Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav Podnikové ekonomie
Zahájení podnikatelské činnosti Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Ing. Jaroslava Zichová
Jana Pavlíčková Brno 2007
Zahájení podnikatelské činnosti
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji,
že
jsem
bakalářskou
práci
na
téma
Zahájení
podnikatelské činnosti vypracovala samostatně a použila pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího Bakalářské práce a děkana PEF MZLU v Brně.
dne………………………………………. podpis …………………………………..
2
Zahájení podnikatelské činnosti
PODĚKOVÁNÍ
Děkuji vedoucí mé bakalářské práce Ing.
Jaroslavě Zichové
za
odborné rady a připomínky a za její vstřícný přístup k mé bakalářské práci. Dále děkuji všem, kteří mi pomohli při vypracování této bakalářské práce, mým rodičům a celé rodině za podporu během mého studia na MZLU.
3
Zahájení podnikatelské činnosti
ABSTRAKT Bakalářská práce je zaměřena na problematiku spojenou se zahájením podnikatelské činnosti v oblasti živnostenského podnikání. První část je zaměřena na problematiku zahájení podnikání a na plnění povinností v souvislosti se získáním oprávnění k podnikání a jak jsou upraveny právní legislativou. Dále na možnosti zvolení právní formy podnikání. V praktické části je demonstrován postup a povinnosti podnikatelů související se zahájením jejich podnikatelské činnosti.
ABSTRAKT This bachelor work is directed to probléme connected with initiation of business aktivity, from the theoretic side and also from the practical side in the area of trading. Theoretic part is directed to the initiation of business activity and to the duties connected with the obtain of business permission. Further there is a list of different legal forms of business. In the practical part are shown processes and duties of businessmen, which are connected with the initiation of business activity.
4
Zahájení podnikatelské činnosti
OBSAH OBSAH ............................................................................................................................................ 5 1
ÚVOD A CÍL PRÁCE........................................................................................................... 6
2
LITERÁLNÍ REŠERŽE ....................................................................................................... 7 2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.3 2.4 2.5
3
VYMEZENÍ POJMU ŽIVNOSTI A POJMŮ SOUVISEJÍCÍCH ..................................................... 7 Definice živnosti ........................................................................................................ 7 Subjekty oprávněné provozovat živnost..................................................................... 8 Všeobecné podmínky provozování živnosti ............................................................. 10 Zvláštní podmínky provozování živnosti.................................................................. 11 Překážky provozování živnosti ................................................................................ 11 ROZDĚLENÍ ŽIVNOSTÍ ................................................................................................... 12 Živnost řemeslná ..................................................................................................... 13 Živnost vázaná......................................................................................................... 14 Živnost volná ........................................................................................................... 14 Živnost koncesovaná ............................................................................................... 14 ŽIVNOSTENSKÉ OPRÁVNĚNÍ .......................................................................................... 15 ODPOVĚDNÝ ZÁSTUPCE ................................................................................................ 15 CENTRÁLNÍ REGISTRAČNÍ MÍSTA .................................................................................. 16
VLASTNÍ PRÁCE .............................................................................................................. 19 3.1 VÝBĚR FORMY PODNIKÁNÍ ........................................................................................... 20 3.2 ZÍSKÁNÍ ŽIVNOSTENSKÉHO LISTU ................................................................................. 23 3.3 JMÉNO FIRMY ............................................................................................................... 26 3.4 ZÁKONY VZTAHUJÍCÍ SE K PODNIKÁNÍ.......................................................................... 26 3.5 PODPORA MALÝCH FIREM A ŽIVNOSTNÍKŮ.................................................................... 27 3.6 VYPRACOVÁNÍ PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU ................................................................ 28 3.6.1 Čím se chci zabývat?............................................................................................... 29 REALIZACE ZAHRADY - NABÍDKA: .............................................................................................. 29 TERÉNNÍ ÚPRAVY .............................................................................................................. 29 3.6.2 Jaká je v oboru konkurence..................................................................................... 30 3.6.3 Definování cílového trhu......................................................................................... 31 3.6.4 Kde a jak zaujmout zákazníka ................................................................................. 32 3.6.5 Jaké jsou výrobní možnosti. .................................................................................... 32 3.7 ANALÝZA FINANČNÍCH MOŽNOSTÍ ................................................................................ 33 3.8 REGISTRAČNÍ POVINNOSTI ............................................................................................ 35 3.8.1 Registrace u finančního úřadu ................................................................................ 35 3.8.2 Česká správa sociálního zabezpečení. .................................................................... 37 3.8.3 Oznamovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně ................................................... 39 3.8.4 Úřad práce .............................................................................................................. 40 3.8.5 Porovnání podávání registračních povinností přes CRM X jednotlivé podávání formulářů na příslušných úřadech. ....................................................................................... 40 3.9 ZALOŽENÍ BANKOVNÍHO ÚČTU ..................................................................................... 40 3.10 VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ..................................................................................................... 41 3.10.1 Daňový doklad.................................................................................................... 42
4
ZÁVĚR................................................................................................................................. 44
5
SEZNAM LITERATURY .................................................................................................. 47
6
SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................. 48
5
Zahájení podnikatelské činnosti
1 ÚVOD A CÍL PRÁCE Při výběru tématu bakalářské práce jsem měla zájem o téma, které by bylo zajímavé i z praktického hlediska. Téma Zahájení podnikatelské činnosti mi může poskytnout základní poznatky pro založení podniku, pokud se rozhodnu angažovat v podnikatelské sféře. K jeho vypracování je potřeba množství informací z oblasti práva, marketingu, účetnictví a dalších, které budu moci v praxi využít. Cílem
této
bakalářské
práce
je
zpracovat
postup
pro
zahájení
podnikatelské činnosti v oblasti realizací zahrad, zjistit jaká je v oboru konkurence, analyzovat přednosti a příležitosti začínajícího podnikatele a naopak i jeho slabé stránky. Na závěr zhodnotit finanční situaci podniku v prvním roce podnikání. Tato práce bude vypracována tak, aby dokázala zodpovědět otázky začínajících podnikatelů a objasnila postupy se založením a rozvojem podnikání. Mojí snahou je poskytnout informace, které je dobré znát před osobní návštěvou živnostenského úřadu především proto, aby záležitost byla vyřízena kladně a v co nejkratším možném termínu.V teoretické části budou vysvětleny základní pojmy týkající se živnostenského podnikání. Dále budou uvedeny subjekty, které jsou oprávněné provozovat živnost a podmínky pro jejich splnění. Část této práce bude věnována nově vzniklým centrálním registračním místům a Jednotnému registračnímu formuláři.
6
Zahájení podnikatelské činnosti
2 LITERÁLNÍ REŠERŽE 2.1 Vymezení pojmu živnosti a pojmů souvisejících 2.1.1 Definice živnosti Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Takto je to definováno podle obchodního zákoníku § 2 odst.1. Živnost, jako klíčový pojem, definuje zákon
č. 455/1991 Sb.
o
živnostenském podnikání v § 2 tak, že je jí soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Z tohoto vymezení živnosti je patrná návaznost na definici podnikání, jak je uvedena v § 2 obchodního zákoníku. Ze srovnání obou pojmů „podnikání“ a „živnost“ tak musíme učinit jednoznačný závěr, že každý živnostník je zároveň podnikatelem podle obchodního zákoníku, ale zároveň pojem podnikatel je širší, a zahrnuje i jiné subjekty, jak je definuje obchodní zákoník v § 2 odst. 2 písm. a), c) a d). Musí tedy jednat o soustavnou opakovanou činnost, která nemůže být činností jednorázovou či dokonce nahodilou. Požaduje se výkon po delší časové období v kratších či delších intervalech. Tato činnost může být vykonávána
např. sezónně. Požadavek samostatnosti pak souvisí
zejména s tím, že podnikatel se rozhoduje samostatně a nezávisle. Činnost není provozována samostatně, pokud je řízena osobou, pro kterou je vykonávána a jde v podstatě o skrytý pracovněprávní vztah. Provozování živnosti na vlastní odpovědnost znamená, že podnikatel nese sám riziko podnikání a za své závazky ručí celým svým majetkem.
7
Zahájení podnikatelské činnosti Činnost podnikatele by měla mít za účel směřovat k dosažení zisku, aby ji bylo možné považovat za živnost. Znakem živnostenského podnikání není skutečnost, zda zisku je nakonec dosahováno nebo nikoliv, ale pouze to, že ten kdo činnost vykonával, zisku dosáhnout chtěl, resp. že se choval tak, jako by zisku chtěl dosáhnout. To znamená, že i činnost, která nakonec skončí ztrátou, pokud bylo jejím účelem dosáhnout zisku, je při naplnění ostatních podmínek živností. Živnostenský zákon ale také přesně definuje v § 3, co není pokládáno za živnost. Kromě činností uvedených v prvním odstavci § 3 živnostenského zákona, se jedná o některé specifické činnosti fyzických osob, ke kterým je třeba získat oprávnění podle zvláštních předpisů1. Další skupinu tvoří okruh činností, které svojí povahou vyžadují náročnější právní úpravu, neboť jejich provozování v režimu živnostenského zákona by nezaručilo dostatečnou ochranu veřejného zájmu.Činnost pojená s pronájmem nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor
dle § 4 živ.
zákona je pokládána za živnost pouze tehdy, pokud jsou pronajimatelem poskytnuty i jiné než základní služby zajištující řádný provoz. Za základní služby je možné považovat dodávky energií, odvoz odpadků nebo úklid společných prostor. Pokud však pronajímatel poskytuje i jiné služby, jako například stravu, ložní prádlo nebo úklid pronajatých prostor, jedná se o živnost a při jejím výkonu je nutné se řídit živnostenským zákonem.
2.1.2 Subjekty oprávněné provozovat živnost V souvislosti s podnikáním byl rovněž zaveden pojem podnikatel. Podnikatelem dle § 2 odst. 2 Obchodního zákoníku je osoba zapsaná v obchodním
rejstříku
nebo
osoba,
která
podniká
na
základě
živnostenského oprávnění, případně osoba, která podniká podle jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisu, či osoba, která
1
Jde o výkon tzv. svobodných povolání, jako např. činnost lékárníků, advokátů, znalců, tlumočníků, lékařů atd, jejich výčet v živnostenském zákoně je taxativní
8
Zahájení podnikatelské činnosti provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Pojem živnostník je často spojován s fyzickou osobou, ale živnost může provozovat podle živnostenského zákona (§ 5) i právnická osoba, splní-li podmínky stanovené tímto zákonem. Nejde přitom pouze o obchodní společnosti, které jsou typickým subjektem podnikatelských vztahů, ale např. i obce, kraje nebo církve, jimž je právo podnikat přiznáno zvláštními předpisy2. Živnostenský zákon rozlišuje pojem české a zahraniční osoby. Českou osobou je považována fyzická osoba s bydlištěm3 nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky. Zahraniční osoba je fyzická osoba s bydliště nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky. Tato osoba může na území České republiky provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud z tohoto nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. V důsledku přijetí euronovely živnostenského zákona se v rámci zahraničních osob dále rozlišují státní příslušníci členského státu Evropské unie4. Pro ně zákon stanoví některé odlišnosti. Neplatí pro ně povinnost provedení oficiálního překladu jimi předkládaných dokumentů do českého jazyka tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků, ani požadavek ověření pravosti otisku razítka a podpisu. Toto ovšem platí pouze za situace, že ze strany živnostenských úřadů nejsou žádné pochybnosti o správnosti tohoto překladu, popřípadě o pravosti podpisu a otisku razítka. Po státním příslušníku členského státu Evropské unie dále není vyžadována podmínka pobytu na území České republiky za účelem podnikání. Ostatní
2
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností 3 Bydlištěm na území ČR se rozumí trvalý pobyt na jejím území – viz. § 5, odst. 2 živnostenského zákona 4 Stejné postavení je přiznáváno také osobám z dalších států Dohody o Evropském hospodářském prostoru a pro občany Švýcarska.
9
Zahájení podnikatelské činnosti zahraniční osoby musí toto povolení doložit již při ohlášení živnosti nebo k žádosti o koncesi5. Osobám, kterým byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zvláštních právních předpisů může provozovat živnost za stejných podmínek jaké občan České republiky s bydlištěm na území České republiky.
2.1.3 Všeobecné podmínky provozování živnosti K provozování živnosti je nutné splnit tzv. podmínky pro provozování živnosti. Tyto podmínky musí být splněny po celou dobu provozování živnosti. Dělí se na dvě skupiny a to všeobecné a zvláštní. S nimi pak bezprostředně souvisí tzv. překážky provozování živnosti, což jsou skutečnosti, které naopak živnostenské podnikání vylučují. Ve všeobecných podmínkách pro provozování živnosti pro fyzické osoby6 je stanoveno: a) dosažení 18 let. Tato hranice se shoduje s hranicí dosažení zletilosti. Prokazuje se občanským průkazem. b) Způsobilost k právním úkonům. V případě duševní poruchy, která není jen přechodného charakteru, může jedině soud zbavit podnikatele
způsobilosti
k právním
úkonům.
Je
nutné
tuto
skutečnost prokázat lékařským potvrzením. c) Bezúhonnost. Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň jednoho roku nebo pro úmyslný nebo nedbalostní trestný čin.7 Dokládá se výpisem z trestního rejstříku. Tento výpis nesmí být starší jak 3 měsíce.
5
Výjimka se vztahuje pouze na zahraniční fyzickou osobu, která hodlá na území České republiky provozovat živnost prostřednictvím organizační složky svého podniku. 6 Viz § 6 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání 7 Výjimku tvoří zákon č 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona či 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
10
Zahájení podnikatelské činnosti d) Bezdlužnost. Skutečnost, že fyzická osoba, pokud na území ČR podniká nebo podnikala, nemá na svém účtu evidovány daňové nedoplatky z tohoto podnikání, nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanost, na veřejném zdravotním pojištění8. Doklady nesmí být starší než 3 měsíce. Tuto skutečnost si může ověřit fyzická osoba sama a nebo danou skutečnost ověří živnostenský úřad u příslušného orgánu státní správy nebo v evidenci Rejstříku trestů. V tomto případě se přerušuje běh lhůty pro vydání živnostenského listu či koncesní listiny. Lhůta neběží ode dne odeslání vyžádání potvrzení do dne jeho doručení a o tento časový úsek se vydání živnostenského listu (koncesní listiny) prodlužuje. U právnické osoby musí tyto požadavky splňovat jiná fyzická osoba – odpovědný zástupce. Toto se týká nejen podmínek všeobecných, ale i zvláštních.
2.1.4 Zvláštní podmínky provozování živnosti Zvláštními podmínkami9 provozování živnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost, pokud je tento zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují. Pro každý druh živnosti10 jsou jiné požadavky. Jejich náplní je především odborná způsobilost, u některých koncesovaných živností je kladen důraz také na morální vlastnosti a profesionální spolehlivost.
2.1.5 Překážky provozování živnosti Vedle
všeobecných
a
zvláštních
podmínek
jsou
definovány
skutečnosti, které zákon definuje jako překážky v provozování živnosti. Účelem
stanovení
této
překážky
provozování
(resp.
získání)
živnostenského oprávnění je ochrana ostatních podnikatelů a třetích osob.
8
Nedoplatky na pojistném na veřejném zdravotním pojištění se dokládá čestným prohlášením. viz § 11 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání 10 Živnost ohlašovací (řemeslná, vázaná, volná) a koncesované 9
11
Zahájení podnikatelské činnosti Předchozí neúspěchy podnikatele, tedy úpadek či vyrovnání v dřívějším podnikání, vyvolávají nedůvěru v jeho podnikatelské schopnosti a úvěruschopnost.11 Jednou
z překážek je
neschopnost
podnikatele dostát svým
závazkům. Živnost tak nemůže provozovat osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurz a zároveň bylo soudem rozhodnuto, že provozování podniku musí být ukončeno. Takové osoby nesmí provozovat živnost po dobu tří let poté, co soud zrušil konkurs proto, že bylo splněno rozvrhové usnesení nebo že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, dále pak osoby na které byl podán návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku. Živnostenský úřad může prominout překážku v provozování živnosti12, nasvědčují-li hospodářské poměry osoby a její chování, že při provozování živnosti bude řádně plnit své závazky. Živnost nemůže provozovat ani fyzická osoba, které bylo uloženo soudem nebo správním orgánem zákaz činnosti, týkající se provozování živnosti v oboru nebo příbuzném oboru po dobu dokud zákaz trvá. Za příbuzné obory se považují obory, které užívají stejný nebo obdobných pracovních postupu a odborných znalostí.
2.2 Rozdělení živností Dle živnostenského zákona § 9 se živnosti rozdělují na živnost ohlašovací a koncesované. Podnikatel může provozovat více živnosti a mít tak i více živnostenských oprávnění.
11
Janků,M.:Základy práva pro posluchače neprávnických fakult, 1.vydání,Praha:C. H. Beck, 2004, str.285 12 §8 odst.2, první věta a odst. 3 dle živnostenského zákona č. 455/1991
12
Zahájení podnikatelské činnosti Oprávnění k provozování živnosti ohlašovací lze získat na základě ohlášení a podle živnostenského zákona se dále rozčleňuje do 3 skupin a to na živnost řemeslnou, vázanou a volnou. U koncesních živnosti vzniká živnostenské oprávnění na základě udělení koncese tj. státního povolení. Koncese se uděluje na činnosti, které kladou vysoké nároky na zvláštní odbornou způsobilost.
2.2.1 Živnost řemeslná U řemeslné živnosti je požadováno prokázání odborné způsobilosti. Ta se skládá z dokladů o řádném ukončení školní instituce a praxe v oboru. Viz tab. č. 1: Prokazování odborné způsobilosti pro řemeslnou živnost.
Odborná způsobilost pro řemeslnou živnost
Doklad
Praxe oboru
- výuční list z tříletého učebního oboru
3 roky
- vysvědčení střední odborné školy
3 roky
v
(s dobou trvání kratší jak 4 roky) - vysvědčení o maturitní zkoušce
2 roky
- střední odborné školy - středního odborného učeliště - gymnázia s předměty odborné přípravy - diplom
1 rok
(bakalářského nebo magisterského programu) - dokladem o uznání odborné kvalifikace
X
X 6 let Tab. č.1: Prokazování odborné způsobilosti pro řemeslnou živnost
Doklady mohou být nahrazeny doklady z příbuzných oboru. Zde ale je požadována delší doba praxe v oboru.
13
Zahájení podnikatelské činnosti Přehled živností řemeslných je uveden v příloze č. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.
2.2.2 Živnost vázaná Jsou taxativně vymezeny v příloze č. 2 živnostenského zákona. Je u nich stanovena povinnost doložit další odbornou způsobilost. Tuto odbornou způsobilost může ohlašovatel získat zvláštní zkouškou nebo osvědčením vydaným orgánem státní správy nad rámec odborné způsobilosti.13 Odborná způsobilost spočívající v délce praxe se nevyžaduje u fyzické osoby, která příslušnou živnost již provozovala nebo pro ni byla ustanovena jako odpověděný zástupce. Průkazy a osvědčení tohoto druhu nejsou formou státního povelení, ale k výkonu činnosti je potřebuje živnostník i osoba – zaměstnanec, pokud má tyto práce vykonávat v rámci činnosti podniku.
2.2.3 Živnost volná Jde o rozmanité činnosti, služby, které nejsou v rozporu s právními normami. Živnosti volné jsou živnosti, pro jejichž provozování se nevyžaduje prokazování odborné nebo jiné způsobilosti. K získání živnostenského oprávnění musí být splněny jen všeobecné podmínky, Seznam živností, které spadají do volných živností je uveden v nařízení vlády č. 140/2000 Sb.
2.2.4 Živnost koncesovaná U koncesovaných živnostní vzniká živnostenské oprávnění na základě udělení koncese, tj. státního povolení. Koncese se uděluje na činnosti, které kladou vysoké nároky na zvláštní odbornou způsobilost, nebo na zajištění jejich bezpečnosti vůči okolí. Mezi živnosti koncesované
13
Janků,M.:Základy práva pro posluchače neprávnických fakult, 1.vydání,Praha:C. H. Beck, 2004, str.282
14
Zahájení podnikatelské činnosti patří např.: výroba zdravotnických zařízení, výroba výbušnin, zvláště nebezpečných jedů, žíravin, zbraní, střeliva apod. Na vydání koncese není právní nárok.
2.3 Živnostenské oprávnění Oprávnění provozovat živnost vzniká u ohlašovacích živností dnem ohlášení, nebo pokud je v ohlášení uveden pozdější den vzniku živnostenského oprávnění, tímto dnem. U koncesovaných živností dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Průkazem živnostenského oprávnění je Živnostenský list pro živosti ohlašovací a koncesní listina pro koncesní živnost. Průkaz živnostenského oprávnění lze nahradit i osvědčením, které mu na požádání vydá živnostenský úřad. Osvědčení musí obsahovat kromě běžných údajů fyzické osoby nebo údajů o právnické osobě také evidenční číslo živnostenského listu nebo koncesní listiny. Oprávnění provozovat živnost může být vykonáváno na celém území České republiky.
2.4 Odpovědný zástupce Odpovědný zástupce je fyzická osoba, která je vůči podnikateli ve smluvním vztahu. Práva a povinnosti odpovědného zástupce se upraví např. pracovní smlouvou, dohodou o pracovní činnosti nebo jakoukoliv občanskoprávní nebo obchodní smlouvou. Tento vztah má charakter pracovněprávního vztahu (nejde-li o manžela či děti podnikatele) a řídí se tak kromě živnostenského zákona i zákoníkem práce. Odpovědný zástupce
odpovídá
za
řádný
provoz
živnosti
a
za
dodržování
živnostenskoprávních předpisů a musí se v potřebném rozsahu účastnit provozování živnosti. Vzhledem k tomu musí splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti a pokud to charakter živnosti vyžaduje, tak
15
Zahájení podnikatelské činnosti i podmínky zvláštní. Odpovědný zástupce je pouze oproštěn od splnění povinností uložených § 6 odst. 1 písm. d) a e) živnostenského zákona.
2.5 Centrální registrační místa Rozsáhlou novelou živnostenského zákona došlo k rozšíření pravomoci
obecných živnostenských úřadů. Vznikla tzv. Centrální
registrační místa (CRM). Podnikatelé mohou již od 1. 8. 2006 na těchto místech zároveň při ohlášení živnosti, nebo podání žádosti o koncesi, rovněž učinit oznámení i vůči dalším správním úřadům.
Hlavním cílem CRM je větší efektivita při přijímaní jednotlivých oznámení od podnikatele v procesu jeho registrace. Pokud bude podnikatel provádět úkon prostřednictvím CRM, budou od něho potřebné informace získány na jednotném formuláři vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu - tzv. Jednotný registrační formulář (JRF). Došlo tak ke zjednodušení při vyřizování a potvrzování jednotlivých dokumentů nejen pro podnikatele, ale i pro úředníky. CRM podnikatelé mohou využít nejen k ohlášení živnosti a žádosti o koncesi, ale i k podání přihlášky k daňové registraci, oznámení zahájení samostatné
výdělečné
činnosti,
podání
přihlášky
k důchodovému
pojištění, podání přihlášky k nemocenskému pojištění, oznámení vzniku volného pracovního místa a podání oznámení podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Živnostenský úřad pak předá:
16
Zahájení podnikatelské činnosti -
příslušnému správci daně vykonávajícími správu daní z příjmu údaje získané z JRF s přihláškou k daňové registraci,
-
příslušnému orgánu sociálního zabezpečení údaje o zahájení samostatné výdělečné činnosti, přihlášku k důchodovému pojištění a přihlášku k nemocenskému pojištění,
-
úřadu práce údaje o vzniku nového volného pracovního místa a jeho obsazení,
-
zdravotní pojišťovně údaje o veřejném zdravotním pojištění.
-
ohlašovateli nebo žadateli o koncesi jeho identifikační číslo pro placení pojistného, čísla účtů pro placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojištění na nemocenské pojištění. Údaje podle předchozích odstavců, včetně oznámení jejich změn,
živnostenský úřad předá příslušným orgánům do 5 pracovních dnů. Tato lhůta začíná běžet ode dne vzniku živnostenského oprávnění, nebo ode dne, kdy byly odstraněny závady ohlášení, nebo ohlášeny změny. Tyto údaje mohou být předávány v elektronické podobě. Jednotný registrační formulář byl vypracován tak, aby byl co nejpřehlednější jak pro podnikatele, tak pro následnou práci ze strany pracovníků CRM. JRF nahrazuje různé typy formulářů pro podání, které podnikatel musel učinit před vstupem do podnikání, ale i během podnikání, a to na živnostenském úřadě, finančním úřadě, příslušné správě sociálního pojištění, úřadu práce a zdravotní pojišťovně. Požadované náležitosti z jednotlivých úřadů se sjednotily do jednoho formuláře, zpřehlednily se pro podnikatele a současně se odstranilo opakované vyplňování totožných, zejména identifikačních údajů na registračních či přihlašovacích formulářích určených pro všechny dotčené orgány.
17
Zahájení podnikatelské činnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dotčenými resorty vypracovalo dva základní typy jednotných registračních formulářů, a to v rozdělení pro právnickou a fyzickou osobu. CRM je součástí širšího projektu „zjednodušení administrativní náročnosti při podnikání“ (ZAP), vypracovaného ministerstvem průmyslu a obchodu.
18
Zahájení podnikatelské činnosti
3 VLASTNÍ PRÁCE Ing. Martin a Ing. Michal vystudovali VŠ v oboru Lesní inženýrství. Mají již několikaletou praxi v lesním hospodářství. Rozhodli se využít své získané znalosti a možnosti ve společném podnikání v oboru realizací a renovací zahrad. Především by se chtěli zaměřit na úpravy rodinných zahrad a předzahrádek na profesionální úrovni. Vypracování architektonického projektu a následné realizace tak, aby vyhovovaly potřebám zákazníka. Vhledem k tomu, že nemají dosud žádné zkušenosti se zahájením podnikání, je tato práce vypracována tak, aby zodpověděla na všechny jejich otázky a ujasnila postup spojený
se založením a rozvojem
podnikání. -
Martin a Michal chtějí založit společnou živnost, ale neví jak se v takových situacích postupuje.
-
Jak
postupovat
v případě,
že
Michal
je
zahraniční
osoba
(Slovensko). Kde si má živnost založit, zda na Slovensku, kde má trvalý pobyt, anebo v Brně, kde by rád podnikal. -
Chtějí si vymyslet svůj vlastní název firmy. Kde a jak lze název zaregistrovat.
19
Zahájení podnikatelské činnosti
3.1 Výběr formy podnikání Při výběru formy podnímání si může podnikatel vybrat z několika možností. Výběr odpovídající právní formy je velmi důležitou součástí rozhodovacího procesu. Jedná se o rozhodnutí, které bude do budoucna určovat vztah k okolí a především možnost přístupu ke kapitálu. Volba právní formy patří k dlouhodobě působícím rozhodnutím. Protože tržní ekonomika přináší vysokou míru rizika neúspěchu již při zakládání podniku, musí podnikatel právě tomuto aspektu věnovat od samého počátku mimořádnou pozornost a zakomponovat do strategického plánu, jak riziku čelit. Při výběru způsobu podnikání by si podnikatel měl stanovit kritéria podle kterých bude vybírat právní formy podnikání: 14 -
Způsob a rozsah ručení - lze rozdělit na dvě části a to na ručení: a) s omezeným ručením, kdy podnikatel ručí pouze do určité hranice plynoucí z konkrétní právní úpravy. b) s neomezeným ručením – podnikatel ručí za závazky podniku
celým
svým
majetkem,
(v.o.s.,
k.s.,
podnik
jednotlivce) -
oprávnění k řízení - zastupování podniku navenek, vedení podniku, možnosti spolurozhodování
-
počet zakladatelů
-
nároky na počáteční kapitál
-
administrativní náročnost založení podniku a rozsah výdajů spojených se založením a provozováním podniku
14
-
účast na zisku (ztrátě)
-
finanční možnosti, především přístup k cizím zdrojům
-
daňové zatížení
Dle Synek,M.:Manažerská ekonomika, 1.vydání,Grada Publishing, 1999, str 24
20
Zahájení podnikatelské činnosti -
zveřejňovací povinnost
Při rozhodování o právní formě je pro Martina a Michala rozhodující počet zakladatelů a nízké nároky na počáteční kapitál. Začínající podnikatelé také stojí před otázkou daňového zatížení. Z tohoto důvodu můžeme vyloučit z výběru spol. s r.o. a také akciovou společnost, kde je výše celkového počátečního vkladu min 200 000 Kč u spol. s r. o. a u akciové společnosti je to dokonce 2 000 000 Kč. Vezmeme-li v úvahu, že zakladatelé jsou dva, kteří chtějí být při svém rozhodování rovnocenní, vyjde nám, že buď mohou být samostatnými podnikateli (živnostníky), nebo uzavřít mezi sebou společenskou smlouvu a stát se veřejnou obchodní společností. Podmínkou pro vznik v. o. s. je, aby společníci splňovali všeobecné podmínky pro provozování živnosti a nebyla stanovena překážka v provozování živnosti. Založení živnosti je vhodnou formou pro začínající podnikatele. Zvláště pro Martina s Michalem, protože podnikání chtějí mít jako vedlejší podnikatelskou činnost. Při zakládání živnosti nemusíte mít žádný počáteční kapitál, jste samostatní a volní při rozhodování. Další výhodou pro začínající podnikatele je vedení daňové evidence, možnost uplatnit výdaje pro zjištění dílčího základu daně z podnikání paušální částkou a také lze stanovit daně paušální částkou. Nevýhodou však může být neomezené ručení majetkem a omezený přístup k bankovním úvěrům. Další možností je podnikat společně. Lze uzavřít smlouvu o sdružení fyzických osob. Toto sdružení nemá právní subjektivitu a je upravováno Občanským zákoníkem15. Členové sdružení by měli jednat navenek vždy vlastním jménem, nebo jako zmocněnci ostatních účastníků a jejich ručení za závazky vzniklé z činnosti zůstává neomezené. 15
Sdružení za účelem podnikání mohou uzavřít dvě nebo více osob, které mají stejné právní postavení. To znamená fyzické nebo právnické osoby, z nichž každá musí mít svůj živnostenský list či koncesní listinu.
21
Zahájení podnikatelské činnosti Výhodami sdružení je: -
jednoduchost vzniku (smlouva o sdružení fyzických osob nemusí být písemná, je to však lepší)
-
nezapisuje se do obchodního rejstříku
-
rovnoprávné postavení členů
-
jednoduché vystoupení člena
-
sdružování finančních prostředků a podnikatelských zkušeností
-
možné úspory režijních nákladů (nájem kanceláře, dílny, vybavení apod.)
Problematické se naopak může stát: -
neshody ohledně vkladů a společně nabytého majetku, změn osob účastníků nebo vypořádání v souvislosti s ukončením smlouvy o sdružení
-
sdružení je založeno na velké důvěře a solidaritě mezi účastníky atd.
-
snadné překročení limitu pro povinné plátcovství daně z přidané hodnoty (sčítá se obrat členů sdružení) Další nabídkou je veřejná obchodní společnost. Je to osobní
společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. Zisk se dělí mezi společníky rovným dílem. Pro společníky platí zákaz konkurence. Jako výhoda se uvádí při neomezeném ručení společníků dobrá garance a solidní image společnosti. V.o.s. má dobrý přístup k cizímu kapitálu. Zisk společnosti nepodléhá dani z příjmů právnických osob, ale je celý rozdělen mezi společníky a zdaněn daní z příjmů fyzických osob. Nevýhodou je v případě vysokých zisků jsou značné odvody na pojistné sociálního pojištění a na daň z příjmů fyzických osob.
22
Zahájení podnikatelské činnosti
3.2 Získání živnostenského listu Martin s Michalem jsou povinni vymezit předmět podnikání uvedený v ohlášení s dostatečnou určitostí a jednoznačností. Vláda nařízením stanoví obsahovou náplň jednotlivých živností a seznam oborů živností volných. Předmět podnikání živnosti volné musí být ohlášen v souladu s názvem oboru živnosti uvedeném v nařízení vlády.16 Realizace a renovace zahrad spadá do živností volných. Dle seznamu oborů živností volných spadá budoucí podnikatelská činnost Martina a Michala do oboru č. 1. a to: Poskytování služeb pro zemědělství a zahradnictví, které je definováno takto: Poskytování služeb nezemědělskými subjekty pro zemědělce zemědělskou technikou, zejména při sezónních pracích a provádění posklizňové
úpravy
rostlinných
komodit.
Provozování
závlahových
systémů a melioračních zařízení. Provádění zahradních a parkových úprav (zejména úpravy korun stromů a jiných porostů, vysazování květin, úpravy trávníků, kácení stromů v parcích a sadech), s výjimkou architektonických úprav. Vazba věnců a kytic. Sběr hub, sběr rostlin. Stříhání ovcí, ošetřování paznehtů skotu a malých přežvýkavců. Další obdobné činnosti. Poskytování služeb při chovu a lovu ryb.
Chystá-li se budoucí podnikatel ohlásit živnost u živnostenského úřadu nebo podat žádost o koncesi, musí splnit několik podmínek, především náležitě ohlásit živnost případně zažádat o koncesi a doložit náležité doklady. Pro českou fyzickou osobu jakou je i budoucí podnikatel Martin je to průkaz totožnosti, doklad o bezúhonnosti, kterým je výpis z rejstříku
16
dle § 73a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.
23
Zahájení podnikatelské činnosti trestů17 dále pak ohlášení živnosti (vyplněné předem, případně vyplněné na místě) Ohlášení živnosti se předkládá na tiskopise vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu – jednotném registračním formuláři. Dále je to doklad, že osoba nemá z podnikání daňové nedoplatky, nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.18 Dále doklad, že osoba nemá nedoplatky na veřejné zdravotní pojištění, které se dokládá čestným prohlášením.19 Doklady prokazující odbornou nebo jinou způsobilost, je-li zákonem vyžadována. Doklad o vlastnickém nebo užívacím či jiném obdobném právu k místu podnikání, liší-li se od bydliště. Lze doložit nájemní smlouvou, kupní smlouvou, výpisem z katastru nemovitostí, stačí však i písemné prohlášení vlastníka nebo osoby oprávněné nemovitosti, že s umístěním souhlasí. Doklad o zaplacení správního poplatku, který v současné době stojí pro vydání živnostenského listu 1 000 Kč. Ohlášení
je
možno
živnostenského úřadu
podat
osobně
u
příslušného
obecního
na centrálních registračním místě (CRM) nebo
zaslat tomuto úřadu poštou. Jelikož je pan Michal ze Slovenska a v současné době bude mít vyřízený trvalý pobyt v ČR, lze i tady postupovat dle předešlých požadavků pro získání živnosti. Kdyby tomu tak nebylo, nahlíželo by se na něj jako na občana EU a musel by doložit výpis z evidence trestů, nebo rovnocenný doklad ze státu dle občanství, nebo členského státu posledního pobytu, případně prohlášení o bezúhonnosti, nebo doklad o
17
Ne starší jak 3 měsíce Pokud osoba na území ČR podniká nebo podnikala.(ne starší jak 3 měsíce) 19 Pokud osoba na území ČR podniká nebo podnikala. 18
24
Zahájení podnikatelské činnosti uznání odborné kvalifikace, prokazuje-li i bezúhonnost. Tyto doklady nesmí být starší jak 3 měsíce. Získání živnostenského listu je možné na Živnostenském úřadě v místě trvalého bydliště, nebo v místě, kde bude sídlo firmy. Protože Michal vlastní v Brně byt a bude mít brzo vyřízený trvalý pobyt v České republice, může si vyřídit Živnostenský list na příslušném Živnostenském úřadě Brně-město. Splňují-li podmínky stanovené tímto zákonem a netrvá-li překážka provozování živnosti, živnostenský úřad vydá nejpozději do 15 dnu ode dne, kdy mu bylo ohlášení živnosti doručeno, živnostenský list. Předá podnikateli jeho identifikační číslo pro placení pojistného, čísla účtů pro placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojištění na nemocenské pojištění. Pokud jsou v ohlášení živnosti nějaké nesrovnalosti, nebo chybí některé náležitosti, vyzve živnostenský úřad podnikatele k odstranění závad. Lhůta na odstranění je nejméně 15 dnů. Ze závažných důvodů může živnostenský úřad na žádost podnikatele prodloužit lhůtu i opakovaně. Po dobu lhůty uvedené ve výzvě neběží lhůta pro vydání živnostenského listu. Tato doba je také pozastavena v případě, že si živnostenský úřad vyžádá podklady od ostatních úřadů nutných k ohlášení živnosti. Tato lhůta neběží ode dne odeslání vyžádání do dne doručení potvrzení od orgánů státní správy. O této skutečnosti je podnikatel informován. Odstraní-li podnikatel závady ve stanovené lhůtě nebo ve lhůtě prodloužené, platí, že ohlášení bylo od počátku bez závad. Neodstraní-li podnikatel závady ve stanovené lhůtě, živnostenský úřad zahájí řízení a rozhodne o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo.
25
Zahájení podnikatelské činnosti
3.3 Jméno firmy Martin s Michalem si chtějí vymyslet svůj vlastní název firmy. V případě podnikatelů – fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku platí, že mohou při podnikání užívat za svým jménem a příjmením odlišující dodatek. Tento dodatek ovšem není “obchodní firmou“ a jako takový tedy není uveden na živnostenském listě, v živnostenském rejstříku, ani v jiné úřední evidenci. Aby tomu tak bylo a dodatek se spolu se jménem a příjmením stal obchodní firmou a mohl tak být oficiálně vedený v úředních evidencích, musela by být fyzická osoba zapsána v obchodním rejstříku. Pro užívání dodatku je nutné splnit předpoklady podle obchodního zákoníku: Dodatek nesmí působit klamavě. Užívání dodatků musí být v souladu s právními předpisy a v souladu s dobrými mravy soutěže. Martin s Michalem si chtějí založit podnikatelskou činnost, kterou by rádi pojmenovali „Veget-Green“. Tento název bude brán jako dodatek a nebude evidován v živnostenském rejstříku. Je to tedy jejich neoficiální název na který nemají žádnou právní ochranu. Jejich řádným a správným pojmenováním bude jejich vlastní jméno a příjmení.
3.4 Zákony vztahující se k podnikání. Každý podnikatel by se měl seznámit s řadou zákonu, které se dotýkají jejich podnikatelské činnosti. V dnešní době, plné neustálých změn, mnoho podniků raději využívá nabízených služeb právních a ekonomických poradců, kteří jsou oborníky a měli by být schopni podnikateli poradit a pomoci. Jde především o trojici následujících zákonů: - Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. - Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. - Živnostenský zákon č. 455/1991 Sb. Pokud podnikatel (živnostník) zaměstnává pracovníky, pak se ho samozřejmě týká Zákoník práce č. 262/2006 Sb.
26
Mezi další zákony, o
Zahájení podnikatelské činnosti kterých by měl mít přehled je: Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. nebo Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. Pro začínajícího podnikatele je vhodné také zajímat se o Zákon č. 47/2002 Sb. o podpoře malého a středního podnikání20.
3.5 Podpora malých firem a živnostníků Protože
malé
firmy
a
začínající
živnostníci
nemohou
být
rovnocennými účastníky trhu a jejich vznik a rozvoj je poznamenán určitým znevýhodněným ve srovnání s velkými podniky, je jim ze strany státu věnována mimořádná pozornost. Z vládních organizací, které poskytují některé formy podpory, to jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo Průmyslu
a
pro
místní
obchodu
rozvoj. –
Organizace
Czechinvest
–
zřízená
usiluje
o
Ministerstvem zjednodušení
podnikatelského prostředí. Tím je myšleno monitorování podnikatelského prostředí, navrhování legislačních změn, spolupráce s podnikatelskými subjekty či konzultace se zahraničními experty. Po vzoru Evropské unie byla zřízena v České republice regionální poradenská a informační centra a podnikatelská inovační centra. Podpora malým podnikům spočívá v pomoci při vytváření podnikatelských plánů a realizačních projektů, zprostředkování bankovních úvěrů a také v poskytování informací o dalších možných programových podporách a vzdělávacích seminářích. Tyto poradenské a informační služby pro malé a střední podniky jsou dotovány ze státního rozpočtu. Z nevládních organizací je to například Hospodářská komora nebo Agrární komora. V České republice dále působí Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků nebo Sdružení podnikatelů ČR. Sdružení podnikatelů poskytuje informační a konzultační činnost, pomoc
20
Tento zákon vysvětluje oblasti a pravidla poskytování podpory.
27
Zahájení podnikatelské činnosti při navazování obchodních kontaktů v tuzemsku a zahraničí, při řešení ekonomicko-právních vztahů, dále poradenství ve věci úvěrů apod. Mnoho informačních zdrojů je poskytováno pomocí internetu. Existují také samostatné státní informační portály, které jsou určené podnikatelské veřejnosti. 21
3.6 Vypracování podnikatelského záměru Podnikatelský plán je nedílnou součástí přípravných prací spojených se založením podniku. Tento krok je o to důležitější, čím větší rozměr podnikatelské činnosti se předpokládá. Těžištěm podnikatelského plánu je otázka, v čem a jak bude podnikatel podnikat. Podnikatelský plán napomáhá podnikateli, aby si ujasnil své představy o svém podnikání. Plán musí být komplexní natolik , aby každému potenciálnímu investorovi poskytl ucelený a pochopitelný obraz nového podniku. Hisrich a Peters ve své publikaci uvádí schéma podnikatelského plánu. Jednotlivé body podrobněji rozvíjí a uvádí, co by měl který bod plánu přesně obsahovat. Hlavní body členění podnikatelského plánu: 22 •
titulní strana (název a sídlo podniku, druh podnikání, …)
•
exekutivní souhrn (vysvětlit klíčové body plánu…)
•
analýza odvětví (vyhlídky do budoucna, analýza konkurence…)
•
popis podniku (výrobek, velikost podniku, kancelářské vybavení …)
•
marketingový plán (ceny, distribuce, propagace, odhad odbytu …)
•
organizační plán (forma vlastnictví, společníci, pravomoci…)
•
hodnocení rizik (hodnocení slabých stránek podniku…)
•
finanční plán (odhad výkazu příjmů a ztrát, odhady hotovostních toků…)
21 22
Např.: www.businessinfo.cz . HISRICH R.D., PETERS M.P. – Založení a řízení nového podniku. str.112
28
Zahájení podnikatelské činnosti •
příloha (korespondence, smlouvy…)
3.6.1 Čím se chci zabývat? Firma Veget-green má v plánu zabývat se prováděním zahradních úprav na klíč. Bude kladen velký důraz na kvalitu odvedené práce. Rádi by se zaměřili na úpravy rodinných zahrad a předzahrádek na profesionální úrovni. Na základě vypracování architektonického projektu tak, aby se realizovaná zahrada stala pěknou a příjemnou nejen pro oko ale také plně funkční a podřízenou potřebám a zálibám. “Zahrada má sloužit Vám, ne Vy jí.“ Seznam poskytovaných služeb: -
Realizace zahrad a předzahrádek
-
Dodávka a výsadba okrasných dřevin, keřů a rostlin
-
Pergoly, Altány a Pavilóny
-
Dodávka zahradního nábytku
-
Údržba zahrad
-
Osev nových travnatých ploch,
-
Údržba travnatých ploch
-
Stříhání, prořezávání a kácení stromů
-
Odvoz klestí
-
Výroba kompostérů
-
Jezírka – skalky
-
Interiéry Realizace zahrady - nabídka:
-
Terénní úpravy
-
Výsadba rostlin, okrasných keřů a stromů
-
Zhotovení úvazků ke stromům
-
Osev nového trávníku
-
Zavlažení trávníku
29
Zahájení podnikatelské činnosti -
Použití dekorativních materiálů
-
Použití netradičních materiálů
-
Zajištění celoroční údržby zahrady
3.6.2 Jaká je v oboru konkurence. Martin a Michal chtějí podnikat v Brně a okolí.
Jednou z analýz,
kterou je nutné se zabývat ještě před založením živnosti, je průzkum trhu. Nalézt jaká je konkurence v odvětví, čím se konkurence zabývá, jaká je poptávka po nabízených službách. Analýza trhu by měla zpřesnit podnikatelský nápad a utvrdit podnikatele o tom, že bude nabízet správný výrobek ve správný čas na správném místě a za správnou cenu. Nejdůležitější informací, kterou může budoucí podnikatel získat, je zjištění tzv. neuspokojené poptávky. Využít je možné také statistických údajů, pokud jsou dostupné. Je dobré získat odpovědi na otázky např. jaké má zákazník přání, jaké jsou jeho představy, co zákazník v daném oboru postrádá. Tyto informace lze získat nejen pomocí dotazování, ale také načerpáním poznatků ze svého okolí, nebo analyzovat potřeby svých známých. Získávání informací o daném trhu je velmi náročnou činností. Využít je možné také statistických údajů, pokud jsou dostupné. Velkým zdrojem cenných informací je získání informací o konkurenčních firmách. Především jaké jsou jejich nabídky a poskytování služeb, prodejní metody, cenové nabídky, délky realizačních lhůt, kvalitě servisu atd. K těmto informacím se dá přijít pomocí kontaktu s firmou, například při návštěvě odborného veletrhu. Získané údaje je třeba porovnat a vyhodnotit, stanovit přednosti a slabé stránky konkurenčních podniků. Podle toho pak stanovit vlastní pozici v konkurenčním prostředí. V Brně bylo nalezeno 15 firem zabývajících se realizací zahrad. Jen několik z nich realizuje projekty od architekta. Dle průzkumů a ohlasu lidí, bylo zjištěno, že existuje určitý prostor pro podnikání v oblasti malých
30
Zahájení podnikatelské činnosti zahrádek a předzahrádek. Na tuto oblast by se chtěli budoucí podnikatelé zaměřit a mezeru na trhu zaplnit.
3.6.3 Definování cílového trhu Po vymezení a popisu celkového stavu trhu v oblasti poskytování zahradnických služeb, by si měli podnikatelé uvědomit, že nelze obsloužit celé spektrum trhu, ale soustředit se jen na jeho určitou část - dosažitelné zákazníky. Pomocí segmentace trhu lze nalézt svou cílovou skupinu, na kterou se poté zaměří.
Segmentace trhu znamená rozčlenění trhu do
tržních segmentů, což jsou stejnorodé potencionální skupiny zákazníků. Kriteria segmentace mohou být různá. Nejpoužívanějším kritériem segmentace je kritérium geografické. Tržní segmenty se vytvářejí dle územního vymezení od regionálních až po světové. Dalším kritériem je kritérium demografické. Zjišťuje se příslušnost zákazníků k různým sociálním skupinám, sledují se jejich příjmy, které jsou východiskem pro uspokojování potřeb. Psychografické kritérium zjišťuje sociální třídu, životní styl, osobnost. Martin s Michalem se zaměří na Brno a okolí. Potencionálními zákazníky jsou
především lidé v produktivním věku.
Populace ve věku 30 – 50 let. Tito potencionální zákazníci jsou lidé, kteří: -
vlastní zahradu nebo koupili dům se zahradou
-
nechávají si stavět dům a následně budou potřebovat upravit svou novou zahradu
-
plánující rekonstrukci stávající zahrady
-
jsou zaneprázdněni svým zaměstnáním natolik, že nemají čas na nezbytnou údržbu a práci na zahradě
-
nemají technické prostředky, či nemají vlohy pro zahradní práce, ale přitom chtějí pěknou a funkční zahradu Může se jednat o typ lidí nebránících se novým nápadům, a kteří si
nechají poradit od odborníků. Potenciálními zákazníky jsou tedy ti lidé,
31
Zahájení podnikatelské činnosti kteří chtějí přes větší počáteční investici celkově ušetřit své peníze a svůj čas věnovat relaxaci na nově vzniklé plně využité zahradě.
3.6.4 Kde a jak zaujmout zákazníka Vyvstávají otázky, kde tyto zákazníky hledat a jak je oslovit. Jak zajistit propagaci nabízených služeb a nově vznikající firmy. Budoucí podnikatelé chtějí využít především internetu. Nechají si vytvořit vlastní internetové stránky a zaregistrují se do některých databází rejstříků firem. Tyto informace budou stěžejním zdrojem poskytovaných informací o nově vzniklé službě a hlavním pojítkem s budoucími zákazníky. Další možností je zúčastnit se některého veletrhu určený pro daný obor. Při výběru veletrhu, je dobré si stanovit požadavek, že veletrh by měl být v Brně a bylo by vhodné zjistit si předem dle vypracovaných statistik, jak velká účast byla na daném druhu veletrhu v minulých letech ze strany veřejnosti. Tato možnost je ale již finančně nákladná. A bylo by nutno tuto variantu důkladně zvážit a finančně propočítat, tak aby nepřivedla podnikatele do finanční tísně či platební neschopnosti. Propagace a prezentace firmy by měla v zákazníkovi probudit zájem o jeho zahradu, mnohdy i zjistit-vzbudit nespokojenost se současným stavem zahrady a vyvolat potřebu o plné využití a inovaci jeho zahrady. Při pojednávání realizace zahrady mají podnikatelé vypracovaný seznam otázek, které položí zákazníkovi, aby zjistili zákazníkovo přání a potřeby. Seznam těchto otázek je uveden v příloze č. 2
3.6.5 Jaké jsou výrobní možnosti. Martin s Michalem se chtějí ze začátku flexibilně přizpůsobit svým prvním zakázkám. Proto si opatřili nezbytné základní nářadí a zařízení. Speciální zařízení si budou pořizovat nebo vypůjčí od firmy, až to bude vyžadovat konkrétní zakázka. Disponují běžným nářadím, motorovou pilou, křovinořezem, sekačkou na trávu, závěsným vozíkem a osobním automobilem. Jejich výrobní možnosti jsou omezené
32
množstvím
Zahájení podnikatelské činnosti pracovních sil a finančními možnostmi. Počet pracovních sil bude ovlivňováno velikostí zakázky. Budou najímáni sezónní pracovníci na dobu určitou nebo na jednotlivé zakázky.
Při rozšiřování personálu
v budoucnu bude zvážen systém subdodávek, tj. najmutí firmy, která se touto činností zabývá. Nových pracovníků by nebyl velký počet (pravděpodobně 2 – 5), takže by bylo výhodnější řešení formou outsourcingu. Specifické realizace, jako například tvorba jezírek, nebo instalace zavlažovacích systémů v projektu, budou zadávány spolupracujícím specializovaným
firmám.
Martin
s Michalem
budou
mít
dohodu
s budoucími dodavateli na odběr potřebního materiálu, na dodávku sazenic keříků, stromků, na odkup travních balů apod. .
3.7 Analýza finančních možností Analýza finančních možností se sestává ze dvou částí: -
z posouzení potřeb finančních zdrojů a jejich zabezpečení
-
ze sestavení prognózy hospodářských výsledů v prvních letech podnikání.
Výše potřebného množství peněžních prostředků se mění podle povahy činnosti a podle velikosti zakládaného podniku.23 Podnikatel potřebuje základní množství peněz nejen pro vybudování a vybavení provozní jednotky ale i kapitál pro zajištění provozu podnikání po dobu rozběhu podniku. Platby od zákazníků nemusí být rozloženy vždy rovnoměrně, a proto je potřeba disponovat neustále rezervou finančního kapitálu na krytí nutných
nákladů.
Tento
problém
se
dá
řešit
formou
výpůjček
krátkodobého kapitálu. Část finančních prostředku, budou muset vynaložit hned na začátku podnikání. A to nejen částku 1000 Kč na získání živnostenského listu. Ale 23
Podle Živělová,I. - Aby firma prosperovala, str. 23
33
Zahájení podnikatelské činnosti především na vytvoření internetových stránek, které jsou zdrojem informací a stěžejním pojítkem s budoucími zákazníky. Vzhledem k tomu, že nelze odhadnout v jakém rozsahu budou jejich první zakázky, nelze přesně určit jak velkým finančním kapitálem by měli disponovat. K zahájení podnikání disponují Michal s Martinem 100 000 Kč, které jsou ochotni do podnikání vložit. Chtějí se zaměřit na realizace předzahrádek
na
základě
vypracování
architektonického
návrhu.
Vzhledem k tomu, že realizace nebo rekonstrukce předzahrádek není tak finančně náročná, jako realizace velkých zahrad, je předpoklad, že by Michalovi s Martinem mohl tento počáteční kapitál na zahájení činnosti postačit. Při získání zakázky a realizace podle projektu, budou požadovat část ceny jako zálohu předem. Tento kapitál spolu s vloženým kapitálem, by měl postačit k nákupu materiálu a k realizaci zahrady. Je možné platit v hotovosti nebo fakturou. Doba splatnosti by se měla pohybovat kolem 30 dní. Při úhradě do 15 dní má možnost zákazník získat slevu. Většinou se tato sleva pohybuje okolo 2% z ceny. Při spolupráci s dodavateli budou Michal s Martinem požadovat slevu z ceny – tzv. rabat, dále pak dobu splatnosti minimálně 50 – 60 dní. Při pravidelných odběrech je možnost si s dodavateli dohodnout další slevy z ceny. V příloze č. 3 přikládám přehled cen poskytovaných služeb. Záměrem je nejdříve podnikání finančně posílit, aby bylo schopné přežít nenadálé změny na trhu a v ekonomice. Později bude existovat prostor pro odměňování. Případné odměny si podnikatelé určí podle své situace a finančních možností firmy. Platové odměny tedy zpočátku existovat
nebudou,
jediné
odměňování
obou
podnikatelů
bude
představovat podíl na zisku. Z finančního hlediska je tu ale riziko, že daný kapitál nebude stačit a budou nuceni využít bankovního úvěru. Tuto variantu mají zatím v záloze.
34
Zahájení podnikatelské činnosti V případě nedostatku mají přislíbeno vypůjčení si finančních prostředků od příbuzných. Při získání zakázky by měli budoucí podnikatelé nejdříve zvážit náročnost zakázky nejen z finančních důvodů, ale i z hlediska množství pracovních sil a zakázku si nejdříve pečlivě naplánovat a rozpočítat. Zda mají finanční prostředky na nájem pracovníků, nákup materiálu, nájem speciálních strojů a část finančních prostředků na nečekané výdaje a události.
3.8 Registrační povinnosti 3.8.1 Registrace u finančního úřadu Registrační povinnost upravuje obecně zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Právnická nebo fyzická osoba, která získá povolení nebo oprávnění k podnikatelské činnosti nebo začne provozovat jinou samostatně výdělečně činnost, povinna podat do třiceti dnů ode dne, kdy je podle příslušných předpisů oprávněna vykonávat podnikatelskou činnost nebo začne vykonávat jinou samostatnou výdělečnou činnost, přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně.24 Plátce daně je povinen podat přihlášku k registraci u správce daně nejpozději do patnácti dnů od vzniku povinnosti srážet daň nebo zálohy na ni nebo daň vybírat. Registrační povinnost se tedy vztahuje na osoby, které získaly živnostenské oprávnění. Tuto registraci mohou budoucí podnikatelé provést v jednotném registračním formuláři, který odevzdají na Centrálním registračním místě na Živnostenském úřadě. V této části formuláře, která se jmenuje Přihláška k daňové registraci pro fyzické osoby, se lze přihlásit k registraci k dani z příjmů fyzických osob, dani z přidané hodnoty, k silniční dani, k dani z nemovitosti, pokud k podnikání užívají vlastních
24
§ 33 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., O správě daní a poplatků
35
Zahájení podnikatelské činnosti podnikatelských prostor. Dále se lze také zaregistrovat k dani z příjmů jako plátci: -
daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků
-
daně z příjmů vybírané zvláštní sazbou daně
-
zajištující daň V tomto formuláři se také uvádí čísla bankovních účtů, z kterých
budou hrazený jednotlivé daně. Plátce daně je povinen podat přihlášku k registraci nejpozději do patnácti dnů od vzniku povinnosti srážet daň nebo zálohy na ni. Podáním přihlášky k registraci se Michal s Martinem přihlásili k placení daní a stávají se daňovými subjekty. Daně se platí příslušnému úřadu v české měně. Při každé platbě musí být uvedeno, na kterou daň je platba určena. Správné určení platby a její správné nasměrování v tomto smyslu znamená zaplatit na správný bankovní účet správce daně (finančního nebo celního úřadu) místně příslušného pro danou daň a daného poplatníka nebo plátce daně. Úplný tvar čísla bankovního účtu pro úhradu určité daně místně příslušnému finančnímu nebo celnímu úřadu se sestaví z předčíslí bankovního účtu, z matrikové části a z kódu banky. Předčíslí bankovního účtu a matriková část jsou od sebe odděleny pomlčkou, za matrikovou částí bez mezery následuje lomítko a směrový kód České národní banky (ČNB), u níž mají finanční úřady vedeny účty (kód 0710). Silniční daň25 Silniční daň se platí, pokud by podnikatelé používali automobil. Není rozhodující, zda je automobil evidován v majetku firmy, ale zda jsou na něho uplatňovány cestovní náhrady.
25
Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční
36
Zahájení podnikatelské činnosti Poplatníkem daně je zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikala již provozovateli vozidla. Sazba daně v tomto případě činí 25 Kč za každý den použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, je-li to pro poplatníka výhodnější. Roční sazba daně se zjistí pro každé jednotlivé vozidlo podle údajů uvedených v technických dokladech k vozidlu. Výpočet se provede podle zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční podle § 5 (základ daně) a § 6 (sazby daně). Poplatník daně platí zálohy na daň v pravidelných čtvrtletních splátkách 15. dubna, 15.července, 15.října a 15. prosince. Zálohy na daň se vypočtou ve výši 1/12 příslušné roční sazby daně za každý kalendářní měsíc, ve kterém trvala, vznikla nebo zanikla daňová povinnost.
3.8.2 Česká správa sociálního zabezpečení. Další částí jednotného registračního formuláře je část pro Českou správu sociálního zabezpečení o Oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti OSVČ a Přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění OSVČ.26 Účast na nemocenském pojištění je dobrovolná. Platí, že oznámení je nutno provádět do osmi dnů měsíce následujícím po měsíci vzniku zahájení činnosti. Zálohy na pojistné se platí pravidelně každý měsíc, nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Od 1. ledna 2004 se samostatná výdělečná činnost rozděluje na hlavní a vedlejší. Od pravidelného placení záloh jsou osvobozeny OSVČ, které jsou souběžně se samostatnou výdělečnou činností zaměstnány, přičemž příjmy ze zaměstnání jsou pro ně hlavním zdrojem příjmů. Martin s Michalem chtějí provozovat podnikání vedle svého hlavního pracovního
26
Povinnosti OSVČ upravuje zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
37
Zahájení podnikatelské činnosti poměru. Proto by se jejich podnikání dalo brát jako vedlejší. Musí ale splnit požadavek vykonávat zaměstnání a mít příjem z něj dosažený alespoň ve výši dvanáctinásobku minimální mzdy platné k 1. lednu kalendářního roku, za který se účast OSVČ na pojištění posuzuje. Je tedy třeba předložit příslušné správě sociálního zabezpečení potvrzení zaměstnavatele o výši vyměřovacích základů z tohoto zaměstnání. Pokud nedoloží potvrzení od zaměstnavatele ve stanoveném termínu, nejpozději s podáním přehledu o příjmech a výdajích, bude se SVČ považovat za hlavní. Vykonávání vedlejší činnosti má však ale i omezení. Pokud příjem po odpočtu výdajů nepřesáhl stanovenou částku, pro rok 2006 je to 45 200 Kč, nemusí platit důchodové pojištění. Pokud tuto částku přesáhne, vznikne mu povinná účast na důchodovém pojištění. Sazba pojistného z ročního vyměřovacího základu je 29,6 % na důchodovém pojištění a státní politiku zaměstnanosti. (28 % na důchodové a 1,6 na státní politiku zaměstnanosti.) Pojistné na nemocenské pojištění se platí měsíčně a to ve výši 4,4 % z měsíčního vyměřovacího základu. Příklad: Stanovení vyměřovacího základu u vedlejší SVČ OSVČ vykonávala po celý rok 2006 vedle svého zaměstnání také samostatnou výdělečnou činnost. Její příjem ze zaměstnání byl 90 840 Kč. To OSVČ doložila spolu s Přehledem za rok 2006. Samostatnou výdělečnou činnosti pak vydělala 100 000 Kč, nezbytné výdaje přitom měla 50 000 Kč. OSVČ vznikla povinná účast na důchodovém pojištění, protože její příjem dosáhl rozhodné částky, která pro rok 2006 činí 45 200 Kč. Z příjmu se SVČ vedlejší po odpočtu výdajů se 50 % sazbou vypočítá vyměřovací základ tj. 50 000 x 0,5 = 25 000 Kč. Protože je takto vypočítaný vyměřovací základ vyšší než stanovené minimum pro vedlejší SVČ v roce 2006 (které je 1884 x 12 kalendářních měsíců, tj. 22 608 Kč),
38
Zahájení podnikatelské činnosti pojistné daně OSVČ bude v případě, že si sama dobrovolně neurčí vyšší vyměřovací základ, 7 400 Kč (tj. 25 000 Kč x 0.296 = 7 400 Kč.) 27
3.8.3 Oznamovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně Pokud pojištěnec vykonává samostatnou výdělečnou činnost (dále jen výdělečná činnost), má vůči své příslušné zdravotní pojišťovně podle zákona
oznamovací povinnost o zahájení samostatné výdělečné
činnosti.28 Michal s Martinem jsou povinni nejpozději do 8 dnů ohlásit u příslušné
zdravotní
pojišťovny
zahájení
výdělečné
činnosti.
Tuto
oznamovací povinnost splní i tehdy, učiní-li oznámení u příslušného živnostenského úřadu. Tato oznamovací povinnost je součástí jednotného registračního formuláře. Za zahájení výdělečné činnosti se pro účely zdravotního pojištění považuje okamžik, kdy začnou vykonávat činnost s cílem "mít příjem" (objednávky, fakturace, pohyby na účtu, uzavření smlouvy apod.). Za zahájení výdělečné činnosti se naopak nepovažuje pouhé získání živnostenského listu, nebo jiného oprávnění k provozování samostatné výdělečné činnosti. Podnikatelé jsou povinni odvádět na účet zdravotní pojišťovny pravidelně měsíčně zálohy na pojistné. Pokud se jedná o vedlejší výdělečnou činnost (jako je tomu u Michala s Martinem), tak se vyplňuje formulář Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti. Dle vyměřeného základu se vypočítají odvody na pojistné až při podáni daňového přiznání. Měsíční zálohy na pojistné nemusí platit OSVČ v takových měsících, ve kterých -
nemá určen minimální vyměřovací základ;
-
je současně zaměstnancem, přičemž zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů a samostatná výdělečná činnost jen vedlejším
27
Příklad je vypočten za pomocí údajů ČSSZ. Oznamovací povinnost a úhradu pojistného upravuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.
28
39
Zahájení podnikatelské činnosti zdrojem. Takováto osoba zaplatí pojistné do osmi dnů po podání daňového přiznání. Osoby, které daňové přiznání nepodávají doplatí pojistné do 8. dubna následujícího roku.
3.8.4 Úřad práce V poslední části JRF je formulář pro úřad práce. Tento formulář by měl být dodán do 10 dnů ode dne následujícím po vytvoření pracovního místa
a
oznámit
o
vzniku
volného
pracovního
místa
s jejich
charakteristikou na příslušném úřadě práce a následné také nejpozději do 10 kalendářních dnů následujících po vytvoření pracovního místa, oznámit obsazení těchto míst Michalem a Martinem. Jedná se tedy jen o formální činnost.29 Vzhledem k tomu, že ve skutečnosti žádné volné místo nevzniklo, není nutné tento formulář vyplňovat.
3.8.5 Porovnání podávání registračních povinností přes CRM X jednotlivé podávání formulářů na příslušných úřadech. CRM funguje jako prostředník k podávání žádosti k registraci. Je to něco jako tzv. sběrné místo. Tento způsob ušetří čas, nemusí se obíhat všechny úřady k tomu, aby bylo získáno živnostenského listu. Nicméně při nedostatku informací může dojít k mylnému přihlášení k úkonům, ke kterým nemusíte být povinni. Proto je vhodné, pokud budoucí podnikatel, který nemá dosud zkušenosti se zakládáním živnosti si vyhradil čas, a provedl jednotlivé registrace u příslušných úřadů, kde mu poskytnou podrobné informace a poradí s vyplňováním formulářů.
3.9 Založení bankovního účtu
29
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
40
Zahájení podnikatelské činnosti V přihlášce k registraci je uvedeno číslo bankovního účtu. Znamená to, že si Michal s Martinem nemusí zřizovat “podnikatelský“ bankovní účet, ale z hlediska platebního styku s obchodními partnery i s příslušnými státními orgány je to pro ně výhodnější. Pokud se rozhodnou účet zřídit, požadují banky obvykle splnění následujících povinností po fyzických osobách opravňujících k provozování živnosti: - předložení průkazu totožnosti - předložení živnostenského listu (koncesní listiny) - doklad opravňujícího k podnikatelské činnosti. Z účetního hlediska je dobré mít jak osobní tak podnikatelské bankovní
konto.
V příloze
č.
3.
je
uveden
přehled
bankovních
podnikatelských účtů v České republice. Podnikatelský účet by si měl podnikatel vybrat pečlivě, podle svých vlastních požadavků a nároku na bankovní účet. Doporučuje se vybírat mezi bankami, které jsou v podnikatelově blízkém dosahu.
3.10 Vedení účetnictví Michal s Martinem jako osoby, které nejsou zapsáni do obchodního rejstříku, budou moci vést daňovou evidenci. Tato daňová evidence umožňuje
poplatníkům
daně
z příjmů
evidovat
příjmy
a
výdaje
jednodušším způsobem, než podvojné účetnictví. Daňová evidence by měla především sloužit k poskytování informací pro řízení a rozhodování, ale zejména k zjištění základu daně z příjmů fyzických osob. Cílem je zjištění základu daně z příjmů. Pokud budou budoucí podnikatelé uplatňovat výdaje ve skutečné vynaložené výši, musí současně daňová evidence obsahovat podrobnější údaje o příjmech a výdajích v členění potřebném pro zjištění základu daně, a o majetku a závazcích.
41
Zahájení podnikatelské činnosti Pokud neuplatní výdaje ve skutečné vynaložené výši, mohou výdaje uplatňovat 25% z příjmů ze živnosti. V případě procentuálního uplatnění výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů podnikatel nemusí vést daňovou evidenci, vede pouze evidenci příjmů a výdajů. Michal s Martinem mají také možnost uplatnění daně z příjmů paušální částkou. Tuto variantu mohou využít jen tehdy, pokud budou provozovat
podnikatelskou
činnost
sami
bez
zaměstnanců
nebo
spolupracujících osob. Nedosáhli bezprostředně v předcházejících třech zdaňovacích obdobích roční výše příjmů 1 mil. Kč. Nejsou plátci daně DPH. Nejsou účastníky sdružení, které není neprávnickou osobou. Pokud by mezi sebou uzavřeli dohodu o sdružení, nemohli by uplatňovat výdaje paušální částkou. Daň stanovená paušální částkou je splatná nejpozději do 15. prosince běžného zdaňovacího období. Podnikatelé jsou povinni vést evidenci hmotného majetku, zásob, pohledávek a závazků minimálně v takovém rozsahu, aby byla schopna vyčíslit evidenční stav tohoto majetku k poslednímu dni zdaňovacího období. Na vedení daňové evidence má vliv i skutečnost, zda bude Michal s Martinem registrování u daně z přidané hodnoty (DPH). Dle zákona o dani DPH je osoba povinná k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, je osvobozena od uplatňování daně, pokud její obrat nepřesáhne za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 mil. Kč, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 94).
3.10.1
Daňový doklad
Vynaložené výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů prokazují daňoví poplatníci prostřednictvím daňového dokladu. Náležitosti účetních dokladů musí obsahovat: označení účetního dokladu, obsah účetního
42
Zahájení podnikatelské činnosti případu a jeho účastníky, peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství. Okamžik vyhotovení účetního dokladu,
(okamžik
uskutečnění
účetního
případu
není
shodný
s okamžikem vyhotovení účetního dokladu), podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědného za jeho zaúčtování. Daňový doklad při dodáni zboží převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby musí obsahovat: -
Obvodní firmu nebo jméno a Příjmení, popřípadě dodatek ke jménu, sídlo nebo místo podnikání plátce
-
Daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění
-
Evidenční číslo daňového dokladu
-
Rozsah a předmět plnění
-
Datum uskutečněného plnění nebo datum přijetí platby, podle toho, který den nastane dříve
-
Základní nebo sníženou sazbu daně
-
Částku, kterou plátce získal nebo má získat za uskutečněné plnění celkem
43
Zahájení podnikatelské činnosti
4 ZÁVĚR Výběr odpovídající právní formy je velmi důležitou součástí rozhodovacího procesu. Jedná se o rozhodnutí, které bude do budoucna určovat vztah k okolí a především možnost přístupu ke kapitálu. Martin a Michal si založí živnost a budou na projektech spolupracovat. Založení živnosti je pro ně vhodnou formou, protože podnikání chtějí mít jako vedlejší pracovní činnost. Do budoucna zvažují uzavřít mezi sebou sdružení fyzických osob. Dle seznamu oborů živností volných spadá budoucí podnikatelská činnost, realizace zahrad, do oboru č. 1. a to: Poskytování služeb pro zemědělství a zahradnictví. V případě podnikatelů – fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku platí, že mohou při podnikání užívat za svým jménem a příjmením odlišující dodatek. Tento dodatek ovšem není “obchodní firmou“ a jako takový tedy není uveden na živnostenském listě, v živnostenském rejstříku, ani v jiné úřední evidenci. Aby tomu tak bylo a dodatek se spolu se jménem a příjmením stal obchodní firmou a mohl tak být oficiálně vedený v úředních evidencích, musela by být fyzická osoba zapsána v obchodním rejstříku. Martin s Michalem si chtějí pojmenovat svou podnikatelskou činnost „Veget-green“. Tento název bude brán jako dodatek a nebude evidován v živnostenském rejstříku. Je to tedy jejich neoficiální název na který nemají žádnou právní ochranu. Jejich řádným a správným pojmenováním bude jejich vlastní jméno a příjmení. Firma Veget-green se bude zabývat prováděním zahradních úprav na klíč. Rádi by se zaměřili na úpravy rodinných zahrad a předzahrádek na profesionální úrovni. Dle průzkumů a ohlasu lidí, bylo zjištěno, že existuje určitý prostor pro podnikání v oblasti projektování a realizací malých zahrádek a předzahrádek. Na tuto oblast by se chtěli budoucí podnikatelé
44
Zahájení podnikatelské činnosti zaměřit a mezeru na trhu zaplnit. Jako cílovou skupinu se Martin s Michalem zaměří na Brno a okolí. Potencionálními zákazníky jsou především lidé v produktivním věku. Populace ve věku 30 – 50 let. Potenciálními zákazníky jsou tedy ti lidé, kteří chtějí přes větší počáteční investici celkově ušetřit své peníze a svůj čas věnovat relaxaci na nově vzniklé plně využité zahradě. Jako stěžejní zdroj poskytovaných informací o nově vzniklé službě a hlavním pojítkem s budoucími zákazníky bude využit pomocí vytvořených internetových stránek K zahájení podnikání disponují Michal s Martinem 100 000 Kč, které jsou ochotni do podnikání vložit. Martin s Michalem se chtějí ze začátku flexibilně přizpůsobit svým prvním zakázkám. Proto si opatřili nezbytné základní nářadí a zařízení. Speciální zařízení si budou pořizovat až to bude vyžadovat zakázka nebo vypůjčí od firmy. Disponují běžným nářadím, motorovou pilou, křovinořezem, sekačkou na trávu, závěsným vozíkem a osobním automobilem. Jejich výrobní možnosti jsou omezené množstvím pracovních sil a finančními možnostmi. Množství pracovních sil bude ovlivňováno velikostí zakázky. Budou najímáni sezónní pracovníci na dobu určitou nebo na jednotlivé zakázky. Při rozšiřování personálu v budoucnu bude zváženo najmutí firmy, která se touto činností zabývá. Nových pracovníků by nebyl velký počet (pravděpodobně 2 – 5), takže by bylo výhodnější řešení formou outsourcingu. Záměrem je nejdříve podnikání finančně posílit, aby bylo schopné přežít nenadálé změny na trhu a v ekonomice. Později bude existovat prostor pro odměňování. Případné odměny si podnikatelé určí podle své situace a finančních možností firmy. Platové odměny tedy zpočátku existovat
nebudou,
jediné
odměňování
představovat podíl na zisku.
45
obou
podnikatelů
bude
Zahájení podnikatelské činnosti Michal s Martinem jako osoby, které nejsou zapsáni do obchodního rejstříku, budou moci vést daňovou evidenci. Tato daňová evidence umožňuje
poplatníkům
daně
z příjmů
evidovat
jednodušším způsobem, než podvojné účetnictví.
46
příjmy
a
výdaje
Zahájení podnikatelské činnosti
5 SEZNAM LITERATURY (1)
VEBER, J.; SRPOVÁ, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-1069-2
(2)
HISRICH R.D., PETERS M.P. – Založení a řízení nového podniku. 1 vyd. Praha: Victoria Publishing, 1996. ISBN 80-85865-07-6.
(3)
SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 1. vyd. Praha :Grada Publishing,1996. ISBN 80-7179-211-5
(4)
ŽIVĚLOVÁ,I. Aby firma prosperovala. 1. vyd. Brno: Cathy, 1996. 117s.
(5)
VEJDĚLEK, J. Jak založit nebo převzít podnik. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. 229 s. ISBN 80-7169-234-4.
(6)
JANOUŠKOVÁ,J. a VALICOVÁ, A. Daňová evidence. 1. vyd. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2005. 215s. ISBN 80-7248-301-3.
(7)
MARKOVÁ,H., Daňové zákony 2006. 14. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 172s., ISBN 80-247-1581-3
(8)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.
(9)
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
(10) Zákon č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (11) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
http://www.mpo.cz http://www.czso.cz http://www.idnes.cz http://www.cmzrb.cz http://www.mpsv.cz http:// www.businessinfo.cz http://www.finance.cz http://www.i-ekis.cz
47
Zahájení podnikatelské činnosti
6 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Jednotný registrační formulář Příloha č. 2: Seznam otázek pro zákazníky Příloha č. 3: Orientační ceník firmy Veget-Green
48
