METODIKA MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

Obce sobě

Projekt Svazu měst a obcí ČR NA PODPORU MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE

METODIKA MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB verze 1.1, říjen 2013

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001)

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 2


Obsah I.

Vymezení a zdůvodnění řešeného tématu ................................................. 5 I.1 Vymezení území .............................................................................................................5 I.2 Popis tématu..................................................................................................................5 I.3 Popis sociálních služeb v ČR ...........................................................................................7 I.4 Instituce v oblasti sociálních služeb .. .............................................................................8 I.5 Zdroje dat …………………………………………………………………………………………………………………… 6 I.6 Transformace sociálních služeb ......................................................................................9 I.7 Komunitní plánování sociálních služeb ...........................................................................9 I.8 Základní legislativa .......................................................................................................10

II. Popis sociálních služeb ve správním obvodu ORP (situační analýza, finanční analýza), očekávaný vývoj ................................................................. 11 II.1 Situační analýza, finanční analýza, očekávaný vývoj ....................................................11 II.2 Odvětvové třídění v oblasti sociálních služeb ..............................................................30 II.3 Očekávaný vývoj ve správním obvodu …………………………………………………………………….. 32

III. Analýza rizik a další potřebné analýzy ...................................................... 33 IV. SWOT analýza sociálních služeb ........................................................... 3535 V. Souhrn výsledků analýz (analytické části) ................................................ 36 VI. Závěr ......................................................................................................... 37 VII. Použitá literatura ...................................................................................... 38 VIII. Přílohy ....................................................................................................... 40


I.

Vymezení a zdůvodnění řešeného tématu

I.1 Vymezení území Cílem projektu je posílit meziobecní spolupráci (MOS) v rámci právním řádem definovaného území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP). Obce spolu standardně komunikují při výkonu přenesené působnosti, v samostatné ojediněle. Podle zahraničních zkušeností přináší spolupráce prostřednictvím dobrovolného sdílení výkonů agend v samostatné působnosti významné úspory financí při zachování nezávislosti obcí. Území, které analýza řeší, je území správního obvodu ORP.

I.2 Popis tématu K výběru tématu sociálních služeb pro meziobecní spolupráci přispělo několik zásadních faktorů:  



jedná se o téma, které obce aktuálně ve velkém měřítku řeší. je to téma, které není řešitelné pouze na území jedné obce, ale přesahuje hranice jednotlivých obcí: Téma sociálních služeb by primárně mělo být řešeno přímo v místě potřeby. Skutečnost je však taková, že cílová skupina sociálních služeb má tendenci migrovat do míst, kde jsou sociální služby poskytovány ve stacionárních zařízeních. Dochází tak k nežádoucím jevům, například „vykořenění“ většinou starších občanů z míst, kde žili celý svůj dosavadní život nebo kumulace problémových obyvatel. Provoz pobytových zařízení sociálních služeb je také nesmírně finančně náročný. V některých lokalitách mohou být potřebné služby obtížně dostupné, zejména některé druhy ambulantních služeb, a to jak z hlediska nízké frekvence využití, tak zejména z hlediska finančního. toto téma je vhodné pro spolupráci malých obcí a středních a velkých měst: Jedná se o téma vhodné pro spolupráci všech velikostních kategorií obcí. Povinnost zajistit pro občany obce vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče je stanovena zákonem o obcích1, zákonem o sociálních službách2 a je jistě jedním z oprávněných očekávání obyvatel obcí. Je však potřebné, aby poskytování sociální sociálních služeb probíhalo koordinovaně, nedocházelo k nadbytečnému, paralelnímu poskytování služeb nebo naopak nebylo v regionu spektrum služeb, které by nepokrývalo skutečné a oprávněné potřeby obyvatel. Nezanedbatelným aspektem při plánování a poskytování služeb je rovněž jejich kvalita.

S tématem sociálních služeb se v určitých fázích života setká každý z nás, z tohoto pohledu se jedná o téma celospolečenské. Z pohledu obcí je zajištění sociální péče jednou z povinností, kterou v rámci výkonu samostatné působnosti plní. Tato oblast je velmi široká, finančně náročná a je neustále kladen důraz na zvyšování kvality těchto služeb. Co se týče financování, veřejné zdroje zcela určitě nebudou přibývat, zatímco počet uživatelů těchto služeb bude, vzhledem k demografickému vývoji, spíše narůstat.

1 2

odst. 2 § 35 z. č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozd. předpisů § 94 z. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozd. předpisů


Při reformě veřejné správy, konkrétně zrušení okresních úřadů k 31.12.2002, například převzaly mnohé obce zřizovatelské kompetence k části pobytových zařízení pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Do dnešní doby se neustále potýkají s financováním těchto zařízení. V rámci sociální reformy bylo také přeneseno břemeno zajištění poskytování sociálních služeb ve zvýšené míře na obce, a to bez dostatečného finančního zajištění. Vývoj společnosti a demografický vývoj vyžadují kvalitativní změnu sociálních služeb a flexibilitu jejich spektra. Takto zásadní a rozsáhlé změny vyžadují dlouhodobá koncepční řešení, která berou v úvahu i širší souvislosti. Z tohoto důvodu je oblast sociálních služeb vhodným tématem pro spolupráci obcí. Společně lze nastavit efektivnější systém nejen z pohledu ekonomického, ale také humánního. Meziobecní spolupráce na tomto poli může přinést vhodné strategie k řešení sociální problematiky, může vhodným způsobem podpořit přirozený rozvoj regionu. Obec je v této oblasti nejen v postavení poskytovatele a subjektu, který finančně přispívá ostatním poskytovatelům sociálních služeb, ale také koordinátora spolupráce s neziskovým sektorem, podnikatelskými strukturami a zájmovými sdruženími. Vhodně nastavenými strategiemi, programy, projekty je možné předejít sociální exkluzi některých skupin obyvatel, podpořit sociální začlenění již vyloučených skupin a saturovat oprávněné potřeby cílových skupin. Nezanedbatelným bonusem spolupráce v regionu může být rozvoj tzv. sociální ekonomiky, jejíž koncept přináší nová a moderní řešení aktuálních témat, kterými jsou například integrace osob sociálně vyloučených, rozvoj místních zdrojů apod. Jeden z předpokladů, z nichž sociální ekonomika vychází, je, že stát není schopen finančně ani organizačně zajistit všechny sociální potřeby občanů. Sociální ekonomika je sociálně odpovědná, podporuje sociální soudržnost, směřuje k boji proti chudobě a sociální exkluzi. Vzhledem k finanční náročnosti a proměnlivosti požadavků na spektrum sociálních služeb je žádoucí, aby byla vytvořena optimální síť sociálních služeb v regionu odpovídající skutečným potřebám. V této oblasti je celá řada problémů a témat, které je vhodné řešit společně, v rámci meziobecní spolupráce. Jedná se například o následující témata: 

budování infrastruktury zdravotních a sociálních služeb,



kvalitativní posun, což se týká zejména služeb pobytových, a to pro osoby zdravotně postižené a seniory,



podpora a rozšíření služeb komunitního charakteru,



budování komunitních center sociálních služeb, rozvoj semimurální péče,



tvorba komunikační strategie (zlepšení informovanosti obyvatel o sociálních službách, propagace sektoru sociálních služeb)



podpora a aktivizace rodin s dětmi jako prevence sociálního vyloučení,



podpora a aktivizace skupin sociálně vyloučených obyvatel a skupin ohrožených sociálním vyloučením,



rozšíření služeb ambulantních a terénních s cílem poskytnout potřebné služby především v přirozeném prostředí uživatelů (klientů),



budování chráněného bydlení,




koordinaci a efektivnější využití sociálních služeb nabízených regionu,



řešení problematiky začleňování sociálně vyloučených osob do společnosti,



přizpůsobení nabídky služeb aktuální poptávce,



rozvoj dobrovolnictví,



zapojování uživatelů pobytových služeb do běžného života,



vytváření pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením,



vytváření možností pro aktivní zapojení seniorů do veřejného života,

a další témata specifická pro konkrétní region.

I.3 Popis sociálních služeb v ČR Zákon o sociálních službách definuje sociální služby jako souhrn odborných činností, které pomáhají člověku řešit nepříznivou sociální situaci3. Tyto služby jsou poskytovány jednotlivcům, rodinám a skupinám obyvatel, a to bez úhrady nákladů, nebo za částečnou či plnou úhradu nákladů. Smyslem zákona o sociálních službách je chránit práva a oprávněné zájmy těch, kteří jsou z různých důvodů v jejich prosazování znevýhodněni či oslabeni. Důvodem může být věk, zdravotní postižení, nepodnětné sociální prostředí, složitá životní situace apod. Kromě toho zákon vymezuje rovněž práva a povinnosti obcí, krajů, státu a pochopitelně všech poskytovatelů sociálních služeb. Zákon o sociálních službách rozlišuje následující členění služeb:

1. základní: (a) Sociální poradenství – poskytuje osobám v nepříznivé situaci informace, které přispívají k řešení jejich situace. Základní poradenství je složkou všech poskytovaných sociálních služeb, odborné poradenství je specializované na určitou cílovou skupinu nebo situace. (b) Služby sociální péče – hlavním cílem je zabezpečení životních potřeb osobám, které nemohou být zajištěny bez péče a pomoci jiné osoby, za současného zachování co nejvyšší možné míry zapojení do běžného života společnosti a zachování důstojného prostředí a zacházení v co nejméně omezujícím prostředí. Konkrétně se jedná o tyto typy služeb: osobní asistence, pečovatelská služba, tísňová péče, průvodcovské a pečovatelské služby, podpora samostatného bydlení, odlehčovací služby, centra denních služeb, denní a týdenní stacionáře, domovy pro seniory, pro zdravotně postižené a domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení a sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče. (c) Služby sociální prevence – slouží zejména k předcházení sociální exkluze v případě osob, které jsou ohroženy sociálně negativními jevy. Cílem těchto služeb je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé situace a zamezit šíření společensky nežádoucích jevů. Spektrum těchto služeb zahrnuje ranou péči, telefonickou krizovou pomoc, tlumočnické služby, azylové domy, domy na půl cesty, kontaktní centra, krizovou pomoc, intervenční centra, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, služby následné péče, sociálně aktivizační služby pro rodiny 3

Dle materiálu MPSV z roku 2010: Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči.


s dětmi, pro seniory a osoby se zdravotním postižením, sociálně terapeutické dílny, terapeutické komunity, terénní programy, sociální rehabilitaci. 2. dle místa poskytování: (a) Terénní služby – jsou poskytovány v přirozeném prostředí, kde člověk žije (domácnost, místo kde pracuje, vzdělává se, nebo tráví volný čas). (b) Ambulantní služby – za těmito službami dochází osoby, nebo jsou dopravovány, do specializovaných zařízení (poradny, denní stacionáře, kontaktní centra, apod.). (c) Pobytové služby – jsou spojeny s ubytováním, tedy jsou poskytovány v zařízeních, kde člověk v určitém období svého života dlouhodobě žije (domovy pro seniory, domovy se zdravotním postižením, chráněné bydlení, azylové domy, apod.).

I.4 Instituce v oblasti sociálních služeb Zákon o sociálních službách4 definuje dvacet druhů zařízení poskytující sociálních služby: a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l) m) n) o) p) q) r) s)

centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, azylové domy, domy na půl cesty, zařízení pro krizovou pomoc, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, terapeutické komunity, sociální poradny, sociálně terapeutické dílny, centra sociálně rehabilitačních služeb, pracoviště rané péče, intervenční centra, t) zařízení následné péče.

I.5 Zdroje dat Celorepublikově jsou sledována data MPSV5 a ČSÚ6. Potřebná data může poskytnout také kraj, obec či samotní poskytovatelé sociálních služeb. Cennými zdroji dat pro práci v menším regionu mohou být výroční zprávy jednotlivých zařízení. Dalším zásadním zdrojem dat je registr poskytovatelů sociálních služeb7, který na základě zákona o sociálních službách vede MPSV. Jedná se o elektronickou databázi všech 4

§ 34 z. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Statistické ročenky z oblasti práce a sociálních věcí dostupné z http://www.mpsv.cz/cs/3869 6 http://www.czso.cz/ 7 http://iregistr.mpsv.cz 5


právnických i fyzických osob, které poskytují sociální služby, tj. které k tomu mají zákonné oprávnění. Registr umožňuje vyhledání vhodné služby na základě zvolených kritérií, službu lze vyhledávat dle druhu, formy, cílové skupiny, věkové kategorie nebo působnosti v kraji. Ke každému poskytovateli je v databázi připojen také kontakt.

I.6 Transformace sociálních služeb Pod pojmem transformace a deinstitucionalizace sociálních služeb rozumíme proces přeměny pobytových zařízení sociálních služeb na služby komunitního charakteru v terénní či ambulantní podobě, které více podporují jejich uživatele v zapojení se do společnosti a na trh práce. V současné době se tento proces týká především zařízení poskytujících služby osobám se zdravotním postižením, do budoucna rovněž o zařízení pro seniory. Celý proces je pojímán jako prosazení a naplnění lidských práv osob se zdravotním postižením a seniorů, a způsob jak docílit individuálního nastavení sociálních služeb a vytvoření propojené struktury, která by byla funkční prevencí vstupu do pobytových zařízení. Více o projektu transformace sociálních služeb na www.mpsv.cz. Proces transformace má zásadní vliv na skladbu a charakter sociálních služeb poskytovaných v lokalitě, a je třeba jej při plánování sociálních služeb zohlednit. V následujícím programovacím období je podpora transformace sociálních služeb jedním ze specifických cílů prioritní osy OP Zaměstnanost.

I.7 Komunitní plánování sociálních služeb 8 Dle MPSV je hlavním smyslem komunitního plánování zajištění dostupnosti sociálních služeb. Jedná se tedy na jedné straně o analýzu stavu dostupnosti sociálních služeb (v dané lokalitě, regionu, apod.), na straně druhé pak o koncepci jak (v rámci finančních možností daného území) problematiku sociálních služeb řešit. Komunitní plánování lze označit za cyklicky se opakující proces, který by měl reagovat na změny poptávky po institucích poskytujících sociální služby a to i na základě požadavků uživatelů sociálních služeb (tedy komunity). Pro územně samosprávné celky, ať už se jedná o obec či kraj, je komunitní plánování jednoznačně přínosem. Systém sociálních služeb v lokalitě odpovídá zjištěným potřebám a lokálním specifikům, a může pružně reagovat na změny potřeb. Nezbytnou součástí procesu implementace komunitního plánu je průběžný monitoring cílů a opatření vedoucích k jejich naplnění, pravidelná aktualizace a opakování komunitního plánu. Takto může být dosaženo optimálního stavu zajištění potřeb v oblasti sociálních služeb na daném území. Komunitní plány zpracovala celá řada obcí a organizací nejen pro jednotlivé obce, ale také celé oblasti (Jesenicko, Šluknovsko, Kadaň – Klášterec nad Ohří atd.). Kraje zpracovávají střednědobé komunitní plány, kdy jejich strategie vychází především z jednotlivých obecních komunitních plánů. Zjištěné potřeby se promítají na krajskou úroveň a dostupnost sociálních služeb lze zabezpečovat jak z úrovně obecní, tak z krajské. Tyto strategické dokumenty obcí a krajů lze využít při přípravě souhrnného dokumentu v tomto projektu.

8

§ 95 z. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozd. předpisů


I.8 Základní legislativa V roce 2006 byly schváleny zákony, které zásadním způsobem transformovaly sociální oblast a poskytování sociálních služeb v ČR. V současné době je poskytování sociálních služeb v České republice upraveno těmito základními právními předpisy: 

108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, kterým jsou upraveny podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči. Kromě toho zákon upravuje podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, výkon veřejné správy v této oblasti, včetně kontroly kvality poskytovaných sociálních služeb, předpoklady pro výkon činností v sociálních službách a předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka.



vyhláška MPSV č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, v níž je mj. stanoven rozsah úkonů poskytovaných v rámci základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb, maximální výše úhrad za poskytování některých sociálních služeb, způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby, obsah a hodnocení plnění standardů sociálních služeb atd.

Související předpisy: 

zákon č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách, ve znění pozd. předpisů,



zákon č. 110/2006., o životním a existenčním minimu, ve znění pozd. předpisů,



zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozd. předpisů,



zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozd. předpisů,



zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozd. předpisů,



zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozd. předpisů,



zákon č. 359/1999 Sb.,o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozd. předpisů, a další.


II.

Popis sociálních služeb ve správním obvodu ORP (situační analýza, finanční analýza), očekávaný vývoj

II.1 Situační analýza, finanční analýza, očekávaný vývoj Situační analýza je důležitou součástí přípravy strategie. Její podstatou je identifikace, analýza a hodnocení všech relevantních faktorů, o nichž je možné předpokládat, že budou mít vliv na konečnou volbu cílů a strategií. Umožňuje uvědomit si současný stav věcí, identifikaci současných i budoucích priorit. Jejím prostřednictvím lze určit směřování do budoucnosti. Pro provedení situační analýzy v oblasti sociálních služeb je nutné získat přehled o zařízeních sociálních služeb, službách v nich poskytovaných a o finančních zdrojích využívaných pro jejich zajištění. 9

Celkem

Nad 20 000 ob.

10000 až 19999 ob.

2000 až 9999 ob.

Obce s počtem obyvatel10

Do 2000 ob.

Tab. 1 Přehled zařízení sociálních služeb v posuzovaném správním obvodu (za roky 2010, 2011, 2012)

Posuzovaný správní obvod Počet obcí Druh služby Centra denních služeb Denní stacionáře Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení Azylové domy Domy na půl cesty Zařízení pro krizovou 9

Řádky se zeleným textem doplní projektový tým SMO, červeně označené texty vyplňuje zpracovatel Přehled obcí podle počtu obyvatel je dostupný na http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=MOS A04 OB2.1 Velikostní kategorie obcí byly určeny na základě analýzy velikostního rozvrstvení obcí s rozšířenou působností. Nejmenší obec s rozšířenou působností (ORP; Konice) má 2840 obyvatel (k 1. 1. 2013), kategorie pod 2000 obyvatel tedy zahrnuje území mimo jádra ORP na celém území ČR, a zajišťuje dělení alespoň na dvě kategorie ve všech správních obvodech ORP. Další kategorie byly vymezeny na základě populační velikosti 205 ORP, kdy použitá kategorizace rozděluje ORP zhruba na třetiny – tj. správní obvody ORP s jádrem s populací v rozmezí 2000-9999 obyvatel (80 měst; dle dat ČSÚ k 1. 1. 2013), 10000-19999 (64 měst) a nad 20000 obyvatel (61 měst). 10


pomoc Nízkoprahová denní centra Noclehárny Terapeutické komunity Sociální poradny Sociálně terapeutické dílny Centra sociálně rehabilitačních služeb Pracoviště rané péče Intervenční centra Služby následné péče Průměrná hodnota SO v rámci kraje Počet obcí Druh služby uvést jednotlivé služby dle předchozího členění Průměrná hodnota SO v rámci ČR Počet obcí Druh služby uvést jednotlivé služby dle předchozího členění Průměrná hodnota srovnatelné skupiny SO Počet obcí Druh služby Uvést jednotlivé služby dle předchozího členění

Zdroj dat: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=SZB6051PU_OB1.1&&kapitola_id=16

GRAFY 1. Procentuální podíl vybraných zařízení (v tabulce uvedeny kurzívou) na celkovém počtu zařízení sociálních služeb (koláčový) – jednotlivě za každý kalendářní rok 2. Vývoj za každé vybrané zařízení ve sledovaném období (spojnicový)


Celkem

Nad 20000

10000 až 19999

2000 až 9999

Obce s počtem obyvatel

Do 2000 ob.

Tab. 2 Přehled sociálních služeb poskytovaných v zařízení sociálních služeb v posuzovaném správním obvodu (za roky 2010, 2011, 2012)

Posuzovaný správní obvod Počet obcí Druh služby Centra denních služeb Denní stacionáře Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení Azylové domy Domy na půl cesty Zařízení pro krizovou pomoc Nízkoprahová denní centra Noclehárny Terapeutické komunity Sociální poradny Sociálně terapeutické dílny Centra sociálně rehabilitačních služeb Pracoviště rané péče Intervenční centra Služby následné péče Průměrná hodnota SO v rámci kraje Počet obcí Druh služby uvést jednotlivé služby dle předchozího členění Průměrná hodnota SO v rámci ČR Počet obcí Druh služby uvést jednotlivé služby dle předchozího členění


Průměrná hodnota srovnatelné skupiny SO Počet obcí Druh služby Uvést jednotlivé služby dle předchozího členění

Zdroj dat: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=SZB6051PU_OB1.1&&kapitol a_id=16 GRAFY 1. Procentuální podíl vybraných služeb (v tabulce uvedeny kurzívou) na celkovém počtu sociálních služeb (koláčový) – jednotlivě za každý kalendářní rok 2. Vývoj za každou vybranou službu ve sledovaném období (spojnicový)


Tab. 3 Přehled zařízení sociálních služeb podle zřizovatele v posuzovaném správním obvodu (za roky 2010, 2011, 2012) Zřizovatel Druh služby

MPSV

kraj

obec

církev

FO

Jiný celkem

Posuzovaný správní obvod Centra denních služeb Denní stacionáře Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení Azylové domy Domy na půl cesty Zařízení pro krizovou pomoc Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Noclehárny Terapeutické komunity Sociální poradny Sociálně terapeutické dílny Centra sociálně rehabilitačních služeb Pracoviště rané péče Intervenční centra Služby následné péče Průměrná hodnota SO v rámci kraje uvést jednotlivé služby dle předchozího členění Průměrná hodnota v rámci ČR uvést jednotlivé služby dle předchozího členění Průměrná hodnota srovnatelné skupiny SO Uvést jednotlivé služby dle předchozího členění

Zdroj dat: MPSV: registr poskytovatelů sociálních služeb: http://iregistr.mpsv.cz/sluzba/rozsirenevyhledavanisluzby; Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí (2012,2011,2010); http://www.mpsv.cz/files/clanky/13612/rocenka_2011.pdf GRAF 1. Procentuální podíl podle jednotlivých zřizovatelů na celkovém počtu zařízení (koláčový) jednotlivě za každý kalendářní rok 2. Procentuální podíl jednotlivých zřizovatelů na vybraných zařízeních (v tabulce označeny kurzívou) - graf za každou službu samostatně (sloupcový, souhrnný za sledované období) Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 15

Tab. 4 Přehled zařízení sociálních služeb podle zřizovatele ve velikostních kategoriích obcí v posuzovaném správním obvodu (za roky 2010, 2011, 2012) Druh služby

Do 1999 obec ostatní

2000-9999 obec ostatní

10000-19999 obec ostatní

Nad 20000 obec Ostatní


Zdroj dat: MPSV: registr poskytovatelů sociálních služeb: http://iregistr.mpsv.cz/sluzba/rozsirenevyhledavanisluzby; Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí (2012,2011,2010); http://www.mpsv.cz/files/clanky/13612/rocenka_2011.pdf GRAF 1. Podíl zařízení sociálních služeb zřizovaných obcí na celkovém počtu zařízení sociálních služeb ve správním obvodu ORP v členění dle velikostních kategorií obcí (v %) – skupinový sloupcový.


Tab. 5 Přehled sociálních služeb poskytovaných v zařízení sociálních služeb podle zřizovatele v posuzovaném správním obvodu (za roky 2010, 2011, 2012) Zřizovatel Druh služby

MPSV

kraj

obec

Církev

FO

Jiný

celkem


Zdroj dat: MPSV: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí (2012,2011,2010); http://www.mpsv.cz/files/clanky/13612/rocenka_2011.pdf GRAFY 1. Procentuální podíl podle jednotlivých zřizovatelů na celkovém počtu služeb jednotlivě za každý kalendářní rok 2. Procentuální podíl jednotlivých zřizovatelů na vybraných službách (v tabulce označeny kurzívou) - graf za každou službu samostatně (sloupcový, souhrnný za sledované období)


Tab. 6 Přehled sociálních služeb poskytovaných v zařízení sociálních služeb podle zřizovatele ve velikostních kategoriích obcí v posuzovaném správním obvodu (za roky 2010, 2011, 2012) Do 1999

Druh služby

obec

ostatní

2000-9999 obec

ostatní

10000-19999 obec

ostatní

Nad 20000 obec

ostatní


Zdroj dat: MPSV: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí (2012,2011,2010); http://www.mpsv.cz/files/clanky/13612/rocenka_2011.pdf GRAFY 1. Podíl sociálních služeb poskytovaných obcemi z celkového počtu sociálních služeb poskytovaných ve správním obvodu ORP v členění dle velikostních kategorií obcí (v %) – skupinový sloupcový


Tab. 7 Přehled financování zařízení sociálních služeb v posuzovaném správním obvodu v Kč (za roky 2010, 2011, 2012) finanční prostředky

Druh služby

dotace dotace kraj MPSV

dotace obec

příspěvek zřizovatele

finanční jiné úhrady sponzorprostředk finanční uživatelů ské dary y celkem zdroje

Posuzovaný správní obvod Centra denních služeb Denní stacionáře Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení Azylové domy Domy na půl cesty Zařízení pro krizovou pomoc Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Noclehárny Terapeutické komunity Sociální poradny Sociálně terapeutické dílny Centra sociálně rehabilitačních služeb Pracoviště rané péče Intervenční centra Služby následné péče CELKEM Průměrná hodnota SO v rámci kraje uvést jednotlivé služby dle předchozího členění Průměrná hodnota v rámci ČR uvést jednotlivé služby dle předchozího členění Průměrná hodnota srovnatelné skupiny SO Uvést jednotlivé služby dle předchozího členění

Zdroj dat: MPSV: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí (2012, 2011, 2010); http://www.mpsv.cz/files/clanky/13612/rocenka_2011.pdf


GRAFY 1. Celkové příjmy ve sledovaném období 2010 – 2012 (sloupcový) 2. Podíl jednotlivých zdrojů na celkových příjmech (spojnicový) celkově za sledované období 3. Podíl příjmů připadajících na jednotlivé služby z celkových příjmů (koláčový) samostatně za jednotlivá období Tab. 8 Přehled financování zařízení sociálních služeb podle velikostních kategorií v Kč v posuzovaném správním obvodu (za roky 2010, 2011, 2012) Do 2000 ob.

Druh služby

dotace obec

dotace ostatní

2000-9999 ob. dotace obec

dotace ostatní

10000-19999 ob. dotace obec

dotace ostatní

Nad 20000 ob. dotace obec

dotace ostatní

Posuzovaný správní obvod Centra denních služeb Denní stacionáře Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení Azylové domy Domy na půl cesty Zařízení pro krizovou pomoc Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Noclehárny Terapeutické komunity Sociální poradny Sociálně terapeutické dílny Centra sociálně rehabilitačních služeb Pracoviště rané péče Intervenční centra Služby následné péče CELKEM Průměrná hodnota SO v rámci kraje uvést jednotlivé služby dle předchozího členění Průměrná hodnota v rámci ČR uvést jednotlivé služby dle předchozího členění Průměrná

hodnota


srovnatelné skupiny SO Uvést jednotlivé služby dle předchozího členění

Zdroj dat: MPSV: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí (2012, 2011, 2010); http://www.mpsv.cz/files/clanky/13612/rocenka_2011.pdf GRAFY 1. Podíl dotací obcí na celkovém financování zařízení sociálních služeb (v %) v členění dle velikostních kategorií obcí – skupinový sloupcový. Tab. 9 (část 1) Počet sociálních služeb – kapacita služby (počet lůžek) podle velikostních kategorií obcí v posuzovaném správním obvodu (za roky 2010, 2011, 2012) Zařízení sociálních služeb

Počet služeb celkem

Do 2000 ob. V tom služby pro pobyt celoro ční

týdenní

denní


2000-9999 ob. V tom služby pro pobyt celoroční

týden ní

denní

Centra denních služeb Denní stacionáře Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení Azylové domy Domy na půl cesty Zařízení pro krizovou pomoc Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Noclehárny Terapeutické komunity Sociální poradny Sociálně terapeutické dílny Centra sociálně rehabilitačních služeb


Pracoviště rané péče Intervenční centra Služby následné péče

Zdroj dat: MPSV: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí (2012, 2011, 2010); http://www.mpsv.cz/files/clanky/13612/rocenka_2011.pdf Tab. 9 (část 2) Počet sociálních služeb – kapacita služby (počet lůžek) podle velikostních kategorií obcí (za roky 2010, 2011, 2012) 10000-19999 ob.

Zařízení sociálních služeb


V tom služby pro pobyt celoro týdenní denní ční

Nad 20000 ob. Počet služeb celkem

V tom služby pro pobyt týden celoroční denní ní

Centra denních služeb Denní stacionáře Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení Azylové domy Domy na půl cesty Zařízení pro krizovou pomoc Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Noclehárny Terapeutické komunity Sociální poradny Sociálně terapeutické dílny Centra sociálně rehabilitačních služeb Pracoviště rané péče Intervenční centra


Služby péče

následné

Zdroj dat: MPSV: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí (2012, 2011,2010); http://www.mpsv.cz/files/clanky/13612/rocenka_2011.pdf GRAFY 1. Vývoj počtu lůžek ve vybraných službách (v tabulce označeno kurzívou) – spojnicový 2. Vývoj počtu služeb ve vybraných službách (v tabulce označeno kurzívou) dle velikostních kategorií obcí – skládaný sloupcový. Tab. 10 Terénní a ambulantní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením – příjmy z úhrad uživatelů a výdaje za posuzovaný správní obvod (za roky 2010, 2011, 2012) Pečovatelská služba

Osobní asisTence

Tísňová péče

Průvodcovské a předčitatelské služby

Podpora samostatného bydlení

Odlehčovací služby

Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Tlumočnické služby

Příjmy z úhrad uživatelů Výdaje Podíl úhrad uživatelů služeb na celkových výdajích na službu Průměrná hodnota SO v rámci kraje uvést jednotlivé služby dle předchozího členění Průměrná hodnota v rámci ČR uvést jednotlivé služby dle předchozího členění Průměrná hodnota srovnatelné skupiny SO Uvést jednotlivé služby dle předchozího členění


Zdroj dat: MPSV: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí (2012, 2011,2010); http://www.mpsv.cz/files/clanky/13612/rocenka_2011.pdf GRAFY 1. Podíl úhrad uživatelů služeb na celkových výdajích na službu (v %) – sloupcový Tab. 11 Počet uživatelů terénních a ambulantních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením (za roky 2010, 2011, 2012) Pečovatelská služba Děti a mládež do 18 let

Dospělí Muži

Ženy

Osobní asistence Děti a mládež do 18 let

Tísňová péče

Dospělí Muži

Ženy

Děti a mládež do 18 let

Dospělí Muži

Ženy

Posuzovaný správní obvod – celkem Průvodcovské a předčitatelské služby Děti a Dospělí mládež Muži Ženy do 18 let

Podpora samostatného bydlení Děti a mládež do 18 let

Dospělí Muži

Ženy

Odlehčovací služby Děti a mládež do 18 let

Dospělí Muži

Ženy

Posuzovaný správní obvod – celkem Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Děti a mládež do 18 let

Dospělí Muži

Ženy

Tlumočnické služby Děti a mládež do 18 let

Dospělí Muži

Ženy

Posuzovaný správní obvod – celkem

Zdroj dat: MPSV: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí (2012, 2011,2010); http://www.mpsv.cz/files/clanky/13612/rocenka_2011.pdf GRAFY 1. Počet uživatelů jednotlivých terénních a ambulantních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením v členění na děti a mládež do 18 let a dospělé – sloupcový skládaný


Celkem

Nad 20000 ob.

10000-19999 ob.

2000-9999 ob.

Obce s počtem obyvatel

Do 2000 ob.

Tab. 12 Terénní a ambulantní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením – evidovaný počet neuspokojených žadatelů za posuzovaný správní obvod (za roky 2010, 2011, 2012)

Posuzovaný správní obvod Počet obcí Pečovatelská služba Osobní asistence Tísňová péče Průvodcovské a předčitatelské služby Podpora samostatného bydlení Odlehčovací služby Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Tlumočnické služby Průměrná hodnota SO v rámci kraje uvést jednotlivé služby dle předchozího členění Průměrná hodnota v rámci ČR uvést jednotlivé služby dle předchozího členění Průměrná hodnota srovnatelné skupiny SO uvést jednotlivé služby dle


předchozího členění

Zdroj dat: MPSV: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí (2012, 2011,2010); http://www.mpsv.cz/files/clanky/13612/rocenka_2011.pdf GRAFY 1. Podíl úhrad uživatelů služeb na celkových výdajích na službu (v %) – sloupcový Tab. 13 Počet uživatelů (klientů) sociálních služeb v posuzovaném správním obvodu (2. část přehledu v ročence) (za roky 2010, 2011, 2012) Počet uživatelů (klientů) k 31. 12. daného roku Celoroční a týdenní pobyty

Denní pobyty

z toho Trvale upoutaní na lůžku Celoroční a týdenní pobyty

Mobilní za pomoci druhé osoby Celoroční a týdenní pobyty

Denní pobyty

Vyžadující nákladné stravování Celoroční a týdenní pobyty

Denní pobyty

Přijatých na přechodný pobyt Celoroční a týdenní pobyty

Denní pobyty

Posuzovaný správní obvod Centra denních služeb Denní stacionáře Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení Azylové domy Domy na půl cesty Zařízení pro krizovou pomoc Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Noclehárny Terapeutické


komunity Sociální poradny Sociálně terapeutické dílny Centra sociálně rehabilitačních služeb Pracoviště rané péče Intervenční centra Služby následné péče

Zdroj dat: MPSV: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí (2012, 2011, 2010); http://www.mpsv.cz/files/clanky/13612/rocenka_2011.pdf GRAFY 1. Počet uživatelů (klientů) k 31. 12. daného roku v členění na skupiny „trvale upoutaní na lůžko“, „mobilní za pomoci druhé osoby“, „vyžadující nákladné stravování“ a „přijatých na přechodný pobyt“ – koláčový graf


Tab. 14 Počet uživatelů (klientů) sociálních služeb v posuzovaném správním obvodu (3. část přehledu v ročence) (za roky 2010, 2011, 2012) Centra denních služeb Děti a mládež do 18 let

Dospělí Muži

Ženy

Denní stacionáře Děti a mládež do 18 let

Zařízení pro krizovou pomoc

Dospělí Muži

Ženy


Dospělí Muži

Ženy

Posuzovaný správní obvod – celkem Nízkoprahová denní centra

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Děti a Dospělí mládež do Muži Ženy 18 let


Sociální poradny Děti a Dospělí mládež Muži Ženy do 18 let

Sociálně terapeutické dílny Děti a Dospělí mládež do Muži Ženy 18 let

Sociální rehabilitace Děti a Dospělí mládež do Muži Ženy 18 let

Pracoviště rané péče Děti a Dospělí mládež Muži Ženy do 18 let

Intervenční centra Děti a Dospělí mládež do Muži Ženy 18 let

Služby následné péče Děti a Dospělí mládež do Muži Ženy 18 let

Týdenní stacionáře

Domov pro osoby se zdravotním postižením

Domovy pro seniory


Dospělí Muži

Ženy

Noclehárny Dospělí Muži

Ženy

Posuzovaný správní obvod – celkem

Posuzovaný správní obvod celkem



Dospělí Muži

Ženy


Dospělí Muži

Ženy


Dospělí Muži

Ženy

Posuzovaný správní obvod celkem Domovy se zvláštním režimem Děti a Dospělí mládež Muži Ženy do 18 let

Chráněné bydlení Děti a Dospělí mládež do Muži Ženy 18 let

Azylové domy Děti a Dospělí mládež do Muži Ženy 18 let



Domy na půl cesty Děti a Dospělí mládež Muži Ženy do 18 let

Terapeutické komunity Děti a Dospělí mládež do Muži Ženy 18 let


Zdroj dat: MPSV: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí (2012, 2011, 2010); http://www.mpsv.cz/files/clanky/13612/rocenka_2011.pdf GRAFY 1. Klienti jednotlivých zařízení sociálních služeb v členění na děti a mládež do 18 let a dospělé – sloupcový skládaný graf. Tab. 15 Přehled nákladů na uživatele sociálních služeb v posuzovaném správním obvodu (za roky 2010, 2011, 2012) Druh služby

celkové náklady (100%)

průměrné náklady na uživatele/den ambulantní služby

průměrné náklady na uživatele/den terénní služby

průměrné náklady na uživatele/den pobytové služby

Posuzovaný správní obvod Centra denních služeb Denní stacionáře Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení Azylové domy Domy na půl cesty Zařízení pro krizovou pomoc Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Noclehárny Terapeutické komunity Sociální poradny Sociálně terapeutické dílny Centra sociálně rehabilitačních služeb Pracoviště rané péče Intervenční centra Služby následné péče Průměrná hodnota SO v rámci kraje uvést jednotlivé služby dle předchozího členění Průměrná hodnota v rámci ČR


uvést jednotlivé služby dle předchozího členění Průměrná hodnota srovnatelné skupiny SO Uvést jednotlivé služby dle předchozího členění

Zdroj dat: MPSV: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí (2012, 2011, 2010); http://www.mpsv.cz/files/clanky/13612/rocenka_2011.pdf GRAFY 1. Náklady na uživatele (klienta) dle vybraných zařízení sociálních služeb a formy poskytování (sloupcové) – souhrnné za celé sledované období (za každé zařízení zvlášť)

II.2 Odvětvové třídění v oblasti sociálních služeb Převzato a upraveno z vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 323/2002 Sb. platné pro rok 2013. Odvětvové třídění využívá hledisko účelu nebo funkce, na které obec vynakládá své prostředky. Hodnotí se tu každá peněžní operace podle toho: - s jakým odvětvím národního hospodářství je spjata, nebo - které činnosti obce naplňuje. Požívá čtyřmístný kód, který rozlišuje skupiny, oddíly, pododdíly a paragrafy: Odvětvové třídění Paragraf X

X

X

X

skupina oddíl pododdíl paragraf Sociální služby a společné činnosti v sociálním zabezpečení a politice zaměstnanosti. Činnosti a služby (nikoliv přímé dávky a podpory) zaměřené na určité sociální skupiny obyvatelstva nebo 43 obecné sociální programy. Společné činnosti, tj. ty, které nelze jednoznačně přiřadit jen k oddílu 41 nebo 42. 431 Sociální poradenství Základní sociální poradenství 4311 Základní sociální poradenství podle § 37 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Odborné sociální poradenství 4312 Odborné sociální poradenství podle § 37 odst. 3 a 4 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 4319 Ostatní výdaje související se sociálním poradenstvím 432 Sociální péče a pomoc dětem a mládeži


4322

4324

4329 433

4332 4333 4334 4339 434 4341 4342 4343 4344 4345 4349

435 4350 4351 4352 4353 4354 4355 4356 4357 4358 4359 437 4371 4372

Výdaje na sociální péči a pomoc dětem a mládeži kromě výdajů na služby sociální péče patřící do pododdílu 435. Ústavy péče pro mládež Dětské domovy pro děti ve věku nad 3 roky a ústavní zařízení pro mládež, podpora dětských vesniček, nespadají-li do oddílu 31 (školská internátní zařízení) a není-li prvotním smyslem pomoc zdravotně postiženým. Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Patří sem výdaje na státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42g až 42n zákona o sociálně právní ochraně dětí (zákona č.359/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Ostatní sociální péče a pomoc dětem a mládeži Zahrnuje i vymožené výživné přijaté od osob povinných výživou. Sociální péče a pomoc manželstvím a rodinám Výdaje na sociální péči a pomoc manželství a rodinám kromě výdajů na služby sociální péče patřící do pododdílu 435. Zařízení pro výkon pěstounské péče Zařízení obcí a krajů pro výkon pěstounské péče podle § 39 odst. 1 písm. e) a § 44 až 47 zákona o sociálně právní ochraně dětí (zákona č. 359/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Domovy-penzióny pro matky s dětmi Pečovatelská služba pro rodinu a děti Ostatní sociální péče a pomoc rodině a manželství Sociální rehabilitace a ostatní sociální péče a pomoc Sociální pomoc osobám v hmotné nouzi a občanům sociálně nepřizpůsobivým Pomoc osobám v hmotné nouzi a osobám sociálně nepřizpůsobivým včetně zvláštní pomoci osobám, které se dostaly bez vlastního zavinění do nepříznivých poměrů nebo v nich žijí. Sociální péče a pomoc přistěhovalcům a vybraným etnikům Zahrnuje i např. činnosti spojené s integrací Romů či jiných etnik. Sociální pomoc osobám v souvislosti s živelní pohromou nebo požárem Sociální rehabilitace Zahrnuje činnosti v rámci sociální rehabilitace poskytované formou terénních nebo ambulantních služeb mimo pobytových služeb v rámci sociálně rehabilitačních center. Centra sociálně rehabilitačních služeb Soustředěné poskytování různých forem sociálních služeb. Ostatní sociální péče a pomoc ostatním skupinám obyvatelstva Včetně např. programů pomoci propuštěným vězňům včetně prevence kriminality a neoddělitelných podpor více skupinám obyvatelstva apod. Služby sociální péče Výdaje na zařízení a činnosti podle části třetí dílů 2 a 3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a příjmy z nich.) Domovy pro seniory Příjmy a výdaje domovů pro seniory (§ 49 zákona č. 108/2006 Sb.) Osobní asistence, pečovatelská služba a podpora samostatného bydlení Tísňová péče Průvodcovské a předčitatelské služby Chráněné bydlení Týdenní stacionáře Denní stacionáře a centra denních služeb Domovy pro osoby se zdravotním postižením a domovy se zvláštním režimem Příjmy a výdaje domovů pro osoby se zdravotním postižením (§ 48 zákona č. 108/2006 Sb. ve znění zákona č. 206/2009 Sb.) a domovů se zvláštním režimem (§ 50 zákona č. 108/2006 Sb.). Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče Ostatní služby a činnosti v oblasti sociální péče. Zahrnuje např. odlehčovací služby. Služby sociální prevence Raná péče a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Krizová pomoc


4373 4374 4375 4376 4377 4378

Domy na půl cesty Azylové domy, nízkoprahová denní centra a noclehárny Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Služby následné péče, terapeutické komunity a kontaktní centra Sociálně terapeutické dílny Terénní programy Ostatní služby a činnosti v oblasti sociální prevence 4379 Zahrnuje zejména sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, telefonickou krizovou pomoc, tlumočnické služby a další činnosti v oblasti sociální prevence.

II.3 Očekávaný vývoj ve správním obvodu Provedené analýzy jsou jedním z podkladů pro stanovení strategie rozvoje sociálních služeb v regionu. Na jejich základě lze vyhodnotit řadu skutečností: 

stávající kapacitu zařízení a sociálních služeb v komparaci se srovnatelnými regiony,



požadavky na kapacitu zařízení a sociálních služeb (navýšení, snížení, zachování stavu),



požadavky na změnu nabídky potřebných zařízení a sociálních služeb – přizpůsobení aktuální poptávce,



efektivitu využití vynaložených finančních zdrojů a hledání dalších možností získávání těchto zdrojů,



přínos procesu transformace a deinstitucionalizace pobytových zařízení,



možnosti budování komunitních centrem sociálních služeb,



možnosti ke zvýšení kvality sociálních služeb.

Tyto poznatky jsou nezbytné pro optimalizaci sítě sociálních služeb ve správním obvodu za současného naplnění oprávněných potřeb obyvatel regionu, efektivního využití dostupných finančních zdrojů, spolupráce všech aktérů a dosažení vysoké kvality těchto služeb. Současně se musí brát v úvahu vliv demografického a společenského vývoje na požadavky na sociální služby. Celkově populace stárne a prodlužuje se doba dožití, proto bude třeba se soustředit na rozvoj služeb pro seniory. Zde se však nesmí zapomenout na trend poskytování služeb v terénní a ambulantní formě, aby klient mohl co nejdéle zůstat ve svém přirozeném prostředí. Celorepublikově také dochází k humanizaci pobytových zařízení, což je další neopomenutelný fakt při plánování sociálních služeb. Tato problematika (transformace a deinstitucionalizace) služeb se týká pobytových zařízení pro seniory a osoby se zdravotním postižením. V návaznosti na tento proces bude třeba se soustředit především na podporu služby chráněného bydlení. V mnoha regionech se v důsledku nepříznivého hospodářského vývoje řeší problémy se sociálně vyloučenými skupinami obyvatel. V těchto případech je nutné se soustředit na služby směřované k aktivizaci těchto osob a podporující rodinný život a smysluplné trávení volného času. Je rovněž vhodné úzce spolupracovat s aktéry oblasti školství, zaměstnávání a bydlení.


III.

Analýza rizik a další potřebné analýzy

a) Analýza cílových (dotčených) skupin Analýza cílových (myslí se dotčených, zainteresovaných) skupin je klíčovým procesem pro efektivní plánování sociálních služeb, umožní nastavit nabídku sociálních služeb tak, aby co nejvíce vyhovovala specifických potřebám cílových skupin. Kvalitně zpracovaná analýza zvyšuje kvalitu projektu a současně snižuje možné riziko nezájmu. Analýza je obsažena v následující tabulce, včetně vzoru. Tab. 16 Analýza cílových (dotčených) skupin Název dotčené skupiny 1 poskytovatelé služeb Č

Očekávání dotčené skupiny dostatek finančních prostředků, zájem uživatelů

Rizika spojená se skupinou nízká kvalita poskytované služby, absence potřebné služby

Způsob komunikace Pravidelná společná setkání

Opatření Zajistit organizátora

Doplnit komentář dle potřeby b) Analýza rizik – registr rizik v oblasti sociálních služeb V následující tabulce jsou uvedena a vyhodnocena rizika (tak zvaný registr rizik) v sociální oblasti správního obvodu. Definice byla převzata z Metodiky přípravy veřejných strategií. Riziko, je nebezpečí vzniku události, která může negativně ovlivnit dosažení stanovených cílů. Jedná se o budoucí událost, která má náhodnou povahu (tj. může, ale nemusí nastat a mít negativní dopad) a není ani nemožná, ani jistá. Riziko spojujeme s negativními vlivy, nepříznivými dopady a ztrátami a chápeme jej jako synonymum nebezpečí, hrozby, úskalí a nejistoty. Protipólem rizika je příležitost, která je spojována s příznivými vlivy a dopady. Tab. 17 Registr rizik sociální oblasti Č.

1

Skupina rizik

Finanční riziko

Název rizika

Nedostatek financí na investice

Hodnocení rizika V= P D P*D 3

3

9

-

Název opatření ke snížení významnosti rizika

Vlastník rizika

Využití fondů EU Meziobecní spolupráce

Obec (je-li zřizovatelem) Zřizovatel , poskytovatel

2 3

Organizační riziko

-

4


5

Právní riziko

6 7

Technické riziko

8

Věcné riziko

…

Komentář k tabulce: Hodnocení významnosti rizik je založeno na hodnocení očekávané pravděpodobnosti výskytu jednotlivých rizik a jejich dopadu (materiálního i nemateriálního) na dosažení cílů strategie. Pravděpodobnost i dopad - hodnota 1 představuje velmi malý dopad (resp. velmi malou pravděpodobnost) a hodnota 5 velmi velký dopad (resp. velmi vysokou pravděpodobnost). Významnost rizika pak bude součinem pravděpodobnosti a dopadu. Hodnota významnosti se bude pohybovat mezi 1 a 25. Vlastníci jednotlivých rizik (tj. osoby odpovědné za řízení a monitorování daného rizika – tj. průběžné přehodnocování významnosti rizik a identifikaci reálného výskytu dané rizikové události). c) Další potřebné analýzy Dle zvážení zpracovatele je možné zařadit další specifické analýzy, soustředit se na podrobnější analýzu vybraných sociálních služeb nebo služeb zdravotně – sociálních apod.


IV.

SWOT analýza sociálních služeb

SWOT analýza je nástroj, jehož prostřednictvím bude zmapována a zanalyzována současná situace. Jedná se o metodu kvalitativního zhodnocení všech aspektů řešené problematiky, jejíž podstata spočívá v třídění a ohodnocení jednotlivých faktorů do čtyř skupin. Analýzou vzájemného působení jednotlivých faktorů silných a slabých stránek vůči příležitostem a ohrožením je možné získat nové informace charakterizující a hodnotící úroveň jejich vzájemného střetu. Cílem SWOT analýzy je přehledně uspořádat a zhodnotit výchozí poznatkovou základnu pro formulaci cílů a potřeb cílových skupin. Pro zpracovatele je tato analýza významná z mnoha důvodů. Poskytuje logický rámec pro hodnocení stávající a budoucí situace, ze kterého je možné dovodit nejvhodnější strategické alternativy. Vede ke zlepšení celého systému, při periodickém provádění umožňuje přehodnocovat význam jednotlivých oblastí. Prostřednictvím výsledků SWOT analýzy je možné zvolit vhodnou strategii pro dosažení dlouhodobých cílů. Pro zpracování kvalitní SWOT analýzy je nutné eliminovat chyby. Je třeba se vyhnout se formálnímu sestavení položek bez odborné znalosti toho, co je skutečně důležité. Seznamy položek je vhodné zredukovat dle priorit, které jsou přiřazeny jednotlivým položkám. Musí být zachycena prioritní rizika, vnější příležitosti nesmí být zaměňovány s vnitřními možnostmi. Tab. 18 SWOT analýza Silné stránky: Slabé stránky: 1. ochota obcí řešit sociální problémy občanů 1. nedostupné sociální bydlení

Příležitosti: 1. kvalitně zpracované strategické dokumenty (komunitní a strategický plán) a jejich realizace

Hrozby: 1. stárnutí populace

Doplnit komentáře dle potřeby


V.

Souhrn výsledků analýz (analytické části)

doplnit text – souhrn a výsledky analýz


VI.

Závěr

Tato metodika byla zpracována odborným týmem a schválena dne 31.10.2013. Zpracovatelé:

Mgr. Lenka Antolová (tel.: 730 894 914, [email protected]) Ing. Štěpán Nosek ([email protected])

Metodika je závazná v rámci realizace projektu. Odborný tým je oprávněn měnit a doplňovat tento dokument. Aktuální verze metodiky bude v elektronické verzi dostupná na webových stránkách http://www.obcesobe.cz/.


VII.

Použitá literatura

Ministerstvo financí (2012) Metodika přípravy veřejných strategií. MF ČR 2012, Praha, volně ke stažení na http://www.verejne-strategie.cz/ Matoušek, O. a kol.: Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. Praha: Portál, 2007. Provazníková, R., Sedláčková, O.: Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. Praha, GRADA Publishing a.s., 2009. Jakubíková, D.: Strategický marketing. Praha, GRADA Publishing a.s., 2008. Fotr, J., Vacík, E., Souček, I., Špaček M., Hájek, S.: Tvorba strategie a strategické plánování. Praha, GRADA Publishing a.s., 2012. Centrum komunitní práce Ústí nad Labem: Deset kroků procesem komunitního plánování; dostupné z http://www.komunitniplanovani.com Metodika zpracování analýzy SWOT pro orgány veřejné správy, dostupné z www.vlastnicesta.cz/clanky/metodika-zpracovani-analyzy-swot-pro-organy-ver/ Rozbor specifických cílů navržených operačních programů z hlediska jejich územního rozměru, vazby na nástroje integrovaného rozvoje a IROP ve znění k 10. říjnu 2013

Doporučené publikace – podpůrné dokumenty Půček, M., Koppitz, D.: Strategické plánování a řízení pro města, obce a regiony. Turnov, Tiskárna Polygraf, s.r.o., 2012. Volně ke stažení na http://dataplan.info/img_upload/f96fc5d7def29509aeffc6784e61f65b/publikace-nszmel_2.pdf Centrum komunitní práce Ústí nad Labem: Deset kroků procesem komunitního plánování; dostupné z http://www.komunitniplanovani.com Příručka dobré praxe v komunitním plánování sociálních služeb dostupná z http://www.socialnisluzby-jmk.cz/Articles/2855-2Prirucka+dobre+praxe+Komunitniho+planovani+socialnich+sluzeb.aspx Metodika strategického plánování v procesu transformace pobytových sociálních služeb dostupná z http://www.instand.cz/dokumenty/metodika-strategickehoplanovani_201303041512147.pdf Strategické plánování a řízení rozvoje území dostupné z http://www.rozvojpk.cz/soubory/topmanazeri/Den02_studijni_material_SP.pdf Strategické a komunitní plánování dostupné z http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/CENMSFK2CK1O/$FILE/06_Kom%20a%20strat%20plan_ZM.pdf Databáze produktů ESF dostupná z http://www.esfcr.cz/databaze-produktu-esf Halásková, R.: Význam standardizace sociálních služeb v době jejich liberalizace. Praha, VÚPSV, v.v.i., 2013. Dostupné z http://www.vupsv.cz/index.php?p=publications&site=default&kateg=vupsv Víšek, P.; Průša, L.: Optimalizace sociálních služeb. Praha, VÚPSV, v.v.i., 2012. Dostupné z http://www.vupsv.cz/index.php?p=publications&site=default&kateg=vupsv Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 38

Molek, J.: Řízení organizací sociálních služeb. Praha, VÚPSV, v.v.i., 2011. Dostupné z http://www.vupsv.cz/index.php?p=publications&site=default&kateg=vupsv Průša, L.: Model efektivního financování a poskytování dlouhodobé péče. Praha, VÚPSV, v.v.i., 2011. Dostupné z http://www.vupsv.cz/index.php?p=publications&site=default&kateg=vupsv

Příklady dobré praxe Informační materiál o zjištěných příkladech dobré praxe dostupný z http://www.crss.cz/archiv/Pl%E1nov%E1n%ED%20soci%E1ln%EDch%20slu%9Eeb/Informa% E8n%ED%20materi%E1l%20o%20zji%9At%ECn%FDch%20p%F8%EDpadech%20dobr%E9%20 praxe.pdf Strategické plánování se zapojením veřejnosti v Uherském Hradišti dostupné z http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&frm=1&source=web&cd=26&ved=0CEgQF jAFOBQ&url=http%3A%2F%2Fwww.mesto-uh.cz%2FArticles%2FUploads%2F40495-7Publikace_strateg_planovanipdf.aspx&ei=bsNfUrKqBumx2AWouoCwBg&usg=AFQjCNG7MB Ro0w9vlXBccz4VIssdycRHng Komunitní plánování na Šluknovsku dostupné z http://www.komunitnicentrum.com/cz/1666-komunitni-planovani-na-sluknovsku-.html Komunitní plánování sociálních služeb Jesenicko dostupné z http://kpj.mujes.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=5&Itemid=3


VIII.

Přílohy

Příloha 1 Předpokládané možnosti využití Operačního programu Zaměstnanost 2014 - 2020 Prioritní osa 2. Sociální začleňování a boj s chudobou 2.1 Aktivní začleňování, zejména za účelem zvyšování zaměstnatelnosti Specifický cíl 1 Zvýšit uplatnitelnost osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených ve společnosti a na trhu práce Zvýšit uplatnitelnost osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených ve společnosti a na trhu práce. Zásadní úlohu a vliv v procesu začleňování sociálně vyloučených osob či osob ohrožených sociálním vyloučením mají místní aktéři, především místní samosprávy. Podmínky pro začleňování a plnohodnotné zapojení do života společnosti v dlouhodobějším horizontu musí být vytvářeny v konkrétních lokalitách za přispění krajských i obecních institucí a neziskových organizací. Všechna opatření v tomto specifickém cíli budou tedy směřovat ke snížení míry osob ohrožených chudobou, ke zvýšení kompetencí osob ohrožených sociálním vyloučením a sociálně vyloučených tak, aby se mohli lépe uplatnit ve společnosti a na trhu práce a zároveň prostřednictvím efektivních programů sociálně právní ochrany dětí se bude zvyšovat kvalita života ohrožených dětí a jejich rodin a zvýší se tak uplatnitelnost této skupiny na trhu práce a ve společnosti. Specifický cíl 2 Rozvoj sektoru sociální ekonomiky Budou přijata opatření a realizovány aktivity, které přispějí k vytvoření propracovaného systému podpory vzniku a rozvoje podnikatelských programů včetně systému pro vzdělávání podnikatelských subjektů. Výsledkem by mělo být rozšíření resp. zvýšení počtu a rozvoj sociálních podniků a jejich podpůrných institucí a zvýšení jejich kvality (sociálního dopadu a udržitelnosti). Příklady podporovaných aktivit vedoucích k dosažení specifických cílů:  Podpora sociálního začleňování osob sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených prostřednictvím sociálních služeb, služeb pro rodiny a děti a dalších služeb obecného zájmu se zaměřením na zapojení těchto osob do ekonomického, sociálního, pracovního života společnosti;  Propojování podpory v oblasti bydlení, zaměstnání, sociální práce a zdravotní péče  Podpora plánování sociální bytové politiky obcí; vznik a rozvoj nástrojů sociálního/dostupného/podporovaného bydlení jako prevence prostorového vyloučení, vzniku sociálně vyloučených lokalit a bezdomovectví;  Podpora služeb zaměřených na prevenci sociálního vyloučení osob, služeb poskytovaných terénní a ambulantní formou, podpora komunitní sociální práce; Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 40

 Vzdělávání a poradenství, aktivizační, asistenční a motivační programy pro osoby ohrožené sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučené  Vznik a rozvoj specifických nástrojů k prevenci a řešení problémů v sociálně vyloučených lokalitách (zohledňujících rovněž kriminalitu a veřejný pořádek), včetně zkvalitňování mechanismu dobré praxe;  Podpora mladým lidem ze sociálně znevýhodněného prostředí při vstupu do samostatného života a na trh práce po ukončení vzdělání  Rozvoj domácí paliativní péče;  Programy prevence sociálně patologických jevů a prevence kriminality;  Aktivity podporující spolupráci mezi ÚP ČR, poskytovateli služeb (včetně NNO), místní samosprávou, zaměstnavateli a dalšími relevantními aktéry (včetně koordinace APZ, poskytovaných služeb, sociálního podnikání a dalších aktivit) zaměřené na přímou podporu osob sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených;  Vzdělávání osob sociálně vyloučených a osob ohrožených sociálním vyloučením na trhu práce s cílem podpory vzniku nových podnikatelských aktivit zaměřených na sociální podnikání; Příjemci Příjemci v této investiční prioritě budou zejména poskytovatelé služeb, kraje, obce a jimi zřizované organizace, svazky obcí, OSS (MPSV, MZdr., MS, MV, MO a jimi řízené/zřízené organizace, Úřad vlády ČR), NNO, zaměstnavatelé, školy a školská zařízení, výzkumné a vzdělávací instituce atd. Na aktivity v této investiční prioritě navazují aktivity v prioritní ose 2 IROP „Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů“ zaměřené na sociální a zdravotní oblast. 



Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k vnitrostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností, pokud jde o zdravotní stav, a přechod od institucionálních ke komunitním službám - rozvoj dostupné, kvalitní a udržitelné sítě služeb vedoucích k sociálnímu začlenění osob sociálně vyloučených či ohrožených sociálním vyloučením Podpora sociálních podniků – vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání.

2.2 Zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu Specifický cíl 1 Zvýšit kvalitu a udržitelnost systému sociálních služeb, služeb pro rodiny a děti a dalších navazujících podporujících sociální začleňování Lepší dostupnost, prostupnost a udržitelnost kvalitních sociálních služeb, služeb pro rodiny a děti (včetně služeb pro neformální pečovatele) a dalších navazujících služeb obecného zájmu přispěje k sociálnímu začlenění a k prevenci sociálního vyloučení osob, sníží závislost na sociálních dávkách i riziko mezigeneračního přenosu chudoby. Služby by měly být dobře dostupné jejich uživatelům, což přispívá k nezávislému způsobu života a začlenění do Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 41

společnosti a zabraňuje izolaci nebo segregaci jejich uživatelů bezprostředně v místech, kde je identifikována jejich potřebnost; zároveň by však neměly prohlubovat jejich izolaci v segregované lokalitě, a naopak je napomáhat zapojovat se do společnosti a do místní komunity. Mezi opatření, která přispějí k plnění daného specifického cíle, patří i zabezpečení průběžného hodnocení efektivity sociálních služeb a to ve smyslu zaměření výdajů (soustředění především na prevenci), kvalitu a cílenost podpory. Nutným předpokladem zvýšení kvality a udržitelnosti systému sociálních služeb bude vzdělávání pracovníků (zejména odborných) ve službách tak, aby jejich znalosti byly na odpovídající úrovni a odpovídaly potřebám systému sociální ochrany. Tyto služby budou poskytovány v odpovídající kvalitě (kontrolována z úrovně veřejné správy) a bude systematicky prováděno i hodnocení efektivity jednotlivých typů služeb. Na obecní a krajské úrovni by měly být nastaveny efektivní procesy plánování a financování služeb, které budou vyhodnocovat potřeby osob a způsob jejich řešení v dané ekonomické realitě. Zaměření jednotlivých aktivit přispěje i k pokroku v procesu transformace pobytových služeb, ke snížení počtu ústavních zařízení a ke zvýšení nabídky komunitních služeb, terénních a ambulantních služeb. Zároveň budou rozvíjeny i nové modely sociálních služeb obecného zájmu, včetně podpory systému sociálního bydlení a s ním spojených preventivních následných služeb a doprovodných služeb, poskytovaných souběžně v různých variantách a intenzitě podle potřeb a kompetencí osob v sociálním bydlení. Zejména v oblasti služeb pro rodiny a děti by měly být zavedeny funkční a provázané služby prevence a intervence, které napomohou včasnému komplexnímu řešení nepříznivé situace dítěte/rodiny – podpora kvalitních a dostupných služeb zpřehlední a zjednoduší systém pomoci cílovým uživatelům a dlouhodobě zefektivní řízení služeb péče o rodiny a děti. Opatření k transformaci a deinstitucionalizaci zařízení ústavní péče o děti přispějí k dodržování práv dítěte a jeho nejlepších zájmů posílením dostupných a kvalitních ambulantních služeb na úkor služeb pobytových (ke zvýšené kvalitě těchto služeb přispěje i rozšíření nabídky vzdělávání sociálních pracovníků). Specifický cíl 2 Zvýšit kvalitu péče o duševní zdraví a přispět k udržitelnosti systému zdravotnictví cílenou podporou zdraví Specifický cíl je navržen v souladu s opatřeními v NPR v oblasti sociálního začleňování i udržitelného systému zdravotnictví a jednotlivé aktivity přispějí zejména k reformě psychiatrické péče v ČR, která představuje jednu z hlavních priorit oblasti zdravotnictví ČR. Budou realizována opatření k rozvoji komunitní a semimurální péče ke zvýšení primární role psychiatrické péče, transformaci psychiatrických léčeben a vzdělávání odborných pracovníků. Příklad podporovaných aktivit vedoucích k dosažení specifických cílů  Transformace a deinstitucionalizace pobytových sociálních služeb, zdravotnických služeb a zařízení ústavní péče o děti a rozvoj nových služeb komunitního typu (např. realizace pilotních a navazujících projektů reformy psychiatrické péče – transformace stávajících forem psychiatrické péče a rozvoj nových typů péče, včetně intermediární péče a mobilních týmů a dále transformace pobytových zařízení pro seniory a osoby se zdravotním postižením apod.); Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 42

 Rozvoj nových modelů služeb obecného zájmu, (rozvoj sociálních služeb, rozvoj sociálně-zdravotních služeb, služeb na podporu zdraví a snížení nerovností ve zdraví, rozvoj služeb na podporu rodin a dětí apod.);  Podpora systému sociálního bydlení a s ním spojených preventivních, následných a doprovodných služeb, poskytovaných souběžně v různých variantách a intenzitě podle potřeb a kompetencí osob v sociálním bydlení;  Přenos dobré praxe a podpora pilotních projektů vedoucích k posílení udržitelnosti a vyšší efektivnosti jednotlivých systémů (zapojování i soukromého sektoru), včetně úhrady nákladů na pilotní testování projektů;  Podpora koordinovaného využívání dobrovolníků v oblasti sociální integrace organizacemi s udělenou akreditací Ministerstva vnitra, vznik dobrovolnických center apod.,  Podpora procesu střednědobého plánování služeb (zavádění, realizace a vyhodnocování procesu) s důrazem na využití principu partnerství včetně tvorby střednědobých plánů rozvoje služeb (přednostně u obcí s rozšířenou působností);  Podpora preventivních sociálních a zdravotních programů (např. tvorba metodik podpory zdravého životního stylu); Na aktivity v této investiční prioritě navazují aktivity v prioritní ose 2 IROP „Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů“ zaměřené na podporu a rozvoj sociální a zdravotní infrastruktury v oblasti sociálního začleňování. 

Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k vnitrostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností, pokud jde o zdravotní stav, a přechod od institucionálních ke komunitním službám - rozvoj dostupné, kvalitní a udržitelné sítě služeb vedoucích k sociálnímu začlenění osob sociálně vyloučených či ohrožených sociálním vyloučením

Příjemci Příjemci v této investiční prioritě budou zejména poskytovatelé služeb, kraje, obce a jimi zřizované organizace, svazky obcí, OSS (MPSV, MZdr., MS a MV a jimi řízené/zřízené organizace, Úřad vlády ČR), NNO, zaměstnavatelé, školy a školská zařízení, výzkumné a vzdělávací instituce, profesní organizace, atd. 2.3 Strategie pro místní rozvoj s vedoucí úlohou komunit Specifický cíl 1 Zvýšit účast lokálních aktérů na prevenci a řešení problémů v oblasti sociálního začleňování a zaměstnanosti Komunitně vedený místní rozvoj, resp. metoda LEADER přispívá k lepšímu zacílení podpory na místní potřeby daného venkovského území a rozvoji spolupráce aktérů na místní úrovni. Díky podpoře komunitně vedené Integrované strategie území MAS budou jednotlivé projekty vykazovat přidanou hodnotu spočívající především ve vzájemné provázanosti, synergii a předcházení duplicitám oproti izolovaně připraveným projektům v rámci běžných opatření. Aktivity v tomto specifickém cíli budou spočívat v realizaci projektů ze schválených Integrovaných strategií Místních akčních skupin (resp. projektů spadajících do OP Zaměstnanost). Veškeré aktivity podporované v rámci komunitně vedeného místního rozvoje Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 43

musí být v souladu s aktivitami, které lze podpořit z věcných prioritních os OP Zaměstnanost (tj. zejména oblast zaměstnanosti a oblast sociálního začleňování). Podporované aktivity přispějí ke snížení lokální nezaměstnanosti, lepšího využití ekonomického potenciálu venkova, zlepšení spolupráce všech místních aktérů při řešení problémů lokální zaměstnanosti a zlepšení situace osob vyloučených a ohrožených sociálním vyloučením žijících na venkově. Příklad podporovaných aktivit vedoucích k dosažení specifických cílů -

Podpora vytváření nových pracovních míst na lokální úrovni;

-

Podpora spolupráce aktérů na místní úrovni při řešení lokální nezaměstnanosti, zjišťování potřeb lokálních zaměstnavatelů;

-

Podpora a vytváření podmínek pro vznik a rozvoj komunálních sociálních podniků;

-

Vzdělávání venkovského obyvatelstva v oblastech relevantních pro zvýšení lokální zaměstnanosti a poradenství pro získání zaměstnání;

-

Podpora sociálního začleňování osob sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených prostřednictvím aktivit zaměřených na prevenci sociálního vyloučení osob, služeb poskytovaných terénní a ambulantní formou, podpora komunitní sociální práce;

-

Vznik a rozvoj specifických nástrojů k prevenci a řešení problémů v sociálně vyloučených lokalitách (zohledňující rovněž kriminalitu a veřejný pořádek) s využitím znalosti lokálního prostředí;

Příjemci Příjemci budou subjekty realizující projekty v rámci schválených Integrovaných strategií území místních akčních skupin (MAS).


Příloha 2 Tabulky č. 1 – 15 zpracované v aplikaci Microsoft Excel budou k metodice pro oblast sociálních služeb dodány v samostatné příloze na odborných školeních, která se uskuteční v prosinci 2013 nebo v lednu 2014. Tato příloha bude sloužit pro usnadnění provedení podrobné analýzy sociálních služeb na území ORP.


METODIKA MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

Recommend Documents