Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Zhodnocení stavu parku v obci Veselí nad Moravou. Lesnická a dřevařská fakulta

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav tvorby a ochrany krajiny

Zhodnocení stavu parku v obci Veselí nad Moravou Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Petr Kupec, Ph.D.

Vypracovala: Jindřiška Hostýnková Brno 2009

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ústav tvorby a ochrany krajiny

Lesnická a dřevařská fakulta 2008/2009

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autorka práce: Studijní program: Obor: Název tématu: Rozsah práce:

Jindřiška Hostýnková Krajinářství Krajinářství

Hodnocení stavu parku v obci Veselí nad Moravou 30 stran textu + přílohy

Zásady pro vypracování: 1. Zhodnoťte současný stav parku v obci Veselí nad Moravou jako východisko pro jeho 2. 3. 4. 5.

rekonstrukci. Součástí práce bude popis historie a současného využití parku. Práce bude obsahovat hodnocení současného stavu technických zařízení parku a zhodnocení dřevinného inventáře. Stromový inventář bude zhodnocen v souvislosti s předchozími inventarizacemi dřevin parku. Práce bude obsahovat tabelární, mapové a fotografické přílohy.

Datum zadání bakalářské práce:

listopad 2007

Termín odevzdání bakalářské práce:

květen 2009

Jindřiška Hostýnková řešitelka

Ing. Petr Kupec, Ph.D. vedoucí práce

doc. Ing. Dr. Miloslav Šlezingr vedoucí ústavu

doc. Dr. Ing. Petr Horáček děkan LDF MZLU v Brně

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Hodnocení stavu parku v obci Veselí nad Moravou zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne:........................................ podpis studenta

Dovoluji si touto cestou poděkovat vedoucímu práce Ing. Petru Kupcovi, Ph.D. za podnětné a trpělivé vedení mé bakalářské práce, cenné rady a inspirační myšlenky. Za pomoc při zaměřování lesoparku Ing. Bc. Janu Škrdlovi, Sylvě Dvořákové, Ing. Jiřímu Schneiderovi, Ph.D. a Ing. Jakubovi Pokornému. V neposlední řadě děkuji také panu Vilémovi Jančíkovi, který byl donedávna ředitelem Služeb města Veselí nad Moravou a paní Ing. Andree Jarošové, která je zaměstnankyní MěÚ ve Veselí nad Moravou na odboru správy města za vstřícný přístup a pomoc při shánění potřebných dokumentů a mapových podkladů. Poslední poděkování patří mým nejbližším, že mi byli oporou a za jejich podnětné připomínky a rady a za pomoc při zaměřování.

ABSTRAKT Název bakalářské práce: Zhodnocení stavu parku v obci Veselí nad Moravou Jméno autora: Jindřiška Hostýnková Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit současný stav parku v obci Veselí nad Moravou se zaměřením na jeho část „Bažantnici“. Nachází se v Jihomoravském kraji, v podhůří Bílých Karpat na Moravsko-Slovenském pomezí v bývalém okrese Hodonín. Byl vytvořen popis lokality, její širší územní vztahy a historie parku. Pro popis stromového inventáře a popis charakteru Bažantnice, byla zaměřena modelová plocha o velikosti 1 ha technologií Fied-Map. U stromů na modelové ploše byl změřen jejich průměr kmene, jejich výška a výška nasazení koruny pomocí výškoměru. Výsledky tohoto měření byly zpracovány v prostředí ArcGIS a jsou prezentovány formou map, databázových tabulek a grafů v programu MS Excel. Klíčová slov: park, hodnocení stavu parku, technologie Field-Map, Veselí nad Moravou ABSTARCT The theme name: Valuation of the state of the park in a town Veselí nad Moravou Name of author: Jindřiška Hostýnková The intention of the bachelor work was to value the present state of the park that is situated in a town Veselí nad Moravou. There is mainly valued just one part of the park, so called the Bažantnice area. The area is situated in the South-Moravian Region and it extends in the Bílé Karpaty locality or in other words White Carpathians Protected Landscape Area. There was created a description of the locality, wider territorial relations of the locality and the history of the park. For the description of tree-structured stock and for the description of the character of the Bažantnice area there was located a model surface, whose size is 1ha, by the Fied-Map technology. On the model surface of the trees there was measured their diameter of a trunk, their height and the height of the treetop which was put on by an altimeter. The results of the measurement were elaborated at ArcGIS system environment. The results are shown in a form that consists of maps, data tables and diagrams at the MS Excel program. Keywords: park; valuation of the state of the park; the Field-Map technology; Veselí nad Moravou

Obsah 1. Úvod .............................................................................................................................7 2. Cíl práce.......................................................................................................................8 3. Východiska práce........................................................................................................9 3.1 Stručný literární rozbor.........................................................................................9 3.2 Městský park.......................................................................................................11 4. Popis lokality .............................................................................................................13 4.1 Administrativně správní zařazení .......................................................................13 4.2 Širší územní vztahy.............................................................................................14 4.3 Základní údaje o lokalitě.....................................................................................21 4.4 Vlastní popis lokality ..........................................................................................23 5. Metodika ....................................................................................................................25 5.1 Přípravné práce ...................................................................................................25 5.2 Terénní práce ......................................................................................................25 5.3 Vlastní zpracování ..............................................................................................26 6. Výsledky.....................................................................................................................27 6.1 Technický inventář .............................................................................................27 6.2 Vegetace..............................................................................................................29 6.3 Field-Map (modelová plocha) ...........................................................................33 6.4 Celkové zhodnocení současného stavu...............................................................41 7. Diskuse .......................................................................................................................43 8. Závěr ..........................................................................................................................45 9. Summary....................................................................................................................47 10. Literatura a prameny .............................................................................................48 11. Seznam tabulek, grafů a obrázků..........................................................................51 12. Seznam příloh..........................................................................................................52

1. ÚVOD Ve své bakalářské práci jsem se rozhodla zhodnotit současný stav parku ve Veselí nad Moravou. Přesněji však jeho jedné části, která je vedena pod názvem „Bažantnice“. Tato část parku je vlastně tzv. lesopark (neudržovaný park). Bažantnice byla více méně ponechána samovolnému vývoji s hustým keřovým patrem a dobrým zmlazováním. Lesopark má nezastupitelnou funkci v systému městské zeleně. Jedná se o park, jehož charakter a lokalizace propojují městskou zeleň s krajinnou zelení. Lesopark slouží jako prvek systému ekologické stability krajiny. Park se rozprostírá v těsné blízkosti zastavěných ploch, tím pádem je hojně navštěvován obyvateli města. Plní funkci estetickou a relaxační, čistí vzduch od prachu a ostatních zplodin. Obyvatelé města Veselí nad Moravou se do parku chodí odreagovat od denních starostí procházkou nebo sem chodí s dětmi krmit kačeny v řece Moravě, jež protéká parkem. Jelikož Veselí nad Moravou leží v rovinném terénu, je východní svah Bažantnice v zimních měsících hojně využíván malými dětmi k sáňkování. Bažantnice má kromě funkce ekologicko-stabilizační, estetické a krajinotvorné i velkou hodnotu přírodovědeckou, danou výskytem mnoha druhů ptáků. V minulosti byla Bažantnice vedena jako hospodářsky vysoce výnosný les, posléze to byla udržovaná plocha určená k myslivosti. V dnešní době je v havarijním stavu. Jsou zde rozšířeny nálety, vymizely travnaté části, protože se přes husté keřové patro dostane k zemi jen minimum světla. Je nejvyšší čas s tímto stavem něco udělat a tak si myslím, že by tato práce mohla přispět jako podklad pro řešení problémů území a stanovení jeho managementu.

„Všechny knihy zežloutnou, ale kniha přírody má každý rok nové, nádherné vydání.“ Hans Christian Andersen

7

2. CÍL PRÁCE Cílem práce je zhodnotit současný stav parku v obci Veselí nad Moravou se zaměřením na jeho část „Bažantnici“. Součástí práce je rovněž historie a popis současného využití parku. Práce obsahuje hodnocení současného stavu technických zařízení parku a především zhodnocení dřevinného inventáře. Práce rovněž obsahuje tabelární, mapové a fotografické přílohy. Bylo by dobré kdyby práce sloužila jako podklad k dalšímu řešení problematiky území a byla také využita jako návod pro řešení některých otázek na daném území. Ráda bych, aby po zásahu Bažantnice zůstala v podobě lesoparku a to udržovaného v rozumné míře.

8

3. VÝCHODISKA PRÁCE 3.1 Stručný literární rozbor Les Je různými specialisty vnímán odlišným způsobem – připomeňme si dvě krajinní interpretace: les je přirozený nebo uměle založený souvislý porost vyšších dřevin s korunami více nebo méně zapojenými; les je ekologická formace s nejvyspělejšími biocenózami, jejímž edifikátorem jsou dřeviny stromovitého růstu (edifikátor = budovatel, má rozhodující vliv na utváření i vývoj společenstva). (Kučera, Šimek, 2002) Městsk ý les Přestože slovní spojení „městské lesy“ není lesním právem kodifikováno, je v lesnických kruzích obecně známo. Jedná se o společné označení pro lesní majetek, jehož komunálními vlastníky jsou města či obce. Lesy nejsou ve vlastnictví obcí, ale tím že poloha či dislokace lesního majetku je ve vztahu k větším sídelním celkům, rozhodují o nich. (Krchov, 2002) Parkov ý les (les parkov ý) Je charakterizován jako les, do něhož jsou vloženy v menší míře parkové prvky, aby mohl lépe plnit lázeňské, léčebné, zdravotní a rekreační poslání. Je tedy definován jako upravený krajinný úsek, tvořený navzájem sladěnými porostními a rekreačními prvky, které spolu vytvářejí harmonický celek a které vedle speciální funkce rekreační mají poslání kulturní, estetické a jiné. (Rajnoch, 2002) Nejintenzivněji účelově obhospodařovaný les se zachovanými hlavními výrazovými charakteristikami lesa. Nejčastěji plní specifické funkce (lázeňské, léčebné, zdravotní a rekreační) v systému zeleně sídla nebo v přímé prostorové vazbě na sídlo. S ohledem na svoje funkční využití je zpravidla upraven podle kompozičních principů zahradní a krajinářské tvorby. (Kučera, Šimek, 2002) Lesní park Je objekt s rekreačním a jiným posláním, v němž jsou v menší míře uplatněny lesní prvky. (Rajnoch, 2002) Lesní park je podkategorií parku. Vlastnosti, které vymezují lesní park, jsou plně ošetřeny v oborové definici parku a považujeme tento termín za překonaný. (Kučera, Šimek, 2002)

9

Lesopark Je termínem nevhodným, neboť představuje lesní porosty s určitým rekreačním vybavením v zelených zónách velkých měst – odpovídá představě příměstského lesa. Tento termín je jazykově nevhodný termín převzatý z ruštiny, kterým jsou označovány zelené zóny kolem měst v bývalém SSSR. Termín lesopark nelze z hlediska původního obsahu ztotožňovat s lesním parkem ani parkovým lesem. (Kučera, Šimek, 2002) Městsk ý park Jak vychází z jeho pojmenování, je úzce propojen s „krajinou města – sídla, daným prostředím, terénem, klimatem (povětřím, světlem, sluncem, vodou), infrastrukturou a především komunitou a osobností lidskou“. (Otruba, 2002) Šmiták (2003) definoval park jako prostor určený ke zlepšení městského klimatu, který může být buď anglického typu jako stylizovaný výkroj přírody, nebo francouzského typu jako architektonicky upravený prostor. Každý park má svou charakteristickou tvář, vznikající mozaikou prvků a použitých materiálů, je jedinečný svou rozlohou, koncepcí a funkční náplní. Slouží obyvatelům pro krátkodobou rekreaci duševní i fyzickou, plní též biologickou funkci a slouží rovněž k nenáročným procházkám, sportovnímu vyžití. Plní také funkce estetické, kulturní a naučné. Podle velikosti města či obce může postačovat jeden malý park nebo je vytvářena soustava různorodých, navzájem souvisejících parků s odlišným vybavením a náplní. (Horký, 1984) Koncepce a uspořádání zeleně, terénní modelace a vodní prvky určují podobu parku. Tato podoba je dále doplněna mobiliářem, sociálním a restauračním zařízením. K další náplňové vybavenosti parků patří zejména hřiště pro různé věkové skupiny, odpočívadla ve stínu i na slunci, vyhlídky s lavičkami a pobytové louky – travnaté plochy pro slunění nebo piknik. (Horký, 1984) Zámeck ý park Se může stát kulturní památkou, pokud se v něm nacházejí nějaké významné druhy dřevin nebo ptáků a ostatní fauny nebo flóry. Pokud se tak stane, je velmi nutná péče o zachování významných druhů, zajištění dostatku klidu pro rozmnožování stávající fauny a pokud se zde nacházejí významné bylinné druhy, zajistit jejich ochranu a informovat veřejnost o tom, že tady jsou a že se nesmí trhat a ničit. Jeho součástí bývá nějaká „historická stavba“, nejčastěji zámek od toho zámecký park.

10

Zeleň městská (zeleň sídel) Jsou to prostory sloužící jako náhrada za nenávratně ztracené původní přírodní prostředí. Rozvoj těchto ploch zajišťuje především koncepce zahradní architektury, intenzita péče a městský zahradník se svými mechanizačními prostředky. (Kučera, Šimek, 2002)

Péčí o stromy v městských parcích, okrasné dřeviny a jejich zdravotním stavem se ve svých dílech zabývalo již velké množství autorů. K tomuto tématu byly vydány například tato díla: Ošetřování okrasných dřevin (A. Bartosiewicz a M. Siewniak), Řez proč, kdy a jak (D. Farthing), Ošetření starých stromů (J. Frič), Ošetření poraněných stromů a jejich dutin pomocí epoxidových pryskyřic (B. Gregorová), K problematice zdravotního stavu stromové zeleně v historických objektech (B. Gregorová), Řez dřevin ve městě a krajině (B. Gregorová), Péče o staré stromy (A. Hilitzer), Okrasné dřeviny pro zahrady a parky (V. Curych), Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků (J. Koblížek), Listnaté stromy a keře našich zahrad a parků (A. Pilát), Vázání korun v systému péče o stromy (M. Žďárský) a plno dalších.

3.2 Městský park Městský park je část města nebo krajiny, kde nalezneme udržovanou zeleň. Součástí parku většinou bývají významné historické budovy a stavby např. zámky, letní sídla nebo také různé dekorativní stavby jako např. minarety, ptačince, altány, sochy a fontány. Městské parky dále tvoří dřeviny (stromy a keře), cesty a záhony s květinami. Je velmi příjemné, když se v parku vyskytuje nějaký zdroj vody, např. řeka, potok, jezero nebo rybník, který nám zajistí dostatek vody v parku pro stromy a ostatní flóru, ale také nám zajistí bohatší faunu v parku, což je velmi příjemné. (Otruba, 2002) Ve většině případů je údržba financována městem nebo městskou částí, na jejímž území se park nachází. V našem případě tomu není jinak. Parkové úpravy a péči o park mají na starost Služby města Veselí nad Moravou, které jsou příspěvkovou organizací, jejichž zřizovatelem je město Veselí nad Moravou. Při návštěvě Služeb města paní Ondrůšová sdělila, že se o park starají tímto způsobem: 1x týdně vyvážejí odpadkové koše, při této příležitosti odklízejí případné ulomené suché větve ležící na zemi, 3x ročně sečou trávu, 1x ročně, a to na jaře kácejí stromy ve špatném stavu, popřípadě stromy ohrožující zdraví obyvatel i v průběhu roku, v zimě

11

udržují cestičky v parku, nesolí je, jen odklízí sníh a cesty posypávají kamínkovým pískem. O péči a údržbu námi mapované části Bažantnice se Služby města nijak nestarají. Nijak nezasahují do struktury ani dřevinné skladby lesoparku. Jenom na stížnosti vlastníků přilehlých zahrad ořezávají větve a keře, které zasahují do jejich pozemků.

12

4. POPIS LOKALITY 4.1 Administrativně správní zařazení Park se nachází v Jihomoravském kraji, v podhůří Bílých Karpat na moravskoslovenském pomezí, bývalém okrese Hodonín, v obci Veselí nad Moravou a v katastrálním území Veselí-Předměstí. Městský park se nachází na západním okraji města. Rozloha parku činí 20 ha a nachází se v široké údolní nivě řeky Moravy. Je situován v rovinném terénu, v intravilánu města Veselí nad Moravou, s průměrnou nadmořskou výškou 174 m. n. m. Z jihovýchodní strany hraničí s hlavní silnicí (Tř. Masarykova), z východu se zahradami a ramenem řeky Moravy, ze severu se zámkem a tenisovými kurty a ze západní a jižní strany park lemují zahrádkářské kolonie. Středem parku protéká řeka Morava. Bažantnice, která byla mapována, je jednou ze tří hlavních částí parku. Její rozloha je asi 7 ha a nachází se na jihozápadě městského parku.

Obr. 1 Orientační zákres území

13

Obr. 2 Orientační zákres území Celé území parku je ve vlastnictví města Veselí nad Moravou. V katastru nemovitostí byly vyhledány a sestaveny do tabulky (Tab. 1) údaje týkající se Bažantnice. Tab. 1 Výpis údajů z katastru nemovitostí Parcelní číslo 3626

Výměra 2

[m ] 4 820

3655/3

103 136

3655/6

641

3640/1

1 621

Katastrální

Způsob

Druh

území

využití

pozemku

Veselí-Předměstí 780731 Veselí-Předměstí 780731 Veselí-Předměstí 780731 Veselí-Předměstí 780731

Zeleň

Zeleň

Zeleň

Zeleň

Vlastník

Ostatní

Město Veselí nad Moravou, Tř. Masa-

plocha

rykova 119, Veselí nad Moravou 69801

Ostatní

Město Veselí nad Moravou, Tř. Masa-

plocha

rykova 119, Veselí nad Moravou 69801

Ostatní

Město Veselí nad Moravou, Tř. Masa-

plocha

rykova 119, Veselí nad Moravou 69801

Ostatní

Město Veselí nad Moravou, Tř. Masa-

plocha

rykova 119, Veselí nad Moravou 69801

4.2 Širší územní vztahy Zadané území patří dle biogeografického členění České republiky do provincie středoevropských listnatých lesů, provincie severopanonské a leží v biogeografické regionu Dyjsko-moravském. Ten leží na jihu jižní Moravy, zabírá široké nivy – osy geomorfo-

14

logických celků Dyjsko-moravský bioregion, Dolnomoravský úval. Směrem k jihu bioregion přesahuje do Rakouska a na Slovensko, v České republice má plochu 605 km2. (Culek 1995)

4.2.1 Geomorfologické poměry Podle geomorfologického členění ČSR (Demek a kol., 1987) leží park v provincii Panonská pánev. Regionální členění reliéfu ukazuje následující přehled: Subprovincie Oblast Celek Podcelek

: : : :

Západopanonská pánev Vídeňská pánev Dolnomoravský úval Dyjsko-moravská niva

Jedná se o akumulační rovinu, přičemž původní charakter terénu byl silně pozměněn činností člověka (regulace vodních toků a výstavba hrází). Zájmové území se nachází v průměrné nadmořské výšce 174 m. n. m. Geomorfologie bioregionu je klasická nivní; k jejímu charakteru patří volné meandry 2 – 4 m hluboko odříznutých řek, ramena v různém stádiu zazemnění, vyvýšeniny hrúd. Zvláště bohatá na hrúdy je niva dolní Dyje a oblast soutoku Moravy a Dyje. Nejvyšší hrúdy jsou 6 – 8 m vysoké (Dolní Věstonice), další oblasti Soutoku mají i několik hektarů (Pohansko, Doubravka). Dynamika nivy byla v 70. – 80. letech hodně narušena regulací toků a budováním Novomlýnských nádrží, které umrtvily původní režim řek, především Dyje. Velmi cenný zůstal úsek Moravy od Strážnice po Rohatec, kde řeka dosud teče v přirozeném korytě a vytváří typické volné meandry.

4.2.2 Geologické poměry Bioregion zabírá nivy Moravy a jejích přítoků (Dyje, dolní Jihlavy a Svratky). Podkladem jsou převážně písky a štěrkopísky nejnižší terasy, povrch však tvoří 2 – 5 m mocné nivní hlíny, z nichž se zejména v jižní oblasti noří na řadě míst tzv. hrúdy, částečně pohřbené přesypy vátých písků. Geologický podklad území je budován sedimenty neogenními – pont (pestrý panon). K pontu zařazujeme poměrně monotónní souvrství pestrých jílů a místy štěrků, které leží nad panonem s.s., z něhož se v centrálních částech pánve pozvolna vyvíjí; na okrajích zřetelně transgreduje. Ve Vídeňské pánvi jsou pontské vrstvy tvořeny převážně pestrými jíly. Jsou to světle šedé, zelenavě až zelenošedé nebo žlutošedé, většinou silně žlutohnědě, rezavě a vzácněji rudě skvrnité, nevrstevnaté, většinou nepísčité 15

plastické jíly, vzácněji vápnité jíly, jen občas s polohami a čočkami písčitými. Hojné jsou drobné vápnité i manganové konkrece. Kromě pestrých pelitů jsou vzácněji vyvinuty i jíly modré, hnědavé a nafialovělé, popř. i zelené. Na bázi i uvnitř souvrství jsou poměrně hojné polohy převážně křemenných štěrků drobného zrna. Jsou dobře opracovány, uloženy většinou v jemném až středně zrnitém křemenném písku. Směrem k severu do oblasti hradišťského příkopu nabývají štěrky převahy. Jsou zejména v okrajových částech příkopu tvořeny opět křemenem, avšak již s větším podílem paleogenních pískovců. Jsou opět uloženy v pískové základní hmotě, místy s polohami pestrých jílů. Kromě štěrků se v této oblasti častěji vyskytují středně zrnité až hrubozrnné křemenné písky. Tento pískovo-štěrkový vývoj pontu je spjat pozvolnými přechody s pelitickým vývojem uprostřed pánve. Mocnost pontu na území pánve dosahuje 100 – 500 m. vrstvy tohoto typu nacházíme v centrální části katastru. Pleistocénní a holocenní sedimenty řešeného území náleží typu fluviálnímu (náplavy vodních toků). (Roth, 1990, Culek a kol. 1995)

4.2.3 Klimatické poměry Klimaticky leží městský park v teplé oblasti, a to v její variantě T4 (členění podle Quitta, 1975). Řešené území je charakteristické dlouhým létem, velmi teplým a suchým. Přechodné období je velmi krátké s teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje mezi 8,5 – 9,0 ºC. Atmosferické srážky dosahují 507 mm v ročním úhrnu (Tab. 2). Podle meteorologické stanice Strážnice (okr. Hodonín) je průběh srážek zaznamenám v mm. Srážky za vegetační období IV. – IX. činí 339 mm a X. – III. činí 168 mm. Tab. 2 Průběh srážek dle meteorologické stanice Strážnice 175 m n. m. (48º54´; 17º20´) I 26

II 24

III 26

IV 35

V 57

VI 66

VII VIII IX 74 65 42

X 34

XI 29

XII roč. úhrn 29 507 mm

Průměrná roční teplota vzduchu je 9,4 ºC (Tab. 3). Její průběh roku je udáván ve ºC podle meteorologické stanice Strážnice (okr. Hodonín). Nejnižší hodnoty teploty vzduchu připadají na leden, nejvyšší na červenec. Průměrná teplota za vegetačního období IV. – IX. je 16,0 ºC.

16

Tab. 3 Průběh teploty vzduchu dle meteorol. st. Strážnice 175 m n. m. (48º54´; 17º20´) I II –1,9 –0,2

III 4,7

IV 9,5

V 15,0

VI 18,1

VII VIII IX 19,9 18,8 14,9

X 9,5

XI 4,2

XII průměr 0,8 9,4 ºC

Dle Quitta 1975 byly vybrány některé klimatické charakteristiky, jsou uvedeny v následujícím přehledu: Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 100 C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn za vegetační období Srážkový úhrn za zimní období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných Letní den

: tmax ≥ 25 ºC

Vegetační období : měsíce IV – IX

Mrazový den : tmin ≤ –0,1 ºC Ledový den

60 – 70 170 – 180 100 – 110 30 – 40 80 – 90 300 – 350 200 – 300 40 – 50 110 – 120 40 – 60

: tmax ≤ –0,1 ºC

Zimní období

: měsíce X – III

Jasný den

: Nd ≤ 2/10

Zamračený den

: Nd ≤ 8/10

[ Nd : průměrná oblačnost (v desetinách pokrytí oblohy)] 4.2.4 Půdní poměry Matečná hornina ovlivňuje celkový půdotvorný proces hlavně svým chemickým složením a zrnitostí. Na holocenních náplavech v lužní části oblasti se tvoří půdy minerálně bohaté až velmi bohaté, čerstvě vlhké až vlhké, místy mokré. Hlavním typem jsou naplavené půdy (hlinité – hnědozemí, písčitohlinité – šedozemní), jílovitohlinité až hlinitojílovité

semigleje

a

gleje.

Převažují

půdy

typu

hnědozemí

(vápnité

i parahnědozemě) a illimerizované půdy. Čtvrtohorní váté písky jsou podložím půd se slabšími zásobami živin a s velmi nepříznivými vlhkostními poměry. Převažujícím půdním typem je oligotrofní hnědá půda. Vápence a vápnité štěrky dávají vznik půdám bohatým na minerální živiny, vlhkostně převážně nepříznivým, neboť ve vegetačním období dochází k rychlému a hlubokému proschnutí celého půdního profilu. Jen na stinných expozicích jsou vlhkostní poměry příznivější. Půdním typem jsou převážně rendziny. 17

V nivě Moravy jsou pod ústím přítoků z nižších flyšových pohoří vlivem přínosu jemnozrnnějšího a vápnitějšího materiálu zastoupeny hojněji glejové černice. Pod ústím Olšavy jsou naopak vlivem přínosu převážně písčitého materiálu z vyšších Karpat písčitější typické fluvizemě. V depresích niv bioregionu jsou místy úživné půdy slatinné, v mrtvých ramenech jsou typické gleje a hnilokaly. Na hrúdech převažují málo živné arenické kambizemě. Přehlednou charakteristiku kvartérního (čtvrtohorního) vývoje Dolnomoravského úvalu uveřejnil Musil (1993). Toto území je charakterizováno fluviálními (říčními) a fluviolakustrinními (říčně-jezerními) sedimenty. Hlavní řekou Dolnomoravského úvalu byla ve spodním pleistocénu Dřevnice. Teprve později se vlivem tektonických změn a vytvořením Napajedelské brány obrátil tok Moravy k jihu. S tím je spjatá akumulace mocných čtvrtohorních sedimentů. Na fluviálních písčitých štěrcích středně pleistocénního stáří leží z velké části město Veselí n. M. V nich se místy nacházejí kosti pleistocénních savců würmského stáří, např. u Ostrožské Nové Vsi aj. Jižně a jihovýchodně od Veselí nad Moravou jsou vyvinuty mocné vrstvy spraše a sprašových hlín, místy s úlomky hornin a písčité, obvykle zahliněné štěrky náplavových kuželů. Povodňové hlíny jsou většinou členěny dvěma subfosilními půdními horizonty, u Veselí nad Moravou jich bylo zjištěno šest. Druhá od shora má na základě datování uhlíků stáří 1610 ± 130 let. Při vyústění všech toků do Dolnomoravského úvalu se objevují proluviální zahliněné štěrky. Někdy leží i v nadloží fluviálních teras a jejich mocnost bývá až 30 m (Musil 1993). (Culek a kol. 1995, Houza 1999)

4.2.5 Hydrologie Pan Veselý v roce 1999 napsal – voda je živel valící se krajinou nehledě na hranice, které si člověk na každém kroku vymezil. V zájmu postihnutí všech souvislostí se tedy v této kapitole budeme muset mnohdy vydat až za hranice vymezeného regionu, což nám, jak věříme, čtenář jistě promine. Hlavní páteřní osou tohoto regionu je řeka Morava se svými rameny. Významnými jsou dva levostranné přítoky – řeka Velička lemující jižní hranici regionu a řeka Svodnice, přitékající od obcí Blatnice a Blatnička. Voda, která proteče řekami tohoto regionu, je odváděna z rozsáhlého území. V korytě řeky Moravy se tak mísí vody odtékající z rovin Hané s vodami z valašských hor, stejně tak jako vody ze zasněžených Jeseníků. Předešlé generace vodohospodářů měnily tvář řeky Moravy v zájmu snahy o naplnění nebo zlepšení velké skupiny od řeky požadovaných funkcí. Řeka byla upra18

vována za účelem využití vodní energie k pohonu mlýnů nebo výroby energie elektrické, byly vytvářeny podmínky pro plavbu byly zajišťovány odběry vody pro závlahy i průmysl a v neposlední řadě byl zvyšována protipovodňová ochrana obcí a zemědělské půdy. Vlivem všech těchto tlaků se v tomto regionu rozrostla řeka Morava na košatý systém říčních ramen a objektů na nich. Řeka Morava dosahuje ve Veselí nad Moravou průměrného průtoku kolem 58 m3.s-1. Na samém severním okraji našeho regionu se řeka Morava rozděluje poprvé, u obce Uherský Ostroh. Z Moravy na pravém břehu odbočuje odlehčovací rameno nazvané také Nová Morava. Průtoky tímto protipovodňové ochraně sloužícím ramenem jsou regulovány pohyblivým jezem Uherský Ostroh. K dalšímu dělení řeky Moravy dochází ve Veselí nad Moravou. Ze vzdutí pevného jezu odbočuje na pravou stranu plavební a závlahový kanál a posléze také elektrárenské rameno. Účel těchto ramen je zřejmý již z jejich názvu. Zatímco elektrárenské rameno se vrací do řeky Moravy ještě ve městě Veselí nad Moravou, setkávají se odlehčovací rameno a plavební a závlahový kanál s hlavním korytem řeky až v prostoru pohyblivého jezu Vnorovy, aby plavební a závlahový kanál z jezové zdrže na levém břehu opět odbočil a pokračoval směrem na Strážnici. U Veselí nad Moravou se nachází velmi významné zdroje podzemních vod. Jsou jimi údolní niva a nízké terasy řeky Moravy, jejichž štěrkopísčité usazeniny jsou vhodným prostředím pro vytváření zvodnělých horizontů. Štěrkopísčité vrstvy jsou překryty souvrstvím povodňových hlín, takže se místy vytváří napjatá hladina podzemních vod podobná hladině artézských vod. Typ vod je převážně kalcium-bikarbonátový. Zásoby podzemních vod jsou doplňovány celoročně. Nejvyšších úrovní hladiny dosahují v březnu a dubnu, nejnižších v září až listopadu. Minerální vody jsou v řešeném území nevýznamné. (Veselý, 1999)

4.2.6 Biota Řešené území patří do bioregionu Dyjsko-moravského (4.5). Tento bioregion je tvořen širokými říčními nivami, náležícími do 1. vegetačního stupně, s jasným vztahem k panonské provincii. Niva řeky Moravy rozděluje území okresu na dvě části. Řada druhů a společenstev zde má nejreprezentativnější zastoupení v rámci celé České republiky. Mnoho jihovýchodních prvků zde má hranici svého areálu, např. jasan úzkolistý. Biodiverzita je vysoká, obohacená splavenými druhy. Fauna řeky Moravy i přes úpravy a znečištění, má široké spektrum organismů černomořského povodí. 19

Potenciálně převládají lužní lesy. Tvrdý luh je tvořen vegetací podvazu Ulmenion, zejména asociacemi Ficario-Ulmetum campetris a Fraxino pannonicae-Ulmetum, které zřídka na nejvyšších místech aluvia přecházejí do typů blízkých panonskému Primulo versi-Carpinetum a snad až k teplomilným doubravám. V depresích se často objevuje Salici-Populetum ze svazu Salicion albae. Primární bezlesí je vyvinuto na mokřadech (vnitrozemská delta, mrtvá ramena) s katénou vegetace svazu Phragmition communis, Caricion gracilis, které přecházejí ve vodě v různé typy vegetace, náležející svazům Hydrocharition, Nymphaeion albae, Potamion lucentis, Potamion pusilli a Batriachion aquatilis. V současnosti lesy a primární bezlesí pokrývají zhruba pětinu plochy. Na části bezlesí jsou vyvinuty přirozené luční porosty, náležející zejména svazům Cnidion venosi, Alopecurion pratensia, ojediněle Veronico longifoliae-Lysimachion vulgaris. Na nejvyšších místech nivy (hrúdy) jsou ostrůvky xerofilní luční vegetace, náležející zřejmě svazu Festucion valesiacae nebo Koelerio-Phleion phleoidis. Ve vlhkomilné i suchomilné flóře jsou zastoupeny četné druhy vázané na aluvia dolních toků řek, velmi často vyzařující z Panonie, kontinentálního (pontickojihosibiřského) charakteru, které mají zčásti charakter mezních prvků. Jsou to např. jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia), bledule letní (Leucojum aestivum), pryšec bahenní (Tithymalus palustris), p. lesklý (T. lucidus), máčka plocholistá (Eryngium planum), žluťucha slatinná (Thalictrum flavum), jarva žilnatá (Cnidium dubium), šišák hrálolistý (Scutellaria hastifolla), mordovka písečná (Phelipanche arenaria), divizna knotovkovitá (Verbascum phoeniceum) a svízel piemontská (Cruciata pedemontana). Vzácně se udržely hájové druhy, snad splavené z vyšších, především karpatských poloh, případně představující relikty předlužního období, jako kopytník evropský (Asarum europaeum), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), rozrazil horský (Veronica montana), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) a sněženka předjarní (Galanthus nivalis). Subatlantské prvky jsou nečetné, vyskytují se převážně na kyselých píscích, náleží k nim např. paličkovec šedavý (Corynephorus canescens), pavinec modrý (Jasione montana). Vzácněji subatlanstké druhy rostou i v lužních lesích, např. ostřice hubená (Carex strigosa). Fauna bioregionu je součástí severopanonské podprovincie, v jejím rámci se však liší převahou lužních typů. Význačným prvkem luhu jsou periodické záplavové a sněžní tůně, s výskytem charakteristických korýšů – žábronožek, lupenonohů, vznášivek apod. Tekoucí vody patří převážně do cejnového pásma. Výraznou jednotkou je fauna řeky 20

Moravy, která i přes úpravy koryta a silné znečištění vykazuje široké spektrum organismů černomořského povodí (měkkýši točenka kulovitá, kamenolep říční, zubovec dunajský, velký počet druhů ryb). Řekami se nyní šíří reintrodukovaný bobr evropský. Význačné druhy – SAVCI: ježek východní (Erinaceus concolor), bobr evropský (Castor fiber), myšice malooká (Apodemus microps), netopýr brvitý (Myotis emarginatus). PTÁCI: volavka červená (Ardea purpurea), husa velká (Anser anser), zrzohlávka Rudovobá (Netta rufina), luňák hnědý (Milvus migrans), l. červený (M. milvus), orel mořský (Haliaetus albicilla), raroh velký (Falco cherrug), břehouš černoocasý (Limosa limosa), koliha velká (Numenius arquata), vodouš rudonohý (Tringa tolonus), rybák obecný (Sterna hirundo), racek bouřní (Larus canus), r. černohlavý (L. melanocephalus), břehule říční (Riparia paria), slavík modřáček (Luscinia svecica), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), sýkořice vousatá (Panurus biarmicus), moudivláček lužní (Remiz pendulinus). OBOJŽIVELNÍCI: skokan štíhlý (Rana dalmatina). HMYZ: srpice komárovec (Bittacus italicus), vřetenuška čtverotečná (Zygaena punctum), pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena), klíněnka (Phyllonorycter acaciellus), nesytky bahenní (Chamaesphecia palustris), nesytka panonská (Ch. hungarica), černoproužka topolová (Archiearis puella), zavíječ bahenní (Ostrinia palustralis), kudlanka nábožná (Mantis religiosa), krasci (Eurythyrea quercus, Anthaxia hackeri, A. deaurata, A tuerki), tesaříci (Trichoferus pallidus, Saperda punctata a S. perforata). KROUŽKOVCI: žížalice bahenní (Criodrilus lacrum). (Culek a kol. 1995)

4.3 Základní údaje o lokalitě Park má ve Veselí nad Moravou velmi významnou funkci nejen v rámci zeleně města, ale také z hlediska druhové skladby dřevin. Park u zámku Veselí nad Moravou má rozlohu 20 ha, je nemovitou kulturní památkou, zapsanou v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek (ÚSNKP) pod rejstříkovým číslem 2461. Součástí historického areálu jsou i další stavební památky, rovněž zapsané v ÚSNKP – zámecká budova, správní budova a památník generála Laudona. Historická část města, jehož podstatnou částí je zámek s parkem se rozkládá na ostrově a dotváří vysoce kvalitní urbanistický celek. Celé území zámeckého areálu se rozkládá na obou březích Moravy a je součástí prohlášené památkové zóny města Veselí nad Moravou.

21

Park byl založen na ploše jižně od zámku. Ramenem řeky Moravy je členěn na dvě části. Součástí kompozice jsou i dva vodní náhony pro pohon elektráren. Pozoruhodný, i když do dnešní dobu dosud neprozkoumaný, je systém vodních mechanizmů pro plnění jezírek v parku vodou (trkač). Park se skládá ze tří částí, park u zámku, park za řekou Moravou a z bažantnice, dále pak ze zámeckého zahradnictví a areálu s tenisovými kurty. Po inventuře daných součástí parku zde nalezneme: zámeckou budovu, budovy předzámčí, vodní elektrárny, barokní správní budovu, střední část palmového skleníku, železniční most přes řeku Moravu, poklonu sv. F. Xaverského, orchestru, domek pro střelnici, památník generála Laudona, železný kříž, drážní těleso, cihlový mostek, bazének, tenisové kurty, provozní budovy zahradnictví, skleníky a hliníkový přístřešek. Stručně bych chtěla popsat historický vývoj zámecké budovy. V místech dnešního umístění zámecké budovy stával vodní hrad, který byl založen na přelomu 13. a 14. století a patřil Vartenberkům. Ve století 15. Sterberkům a po určitou dobu byl i majetkem krále Zikmunda. V roce 1506 jej získali Bilíkové z Kurnice. Ti jej přestavěli v renesanční zámek, který si i nadále ponechával charakter pevnosti proti vpádu z Uher. V první polovině 17. století se datuje stavební obnova a přestavba zámku v barokním slohu, která byla ukončena v polovině 18. století. Kolem roku 1835 zámek vyhořel a po této události byly fasády i interiéry zámku přebudovány do klasicistní podoby. Park má klasicistní dispozici pocházející z 1. poloviny 19. století, starší část zahrady má původ ve století 18. a byla charakteristická třemi velkými nádržemi, které byly zavodňovány přítokem řeky Moravy takzvaným trkačem. V průběhu doby byla zahrada rozšířena za řeku Moravu, kde vznikl park v přírodně krajinářském slohu a obě zahrady byly propojeny mostem. Park se vyznačoval velkým množstvím cizokrajných rostlin, byl vyzdoben letohrádky, pavilonky, voliérami, dlouhými alejemi a rondely. Z této doby je doložena i existence bludiště v blízkosti zámecké budovy. I přes skutečnost, že byl park často měněn, uchovaly se v něm vzácné dřeviny, které se zde vyskytují do dnešní doby. V období posledního majitele zahrady a parku hraběte Chorinského (podle poznámek dr. Fridricha Chorinského) neexistují záznamy a ani se v rodině netraduje informace o zásadnějších zásazích v parku a zahradě za poslední období. Začátkem minulého století byla v obou částech vybudována úzkokolejka, jejíž těleso je v půdorysu parku dochováno do dnešní doby. Obě části parku byly propojeny železničním mostem, vybudovaným v roce 1915–16, který nahradil původní dřevěnou lávku. V období roku 1929 22

byly plochy parku i s porosty značně poškozeny pracemi a zásahy souvisejícími s regulací Moravy. Břehy Moravy byly zpevněny kameny a dřevěnými piloty, italskou kamenickou firmou. Parkové cesty měly tehdy povrch z tříděného štěrku a stejný povrch mělo i nádvoří v předzámčí. Prostor mezi zámkem a bzeneckou silnicí býval využíván jako hospodářský dvůr pro pěstování drůbeže, protékala jím strouha, která pomocí důmyslného technického zařízení napájela jezírka v parku. Uměle vytvořené ostrůvky byly vzájemně propojeny dřevěnými mostky a park byl ozdoben drobnými pavilony a voliérou. V parku byly umístěny jednoduché dřevěné lavičky. Před jižním průčelím zámku byl udržován parter s ústředním motivem bazénku, v jehož středu byl umístěn jednoduchý vodotrysk v uměle navršeném kamení. Kolem bazénku býval udržován luxusový ornament s květinovým záhonem ve tvaru nádrže. V pískované cestě kolem bazénku bývaly v letním období rozestavěny 4 palmy. Na fasádě zámecké budovy bývala treláž s tvarovanými ovocnými stromy. V této části býval umístěn jednoduchý, masivní zahradní nábytek. Palmový skleník býval využíván k pěstování a přezimování rostlin, které v letním období bývaly umisťovány v přilehlém prostoru zahradnictví. V období, kdy začal být provoz skleníku finančně nákladnou záležitostí, byla jedna část odbou-rána a na vzniklém místě byly vystavěny skleníky pro pěstování zeleniny apod. V první třetině minulého století byl v tomto prostoru vybudován tenisový kurt. Na údržbu parku a během letního období bývali najímáni sezónní pracovníci. Začátkem minulého století se podstatné změny v parku neudály, pozornost byla soustředěna na jeho údržbu, která byla velmi náročná, jak o tom svědčí archivní záznamy z roku 1946, kdy bylo tehdejšími radními konstatováno značné rozšíření náletů, celkové zanedbání parku a množství suchých stromů. V tomto období byl přizván ke konzultaci věhlasný zahradní architekt té doby Miniberg, který zpracoval studii na celkovou obnovu parku, která však v podstatě řešila rozsáhlejší údržbu. Ve svých zprávách uvádí, že se v kompozici parku vyskytuje velké množství topolů. (Sedláčková, 1992)

4.4 Vlastní popis lokality Hlavním předmětem bakalářské práce je zhodnotit stav části zámeckého (městského) parku ve Veselí nad Moravou a to Bažantnice. Bažantnice je tvořena převážně tzv. tvrdým luhem s dominujícím dubem, v menší míře je zastoupen jasan a jilm. Jedná se

23

o původní lužní les kolem Moravy, v němž duby dosahují stáří několika set let. Kromě funkce estetické a krajinotvorné má park i velkou hodnotu přírodovědeckou, danou výskytem mnoha druhů ptáků. Dle pozorování pana Čmelíka 1992 bylo zaznamenáno 54 druhů ptáků. Hnízdících bylo 35, sedm druhů asi hnízdících, pět druhů zaletujících a u sedmi druhů se jedná o náhodný výskyt. 10 druhů bylo zařazeno v Červené knize vzácných a ohrožených druhů. Zvláštní význam má hnízdní kolonie kavek obecných (Corvus monedula) – silně ohrožený druh, kterých zde pravidelně hnízdí několik desítek párů. Kromě této kolonie hnízdí na Hodonínsku již jenom jeho ojedinělé páry. Další existence kolonie je podmíněna zachováním starých doupných stromů.

24

5. METODIKA 5.1 Přípravné práce Nejprve vedly mé kroky na městský úřad ve Veselí nad Moravou za vedoucím odboru rozvoje a správy města panem Ing. Josefem Větříčkem. Ten mi dal první impuls k tomu, abych si zvolila jako téma bakalářské práce zhodnocení stavu části zámeckého (městského) parku Bažantnice. Dále byla shromažďována dokumentace, mapy a různé materiály, které byly nutné k proniknutí do dané problematiky. Bylo zapotřebí shromáždit co nejvíce informací o parku a jeho částech, abychom byli schopní zhodnotit jeho současný stav. Tato dokumentace byla získána na mMěstském úřadu ve Veselí nad Moravou a v ostatních institucích. Ne všude byla shledána vstřícnost a ochota úředníků. Podkladem pro tvorbu náčrtů a map byly rastrové a ortofoto mapy poskytnuté Českým úřadem zeměměřickým v digitální podobě, v měřítku 1:10 000. Obecné charakteristiky širších územních vztahů byly nastudovány z odborné literatury nebo z internetových zdrojů. Analýza současného stavu byla prováděna v terénu, stejně jako analýza druhové skladby dřevin, zaměřování stromů technologií Field-Map a měření výšek výškoměrem značky Vertex.

5.2 Terénní práce Terén byl sledován s přestávkami od jara 2008 do jara 2009, s cílem postihnout, jak se v průběhu roku měnila vegetace (byliny, stromy a keře) a také aby se člověk lépe sžil s Bažantnicí jako takovou. Při pochůzce terénem byl sledován druh a stav oplocení a cest. Dále pak stávající výskyt a hustota keřového patra, druhová skladba a rozmístění stromů a na jaře také výskyt a hustota česneku medvědího (Allium ursinum). Tyto informace byly přímo v terénu pomocí náčrtku zakresleny do mapy. Na podzim roku 2008 a na jaře roku 2009 byla pořízena fotodokumentace, aby si byl schopen představit tuto část parku i člověk, který nikdy ve Veselí nad Moravou nebyl. Fotografie byly pořízeny, jak v olistění, tak v období bez listů a to fotoaparátem Canon digital IXUS40. Tyto snímky zhotovila autorka práce. Pro popis stromového inventáře a popis charakteru Bažantnice, jsme se rozhodli zaměřit modelovou plochu o velikosti 1 ha technologií Fied-Map. Plocha byla vybrána

25

takovým způsobem, aby svým charakterem co nejvíce odpovídala „průměrným“ podmínkám Bažantnice. Stromy byly zaměřovány od podzimu 2008 do jara 2009. Nejlépe se však zaměřovalo v zimních měsících, protože byla vegetace bez listů a tak se z jednoho místa zaměřilo více stromů. Technologií Field-Map byly stromy pozičně zaměřeny. Do databáze byl doplněn druh dřeviny, výčetní tloušťka stanovená jako průměrná hodnota dvou na sebe kolmých průměrů, měřených v 1,3 m (měřeno lesnickou průměrkou), četnost kmene a výška dřeviny. Výška byla měřena ultrazvukovým výškoměrem značky Vertex a to v parametrech výška stromu a výška nasazení koruny. Výsledky tohoto měření byly zpracovány v prostředí ArcGIS a jsou prezentovány formou mapy a databáze v programu MS Excel.

5.3. Vlastní zpracování Vlastní zpracování bylo vyhotoveno v rámci kancelářských prací. Bylo pracováno s doporučenou literaturou a s údaji získanými v terénu. Ze získaných informací a náčrtků z terénu byly vytvořeny mapy v programu AcrGIS, dále pak zhotoveny databázové tabulky v programu MS Excel. Z databáze se dají vyčíst údaje k jednotlivým stromům jako např. výška stromu, nasazení koruny, tloušťka kmene a jeho vícečetnost. Dále pak byly vyhotoveny grafy, ze kterých je zřejmé kolik máme výškových a tloušťkových tříd a jak je která třída obsazena. Tloušťkové třídy byly v rozmezí 50 mm a výškové třídy v rozmezí 2 metry.

26

6. VÝSLEDKY 6.1 Technický inventář V Bažantnici byly hodnoceny, co se týče technického inventáře, cesty a oplocení, které jsou zakresleny v mapové příloze (příloha č.1). Další technický inventář se zde nenachází (osvětlení, lavičky, odpadkové koše ani sociální zařízení). Za zmínku stojí odpad nacházející se na různých místech Bažantnice. Tento problém by se lehce vyřešil, kdyby ho Služby města čas od času vysbíraly. Po realizaci nové podoby lesoparku by bylo vhodné umístit několik informačních tabulí u hlavní cesty. Měly by výchovný účel pro děti a zároveň informační pro dospělé. Dočetli by se na nich, jaké druhy živočichů, rostlin a stromů se zde nachází a jak se chovat, aby neničili významné druhy a neplašili ptáky při hnízdění.

Cesty Cestní síť sledovaného území není příliš hustá a je spíše vytvořena přirozenou cestou. V Bažantnici byly zmapovány a popsány cesty tří charakterů: •

Hlavní cesta – 100 cm široká, původně byla vysypána štěrkem, ale dnes je štěrk zašlapaný do zemního tělesa. V některých místech už není štěrk vůbec patrný a v jiných jen na okraji hlavní cesty. Cesta je ale jinak v dobrém stavu, bez děr a jiných nerovností. V průběhu roku je nejvíce využívána. Její trasa připomíná vepsanou kružnici ve sledovaném území. V letních měsících je v některých místech zúžena z důvodu, že do ní zasahují větve stromů a keřů a také vysoké trávy.

•

Chodník – 70 cm široký, zhutněný, bez vysypání štěrkem. Chodníky jsou v dobrém stavu, bez děr a jiných nebezpečí. Vybíhají od hlavní cesty k okrajům Bažantnice, a tím ji napojují na její okolí.

•

Pěšina – je 40 cm široká jen vyšlápnutá od lidí. Zemní těleso není příliš zhutněno. Pěšiny jsou nejlépe zřetelné na jaře, když vyroste česnek medvědí. Po další část vegetačního období jsou jen minimálně viditelné nebo nejsou vůbec k rozeznání. Jsou využívány jen minimálně.

Nejlépe se dařilo zmapovat cesty na jaře, když se objevil česnek medvědí a keřové patro nebylo olistěné. Některé části bažantnice jsou prakticky zcela nepřístupné, jiné přístupné jen velmi obtížně. Tento stav je ale shledán jako velmi pozitivní z toho důvodu, že je zde klid pro hnízdění ptáků a fungování ostatních živočichů. Z cestní sítě byla

27

vypracována tabulka (Tab.4), ze které je patrné množství jednotlivých kategorií cest a jejich délka. Tab. 4 Kategorizace, počet a délka cest v Bažantnici Kategorie Počet (ks) Délka (m) Hlavní cesta 1 792 Chodník 8 289 Pěšina 7 688 Průsek 1 197 Průsek keřovým patrem napříč Bažantnicí, byl proveden z důvodu opravy kanalizace na podzim 2008. Tento průsek byl proveden na konci léta 2008. Šířka vykácených keřů (průseku) byla asi 2,5 – 3 metry. Napříč parkem vede hlavní kanalizační potrubí, které již bylo zastaralé a byla nutná jeho výměna za nové.

Oplocení Sledované území není ze všech stran oplocené. Je to z toho důvodu, že je součástí zámeckého parku. Bažantnice je oplocena třemi druhy plotů: •

Pletivo, v ýška 150 cm, oko 50 x 50 mm – je připevněno na železných sloupcích s kruhovým průřezem o průměru 43 mm a síla stěny je 2 mm. Plot je ve špatném stavu. Je sice bez děr, ale je značně zkorodovaný. Toto oplocení se nachází na jihu Bažantnice.

•

Pletivo, v ýška 200 cm, oko 50 x 50 mm – je připevněno na betonových sloupcích o průměru 8 x 8 cm. Plot je ve velmi dobrém stavu, protože pletivo je upleteno z ocelového drátu, který byl pozinkován a potahován. Tímto způsobem je oplocena zahrádkářská kolonie nacházející se na západě sledovaného území.

•

Kovov ý plot, v ýška 200 cm – ocelové profily o průměru 20 x 20 mm a rozestup jednotlivých profilů 10 cm. Plot již delší dobu nebyl natírán, proto jsou zde značné projevy koroze. Součástí plotu je i brána, dříve bývala zavřená (proto jsou v plotu díry způsobené vylámáním jednotlivých profilů), dnes je brána otevřená. Tento kovový plot nalezneme na jihozápadě Bažantnice. Pro lepší představu byla zpracována tabulka (Tab. 5), ze které je patrná délka jed-

notlivých kategorií oplocení.

28

Tab. 5 Kategorizace oplocení a jejich délka oplocení v Bažantnici Kategorie Bez oplocení Pletivo na sloupcích Kovový plot

Délka (m) 602 475 125

6.2 Vegetace 6.2.1 Stanovištní podmínky Dle Bučka a Laciny (2007) bylo sledované území zařazeno do zvoleného soubor typů geobiocénů ze stanovištních podmínek a aktuální vegetace. 1 BC-C (3)4 Ulmi-fraxineta carpini inferiora (habrojilmové jaseniny nižšího stupně) Charakteristické rysy ekotopu: Údolní niva řeky Moravy v klimaticky nejteplejší oblasti T4, v nadmořské výšce 174 m. Habrojilmové jaseniny zaujímají relativně sušší části ploché údolní nivy ležící mimo dosah pravidelných záplav. Jsou zaplavovány pouze při velkých povodních, a to na krátkou dobu. V aluviích přirozených úseků řeky byla tato skupina vázána především na okraj široké nivy a na vyvýšená místa, kterými jsou zejména písčité hrúdy, případně rozplavené štěrkopískové terasy. Po regulacích toků, spojených s eliminací záplav a poklesem hladiny podzemní vody, vznikají podmínky pro habrojilmové jaseniny na lokalitách vlhčích skupin typů geobiocénů (GFr inf, UFrp inf). Hladina podzemní vody je i v přirozených podmínkách hlouběji než 150 cm, rhizosféra je ovšem vodou obohacována prostřednictvím kapilárního zdvihu. Hlavním typem jsou naplavené půdy (hlinité – hnědozemí, písčitohlinité – šedozemní), jílovitohlinité až hlinitojílovité semigleje a gleje. Humifikace je velmi příznivá, převládající formou humusu je mul. Půdy jsou minerálně dobře zásobené, s mírně kyselou až neutrální reakcí. Přírodní stav biocenóz: Přirozené biocenózy habrojilmových jasenin představují přechod mezi společenstvy lužního lesa a společenstvy doubrav na hydricky normálních stanovištích. Proto se vyznačují výjimečnou druhovou pestrostí jak v dřevinném, tak v bylinném patře. Hlavními dřevinami stromového patra jsou v hlavní úrovni dub letní (Quercus robur), jasany (Fraxinus angustifolia i F. excelsior), topoly (Populus alba, P. canescens, P. tremula), jilm habrolistý (Ulmus minor). Pravidelnou příměs tvoří lípa malolistá (Tilia cordata), v podúrovni jsou často hojné javor babyka (Acer campestre) a habr obecný (Carpinus betulus). Ve vyspělých porostech je výrazně rozvinuto keřové patro, v němž

29

jsou nejhojnější svída krvavá (Swida sanguinea), bez černý (Sambucus nigra), hloh obecný (Crataegus laevigata), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna). V synusii podrostu obvykle zcela chybí bahenní a mokřadní druhy, dominují mezofyty, velmi často s nitrofilní tendencí. Druhová pestrost podrostu se projevuje zvlášť nápadně v časném jarním aspektu, kdy zde rozkvétají jarní neofyty – orsej jarní (Ficaria verna ssp. bulbifera), sasanky (Anemone nemorosa, A. ranunculoides), dymnivky (Corydalis cava, C. solida), křivatec žlutý (Gagea lutea), místy i sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) a ladoňka dvoulistá (Scilla kladnii). Poněkud později v některých typech bývá dominantní česnek medvědí (Allium ursinum). V letním aspektu dominují nitrofilní druhy kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), popenec břečťanovitý (Glechoma hederacea), ostružiník ježiník (Rubus caesius), svízel přítula (Galium aparine), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum). Vždy se vyskytují alespoň některé z hájových druhů s těžištěm výskytu mimo lužní lesy. Patří k nim válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), srha hajní (Dactylis polygama), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), konvalinka vonná (Convallaria majalis), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), violka lesní (Viola reichenbachiana), aj. O druhové pestrosti této skupiny svědčí skutečnost, že v synusii podrostu bylo zjištěno více než 100 druhů bylin a trav. Cílov ý stav biocenóz ve skladebn ých prvcích ÚSES: V biocentrech je důležité zajištění pestré druhové skladby, včetně těch dřevin, které v hospodářských porostech nejsou vysazovány. Jedná se především o jilm vaz a jilm habrolistý. Pestřejší druhová skladba by měla být i v biokoridorech, kde by v současné době převažující euroamerické topoly měly být postupně nahrazovány domácími druhy topolů s příměsí dalších autochtonních lužních dřevin.

6.2.2 Diagnostické druhy podrostu (bylinného patra) Česnek medvědí (Allium ursinum) se v jarním aspektu vyskytuje téměř na celém území Bažantnice. Je zde velmi dominantní, a tak se v podrostu prakticky nevyskytují jiné byliny. Na určitých místech je hustší výskyt na jiných řidší pokryvnost. Tento stav je prakticky velmi přehledně znázorněn v příloze č.2 (Stanovištní poměry a výskyt česneku medvědího). Pokryvnost byla rozdělena do tří kategorií a to 0%, 50% a 100% česneku medvědího.

30

Výskyt česneku medvědího je nevídaný široko daleko, a proto jsou lidé zvyklí se na toto místo sjíždět z blízkého i dalekého okolí a sbírat si jej jako léčivou rostlinu. S postupem času, kdy česneku medvědímu skončila jeho úloha a začíná postupně ustupovat, ho střídá kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Stává se tedy v letním aspektu jednou z dominantních bylin. Dalšími druhy vyskytujícími se v bylinném patře jsou např. orsej jarní (Ficaria verna ssp. bulbifera), sasanka hajní (Anemone nemorosa), dymnivka dutá (Corydalis cava), dymnivka plná (C. solida), křivatec žlutý (Gagea lutea). Později pak ještě popenec břečťanovitý (Glechoma hederacea), svízel přítula (Galium aparine) a hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum).

6.2.3 Keře Keřové patro je na většině sledovaného území velmi husté. Díky němu se stává Bažantnice „neproniknutelným pralesem“, ve kterém se ukrývají „pochybné existence“ města Veselí nad Moravou. Z terénního průzkumu území byla zhotovena mapa porostu keřů, která se nachází v příloze č.3 této bakalářské práce. V této mapce je zaznamenána poloha keřů a jejich hustota. Keře byly rozděleny do čtyř kategorií podle hustoty pokryvnosti. Z těchto kritérií byla zhotovena tabulka (Tab. 6), ze které je zřejmá i přibližná výměra jednotlivých procentních pokryvností. Pokryvnost byla zjišťována jako pokryvnost průmětu keřů do vertikální roviny. Tab. 6 Zastoupení a hustota keřů Kategorie Pokryvnost 30% Pokryvnost 50% Pokryvnost 70% Pokryvnost 90%

Počet (ploch)

Plocha (m2)

5 5 2 3

11 500 7 500 2 000 10 000

V Bažantnici byly diagnostikovány následující druhy keřů:
Bez černý (Sambucus nigra)
Svída krvavá (Swida sanguinea)
Dřín obecný (Cornus mas)
Hloh jednosemenný (Crataegus monogyna)
Hloh obecný (Crataegus leavigata)

31

Dále se v keřovém patře sledovaného území vyskytují jako zmlazení i ostatní druhy dřevin, které jsou vyjmenovány níže.

6.2.4 Stromy V bažantnici se nachází poměrně velké množství druhů stromů rozdílného stáří a zdravotního stavu. Některé stromy jsou opravdu velmi staré, jejich věk se odhaduje až na několik stovek let (duby a jasany 200 a více let). Je zde také velké množství mladých stromů, které se zde přirozeně zmlazují, což je velmi pozitivní. Jako negativní až znepokojivé se ukazuje to, že se v podrostu méně vyskytují typické dřeviny tvrdého luhu a vůbec se nevyskytuje a nezmlazuje dub. Ze zdravotního hlediska jsou nejvíce napadeny staré stromy různými druhy dřevokazných hub např. čarověník (Taphrina), ohňovec (Phellinus), dřevomor (Hypoxylon), václavka (Armillaria) a také ostatními hmyzími škůdci např. z čeledi kůrovcovití (Scolytidae) a tesaříkovití (Cerambicidae). Je zde i v malém zastoupení dřín obecný (Cornus mas), který patří z hlediska ohrožení k vzácnějším druhům naší květeny vyžadující další pozornost (C4) a podle zákona 114/1992 Sb. je chráněn v kategorii ohrožených druhů (§3). Dále se zde nachází poměrně v hojném počtu trnovník akát (Robinia pseudoacacia) a javor jasanolistý (Negundo aceroides), které patří mezi invazní (nepůvodní) dřeviny, z tohoto důvodu by bylo vhodné tyto dřeviny zredukovat. U trnovníku akátu bychom ale mohli také přihlédnout k tomu, že nám poskytuje dobré dřevo a je také velmi významnou medonosnou dřevinou. Není možné opomenout velmi bohatou druhovou dřevinnou skladbu ve stromovém patře. Je to jistě z toho důvodu, že Bažantnice velmi blízce přiléhá k zámeckému parku, a tak když personálu dřívějších majitelů zámku zůstal nějaký sadební materiál po vysazování zámecké zahrady, tak ho „upíchnul“ i sem. Proto zde nalezneme tradiční dřeviny tvrdého luhu ale i parkové druhy:









Trnovník akát (Robinia pseudoacacia) Bez černý (Sambucus nigra) Svída krvavá (Swida sanguinea) Javor jasanolistý (Negundo aceroides) Dřín obecný (Cornus mas) Dub (Quercus sp.) Lípa malolistá (Tilia cordata) Jilm habrolistý (Ulmus minor) 32











Ořešák černý (Juglans nigra) Olše lepkavá (Alnus glutinosa) Topol osika (Populus tremula) Topol šedý (Populus canescens) Topol bílý (Populus alba) Vrba křehká (Salix fragilis) Líska turecká (Corylus colurna) Borovice lesní (Pinus sylvestris)








Javor babyka (Acer campestre) Javor klen (Acer pseudoplatanus) Javor mléč (Acer platanoides) Jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia) Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior)








Habr obecný (Carpinus betulus) Platan západní (Platanus occidentalis) Smrk ztepilý (Picea abies) Bříza bělokorá (Betula pendula) Jírovec maďal (Aesculus hippocastanum)

Poznámka: Ve výčtu jsou rovněž keřové druhy, které v Bažantnici dosahují stromových dimenzí (>7 cm).

6.3 Field-Map (modelová plocha) Jak již bylo zmíněno výše, modelová plocha 1 ha pro zaměření technologií FiedMap byla zvolena takovým způsobem, aby svých charakterem co nejvíce odpovídala „průměrným“ podmínkám Bažantnice. Zaměřená plocha 1 ha se nachází v jihovýchodní až jižní části sledovaného území, která je vyznačena v mapce (Segmentace dle skupin řídících dřevin) v příloze č. 4. Z následující přehledné tabulky (Tab. 7) a grafu (Graf 1) je zřejmé druhové složení, počet a procentuelní zastoupení jednotlivých druhů na modelové ploše v Bažantnici. Na modelové ploše bylo zaměřeno 365 stromů. Tab. 7 Zastoupení stromů na modelové ploše Český název Javor babyka Javor jasanolistý Lípa malolistá Jasan úzkolistý Dub Jilm habrolistý Javor klen Trnovník akát Olše lepkavá Bez černý Dřín obecný Ořešák černý Svída krvavá Topol bílý Topol osika

Latinský název Počet (ks) Acer campestre 73 Negundo aceroides 71 Tilia cordata 49 Fraxinus angustifolia 37 Quercus sp. 35 Ulmus minor 34 Acer pseudoplatanus 32 Robinia pseudoacacia 9 Alnus glutinosa 9 Sambucus nigra 7 Cornus mas 4 Juglans nigra 2 Swida sanguinea 1 Populus alba 1 Populus tremula 1

33

Zastoupení (%) 20 19,5 13,4 10,1 9,6 9,3 8,7 2,5 2,5 1,9 1,1 0,5 0,3 0,3 0,3

Graf 1 Zastoupení stromů na modelové ploše

35

34 32 9

37

9

4

7 9

2

49 1 1 73

1

71

Javor babyka Javor jasanolistý Lípa malolistá Jasan úzkolistý Dub Jilm habrolistý Javor klen Trnovník akát Olše lepkavá Bez černý Dřín obecný Ořešák černý Svída krvavá Topol bílý Topol osika

Na modelové ploše se nachází 364 stromů a ty také byly zaměřeny. Zaměřovaly se stromy od 70-ti mm průměru kmene. Z naměřených hodnot byly sestaveny přehledné tabulky a grafy které znázorňují tloušťkové (Tab. 8, Graf 2) a výškové stupně (Tab. 9, Graf 3). U tloušťkových stupňů byla stupnice sestavena po 50-ti mm. U výškových stupňů byla stupnice sestavena po dvou metrech.

Tab. 8 Zastoupení tloušťkových stupňů Tloušťkový stupeň 70 - 120 121 - 170 171 - 220 221 - 270 271 - 320 321 - 370 371 - 420 421 - 470 471 - 520 521 - 570 571 - 620 621 - 670 671 - 720 721 - 770 771 - 820 821 - 870

Tloušťkový stupeň 871 - 920 921 - 970 971 - 1020 1021 - 1070 1071 - 1120 1121 - 1170 1171 - 1220 1221 - 1270 1271 - 1320 1321 - 1370 1371 - 1420 1421 - 1470 1471 - 1520 1521 - 1570 1571 - 1620

Četnost 108 55 40 28 19 18 13 8 20 7 5 7 5 2 6 3

34

Četnost 4 4 2 2 3 1 1 2 1 0 0 0 0 0 1

Graf 2 Zastoupení tloušťkových stupňů 120 100 80 60 40 20

9 71 -1 02 0 1 02 1 -10 70 1 07 1 - 11 20 1 12 1 -11 70 1 17 1 - 12 20 1 22 1 - 12 70 1 27 1 -13 20 1 32 1 - 13 70 1 37 1 - 14 20 1 42 1 - 14 70 1 47 1 - 15 20 1 52 1 - 15 70 1 57 1 - 16 20

70

20 8 71 -9

9 21 -9

70

20 7 71 -8

8 21 -8

70

20 6 71 -7

7 21 -7

70

20 5 71 -6

6 21 -6

20

70 5 21 -5

4 71 -5

20

70

70 4 21 -4

3 71 -4

3 21 -3

70

20

20 2 71 -3

2 21 -2

1 71 -2

0 7 0- 12

1 21 -1

70

0

Z tabulky a grafu, ve kterých jsou zaznamenány tloušťky kmenů stromů vyplývá, že převážná většina stromů je velmi mladých a s malým průměrem kmene. Asi 66% (tj. 241 stromů) z modelové plochy je do průměru kmene 270 mm. Tab. 9 Zastoupení výškových stupňů Výškové stupně 3 - 4 ,9 5 - 6 ,9 7 - 8 ,9 9 - 1 0 ,9 1 1 - 1 2 ,9 1 3 - 1 4 ,9 1 5 - 1 6 ,9 1 7 - 1 8 ,9 1 9 - 2 0 ,9 2 1 - 2 2 ,9 2 3 - 2 4 ,9 2 5 - 2 6 ,9

Výškové stupně 2 7 - 2 8 ,9 2 9 - 3 0 ,9 3 1 - 3 2 ,9 3 3 - 3 4 ,9 3 5 - 3 6 ,9 3 7 - 3 8 ,9 3 9 - 4 0 ,9 4 1 - 4 2 ,9 4 3 - 4 4 ,9 4 5 - 4 6 ,9 47 - 49

Četnost 8 25 42 38 37 37 27 20 22 16 18 16

Četnost 9 4 8 14 8 7 1 4 3 0 1

Co se týče výšek zaměřených stromů, je průběh grafu pozvolnější a plynulejší. Tyto hodnoty by se daly rozdělit do čtyř částí (5-16,9; 17-26,9; 27-38,9 a 39-49). V první části je 214 stromů tj. asi 59%, do druhé části spadá 92 stromů tj. asi 25% z celkové hodnoty, ve třetí části je 50 stromů tj. asi 14% a v poslední skupině je 9 stromů tj. asi 3% z celkového množství naměřených výšek.

35

Graf 3 Zastoupení výškových stupňů 45 40 35 30 25 20 15 10 5 47-4 9

43-4 4,9 45-4 6,9

37-3 8,9 39-4 0,9 41-4 2,9

33-3 4,9 35-3 6,9

29-3 0,9 31-3 2,9

25-2 6,9 27-2 8,9

21-2 2,9 23-2 4,9

15-1 6,9 17-1 8,9 19-2 0,9

11-1 2,9 13-1 4,9

7-8,9 9-10 ,9

5-6,9

3-4,9

0

Dále byly vybrány, podrobněji rozpracovány a zhodnoceny stromy s významným zastoupením na modelové ploše (nad 30 kusů). Tabulky a grafy byly zpracovány z tloušťkových stupňů. Následující přehled je řazen od největšího počtu stromů jednotlivých druhů.

Graf 4, Tab. 10 Zastoupení tloušťkových stupňů u javoru babyky Javor babyka 25 20 15 10 5

70 -1 17 20 12 27 2 0 13 37 2 0 14 47 2 0 15 57 2 0 16 67 2 0 17 77 2 0 18 87 2 0 197 92 0 1 10 -10 71 20 11 1 12 71 0 12 1 2 71 20 13 1 3 71 20 14 1 42 71 0 15 -1 5 71 20 -1 62 0

0

Tloušťkový stupeň Četnost 70-120 22 121-170 11 171-220 7 221-270 7 271-320 4 321-370 5 371-420 2 421-470 4 471-520 9 521-570 2

Nejvyšší zastoupení jedinců na ploše dosahuje javor babyka (Acer campestre) a to 73 kusů. Z předchozí tabulky (Tab. 10) a grafu (Graf 4) je patrné, že mají tyto javory ze 45% tloušťku kmene do 170 mm. Ostatní tloušťkové stupně jsou ± obsazeny podob-

36

ně a to až do 620-ti mm. Jenom by možná stálo za zmínku ještě vypíchnout tloušťkový stupeň 471-520 mm, ve kterém se nachází 9 stromů, což je 12% z celkového zastoupení javoru babyka na modelové ploše.

Graf 5, Tab. 11 Zastoupení tloušťkových stupňů u javoru jasanolistého Javor jasanolistý Tloušťkový stupeň Četnost 70-120 27 121-170 15 171-220 12 221-270 11 271-320 5 321-370 0 371-420 1

30 25 20 15 10 5

70 -1 17 20 12 27 2 0 13 37 2 0 14 47 2 0 15 57 2 0 16 67 2 0 17 77 2 0 18 87 2 0 197 92 0 1 10 -10 71 20 11 1 12 71 0 12 1 2 71 20 13 1 3 71 20 14 1 42 71 0 15 -1 5 71 20 -1 62 0

0

Dalším nejvíce zastoupením druhem javor jasanolistý (Negundo aceroides). Na modelové ploše se vyskytuje 71 kusů, to je druhý největší počet zastoupení druhu. Z tabulky (Tab. 11) a grafu (Graf 5) je patrné, že 38% stromů je v prvním tloušťkovém stupni. Skoro 54% stromů je zařazeno v následujících třech stupních a zbylých 8% je do tloušťky kmene 420 mm. Z tohoto vyplývá, že javory jasanolisté tvoří jen mladé zastoupení stromového inventáře. Ve středních ani v největších tloušťových stupních se vůbec nevyskytuje.

Graf 6, Tab. 12 Zastoupení tloušťkových stupňů u lípy malolisté Lípa malolistá

70 -1 17 20 12 27 2 0 13 37 2 0 14 47 2 0 15 57 2 0 16 67 2 0 17 77 2 0 18 87 2 0 197 92 0 1 10 -10 71 20 11 1 12 71 0 12 1 2 71 20 13 1 3 71 20 14 1 42 71 0 15 -1 5 71 20 -1 62 0

18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

Tloušťkový stupeň Četnost 70-120 17 121-170 17 171-220 10 221-270 3 271-320 0 321-370 1 371-420 0 421-470 0 471-520 1

Třetím nejvýše zastoupeným druhem je lípa malolistá (Tilia cordata), na modelové ploše vyskytuje ve 13-ti % zastoupení tj. 49 kusů. Její největší zastoupení je v mladém 37

porostu, středně velké ani vzrostlé velké stromy se prakticky v tomto druhu vůbec nevyskytují. Z tloušťkových stupňů byl zhotoven graf (Graf 6) a tabulka (Tab. 12). První a druhý tloušťkový stupeň (70-170 mm) obsahuje asi 69% všech zaměřených lip, 21% je ve třetím stupni (171 - 220 mm) a zbylých 10% je roztroušeno do průměru kmene 520 mm. Mnohem zajímavější se už ale jeví jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia), který je na ploše rozmístěn jak v mladém porostu, tak ve středních až velkých průměrech. Jeho zastoupení na ploše je v 37-mi kusech a z jeho tloušťkových stupňů byl sestaven graf (Graf 7) a tabulka (Tab. 13) viz níže. Nejvíce tj. 27% jej nalezneme v prvním tloušťkovém stupni, což je velmi pozitivní z důvodu zmlazování. Další stupně jsou v průměru obsazeny podobně tj. 2 stromy v každé z kategorií. Největší jasan úzkolistý se na modelové ploše vyskytuje o průměru kmene 1 073 mm. Graf 7 Zastoupení tloušťkových stupňů u jasanu úzkolistého Jasan úzkolistý 12 10 8 6 4 2

70 -1 17 20 12 27 20 13 37 20 14 47 20 15 57 20 16 67 20 17 77 20 18 87 20 197 92 1 0 10 -10 71 20 1 1 -1 1 71 20 1 2 -1 2 71 20 1 3 -1 3 71 20 1 4 -1 4 71 20 1 5 -1 5 71 20 -1 62 0

0

Tab. 13 Zastoupení tloušťkových stupňů u jasanu úzkolistého Tloušťkový stupeň 70-120 121-170 171-220 221-270 271-320 321-370 371-420

Četnost 10 1 1 0 1 2 4

Tloušťkový stupeň 421-470 471-520 521-570 571-620 621-670 671-720 721-770

Četnost 0 2 0 2 2 2 1

Tloušťkový stupeň 771-820 821-870 871-920 921-970 971-1020 1021-1070 1071-1120

Četnost 2 0 0 2 2 2 1

Další důležitou dřevinou je dub (Quercus sp.). Na sledovaném území je zastoupen 35-ti jedinci, což se dá posoudit již jako menší početní zastoupení, ale z hlediska Ba-

38

žantnice velmi významné. Jednotlivé tloušťky kmenů této dřeviny jsou zařazeny do tloušťkových stupňů a ty zpracovány v následující grafu (Graf 8) a tabulce (Tab. 14). Graf 8 Zastoupení tloušťkových stupňů u dubu Dub

70 -1 17 20 12 27 2 0 13 37 2 0 14 47 2 0 15 57 2 0 16 67 2 0 17 77 2 0 18 87 2 0 197 92 0 1 10 -10 71 20 11 1 12 71 0 12 1 2 71 20 13 1 3 71 20 14 1 42 71 0 15 1 5 71 20 -1 62 0

4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0

Tab. 14 Zastoupení tloušťkových stupňů u dubu Tloušťkový stupeň 271-320 321-370 371-420 421-470 471-520 521-570 571-620 621-670 671-720

Četnost 0 0 1 1 2 2 2 4 3

Tloušťkový stupeň 721-770 771-820 821-870 871-920 921-970 971-1020 1021-1070 1071-1120 1121-1170

Četnost 1 4 3 4 1 0 0 2 1

Tloušťkový stupeň 1171-1220 1221-1270 1271-1320 1321-1370 1371-1420 1421-1470 1471-1520 1521-1570 1571-1620

Četnost 0 2 1 0 0 0 0 0 1

Z tabulky a grafu je patrné, že se dub na ploše vůbec nezmlazuje, protože v nejmenších tloušťkových stupních není vůbec zastoupen. V největším zastoupení je v tloušťkových stupních od 471 do 920 mm. Zde se vyskytuje 74% z celkového zastoupení dubu na modelové ploše. Je jedinou dřevinou, která se na sledované ploše vyskytuje v největších rozměrech. Největší zaměřený dub na modelové ploše, byl zaměřen dub o neuvěřitelném průměru kmene 1 614 mm. Tab. 15 Zastoupení tloušťkových stupňů u jasanu habrolistého Tloušťkový stupeň 70-120 121-170 171-220 221-270 271-320 321-370 371-420 421-470

Četnost 14 8 3 0 1 1 1 0

Tloušťkový stupeň 471-520 521-570 571-620 621-670 671-720 721-770 771-820 821-870

39

Četnost 3 0 1 0 0 0 0 0

Tloušťkový stupeň Četnost 871-920 0 921-970 1 971-1020 0 1021-1070 0 1071-1120 0 1121-1170 0 1171-1220 1 1221-1270 0

Graf 9 Zastoupení tloušťkových stupňů u jilmu habrolistého Jilm habrolistý

70 -1 17 20 12 27 2 0 13 37 2 0 14 47 2 0 15 57 2 0 16 67 2 0 17 77 2 0 18 87 2 0 197 92 0 1 10 -10 71 20 11 1 12 71 0 12 1 2 71 20 13 1 3 71 20 14 1 42 71 0 15 1 5 71 20 -1 62 0

16 14 12 10 8 6 4 2 0

Předposlední druh který byl blíže zpracován do tabulky (Tab. 15) a grafu (Graf 9) je hodnocen jilm habrolistý (Ulmus minor). Tak jako dub je na ploše zastoupen 34 jedinci, z toho 41% stromů se nachází v prvním tloušťkovém stupni (70-120 mm), 24% ve druhém stupni (121-170) a další jilmy jsou roztroušeně zařazeny v dalších tloušťkových stupních. Mezi jilmy habrolistými se vyskytují také stromy o velkých průměrech. Nedosahují sice tak kolosálních rozměrů jak u dubu, ale je dobré se o nich také zmínit. Za zmínku stojí např. jilm o průměru kmene 940 mm a jiný má dokonce 1 178 mm. 21% to je 7 jilmů se nachází roztroušeně v středních tloušťkových stupních.

Graf 10, Tab. 16 Zastoupení tloušťkových stupňů u javoru klenu Javor klen

70 -1 17 20 12 27 2 0 13 37 2 0 14 47 2 0 15 57 2 0 16 67 2 0 17 77 2 0 18 87 2 0 197 92 0 1 10 -10 71 20 11 1 12 71 0 12 1 2 71 20 13 1 3 71 20 14 1 42 71 0 15 -1 5 71 20 -1 62 0

8 7 6 5 4 3 2 1 0

Tloušťkový stupeň Četnost 70-120 4 121-170 1 171-220 7 221-270 5 271-320 5 321-370 6 371-420 2 421-470 0 471-520 1 521-570 0 571-620 0 621-670 1

Nakonec byl vyhotoven graf (Graf 10) i tabulka (Tab. 16) pro dřevinu s menším (32 ks), ale významným zastoupením z vybraných dřevin a to pro javor klen (Acer pseudoplatanus). V prvních dvou tloušťkových stupních (70-170 mm) se nachází jen

40

15,6% z celkového množství javorů klenů. Největší zastoupení je v dalších čtyřech stupních (171-370 mm) a to 72% stromů (23 ks). Největšího rozměru dosáhl javor klen o průměru kmene 650 mm. V největších tloušťkových stupních se žádné stromy nenacházejí.

6.4 Celkové zhodnocení současného stavu V Bažantnici byl zaprvé hodnocen technický inventář a to oplocení a cestní síť. Co se týče oplocení, je poměrně v dobrém stavu v přilehlých částech, které jsou v kontaktu se zahrádkami. Zbylé oplocení není v příliš dobrém stavu. Tento stav není katastrofální, ale začíná se mu blížit. V dnešní době je tento stav dostačující, ale až bude vlastník požadovat dosazení dubů v Bažantnici, bylo by vhodné toto oplocení opravit. Je to z toho důvodu, aby byly mladé stromky chráněny proti okusu zvěří (zajíců). Z tohoto důvodu by bylo vhodné provést i oplocení na straně, kde se nachází břeh řeky Moravy, kde to však může působit určité problémy z důvodu, že by došlo k oddělení od zámeckého parku a také by to bylo velmi neestetické. Cestní síť (zpřístupnění) je v Bažantnici dostačující. Jen by bylo vhodné stávající pěšiny, které jsou vytvořeny spontánně, o něco málo rozšířit, v jejich okolí odstranit keře a zpevnit je jen tím způsobem, že by se zhutnilo jejich zemní těleso. Tyto pěšiny jsou jen minimálně využívány obyvateli města z důvodu velké hustoty okolního porostu. Tímto způsobem by se docílilo lepší zpřístupnění Bažantnice. Ostatní cesty a chodníky jsou dle mého názoru v dobrém stavu, jen by bylo vhodné kolem hlavní cesty pravidelně odstraňovat keře a větve, které do ní zasahují. Další technický inventář zde není nutný. Lavičky ani odpadkové koše by se sem z hlediska estetického nehodily. Je to z toho důvodu, že chceme udržet vzhled Bažantnice jako lesoparku a sem se odpadkové koše ani lavičky nehodí. Návštěvníci Bažantnice by měli být ukáznění a neodhazovat odpadky na zem. Pokud se tak stane, doporučujeme, aby město jako vlastník tohoto území, dalo za úkol Službám města Veselí nad Moravou, aby se zde staraly o čistotu. V neposlední řadě je nutné zhodnotit keřové patro. Na většině území je příliš přehoustlé, a tvoří jej převážně bez černý (Sambucus nigra), který se sice v lužním lese vyskytuje, ale není tam až v tak velkém zastoupení, jak je tomu v Bažantnici. Bylo by tedy vhodné keřové patro postupně proředit a hlavně v něm, z již zmíněných důvodů, zredukovat výskyt bezu černého. Je ale nutné tento zásah provádět po dobrém uvážení,

41

aby nevznikly velké holé plochy. Je to z toho důvodu, že je Bažantnice významný krajinný prvek a nesmí být narušen jeho charakter (původní lužní les kolem Moravy). Zásah do keřového patra je nutný z toho důvodu, aby se Bažantnice vespod prosvětlila, a tím se podpořilo přirozené zmlazování dubu (pokud jsou některé duby ještě schopné plodit). Z hlediska ochranářského by zde bylo velmi pozitivní podpořit výskyt svídy krvavé (Swida sanguinea) a dřínu obecného (Cornus mas), který je navíc dle zákona 114/1992 Sb. chráněn a je v kategorii ohrožených druhů (§3). Za třetí se zaměříme na stromové patro sledovaného území. Z toho hlediska, že se nacházíme v lužním lese, je zapotřebí podporovat výskyt hlavně dubu a jasanu. Z předchozích grafů a tabulek, které byly zaměřeny na tloušťkové stupně kmenů stromů na modelové ploše, je patrné, že je Bažantnice tvořena následující druhovou strukturou: javor babyka 20%, javor jasanolistý 20%, lípa malolistá 20%, jasan úzkolistý 10%, dub 10%, jilm habrolistý 10%, javor klen 10%. Ostatní dřeviny tvoří jen příměs a zvětšují tak druhovou diverzitu sledovaného území. O jasan úzkolistý (Fraxinus excelsior) v Bažantnici nemusíme mít obavu. Velmi dobře se zmlazuje a také se poměrně vyrovnaně vyskytuje ve všech věkových stádiích stromového inventáře. Velkým problémem, který se vyskytl v Bažantnici je dub (Quercus sp.). Z grafu tloušťkových stupňů (Graf 8) je patrné, že se dub na modelové ploše vůbec nevyskytuje v nejmenších tloušťkových stupních. Že se dub vůbec nezmlazuje je velkým problémem, pokud vlastník (město Veselí nad Moravou) včas nezasáhne, tak je tu velké riziko, že dub z Bažantnice úplně vymizí a na jeho místo s největší pravděpodobností nastoupí javor jasanolistý (Negundo aceroides). Jedním z důvodů, proč se dub nezmlazuje by mohlo být i to, že je světlomilnou dřevinou a podrost (keřové patro) je příliš husté a nepropouští dostatek světla. Tento stav je zcela nepřípustný, protože je sledované území vedeno jako významný krajinný prvek, ve kterém má být zachován zbytek původního lužního lesa kolem řeky Moravy. Dále je tedy nutné zredukovat nebo úplně omezit výskyt javoru jasnolistého z toho důvodu, že je invazní dřevina (v lužním lese a v celé ČR nepůvodní). Výskyt ostatních dřevin je na sledovaném území pozitivní, protože rozšiřují druhovou strukturu, a tak se Bažantnice stává velmi bohatým lužním lesem.

Poznámka: k dílu byla vytvořena rozsáhlá fotodokumentace, která je na přiloženém CD ve složce s názvem Fotodokumentace.

42

7. DISKUSE Cílem bakalářské práce bylo zhodnocení současného stavu parku ve Veselí nad Moravou jako východisko pro jeho rekonstrukci, přesněji však jeho části Bažantnice. Pro zjištění stavu byly voleny metody pochůzek s následným záznamem do map a metoda pozičního zaměření porostu pomocí technologie Fied-Map. Technologií FiedMap byla zaměřena modelová plocha, která byla zvolena tak, aby svým charakterem co nejvíce odpovídala „průměrným“ podmínkám Bažantnice. Metodou pochůzek a následným zaznamenáním do map byl zhodnocen technický inventář a porost keřů. Uvedená metoda má velkou dávku subjektivity, tzn. je dána hlavně na subjektivním posouzení dané situace v terénu a tím mohou vzniknout určité nepřesnosti. Tyto nepřesnosti byla snaha eliminovat tím způsobem, že byl terén touto metodou hodnocen opakovaně a data byla porovnávána a zpřesňována. U technického inventáře lze konstatovat, že nepřesnosti jsou minimální. Je to z toho důvodu, že bylo k tomuto účelu shromážděno několik druhů map (katastrální mapa, ortofoto mapa, rastrová mapa poskytnutá zeměměřickým úřadem a mapa s vyznačením kanalizace), které byly použity u konečného zaznamenávání technického inventáře do mapy v příloze č. 1. K větší chybě mohlo dojít u záznamu porostu keřů. Tato chyba byla také eliminována několika opakujícími se terénními pochůzkami. Ke zpřesnění a lepší orientace v terénu bylo využito technického inventáře. Přesnost lokalizace keřů se předpokládá, že by se mohla rovnat přesnosti turistické GPS, to je ± 10 metrů. Pro hodnocení stromového inventáře byla zvolena metoda zaměření stromů technologií Field-Map. U zaměřených stromů byla změřena tloušťka kmene ve výčetní výšce (1,3 m) pomocí lesnické průměrky. Dále byla změřena výška stromů a jejich nasazení koruny a to pomocí ultrazvukového výškoměru značky Vertex. U výběru modelové plochy byla snaha o výběr nejlepšího porostu, tedy porostu, který se bude co nejvíce podobat matričnímu porostu Bažantnice. Tento výběr byl proveden na základě subjektivního zhodnocení plochy, ale odchylka od převládající „mateční“ dřevinné skladby nebude větší jak 5%. Tvrdý luh je totiž i na ostatních místech parku homogenní. Problém při měření výšek stromů ultrazvukovým výškoměrem byl minimalizovány tím, že všechny výšky měřil jeden člověk (stejná výška oka), chyba by mohla být systematická, ale ta by byla pořád stejná.

43

Jedním z cílů práce bylo zhodnotit stromový inventář v souvislosti s předchozími inventarizacemi dřevin parku. Tyto inventarizace byly prováděny v letech 1992 a 1993. Znalecký posudek o zdravotním stavu v zámeckém parku Veselí nad Moravou byl zhotoven panem Černým v červnu 1992, zaměření stávajícího stavu zámeckého parku, doplnění vrstevnic a výškopisu panem Kopeckým v prosinci roku 1992 a studie obnovy zámeckého parku a Bažantnice byla zhotovena panem Otrubou v roce 1993. Uvedené materiály měly být dle zástupců města Veselí nad Moravou bez problému dostupné, ale v průběhu řešení bakalářské práce se ukázalo, že uvedené inventarizace metodicky eventuelně obsahově nejsou pro srovnání s lokalitou Bažantnice využitelné.

44

8. ZÁVĚR Bakalářská práce hodnotí současný stav parku v obci Veselí nad Moravou, konkrétně však jenom jeho jednou částí a to Bažantnicí. Veselí nad Moravou nalezneme v Jihomoravském kraji, v podhůří Bílých Karpat na moravsko-slovenském pomezí, v bývalém okrese Hodonín. Městský (zámecký) park se nachází na západním okraji města a jeho rozloha činí 20 ha. Rozloha sledované části tj. Bažantnice je asi 7 ha. Je situován v rovinatém terénu s průměrnou nadmořskou výškou 174 m. n. m. Bažantnice byla několikrát rekognoskována. Při rekognoskaci byl hodnocen technický inventář a vegetace. Z technického inventáře byla podrobně hodnocena cestní síť a oplocení, které jsou zaznačeny do mapky v příloze č. 1. Cesty byli roztřízeny do tří kategorií (hlavní cesta, chodník, pěšina), byl zhodnocen jejich stav, charakter, jejich počet a délka v metrech. Oplocení bylo také roztříděno do třech kategorií (pletivo na sloupcích, kovový plot, bez oplocení). U oplocení byl také zhodnocen jeho stav a popsáno z čeho je oplocení zhotoveno. Dle vegetace bylo území zařazeno dle Bučka a Laciny do daného souboru typu geobiocénu. Podrobně byly zaneseny do mapy stanovištní poměry a výskyt česneku medvědího, které se nachází v příloze č. 2. Česnek medvědí byl rozdělen dle hustoty pokryvnosti plochy na tři kategorie (0%, 50%, 100% česneku medvědího). Byly také hodnoceny keře (keřové patro) a byl určen jejich druh. Z keřového patra byla vyhotovena mapa nacházející se v příloze č. 3. Keře byly rozděleny do 4 kategorií a to dle pokryvnosti (30%, 50%, 70%, 90% pokryvnost), která byla zjišťována jako pokryvnost průmětu keřů do vertikální roviny. Do tabulky byla zapsána výměra jednotlivých pokryvností a jejich počet. Rozpoznané stromy z terénního průzkumu byly vypsány a zakresleny do mapy nacházející se v příloze č. 4. V Bažantnici je velká druhová diverzita co se týče stromového patra, nalezneme zde i exotické druhy. Dále byly technologií Fied-Map pozičně zaměřeny stromy na modelové ploše o rozloze 1 ha. Z těchto stromů byly zhotoveny tabulkové databáze a grafy v programu MS Excel, do kterých byly zaneseny tloušťkové stupně kmenů (měřeny lesnickou průměrkou) a výškové stupně stromů (měřeny výškoměrem značky Vertex). Byla zhotovena mapa, která je zobrazena v příloze č. 5, ze které je zřejmý polohopis jednotlivých stromů.

45

Je třeba se o Bažantnici starat z toho důvodu, že je to významný krajinný prvek a tak je tedy důležité zachovat především druhovou strukturu z hlediska pozůstatku lužního lesa a v neposlední řadě jeho bohatou druhovou rozmanitost. Někdy si lidé ani neuvědomují, jak je důležité přírodu chránit. Zástupci měst a obcí se zapomínají o významné krajinné prvky starat a nepřipouští si, že je ve městě důležitější zeleň, než stavění mnoha nových supermarketů. V dnešní době je totiž trend starat se jen o ta místa, která nám přinášejí finance do městské pokladny a ne o ty, do kterých se musí investovat bez následného finančního zisku. Jenomže si musíme uvědomit kam si chodíme „vyčistit“ hlavu po náročném pracovním týdnu. Určitě to není supermarket plný lidí. Vhodnější je procházka v přírodě nebo alespoň v parku.

46

9. SUMMARY The bachelor work values the present state of the park which is situated in a town Veselí nad Moravou. There is mainly valued just one part of the park , so called the Bažantnice area. Veselí nad Moravou is a small town in the south of Moravia. It is situated in the area that is called the Bílé Karpaty or White Carpathians Protected Landscape Area. This protected area extends in the South-Moravian Region. The park is located in the west part of the outskirts of the town and the extent of the park is 20ha. The extent of the Bažantnice area is about 7ha. It is situated in a flat area whose altitude is 174 metres above sea-level. The Bažantnice area was reconnoitred. There was valued technical inventory and vegetation. The technical inventory includes alleys and fences. The alleys and fences were divided into 3 categories. There was valued their size, character, number and their length in metres. As for vegetation, there was valued its copse, bushes and tree-structured stock. The copse was included according to Buček and Lacina in the group of biogeocen. The bushes were divided into 4 categories according to cover. The trees were valued in more detail thanks to a model surface ( 1ha ) by the FieldMap technology. The surface was chosen in a way that matched the average conditions of the Bažantnice area. On the model surface of the trees there was measured their diameter of a trunk ( measured by a forest calliper ), their height and the height of the treetop which was put on by an ultrasonic altimeter. It is important to take care of the Bažantnice area because it is a significant, provincial territory. The monitored area is a survival of riparian woodland that used to be in the surroundings of the river Morava in the past. Last but not least, it is important to keep rich variety of the Bažantnice area. It means it is essential to remove ashleaf maple invasion and to reduce European elder.

47

10. LITERATURA A PRAMENY Literatura AMBROS, Z., ŠTYKAR, J.: Geobiocenologie I., MZLU v Brně 1999 BUČEK, A., LACINA, J.: Geobiocenologie II, MZLU v Brně 1999 CULEK, M. a kol.: Biogeografické členění ČR, Enigma, Praha 1995 DEMEK, J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR – Hory a nížiny, Academia, Praha 1987 DEYL, M., HÍSEK, K.: Naše květiny, Academia, Praha 2001 HIEKE, K.: Dřeviny českých a moravských zámeckých parků, VŠÚO, Průhonice 1984 HIEKE, K.: České zámecké parky a jejich dřeviny, SZN, Praha 1984 HOUZAR, S.: Geologické a mineralogické poměry širšího okolí Veselí nad Moravou. In Veselsko, Muzejní a vlastivědná společnost v Brno 1999 HRUBÁ, H.: Dendrologicky-ekologická studie zámeckého parku Sychrov. Diplomová práce. MZLU Brno, Brno 2006 HRUŠKA, B., JELÍNEK, S.: Lesnická geologie, MZLU, Brno 1998 JANKOVSKÝ, L., BERÁNEK, J., ČERMÁK, P., KOLAŘÍK, J.: Péče o dřeviny rostoucí mimo les – II., ČSOP, Vlašim 2005 KOBLÍŽEK, J.: Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků, Sursum, Tišnov 2000 KOBLÍŽEK, J.: Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků: [obrazová příloha], Sursum, Tišnov 2006 KOLAŘÍK, J.: Péče o dřeviny rostoucí mimo les – I., Metodika Českého svazu ochránců přírody, Vlašim 2005 KRNOV, V.: Příměstské lesy a státní Lesy ČR. In Městské lesy Luhačovice 2002. Sborník vybraných přednášek ze semináře, Společnost po zahradní a krajinářskou tvorbu, občanské sdružení, Praha 2002 KUČERA, P., ŠIMEK, P.: Městské lesy – prostorové a provozní souvislosti. In Městské lesy Luhačovice 2002. Sborník vybraných přednášek ze semináře, Společnost po zahradní a krajinářskou tvorbu, občanské sdružení, Praha 2002 MADĚRA, P., ZIMOVÁ, E.(eds.): Metodické postupy projektování lokálního ÚSES, MZLU, Brno 2003 MUSIL, R.: Geologický vývoj Moravy a Slezska v kvartéru. In A. Přichystal, V. Obstává, M. Suk (edit.): Geologie Moravy a Slezska, Brno 1993 OTRUBA, I.: Zahradní architektura: tvorba zahrad a parků, Era, Brno 2002

48

PILÁT, A.: Listnaté stromy a keře našich zahrad a parků, Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1953 PLÍVA, K., ŽLÁBEK, I.: Přírodní lesní oblasti ČSR, Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ve Státním zemědělském nakladatelství, Praha 1984 SADILOVÁ, I.: Inventarizace dřevin a management parku Lešná. Diplomová práce. MZLU Brno, Brno 2006 SEDLÁČKOVÁ, L.: Památkový záměr obnovy, historické podklady. Znalecký posudek, 1992 – materiál poskytnutý Službami města Veselí nad Moravou VALENTOVÁ, E.: Dendrologicko-ekologická studie lázeňského parku v Teplicích nad Bečvou. Diplomová práce. MZLU Brno, Brno 2008 VESELÍ, D.: Vodní poměry v regionu Veselí nad Moravou. In Veselsko, Muzejní a vlastivědná společnost v Brno 1999 VREŠTIAK, P., SUPUKA, J.: Základy tvorby parkových lesov, VEDA, Bratislava1984 ZLATUŠKA, K.: Údržba a opravy účelových komunikací a parkových cest s prašným povrchem. In Městské lesy. Sborník vybraných přednášek ze semináře, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, Praha 2002 Mapové podklady ČÚZK: Rastrová základní mapa ČR 35-11-11. 1:10 000. 2007 ČÚZK: RZM 10 – barevná, čtverec RZM10 (4km2). Digitální, 11920544. 2008 ČÚZK: ORTOFOTO, mapový list ORTOFOTO (5km2). Digitální, UHRA 86. 2008 HOFFMANN, Z.: Zemědělské regiony ČSR, mapa 1:500 000, Geografický ústav ČSAV, Brno 1972 Geodézie: Katastrální mapa Veselí n. Mor., mapa 1:1 000. KÚ Hodonín. Brno 1987 KOPECKÝ: Zaměření stávajícího stavu zámeckého parku, doplnění vrstevnic a výškopisu. MÚ Veselí nad Moravou. Veselí nad Moravou. 1992 KŘÍŽ, H.: Regiony mělkých podzemních vod, mapa 1:500 000, Geografický ústav ČSAV, Brno 1971 LACINA, J., BUČEK, A.: Ekologická stabilita krajiny, mapa 1:1 000 000, Geografický ústav ČSAV, Brno 1992 OTRUBA: Studie obnovy zámeckého parku a Bažantnice. MÚ Veselí nad Moravou. Veselí nad Moravou. 1993 ROTH, Z.: Geologická mapa ČSSR, mapa 1: 2 000 000, Ústřední ústav geologický, Praha 1990

49

QUITT, E.:Mapa klimatické oblasti ČSR, mapa 1:500 000, Geografický ústav ČSAV, Brno 1975 VLČEK, V.: Vodohospodářský potenciál území, mapa 1:1 000 000, Atlas životního prostředí, Geografický ústav ČSAV, Brno 1992 Elektronické zdroje www.nahlizenidokn.cuzk.cz 17.3.2009 www.veseli-nad-moravou.cz 17.3.2009 www.pampeliska.cz 17.3.2009

50

11. SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ Seznam tabulky Tab. 1 Výpis údajů z katastru nemovitostí Tab. 2 Průběh srážek dle meteorologické stanice Strážnice 175 m n. m. (48º54´; 17º20´) Tab. 3 Průběh teploty vzduchu dle meteorol. st. Strážnice 175 m n. m. (48º54´; 17º20´) Tab. 4 Kategorizace, počet a délka cest v Bažantnici Tab. 5 Kategorizace oplocení a jejich délka oplocení v Bažantnici Tab. 6 Zastoupení a hustota keřů Tab. 7 Zastoupení stromů na modelové ploše Tab. 8 Zastoupení tloušťkových stupňů Tab. 9 Zastoupení výškových stupňů Tab. 10 Zastoupení tloušťkových stupňů u javoru babyky Tab. 11 Zastoupení tloušťkových stupňů u javoru jasanolistého Tab. 12 Zastoupení tloušťkových stupňů u lípy malolisté Tab. 13 Zastoupení tloušťkových stupňů u jasanu úzkolistého Tab. 14 Zastoupení tloušťkových stupňů u dubu Tab. 15 Zastoupení tloušťkových stupňů u jasanu habrolistého Tab. 16 Zastoupení tloušťkových stupňů u javoru klenu Seznam grafy Graf 1 Zastoupení stromů na modelové ploše Graf 2 Zastoupení tloušťkových stupňů Graf 3 Zastoupení výškových stupňů Graf 4 Zastoupení tloušťkových stupňů u javoru babyky Graf 5 Zastoupení tloušťkových stupňů u javoru jasanolistého Graf 6 Zastoupení tloušťkových stupňů u lípy malolisté Graf 7 Zastoupení tloušťkových stupňů u jasanu úzkolistého Graf 8 Zastoupení tloušťkových stupňů u dubu Graf 9 Zastoupení tloušťkových stupňů u jilmu habrolistého Graf 10 Zastoupení tloušťkových stupňů u javoru klenu Seznam obrázky Obr. 1 Orientační zákres území Obr. 2 Orientační zákres území 51

12. SEZNAM PŘÍLOH Příloha č.1 Mapa technického inventáře Příloha č.2 Stanovištní poměry a výskyt česneku medvědího Příloha č.3 Mapa porostu keřů Příloha č.4 Segmentace dle skupin řídících dřevin Příloha č.5 Modelová plocha Příloha č.6 Tabulky s daty stromů modelové plochy Příloha č.7 Fotodokumentace – viz přiložené CD

52

PŘÍLOHY

Tabulky s daty stromů modelové plochy

P.č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51

Č.s. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51

Český název javor babyka javor babyka javor babyka javor babyka trnovník akát javor babyka javor jasanolistý javor babyka javor babyka javor babyka javor babyka jilm habrolistý javor babyka javor babyka javor babyka javor babyka javor babyka javor babyka jilm habrolistý trnovník akát dub jasan úzkolistý lípa malolistá jasan úzkolistý javor klen jilm habrolistý javor jasanolistý javor babyka javor babyka dub javor babyka lípa malolistá jilm habrolistý jilm habrolistý drin trnovník akát lípa malolistá trnovník akát dub jilm habrolistý javor klen javor babyka javor babyka javor babyka javor babyka javor babyka dub jilm habrolistý jasan úzkolistý lípa malolistá javor babyka

Latinský název Acer campestre Acer campestre Acer campestre Acer campestre Robinia psedoacacia Acer campestre Negundo aceroides Acer campestre Acer campestre Acer campestre Acer campestre Ulmus minor Acer campestre Acer campestre Acer campestre Acer campestre Acer campestre Acer campestre Ulmus minor Robinia psedoacacia Quercus sp. Fraxinus angustifolia Tilia cordata Fraxinus angustifolia Acer pseudoplatanus Ulmus minor Negundo aceroides Acer campestre Acer campestre Quercus sp. Acer campestre Tilia cordata Ulmus minor Ulmus minor Cornus mas Robinia psedoacacia Tilia cordata Robinia psedoacacia Quercus sp. Ulmus minor Acer pseudoplatanus Acer campestre Acer campestre Acer campestre Acer campestre Acer campestre Quercus sp. Ulmus minor Fraxinus angustifolia Tilia cordata Acer campestre

P.k.(mm) N.k.(m) Výška(m) Vicečet. Charakter 400 4,6 15,1 1 olistěný 520 3,6 23,8 1 olistěný 430 3 19,5 1 olistěný 570 0,4 15,3 1 olistěný 460 1,7 18,4 1 uschlý 420 1,8 17,9 1 olistěný 110 2,8 8,9 1 olistěný 460 1,8 15,3 1 olistěný 500 3,6 23,7 1 olistěný 320 0 5,1 1 zlom 510 8,1 24,9 1 olistěný 180 2,5 17,5 1 olistěný 510 8,5 22,1 1 olistěný 340 6,3 14,8 1 uschlý 360 4,8 23,2 1 olistěný 520 4,8 20,6 1 olistěný 370 4 20,8 1 olistěný 570 4,9 23,6 1 olistěný 150 3,1 10,1 1 olistěný 440 11,6 34,9 1 olistěný 1290 14,3 34,8 1 uschlý 1019 3,9 38,2 1 olistěný 490 3,4 23 1 olistěný 1012 2,5 36,6 1 olistěný 650 2 25,1 1 olistěný 110 2,8 12,6 1 olistěný 150 0,3 11,5 1 olistěný 520 4,4 20,5 1 olistěný 340 1,9 16,2 1 olistěný 1082 8,6 44,2 1 olistěný 460 1,7 21,6 1 olistěný 100 2,5 6,3 1 olistěný 410 0,2 10,6 1 olistěný 140 3,1 10,4 1 olistěný 140 0,2 8,2 9 olistěný 310 10,9 25,6 1 olistěný 130 1,6 8,8 1 olistěný 340 7,4 19,8 1 olistěný 890 8,7 22,9 1 olistěný 90 1,8 6,3 1 olistěný 300 2 9,6 1 olistěný 310 1,6 22 1 olistěný 460 1,6 27,4 1 olistěný 480 3,1 23,6 1 olistěný 120 0,5 12,3 1 olistěný 110 1,4 11,3 1 olistěný 800 5 24,3 1 olistěný 940 5,2 20,8 1 olistěný 670 11 39,4 1 olistěný 130 0 11,2 1 olistěný 150 2,4 17,1 1 olistěný

1

P.č. 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102

Č.s. 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102

Český název javor babyka javor babyka lípa malolistá javor klen javor klen jilm habrolistý jilm habrolistý javor klen javor klen trnovník akát trnovník akát jasan úzkolistý dub javor babyka lípa malolistá javor babyka jasan úzkolistý jilm habrolistý javor klen dub javor klen javor klen lípa malolistá jilm habrolistý jilm habrolistý javor klen lípa malolistá lípa malolistá jilm habrolistý javor babyka jasan úzkolistý javor babyka jilm habrolistý javor klen javor klen jasan úzkolistý javor babyka jilm habrolistý javor babyka javor klen jasan úzkolistý dub javor jasanolistý javor babyka dub dub javor babyka lípa malolistá lípa malolistá javor babyka javor klen

Latinský název Acer campestre Acer campestre Tilia cordata Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Ulmus minor Ulmus minor Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Robinia psedoacacia Robinia psedoacacia Fraxinus angustifolia Quercus sp. Acer campestre Tilia cordata Acer campestre Fraxinus angustifolia Ulmus minor Acer pseudoplatanus Quercus sp. Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Tilia cordata Ulmus minor Ulmus minor Acer pseudoplatanus Tilia cordata Tilia cordata Ulmus minor Acer campestre Fraxinus angustifolia Acer campestre Ulmus minor Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Fraxinus angustifolia Acer campestre Ulmus minor Acer campestre Acer pseudoplatanus Fraxinus angustifolia Quercus sp. Negundo aceroides Acer campestre Quercus sp. Quercus sp. Acer campestre Tilia cordata Tilia cordata Acer campestre Acer pseudoplatanus

P.k.(mm) N.k.(m) Výška(m) Vicečet. Charakter 120 0,8 12,1 1 olistěný 130 0,6 13,3 1 olistěný 150 1,5 16,1 1 olistěný 370 7 27,8 1 olistěný 230 2,2 18,1 1 olistěný 1178 10 35,4 1 olistěný 70 0,8 8,1 1 olistěný 320 3,7 25 1 olistěný 370 6,6 26,9 1 olistěný 550 11,6 27,7 1 olistěný 320 10,6 31,6 1 olistěný 340 10,5 25,1 1 olistěný 780 0 16,2 1 uschlý 300 2,1 22,2 1 olistěný 70 1,4 5,5 1 olistěný 200 5 18,1 1 olistěný 640 0 7,1 1 zlom 500 5,8 24,9 1 olistěný 210 4 21,1 1 olistěný 1120 14,4 41,3 1 olistěný 110 5,3 9,6 1 olistěný 70 0,6 8,6 1 olistěný 140 2,5 18,6 1 olistěný 90 0 9,4 1 olistěný 170 0,1 7,9 1 olistěný 190 6,3 24 1 olistěný 100 0 5,9 1 olistěný 90 0 6,9 1 olistěný 500 12 41,2 1 olistěný 500 3,7 25,7 1 olistěný 1073 13,8 38,4 1 olistěný 80 2,6 6,4 1 olistěný 70 1,5 8,6 1 olistěný 150 3,2 13,3 1 olistěný 190 2 15,4 1 olistěný 950 8,6 37,7 1 olistěný 240 3 16,9 1 olistěný 510 14,2 34,1 1 olistěný 210 2,2 13,5 1 olistěný 220 7,6 21,5 1 olistěný 490 0 6,1 1 zlom 660 14,1 38,7 1 olistěný 200 0,1 12,6 1 olistěný 130 1,5 13,2 1 olistěný 510 11 29,7 1 olistěný 540 13,1 33,1 1 olistěný 90 3,3 7,1 1 olistěný 200 0,9 19,1 1 olistěný 220 0,4 13,3 1 olistěný 330 4,3 16,7 1 olistěný 490 7,1 25,5 1 olistěný

2

P.č. 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153

Č.s. 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 123 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153

Český název javor klen javor jasanolistý javor klen javor jasanolistý javor klen javor jasanolistý dub javor jasanolistý javor klen javor jasanolistý dub dub dub javor klen dub javor jasanolistý jasan úzkolistý javor klen javor klen javor klen javor klen javor klen jasan úzkolistý jasan úzkolistý jilm habrolistý javor babyka jilm habrolistý jilm habrolistý jasan úzkolistý javor klen javor babyka lípa malolistá javor klen javor klen javor jasanolistý javor babyka javor jasanolistý jilm habrolistý jilm habrolistý trnovník akát javor babyka dub dub jilm habrolistý javor babyka jilm habrolistý jilm habrolistý javor babyka olše lepkavá jilm habrolistý javor babyka

Latinský název Acer pseudoplatanus Negundo aceroides Acer pseudoplatanus Negundo aceroides Acer pseudoplatanus Negundo aceroides Quercus sp. Negundo aceroides Acer pseudoplatanus Negundo aceroides Quercus sp. Quercus sp. Quercus sp. Acer pseudoplatanus Quercus sp. Negundo aceroides Fraxinus angustifolia Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Fraxinus angustifolia Fraxinus angustifolia Ulmus minor Acer campestre Ulmus minor Ulmus minor Fraxinus angustifolia Acer pseudoplatanus Acer campestre Tilia cordata Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Negundo aceroides Acer campestre Negundo aceroides Ulmus minor Ulmus minor Robinia psedoacacia Acer campestre Quercus sp. Quercus sp. Ulmus minor Acer campestre Ulmus minor Ulmus minor Acer campestre Alnus glutinosa Ulmus minor Acer campestre

P.k.(mm) N.k.(m) Výška(m) Vicečet. Charakter 100 12,7 35,2 1 olistěný 250 0 23,3 1 olistěný 370 7,8 23,3 1 olistěný 210 0 14,8 1 olistěný 380 4,7 21,5 1 olistěný 170 0 4,3 1 olistěný 870 9,8 28,5 1 olistěný 180 0 14,6 1 olistěný 340 5,7 17 1 olistěný 160 0 3,5 1 olistěný 690 10,7 31 1 olistěný 390 11,6 28 1 olistěný 800 11,2 30,8 1 olistěný 280 6,8 20,2 1 olistěný 590 12,6 28,7 1 olistěný 310 4,1 25,9 1 olistěný 380 9,3 36,6 1 olistěný 400 11,4 27,1 1 olistěný 360 5,8 23,4 1 olistěný 320 3,5 25,9 1 olistěný 270 6,5 22,6 1 olistěný 240 3,5 20,5 1 olistěný 770 8,4 42,5 1 olistěný 620 12,7 33,8 1 olistěný 140 0,5 11,8 1 olistěný 130 6,7 13,2 1 olistěný 100 1 5,9 1 olistěný 170 0,5 6,2 1 olistěný 1061 18,8 44,6 1 olistěný 210 7 16,7 1 olistěný 80 12 6,8 1 olistěný 130 5,3 20,5 1 olistěný 200 4,5 23,2 1 olistěný 260 0 22,5 1 olistěný 250 0,4 12,6 1 olistěný 480 4,6 12,9 1 olistěný 110 0 7 1 olistěný 100 0,5 9 1 olistěný 180 0,7 6,3 1 olistěný 500 4,4 25,5 1 olistěný 200 1 16 1 olistěný 880 11,4 48 1 olistěný 580 6,8 22,7 1 olistěný 310 2 19,9 1 olistěný 180 3,4 10 1 olistěný 140 2,8 11,3 1 olistěný 100 1,7 8,4 1 olistěný 70 1,7 6,2 1 olistěný 360 7,2 10,5 1 olistěný 70 2,4 8,9 1 olistěný 120 3,5 9,8 1 olistěný

3

P.č. 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204

Č.s. 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205

Český název javor babyka javor babyka javor babyka javor jasanolistý javor jasanolistý javor jasanolistý olše lepkavá olše lepkavá javor jasanolistý javor babyka jasan úzkolistý jasan úzkolistý javor jasanolistý olše lepkavá javor babyka dub javor babyka javor babyka javor babyka javor jasanolistý jilm habrolistý jasan úzkolistý javor babyka javor jasanolistý javor babyka javor babyka jilm habrolistý javor babyka javor babyka javor babyka javor babyka dřín obecný javor babyka lípa malolistá javor babyka jasan úzkolistý javor babyka lípa malolistá jasan úzkolistý javor babyka javor babyka javor babyka javor jasanolistý javor babyka javor babyka jasan úzkolistý ořešák černý dřín obecný dřín obecný topol osika bez černý

Latinský název Acer campestre Acer campestre Acer campestre Negundo aceroides Negundo aceroides Negundo aceroides Alnus glutinosa Alnus glutinosa Negundo aceroides Acer campestre Fraxinus angustifolia Fraxinus angustifolia Negundo aceroides Alnus glutinosa Acer campestre Quercus sp. Acer campestre Acer campestre Acer campestre Negundo aceroides Ulmus minor Fraxinus angustifolia Acer campestre Negundo aceroides Acer campestre Acer campestre Ulmus minor Acer campestre Acer campestre Acer campestre Acer campestre Cornus mas Acer campestre Tilia cordata Acer campestre Fraxinus angustifolia Acer campestre Tilia cordata Fraxinus angustifolia Acer campestre Acer campestre Acer campestre Negundo aceroides Acer campestre Acer campestre Fraxinus angustifolia Juglans nigra Cornus mas Cornus mas Populus tremula Sambucus nigra

P.k.(mm) N.k.(m) Výška(m) Vicečet. Charakter 230 5,5 16,6 1 olistěný 210 7,2 15,8 1 olistěný 200 3,4 16,5 1 olistěný 120 1 10 1 olistěný 270 0 3,1 1 zlon 80 1,8 7,3 1 olistěný 550 15,6 35,4 1 olistěný 460 9,5 24 1 olistěný 180 1,6 9 1 olistěný 150 2,5 12,1 1 olistěný 70 2,3 9,2 1 olistěný 690 5,8 23,8 1 uschlý 180 1,8 8,9 1 olistěný 480 6,1 37,9 1 olistěný 70 0,2 10,5 2 olistěný 1143 7,2 33,4 1 olistěný 160 2,4 9,8 1 olistěný 210 2,6 14,4 1 olistěný 230 0,5 12,7 1 olistěný 220 3,9 13,7 1 olistěný 120 1,1 8,1 1 olistěný 810 8,7 38,6 1 olistěný 240 4 18,1 1 olistěný 170 4,2 9,4 1 olistěný 280 3,9 14,5 1 olistěný 230 4,5 18,7 1 olistěný 110 2 9,1 1 olistěný 150 3,5 15,4 1 olistěný 80 0,6 7,3 1 olistěný 160 2,5 12,8 1 olistěný 120 4,1 11,1 1 olistěný 90 2,4 9,1 1 olistěný 160 0 7?5 1 olistěný 150 0,9 8,8 1 olistěný 130 0 13,4 1 olistěný 950 2,5 10,8 1 olistěný 230 9,4 34,6 1 olistěný 140 1,9 14,3 1 olistěný 1060 0,1 15,2 1 olistěný 70 10,7 45,8 1 olistěný 230 2,1 9,4 1 olistěný 100 3 13,9 1 olistěný 100 2,6 11,6 1 olistěný 90 5,4 7,9 1 olistěný 90 2,7 11,5 1 olistěný 70 1,9 12,2 1 olistěný 70 2,4 9,8 1 olistěný 70 3,7 8,5 1 olistěný 70 2,1 6,3 1 olistěný 80 4 8,2 1 olistěný 70 2,7 8,5 1 olistěný

4

P.č. 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255

Č.s. 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256

Český název ořešák černý olše lepkavá olše lepkavá javor jasanolistý olše lepkavá javor babyka olše lepkavá bez černý olše lepkavá jilm habrolistý javor babyka javor jasanolistý topol bílý jasan úzkolistý bez černý javor babyka jasan úzkolistý jasan úzkolistý javor jasanolistý bez černý bez černý javor babyka jilm habrolistý javor jasanolistý jasan úzkolistý dub javor jasanolistý svída krvavá jilm habrolistý javor jasanolistý javor babyka dub javor klen javor klen javor babyka jilm habrolistý lípa malolistá lípa malolistá lípa malolistá lípa malolistá javor jasanolistý dub lípa malolistá jasan úzkolistý javor jasanolistý javor jasanolistý javor babyka trnovník akát trnovník akát bez černý bez černý

Latinský název Juglans nigra Alnus glutinosa Alnus glutinosa Negundo aceroides Alnus glutinosa Acer campestre Alnus glutinosa Sambucus nigra Alnus glutinosa Ulmus minor Acer campestre Negundo aceroides Populus alba Fraxinus angustifolia Sambucus nigra Acer campestre Fraxinus angustifolia Fraxinus angustifolia Negundo aceroides Sambucus nigra Sambucus nigra Acer campestre Ulmus minor Negundo aceroides Fraxinus angustifolia Quercus sp. Negundo aceroides Swida sanquinea Ulmus minor Negundo aceroides Acer campestre Quercus sp. Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus Acer campestre Ulmus minor Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Negundo aceroides Quercus sp. Tilia cordata Fraxinus angustifolia Negundo aceroides Negundo aceroides Acer campestre Robinia psedoacacia Robinia psedoacacia Sambucus nigra Sambucus nigra

P.k.(mm) N.k.(m) Výška(m) Vicečet. Charakter 80 1 6,8 1 olistěný 400 1,9 7,4 1 olistěný 260 9,9 25,8 1 olistěný 110 6 9,8 1 olistěný 300 0,8 10,8 1 olistěný 110 17,4 23,8 1 olistěný 240 3,1 13 1 olistěný 70 11,6 25 1 olistěný 340 7,6 18,9 2 olistěný 120 0 29,8 1 olistěný 80 0,9 9,3 1 olistěný 180 0 19,8 1 olistěný 600 0 13,5 1 olistěný 400 7,9 31,4 1 olistěný 70 7,5 26,6 1 olistěný 70 0,6 5,9 1 olistěný 70 2,3 8 1 olistěný 70 3,5 10,3 1 olistěný 70 5,1 8,6 1 olistěný 80 2,3 10,3 1 olistěný 70 1,8 5,1 1 olistěný 70 1 4,9 1 olistěný 100 2,2 6 1 olistěný 380 2 8,1 1 olistěný 680 2,1 11,8 1 olistěný 830 12,4 25,2 1 olistěný 110 10,1 46,5 1 olistěný 70 1,7 5,7 1 olistěný 340 1,7 5,6 2 olistěný 130 0 13,8 1 olistěný 150 1,9 13,5 1 olistěný 1257 4,5 14,3 1 olistěný 270 15,5 33,7 1 olistěný 330 6,9 20,8 1 olistěný 90 8 28,8 1 olistěný 600 2,6 10,4 1 olistěný 140 0 31,6 1 olistěný 70 1,7 13 1 olistěný 160 2,8 9,7 1 olistěný 70 0,6 13,2 1 olistěný 220 0 3,9 1 olistěný 840 2,5 16,5 1 olistěný 70 5 21,2 1 olistěný 810 3,1 7,2 1 olistěný 150 15,3 35,8 1 olistěný 120 2 10,3 1 olistěný 80 2,4 7,7 1 olistěný 140 2,4 6,3 1 olistěný 410 7,3 25,5 1 olistěný 70 3,3 13,3 1 olistěný 80 8 14,5 1 olistěný

5

P.č. 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306

Č.s. 257 285 286 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335

Český název javor jasanolistý dub lípa malolistá jasan úzkolistý javor jasanolistý lípa malolistá jasan úzkolistý jasan úzkolistý javor jasanolistý jasan úzkolistý javor klen javor jasanolistý javor jasanolistý javor jasanolistý jasan úzkolistý jasan úzkolistý jasan úzkolistý dub dub javor jasanolistý jasan úzkolistý lípa malolistá javor jasanolistý lípa malolistá lípa malolistá lípa malolistá jilm habrolistý lípa malolistá jilm habrolistý lípa malolistá jasan úzkolistý jasan úzkolistý lípa malolistá javor babyka javor jasanolistý javor jasanolistý lípa malolistá javor jasanolistý jasan úzkolistý dub lípa malolistá javor jasanolistý jilm habrolistý jasan úzkolistý javor jasanolistý lípa malolistá lípa malolistá lípa malolistá javor jasanolistý lípa malolistá javor jasanolistý

Latinský název Negundo aceroides Quercus sp. Tilia cordata Fraxinus angustifolia Negundo aceroides Tilia cordata Fraxinus angustifolia Fraxinus angustifolia Negundo aceroides Fraxinus angustifolia Acer pseudoplatanus Negundo aceroides Negundo aceroides Negundo aceroides Fraxinus angustifolia Fraxinus angustifolia Fraxinus angustifolia Quercus sp. Quercus sp. Negundo aceroides Fraxinus angustifolia Tilia cordata Negundo aceroides Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Ulmus minor Tilia cordata Ulmus minor Tilia cordata Fraxinus angustifolia Fraxinus angustifolia Tilia cordata Acer campestre Negundo aceroides Negundo aceroides Tilia cordata Negundo aceroides Fraxinus angustifolia Quercus sp. Tilia cordata Negundo aceroides Ulmus minor Fraxinus angustifolia Negundo aceroides Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Negundo aceroides Tilia cordata Negundo aceroides

P.k.(mm) N.k.(m) Výška(m) Vicečet. Charakter 100 6,7 27,4 1 olistěný 1270 8,7 33,6 1 olistěný 80 2,1 8,9 1 olistěný 350 6,8 13,8 1 olistěný 280 0 13,7 1 olistěný 120 1,3 12 1 olistěný 490 5,7 21,8 1 olistěný 400 2,4 18,2 1 olistěný 90 1,8 12,5 1 olistěný 70 7,3 12,4 1 olistěný 70 7,5 12,4 1 olistěný 150 3 14,9 2 olistěný 130 3,2 15,7 1 olistěný 90 2,5 14,8 1 olistěný 90 6,3 15,2 1 olistěný 70 5,8 14,4 1 olistěný 70 6,5 12,7 1 olistěný 1614 10,7 30,3 1 olistěný 520 3,9 42,6 1 olistěný 180 1,7 18 1 olistěný 550 14,4 31,5 1 olistěný 190 0,2 17,3 1 olistěný 130 1,1 7,7 1 olistěný 340 9 18,7 1 olistěný 220 0 20,5 1 olistěný 150 0 5,9 1 olistěný 180 2,9 11,4 1 olistěný 70 6 8,6 1 olistěný 130 3,1 8,3 1 olistěný 250 0 19,9 1 olistěný 100 4,9 14,5 1 olistěný 100 2 16,1 1 olistěný 80 3,6 9,8 1 olistěný 100 2,3 9,6 1 olistěný 270 3,1 20,7 1 olistěný 170 3,4 8,2 1 olistěný 270 5,4 26,4 1 olistěný 250 0,5 22,7 2 olistěný 420 2,9 23 1 olistěný 940 8,8 35,9 1 olistěný 90 0 7 1 olistěný 280 4,4 20,9 1 olistěný 80 1 7,5 1 olistěný 290 4,4 18,2 1 olistěný 80 2,4 11,1 1 olistěný 210 1,3 14,6 1 olistěný 140 0,3 15,1 1 olistěný 220 3,3 18,1 2 olistěný 220 4,7 18,1 1 olistěný 180 5 15,7 1 olistěný 110 3,4 7,5 1 olistěný

6

P.č. 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357

Č.s. 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 381 382 383 384 385 386 387

Český název lípa malolistá lípa malolistá lípa malolistá lípa malolistá lípa malolistá dub lípa malolistá lípa malolistá lípa malolistá jilm habrolistý lípa malolistá lípa malolistá lípa malolistá javor jasanolistý lípa malolistá lípa malolistá javor jasanolistý dub javor jasanolistý javor jasanolistý javor jasanolistý dub javor jasanolistý javor jasanolistý javor jasanolistý javor jasanolistý lípa malolistá dub javor jasanolistý dub lípa malolistá javor jasanolistý jasan úzkolistý javor jasanolistý javor jasanolistý javor jasanolistý javor jasanolistý javor jasanolistý dub javor jasanolistý javor jasanolistý javor jasanolistý dub javor jasanolistý dub javor jasanolistý dub javor jasanolistý javor jasanolistý jasan úzkolistý javor jasanolistý

Latinský název Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Quercus sp. Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Ulmus minor Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Negundo aceroides Tilia cordata Tilia cordata Negundo aceroides Quercus sp. Negundo aceroides Negundo aceroides Negundo aceroides Quercus sp. Negundo aceroides Negundo aceroides Negundo aceroides Negundo aceroides Tilia cordata Quercus sp. Negundo aceroides Quercus sp. Tilia cordata Negundo aceroides Fraxinus angustifolia Negundo aceroides Negundo aceroides Negundo aceroides Negundo aceroides Negundo aceroides Quercus sp. Negundo aceroides Negundo aceroides Negundo aceroides Quercus sp. Negundo aceroides Quercus sp. Negundo aceroides Quercus sp. Negundo aceroides Negundo aceroides Fraxinus angustifolia Negundo aceroides

P.k.(mm) N.k.(m) Výška(m) Vicečet. Charakter 170 0 11,6 1 olistěný 120 0,5 10,2 1 olistěný 120 0,4 9,5 1 olistěný 110 0 12,3 1 olistěný 150 5,2 15,6 1 olistěný 880 7 38,4 1 olistěný 190 1,9 15,4 1 olistěný 130 0 10,4 1 olistěný 130 0 8,1 1 olistěný 150 2,3 13,6 1 olistěný 230 4,7 18,2 1 olistěný 200 0 15,3 1 olistěný 100 0 10,2 1 olistěný 140 2,3 12,5 1 olistěný 180 0 14,9 1 olistěný 150 0 12,7 1 olistěný 250 2 12,3 1 olistěný 680 16,3 32 1 olistěný 110 0 6,8 1 olistěný 150 2 11,7 1 olistěný 90 0 6 1 olistěný 780 11 34,5 1 olistěný 80 2 5,5 1 olistěný 110 0 8,5 1 olistěný 260 0,2 17 1 olistěný 120 2,8 11,3 1 olistěný 100 1 10 1 olistěný 670 10 33,5 1 olistěný 270 0 19,1 1 olistěný 560 9,1 33 1 olistěný 140 0 12,5 1 olistěný 100 1 3,2 1 olistěný 150 4,1 14 1 olistěný 130 0,2 10,8 1 olistěný 180 0,5 14,1 2 olistěný 70 0,1 7,2 1 olistěný 70 0 8,1 2 olistěný 70 0,4 7,9 1 olistěný 640 12,5 33 1 olistěný 70 0,3 9,2 1 olistěný 270 5,8 22,3 1 olistěný 170 1,3 12,5 1 olistěný 710 13,8 36 1 olistěný 210 0 19,6 1 olistěný 660 5,5 31,5 1 olistěný 250 0 16,5 1 olistěný 750 9 34 1 olistěný 70 0,5 3,9 1 olistěný 110 0 20,8 1 olistěný 210 8,7 22 1 olistěný 290 0,4 13,2 1 olistěný

7

P.č. 358 359 360 361 362 363 364 365

Č.s. 388 389 390 391 392 393 394 395

Český název javor jasanolistý javor klen javor jasanolistý javor jasanolistý dub javor jasanolistý javor klen dub

Latinský název Negundo aceroides Acer pseudoplatanus Negundo aceroides Negundo aceroides Quercus sp. Negundo aceroides Acer pseudoplatanus Quercus sp.

P.k.(mm) N.k.(m) Výška(m) Vicečet. Charakter 310 0,2 19,5 1 olistěný 290 0,5 15,3 1 olistěný 160 0,2 12,8 1 olistěný 70 0 7,9 1 olistěný 880 12,3 32,5 1 olistěný 230 0,1 11,5 1 olistěný 210 1,3 20,3 1 olistěný 470 5,4 14,5 1 olistěný

Poznámka: P.č. – Pořadové číslo Č.s. – Číslo stromu P.k. – Průměr kmene N.k. – Nasazení koruny Vícečet. – Výcečetnost (kmen se dělí na více kmenů a to do výšky kmene 1,3 metru)

8