jednotlivých způsobů hledání si práce, konkrétní práci s inzeráty – rozlišení důvěryhodného a nedůvěryhodného inzerátu, které lektor na setkání donese a práci s aktuálním přehledem a možnostmi pracovního uplatnění v daném regionu, kterou lektor před setkáním připraví. (Dvořáková a kol., 2007). Nácvikovou část uzavírá

cvičení

s

podtitulem,

jaké

činnosti

se

chci

věnovat

(pracovní list č. 9).

7.2 Obsah setkání 1)

Pozdravení a přivítání účastníků

2)

Představení obsahu setkání: dnes se budeme zabývat problematikou současného trhu práce, zjistíme, kde všude lze o práci žádat, shrneme výhody a nevýhody jednotlivých druhů nabídek práce, budeme diskutovat o pozitivech a negativech práce s nemocí, zkusíme si rozlišit správný a nesprávný typ inzerátu, který nám nabízí práci.

3)

Diskuze: Vyzveme účastníky, aby se zamysleli nad těmito otázkami: o

Jakým způsobem si lze najít práci?

o

Koho kontaktovat, kam se obrátit.

Všechny postřehy účastníků zaznamenejte na flipchartovou tabuli, bude využito při části teoretické. 4)

Teoretická část – Způsoby hledání práce

Úřad práce: ( dostupné z URL. ) Všem občanům poskytuje informační služby v oblasti pracovních příležitostí, zejména informace o:

30 

 

•

volných pracovních místech v České republice a zemích EU

•

situaci na trhu práce v České republice a zemích EU

•

podmínkách zaměstnávání v zahraničí

   •

    

  

    

možnostech dalšího vzdělávání

poskytuje poradenské služby pro: •

volbu povolání

•

volbu rekvalifikace

•

zprostředkování vhodného zaměstnání

Osobám se zdravotním postižením: •

zabezpečuje pracovní rehabilitaci zaměřenou na získání a udržení vhodného zaměstnání

•

může poskytnout příspěvek na vytvoření a provoz chráněného pracovního místa, pokud se tyto osoby rozhodnou vykonávat samostatnou výdělečnou činnost

•

poskytuje poradenské služby pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením

Agentury práce: Agentury práce se zaměřují na vyhledávání zaměstnání pro fyzické osoby a rovněž vyhledávání zaměstnanců pro osoby právnické (firmy). Zabývají se rovněž poradenskou a informační činností v oblasti pracovních příležitostí. V Olomouckém regionu fungují tyto registrované agentury práce: (dostupné z URL. ) • • • • • •

ADECCO spol.s r.o. , IČ 45806403 AIESEC Česká republika, organizace s mezinárodním prvkem , IČ 61379166 Bartoň a Partner Group a.s., IČ 26876655 DALNIK s.r.o., IČ 27767787 EDUKOL vzdělávací a poradenské sdružení s.r.o., IČ 26840570 EUROMAX HOLDING s.r.o., IČ 27760464

a mnohé další, jejichž aktualizovaný seznam lze najít na stránkách úřadu práce Agentury podporovaného zaměstnávání: Termínem podporované zaměstnávání rozumíme službu pro lidi, kteří si chtějí najít a udržet si práci, ale nedaří se jim to bez pomoci. V každé agentuře působí pracovní

31 

 

  

    

  

    

konzultant, který je připraven pomoci Vám najít si práci na běžném pracovišti a jeho podpora může být využívána také po nalezení práce (a to i přímo na pracovišti). Tato služba může být využívána po dobu 2 let, někdy za vyjímaných okolností také po dobu 3 let. Mezi agentury podporovaného zaměstnání se řadí: • • • •

Formika Rytmus Duha Fokus 7

Internet: V dnešní době internetu lze také aktivně hledat práci na webových stránkách. Existuje nepřeberné množství webových stránek, které nabízí práci a jsou několikrát denně aktualizovány. Zájemce o práci si navolí pouze region, druh práce, popřípadě lze hledat také podle výše platu a stiskne tlačítko hledat. Ze seznamu nabídek, které následně obsahují také popis pracovního místa, včetně kontaktu, si lze vybrat a aktivně na ně reagovat. Mezi nejznámější webové servery s pracovní tématikou se řadí: -

www.mpsv.cz (portály úřadů práce)

-

www.hledampraci.cz

-

www.ejob.cz

-

www.prace.cz

-

www.profese.cz

-

www.student.cz

-

www.prilezitosti.cz

-

www.volna-mista.cz

-

www.tvojekariera.cz

-

www.joblist.cz

-

www.jobpilot.cz

-

www.personal.cz

                                                             7

32 

 

 SROV. DVOŘÁKOVÁ A KOL. 2007. 

  

    

  

    

Výhody hledání si práce na internetu: +  velké množství nabídek práce, přehledně členěné (snadné dohledání upřednostňovaných

nabídek), rychlost, aktuální informace v kteroukoli dobu, nabídka neztrácí platnost tak rychle, jako je tomu u tiskovin, nízká cena v poměru k množství informací Nevýhody nabídek práce na internetu: -

nemám k dispozici počítač s připojením k internetu, neumím pracovat s počítačem a vyhledávat na internetu

Periodika: Tento způsob již není natolik rozšířený, jako dříve, na inzeráty je nutno reagovat co nejdříve, nejlépe v den vydání, poněvadž následně nemusí být aktuální. V dnešní době existuje několik druhů periodik s nabídkou práce a to inzertní noviny, deníky s profesní přílohou, regionální periodika, odborné časopisy s inzercí. Profit (vychází 3x týdně – po, st, pá) ve středu příloha z ÚP pro střední Moravu Annonce vychází 4x týdně - v pondělí, ve středu a v pátek vždy ve třech dílech, jež se prodávají samostatně. Reality/práce, Auto/moto, Hobby/kontakty. V sobotu vychází ANNONCE Speciál - tj. všechny tři díly sloučené. MF DNES (pondělní a čtvrteční přílohy Zaměstnání) Hospodářské noviny (pondělní příloha Kariéra) Lidové noviny (Byznys) 5)

Úkol č. 1: Náležitosti správného inzerátu – Zamyslete se, prosím, jaké náležitosti by měl obsahovat správný inzerát nabízející práci a naopak také, jak vypadá inzerát špatně napsaný, tedy ten, který mně jako uchazeči neřekne podstatné informace. Příprava: 10 minut Pomůcky: pracovní list č. 7 : Správný a špatný inzerát nabízející práci

33 

 

  

    

  

    

Diskuze na téma: 10 – 15 minut 6)

Správný inzerát •

Je popsán druh práce

•

Je uvedeno místo, kde bude práce vykonávána

•

Stručně a jasně práci charakterizuje

•

Je uvedena odpovídající mzda

•

Je uvedeno jméno firmy, včetně kontaktu, kam se hlásit

Špatný inzerát •

Je nekonkrétní – není napsáno, o jaký druh práce jde

•

Nabízí příliš vysoké výdělky

•

Nabízí velké výhody za málo práce

•

Není popsáno, o jakou firmu se jedná

•

Požadují po Vás vstupní poplatky

•

Jedná se o podomní prodej

•

Nepožadují osobní setkání 8

7)

Diskuze na téma pozitiva a negativa práce s nemocí: o

Jaké výhody, avšak i nevýhody přináší do pracovního procesu nemoc? (omezení šancí pracovního uplatnění, zkrácený úvazek, nemožnost najít si práci dle svých představ apod.).

Čas: 10 – 15 minut 8)

Úkol č. 2: Výhody a nevýhody jednotlivých druhů hledání si práce Zamyslete se, prosím, a do připraveného pracovního listu č. 8 sepište výhody a nevýhody jednotlivých druhů hledání si zaměstnání dle diskuze a teoretické části. Příprava: 15 minut Pomůcky: pracovní list č. 8 – Výhody a nevýhody jednotlivých druhů hledání si práce Diskuze: 10 - 15 minut

                                                             8

34 

 

 SROV. DVOŘÁKOVÁ A KOL. 2007. 

  

9)

    

  

    

Úkol č. 3: Konkrétní práce s inzeráty – rozlišení důvěryhodného a nedůvěryhodného inzerátu, práce s aktuálním přehledem a možnostmi pracovního uplatnění v daném regionu. Pomůcky: inzeráty, které na setkání obstará lektor aktuální přehled pracovního uplatnění – seznam pracovních míst (lektor) Diskuze: 20 – 25 minut Úkol č. 4: Jaké práci se chci věnovat? 9

10)

Z dané tabulky, která nabízí základní přehled všech činností vyberte 3, kterým byste se rád(a) věnoval(a) a zapište do tabulky pod ní. U těchto vybraných profesí doplňte, zda máte či nemáte pro danou činnost předpoklady. Pomůcky: pracovní list č. 9: Jaké práci se chci věnovat a mám na danou činnost předpoklady? Diskuze: 10-15 minut 11)

Zakončení a shrnutí tématu, prostor pro případné dotazy, individuální práce s účastníky

                                                             9

35 

 

 SROV. DVOŘÁKOVÁ A KOL. 2007. 

  

    

  

7.3 Pracovní listy 7.3.1 Pracovní list č. 7: Náležitosti správného a špatného inzerátu Správný inzerát

36 

 

Špatný inzerát

    

  

    

  

    

7.3.2 Pracovní list č. 8: Výhody a nevýhody jednotlivých druhů hledání si práce Do připravené tabulky, prosím, sepište, jaké výhody, či nevýhody obnáší hledání si práce dle jednotlivých druhů.

37 

 

výhody  

Úřad práce

 

 

 

Agentury práce 

 

 

 

Noviny 

 

 

 

Internet 

 

 

nevýhody

  

    

  

    

7.3.3 Pracovní list č. 9: Jaké práci se chci věnovat a mám na danou činnost předpoklady?

Úklid, čištění Prodej

Poradenství

Manuální práce Řízení dopravních prostředků Obsluha lidí Kadeřnické a masérské služby Ochrana objektů, majetku, osob Ošetřování, léčení

Druh práce

Mám předpoklady

Práce s počítačem Zahrádkářská činnost Administrativa

38 

 

Kancelářská práce Výchova, vzdělávání Práce za pultem Umělecká činnost Publikování Jiné práce: uveďte

Nemám předpoklady

  

8

    

  

    

Setkání č. 4

Práce s PC -

základní kroky s počítačem

-

internet a jeho možnosti

-

zakládání e-mailu

-

práce s portály a internetovými vyhledávači

-

individuální práce s klientem

Cílem tohoto setkání je zjistit úroveň počítačové gramotnosti jednotlivých účastníků a následně zareagovat na jejich potřeby v rámci individuální práce. Obsluha počítače, včetně orientace na internetu je v dnešní době nutnou součástí základních znalostí každého člověka. Také při ucházení se o zaměstnání bývá počítačová zdatnost jedním ze základních požadavků, obsluha e-mailové schránky potřebná pro udržování kontaktu a přehledu, zda mi bylo odpovězeno a práce s textovým či tabulkovým editorem běžnou náplní všedního pracovního dne. Daná problematika reaguje na potřeby účastníků a snaží se co nejjednodušší a nejpřehlednější formou pomoci každému jednotlivci při práci a obsluze PC.

8.1 Struktura setkání Setkání je zahájeno informační diskuzí účastníků, která má za cíl zjistit, zda se účastníci s PC již „potkali“, či jsou v dané problematice úplnými laiky. Pokud se ve skupině vyskytnou jak účastníci kurzu, kteří již s počítačem pracovali, avšak také ti, kteří nikdy nepřišli s PC do styku, je nutno v části nácvikové vytvořit z účastníků dvě skupiny, s nimiž se bude následně lépe pracovat. Teoretická část za cíl vysvětlit základní kroky s počítačem, ve stručnosti popsat jeho základní části a názorně předvést uvedení počítače do chodu. Dalším obsahem teoretické části je představení počítačové sítě internetu, zakládání e-mailové schránky, práce s portály a internetovými vyhledávači.

39 

 

  

    

  

    

Část nácviková (která se v tomto setkání prolíná s částí teoretickou) bude probíhat ve dvou skupinách (ať už dle úrovně znalostí, či nikoliv). Lektor má za úkol všechna teoretická vysvětlení předvést účastníkům v praxi a to tedy – zapnutí PC, objasnit, jak se připojit k internetu, názorně předvést založení e-mailové schránky, a představit a vyhledat internetové vyhledávače. Následně je na každém účastníkovi, aby si danou problematiku sám vyzkoušel.

8.2 Obsah setkání 1) Pozdravení a přivítaní účastníků 2) Představení obsahu tématu – dnešní setkání bude věnováno práci na PC, jakožto základnímu nástroji při hledání zaměstnání, avšak i při následném udržování přehledu o své poště a kontaktu se zaměstnavateli. 3) Diskuze na téma: o Jaké mám zkušenosti při práci s PC? Ovládám ho? o Jsem schopen založit si e-mailovou schránku? Dokážu si svůj mail obsluhovat? Diskuze: 10 minut 4) Základní kroky s počítačem – teoretická část 10 V dnešním světě je obsluha počítače naprosto nezbytnou součástí tzv. lidské gramotnosti. Na to, zda obsluhujete počítač, se Vás mohou zeptat u přijímacího pohovoru do zaměstnání, či se můžete setkat s odpovědí, zadejte nám svůj mail a my Vám dáme vědět touto cestou. Počítače jednoduše hýbou dnešní dobou jak v komunikaci tak i při běžné náplní všedního dne. Dříve, než se budeme věnovat základním částem počítače, je nutno rozlišit s jakými PC neboli osobními počítači se můžeme setkat: a) Stolní počítač b) Notebook c) Mininotebook Stolní počítač – převážná většina se skládá z těchto částí: monitor, klávesnice, myš, základní jednotka, popřípadě tiskárna.

                                                             10

40 

 

 SROV. DUDÁČEK A KOL. 2009. 

  

    

  

    

Uvedení počítače do chodu – na základní jednotce, která je základním mozkem celého systému, nalezneme síťový vypínač, kterým se celý počítač zapíná a někdy i vypíná. Síťový vypínač bývá označen nápisem či značkou POWER. Zapnutí bývá signalizováno rozsvícením zelené (či jinak barevně značené kontrolky). Někdy bývá potřeba uvést do chodu samostatně také monitor, což provedeme stejným způsobem – na monitoru nalezneme tlačítko síťový vypínač, kterým monitor spustíme. Myš – slouží k rychlému ovládání kurzoru po obrazovce Monitor – neboli také displej, slouží k znázornění právě prováděných činností Klávesnice – slouží k dorozumívání „mezi námi a počítačem“ a také k posílání pokynům směrem k základní jednotce. Notebook– notebook neboli přenosný počítač je v dnešní době čím dál rozšířenější. V podstatě se jedná o počítač, který má všechny své základní komponenty integrovány v jednom zařízení. Přenosný počítač mívá v sobě integrovánu také náhražku myši – tzv. dotykovou plošku touchpad. Notebook umožňuje svému uživateli pracovat kdekoliv a kdykoliv. Jedinou nevýhodou je nutnost po uplynutí určité doby nabití připojit notebook ke zdroji energie. Doba, kdy byly tyto počítače pro málokoho dostupné, již odezněla a jejich pořizovací cena se neustále snižuje. Mininotebook – zmenšená forma notebooku se stejnými vlastnostmi i funkcemi, avšak mnohdy je zde opomenuta CD ROM zařízení. 5) Uvedení počítače do chodu – názorná ukázka – lektor využije teoretické části k tomu, aby bylo názorně vše účastníkům předvedeno v praxi. Pomůcky: počítač Časový prostor: 10 minut 6) Internet – internet je nejrozšířenější počítačovou sítí. Myšlenka propojení několika počítačů mezi sebou vznikla již před více než 30 lety a to ve vědecké sféře k předávání si informací. Právě tento pokus, poněvadž byl úspěšným, odstartoval nejrozšířenější a také nejhojnější využívanou počítačovou síť dneška. Internet nabízí

41 

 

  

    

  

    

svému uživateli obrovské množství služeb – od správy svého účtu, po nákup, komunikaci s druhými lidmi, či pouhé čtení si novinek a zpráv. Nejčastěji využívanými službami jsou však: • Elektronická pošta – příjem a posílání dopisů, účast v diskuzních skupinách • Chat – on-line komunikace • FTP – přenos souborů mezi počítači Zakládání e-mailové schránky – e-mailová schránka je obdobou klasické pošty, avšak její výhoda spočívá v rychlosti a také v množství přenesení dat. Můžeme tedy krom klasického dopisu zaslat elektronickou podobu fotografie, textu jako přílohu, či mnohých dalších tzv. příloh a to velice jednoduše a rychle. Dnes lze využívat e-mail pomocí prohlížeče internetových schránek. Téměř každý internetový server umožňuje založit si vlastní e-mailovou schránku, která je následně přístupná po zadání hesla (které si uživatel sám zvolí) a jména. Můžeme tak ke své poště přistupovat z kteréhokoliv počítače a to kdekoliv ve světě. Založení e-mailové schránky: nejprve si zvolíme doménu, kde chceme svůj mail založit. Na výběr je celá řada – např. seznam, centrum, gmail, post a mnohé další. Také lze svou poštu spravovat pomocí Microsoft outlook express. Poté, co si zvolíme server, kde svůj mail chceme vytvořit, zadáme na úvodní stránce: založit nový e-mail. Následuje postup, který bývá povětšinou stejný at už zakládáme mailovou schránku kdekoliv. Základem je zřízení e-mailové adresy, tedy jména uživatele (či přezdívky), znaku a adresy počítače. Pokud si zakládáte oficiální mailovou schránku, která je určena pro komunikaci se zaměstnavatelem, je vhodné uvést do jména vaše příjmení, nikoliv přezdívky typu beruška, sluníčko apod. Na zaměstnavatele již toto první setkání s Vámi nedělá dobrý dojem. Celá mailová adresa může vypadat tedy následovně: [email protected] Novakova.irena ………………jméno uživatele @..............................................zavináč Seznam……………………….poskytovatel schránky cz…………………………….Česká republika

42 

 

  

    

  

    

Pro správu své schránky a rychlou orientaci a obsluhu můžeme poté, co se do ní přihlásíme, vidět několik složek, které nás nasměrují v tom, co v danou chvíli potřebujeme udělat: • Napiš e-mail – otevře se prázdné okno, které nás vyzve k vyplnění adresy příjemce a napsání zprávy, odkaz připojit přílohu nabízí možnost přiložit obrázek, či hotový dokument • Doručená pošta – nám signalizuje, zda nám někdo píše • Odeslaná pošta – uchovává všechny odeslané e-mailové zprávy V rámci přehlednosti a strukturovanosti jednotlivých druhů přijatých zpráv – např. zprávy od zaměstnavatele, zprávy od přátel apod. si můžeme v liště vytvořit novou složku zřídit samostatnou složku, která má za cíl uchovávat přehlednost v rámci naší e- mailové schránky. 11 7) Jak se připojit k internetu, založení e-mailové schránky – názorná ukázka: lektoři mají za úkol názorně účastníkům předvést teoretické vysvětlení připojení se k internetu a založení e-mailové schránky v praxi. Poté vyzvou každého účastníka, aby si danou problematiku sám vyzkoušel. Pomůcky: počítač Časový prostor: 20 – 25 minut 8) Práce s portály a internetovými vyhledávači – internetový portál je jedna ze základních cest, jak se dostat k požadovaným informacím, které na internetu hledáme. Tento tzv. www server v sobě zahrnuje nepřeberné množství www adres, které nám dohledání potřebné informace usnadňují. Mezi nejznámější české www servery patří seznam.cz., či centrum.cz., atlas.cz, stále ve větší oblibě se však těší i google.com. Pokud známe konkrétní webovou adresu, není nic jednoduššího, nežli ji následně zadat místo adresy webového serveru a stisknout tlačítko hledat. Pokud se však zajímáme o obecné informace a konkrétní webovou adresu neznáme, můžeme využít služby tzv. vyhledávače, který nalezneme na každém webovém serveru a to v základní liště. Poté stačí zadat pouze klíčové slovo a opětně stisknout tlačítko

                                                             11

43 

 

 SROV. DUDÁČEK A KOL. 2009. 

  

    

  

    

hledat. Webový server nalezne množství webových adres, ze kterých si můžeme vybrat námi požadovanou problematiku. 9) Práce s portály a internetovými vyhledávači – názorná ukázka. Lektor má za úkol názorně předvést, jak lze s internetovými vyhledávači pracovat – vyhledat základní webové servery, upozornit na možnosti, které nabízí, dát prostor účastníkům k samostatné práci a odzkoušení si dohledání potřebných informací. Pomůcky: počítač Časový prostor: 15 minut 10) Shrnutí tématu, prostor pro dotazy 11) Individuální práce s účastníky dle potřeby

44 

 

  

9

    

  

    

Setkání č. 5

Osobní portfólio -

životopis – typy, možnosti, struktura, co uvádět, co nikoliv

-

motivační dopis – obsah, forma, posílat vždy?, jak vhodně oznámit zdravotní znevýhodnění

Cílem setkání je vytvoření osobního portfólia každého uchazeče, které by mělo obsahovat životopis, motivační dopis, popřípadě objasnit dotazy týkající se osobní dokumentace potřebné při žádosti o pracovní místo.

9.1 Struktura setkání Úvodní setkání je zahájeno dotazem do pléna, zda účastníci kurzu vědí, jak má správný životopis vypadat, či zda jej mají případně vypracovaný, případně co jim v rámci této problematiky je nejasné a s čím potřebují pomoci. Poté, co si lektor poznačí u každého účastníka, zda již životopisem disponuje, případně jeho konkrétní požadavky (oprava, nejsem si jistý(á) co zařadit a co ne) následuje část teoretická, která obsahuje tyto body: životopis – jeho formy, obsah, využití. Dále je zařazen úkol č. 1: – z tabulky, která obsahuje náležitosti životopisu, prosím, vyberte ty, které má obsahovat strukturovaný životopis a seřaďte je dle správné posloupnosti. V části teoretické se následně účastník dozví, k čemu slouží motivační dopis, jakou by měl míst správnou formu a obsah a zda je nutné ho posílat při každém ucházení se o práci. Úkol č. 2 má za úkol názorně představit chyby, které se mohou v motivačním dopisu objevit – viz. názorná ukázka motivačního dopisu a pracovní list č. 11 (tabulka). Část teoretickou uzavírá diskuze na téma: moje zkušenosti se životopisem a motivačním dopisem při ucházení se o práci, je pro zaměstnavatele důležitý? V čem vnímám jeho pozitiva, popřípadě negativa. ( na setkání je možné také přinést názorné vzory životopisu i motivačního dopisu – viz. příloha). Část nácviková je věnována konkrétnímu napsání si životopisu: pracovní list č. 12 a motivačnímu dopisu: pracovní list č. 13. (Oba tyto dokumenty lektor účastníkovi (po

45 

 

  

    

  

    

úpravách) vytiskne a tím sestaví osobní portfólio). Následuje prostor pro dotazy a individuální práci s účastníky.

9.2 Obsah setkání 1) Pozdravení a přivítání účastníků 2) Seznámení s náplní setkání, naše dnešní setkání se bude zaobírat osobní dokumentací, která by vám měla posloužit k lepšímu oslovení zaměstnavatele a tvořící v dnešní době již běžnou součást požadavků pracovních inzerátu či následně pohovorů. 3) Diskuze na téma: • Víte, jak má správný životopis vypadat? • Máte sepsaný svůj životopis? • Jste si vědomi nějaké chyby, či nedostatku ve své osobní dokumentaci? • S čím potřebujete pomoci. ( lektor si konkrétní požadavky účastníků značí) 4) Část teoretická – Životopis, jeho formy a obsah Životopis tvoří obvykle první vizitku, neboli první představení Vás, jako uchazeče, před zaměstnavatelem. Je proto nesmírně důležité, neopomenout důležité věci a také dbát na formální strukturu, jazykovou správnost a pečlivost při jeho vypracování. Cílem každého životopisu je vzbuzení zájmu a dojem, že právě vy jste vhodným kandidátem na pracovní pozici. Zároveň by měl uchytit všechny důležité a pravdivé informace. Formy životopisu: • Strukturovaná forma • Popisná forma • Evropský formát životopisu Strukturovaná forma – dle názvu strukturuje všechny důležité informace o vás v přehledné podobě Popisná forma – méně často využívaná, forma volného textu

46 

 

  

    

  

    

Evropský formát životopisu – obsahuje podrobně strukturované položky dovednosti a schopnosti (sociální, organizační, technické, umělecké), bývá hodně podrobný a hodí se především tehdy, pokud jevíte zájem o práci v EU, či má firma, do níž se hlásíte, zahraničního majitele.

Obsah životopisu: Každý životopis se skládá ze základních částí, které jsou důležitými součástmi a není dobré, je opomenout. Každou z těchto částí představíme zvlášť: • Osobní kontaktní údaje – tvoří základ a většinou hlavičku (pokud se jedná o strukturovanou formu) životopisu. V osobních údajích by mělo být uvedeno: ¾ Jméno a příjmení ¾ datum narození ¾ adresa bydliště ¾ telefon: pevná linka/ mobilní telefon ¾ emailová adresa ¾ (státní příslušnost, rodinný stav) ¾ fotka není nezbytně nutná • Vzdělání ¾ uvádí se vzdělání, které následovalo po dokončení základní školy ¾ seřazuje se od nevyššího dosaženého stupně (tj. VŠ, VOŠ,SŠ, SOŠ, SOU) ¾ uvádí se časové rozmezí, název školy, název oboru • Praxe ¾ jako první se uvádí vaše poslední zaměstnání (postupuje se tedy od nejnovějšího k nejstaršímu zaměstnání) ¾ uvádí se časové rozmezí, název firmy, obor činnosti, název pracovní pozice a stručná náplň práce • Znalosti a dovednosti ¾ jazykové znalosti a dovednosti (úroveň znalosti jednotlivých jazyků) ¾ znalost práce na PC (konkrétní programy) ¾ řidičský průkaz (skupina) ¾ další znalosti a dovednosti (př. kurzy, stáže, certifikáty, oprávnění)

47 

 

  

    

  

    

• Zdravotní stav – nemusí se uvádět, přesto, pokud ho chcete uvést, věnujte zvýšenou pozornost tomu, jak svůj zdravotní stav a případně diagnózu popíšete ¾ Diagnózu není nutné uvádět, spíše popište, co to znamená pro dané pracovní místo ¾ O zdravotním stavu se lze zmínit také v motivačním dopise • Zájmy ¾ způsob trávení volného času, specifické záliby apod. • Doplňující informace ¾ př. reference, omezení • Přílohy Časté chyby při psaní životopisu: -

nepřehledný

-

není uvedeno telefonní číslo

-

je uvedená emailová adresa, přestože internet příliš nepoužíváte

-

datum je neaktuální, chybí podpis

-

jsou uvedeny nepodstatné informace (příliš zálib, zaměstnání rodičů, osobní informace)

-

jako první je uvedeno staré zaměstnání

-

je v něm mnoho gramatických chyb

-

k životopisu nejsou přiloženy další dokumenty, které zaměstnavatel požadoval (př. motivační dopis) Shrnutí – základní pravidla při psaní životopisu: 12

• měl by být stručný, přehledný a výstižný • zároveň by nemělo chybět nic, co zvýší vaši šanci na přijetí • je důležité prodat své schopnosti, přednosti a dovednosti – vždy je potřeba mít co nabídnout • měl by být vždy pravdivý • je dobré zaměřit se nejdříve na vaše pozitiva a najít je i u případných nedostatků (možnosti kompenzace.)                                                              12

48 

 

 SROV. DVOŘÁKOVÁ A KOL. 2007. 

  

    

  

    

• měl by být gramaticky správně • měl by graficky přehledně vystihnout hlavní body a fakta • stručný cca A4 • vytištěný na počítačové tiskárně na kvalitním papíře • na konci by neměl chybět váš podpis a aktuální datum o k životopisu se většinou přikládá motivační dopis popř. další potřebná dokumentace 5) Úkol č. 1: – Z tabulky, která obsahuje náležitosti životopisu, prosím, vyberte ty, které má obsahovat strukturovaný životopis a seřaďte je dle správné posloupnosti.13 Příprava: 10 - 15 minut Pomůcky: pracovní list. č. 10: Náležitosti životopisu Diskuze: 10 minut 6) Motivační dopis – motivační nebo také mnohdy průvodní dopis je jednou z velice častých příloh, které zaměstnavatel po uchazečích o zaměstnání požaduje. Smysl motivačního dopisu tkví v tom, že dává větší prostor pro sdělení informací a podstatných charakteristik dané osoby, nežli tomu je v životopise. Mnohdy se zde také uvádí informace, které se do životopisu nehodí (proč máte o danou práci zájem, co od nové pozice očekáváte), případně lze nenásilnou formou zmínit handicap. Motivační dopis také zaměstnavateli představuje Váš písemný projev. Obsah motivačního dopisu: •

Nahoře v pravém rohu adresa zaměstnavatele

•

V místě, dne (může být i dole pod podpisem)

•

Oslovení nebo Věc: reakce na inzerát

•

„Reaguji na vaši nabídku“, „Ucházím se o…“. (kde jste na nabídku narazili)

•

v 1-2 větách: co umíte, kvalifikace, praxe – zaujmout

•

v 1-2 větách: co víte o zaměstnavateli, proč u něho chcete pracovat

                                                             13

49 

 

 SROV. DVOŘÁKOVÁ A KOL. 2007. 

  

•

    

  

    

Zdvořilostní fráze: „v případě vašeho zájmu rád/a přijmu pozvání k osobnímu pohovoru“

•

„S pozdravem“, „s přáním hezkého dne“ vaše jméno s podpisem, vaše adresa, telefon, email (máte-li ho)

•

Popř. seznam příloh

I u motivačního dopisu platí obecná pravidla jako u životopisu a to: psát stručně, výstižně, bez gramatických chyb, neuvádět žádné neaktuální, nepravdivé informace, používat jen zkratky, které jsou obecně známé. V případě, že chcete zmínit svůj handicap, je vhodné uvést, v čem vás to posiluje, případně jak ho kompenzujete. Také je nutno zmínit, že není vhodné používat pouze jeden typ motivačního dopisu pro všechny druhy zaměstnání ale upravovat jej, dle dané nabídky práce. 14 7) Úkol č. 2: Předkládaný motivační dopis obsahuje chyby, pozorně si jej přečtěte a chyby zapište do pracovního listu č. 11 – Motivační dopis Příprava: 15 minut Pomůcky: pracovní list č. 11 – Motivační dopis Diskuze: 10 minut 8) Diskuze na téma: o Moje zkušenosti se životopisem a motivačním dopisem při ucházení se o práci, je pro zaměstnavatele důležitý? V čem vnímám jeho pozitiva, popřípadě negativa. Diskuze: 10 - 15 minut 9) Úkol č. 3 – Sestavení vlastního životopisu. Dle připravené šablony si, prosím, zkuste napsat svůj vlastní životopis. Dbejte na všechny rady, které byly zmíněny v teoretické části. Příprava: 15 - 20 minut Pomůcky: pracovní list č. 12 – Životopis Diskuze a zhodnocení: 10-15 minut

                                                             14

50 

 

 SROV. DVOŘÁKOVÁ A KOL. 2007. 

  

    

  

    

10) Úkol č. 4 – Sestavení vlastního motivačního dopisu. Na pracovní nabídku, která Vás oslovila, zareagujte sepsáním motivačního dopisu, uveďte podstatné informace, které nejsou zahrnuty v životopisu, a zkuste potenciálního zaměstnavatele zaujmout, aby se rozhodl právě pro Vás. Příprava: 15 – 20 minut Pomůcky: pracovní list č. 13 – Motivační dopis Diskuze a zhodnocení: 10 – 15 minut 11) Prostor pro dotazy a závěrečné shrnutí tématu

51 

 

  

    

  

    

9.3 Pracovní listy 9.3.1 Pracovní list č. 10: Náležitosti životopisu Z tabulky, která obsahuje náležitosti životopisu, prosím, vyberte ty, které má obsahovat strukturovaný životopis a seřaďte je dle správné posloupnosti.

Oblíbená kniha

Přílohy

Zájmy

Pracovní zkušenosti

Reference

Spánkový režim

Kontaktní údaje Stav

Osobní údaje

Počet dětí

Národnost

Vzdělání

Profesní cíle

Počítačové dovednosti

Oblíbené jídlo

Jazykové znalosti

1)……………………………………………………………………………………... 2)……………………………………………………………………………………… 3)……………………………………………………………………………………… 4)……………………………………………………………………………………… 5)……………………………………………………………………………………… 6)……………………………………………………………………………………… 7)……………………………………………………………………………………… 8)……………………………………………………………………………………… 9)……………………………………………………………………………………….

52 

 

  

    

  

    

9.3.2 Pracovní list č. 11: Motivační dopis Předkládaný motivační dopis obsahuje chyby, pozorně si jej přečtěte a chyby zapište do pracovního listu č. 11 – Motivační dopis Dobrý den slečno Kropáčková, Reaguji na Váš požadavek poslat motivační dopis, který k životopisu ještě požadujete a rád bych ho tedy tímto dodal. Poté, co jsem dokončil Základní školu, jsem nastoupil na učební obor zahradník a od té doby se věnuji tomuto povolání. Také ve svém volném čase rád pěstuji ovocné stromky a mám zálibu i v různých druzích květin. Avšak po dokončení učebního oboru se u mě objevily zdravotní problémy a tudíž jsem se danému povolání příliš v pracovní oblasti nevěnoval a vystřídal jsem pouze dvě zaměstnání. Obě jsem musel opustit díky nepochopení majitele, že trpím bolestmi zad a tudíž nemohu prochladnout. V roce 1998 jsem nastoupil jako vrátný k firmě BCA group a toto povolání jsem vykonával až do roku 2003. Poté jsem byl dva roky, tedy až do roku 2005 veden na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Následně se mi podařilo vrátit se k oboru a do roku 2008 jsem pracoval na pozici zahradník a to v zahradkářství Květina v Pardubicích. Následně se mi vrátily problémy se zády a tudíž jsem díky dlouhodobé nemocenské, musel toto povolání opustit. Do dnešní doby jsem opětně veden na úřadu práce. Tímto bych Vás rád požádal o zařazení mého životopisu a tohoto motivačního dopisu do výběrového řízení na pozici zahradník ve Vaší firmě, poněvadž o tuto pozici nesmírně stojím. S úctou Antonín Novák

53 

 

Pardubice, 12. 10. 2010

  

    

  

    

Chyby či nesprávné formulace, co lze v tomto dopise autorovi vytknout? ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………….

54 

 

  

    

  

    

9.3.3 Pracovní list č. 12: Životopis Tento pracovní list slouží k tomu, abyste si vytvořili svůj životopis. Návodem Vám mohou být jednotlivé části, které má životopis obsahovat, je jen na Vás, které zařadíte, případně, navíc.

55 

 

  

    

  

    

Strukturovaný životopis Osobní údaje

Kontaktní údaje

Vzdělání

Předchozí zaměstnání / Praxe

Další schopnosti a dovednosti

Zájmy, záliby

V

56 

 

……………………………………

  

    

  

    

9.3.4 Pracovní list č. 13: Motivační dopis Na pracovní nabídku, která Vás oslovila zareagujte sepsáním motivačního dopisu, uveďte podstatné

informace,

které

nejsou

zahrnuty

v životopisu

zaměstnavatele zaujmout, aby se rozhodl právě pro Vás.

57 

 

a

zkuste

potenciálního

  

9.4

    

  

Přílohy

9.4.1 Příloha: Životopis – vzor (dostupné z URL. ) ŽIVOTOPIS Osobní údaje Jméno a příjmení:

Jan Novák

Adresa:

Husova 5, 602 00 Brno

Telefonní spojení:

777 123 456

Email:

[email protected]

Web:

http://www.zivotopisonline.cz/

Datum narození:

01.01.1980

Stav:

svobodný

Vzdělání: 1996 - 2000

Obchodní akademie, Pionýrská ul., Brno ukončeno maturitní zkouškou

Pracovní zkušenosti: 01/2007 - současnost

PRIMARY STEP, s.r.o., Brno – finanční konzultant

01/2000 - 01/2007

Finanční úřad, Brno – správce daně fyzických osob

Znalost cizích jazyků: anglický jazyk – aktivní znalost slovem i písmem, státní zkouška německý jazyk - pasivně Znalost práce na PC: WinXP, Vista, MS OFFICE, OpenOffice - uživatelská znalost Ostatní znalosti: Řidičský průkaz sk. A, B, C

58 

 

    

  

    

  

    

Záliby: Sport aktivně - atletika, film, populární hudba 1.1. 2010

Jan Novák

JAN NOVÁK CÍL Mým cílem je stále rozvíjet své manažerské a obchodní dovednosti. PROFESIONÁLNÍ PRAXE 2008 – dosud PRIMARY STEP, s.r.o. Brno Manager „ Zvýšil prodej z 50 na 100 miliónů. „ Zdvojnásobil prodej na jednoho poradce z 1 na 2 milióny. „ Doporučil nové služby, které zvýšily provize o 12 %. 1991 – 2008 REAL SPEKTRUM, a.s. Brno Zástupce ředitele „ Zvýšil regionální prodej z 25 na 350 miliónů. „ Řídil 25 zastoupení v 10 okresech. „ Založil školení pro nové obchodníky – zvýšení efektivity práce. 1980 – 1991 Lokana, n.p. Olomouc Vedoucí obchodního oddělení „ Ztrojnásobil zisk na jednoho obchodníka. „ Rozšířil prodej do asijských zemí. „ Rozšířil obchodní oddělení z 50 na 100 zaměstnanců. VZDĚLÁNÍ 1971 – 1975 FEL ČVUT „ Řízení a plánování obchodu „ Postgraduální doktorát z ekonomie ZÁJMY Počítače, sport, kultura, zejména hudba, cestování

59 

 

Praha

  

    

  

    

9.4.2 Příloha: Motivační dopis – vzor (dostupné z URL. ) Motivační dopis (průvodní dopisu k životopisu) (adresa firmy) V Praze dne 3.9.2010 Zájem o místo KUCHAŘE v restauraci Zlatá hvězda. Vážení, dovoluji si touto cestou zažádat o místo kuchaře v restauraci Zlatá hvězda inzerované na pracovním serveru PRACE.CZ (ref. číslo 1-14-22590). Domnívám se, že mé znalosti, zkušenosti v oboru a kvalifikace odpovídají požadavkům kladeným na výše uvedené zaměstnání. Životopis spolu s referencemi předchozího zaměstnavatele přikládám k tomuto dopisu. (Životopis spolu s referencemi předchozího zaměstnavatele posílám v příloze tohoto emailu.) V případě Vašeho zájmu se velmi rád dostavím k pracovnímu pohovoru.

S pozdravem, Petr Novotný (adresa zájemce)  

60 

 

  

    

  

    

10 Setkání č. 6 Komunikační model, asertivita ‐

Komunikace verbální, neverbální

‐

Komunikace se zaměstnavatelem – použití vhodných obratů a frází

‐

Komunikace na pracovišti

‐

Asertivita – pojem, význam, test

‐

Diskuze na téma

Cílem tohoto setkání je seznámit účastníky se základními pravidly mezilidské komunikace, jejich zamyšlení se nad svým vlastním způsobem komunikace, nad svými komunikačními dovednostmi a nedostatky. Komunikace jako proces předávání informací mezi lidmi provází člověka po celý život ve všech jeho oblastech a je tedy důležitou součástí také pracovního života jedince. Naučit se správně komunikovat a reagovat v různých společenských situacích je důležité pro navazování mezilidských vztahů a nalezení a upevnění svého místa ve společnosti. Schopnost komunikace je mnohdy rozhodující při hledání zaměstnání a zejména pak pro jeho udržení a fungování jedince v pracovním kolektivu. Při hledání práce provází komunikace každého uchazeče o zaměstnání již od prvního kontaktu se zaměstnavatelem, přes pracovní pohovor až po samotný pracovní proces. Schopnost dobře a kvalitně komunikovat může mít často velký vliv na získání dané pracovní pozice. Setkání má tedy za cíl seznámit účastníky se základními formami komunikace, vhodnými způsoby komunikace se zaměstnavatelem a v pracovním kolektivu a také přiblížit základní prvky asertivního chování.

10.1 Struktura setkání  

Setkání bude zahájeno krátkým zhodnocením vlastní schopnosti komunikace v určitých životních oblastech, identifikací problémů při komunikaci a hledání cest k možnému zlepšení těchto nedostatků. K tomu slouží úkol č. 1, zhodnocení vlastní komunikace v různých oblastech života. Poté bude následovat vlastní přednášková část, která má za cíl seznámit

61 

 

  

    

  

    

účastníky se základními termíny týkající se oblasti komunikace. Její náplní bude verbální a neverbální

komunikace,

vhodné

a

nevhodné

komunikační

styly

v kontaktu

se

zaměstnavatelem, orientace na novém pracovišti a způsob komunikace s novými kolegy, pojem asertivita, asertivní práva a využití asertivity při hledání zaměstnání a na pracovišti. Na závěr každého tematického úseku bude ponechán prostor pro dotazy. V nácvikové části budou účastníci prostřednictvím úkolu č. 2 hledat vhodné a nevhodné způsoby neverbální komunikace v kontaktu se zaměstnavatelem. Následně svoje návrhy sdělí ostatním a bude následovat diskuze, ve které se jednotliví účastníci budou k napsaným způsobům vyjadřovat, případně hledat další možné varianty. Následovat bude krátké cvičení na pochopení paralingvistických jevů a důležitosti správné komunikace, kdy účastníci budou přeříkávat daný text určitou formou, např. vesele, smutně atd. Po ukončení tematického okruhu komunikace bude následovat krátká diskuze na téma, jaké mají účastníci zkušenosti s přijetím do nového pracovního kolektivu. Následovat bude část setkání věnující se asertivitě, která bude zahájena krátkým testem asertivity jednotlivých účastníků. Setkání bude zakončeno diskuzí, ve které se účastníci mohou vyjádřit jak k probíranému tématu, tak k vlastním formám komunikace.

10.2 Obsah tématu 1) Pozdravení a představení obsahu setkání: komunikace, verbální a neverbální způsob komunikace, vhodné a nevhodné způsoby komunikace se zaměstnavatelem a s kolegy na pracovišti, asertivní chování, využití asertivity při hledání práce a na pracovišti 2) Úkol č. 1: Komunikace v různých oblastech života – zamyšlení se nad tím, jak komunikujeme v různých oblastech svého života, co je na naší komunikaci dobré a co je potřeba zlepšit. Příprava: 10 minut Pomůcky: Pracovní list č. 14

62 

 

  

    

  

    

Diskuze: 10 minut 3) Teoretická část: Termín komunikace - lat. Communicare – učinit společným. Komunikace je výměna informací, proces předávání informací od jednoho člověka ke druhému. Člověk celý život komunikuje, navazuje mezilidské vztahy. Schopnost tyto vztahy navazovat a pěstovat je velmi důležitá, prolíná celým životem, ať už osobním, pracovním, rodinným, společenským apod. Komunikace je však velmi složitá a někteří lidé ji zvládají lépe, jiní hůře – schopnost efektivně komunikovat a dobře mluvit je jak vrozená, tak lze i získat učením. Komunikovat můžeme slovy (verbálně), mimoslovně (neverbálně) a činy (jednání, chování, např. pozdní příchod). (Bednaříková) Neverbální komunikace Všechny projevy člověka, které doprovázejí mluvený projev. Neverbální komunikace sděluje zejména emoce, postoje, využíváme ji nevědomě. Je složité neverbální komunikaci ovládat a kontrolovat. Typy neverbální komunikace: • Proxemika -

sdělování prostřednictvím změny vzdálenosti – přiblížení a

oddálení se. Každý člověk má stanoveny zóny, do kterých mu mohou vstupovat ostatní lidé: o intimní zóna (do 45 cm, vstupuje do ní nejčastěji matka, partner, manžel…), o osobní zóna (45-120cm, přátelé, blízké osoby), o sociální zóna (120-360cm, při komunikaci s neznámým nebo méně známým člověkem), o blízce veřejná zóna (360-720cm, ve škole, v práci…), o veřejná zóna (nad 720cm, veřejné akce, nejchudší na komunikaci). Komunikace prostřednictvím vertikální změny vzdálenosti – projevování nadřazenosti, kdy stojící mluví k sedícímu, či naopak. Při komunikaci by měli být všichni účastníci ve stejné rovině.

63 

 

  

•

    

  

    

Haptika – komunikace prostřednictvím doteků – využíváno zejména při pozdravech (podání ruky, obejmutí). Lze použít jako zdroj povzbuzení (poplácání po rameni), nesouhlasu (plesknutí), náklonnosti (pohlazení) atd.

•

Mimika – komunikace prostřednictvím výrazu v obličeji. Obličej je zdrojem vyjadřování mnoha emocí, důležitý je při komunikaci také oční kontakt (neměl by být příliš dlouhý, ani by se mu neměli komunikující vyhýbat).

•

Gestika – používání pohybů rukou místo slov, pomáhání si pohyby rukou při slovním projevu. Úzce souvisí s temperamentem člověka.

•

Posturologie – komunikace prostřednictvím fyzických postojů, držení těla. Postoje vyjadřují pocity lidí, sebevědomí či nervozitu (shrbené držení těla, nervózní sezení na okraji židle, sebevědomé rozvalení se v křesle apod.)

•

Úprava zevnějšku – komunikujeme také prostřednictvím vlastního vzhledu, péče o svůj zevnějšek, zvoleného oblečení, líčení, účesu apod.

4) Úkol č. 2: Vhodné a nevhodné způsoby využití jednotlivých složek neverbální komunikace. Na co je dobré dávat si při pohovoru pozor a jaké neverbální projevy jsou naopak vhodné? Příprava: 10 – 15 minut Pomůcky: Pracovní list č. 15 Diskuze: 10 minut 5) Verbální komunikace Verbální = slovní komunikace, lat. Verbum = slovo. Komunikace pomocí slov. •

Zvuková i písemná podoba řeči

•

Výběr slov v komunikaci by měl být přizpůsoben situaci (doma, s přáteli, v zaměstnání…)

• Dialog – hovoří dva a více lidí •

64 

 

Monolog – hovoří jeden člověk

  

•

    

  

    

Parazitující slova – působí rušivě při komunikaci, slouží jako „slovní vata“, pomáhá vyplnit mezery v mluveném projevu (prostě, jako, tedy, nicméně, eee, atd.)

•

Paralingvistická složka řeči – nelze ji zachytit při písemném zápisu mluveného projevu. Paralingvistika se zabývá tím, JAK bylo co řečeno. Do paralingvistiky patří: o Síla hlasu (hlasitý projev – většinou sebejistý člověk. Sílu hlasu je potřeba přizpůsobit prostředí, ve kterém mluvíme a počtu lidí, kteří nás poslouchají) o Výška hlasu (není příjemné poslouchat vysoký – až ječivý hlas) o Barva hlasu (souvisí s emocemi a celkovou náladou mluvčího) o Intonace (zesilování, zeslabování hlasu podle obsahu sdělení, aktuální situace) o Tempo projevu (neměli bychom mluvit příliš rychle nebo příliš pomalu, ztrácíme pozornost posluchačů. Rychlost mluveného projevu se mění i v závislosti na šoku, rozrušení, trémě…) o Plynulost projevu, pomlky (správné používání pomlk v řeči, práce s dechem) o Přesnost (přeřeknutí, přeslechnutí, nedokončené věty, zadrhávání, špatná výslovnost …)

6) Úkol č. 3: Využití paralingvistických projevů v řeči Přeříkejte větu:  „Dobrý den, jsem váš nový spolupracovník“   o smutně,   o vesele,   o znuděně,   o tragicky,   o zlostně,   o přísně,   o jako žena/muž,   o pomalu/rychle 

65 

 

  

    

  

    

Čas: 5 – 10 minut 7) Doporučení pro mluvený projev: • Stručnost, srozumitelnost, logičnost projevu • Nezabývat se nepodstatnými podrobnostmi • Věnovat pozornost zejména začátku projevu, ten obvykle rozhodne, zda nám posluchač bude věnovat pozornost • Nepoužívat moc dlouhé věty, mnoho dlouhých souvětí za sebou • Pozor na zájmena – mělo by být stále jasné, o kom nebo o čem se hovoří • Neskákat druhému do řeči • Naslouchat, být empatický • Pokud není něco jasné, ptát se, pokládat doplňující otázky Komunikace se zaměstnavatelem: Pro komunikaci se zaměstnavatelem (nebo s potenciálním zaměstnavatelem) platí stejné zásady jako při komunikaci s jakoukoli jinou osobou. Je důležité myslet na to, že jak se u pohovoru předvedeme, tak na nás bude zaměstnavatel dál nahlížet. Je tedy důležité: • Být slušný a zdvořilý • Nebát se komunikovat • Mluvit klidně, zvolit přiměřenou hlasitost a tempo projevu • Soustředit se na klidné dýchání (pokud budu klidně dýchat, budu klidně mluvit) •

Mluvit vždy spisovně, vynechat nespisovné nebo dokonce vulgární výrazy

•

Nemluvit přehnaně dlouho o sobě

•

Neodbíhat od tématu, nevést dlouhé monology

•

Při pohovoru nedávat najevo, že vezmu jakoukoli práci, že má nad námi zaměstnavatel moc

•

Dávat si pozor na neverbální komunikaci (opakované mimovolné pohyby, sezení na okraji židle, shrbené držení těla apod.)

66 

 

  

    

  

    

Komunikace na pracovišti Po nástupu do práce je velmi důležitý (a také velmi namáhavý) první den v práci. Ostatní si vytváří první dojem, je důležité působit uvolněně a přirozeně. Komunikace v pracovním týmu – nový pracovník může být přijat mile, nebo s obavami či předsudky. Je důležité počítat i s druhou možností, připravit se na ni a vystupovat přátelsky, mile, snažit se upozornit na fakt, že i přes zdravotní znevýhodnění je nový zaměstnanec stejný jako ostatní. První den je důležité: • Přijít včas •

Zachovávat zásady slušného chování, zdravit, klepat …

•

Seznámit se s ostatními pracovníky, seznámit se s hierarchií (kdo je kolega, kdo nadřízený, podřízený, komu se tyká, komu vyká apod.)

•

Udělat si jasno v pracovní době a přestávkách

•

Zjistit, koho kontaktovat v případě pozdního příchodu, nemoci, komu předávat neschopenky, kdy žádat o dovolenou a koho

•

Zvyk v oblékání

•

Nepsané zvyklosti – např. v jaké pořadí se chodí na oběd apod.

8) Úkol č. 4: Diskuze: o Jaké máte zkušenosti s komunikací na pracovišti, s přijetím nového kolektivu? Čas: 5 – 10 minut 9) Asertivita V češtině je nejčastěji překládána jako sebeprosazení. Jde o umění stát si za svým, být odpovědný sám za sebe, zachovávat klid v krizi, vyrovnat se s kritikou, zachovávat rovnováhu mezi chtěním a povinností, naslouchat druhým a komunikovat bez agrese (Novák, Pokorná, 2003, str. 6). V oblasti komunikace stojí asertivita proti agresivitě a pasivitě. •

Pasivní člověk - nebrání své názory, nechá se poškodit či zmanipulovat, nesnaží se prosadit svoji pravdu

•

Agresivní člověk - nerespektuje názory ostatních lidí a je ochoten druhé lidi i poškodit

67 

 

  

•

    

  

    

Asertivně jednající člověk - nebojí se říct nahlas svoje myšlenky, dokáže přesvědčovat druhé, ale respektuje ostatní lidi, jejich názory a postoje. Zároveň se brání proti agresivním útokům druhých.

10) Úkol č. 5: Test asertivity Pomůcky: Pracovní list č. 16 Čas: 15 minut 11) Základní asertivní lidská práva •

Právo sami posuzovat své chování a city a být za ně zodpovědný

•

Právo nenabízet žádné omluvy a výmluvy ospravedlňující naše chování

•

Právo posoudit, zda a nakolik jsme odpovědní za řešení problémů druhých lidí

•

Právo změnit svůj názor

•

Právo říct „já nevím“

•

Právo být nezávislý na dobré vůli ostatních

•

Právo dělat chyby a být za ně zodpovědný

•

Právo dělat nelogická rozhodnutí

•

Právo říct „nerozumím“

•

Právo říct „je mi to jedno“

(Novák, Pokorná, 2003, str.40) Základní asertivní dovednosti: • Poškrábaná gramodeska o Stále dokola opakujeme oprávněný požadavek, dokud ho nedosáhneme. V klidu, bez emocí. Nediskutujeme, nezdůvodňujeme. • Otevřené dveře o Zůstat klidný, reagovat jen na pravdivé informace, souhlasit s nimi, přehlížet útoky, nespravedlivé výroky. • Vyrovnávání se s kritikou, souhlas s oprávněnou kritikou o Souhlasit s oprávněnou kritikou, přijmout ji, nezabývat se detaily, hledat možnosti nápravy • Dotazování na nedostatky

68 

 

  

    

  

    

o Hledáme pravou příčinu nespokojenosti či výčitek druhého, zjišťujeme, co přesně mu vadí • Přijatelný kompromis o Při touze něco prosadit je důležité také umět ustoupit (Novák, Pokorná, 2003, str. 61) Využití asertivity při hledání práce: • Nevzdávat se i po opakovaných neúspěších • Nechovat se ublíženě, ale také ne agresivně • Jednat s úctou a ohledem na druhé lidi • Odpovídat, na co se druzí ptají • Jednat sám za sebe • Nepopírat, že něco nevím, neumím, zvážit možnost, jestli se tomu mohu naučit • Jednat uvolněně, mít na paměti, že nejhorší věc, která se může stát, je odmítnutí • Snažit se srozumitelně říct, že i přes nedostatky budu dobrý, nebát se uvést své dovednosti • Přes opakované neúspěchy nepropadat depresi, nezavírat se doma, nevzdávat to (Novák, Capponi, 2004, str. 158) Využití asertivity na pracovišti: • Být si vědom svých úkolů, plnit je • Přiznat, pokud se mi něco nepovede, něco neumím • Zeptat se, pokud něco nevím • Respektovat asertivní práva svoje i ostatních, využívat asertivní dovednosti • V případě komplikací nevyhrožovat výpovědí, či dokonce sebevraždou • Být klidný, sebejistý, rozhodný (Novák, Capponi, 2004, str. 149) 12) Prostor pro dotazy, závěrečné zhodnocení setkání

 

69 

 

  

    

  

    

10.3 Pracovní listy 10.3.1 Pracovní list č. 14: Komunikační dovednosti v různých oblastech života Ohodnoťte vaši schopnost komunikace v jednotlivých situacích počtem bodů od 1 do 10 (1 = nejméně bodů, 10 = nejvíce bodů). Napište, co byste na stylu vaší komunikace chtěli a mohli zlepšit. KOMUNIKACE DOMA S RODINOU Počet bodů: Co bych mohl/a zlepšit:

KOMUNIKACE S PŘÁTELI Počet bodů: Co bych mohl/a zlepšit

KOMUNIKACE NA PRACOVIŠTI (využijte dřívějších zkušeností) Počet bodů: Co bych mohl/a zlepšit:

KOMUNIKACE NA PRACOVNÍM POHOVORU Počet bodů: Co bych mohl/a zlepšit:

KOMUNIKACE S OSOBAMI NĚJAKÝM ZPŮSOBEM NADŘÍZENÝMI (zaměstnavatel, úředník …) Počet bodů: Co bych mohl/a zlepšit:

   

70 

 

  

    

  

    

 

10.3.2 Pracovní list č. 15: Vhodné a nevhodné styly neverbální komunikace Představte si, že jste na přijímacím pohovoru. Na co byste si měli u jednotlivých složek neverbální komunikace dát pozor, a co je naopak vhodné? Vepište. Komunikace prostřednictvím vzdáleností, přibližování, oddalování (proxemika) Na co si dát pozor

Co je vhodné

Komunikace prostřednictvím doteků (haptika) Na co si dát pozor

Co je vhodné

Komunikace prostřednictvím pohybů rukou (gestika) Na co si dát pozor

Co je vhodné

Komunikace prostřednictvím postojů, držení těla (posturologie) Na co si dát pozor

Co je vhodné

Komunikace prostřednictvím pohybů těla (kinezika) Na co si dát pozor

71 

 

Co je vhodné

  

    

  

Komunikace prostřednictvím celkového vzhledu Na co si dát pozor

                                                     

72 

 

Co je vhodné

    

  

    

  

    

 

10.3.3 Pracovní list č. 16: Test asertivity Zakroužkujte vždy možnost 1 – 4, přičemž: 1 = tvrzení mě vystihuje 2 = podobně se chovám často, ale ne vždy 3 = většinou se tak nechovám, tvrzení mě spíše nevystihuje 4 = tvrzení mě vůbec nevystihuje 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Když mě přítel požádá o půjčku, nedokážu mu odmítnout i když na tom nejsem zrovna finančně nejlépe Neumím začít rozhovor s osobou, která je mi sympatická. Čekám, až to udělá sama. Když mě někdo někam pozve a já vidím, že mu na tom záleží, neumím odmítnout, i když se mi to vůbec nehodí. Když mě někdo předběhne ve frontě, nedokážu se ohradit, i když mám sto chutí to udělat. V různých debatách neumím druhým skočit do řeči, i když je jasné, že už jen mluví o ničem… Mám-li v jakékoli situaci někomu na jeho žádost, prosbu, říct NE, dělá mi to potíže, je mi trapně. Neumím ukončit rozhovor, i když mě ani mluvčí ani téma vůbec nezajímá a třeba nemám čas. Když s někým mluvím, nedokážu mu oponovat, i když si myslím, že můj vlastní názor je lepší. Raději ho ani nesdělím. Je mi trapné zeptat se, když něčemu nerozumím. Na schůzích a různých veřejných shromážděních nediskutuji. Připadal bych si hloupě. Když někdo zruší setkání, které jsme měli domluvené, neumím nabídnout jiný termín. Čekám, že to udělá on. Kdybych se pokusil druhým lidem přikazovat dopadlo by to nejspíš podle rčení : „Přikaž a udělej sám!“ Když mi někdo z blízkých křivdí, nic nenamítám. Ovládám se, aby nepoznali mé rozladění. Pozvat na schůzku osobu opačného pohlaví, o kterou mám zájem, je pro mě nadlidský výkon. Pokud mě někdo chválí a dělá mi poklony, zrozpačitím, nevím, jak reagovat, nevím si rady sám se sebou. Když přinesu z obchodu nazelenalý salám, raději ho vyhodím, než bych vyřizoval reklamaci. Naskakuje mi husí kůže, když si představím, že bych se musel živit jako agent pojišťovny. Mám-li hovořit o něčem důležitém, nebo s někým, na kom mi záleží, začnu mluvit nezřetelně, někdy se i zakoktám. Je mi velmi nepříjemné, když musím v situaci nouze požádat cizího člověka třeba o lístek na tramvaj. Je mi nepříjemné začít rozhovor s úředními nebo výše postavenými osobami, a to i když jim nutně potřebuji něco sdělit.

1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4

Zdroj: Novák, Capponi, 2004, str. 7

73 

 

  

    

  

    

11 Setkání č. 7  

Kontaktování zaměstnavatele -

jaké způsoby existují – mail, osobně, telefonicky (pozitiva, negativa)

-

vhodné slovní obraty a fráze – nebát se zareagovat a vyvést z míry

-

diskuze na téma, vlastní zkušenosti, postřehy

Cílem tohoto setkání je seznámit účastníky s možnými způsoby kontaktování potenciálního zaměstnavatele, s vhodností jednotlivých způsobů a stylem, jakým by toto kontaktování mělo probíhat. Kontaktování zaměstnavatele je dalším významným krokem při hledání práce a je důležité postupovat vhodným způsobem. Osoby, které kontaktujeme, si o nás od této chvíle vytváří dojem, který pak spolurozhoduje o možnosti získání daného zaměstnání. Jednotliví účastníci by měli poznat, jaký způsob kontaktování je pro ně nejvhodnější, v čem jim daný kontakt vyhovuje a v čem je potřeba se zlepšit. Účastníci by si měli osvojit základní běžné obraty a fráze typické pro jednotlivé způsoby kontaktu (písemný, telefonický a osobní) a dokázat je využít při vlastním hledání práce. Toto setkání tedy pomůže účastníků osvojit si určitý model pro jednotlivé kontaktní situace, který budou schopni prakticky využít ve svém životě.

11.1 Struktura setkání Setkání je zahájeno krátkou diskuzí na téma, jaké způsoby oslovení zaměstnavatele jsou možné a se kterými se jednotliví účastníci nejčastěji setkávají. Poté se formou diskuze uskuteční úkol č. 1, kdy se v rámci skupiny každý účastník vyjádří k tomu, s jakým způsobem kontaktování zaměstnavatele má největší zkušenosti, který způsob kontaktu je dle něj nejběžnější. Následovat bude teoretická část, ve které budou účastníci seznámeni s jednotlivými způsoby oslovení zaměstnavatele, s pozitivy a negativy jednotlivých možností a vhodnou formou jednotlivých způsobů kontaktu. Na závěr bude ponechán prostor pro dotazy. V nácvikové části se jednotliví účastníci vyjádří v rámci úkolu č. 2 k výhodám a nevýhodám jednotlivých typů oslovení zaměstnavatele a zamyslí se nad tím, který kontakt je

74 

 

  

    

  

    

pro ně nejlepší a který naopak nejnáročnější a proč. Následně v úkolu č. 3 účastníci doplní předložený telefonický rozhovor podle poznatků, které si v přednáškové části osvojili. S vyplněným pracovním listem bude lektor dále v rámci skupiny pracovat a hodnotit kvalitu jednotlivých „telefonátů“. Úkol č. 4 spočívá v tom, že se účastníci pokusí se napsat odpověď na inzerát formou e-mailu. V závěru setkání každý účastník seznámí ostatní se svou formou odpovědi, následovat bude diskuze nad danou odpovědí, ve které se budou snažit ostatní účastníci uvést chyby a klady dané odpovědi.

11.2 Obsah tématu 1) Pozdravení a představení obsahu setkání: telefonické, písemné a osobní kontaktování zaměstnavatele, výhody a nevýhody jednotlivých typů oslovení, slovní obraty a fráze, které se v jednotlivých typech oslovení mohou využít, shrnutí základních zásad využívaných při oslovování zaměstnavatele. 2) Úkol č. 1: Diskuze na téma: o Jaké způsoby kontaktování zaměstnavatele znáte? Se kterým z nich se setkáváte nejčastěji? Čas: 5 minut 3) Teoretická část: Při prvním kontaktu je vždy důležité řídit se pokyny, které udává zaměstnavatel v inzerátu (např. kontakt pouze telefonicky, životopisy zasílat na e-mail apod.) Možné způsoby kontaktování zaměstnavatele: •

Písemně

•

Telefonicky

•

Osobně

Písemný kontakt: •

Pravděpodobně nejčastější forma prvního kontaktu

•

Zaměstnavatel většinou vyžaduje zaslání životopisu a motivačního dopisu, případně dalších dokumentů

75 

 

  

    

•

Dnes většinou pomocí e-mailu

•

Nutnost dodržet určitou formu:

  

    

o Jasně a stručně vyplnit předmět e-mailu (reakce na nabídku práce, pozice vrátného atd.) o Text e-mailu – zvolit vhodné oslovení (buď se obracet na konkrétní osobu, nebo neutrální „Vážená paní, vážený pane“), stručně uvést, v jaké věci píšu (reaguji na vaši nabídku práce vrátného, inzerovanou na …..), odkázat na přílohy (v příloze e-mailu zasílám vámi požadovaný životopis a motivační dopis), rozloučit se a uvést jméno a kontaktní údaje (s přáním pěkného dne, Emil Beneš, adresa, telefon) Telefonický kontakt •

Dobře se na něj připravit, předem si ho promyslet, nevytáčet číslo hned po přečtení inzerátu

•

Najít si klidné a tiché místo, kde nás nikdo nebude rušit

•

Cíl telefonátu – zjistit, zda je daná pozice ještě volná, stanovit termín osobního pohovoru

•

Nutnost dodržet určitou formu: o Pozdravit o Představit se o Sdělit důvod, proč telefonujeme o Vyžádat si bližší informace o Poděkovat o Rozloučit se

•

Mít při ruce papír a tužku na poznámky, případně osobní diář kvůli stanovení vhodného termínu osobního setkání

•

Mít při ruce inzerát či jiný materiál, ze kterého jsme se o dané pozici dozvěděli (měli bychom vědět, o jakou pozici se ucházíme)

•

Zvolit vhodný čas pro telefonát (ne příliš brzy ráno ani příliš pozdě odpoledne, také není vhodné telefonovat v době oběda. Snažit se respektovat časový rozvrh zaměstnavatele)

•

76 

 

Pokud něčemu nerozumím, něco není jasné, vždy se zeptat

  

•

    

  

    

Ujistit se, že znám termín pohovoru, místo pohovoru, jméno kontaktní osoby, náležitosti, které si mám na pohovor přinést

Osobní kontakt •

Využívá se zejména při vlastní iniciativě při hledání zaměstnání (v inzerátech je většinou první kontakt požadován písemný či telefonický)

•

Stejně jako při pohovoru je zde důležité dbát na to, abychom o sobě vytvořili příznivý dojem – zvolit vhodné oblečení, účes, líčení, vhodně se vyjadřovat, vhodně vystupovat

•

Stejně jako na pohovor je dobré zjistit si informace o dané společnosti, ujasnit si, jakou pozici bych chtěl vykonávat, jaké mám pro firmu přínosy, předpoklady pro práci apod.

•

Mít u sebe životopis, kdyby nás chtěl zaměstnavatel opravdu zaměstnat či zařadit do databáze

4) Úkol č. 2: Výhody a nevýhody jednotlivých způsobů oslovení zaměstnavatele. Zamyšlení se nad způsobem, který danému účastníkovi vyhovuje nejvíce a který nejméně a hledání důvodů, proč tomu tak je. Příprava: 10 minut Pomůcky: pracovní list č. 17 5) Pozitiva a negativa jednotlivých způsobů kontaktování zaměstnavatele •

Písemný kontakt o Pozitiva ƒ

Dostatek času na formulování motivačního dopisu, na zjištění informací o firmě

ƒ

Jde o neosobní kontakt, lze si ho tedy důkladně připravit

ƒ

Při trémě nebo obavě z bližšího kontaktu je to ideální forma kontaktu se zaměstnavateli

ƒ

Lze oslovit více zaměstnavatelů v poměrně krátké době

o Negativa ƒ

77 

 

Dlouhé čekání na odpověď

  

    

ƒ

  

    

Zaměstnavatel nemusí informovat o tom, že nevyhovuji, případně, že je již místo obsazené

ƒ •

Neosobní forma kontaktu

Telefonický kontakt o Pozitiva ƒ

Ihned víme, zda je místo volné, zda máme přijít na pohovor

ƒ

Lze se zeptat na potřebné informace, co potřebuji vědět

ƒ

Nejsem v tak přímém kontaktu se zaměstnavatelem – výhoda pro osoby trpící trémou

o Negativa ƒ

Mohu zaměstnavatele vyrušit, jeho komunikace se od toho může odvíjet (málo času, stres…)

•

ƒ

Nutnost rychle reagovat

ƒ

Potřeba zvládat komunikaci a zároveň zapisování poznámek

ƒ

Může být špatné spojení, nebo se může spojení přerušit

Osobní kontakt o Pozitiva ƒ

Mohu zanechat dobrý dojem

ƒ

Získám přehled o budoucím pracovišti, seznámím se se zaměstnavatelem

ƒ

Mohu položit případné otázky, doptat se na věci, které nevím

o Negativa ƒ

Hledání práce tímto způsobem je časově náročné

ƒ

Mohu udělat na zaměstnavatele špatný dojem (např. nevhodné oblečení, zpozdím se)

ƒ

Osobní kontakt může vyvolat velkou trému

Vhodné slovní obraty a fráze u jednotlivých typů kontaktů se zaměstnavatelem: •

78 

 

Písemný kontakt

  

    

  

    

o oslovení – v případě, že nevíme, s jakou osobou budeme komunikovat, použijeme oslovení „vážená paní, vážený pane“. Známe-li osobu, které píšeme, použijeme v oslovení její jméno nebo titul. „Vážený pane inženýre“, „Vážená paní Novotná“ o vlastní text – měl by být výstižný, stručný a jasný. Pozor na zamotání se do příliš dlouhých souvětí. Pokud píšeme jen průvodní text k e-mailu, ve kterém zasíláme jako přílohu životopis, motivační dopis apod., jen stručně uvedeme, kdo jsme, na co reagujeme. „Reaguji na vaši nabídku zaměstnání, kterou jste uveřejnili na ….. Měl bych o tuto práci zájem. V příloze zasílám vámi požadovaný životopis a motivační dopis.“ o Ukončení – lze ukončit různými frázemi, např. S pozdravem, S přáním pěkného dne apod. Důležité je připojit podpis, případně i kontakt (tel., email…), pokud nejsou uvedeny v přiloženém životopisu. •

Telefonický kontakt o Pozdrav – vždy o Představit se – kdo jsme, naše jméno o Stručně říct, proč voláme – oznámit, proč voláme, na jakou nabídku práce reagujeme, případně kde jsme ji našli o Informovat se – zeptat se, zda je místo ještě volné. Případně se zeptat na další informace ohledně pracovní pozice o Zopakovat důležité – pokud jsme se domluvili na termínu osobního pohovoru, měli bychom se ujistit, že máme všechny údaje správně o Poděkovat o Rozloučit se o Dobrý den, jmenuji se Emil Beneš, volám ohledně inzerátu na pozici nočního hlídače, který jsem našel na internetových stránkách úřadu práce. Je toto místo ještě volné? Mohl byste mi dát nějaké bližší informace? Na pohovor tedy přijdu v pondělí v osm hodin. Děkuji, nashledanou.

•

Osobní kontakt o Pozdravit – při příchodu i odchodu

79 

 

  

    

  

    

o Představit se – pokud vejdete do kanceláře či jiné místnosti, kde vás zaměstnavatel očekává, měli byste se hned po pozdravu představit o Sdělit důvod, proč přicházíte – zaměstnavatel si vás nemusí hned zařadit, proto je vhodné ve stručnosti říct, proč jste přišli o Dobrý den, jmenuji se Emil Beneš a přišel jsem na osobní setkání s panem Novotným kvůli nabídce práce kuchaře.

6) Úkol č. 3: Jak správně telefonovat. Doplnění fiktivního telefonátu zaměstnavateli tak, jak by měl správně probíhat. Příprava: 5 minut Pomůcky: Pracovní list č. 18 Diskuze nad možnými odpověďmi jednotlivých účastníků 7) Úkol č. 4: Jak napsat e-mail zaměstnavateli. Příprava: 10 minut Pomůcky: Pracovní list č. 19 Diskuze nad texty jednotlivých účastníků, hledání kladů a chyb v jednotlivých textech 8) Prostor pro dotazy a závěrečné zhodnocení tématu                      

80 

 

  

    

  

    

11.3 Pracovní listy 11.3.1 Pracovní list č. 17: Výhody a nevýhody jednotlivých způsobů oslovení zaměstnavatele Napište, v čem vidíte výhody a nevýhody jednotlivých způsobů oslovování zaměstnavatele. OSOBNÍ KONTAKT Výhody

Nevýhody

PÍSEMNÝ KONTAKT Výhody

Nevýhody

TELEFONICKÝ KONTAKT Výhody

81 

 

Nevýhody

  

    

  

    

Jaký způsob kontaktování je pro vás nejlepší a proč? __________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________ Jaký způsob kontaktování je pro vás nejnáročnější a proč? __________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________

82 

 

  

    

  

    

11.3.2 Pracovní list č. 18: Telefonický kontakt Doplňte telefonický rozhovor tak, jak si myslíte, že by měl probíhat. Reagujete na inzerovanou pozici vrátného na zkrácený úvazek. O = osoba žádající o práci Z = zaměstnavatel Z: Prosím O:________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________ ____________________________________________________________________________ Z: Ano tuto pozici nabízíme, je stále volná. O:________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________ ____________________________________________________________________________ Z: Jde o práci na zkrácený úvazek, budete dělat vrátného u jedné společnosti, na 4 hodiny denně, vždy od 12 do 16 hodin. Máte o práci stále zájem? O:________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________ ______________________________________________________________________________ Z: V tom případě dojděte na osobní pohovor, který se bude konat od 9 hodin na ulici Zemědělská 20, v 1.patře. Hlaste se k panu Malému. O:________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________ Z: Nashledanou. O:________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________

83 

 

  

    

  

    

11.3.3 Pracovní list č. 19: Písemný kontakt Napište krátký e-mail zaměstnavateli, kterému jako odpověď na inzerát posíláte životopis. Jde o pozici kuchaře v penzionu, na zkrácený úvazek. Předmět e-mailu:

Text e-mailu:

                         

84 

 

  

    

  

    

12 Setkání č. 8 Přijímací pohovor -

nač se připravit, výběrové řízení: pojem, struktura

-

práce se stresující situací

-

co je nutno vědět – info o firmě, dokumentace, vzhled

-

průběh pohovoru, komunikace

-

nácvik přijímacího pohovoru ve skupině

Cílem tohoto setkání je co nejvíce účastníkům přiblížit možný průběh přijímacího pohovoru, seznámit je s možným vývojem pohovoru, jeho strukturou a dát jim tak šanci na pohovor se připravit a zvládnout ho s co nejmenším psychickým vypětím. Přijímací pohovor je běžnou součástí procesu hledání práce, přesto je však často vnímán jako stresující a nepředvídatelný. Setkání by tedy mělo tento názor vyvrátit a dokázat účastníkům, že struktura pohovoru zůstává stejná a lze se na ni předem připravit a tím i zmenšit procento stresu. Setkání má tedy za cíl představit jednotlivé kroky, které je potřeba učinit ještě před pohovorem, seznámit účastníky se samotným průběhem pohovoru, možnými otázkami a problémy, které mohou během pohovoru nastat a zejména nacvičit základní strukturu průběhu pohovoru v bezpečí skupiny a zmenšit tak riziko psychické zátěže u samotného pohovoru.

12.1 Struktura setkání Setkání bude zahájeno diskuzí formou kolečka, kdy každý účastník sdělí své zkušenosti s přijímacími pohovory a pokusí se analyzovat svou schopnost tyto pohovory zvládat. Následovat bude teoretická část, ve které bude rozebrán celý průběh výběrového řízení, včetně přípravy na něj, rady a doporučení týkající se přijímacího pohovoru, práce s vlastním stresem a trémou před pohovorem, vhodná komunikace a ukázka otázek a vhodných odpovědí, které mohou na pohovoru zaznít.

85 

 

  

    

  

    

V nácvikové části si v rámci úkolu č. 1 každý účastník vyzkouší sestavit krátký text, který by mohl použít jako úvodní představení se na začátku pohovoru. Následovat bude kolečko, kdy účastníci přednesou svůj text a ostatní jej budou hodnotit. Poté si účastníci zkusí v úkolu č. 3 shrnout své silné a slabé stránky, které je vhodné jmenovat na pohovoru. Následně si vyzkouší v úkolu č. 4 odpovědět na nejběžnější možné otázky, které u pohovoru mohou zaznít. Následovat bude zpětná vazba od ostatních účastníků i od lektora, ve které se budou jednotlivé odpovědi hodnotit.

12.2 Obsah tématu 1) Pozdravení a představení obsahu setkání: přijímací pohovor, příprava na něj, zvládání přijímacího pohovoru jako stresové situace, struktura přijímacího pohovoru, komunikace během pohovoru, nácvik zvládání nejběžnějších situací, které mohou na pohovoru vzniknout. 2) Teoretická část: Přijímací pohovor: • Znamená úspěšné projití přes první kolo výběru uchazečů, zvládnutí písemného, telefonického či osobního kontaktování zaměstnavatele • Společenská situace, ve které se alespoň jednou ocitne téměř každý člověk • Může mít jedno nebo více kol • Většinou mají podobnou strukturu: o Seznámení s osobami, které u pohovoru budou o Představení se o Představení firmy/pracovní pozice ze strany zaměstnavatele o Otázky na uchazeče o práci ze strany zaměstnavatele o Otázky uchazeče směrem k zaměstnavateli o Ukončení pohovoru, sdělení organizačních informací • Délka pohovoru je zpravidla 20 – 30 minut

86 

 

  

    

  

    

Pohovor jako stresující situace: •

Stres - stav organismu, který se projevuje při tělesné nebo duševní zátěži. Organismus se připravuje na útok nebo útěk. Projevuje se bušením srdce, zvýšeným krevním tlakem, napětím svalů apod.

•

Jak se vyrovnat se stresem: o Pravidelný spánek, dostatečný spánek před pohovorem o Celkově zdravý životní styl, dostatek pohybu, odpočinku, dovednost relaxovat, věnování se svým koníčkům apod. o Předem se na příchod stresové situace (pohovoru) připravit, snažit se s ní vyrovnat, přijmout ji za svou. Chápat pohovor jako výzvu, šanci, ne jako hrozbu. o Co nejlépe se na pohovor připravit – získat tak pocit, že jsme udělali, co jsme mohli o Krátké dechové cvičení před pohovorem o Chápat svou účast na pohovoru jako úspěch o Uvědomit si, že nejhorší, co se může stát je, že nás nepřijmou

Příprava na pohovor •

Před pohovorem o Ujasnit si, zda znám místo, čas konání pohovoru o Z inzerátu si ujasnit, o jakou pozici se ucházím o Zjistit informace o firmě o Pročíst si životopis, zkusit si sestavit krátké představení se, kterým se při pohovoru uvedu (nemělo by to kopírovat životopis) o Zkusit si připravit odpovědi na nejčastěji kladené otázky o Dobře se vyspat, odpočinout si o Zvolit vhodné oblečení o Ujistit se, že mám všechny potřebné dokumenty o Zjistit, jak dlouho mi bude trvat cesta na pohovor, stanovit si harmonogram, abych přišla včas o Vzít si blok na poznámky a tužku

•

87 

 

Těsně před pohovorem

  

    

  

    

o Vypnout mobilní telefon o Vyplivnout žvýkačku o V případě zpoždění z opravdu vážných důvodů (dopravní nehoda atd.) znát kontaktní osobu, zavčas zavolat, že se zpozdím 3) Úkol č. 1: Představení se na pohovoru. Pokusit se sepsat základní informace o sobě, kterými bychom se mohli uvést na přijímacím pohovoru. Příprava: 10 minut Pomůcky: Pracovní list č. 20 Diskuze: 10 minut 4) Informace o firmě •

Před příchodem na pracovní pohovor je třeba zjistit alespoň nejdůležitější informace o firmě (Jak je velká, co vyrábí, jaké má poslání, jaké bude moje místo, jaká by zhruba mohla být moje náplň práce atd.).

•

Velmi často pokládané otázky: o Co víte o naší firmě? o Proč jste si vybrali zrovna nás? o

Jak si představujete svoje pracovní místo, svoji náplň práce?

Dokumentace •

Donést si všechny potřebné dokumenty, které zaměstnavatel vyžaduje

•

Zaměstnavatel by si měl nechat kopii, ne originál

•

Uchovávat si průběžně všechny dokumenty pohromadě a v pořádku

Vzhled

88 

 

•

Oblečení by mělo být přiměřené tomu, o jakou pozici se ucházíte

•

Oblečení by mělo být čisté, vyžehlené

•

Nepřehánět to s vůněmi

•

Nepřehánět to s líčením

•

Muži by se měli oholit

•

Volit spíš konzervativnější oblečení

  

•

    

  

    

Muži nemusí mít vždy oblek – záleží to na pozici, o kterou se ucházíte. Není ale vhodné přijít v riflích a tričku.

•

Ženy mají větší možnosti, mohou zvolit kostýmek, kalhoty nebo sukni a halenku, šaty apod.

•

Učesat se

•

Zkuste si představit před zrcadlem, že jste zaměstnavatel a snažte se vnímat, jak na něj můžete v daném oblečení působit

•

Není vhodné těsně před pohovorem kouřit

•

Měli byste se ve vámi vybraném oblečení cítit uvolněně a dobře. Těsné nebo nepohodlné oblečení ještě zvýší vaši nervozitu.

5) Úkol č. 2: Diskuze na téma: o Jaké oblečení nejčastěji volíte na pracovní pohovor? o V čem si myslíte, že je vámi volené oblečení vhodné, v čem naopak vhodné není, co byste měli změnit? Čas: 5 – 10 minut 6) Průběh pohovoru: •

Pohovor většinou trvá 20 – 30 minut, záleží vždy ale na dané firmě

•

Příchod – ideální je přijít o 5 – 10minut dříve, zorientovat se, najít ty správné dveře, osobu.

•

Vstup do místnosti o Zaklepat o Pozdravit o Představit se, seznámit se s osobami, které budou vést pohovor o Podání ruky – může se spolupodílet na vytvoření dojmu o uchazeči o práci – stisk by měl být pevný, pokud možno mít teplé a suché ruce, dívat se přis tisku druhému do očí o Posadit se

•

Seznámení s průběhem pohovoru – osoba, která vede pohovor, by vás měla seznámit s jeho průběhem

•

Vaše představení o Neopakovat doslovně informace uvedené v životopise

89 

 

  

    

  

    

o Věnovat se zejména informacím, týkajícím se pracovního místa o Dát najevo, že odpovídám požadavkům na pracovní pozici (zdůraznit, že mám požadované vzdělání, praxi, dovednosti apod.) •

Představení zaměstnavatele – zaměstnavatel představí firmu, vaší pracovní pozici, náplň práce

•

Otázky ze strany zaměstnavatele – důležité je pečlivě naslouchat, soustředit se, odpovídat na to, na co se ptají.

•

Otázky ze strany uchazeče –není vhodné se neptat na nic, vždy je dobré alespoň jednu dvě otázky položit. Jde o projev zájmu o práci. Na co se lze ptát: o Konkrétní informace o firmě o pracovní náplň, upřesnění informací apod. o pracovní doba o Další vzdělávání v rámci firmy o Platové podmínky •

Po ukončení kladení otázek dojde k ukončení pohovoru. o Ujistit se, zda vím, jakým způsobem a zda vůbec mě zaměstnavatel informuje o výsledku výběrového řízení o Ujasnit si, zda jsou další výběrová kola o Rozloučení, podání ruky

Nejčastěji kladené otázky u pohovoru: • Proč chcete pracovat právě u nás? o Zaměstnavatel zjišťuje motivaci, zájem o práci • Proč si myslíte, že budete pro naši společnost přínosem? o Je důležité vědět, proč na daném místě chceme pracovat. Není zde potřeba přehnané skromnosti, měli bychom se snažit prezentovat naše dovednosti, naše silné stránky • Co víte o naší společnosti? o Prostor pro využití zjištěných informací o firmě. Nepřeříkat je přesně podle toho, jak jsme je četli, nemít je „nabiflované“. • Jakou máte představu o své pracovní pozici?

90 

 

  

    

  

    

o Z inzerátu nebo z informací o firmě byste měli mít představu, co vlastně budete dělat. • Jaké máte silné a slabé stránky? o Je dobré říct vždy více silných stránek, ale říct také nějaké slabé. Je vhodné volit ty slabé stránky, které jdou nějakým způsobem napravit. Určitě bychom neměli ve slabých stránkách upozorňovat na zdravotní znevýhodnění. Silné stránky je vhodné volit tak, aby měli souvislost s nabízenou

pracovní

pozicí

(spolehlivost,

komunikativnost,

pečlivost…) Slabé stránky by se naopak pracovní pozice týkat neměli, můžete uvést i způsob, jakým se je snažíte napravit (např. občas se mi ráno nechce vstávat, nedělám žádný sport, ale už jsem se přihlásil na aerobic atd.) • Proč jste byl tak dlouho nezaměstnaný? Co jste dělal v době, kdy jste byl nezaměstnaný? o Tady dobře vyznívá, pokud jste během nezaměstnanosti byli nějakým způsobem aktivní, navštěvovali nějaké kurzy, školení, rekvalifikace, zmínit lze opravdu vše (job kluby, návštěvy poraden, kurzy angličtiny…). Je vhodné uvést, že i když jste byl nezaměstnaný kvůli zdravotním důvodům, nyní již máte všechny předpoklady proto, abyste mohl odvádět kvalitní práci. • Jaké máte zkušenosti s touto prací? o Uveďte cokoli vás napadne, i když na danou činnost nemáte žádný „papír“. • Jakou mzdu si představujete? o Měli byste mít přehled o současných reálných mzdách, přihlédnout k charakteru pracovní pozice, vašim dosavadním zkušenostem i úvazku, na který byste pracovali. Není vhodné říkat, že je vám to jedno, nebo že budete dělat i za málo. Zkuste předem doma realisticky zhodnotit, kolik byste za takovou pozici mohli dostat a nebojte se částku říct. o Můžete také říct rozpětí, které není tak zavazující (např. 8 – 10000) • Nebude vaše zdravotní znevýhodnění překážkou v práci?

91 

 

  

    

  

    

o Tady je potřeba být si jist, že práci můžete zvládnout. Pak jednoduše zaměstnavateli sdělit, že podle vašeho názoru jste na práci připraveni a váš zdravotní stav není překážkou. • Otázky, na které by se zaměstnavatel neměl ptát, na které nemusíte odpovídat: • Máte malé děti? • Plánujete rodinu? • Jaké je vaše zdravotní znevýhodnění, proč pobíráte invalidní důchod? • Jste věřící? o Odpovědět můžete různým způsobem. Buď řeknete, že na danou otázku odpovídat nechcete (máte na to právo, ale vystavujete se riziku, že protistranu popudíte). Můžete také odpovědět, a zároveň upozornit, že tato otázka se nevztahuje k práci a zaměstnavatel by k ní neměl přihlížet (pravdivá odpověď však může zaměstnavatele ovlivnit). Nebo můžete odpovědět a zároveň zaměstnavatele ujistit, že daná situace není překážkou v práci. (např. mám sice malé děti, ale mám babičku, která je hlídá). o Záleží vždy na situaci – máte sice právo na otázku neodpovídat, ale pokud to řeknete přímo, můžete vzbudit dojem, že něco skrýváte. Pokud řeknete pravdu, může to zaměstnavatele ovlivnit v negativním směru. 7) Úkol č. 3: Silné a slabé stránky. Sepište své silné a slabé stránky, které je vhodné prezentovat při přijímacím pohovoru. Příprava: 5 minut Pomůcky: pracovní list č. 21 Diskuze: 10 minut 8) Úkol č. 4: Odpovědi na nejběžnější otázky při pohovoru. Pokuste se odpovědět na nejčastěji pokládané otázky na pohovoru. Příprava: 10 minut Pomůcky: pracovní list č. 22 9) Prostor pro dotazy a závěrečné zhodnocení tématu

92 

 

  

    

  

12.3 Pracovní listy 12.3.1 Pracovní list č. 20: Sebeprezentace při pohovoru Napište o sobě krátký medailonek, kterým byste se představili na začátku pohovoru.

                                                     

93 

 

    

  

    

  

    

   

12.3.2 Pracovní list č. 21: Jaké silné a slabé stránky prezentovat na pohovoru Odpovězte na dotaz zaměstnavatele, jaké máte silné a slabé stránky. U slabých stránek dopište, jakým způsobem byste se je mohli pokusit zlepšit. JAKÝM ZPŮSOBEM SE

MOJE SILNÉ STRÁNKY

MOJE SLABÉ STRÁNKY

MOHU SNAŽIT ZLEPŠIT SVÉ SLABÉ STRÁNKY

 

 

 

     

 

 

 

     

 

 

 

     

 

 

 

     

   

 

     

                 

94 

 

  

    

  

    

12.3.3 Pracovní list č. 22: Nejčastěji pokládané otázky na pohovoru Odpovězte na tyto nejčastěji pokládané otázky na pohovoru. Proč chcete pracovat právě u nás? ______________________________________________________ __________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________ Proč bychom si měli vybrat právě vás? V čem pro nás budete přínosem? _______________________ __________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________ Jaké máte dosavadní pracovní zkušenosti? _______________________________________________ __________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________ Zkuste najít vhodné odpovědi i na tyto nepříjemné otázky: Co jste dělal v době, kdy jste byl nezaměstnaný? ___________________________________________ __________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________ Jak bude vaše zdravotní znevýhodnění ovlivňovat vaši práci?_________________________________ __________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________ Jakého druhu je vaše znevýhodnění? ____________________________________________________ __________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________                

95 

 

  

    

  

    

13 Setkání č. 9 Přijímací pohovor - nácvik za účasti vytipovaného pracovníka z dané oblasti (cizí osoba) Cílem tohoto setkání je co nejvíce účastníkům přiblížit samotný průběh pohovoru, simulovat reálné podmínky pohovoru. Nácvik pohovoru ve skupině nemůže nikdy být tak účinný a realistický jako nácvik pohovoru s cizí osobou, která má zkušenosti s vedením pohovoru a může účastníkům nabídnout možnost takovýto pohovor si vyzkoušet. Cílem je tedy nabídnout účastníkům možnost vyzkoušet si pohovor s neznámou osobou, mimo skupinu a dát jim tak šanci analyzovat své dovednosti a nedostatky týkající se zvládání pohovoru. Zároveň je to příležitost vyzkoušet si dovednost zvládání stresu a práce se stresující situací.

13.1 Struktura setkání Setkání bude zahájeno opakováním části teorie z minulého setkání, které se týkalo přijímacího pohovoru. Budou stručně shrnuty základní informace týkající se průběhu pohovoru a to zejména vhodné vystupování, představení se, nejčastěji zaznívající otázky a reakce na ně, otázky uchazeče o zaměstnání směrem k zaměstnavateli. Poté se uchazečům přiblíží, o jakou pozici v jaké společnosti se budou u pohovoru ucházet. Následně budou jednotliví uchazeči vyzváni, aby vstoupili do vyčleněné místnosti, kde bude čekat cizí pracovník, se kterým absolvují pohovor. Po prostřídání všech uchazečů bude následovat diskuze ve formě kolečka, kdy se každý účastník vyjádří k tomu, jaké má z pohovoru pocity, co udělal dobře a v čem si naopak myslí, že udělal chybu. Následně výkony ostatních shrne pracovník, který vedl pohovor.

13.2 Obsah tématu 1) Pozdravení a představení obsahu setkání: pohovor, průběh pohovoru, nácvik pohovoru 2) Teoretická část: stručné shrnutí teorie z předchozího setkání 3) Nácviková část:

96 

 

  

    

  

    

Jednotliví účastníci si ve vyhrazené místnosti s cizím pracovníkem vyzkouší přijímací pohovor. Příprava: cca 10 minut (sdělení pozice a firmy, u které se uchází o pracovní místo) 4) Diskuze: Jednotliví účastníci se vyjádří k průběhu pohovoru. o Jaký mám z pohovoru pocit o Co jsem udělal špatně, co jsem měl udělat jinak o V čem jsem byl dobrý o Jak bych zhodnotil své šance získat nabízenou pozici 5) Prostor pro dotazy a závěrečné zhodnocení tématu

97 

 

  

    

  

    

14 Setkání č. 10 Pracovně právní problematika -

pracovní poměr: vznik x zánik

-

pracovní smlouva – náležitosti

-

dohoda o provedení práce, pracovní činnosti

-

výpověď: jaké formy, kdy

-

zkušební doba

-

rekvalifikace

Cílem tohoto setkání je seznámit účastníky s legislativní stránkou pracovní problematiky, zejména s problematikou vzniku a zániku pracovního poměru, typy, náležitostmi a ukázkami pracovních smluv, možnostmi rekvalifikace apod. Pracovně právní stránka hledání práce bývá často provázena mnohými otázkami a nejasnostmi, toto setkání by tedy mělo účastníkům předložit nejdůležitější informace a seznámit je se základními nejpotřebnějšími údaji ze zákoníku práce.

14.1 Struktura setkání Setkání je zahájeno objasněním základních teoretických termínů ze zákoníků práce, a to zejména z problematiky vzniku a zániku pracovního poměru, typů a náležitostí pracovních smluv, zkušební doby, pracovní doby, mzdy, dovolené a rekvalifikace. V nácvikové části si účastníci v úkolu č. 1 vyzkouší, zda dokáží určit, které náležitosti musí a nemusí mít pracovní smlouva. Následovat bude úkol č. 2, kde účastníci zhodnotí vlastní kvalifikační předpoklady, kdy jednotliví účastníci zodpoví otázky týkající se jejich kvalifikace a požadovaného zaměstnání a poté zhodnotí, zda a ke kterým zaměstnáním mají předpoklady, případně co musí udělat, aby k zaměstnání kvalifikační předpoklady měli.

98 

 

  

    

  

    

Na závěr bude každý účastník vyzván, aby zhodnotil svou tabulku kvalifikačních předpokladů a shrnul, zda má kompetence pro vykonávání určitého zaměstnávání, nebo je třeba na své kvalifikaci ještě zapracovat.

14.2 Obsah tématu 1) Pozdravení a představení obsahu setkání: vznik a zánik pracovního poměru, typy a náležitosti pracovních smluv, zkušební doba, pracovní doba, mzda, nárok na dovolenou, problematika rekvalifikace. 2) Teoretická část Pracovní poměr: • Vznik pracovního poměru: o podpisem pracovní smlouvy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o dnem, kdy má zaměstnanec nastoupit do práce • Pracovní smlouva o Písemně o Jedno vyhotovení musí dostat zaměstnanec o Musí obsahovat: ƒ Druh práce ƒ Místo výkonu práce ƒ Den nástupu do práce o Může obsahovat: ƒ Informace o zkušební době ƒ Úvazek ƒ Plat ƒ Pracovní doba ƒ Dovolená apod. • Smlouva dále může být: o Na dobu určitou – ve smlouvě je uvedeno datum ukončení pracovního poměru

99 

 

  

    

  

    

o Na dobu neurčitou • Další typy pracovní smlouvy: o Dohoda o provedení práce – lze odpracovat maximálně 150 hodin u jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce o Dohoda o provedení pracovní činnosti – práce na maximálně 20 hodin týdně • Další možné náležitosti ve smlouvě: o Zkušební doba ƒ může a nemusí být sjednaná ƒ maximálně na dobu 3 měsíců ƒ Nemůže se dodatečně prodlužovat ƒ prodlužuje se o dobu, kdy zaměstnanec nemohl vykonávat práci. ƒ

Vždy písemná

ƒ Ve zkušební době může zaměstnavatel i zaměstnanec ukončit pracovní poměr, bez udání důvodu. o Pracovní doba ƒ nejvíce 40 hodin týdně ƒ délka směny nejvíce 12 hodin ƒ přestávka – vždy nejdéle po 6 hodinách, 30 minut ƒ pokud je přestávka rozdělená, musí mít nejméně 15 minut v kuse ƒ doba přestávky se nezapočítává do pracovní doby ƒ práce přes čas – jen ve výjimečných případech, maximálně 8 hodin týdně, 150 hodin za rok o Mzda ƒ Hrubá mzda – celková částka, která přísluší zaměstnanci za odpracovanou práci v daném měsíci ƒ Čistá mzda – je to hrubá mzda, od které se odečtou odvody na zdravotní a sociální pojištění a zálohy na daň z příjmu. ƒ Minimální mzda – nejnižší přípustná výše odměny za práci –

100 

 

  

    

  

    

• za hodinu 48,10Kč • za měsíc 7955Kč o Dovolená ƒ pokud zaměstnanec u zaměstnavatele pracuje alespoň 60 dní ƒ nejméně 4 týdny v kalendářním roce. ƒ Pokud

zaměstnanec

nepracuje

u

zaměstnavatele

od

počátku

kalendářního roku, má nárok na poměrnou část dovolené. • Ukončení pracovního poměru: o Uplynutím sjednané doby – u smluv na dobu určitou o Zrušením ve zkušební době ƒ ze strany zaměstnance i zaměstnavatele ƒ není zde výpovědní doba, platí okamžitě. o Dohodou ƒ zaměstnanec a zaměstnavatel se dohodnou, pracovní poměr skončí dnem, na kterém se dohodnou ƒ písemně ƒ nemusí být uvedeny důvody ƒ Neplatí výpovědní doba. o Výpověď ƒ písemně ƒ zaměstnanec i zaměstnavatel ƒ dvouměsíční výpovědní doba ƒ Zaměstnanec nemusí uvádět důvody výpovědi ƒ Zaměstnavatel ji však může podat pouze z určitých důvodů – organizační změny (stěhování, zánik zaměstnavatele, rušení výroby, nadbytečnost zaměstnance), dále nesplnění zdravotních předpokladů (nemoc z povolání, lékařské vyjádření, podle kterého už nemůže dál práci vykonávat), nesplnění kvalifikačních předpokladů, porušení pracovní kázně o Okamžité zrušení pracovního poměru

101 

 

  

    

  

    

ƒ při hrubém porušení pracovní kázně, v případě odsouzení zaměstnance za úmyslný trestný čin, kde je trest vyšší než jeden rok, za trestný čin související s výkonem práce. 3) Úkol č. 1: Náležitosti pracovní smlouvy. Sepište si, jaké věci vždy musí obsahovat pracovní smlouva a jaké další věci se v ní mohou objevit. Příprava: 10 minut Pomůcky: Pracovní list č. 23 4) Ukázka vzorů pracovních smluv a výpovědí Pomůcky: Vzory pracovněprávních dokumentů Čas: 10 – 15 minut 5) Teoretická část Rekvalifikace o získání nové kvalifikace, obnovení, zvýšení nebo rozšíření stávající kvalifikace o nelze najít zaměstnání ve své profesi o zaměstnavatel má další kvalifikační požadavky o touha naučit něco jiného, nového, přejít do jiné pracovní oblasti o důležité je zvolit novou kvalifikaci, pro kterou je dostatek pracovních míst • Některé typy rekvalifikace: o Profesní rekvalifikace – kvalifikace pro novou profesi. Výstupem je osvědčení. o Obnovovací kurz – zaměřen na obnovení a rozšíření dosavadních znalostí a dovedností o Doplňková rekvalifikace – rozšiřuje kvalifikaci pro určitou profesi (svářečský průkaz) o Nespecifická rekvalifikace – nejde o získávání konkrétních dovedností pro vykonávání určité práce, jde o zvýšení možnosti uplatnění na trhu práce (např. kurzy práce na PC) (Krutina, 2005, str. 27) • Různé formy:

102 

 

  

    

  

    

o Studium – dálkové, kombinované, večerní, nástavba, doplnění maturity, vysokoškolského vzdělání apod. o Kurzy – práce na PC, jazykové kurzy, psaní na stroji o Rekvalifikace zajišťované úřadem práce ƒ ÚP hradí kurzovné ƒ Jste evidován na ÚP ƒ Absolvování rekvalifikace je nezbytné, pro vaši současnou kvalifikaci nejsou pracovní místa 6) Úkol č. 2: Zhodnocení vlastních kvalifikačních předpokladů. Zamyslete se nad tím, pro jakou práci máte kvalifikační předpoklady, jakou kvalifikaci byste chtěli mít a co pro to můžete udělat. Příprava: 10 minut Pomůcky: Pracovní list č. 24 Diskuze: 10 minut 7) Prostor pro dotazy a závěrečné zhodnocení tématu                                

103 

 

  

    

  

14.3 Pracovní listy 14.3.1 Pracovní list č. 23: Náležitosti pracovní smlouvy Napište, co by měla vždy obsahovat pracovní smlouva:

Napište, jaké další informace může, ale nemusí pracovní smlouva obsahovat:

                 

104 

 

    

  

    

  

14.3.2 Pracovní list č. 24: Moje kvalifikační předpoklady Doplňte informace v tabulce ohledně vašeho vzdělání a kvalifikace.

Jaké mám vzdělání?

Jaké jsem absolvoval/a kurzy?

Jaké jsem absolvoval/a rekvalifikace?

Jakou práci mohu vykonávat se svým vzděláním, kvalifikací?

Jakou práci bych chtěl/a vykonávat, ale nemám k tomu dostatečné vzdělání, kvalifikaci? Co mohu udělat proto, abych pro požadovanou práci měl/a dostatečné kvalifikační předpoklady?

       

105 

 

    

  

    

14.4 Vzory pracovněprávních dokumentů 14.4.1 Dohoda o pracovní činnosti                                                            

106 

 

  

    

  

    

  

    

    DOHODA O PRACOVNÍ ČINNOSTI  AKA, a.s.   se sídlem Opava, Hlavní 50   IČ: 12345678   zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě   zastoupená Františkem Volným, personálním ředitelem   (dále jen „zaměstnavatel“)     a     pan (paní)…………………………………………………………………………….   Nar.:…………………………………………………………………………………..   číslo občanského průkazu:……………………………………………………………   bytem:………………………………………………………………………………..   zdravotní pojišťovna:…………………………………………………………………   (dále jen „zaměstnanec“)     Uzavírají podle ustanovení §74, 76 a 77 zákoníku práce tuto  

dohodu o pracovní činnosti  1.  Zaměstnanec  se  na  základě  této  dohody  zavazuje  vykonávat  tyto  sjednané  práce:  ………………………………………………………………………………….......................................................……  …………….  A to v rozsahu…………………..hodin denně v pracovních dnech v době od………………hod do…………….hod.   2. Místem výkonu práce je…………………………………………………………..........................................................  3. Tato dohoda se uzavírá na dobu určitou do………………………………………...............................................  4. Sjednaný rozsah pracovní doby………………………………………………….......................................................  5. Za zaměstnavatele bude se zaměstnancem spolupracovat při plnění této dohody, kontrolovat jím  provedenou  práci  a  evidovat  počet  odpracovaných  hodin  pan………………………………,  mistr  provozu  Údržba.   6. Za vykonanou práci bude zaměstnanci poskytnuta odměna ve výši……………Kč/hod.   Odměna  je  splatná  ve  výplatních  termínech  zaměstnavatele.  Mzda  se  na  základě  žádosti  zaměstnance vyplácí na účet zaměstnance vedený u ……………………….................................................... 

107 

 

  

    

  

    

č. účtu………………………………......................................................................................................................  7. Podle § 194 zákoníku práce se pro účely náhrady odměny z této dohody stanoví  v rozsahu týdenní  pracovní doby do směn takto: …………………………………………………………………………………………….................  8. Zaměstnanec bude vykonávat práce osobně, svědomitě a hospodárně podle sjednaných podmínek  a  v souladu  s předpisy  vztahujícími  se  na  jejich  výkon,  zejména  s předpisy  k zajištění  bezpečnosti  a  ochrany zdraví při práci.   9.  Zaměstnanec  se  zavazuje,  že  nebude  jednat  v rozporu  s oprávněnými  zájmy  zaměstnavatele,  že  bude  utajovat  a  chránit  všechny  důvěrné  informace  a  utajované  skutečnosti,  které  se  dozvěděl  při  výkonu práce a které v zájmu zaměstnavatele mají zůstat utajeny.   10.  Zaměstnavatel  vytvoří  zaměstnanci  přiměřené  pracovní  podmínky  zajišťující  řádný  a  bezpečný  výkon  práce,  seznámí  jej  při  uzavření  smlouvy  s předpisy  vztahujícími  se  na  výkon  jeho  práce,  zejména s přepisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.   11. Ostatní práva a povinnosti vyplývající z této dohody se řídí ustanoveními zákoníku práce a dalšími  předpisy upravujícími pracovněprávní a související vztahy.   12. Podle § 76 odst. 6 zákoníku práce se sjednává, že tuto dohodu je možné zrušit dohodou účastníků  ke  sjednanému  dni  nebo  jednostranně  výpovědí  z jakéhokoliv  důvodu  nebo  bez  uvedení  důvodu  s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhému účastníku.  Okamžité  zrušení  této  dohody  je  možné  jen  v případech,  kdy  je  možné  okamžitě  zrušit  pracovní  poměr.   13. Zaměstnanec je povinen oznámit zaměstnavateli veškeré změny v osobních údajích, k nimž dojde  za  dobu  trvání  této  dohody  a  které  mohou  mít  vliv  na  nároky,  povinnosti  a  výkon  činnosti  z této  dohody vyplývající.   14.  Tato  dohoda  je  sepsána  ve  třech  vyhotoveních,  z nichž  dvě  obdrží  zaměstnavatel  a  jedno  zaměstnanec.     V Opavě dne………………………………...     ………………………………………                                                                           ……………………………………            zaměstnanec                                                                                                zaměstnavatel        Zdroj: Sobčík, 2007, str. 66 – 67 

108 

 

  

    

  

      

14.4.2 Dohoda o provedení práce   DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE  AKA, a.s.   se sídlem Opava, Hlavní 50   IČ: 12345678   zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě   zastoupená Františkem Volným, personálním ředitelem   (dále jen „zaměstnavatel“)     a     pan (paní)…………………………………………………………………………….   nar.:…………………………………………………………………………………..   číslo občanského průkazu:…………………………………………………………...   bytem:………………………………………………………………………………..   (dále jen „zaměstnanec“)     uzavírají podle ustanovení §74 a 75 zákoníku práce tuto     d o h o d u  o  p r o v e d e n í  p r á c e    1.  Zaměstnanec  se  na  základě  této  dohody  zavazuje,  že  v  době  od……….………………............................  do……………………………  v  celkovém  rozsahu  120  hodin  vykoná  pro  zaměstnavatele  tyto  práce:…………………………………………………………...............................................…………………………………………..     2. Místem výkonu práce je…………………………………………………………………..................................................     3.  Za  vykonanou  práci  bude  zaměstnanci  poskytnuta  odměna  ve  výši  …..……………..Kč.  Odměna  je  splatná ve výplatních termínech zaměstnavatele. Mzda se na základě žádosti zaměstnance vyplácí na  účet zaměstnance vedený u ………….............................………………,  č. účtu……………………………………………………...........................................................................................….     4. Za zaměstnavatele bude se zaměstnancem spolupracovat při plnění této dohody, kontrolovat jím  provedenou  práci  a  evidovat  počet  odpracovaných  hodin  pan…………………………………………,  mistr  provozu Údržba.     5. Zaměstnanec bude vykonávat práci osobně, svědomitě a hospodárně podle sjednaných podmínek  a  v  souladu  s  předpisy  vztahujícími  se  na  její  výkon,  zejména  s  předpisy  k  zajištění  bezpečnosti  a  ochrany zdraví při práci.     6.  Zaměstnavatel  vytvoří  zaměstnanci  přiměřené  pracovní  podmínky  zajišťující  řádný  a  bezpečný  výkon  práce,  seznámí  jej  při  uzavření  smlouvy  s  předpisy  vztahujícími  se  na  výkon  jeho  práce,  zejména s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.    

109 

 

  

    

  

    

7. Ostatní práva a povinnosti vyplývající z této dohody se řídí ustanoveními zákoníku práce.     8.  Tato  dohoda  je  sepsána  ve  třech  vyhotoveních,  z  nichž  dvě  obdrží  zaměstnavatel  a  jedno  zaměstnanec.     V Opavě dne……………………….....................     ………………………………………                                                                                           ……………………………………           zaměstnanec                                                                                                                 zaměstnavatel                                                      Zdroj: Sobčík, 2007, str. 64 – 65 

110 

 

  

    

  

    

 

14.4.3 Pracovní smlouva   PRACOVNÍ SMLOUVA  AKA, a.s.,   se sídlem Opava, Hlavní 50   IČ: 12345678   zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě   zastoupená předsedou představenstva Josefem Tučným a členem představenstva   Miroslavem Tuhým   (dále jen „zaměstnavatel“)     a     pan (paní)…………………………………………………………………………….   nar.:…………………………………………………………………………………..   číslo občanského průkazu:…………………………………………………………...   bytem:………………………………………………………………………………..   (dále jen „zaměstnanec“)   uzavírají tuto   p r a c o v n í  s m l o u v u   I.  1. Pracovní poměr vzniká dne (den nástupu do práce)…………………..………..........................................….  2. Druh práce, který bude zaměstnanec vykonávat………………………..............................................………..  …………………………………………………………........................................................................……………………….  3. Místo nebo místa výkonu práce je………………………………………………......................................................  4. Pracovní poměr se sjednává na dobu   a) neurčitou   b)určitou do……………………............................................................................................................   5. Sjednává se zkušební doba………………………………………………………........................................................   6. Zaměstnanec má nárok na dovolenou ve výměře čtyři týdny ročně, pokud jeho pracovní poměr k  zaměstnavateli trval nepřetržitě po celý kalendářní rok.   7.  Týdenní  pracovní  doba  činí  40  hodin  a  je  rozvržena  rovnoměrně  na  pět  pracovních  dnů  po  8  hodinách  v  jedné  směně,  a  to  od  pondělí  do  pátku  od  7:30  hod  do  16:00  hod  (s  přihlédnutím  k  přestávce na jídlo a oddech).   8.  Zaměstnavatel  poskytuje  zaměstnanci  po  čtyřech  a  půl  hodinách  nepřetržité  práce  přestávku  na  jídlo a oddech trvající 30 minut, a to v době od 12:00 hod do 12:30 hod s tím, že přestávka v práci se  v souladu s ustanovením §88 zákoníku práce nezapočítává do pracovní doby.   9. Výpovědní doba činí dva měsíce.   II.  Mzda  se  sjednává  v  této  pracovní  smlouvě  ve  výši…………………Kč  měsíčně.  Mzda  je  splatná  po  vykonání práce, a to vždy k 15. dni v kalendářním  měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo  zaměstnanci  právo  na  mzdu.  Mzda  se  vyplácí  na  základě  písemné  žádosti  zaměstnance  ze  dne…………………….. na účet zaměstnance vedený u………………………………..........,  

111 

 

  

    

  

    

č. účtu……………………………………………............................     III.  1.  Zaměstnanec  je  povinen  se  zdržet  jakéhokoliv  jednání,  které  by  bylo  v  rozporu  s  oprávněnými  zájmy zaměstnavatele.   2.  Zaměstnanec  je  povinen  pracovat  řádně  podle  svých  sil,  znalostí  a  schopností,  podle  pokynů  nadřízených konat osobně, svědomitě a řádně práce přidělené podle pracovní smlouvy ve stanovené  pracovní  době.  Zaměstnanec  je  dále  povinen  řídit  se  pokyny  nadřízených,  řádně  využívat  pracovní  dobu, dodržovat právní předpisy a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s nimiž byl řádně  seznámen.   3.  Zaměstnanec  byl  při  nástupu  do  práce  seznámen  s  pracovním  řádem,  vnitřním  předpisem  a  s  právními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež musí při práci dodržovat, což  stvrzuje svým podpisem.   4.  Zaměstnanec  se  zavazuje  zachovávat  mlčenlivost  o  veškerých  skutečnostech,  které  mají  být  v  zájmu zaměstnavatele utajeny, a to i po případném rozvázání pracovního poměru.   5.  Zaměstnavatel  a  zaměstnanec  se  dohodli  a  zaměstnanec  výslovně  souhlasí  s  tím,  že  jej  zaměstnavatel může na dobu nezbytné potřeby vysílat na pracovní cestu.   6. Ostatní práva a povinnosti smluvních stran vyplývající z této pracovní smlouvy se řídí ustanoveními  zákoníku práce a dalšími právními předpisy upravujícími právní vztahy při výkonu závislé práce.   7. Zaměstnanec je povinen hlásit zaměstnavateli veškeré změny v osobních údajích, k nimž dojde za  trvání pracovního poměru, zejména změny v počtu vyživovaných osob, rozhodné pro daňové přiznání  a pro zdravotní a sociální pojištění, jakož i veškeré okolnosti, které mohou mít vliv na výkon práce a  na nároky a povinnosti z pracovního poměru vyplývající.   8.  Zaměstnavatel  předá  zaměstnanci  písemnou  informaci  o  právech  a  povinnostech  vyplývajících  z  pracovního poměru nejpozději do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru.   9.Ostatní ujednání:  ……………………………………………………………………………………....................................................................     V Opavě dne……………………….....................     ………………………………………                                                                                             ……………………………………             zaměstnanec                                                                                                                zaměstnavatel                      Zdroj: Sobčík, 2007, str. 13 – 15 

112 

 

  

    

  

      

14.4.4 Ukončení pracovního poměru dohodou UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU DOHODOU  AKA, a. s.,   se sídlem v Opavě, Hlavní 50   (dále jen „zaměstnavatel“)     a     Jan Novák, zámečník,   bytem Lhotka, Slabá 12   (dále jen „zaměstnanec“)     uzavírají tuto   dohodu o rozvázání pracovního poměru  Na  základě  pracovní  smlouvy  pracuje  zaměstnanec  u  zaměstnavatele  jako  zámečník  ode  dne  1.  2.  2001.   Tento pracovní poměr končí podle §49 zákoníku práce dohodou dnem 31. ledna 2007.   K rozvázání pracovního poměru došlo na žádost zaměstnance.   Dohoda  byla  sepsána  ve  dvou  vyhotoveních,  z  nichž  jedno  převzal  zaměstnavatel  a  druhé  zaměstnanec.     V Opavě dne 22. 1 .2007   ………………………………………                                                                                             ……………………………………            zaměstnanec                                                                                                                    zaměstnavatel            Zdroj: Sobčík, 2007, str. 32 

113 

 

  

    

  

    

 

14.4.5 Ukončení pracovního poměru výpovědí     UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU VÝPOVĚDÍ  AKA, a. s.   Hlavní 50   O p a v a       Věc     Výpověď     U vaší akciové společnosti pracuji na základě pracovní smlouvy jako zámečník ode dne 1. 2. 2001.   Ve smyslu ustanovení §50 odst. 3 zákoníku práce dávám tímto výpověď z pracovního poměru.   Pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby dvou měsíců, tj. dnem 31. 3. 2007.       Ve Lhotce dne 25. 1. 2007       ...............…………………………………   Jan Novák   Lhotka, Slabá 12                                          Zdroj: Sobčík, 2007, str. 38 

114 

 

  

    

  

    

 

15 Setkání č.11 Zákon o zaměstnanosti -

na co mám nárok pracovní příležitosti pro lidi se zdravotním znevýhodněním co mám zaměstnavateli sdělit, jaké výhody či nevýhody mu mé znevýhodnění přinese

Cílem tohoto setkání je seznámit uživatele služby s platnou legislativou, která ovlivňuje především možnost zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním. Jedná se především o Zákon zaměstnanosti a Zákoník práce. Během setkání si popíšeme cestu, kterou může zdravotně znevýhodnění absolvovat při hledání plnohodnotného zaměstnání s přijatelným platovým ohodnocení.

Seznámíme se

s možnostmi , které Zákon o zaměstnanosti nabízí těm, kteří aktuálně nejsou schopni plnohodnotného pracovního poměru a raději by využili podpůrných nástrojů k osvojení pracovních návyků a zjištění svých limitů. Na úvod setkání si s účastníky kurzu znovu probereme dosavadní zkušenosti se zaměstnáním. Předpokládáme, že někteří z účastníků setkání již mají zkušenosti jak se zaměstnáním na běžnou pracovní smlouvu, tak některými typy tzv. podporovaného zaměstnávání. Úkol č.1: Účastníci setkání dostanou do ruky přehled všech variant podporovaného zaměstnání (pracovní list č.1) společně s kazuistikou fiktivního zájemce o zaměstnání a pokusí se mu najít nejlepší variantu, která by vyhovovala jeho životní situaci. Poté zkusíme porovnat fiktivní kauzu se zkušenostmi účastníků kurzu a předáme doporučení na služby, které jednotlivé fáze podporovaného zaměstnávání zajišťují v Olomouckém kraji. Úkol č.2 je zaměřen na získání minimálního právního povědomí o Zákonu o zaměstnanosti, především §78 a dalších jeho částí, které popisují práva a povinnosti zaměstnavatelů vůči zaměstnancům zdravotně postižením. Zde opět zkusíme navázat na zkušenosti účastníků setkání a celou problematiku se pokusíme uvést na konkrétní srozumitelné kauze. Úkol č.3 je zaměřen na diskriminaci v zaměstnání. Řekneme si, co diskriminace je, co všechno lze jako diskriminaci vnímat a co už naopak diskriminace není. Důležitou součástí setkání je i seznámení s právní obranou proti diskriminaci.

115 

 

  

    

  

    

Vzhledem k tomu, že diskriminace je vždy obtížně prokazatelná, seznámíme se i s možnostmi, jak se diskriminaci bránit mimosoudní cestou, případně jak diskriminaci předcházet. K tomu nám poslouží modelové situace.

Teoretická část Úryvek ze zákona o zaměstnanosti § 78 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (1) Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Příslušným úřadem práce pro poskytování příspěvku je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jehož obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou. (2) Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8 000 Kč. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady snižují o částku odpovídající výši poskytnuté naturální mzdy. (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. července 2010.) (3) Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele, která musí být úřadu práce doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se poskytuje za podmínky, že k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou případů, kdy a) bylo povoleno splácení ve splátkách a zaměstnavatel není v prodlení se splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně, anebo b) součet všech splatných nedoplatků zaměstnavatele k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí nepřesáhl 10 000 Kč a zaměstnavatel tyto nedoplatky uhradil do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním čtvrtletí, za které o příspěvek žádá, nebo je uhradil do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o těchto nedoplatcích od úřadu práce dozvěděl v případě, že si údaje o nedoplatcích podle § 147b zjistil úřad práce sám; uhrazení nedoplatku je zaměstnavatel povinen úřadu práce doložit. (4) Součástí žádosti je a) doložení celkového průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců, zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, b) jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, s uvedením rodného čísla, data vzniku a skončení pracovního poměru, kódu zdravotní pojišťovny, vynaložených mzdových nákladů

116 

 

  

    

  

    

včetně odvedeného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, c) doložení skutečnosti, že zaměstnanec, na kterého je příspěvek požadován, je osobou se zdravotním postižením (§ 67 odst. 5). Při opakovaném poskytování příspěvku je toto doložení součástí žádosti pouze v případě změny této skutečnosti. (5) Požádá-li o příspěvek více zaměstnavatelů, příspěvek se poskytne tomu zaměstnavateli, u něhož vznikl zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, pracovní poměr nejdříve. Skončí-li tento pracovní poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne se příspěvek v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o něj požádal; v případě, že požádalo více zaměstnavatelů, postupuje se podle věty první. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, ve stejný den pracovní poměr u více zaměstnavatelů, kteří o příspěvek žádají, příspěvek na tohoto zaměstnance nelze poskytnout žádnému z nich. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, více pracovních poměrů u téhož zaměstnavatele, náleží příspěvek měsíčně ve výši uvedené v odstavci 2. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, ve všech pracovních poměrech tohoto zaměstnance sčítají. (6) Příspěvek nelze poskytovat na zaměstnance se zdravotním postižením a) za čtvrtletí, ve kterém je na tohoto zaměstnance úřadem práce poskytován jiný příspěvek, jehož výše se stanoví na základě skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nebo příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (§ 117), b) za čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec, který je osobou se zdravotním postižením, poživatelem starobního důchodu. (7) Úřad práce vydá rozhodnutí o a) poskytnutí příspěvku, pokud zaměstnavatel splňuje podmínky pro poskytnutí příspěvku uvedené v odstavcích 1 a 3, b) neposkytnutí příspěvku, pokud nejsou splněny podmínky uvedené v písmenu a), nebo pokud zaměstnavatel v přiměřené lhůtě stanovené úřadem práce nedoloží součásti žádosti uvedené v odstavci 4, c) neposkytnutí části příspěvku ve výši odpovídající mzdovým nákladům včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění těch zaměstnanců, u kterých zaměstnavatel nedoloží, že jsou osobami se zdravotním postižením, nebo na které nelze podle odstavce 5 nebo 6 příspěvek poskytnout; současně musí být splněny podmínky uvedené v písmenu a). (8) Příspěvek je splatný nejpozději do 14 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (9) Poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část je zaměstnavatel povinen prostřednictvím úřadu práce ve stanovené lhůtě odvést do státního rozpočtu, jestliže mu byl na základě nesprávných údajů vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši; nesplnění této povinnosti je

117 

 

  

    

  

    

46)

porušením rozpočtové kázně . (10) Pro zjištění splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců podle odstavce 1 je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí. (11) Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, za kalendářní čtvrtletí stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. (12) Ministerstvo může na základě písemné a odůvodněné žádosti zaměstnavatele ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele prominout splnění podmínky uvedené v odstavci 3 písm. b), pokud jde o výši součtu všech splatných nedoplatků zaměstnavatele. Proti rozhodnutí o prominutí splnění podmínky výše splatných nedoplatků není přípustný rozklad a rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu. Práva a povinnosti zaměstnavatelů a spolupráce s úřady práce § 79 Zaměstnavatelé jsou oprávněni požadovat od úřadu práce a) informace a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, b) součinnost při vyhrazování pracovních míst zvláště vhodných pro osoby se zdravotním postižením, c) spolupráci při vytváření vhodných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, d) spolupráci při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením. § 80 Zaměstnavatelé jsou povinni a) rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem závodní preventivní péče možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek a vyhrazováním pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, b) spolupracovat s úřadem práce při zajišťování pracovní rehabilitace, c) vést evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením; evidence obsahuje údaje o důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se zdravotním postižením [§ 67 odst. 2 písm. a) až c)], d) vést evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením. § 81 (1) Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. (2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 zaměstnavatelé plní

118 

 

  

    

  

    

a) zaměstnáváním v pracovním poměru, b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb chráněných pracovních dílen provozovaných občanským sdružením,47) státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností 48) nebo obecně prospěšnou společností,49) nebo zadáváním zakázek těmto subjektům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo c) odvodem do státního rozpočtu, nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c). (3) Zaměstnavatelé, kteří jsou organizačními složkami státu nebo jsou zřízeni státem, nemohou plnit povinný podíl podle odstavce 2 písm. c). (4) Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. (5) Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a výpočtu plnění povinného podílu stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. § 82 (1) Výše odvodu do státního rozpočtu podle § 81 odst. 2 písm. c) činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů. (2) Odvod do státního rozpočtu podle odstavce 1 poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou. (3) Nesplní-li zaměstnavatel povinnost podle § 81 odst. 1, stanoví mu úřad práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu podle odstavce 1 rozhodnutím podle daňového řádu50). zvláštního právního předpisu50) (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2011.) (4) Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává příslušný správce daně místně příslušný celní úřad (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2011.) podle sídla zaměstnavatele. § 83 Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen do 15. února následujícího roku písemně ohlásit úřadu práce příslušnému podle § 82 odst. 2.

119 

 

  

    

  

    

§ 84 Správní úřady jsou povinny na výzvu příslušného úřadu práce sdělit údaje potřebné pro provedení kontroly plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Diskriminace v zaměstnání Zákoník práce stanoví povinnost zaměstnavatele dodržovat zásadu rovného zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o: pracovní podmínky odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty • odbornou přípravu • příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání • •

Zákoník práce nestanoví žádné diskriminační důvody, ale odkazuje na antidiskriminační zákon; v případě jeho schválení bude v pracovním poměru zakázána diskriminace z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví (včetně těhotenství, mateřství nebo otcovství a pohlavní identifikace), sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. Výklad pojmů: Povolání - činnost fyzické osoby vykonávaná za úplatu v závislém nebo nezávislém postavení, jejíž řádný výkon právní předpisy podmiňují splněním kvalifikačních předpokladů, zejména dosažením předepsaného vzdělání a popřípadě i doby praxe. Sociální výhoda - sleva, osvobození od poplatků nebo peněžité či nepeněžité plnění, poskytované nezávisle na nárocích ze sociálního zabezpečení přímo nebo nepřímo určité skupině fyzických osob s obvykle nižšími příjmy nebo vyššími životními náklady než ostatní. Zákoník práce zakotvuje zásadu rovného odměňování, podle níž náleží všem zaměstnancům stejná odměna za stejnou práci či práci stejné hodnoty vykonávanou pro téhož zaměstnavatele Odměna - veškerá plnění, peněžitá nebo nepeněžitá, opakující se nebo jednorázová, která jsou přímo nebo nepřímo poskytována osobě při závislé činnosti. Pojem "odměna" je třeba vykládat široce s ohledem na čl. 141 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství. Je možno uvést, že zahrnuje vedle základní ( či minimální) mzdy nebo platu také jakékoli další požitky poskytované v penězích nebo jinak, které osoba pobírá v přímé nebo nepřímé souvislosti s výkonem své práce. V konkrétních případech je možno dle judikatury Evropského soudního dvora za součást "odměny" považovat i např. "nemocenské dávky", odškodné při výpovědi z důvodu nadbytečnosti zaměstnanecké penze, důchody pro pozůstalé,

120 

 

  

    

  

    

speciální bonusové platby poskytované zaměstnavatelem nebo odstupné placené při ukončení pracovního poměru, kompenzace ve formě placeného volna nebo platby přesčasů z důvodu účasti na výcvikovém kurzu, pravidla upravující automatické zvýšení platové třídy a vyšší plat, zvláštní příplatky vyplácené obvykle před svátky (i v případě že jsou poskytovány zaměstnavatelem formou daru), příspěvky na dopravu apod. Odměňování - veškerá plnění, peněžitá nebo nepeněžitá , opakující se nebo jednorázová, která jsou přímo nebo nepřímo poskytována osobě při závislé činnosti. Stejná práce - práce stejné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných pracovních podmínkách, při stejné pracovní výkonnosti a výsledcích práce. Práce stejné hodnoty - práce srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve srovnatelných pracovních podmínkách, při srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce. Složitost, odpovědnost a namáhavost práce - posuzuje se podle vzdělání a praktických znalostí a dovedností potřebných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce. Pracovní podmínky - posuzují se podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle škodlivosti nebo obtížnosti dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí. Pracovní výkonnost - posuzuje se podle intenzity a kvality prováděných prací, pracovních schopností a pracovní způsobilosti a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality. Za diskriminaci se považuje i obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci. Obtěžování - nežádoucí chování související s diskriminačními důvody, jehož záměrem nebo důsledkem je snížení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího, pokořujícího nebo urážlivého prostředí, nebo které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí ovlivňující výkon práv a povinností vyplývajících z právních vztahů. Sexuální obtěžování - obtěžování sexuální povahy. Pronásledování - nepříznivé zacházení, postih nebo znevýhodnění, k němuž došlo v důsledku uplatnění práv podle zákona.

121 

 

  

    

  

    

Pokyn k diskriminaci - chování osoby, která zneužije podřízeného postavení druhého k diskriminaci třetí osoby Navádění k diskriminaci - chování osoby, která druhého přesvědčuje, utvrzuje nebo podněcuje, aby diskriminoval třetí osobu. Přípustné formy rozdílného zacházení - ne každé rozdílné zacházení je možno považovat za diskriminaci, některá rozdílná zacházení zákon považuje za přípustná. Pracovněprávní předpisy i antidiskriminační zákon umožňují rozdílné zacházení v případě tzv. podstatného a rozhodujícího požadavku pro výkon práce, kterou má fyzická osoba vykonávat, je-li tento požadavek pro výkon dané práce nezbytný, a za předpokladu, že cíl sledovaný touto výjimkou je oprávněný a požadavek přiměřený. Diskriminací rovněž není rozdílné zacházení uplatňované za účelem ochrany žen z důvodu těhotenství a mateřství, osob se zdravotním postižením a za účelem ochrany osob mladších 18 let nad rámce stanovené zvláštními právními předpisy, jestliže prostředky k dosažení uvedených cílů jsou přiměřené a nezbytné. Příklady diskriminace v zaměstnání: Sexuální obtěžování na pracovišti: Pan O. své o 21 let mladší kolegyni A. opakovaně dával do její pracovní poštovní přihrádky obrázky erotického charakteru, na které rukou dopisoval různé vzkazy. Paní A. se jednání kolegy vůbec nelíbilo a panu O. sdělila, že považuje jeho chování za nevhodné a z její strany i nevítané. I přesto však pan O. v dané činnosti i nadále pokračoval. Porušení zásady rovného zacházení z důvodu pohlaví v odborné přípravě zaměstnanců: Paní I. nastoupila v roce 1996 do zaměstnání na městském úřadě. V roce 2004 došlo ke změně právních předpisů, na jejímž základě bylo na danou pozici vyžadováno vyšší vzdělání. Zaměstnavatel jí odmítl umožnit další studium tak, aby vyhovovala zvýšeným kvalifikačním předpokladům - odmítl s ní uzavřít dohodu o zvyšování kvalifikace a sdělil jí, že pokud chce studovat, tak jedině ve svém volném čase. V obdobné situaci se ocitli další dva kolegové paní I., se kterými však zaměstnavatel kvalifikační dohodu bez dalšího sepsal. Porušení zásady rovného odměňování za stejnou práci či práci stejné hodnoty: Paní S. nastoupila v roce 2005 na místo revizorky přepravních dokladů u přepravní společnosti. V pracovní smlouvě měla stanovenou hrubou měsíční mzdu ve výši 20.000,- Kč. V roce 2006 nastoupil na téže místo v téže firmě pan K., jehož hrubá měsíční mzda činila dle pracovní smlouvy 22.000,- Kč. Ospravedlnitelné odlišné zacházení: Paní Ž .byla absolventkou teologické fakulty a písemně žádala arcibiskupa, aby mohla být vysvěcena za římskokatolickou farářku (kněze). Když došlo k odmítnutí její žádosti, obrátila se na soud a namítala, že je diskriminována z důvodu svého pohlaví a dále poukazovala na to, že u jiné křesťanské víry by farářkou být mohla. Soud rozhodl, že v tomto případě se o diskriminaci z důvodu pohlaví nejedná, protože pro výkon funkce římskokatolického faráře

122 

 

  

    

  

    

je mužské pohlaví určující a rozhodující prvek. Jinými slovy soud potvrdil, že v tomto případě je odlišné zacházení přípustné. Ospravedlnitelné rozdílné zacházení: Paní P., která má VŠ vzdělání ekonomického směru, je v důsledku dopravní nehody upoutána na invalidní vozík. Ucházela se o místo účetní v jedné firmě. Personalista jí sdělil, že jí nemůže přijmout, protože místo výkonu práce se nachází ve 3. patře administrativní budovy, která nemá vybudován bezbariérový přístup do objektu ani výtah. Náklady na realizaci bezbariérového přístupu do 3. poschodí vyčíslil na 5 milionů Kč, což je vzhledem k obratu firmy, který dosahuje cca 60 milionů Kč ročně, pro zaměstnavatele neúnosné. Zároveň paní P. bylo sděleno že náplň práce vyžaduje přítomnost na pracovišti, a tudíž ji není možné vykonávat z domova. Možnosti obrany proti diskriminaci v zaměstnání: Diskriminaci v zaměstnání je možno se bránit následujícími níže uvedenými postupy: • • • •

vyjednáváním nebo podáním stížnosti nadřízenému mediací podáním podnětu na inspektorát práce soudní cestou

1) Vyjednávání nebo podání stížnosti nadřízenému Na počátku by se měla oběť diskriminace snažit řešit případné diskriminační jednání v rámci konkrétního pracoviště, tedy nejdříve o případném nerovném zacházení informovat nadřízeného pracovníka a obrátit se na něj s žádostí o zjednání nápravy. Pokud je u zaměstnavatele odborová organizace, může se zaměstnavatel obrátit i na ni. Zákoník práce v těchto případech stanoví povinnost zaměstnavatele projednat se zaměstnancem (popřípadě i s odborovou organizací) jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Teprve v případě selhání této možnosti je vhodné se domáhat svých práv některou z níže nastíněných možností řešení. Je možno nejprve doporučit možnost nejmírnější (mediace), v případě nevyřešení situace touto cestou doporučujeme se obrátit na správní orgán a následně případně na soud. 2) Mediace Mediaci je možno považovat za alternativní (mimosoudní) metodu řešení konfliktních situací prostřednictvím nezávislého prostředníka - mediátora. Cílem tohoto postupu je nalezení řešení, které by v maximální možné míře odpovídalo představám všech zúčastněných stran, tedy zaměstnance i zaměstnavatele. Výstupem z tohoto procesu je uzavření mediační dohody, která nově upraví vzájemné vztahy do budoucna. Mediace se jeví jako vhodná metoda pro řešení takřka všech konfliktních situací , její výhody je možno zejména spatřovat především v rychlosti a efektivitě (resp. stabilitě nalezených řešení). Podmínkou pro její realizaci je ochota obou stran usednout k jednacímu stolu, která obzvláště v konfliktech s diskriminačním prvkem nemusí být samozřejmostí. Samotný proces mediace v praxi probíhá tak, že se strany za přítomnosti mediátora snaží dobrat příčin konfliktu a tyto do budoucna eliminovat.

123 

 

  

    

  

    

Mediátor prostřednictvím speciálních komunikačních technik naslouchá potřebám jednotlivých stran a snaží se o to, aby bylo nalezeno vhodné a stabilní řešení konfliktní situace. Výstupem z procesu je uzavření tzv. mediační dohody, která je pro zúčastněné závazná (a v praxi respektovaná). V současnosti poskytuje v ČR mediaci několik organizací. Mediaci lze doporučit zejména jako nástroj řešení konfliktů s diskriminační tématikou, které vyvstanou po uzavření pracovněprávního vztahu. Klíčem pro její úspěšnou realizaci je přesvědčení druhé strany (zpravidla zaměstnavatele, který je dle zákoníku práce odpovědný za zajištění zásady rovného zacházení na pracovišti) o vhodnosti tohoto řešení. Tato fáze bude v mnoha případech spojena s četnými obtížemi vyplývajícími z nedostatečné motivace (ochoty) zaměstnavatele se mediace účastnit. Proto je vhodné zaměstnavatele nejdříve písemně upozornit na diskriminaci na pracovišti. Následně pokud se zaměstnavatel nerozhodne situaci řešit či pokud bude zvolené řešení nedostatečné, navrhněte zaměstnavateli právě mediaci. Můžete argumentovat především hrozícími sankcemi za jeho diskriminační jednání ze strany případných správních orgánů či soudu. Pokud přesto nebude zaměstnavatel ochoten na řešení formou mediace přistoupit, nezbývá jiná možnost než se obrátit na správní orgán či soud. 3) Podání podnětu ke správnímu orgánu Další možností řešení diskriminačního jednání je jeho oznámení správním orgánům, které vykonávají kontrolní činnost mj. i nad dodržováním zásady rovného zacházení v pracovněprávních vztazích (oblastní inspektoráty práce). Do kompetence inspektorátu práce spadá především řešení problematiky nerovného zacházení v pracovněprávních vztazích (po uzavření pracovní smlouvy) v oblasti působnosti zákoníku práce. Po uzavření pracovní smlouvy jsou zaměstnavatelé povinni dodržovat zásadu rovného zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. Jakákoliv diskriminace je zakázána. Zaměstnavatel nesmí zaměstnance jakýmkoli způsobem postihovat či znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv. Pokud dojde k porušení výše nastíněných povinností zaměstnavatele, je vhodné se nejprve na zaměstnavatele obrátit s žádostí o zjednání nápravy. Pokud tento postup nevedl k nápravě, je možno se obrátit na příslušný inspektorát práce s podnětem ke kontrole. Příslušnost inspektorátu práce je opět dána sídlem zaměstnavatele. Inspektoráty jsou členěny podle krajů , jeden společný pro dva kraje. Jejich adresář je možno nalézt v sekci adresáře. Detailní výčet možných přestupků zaměstnavatele je možno nalézt v zákoně o inspekci práce. 4) Soudní cesta Řešení soudní cestou je možno doporučit spíše jako poslední možnost v případech, kdy selhala snaha řešit spor některou z výše uvedených možností. Toto doporučení vychází především z poměrně složité procesní úpravy, která může přinášet řadu rizik. Proto je vhodné před zahájením řízení zkonzultovat celou záležitost s advokátem, který detailně nastíní pozitiva i negativa (rizika) této možnosti obrany. V případech, kdy zákoník práce stanoví určitou promlčecí lhůtu k případnému podání žaloby, jako tomu je např. v případě domáhání se neplatnosti rozvázání pracovního poměru (v tomto případě činí lhůta 2 měsíce od data, kdy měl pracovní poměr byť neplatně skončit), je třeba jednat velmi rychle. Samotné řešení soudní cestou můžeme rozlišovat podle jednotlivých etap na fázi před podáním žaloby,

124 

 

  

    

  

    

samotné podání žaloby, projednání věci soudem, odvolací řízení a případné využití mimořádných opravných prostředků. A) Před podáním žaloby Šanci na úspěch v soudním řízení může zvýšit podrobná evidence o případných diskriminačních praktikách zaměstnavatele, na což je dobré myslet již od počátku jejich výskytu. Za tímto účelem je třeba doporučit archivaci případné korespondence se zaměstnavatele v této věci (včetně elektronické). Dále je vhodné při osobním jednání se zaměstnavatelem zajistit přítomnost dalších osob, které by bylo možno v soudním řízení využít jako svědky. Rovněž je vhodné se nejprve obrátit na příslušný správní orgán, jehož výsledky kontroly provedené u zaměstnavatele je možno využít u soudu. Nicméně u případů neplatného rozvázání pracovního poměru je třeba hlídat promlčecí lhůtu, která dle § 72 zákoníku práce činí 2 měsíce ode dne, kdy měl pracovní poměr tímto rozvázáním skončit. Během této lhůty zpravidla správní orgán kontrolu zaměstnavatele provést nestihne, takže je třeba podat žalobu i bez znalostí výsledku kontroly správního orgánu. Při úvahách o využití možností obrany proti diskriminačnímu jednání zaměstnavatele soudní cestou je dále vhodné navštívit advokáta či využít služby nevládních organizací, které se na tuto problematiku specializují. Na základě této konzultace je pak nutné zvážit, zda pozitiva zvoleného postupu budou převažovat nad jeho negativy, mezi než můžeme řadit: * poplatek za podání žaloby - vždy se odvíjí od druhu podané žaloby (minimem bude 600,Kč), je možno žádat o osvobození od povinnosti soudní poplatek hradit (předseda senátu může na návrh přiznat zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva - soud bude zkoumat výdělkové a majetkové poměry žadatele); * právní zastoupení - vzhledem ke složitosti tohoto typu kauz je vždy výhodou, nejlépe již od podání žaloby. Může narážet na finanční možnosti účastníka, v tomto případě je možno požádat soud o bezplatné přidělení advokáta již před zahájením sporu (pokud jsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků) nebo využít služeb nevládních organizací; * náhrada nákladů řízení v případě neúspěchu ve sporu - šanci na úspěch nelze v těchto typech sporů dopředu přesně odhadnout (bude se odvíjet odvíjet od navrhovaných důkazů k podpoře tvrzení), a to i přesto, že v tomto typu diskriminačních sporů dochází k tzv. rozdělení důkazního břemene. V případě prohra sporu je třeba uhradit náklady řízení protistraně; * délka soudního řízení - včetně případného odvolacího (popř. dovolacího) řízení je možno počítat s délkou převyšující 2 roky; * zhoršení situace na pracovišti - pokud dojde k zahájení soudního sporu během trvání pracovního poměru u zaměstnavatele, jehož jednání je předmětem sporu, je třeba počítat s tím, že probíhající konflikt může eskalovat ve snahu zaměstnavatele ukončit tento pracovní poměr za každou cenu. A to i přes to, že zákoník práce stanoví zaměstnavateli zákaz zaměstnance jakýmkoli způsobem postihovat či znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhají svých práv.

125 

 

  

    

  

    

B) Podání žaloby Sepsání žaloby je vhodné svěřit advokátovi, neboť vzory umístěné v sekci adresáře nemohou detailně vyčerpat skutkové okolnosti konkrétního případu. Zákoník práce na rozdíl od zákona o zaměstnanosti neupravuje žalobu na ochranu před diskriminací. Do schválení antidiskriminačního zákona tak musí diskriminovaná osoba v pracovněprávních vztazích využívat žalobu na ochranu osobnosti podle občanského zákoníku (§ 11 a násl.). Nároky, kterých se může podle tohoto ustanovení domáhat, jsou obdobné jako u žaloby na ochranu před diskriminací podle zákona o zaměstnanosti či antidiskriminačního zákona. U diskriminačního jednání za trvání pracovního poměru je možno rozlišovat dvě základní situace: a) diskriminovaný zaměstnanec chce u téhož zaměstnavatele pracovat nadále a domáhá se podle antidiskriminačního zákona upuštění od diskriminačního jednání do budoucna a případně i náhrady nemajetkové újmy(de závažnosti jednání). Žalobu dle antidiskriminačního zákona podává žalobce okresnímu soudu dle sídla zaměstnavatele (žalovaného). V případech porušení zásady rovného odměňování (poskytování stejné mzdy či platu) za stejnou práci či práci stejné hodnoty je možno dále využít postup dle § 265 odst.1 zákoníku práce, tedy požadovat po zaměstnavateli náhradu škody, která vznikla porušením této zásady. Vzniklou škodu je možno vyčíslit jako rozdíl mezi srovnávanými příjmy. b) Diskriminovaný zaměstnanec se domáhá svých práv po skončení pracovního poměru. Zde je možno rozlišovat dle způsobu ukončení pracovního poměru. Pokud došlo k jeho ukončení dohodou či výpovědí ze strany zaměstnance, je možno se dle antidiskriminačního zákona domáhat náhrady nemajetkové újmy (případně i omluvy) za diskriminační jednání zaměstnavatele, ke kterému došlo za trvání pracovního poměru. V případech, kdy došlo ke skončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele (právě v souvislosti s diskriminačním jednáním), je možno se u soudu domáhat jednak neplatnosti rozvázání pracovního poměru a jednak náhrady případné újmy za diskriminační jednání (včetně upuštění od tohoto jednání do budoucna). Dle ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce musí v těchto případech zaměstnanec oznámit zaměstnavateli bez zbytečného odkladu, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával. Výši případného finančního odškodnění bude soud ve všech uvedených případech odvozovat od závažnosti diskriminačního jednání (roli bude hrát především doba trvání jednání a počet osob, před kterými k tomuto jednání došlo). Od výše odškodnění, kterou bude požadovat žalobce, se bude odvíjet i výše soudního poplatku. Pokud se bude žalobce domáhat peněžitého plnění do výše 15.000,- Kč bude soudní poplatek činit 600,- Kč. Nad tuto částku je poplatek stanoven na 4% ze žalované částky. Je možné požádat soud o osvobození od povinnosti tento poplatek hradit - soud v těchto případech zašle žadateli formulář, do kterého je třeba uvést výdělkové a majetkové poměry (výši příjmů včetně příjmů partnera, movitý a nemovitý majetek, dluhy, vyživovací povinnosti apod.). Soud poté sám uváží, zda osvobození od soudních poplatků žadateli přizná či nikoliv. Dále uvádíme obecné náležitosti žaloby pro případ, že z nejrůznějších důvodů nebudete moci využít služeb advokáta. Obecně je však možno konstatovat, že pokud bude mít podání (žaloba) nedostatky, tak vás soud vyzve k jejich odstranění v určité lhůtě (přesně specifikuje, které nedostatky a jakým způsobem je třeba odstranit). Teprve pokud nedojde k jejich odstranění ve stanovené lhůtě, soud podání odmítne. Obecné náležitosti žaloby jsou uvedeny v ust. § 42 odst. 4 občanského soudního řádu tak, že pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje a musí být podepsáno a datováno.

126 

 

  

    

  

    

Podání je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý z účastníků dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Mezi obecné náležitosti žaloby zejména řadíme: a) označení soudu, kterému je žaloba určena (postačí označení stupně a místa soudu - např. Okresní soud v Liberci - není třeba uvádět celou adresu, místní příslušnost se řídí sídlem zaměstnavatele), b) označení stran (u zaměstnance uvedení, že se jedná o žalobce, a dále pak jeho jméno, příjmení, datum narození a bydliště; u zaměstnavatele pak uvedení, že se jedná o žalovaného, a dále pak uvedení jeho názvu, sídla a IČ), c) označení, čeho se podání týká (např. žaloba na ochranu před diskriminací v přístupu k zaměstnání), d) popis skutkového stavu (nejlépe chronologicky - popis jednání, které považujete za diskriminační, kdy k tomuto jednání došlo, kdo další mu byl případně přítomen, zda došlo k informování zaměstnavatele o této skutečnosti, jak případně zaměstnavatel tuto záležitost řešil, pokud došlo k podání podnětu ke správnímu orgánu, tak připojit kopii tohoto podnětu a výsledek šetření, atp.), e) uvedení důkazů na podporu vašich tvrzení (zejména připojit kopie všech písemností, které jsou v dané věci relevantní), f) uvedení čeho se domáháte - např. náhrady nemajetkové újmy v určité výši a náhradu nákladů řízení, náklady řízení nemusíte (a ani to předem přesně nelze) vyčíslovat, stačí, když uvedete, že žádáte náhradu nákladů řízení. V případě, že budete ve sporu zcela úspěšní, soud vám přizná náhradu nákladů řízení. Tato náhrada se sestává ze zaplaceného soudního poplatku (jen pokud jste od jeho placení nebyli osvobozeni) a nákladů advokáta, který vás ve sporu zastupoval. V případě částečného úspěchu může soud náklady řízení rozdělit mezi obě strany (např. nepřizná ani jedné ze stran), g) uvedení data, kdy je podání činěno, h) podpis C) Projednání věci soudem Po odeslání žaloby bude soud zkoumat, zda je k projednání věci příslušný a zda má žaloba veškeré požadované náležitosti. Zároveň se bude zabývat uhrazením soudního poplatku - buď přizná osvobození od povinnosti ho hradit (pokud to budou odůvodňovat vaše majetkové a výdělkové poměry a bylo o to požádáno), nebo vás vyzve k jeho uhrazení ve stanovené lhůtě. Pokud budou tyto formální náležitosti splněny, zašle soud žalobu žalovanému s tím, aby se k ní ve stanovené lhůtě vyjádřil. Poté vám přepošle vyjádření žalovaného a určí termín jednání. Na vyjádření žalovaného je možno znovu reagovat, není to však bezpodmínečně

127 

 

  

    

  

    

nutné. K nařízenému jednání doporučujeme zastoupení advokátem. Pokud jste byli osvobozeni od povinnosti hradit soudní poplatek, může vám soud přiznat nárok na obhajobu bezplatnou. Bezplatné právní zastoupení může v určitých případech zajistit Česká advokátní komora a v rámci různých projektů i některé nevládní organizace. Specifikem pracovněprávních sporů s diskriminačním prvkem je tzv. rozdělení důkazního břemene. Na rozdíl od jiných sporů se důkazní břemeno dělí mezi stranou žalující a stranou žalovanou (osoba vůči níž žaloba směřuje). Toto rozdělení důkazního břemene má napomoci osobám, které se cítí být diskriminovány, k účinnému prosazení jejich práva na rovné zacházení. Diskriminovaný (žalobce) je povinen prokázat, že byl ve srovnání s nějakou další osobou ve srovnatelné situaci znevýhodněn a dále pak již utvrdí, že důvodem znevýhodnění byl některý z diskriminačních důvodů. Poté se přenese důkazní břemeno na zaměstnavatele (žalovaného), který prokazuje, že motivem jeho jednání byl jiný než žalobcem tvrzený zakázaný diskriminační důvod. Samotné soudní řízení bude zpravidla rozděleno do několika jednání. Při první soud zrekapituluje obsah spisové dokumentace, vyslechne si přednesy stran včetně toho, čeho se ve sporu domáhají, a návrhy důkazů k prokázání jednotlivých tvrzení. Zároveň poučí strany o jejich právech a povinnostech a případně je vyzve k doplnění jejich tvrzení. Poté (může být až při dalším jednání) předvolá navrhované svědky a vyslechne je. Po zvážení všech předložených důkazů dojde k vynesení rozsudku. V písemné podobě je rozsudek doručen stranám zhruba do dvou měsíců od jeho vynesení. Od doručení rozsudku běží lhůta patnácti dnů pro podání případného odvolání. D) Odvolací řízení Pokud nejste spokojeni s výsledkem sporu v první instanci, je možno podat proti rozsudku odvolání, a to nejpozději do patnácti dnů od jeho doručení. Na běh této lhůty je třeba dát pozor, zejména pokud budete mít rozsudek nějakou dobu uložený na poště. V právní řádu je zakotvena tzv. fikce doručení, tzn. že zásilka určená do vlastních rukou adresáta (rozsudky) se považuje za doručenou desátým dnem po uložení na poště (po oznámení o uložení zásilky), i když může být uložena dobu delší. Lhůta patnácti dnů pro podání odvolání se tedy v případě dlouhodobějšího uložení zásilky na poště začíná počítat od desátého dne po uložení zásilky. Pokud je tedy např. zásilka vyzvednuta patnáct dnů po jejím uložení, uplyne lhůta pro podání odvolání již desátým dnem po jejím vyzvednutí. Sepsání odvolání doporučujeme svěřit advokátovi, neboť je třeba splnit několik formálních náležitostí. Předně musí splňovat obecné náležitosti podání: a) kterému soudu je určeno - odvolání se podává místně příslušnému soudu vyššího stupně prostřednictvím soudu prvého stupně, tzn. že fakticky je třeba je třeba odvolání zaslat soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni. Tento soud poté odvolání (po kontrole splnění všech požadovaných náležitostí, včetně případného uhrazení poplatku za odvolání, který je stejný jako v případě podání žaloby) přepošle spolu se spisem příslušnému soudu vyššího stupně. Pokud tedy ve věci v prvém stupni rozhodoval okresní (obvodní) soud (všechny případy s výjimkou žalob na ochranu osobnosti), bude o odvolání následně rozhodovat soud krajský )městský) - žaloby na ochranu osobnosti - bude v odvolacím řízení rozhodovat soud vrchní (v Praze či Olomouci),

128 

 

  

    

  

    

b) kdo jej činí, c) které věci se týká, d) co sleduje, e) podpis f) datum Mezi další povinné náležitosti je třeba řadit: g) uvedení, proti kterému rozhodnutí směřuje (přesně specifikovat napadané usnesení uvedením čísla jednacího, data a soudu, který jej vynesl), v jakém rozsahu ho napadá (zda všechny výroky či jejich část), h) odvolací důvod (tedy v čem je spatřována nesprávnost rozhodnutí) - odvolání do rozhodnutí ve věci samé lze odůvodnit pouze tím, že: - nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soud prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvého stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, - soud prvého stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle občanského soudního řádu, - řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, - soud prvního stupně nezjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, - soud prvého stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, - dosud zjištěný skutkový stav neobstojí , neboť tu jsou další skutečnosti nebo jiné důkazy, které dosud nebyly uplatněny. Za tyto nové, dosud neuplatněné skutečnosti je možno považovat pouze skutečnosti, které se týkají: - podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo obsazení soudu, nebo - kterými má být prokázáno, že v řízení došlo k vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nebo - kterými má být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soud prvého stupně, nebo - kterými má být splněna povinnost tvrdit všechny pro rozhodnutí ve věci významné skutečnosti nebo důkazní povinnost, a to za předpokladu, že pro nesplnění některé z uvedených povinností neměl odvolatel ve věci úspěch, nebo - odvolatel nebyl řádně poučen dle občanského soudního řádu (§ 119a odst.1), nebo - skutečnosti, které nastaly (vznikly) po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně i) odvolací návrh (čeho se odvolatel domáhá) - zpravidla se bude jednat o změnu napadaného rozhodnutí. V úvahu ještě připadá zrušení napadaného rozhodnutí a jeho vrácení soudu prvého stupně (v případech, kdy by změna rozhodnutí vyžadovala provedení rozsáhlejšího dokazování nebo v případech, kdy je řízení před soudem prvého stupně postiženo závažnými vadami. Samotný postup projednání věci odvolacím soudem se nebude lišit od postupu soudu prvého stupně. Odvolací soud může rozhodnout tak, že:

129 

 

  

    

  

    

- rozsudek soudu prvého stupně potvrdí a rozhodne o nákladech odvolacího řízení, - rozhodnutí soudu prvého stupně změní (rovněž dojde ke změně rozhodnutí prvostupňového soudu ohledně nákladů řízení), - rozhodnutí soudu prvého stupně zruší a věc mu vrátí k dalšímu řízení (v tomto případě o nákladech řízení rozhodovat nebude). Vynesením rozhodnutí odvolacího soudu došlo k vyčerpání všech řádných opravných prostředků. E) Mimořádné opravné prostředky Mezi mimořádné opravné prostředky můžeme řadit dovolání, žalobu na obnovu řízení a žalobu pro zmatečnost. Nejčastěji využívaným mimořádným opravným prostředkem bude dovolání. Dovolání je však možno podat pouze v určitých zákonem omezených případech. Prvním z těchto omezení je, že hodnota peněžitého plnění, které je předmětem sporu, musí přesáhnout částku 20.000,- Kč. Pokud je tato podmínka slněna, je možno podat dovolání v následujících případech: pokud odvolací soud rozhodnutí soudu prvého stupně změnil, - pokud odvolací soud nejprve rozhodnutí soud prvého stupně zrušil a posléze nový rozsudek soudu prvého stupně (kdy byl tento soud vázán názorem soudu odvolacího) potvrdil, - pokud odvolací soud rozhodnutí soudu prvého stupně potvrdil za předpokadu, že odvolací soud dospěje k názoru, že napadané rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolání je třeba podat u soudu, který ve sporu rozhodoval v prvém stupni, a to ve lhůtě dvou měsíců od doby obdržení rozhodnutí odvolacího soudu. Podání dovolání je zpoplatněno částkou 5.000,- Kč, je možno požádat o osvobození od povinnosti poplatek hradit. V tomto případě je ze zákona poviné zastoupení advokátem, i zde je však existuje možnost požádat o jeho přidělení Českou advokátní komoru (zastoupení je potom bezplatné či za sníženou odměnu). F) Řízení před Ústavním soudem Ústavní soud je možno považovate za samostatný specializovaný soud, který není součástí soustavy obecných soudů. Jedním z jeho úkolů je dohled nad dodržováním základních práv a svobod zabezpečených Ústavou, Listinou základních práv a svobod a dalšími ústavními zákony. Ústavní stížnost mohou podávat fyzické i právnické osoby, které se domnívají, že předchozím pravomocným rozhodnutím soudu (zásahem orgánu státní moci) došlo k zásahu do jejich základního práva či svobody. Jaké základní právo či svoboda byly v konkrétním případě porušeny, je třeba v textu stížnosti podrobně specifikovat, včetně jednání, kterým mělo k tomuto porušení dojít. Ústavní stížnost je třeba podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. V řízení před Ústavním soudem je ze zákona povinné zastoupení advokátem. V případě shledání porušení základního práva či svobody Ústavní soud napadané rozhodnutí zruší a přikáže věc k novému projednání.

130 

 

  

    

  

    

G) Řízení před Evropským soudem pro lidská práva Evropský soud pro lidksá práva (dále jen "Soud") je mezinárodním soud do jehož kompetence patří řešení sporů vyplývajících z porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") členskými státy Úmluvy. Porušení Úmluvy může být v daném konkrétním případě spatřováno zejména v postupu vnitrostátního soudu. Vždy je třeba uvést, o kterém konkrétním článku se domníváte, že byl porušen, a jakým jednáním mělo k tomuto porušení dojít. Stížnost k soudu je možno podat až po vyčerpání všech vnitrostátních prostředků nápravy, mezi než je třeba řadit i ústavní stížnost. V ní musí být uvedeny námitky, ketré jsou předmětem stížnosti k Soudu. Lhůta pro podání stížnosti činí 6 měsíců od doručení rozhodnutí poslední instance - Ústavního soudu. Sepsání stížnosti je vhodné svěřit advokátovi , není to však podmínkou. Stížnost musí obsahovat tyto náležitosti: a) stručný souhrn skutečností, na které si stěžujete, včetně uvednení toho, v čem stížnost spočívá, b) porušení jakého práva zaručeného Úmluvou namítáte, c) vnitrostátní prostředky nápravy, kterých bylo v řízení využito, d) seznam vnitrostátních rozhodnutí přijatých v dané záležitosti (musí obsahovat datum přijetí rozhodnutí, uvedení soudu, který rozhodnutí vydal, a stručné shrnutí obsahu rozhodnutí) včetně jejich kopií, e) podpis (buď stěžovatele či jeho právního zástupce - v tomto případě musí být přiložena plná moc). Podání stížnosti není zpoplatněno. Úředními jazyky Soudu jsou francoužština a angličtina, stížnost je možno podat i v češtině, nicméně v průběhu dalšího řízení bude nutné přejít na jeden z uvedených úředních jazyků. Po doručení stížnosti vás Soud o této skutečnosti vyrozumí a zároveň vám sdělí, jaké číslo jí bylo přiděleno) obdoba spisové značny u vnitrostátních soudů). Toto číslo je třeba používat vždy při komunikaci se Soudem. Stížnost se podává poštou na adresu: Monsieur le Greffier de la Cour européenne des Droits de l'Homme Conseil de l'Europe , F-67075 Strasbourg Cedex, France

131 

 

  

    

  

    

Pracovní list č.1 Podporované zaměstnávání Je možné rozlišit několik typů podporovaného zaměstnání. Liší se nejen nárokem na zaměstnavatele, ale i mírou podpory ze strany neziskových organizací. A to podporou zaměstnavateli i zaměstnanci. Předstupněm podporovaného zaměstnávání je pracovní rehabilitace. Jednotlivé druhy zaměstnávání představují pomyslné schůdky, po kterých může člověk s duševním onemocněním vystoupat až k běžnému pracovnímu zapojení. Zde naleznete jejich přehled.

Pracovní rehabilitace Z hlediska člověka s duševním onemocněním je pracovní rehabilitace podporou při výběru, získání a udržení vhodného zaměstnání, eventuelně i při jeho ukončení. Z hlediska poskytovatele je pracovní rehabilitace proces, při kterém je vyžadováno zotavení, udržení a rozšíření pracovního potenciálu. V tomto procesu se kombinují individuální metody (orientace v práci, trénink v zaměstnání a zprostředkování za-městnání) se strategiemi orientovanými na prostředí (vytvoření nebo ovlivnění budoucí pracovní situace). Chráněná dílna Pracoviště přizpůsobené pro přípravu na práci nebo pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením (dohodnuté s úřadem práce) s cílem umožnit lidem s duševním onemocněním pracovat v maximálně chráněných podmínkách a umožnit nácvik pracovních a sociálních dovedností. V chráněné dílně pracují lidé s duševním onemocněním za stálé podpory terapeuta a asistenta. Pracovní tempo a zátěž jsou přizpůsobeny možnostem pracovníků. Chráněné místo Pracovní místo vytvářené s úmyslem zaměstnat osobu ze zdravotním postižením, chráněné místo je vytvořené ve firmě na otevřeném trhu práce a je uzpůsobeno potřebám člověka se zdravotním postižením – po dohodě s úřadem práce Tréninkové resocializační pracoviště Podobné jako chráněná dílna. Vzniká bez dohody s úřadem práce. Umožňuje trénink pracovních a sociálních dovedností zpravidla v méně chráněných podmínkách, kde klienti přicházejí do kontaktu s veřejností. Častým cílem je návrat na otevřený trh práce. Je časově omezeno (zpravidla na 0,5 – 1 rok). Přechodné zaměstnávání Program umožňující člověku s duševním onemocněním časově omezený trénink pracovních a sociálních dovedností (půl roku až rok) přímo na pracovišti zaměstnavatele v běžných pracovních podmínkách, za podpory pracovního konzultanta. Podpora poskytovaná pracovním konzultantem spočívá v zaučení člověka s duševním onemocněním, kdy pracovní konzultant po určitou dobu pracuje společně s člověkem s duševním onemocněním. Další podporu v práci pak poskytuje podle aktuální potřeby. Pracovní konzultant poskytuje také asistenci v komunikaci při problematických situacích mezi člověkem s duševním onemocněním a nadřízenými či kolegy na pracovišti.

132 

 

  

    

  

    

Podporované zaměstnávání Program, jehož cílem je poskytnout člověku s duševním onemocněním takovou míru podpory, aby si zvolil, našel a udržel vhodné místo na otevřeném trhu práce. Pro člověka s duševním onemocněním se hledá konkrétní pracovní místo podle jeho vzdělání a praxe. Služba také poskytuje asistenci člověku s duševní onemocněním i zaměstnavateli při nástupu a dále pro udržení pracovního místa (dojednání pracovních podmínek, zaučení na pracovním místě, následná podpora na pracovišti). Doba podpory je individuální, zpravidla 2 roky. Pracovní smlouva se uzavírá mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem s duševním onemocněním. Pracovní konzultant může zaměstnavateli v rámci tohoto programu dále nabídnout: pomoc při vytváření vhodné pracovní náplně pro člověka s duševním onemocněním; podporu při vyřizování formalit souvisejících s nástupem do zaměstnání; poradenství v oblasti legislativy pro zaměstnávání lidí s duševním onemocněním; pomoc při komunikaci se zaměstnancem. Poradenství – pracovně a sociálně právní poradenství. Job club Vzdělávací aktivita, kurz přípravy na zaměstnání, klient získává všechny potřebné informace a znalosti, jak a kde hledat práci, jak se připravit, vystupovat,… Podpůrná skupina Podpora pro klienty, kteří hledají práci na otevřeném trhu práce nebo právě do nového zaměstnání nastoupili. Klienti si předávají své zkušenosti, informace, dostávají podporu ve svém úsilí od terapeuta. Rekvalifikace Vzdělávací aktivita, jejím prostřednictvím si může člověk zvýšit nebo změnit kvalifikaci k výkonu určité profese

133 

 

  

    

  

    

Pracovní list č.2 Kazuistiky Ukázky dobré praxe z pohledu zaměstnavatele i klienta Z pohledu zaměstnavatele: Pan B., Pan B., který je vlastníkem reklamní agentury, se rozhodl, že bude zaměstnávat lidi se zdravotním postižením (OZP = osoby zdravotně postižené). Slyšel od kolegy z tiskárny, že z toho může mít úlevy na daních a nebude muset odvádět peníze do státního rozpočtu. Zadal proto svojí asistentce, aby zjistila, jaké zákonné výhody mu přinese zaměstnání člověka OZP a co pro to má vlastně udělat. Paní asistentka zatelefonovala postupně na finanční úřad, na úřad práce a na Českou správu sociálního zabezpečení. Poté, co zjistila potřebné informace, napsala inzerát do novin a začala shánět nové zaměstnance do firmy. Pohled z obou stran: Pan Karel, klient Pan Karel pracuje již rok na pracovní pozici recepčního v hotelu. Pravidelně 1x za měsíc chodí na schůzky ke své pracovní konzultantce. Po půl roce v práci měl problém s tříděním pošty. Nevěděl, komu má předávat poštu, na které není uvedeno jméno, ale jenom název hotelu. Požádal pracovní konzultantku o pomoc. Pracovní konzultantka domluvila společnou schůzku se zaměstnavatelem i s panem Karlem. Na této schůzce se ukázalo, že Karel má z třídění pošty zbytečné obavy a že tuto poštu může rovnou předávat své nadřízené….. Shrnutí: Spolupráce vychází z potřeb člověka s duševním onemocněním a zaměstnavatele. Pracovník programů zaměstnávání asistuje oběma stranám (zaměstnavateli i člověku s duševním onemocněním) při navázání vzájemné důvěry. Asistence pracovního konzultanta na pracovišti (zaučení klienta na pracovním místě po dobu nezbytně nutnou a docházení za ním na pracoviště v případě nutnosti) Pracovník programů zaměstnávání je prostředníkem při společných schůzkách podporuje člověka s duševním onemocněním na pracovním místě.

134 

 

  

    

  

    

Z pohledu klientů: Paní Alena, klientka Paní Alena přišla do organizace po hospitalizaci v psychiatrické léčebně. Před svou hospitalizací dlouhou dobu pracovala jako pokladní v hypermarketu. Po návratu z léčebny se paní Alena chtěla vrátit zpět do práce, ale už ne za pokladnu. Po vstupním rozhovoru s pracovní terapeutkou se domluvily, že by pro paní Alenu byla ze začátku dobrá pracovní rehabilitace – nejprve práce v chráněné dílně, a potom možný postup do programu podporovaného zaměstnávání. Během pracovní rehabilitace prošla paní Alena chráněnou dílnou práce s papírem, poté si vyzkoušela v rámci přechodného zaměstnávání práci v administrativě. Paní Alena se v rámci svého volného času přihlásila na kurzy angličtiny a počítačů, snažila se zvýšit si svou kvalifikaci. Měla pravidelné schůzky se svou pracovní konzultantkou, se kterou sestavovaly rehabilitační plán. Po ukončení pracovní rehabilitace přešla paní Alena do programu podporovaného zaměstnávání, a rozhodla se najít si zaměstnání na otevřeném trhu práce. Ve spolupráci s pracovní konzultantkou a terénní pracovnicí si začala hledat práci. Nastoupila do zaměstnání jako administrativní pracovnice. Pracuje na zkrácený úvazek. Její náplní práce je přepojovat telefony, psát zápisy z porad, třídit poštu a přijímat návštěvy. Jana Jana absolvovala vysokou školu ekonomickou, po dokončení studia pracovala na několika administrativních místech. Ve 29 letech se u ní projevily první příznaky schizofrenie. Zpočátku se nedokázala soustředit a špatně spala. Časem cítila úzkost a měla pocit, že o ní hovoří v televizi. Vyhledávala samotu, omezila komunikaci s rodinou a přáteli na minimum. Nakonec se zhroutila a byla poprvé hospitalizována v psychiatrické léčebně. Od té doby byla hospitalizována celkem třikrát. Po návratu z léčebny si za pomoci ošetřujícího psychiatra a psychoterapie pomalu budovala náhled na své onemocnění. Po roce úspěšné ambulantní léčby Jana začala uvažovat o návratu do zaměstnání. S podporou pracovního konzultanta si vyhledala práci v menší firmě, kde nastoupila jako účetní na plný úvazek. Práce ji bavila, ale ještě ve zkušební době začala Jana opět pociťovat úzkostné stavy a objevily se u ní poruchy spánku. Jana už tentokrát uměla rozpoznat varovné příznaky nemoci a vhodnou úpravou léků

135 

 

  

    

  

    

(po konzultaci se svým ošetřujícím psychiatrem) zvládla tento zhoršený stav ambulantně. Po dohodě s pracovním konzultantem a zaměstnavatelem si snížila pracovní úvazek na polovinu, aby omezila míru zátěže v tomto pro ni náročném období. Ve volném čase se více soustředila na terapii a věnovala se svým zálibám. V současné době je Jana v zaměstnání spokojena, vyhovuje jí práce na 4 hodiny denně, je nadále pravidelně ambulantně léčena a po několikaměsíční známosti se vdala

136 

 

  

    

  

    

16 Setkání č.12 Práce se zaměstnavateli -

kontaktování vytipovaných zaměstnavatelů odeslání dokumentace, podpora klienta, příprava na pohovor apod. kontaktování zaměstnavatelů o dané problematice? poskytnutí klientům seznam zaměstnavatelů

Toto setkání využijeme především k prezentaci sociálních služeb, zaměřených na podporu dlouhodobě duševně nemocných při hledání pracovního uplatnění. V našem případě půjde o představení programu pracovního poradenství a jeho možností využití při komunikaci s potenciálním zaměstnavatelem či při jednáních na Úřadu práce. Je důležité účastníky kurzu ujistit, že na hledání zaměstnání a případnou komunikaci s pracovněprávními subjekty nemusí být sami, že mohou využít třetí osoby k mediaci a tím docílit lepšího výsledku při jednáních. Podobné je to i s přípravou dokumentace (osobního portfolia). Účastníci setkání budou seznámeni s možnostmi individuálního pracovního poradenství, kdy si mohou s pracovníkem služby přesně a cíleně připravit vše, co potřebují na konkrétní jednání. Důležitou rolí je asistence přímo v terénu. Zaměříme se na vhodnost jednání ve třech tak, aby zájemci o zaměstnání spíše neuškodila. V první části setkání se účastníci společně s lektory rozdělí do dvojic a věnují pět minut na kladení otázek z oblasti zaměstnanosti a zkušeností se zaměstnáním. Po pěti minutách se role otočí a otázky bude klást ten, kdo prve odpovídal. Skupině se pak každá dvojice vzájemně představí a popíše kolegovo dosavadní pracovní zkušenosti. Získáme tím jednak vzájemný přehled o šíři pracovních zkušeností ostatních, druhým efektem je uvědomění si, jak důležitá komunikace je a jak je prospěšné, dokážeme-li vést rozhovor. Ve druhé části setkání – po teoretické části - se zaměříme na modelové situace, při kterých se pokusíme uplatnit rady a návody jak nejlépe komunikovat, které právě zazněly (Zásady efektivní komunikace, na co bychom si měli dát v komunikaci pozor, nástroje, formy a pravidla komunikace se zaměstnavatelem…) Ve třetí části setkání představíme možnosti podpory při komunikaci se zaměstnavatelem z naší strany a na závěr společně probereme seznam regionálních zaměstnavatelů. Ochotných zaměstnávat i osoby zdravotně postižené.

137 

 

  

    

  

    

Teoretická část

Komunikace Definice komunikace Původní latinský výraz „communicare“ zahrnuje sdílení, spolčování, společnou účast. Pro naši potřebu by měl pojem komunikace znamenat základ veškerých vztahů mezi lidmi. Na nich a na naši schopnosti navzájem se domluvit závisí i naše schopnost přežití. Komunikace představuje proces sdělování ( ale také sdílení ), přenosu a výměny významů a hodnot, zahrnující v širším záběru nejen oblast informací, ale také dalších projevů a výsledků lidské činnosti, jako jsou nejrůznější nabízené produkty, stejně jako reakce zákazníků na ně.

Model procesu komunikace (aut. Shannon a Weaver, Teorie komunikace, 1949) 1.

komunikátor – ten, kdo má produkt, nápad, informaci a důvod ke komunikaci, producent

2.

kódování – převedení, vyjádření předmětu komunikace do souboru prvků, symbolů, tvarů

3.

zpráva (dělení) – jako výsledek kódovacího procesu, v marketingovém pojetí naše nabídka

(produkt) 4.

kanál (prostředek komunikace) – nosič zprávy, distributor

5.

komunikant (dekódující příjemce) – zpráva musí být příjemcem nejen přijata, ale následně také

dekódována, jedná se o myšlenkové pochody, jimiž na základě svých vlastních schopností, zkušeností a svého referenčního rámce příjemce (zákazník) interpretuje obsah zprávy 6.

zpětná vazba – reakce příjemce (zákazníka) umožňuje vzájemnou (oboustrannou), nikoli

pouze jednosměrnou komunikaci 7.

šum – všechny možné faktory, měnící podobu, obsah či pochopení zprávy

Zásady efektivní komunikace

Efektivní komunikace se v praxi opírá o: 1 Důvěryhodnost – komunikace stojí na vzájemné důvěře a znalosti partnerů. 2 Volbu vhodného času a prostředí, v němž komunikace probíhá. 3 Pochopitelnost a významnost obsahu – sdělení musí mít význam nejen pro komunikátora, ale také pro příjemce, musí odpovídat jeho vlastnímu systému hodnot, musí být relevantní pro jeho vlastní situaci. Motto: Není důležité, co se říká, ale co se tím míní, a hlavně co se tím sleduje, jaké jsou skutečné, často zastírané cíle.

138 

 

   4.

    

  

    

Jasnost – sdělení musí být vyjádřeno jednoduchými symboly a pojmy. Složitější stanoviska by

měla být zhuštěna do jednoduchých tezí a sloganů, které vynikají názorností a jasností. Čím dále sdělení putuje, tím by mělo být jednodušší. V každém případě by instituce měla hovořit jedním, nikoli několika různými hlasy. Motto: Nejprve je nutné problému porozumět („pojmenovat ho“) a teprve potom ho můžeme chtít sdělovat druhým.

1 Soustavnost – komunikace je nikdy nekončící proces, vyžadující pro získání cíle neustálé opakování a rozvíjení. 2.

Osvědčené kanály – úspěšné, prověřené komunikační kanály je třeba náležitě využívat, nebo

k těm má příjemce vytvořený vztah a respektuje je. Budování nových kanálů je složitější a výsledek nejistý. Různé kanály mívají rozdílné efekty a jsou vhodné v různých okamžicích komunikačního procesu. Pro dosažení určitého příjemce bývá vhodné využít několika odlišných kanálů. Také příjemce si s různými komunikačními kanály spojuje různé hodnoty a významy 3.

Znalost adresáta – komunikace se opírá o znalost komunikačních schopností adresáta. Je

nejefektivnější, jestliže vyžaduje co nejmenší mimořádné úsilí na straně příjemce, což předpokládá znát jeho dosažitelnost, zvyky, schopnost vnímat a pochopit sdělení, úroveň vzdělání atd. Čím více víme o adresátovi, tím efektivnější sdělení jsme schopni připravit . O co lépe známe partnera, jeho záměry, cíle, přání, potřeby - sumárně to, co chce, o co mu jde, tím lépe jsme schopni celý komunikační proces připravit a realizovat a nakonec dosáhnout společně přijatelných cílů. Efektivní komunikace se může uskutečnit pouze v atmosféře důvěry. Právě ta je v současnosti u nás velice aktuálním a podstatným problémem nejen podnikatelských aktivit, politických jednání, ale vůbec jakéhokoli vzájemného styku a jednání. K dalším vyhledávaným vlastnostem partnerů budou patřit serióznost či důvěryhodnost, které se stanou ve vzájemných vztazích důležitými podmínkami pro rozvoj partnerství.

Na co bychom si měli dát v komunikaci pozor?

překroucení informace v průběhu toku komunikačním kanálem, zpravidla k němu dochází při zprostředkované komunikaci přes několik subjektů; komunikační zahlcení nastává v případech, kdy adresát obdrží tolik informací, až je nestačí vnímat; nevhodně zvolený komunikační kanál, kdy například rozsáhlý a složitý materiál předčítáme posluchačům, zatímco by ho mohli lépe pochopit ve vizuální podobě; nevhodně zvolené místo a čas pro komunikaci, když vám např. nadřízený zavolá kvůli pracovním problémům v sobotu večer domů;

139 

 

  

    

  

    

neschopnost vnímat druhé a jejich problémy, a když už by partner byl ochoten naslouchat, vnímá pouze to, co se mu hodí; neochota zabývat se problémem a jednat o něm; podcenění neverbální stránky komunikace – při osobním jednání se uvádí, že necelá desetina sdělení pochází ze slovního obsahu, vše ostatní je výsledkem „řeči“ očí, obličeje, paží, pohybů, postojů, prostorového oddálení či přiblížení a případně dotyků (podání ruky). Nástroje komunikace Osobní rozhovor – nejúčinnější, ale zároveň co do rozsahu adresátů nejomezenější prostředek.. Dokáže naši komunikaci obohatit o řadu neverbálních, vizuálních stránek jako jsou gestikulace, mimika, pohyb a držení těla, oblečení včetně doplňků, ale také zařízení místnosti či prostředí. Hlavní nevýhodou je, že partneři se musí setkat ve stejném čase a na stejném místě, což nebývá vždy jednoduché a možné. Telefonování – nejrozšířenější náhražka osobní komunikace z očí do očí. Odstraňuje prostorové bariéry. Má však také omezení. Především umožňuje pouze auditivní komunikaci (komunikace bez vizuálních vjemů), což však může být v některých situacích výhodné. Telefonování je vhodné pro domluvu jednání, připomenutí termínu setkání nebo k rychlému sdělení změny. Příklad: Měli bychom se držet následujících zásad: -

Mlčet, nebo když někdo hovoří, nemůže poslouchat. Člověk má dvě uši a pouze jeden jazyk, čímž sama příroda naznačuje , aby víc naslouchal. Vytvořit mluvícímu atmosféru uvolněnosti a klidu. Naznačit tím, že chceme opravdu naslouchat a pomoci mu řešit problém Vcítit se do postavení mluvícího, ovládnout své emoci a být trpělivý. Klást otázky, což mluvícího povzbuzuje, zatímco protiargumenty jej naopak odpuzují a dráždí.

Dopisy – jedná se o zprostředkovaný způsob komunikace, kde dochází k předávání písemné zprávy v podobě v jaké ji odesílatel připravil. Jedná se v současné době o finančně a časově náročný způsob komunikace. Dodávají však adresátovi jedinečný pocit důležitosti a závažnosti našeho sdělení a jsou také vhodné, jde-li nám o navázaní nového kontaktu nebo o představení určité nabídky. Elektronická pošta, fax – jedná se o novější podoby sdělení, které vynikají rychlostí, případně i nižšími náklady. Zároveň jsou méně osobní a více zprostředkované elektrotechnikou. Navíc si nemůžeme být nikdy stoprocentně jisti , kam nakonec naše zpráva dorazila, kdo nám ji skutečně poslal či kdo

140 

 

  

    

  

    

všechno se s ní seznámil. Proto doporučujeme vždy pro jistotu ještě telefonicky ověřit , zda a v jakém stavu zpráva došla, případně poslat vytištěnou kopii poštou. Schůze, zasedání – jedná se o komunikaci ve skupině, která je náročná tím, že účastníci jsou na nich osobně přítomni a tráví zde drahocenný čas. Zároveň však kolektivní účast může přinést nové podněty a nápady. Těmito formami komunikace lze nesporně oslovit větší skupiny lidí. Jejich program musí být však dobře připraven. Jednání by se mělo řídit stanoveným časovým harmonogramem. Telekonference, videokonference – jedná se o novější podobu, kdy skupina z různých míst je ve stejném čase propojena telefonními linkami a jejich prostřednictvím se navzájem domlouvá. Obdobou je setkání v prostředích připomínajících televizní studio, kde vedle mikrofonu jsou také monitory a kamery. V tomto případě hovoříme o videokonferenci. Příklad: Za podstatné přínosy nových elektronických komunikačních přístrojů lze považovat především to, že: -

zrychlily přenos informací zpřesnily a zkonkretizovaly informace umožnily přecházet od běžného, jednosměrného způsobu komunikace, jenž je typický pro klasické sdělovací prostředky, k dvousměrnému, interaktivnímu

Formy a pravidla komunikace se zaměstnavatelem Oslovení zaměstnavatele V zásadě existují tři způsoby, jak můžeme zaměstnavatele oslovit. Jde o oslovení písemné, telefonické nebo osobní. Rozhodující je, jaký způsob oslovení vyžaduje zaměstnavatel. To se vždy dozvíme z inzerátu. Jestliže vyžaduje zaslání životopisu, jde o oslovení písemné. Jestliže v inzerátu naopak není žádný požadavek na životopis, ale je uvedeno telefonní číslo (případně výzva k telefonickému oslovení – např. „zájemci se mohou hlásit na telefonu číslo….“ apod.), jde o oslovení telefonické. Způsob oslovení, který zaměstnavatel navrhuje resp. vyžaduje, je potřeba respektovat. Nebudeme zaměstnavateli zasílat životopis, jestliže ho přímo nevyžaduje. Nebudeme tedy dělat to, co zaměstnavatel nechce, ale naopak mu budeme vycházet vstříc.

141 

 

  

    

  

    

Charakteristika jednotlivých způsobů oslovení zaměstnavatele

Písemné oslovení Tento způsob oslovení je obecně nejčastější a současně nejsnadnější. V případě OZP je součástí korespondence vždy životopis a průvodní dopis, popřípadě další náležitosti jako je např. fotografie, kopie dokladů o dosaženém vzdělání. Výhody možnost detailní přípravy, vyloučení nejistoty z prvotního osobního kontaktu, obvykle standardní forma v navázání oficiální komunikace Nevýhody omezený rozsah, hloubka a kvalita sdělení, neexistence vizuálního kontaktu,

Osobní (přímé) oslovení Tento způsob oslovení má samozřejmě určitá pravidla, která již byla popsána v předchozích kapitolách. Osobní oslovení volíme v případě, kdy se o něm zaměstnavatel zmiňuje ve svém inzerátu nebo z vlastní iniciativy, protože chceme pracovat u konkrétní společnosti. Výhody vizuální a verbální kontakt, možnost získání okamžité zpětné vazby, poměrně široké možnosti pro rozsah a hloubku sdělení, možnost flexibilního a variabilního řešení Nevýhody omezená možnost přípravy (např. otázka zaměstnavatele může uchazeče o pracovní místo zastihnout nepřipraveného), náročnost na osobu „vyjednavače“, partneři se musí setkat na stejném místě ve stejném čase

Specifika komunikace OZP se zaměstnavatelem Přijímací pohovor, konkurz

Jak probíhá -

individuálně formou pohovoru s jedním nebo více lidmi z firmy skupinově formou písemného testu nebo úkolu zadanému ke společnému vyřešení

Co nás na něm čeká -

představení firmy a pracovní pozice na kterou firma hledá pracovníka (měli by zájemci o pracovní místo sdělit, co bude dělat, na jaký úvazek, za jaký plat a za jakých podmínek– např. práce na směny, práce v týmu, nutnost specifického vzdělání apod.) představení zájemce o práci (co umí, jaké má vzdělání a zkušenosti, jakou má o práci představu, proč by měli přijmout právě jeho – přednosti, jaký očekává plat a podmínky apod.)

Nejčastější chyby při osobním pohovoru nebo výběrovém řízení -

142 

 

nepozdravení či nepředstavení

   -

    

  

    

příchod v jinou než ve stanovenou dobu nevhodné oblečení neupravenost neznalost základních informací o společnosti, která zaměstnání nabízí nerespektování práva zaměstnavatele na otázky (poukazování na bezpředmětnost otázek) nepřipravenost a následná neschopnost na otázky reagovat snaha vést pohovor na základě vlastního scénáře (a to mnohdy za každou cenu) upozorňování na vlastní nedostatky nevhodné vystupování poučování zaměstnavatele vědomé poskytování nepravdivých údajů neznalost názvu pracovní pozice poukazování na ochotu přijmout jakoukoliv práci neznalost následného postupu dotazování na výši platu při prvním jednání poukazování na obtížnost nebo složitost situace, kterou přináší ztráta zaměstnání nebo jeho hledání ukončení jednání bez poděkování a rozloučení navazování nevhodných témat jako je např. současná politická situace

Specifika komunikace a spolupráce subjektů v oblasti pracovní rehabilitace První formou je přímá komunikace se zaměstnavatelem za účelem vytvoření pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením, kde jsme čerpali ze zkušeností pracovníků agentury práce organizace Sociální agentura. Druhou formou, jak ovlivnit spolupráci a komunikaci se zaměstnavateli, je účast v odborné pracovní skupině při úřadech práce. Třetí možností, jak získat potřebné informace k problematice zaměstnanosti osob se zdravotním postižením a navázat možnou spolupráci se zaměstnavateli, je zapojení do regionálního mezisektorového partnerství. Další možností je obrátit se přímo na vybraná profesní a zájmová sdružení.

Přímé oslovení   Desatero pro telefonickou komunikaci se zaměstnavatelem za účelem získání pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením:

1. 2. 3. 4. 5. 6.

představit firmu/organizaci zjistit aktuálnost zveřejněného volného pracovního místa zjistit zkušenosti zaměstnavatele se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením stručně vysvětlit problematiku OZP zjistit základní parametry volného pracovního místa nabídka spolupráce, organizace se stane dodavatelem klientů na volná pracovní místa, zájemci budou motivovaní a budou vyhovovat požadavkům na pracovní místo 7. možnost seznámit se s činností firmy na www stránkách 8. souhlas se zveřejněním dat o firmě 9. možnost splnění zákonných podmínek – náhradní plnění, finanční příspěvky, … 10. pozvání k osobnímu jednání

143 

 

  

    

  

    

Desatero bodů bylo zpracováno v rámci diskuse se sociálními pracovníky organizace Sociální agentura, kteří jsou v úzkém kontaktu se zaměstnavateli. Velké rozdíly v komunikaci s malou a velkou firmou nebyly zjištěny. Rozdíl pouze spočívá v pracovní pozici osoby zastupující firmu, kterou u malého a středního podniku většinou zastupuje přímo majitel a u větších firem je to zpravidla personalista. Odborná pracovní skupina pro pracovní rehabilitaci při úřadech práce Velikost odborné pracovní skupiny zřízené dle §7 odst. 5 zákona č. 435/2004 Sb., se na šetřených úřadech práce zpravidla pohybuje v rozmezí 5–9 členů. Zastoupení klíčových aktérů v odborné pracovní skupině je upraveno pro úřady práce doporučujícím ustanovením ze strany MPSV ČR. Zahrnuje požadavky na minimální složení odborné pracovní skupiny pro pracovní rehabilitaci, a to ve složení zástupce příslušného úřadu práce, zaměstnavatelského subjektu, poskytovatele sociálních služeb popř. organizace pro zdravotně postižené. Působení členů v odborné pracovní skupině je ve většině případů založeno na dobrovolné účasti. Vyjádření odborné pracovní skupiny má formu doporučení a konečné stanovisko vydává vrcholový management úřadu práce. Četnost zasedání je na všech šetřených úřadech ovlivněna mírou aktuální potřebnosti. Frekvence zasedání má ovšem své limity, poněvadž členy pracovní skupiny jsou dobrovolní pracovníci, kteří mají také své pracovní povinnosti. Silné stránky -

systémové řešení jednotlivých etap pracovní rehabilitace (od individuálního plánu až po zajištění konkrétní služby), zastoupení klíčových zástupců ze jednotlivé sektory včetně zaměstnavatelů, platforma pro přenos informací a vytvoření základů mezisektorové spolupráce,

Slabé stránky -

dobrovolnost členů odborné pracovní skupiny vede k nízké frekvenci jejich zasedání, z hlediska žadatele o pracovní rehabilitace není možné odvolání proti rozhodnutí, nedořešená legislativa, nedořešená ochrana osobních údajů, zástupce zdravotnického zařízení není zpravidla zastoupen.

Regionální mezisektorové partnerství Poměrně nový přístup využívající zdrojů v komunitě za účelem zvyšování ekonomické prosperity daného subjektu, zvyšování kvality nabízených služeb pro koncové uživatele a posilování spolupráce mezi klíčovými aktéry v dané oblasti. Realizované šetření a výzkumy z posledních let ukazují, že realizaci regionální mezisektorové spolupráce v oblasti pracovní rehabilitace považuje každá druhá organizace za významný prvek pro další rozvoj své organizace. V detailnějším pohledu větší význam mezisektorové spolupráci přisuzují neziskové organizace. Zájem o spolupráci a zapojení do

144 

 

  

    

  

    

regionálního systému spolupráce v oblasti pracovní rehabilitace je obecně velmi silný, například v ziskovém sektoru více než 40 % akciových společností, 60 % družstev a 40 % společností s ručením omezeným má zájem být do tohoto systému zapojena. Nevládní neziskové a příspěvkové/rozpočtové organizace deklarují ještě vyšší zájem a souhlasné stanovisko vyjádřily takřka všechny organizace. Hodnocení ze strany organizací často souvisí s institucionální hustotou “institutional thickness“ regionálního prostředí, která vytváří v regionech s různou mírou koncentrace příbuzných a navazujících subjektů v oblasti pracovní rehabilitace, různé kapacity a možnosti rozvoje regionálního prostředí. Kraje s vyšší mírou koncentrace zainteresovaných organizací umožňují efektivnější vytváření vzájemných vazeb a zasívání prostředí požadovanými službami v oblasti pracovní rehabilitace. Požadovaný systém představuje v prostorovém vyjádření sí kontaktů mezi zainteresovanými institucemi do které vstupuje klient se svými individuálními potřebami. Jestliže existují regiony s nižší koncentrací požadovaných služeb, uvedený stav je úzce spojen s relativně vyšší individualizací jednotlivých aktérů systému pracovní rehabilitace (klient–služba–práce). Přenos informací je nižší, složitější je také implementace příslušných právních norem do praxe. Silné stránky -

posílení přenosu informací mezi klíčovými aktéry v rámci regionu , vytváření podmínek pro vznik společných projektových záměrů, nástroj k řešení problematiky zaměstnanosti osob ohrožených sociálním vyloučením, zvyšování kvality nabízených služeb pro koncové uživatele, posílení efektivity práce v zapojených organizací

Slabé stránky -

145 

 

ochota ke spolupráci klíčových aktérů na úrovni regionu poměrně dlouhodobá návratnost vynaložených „investic“ značně vysoké nároky na koordinaci celého procesu riziko prosazování vlastních zájmů na úkor druhé strany

  

    

  

    

17 Setkání č.13 Práce se stresem -

co je stres x jak na nás působí zmapování běžného (pracovního) dne matice plánování priorit a organizování času (bludný kruh odkládání činností) Přehled stresujících životních událostí (poměr příjmu a výdeje sil – obecně x v pracovním kolektivu) Aktivní x pasivní způsoby zvládání stresu Desatero zvládání stresu (vnitřní životní programy)

Primárním cílem tohoto pracovního setkání je představit účastníkům job klubů pojem stres a to jak na nás obecně působí, dále odlišit nadužívání pojmu stres v dnešním světě od reálné hladiny stresu v životě našich klientů. Nicméně vzhledem k cílové skupině projektu (osoby dlouhodobě duševně nemocné s diagnózou v oblasti psychotických onemocnění, zejména schizofrenie a maniodepresivní psychóza) si klademe za cíl, aby toto setkání bylo co možná nejvíce zaměřeno prakticky – tedy aby si každý účastník mohl zmapovat, jak běžně tráví svůj volný či pracovní čas, jestli již při jeho organizování nedochází ke zbytečnému kumulování stresujících faktorů a zpřehlednit tzv. objektivně stresující životní události (včetně možnosti sdílení a podpory ve skupině). V druhé části setkání bychom s účastníky zpracovali přehled možností, jak se aktuálně brání stresu a jaké jsou další možnosti, a to s důrazem na rozlišení aktivních a pasivních strategií. Po krátkém teoretickém úvodu, co je stres, jaký byl jeho význam původně (exkurz do „pravěku“ – reakce útok/útěk) a jak na nás působí v současnosti, kdy zpravidla nejsme za běžných okolností ohroženi na životě, bychom s účastníky zpracovali Cvičení s pracovním listem č. 1 – Zmapování běžného dne. Cílem této aktivity, ve které jde o zpracování podrobného

„časového snímku“ tzv.: běžného dne, je zviditelnění toho, jak efektivně

využíváme čas v průběhu dne. Tedy kolik času potřebuje každý z nás objektivně na odpočinek, na sebeobsluhu a péči o domácnost, na práci, ale také na rodinu či přátele, koníčky atd. Po samostatném zpracování úkolu nechají lektoři účastníky reflektovat jejich zjištění ve skupině. Následuje debata, zda by mohli svůj čas využívat efektivněji?

146 

 

  

    

  

    

Debatu je možné teoreticky doplnit, a to představením a vysvětlením jednotlivých kvadrantů v Matici plánování priorit (pracovní list číslo 2/a – vyplněný). Účastníci pak mohou opět pokračovat v samostatné práci se zaměřením na to, jak se jim daří realizovat různé úkoly v souvislosti s jejich naléhavostí a důležitostí (Cvičení s pracovním listem č. 2/b – prázdný). Zde je opět vhodné na konci cvičení zhodnotit ve skupině, jaké má kdo zkušenosti, obzvláště s kvadrantem „nenaléhavých, ale důležitých úkolů“, které bývají zpravidla identifikovány jako velmi silné a dlouhodobé zdroje stresu. Cvičení je vhodné uzavřít rozdáním a vysvětlením tzv. bludného kruhu odkládání činností (pracovní list č. 3). V další části by lektoři promítli (nebo rozdali jako pracovní list č. 4) účastníkům přehled stresujících životních událostí , účastníci by si individuálně spočítali své „skóre“. V této části není vhodné zveřejňovat přehled jednotlivých stresujících událostí účastníků před skupinou, protože obzvláště události s vysokým skóre mohou být velmi osobní (ztráta partnera, úmrtí někoho blízkého, zjištění závažné diagnózy atd.) lektoři však musí být připravení, že některý z účastníků bude potřebovat individuální konzultaci. Pro účel práce ve skupině se zveřejňuje pouze dosažené skóre (ve vztahu k poslednímu půl roku) jako objektivní údaj, jednotliví účastníci pak mohou mluvit o tom, jak tuto úroveň stresu pociťují a zvládají subjektivně. Tímto se skupina pozvolna přesune k dalšímu cvičení – pracovní list č. 5 – zaměřený na poměr příjmu a výdeje sil (předpokládáme, že účastníci budou pracovní list vyplňovat obecně se zřetelem na poměr „radostí a starostí“ v jejich životě, instrukce k vyplnění se ale může vztahovat přímo na pracovní kolektiv – pokud ve skupině bude i účastník, který je v současné době zaměstnán). V pravé části pracovního listu je možné zachytit graficky rozsah pozitivního (tedy podpůrného) a negativního (oslabujícího, stresujícího) v životě účastníků, včetně vzájemného poměru obojího. Toto cvičení je možno využít i jako přípravnou aktivitu pro skupinovou práci s flipchartem – brainstorming na téma: Jakými způsoby zvládáme stres? Lektoři fungují jako zapisovatelé, do brainstormingu vstupují pouze v situaci, kdy by bylo zřejmé, že účastníci znají pouze velmi málo způsobů zvládání stresu (což nepředpokládáme). Úkolem lektorů je po vytvoření seznamu společně s účastníky rozdělit strategie na tzv. aktivní a pasivní (každý účastník by měl zjistit, zda má vyvážený poměr mezi aktivními a pasivnímu strategiemi zvládání stresu, nebo zda by měl projít změnou, aby jeho zvládání stresu bylo efektivnější).

147 

 

  

    

  

    

V této fázi závisí na časových možnostech i naladění skupiny, zda otvírat téma – vnitřní životní programy (pracovní list č. 6). Předpokládá se, že obzvláště u cílové skupiny tohoto job klubu, mohou vnitřní životní programy vytvářené v dětství a dospívání pod vlivem působení autorit působit velmi silně. Zůstává na posouzení lektorů, zda toto cvičení přinést do skupiny nebo zpracovat s účastníky při individuální poradenské práci. Na závěr rozdají lektoři účastníkům tzv. desatero pro zvládání stresu (pracovní list č. 7) s doporučením, aby si do jej vyvěsili na viditelném místě.

148 

 

  

    

  

Příloha č.1 Zmapování mého běžného dne Rozdělte barevně tento kruh s výsečemi (výseč = 1 hodina) podle toho, jak trávíte svůj běžný den

149 

 

    

  

    

  

    

Příloha č.2 Matice plánování priorit DŮLEŽITÉ

N A

-

Naléhavé a důležité

Nenaléhavé a důležité

PRIORITY

PÉČE O ZDROJE

termínované úkoly efektivní porady krizové situace některé telefonáty

L É H

-

kontakty kvalitní odpočinek hledání zdrojů studium, nové podněty tvorba přehledu péče o zdraví rodina, blízcí lidé

Naléhavé a nedůležité

Nenaléhavé a nedůležité

“NUTNÉ ZLO“

ZTRÁTA ČASU (subjektivní)

A

-

špatné porady některé telefonáty nedůležité a pracné úkoly

-

lelkování nekvalitní odpočinek

NEDŮLEŽITÉ

150 

 

E N A L É H

V  É

N

A V É 

  

    

  

    

Příloha č.3 Bludný kruh odkládání činností „Co můžeš udělat dnes, udělej pozítří – a máš dva dny volna“

Příznaky odkládání činnosti: 1. 2. 3. 4. 5.

Necháváte svou mysl bloumat. Místo práce sníte. Necháváte se vyrušovat z práce, vyrušování dokonce vítáte. Raději děláte drobnou, bezvýznamnou práci, než tu, kterou byste měli. Děláte dlouhé přestávky a koncentrujete se na cokoliv zajímavého, na co narazíte. Vrháte se do věcí, které mohl udělat někdo jiný, ale které přinášejí úspěch. Před započetím práce trváte na tom mít všechny informace a kompletní dokumentaci – tam kde to není třeba.

Důvody k odkládání činnosti: 1. 2. 3. 4. 5.

Strach z neúspěchu Nedostatek motivace Nedostatek sebedůvěry. Nejasné cíle. Špatně definované nebo chybějící cíle.

NENÍ HANBA CHYBOVAT, ALE VZDÁT SE, NEBO UDĚLAT TUTÉŽ CHYBU PODRUHÉ!

151 

 

  

    

  

    

Pracovní list č.4 Hodnocení osobního stupně stresové zátěže Osobní stupeň stresové zátěže se sestavuje na základě úrovně náročných životních situací a měří se obvykle za časové období dvou let. Cílem testu, který sestavil prof. T. Holmes s svým žákem R. Rahem, je zjistit objem stresu, kterému je člověk vystaven. V průběhu našeho života se dostáváme do životních situací, které jsou prostě součástí našeho života a způsobují stres. Je dobré si zrekapitulovat poslední dva roky svého života, uvědomit si tento fakt, neboť již samotné zamyšlení nad nimi a rozeznání těchto situací nám pomáhá je řešit. V následujícím seznamu má každá náročná životní situace určitou důležitost, která je dána body závažnosti. Váha každé této události bude individuálně odlišná. Tato škála je ale sestavena na základě rozsáhlých a dlouholetých průzkumů, a proto vypovídá poměrně přesně o vlivu stresujících událostí na člověka. Orientační míru vlastní odolnosti si potom může určit každý sám. Projděte si pozorně celý seznam a potom bod po bodu zakroužkujte ty události, které se v průběhu posledních dvou let u vás vyskytly. Jestliže se některá událost stala častěji než jednou, násobte hodnotu bodů závažnosti počtem opakování. Dílčí výsledky prostě sečtěte a získáte svůj osobní stupeň stresové zátěže, výsledek zjistíte v uvedené tabulce.

Přehled náročných životních situací:

152 

1. smrt manžela/manželky

100 23. syn nebo dcera opouští domov

29

2. rozvod

73

24. neshody s tchýní nebo tchánem

29

3. rozchod s partnerem

65

25. mimořádný osobní úspěch

28

4. pobyt ve vězení

63

5. úmrtí v nejbližší rodině

63

27. zahájení nebo ukončení školy

26

6. vlastní úraz nebo nemoc

53

28. změna životních podmínek

25

7. vlastní svatba

50

29. změna osobních zvyklostí

24

 

26. manželka vstoupila do zaměstnání nebo její odchod

26

  

    

  

    

8. ztráta v zaměstnání

47

30. spory s nadřízeným

23

9. usmíření s partnerem

45

31. změna pracovních podmínek nebo doby

20

10. odchod do důchodu

45

32. změna bydliště

20

11. nemoc rodinného příslušníka

44 33. změna školy

20

12. těhotenství

40

34. změna trávení volného času

19

13. sexuální potíže

39

35. změna činností v církevní oblasti

19

14. příchod nového člena rodiny

39

36. změna ve společenské činnosti

18

37. půjčka méně než 50 000 Kč

17

38. změna návyků ve spánku

16

15. změna postavení v zaměstnání 39 16. změna ve vlastní finanční situaci

38

17. smrt blízkého přítele

37 39. změna četnosti rodinných setkání

15

18. změna zaměstnání

36

15

19. přibývání partnerských hádek

35 41. dovolená

13

20. půjčka větší než 50 000 Kč

31 42. vánoce

12

21. větší dluhy

30 43. nepatrné přestupky zákona

11

22.

změna

odpovědnosti

v zaměstnání

40. změna návyků v jídle

29

Výsledky:

Celková hodnota skóre

153 

 

Pravděpodobnost onemocnění

Síla odolnosti proti stresu

150 - 199

nízká 9 - 33%

vysoká odolnost

200 - 299

průměrná 0 - 52%

hraniční odolnost

300 a více

vysoká 50 - 86%

nízká odolnost

  

    

  

Nyní jsme provedli sebediagnostiku náročných životních situací a zjistili, jak na tom jsme a zároveň poznali, které situace na cestě životem nás pravděpodobně potkají a jak silný mají stresový vliv. Znovu zdůrazňujeme, že je vhodné nejenom odpovědět, ale i se zamyslet, protože to je prvním, významným a někdy i dostačujícím krokem k odstranění stresu. Poznámka: v literatuře najdeme použití testu pro hodnocení i za jeden rok, my používáme hodnocení za dva roky podle doporučení Gregora

154 

 

    

  

    

  

    

Pracovní list č.5 Poměr příjmu a výdeje sil Seznam radostí: 100%

Seznam starostí

Celkový poměr radostí a starostí: (starosti vyšafrujte)

155 

 

  

    

  

    

Pracovní list č.6 Desatero proti stresu: 1. Smějte se co nejčastěji. Aktivují se při tom hormony štěstí (endorfiny) a posilují váš imunitní systém. 2. Berte se takoví, jací jste. Dobrý vzhled není jen otázkou oblečení, nalíčení či účesu, ale i osobního „vyladění“ a sebejistoty. 3. Nenechávejte si své mínění pro sebe. Když vás něco rozzlobí, řekněte klidně ostatním, co si myslíte. 4. Stejně jako smích patří i k nejdůležitějším pocitům pláč. Když se vám chce brečet, slzy nepotlačujte 5. Splnit všechny úkoly. Které na vás klade všední den, je mnohdy těžké. Touha být ve všem perfektní však vede jen ke stresu. 6. Zjistěte, jak dlouhý spánek vám nejvíce vyhovuje (někomu pět, jinému devět hodin) a tuto dobu dodržujte. 7. I přesto, že vám všichni říkají něco jiného, gestikulujte. Řeč těla rozvíjí temperament i osobnost. 8. Když vás něco rozčílí, křičte, praštěte s telefonním sluchátkem, kopněte do skříně nebo hlasitě zpívejte. Kdo se umí rychle rozzlobit, rychle se také uklidní. Takový způsob „vypouštění páry“ je však velice osobní záležitostí. Proto byste u toho měli být raději úplně sami. 9. Mnozí lidé v duchu žijí již v budoucnosti. Plánují nazítřek či na příští rok. Naučte se raději prožívat každý den. Těšte se například na dobrou večeři. 10. Člověk potřebuje komunikovat s ostatními. Ti, kdo žijí velmi osamoceně, trpí stresem častěji, než lidé, kteří se o své starosti i radosti dělí.

156 

 

  

    

  

    

18 Závěrečný test  

Účastníkům kurzu bude předložen test z výše probrané problematiky, který si klade za cíl ověřit jejich výstupní znalosti avšak i zpětnou vazbu pro členy týmu.  

Job club – projekt Kairos - Výstupní test  

1) Do Hippokratovy typologie osobnosti se řadí: a) introvert, melancholik, sangvinik, flegmatik b) melancholik, cholerik, sangvinik, flegmatik c) cholerik, extrovert, flegmatik, sangvinik 2) Jung chápe introverta jako: a) Člověk vnímavý, přemýšlivý, avšak spíše rozvážný a uzavřený b) Člověk živý, společenský, je rád středem pozornosti c) Člověk smutný, přecitlivělý, nespokojený 3) Termín temperament chápeme ve významu: a) Soubor vlastností, které určují naše prožívání a chování b) Pocit zodpovědnosti člověka za to, co se mu děje c) Promítání svých vlastností do někoho jiného 4) Pod pojem sebehodnocení zahrnujeme: a) Vnímání člověka jako určité hodnoty b) Zhodnocení svých silných a slabých stránek c) To, jak mě vnímá a vidí okolí 5) Co rozumíme pod pojmem haló efekt a) Hodnocení člověka na základě prvního dojmu b) Promítání svých vlastností do někoho jiného c) Vnímání člověka v kontextu prostředí, z něhož pochází

6) Vyjmenujte všechny možné způsoby hledání si práce: a) ……………………………………………… b) ……………………………………………… c) ……………………………………………… d) ……………………………………………… e) ………………………………………………

157 

 

  

    

  

7) Pro správu své e-mailové schránky musíme znát její adresu, která se skládá z: a) Jméno, zavináč, poskytovatel, koncovka (cz.com.) b) Jméno, zavináč, koncovka (cz.com.) c) Zavináč, poskytovatel, koncovka (cz.com.) 8) Jaká forma životopisu se dnes nejčastěji využívá? a) Evropský formát b) Popisná forma c) Strukturovaný formát 9) Co bychom neměli v životopisu opomenout uvést? a) Platné telefonní číslo b) Mailovou adresu c) Zájmy a záliby, případně jiné specifika 10) V čem tkví smysl motivačního dopisu? a) Můžeme zde uvést doplňující informace o nás, které se do životopisu nehodí b) Zaměstnavatel potřebuje zjistit, zda jsme schopni psát text gramaticky správně c) Jedná se o formalitu, která se při výběrových řízeních čím dál častěji využívá 11) Co rozumíme pod pojmem neverbální komunikace? a) Komunikace pomocí zvuků b) Komunikace pomocí slov c) Komunikace beze slov 12) Co rozumíme pod pojmem intimní zóna? a) Zóna, do níž vstupují jen nejbližší (matka, partner, dítě) b) Zóna, pro přátele a známé c) Zóna, do níž mohou vstoupit i lidé, které potkám na ulici 13) Vypište 3 základní zásady pro jednání se zaměstnavatelem a) ………………………………………………………. b) ………………………………………………………. c) ………………………………………………………. 14) Co rozumíme pod pojmem asertivita a) Agresivní jednání b) Sebeprosazení c) Pasivní, utlumené jednání

158 

 

    

  

    

  

    

15) Jakých zásad bychom se měli držet při telefonickém oslovení zaměstnavatele? a) Volat ve vhodnou dobu, pozdravit, být stručný a výstižný, nenechat vyzvánět telefon neúměrně dlouho b) Volat v kteroukoliv dobu, ptát se na věci, které mně zajímají (plat, pracovní doba) c) Volám v kteroukoliv dobu, telefon nechám zvonit, dokud ho nikdo nezvedne, ať je vidět, že mi na dané pozici opravdu záleží, pozdravím a navážu rozhovor 16) Co vše je nutno brát v potaz při přípravě na pracovní pohovor? a) Informace o firmě, svou dokumentaci, vzhled b) Životopis, motivační dopis c) Vzhled a přesnost v příchodu 17) Pracovní smlouva musí mít tyto náležitosti: a) Musí být písemná, den nástupu do práce, místo výkonu práce, druh práce b) Druh práce, plat, úvazek, pracovní doba c) Musí být písemná, den nástupu do práce, úvazek, dovolená 18) U dohody o provedení práce mohu u jednoho zaměstnavatele odpracovat: a) Max 150 hodin b) Max 20 hodin c) Max 200 hodin 19) Zkušební doba má tyto náležitosti: a) Nemusí být sjednaná, je na dobu 3 měsíců, vždy písemná, nelze ji dodatečně prodloužit b) Musí být sjednaná, je na dobu 1 měsíc, lze ji prodloužit c) Nemusí být sjednaná, avšak zaměstnavatel v ní může bez udání důvodu ukončit pracovní poměr 20) Pracovní poměr lze ukončit těmito způsoby: a) Výpovědí, dohodou b) Výpovědí, dohodou, zrušením ve zkušební době, okamžitým zrušením, uplynutím sjednané doby c) Pouze výpovědí či zrušením ve zkušební době

 

159 

 

  

    

  

    

 

19 Setkání č. 15 – Závěrečný feedback  

Cílem tohoto setkání je zhodnocení kurzu a zpětná vazba účastníků. Co mi kurz přinesl, co jsem naopak postrádal? Tak i nad těmito tématy je nutno podiskutovat a účastníkům případně nabídnout další postup či podporu. V rámci tohoto setkání účastníci obdrží certifikát o absolvování kurzu job club projektu Kairos.

160 

 

  

    

  

    

Použitá literatura Balíček rad pro uchazeče o zaměstnání. Olomouc: Olomouc Training Centre, s.r.o., 2007. BEDNAŘÍKOVÁ, I. Sociální komunikace. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. ISBN 80-244-1357-4. DUDÁČEK, K., BLÁBOLIL, R. Poprvé u počítače. České Budějovice: Kopp, 2009. ISBN 978–8 –7232–389–0. DVOŘÁKOVÁ A KOL. Metodický materiál k publikaci pracovní listy – job club. Praha: Asistence o.s., 2007. ISBN 978-80-254-0857-5 DVOŘÁKOVÁ A KOL. Pracovní listy – job club. Praha: Asistence o.s., 2007. ISBN 978-80-254-0857-5 JEŘÁBKOVÁ, S., SRBOVÁ, K. Poznáváme svou osobnost. Praha: Projekt Odyssea, 2007. ISBN 978-80-87145-06-7 KONEČNÝ, J., URBANOVSKÁ, E. Psychologie pro učitele. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. ISBN 80-244-0554-7 KRUTINA, M. Práce: Praktické rady, jak si najít a udržet práci. Praha: Český helsinský výbor, 2005. ISBN 80-86436-17-9. KUNEŠ, D. Sebepoznání. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-541-7 LORENZ, M., ROHRSCHNEIDER, U. Jak uspět u přijímacího pohovoru. Praha: Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-1406-X. MIKULÁŠTÍK, M. Komunikační dovednosti v praxi. Praha: Grada Publishing, 2003. ISBN 80-247-0650-4. NIERENBERG, A.H. Přijímací pohovor do zaměstnání a jak jej úspěšně složit. Brno: CP Books, a.s., 2005. ISBN 80-251-0804-X. NOVÁK, T., CAPPONI, V. Asertivně do života. Praha: Grada Publishing,2004. ISBN 80247-0989-9.

161 

 

  

    

  

    

NOVÁK, T., POKORNÁ, A. Asertivita jako lék v profesních a mezilidských vztazích. Praha: C.H.Beck, 2003. ISBN 80-7179-354-X. PEASE, A. Řeč těla. Jak porozumět druhým z jejich gest, mimiky a postojů těla. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178- 582-2. PROCHÁZKOVÁ, L. Podpora osob se zdravotním postižením při integraci na trh práce. Brno: MSD, 2009. ISBN 978-80-7392-094-4. Příručka nezaměstnaného v roce 2010. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2009. ISBN 97880-7421-010-5. SCHULZ VON THUN, F. Jak spolu komunikujeme? Překonávání nesnází při dorozumívání. Praha: Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-0832-9. SIEGEL, Z. Jak hledat a najít zaměstnání: rady a tipy pro uchazeče. Praha: Grada Publishing, 2003. ISBN 80-247-0612-1 SOBČÍK, J. Vzory pracovněprávních dokumentů 2007. Sagit, 2007. ISBN 978-80-7208-6092. ŠTĚRBOVÁ, L. A KOL. Dveře do profesního života. Turnov: 2010. Elektronické zdroje: Termín Osobnost [online]. Dostupné z URL.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Osobnost>.[ 13.10. 2010]. Portál MPSV [online]. Dostupné z URL. .[15.10. 2010]. Životopis online [online]. Dostupné z URL. < http:/www. zivotopisonline.cz/>.[1. 10. 2010]. Portál MPSV [online]. Dostupné z URL. .[9.10. 2010].

162 

 

  

    

  

Ekonomický portál [online]. Dostupné z URL. .[23.10. 2010].

                     

 

163