MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA POSOUZENÍ FINANČNÍ SITUACE ZVOLENÉ SPOLEČNOSTI

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA

POSOUZENÍ FINANČNÍ SITUACE ZVOLENÉ SPOLEČNOSTI Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Petra Létalová

Vypracovala: Lenka Kuběnová Brno 2009

PODĚKOVÁNÍ Tímto bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Petře Létalové za odborné vedení a připomínky při zpracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat společnosti Atona, spol. s.r.o., jmenovitě panu Ing. Jiřímu Šebelovi za velmi ochotnou spolupráci a poskytnutí potřebných materiálů.

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Posouzení finanční situace zvolené společnosti vypracovala samostatně pod vedením vedoucí bakalářské práce a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Krasové, dne 20.května 2009

……………………..

ABSTRAKT Kuběnová Lenka. Posouzení finanční situace zvolené společnosti. Bakalářská práce. Brno, 2009.

Cílem této bakalářské práce je z rozboru účetních výkazů vyhodnotit finanční situaci společnosti Atona, s.r.o. za sledované období 2003 2007 a poté navrhnout doporučení k případnému zlepšení situace společnosti. První část bakalářské práce se zabývá teoretickými východisky finanční analýzy. V praktické části jsou uplatněny základní metody finanční analýzy jako horizontální analýza, vertikální analýza, analýza poměrových ukazatelů, pyramidový rozklad a predikce finanční tísně. V závěru práce jsem uvedla celkové zhodnocení firmy a stanovila doporučení, která by měla vést ke zlepšení výkonnosti firmy.

Klíčová slova: finanční analýza, rentabilita, aktivita, zadluženost, likvidita.

ANNOTATION Kuběnová Lenka. The examination of financial situation of a chosen company. Bachelor thesis. Brno, 2009.

The main goal of this bachelor thesis is to analyse the financial situation of the company Atona, s.r.o. with the help of statement analysis during period under consideration from 2003 to 2007 and to suggest recommendation for appropriate improvement of the company financial situation. The first part of the thesis contains theoretical bases of financial analysis. The practical part contains basic methods of financial analysis, such as horizontal analysis, vertical analysis, analysis of ratio indicators, pyramidal analysis and prediction of insolvement. In conclusion of the thesis I presented overall assessment of the company and I specified recommendation for better situation of the company.

Keywords: financial analysis, profitability, activity, insolvency, solidity.

OBSAH 1.

ÚVOD...................................................................................................................... 7

2.

CÍL A METODIKA PRÁCE ................................................................................ 9

3.

LITERÁRNÍ REŠERŽE....................................................................................... 10 3.1.

Pojem finanční analýza ............................................................................... 10

3.2.

Uživatelé........................................................................................................ 11

3.2.1. INTERNÍ UŽIVATELÉ........................................................................... 11 3.2.2. EXTERNÍ UŽIVATELÉ ........................................................................... 11 3.3.

Zdroje vstupních informací pro finanční analýzu .................................. 12

3.3.1. ROZVAHA................................................................................................ 13 3.3.2. VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT....................................................................... 14 3.3.3. CASH FLOW ............................................................................................ 15 3.4.

Techniky a metody finanční analýzy ........................................................ 15

3.5.

Metody elementární analýzy ..................................................................... 17

3.5.1. ANALÝZA ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ ....................................... 17 3.5.2. ANALÝZA ROZDÍLOVÝCH UKAZATELŮ ...................................... 18 3.5.3. ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ ....................................... 18 3.5.4. ANALÝZA SOUSTAV UKAZATELŮ.................................................. 27 4.

VLASTNÍ PRÁCE ............................................................................................... 33 4.1.

Charakteristika společnosti ........................................................................ 33

4.1.1. Obecné údaje ............................................................................................ 33 4.1.2. Popis společnosti...................................................................................... 33 4.2.

Analýza finanční situace podniku............................................................. 34

4.2.1. Horizontální analýza ............................................................................... 34 4.2.2. Vertikální analýza .................................................................................... 43 4.2.3. Analýza rozdílových ukazatelů............................................................. 49 4.2.4. Analýza poměrových ukazatelů............................................................ 49 4.2.5. Analýza pyramidových soustav ukazatelů ......................................... 61 4.2.6. Predikční modely ..................................................................................... 64 5.

ZÁVĚR .................................................................................................................. 67

6.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY................................................................ 70

7.

PŘÍLOHY PRÁCE ............................................................................................... 73

1. ÚVOD V tržních ekonomikách je pro podniky hlavní cíl podnikání téměř stejný. Chápat jej musíme v širokém rozsahu, nejen se zaměřením na zvýšení zisku. Zisk tedy není hlavním cílem podnikání, je jedním ze strategických cílů, které mají k naplnění hlavního cíle velký význam. V tržním hospodářství je jedním z hlavních rysů soukromé vlastnictví. Vlastníci v první řadě monitorují, zda investice do podniku vložené, jsou patřičně využity a mají rostoucí tendenci. Jedním z cílů podniku je tedy i zvýšení své vlastní hodnoty. Můžeme tedy konstatovat, že hlavním cílem podnikání je udržení se na trhu, posílení konkurenceschopnosti, dosáhnout prosperity a postupně zvýšit hodnotu firmy. Pro každý podnik, který je součástí trhu, je dobré analyzovat své činnosti a výsledky, které získal. Znamená to, že veškerá rozhodnutí v podniku je zapotřebí přizpůsobit změnám, aby si podnik uchoval své postavení a byl stále konkurenceschopný. Firma by měla v závislosti na změně tržního prostředí adekvátně měnit objem výroby, počet personálu i způsob financování. Právě proto je pro podnik důležité vypracování finanční analýzy. Ta získává souhrn o majetkové a finanční situaci, je podnětem pro finanční řízení a rozhodování podniku. Základní vstupní informace pro finanční analýzu jsou čerpány z finančního účetnictví. Původ této analýzy souvisí zřejmě již se vznikem peněz. Vlastí finanční analýzy jsou patrně Spojené státy americké. Po roce 1989 se tento pojem začat užívat i v našich podmínkách. Finanční analýza z počátku znázorňovala absolutní změny ve výsledcích účetních výkazů, ale později bylo zjištěno, že rozvaha a výkaz zisků a ztrát je zdrojem hodnotných informací, sloužících ke zjištění úvěrové schopnosti podniků. Ukazuje na využití majetku podniku, napomáhá uhodnout efektivnost a nákladovost podnikových operací, podílí se i na pomoci při řízení investičních projektů a při optimalizaci investičních rizik. Nutno zdůraznit, že pouhé vypočtení samotných ukazatelů je nedostatečné, mnohem důležitější je z těchto ukazatelů umět vyvodit jejich příčiny i důsledky a jejich vzájemné propojení. Poté mohou být výsledky analýzy užitečné.

7

Výsledky finanční analýzy neslouží jen podnikovému managementu, ale i pro výběr obchodních partnerů a mnohé informace v dnešní době využívají i banky a další subjekty. Z toho vyplývá, že finanční analýza nevyslovuje jednoznačné závěry, ale jak v odborné literatuře uvádí mnozí autoři, je jistě prvním krokem k moudrému rozhodnutí.

8

2. CÍL A METODIKA PRÁCE Cílem mé bakalářské práce je posoudit finanční situaci podniku Atona, s.r.o. za období 2003-2007 . Na základě výsledků poté vyjádřit doporučení k řešení problémových oblastí. Práce je rozdělena do dvou částí, části teoretické a praktické. Teoretická část je zaměřena na obecnou charakteristiku finanční analýzy. Jsou zde popsány především postupy a metody finanční analýzy, její uživatelé, zdroje informací i slabé stránky účetních výkazů. Hlavní pozornost směřuji k elementárním metodám jednotlivých ukazatelů, kterých finanční analýza využívá. V praktické části se věnuji charakteristice vybraného podniku. Nejdříve je provedena horizontální a vertikální analýza. Vyhodnotím výnosnost a finanční stabilitu na základě: analýzy rozdílových ukazatelů, analýzy poměrových ukazatelů, rozkladu rentability a modelů predikce finanční tísně. Údaje jsem čerpala z rozvahy a výkazu zisku a ztrát podniku. Na základě provedené finanční analýzy zhodnotím situaci firmy a navrhnu případná opatření vedoucí ke zlepšení finanční situace podniku.

9

3. LITERÁRNÍ REŠERŽE 3.1. Pojem finanční analýza Finanční analýza má v zemích s rozvinutou tržní ekonomikou dlouhodobou tradici, je součástí podnikového řízení. Taktéž v České republice se v posledních patnácti letech stala používaným nástrojem při hodnocení reálné ekonomické situace firmy. [16] K tomuto pojmu se vztahuje celá řada definic - od jednoduchých a stručných, ty především vysvětlují jeho sémantický význam, až po komplikovanější, které usilují o hlubší vymezení jeho obsahu. [4] Finanční

analýza

zobrazuje

systematický

rozbor

získaných

dat

uvedených zejména v účetních výkazech, rozbor jednotlivých položek, rozbor agregovaných dat, rozbor vztahů a vývojových tendencí. Finanční analýzu můžeme označovat jako metodu získání souhrnných, ucelených informací o stavu a vývoji specifického objektu analýzy v minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti, metodu identifikace problémů, silných a slabých stránek objektu, a také metodu získávání doporučení pro rozhodnutí o dalším postupu. [18] Pravidelné zhotovení finančních analýz je nesmírným přínosem pro všechny typy podniků, protože je možné v předstihu upozornit na problémy v hospodaření firmy. Budou-li včas rozpoznány signály směřující k nastupující finanční krizi, která je mnohdy provázena problémy ve výrobě i odbytu, je možné předejít budoucí krizi podnikatelské jednotky. Nemůžeme očekávat, že pouhé užití metod finanční analýzy přinese žádoucí výsledky. Bez odborného a celkového ekonomického posouzení a správné interpretace jsou výsledky finanční analýzy nepodstatné, dokonce lze na základě jejich špatné interpretace vyvodit chybná rozhodnutí ve finančním řízení podniku a tím prohloubit finanční problémy [23] Aby bylo vyhodnocení přesné, je nutné se zaobírat odvětvím, ve kterém podnik působí. A stejně důležitá potřeba je vidět vše v reálném kontextu, tzn. na základě trendů ve vývoji podniku, odvětví nebo celé ekonomiky. [15]

10

3.2. Uživatelé Finanční analýza není určena pouze pro finanční rozhodování manažerů konkrétního podniku, škála uživatelů je mnohem širší. Uživatele rozlišujeme na dvě skupiny, kdy každá z nich má své specifické zájmy, se kterými je spojen určitý typ ekonomických rozhodovacích úloh. [6]

3.2.1. INTERNÍ UŽIVATELÉ • Majitelé firmy- ověřují si, zda prostředky, vložené do firmy jsou zhodnocovány a řádně využívány. Zajímají je hlavně ukazatele tržní hodnoty firmy a výnosnosti. [9] • Manažeři firmy- informace slouží pro dlouhodobé i operativní řízení podniku. Významné je rovněž hledisko zpětné vazby vyhodnocení jednotlivých rozhodnutí i následných praktických důsledků. Mezi zájmy manažera jsou i informace obsahující informace finanční pozice jiných firem (konkurence, dodavatelů i odběratelů). [1] • Zaměstnanci podniku, odbory- jejich zájmem je finanční stabilita podniku především kvůli jistotě zaměstnání. [9]

3.2.2. EXTERNÍ UŽIVATELÉ • Obchodní partneři - Zahrnují odběratele i dodavatele. Odběratelé firmy, tzn. zákazníci, mají zájem i na stabilitě podniku, aby v případě bankrotu neměli problémy se zajištěním vlastní výroby. Dodavatelé si dle znalosti finanční

situace

potenciálních

zákazníků

vybírají

nejvhodnější

odběratele, a také si díky finanční analýze ověřují možnost a reálnost plnění uzavřených smluv. Zajímá je především platební schopnost podniku. [23] • Banky a různí věřitelé- sledují ve značné míře solventnost, likviditu podniku a hodnotí výnosnost firmy v různém časovém horizontu. Zajímají se o to, zda firma může poskytnout odpovídající záruky za půjčky a také, jestli bude schopna platit splátky za daných podmínek. [9] • Držitelé dluhopisů podniku-zajímají se o finanční stabilitu podniku. Hlavním cílem je zjistit, bude-li jim daný cenný papír splacen včas a ve sjednané výši. [23]

11

• Investoři-(akcionáři,

společníci)-

využívají

finančních

informací

z hlediska kontroly investic. Zaměřují se na míru rizika a míru výnosnosti vloženého kapitálu. Hlavní zájem je mířen na stabilitu, likviditu i disponibilní zisk a zajištění rozmachu firmy [1] • Burzovní makléři- na burze potřebují informace in-line, aby se rozhodovali

ve

správném

čase

o

finanční

situaci

podniků

obchodovaných na burze, zda prodat či koupit daný cenný papír.[23] • Konkurenční firmy- při obchodování je důležitá znalost důvěrných informací o finanční situaci podniku, které nejsou konkurenčním firmám známy. [23] • Stát a jeho orgány- jejich zájem je soustředěn na finančně-účetní data určená pro statistiku, ke kontrole plnění daňových povinností, kontrolu podniků s majetkovou účastí státu, atd. [6] • Auditoři, účetní a daňový poradci podniku - pomocí finančních analýz odhalují nedostatky v hospodaření podniku, jsou autory opatření, vedoucích ke stabilizaci podniku [23]

3.3. Zdroje vstupních informací pro finanční analýzu Prvním, velmi významným krokem finanční analýzy je volba vhodných dat. Následně jsou z těchto dat získávány určité informace. V odborné literatuře se důsledně rozlišuje pojem data a informace. Data pro finanční analýzu lze získat z mnoha informačních zdrojů, které mohou být tříděny dle různých kritérií: [4] • podle původu o interní informace - týkají se podniku, v podniku vznikají a jsou v něm i evidovány. o externí informace - vznikají ve vnějším prostředí podniku a popisuje okolí podniku i podnik samotný. •

podle typu o finanční informace - vyjadřují se v peněžních jednotkách, pocházejí z účetnictví, o nefinanční informace - evidují se mimo účetní systém

12

• podle praktického hlediska (tzn. odkud je možné vstupní data pro finanční analýzu získat) se dělí na: o účetní zdroje -

výkazy sestavované pro daňové účely, výkazy

finančního účetnictví, výroční zprávy, atd. ; o ostatní zdroje dat o podniku a jeho okolí - vnitřní směrnice podniku, podniková statistika, komentáře odborného, atd. K vypracování finanční analýzy, jsou podstatné především základní účetní výkazy: [16] 1) rozvaha 2) výkaz zisku a ztráty 3) výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků (výkaz cash flow)

3.3.1. ROZVAHA Rozvaha je základ účetního výkazu. Další účetní výkazy vznikly oddělením z rozvahy pro účely podrobnějšího zjišťování.[19] Rozvaha je i statický přehled o majetku podniku a jeho finančních zdrojích k určitému datu. Je stanoveno, kdy a k jakému datu musí podnik rozvahu sestavit (měsíčně, čtvrtletně, ke konci roku, atd). Srovnání dvou rozvah ke dvěma po sobě jdoucím rokům umožní zjistit, jak se finanční situace jeví, a zvolit vhodná opatření. [20] Při provádění finanční analýzy nesmíme zapomínat, že jednotlivé účetní výkazy mají i své slabé stránky. [23] K hlavním nedostatkům účetního výkazu Rozvaha patří hlavně: [23] • rozvaha nesděluje přesně současnou hodnotu majetku podniku, Účetní standardy užívají zpravidla jako základ pro oceňování aktiv původní pořizovací cenu, která, i když je pravidelně upravována odpisy, neodráží současnou hodnotu majetku podniku, • odpisy, snižující hodnotu majetku vzhledem k jeho opotřebení, jsou pouze klamným vyjádřením skutečného procesu stárnutí, • snižování hodnoty dlouhodobého majetku, který je odepisován je tedy nepřesně zachyceno,

13

• zásoby jsou oceňovány původními pořizovacími cenami, nikoliv aktuálními. Dochází tím ke zkreslení celkové aktuální hodnotě majetku podniku, • majetek podniku nevypovídá o aktivech, která mohou mít vliv ve větší míře na fungování podniku. Jedná se např. o pracovníky, jejich zkušenosti i znalosti.

3.3.2. VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT Výkaz zisků a ztrát popisuje pohyb peněz za určité období i podává přehled o nákladech, tzn. kolik firma vydala v účetním období, a výnosech, tzn. kolik firma v určitém období utržila z prodeje výrobků a služeb. Rozdíl mezi výnosy a náklady tvoří zisk, případně ztrátu za běžné finanční období. [2] V naší právní úpravě, je zvolena vertikální, stupňovitá podoba výkazu, která zjišťuje hospodářský výsledek odděleně za činnost provozní, finanční a mimořádnou.[19] V této části rozeberme úskalí obsažené ve výkazu zisků a ztrát. Výkaz: •

výnosy v daném období a náklady související s jejich vytvářením nejsou vynaloženy ve stejném období. Proto se občas provádí časové rozlišení výnosů a nákladů;

•

nákladové i výnosové položky nejsou podloženy skutečnými peněžními toky, proto výsledný čistý zisk neobsahuje skutečnou dosaženou hotovost získanou hospodařením v daném období;

•

do tržeb daného období není zohledněno inkaso plateb z prodeje, který byl realizován na úvěr v předchozím období;

• náklady, nemusejí být vždy skutečně zaplaceny ve stejném období, kdy se objeví ve výsledovce; •

nějaké náklady nejsou hotovostním výdajem, např. odpisy. [18] Z toho plyne, že veškeré náklady nejsou výdajem a všechny výnosy

nejsou příjmem, proto je potřebný výkaz o peněžních tocích, kde jsou výnosy a náklady transformovány na peněžní toky. [18]

14

3.3.3. CASH FLOW Zatímco jsou v rozvaze porovnávána aktiva i pasiva, ve výsledovce náklady a výnosy, ve výkazu o peněžních tocích jsou porovnávány příjmy a výdaje. Tento výkaz je neoddělitelnou částí přílohy. Vyjadřuje veškeré změny finanční situace podniku, prošetřuje určité zdroje tvorby peněžních prostředků a směry jejich použití v určitém období. Složení formuláře není pevně ustanoveno, řídí se opatřením ministerstva financí a tento obsah je rozdělen na tři základní části: peněžní toky z běžné činnosti, peněžní toky z finanční činnosti a peněžní toky z mimořádné činnosti. [17]

3.4. Techniky a metody finanční analýzy Režim finanční analýzy není nijak legislativně upraven ani regulován právními předpisy nebo všeobecně uznávanými standardy jako například finanční účetnictví. Jelikož oficiální metodika finanční analýzy neexistuje, jsou vyvinuty různé obecně přijímané analytické postupy. [6] Základní členění: [10] Obvykle se rozlišují dva přístupy k hodnocení hospodářských jevů: Fundamentální analýza - Rozbory vycházejí především ze souvislostí mezi ekonomickými a mimoekonomickými jevy, ze zkušeností odborníků.I když je tato analýza opřena o značné množství informací, zpracovává údaje spíše kvalitativní. Technická analýza - Využívá matematických, matematicko-statistických a ostatních

algoritmizovaných

metod

ke

kvantitativnímu

zpracování

ekonomických dat, které jsou poté vyhodnoceny. Oba zmíněné postupy mají své klady a zápory. Nejlepších výsledků bývá dosaženo jejich kombinací. [19] Další členění: Jelikož finanční analýza pracuje s matematickými postupy, řadí se do kategorie technických analýz.Ve finančních analýzách podniků je uplatněno metody technické finanční analýzy. Tu je možné rozčlenit: [23]

15

1)

Dle způsobů porovnání hodnot ukazatelů:
prostorová analýza,
trendová analýza,
srovnání s plánem,
srovnání s odhadem experta,

2)

Dle užívaných matematických postupů
elementární metody finanční analýzy,
vyšší matematicko-statistické metody finanční analýzy,

3)

Dle užívaných ukazatelů a způsobů jejich interpretace
horizontální analýza,
vertikální analýza,
analýza poměrových ukazatelů,
analýza pyramidových soustav ukazatelů,
modely predikce finanční tísně podniku.

Elementární metody technické analýzy používají základních matematických operací, mezi které patří - sčítaní, odčítání, násobení a dělení. Je možné je členit: [17] a)

analýza absolutních ukazatelů  analýza trendů (tzv. horizontální analýza),  procentní analýza komponent (tzv. vertikální analýza),

b)

analýza rozdílových ukazatelů

c)

analýza cash flow

d)

analýza poměrových ukazatelů  analýza ukazatelů aktivity,  analýza ukazatelů rentability,  analýza ukazatelů likvidity,  analýza ukazatelů na bázi cash flow,  analýza ukazatelů zadluženosti a finanční struktury,  analýza ukazatelů kapitálového trhu,  analýza ukazatelů provozní činnosti,

e)

analýza soustav ukazatelů  pyramidové soustavy,  bankrotní a bonitní modely.

16

U podniků, které mají za cíl zvýšit efektivnost svého řízení, jsou nejprospěšnější metody elementární. [14] Vyšší metody Mezi vyšší metody se zahrnují matematicko-statistické a nestatické metody. Jejich rozvoj souvisí s užitím výpočetní techniky. Těchto metod bývá užito k určení vzájemných vztahů mezi ukazateli, k odhadu normální nebo srovnávací hodnoty ukazatele pro skupiny podniků. [12]

3.5. Metody elementární analýzy 3.5.1. ANALÝZA ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ Analýzu absolutních ukazatelů využíváme k hodnocení údajů obsažených v účetních výkazech. Monitoruje změnu absolutních hodnot ukazatelů v čase a současně prošetřuje jejich procentní změny. Absolutních ukazatelů užíváme v horizontální analýze a ve vertikální analýze. [17] 3.5.1.1.

HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA = ANALÝZA

VÝVOJOVÝCH TRENDŮ Horizontální analýza - jejím úkolem je porovnání změn v položkách jednotlivých výkazů v časové posloupnosti. Z těchto změn lze odvodit možný vývoj ukazatelů v budoucnosti. Čím delší časovou řadu údajů máme, tím lepší vypovídající schopnosti dosáhneme. [6] Výpočet se provádí podle následujících vzorců: Absolutní změna = ukazatel roku t - ukazatel roku t-1 Procentní změna = (absolutní změna × 100) / ukazatel roku t-1 - analyzované období t-1 - výchozí období t

17

3.5.1.1.1.

VERTIKÁLNÍ ANALÝZA =PROCENTNÍ ROZBOR

KOMPONENT Posuzuje složení majetků a zdrojů. Procentuální podíl jednotlivých položek aktiv na celkových aktivech, poskytuje informace o tom, kam podnik vložil svůj kapitál. Pasiva vypovídají o zdrojích, ze kterých se majetek financuje. Význam této analýzy spočívá v zajištění srovnatelnosti účetních výkazů s předchozím obdobím. [11] Procentní rozbor je výhodný: [22] • pro porovnávání výkazů firmy v delším časovém období, • pro srovnávání výsledků firmy v rámci oboru jako celku, • pro porovnání výkazů v rámci vnitropodnikových útvarů, Nevýhody procentní analýzy: • neukazuje původ změn, • absolutní základna pro výpočet se mění, • vykazované záznamy mohou být obsahově nesrovnatelné (různé metody oceňování zásob, různé metody odpisování, aj).

3.5.2. ANALÝZA ROZDÍLOVÝCH UKAZATELŮ Rozdílové ukazatele se užívají k analýze a řízení finančního stavu podniku (především jeho likvidity), bývají označovány i jako finanční fondy. Při analýze finanční situace podniku se zpravidla využívají čisté finanční fondy: • čistý pracovní kapitál, •

čisté pohotové prostředky,

•

čisté peněžně finanční fondy [17]

3.5.3. ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ Poměrové ukazatele jsou nejpoužívanějším rozborovým postupem k účetním výkazům

z

hlediska

využití

i

z

hlediska

jiných

úrovní

analýz.

Pravděpodobným důvodem je fakt, že tato analýza užívá výhradně údajů ze základních účetních výkazů. Používá tedy veřejně dostupných informací, ke kterým má přístup i externí finanční analytik. [16]

18

Výsledek napomáhá určit celkovou ekonomickou situaci podniku. Hlavním cílem je rozeznat finanční stabilitu firmy, určit slabiny a silné stránky, na nichž by firma mohla stavět. [4] 3.5.3.1.

Analýza ukazatelů rentability

Ukazatele rentability srovnávají zisk získaný z podnikatelské činnosti s výší zdrojů podniku, kterých se využilo k jeho dosažení. Ukazují kombinovaný vliv likvidity, aktivity a zadluženosti na zisk podniku. [21] Ukazatele rentability by obecně měly narůstat. Jejich výše i růst závisí na odvětví, cenách a dalších faktorech. [4] 1)

Rentabilita celkového vloženého kapitálu = ROA

ROA zd. = [(zisk po zdanění + nákladové úroky ( 1- sazba daní z příjmů)] / celková aktiva * 100 ROA nezd. = ( zisk před zdaněním + nákladové úroky) / celková aktiva * 100 Ukazatel rentability úhrnných vložených prostředků ROA bývá považován jako hlavní měřítko rentability, protože porovnává zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou financovány: zda jde o zdroje vlastní, nebo cizí. [10] V případě užití zisku před zdaněním a nezdaněných úroků v čitateli ukazatele, není vůbec podchycen efekt zdanění. Takový ukazatel informuje o tom, jaká by byla rentabilita podniku, pokud by neexistovalo zdanění příjmů. [23] 2)

Rentabilita vlastního kapitálu = ROE

ROE = zisk po zdanění / vlastní kapitál * 100 ROE je ukazatelem, jeho prostřednictvím vlastníci zjišťují, zda jejich kapitál přináší dostatečný výnos, zda jejich prostředky vložené do podnikání jsou využity s intenzitou rovnající se velikosti investičního rizika. Pro investora je podstatné, aby ROE byl vyšší, než-li úroky, které by získal při jiné formě

19

investování. Z těchto důvodů se uvažuje, že cena vlastního kapitálu placená formou dividend či podílu na zisku je vyšší než cena cizího kapitálu placená ve formě úroků. Z toho plyne, že vlastní kapitál je dražší, než-li kapitál cizí. [3] 3)

Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu = ROCE

ROCE = {[zisk po zdanění + nákladové úroky ( 1- sazba daní z příjmů)] / (vlastní kapitál + dlouhodobé závazky + dlouhodobé bankovní úvěry)} * 100 ROCE umožňuje posouzení výnosnosti dlouhodobě investovaného kapitálu. Proto by v čitateli ukazatele měly být pouze úroky placené z dlouhodobých dluhů podniku, to opět může externím uživatelům činit značné problémy při zjišťování vstupních údajů. Ukazatel se užívá zejména k mezipodnikovému porovnání. [23] 3.5.3.2. Snahou

této

Analýza ukazatelů aktivity

skupiny

ukazatelů

je

změřit,

úspěšnost

využití

aktiv

managementem podniku. Ukazatele aktivity vyjadřují buď rychlost obratu, tj. počet obrátek za předem určený časový interval, např. 1 rok, nebo dobu obratu, tj. dobu vázanosti aktiva v určité formě, vyjádřenou obvykle v počtu let nebo dní. [7] •

obrat celkových aktiv

Obrat celkových aktiv = roční tržby / aktiva Obrat celkových aktiv - doporučená hodnota je mezi 1,6 - 3. Pokud je hodnota nižší, měly by být zvýšeny tržby nebo odprodána některá aktiva. [8]

• obrat dlouhodobého hmotného majetku Obrat dlouhodobého hmotného majetku = tržby / dlouhodobý hmotný majetek v ZC ZC = pořizovací cena - suma oprávek Označuje se také jako ukazatel relativní vázanosti dlouhodobého majetku. Měří, jak se daří zvyšovat objem tržeb bez dalšího rozšiřování

20

kapacity měřené dlouhodobým majetkem. Je žádoucí, aby ukazatel v čase klesal, protože v tom případě roste jeho účinnost a podnik na stejném zařízení dosáhne větších tržeb. Standardně se považuje hodnota ukazatele 5,1. [20] Je důležité poznamenat, že informace čerpané z české rozvahy jsou poněkud nepřesné, protože odpisy i zůstatková cena fixního majetku jsou odvozovány ze skutečných pořizovacích cen, aniž by se bral v úvahu vliv inflace. [10] • obrat zásob Obrat zásob = tržby / zásoby Obrat zásob ukazuje, jak často firma prodává skladové položky, tj. jak rychle se zásoby "otočí". Obrat zásob je udáván počtem těchto prodejů za rok. Při interpretaci tohoto ukazatele se zaobíráme dvěma protichůdnými požadavky. Firma se snaží o prodej co největšího množství zboží, proto aby měla v zásobách vázány co nejnižší prostředky. Zvýšení obratu zásob ukazuje na efektivnější využití investic do zásob. Ale na druhou stranu firma nemá zájem na příliš nízkém stavu zásob, mohlo by dojít k nebezpečí výpadku dodávek. Proto je třeba pečlivě zvážit optimální úroveň, a tím pádem i žádoucí obrat zásob. [24] • doba obratu zásob Doba obratu zásob = 365 / obrat zásob Tento ukazatel nám udává, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Uvádí se, že situace je pro podnik tím lepší, čím vyšší je obratovost zásob a kratší doba obratu zásob. V současné době se zásobovací politika většiny firem kloní k systému just-in-time. Jedná se o systém, který je vhodný hlavně ve spojení s nezakázkovou výrobou. Avšak existují i obory, které mají za potřebu mít určitou míru zásob, např. nábytkářský průmysl vyrábějící z masivního dřeva. [16]

21

•

obrat pohledávek

Obrat pohledávek = tržby / průměrný stav pohledávek Rychlost

obratu

pohledávek

je

udávána

počtem

obrátek,

tzn.

transformací pohledávek v hotové peníze. Čím rychlejší je obrat pohledávek, tím rychleji podnik inkasuje své pohledávky a získané peníze může využít na další potřeby podniku. [23] •

doba obratu pohledávek

Doba obratu pohledávek = 365 / obrat pohledávek nebo DOP = prům. stav pohl. / průměrné denní tržby, kdy PDT = tržby / 365 Ukazatel vyjadřuje čas, po který je podnik nucen čekat na příchozí platby od svých odběratelů. Průměr doby splatnosti pohledávek je porovnáván s běžnými platebními podmínkami, za jakých firma fakturuje své zboží. Ukazatel slouží i ke kontrole úvěrové politiky podniku. [8] •

obrat závazků

Obrat závazků = tržby / stav závazků •

doba obratu závazků

Doba obratu závazků = závazky z obchodního styku / průměrné denní nákupy na obchodní úvěr Ukazatel značí, jakou rychlostí jsou plněny závazky firmy. Lze konstatovat, že doba obratu závazků by měla být delší než doba obratu pohledávek, tím by neměla být narušena finanční rovnováha firmy. [16]

3.5.3.3.

ANALÝZA UKAZATELŮ ZADLUŽENOSTI

Vztah mezi cizími a vlastními zdroji financování podniku udávají ukazatele zadluženosti. Zadluženost nemusí být jen negativní stránkou podniku, její růst je schopen přispět k celkové rentabilitě a tím i k vyšší tržní hodnotě podniku.

22

Zadluženost ovšem také zvyšuje riziko finanční nestability. K této analýze existuje mnoho ukazatelů. Dále bude popsána část z nich. [17] •

celková zadluženost

Celková zadluženost =( cizí kapitál / aktiva celkem = celkové závazky / aktiva celkem )* 100 (%) Tento ukazatel bývá nazýván ukazatelem věřitelského rizika. Riziko věřitelů je úměrně rostoucí se zadlužeností firmy, proto věřitelé preferují nízkou zadluženost. Naopak vlastníci většinou preferují zadluženost vyšší pro znásobení svých zisků. Podíl, kde firma používá jako zdroj svého financování závazky, neboli finanční páka, má tři významné efekty: [2]
zvyšováním finančních zdrojů pomocí dluhu mohou obyčejní kmenoví akcionáři udržet kontrolu nad podnikem s relativně nízkou investicí,
když firma vydělává s vypůjčenými penězi více, než je její úrok za vypůjčené zdroje, výnos na vlastní kapitál je tím znásoben,
věřitelé chápou vlastní majetek nebo fondy dodané vlastníky jako bezpečnostní polštář. Doporučená hodnota tohoto ukazatele je v rozmezí 30 až 40 %. Nikdy by neměla převýšit 50 %. [15] •

dlouhodobá zadluženost

Dlouhodobá zadluženost = (dlouhodobé závazky / aktiva celkem) * 100 ( %) Dlouhodobé závazky = dlouhodobé závazky + dlouhodobé bankovní úvěry Vyjadřuje, jaká část aktiv firmy je financována dlouhodobými dluhy. Do dlouhodobých cizích zdrojů řadíme dlouhodobé obchodní závazky, úvěry, rezervy. [17] •

krátkodobá zadluženost

Krátkodobá zadluženost = krátkodobé závazky / aktiva celkem * 100 (%) Krátkodobé závazky = krátkodobé závazky + běžné bankovní úvěry

23

Poměřuje krátkodobé závazky k celkovým aktivům. Do krátkodobých závazků řadíme i běžné bankovní úvěry. • míra samofinancování Míra samofinancování = (vlastní kapitál / aktiva celkem) * 100 (%) Tento ukazatel bývá někdy označován jako koeficient samofinancování. Vyjadřuje rozměry, v jaké jsou aktiva podniku financována penězi vlastníků. S přihlédnutím k tomu, že je majetek podniku financován z vlastních i cizích finančních zdrojů, je součet hodnot ukazatelů zadluženosti a míry samofinancování roven 100%. [23] •

finanční páka

Finanční páka = aktiva celkem / vlastní kapitál Je to převrácený ukazatel míry samofinancování. Ukazatel nám sděluje, kolikrát je majetek vlastníků firmy zvětšen použitím cizích zdrojů. Kolikrát se zvětší zadluženost podniku, tolikrát se zvětší i ukazatel finanční páky. Používání finanční páky ovlivňuje jak riziko, tak i výnosnost podniku. [20] •

dluh na vlastní kapitál

Dluh na vlastní kapitál = celkové závazky / vlastní kapitál Poměřuje vlastní kapitál a celkové závazky. Pokud je výsledek větší než 1, používá podnik více cizích zdrojů, pokud naopak vyjde menší než 1, používá více vlastních zdrojů. [23] •

úrokové krytí

Úrokové krytí = zisk před zdaněním a úroky / nákladové úroky Tento ukazatel se používá z toho důvodu, aby firma zjistila, je-li pro ni dluhové zatížení únosné. Ukazatel úrokové krytí nám sděluje, kolikrát je zisk vyšší než úroky. Pokud podnik není schopný platit úrokové platby ze zisku, může to znamenat blížící úpadek. [16]

24

Za optimální je považována hodnota kolem 8. •

ukazatel podkapitalizování

Ukazatel podkapitalizování = (dlouhodobé závazky+ vlastní kapitál) / stálá aktiva Nastává v případě, že je firma značně zadlužena a výše vlastního kapitálu je nepřiměřená rozsahu provozní činnosti podniku. Nastává obvykle v období prosperity firmy, kdy je v důsledku zvyšování objemu zakázek zvyšován i majetek, pro který jsou hledány zdroje finančního krytí. [23] Hodnota tohoto ukazatele by neměla přesáhnout číslo 1.

3.5.3.4.

Analýza ukazatelů likvidity

Charakterizují schopnost firmy dodržet své závazky. Ukazatele likvidity porovnávají, čím je možno platit a co je nutno zaplatit. Nevýhoda takových ukazatelů je, že se snaží hodnotit likviditu pomocí zůstatku oběžného majetku, ale ta je velkou měrou závislá na budoucích cash flow. [17] Literatura klade důraz na to, že nedostatek likvidity vede k neschopnosti podniku využít ziskových příležitostí, které se při podnikání vyskytnou. Nebo nemusí být schopen hradit své běžné závazky, což se může projevit v platební neschopnost a vést k bankrotu. [16] 1)

Okamžitá likvidita (Likvidita 1. stupně, " cash ratio")

OL = krátkodobý finanční majetek / krátkodobé závazky Představuje těsné vymezení likvidity. Vstupují do ní pouze ty nejlikvidnější položky z rozvahy. Pro okamžitou likviditu platí hodnota v rozmezí 0,9 - 1,1. V České republice bývá toto pásmo rozšiřováno v dolní mezi, kde někteří autoři uvádí hodnotu 0,6 a dle metodiky ministerstva průmyslu a obchodu jsou hodnoty dokonce nižší, a to 0,2, tato hodnota je zároveň označována za kritickou, a to i z psychologického hlediska. U okamžité likvidity také platí, že nedodržení předepsaných hodnot ještě nemusí za každou cenu znamenat finanční problémy firmy. Nízké hodnoty mohou souviset s tím,

25

že ve firmách se poměrně často využívá účetních přetažků, kontokorentů, které nemusí být při použití z údajů z rozvahy zřejmé. [16] 2)

Pohotová likvidita ( Likvidita 2. stupně, "quick ratio)

PL= (oběžná aktiva-zásoby ) / krátkodobé závazky Snahou

odstranit

nevýhody

vypovídací

schopnosti

předchozího

ukazatele je sestaven ukazatel, který z oběžných aktiv vyloučí zásoby a ponechává v čitateli pouze peněžní prostředky, krátkodobé cenné papíry a krátkodobé pohledávky. [10] Pro tuto likviditu platí, že čitatel by měl být stejný jako jmenovatel. Pro zachování likvidity společnosti se doporučuje rozmezí 1 - 1,5. 3)

Běžná likvidita (Likvidita 3. stupně, "current ratio")

BL = oběžná aktiva /krátkodobé závazky Ukazatel vyjadřuje vždy kolika Kč oběžného majetku je kryta 1 Kč krátkodobých závazků podniku, to udává, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, pokud by v daném okamžiku proměnil všechna svá oběžná aktiva v hotovost. [23] Ukazatel běžné likvidity skýtá určité nedostatky. K nim patří především:[8] o neposuzuje se struktura oběžných aktiv z pohledu jejich likvidnosti, o neposuzuje se struktura krátkodobých závazků z hlediska jejich splatnosti, o výše ukazatele je ovlivnitelná odložením některých nákupů, o vzhledem k tomu, že je ukazatel většinou odvozen z údajů v účetním výkazu Rozvaha, nezohledňuje vývoj platební schopnosti během roku. Standardní hodnota této likvidity je 2,5, za postačující se však považuje hodnota kolem 1,5. [8]

26

3.5.3.5.

Analýza ukazatelů kapitálového trhu

Při analýze kapitálového trhu se soustředíme na posouzení vhodnosti finančního investování. Analýzy kapitálového trhu jsou velmi rozsáhlé, zabývají se jak analýzou celého podniku, tak i analýzou výnosnosti vložených prostředků majitelů akcií. [4] K nejběžnějším z těchto ukazatelů řadíme poměr tržní ceny akcie a zisku, zisk na jednu akcii, čistý zisk na akcii a další.

3.5.4. ANALÝZA SOUSTAV UKAZATELŮ Finanční situace podniku lze rozpoznat pomocí velkého počtu rozdílových a poměrových ukazatelů, které byly rozebrány v předchozích kapitolách. V neprospěch samostatně posuzovaných ukazatelů patří jejich značně omezený pohled na určitou část činnosti podniku. K určení celkové finanční situace se z tohoto důvodu tvoří soustavy ukazatelů, které jsou někdy označovány jako analytické systémy nebo modely finanční analýzy. [17] Techniky utváření soustav ukazatelů lze rozdělit do dvou základních skupin: 1.

Soustavy hierarchicky uspořádaných ukazatelů, u nichž existuje

matematická souvislost. (např. pyramidové soustavy) 2.

Účelově vybrané skupiny ukazatelů, jejichž cílem je kvalitní diagnostika

finanční situace firmy (např. bonitní a bankrotní modely). 3.5.4.1.

PYRAMIDOVÉ SOUSTAVY

Pyramidové rozklady se tvoří tím, že na vrchol pyramidy je umístěn ukazatel, který vystihuje určitou stránku podnikatelské činnosti. Vrcholový ukazatel se poté za pomoci multiplikativních, nebo aditivních metod dále rozkládá na dva i více dílčích ukazatelů, z nichž se některé ještě dále rozkládají. [10] Pyramidové rozklady umožňují analýzu vlivů na výši ukazatele - díky takovému rozkladu podnik ví, jaké jsou příčiny výše cílového ukazatele - kde si vede dobře a na jaký ukazatel, resp. oblast aktivit podniku, o kterých ukazatel vypovídá, je potřeba zaměřit snahy o zlepšení.

27

Pyramidový rozklad Du Pont - rozklad rentability vlastního kapitálu Rozklad Du Pont je jedním z nejznámějších a nejpoužívanějších pyramidových rozkladů. Byl vyvinut i prvně užit ve společnosti Du Pont de Nemours. Bývá označován pyramidovým rozkladem rentability. [4] Jde o rozklad rentability vlastního kapitálu na tři složky: rentabilita tržeb, obrat celkových aktiv a poměr celkových aktiv ku vlastnímu kapitálu . [4] Du - Pontův rozklad ROA V prvním stupni se rentabilita celkového vloženého kapitálu vyjadřuje funkcí těchto ukazatelů:
ukazatele ziskovosti tržeb, tzv. ziskové marže,
ukazatele obratu celkových aktiv, resp. obratovosti nebo vázanosti celkového vloženého kapitálu. Součin ziskové marže a obratu celkových aktiv se nazývá Du Pont rovnice. [6] ROA = (ZUD / CA) = (ZUD / T) * (T / CA) Kde

ZUD = zisk před zdaněním a úroky, T = tržby, CA = celková aktiva.

Du - Pontův rozklad ROE V druhém stupni je využito rentability vlastního kapitálu, kterou je možné rozčlenit na součin tří hlavních ukazatelů:
ukazatele čisté ziskovosti tržeb,
ukazatele obratu celkových aktiv,
ukazatele tzv. finanční páky, který je jednou z možností vyjádření zadluženosti podniku. [6] ROE = ČZ / VK = (ČZ / T) * (T / CA) * (CA / VK) Kde

ČZ = zisk po zdanění, VK = vlastní kapitál,

28

T = tržby, CA = celková aktiva. Ziskový účinek finanční páky Zvýšení zadluženosti podniku má pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu. Ovšem zvýšení podílu cizích finančních zdrojů bývá doprovázeno zvýšením úroků, které snižují podíl zisku vlastníků firmy, tím zaznamenáváme pokles rentability vlastního kapitálu. Společný vliv obou faktorů je možno vyjádřit jejich součinem, který označujeme jako ziskový účinek finanční páky: Ziskový účinek finanční páky = (ZD / ZUD) * (CA / VK) Kde

ZD - zisk před zdaněním, ZUD - zisk před zdaněním a úroky. Je-li hodnota ukazatele větší než 1, poté má zvýšení podílu cizích

finančních zdrojů ve finanční struktuře podniku pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu, v opačném případě ji ovlivňuje negativně. [23]

3.5.4.2.

BONITNÍ A BANKROTNÍ MODELY

V kategorii soustav účelově vybraných ukazatelů jsou zahrnuty bonitní a bankrotní modely. Rozdíl mezi nimi spočívá především v tom, k jakému účelu byly vytvořeny. [16] • bonitní modely Vycházejí z normativních hodnot vybraných ukazatelů finanční analýzy, dle kterých podniky zařazujeme do různých bonitních tříd. K této skupině patří např.:
Kralickův Quicktest
Tamariho model
Argentiho model a další. [23]

29

• bankrotní modely Předností je, že vyházejí z reálných dat a nevýhodou bývá vysoká specifičnost dat jednotlivých firem v rámci odlišných odvětví. Bankrotní model vyjadřuje především předpoklad bankrotu firmy. Mezi tyto modely patří například:
Altmanův index finančního zdraví,
model Zeta,
Tafflerův model,
index IN. [14] Altmanův model Hlavní ztvárnění Altmanova modelu bývá označováno jako Altmanova formule bankrotu nebo Z-skóre. Tento model byl publikován již v roce 1968 ve Spojených státech amerických. Z-skóre je počítáno jiným způsobem u podniků s akciemi veřejně obchodovatelnými na kapitálovém trhu a pro ostatní podniky. [17] Protože podnik Atona patří do skupiny podniků s akciemi veřejně neobchodovatelnými (= ostatní podniky), rovnice pro výpočet Z - skóre bude mít následující tvar: Z-score= 0,717 x1+ 0,847 x2 + 3,107 x3 + 0,420 x4 + 0,998 x5 Kde x1 - čistý pracovní kapitál / celková aktiva, x2 - zisk po zdanění / celková aktiva, x3 - zisk před zdaněním a úroky / celková aktiva, x4 - účetní hodnota základního kapitálu / účetní hodnota cizího kapitálu, x5 - celkové tržby / celková aktiva. [23] Tento jednoduchý, časově nenáročný model se využívá z důvodu rychlé orientace a to samostatně nebo jako jeden z ukazatelů určitého systému. Bývá spolehlivý především u podniků nacházejících se ve špatné finanční situaci. [5] Dle Altmana je interpretace výsledku následující: Z > 2,9

pásmo prosperity,

30

1,2 < Z ≤ 2,9 pásmo šedé zóny (tzn. nelze určit, jak se bude finanční situace podniku vyvíjet), Z ≤ 1,2

pásmo bankrotu. [14]

Index důvěryhodnosti českého podniku Index IN95 je pokusem českých ekonomů I. A I. Neumaierových o sestavení více kriteriálního modelu hodnocení českých podniků. Při jeho konstrukci analytici vycházeli z českých účetních výkazů a včlenili do něj také zvláštnosti ekonomické situace v ČR. Tento model je složen z šesti vybraných ukazatelů, kterým jsou taktéž jako u Altmanova modelu přiřazovány váhy. [13] IN = v1 * x1 + v2 * x2 + v3 * x3 + v4 * x4 + v5 * x5 + v6 * x6 Kde X1 = aktiva celkem / cizí zdroje, X2 = zisk před zdaněním a úroky / nákladové úroky, X3 = zisk před zdaněním a úroky / aktiva celkem, X4 = výnosy celkem / aktiva celkem, X5 = oběžná aktiva / krátkodobé cizí zdroje, X6 = závazky po lhůtě splatnosti / výnosy. [13] Váhy jsou stanoveny pro celou ekonomiku a pro jednotlivá odvětví. Pouze váhy v2 a v5 jsou stejná pro všechna odvětví, a to: V2 = 0,11 a v5 = 0,10 [23] Pro zařazení podniku v rámci celé ekonomiky ČR platí rovnice: [23] IN = 0,22x1 + 0,11x2 + 8,33x3 + 0,52x4 + 0,10x5 + 16,80x6 Předmětem podnikání firmy Atona je kovoobráběčství, proto pro analýzu v oblasti výroby kovů použiji následující rovnici: [23] IN95 odvětví= 0,24x1 + 0,11x2 + 7,61x3 + 0,48x4 + 0,10x5 + 11,92x6

31

Hodnocení je následující: IN ≥ 2 1 ≤ IN < 2

jedná se o podnik s dobrým finančním zdravím, formu s nevyhraněnými výsledky a s potenciálními problémy,

IN < 1

jde o projev finanční neduživosti a firma se velmi pravděpodobně

ocitne v existenčních problémech. [16] Indexy byly postupem času zdokonalovány, teprve později byl výše zmíněný označován jako IN 95, tento ukazatel je důležitý pro věřitele podniku. Úspěšnost tohoto indexu bývá větší než 70%. [8] V roce 1999 byl vytvořen index IN 99, který je důležitý pro majitele. Je schopný nám říci, zda podnik tvoří ekonomickou přidanou hodnotu. [8] IN 99 = 0,017x1 + 4,573x2 + 0,481x4 + 0,015x5 I hodnocení je nepatrně odlišné: IN99 ≥ 2,07 pro vlastníka, 1,42 ≤ IN99 < 2.07

podnik dosahuje kladné hodnoty EVA a vytváří hodnotu podnik spíše vytváří hodnotu pro vlastníka,

0,684 ≤ IN99 < 1,089 podnik spíše netvoří hodnotu pro vlastníka. [23] Podnik by měl dosahovat dobrých výsledků jak indexu IN95, tak také indexu IN99. Spojením obou indexů vznikl index IN01. [8] IN01 = 0,13 * (CA/CZ) + 0,04 * (Z před zdaněním + NÚ/NÚ) + 3,92 * (Z před zdaněním + NÚ/CA) + 0,21 * (výnosy / CA) + 0,09 * (OA/krátkodobé dluhy) Kde: více než 1,77

podnik tvoří hodnotu,

0,75 - 1,77

podnik spíše tvoří hodnotu,

méně než 0,75

podnik netvoří hodnotu.

Výsledky poměrové finanční analýzy nejsou v rozporu s IN a souhlasí s ním. Žádný syntetický index však nemůže plně nahradit celkově provedenou finanční analýzu. [4]

32

4. VLASTNÍ PRÁCE 4.1. Charakteristika společnosti 4.1.1. Obecné údaje Obchodní firma:

ATONA s.r.o.

Sídlo:

Poříčí 44, č.p. 2428, Blansko 678 01

Datum vzniku:

18. října 2000

Identifikační číslo:

262 26 413

Právní forma:

společnost s ručením omezeným

Základní kapitál:

10 000 000,- Kč

IČO:

26226413

Předmět podnikání:

velkoobchod, zprostředkovatelská činnost v oblasti výroby, obchodu a služeb zámečnictví kovoobrábění.

4.1.2. Popis společnosti Atona s.r.o. byla založena v říjnu roku 2000 se sídlem v Blansku. Předmětem činnosti

je

kovoobráběčství,

zámečnictví,

zprostředkování

obchodu

a velkoobchod. Při založení měla společnost pouze 6 zaměstnanců včetně majitelů. V současnosti má 80 zaměstnanců. Společnost začala podnikat v pronajatých prostorách s jedním laserovým řezacím zařízením. Každý rok ale přikupovali nový stroj a již v roce 2003 zajišťovali téměř kompletní výrobky. V současné době jsou schopni realizovat malosériovou a velkosériovou výrobu včetně všech subdodávek a povrchových úprav.

33

Společnost nyní vlastní vyřezávací stroje Trumf Trumatic L3050 a Bystronic Bysprint 3015, dále ohraňovací lisy: TrumaBend V130, Trumabend V230 a TrumaBend C60 , vysekávací a děrovací centrum: TRUMATIC 3000 Rotation. Zajišťuje také svařování, nastřelování spojovacích prvků, dokončovací operace – montáž atd. V roce 2006 byl přestěhován celý podnik do nové haly, tím se otevřela možnost

pro

rozšíření

výroby.

Také

tím

vzrostla

image

především

u zahraničních zákazníků. To zapříčinilo současný výrazný růst společnosti. Firma má zakázky v oblasti celé České republiky, i ze zahraničí, avšak nejvíce zakázek tvoří zakázky z okolí Blanska. V rámci blízkého okolí má tři největší konkurenty, kteří mají srovnatelnou výrobu a služby – TempMetal, Apos Metra Blansko a Hacker. Konkurenceschopnost společnosti Atona s.r.o. je tvořena především cenou, rychlou reakcí na požadavky zákazníků a také kvalitou jejich výrobků v rámci certifikátu ISO 9001 : 2000, který získala v lednu 2008.

4.2. Analýza finanční situace podniku 4.2.1. Horizontální analýza 4.2.1.1.

Horizontální analýza aktiv

Nejdříve byla analyzována aktiva podniku. Sledovala jsem jak absolutní, tak i procentní změny. Tabulka č.1: Horizontální analýza aktiv

Položka Aktiva celkem Stálá aktiva DNM DHM DFM Oběžná aktiva Zásoby Dl. pohledávky Kr. pohledávky Finanční majetek Ostatní aktiva

2004/2003 tis. Kč % 12 061 153,43 1 049 139,12 135 586,96 914 125,03 0 0 9 264 185,43 443 95,06 0 0 6 983 172,55 1 838 380,54 1 748 82,8

2005/2004 tis. Kč % 15 571 78,16 4 657 258,29 -12 -7,59 4 669 283,83 0 0 11 841 83,04 3 234 355,78 0 0 9 697 87,91 -1 090 -46,96 -927 -24,02

Zdroj: Výpočet autora

34

2006/2005 tis. Kč % 22 067 62,17 7 215 111,69 -66 -45,21 7 281 115,32 0 0 15 144 58,02 1 681 40,57 0 0 10 693 51,59 2 770 225,02 -297 -9,96

2007/2006 tis. Kč % 5 292 9,19 4 858 35,52 1 067 1333,8 3 791 27,89 0 0 -603 -1,46 3 317 56,95 0 0 -5 179 -16,48 1 259 31,47 1 042 39,28

Tato společnost nemá žádné pohledávky za upsaný základní kapitál. Celková aktiva mají po celou dobu sledovaného období rostoucí trend. V roce 2003 byla celková aktiva 7 861 v tis. Kč a v roce 2007 činila již 62 852 tis. Kč, to znamená, že nárůst byl skoro osminásobný. K největší procentní změně došlo v roce 2004, kdy celková aktiva vzrostla oproti předcházejícímu roku o 153,43 %. O větší částku se zvýšil dlouhodobý hmotný majetek. Naopak největší absolutní nárůst byl v roce 2006, kdy aktiva vzrostla o 22 067 tis. Kč, tedy o 62,17 % oproti předchozímu roku. Příčinou strmého růstu aktiv v letech 2005 a 2006 jsou hlavně investice do provozu firmy – technologie (stroje), pozemek pro stavbu nové haly, zařízení nové haly. Pozornost zcela jistě vzbudí nárůst stálých aktiv, který byl dán postupným rozšiřováním se podniku. Na celkovém růstu se nejvíce podílí růst dlouhodobého hmotného majetku. V prvních dvou letech podnik postupně zvyšoval především množství samostatných movitých věcí. Firma se rozvíjela, rostl objem výroby a rozšiřoval se vyráběný sortiment, a s tím souvisel nárůst strojního vybavení kategorie dlouhodobý hmotný majetek i drobného majetku v evidenci.V roce 2005 se významnou investicí stal nákup pozemku na stavbu nové haly, stálá aktiva se zvýšila o 4 657 tis. Kč (o 258,29 %). K největšímu absolutnímu nárůstu došlo v roce 2006, o 7 215 tis. Kč. Velkou částí se na tom podílely poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek. Jednalo se především o zálohy na výše zmíněný pozemek a budovu.V tomto roce nebyly zakoupeny žádné nové licence na softwarové rozšíření, tomu odpovídá pokles dlouhodobého nehmotného majetku z hodnoty 146 tis. Kč na 80 tis. Kč. Růst stálých aktiv lze hodnotit jako pozitivní trend. Firma nakupuje vybavení do haly, nakupuje také nové stroje, aby byla schopna reagovat na poptávku zákazníků. Větší podíl na celkových aktivech mají oběžná aktiva. Jejich hodnota se zvýšila z počátečních 4 996 tis. Kč na 40 642 tis. Kč. Největší dynamiku růstu zde v letech 2003 – 2006 zaznamenaly krátkodobé pohledávky a zvyšující se zásoby na skladě. Rostl počet pohledávek do splatnosti.V roce 2004 došlo k největšímu procentuálnímu nárůstu oběžného majetku o185,43 % (o 9 264 tis. Kč) v porovnání s předchozím rokem. Došlo k nárůstu objemu výroby, k rozšíření struktury zákazníků, to neslo vyšší požadavky na větší objem zásob. V portfoliu zákazníků se objevili i problémově platící zákazníci, proto došlo ke

35

zvýšení objemu krátkodobých pohledávek. Oběžná aktiva mají tedy rostoucí tendenci, výjimku tvoří rok 2007, kdy došlo k úplně nepatrnému poklesu oběžných aktiv o -603 tis. Kč, tedy o 1,46 %. Zásoby po celé sledované období rostou. V roce 2003 byly 466 tis. Kč a v roce 2007 9 141 tis. Kč. Růst souvisel s rozšiřováním výroby, firma potřebovala více materiálu na pokrytí zakázek od odběratelů. V posledních dvou letech vzrostla i nedokončená výroba a polotovary. To způsobila potřeba rychlé reakce na požadavky svých zákazníků, kteří trvají na dodání zboží v krátkých časových termínech, proto se tedy firma předzásobuje. Ostatní aktiva byla v prvních dvou letech dokonce vyšší než stálá aktiva. Největší hodnoty dosáhly v roce 2004 3 859 tis. Kč. Podstatnou část tvořily náklady příštích období, souvisí to zejména s uzavřenými leasingovými smlouvami na období více let. Graf č. 1: Vývoj celkových aktiv

Zdroj: Výpočet autora

4.2.1.2.

Horizontální analýza pasiv

Celková pasiva měla za celé sledované období rostoucí tendenci. Rostoucí trend je způsoben především narůstajícím vlastním kapitálem. V roce 2004 byl nárůst v procentuálním vyjádření největší, celková pasiva vzrostla o 153,43 %. Na tento nárůst měl vliv HV běžného účetního období, VH minulých let, krátkodobé závazky z obchodních vztahů a provozní bankovní úvěr (revolving KB).

36

Tabulka č.2: Horizontální analýza pasiv

Položka PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy RF, ned.fon… HV min. let HV běž. úč. období Cizí zdroje Rezervy Dl. závazky Kr. závazky Bank. úvěry Ostatní pasiva

2004/2003 tis. Kč % 12 061 153,43 4 575 153,73 0 0 0 0 0 0 2 185 384,01 2 390 109,28 7 486 153,24 640 100 0 0 3 846 90,6 3 000 x -119 -100

2005/2004 tis. Kč % 15 571 78,16 13 371 177,08 4 800 2400 0 0 0 0 -576 -20,92 9 147 199,85 2 200 17,78 712 55,63 0 0 3 942 48,72 -2 454 -81,8 0 x

2006/2005 tis. Kč % 22 067 62,17 8 357 39,94 5 000 100 0 0 980 4900 7 687 352,94 -5 310 -38,69 13 562 93,08 408 20,48 36 x 11 664 96,93 1 454 266,3 148 x

2007/2006 tis. Kč % 5 292 9,19 11 924 40,73 0 0 0 0 0 0 8 414 85,29 3 510 41,72 -6 496 -23,09 -630 -26,25 137 380,56 -9 003 -37,99 3 000 150 -136 -91,89

Zdroj : Výpočet autora

Jak jsem již zmínila, vlastní kapitál roste. V prvních dvou letech se podnik ještě vypořádával s neuhrazenou ztrátou minulých let. To souviselo s tím, že firma Atona, s.r.o. je poměrně mladý podnik, tudíž byly zpočátku potřeba vyšší počáteční investice, vznikla ztráta, která se v dalších letech vykryla. K největšímu nárůstu došlo v roce 2005 o 13 371 tis. Kč, tedy o 177,08 %. To bylo zapříčiněno rapidním nárůstem základního kapitálu o 4 800 tis. Kč. Tento nárůst byl způsoben tím, že firma v roce 2005 dosáhla zisku, jeho část tedy v dalším roce využila na navýšení základního kapitálu a také vysokým výsledkem běžného hospodářského období o 199, 85 %. Jak tedy vidíme, základní kapitál se nepodílel na vlastním kapitálu stále stejnou hodnotou, postupně se navyšoval. Z původních 200 tis. Kč dosáhl v roce 2007 10 000 tis. Kč. Další složkou, ovlivňující vlastní kapitál je hospodářský výsledek společnosti. Ten rostl, výjimku tvořil rok 2006, kdy došlo k jeho poklesu o 5 310 tis. Kč (o 38,69 %) v porovnání s předcházejícím rokem. Ale i přes tento pokles byla jeho hodnota stále kladná, firma tvořila zisk. Cizí zdroje měly v prvních 4 letech sledovaného období rostoucí tendenci, výjimku tvořil až poslední rok, kdy došlo k poklesu. Postupný nárůst byl zapříčiněn zvyšováním rezerv, které byly vytvářeny na opravy pronajatého dlouhodobého hmotného majetku a zvyšováním krátkodobých závazků. K největšímu nárůstu v absolutním vyjádření došlo v roce 2006, kdy cizí zdroje vzrostly o 13 526 tis. Kč, tedy oproti minulému roku téměř o 93,08%. Na tomto měl hlavní podíl nárůst krátkodobých závazků. Jednalo se o závazky

37

z obchodních vztahů, jak jsem již zmínila, firma od roku 2006 působí v nové hale, která jí umožnila zaměřit se na rozšíření výroby a s tím souvisí i růst potřeby nákupu. Také v tomto roce byl velký nárůst bankovních úvěrů a výpomocí, o 266,30 % v porovnání s předchozím rokem. Zde sehrály velkou roli opět leasingy, protože vedení firmy rozhodlo, že pro nákup výrobních prostředků budou použity cizí zdroje. Můžeme si povšimnout, že rostly i závazky vůči zaměstnancům, to opět souvisí s rozšířením výroby. Firma přijímala nové zaměstnance, z původních 23 v roce 2003 jich měla v roce 2007 již 74. Toto číslo jistě není konečné, firma stále expanduje. Společnost nemá dlouhodobé závazky až na odložený daňový závazek v roce 2006, 2007. K poklesu cizích zdrojů došlo v roce 2007(o 6 496 tis. Kč), bylo to zapříčiněno snížením krátkodobých závazků o 9 003 tis. Kč (37,99 %) a také v tomto roce nebyla vytvořená zákonná rezerva, tudíž i u rezerv došlo k poklesu. Graf č. 2: Vývoj cizích zdrojů, rezerv, dl.a kr. závazků,bank. úvěrů a výpomocí

Zdroj: Výpočet autora

Za zmínku stojí skutečnost, že podnik během fungování nevyužívá dlouhodobé bankovní úvěry. Nechce se zavazovat na dlouhé období, dluhy chce platit co nejdříve, také tím ušetří na úrocích. Firma se snaží dostát svým závazkům z vlastních peněžních prostředků. Kontokorent byl pořízen z důvodu nenadálých potřeb zákazníků a také proto, že byly rozjednány

38

spolupráce

s nadnárodními

firmami,

které

vyžadovaly

nadstandardní

dodavatelské vztahy. Ostatní pasiva tvoří zanedbatelnou část celkových pasiv a mají nepravidelný vývoj. V roce 2003 mají hodnotu 119 tis. Kč, v dalších dvou letech byly dokonce nulové, v roce 2006 došlo k růstu na 148 tis. Kč a v následujícím roce k výraznému poklesu na 12 tis. Kč. Jejich celkovou část tvoří výdaje příštích období. Tato čísla vypovídají o průběhu plateb na konci jednoho období a na začátku následujícího období. Graf č. 3: Vývoj celkových pasiv

70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2003

2004

pasiva celkem

2005

vlastní kapitál

2006 cizí zdroje

2007 ostatní pasiva

Zdroj: Výpočet autora

4.2.1.3.

Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát

Nyní přejdeme k analýze druhého základního účetního výkazu – výkazu zisku a ztrát. Zjišťuje hospodářský výsledek podniku.V tabulce č. 3 jsou vybrané pouze některé položky výsledovky. Za celé sledované období docházelo k růstu nákladů i výnosů (výjimku u výnosů tvořil mírný pokles v roce 2006). V roce 2003 byla hodnota nákladů 25 423 tis. Kč a výnosů 27 610 tis. Kč, v roce 2007 již činila hodnota nákladů 124 534 tis. Kč a výnosů 136 453 tis. Kč. Tempo růstu bylo dosti velké. K největší procentní změně výnosů a nákladů došlo v roce 2004, kdy celkové výnosy a i náklady vzrostly oproti předcházejícímu roku o 109,50 %. V tomto roce došlo

k rozšíření

objemu

výroby,

k rozšíření

39

počtu

zákazníků,

a tím

samozřejmě i k nárůstu výnosů. Tato skutečnost koresponduje s nutností vyšších investic do technologie, aby společnost byla schopná uspokojit vzrůstající potřeby zákazníků. Tabulka č.3: Horizontální analýza pasiv

2004/2003

Položka

tis. Kč

Tržby za prodej zboží Nákl. na prodané Obchodní marže Výkony Tržby z vl. výrobků ∆ stavu zásob vl.činn. Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba mat. a Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Provozní VH Finanční VH VH za běžnou VH za účetní období Celkové výnosy Celkové náklady

%

0 x 0 x 0 x 30 013 111,46 30 013 114,46 0 x 0 x 22 808 117,46 14 639 131,08 8 169 99,02 7 205 95,94 3 350 71,06 3 520 139,63 -280 1555,56 2 390 109,28 2 390 109,28 30 233 109,50 27 844 109,52

2005/2004

2006/2005

tis. Kč

%

tis. Kč

0 0 0 40 612 39 676 936 0 23 735 8 677 15 058 16 877 3 994 12 686 62 9 147 9 147 41 180 32 032

x x x 71,32 69,68 x x 56,21 33,62 91,71 114,69 49,53 210,00 -20,81 199,85 199,85 71,19 60,13

134 172 -38 -4 473 -4 244 -229 0 1 195 7 865 -6 670 -5 706 3 552 -7 924 80 -5 610 -5 310 -3 187 2 123

2007/2006

%

tis. Kč x

x -4,59 -4,39 -24,47 x 1,81 22,81 -21,19 -18,06 29,46 -42,31 -33,90 -40,88 -38,69 -3,22 2,49

Zdroj: Výpočet autora

Graf č. 4: Vývoj celkových nákladů a výnosů

150 000

100 000

50 000

0 2003

2004

2005

celkové výnosy

2006

celkové náklady

Zdroj: Výpočet autora

40

2007

%

-118 -88,06 -156 -90,70 38 -100,00 39 832 42,79 39 935 43,23 -103 -14,57 0 x 28 753 42,82 18 882 44,59 9 871 39,79 11 117 42,95 7 054 45,19 5 338 49,41 -273 175,00 3 810 46,96 3 510 41,72 40 622 42,39 37 112 42,45

Tržby za prodej zboží, náklady vynaložené na prodané zboží a obchodní marže Tržby za prodej zboží byly v prvních 3 letech sledovaného období nulové, to bylo dáno tím, že firma v té době zboží jako takové neprodávala. Ke skoku došlo v roce 2006, kdy měla dostatek hutního materiálu, tudíž se ho rozhodla prodávat. Jejich hodnota byla 134 tis. Kč. V dalším roce došlo opět k poklesu na 16 tis. Kč. S tržbami souvisí náklady vynaložené na prodané zboží, ty byly opět v prvních 3 letech nulové a v roce 2006 jejich hodnota činila 172 tis. Kč. To mělo za následek, že obchodní marže bylo v tomto roce záporná, neboť je dána rozdílem nákladů a tržeb za prodej zboží. Jinak také vykazovala nulovou hodnotu. Výkony Výkony tvoří z 97 % tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Toto číslo vypovídá o tom, že firma je výrobním podnikem. Došlo k razantnímu nárůstu tržeb (byla stále větší poptávka po výrobě). Tržby rostly každým rokem, výjimkou byl pouze rok 2006. Největšího maxima dosáhly v roce 2004, kdy oproti předcházejícímu roku vzrostly o 111,46 % a i v dalším roce je vývoj úctyhodný, a to 69,68 %. V grafu č. 5 je znázorněna struktura veškerých tržeb, jak tedy vidíme, firma nejvíce peněz získává z tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb, ostatní jsou minimální, ba dokonce nulové. Graf č. 5: Vývoj tržeb za prodej zboží, výrobků, služeb, dl.majetku a materiálu

Zdroj: Výpočet autora

41

Výkonová spotřeba Po celé sledované období rostla. K největšímu nárůstu došlo v roce 2004, tedy o 117,46 % v porovnání s předcházejícím rokem. Na jejím růstu se nejvíce podílel růst spotřeby materiálu, což vypovídá o zvětšování objemu výroby. Přidaná hodnota Je dána odečtením výkonové spotřeby od výkonů a přičtením obchodní marže. Její vývoj je velmi významný. Dosahovala ještě dynamičtějšího růstu než tržby (v rámci kalkulací cen ji kalkulovali vyšší a zákazník to akceptoval) po celou dobu je kladná, což je pro podnik dobré. V roce 2005 vzrostla oproti předchozímu roku o 114,69 %. Naopak k nejmenší změně došlo v roce 2006, kdy poklesla o 5 706 tis. Kč. Firma uzavřela s některými významnými zákazníky dlouhodobé smlouvy, kde byly buď fixovány obchodní marže, nebo omezen jejich růst. To se projevilo samozřejmě v menším objemu přidané hodnoty. Osobní náklady taktéž vzrostly, to je samozřejmě spojeno s postupným rozšiřováním firmy. Největší zastoupení zde zaujímají mzdové náklady. Za celé období se osobní náklady zvýšily téměř 5 krát. Provozní výsledek hospodaření byl po celé období kladný. Rostl po celou dobu, výjimku tvořil pouze rok 2006. Největší absolutní změna nastala v roce 2005, kdy provozní výsledek hospodaření vzrostl o 12 686 tis. Kč. Na tomto růstu se nejvíce podílel růst tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb. V dalším roce došlo k poklesu provozního výsledku hospodaření (v absolutním vyjádření o 7924 tis. Kč). Bylo to způsobeno meziročními výkyvy. Dále bych zmínila, že podnik dosahoval po celé období záporného finančního výsledku hospodaření. Záporné hodnoty jsou běžné, pokud firma využívá k financování cizí zdroje, z nichž platí nákladové úroky. V roce 2004 došlo k největšímu skoku, finanční výsledek hospodaření poklesl o 1555,56 % oproti předcházejícímu roku. Výsledek hospodaření za běžnou činnost vykazuje shodné hodnoty s výsledkem hospodaření za účetní období, výjimku tvoří pouze rok 2006. Je tomu proto, že mimořádný hospodářský výsledek je ve všech letech nulový, kromě zmíněného roku 2006 (pojistné plnění za povodně).

42

Můžeme konstatovat, že čistý zisk - výsledek hospodaření za účetní období dosahovat po celé sledované období pouze kladných hodnot, tzn., že podnik je ziskový. Jeho hodnota vzrostla sedm krát. Níže zmíněný graf slouží pro lepší představu jednotlivých struktur hospodářských výsledků. Graf č. 6: Vývoj jednotlivých výsledků hospodaření

Zdroj: Výpočet autora

4.2.2. Vertikální analýza 4.2.2.1.

Vertikální analýza aktiv

Z rozboru vertikální analýzy aktiv je patrné, že majetek firmy tvoří převážně oběžná aktiva. Tabulka č.4: Vertikální analýza aktiv

Aktiva celkem Dlouhodobý majetek = stálá DNM DHM DFM Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Finanční majetek Ostatní aktiva

2003 100% 9,59 0,29 9,30 0,00 63,55 5,93 0,00 51,48 6,14 26,85

Zdroj: Výpočet autora

43

2004 100% 9,05 0,79 8,26 0,00 71,58 4,56 0,00 55,37 11,65 19,37

2005 100% 18,20 0,41 17,79 0,00 73,54 11,67 0,00 58,40 3,47 8,26

2006 100% 23,76 0,14 23,62 0,00 71,66 10,12 0,00 54,59 6,95 4,59

2007 100% 29,49 1,82 27,66 0,00 64,66 14,54 0,00 41,75 8,37 5,85

Oběžná aktiva po celou dobu kolísala v rozmezí 63,55 % až 73,53 %. Nejnižšího podílu na celkových aktivech bylo dosaženo v roce 2003 a nejvyššího v roce 2005.

Největší složku oběžných aktiv tvoří krátkodobé

pohledávky a zásoby. Krátkodobé pohledávky tvořily v roce 2005 58,40 % celku. Za jejich nárůst může především účet Pohledávky z obchodních vztahů. Toto poměrně vysoké zastoupení vypovídá o tom, že společnost obchodovala s firmami, u kterých byla špatná platební morálka. V následujících letech bylo přijato vnitrofiremní opatření pro snížení objemu těchto pohledávek. Spočívalo v zajištění

factoringových

služeb.

Tato

firma

hlídá

doby

splatnosti.

U odběratelů, kde je již velká lhůta po splatnosti a nereagují na zaplacení, je přistoupeno k vymáhání. Společnost Atona, s.r.o. zvažovala i, zda by nebylo vhodné motivovat odběratele poskytnutím skonta. Nakonec dospěli k závěru, že pro ně nejsou tak zajímavé, aby se to projevilo ve zlepšení obchodních vztahů nebo ve zlepšení finančních zisků. Dlouhodobé pohledávky podnik vůbec nevyužívá a položky finančního majetku zde nehrají velkou roli. Graf č. 7: Vývoj struktury oběžných aktiv

Zdroj: Výpočet autora

Dále je z grafu č. 8 vidět, že dlouhodobý majetek za sledované období narostl z 9,59% na 29,49 %. Chtěla bych poukázat, že složky dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý finanční majetek jsou téměř nulové. Veškerou část zde tvoří dlouhodobý hmotný majetek. Je patrné, že firma má kapitál ve

44

strojích a zařízení, pozemku a hmotném investičním majetku (stroje, zařízení, nářadí). V posledních dvou letech mají svůj velký podíl poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek. Graf č. 8: Vývoj struktury celkových aktiv

Zdroj: Výpočet autora

Ostatní aktiva tvořila v roce 2003 26,89 % celku a v roce 2007 již pouze 5,85 % celku. Zde veškerou část tvoří náklady příštích období (časové rozlišení), zvýšil se objem leasingových smluv. Nejnižší hodnoty dosáhl podnik v roce 2006, kdy náklady příštích období tvořily pouze 4,59 % celkových aktiv. Čím jsou vyšší investice do majetku, tím náklady příštích období rostou (uzavřením leasingové smlouvy složí podnik akontaci, kterou musí rozpočítat do dalších let). V počátku kupovali 2-3 stroje za rok, v roce 2006 došlo ke snížení investic do technologie, tím došlo ke snížení objemu nákladů příštích období. V roce 2006 firma pořídila pouze jeden hmotný investiční majetek, vysekávací stroj Trumatic 3000, s tím souvisí výše zmíněný pokles.

45

4.2.2.2.

Vertikální analýza pasiv

Podíl jednotlivých složek na celkových pasivech byl za celé sledované období velmi nepravidelný. Tabulka č.5: Vertikální analýza pasiv

Ukazatel Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy RF, nedělitelný fond,Fondy ze zisku HV minulých let HV běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Ostatní pasiva

2003

2004

100% 37,86 2,54 0,00 0,25 7,24 27,82 60,63 8,14 0

1,51

100% 37,90 1,00 0,00 0,10 13,82 22,97 62,10 6,43

15,06 0,00

2005 100% 58,95 14,09 0,00 0,06 6,14 38,67 41,05 5,61 1,54 33,90 1,54 0,00

2006 100% 50,87 17,37 0,00 1,74 17,14 14,62 48,88 4,17 0,06 41,17 3,47 0,26

2007 100% 65,56 15,91 0,00 1,59 29,08 18,97 34,43 2,82 0,28 23,38 7,96 0,02

Zdroj: Výpočet autora

V prvních dvou letech tvořily největší část celkových pasiv cizí zdroje, dosahovaly hodnot kolem 61 %. Ze zjednodušené rozvahy nelze přesně vyčíst strukturu cizích zdrojů, ale dle následujícího vývoje můžeme říci, že největší podíl tvořily krátkodobé závazky. Tato situace není zrovna pro podnik nejlepší. Podle „Zlatého pravidla vyrovnání rizik“ by vlastní zdroje neměly být nižší než cizí, což v našem případě je právě naopak. Většina aktiv je tedy financována cizími zdroji. Vlastní kapitál se pohyboval kolem 38 % na celkových pasivech. Pokud by jeho hodnota dále klesala, mohl by se podnik dostat do vážných problémů, protože hodnota pod 30 % se považuje za rizikovou, k tomuto okamžiku však nedošlo, v následujících letech došlo jen k jeho růstu. Zde základní kapitál tvořil pouze hodnoty mezi 1-3 %, tedy malou část a hlavní složku zde zaujímal hospodářský výsledek běžného účetního období. V roce 2005 došlo k velkému skoku. Největší podíl na celkových pasivech nezaujímaly cizí zdroje, ale vlastní kapitál, který vzrostl z 37,86 % v roce 2004 na hodnotu 58,94 %. Valná hromada rozhodla o navýšení základního kapitálu a tedy i vlastního jmění z vytvořeného zisku. Rozhodla o tom zejména z důvodu vyšší bonity firmy. Velkou zásluhou se na tom podílel také hospodářský výsledek běžného účetního období, který vzrostl z 22,97 % na 38,67 %. Cizí zdroje poklesly z 62,10 % na 41,05 %, což mělo pro firmu pozitivní

46

vliv. Dle platebního kalendáře se dostálo všem závazkům z leasingových smluv, tím pádem firma již nepotřebovala čerpat tak velké množství cizích zdrojů. Graf č. 9: Vývoj struktury pasiv

100% 80% 60% 40% 20% 0% 2003

2004

vlastní kapitál

2005

cizí zdroje

2006

2007

ostatní pasiva

Zdroj: Výpočet autora

Nejlepších výsledků vykazoval rok 2007, vlastní kapitál tvořil 65,56 % celkového kapitálu. Podílelo se na něm 29,08 % HV min. let, 18,97 % HV běž. Účetního období a také základní kapitál. Cizí zdroje poklesly na 34,43 %, což je pokles téměř o polovinu oproti roku 2003. Významné je, že došlo ke snížení krátkodobých závazků na 22,34 %. Nové leasingy už nebyly uzavřeny na tak velké částky jako před tím, protože již měli dostatečné vybavení. A dostálo se všem splátkám. Ostatní aktiva tvoří po celé období opravdu téměř zanedbatelnou část, pohybují se v rozmezí 0 % - 1,5 %. Celek této složky tvoří výdaje příštích období. 4.2.2.3.

Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát

Pro výpočty vertikální analýzy výkazu zisků a ztrát jsem si jako výchozí základnu zvolila celkové výnosy a celkové náklady, ke kterým jsem poté vztahovala všechny položky. Dále uvádím provedenou vertikální analýzu. Nejdříve přistoupíme k vertikální analýze, kdy za základ budeme považovat celkové náklady.

47

Tabulka č.6 : Vertikální analýza nákladů

Položka

2003

2004

2005

2006

2007

Náklady vynaložené na prodané zboží Výkonová spotřeba Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy dlouh .nehmot. a hmot. majetku Zůstat. cena prod. invest. majetku a mat. Tvorba rezerv a čas. rozlišení provoz. N Zúčtování opravných položek pro prov. N Ostatní provozní náklady Tvorba rezerv na finanční náklady Nákladové úroky Ostatní finanční náklady Převod finančních nákladů Daň z příjmů za běžnou činnost Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti Náklady celkem

0,00 76,38 18,54 0,02 0,18 0,00 2,63 0,00 0,93 0,00 0,00 0,07 0,00 1,24 0,00 0,00 100%

0,00 79,27 15,14 0,03 0,51 0,00 1,29 0,00 1,00 0,00 0,36 0,22 0,00 2,19 0,00 0,00 100%

0,00 77,33 14,14 0,02 0,53 0,00 1,70 0,00 0,41 0,00 0,04 0,24 0,00 5,59 0,00 0,00 100%

0,20 76,82 17,86 0,02 0,62 0,25 0,49 0,25 0,57 0,00 0,01 0,18 0,00 2,90 0,09 0,00 100%

0,01 77,01 18,20 0,01 0,76 0,59 -0,51 0,59 0,49 0,00 0,11 0,28 0,00 3,04 0,00 0,00 100%

Zdroj: Výpočet autora

Jak můžeme vidět v tabulce, tak na celkových nákladech se nejvíce podílí výkonová spotřeba a osobní náklady. Ostatní položky tvoří velmi malé zastoupení.

Výkonová spotřeba se po celé období pohybuje kolem 77 %

celkových nákladů. Z ní tu má největší zastoupení spotřeba materiálu a energie. To logicky vyplývá ze skutečnosti, že pokud rostly tržby za prodej vlastních výrobků a služeb tak muselo dojít i k růstu spotřeby materiálu a energie, vše souvisí s rozšiřováním výroby, větším odbytem zakázek. Osobní náklady tvoří druhou největší složku na celkových nákladech. V průběhu analýzy došlo k velkému navýšení zaměstnanců a také ke zvyšování mezd. Nyní jako základ vertikální analýzy zvolíme celkové výnosy. Z tabulky č.7 je patrné, že největší podíl na celkových výnosech zaujímají výkony. Z nich jsou dominantní tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, které se podílí na celkových výnosech po celé období průměrně 97,37 %. Vidíme tedy, že společnost se zaměřuje na výrobní činnost, nikoliv obchodní. Převládají tržby s českými odběrateli. Ostatní položky výnosů tvoří na celkových výnosech zanedbatelnou část.

48

Tabulka č. 7 : Vertikální analýza výnosů

Položka Tržby za prodej zboží Tržby za prodej vlastních výrobků a Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Tržby z prodeje dl. Majetku a materiálu Ostatní provozní výnosy Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Výnosové úroky Ostatní finanční výnosy Mimořádné výnosy Výnosy celkem

2003 0,00 97,53 0,00 0,00 0,00 2,47 0,00 0,00 0,00 0,00 100%

2004 0,00 98,44 0,00 0,00 1,28 0,27 0,00 0,00 0,01 0,00 100%

2005 0,00 97,57 0,95 0,00 0,98 0,50 0,00 0,00 0,00 0,00 100%

2006 0,14 96,39 0,74 0,00 1,68 0,65 0,00 0,01 0,00 0,39 100%

2007 0,01 96,96 0,44 0,00 2,47 0,08 0,00 0,02 0,02 0,00 100%

Zdroj: Výpočet autora

4.2.3. Analýza rozdílových ukazatelů K nejvýznamnějším rozdílovým ukazatelům patří čistý pracovní kapitál, který má významný vliv na platební schopnost podniku. ČISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL Tabulka č. 8 : Vývoj čistého pracovního kapitálu

Ukazatel ČPK = OA- (kr. závazky + běžné bankovní úvěry)

2003 751

2004 3 169

2005 13 522

2006 15 548

2007 20 948

Zdroj: Výpočet autora

V tabulce

č. 8 je uveden vývoj ČPK v letech 2003 -2007. Za celé

sledované období tento ukazatel narůstal. V roce 2003 dosáhl hodnoty 751 tis. Kč a v roce 2007 hodnoty 20 948 tis. Kč. Firma dosahuje ve všech letech kladných výsledků, což znamená, že podnik je schopen z oběžných aktiv uhradit krátkodobé cizí zdroje.

4.2.4. Analýza poměrových ukazatelů 4.2.4.1.

Analýza ukazatelů zadluženosti

V tabulce č. 10 uvádím některé mnou vypočtené ukazatele zadluženosti. Tabulka č. 9 : Ukazatele zadluženosti v odvětví výroby kovů

Ukazatel Zadluženost Úrokové krytí Míra samofinancování

2003 60,51 8,52 46,13

2004 53,99 8,09 42,94

Zdroj: ČSÚ

49

2005 63,18 5,80 63,18

2006 63,51 5,36 63,51

2007 63,72 5,93 63,72

Tabulka č. 10 : Ukazatele zadluženosti

Ukazatel Celková zadluženost Dlouhodobá zadluženost Krátkodobá zadluženost Míra samofinancování Dluh na vlastní kapitál Úrokové krytí Ukazatel podkapitalizování

2003 54,00 0,00 54,00 37,86 1,43 3,95

2004 55,67 0,00 55,67 37,90 1,47 31,07 4,19

2005 35,44 0,00 35,44 58,95 0,60 578,84 3,24

2006 44,71 0,06 44,64 50,87 0,88 913,25 2,14

2007 31,61 0,28 31,33 65,56 0,48 118,25 2,23

Zdroj: Výpočet autora

Zadluženost Na začátku sledovaného období tvořila celková zadluženost 54 %. Z grafu č. je patrné, že celková zadluženost je téměř rovna krátkodobé zadluženosti. Jak vidíme, tak dlouhodobá zadluženost je nulová. Majetek byl financován spíše cizími zdroji. V dalším roce celková zadluženost ještě nepatrně vzrostla na 55,67 %. To bylo způsobeno meziročním výkyvem. Zadluženost byla z prvních letech vyšší, podnik se více zadlužil, musel investovat, aby měl potřebnou technologii na uspokojení požadavků svých zákazníků. V roce 2005 došlo k velké změně, zadluženost se snížila na 35,44 %. K tomuto

podstatnému

zlepšení přispělo

zvýšení základního

kapitálu

a splacení krátkodobých bankovních úvěrů. Nejnižší hodnoty dosáhla v roce 2007, kdy zadluženost činila 31,61 %. Tato situace je pro věřitele pozitivní, firma se jim jeví jako bezpečná a věruhodná. Při těchto výsledcích pro společnost v této době nebyl problém získat dodatečné zdroje. Graf č. 10: Vývoj zadluženosti a míry samofinancování

Zdroj: Výpočet autora

50

Míra samofinancování Je doplňkem k celkové zadluženosti, ukazuje finanční nezávislost podniku a její samostatnost. Hodnota tohoto ukazatele se pohybovala v rozmezí 37,86 %– 65,56%. Z grafu č.10 si můžeme všimnout, že pokud se snižovala zadluženost podniku, tak se ve stejném poměru zvyšovaly hodnoty míry samofinancování. Součet těchto dvou ukazatelů by měl být 100% a za optimální situace by hodnota míry samofinancování neměla klesnout pod 50 %. K těmto hodnotám firma dospěla v posledních 3 letech sledovaného období. Největší hodnoty dosáhla v roce 2007, 65,56%. Z toho lze usoudit, že firma dává přednost financování z vlastních zdrojů – tedy z těch, které jsou méně rizikové. To je opět pozitivní pro věřitele. Výsledky tohoto ukazatele nám jen potvrzují závěry vyvozené u ukazatele zadluženosti. Firma má dostatečný příjem peněz, aby pokryla své současné aktivity ze svého výsledku hospodaření. V případě, že bude firma chtít rozvíjet aktivity např. ve smyslu nových technologií ( nano technologie, či ekologická energie) potom by tyto aktivity musela krýt z cizích zdrojů. Dluh na vlastní kapitál Tento ukazatel

opět

úzce

souvisí

se

zadlužeností

a

mírou

samofinancování, roste s růstem podílu závazků v podniku. Informuje nás o tom, kolik závazků připadá na 1 Kč vlastního kapitálu. Čím vyšší je jeho hodnota, tak tím více hrozí, že podnik nebude schopen splácet své dluhy. V analyzovaném období k této situaci nedošlo. Graf č. 11: Vývoj ukazatele dluh na vlastní kapitál

Zdroj: Výpočet autora

51

V prvních dvou letech se hodnota pohybuje kolem 1,45, což potvrzuje vyšší zadluženost v tomto období. Pak tato hodnota postupně klesala a nejnižší byla v roce 2007, kdy na 1Kč vlastního kapitálu připadlo 0,48 Kč závazků. Z toho tedy vyplývá, že podnik používá více vlastních zdrojů. Úrokové krytí Ukazatel nám říká, kolikrát převyšuje zisk úroky. Díky tomuto ukazateli můžeme zjistit, kolikrát firma uhradí nákladové úroky ze zisku. Literatura uvádí, že pokud je hodnota vyšší než 8, mělo by se jednat o bezproblémový podnik. V tomto odvětví se hodnota za posledních pět let průměrně pohybovala kolem 6,74. V roce 2003 firma nevykazovala žádné nákladové úroky, a proto graf č. 12 znázorňuje roky 2004-2007. V nich firma Atona, s.r.o. požadovanou hodnotu mnohonásobně převyšuje. Ze zveřejněných výsledků a z předpokladu vývoje HV příštích období vyplývá, že firma je schopná dostát svým závazkům – jednotlivým splátkám a úrokům. Graf č. 12: Vývoj ukazatele úrokové krytí

Zdroj: Výpočet autora

Ukazatel podkapitalizování Posledním ze zmíněných

ukazatelů

zadluženosti

je

ukazatel

podkapitalizování. Ten nám říká, v jakém poměru je dlouhodobý majetek financován vlastním kapitálem. Ve sledovaném období má tento ukazatel klesající trend. Nedosáhl nikdy hodnoty menší než 1, což by znamenalo podkapitalizování, nebo-li situaci, že firma je příliš zadlužena. Za doporučenou

52

se považuje hodnota kolem jedné. Tu náš podnik hodně přesahuje, dochází zde k překapitalizování. Sice kryje vlastním kapitálem dlouhodobý majetek, ale používá ho i ke krytí oběžného majetku. Dle tohoto ukazatele má podnik velmi dobrou finanční stabilitu a jistou platební schopnost, ale používání vlastního kapitálu ke krytí oběžných aktiv podniku snižuje celkovou ziskovost. Graf č. 13: Vývoj ukazatele podkapitalizování

Zdroj: Výpočet autora

4.2.4.2.

Analýza ukazatelů aktivity

V tabulce č. 11 jsou vypočteny jednotlivé ukazatele aktivity. Tabulka č. 11 : Ukazatele aktivity

Ukazatel Obrat CA Obrat DHM Obrat zásob Doba obratu zásob (dny) Obrat pohledávek Doba obratu pohledávek (dny) Obrat závazků Doba obratu závazků (dny)

2003 3,43 36,84 57,79 6,32 6,65 54,86 6,34 57,54

2004 2,86 34,61 62,64 5,83 5,16 70,70 7,04 51,86

Zdroj: Výpočet autora

53

2005 2,72 15,30 23,32 15,65 4,66 78,30 8,03 45,46

2006 1,61 6,80 15,88 22,98 2,94 123,97 3,90 93,64

2007 2,11 7,61 14,48 25,21 5,04 72,38 8,90 41,01

Obrat celkových aktiv Tento ukazatel nám říká, kolikrát se hodnota celkových aktiv promítne do ročních tržeb, tedy popisuje nám intenzitu využívání aktiv. Během sledovaného období podnik dosahoval spíše nadprůměrných hodnot. Nejvyšší hodnoty vykazoval podnik v roce 2003, kdy se jeho majetek obrátil v tržby 3,43 krát. Podnik využívá majetek, který má na leasing, ale ten není zohledněn v rozvaze, tudíž obrat celkových aktiv vykazuje vyšších hodnot. Nejnižší hodnotu měla firma v roce 2006(necelé 2 obrátky), ale i tato hodnota se nachází nad doporučenými hodnotami. Obrat dlouhodobého hmotného majetku Hodnota tohoto ukazatele nám říká, zda podnik efektivně využívá své zařízení, budovy, stroje, atd. V prvních dvou letech obrat DHM dosahoval vysokých hodnot, bylo to především způsobeno tím, že podnik téměř nevlastnil dl. Majetek. Tržby s drobnými výkyvy ( tyto výkyvy odrážely situaci na trhu strojírenského průmyslu)rostly lineárně a pro podnik byla charakteristická malá výroba. Pak už docházelo ke snížení obratu. Nejnižší hodnoty dosáhl podnik v roce 2006, téměř 7 obrátek za rok. V tomto roce byly ukončeny některé leasingy, tudíž majetek přešel do majetku společnosti, a to se projevilo tedy na nižším obratu dlouhodobého hmotného majetku. Přesto, že hodnota je nejnižší za celé období, nachází se i tak stále nad doporučenou hodnotou 5,1. Tudíž lze konstatovat, že podnik využil svých aktiv efektivně. Obrat zásob Obrat zásob udává, kolikrát podnik tyto zásoby za rok prodal a zase naskladnil. Je dobré, aby hodnota tohoto ukazatele byla co nejvyšší. To pro náš podnik platilo v roce 2003 a 2004. V roce 2004 obrat dosáhl maximální hodnoty téměř 63 obrátek za rok, od té doby ale neustále klesal. V roce 2007 byl obrat pouze 14 obrátek za rok. Byl to záměr firmy zvýšit objem zásob na skladě, aby mohla pružně reagovat na potřeby zákazníků a uspokojovat jejich požadavky v krátkých dodacích termínech. Toto si mohla společnost dovolit, protože měla silnější CF.

54

Doba obratu zásob Výpočtem tohoto ukazatele dostaneme průměrný počet dnů, po které jsou zásoby vázány (=drženy) v podniku až do jeho prodeje nebo spotřeby. Zásoby rostly úměrně potřebě a rozšiřování výroby. V roce 2004 proměnil podnik svá aktiva v tržby v co nejrychlejší době 5,83 dnů, naopak v roce 2007 proměna trvala 25,21dne,ale i tak jde o výborné výsledky. Ve sledovaném období má tedy doba obratu zásob, (výjimku tvoří rok 2004) rostoucí tendenci. Opět tento růst souvisel se zvyšujícím se objemem výroby a snaze rychle reagovat na požadavky zákazníka. Obrat pohledávek Obrat pohledávek nám říká, kolikrát se pohledávky přeměnily na peníze za dobu jednoho roku. Pro společnost je nejlepší, aby tyto hodnoty byly co nejvyšší, tudíž aby obrat pohledávek byl co nejrychlejší. Nejvyššího obratu dosáhla firma v roce 2003, kdy došlo k inkasu pohledávek téměř 7 krát a podnik mohl tyto peníze dále investovat. Dále už byly obraty pouze nižší, nejhorší situace nastala v roce 2006, pouze necelé tři obrátky za rok. Bylo to především způsobeno narůstajícími pohledávkami z obchodních vztahů, zhoršením platební morálky zákazníků a prodloužením lhůty splatnosti některým odběratelům, zejména nadnárodním společnostem. Doba obratu pohledávek Tento ukazatel nám říká, kolik dní zůstávají odběratelé podniku dlužni. Pro společnost je samozřejmě nejlepší, aby doba obratu byla co nejkratší. To bohužel pro tuto firmu ve sledovaném období neplatí. Hodnoty jsou dost vysoké, průměrná doba obratu byla 80 dní. Tento ukazatel je těžké komentovat, firma má totiž pro různé odběratele odlišnou dobu splatnosti faktur. Klasická doba splatnosti činní 14 dní, firma také obchoduje i s velkými společnostmi, které si přímo vyžadují delší dobu splatnosti (standardně 3 měsíce, i více). Firma to toleruje, protože se jedná většinou o velké zakázky, které jsou pro ni výhodné i strategicky důležité.

55

Obrat závazků Vypočtené hodnoty nám vypovídají o tom, kolik obrátek uplyne od doby, kdy se závazky firmy přemění v zaplacené faktury. Čím vyšší je toto číslo, tím rychleji podnik splácí. Vývoj tohoto ukazatele byl za celé období kolísavý, nejvyšší hodnoty dosáhl v roce 2007 8,9 obrátek za rok a nejnižší v předcházejícím roce, 3,9 obrátky za rok. Hodnota tohoto ukazatele souvisí se silnou solventností firmy Doba obratu závazků S obratem závazků souvisí ukazatel doby obratu závazků. Ten nám říká, za jak dlouho budou dodavateli uhrazeny faktury od společnosti Atona, s.r.o. Tento ukazatel se porovnává s dobou obratu pohledávek, všeobecně by mělo platit, že doba obratu závazků, by měla být delší než doba obratu pohledávek. (Cílem většiny společností, je zaplatit dodavateli co nejpozději, aby měli možnost využít volné prostředky.) To je zde splněno pouze v prvním roce. V ostatních letech jsou hodnoty doby obratu pohledávek výrazně vyšší než doba obratu závazků. Například v roce 2007 firma poskytuje obchodní úvěr svým zákazníkům 72,38 dne a věřitelé čekaly na peníze 41dní. Firma má sice trpělivost se svými odběrateli, co se týče čekání na platby, ale pro ni samotnou to není dobré. Mohla by nastat situace, že nebude mít v důsledku toho dostatek volných finančních prostředků. Graf č. 14: Vývoj doby obratu zásob, pohledávek a závazků

Zdroj: Výpočet autora

56

4.2.4.3.

Analýza ukazatelů rentability

Vypočtené výsledky ukazatelů rentability jsem porovnala pro lepší posouzení s hodnotami v odvětví výroby kovů. Sazba daně z příjmu byla v roce 2003, 31 %, v roce 2004 28 %, 2005 26 %, a v roce 2006 i 2007 24%. Tabulka č. 12 : Ukazatele rentability

Ukazatel ROA zd. ROA nezd. ROE ROCE

2003 27,85 31,84 73,53 73,49

2004 23,68 29,79 60,71 62,44

2005 38,71 52,19 65,66 65,71

2006 14,66 19,04 28,86 28,73

2007 19,18 25,21 29,09 29,06

2005 7,88 10,6

2006 9,44 13,41

2007 11,89 17,23

Zdroj: Výpočet autora Tabulka č. 13 : Ukazatele rentability v odvětví výroby kovů

Ukazatel ROA ROE

2003 8,81 10,81

2004 6,01 7,44

Zdroj: ČSÚ

ROA nezd. Tento ukazatel vyjadřuje především efektivnost činnosti společnosti. Umožňuje zjistit, kolik zisku firma vyprodukovala vložením 1Kč majetku do této činnosti. V tabulce jsou uvedeny hodnoty jak z hospodářského výsledku po zdanění, tak ze zisku před zdaněním. Pro komentář jsem si vybrala nejdříve ROA v nezdaněné verzi, která není ovlivněna sazbou daně z příjmů. Tato varianta se používá především pro porovnání firem s různými daňovými podmínkami. Můžeme si povšimnout, že na začátku sledovaného období jsou hodnoty dosti vysoké. Za dobré výsledky se

považují

hodnoty

kolem

12-15

%,

tato

firma

dosahuje

hodnot

nadprůměrných. K nejlepšímu využití kapitálu došlo v roce 2005, kdy na 1 Kč vloženého kapitálu připadá 52,19 hal. zisku. Firma tedy dokáže vytvářet vysoké hodnoty zisku s minimem vložených prostředků. To je ale také dáno tím, že v tomto období má firma většinu strojů pořízenou na leasing, tzn., že nejsou součástí majetku. V roce 2006 byla hodnota „nejnižší“, 19,04 %, k poklesu došlo díky navýšení majetku firmy a poklesu zisku (v tomto roce byl za celé sledované období nejnižší). Ale i přesto, že došlo k poklesu, tak hodnotu lze považovat za stále velmi dobrou. Podle tabulek Ministerstva průmyslu a obchodu pro tuto oblast činila (průměrná) hodnota ROA v tomto roce 9,44 %.

57

ROA zd. Hodnoty tohoto ukazatele kopírují trend vývoje ROA v nezdaněné verzi, jen jsou hodnoty o něco menší, neboť je tento ukazatel očištěn o daně a úroky. Můžeme tedy říci, že daňové zatížení není velké. Nejnižší hodnoty bylo dosaženo v roce 2006, ale ve srovnání s podniky ve stejném oboru, i tak dosáhly vyšší hodnoty. ROE Tento ukazatel je nejvíce ovlivněn vývojem hospodářského výsledku po zdanění. Nejlepší výsledky měl podnik v roce 2003, kdy na 1 Kč vloženého vlastního kapitálu připadá 73,49 hal zisku. Poté hodnoty klesaly. I když docházelo k poklesu, tak můžeme hodnoty ROE firmy hodnotit velmi pozitivně, protože se stále pohybují nad oborovým průměrem, který je v roce 2007 17,23 %. Všechny hodnoty jsou kladné, to svědčí o tom, že firma za celé období nedosáhla ztráty. Po celé sledované období byly hodnoty rentability vlastního kapitálu větší než rentabilita celkového vloženého kapitálu, což lze hodnotit velmi kladně, protože zde působí tzv. finanční páka (podnik efektivně využívá cizí zdroje, vydělají víc, než za kolik si půjčují). Graf č. 15: Vývoj ukazatelů ROA, ROE, ROCE

Zdroj: Výpočet autora

58

ROCE Udává výnosnost veškerého investovaného kapitálu- vlastního i cizího. Hodnoty tohoto ukazatele jsou opět dosti vysoké, jsou téměř shodné s ROE, protože firma neměla ze začátku žádné dlouhodobé závazky. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo opět v roce 2003, 73,49 % a nejnižší v roce 2006, 28,73 %.

4.2.4.4.

Analýza ukazatelů likvidity

K hodnocení likvidity se používají tři stupně, které se od sebe liší hodnotou čitatele. Opět uvádím i hodnoty v odvětví výroby kovů. Tabulka č. 14 : Ukazatele likvidity

Ukazatel Běžná likvidita Pohotová likvidita Hotovostní likvidita

2003 1,18 1,07 0,11

2004 1,29 1,20 0,21

2005 2,07 1,75 0,10

2006 1,61 1,38 0,16

2007 2,06 1,60 0,27

2005 1,54 0,94 0,23

2006 1,53 0,93 0,21

2007 1,54 0,89 0,18

Zdroj: Výpočet autora Tabulka č. 15 : Ukazatele likvidity v odvětví výroby kovů

Ukazatel Běžná likvidita Pohotová likvidita Hotovostní likvidita

2003 1,57 1,04 0,25

2004 1,63 1,03 0,26

Zdroj: ČSÚ

Běžná likvidita Říká nám, kolikrát jsou krátkodobé závazky pokryty oběžnými aktivy. Během sledovaného vývoje měly hodnoty běžné likvidity rostoucí tendenci, výjimku tvořil rok 2006, kdy došlo k poklesu oproti předcházejícímu roku. Pohybovaly se v rozmezí 1,18-2,07. Po celou dobu se nachází nad hodnotou 1, tudíž zde platí zlaté bilanční pravidlo, tzn., že oběžná aktiva jsou kryta z krátkodobých zdrojů. Za optimální se však považují hodnoty v rozmezí 1,5 - 2,5. Těchto hodnot firma dosáhla v letech 2005, 2006 i 2007. Nejvyššího čísla dosáhla v roce 2005, kdy oběžná aktiva pokryla krátkodobé závazky 2,07 krát. Přesto, že v prvních dvou sledovaných letech byly hodnoty nižší i než oborový průměr, lze posouzením dalšího vývoje říci, že v tomto ukazateli má firma pozitivní vývoj.

59

Pohotová likvidita Při výpočtu této likvidity neuvažujeme vliv zásob, které mohou být zbytečně vysoké, nebo dokonce neprodejné. Popisuje tedy lépe platební schopnost podniku než běžná likvidita. Za doporučené hodnoty se považují 11,5. Mnou vypočtené hodnoty se po celé sledované období nachází v tomto pásmu. Dokonce v roce 2005 a 2007 jsou o něco vyšší. Pro firmu je to přínosem v tom, že v případě nečekaných výdajů má k dispozici dostatečné množství finančních prostředků. Hotovostní likvidita Tento nejpřísnější ukazatel likvidity nejlépe popisuje aktuální platební schopnost podniku (k určitému datu.) Na základě doporučení by se hodnota měla pohybovat v rozmezí 0,2 – 0,5. Z uvedeného vyplývá, že podnik je schopný hradit své právě splatné dluhy pouze v roce 2004 a 2007, v ostatních letech se hodnoty nachází pod doporučenými i oborovými hodnotami. I v tomto ukazateli lze však vidět do budoucna pozitivní vývoj. Graf č. 16: Vývoj ukazatelů likvidity

Zdroj: Výpočet autora

60

4.2.5. Analýza pyramidových soustav ukazatelů 4.2.5.1.

Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu (ROA)

Rentabilita celkového vloženého kapitálu je rozkládána jako výsledek působení ziskovosti tržeb a obratu celkových aktiv. ROA = (ZUD / T) * (T / CA) Index ROA = Index (ZUD / T)* Index (T / CA) Log IROA = log I (ZUD / T)+ log I (T / CA) 1 =[ log I (ZUD / T)/ Log IROA] + [log I (T / CA)/ Log IROA]

Tabulka č. 16 : Vývoj ukazatele rozkladu ROA

Ukazatel ROA zdaněné Ziskovost tržeb Obrat CA

2003 27,85 8,12 3,43

2004 23,68 8,28 2,86

2005 38,71 14,23 2,72

2006 14,66 9,11 1,61

2007 19,18 9,09 2,11

Zdroj: Výpočet autora Tabulka č. 17 : Vliv dílčích ukazatelů na ROA (v %)

Ukazatel ROA Zm ziskovosti tržeb Zm obratu CA

2004/2003 -4,17 100 0,5 -12 -4,67 112

2005/2004 15,03 100 16,68 111 -1,65 -11

2006/2005 -24,05 100 -11,06 46 -12,99 54

2007/2006 4,52 100 0 0 4,52 100

Zdroj: Výpočet autora

Rok 2004/2003 Rentabilita celkového vloženého kapitálu v roce 2004 klesla o 4,17 % oproti předchozímu roku. Na jejím poklesu se podílel 112 % obrat celkových aktiv, a dále 12 % ziskovost tržeb. Rok 2005/ 2004 V roce 2005 byla situace opačná, ve srovnání s rokem 2004, hodnota ROA vzrostla o 15,03 %. Největší zásluhu na tomto růstu měla ziskovost tržeb, která vzrostla o 111 % a také opačně působil obrat celkových aktiv, který poklesl o 11 %.

61

Rok 2006 / 2005 V roce 2006 došlo opět k poklesu rentability celkového vloženého kapitálu ROA ve srovnání s předcházejícím rokem o 24,05 %. Na tomto poklesu se podílely oba ukazatelé, ze 46 % pokles ziskovosti tržeb a z 54 % pokles obratu celkových aktiv. Rok 2007/2006 V roce 2007 rentabilita celkového vloženého kapitálu vzrostla o 4,52 %. Na tomto růstu se podílel pouze obrat celkových aktiv celými sty procenty. Pokud shrneme meziroční srovnání, tak vidíme, že vývoj ROA nebyl lineární, jednou došlo k růstu, pak zase k poklesu. Nelze přesně říci, zda tedy na vývoj měla vliv ziskovost tržeb, nebo obrat celkových aktiv.

4.2.5.2.

Rozklad rentability vlastního kapitálu (ROE)

Rentabilita vlastního kapitálu je rozkládána jako výsledek působení tří faktorů. ROE = (ČZ / T) * (T / CA) * (CA / VK) Index ROE = Index (ČZ / T)* Index (T / CA) * Index (CA / VK) Log IROE = log I(ČZ / T)+ log I (T / CA)+ log I (CA / VK) 1=[log I(ČZ / T)/Log IROE]+ [ log I (T / CA)/ Log IROE]+ [log I (CA / VK)/ LogIROE]

Tabulka č. 18: Vývoj ukazatele rozkladu ROE

Ukazatel ROE Čistá ziskovost tržeb Obrat CA Finanční páka

2003 73,53 8,12 3,43 2,64

2004 60,71 8,04 2,86 2,64

2005 65,66 14,20 2,72 1,70

2006 28,86 9,10 1,61 1,97

2007 29,09 9,01 2,11 1,53

Zdroj: Výpočet autora Tabulka č. 19: Vliv dílčích ukazatelů na ROE ( v %)

Ukazatel ROE Zm. Čisté ziskovosti Zm. Obratu CA Zm. Finanční páky

2004/2003 -12,93 100,00 -0,65 5 -12,28 95,00 0

2005/2004 4,95 100,00 36,49 737 -3,32 -67,00 -28,22 -570

Zdroj: Výpočet autora

62

2006/2005 -36,80 100,00 -19,87 54 -23,55 64,00 6,62 -18

2007/2006 0,23 100,00 -0,23 -101 6,22 2706,0 -5,76 -2505

Rok 2004/2003 Celková hodnota ROE se snížila o 12,93 %. Z rozkladu plyne, že na jejím poklesu se největší mírou podílel pokles obratu celkových aktiv, téměř 95%, a dále také pokles ziskovosti tržeb 5 %. Finanční páka zde neměla žádnou vypovídací hodnotu. Rok 2005 / 2004 V tomto meziročním srovnání došlo ke zvýšení celkového ukazatele ROE. Na této změně se podílelo především zvýšení ziskovosti tržeb (737 %), toto zvýšení bylo eliminováno poklesem ukazatele finanční páky o 570 % a také klesl obrat celkových aktiv o 67 %. Ukazatel ROE celkově vzrostl o 4,95 %. Rok 2006 / 2005 Mezi roky 2006 a 2005 došlo opět k poklesu ROE. Největší účinek představoval obrat celkových aktiv (64 %), dále ziskovost tržeb, která se snížila o 54 %. Ukazatel finanční páky zmírnil vliv těchto ukazatelů svým růstem o 18 %. Celkově rentabilita poklesla o 36,8 %. Rok 2007 / 2006 V tomto období došlo k nepatrnému růstu rentability vlastního kapitálu. Tento růst způsobil obrat celkových aktiv, který zvýšil ROE o 2706 %, a současně působil pokles hodnoty ukazatelů finanční páky o 2 505 % a čisté ziskovosti tržeb o 101 %. Ziskový účinek finanční páky Při rozkladu ROE můžeme vypočítat ukazatel ziskový účinek finanční páky, tedy můžeme zjistit, jestli zvyšující se zadluženost působí pozitivně na rentabilitu vlastního kapitálu. Ziskový účinek finanční páky = (HV před zd./HV před zd. + nákladové úroky) * (CA/VK) Tabulka č. 20: Vývoj ziskového účinku finanční páky

Ukazatel Ziskový účinek

2003 2,64

2004 2,55

Zdroj: Výpočet autora

63

2005 1,69

2006 1,96

2007 1,51

Ve všech letech sledovaného období nabýval ziskový účinek finanční páky hodnoty vyšší než jedna, což tedy znamená, že zvyšování podílu cizích zdrojů v podniku má kladný vliv na (růst) rentability vlastního kapitálu. Je třeba mít ale na paměti, že podnik by se při rozhodování o využití cizích zdrojů neměl řídit pouze tímto ukazatelem, v prvé řadě by měl zhodnotit finanční stabilitu podniku. A tento ukazatel brát spíše jako doplňkový.

4.2.6. Predikční modely 1) Altmanův model Tento model slouží středně velkým podnikům jako doplněk finanční analýzy. V teoretické části je nastíněno, že existuje více variant Altmanova modelu. Naše analyzovaná společnost se řadí mezi podniky nekótované na kapitálovém trhu. Proto jsem tedy vybrala vzorec, který je pro tyto podniky vhodnější. Je v něm upraven výpočet ukazatele x4. Je třeba ale také podotknout, že v tomto vzorci není obsažena problematika vysoké platební neschopnosti, která je v současnosti velkým problémem české ekonomiky. Tabulka č. 21: Altmanův model

Altmanův model 0,717 * x1 0,847 * x2 3,107 * x3 0,420 * x4 0,998 * x5 Z - skóre

2003 0,07 0,24 0,99 0,26 3,42 4,97

2004 0,11 0,19 0,93 0,26 2,85 4,34

2005 0,27 0,33 1,62 0,60 2,72 5,54

2006 0,19 0,12 0,59 0,44 1,60 2,95

2007 0,24 0,16 0,78 0,80 2,10 4,08

Zdroj: Výpočet autora

Z výše uvedené tabulky, vidíme, že nejvyšší hodnoty dosáhl podnik v roce 2005, 5,54. v tomto roce došlo k nárůstu všech indexů, výjimku tvořil index x5, který mírně poklesl. (Růst krátkodobých pohledávek byl totiž větší než růst tržeb). Tržby sice v tomto roce také rostly, ale došlo k velkému nárůstu krátkodobých pohledávek, proto tedy nastal mírný pokles. Podnik zde dosáhl nejvyššího zisku za celé sledované období, tím pádem výrazně vzrostl index x3. (který je tvořen právě poměrem zisku před zdaněním a úroky a celkovými aktivy).

64

Graf č. 17: Vývoj Z - skóre

Zdroj: Výpočet autora

Za celé sledované období se hodnoty pohybovaly v rozmezí 2,95 – 5,54. Tedy vysoce nad hranicí 2,9 (viz graf č.17). Firma nebyla ohrožena bankrotem a nacházela se ve velmi dobré finanční situaci. Lze usuzovat i budoucí pozitivní vývoj podniku.

2) Index důvěryhodnosti českého podniku Pomocí tohoto ukazatele můžeme dosáhnout lepších výsledků než u Altmanova modelu, tento model byl konstruován pro podniky z průmyslu České republiky. Pro lepší posouzení jsem provedla výpočty indexu IN 95 pro celou ČR, pro průmysl, dále IN 99 a IN01. Výsledky jsou uvedeny v níže uvedených tabulkách. Tabulka č. 22: Vývoj IN95 pro ČR i odvětví, IN 99,IN 01

Ukazatel IN 95 pro ČR IN 95 v odvětví IN 99 IN 01

2003

2004 5,02 5,51 1,74 2,30

8,82 8,92 143,52 3,35

2005 70,49 71,34 2648,47 26,29

2006 104,70 104,55 4177,15 38,04

2007 17,35 17,66 541,90 6,74

Zdroj: Výpočet autora

IN 95 (ČR i pro průmysl) Z grafu č. 18 je patrné, že hodnoty indexu IN 95 pro ČR kopírují vývoj indexu IN 95 pro průmysl. Po celé sledované období vykazovala firma hodnoty mnohonásobně vyšší, než je hraniční hodnota 2. Svého maxima dosáhla Atona, s.r.o. v roce 2006, kdy hodnota IN 95 pro ČR byla 104,70 a pro průmysl 104,55. Souviselo to především s velkým nárůstem indexu x2, na kterém se podílí zisk

65

před zdaněním a nákladové úroky. Firma má v roce 2006 nízké nákladové úroky, proto takový růst. Na základě výše uvedených výsledků můžeme konstatovat, že podnik byl po celou dobu sledovaného období schopen bezproblémově platit své závazky. IN 99 Pro kompletnější posouzení jsem zde uvedla i index IN 99, pomocí kterého můžeme zjistit, zda podnik vytváří hodnotu také pro vlastníka (jeho hodnota by měla být větší než 2,07). Jak si můžeme opět povšimnout v tabulce, i tento ukazatel dosahoval opravdu vysokých hodnot. Můžeme tedy říci, že firma Atona, s.r.o. vytvářela po celé analyzované období kladný ekonomický zisk. A můžeme firmu označit za podnik, který tvoří výrazně hodnotu pro své vlastníky. IN 01 Posledním zmíněným indexem je index IN 01. I ve výpočtech tohoto indexu vykazoval podnik velmi dobrých výsledků. Opět se po celou dobu nacházel nad hodnotou 1,77, tudíž můžeme vyvodit závěr, že se jedná o podnik, který tvoří hodnotu. Jak vidíme, tak všechny hodnoty jsou kladné, nachází se u všech 4 analyzovaných indexů v pásmu, které říká, že firma je stabilní a nehrozí jí bankrot. Graf č. 18: Vývoj indexů IN 95 pro ČR a průmysl, IN 01

Zdroj: Výpočet autora

66

5. ZÁVĚR Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnotit finanční situaci firmy Atona, s.r.o. v letech 2003 – 2007, a navrhnout možná doporučení pro zlepšení. Na základě zpracované horizontální a vertikální analýzy mohu stanovit tyto závěry. Celková aktiva a pasiva po celé sledované období rostla, zvýšila se z počátečních 7 861 tis. Kč na 62 852 tis. Kč. Pro strukturu aktiv je charakteristická převaha oběžných aktiv, kde největší složkou jsou krátkodobé pohledávky a zásoby. Krátkodobé pohledávky zpočátku rostly. V roce 2007 však již došlo k poklesu díky využítí factoringových služeb. Lze tedy předpokládat, že pokud firma bude dbát těchto opatření i nadále, bude to mít pro ni pozitivní vliv. Růst stálých aktiv, kde největší složku zaujímá dlouhodobý hmotný majetek, vypovídá o tom, že firma investovala do zařízení, strojů, nákupu pozemku i budovy. Struktura pasiv byla nepravidelná, zpočátku převažovalo financování z cizích zdrojů, firma musela platit vysoké úroky, to vypovídalo i o vyšší zadluženosti. Během analyzovaného vývoje však došlo k velkému skoku, změnila se struktura pasiv, a v roce. 2007 došlo k největšímu poklesu cizích zdrojů na 34,43 % (což je zhruba polovina oproti roku 2003) a k největšímu nárůstu vlastního kapitálu na 65,56 %. Významný je také nárůst základního kapitálu z počátečních 200 tis. Kč na 10 000 tis. Kč, což bych hodnotila kladně. Z rozboru výkazu zisku a ztrát vyplývá, že firma po celou dobu dosahovala kladného hospodářského výsledku. Výsledky vertikální analýzy i ukazatele zadluženosti značí, že v prvních dvou letech převažovalo financování z cizích zdrojů a následně došlo ke stoupající tendenci financování aktiv vlastním kapitálem, což vedlo i k poklesu celkové zadluženosti podniku. Celkovou zadluženost tvořila jen krátkodobá zadluženost. Tato situace však přinesla vlastníkům snížení ziskovosti, ale byla příznivá pro věřitele. O tom nás přesvědčil i ukazatel podkapitalizování, podnik sice není podkapitalizovaný, ale využívá ke krytí části oběžného majetku vlastní kapitál. Firma si udržuje nadměrnou výši vlastního kapitálu a nedostatečně využívá

67

cizích zdrojů. Vedení firmy mi tuto skutečnost zdůvodnilo záměrem přípravy dalších investic. Klesající trend obratu zásob souvisí se skutečností, že postupně docházelo k rostoucí poptávce, firma se rozhodla vyrábět i bez přímých objednávek. Předzásobování jí umožňuje schopnost rychle reagovat na potřeby zákazníků (to patří mezi hlavní cíle firmy) a tím si firma zvyšuje svou konkurenceschopnost. Do jisté míry lze za neuspokojivý považovat poměr stavu pohledávek a závazků. Splatnost pohledávek přesahuje splatnost závazků, firma poskytuje svým odběratelům obchodní úvěr na delší dobu než sama získává u svých dodavatelů. Tato situace byla pro podnik negativní, ale odpovídala situaci na trhu. Přes to, že cílem společnosti je udržet zákazníky i za cenu delší doby splatnosti pohledávek, v několika případech byla nucena využít služeb factoringových společností. Ráda bych společnosti doporučila lépe prověřovat své zákazníky, uzavírat kvalitní smlouvy, využívat bankovních záloh a průběžně sledovat splatnost faktur. Doba obratu závazků dosahuje poměrně nízkých hodnot. Svědčí to o dobré morálce firmy, ale z čistě ekonomického pohledu to není pro firmu nejlepší. I když vývoj ukazatelů rentability byl nepravidelný, firma dosahovala po celé sledované období nadprůměrných hodnot. Můžeme tedy konstatovat, že firma je schopná vytvářet vysoké zisky. Vypočtené ukazatele analýzy likvidity nebyly v některých letech dle doporučených hodnot optimální. Jednalo se zejména o ukazatele běžné a hotovostní likvidity. Pohotová likvidita je zajištěna po celé sledované období. Tento fakt je důležitý především pro věřitele. Jak jsem již zmínila, tak zejména hotovostní likvidita dosahuje podle doporučených i oborových hodnot méně uspokojivých výsledků. Tento fakt je způsoben především tím, že společnost má sice dostatek volných finančních prostředků, ale raději v jiné formě než ve finančním majetku. Vyplývá to z přístupu vedení společnosti. Mohla bych společnosti navrhnout zvýšit své pohotové finanční prostředky např. vymáháním pohledávek z obchodních vztahů, což by se zase mohlo negativně projevit na rentabilitě společnosti,

68

neboť by právě zadržováním finančních prostředků na pokladně přicházeli o výnosy, které by mohly získat jejich investováním. Pokud shrneme trend vývoje likvidit, tak můžeme usoudit, že se likvidita společnosti zlepšuje a firma by neměla mít problémy se solventností. Vypočtené hodnoty ukazatele likvidity nejsou optimální, ale je zde vidět tendence ke zlepšení. V závěru práce byly posouzeny bankrotní modely, které mi umožnily zastřešit moje dosavadní poznatky o společnosti. Pro lepší posouzení jsem zvolila Altmanův model, IN 95 pro ČR i odvětví , IN99 a IN 01. Ze všech výsledků vyplývá, že podnik dosahuje zdravého růstu a má všechny předpoklady pro další příznivý vývoj. Jedná se o společnost od svého vzniku rychle se rozvíjející, a to jak v oblasti tržeb a zisku, tak také v oblasti portfolia zákazníků, množství nabízených služeb, majetku i počtu zaměstnanců. Tomu odpovídají i vypočtené ekonomické ukazatele.

69

6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] BAŘINOVÁ, D.,VOŽŇÁKOVÁ, I. Vyhodnocení a využití účetních výkazů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-1115-X. [2] BLAHA, Z., JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3. rozš. vyd. Praha : Management Press, s.r.o., 2006. 194 s. ISBN 80-7261-145-3. [3] ČECHOVÁ, A. Manažerské účetnictví. Brno: Computer Press, 2006. 182 s. ISBN 80-251-1124-5. [4]ČERNÁ , A. Finanční analýza. 1. vyd. Praha : Bankovní institut, 1997. 89 s. ISBN 80-86531-76-8. [5] DOUCHA, R. Bilanční analýza.1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1995. 88 s. ISBN 80-85623-89-7. [6]

GRÜNWALD,

R.,

HOLEČKOVÁ,

J.

Finanční

analýza

a

plánování

podniku.1.vyd.,Praha: Ekopress, 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2. [7] KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza : Krok za krokem. Praha : C. H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3. [8] KONEČNÝ, M. Finanční analýza a plánování. 9. vyd. Brno: VUT, 1996. ISBN 80-214-2564-4. [9] KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P. Podklady skryté v účetnictví : Díl 1 Jak porozumět účetním výkazům. Praha : Polygon, 1997. 248 s. ISBN 80-85967- 47-2. [10] KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví : Díl 2 Finanční analýza účetních výkazů. Praha : Polygon, 1997. ISBN 80-85967-56-1. [11] MÁČE, M. Finanční analýza obchodních a státních organizací: praktické příklady a použití. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 155 s. ISBN 80-247-1558-9.

70

[12] MRKVIČKA, J. Finanční analýza. 2.vyd. Praha: Bilance 2006. ISBN 80-7357219-2 [13] NEUMAIEROVÁ, I.,NEUMAIER I. Výkonnost a tržní hodnota firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 216 s. ISBN 80-247-0125-1. [14] PAULAT, V. Finanční analýza v rukou manažera, podnikatele a investora : 1. díl. Praha : Profess Consulting s.r.o., 1999. 120 s. ISBN 80-7259-006-5. [15] PIVRNEC, J. Finanční management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1995. 167 s.ISBN 80-85623-92-7. [16] RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza : metody, ukazatele, využití v praxi. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 120 s. ISBN 978-80-247-1386-1. [17] SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera : Finanční analýza v řízení firmy. Praha: Computer Press, 1999. 195 s. ISBN 80-7226-140-1. [18] SEKERKA, B. Finanční analýza společnosti na bázi účetních výkazů. 2.vyd.,Praha: Profess, 1997. 172 s. ISBN 80-85235-40-4. [19] SŮVOVÁ, H. a kol.: Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1.vydání. Praha: Bankovní institut, 1999. ISBN 80-7265-027-0. [20] SYNEK, M. a kolektiv. Podniková ekonomika 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. 456s. ISBN 80-7179-228-4. [21] VALACH, J. a kol. Finanční řízení podniku. 2. Vyd. Praha: Ekopress, 2001. ISBN 80-86119-21-1. [22] VORBOVÁ, H. Výkaz cash flow a finanční analýza. 2. dopl. vyd. Praha:Linde nakladatelství s.r.o., 1999. 159 s. ISBN 80-86131-09-2.

71

[23] ŽIVĚLOVÁ, I. Podnikové finance. 1. vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2007. 111 s. ISBN 978-80-7375-035-0. Internetové zdroje: [24] Analýza finančních ukazatelů. [online] [cit. 8. 4. 2009] Dostupné na . [25] Ministerstvo průmyslu a obchodu. Analytické materiály MPO [online] [cit. 10.5. 2009] Dostupné na .

72

7. PŘÍLOHY PRÁCE PŘÍLOHA Č.1: Rozvaha – aktiva (v tis.Kč) PŘÍLOHA Č.2: Rozvaha – pasiva (v tis.Kč) PŘÍLOHA Č.3: Výkaz zisků a ztrát (v tis.Kč)

73

74