MENTORING ROMŮ VE FUNGOVÁNÍ MÍSTNÍ SAMOSPRÁVY

MENTORING ROMŮ VE FUNGOVÁNÍ MÍSTNÍ SAMOSPRÁVY

S finanční podporou z programu Evropské unie „Základní práva a občanství“

© Roma MATRIX 2015

proČ jsmE s mEntorinGEm romŮ v rámci místní samosprávY zaČali? Při naší dlouholeté práci s romskými klienty jsme dospěli k poznání, že jednou z věcí, která může Romům bránit v úspěšném řešení jejich potřeb, je častá nedůvěra v možnost změny. Tato nedůvěra bývá navíc podpořena přesvědčením, že jim úřady vlastně ani nemají zájem pomoci. Proto se Romové často na veřejnou správu ohledně řešení svých záležitostí neobrací, nebo se na ni obrací až v takové fázi problému, která již uspokojivé řešení neumožňuje.

lidé přistupují k romům často na základě VytVořeného mediálního obrazu

Připustí me-li vedle této skutečnosti fakt, že lidé (tedy i úředníci a pracovníci místních samospráv) přistupují k Romům často na základě o nich vytvářeného mediálního obrazu, přiznáme i možnost, že k Romům může být na různých insti tucích přistupováno s jistými předsudky.

V praxi se tak může stávat, že se Romové správně obrátí na pracovníka veřejné správy s vůlí svou situaci řešit. Místo hledání a nabídnutí nejvhodnějšího řešení jejich problému je jim ale nabídnuto řešení problému, který „předpokládá“ pracovník. Romové tak mohu přicházet o příležitost popsat jejich skutečnou potřebu a o některých vhodných možnostech řešení jejich situace se nemusí ani dozvědět.

2

Je zřejmé, že takové prostředí prakticky znemožňuje navázání dialogu a následné nalezení řešení přijatelného pro obě strany. Věříme, že k tomu, aby mohl být rozkryt problém s jeho souvislostmi, je zapotřebí právě dialogu mezi Romy a veřejnou správou. Vycházíme z předpokladu, že teprve pak je možné nejen pojmenovat skutečnou potřebu, ale i efektivně spolupracovat na řešení.

sYstÉm BEz romŮ nEmŮŽE vYřEŠit otázKY, KtErÉ sE jich tÝKají. stEjně taK romovÉ nEmohou douFat vE změnu jEjich situacE BEz nějaKÉ spoluprácE sE sYstÉmEm, na KtErÝ jsou v dnEŠních dnEch v mnoha případEch praKticKY odKázáni. právě zaČal

z vÝŠE zmíněnÝch dŮvodŮ

iQ roma

sErvis od roKu

Mentoringový program projektu Roma MATRIX

2013 spolupracovat sE zástupci vEřEjnÉ správY v oBcích jihomoravsKÉho KrajE, vE KtErÝch pŮsoBí, na rozvoji a rEalizaci proGramu mEntorinGu romŮ vE FunGování vEřEjnÉ správY. mEntorinGovÝ proGram BYl jEdnou z hlavních aKtivit projEKtu roma matriX. roma matriX jE EvropsKÝ romŮm a zvÝŠEní jEjich intEGracE sKrzE aKČní proGramY napříČ Evropou. projEKt, KtErÝ si KladE za cíl Boj proti rasismu, nEtolEranci a XEnoFoBii vŮČi

roma matriX jE vEdEn miGration YorKshirE a jE v nichŽ ŽijE 85 % romsKÉ populacE EvropsKÉ uniE. projEKt potrvá dva roKY, od duBna 2013 do EvropsKÉ uniE „záKladní práva a oBČanství“.

partnErstvím

BřEzna

20

2015. projEKt

orGanizací z

10

ČlEnsKÝch zEmí

Eu,

jE FinanČně podporován proGramEm


hlavní cílE mEntorinGovÉho proGramu 1. Společně s Romy a pracovníky veřejné správy hledat prostor pro vzájemný dialog a spolupráci. Podpořit Romy ve vědomí vlastní odpovědnosti za svá rozhodnutí a důsledky strategií, které v životě zvolí. 2. Odhalit a rozptýlit předsudky na obou stranách. Rozšířit povědomí o tom, že má smysl řešit věci s vedením obce napříč místní romskou komunitou právě na příkladech dobré praxe a skrze poziti vní zkušenost mentoringem podpořených Romů. Současně pak šířit informaci o tom, že pokud se občané obrátí na obec v počátcích problému, je větší vyhlídka na řešení. 3.

Umožnit Romům nahlédnout do celého procesu rozhodování o jejich konkrétní situaci a podpořit Romy v dalším samostatném řešení jejich potřeb. Získat vhled do toho, jak fungují orgány obce a zjisti t, jak a s kým řešit konkrétní situace. Dále podpořit to, aby Romové nově nabyté vědomosti a dovednosti používali v praxi k řešení svých potřeb.

4.

Umožnit pracovníkům veřejné správy nahlédnout situace konkrétních Romů v celé jejich šíři a tak podpořit uvažování o nabízené podpoře

rozhodli

jsmE sE jít cEstou dŮKladnÉho zasvěcEní

vE věcEch, KtErÉ oni řEŠí.

tím, ŽE naBourání vzájEmnÝch přEdsudKŮ.

romŮ

do toho, jaK sKutEČně proBíhá rozhodování

mEntorY sE jim stali lidÉ z vEřEjnÉ správY, mohlo BÝt docílEno taKÉ

V průběhu jednoho roku, kdy konkrétně pilotní mentoringový program probíhal, bylo zapojeno celkem 12 mentorovaných Romů. Program byl realizován ve spolupráci s městskými úřady v Tišnově, v obci Zastávka, v Břeclavi a v městské části Brno-střed.


3

jaK mEntorinGovÝ proGram FunGujE?

4

Po vyti pování vhodných klientů a domluvě s mentory na zapojení do projektu vypadalo schéma programu následovně: >

>

> >

Za přítomnosti terénního pracovníka IQ Roma servisu došlo k dohodě mentora s konkrétním mentorovaným Romem na formě podpory při řešení jeho potřeby. Ve všech případech se jednalo o spolupráci v oblasti obecního bydlení, obsahem jednotlivých setkání tak bylo informování o možnostech spolupráce občanů s veřejnou správou na udržení bydlení, získání bydlení, nebo při ukončování nájemního vztahu. Mentor následně během samostatných schůzek (zpravidla 3-5 schůzek) poskytoval mentorovanému podporu v řešení jeho situace a představoval mu možnosti spolupráce s veřejnou správou. Vedle toho mu zprostředkovával také jednání s dalšími relevantními úředníky zapojenými do rozhodování o řešené věci. Průměrná délka programu byla 6 měsíců. Mentor s mentorovaným probírali celý proces rozhodování v dané věci. Kde to bylo možné, podpořil mentor svého svěřence v přímém jednání s příslušnými orgány. Na tato jednání svého svěřence také připravil. Schéma bylo ukončeno zpravidla po vyřešení daného problému a po seznámení mentorovaného s kompletními možnostmi spolupráce s místní samosprávou. Tedy ve chvíli, kdy se mentorovaný již dostatečně orientoval v možnostech dialogu s úředníky a místní samosprávou.

Během mentoringu poskytoval pracovník IQRS konzultace oběma stranám. Pracovníkům městských úřadů poskytoval terénní pracovník v celém jeho průběhu podporu metodickou. Vedle toho probíhalo paralelně vyhodnocování spolupráce mentora a mentorovaného Roma/Romky, nastavování jejího dalšího směřování a koordinace zapojených aktérů. Romům byla paralelně, vedle účasti v mentoringovém programu, poskytována podpora terénního pracovníka při řešení jejich případů. Především pak při hledání a akti vizaci dalších zdrojů, které bylo možné zapojit do procesu vedle spolupráce s městem. S Romy byl konzultován průběh mentoringu a byli pracovníkem podporováni ve využívání nově zjištěných možností .


příKladY posKYtnutÉ podporY mEntorovanÝm

5

M�� Pracovnice odboru správy majetku a investi c souhlasila s tí m, že se stane mentorkou romské klientky a v rámci mentoringového programu ji zasvětí do fungování orgánů města a společně s klientkou bude hledat a prověřovat veškeré dostupné možnosti spolupráce, které město má, a které její rodina zatí m nevyužila, protože o nich nevěděla.

pracoVnice odboru spráVy majetku a inVestic souhlasila s tím, že se stane mentorkou romské klientky

Romská rodina během spolupráce s mentorkou měla možnost dozvědět se podrobnosti o bytovém fondu města a procesu vedoucím od podání žádosti k přidělení konkrétního bytu. Mentorka také názorně vysvětlila a ukázala možnosti úřadu práce jako poskytovatele sociálních dávek spojených s bydlením.

Během zapojení do mentoringového programu rodina zjisti la, že město disponuje sociálními byty, o jejichž přidělení rozhoduje sociálně zdravotní komise na základě šetření a posouzení žádostí . Mentorka rodině vysvětlila fungování procesu a vyjednala romské klientce možnost osobního přednesení žádosti před komisí. Jak mentorka, tak terénní pracovník, podporovali mentorovanou ženu v přípravě na toto jednání. Romská klientka následně přednesla svou věc komisi, vyjednala návštěvu jejich členů v nevyhovujícím bytě a podařilo se jí přesvědčit orgán města (komisi) o tom, že je vhodnou adeptkou na přidělení sociálního bytu. Když se uvolnil vhodný sociální byt, dala komise nakonec přednost žadatelům, jejichž situace byla vyhodnocena jako závažnější. Romská rodina byla ale bezodkladně informována o tom, že nyní jsou na prvním místě oni a jakmile se uvolní vhodný byt, bude rodině přidělen. Rodině se podařilo mobilizovat vlastní zdroje a přestěhovat se do jiného domu. Ten se po čase ukázal stejně nevyhovující jako předchozí. Romská rodina však již znala možnosti řešení za pomocí orgánů města. Žena, která byla stále ve spojení se svou mentorkou na úřadě, sama pozvala sociálně zdravotní komisi do nového domu. Došlo k potvrzení priority přidělení sociálního bytu rodině a ten byl nakonec rodině také schválen. S finanční podporou z programu Evropské unie „Základní práva a občanství“

mEntorKa

po cElou doBu posKYtovala rodině KonKrÉtní

inFormacE o moŽnostEch řEŠEní na vŠEch zÚČastněnÝch

Úřednice v roli mentorky

stranách a podporovala rodinu v zapojEní sE do jEdnání s orGánY oBcE.

romsKá

rodina měla moŽnost BlíŽE poznat FunGování řízEní oBcE a aKtivně sE zÚČastnit

procEsŮ rozhodování při řEŠEní jEjich potřEB.

”jsem ráda, že jsem na hledání bytu spolupracoVala s paní smetanoVou (mentorka – pracoVnice odporu spráVy majetku a inVestic města tišnoV). díky ní a díky tomu, že nám řekla o možnostech sociálních bytů, můžeme dnes bydlet V klidu a platit normální poplatky za energie.” mentoroVaná žena

6

M�� P�� 1 Romské klientce nebyla prodloužena nájemní smlouva pro opakované neplacení nájemného. Obec jí nabídla možnost využívat pomoc terénního programu IQRS, aby zlepšila svou situaci. Jelikož k tomu i přes snahy obce a podporu terénního programu nedošlo, vydal soud rozhodnutí o jejím vystěhování. Klientka považovala toto jednání za diskriminaci ze strany obce a odmítala byt s rodinou opusti t. Byla přesvědčena, že když má děti , klientka poVažoVala půjde to zařídit tak, aby dostala novou nájemní smlouvu a mohla rozhodnutí o VystěhoVání za v tomto bytě nadále bydlet. Toto její přesvědčení vedlo k tomu, že situaci nijak neřešila. Takové jednání však mohlo vést k jejímu diskriminaci ze strany obce vystěhování z bytu za přítomnosti policie. V případě, že by romská a odmítala byt s rodinou rodina neměla zajištěné náhradní ubytování, mohlo dojít i k umístění opustit. dětí do náhradní péče. V rámci řešení situace jsme se rozhodli pokusit se propojit romskou klientku přímo se starostou obce, aby mohlo dojít k vysvětlení situace a hledání řešení s využití m všech dostupných možností , které obec má, a o kterých klientka nemusí vědět. S finanční podporou z programu Evropské unie „Základní práva a občanství“

Terénní pracovník se v průběhu zapojení své klienty do mentoringového programu scházel se starostou i samostatně, průběžně vyhodnocovali dosavadní spolupráci se zmíněnou romskou rodinou a hovořili o možnostech jejího dalšího směřování. Po první společné schůzce začala rodina řešit situaci pod mentorským dohledem starosty obce. Uskutečnilo se několik samostatných jednání zástupců rodiny s mentorem. Mentor je podpořil v účasti na jednání zastupitelstva po prVní společné schůzce obce a pomohl k navázání rodiny na příslušný orgán sociálnězačala rodina řešit situaci právní ochrany dětí (OSPOD). OSPOD pak kooperoval s terénním pracovníkem IQRS a mohlo tak dojít k nenásilnému a plodnému pod mentorským dohledem zapojení insti tuce, ze které měla rodina původně obavy. Rodina starosty obce. přijala i díky konzultacím s mentorem spolupráci s OSPOD jako formu podpory a společně s pracovníky pracovala na přípravě krizového plánu.Na řešení kauzy se podílel také starosta obce, kam se rodina plánovala stěhovat. Romské rodině se během spolupráce podařilo přijmout realitu a pochopit, že současný byt nelze nadále udržet. Začala konstrukti vně pracovat na řešení své situace se starostou obce a ve své věci jednala i na zasedání obecního zastupitelstva. Tím se jí podařilo předejít scénářům, které pro ni byly nežádoucí (přestěhování se do azylového bydlení, umístění dětí do náhradní péče, …).

Starosta jako mentor K vzájEmnÉ spolupráci.

posKYtoval

starosta

v roli mEntora po cElou doBu provázEl

mEntorovanou rodinu řEŠEním jEjich KauzY a názorně uKazoval moŽnosti jEdnotlivÝch ÚřadŮ a přispíval rodině inFormacE o moŽnostEch řEŠEní jEjich situacE na vŠEch

zÚČastněnÝch stranách a podporoval ji v zapojEní sE do spoluprácE s orGánY oBcE, sociálními pracovníKY i starostou vEdlEjŠí oBcE.

rodina taKÉ nYní přEsně ví, KdY sE oBracEt na zastupitElstvo oBcE a v jaKÝch případEch jEdnat sE starostou, případně místostarostou.

I když se rodina musela stěhovat, byla v rámci možností maximálně podpořena při řešení své obtí žné životní situace. Tím, že ke stěhování došlo, byla navíc potvrzena závaznost povinností občanů – zejména pak plati t nájem, případně řešit svou situaci včas. Dále pak byla vyzdvižena skutečnost, že pokud již ke spolupráci dojde, je potřeba držet dohodnutá pravidla. Rodině se díky dodržování domluvených pravidel podařilo vyjednat posunutí termínu vystěhování a zajistit tak plynulé stěhování do nového bytu. Rodina tedy díky zapojení se do mentoringového programu měla možnost zažít úspěch v jednání s institucemi.

P�� 2 Romská rodina se potřebovala stěhovat do většího bytu. V době zapojení maminky do mentoringového programu očekávala rodina příchod miminka. Shodou okolností se v tu samou chvíli v jejich obci uvolňoval obecní byt odpovídajících rozměrů. Rodiče však byli spíše skleslí. Věděli, že na obci mají podanou žádost o byt, zároveň věděli, že o byt má zájem více lidí a upřímně byli přesvědčeni, že byt bude přidělen tomu, kdo si „koupí“ rozhodnutí obce. Terénní pracovník nabídl možnost navázání spolupráce se starostou obce, který by se stal jako jejich mentor průvodcem během řešení jejich žádosti o obecní byt. Paní A. byla nabídkou nadšená, zároveň měla obavy. Domluvili jsme se tedy na tom, že mentorský vztah bude podpořen i konzultacemi s terénním pracovníkem.


7

Během schůzek s mentorem zjisti la paní A., že o byt má skutečně zájem více rodin. Zjisti la ale také, že o jeho přidělení bude rozhodovat na veřejném starosta obce, její mentor, zasedání zastupitelstvo obce. Starosta obce, její mentor, poskytl paní poskytl paní náležitou náležitou podporu a na zasedání zastupitelstva ji pozval a připravil. Před samotným zasedáním s paní probral reálné možnosti obce a kritéria, na podporu a na zasedání základě kterých se bude rozhodovat. Paní tak mohla sama zjisti t, že byt bude zastupitelstVa ji pozVal a s největší pravděpodobností přidělen rodině, která se jevila jako potřebnější. připraVil. Přitom sama došla k závěru, že takovému rozhodnutí by i rozuměla. Nicméně šance na přidělení bytu její rodině zůstávala, proto se rozhodla na zastupitelstvu svou žádost podpořit. Vedle toho začala pracovat s terénním pracovníkem i na alternati vním plánu pro hledání odpovídajícího bydlení v případě, že se nepodaří obecní byt získat.

8

Romská maminka se díky mentorskému vedení starosty dokázala připravit na jednání zastupitelstva obce, které o přidělení bytu rozhodovalo. I když měla zprvu obavy ze svého vstupování, zvládla zastupitelům přednést svou žádost a návrh řešení situace. Věc byla složitá a tak se zastupitelstvo usneslo, že o věci rozhodne až na svém dalším zasedání po důkladnějším posouzení situace. Paní se zúčastnila i dalšího zasedání, kde také vystoupila. efektem mentorského programu bylo, že rodina Viděla, na základě jakých

skutečností bylo rozhodoVáno.

být ve své žádosti úspěšná.

Byt rodině nakonec přidělen nebyl. Velmi poziti vním efektem mentorského programu v tomto případě bylo, že rodina viděla, na základě jakých skutečností bylo rozhodováno. Rodina s rozhodnutí m nakonec počítala a rozuměla mu. Nepřidělení bytu tak nevedlo k rezignaci, ale k práci na alternati vním plánu. V případě, že se uvolní další byt, rodina má větší šanci

Díky mentorské podpoře paní A. překonala počáteční obavy a má nyní jasnou představu, jak funguje rozhodování v obci a tuto představu může sdílet se svým okolím. Vedle toho získala zkušenost a je schopna i na veřejnosti reprezentativně odůvodňovat svá přání a jednat s relevantními aktéry.


vÝstupY z pilotní rEalizacE mEntorinGovÉho proGramu Mentoringový program byl v letech 2013 - 2014 v největší míře realizován ve městě Tišnov a v obci Zastávka, kde bylo zapojeno celkem 10 Romů do spolupráce se 3 mentory. Během mentorského programu se ukázalo jako funkční volit ze začátku takovou frekvenci setkávání, která umožní při poskytování podpory také průběžně kontrolovat a případně včasně reagovat na aktuální potřeby, které se mohou vynořit. Ukázalo se, že pokud jsou Romům názorně vysvětleny možnosti systémového řešení a je jim poskytnuta odpovídající podpora ve využití možností systému, dovedou se v něm zorientovat a s jeho pomocí pracovat na naplnění svých potřeb. V této fázi se ukazuje jako velmi užitečná podpora terénních pracovníků, kteří mohou podporovat své klienty v tom, že přímá komunikace s úřadem je cesta vedoucí k cíli.

přínosY z pohlEdu mEntorovanÝch romŮ Všichni Romové zapojení do projektu byli důkladně seznámeni s možnostmi spolupráce s místní samosprávou a navázali osobní kontakt s lidmi z místní samosprávy. Jsou jim známé reálné možnosti spolupráce a znají souvislosti spojené s rozhodováním. Mohou tak podpůrně působit ve svém okolí.

romovÉ měli díKY mEntorinGovÉmu proGramu moŽnost zaŽít spolupracující a partnErsKÝ přístup zE stranY místní samosprávY. i KdYŽ mEntorovaní romovÉ nEBYli vŽdY ÚspěŠní v dosaŽEní svÝch pŮvodních cílŮ, dá sE v oBou loKalitách povaŽovat proGram za vElmi ÚspěŠnÝ. 5 mentorovaných získalo během realizace vhodnější bydlení díky podpoře poskytnuté mentory. 4 Romové měli možnost účastnit se zasedání místních zastupitelstev, nebo komisí a rad rozhodujících o jejich věci. S finanční podporou z programu Evropské unie „Základní práva a občanství“

9

Z přímé terénní práce prokazatelně víme, že se komunitou v obou výše zmíněných lokalitách šíří povědomí o úspěšném řešení situace romských klientů ve spolupráci s místními samosprávami. Podpoření Romové dále podporují své blízké a sousedy v tom, aby své situace řešili přímo s příslušnými úředníky. Potvrdilo se, že Romové některé věci s městem, nebo příslušnými úřady neřeší i proto, že zkrátka nevědí o tom, že by řešení bylo ve spolupráci možné. Že taková možnost existuje. díky pochopení systému se pak může dostaVit i důVěra V to,

Ukázalo se, že aby se lidé naučili používat systém, je potřeba věnovat dostatečné úsilí a trpělivost nejen jeho názornému situace řešit. vysvětlení, ale i provázení občanů jeho používáním. Tím, že se umožní pochopení provázanosti a smyslu jednotlivých úkonů, systém přestane být neprůhledným. že s jeho pomocí je možné

To, že občané vidí smysluplnost jednání s úřadem, nebo obcí, vede k jejich ochotě do takové spolupráce vstupovat.

10

přínosY z pohlEdu místní samosprávY Program umožnil úřadům a jejich pracovníkům lepší pochopení složitosti životních situace Romů a odhlédnutí od často zjednodušujícího vnímání, které je podporováno mediálním obrazem této skupiny obyvatel. Jsme si vědomi, že takový přístup může být vnímán jako časově náročný. Na druhou stranu jsme přesvědčeni, že jen tato cesta povede ke vzájemnému pochopení a ke konstrukti vním výsledkům práce s romskými klienty, jejichž životní situace jsou často velmi složité.


Například to, co se zprvu mohlo zdát městu jako neopodstatněná žádost o byt, se při dialogu s žadatelem ukázalo jako nanejvýš opodstatněná žádost o pomoc. Od chvíle, kdy byla žádost rodiny správně pochopena, začala práce na jejím řešení. Společná práce pak vedla k úspěchu ve formě přidělení bytu. Romové jsou do dnešních dnů řádnými nájemníky přiděleného bytu. Vedlejším efektem mentoringových programů může být také to, že se na místní samosprávu budou obracet další lidé již v časných fázích problém, který tak může být jednodušeji řešitelný. Zástupce samosprávy a úředníci jsou schopni lépe spolupracovat s Romy, pokud mají možnost lépe pochopit složitost jejich situace a motivy vedoucí Romy k tomu, že situaci doposud řešili jiným způsobem. Mentorský program byl dle zpětné vazby mentorů pozitivní osobní zkušeností i pro ně samotné.

“Vážím si spolupráce s IQRS a toho, že jsme mohli pracovat s rodinou formou mentorského programu. Ukázalo se, že když lidem vysvětlíme možnosti, o kterých třeba nevěděli, a když jsou Romové podpořeni i prací s terénním pracovníkem, vede naše spolupráce k výsledkům. Bylo zajímavé vidět, jak sociálně zdravotní komise mění názor na situaci romské rodiny. Zprvu byla komise přesvědčena, že paní žádá o byt neoprávněně a že dokládá nesmyslně vysoké náklady na bydlení. Tím že paní spolupracovala se mnou a měla možnost komisi osobně situaci vysvětlit, došlo k naprosté změně pohledu na její případ. To nakonec vedlo až k přidělení sociálního bytu. Zatím vnímám ale stále potřebu spolupracovat s terénními pracovníky na řešení složitějších případů.” (Mentorka - pracovnice odboru správy majetku a investic města Tišnov) Pokud chceme podporovat Romy v jejich napojení se na systém, není možné nechat hned na Romech odpovědnost přijít s problémem včas. Ukazuje se, že je potřeba nastavovat takové prostředí, které umožní častou komunikaci a tím zajistí případnou včasnou nabídku spolupráce.

Lidský přístup je nejlepším předpokladem pro budování dlouhodobě důvěry.

Jako prevence zklamání z neúspěchu systémového řešení se ukazuje vhodné hovořit s Romy od začátku o reálných možnostech (např. o tom, jak dlouho může trvat přidělení bytu a podle čeho je o jeho přidělení rozhodováno). Je důležité, aby byl skutečně vysvětlen celý proces.

Pokud je dosažení cíle riskantní, pomáhá nabídka spolupráce na alternativním plánu. V neposlední řadě je důležitou podmínkou pro úspěch projevení zájmu o člověka jako takového. Lidský přístup je nejlepším předpokladem pro budování dlouhodobě důvěry.


11

Koho kontaktovat v případě zájmu o spolupráci IQ Roma servis, o. s. Pobočka Brno: Vranovská 45, 614 00 Brno, www.iqrs.cz V obcích Jihomoravského kraje Miloslav Kavka – vedoucí Týmu komplexních služeb JMK tel.: +420 774 224 510 e-mail: [email protected] V Brně Adam Fialík – vedoucí Týmu terénní práce Brno tel.: +420 731 654 576 e-mail: [email protected] V Břeclavi Helena Danielová - vedoucí pobočky Břeclav tel.: +420 775 867 362 e-mail: [email protected]

12

Zpráva je dostupná v českém a anglickém jazyce Únor 2015 Tato publikace byla vytvořena s finanční podporou programu Evropské unie „Základní práva a občanství“. Za obsah publikace odpovídá výlučně IQ Roma servis, o. s. a v žádném případě nereprezentuje názory Evropské komise. S finanční podporou z programu Evropské unie „Základní práva a občanství“

MENTORING ROMŮ VE FUNGOVÁNÍ MÍSTNÍ SAMOSPRÁVY

Recommend Documents