Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav financí

Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav financí

Model pojištění podnikatelských rizik

Diplomová práce

Vypracoval: Vedoucí diplomové práce:

Možnar David Ing. Eva Vávrová, Ph.D.

2007

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Model pojištění podnikatelských rizik“ vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu použité literatury.

………………………….

Ve Zlíně, dne 25. května 2007

Touto cestou bych rád poděkoval Ing. Evě Vávrové, Ph.D., za odborné vedení a konzultace diplomové práce. Můj dík patří také zaměstnancům obchodního oddělení Kooperativy, pojišťovny, a. s., agentury Zlín, kteří mi pomohli při získávání podkladů pro diplomovou práci a jejich odborné konzultace.

Abstrakt Diplomová práce se zabývá pojištěním průmyslu a podnikatelů, konkrétně analýzou modelu pojištění podnikatelských rizik. Ve teoretické části jsem se věnoval popisu systému komerčního pojištění, jednotlivých druhů pojištění průmyslu a podnikatelů a také rizikem, stanovením jeho úrovně u organizace a přiblížení základních fází risk managementu. V analytické části této diplomové práce jsem krátce charakterizoval vývoj českého pojistného trhu a hlavní částí mé práce bylo pomocí modelu podnikatelského pojištění analyzovat pět největších pojišťoven na trhu neživotního pojištění podle stanovených kritérií. Dílčím cílem bylo navrhnout zlepšení pro zvýšení konkurenceschopnosti Kooperativy, pojišťovny, a. s.

Abstrakt The diploma thesis deals with industrial and business insurance, in particular with analysis of model of company risks insurance. In theoretical section I have appropriated in description of commercial insurance system and particularly I have developed types of industrial and business insurance. This section involves risk as well which include identification of level in organization and approximation of basic phases in risk management. In analytic section of this thesis I have shortly defined development of Czech insurance market. Main part of my thesis is analysis of five greatest insurance companies in non-life insurance market by means of model of business insurance's model. The analysis passed according to set criterions. Besides that I have put forward an innovation for increasing competitive strength of Kooperativa, pojišťovna, a. s.

1. ÚVOD ............................................................................................. 7 2. CÍL A METODIKA PRÁCE ............................................................. 9 3. TEORETICKÁ ČÁST .....................................................................12 3. 1. 1. Činnosti tvořící předmět podnikání v pojišťovnictví ........................ 12 3. 1. 2. Pojistitelná rizika................................................................................ 14 3. 2. Pojištění podnikatelů a průmyslových rizik ..................... 16 3. 2. 1. Pojištění majetku ................................................................................ 16 3. 2. 2. Pojištění odpovědnosti za škodu ........................................................ 18 3. 2. 4. Pojištění finančních ztrát................................................................... 21 3. 2. 5. Pojištění pohledávek........................................................................... 23 3. 2. 6. Pojištění přerušení provozu ............................................................... 24 3. 2. 7. Ostatní druhy pojištění průmyslu a podnikatelů............................... 25 3. 3. Stanovení úrovně rizika u organizace ............................... 30 3. 3. 1. Riziko, nejistota a pojištění ................................................................ 31 3. 3. 2. Kritéria pojistitelnosti rizik ................................................................ 32 3. 3. 3. Členění rizik........................................................................................ 32 3. 3. 4. Hlavní fáze risk managementu.......................................................... 33 3. 3. 5. Výběr nejvhodnějšího pojistitele ........................................................ 35 3. 4. Nové právní akty EU k pojišťovnictví .............................. 36 3. 4. 1. Vybrané právní akty EU vydané v roce 2005 .................................... 37 4. ANALYTICKÁ ČÁST .....................................................................40 4. 1. Pojistný trh v ČR roce 2005 ............................................... 40 4. 2. Analýza trhu pojištění průmyslu a podnikatelů .............. 43 4. 2. 1. ad a) důvěryhodnost pojistitele, podíl na trhu, stabilita ............ 45 Česká pojišťovna, a. s. ................................................................................... 45 Allianz pojišťovna, a. s................................................................................... 46 Kooperativa, pojišťovna, a. s. ........................................................................ 47 ČSOB Pojišťovna, a. s. .................................................................................. 47 Generali Pojišťovna, a. s. .............................................................................. 47 4. 2. 2. ad b) komplexnost nabídky produktů ................................................ 49 4. 2. 3. ad c) dostupnost likvidace .................................................................. 56 Česká pojišťovna, a. s. ................................................................................... 56 Allianz pojišťovna, a. s................................................................................... 56 Kooperativa, pojišťovna, a. s. ........................................................................ 56 Generali Pojišťovna, a. s. .............................................................................. 57 ČSOB Pojišťovna, a. s. .................................................................................. 57

4. 2. 4. ad d) cena............................................................................................ 58 5. SHRNUTÍ A DISKUSE VÝSLEDKŮ ..............................................77 5. 1. Výsledky analýzy hodnocených pojišťoven ...................... 77

5. 2. Návrhy zvýšení konkurenceschopnosti produktů Kooperativy, pojišťovny, a. s. .................................................... 82 6. ZÁVĚR...........................................................................................84 7. LITERATURA ................................................................................86

1. ÚVOD Ekonomický subjekt má dvě možnosti, jak se finančně vyrovnat s nahodilými událostmi. Může je krýt z vlastních zdrojů (samopojištění) nebo může využít pojištění (přesun rizika na instituci provozující pojištění). V tržní ekonomice má pojištění významnou stabilizační funkci. Rozmělňuje riziko mezi skupinu stejně nebo obdobně ohrožených subjektů. Zbavuje tak jednotlivce či jednotlivé podnikatelské subjekty nutnosti vytvářet velké rizikové fondy a uvolňuje jejich kapitál k podnikání. Každý jednotlivec či podnikatelský subjekt, který zná a má povědomost o svých rizicích, může při nakládání s nimi kvantifikovaně rozhodovat. Může přijmout taková opatření, která určitá rizika eliminují a může také rozhodnout, že další rizika přenese na komerční pojišťovnu. Pojišťovnictví se tak stalo významnou součástí vývoje českého finančního sektoru a výrazně přispívalo k prohlubování hospodářské síly a stability státu. Vždy podporovalo rozvoj českého podnikání, ale i kultury a dalších oblastí. V roce 1991 došlo v České republice k demonopolizaci pojistného trhu a to k ukončení monopolního postavení České pojišťovny, resp. České státní pojišťovny. V období let 1991 až 1999 dochází k rozmachu pojišťovnictví v ČR a nastává vlna zakládání nových pojišťoven. V současné době se české pojišťovnictví vyvíjí v tržním prostředí k souladu s normami Evropské unie. Značná kompatibilita byla dosažena v ekonomice pojištění (účetnictví, technické rezervy, solventnost). Rozšířila se mezinárodní spolupráce jak na úrovni státu, tak i v rámci České asociace pojišťoven. (Čejková, 2002) Podle výroční zprávy České asociace pojišťoven v roce 2005 působilo na českém trhu 45 pojišťoven, z nichž 23 pojišťoven lze označit jako neživotní, to znamená, provozovaly jedno nebo více pojistných odvětví neživotního pojištění a 5 jako čistě životní pojišťovny. 17 pojišťoven bylo se smíšenou účastí, tj. provozovaly souběžně jedno nebo více odvětví životního pojištění a jedno nebo více odvětví neživotního pojištění. Z uvedených 45 pojišťoven působících na území České republiky v roce 2005 lze 33 charakterizovat jako tuzemské a 12 jako zahraniční (organizační složky pojišťoven se síd-

lem v zahraničí). Počet poboček narostl o 5 ve srovnání s rokem 2004. V uvedeném počtu tuzemských pojišťoven bylo 32 akciových společností, 1 družstvo. V roce 2003 se snížil počet tuzemských pojišťoven s převažujícím tuzemským kapitálem na 15 a tento počet byl stejný i v roce 2005.

2. CÍL A METODIKA PRÁCE Hlavním cílem této diplomové práce je na základě sestavení modelu pojištění podnikatelských rizik analyzovat trh pojištění podnikatelských a průmyslových rizik, se zřetelem na pojišťovací ústavy ovládající většinu trhu. Dílčím cílem je navrhnout doporučení pro zlepšení konkurenceschopnosti pojišťovny Kooperativa a pro upevnění její pozice na trhu podnikatelského pojištění. Touto analýzou bude potvrzena či zamítnuta hypotéza o dostatečné konkurenceschopnosti Kooperativy na trhu pojištění majetku a odpovědnosti podnikatelů. Tento model pojištění podnikatelských rizik včetně formulace hypotézy byl sestaven ve spolupráci s požadavky manažerů zlínské pobočky této pojišťovací instituce. Pro dosáhnutí cíle bylo nutné nejprve pojištění průmyslu a podnikatelů charakterizovat, popsat současnou situaci na trhu a konečná analýza modelu znázorňuje komparaci aktuálních druhů pojištění nabízených jednotlivými pojišťovnami. Práce je rozdělena šesti částí. V úvodní části jsem se obecně zabýval významem a principem pojištění a pojišťovnictví. V teoretické části jsem popsal systém komerčního pojištění, stručně také jednotlivé produkty podnikatelského pojištění a též jsem se zabýval stanovením úrovně rizika z hlediska firem. Jelikož se v roce 2004 uskutečnil vstup České republiky do Evropské unie a s tím souvisely i změny v právní úpravě, uvedl jsem nové právní předpisy k pojištění a pojišťovnictví. V analytické části se zabývám nejprve současnou situací na pojistném trhu a dále analyzuji trh pojištění průmyslu a podnikatelů , resp. pěti předních pojišťoven, jejichž tržní podíl na tomto trhu činí téměř 90 %. Pod metodickým vedením a dle požadavků zadavatele této práce, Kooperativy, pojišťovny, a. s. jsem provedl komparaci produktů podnikatelského pojištění pro firmy ze čtyř odvětví, a to obchodu se smíšeným zbožím, truhlářství, stavební firmy a restaurace. Pro svoji analýzu jsem použil čtyři nejčastější kritéria pro kvantifikaci konkurenceschopnosti jednotlivých pojišťoven, a to -

důvěryhodnost, podíl na trhu a stabilita (váha 0,25),

-

komplexnost nabídky produktů (váha 0,25),

-

dostupnost likvidace, hlášení škod (váha 0,15),

-

cena (váha 0,35).

Po konzultaci s vedoucím obchodního referátu zlínské pobočky Kooperativy Ing. Janem Šikem jsem pro každé z kritérií zvolil váhu důležitosti, jež běžný klient zpravidla preferuje při rozhodování, kterou pojišťovnu pro snížení rizik svých podnikatelských aktivit zvolit. U kritéria důvěryhodnosti, podílu na trhu a stability jsem si provedl aplanaci základního kapitálu každé analyzované pojišťovny, jejího podílu na trhu neživotního pojištění a také ratingu včetně ratingu hlavního akcionáře společnosti dle ratingové agentury Standard & Poor´s. Pro stanovení pořadí pojišťovacích ústavů v tomto kritériu postupuji následovně. Určím nejprve pořadí v jednotlivých podkritériích a následně tato pořadí sumarizuji, z čehož určím pořadí celkové (nejnižší = nejlepší, nejvyšší = nejhorší). V kritériu komplexnost nabídky produktů jsem konfrontoval šíři služeb poskytovaných jednotlivými pojišťovacími ústavy, kde u každého druhu pojištění jsem podle kvality a rozsahu službeb hodnotil 1 až 3 body (1 – nejhorší, 3 – nejlepší). Kritérium dostupnost likvidace, hlášení škod slouží pro komparaci možností nahlášení pojistné události a také síť likvidačních středisek pojišťoven sloužící pro co nejrychlejší vyřízení likvidace případné škody. Při hodnocení z hlediska ceny jsem pro každou firmu jsem vytvořil ve spolupráci s obchodní referentkou Kooperativy modelové zadání požadavků na pojištění a na základě těchto zadání jsem srovnával modelové nabídky všech analyzovaných pojišťoven pro každou z firem. Pro určení pořadí pojišťoven v tomto kritérii postupuji tak, že určím pořadí od nejlevnější nabídky po nejdražší u každé firmy. Následně tato pořadí u jednotlivých pojišťovacích ústavů sečtu a určím pořadí výsledné ( nejnižší = nejlepší, nejvyšší = nejhorší). V části diskuse a shrnutí výsledků provedu sumarizaci všech výsledků všech dílčích analýz uvedených kritérií a vydedukuji z nich závěrečné hodnocení. Výsledné hodnoty jsou součtem násobků váhy a pořadí, jehož pojišťovny dosáhly v každém kritériu ( nejnižší = nejlepší, nejvyšší = nejhorší).

V této části též interpretuji výsledky mé analýzy modelu pojištění podnikatelských rizik a následně na základě zadání Kooperativy uvádím svá doporučení pro zvýšení konkurenceschopnosti produktů pojištění majetku a odpovědnosti podnikatelů této pojišťovny. Kooperativu jsem si vybral, protože jsem zde vykonával povinnou školní praxi na obchodním oddělení agentury ve Zlíně. Zde jsem měl i možnost opatřit si potřebné informace pro zpracování této diplomové práce. Ostatní potřebná data v podobě modelových nabídek ostatních zadaných pojišťoven jsem získal osobní návštěvou v každém z analyzovaných pojišťovacích ústavů. Segment podnikatelského pojištění jsem zvolil na základě požadavku Ing. Šika, oponenta mé diplomové práce. Komparaci uvádím pomocí tabulek a grafů pro větší názornost. Čerpal jsem zejména z teoretických poznatků, z údajů získaných konzultacemi v pojišťovnách, z elektronických zdrojů jednotlivých subjektů a asociací, odborné literatury a specializovaných serverů. Textovou část práce jsem zpracoval v textovém procesoru Microsoft Word pro Windows XP a tabulkovém procesoru Microsoft Excel pro Windows XP.

3. TEORETICKÁ ČÁST 3.1. Systém komerčního pojištění Podnikání přináší celou řadu rizik a zda bude firma či podnikatel úspěšný záleží na mnoha aspektech. Kromě rizika podnikatelského jsou tu i rizika, kterým sice nelze zabránit, ale vhodným pojištěním mohou být eliminovány. Pojištění průmyslu a podnikatelů pomůže zmírnit finanční důsledky nepředvídatelné události a podnikatelé se tak můžou i nadále naplno věnovat rozvoji svého podnikání. Smyslem komerčního pojištění je tedy zabezpečení subjektu před důsledky vystavování se riziku. Jedná se tedy o přesun rizika negativního dopadu pravděpodobnosti vzniku škod z ekonomického subjektu na speciální instituci, kterou je pojišťovna. Podstavou je fakt, že klient (pojištěný) přenese svá rizika, kterým nechce čelit sám, na pojišťovnu (pojistitele), která při dostatečně velkém souboru rizik podobného charakteru je schopna celkově převzatá rizika při využití inkasovaného pojistného zvládat a učinit je předmětem komerční činnosti. Klient s pojišťovnou uzavře pojistnou smlouvu (právní dokument, na jehož základě vzniká smluvní pojištění fyzických a právnických osob – vyhotovuje se v písemné formě). Pojistitel se v pojistné smlouvě zavazuje poskytnout pojištěnému ve sjednaném rozsahu plnění v případě, že nastane nahodilá událost podrobně specifikovaná v pojistné smlouvě. Pojistník, který pojistnou smlouvu s pojišťovnou uzavřel, je zase smluvně vázán platit pojistné za poskytovanou pojistnou ochranu za stanovených podmínek.

3. 1. 1. Činnosti tvořící předmět podnikání v pojišťovnictví

Činnosti tvořící předmět podnikání v pojišťovnictví 1. Pojišťovací činnost - patří sem uzavírání pojistných smluv, správa pojištění, poskytování plnění z pojistných smluv, finanční umístění (tj. investování prostředků technických re-

zerv), uzavírání smluv se zajišťovnami o zajištění závazků z pojistných smluv, zábrannou činnost (tj. předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků). 2. Zajišťovací činnost - forma vertikálního dělení pojistných rizik vzniklých v souvislosti s provozováním pojištění, na základě smlouvy mezi pojišťovnou a zajišťovnou. Zákon vylučuje, aby zajišťovna provozovala pojišťovací činnost. 3. Činnosti související s pojišťovací nebo zajišťovací činností - zprostředkovatelská činnost, poradenská činnost, šetření pojistných událostí, další činnosti vykonávané pojišťovnou nebo zajišťovnou se souhlasem ČNB. Mezi jeho základní funkce patří: 1. povolovací činnost 2. kontrolní činnost - týká se zejména dodržování zákona o pojišťovnictví a dalších právních předpisů, hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků, souladu provozovaných činností s uděleným povolením, způsobu tvorby a použití technických rezerv, finančního umístění aktiv a solventnosti 3. legislativní činnost - k ní patří příprava návrhů právních předpisů pro oblast pojišťovnictví, připomínkové řízení při tvorbě ostatních právních předpisů atd. Kontrolní činnost ČNB zahrnuje jak průběžné sledování a vyhodnocování údajů o činnosti pojišťoven nebo zajišťoven (kontrola od stolu), tak prověřování situace v prostorách pojišťovny nebo zajišťovny (kontrola na místě). Při zjištění nedostatků má ČNB oprávnění přijmout opatření k nápravě závadného stavu, především v závislosti na stupni ohrožení schopnosti pojišťovny nebo zajišťovny dostát svým závazkům. Jedná se o tato opatření: 1. požadovat ve stanovené lhůtě provedení změny ve vedoucích funkcích pojišťovny nebo zajišťovny, 2. rozhodnout, aby pojišťovna nebo zajišťovna přednostně použila zisk po zdanění k doplnění rezervního fondu, popř. ke zvýšení nebo snížení základního jmění, 3. pokud by se v hospodaření objevily nedostatky, které by mohly ohrozit splnitelnost závazků, ČNB svým rozhodnutím nařídí pojišťovně nebo zajišťovně předložit ozdravný plán, pozastaví jí oprávnění k uzavírání pojistných (zajistných) smluv, nařídí pojišťovně převést její pojistný kmen na jinou pojišťovnu, odejme pojišťovně (zajišťovně) povolení k provozování pojišťovací (zajišťovací) činnosti. (Pavlíček, 2006)

3. 1. 2. Pojistitelná rizika V současné době oblast majetkových pojištění, kde kategorie pojištění prakticky vznikala a kde se nahodilost projevuje nejvíce, jednak v současnosti trochu ztrácí na významu a jednak se nejvíce od svých tradičních podob odškodňování poškození nebo zničení věci realizací pojistitelného rizika nejvíce odvrací. Ve svých počátcích tradičním rizikem pojištění majetku bylo riziko požární, historicky neživotní pojišťovny začínaly většinou jako požární pojišťovny. Postupem času si klienti pojišťoven stále více přáli širší krytí příčin věcných škod, tak se postupným přidáváním dalších příbuzných zdrojů nebezpečí do sdružených pojistek z požárního rizika stala rizika živelní. Mezi pojistitelnými živly bývá nejčastěji zahrnován požár, výbuch, bezprostřední úder blesku, vichřice, povodeň nebo záplava, krupobití, sesouvání půdy, zřícení skal nebo zemin, sesouvání nebo zřícení lavin, pád stromů nebo stožárů. Alternativně bývá pojistitelné zemětřesení, tíha sněhu nebo námrazy. Právo na pojistné plnění může pojištěnému vzniknout i tehdy, jestliže došlo k odcizení nebo ztracení pojištěné věci v přímé souvislosti s živelní událostí. Na druhé straně pojišťovny ve svých konkrétních produktech mají tendence některá zvláště nebezpečná živelní rizika hrozící katastrofální realizací z pojistného krytí vylučovat, anebo je připojišťovat za zvláštní sazby, příkladem za všechny je zemětřesení anebo ničivá povodeň. Obdobou požárního rizika z hlediska historických kořenů je riziko krupobití, krupobitní pojišťovny měly ve své době svou vysokou popularitu zejména v zemědělských oblastech. Klasickým rizikem, tradičně zahrnovaným do věcných pojištění, je riziko krádež. Díky neustálému růstu kriminality se riziko krádeže se v některých majetkových pojištěních stává rizikem na hranici pojistitelnosti. Pojišťovny většinově požadují, aby věci byly proti prosté krádeži zajištěny, do produktů tudíž konstruují podmínku tzv. kvalifikované krádeže, tzn. že kryt pojištěním je jen případ, kdy pachatel překonal překážku chránící věc před odcizením. S rizikem krádeže bývá někdy do produktů přidružováno i riziko vandalismu (zásahu třetí osoby), přičemž pojišťovny obvykle požadují zjištění pachatele vandal-

ského činu nebo je toto riziko kryto jen v případě, že dojde současně k realizaci rizika odcizení. Zvýšený význam pojišťování rizika havárie (události, která působila na předmět pojištění náhle a mechanicky) je důsledek rostoucího počtu vozidel na silnicích a ve spojení s odpovědností z provozu motorového vozidla, kde požadavky na pojištění ve většině zemí stanovil zákon, se pojištění motorových vozidel postupně stalo objemově největší skupinou odvětví neživotního pojištění. Postupem času, v souvislosti s rozvojem risk managementu, byla pojistitelná rizika rozšířena o pojištění pro případ přerušení provozu podniku, tj. již zmíněné riziko následných škod, navazujících na prvotní pojistitelnou škodu přímou. Do produktů pojištění průmyslu a podnikatelů bylo dále zahrnováno riziko strojní, související s poruchou nebo havárií strojního zařízení, přičemž v rámci tohoto rizika bývají do pojistného krytí zahrnovány i některé události, které nemají klasické vlastnosti nahodilosti, např. chybná obsluha, předčasné opotřebení, vada materiálu apod. Makroekonomicky významným jsou riziko úvěrové, zejména ve vztahu k zahraničnímu obchodu a rizika, spojená se specifiky výrobního procesu v zemědělství, tedy rizikovost pěstování plodin s výsledky silně závislými na nahodilosti přírodních vlivů a rizikovost chovu hospodářských zvířat. Většina neživotních pojišťoven měla oddělení pojištění motorových vozidel. Některé z nich si tuto strukturu zachovávají dodnes. Protože si však spotřebitel (zákazník) přeje rozsáhlejší krytí a jelikož se vydávají sdružené pojistky, které překračují staré hranice tím, že kryjí rizika, jimiž se dříve zabývala různá oddělení, zavádějí nyní pojistitelé způsob organizace, který vede k větší efektivnosti. V některých případech to má za následek vznik zcela nových oddělení. Příkladem je rozdělení na podnikatelská a individuální pojištění. (Daňhel, 2005)

3. 2. Pojištění podnikatelů a průmyslových rizik Pojištění podnikatelů a průmyslových rizik tvoří v nákladových položkách firem v poslední době stále větší položku, protože je pro většinu podnikatelů nutností. Na trhu dnes existuje řada pojišťoven, která kromě pojištění osob nabízí i firemní pojištění. Jelikož každá pojišťovna má svou vlastní nabídku, rozdělení do kategorií je velice obtížné. Pojišťovny podnikatelům a firmám nabízí takové služby, které odpovídají právě jejich potřebám. Vhodnou kombinací jednotlivých druhů pojištění umožňují zajistit komplexní pojistnou ochranu jakýchkoli podnikatelských aktivit, od drobných živnostníků až po velké průmyslové korporace. Do základní kategorie pojištění podnikatelských a průmyslových rizik můžu zahrnout: -

pojištění majetku

-

pojištění odpovědnosti za škodu

-

pojištění právní ochrany

-

pojištění finančních ztrát

-

pojištění pohledávek

-

ostatní druhy pojištění

3. 2. 1. Pojištění majetku

Pojištění hmotného majetku je ve většině firem považováno za základní a nejdůležitější druh pojištění. Jeho cílem je ochránit podnik před finančními důsledky poškození, zničení nebo odcizení hmotného majetku, tedy aktiv potřebných k provozování podnikatelské činnosti. (Finance.cz, 2007) Podnik si pojišťuje většinou vlastní majetek, ale je možné pojistit i majetek cizí (např. zapůjčený nebo pořízený na finanční leasing). Pojišťované věci mohou být ve smlouvě konkrétně pojmenovány nebo označeny souhrnně jako soubor věcí. Hmotný ma-

jetek se zpravidla pojišťuje na konkrétním místě (adrese), která je uvedena v pojistné smlouvě. Hmotný majetek je možné pojistit proti celé řadě různých nebezpečí, přičemž základní je pojištění proti požáru (včetně výbuchu a úderu blesku), které může být rozšířeno na pojištění proti dalším živelným rizikům (vichřice, povodeň, zemětřesení, krupobití, pád lavin, atd.), vodovodním škodám a pojištění proti odcizení či loupeži. Konkrétní vymezení pojišťovaných rizik v návrhu pojistného programu podniku by mělo vycházet z pečlivého posouzení vzniku možných škod pro jednotlivá místa pojištění. (Insia, 2007) V rámci tohoto pojištění je uplatňováno množství pojistných produktů, jež jsem rozdělil do několika základních kategorií: -

živelní pojištění – tvoří základ pojistné ochrany každého podnikatelského subjektu, jelikož kryje škody na majetku způsobené živelním rizikem, tj. požár, povodeň, vichřice, blesk, výbuch, aj.,

-

technická pojištění – sem můžeme zařadit strojní pojištění, pojištění stavebních a montážních rizik ,

-

šomážní pojištění neboli pojištění přerušení provozu – kryje tzv. následné škody, tj. finanční újmy, které vznikly v důsledku přerušení provozu. Zahrnuje jednak pojištění ušlého zisku a jednak pojištění fixních nákladů, které musí podnik vynaložit, i když byl provoz přerušen,

-

pojištění proti odcizení – kryje majetek nejen v případě jeho odcizení, ale i poškození nebo zničení vzniklé jednáním pachatele, které směřovalo ke krádeži,

-

dopravní pojištění (pojištění přepravy) – kryje riziko poškození, zničení, odcizení či ztráty věci během přepravy.

Předmětem majetkového pojištění jsou nejen věci movité, nemovitosti, technické, obchodní a provozní vybavení, zásoby, ale také nosiče dat a data v nich obsažená, prostředky pro reprodukci (modely, formy apod.), cenné papíry a listiny, peníze a další cenné věci, včetně věcí zaměstnanců. (Finance.cz, 2007) Pro účely pojištění se firemní majetek zpravidla dělí na tyto samostatně pojišťované a v pojistné smlouvě definované položky: -

budovy a stavby (nemovitý majetek včetně nezbytného příslušenství)

-

movité věci (hmotný a drobný hmotný majetek - stroje, zařízení a inventář)

-

zásoby (zboží na skladě, suroviny a polotovary, nedokončená výroba)

-

peníze a ceniny (pojišťují se samostatně s ohledem na zabezpečení)

Hlavní metodou pojištění majetku pro budovy a movité věci je princip nové hodnoty. Vychází se z toho, že při poškození či zničení majetku pojistnou událostí by plnění pojišťovny mělo poskytnout takové prostředky, aby bylo za ně možné pořídit věci nové (náklady na znovuzřízení). Proto musí být v pojistné smlouvě uvedeny takové pojistné částky (hodnoty, na které se majetek pojišťuje), které odpovídají nové hodnotě pojišťovaného majetku. Majetek, který není bezprostředně nutný pro podnikání, lze pojistit i na časovou cenu (pojišťovna při výplatě odečítá opotřebení věci). Pro stanovení nabídky pojistného (ceny pojištění) je pro pojišťovny důležité, jakému riziku je majetek vystaven. Zvýšená pozornost je přitom kladena na možnost vzniku požáru a ohrožení povodní. Proto je třeba podrobně popsat zejména požárně nebezpečné provozy a látky, se kterými podnik pracuje, konstrukci budov, nebezpečné provozy v okolí atd. Velký význam má vztah vedení podniku k riziku požáru a způsoby, jakým se snaží nebezpečí předcházet. Pro riziko povodně je důležitá zejména poloha místa pojištění a tedy četnost povodní v dané lokalitě, případně přijatá protipovodňová opatření. Pro konečnou cenu pojištění je kromě hodnoty majetku a rozsahu pojišťovaných rizik důležitá i zvolená výška spoluúčasti. Čím vyšší částí se klient podílí na případné škodě, tím nižší je pojistné.

3. 2. 2. Pojištění odpovědnosti za škodu

Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil jinému porušením právní povinnosti. Tak je definována obecná odpovědnost za škodu v §420 občanského zákoníku. Této odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil. Toto ustanovení je obecné a používá se v případě, kdy škoda nespadá pod jiné ustanovení občanského zákoníku. Každý podnik odpovídá za škodu, kterou způsobí jinému svou provozní činností. Takto se definuje obecná odpovědnost za škodu při provozování podnikatelské činnosti v

§420a občanského zákoníku. Jedná se o odpovědnost objektivní, bez ohledu na zavinění kohokoliv. Možnost zprostit se této odpovědnosti je velmi omezená a vztahuje je se prakticky jen na škody způsobené přírodní katastrofou, kterou nebylo možno odvrátit. Kromě obecné odpovědnosti existuje řada dalších, zvláštních druhů odpovědnosti, které jsou specifikovány jak v občanském zákoníku, tak v obchodním zákoníku a v dalších právních předpisech. Nezbytným předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu je pochopitelně vznik škody. Ta se přitom definuje jako majetková újma, kterou lze objektivně vyjádřit penězi. Škoda může být: a) věcná škoda (škoda na majetku) - skutečná škoda (zmenšení majetku poškozeného) - ušlý zisk (co by poškozený nabyl, pokud by ke škodě nedošlo) b) škoda na zdraví (životě) Kromě materiálních škod se pojištění odpovědnosti zabývá i škodami nemateriálními, které nemají povahu škody, nýbrž nemajetkové újmy. Sem patří např. zadostiučinění v souvislosti s ochranou osobnosti nebo bolestné, či ztížení společenského uplatnění u škod na zdraví. Protože kromě obecné odpovědnosti existuje celá řada zvláštních druhů odpovědnosti, vytvořily pojišťovny širokou nabídku produktů odpovědnostního pojištění, kterými je možné pokrýt riziko budoucí nutnosti uhradit odškodnění. Podle konkrétní činnosti podniku je tak možné přesně nastavit odpovídající pojistnou ochranu. Vedle základní, obecné odpovědnosti, patří mezi nejvýznamnější: -

pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy a nemoci z povolání (zákonné pojištění, jež je povinna uzavřít každá firma zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance)

-

pojištění odpovědnosti za výrobek (řeší škody vzniklé vadným výrobkem)

-

pojištění profesní odpovědnosti (pro řadu profesí je toto pojištění povinné)

-

pojištění odpovědnosti statutárních orgánů atd.

Principem pojištění odpovědnosti za škodu je úhrada škody poškozenému. Výši odškodnění je možné stanovit: -

podle skutečně vzniklé věcné škody

-

podle doloženého ušlého zisku

-

podle příslušných právních předpisů (u škod na zdraví)

-

rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu (např. arbitráže)

-

mimosoudní dohodou

V řadě případů nelze dojít k dohodě o samotném vzniku odpovědnosti, případně o výši náhrady škody. Z pojištění odpovědnosti za škodu se proto většinou hradí i náklady, které musí klient vynaložit na projednávání před soudem (právní zastoupení). Pojišťovna však uhradí škodu maximálně do výše limitu dohodnutého v pojistné smlouvě. Každý podnik proto musí pečlivě zvážit rozsah možných škod vzhledem ke své činnosti a stanovit si dostatečně vysoký limit plnění. Zejména u odpovědnosti za výrobek je nutno vzít v úvahu, že v zahraničí se škody na zdraví často pohybují na řádově vyšší úrovni než v České republice a rovněž náklady na právní zastoupení jsou velmi vysoké. Základním parametrem pro stanovení ceny pojištění odpovědnosti je charakter činnosti podniku a jeho dosavadní škodní průběh. Vlastní velikost rizika vzniku škody je často vyjádřena závislostí pojistného na obratu firmy a důležitý je pochopitelně i sjednaný limit pojistného plnění. Konečnou cenu může klient samozřejmě ovlivnit výší zvolené spoluúčasti. U pojištění odpovědnosti za výrobek je velmi důležité, do jakých teritorií podnik vyváží. U dalších druhů pojištění odpovědnosti pak stanovení ceny vždy závisí na míře rizika, která se zkoumá individuálně a vyjadřuje konkrétní specifika jednotlivých produktů.

3. 2. 3. Pojištění právní ochrany Jedním ze znaků současného podnikatelského prostředí je také důraz na vymáhání zákonných práv a nároků právní cestou. Do budoucna však lze podle vzoru vyspělých zemí očekávat ještě mnohem důraznější prosazování nároků v obchodních, zaměstnaneckých a dalších vztazích, které vyplývají z podnikání. Protože náklady na právní zastoupení a související náklady vedení soudního sporu spojené s prosazením právních zájmů pojištěného mo-

hou představovat mnohdy velmi vysoké částky, je možné proti takovýmto předem neočekávaným nákladům uzavřít pojištění právní ochrany. Pojištění právní ochrany je možné uzavřít pro tři základní okruhy případných sporů. V každé oblasti je pak většinou možné samostatně nastavit rozsah pojistného krytí podle aktuálních potřeb. (Insia, 2007) Mimo spory v podnikatelském sektoru mohou být pojištěny také spory související s řízením a provozem motorových vozidel a soukromé spory (právní ochrana rodiny, úrazu, pracovní spory, sousedské a nájemní spory). Spadá-li konkrétní spor do pojistného krytí, uhradí pojišťovna zpravidla všechny přiměřené náklady vynaložené na prosazení vlastních oprávněných nároků nebo obhajobu proti vnějším nárokům, a to až do výše sjednané pojistné částky. Mezi tyto náklady patří zejména: -

odměny a náklady zvoleného právního zástupce

-

soudní výdaje a náklady

-

náklady na svědky a soudní znalce, povolané soudem

-

výdaje a náklady protistrany, které je nutno uhradit na základě soudního rozhodnutí

-

náklady na provedení výkonu rozhodnutí

-

výdaje pojištěného za cesty k soudnímu řízení, u kterého je nezbytně nutná jeho přítomnost

Cena pojištění se v této poměrně nové oblasti pojištění stanovuje většinou podle rozsahu krytí a limitu pojistného plnění. U podniků je důležitá jejich velikost vyjádřená počtem zaměstnanců a velikost maximální částky o kterou lze vést pojištěný spor.

3. 2. 4. Pojištění finančních ztrát

Oblast finančních škod je kategorie pojištění, která zaznamenává v posledních letech veliký rozvoj. Soustřeďují se zde produkty, mající za cíl poskytnout pojistnou ochranu pro celou řadu rizik souvisejících s podnikáním, jejichž společným znakem je to, že přímo nesouvisí se vznikem hmotné (materiální) škody na majetku firmy. Pojistné produkty jsou

často velmi propracované a poměrně rychle reagují na současný rychlý technologický rozvoj. Obecně je tato oblast pojištění zaměřena na vyspělé podniky, které věnují odpovídající pozornost řízení rizik. (Insia, 2007) Tento druh pojištění se sjednává pro případ majetkové újmy pojištěného, ke které došlo v důsledku negativního působení obchodních a podnikatelských rizik. Může se jednat o ztráty způsobené riziky z výkonu povolání a z nedostatečných příjmů z důvodů např. nepřízně počasí, přerušení provozu apod. (Finance.cz, 2007) Jak vyplývá z názvu této kategorie pojištění, jsou předmětem pojistné ochrany nejrůznější nehmotné škody, a to v celé řadě oblastí podnikání. Pro každou situaci je většinou připraven specializovaný produkt, který přesně řeší potřeby klientů. Z dlouhé řady produktů je nejčastější: -

pojištění komerční kriminality (podvodné jednání a zpronevěra, včetně zneužití počítačových programů)

-

pojištění kontaminovaných výrobků (ztráty a náklady při stahování závadných potravin či léků apod.)

-

pojištění stahování výrobků z trhu (náklady stažení vadných průmyslových výrobků z trhu)

-

pojištění software (náklady na obnovu a obchodní ztráty při virech nebo úmyslném napadení)

-

pojištění zrušení akce (marně vynaložené náklady na koncert, výstavu, kongres či jinou akci)

-

pojištění počasí (ztráty vyplývající z nepříznivých povětrnostních podmínek)

-

pojištění odměn (náklady na odměny v různých sportovních odvětvích - např. v golfu za „hole in one“)

-

pojištění únosu a vydírání (náklady na odborné poradce a úhradu výkupného)

Plnění pojišťovny je velmi závislé na konkrétním pojistném produktu. Obecně se dá říci, že předmětem náhrady jsou v zásadě přímé ztráty, které podnik utrpí v případě škody anebo nutně vynaložené náklady, které by jinak, než v případě pojistné události, vůbec nenastaly. U některých produktů pak pojišťovna buď sama, nebo přes specializovanou firmu

poskytuje jako součást pojistného plnění také poradenský servis s cílem minimalizovat konečné ztráty V každém produktu finančních rizik je cena stanovována individuálně, na základě posouzení všech okolností a míry rizika. Pojistitelé získávají informace podle strukturovaných dotazníků, jejichž úkolem je co nejlépe identifikovat riziko a poskytnout podklady k jeho ocenění. (Insia, 2007)

3. 2. 5. Pojištění pohledávek

Pojištění pohledávek, ač je souvisí také s finančními ztrátami podniku, je řazeno jako samostatný druh pojištění. Tento pojistný produkt se vztahuje na ztráty vzniklé nezaplacením odebraného zboží nebo služeb způsobené platební nevůlí (nezaplacení pohledávky) nebo platební neschopností např. v případě prohlášení konkurzu. V takovém případě pojišťovny nabízející tento druh pojištění uhradí vzniklou škodu a následně situaci řeší dle smluvních podmínek na vlastní odpovědnost. (Finance.cz, 2007) Tento druh pojištění usnadňuje růst obratu a pronikání na nové trhy, stabilizuje příjmy a zabraňuje rozsáhlým obchodním ztrátám při zhroucení trhu v určitém teritoriu. Pojistit lze obchodní dodavatelské úvěry (odložená platba např. 30, 60 dní apod.), které pojištěný dodavatel poskytuje svým odběratelům (v zahraničí i v tuzemsku) při dodávce zboží či služeb. Pojištění pohledávek je v podstatě finančním nástrojem pro efektivní řízení struktury pohledávek. Smyslem není pouze ochrana pro případ neuhrazení plateb, ale také možnost preventivně předcházet možným škodám prostřednictvím průběžného sledování bonity odběratelů a zavedení pravidel pro přidělování úvěrových limitů. Základní funkce pojištění pohledávek: -

výplata odškodnění při selhání platby

-

získání informací o odběrateli

-

průběžné sledování rizika (prevence)

-

implementace jasných pravidel při poskytování dodavatelských úvěrů

-

zkvalitnění úvěrového managementu

-

vymáhání pohledávek

-

zvýšení úvěrové bonity při jednání s bankami

3. 2. 6. Pojištění přerušení provozu

Vznikne-li ve firmě škoda na výrobním, či pro výrobu nebo obchod nezbytném zařízení, není fyzické poškození či zničení majetku zpravidla jedinou ztrátou, kterou podnik utrpí. Nedílnou součástí celkové škody je totiž omezení či zastavení provozu a s tím spojené následné ztráty a mimořádné výdaje na řešení škody. V řadě případů pak relativně malá škoda na výrobní lince může způsobit milionové ztráty při výpadku výroby a navíc i ztrátu dosavadních zákazníků či nových obchodních příležitostí. Na pokrytí tohoto podnikatelského rizika je zaměřeno pojištění přerušení provozu (nazývané také šomážní pojištění). Pojištění následných škod bývá zpravidla navázáno na vznik prvotní škody na pojištěném majetku. Nejčastěji je to požár, ale často i další živelní rizika, hlavně povodeň, záplava či vichřice. Další příčinou výpadku může být strojní porucha či vnitřní poškození klíčového elektronického zařízení. Pokud je majetkové pojištění sjednáno proti všem rizikům (all risk), může být stejně uzavřeno i návazné pojištění přerušení provozu. Pojištění následných škod však může být spojeno i s jinak předem definovanými náhodnými událostmi (např. náhlé přerušení dodávky elektrické energie či plynu, hmotná škoda u klíčového subdodavatele atd.). Předmětem plnění pojišťovny při pojištění přerušení provozu mohou být (jednotlivé položky je možné pojistit i samostatně): -

fixní náklady vynakládané i při přerušení provozu (mzdy, odvody, splátky úvěrů atd.),

-

ušlý zisk z výrobní či obchodní činnosti ,

-

náklady spojené s přerušením provozu (pronájem náhradních prostor atd.).

Výpočet pojistného plnění je poměrně složitý a vychází zejména z podkladů o provozu výrobního zařízení a z účetních a obchodních záznamů firmy. Při řešení větších škod pomáhají pojišťovnám často specializovaní odhadci škod, kteří musí vzít v úvahu minulé výkony podniku, případný sezónní charakter provozu a předpokládané výkony, které nemohly být realizovány. U pojištění přerušení provozu se často používá při definici vzniku škody tzv. časová franšíza (časový test). Je to ujednání, že pojistitel nehradí škody, které vzniknou následkem přerušení provozu kratším než sjednaná doba (nejčastěji 48 hodin). Na stanovení pojistného má vliv celá řada faktorů. Za nejdůležitější lze považovat vlastní charakter výroby a s ním spojená rizika vzniku prvotní majetkové škody. Podstatnou roli pak hraje typ výrobního zařízení (z hlediska možností jeho rychlé opravy či náhrady) a jeho produkční uspořádání (paralelní linky s možností zástupnosti nebo jedinečné zařízení). Dále je důležitá pojistná částka, tedy maximální finanční limit plnění pojišťovny, a doba ručení (maximální časová plnění pojišťovny), která se určuje v měsících. U požárního přerušení výrobního provozu bývá zpravidla 12 měsíců, ale je možné ji podle konkrétních podmínek sjednat i jinak. Cenu pojištění, podobně jako u pojištění majetku, ovlivňuje rovněž výše spoluúčasti.

3. 2. 7. Ostatní druhy pojištění průmyslu a podnikatelů

a) technická rizika Pojištění technických rizik je historicky spjato s rozvojem průmyslu v 19.století. Vzniklo původně jako pojištění strojů (zejména parních) a dalších zařízení v továrních halách. Principem byla ochrana proti vnitřním haváriím (lomu) stroje (angl. machinery breakdown). Během let se postupně rozšířilo i na řadu dalších strojů a s rozvojem elektronických řídících systémů byly do pojištění zahrnovány i škody vzniklé na těchto prvcích. Postupně se díky masivnímu rozvoji elektronického průmyslu vytvořilo samostatné odvětví pojištění elektronických zařízení. Jako třetí hlavní odvětví se mezi technická pojištění řadí stavebně montážní pojištění, které je určeno pro komplexní pojistnou ochranu budovaného díla.

Pro technická pojištění se zpravidla vybírají jednotlivě definovaná strojní nebo elektronická zařízení, která mají vysokou hodnotu, a jejichž vnitřní poškození, vyjádřené náklady na opravu, by pro podnik znamenalo významnou majetkovou škodu. V případě strojů jsou to často zařízení vystavená vysokým tlakům či teplotám nebo vysokým otáčkám (turbíny, generátory). U elektronických zařízení se pojišťují drahé lékařské přístroje, řídící počítače a telekomunikační zařízení. Na technické pojištění bývá často navázáno pojištění přerušení provozu. Obecně se technická pojištění vztahují na tzv. vnitřní škody a vlivy lidské obsluhy, takže spolu s pojištěním živelním (zaměřeno na vnější škody) je daná věc pojištěna prakticky proti všem rizikům. Z technického pojištění, které je na principu all risk, jsou hrazeny všechny hmotné škody, které nejsou jmenovitě vyloučeny. U strojního pojištění se krytí vztahuje zejména na: nesprávnou obsluhu, nedbalost, vadu materiálu, konstrukční vadu, přetlak či podtlak , roztržení odstředivou silou atd. U pojištění elektronických zařízení jsou vedle nesprávné obsluhy, nedbalosti, vady materiálu a konstrukční vady pojištěny zejména škody vzniklé přepětím, indukcí a zkratem. Stavebně montážní pojištění pak kombinuje vnější (živelní) škody se škodami typickými pro stavební díla, jako pád pojištěné věci (např. jeřáby) a neodborné zacházení, nesprávná obsluha, nešikovnost, nedbalost, případně úmyslné poškození. Základním rysem technických pojištění je omezení plnění pojišťovny pouze na takové škody, které omezují nebo vylučují funkčnost pojištěné věci. V případě poškození věci jsou pojišťovnou zpravidla hrazeny náklady na opravu do provozuschopného stavu, včetně souvisejících nákladů na rozebrání a sestavení a nákladu na dopravu. Navíc lze ujednat zvláštní krytí pro práci přesčas, expresní příplatky, letecké dodávky náhradních dílů a cestovní náklady techniků a expertů ze zahraničí. Jako pojistná částka se uvádí nová hodnota zařízení, nicméně u některých pojišťoven je maximální hodnota plnění omezena časovou cenou (buď absolutně, nebo při určitém stáří zařízení). Náhrada škody se poskytuje klientovi zpravidla v penězích, ale je možné i naturální plnění (výměnou věci). U stavebně montážního pojištění se pak pojištění vztahuje

často nejen na vlastní dobu výstavby nebo montáže, ale pokrývá i určitou záruční dobu po dokončení díla (je-li to sjednáno v pojistné smlouvě). V případě pojištění strojů a elektroniky je cena pojištění velmi individuální. Hlavní vliv na sazbu pojistného má druh výrobního odvětví a charakter provozu daného zařízení. Konečná cena je pak ovlivněna hodnotou zařízení a spoluúčastí. U stavebně montážního pojištění pak do hry vstupuje celá řada dalších faktorů, jako předchozí zkušenosti stavební firmy, použité stavební a montážní postupy a materiály, instalované technologie a jejich rizika, zabezpečení stavby proti požáru, lokalita stavby, statistiky srážek v daném místě, pravděpodobnost rizika zemětřesení atd.

b) pojištění lodí a letadel Lodě a letadla jsou zvláštní kategorií majetku z hlediska pojištění. Jedná se vždy o jednoznačně identifikovatelné věci, které jsou zpravidla zapsány v nějaké evidenci, podobně jako motorová vozidla. U obou kategorií dopravních prostředků je kromě pojištění havarijního třeba uzavřít i povinně smluvní pojištění odpovědnosti z provozu dle příslušných zákonů. Územní rozsah pojištění odpovědnosti pak musí vyplývat z předpokládaného (a povoleného) pohybu příslušného prostředku, přičemž některé země mohou mít stanoveny relativně vysoké minimální limity, na které je třeba pojištění uzavřít. U pojištění proti poškození, zničení nebo odcizení mají jak lodě, tak letadla specifický rozsah možných rizik, která vyplývají z prostředí, v němž se pohybují. U pojištění lodí (zejména námořních) je to například krytí pro náklady na záchranu lodi či vyzvednutí potopené lodi, připojištění válečných rizik (zbloudilé miny). U pojištění letadel je pak možné sjednat speciální krytí pro případ únosu či vydírání, testování motorů na zemi nebo pro náklady na pokrytí přistávací dráhy pěnou při nouzovém přistání. Kompletní konstrukce pojistné ochrany je zejména u větších prostředků, které se pohybují v zahraničí vždy individuální, a je nutno ji často zajišťovat na mezinárodních trzích. Na druhé straně nabídka domácího pojistného trhu pro malá plavidla a sportovní či ultralehká letadla není příliš široká, protože tyto produkty kvůli jejich náročnosti nabízí jen omezený počet pojišťoven.

c) pojištění přepravy (zásilek a nákladu) Pojištění zboží, především při námořní dopravě, představuje produkt, který je spjat se vznikem pojištění jako takového. Původně bylo představováno společenstvím kupců, kteří v případě ztroskotání lodi někoho z nich financovali náhradu škody. Přes tisíce let, které uplynuly od položení těchto základů pojištění, se pojištění zásilek v podstatě příliš nezměnilo. I v současné době je zboží při dopravě vystaveno celé řadě rizik a jejich pojištění je nedílnou součástí mezinárodního obchodu. Pojištění přitom může sjednat prodávající, kupující nebo speditér. Pojistné produkty v oblasti přepravy můžu v principu rozdělit na: -

pojištění zásilek (konkrétní přeprava zboží)

-

pojištění nákladu (paušální pojištění vztažené na konkrétní dopravní prostředek)

Rozsah pojištění se dělí podobně jako dvě hlavní kategorie produktů. U pojištění zásilek, které se používá hlavně v mezinárodní přepravě a při přepravě podle přepravní či zasilatelské smlouvy, se nejčastěji sjednává pojištění z domu do domu (pro celý průběh přepravy) a proti všem rizikům (typu all risk). Toto krytí je možné doplnit připojištěním typu válka, stávka pro námořní a leteckou přepravu (kryje i terorismus) či připojištěním pro případ vnitřní zkázy zboží choulostivého na rozklad atd. Pojištění nákladu se používá zejména pro vlastní firemní dopravu konkrétními nákladními vozidly (SPZ uvedena v pojistné smlouvě) a pojistné krytí tu bývá omezeno na škody vzniklé v důsledku živelních rizik, odcizení a dopravní nehody. Typickým rozdílem je to, že pojištění nákladu (na rozdíl od pojištění zásilek) se nevztahuje na škody vzniklé v souvislosti s nakládáním a vykládáním zboží. V případě pojištění zásilek se za hodnotu pojištěné zásilky považuje hodnota přepravovaného zboží vyjádřená na faktuře, včetně nákladů na dopravu, clo, pojistné a případně dalších přímo souvisejících nákladů. Kromě takto stanovené vlastní hodnoty zásilky je možno připojistit i očekávaný zisk. Z pojištění se pak v případě poškození zásilky hradí náklady na opravu, je-li to účelné. Je-li možné poškozené zboží prodat za sníženou cenu,

plnění je poskytnuto formou úhrady cenového rozdílu. V případě úplného zničení či ztráty zásilky je pak plnění poskytnuto v plné výši, včetně případného sjednaného zisku. U pojištění nákladu se pojistné plnění opět odvíjí od hodnoty zásilky, přičemž součástí plnění může být i očekávaný zisk z prodeje. Přitom je však maximální hodnota pojistného plnění při pojistné události omezena limitem (pojistnou částkou) sjednaným pro dané vozidlo. V případě, že celková hodnota nákladu na vozidle v okamžiku vzniku škody je vyšší než částka sjednaná v pojistné smlouvě, jedná se o podpojištění a plnění pojišťovny se v příslušném poměru snižuje. Pro cenu u pojištění zásilek je kromě vlastní hodnoty zásilky rozhodná její povaha (křehké zboží apod.). Vliv má i balení zásilky, dále pak způsob dopravy a vzdálenost (teritorium). Výhodnější podmínky lze získat při uzavírání rámcových ročních smluv, do nichž pak spadají (automaticky nebo po přihlášení) pojišťované zásilky. Důležitý je i rozsah krytí a případná připojištění. U pojištění nákladu pak záleží na druhu přepravovaného zboží a typu vozidla (dodávka, pevná skříň, plachta, otevřený valník atd.).

d) zemědělská rizika Rostlinná a živočišná výroba představuje velmi specifickou oblast podnikání, se kterým jsou spojena charakteristická rizika. Pro tato rizika byly vytvořeny speciální pojistné produkty, které poskytují kvalitní pojistnou ochranu. V zásadě lze pojištění zemědělských rizik rozdělit na: -

pojištění plodin

-

pojištění zvířat

-

pojištění lesů

-

jiná pojištění (např. skleníků a foliovníků)

Okruh pojišťovaných věcí je dán základním dělením pojistných produktů. U pojištění plodin se sjednává pro běžně pěstované plodiny (obilniny atd.), vinnou révu, námelové žito a námel, okrasné rostliny atd. U pojištění zvířat se kromě běžných hospodářských a užitkových zvířat (skot, prasata, ovce, drůbež) sjednává pojištění i pro vejce v líhních a jedno-

denní drůbež, kožešinová zvířata, králíky, ryby, včely, koně, psy, kočky, farmové chovy jelena, daňka, muflona či kamzíka, pštrosy a jiné. Rozsah pojistné ochrany je přizpůsoben možným rizikům jak u pojištění plodin, tak pojištění zvířat. U plodin je krytí zaměřeno zejména proti živelním rizikům (krupobití, záplava, vichřice, požár). Pro vybrané plodiny je možné krýt i škody způsobené vyzimováním nebo jarním mrazem. Lesy se pojišťují zejména pro případ požáru. U zvířat se pak pojištění zaměřuje zejména na ochranu proti nákazám (hromadné onemocnění infekčního nebo parazitního původu) a pro případ uhynutí, utracení nebo nutné porážky z důvodu nebezpečných nákaz (BSE, slintavka a kulhavka, mor prasat, cholera drůbeže). Do pojistné ochrany jsou však zahrnována i rizika živelních událostí, přerušení dodávky elektrického proudu, zasažení elektrickým proudem nebo akutní otravy. Zvláštní povahu zemědělského pojištění způsobuje i odchylná technika stanovení cen pojistného pro jednotlivé druhy pojištění. Jak u plodin, tak u zvířat se výsledná cena řídí celou řadou specifických parametrů, přičemž u plodin je významná hlavně škodní historie v dané lokalitě. (Insia.cz)

3. 3. Stanovení úrovně rizika u organizace Metodikou hospodaření s riziky se zabývá před více než 30 lety vzniklá vědní disciplína zvaná risk management, definovaný jako řízení a ovládání rizik, nebo jednodušeji hospodaření s riziky. Spočívá v soustavné analýze ekonomické činnosti podniku z hlediska zřetelných i potenciálních či skrytých rizik. Jeho cílem je dosažení bezpečného provozu podniku při co nejnižších nákladech na dosažení této bezpečnosti. Jinými slovy jde o efektivní hospodaření s riziky, měření únosnosti jednotlivých nebezpečí, které stabilitu podniku mohou ohrozit, odstraňování zdrojů nebezpečí, provádění preventivních opatření a převádění těch rizik, jež odstranit nelze či jejichž odstranění by bylo příliš nákladné, na pojišťovny. Hospodařením s riziky se v dobře řízených podnicích obvykle zabývá tzv. rizikový manažer či rizikový inženýr, vybavený vysokými pravomocemi. Úkolem rizikového manažera je:

-

dosáhnout přijatelného stupně bezpečnosti a jistoty při vynaložení co nejmenších nákladů na prevenci a pojištění,

-

zajistit, aby v případě škody nebo havárie byly promptně k dispozici finanční prostředky pro uvedení věci do původního či žádoucího stavu.

3. 3. 1. Riziko, nejistota a pojištění Riziko je většinou definováno jako pravděpodobnost vzniku určité události s výsledkem odchylným od cíle. Pojištění je v širším slova smyslu činnost, při které vliv rizik tlumí. Pojmem nejistota rozumíme možnost, o niž při určitých podmínkách nemůžeme předem nic určitého tvrdit. Pojistné riziko je možnost vzniku škodné události, při které pojišťovna na základě sjednané pojistné smlouvy vyplácí pojistné plnění. Z toho plyne, že tedy pojištění funguje jako ochrana proti riziku, kde pojištěný subjekt převádí svá rizika na pojišťovnu. Pojistná rizika jsem rozdělil do těchto základních kategorií: - rizika živelní - rizika přímých škod na majetku v důsledku živelních událostí (požár, povodeň, záplava, úder blesku, zemětřesení atd.) - rizika sociálně politická - možné škody vzniklé jako důsledek stávek, etnických konfliktů, válečných operací, teroristických útoků, embarga atd. - rizika obchodně finanční – které mají vztah ke změnám v ekonomických podmínkách a dodavatelsko-odběratelských vztazích na domácím a zahraničním trhu, (např. změnám cenových relací a kursů, platební neschopnosti či platební nevůle obchodního partnera atd.). Jako příklad bych uvedl úvěrové riziko, které spočívá v nebezpečí nesplácení úvěru a devizové riziko s devizovým dopadem. - ostatní rizika - ostatní pojistitelná rizika spojená s nedokonalostí lidské společnosti (riziko automobilové havárie, vandalství, odcizení při krádeži, vloupání nebo loupežném přepadení apod.). (Pavlíček, 2007)

3. 3. 2. Kritéria pojistitelnosti rizik

Pojišťovny nemůžou pojistit všechna rizika. K tomu, aby tak učinily, musejí být schopny rozlišit, za jakých podmínek nebo předpokladů lze daná rizika pojistit. Pro tyto účely slouží tzv. kritéria pojistitelnosti rizik: - kritérium nezávislosti - jednotlivá rizika musí být navzájem nezávislá.. - kritérium velikosti - jelikož existují rizika, která nemohou být plně pojištěna, nebo i při využití zajištění nemohou pojistitelé krýt celkovou pojistnou hodnotu (např. pojištění jaderných rizik), pojistitel musí brát v úvahu velikost rizika a musí být schopen dané riziko unést. - kritérium odhadnutelnosti - pojistitel musí být schopen zjistit pravděpodobnost realizace daného rizika, provést jeho kalkulaci a vyhodnotit pravděpodobnost vzniku škody (na základě zákona velkých čísel). - kritérium nahodilosti - škoda musí být náhodná, nepředvídatelná, neočekávaná a nezamýšlená. Události musí být nezávislé na vůli pojištěných subjektů a musí být předem nejisté a neovlivnitelné. - kritérium jednoznačnosti - riziko musí být jednoznačně určitelné, jednoznačně prokazatelné a nezaměnitelné s jinými druhy rizik. - kritérium zájmu - o pojištění musí mít zájem dostatečný počet subjektů, který dělíme na pojistný zájem subjektivní (zájem o pojištění mají obě smluvní strany) a pojistný zájem objektivní (zájem o pojištění má celá společnost). (Pavlíček. 2007)

3. 3. 3. Členění rizik

Rizika můžu rozdělit podle rozličných hledisek různě. Z hlediska risk managementu je zjednodušeně dělím takto: -

rizika subjektivní spočívající v charakteristických rysech provozovatele, vlastníka či managementu podniku,

-

rizika objektivní, která jsou nezávislá na vůli a schopnostech podnikatele či managementu,

-

rizika kombinovaná, zde dochází ke kombinaci subjektivních a objektivních prvků rizik.

Mezi rizika subjektivní můžu zařadit vlastnosti podnikatele či manažera, např. jeho inteligenci, ale také charakterové vlastnosti, slabiny, vzdělání a zkušenosti, psychickou a fyzickou odolnost, schopnosti či neschopnosti najít si a udržet nejvhodnější typy spolupracovníků a partnerů apod. K hlavním objektivním rizikům náleží v prvé řadě rizika živelní (požár, blesk, vichřice, záplava, krupobití, zemětřesení) včetně následných živelních rizik (požár nebo exploze v důsledku chyby či nepozornosti obsluhy), rizika sociálně patologická (loupeže, teroristické akce), ale také riziko přerušení provozu po živelní události a nebezpečí dalších následných škod. Typickými kombinovanými riziky jsou například nebezpečí v silniční dopravě (souhra špatných řidičských návyků s nepříznivým počasím) nebo nemoc (objektivní biologické procesy kombinované se způsobem životosprávy). K prolínání subjektivních a objektivních příčin dochází i ve většině případů odpovědnostních škod. Zvláštní skupinou tvoří rizika konjunkturálně spekulativní (rizika odbytová, měnová, burzovní) nebo také rizika technologických škod či poruch. Obecně jsou nepojistitelná rizika subjektivní a také s určitými výhradami i konjunkturálně spekulativní. (Janata, 2004)

3. 3. 4. Hlavní fáze risk managementu Základní fází risk managementu je identifikace rizik, tzn. zjištění, která nebezpečí mohou provoz podniku ohrožovat, včetně posouzení velikosti tohoto ohrožení. Rizikový manažer musí vedle zjevných a hmatatelných rizik, jako jsou obvykle požár, vichřice či vyloupení skladu, počítat také s riziky, jejichž výskyt je skoro vyloučen (například zemětřesení nebo pád letadla), a o latentních neboli skrytých rizicích, jež si vedení podniků zpravidla vůbec nepřipouští (například teroristický útok, dopravní nehoda, která vyřadí z činnosti několik

špičkových odborníků firmy, státní převrat v zemi, kam podnik vyváží, těžká zdravotní újma způsobená produktem, který firma vyvezla do ciziny, náhlá změna kursu české měny, náhlá a neočekávaná nesolventnost odběratele, zpronevěra zaměstnance, podvod ze strany obchodního partnera, apod.). Následná fáze spočívá v tom ocenit a následně kvantifikovat rizika, kdy rizikový manažer zjišťuje, jakou váhu jednotlivá rizika v podniku mají a jaký dopad může mít realizace rizik na finanční hospodaření podniku. Rizikový manažer zpravidla kalkuluje, jakou maximální škodu může každé jednotlivé nebezpečí způsobit, vypracovává scénář, který specifikuje, z jakých zdrojů se případná škoda bude financovat. Poslední fáze zahrnuje kontrolu a financování rizik. V této fázi jsou přijímána opatření k předcházení škod, připravuje se finanční eliminace důsledků negativních nahodilých událostí, zabezpečují se likvidní finanční zdroje ke zjištění plynulosti další ekonomické činnosti. Přitom rizikový manažer provádí podrobné kalkulace, na jejichž základě vedení podniku rozhoduje, která rizika ponese podnik sám z vlastních zdrojů a která přenese na pojišťovnu. Součástí této fáze je též neustálé sledování či kontrola rizik, vyhodnocování jejich chování, identifikace změn v rizikových situacích, dohled nad funkčností bezpečnostních opatření, ale i dohled nad efektivností pojistné ochrany. Krytí určitých rizik z vlastních zdrojů znamená i nutnost pečlivého zkoumání finanční situace podniku. Malé škody se většinou kryjí běžnými náklady, střední škody z vytvořených podnikových rezerv. Rozhodnutí o vlastním krytí rizika je však relevantní jen tehdy, jestliže je financování ztrát v kapacitních možnostech hospodářského subjektu a krytí škod z vlastních rezerv v delším časovém období méně nákladné než přenesení rizik na pojišťovnu. Zásadou je, že ztráty, které znamenají ohrožení finanční stability ekonomického subjektu mají být podle pravidel risk managementu předmětem pojištění. Správně fungující pojištění, je v těchto případech nejdůležitějším nástrojem zabezpečujícím subjekt před finančními důsledky vystavování se riziku a omezuje tak neznalost podnikatele nebo manažera o možných důsledcích nahodilosti. Podnikatel či manažer vlastně sjednáním pojist-

né smlouvy mění možnost vzniku katastrofální škody s předem neodhadnutelnými finančními důsledky na poměrně nízký, dopředu známý náklad - pojistné. Klíčovým úkolem,který rizikový manažer ve firmách musí zajistit, je takový způsob vypořádání se s objektivními a subjektivními riziky, že ani v případě velké katastrofy či zcela nepravděpodobné škody nebude ohrožena další existence, finanční stabilita ani prestiž podniku. (Ducháčková, 2005)

3. 3. 5. Výběr nejvhodnějšího pojistitele

Po identifikaci a posouzení všech rizik, které podnik ohrožují, je důležité se rozhodnout, která rizika budou přeneseny na pojišťovnu a současně také, na kterou pojišťovnu se obrátit. Každá pojišťovna nabízí jiné pojistné podmínky, rozsah krytí, rozsah plnění či sazby pojistného. Podle Janaty (2005) se risk manažer pověřená, či jiná osoba při vyhledávání vhodného pojistitele může postupovat několika způsoby: -

pověřená osoba vybírá pojišťovnu na základě referencí osob, s nimiž je v kontaktu,

-

pověřená osoba sjedná pojistnou smlouvu se zástupcem první pojišťovny, která nabídne mu své služby, aniž by důkladně posoudila rozsah a kvalitu pojistné ochrany,

-

podnik se rozhodne pověřit nezávislého zprostředkovatele (makléře), aby zpracoval adekvátní nabídku pojištění a našel pro ni nejvhodnějšího pojistitele,

-

podnik je spokojen s dosavadním pojistitelem, a proto se s ním dohodne na obnovení stávající pojistné ochrany,

-

pověřená osoba sjedná pojištění s tou pojišťovnou, která nabídne nejnižší sazbu pojistného, aniž by si ověřila, zda se nenabízí díky nízké ceně neadekvátní služby,

-

rizikový manažer či pověřená osoba si vybere vhodnou pojišťovnu na základě předem vybraných kritérií a po předchozí analýze.

Při výběru vhodné pojišťovny by měl rizikový manažer především posoudit, zda je pojišťovna vůbec schopná v případě velké škody dostát svým závazkům. K tomu je třeba hlavně mít informace o základním a rezervním kapitálu, infrastrukturě servisu a měl by také po-

soudit věrohodnost pojistně technických a statistických podkladů, z nichž pojišťovna vychází. V případě velkých průmyslových firem je právě otázka kapitálového vybavení, solventnosti, schopnosti dostát svým závazkům ze svých vlastních rezervních zdrojů a napojení na solventní zahraniční pojišťovny při posuzování nabídek jednotlivých pojišťoven klíčovým kritériem. Většinou není dostačující, aby se pojišťovna prokázala zajištěním velkých rizik u zahraničního zajistitele. Pro vlastníky i management průmyslových závodů je nadmíru důležité, aby v případě katastrofální škody pojišťovna byla schopna vyplatit náhradu z vlastních rezerv, neboť vymáhání příslušných podílů od zajišťoven může být někdy velmi zdlouhavé a komplikované a postižený podnik by se mohl dostat do nepřekonatelných finančních potíží.

3. 4. Nové právní akty EU k pojišťovnictví Evropská komise se v roce 2005 zabývala přípravou politiky v oblasti finančních služeb na období 2005 až 2010 a dne 3. května 2005 vydala tzv. Zelenou knihu. Na základě konzultací i s evropským pojišťovacím průmyslem byla dne 5. prosince 2005 vydána jako již závazný dokument Bílá kniha.

Bílá kniha: Politika finančních služeb 2005 – 2010

Bílá kniha představuje priority politiky Evropské komise v oblasti finančních služeb do roku 2010. Mezi ně patří: – dynamická konsolidace směřující k integrovanému, otevřenému, konkurenceschopnému, hospodářsky efektivnímu finančnímu trhu EU, – odstranění přetrvávajících hospodářsky významných překážek při poskytování finančních služeb a volném pohybu kapitálu v EU, a to při nejnižších nákladech a s účinným

stupněm obezřetnosti při dohledu a úpravě obchodního chování, vedoucího k vysoké úrovni finanční stability, výhodám pro spotřebitele a k jejich ochraně, – provádění, prosazování a průběžné vyhodnocování stávajících právních předpisů a důsledné uplatňování dokonalejší právní úpravy v budoucích iniciativách, – prohloubení spolupráce v oblasti dohledu a konvergence v EU, zlepšování vztahů s ostatními světovými účastníky na finančních trzích a celosvětové posílení evropského vlivu v této oblasti. Pokud se týká pojišťovnictví, je v Bílé knize zahrnut projekt „Solventnost II“. U projektu „Garanční systémy v pojišťovnictví“ není dosud definitivně rozhodnuto, zda bude připravován návrh právního předpisu. (VZ ČAP, 2005)

3. 4. 1. Vybrané právní akty EU vydané v roce 2005

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES ze dne 16. listopadu 2005 o zajištění a o změně směrnic Rady 73/239/EHS, 92/49/EHS, jakož i směrnic 98/78/ES a 2002/83/ES. Podle této směrnice musí mít všechny zajišťovny povolení k provozování zajišťovací činnosti, které jim udělí příslušný orgán jejich domovského členského státu. Aby zajišťovně bylo uděleno povolení, musí splňovat určité podmínky – musí mít určitou právní formu, obchodní plán, musí splňovat požadavky na solventnost a musí mít minimální garanční fond. Po vydání povolení může zajišťovna prostřednictvím tzv. jednotného pasu provozovat činnost na celém teritoriu Evropské unie. Zajišťovny, které provozovaly zajišťovací činnost před přijetím této směrnice, mohou ve své činnosti pokračovat, aniž by žádaly o nové povolení. Směrnice se však na ně bude vztahovat (členské státy mají možnost poskytnout jim dvouleté přechodné období). Členské státy mají povinnost dosáhnout souladu s ustanoveními směrnice do 10. prosince 2007.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS. Cílem této směrnice je podstatná (i když ne úplná) harmonizace požadavků na povinný audit. Klade se v ní důraz na dodržování nejvyšších etických norem statutárními auditory. Povinný audit vyžaduje odpovídající znalosti v oborech, jako jsou právo obchodních společností, daňové právo a sociální právo. Tyto znalosti by měly být před schválením statutárního auditora z jiného členského státu přezkoušeny. Statutární auditoři a auditorské společnosti mají být při provádění povinného auditu nezávislí. Mohou informovat auditovaný subjekt o skutečnostech zjištěných při auditu, ale nemohou zasahovat do vnitřních rozhodovacích procesů auditovaného subjektu. Statutární auditoři a auditorské společnosti musí respektovat soukromí klientů. Členské státy mají povinnost dosáhnout souladu s ustanoveními směrnice do 29. června 2008.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu. Vzhledem k tomu, že masivní toky špinavých peněz mohou poškodit stabilitu a pověst finančního sektoru a ohrozit jednotný trh, by měly být podezřelé transakce sledovány a oznamovány finančním zpravodajským jednotkám, které slouží jako vnitrostátní střediska pro shromažďování, analyzování a předávání oznámení o podezřelých transakcích a dalších informací o možném praní peněz nebo financování terorismu příslušným orgánům. Směrnice stanoví podrobná pravidla pro hloubkovou kontrolu klienta včetně zesílené hloubkové kontroly v případě vysoce rizikových klientů nebo obchodních vztahů, jako jsou vhodné postupy pro zjištění, zda je osoba politicky exponovaná, jakož i některé další podrobnější požadavky, například na existenci postupů pro kontrolu dodržování příslušných předpisů. Veškeré tyto požadavky musí plnit všechny instituce a osoby, na které se vztahuje tato směrnice, přičemž od členských států se očekává, že upraví prováděcí předpisy pro tato ustanovení podle zvláštností různých profesí a rozdílů v rozsahu a velikosti institucí a

osob, na které se tato směrnice vztahuje. Členské státy mají povinnost dosáhnout souladu s ustanoveními směrnice do 15. prosince 2007.

Nařízení Komise (ES) č. 1864/2005 ze dne 15. listopadu 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1725/2003, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní standard účetního výkaznictví č. 1 (IFRIC 1) a mezinárodní účetní standardy č. 32 a 39 Nařízení navazuje na Nařízení Komise (ES) č. 2086/2004 ze dne 19. listopadu 2004, které změnilo nařízení (ES) č. 1725/2003, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 přijímaly některé mezinárodní účetní standardy, pokud se týká IAS 39 Finanční nástroje: Účtování a oceňování. Právě publikované Nařízení č. 1864/2005 se zabývá otázkami plné možnosti oceňování reálnou hodnotou; nařízení upravuje také mezinárodní standard finančního výkaznictví 1 a mezinárodní účetní standard 32 Finanční nástroje: zveřejnění a prezentace. Nařízení komise (ES) č. 1864/2005 vstoupilo v platnost 18. listopadu 2005 a použije se od 1. ledna 2006. V roce 2005 byly vydány ještě níže uvedené směrnice: – Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu, – Směrnice 2005/1/ES, týkající se zavedení nové organizační struktury výborů pro finanční služby (Lamfalussyho proces), – Směrnice 2005/14/ES o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel (pátá motorová směrnice). (VZ ČAP, 2005)

.

4. ANALYTICKÁ ČÁST

4. 1. Pojistný trh v ČR roce 2005 Celkové předepsané pojistné v České republice (ČR) se v roce 2005 zvýšilo oproti roku 2004 o 4,1 % a dosáhlo výše 117,2 mld. Kč. Předepsané pojistné u životního pojištění vzrostlo o 1,7 % na 45,0 mld. Kč a u neživotního pojištění o 5,6 % na 72,2 mld. Kč. Nižší dynamika růstu životního pojištění ve srovnání s neživotním pojištěním přivodila pokles podílu životního pojištění na celkovém předepsaném pojistném. V roce 2004 dosáhl 39,2 % a v roce 2005 jen 38,3 %.

Tab. 1: Počet pojišťoven podle druhu provozované činnosti

Počet pojišťoven podle druhu provozované činnosti Počet pojišťoven celkem – z toho: Životních Neživotních Se smíšenou činností

1995 1997 1999 2001 2002 2003 2004 2005 35 40 42 43 42 42 40 45 5 15 15

4 18 18

3 21 18

3 23 17

3 22 17

3 23 16

3 21 16

5 23 17

Zdroj: VZ ČAP 2005

Tab. 2: Celková pojištěnost v České republice (%)

Celková pojištěnost v České republice (%) 1992 1997 2002 2003 2004 2005 Podíl předepsaného pojistného na HDP Životní pojištění Neživotní pojištění Zdroj: VZ ČAP 2005

2,1 0,7 1,4

2,9 0,8 2,1

3,8 1,4 2,4

4,1 1,6 2,5

4,1 1,6 2,5

3,9 1,5 2,4

Tab. 3: Struktura pojistného trhu ČR

Struktura pojistného trhu ČR

Pojištění Životní pojištění celkem Neživotní pojištění celkem - úrazové pojištění - pojištění budov a staveb obyvatel - pojištění domácnosti - pojištění odpovědnosti za škody obyvatel - pojištění léčebných výloh v zahraničí - pojištění průmyslu a podnikatelů celkem: z toho: zemědělské pojištění - havarijní pojištění vozidel celkem - pojištění odpovědnosti z provozu vozidla - zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

Předepsané po- Podíl (%) jistné (mil. Kč) 2004 2005 2004 2005 44 201 68 374 1 947 2 695 2 024 574

44 954 72 220 1 959 2 933 2 022 676

39,3 60,7 1,7 2,4 1,8 0,5

39,4 61,6 1,7 2,5 1,7 0,6

1 058 17 680

1 148 17 364

0,9 15,7

1,0 14,8

873 14 369 21 163

945 15 268 21 737

0,7 12,8 18,8

0,8 13,0 18,6

4 551

4 859

4,0

4,1

Zdroj: VZ ČAP 2005

Srovnání roku 2004 a 2005: –

vzrostl podíl neživotního pojištění na celkovém předepsaném pojistném na úkor podílu životního pojištění,

–

poklesl podíl pojištění průmyslu a podnikatelů na celkovém předepsaném pojistném o 0,9 %,

–

podíly ostatních sledovaných pojištění se mírně zvýšily nebo zůstaly na stejné úrovni,

–

dynamika růstu celkového předepsaného pojistného byla nižší než v předchozích letech.

Změny v podílech jednotlivých pojištění na celkovém předepsaném pojistném vyplývají z rozdílné dynamiky jejich růstu, která je ovlivňována celou řadou faktorů, jako je např. poptávka, míra konkurence, výše pojistného a jejich vzájemné působení.

Tab. 4: Tempo růstu předepsaného pojistného (index – oproti předchozímu roku)

Tab. 4 - Tempo růstu předepsaného pojistného (index – oproti předchozímu roku) Předepsané pojištění celkem– z toho: Životních Neživotních

00/99 111,9

01/00 114,4

02/01 112,5

03/02 116,5

04/03 106,3

05/04 104,1

114,3 110,8

124,2 109,7

120,9 108,0

120,2 114,2

107,5 105,5

101,7 105,6

Zdroj: VZ ČAP 2005

V letech 2000 – 2003 bylo tempo růstu celkového předepsaného pojistného vždy vyšší než 10 %, ale v letech 2004 – 2005 bylo nižší než 10 %. Působila zde celá řada příčin, jako například: snížení technické úrokové míry, snížení výnosů z investic, zvýšená konkurence jiných finančních produktů či vyčerpání potenciálu růstu daného daňovými motivacemi. Pokleslo především jednorázově placené pojistné, a to i z důvodu vysoké základny v letech 2002 – 2003 dané neopakovatelnými akcemi, například převodem vkladů z anonymních vkladních knížek. O důchodové reformě nebylo zatím rozhodnuto, proto se potřebný impuls pro rozvoj životního pojištění nedostavil. V neživotním pojištění byla a je specifická situace v každém jeho pojistném odvětví. Například po nárazovém zvýšení sazeb po povodních roku 2002 došlo v období 2004 – 2005 u majetkových pojištění k určité stagnaci sazeb, a to v důsledku působení silné konkurence. K té přispěl i fakt, že v rámci jednotného pojistného trhu EU provozovaly pojištění na území ČR pojišťovny z jiných členských států EU na základě svobody poskytování služeb s největším vlivem v oblasti pojištění průmyslu a podnikatelů. Výkon pojistného trhu není ale možné hodnotit jen podle přírůstku předepsaného pojistného. V roce 2005 se upevnila finanční stabilita pojistného trhu jako celku. Kladný

agregovaný výsledek po zdanění dosáhl 8 mld. Kč. Od roku 1991 bylo docíleno vyššího výsledku jen v roce 2004, a to ve výši 11 mld. Kč. Tab. 5: Vývoj výnosů, nákladů a výsledku (mil. Kč)

Vývoj výnosů, nákladů a výsledku (mil. Kč) 2003 380 160 374 470 5 694

Celkové výnosy Celkové náklady Výsledek po zdanění

2004 367 339 356 435 10 904

2005 259 154 251 439 8 015

Zdroj: VZ ČAP 2005

4. 2. Analýza trhu pojištění průmyslu a podnikatelů Na základě uvedených informací o podílu na trhu jsem do srovnání zahrnul pět největších pojistitelů, jejichž celkový podíl na trhu průmyslu a podnikatelů dosahuje 89,15 %. Jedná se o tyto pojišťovny : Česká pojišťovna, a. s., Kooperativa, pojišťovna, a. s., Allianz pojišťovna, a. s., Generali Pojišťovna, a. s., ČSOB Pojišťovna, a. s. a Česká podnikatelská pojišťovna, a. s.

Tab. 6: Neživotní pojištění (tis. Kč, %)

Neživotní pojištění (tis. Kč, %) 2005 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Česká pojišťovna Kooperativa Allianz Generali ČPP* ČSOB Pojišťovna

%

2004

2003

2002

26 531 304 36,74 20 490 822 28,37 7 322 202 10,14 3 997 816 5,54 3 121 773 4,32 2 916 780 4,04

25 087 836 18 705 877 7 242 027 3 797 761 2 903 181 2 668 108

23 581 313 15 518 072 7 344 389 3 591 368 3 120 647 2 810 087

20 908 505 13 313 217 6 452 866 1 965 899 2 736 157 2 140 978

Zdroj: VZ ČAP 2005 *ČPP k 1. 1. 2006 odkoupena Kooperativou, pojišťovnou, a. s.

U těchto nejvýznamnějších pojišťovacích ústavů jsem analyzoval produkty podnikatelského pojištění pro firmy ze 4 odvětví, a to obchodu se smíšeným zboží, truhlářství, stavební a restaurace.

Graf. 1: Podíl nejvýznamnějších pojišťoven na trhu neživotního pojištění v roce 2005

Podíl nejvýznamnějších pojišťoven na trhu neživotního pojištění v roce 2005

ČSOB Pojišťovna Generali

Allianz Česká pojišťovna

Kooperativa

Zdroj: VZ ČAP 2005

Nabídku pojišťoven budu analyzovat z těchto hledisek:

a) důvěryhodnost pojistitele, podíl na trhu, stabilita Zde budu hodnotit důvěryhodnost pojistitele a finanční stabilitu, budu si všímat základního kapitálu společnost, jeho podílu na trhu neživotního pojištění a hlavního akcionáře společnosti. Zde lze využít údaje ratingových agentur, které se specializují na ratingové hodnocení finančních ústavů a pojišťoven (Standard & Poor´s, Moody´s)

b) komplexnost nabídky produktů

Komplexnost nabídky produktů je důležitým faktorem při výběru pojišťovny. Široký výběr produktů i nadstandardních služeb je její velkou výhodou v konkurenčním boji.

c) dostupnost likvidace, hlášení škod V tomto kritériu se zaměřím na možné způsoby hlášení pojistných událostí a také na síť likvidačních středisek hodnocených pojišťoven.

d) cena Při hodnocení z hlediska ceny budu porovnávat modelovou nabídku pro každou ze 4 analyzovaných firem.

2. 1. ad a) důvěryhodnost pojistitele, podíl na trhu, stabilita

Česká pojišťovna, a. s.

Česká pojišťovna je největším pojistitelem na českém trhu pojištění průmyslu a podnikatelů, její základní kapitál činí 2,981 mld. Kč. 100 %ním akcionářem pojišťovny je nizozemský PPF Group N. V. Celkové předepsané pojistné v roce 2005 činilo 40 miliard korun, což je o 324 miliónů více než v roce předchozím. Tržní podíl na českém pojistném trhu z hlediska výše předepsaného pojistného k 31.12.2005 činil celkově 36 %. Podíl na trhu neživotního pojištění byl v uplynulém roce 36,7%, což bylo téměř o 5,2 % více než v roce 2004. Předepsané pojistné v neživotním pojištění činilo 26,5 mld. Kč s meziročním nárůstem o 5,8 %. Ratingy: PPF Group N. V Česká pojišťovna, a. s.

AA BBB

Kooperativa, pojišťovna, a. s. Kooperativa, pojišťovna a. s. je druhou největší pojišťovnou na českém trhu. Kooperativa roste velmi dynamicky, proto v roce 2005 zvýšila svůj základní kapitál o 800 mil. Kč na 2,8 mld. Kč. K 31. 12. 2005 měla 3 akcionáře s následujícími kapitálovými podíly: - Vienna Insurance Group

87,67 %

- VLTAVA majetkovosprávní a podílová spol. s r. o., Praha

6,20 %

- Svaz českých a moravských výrobních družstev, Praha

4,53 %

Hlavní ukazatel – předepsané pojistné Kooperativy – vzrostl v meziročním srovnání o 9,76 % a dosáhl celkově 26,52 mld. Kč. Předpis v neživotním pojištění stoupl na 20,491 mld. Kč, čímž si firma udržela velmi silnou pozici v neživotním pojištění (tržní podíl téměř 29 %), a to zejména v oblasti pojištění velkých podnikatelských a průmyslových subjektů, v níž loni byla opět nezpochybnitelnou jedničkou v České republice. Rating: Vienna Insurance Group Kooperativa, pojišťovna, a. s.

A+ BBB

Allianz pojišťovna, a. s.

Allianz pojišťovna, a. s., stoprocentní dceřiná společnost předního pojišťovacího koncernu Allianz AG Mnichov, zahájila 1. ledna 1993 svoji činnost na českém pojistném trhu. Základní kapitál pojišťovny činí 600 mil. Kč. Jedná se o univerzální pojišťovnu, patřící mezi tři největší pojišťovací společnosti v ČR. Pro zajištění využívá Allianz pojišťovna renomovaných společností, jako např. Allianz AG, Swiss Re, Munich Re atd. V uplynulém roce dosáhla předepsaného pojistného 9,2 mld. Kč, což činí meziroční nárůst o 3,2 %, u produktů neživotního pojištění 7,3 mld. Kč a tím vykázaly nárůst pře-

depsaného pojistného oproti roku 2004 v průměru o 1,1 % . Podíl pojišťovny již dlouhodobě dosahuje přes 10 %. Rating: Allianz AG Mnichov Alliazn pojišťovna, a. s.

AABBB

ČSOB Pojišťovna, a. s.

V červnu 2005 rozhodla valná hromada společnosti o navýšení základního kapitálu ČSOB Pojišťovny z 920 mil. Kč na 1,536 mld, Kč, a to z vlastních zdrojů společnosti z vytvořeného emisního ážia. Na navýšení základního kapitálu se podíleli poměrně oba hlavní akcionáři, a to KBC Verzekeringen N.V. vlastní 75 % akcií a zbylých 25 % Československá obchodní banka. Celkové předepsané pojistné ČSOB stouplo na 6,9 mld. Kč, což odpovídá meziročnímu růstu o 13,5 %, zatímco tempo trhu jako celku se zvýšilo pouze o 3,7 %. V neživotním pojištění se předepsané pojistné ČSOB Pojišťovny v roce 2005 zvýšilo na 2,9 mld. Kč, tedy o 9,3 %, přičemž celý trh vzrostl o 5,2 %. Rating: KBC Verzekeringen N.V. ČSOB Pojišťovna, a. s.

AABBB

Generali Pojišťovna, a. s.

Generali Pojišťovna a.s. je komplexním pojišťovacím ústavem, který působí na českém pojistném trhu od ledna 1993. Základní kapitál společnosti činí 500 milionů Kč, je 100% akcionářem Generali Holding Vienna AG (100 %). Generali výrazně překonala růst českého pojistného trhu. Celkové předepsané hrubé pojistné v roce 2005 vzrostlo o 10,6 % na 5,6 mld. Kč. Na neživotní pojištění připadl objem 4mld. Kč, tzn. nárůst 5,3 %.

Rating: Generali Holding Vienna AG

AA

Generali Pojišťovna, a. s.

BBB

Vyhodnocení: U kritéria důvěryhodnosti, podílu na trhu a stability jsem si provedl srovnání základního kapitálu každé analyzované pojišťovny, jejího podílu na trhu neživotního pojištění a také ratingu vč. ratingu hlavního akcionáře společnosti dle výsledků ratingové agentury Standard & Poor´s. Pro stanovení pořadí analyzovaných pojišťoven postupuji v tomto kritériu následovně. Určím nejprve pořadí v jednotlivých podkritériích a potom tato pořadí sečtu, z čehož určím pořadí celkové (nejnižší = nejlepší, nejvyšší = nejhorší)1. V tomto kritériu je nejlépe hodnocena u všech tří podkritérií Česká pojišťovna, která má jak nejvyšší základní kapitál, tak podíl na trhu a nejlepší ratingové ohodnocení následovaná Kooperativou, která má jen o něco menší základní kapitál a tržní podíl, kdežto ve srovnání s ostatními pojišťovnami zaostává v ratingovém ohodnocení. Shodně na třetím místě jsou Allianz, resp. ČSOB. Z hlediska základního kapitálu je ČSOB třikrát větší, jenže u tržního podílu má na druhou stranu navrch Allianz. Ratingové ohodnocení mají shodné jak tyto pojišťovací ústavy, tak jejich zahraniční akcionáři. Jako poslední se umístila Generali, která má sice nejnižší základní kapitál i podíl na trhu, zato společně s Českou pojišťovnou dosahuje nejlepšího ratingového ohodnocení. Tab. 8: Analýzy důvěryhodnosti, podílu na trhu, stability

Analýza důvěryhodnosti, podílu na trhu, stability ČP základní kapitál tržní podíl rating celkové hodnocení Zdroj: Vlastní analýza

1

viz. tabulka 8

1 1 1 3

Koop 2 2 5 9

Allianz 4 3 3 10

ČSOB 3 4 3 10

Generali 5 5 1 11

4. 2. 2. ad b) komplexnost nabídky produktů Živelní pojištění – movitý majetek

Firemní majetek je pojištěn pro případ poškození nebo zničení: -

požárem, výbuchem, úderem blesku a nárazem nebo zřícením letadla.

Základní živelní pojištění lze rozšířit i o škody způsobené: -

povodní, záplavou, vichřicí, krupobitím, sesuvem půdy, zřícením skal či zemin, lavinami, pádem stromů, stožárů a jiných předmětů, zemětřesením, tíhou sněhu a námrazy, vodou vytékající z vodovodních zařízení

Pojištění movitého majetku (věcí) se vztahuje zejména na: -

stroje, zařízení, inventář,

-

zásoby,

-

cennosti, peníze ve všech směnitelných měnách,

-

cizí věci po právu užívané,

-

cizí věci převzaté,

-

náklady na opravu poškozených nebo zničených stavebních součástí,

-

přepravované peníze a cennosti.

Živelní pojištění – nemovitost Vztahuje se na poškození nebo zničení nemovitostí: -

požárem, výbuchem, úderem blesku a nárazem nebo zřícením letadla.

Základní živelní pojištění lze rozšířit i o škody způsobené:

-

povodní, záplavou, vichřicí, krupobitím, sesuvem půdy, zřícením skal či zemin, lavinami, pádem stromů, stožárů a jiných předmětů, zemětřesením, tíhou sněhu a námrazy, vodou vytékající z vodovodních zařízení a dále pro případ odcizení nebo úmyslného poškození stavebních součástí.

Pojištění nemovitého majetku (staveb) se vztahuje na: -

vyjmenované budovy a jiné stavby,

-

skla výloh a dveří,

-

markýzy, neonové trubice, světelné reklamy,

-

umělecko-řemeslná díla, pokud tvoří součást pojištěné stavby.

Pojištění motorových vozidel Pojištění se vztahuje na riziko havárie a odcizení motorového vozidla.

Pojištění

se sjednává pro případ náhlého zničení nebo poškození motorového vozidla jakoukoliv nahodilou událostí: -

střet vozidla, pád, náraz,

-

požár, výbuch, blesk, povodeň, záplava, krupobití, vichřice, pád jakýchkoliv věcí,

-

zásah cizí osoby.

Krádež, loupež, vandalismus

Předmětem tohoto pojistného produktu jsou stavební součásti, movité věci - např.: osobní věci vybavení domácnosti vybavení kanceláří motorová vozidla nemotorová vozidla stroje a zařízení. Tento produkt Vám poskytuje pojistnou ochranu pro případy:odcizení (k němuž došlo krádeží, při které pachatel překonal překážky chránící věc před odcizením nebo loupeží) úmyslného poškození nebo zničení pojištěné věci (vandalismus).

Pojištění skla

Předmětem tohoto pojištění je pevně osazené sklo nebo soubor pevně osazených skel, nalepené snímače zabezpečovacích zařízení, nalepené fólie, nápisy, malby nebo jiné výzdoby na pojištěném skle, světelné reklamy a nápisy včetně jejich elektrické instalace a nosné konstrukce.

Pojištění elektroniky Toto pojištění je určeno zejména pro elektronická zařízení pro zpracování dat, elektronická zařízení lékařské a sdělovací techniky, rozhlasovou a televizní techniku, měřící, regulační a kontrolní techniku atd. Rozsah pojistné ochrany je u tohoto pojištění nejširší, zahrnuje jak pojištění živelních rizik, tak pojištění vnitřních poruch způsobených např. konstrukční vadou, vadou materiálu, výrobní vadou, přepětím, zkratem, ale také škody způsobené neodborným zacházením, nesprávnou obsluhou, úmyslným poškozením apod.

Pojištění přerušení provozu Pojištění zaručuje podnikům a podnikatelům náhradu finančních škod, které vznikly v důsledku živelní události, krádeže nebo loupeže. Týká se to zejména ušlého zisku, ušlého nájemného a dále stálých nákladů, které musí podnik vynakládat i v době, kdy je mimo provoz.

Pojištění strojů a zařízení Pojistit je možné prakticky veškeré stroje a strojní zařízení proti poškození nebo zničení způsobeném: -

chybou konstrukce, vadou materiálu nebo výrobní vadou,

-

přetlakem páry, plynu nebo kapaliny či pod tlakem,

-

pádem nebo vniknutím cizího předmětu,

-

zkratem či jiným působením elektrického proudu,

-

selháním měřících, regulačních nebo zabezpečovacích zařízení,

-

nesprávnou obsluhou, nešikovností, nepozorností, nedbalostí.

Pojištění stavebních a zemědělských strojů Tímto pojištěním je výhodné pojistit zejména pohyblivé stavební a zemědělské stroje a strojní zařízení jako jsou bagry, jeřáby, dozery, grejdry, skrejpry, rypadla, válce, vozíky, míchačky, stavební výtahy atd. Pojištění se vztahuje na poškození nebo zničení pojištěného stroje požárem, výbuchem, bleskem, vichřicí, lavinou, zřícením skal nebo zemin, krupobitím, povodní, záplavou, nárazem, pádem, úmyslným poškozením. Proti klasickému pojištění strojů a strojních zařízení nepokrývá škodu způsobenou vnitřní mechanickou poruchou.

Pojištění stavebních a montážních rizik Pojištění pokrývá škody, které mohou vzniknout v průběhu montáže nebo stavby. Vztahuje se na škody na stavbě, konstrukci budovaného díla, montovaných strojích nebo technologických celcích, montážních a stavebních strojích a na zařízení staveniště z těchto příčin: -

požárem, výbuchem, přímým úderem blesku, nárazem nebo zřícením letadla, jeho části nebo jeho nákladu,

-

záplavou, povodní, vichřicí, krupobitím, sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin, sesouváním nebo zřícením sněhových lavin, tíhou sněhu nebo námrazy,

-

pádem pojištěné věci, nárazem,

-

pádem stromů, stožárů a jiných předmětů,

-

vodou vytékající z vodovodních zařízení,

-

neodborným zacházením, nesprávnou obsluhou, úmyslným poškozením, nešikovností, nepozorností a nedbalostí.

Pojišťovna může převzít i riziko vzniklé z odpovědnosti za škodu vzniklou jinému v souvislosti se stavebními nebo montážními pracemi na konkrétním staveništi uvedeném ve smlouvě.

Pojištění zásob potravin Pojištění kryje škody způsobené na zásobách potravin v chladících nebo mrazících zařízení. Z pojištění vzniká právo na plnění, jestliže došlo k poškození nebo zničení zásob potravin následkem přerušení dodávky elektrického proudu nezaviněné pojištěným nebo jeho zaměstnanci, nebo funkční poruchou chladícího nebo mrazícího zařízení.

Pojištění odpovědnosti - základní Pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele a průmyslu se sjednává pro případ, kdy podnikatel způsobí v souvislosti se svou podnikatelskou činností třetí osobě škodu, kterou musí nahradit. Pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu podnikatelské činnosti již v základním rozsahu poskytuje velmi široké krytí. Bez nutnosti připojištění kryje škody na věci (vzniklé poškozením, zničením nebo pohřešováním) a na zdraví (např. úrazem nebo nemocí). Pokrývá škody: -

způsobené provozní činností,

-

způsobené vadným výrobkem,

-

vzniklé v souvislosti s poskytovanými službami (včetně nakažení salmonelou),

-

vzniklé v souvislosti s vlastnictvím nemovitosti,

-

vzniklé na věcech zaměstnanců.

Pojištění odpovědnosti - nadstandard Prostřednictvím připojištění mohou podnikatelé rozsah pojištění odpovědnosti rozšířit například o: -

škody vzniklé jinak než na zdraví nebo na věci (finanční škody),

-

škody způsobené vibracemi, sesedáním, sesouváním půdy a erozí a škody vzniklé v důsledku poddolování,

-

škody na věcech užívaných pojištěným,

-

škody na věcech převzatých pojištěným, pokud jsou předmětem jeho závazku,

-

náhradu nákladů vynaložených zdravotní pojišťovnou na léčení pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,

-

pojištění profesní odpovědnosti za škodu projekčních, konstrukčních a poradenských odborných činností autorizovaných osob ve stavebnictví a strojírenství,

-

pojištění odpovědnosti za škody pojišťovacího nebo zajišťovacího makléře a pojišťovacího agenta,

-

pojištění odpovědnosti za škodu managerů, ředitelů a členů představenstev,

-

pojištění leasingových splátek.

Dopravní (přepravní) pojištění

Pojištění se vztahuje na škody na věcech poškozených při dopravě, a to živelní událostí, havárií vozidla nebo odcizením, pojištění odpovědnosti zasílatele, pojištění cenností během přepravy, pojištění věcí během silniční dopravy

Vyhodnocení

V tomto kritériu jsem se zaměřil na šíři služeb poskytovaných jednotlivými pojišťovacími ústavy, kde u každého druhu pojištění jsem podle kvality služby hodnotil 1 až 3 body (1 – nejhorší, 3 – nejlepší)2. Nejlepšího výsledku dosáhla Česká pojišťovna, následovaná Kooperativou. Tyto pojišťovny se zaměřují na kvalitu svých služeb, když za vyšší cenu, takže při svém rozhodování bych volil jednu z těchto pojišťoven. Velmi dobré výsledky má také ČSOB, resp. Generali. Spíše průměrem, co se týče nabízených služeb je pojišťovna Allianz.

Tab. 9: Analýza komplexnosti nabízených produktů pojištění průmyslu a podnikatelů

Analýza komplexnosti nabízených produktů pojištění průmyslu a podnikatelů živelní poj.-věci movité živelní poj.-nemovitosti poj. motorových vozidel krádež, loupež, vandalismus poj. skla poj. elektroniky poj. přerušení provozu

ČP 3 3 3 3 3 3 3

Koop 3 3 3 3 3 3 3

ČSOB 2 2 3 2 3 3 3

poj. strojů a zařízení poj. stav. a zem strojů poj. stav. a montážních rizik poj. zásob potravin poj. odpovědnosti-základní poj. odpovědnosti-nadstandard dopravní(přepravní) pojištění celkem

3 3 3 1 3 2 2 38

3 1 3 1 3 2 3 37

3 1 3 3 3 3 2 36

Zdroj: Vlastní analýza

2

viz. tabulka 9

Generali Allianz 3 3 3 3 1 2 3 2 3 3 3 3 3 3 3 1 3 1 3 2 3 35

3 1 1 1 3 2 3 33

4. 2. 3. ad c) dostupnost likvidace

Česká pojišťovna, a. s. Česká pojišťovna nabízí různé způsoby nahlášení pojistné události. Ať už osobně na jedné z mnoha agentur po celé ČR, tak i telefonicky na Modré lince České pojišťovny nebo přes internet. Na internetových stránkách je také připravena sekce Klientský poradce, kde je možno zjistit informace o své smlouvě, změnit smlouvu nebo zjistit informace o průběhu vyřizování škodní události. Česká pojišťovna nejhustší obchodní síť v republice, nejbližší likvidační středisko je v Brně. Z tohoto důvodu pro likvidaci jsou využíváni externí pracovníci.

Allianz pojišťovna, a. s. Zde je nabízeno hlášení pojistné události buď na pobočce, přes telefon nebo internet. Služby týkající se hlášení škod a likvidě jsou srovnatelné s Českou pojišťovnou pouze s tím rozdílem, že Allianz nemá tak velký počet obchodních zastoupení. Ale likvidační střediska sídlí v každé větším městě, takže likvidace je zajištěna velmi dobře

Kooperativa, pojišťovna, a. s.

Možnost hlášení škod je telefonem na Zelené lince Kooperativy, oznámením přímo na pobočce nebo po vytisknutí příslušného formuláře zasláním poštou. I když Kooperativa neposkytuje internetové nahlášení vzniklých škod, díky široké síti poboček a likvidačních středisek je dobře zajištěna likvidace pojistné události. .

Generali Pojišťovna, a. s.

Klienti můžou nahlásit škodu buď přímo na pobočce pojišťovny, anebo přes internet a telefonicky na modré lince. Samotný průběh likvidace je zajištěn externími pracovníky, neboť likvidační středisko pro Jižní Moravu je pouze v Brně. Po celé republice je těchto likvidačních středisek 6.

ČSOB Pojišťovna, a. s.

Možnost nahlášení škody je u ČSOB možné osobně, písemně na centrále oddělení pojistných událostí v Pardubicích a přes telefon nebo online na webových stránkách ČSOB, zde je ale nutno stejně dodat písemné ohlášení pojistné události. Přes internet je také možno kontaktovat tzv. Osobního poradce, který následně buď telefonicky nebo osobně podá potřebné informace, jak o průběhu škodní události, tak např. o produktech pojišťovny.

Vyhodnocení:

Z hlediska hlášení pojistné události a možnosti likvidace bych upřednostnil Českou pojišťovnu, která nabízí výborné služby jak při hlášení škodní události, tak při následné likvidaci škod. Téměř srovnatelné služby ohledně hlášení pojistných škod nabízí i Allianz s výjimkou menšího počtu obchodních zastoupení. Jako třetí se v mé analýze dostupnosti likvidace a hlášení škod umístila Kooperativa, která sice neposkytuje možnost internetového nahlášení pojistných událostí, ale díky tomu, že má širokou síť likvidačních středisek, lze vzniklou pojistnou událost i tak rychle vyřešit. Ostatní pojišťovací ústavy, tj. Generali a ČSOB mají služby a síť likvidačních středisek velice podobné a likvidaci pojistné

události poskytují přes své externí pracovníky.

4. 2. 4. ad d) cena Pro analýzu jsem zvolil 4 firmy, z nichž každá má jiné podnikatelské aktivity: -

truhlářství

-

stavební firma

-

obchod se smíšeným zbožím

-

restaurace

Pro každou z těchto firem jsem vytvořil ve spolupráci s obchodní referentkou Kooperavivy modelové zadání a analyzoval jsem nabídky všech 5 nejvýznamnějších pojišťoven na trhu neživotního, resp. podnikatelského pojištění dle ceny. Cílem bylo vydedukovat na základě komparace cen při nejvýhodnější nabídku každého produktu pro klienta . Příklady jsem seřadil od nejlevnějších nabídek sestupně:

1.

Truhlářství - zadání -

místo pojištění: Školní 457, Holešov

-

obrat: 4 500 000,- Kč

Předmět pojištění: -

vlastní nemovitost: 7 000 000,- Kč (odcizení 300 000,- Kč)

-

zásoby: 2 600 000,- Kč (odcizení 1 500 000,-)

-

vlastní věci movité: 3 500 000,- Kč (odcizení 1 500 000,- Kč)

-

cizí věci užívané – obráběcí stroj: 1 700 000,- Kč

-

cizí věci převzaté – opravy: 300 000,- Kč

Požadavek na pojištění – základní spoluúčasti: -

sdružené živelní pojištění – spoluúčast nemovitost: 10 000,- Kč, ostatní 5 000,- Kč

-

odcizení – spoluúčast základní

-

strojní pojištění – cizí věc užívaná – spoluúčast 5 000,- Kč

-

obecná odpovědnost vč. odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, limit plnění 5 000 000,- Kč, spoluúčast 2 500,-, území ČR

Vypracování zadání:

Tab. 10: Model pojištění truhlářské firmy u Generali Pojišťovny, a. s.

Generali, a. s. poř. č.

název pojištění 1 Živelní pojištění movitých věcí* 2 Pojištění movitých věcí pro případ krádeže a loupeže 3 Pojištění strojů a strojních zařízení Pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných 4 nebezpečí 5 Pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele Přiznaná sleva za propojištěnost v Kč Sleva/přirážka za způsob úhrady pojistného v Kč Sleva obchodní (10 %) Celkem předepsané roční pojistné v Kč Zdroj: Vlastní výpočty

roční poj. v Kč 27 048,10 716,27 200,11 630,10 692,0,0,-8 728,78 558,-

Tab. 11: Model pojištění truhlářské firmy u ČSOB Pojišťovny, a. s.

ČSOB Pojišťovny, a. s. poř. č.

název pojištění 1 Živelní pojištění movitých věcí 2 Pojištění movitých věcí pro případ krádeže a loupeže 3 Pojištění strojů a strojních zařízení Pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných 4 nebezpečí 5 Pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele Přiznaná sleva za propojištěnost v Kč Sleva/přirážka za způsob úhrady pojistného v Kč Sleva obchodní Celkem předepsané roční pojistné v Kč

roční poj. v Kč 25 727,13 440,20 400,19 060,5 840,0,0,0,84 467,-

Zdroj: Vlastní výpočty

Tab. 12: Model pojištění truhlářské firmy u České pojišťovny, a. s.

Česká pojišťovna, a. s. poř. č.

název pojištění 1 Živelní pojištění movitých věcí 2 Pojištění movitých věcí pro případ krádeže a loupeže 3 Pojištění strojů a strojních zařízení Pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných 4 nebezpečí 5 Pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele Přiznaná sleva za propojištěnost v Kč Sleva/přirážka za způsob úhrady pojistného v Kč Sleva/přirážka za frekvenci placení v Kč Celkem předepsané roční pojistné v Kč Zdroj: Vlastní výpočty

roční poj. v Kč 33 455,35 176,14 963,11 966,7 459,-6 182,0,0,96 837,-

Tab. 13: Model pojištění truhlářské firmy u Kooperativy, pojišťovny, a. s.

Kooperativa, pojišťovna, a. s. poř. č.

název pojištění 1 Živelní pojištění movitých věcí 2 Pojištění movitých věcí pro případ krádeže a loupeže 3 Pojištění strojů a strojních zařízení Pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných 4 nebezpečí 5 Pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele Přiznaná sleva za propojištěnost v Kč Sleva/přirážka za způsob úhrady pojistného v Kč Sleva obchodní (10 %) Celkem předepsané roční pojistné v Kč

roční poj. v Kč 36 257,21 021,24 011,17 254,10214,0,0,-10 876,97 879,-

Zdroj: Vlastní výpočty

Tab. 14: Model pojištění truhlářské firmy u Allianz pojišťovny, a. s.

Allian pojišťovna, a. s. poř. č.

název pojištění 1 Živelní pojištění movitých věcí 2 Pojištění movitých věcí pro případ krádeže a loupeže 3 Pojištění strojů a strojních zařízení Pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných 4 nebezpečí 5 Pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele Přiznaná sleva za propojištěnost v Kč Sleva/přirážka za způsob úhrady pojistného v Kč Sleva obchodní (10 %) Celkem předepsané roční pojistné v Kč Zdroj: Vlastní výpočty

roční poj. v Kč 38 070,20 950,23 630,15 680,8370,0,0,0,106 698,-

Tab. 15: Analýza cen pojištění průmyslu a podnikatelů pro truhlářskou firmu

Analýza cen pojištění průmyslu a podnikatelů pro truhlářskou firmu Generali 27 048,10 716,27 200,11 630,10 692,-8 728,78 558,-

1 2 3 4 5 Slevy Celkem

ČSOB 25 727,13 440,20 400,19 060,5 840,0,84 467,-

ČP 33 455,35 176,14 963,11 966,7 459,-6 182,96 837,-

Koop 36 257,21 021,24 011,17 254,10 214,-10 876,97 879,-

Allianz 38 070,20 950,23 630,15 680,8 370,0,106 698,-

Zdroj: Vlastní výpočty

Graf. 3: Komparace cen nabídek pojištění pro truhlářství Komparace cen nabídek pojištění pro truhlářství 120 000 100 000 80 000

78 558

84 467

Generali

ČSOB

96 837

97 879

106 698

ČP

Koop

Allianz

60 000 40 000 20 000 0

Zdroj: Vlastní výpočty

2.

Stavební firma - zadání -

místo pojištění č. 1 – Hasičská 88, Zlín – Prštné – sídlo, provoz, sklady

-

obrat: 14 000 000,- Kč

Předmět pojištění: -

soubor nemovitostí: 36 000 000,- Kč (odcizení 500 000,- Kč)

-

zásoby: 7 500 000,- Kč (odcizení 4 000 000,- Kč)

-

vlastní věci movité: 6 000 000,- Kč (odcizení 3 000 000,- Kč)

-

cizí věci užívané – manipulační zařízení: 3 200 000,- Kč

Požadavek na pojištění – spoluúčasti: -

sdružené živelní pojištění – spoluúčast nemovitost: 20 000,- Kč, ostatní 10 000,- Kč

-

odcizení – spoluúčast: 5 000,- Kč

-

strojní pojištění – cizí věc užívaná – spoluúčast: 10 000,- Kč

-

obecná odpovědnost vč. odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, limit plnění: 10 000 000,- Kč, spoluúčast: 5 000,- Kč, území ČR a okolní státy

-

místo pojištění č. 2 – území ČR – dle smluv o dílo

Předmět pojištění: -

zásoby: 500 000,- Kč

-

vlastní věci movité: 500 000,- Kč

Požadavek na pojištění: -

sdružené živelní pojištění

-

odcizení

Vypracování zadání: Tab. 16: Model pojištění stavební firmy u Generali Pojišťovny, a. s.

Generali Pojišťovny, a. s. poř. č.

název pojištění

1 Živelní pojištění movitých věcí 2 Pojištění movitých věcí pro případ krádeže a loupeže 3 Pojištění strojů a strojních zařízení Pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných 4 nebezpečí 5 Pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele* Přiznaná sleva za propojištěnost v Kč Sleva/přirážka za způsob úhrady pojistného v Kč Sleva obchodní (10 %) Celkem předepsané roční pojistné v Kč

roční poj. v Kč 40 381,29 985,51 200,23 103,23 063,0,0,-16 773,150 959,-

Zdroj: Vlastní výpočty

Tab. 17: Model pojištění stavební firmy u České pojišťovny, a. s.

Česká pojišťovna, a. s. poř. č.

název pojištění 1 Živelní pojištění movitých věcí 2 Pojištění movitých věcí pro případ krádeže a loupeže 3 Pojištění strojů a strojních zařízení Pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných 4 nebezpečí 5 Pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele Přiznaná sleva za propojištěnost v Kč Sleva/přirážka za způsob úhrady pojistného v Kč Sleva obchodní Celkem předepsané roční pojistné v Kč Zdroj: Vlastní výpočty

roční poj. v Kč 49 015,70 488,46 367,27 603,8 991,-12 147,0,0,190 317,-

Tab. 18: Model pojištění stavební firmy u Kooperativy, pojišťovny, a. s.

Kooperativa, pojišťovna, a. s. poř. č.

název pojištění 1 Živelní pojištění movitých věcí 2 Pojištění movitých věcí pro případ krádeže a loupeže 3 Pojištění strojů a strojních zařízení Pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných 4 nebezpečí 5 Pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele Přiznaná sleva za propojištěnost v Kč Sleva/přirážka za způsob úhrady pojistného v Kč Sleva obchodní (15 %) Celkem předepsané roční pojistné v Kč

roční poj. v Kč 57 000,60 484,28 800,40 500,43 924,0,0,-34 606,196 100,-

Zdroj: Vlastní výpočty

Tab. 19: Model pojištění stavební firmy u ČSOB Pojišťovny, a. s.

ČSOB Pojišťovna, a. s. poř. č.

název pojištění 1 Živelní pojištění movitých věcí 2 Pojištění movitých věcí pro případ krádeže a loupeže 3 Pojištění strojů a strojních zařízení Pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných 4 nebezpečí 5 Pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele Přiznaná sleva za propojištěnost v Kč Sleva/přirážka za způsob úhrady pojistného v Kč Sleva obchodní Celkem předepsané roční pojistné v Kč Zdroj: Vlastní výpočty

roční poj. v Kč 45 451,100 881,9 924,110 288,6 307,0,0,0,272 850,-

Tab. 20: Model pojištění stavební firmy u Allianz, pojišťovny a. s

Allianz pojišťovna, a. s. poř. č.

název pojištění 1 Živelní pojištění movitých věcí 2 Pojištění movitých věcí pro případ krádeže a loupeže 3 Pojištění strojů a strojních zařízení Pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných 4 nebezpečí 5 Pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele Přiznaná sleva za propojištěnost v Kč Sleva/přirážka za způsob úhrady pojistného v Kč Sleva obchodní Celkem předepsané roční pojistné v Kč

roční poj. v Kč 60 400,78 457,42 015,64 215,30 124,0,0,0,275 211,-

Zdroj: Vlastní výpočty

Tab. 21: Analýza cen pojištění průmyslu a podnikatelů pro stavební firmu

Analýza cen pojištění průmyslu a podnikatelů pro stavební firmu 1 2 3 4 5 Slevy Celkem

Generali 40 381,29 985,51 200,23 103,23 063,-16 773,150 959,-

Zdroj: Vlastní výpočty

ČP 49 015,70 488,46 367,27 603,8 991,-12 147,190 317,-

Koop 57 000,60 484,28 800,40 500,43 924,-34 606,196 100,-

ČSOB 45 451,100 881,9 924,110 288,6 307,0,272 850,-

Allianz 60 400,78 457,42 015,64 215,30 124,0,275 211,-

Graf. 4: Komparace cen nabídek pojištění pro stavební firmu Komparace cen nabídek pojištění pro stavební firmu 300 000

272 851

275 211

ČSOB

Allianz

250 000 200 000

190 317

196 100

ČP

Koop

150 959 150 000 100 000 50 000 0 Generali

Zdroj: Vlastní výpočty

3.

Obchod se smíšeným zbožím - zadání -

místo pojištění: Bří. Jaroňků 4063, Zlín (v pronajaté nemovitosti)

-

obrat: 2 700 000,- Kč

Předmět pojištění: -

vlastní stavební součásti a příslušenství: 200 000,- Kč

-

zásoby: 1 500 000,- Kč

-

vlastní věci movité: 700 000,- Kč

-

cennosti – peníze: 300 000,- Kč

-

2 výlohy + dveře: 60 000,- Kč

-

posel: 200 000,- Kč

Požadavek na pojištění – základní spoluúčasti: -

živel – požár a vodovod

-

odcizení

-

pojištění skel

-

pojištění posel (pojištění peněž a cenin přepravovaných prověřenou osobou)

-

obecná odpovědnost vč. odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, limit plnění: 1 000 000,- Kč, spoluúčast: 2 500,- Kč, území ČR

Vypracování zadání:

Tab. 22: Model pojištění obchodu se smíšeným zbožím u Generali Pojišťovny, a. s.

Generali Pojišťovna, a. s. poř. č.

název pojištění 1 Živelní pojištění movitých věcí 2 Pojištění movitých věcí pro případ krádeže a loupeže 3 Pojištění skla 4 Pojištění posla 5 Pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele Přiznaná sleva za propojištěnost v Kč Sleva/přirážka za způsob úhrady pojistného v Kč Sleva obchodní (10 %) Celkem předepsané roční pojistné v Kč Zdroj: Vlastní výpočty

roční poj. v Kč 6 556,9 125,3 000,2 100,2 005,0,0,-2 279,20 507,-

Tab. 23: Model pojištění obchodu se smíšeným zbožím u ČSOB Pojišťovny, a. s.

ČSOB Pojišťovna, a. s. poř. č.

název pojištění 1 Živelní pojištění movitých věcí a nemovitých věcí 2 Pojištění movitých věcí pro případ krádeže a loupeže 3 Pojištění skla 4 Pojištění posla 5 Pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele Přiznaná sleva za propojištěnost v Kč Sleva/přirážka za způsob úhrady pojistného v Kč Sleva obchodní Celkem předepsané roční pojistné v Kč

roční poj. v Kč 2 700,17 037,2 700,5 400,4 964,0,0,0,32 801,-

Zdroj: Vlastní výpočty

Tab. 24: Model pojištění obchodu se smíšeným zbožím u Kooperativy, pojišťovny, a. s.

Kooperativa, pojišťovna, a. s. poř. č.

název pojištění 1 Živelní pojištění movitých věcí a nemovitých věcí 2 Pojištění movitých věcí pro případ krádeže a loupeže 3 Pojištění skla 4 Pojištění posla 5 Pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele Sleva za délku pojistného období (5 %) Sleva/přirážka za způsob úhrady pojistného v Kč Sleva obchodní (5 %) Celkem předepsané roční pojistné v Kč Zdroj: Vlastní výpočty

roční poj. v Kč 6 770,17 900,3 420,6 000,3 247,-1 867,0,-1 867,33 603,-

Tab. 25: Model pojištění obchodu se smíšeným zbožím u České pojišťovny, a. s.

České pojišťovna, a. s. poř. č.

název pojištění 1 Živelní pojištění movitých věcí 2 Pojištění movitých věcí pro případ krádeže a loupeže 3 Pojištění skla 4 Pojištění posla 5 Pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele* Přiznaná sleva za propojištěnost v Kč Sleva/přirážka za způsob úhrady pojistného v Kč Sleva obchodní Celkem předepsané roční pojistné v Kč

roční poj. v Kč 10 381,17 729,2 740,5 500,2 229,-2 315,0,0,36 264,-

Zdroj: Vlastní výpočty

Tab. 26: Model pojištění obchodu se smíšeným zbožím u Allianz, pojišťovny, a. s.

Allianz pojišťovna, a. s. poř. č.

název pojištění 1 Živelní pojištění movitých věcí a nemovitých věcí 2 Pojištění movitých věcí pro případ krádeže a loupeže 3 Pojištění skla 4 Pojištění posla 5 Pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele Sleva za délku pojistného období Sleva/přirážka za způsob úhrady pojistného v Kč Sleva obchodní (5 %) Celkem předepsané roční pojistné v Kč Zdroj: Vlastní výpočty

roční poj. v Kč 8 569,18 243,2 500,7 500,3 247,0,0,-2 003,38 056,-

Tab. 27: Analýza cen pojištění průmyslu a podnikatelů pro obchod se smíšeným zbožím

Analýza cen pojištění průmyslu a podnikatelů pro obchod se smíšeným zbožím Generali 6 556,9 125,3 000,2 100,2 005,-2 279,20 507,-

1 2 3 4 5 Slevy Celkem

ČSOB 2 700,17 037,2 700,5 400,4 964,0,32 801,-

Koop 6 770,17 900,3 420,6 000,3 247,-3734,33 603,-

ČP 10 381,17 729,2 740,5 500,2 229,0,36 264,-

Allianz 8 569,18 243,2 500,7 500,3 247,-2 003,38 056,-

Zdroj: Vlastní výpočty

Graf. 5: Komparace cen nabídek pojištění pro obchod se smíšeným zbožím Komparace cen nabídek pojištění pro obchod se smíšeným zbožím 38056

40000 35000

32801

33603

36264

ČSOB

Koop

ČP

30000 25000 20000

20507

15000 10000 5000 0 Generali

Allianz

Zdroj: Vlastní výpočty

4.

Restaurace - zadání -

místo pojištění: Janáčkova 1125, Otrokovice (přízemí pronajaté nemovitosti)

-

obrat: 1 700 000,- Kč

Předmět pojištění: -

vlastní stavební součásti a příslušenství: 400 000,- Kč (odcizení 200 000,- Kč)

-

zásoby: 700 000,- Kč

-

vlastní věci movité: 1 000 000,- Kč (odcizení 500 000,- Kč)

-

cennosti – peníze: 300 000,- Kč

Požadavek na pojištění – základní spoluúčasti: -

sdružené živelní pojištění – spoluúčast: 3 000,- Kč

-

odcizení – spoluúčast: 1 000,- Kč

-

obecná odpovědnost vč. odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku (vč. salmonelózy), limit plnění: 3 000 000,- Kč, spoluúčast: 1 000,- Kč, území ČR

Vypracování zadání:

Tab. 28: Model pojištění restaurace u Generali Pojišťovny, a. s.

Generali Pojišťovna, a. s. poř. č.

název pojištění 1 Živelní pojištění movitých věcí a nemovitostí 2 Pojištění movitých věcí pro případ krádeže a loupeže 3 Pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele Přiznaná sleva za propojištěnost v Kč Sleva/přirážka za způsob úhrady pojistného v Kč Sleva obchodní (10 %) Celkem předepsané roční pojistné v Kč Zdroj: Vlastní výpočty

roční poj. v Kč 12 199,7 439,4 600,0,0,-2 424,21 814,-

Tab. 29: Model pojištění restaurace u Kooperativy, pojišťovny, a. s.

Kooperativa, pojišťovna, a. s. poř. č.

název pojištění 1 Živelní pojištění movitých věcí a nemovitostí 2 Pojištění movitých věcí pro případ krádeže a loupeže 3 Pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele Sleva za délku pojistného období* (2 %) Sleva/přirážka za způsob úhrady pojistného v Kč Sleva obchodní (10 %) Celkem předepsané roční pojistné v Kč

roční poj. v Kč 17 712,18 882,8 696,-906,0,-4 529,39 854,-

Zdroj: Vlastní výpočty

Tab. 30: Model pojištění restaurace u ČSOB Pojišťovny, a. s.

ČSOB Pojišťovna, a. s. poř. č.

název pojištění 1 Živelní pojištění movitých věcí a nemovitostí 2 Pojištění movitých věcí pro případ krádeže a loupeže 3 Pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele Přiznaná sleva za propojištěnost v Kč Sleva/přirážka za způsob úhrady pojistného v Kč Sleva obchodní Celkem předepsané roční pojistné v Kč Zdroj: Vlastní výpočty

roční poj. v Kč 11 448,22 946,7 456,0,0,0,41 850,-

Tab. 31: Model pojištění restaurace u České pojišťovny, a. s.

Česká pojišťovna, a. s. poř. č.

název pojištění 1 Živelní pojištění movitých věcí 2 Pojištění movitých věcí pro případ krádeže a loupeže 3 Pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele Přiznaná sleva za propojištěnost v Kč Sleva/přirážka za způsob úhrady pojistného v Kč Sleva obchodní Celkem předepsané roční pojistné v Kč

roční poj. v Kč 13 279,15 930,14 758,-1 758,0,0,42 209,-

Zdroj: Vlastní výpočty

Tab. 32: Model pojištění restaurace u Allianz, pojišťovny a. s.

Allianz, pojišťovna, a. s. poř. č.

název pojištění 1 Živelní pojištění movitých věcí a nemovitostí 2 Pojištění movitých věcí pro případ krádeže a loupeže 3 Pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele Sleva za délku pojistného období Sleva/přirážka za způsob úhrady pojistného v Kč Sleva obchodní Celkem předepsané roční pojistné v Kč

roční poj. v Kč 19 656,17 214,7 400,0,0,0,44 269,-

Zdroj: Vlastní výpočty

Tab. 33: Analýza cen pojištění průmyslu a podnikatelů pro restauraci

Analýza cen pojištění průmyslu a podnikatelů pro restauraci 1 2 3 Slevy Celkem Zdroj: Vlastní výpočty

Generali 12 199,7 439,4 600,-2 424,21 814,-

Koop 17 712,18 882,8 696,-5435,39 854,-

ČSOB 11 448,22 946,7 456,0,41 850,-

ČP 13 279,15 930,14 758,-1 758,42 209,-

Allianz 19 656,17 214,7 400,0,44 269,-

Graf. 6: Komparace cen nabídek pojištění pro restauraci Komparace cen nabídek pojištění pro restauraci 50000 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0

39854

41850

42209

ČSOB

ČP

44269

21814

Generali

Koop

Allianz

Zdroj: Vlastní výpočty

Vyhodnocení: Výsledky jednotlivých pojišťoven jsem umístil do tabulky3.Po analýze ceny vybraných produktů je u všech 4 modelových příkladů s velkým odstupem nejlevnější pojišťovna Generali. U ostatních pojišťoven jsou rozdíly v ročním pojistném menší, jako druhá se v mé analýze umístila ČSOB Pojišťovna, která v celkovém součtu nabízí nižší ceny, než třetí Kooperativa a čtvrtá Česká pojišťovna. Na druhou stranu tyto dvě stabilní pojišťovny nevolí strategii cenového lídra, ale spíše kladou důraz na kvalitu svých služeb. Na druhé straně straně hodnocení stojí pojišťovna Allianz, která oproti všem ostatním účtuje podle mě ceny neúměrně vysoké a jelikož nenabízí žádné zvláštní služby, jako klient bych tuto pojišťovnu jako mého pojistitele nevolil.

3

viz. tabulka 34

Tab. 34: Vyhodnocení modelových příkladů pojišťoven

Vyhodnocení modelových příkladů pojišťoven Truhlářství Stavební firma Obchod Restaurace Součet Pořadí Zdroj: Vlastní výpočty

Generali 5 5 5 5 20 1

ČSOB 4 2 4 3 13 2

Koop 2 3 3 4 12 3

ČP 3 4 2 2 11 4

Allianz 1 1 1 1 4 5

5. SHRNUTÍ A DISKUSE VÝSLEDKŮ

5. 1. Výsledky analýzy hodnocených pojišťoven Ve své analýze jsem použil 4 kritéria pro kvantifikaci konkurenceschopnosti jednotlivých pojišťoven, a to: -

Důvěryhodnost, podíl na trhu a stabilitu (váha 0,25)

-

Komplexnost nabídky produktů (váha 0,25)

-

Dostupnost likvidace, hlášení škod (váha 0,15)

-

Cena (váha 0,35)

Tato kritéria jsem určil po konzultaci s vedoucím obchodního referátu zlínské pobočky Kooperativy Ing. Janem Šikem. Ke každému kritériu jsem přiřadil váhu důležitosti při klientově rozhodování, který pojišťovací ústav pro pojištění svých podnikatelských aktivit zvolit. Výsledné hodnoty jsou součtem násobku váhy a pořadí, jehož pojišťovny dosáhly v každém kritériu ( nejnižší = nejlepší, nejvyšší = nejhorší). U kritéria důvěryhodnosti, podílu na trhu a stability jsem srovnával u analyzované pojišťovny základní kapitál, její podíl na trhu neživotního pojištění a také rating včetně ratingu hlavního akcionáře společnosti podle výsledků ratingové agentury Standard & Poor´s. Pořadí analyzovaných pojišťoven jsem vydedukoval z pořadí v jednotlivých podkritériích4. Pro stanovení pořadí pojišťovacích ústavů v tomto kritériu postupuji následovně. Určím nejprve pořadí v jednotlivých podkritériích a následně tato pořadí sumarizuji, z čehož určím pořadí celkové (nejnižší = nejlepší, nejvyšší = nejhorší). U všech tří podkritérií dosáhla nejlepších výsledků Česká pojišťovna, jež má jak nejvyšší základní kapitál, tak podíl na trhu a nejlepší ratingové ohodnocení. Česká pojišťovna je následovaná Kooperativou, která má podobné hodnoty co se základního kapitálu a tržního podílu týče, kdežto ve srovnání ratingovém mírně zaostává. Shodně na třetí po4

viz. tabulka 8

zici v tomto kritériu jsou Allianz, resp. ČSOB, kde z hlediska základního kapitálu je ČSOB třikrát větší, u tržního podílu má naopak navrch Allianz. Ratingové ohodnocení mají shodné jak tito pojistitelé, tak i jejich zahraniční akcionáři. Jako poslední se umístila Generali, která má sice nejnižší základní kapitál i podíl na trhu, ale nutno dodat, že tento rozdíl není nikterak velký, zato společně s Českou pojišťovnou dosahuje nejlepšího ratingového ohodnocení. V kritériu komplexnosti nabídky produktů jsem se zaměřil na šíři služeb, které poskytují analyzované pojišťovny, kde u každého druhu pojištění jsem podle kvality služby hodnotil 1 až 3 body (1 – nejhorší, 3 – nejlepší)5. Nehodnotil jsem pouze základní druhy pojištění, ale také neobvyklé a nadstandardní pojistné produkty, které bývají z velké míry předmětem připojištění. Nejlepšího výsledku dosáhla Česká pojišťovna, následovaná Kooperativou. Tyto pojišťovny se zaměřují na kvalitu svých služeb, i když za vyšší cenu, takže při svém rozhodování bych volil jednu z těchto pojišťoven. Velmi dobré výsledky má také ČSOB, resp. Generali. Spíše průměrem, co se týče komplexnosti nabízených produktů služeb je pojišťovna Allianz. Kritérium dostupnost likvidace, hlášení škod je důležité u hlediska konfrontace možností nahlášení pojistné události a také analyzuje síť likvidačních středisek pojišťoven sloužící pro co nejrychlejší vyřízení likvidace případné škody. Z hlediska hlášení pojistné události a možnosti likvidace bych preferoval Českou pojišťovnu, popřípadě Allianz. Oba zmíněné pojišťovací ústavy nabízí velmi kvalitní služby při hlášení škodní události i při následné likvidaci škod. Nevýhodou Allianz je pouze v menším počtu obchodních zastoupení oproti České pojišťovně. Třetí se v mé analýze dostupnosti likvidace a hlášení škod umístila Kooperativa, která i když neposkytuje možnost internetového nahlášení pojistných událostí, díky široké síti likvidačních středisek, lze vzniklou pojistnou událost i tak rychle vyřešit. Ostatní pojišťovací ústavy, tj. Generali a ČSOB mají služby a síť likvidačních středisek téměř shodné a likvidaci pojistné události poskytují přes své externí pracovníky.

5

viz. tabulka 9

Abych mohl provést analýzu vybraných pojišťoven z cenového hlediska, vytvořil ve spolupráci s obchodní referentkou Kooperavivy modelové zadání požadavků na pojištění a na základě těchto zadání jsem srovnával modelové nabídky všech analyzovaných pojišťoven pro každou z firem. Pořadí jsem určil na základě komparací cen modelových nabídek pro každou firmu. Tato pořadí u jsem jednotlivých pojišťoven sumarizoval a následně určil výsledné pořadí ( nejnižší = nejlepší, nejvyšší = nejhorší). Při zmíněné analýze byla u všech čtyř modelových příkladů s velkým odstupem nejlevnější pojišťovna Generali. Jelikož má Generali finančně stabilního akcionáře, je tato strategie zajisté dobrou volbou v konkurenčním boji. Ostatní pojišťovny dosáhly rozdílů v ročním pojistném podstatně menším, jako druhá se v mé analýze umístila ČSOB Pojišťovna, která v celkovém součtu nabízí nižší ceny, než třetí Kooperativa a čtvrtá Česká pojišťovna. Tyto dvě největší české pojišťovny ale nevolí strategii nejnižší ceny, nýbrž se prosazují spíše kvalitou svých služeb. Jako poslední s velkým odstupem skončila pojišťovna Allianz, která oproti všem ostatním účtuje podle mě ceny neúměrně vysoké, což i v kontextu s kvalitními službami může leckteré zákazníky odradit. Celkové hodnocení je sumarizací výsledků partikulárních analýz uvedených kritérií. Výsledné hodnoty jsou součtem násobků váhy a pořadí, jehož pojišťovny dosáhly v každém kritériu ( nejnižší = nejlepší, nejvyšší = nejhorší)6. Celkově nejlepších výsledků po shrnutí všech kritérií, dílčích analýz a výsledků7, dosáhla Česká pojišťovna, s poměrně velkým náskokem před druhou Kooperativou. Tyto dvě pojišťovny mají nejvyšší tržní podíl, takže tyto výsledky nejsou žádným překvapením. Třetí a čtvrtou pozici si zajistily ČSOB, resp. Generali, ,kde jednak ČSOB, ale hlavně Generali dosáhly velmi dobrého výsledku i při absenci některých služeb hlavně díky velmi nízko nasazeným cenám a jasně demonstrovaly, že jim patří nezanedbatelný podíl na českém trhu. Překvapením je poslední místo Allianz, které díky stabilitě a zahraničnímu akcionáři patří mezi tři největší pojišťovací ústavy v České republice. Nabízené služby v kontextu s přemrštěnými cenami však toto správnost volby této pojišťovny zpo6 7

viz. tabulka 34 viz. tabulka 35 a graf 7

chybňují. Tato pojišťovna ale na druhou stranu kompenzuje vyšší ceny s kvalitou služeb v dostupnosti a možnostech hlášení škod a hlavně těží ze své dobré pověsti ve firemní sféře.

Tab. 35: Výsledky analýzy hodnocených pojišťoven

Výsledky analýzy hodnocených pojišťoven Kritérium

Váha

ČP Pořadí

DPS

0,25 Pořadí

DLikv.

0,15 Pořadí

Kompl.

0,25 Pořadí

Cena

0,35

1 0,25 1 0,15 1 0,25 4 1,40

Koop 2 0,50 3 0,45 2 0,50 3 1,05

ČSOB 3 0,75 4 0,60 3 0,75 2 0,70

Generali

Allianz

5

3 1,25

4

0,75 2

0,60 4

0,30 5

1,00 1

1,25 5

0,35

1,75

Pořadí Celkem

1

Zdroj: Vlastní výpočty

2,05

2,40

3,10

3,20

4,05

Graf. 7: Výsledky analýzy hodnocených pojišťoven Výsledky analýzy hodnocených pojišťoven 4,50

4,05

4,00

3,20

3,50

3,10

3,00 2,50

2,40 2,05

2,00 1,50 1,00 0,50

1.

2.

ČP

Kooperativa

3.

4.

5.

Generali

Allianz

0,00 ČSOB

Zdroj: Vlastní výpočty

Hlavním cílem této analýzy bylo potvrdit či zamítnout hypotézu o dostatečné konkurenceschopnosti Kooperativy na trhu pojištění majetku a odpovědnosti podnikatelů. Závěrem svého shrnutí výsledků dodávám, že prostřednictvím této analýzy sumarizací a komparací všech výsledků dílčích analýz jsem vydedukoval závěr, že hypotéza o dostatečné konkurenceschopnosti Kooperativy na trhu pojištění majetku a odpovědnosti podnikatelů byla potvrzena.

5. 2. Návrhy zvýšení konkurenceschopnosti produktů Kooperativy, pojišťovny, a. s. I když moje analýza hypotézu o dostatečné konkurenceschopnosti Kooperativy na trhu pojištění průmyslu a podnikatelů potvrzuje, dle požadavků manažerů zlínské pobočky uvádím několik doporučení pro její další zvýšení: -

možnost nahlášení pojistné události přes internet a elektronickou poštu, čímž by se urychlil průběh likvidace ke spokojenosti klienta (zde je ale nutnost integrace sofistikovaného softwaru),

-

poskytnutí bonusů či slev při bezhotovostním placení, slevami také motivovat zákazníky k úhradám pojistného prostřednictvím SIPO s cílem minimalizovat platby poštovními složenkami, neboť tato forma hrazení je zbytečně nákladná ,

-

nabídka slev při kombinaci produktů (tzv. propojištěnost) např. živelní pojištění nemovitostí + pojištění movitých věcí, aj. a tím motivovat klienty k co největšímu využití pojistných produktů Kooperativy,

-

upravit základní pojistné movitého a nemovitého majetku směrem dolů s cílem vyšší cenové konkurenceschopnosti vůči obdobným produktům konkurenčních pojišťoven,

-

motivovat klienty pomocí bonusů, jako např. k základnímu pojištění nemovitosti pojištění skel zdarma aj.,

-

tzv. samolikvidace – 5 000,- Kč (při první pojistné události po prokázání škody klientem pojišťovna vyplatí škodu do 5 000,- Kč automaticky v rámci urychlení škodního průběhu. Při případných dalších pojistných událostech již bude likvidace probíhat standardně),

-

tzv. balíček pojištění proti odpovědnosti na principu množstevní slevy (např. při sjednání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vadou vý-

robku + pojištění odpovědnosti za škodu na věci užívané pojištěným sleva 10 % ze sumarizovaného pojistného odpovědnosti), -

zvýšení informovanosti o výhodách pojištění obecně a také pojistných produktů Kooperativy.

V případě přijetí těchto návrhů by jistě došlo ke zlepšení obchodní politiky a tím k většímu poptávce po pojistných produktech Kooperativy a také větší spokojenosti stávajících zákazníků, kteří mnohdy pojištění považují za „nutné zlo“. Tito klienti by těmito úpravami mohli získat větší důvěru v produkty této pojišťovny a spokojenost a dobré zkušenosti s Kooperativou přenést na potenciální zákazníky. Zároveň by se také snížily náklady, díky jejichž úspoře by bylo možné zvýšení pojistných částek, rozšíření krytí rizik nebo také snížení některé položky pojistného a tím udělat krok kupředu v konkurenčním boji. Jsem si vědom toho, že většinu změn nelze provést hned a nebo v nejbližší době, ale jejich případným postupným zapracováním by Kooperativa zatraktivnila své produkty a upevnila si tak svou pozici na trhu.

6. ZÁVĚR

Pojišťovnictví je oblastí, která se neustále mění. Velká konkurence nutí jednotlivé pojišťovny k tomu, aby stále rozšiřovaly nabídku pojistných produktů na trhu. Každá pojišťovna se snaží být pro klienty atraktivní jednak nabídkou kvalitních služeb, ale také poskytováním různých slev, výhod a bonusů. Je velmi těžké vybrat si správnou pojišťovnu. Klienti by měli rozhodovat nejenom podle nabídky pojistných produktů, ale také podle vývoje ekonomických ukazatelů jednotlivých pojišťoven. Pro klienta by mělo být zásadní, aby pojišťovna vykazovala stabilní výsledky, neboť v případě např. velké přírodní katastrofy je velmi důležité vědět, že pojišťovací ústav bude schopen vyplatit pojistné plnění všem klientům. Pro zvýšení své kredibility musí dbát firma nejen na to, na jaká rizika je pojištěna, ale také u kterého pojišťovacího ústavu. Potenciální partneři i zadavatelé výběrových řízení kladou velký důraz na to, aby firma byla pojištěna u finančně stabilní pojišťovny. Z důvodu časové náročnosti na získávání informací pro získaní kvalitního pojištění si většina velkých firem za úplatu najímá zprostředkovatele – makléře. Ten jim pak dle jejich specifických požadavků doporučí nejvhodnějšího pojistitele. Vedení těchto společností pak zpravidla přijímá závěrečné rozhodnutí, u které pojišťovny pojistit. V posledních letech se úloha pojištění ve společnosti stále zvyšuje a to jednak v důsledku zvýšení schopnosti absorpce rizik v národním hospodářství a také povodním na Moravě v roce 1997 a v Čechách v roce 2002, ale v důsledku těchto událostí také díky informovanosti o možnosti, výhodách a inovacích v pojištění. To dokazuje i stále zvyšující se předepsané pojistné u většiny pojistných produktů. Stejný trend můžeme pozorovat i u Kooperativy, pojišťovny, a. s. u sledovaného pojištění průmyslu a podnikatelů. Současně s předepsaným pojistným se ale zvyšují náklady pojišťovny. Každá pojišťovna, tedy i Kooperativa by měla mít snahu o snížení svých nákladů a naopak růst tržeb a podílu na trhu. A i když Kooperativa dosáhla v mé analýze velmi dobrého a v podstatě očekáva-

ného druhého místa za největším pojišťovacím ústavem u nás, Českou pojišťovnou, nesmí ustat v rozšiřování, inovaci a snaze o větší přístupnost a atraktivitu svých služeb. Úkolem této diplomové práce bylo analyzovat trh pojištění průmyslu a podnikatelů a tím zvýšit informovanost a usnadnit případným klientům z řad firemní sféry výběr pojišťovacího ústavu při zájmu o produkty podnikatelského pojištění a také navrhnout doporučení pro Kooperativu, pojišťovnu, a. s. Mým cílem je, že tato analýza a mnou navržená řešení pomohou případné optimalizaci procesů v Kooperativě, ale také zájemcům o problematiku pojištění podnikatelů a průmyslu.

7. LITERATURA 1. CIPRA,T., Pojistná matematika, teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 1999. 145 s. ISBN 80-716985-3. 2. DAŇHEL. J. Pojistná teorie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2005. 329 s. ISBN 80-86419-84-3 3. ČEJKOVÁ, V., Pojistný trh. 1. Vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 120 s. ISBN 80247-0137-5 4. ČEJKOVÁ, V., ČÁMSKÝ, F., ŘEZÁČ, F., ŠEDOVÁ, J. Pojišťovnictví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1999. 189 s. ISBN 80-210-1637-X. 5. ČEJKOVÁ, V., ŘEZÁČ, F., ŠEDOVÁ, J. Pojišťovnictví - praktikum. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1998. 206 s. ISBN 80-210-1448-2. 6. VELEBOVÁ, E. Smluvní a zákonné pojištění. 1. vyd. Praha: Linde, 1993. 217 s. ISBN 80-25963-1 7. JANATA, J. Pojištění a management majetkových podnikatelských rizik. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. 86 s. ISBN 80-86419-64-9 8. DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2005. 177 s. ISBN 80-86119-92-0 9. VÁVROVÁ, E. -- DOLOŽÍLKOVÁ, M. Pojišťovnictví : vybrané kapitoly pro základní kurs. 1. vyd. Brno: MZLU, 2001. 84 s. ISBN 80-7157-487-2. 10. PAVLÍČEK, M. Modelování území pro potřeby pojišťování nemovitostí. Brno: MZLU, 2006, 53 s. 11. ČEJKOVÁ, V., ŘEZÁČ. F, ZUZAŇÁK, A. Pojištění pro podnikatele. 1. vyd. Břeclav: Moraviapress, 1998, 202 s. ISBN 80-86181-13-8

Výroční zprávy za rok 2005 Česká asociace pojišťoven. Dostupný z Internetu: Česká pojišťovna, a. s. Dostupný z Internetu:

ČSOB Pojišťovna, a. s. Dostupný z Internetu: Kooperativa, pojišťovna, a. s. Dostupný z Internetu: Allianz pojišťovna, a. s. Dostupný z Internetu: Generali Pojišťovna, a. s. Dostupný z Internetu:

Internet Česká asociace pojišťoven. Dostupný z Internetu: Česká pojišťovna, a. s. Dostupný z Internetu: Kooperativa, pojišťovna, a. s. Dostupný z Internetu: Allianz pojišťovna, a. s. Dostupný z Internetu: Generali Pojišťovna, a. s. Dostupný z Internetu: ČSOB Pojišťovna, a. s. Dostupný z Internetu: Finance.cz. Dostupný z Internetu: < http://www.finance.cz> Finweb.cz. Dostupný z Internetu: Insia. Dostupný z Internetu: Standard & Poor´s. Dostupný z Internetu: