MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ. Vývoj zahraničního obchodu ČR se dřevem v letech Lesnická a dřevařská fakulta

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Vývoj zahraničního obchodu ČR se dřevem v letech 1994 - 2004

2005/2006

Marek Zábranský

3

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Vývoj zahraničního obchodu ČR se dřevem v letech 1994 – 2004 zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně dne …………………

….…..…………... Marek Zábranský

4

Poděkování:

Považuji za svou milou povinnost poděkovat panu

Ing. Josefu Lenochovi, za

odborné a organizační vedení při zpracování této diplomové práce.

5

Abstrakt Jméno: Marek Zábranský Name: Marek Zábranský

Název diplomové práce: Vývoj zahraničního obchodu ČR se dřevem v letech 1994 - 2004 Topic of Diploma thesis: Development of the foreign trade of CR in woods during the years 1994 – 2004

Abstrakt: Tato diplomová práce se zabývá vývojem zahraničního obchodu se surovým dřívím v letech 1994-2004. Základní data jsou čerpány ze Zelených zpráv a jsou zpracovány za jednotlivé roky v daném období. Analyzované informace o vývozu a dovozu surového dřeva jsou členěny podle jednotlivých zemí, sortimentů a druhů dřevin. Pomocí syntézy získaných informací je uvedená problematika následně celkově zhodnocena. Tato práce rovněž zachycuje zásadní změny vývoje z pohledu lesního hospodářství a tuzemského trhu se dřívím v souvislosti se zahraničním obchodem. Výsledný vývoj zahraničního obchodu se surovým dřívím je porovnán s celkovým vývojem zahraničního obchodu ČR.

Abstract: This dissertation deals with the development of the foreign trade in roundwood during the years 1994 – 2004. The basic data were gathered from the Report on Forestry of the Czech Republic and were worked out for the particular years in the given period. The analyzed information about the export and import of the roundwood are devided into sections according to particular countries, assortments and kinds of woody species. Through summarizing of the acquired information was the issue completely overall assessed. This dissertation as well expresses the fundamental changes in the development of the czech foreign trade in woods. The resulting development of the foreign trade in roundwood was finally compared with the total development of the czech foreign trade.

Klíčová slova : zahraniční obchod, surové dříví, vývoz, dovoz. Key words : foreign trade, roundwood, export, import.

6

Anotace Název diplomové práce: Vývoj zahraničního obchodu ČR se dřevem v letech 1994 - 2004 Topic of Diploma thesis: Development of the foreign trade of CR in woods during the years 1994 – 2004

Anotace Vývoj

zahraničního

obchodu

se

surovým

dřívím

v letech

1994-2004

lze

charakterizovat především výraznou změnou podílu jednotlivých sortimentů na celkovém objemu. Z tohoto pohledu byla nejvýznamnějším sortimentem jehličnatá kulatina. Obchod se surovým dřívím se v největší míře realizoval se zeměmi EU, hlavně s Rakouskem a Německem. Důležitým obchodním partnerem bylo také Slovensko. Obchodní bilance byla trvale aktivní, ve sledovaném období se saldo bilance pohybovalo v rozmezí 2,5 až 4,3 mld.Kč. Zahraniční obchod se surovým dřívím nebyl příliš ovlivněn trendy celkového zahraničního obchodu ČR.

Annotation The development of the foreign trade in roundwood can be characterised by the discontinuous innovation of the proportion of the particular assortments on the total value. From this point of view as the most important assortment was regarded a coniferous logs. The roundwood trade was almost fully realised with the EU countries, especially with Austria and Germany. The other very important business partner was Slovakia. The balance of trade was permanently activ, in the period under consideration ranged the balance of trade between 2,5 and 4,3 miliards of crowns. The foreign trade in roundwood was not much influenced by the trends in the development of the total czech foreign trade.

7

Obsah 1

Úvod do problematiky………………………….……………………...11 1.1 Úvod……………………………………………………………………………..11 1.2 Základní pojmy………………………………………………………………….13

2 Cíl práce………………………………………………………………....16 3 Materiál a metodika………………………………………………….....17 4 Výsledky a diskuse……………………………………………………...18 4.1 Zahraniční obchod ČR v letech 1990 – 2004………………………………….....18 4.2 Zahraniční obchod ČR se surovým dřívím v letech 1994-2004………………….26 4.2.1 Základní souvislosti a charakteristiky……………………………………..26 Rok 1994…………………………………………………………………..26 Rok 1995…………………………………………………………………..28 Rok 1996…………………………………………………………………..31 Rok 1997…………………………………………………………………..33 Rok 1998…………………………………………………………………..36 Rok 1999…………………………………………………………………..38 Rok 2000…………………………………………………………………..41 Rok 2001…………………………………………………………………..43 Rok 2002…………………………………………………………………..46 Rok 2003…………………………………………………………………..48 Rok 2004…………………………………………………………………..51 4.2.2 Vývoj hlavních ukazatelů……………………………………………….....54 4.2.3 Vývoj teritoriální struktury ..………………………………………………56 4.2.4 Vývoj komoditní struktury ...……………………………………………...59 4.2.5 Srovnání s celkovým zahraničním obchodem ČR.………………………...62

5 Realizační výstup……………………………………………………….65 5.1 Situace v lesním hospodářství a její důsledky pro zahraniční obchod….………..65 5.2 Situace na tuzemském trhu a návrh doporučení pro obchodní praxi…..…………67

6 Závěr…………………………………………………………………….69 7 Summary………………………………………………………………..71 8 Přehled použité literatury……………………………………………...73 …

.……………………………………………

Přílohy ……………………………………………………………….....

8

Seznam použitých zkratek ČR – Česká republika ČSFR – Československá federativní republika ČSN – Česká státní norma ČSSR - Československá socialistická republika ČSÚ – Český statistický úřad ČNB – Česká národní banka CEFTA – Středoevropská dohoda o volném obchodu CZK – česká koruna EU – Evropská unie HDP – hrubý domácí produkt LČR – Lesy České republiky MZE – Ministerstvo zemědělství MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj RVHP – Rada vzájemné hospodářské pomoci SNS – Společenství nezávislých států SRN – Spolková republika Německo SSSR – Svaz sovětských socialistických republik USA – Spojené státy americké USD – americký dolar

9

Seznam tabulek a obrázků (textová část) Tab. č. 1 : Vývoz a dovoz surového dříví v ČR v tis. m3 (1994)………………………....27 Tab. č. 2 : Teritoriální struktura zahraničního obchodu se surovým dřívím (1994)………28 Tab. č. 3 : Vývoz a dovoz surového dříví v ČR v tis. m3 (1995)…………………………29 Tab. č. 4 : Teritoriální struktura zahraničního obchodu se surovým dřívím (1995)………30 Tab. č. 5 : Vývoz a dovoz surového dříví v ČR v tis. m3 (1996)…………………………32 Tab. č. 6 : Teritoriální struktura zahraničního obchodu se surovým dřívím (1996)………32 Tab. č. 7 : Vývoz a dovoz surového dříví v ČR v tis. m3 (1997)………………………....34 Tab. č. 8 : Teritoriální struktura zahraničního obchodu se surovým dřívím (1997)………35 Tab. č. 9 : Vývoz a dovoz surového dříví v ČR v tis. m3 (1998)………………………....37 Tab. č. 10 : Teritoriální struktura zahraničního obchodu se surovým dřívím (1998)……..38 Tab. č. 11 : Vývoz a dovoz surového dříví v ČR v tis. m3 (1999)………………………..39 Tab. č. 12 : Teritoriální struktura zahraničního obchodu se surovým dřívím (1999)……..40 Tab. č. 13 : Vývoz a dovoz surového dříví v ČR v tis. m3 (2000)………………………..42 Tab. č. 14 : Teritoriální struktura zahraničního obchodu se surovým dřívím (2000)……..43 Tab. č. 15: Vývoz a dovoz surového dříví v ČR v tis. m3 (2001)………………………...44 Tab. č. 16 : Teritoriální struktura zahraničního obchodu se surovým dřívím (2001)……..45 Tab. č. 17 : Vývoz a dovoz surového dříví v ČR v tis. m3 (2002)………………………..47 Tab. č. 18 : Teritoriální struktura zahraničního obchodu se surovým dřívím (2002)……..47 Tab. č. 19 : Vývoz a dovoz surového dříví v ČR v tis. m3 (2003)………………………..49 Tab. č. 20 : Teritoriální struktura zahraničního obchodu se surovým dřívím (2003)……..50 Tab. č. 21 : Vývoz a dovoz surového dříví v ČR v tis. m3 (2004)………………………..52 Tab. č. 22 : Teritoriální struktura zahraničního obchodu se surovým dřívím (2004)……..53 Obr. č.1 : Vývoj zahraničního obchodu ČR v letech 1993-2004 (mld. Kč)………………..19 Obr. č.2 : Teritoriální struktura vývozu ČR v letech 1995-2004 (mld. Kč)………………...21 Obr. č.3 : Teritoriální struktura dovozu ČR v letech 1995-2004 (mld. Kč)………………...23 Obr. č.4 : Vývoj zahraničního obchodu se surovým dřívím v letech 1994-2004 (mil.Kč)…54 Obr. č.5 : Vývoj zahraničního obchodu se surovým dřívím v letech 1994-2004 (tis.m3)…..56 Obr. č.6 : Teritoriální struktura vývozu podle hlavních zemí v letech 1994-2004 (%)……..57 Obr. č.7 : Teritoriální struktura dovozu podle hlavních zemí v letech 1994-2004 (%)……..58 Obr. č.8 : Struktura sortimentů ve vývozu v letech 1994-2004 (%)………………………...60 Obr. č.9 : Struktura sortimentů v dovozu v letech 1994-2004 (%)………………………….61

10

1 Úvod do problematiky 1.1 Úvod Zahraniční obchod je historicky nejstarší a dosud významnou formou vnějších hospodářských vztahů. Je spojen s lidskou civilizací od jejího prvopočátku až do dnešní doby. Obchod je jedním z hlavních faktorů, který ovlivňoval a limitoval vývoj po celou dobu existence lidské společnosti. Od jednoduchých forem výměnného geograficky omezeného obchodu se vyvinul až do současné podoby celosvětového obchodu, na kterém je závislá většina národních ekonomik. Vliv zahraničního obchodu na hospodářský rozvoj se podstatně prohloubil a projevil především v Evropě po 2. světové válce. V současné době patří k nejdynamičtějším prvkům vývoje světové ekonomiky a rozhodujícím způsobem ovlivňuje ekonomický růst jednotlivých zemí. V České republice procházel zahraniční obchod za poledních 15 let velmi důležitým období. Na počátku devadesátých let totiž došlo v České republice vlivem politických změn k přechodu z centrálně plánované ekonomiky na tržní způsob hospodaření. Zahraniční obchod se ocitnul v období transformace, liberalizoval se a byl nucen fungovat v prostředí vyspělých evropských ekonomik. To všechno přinášelo velké změny jak v teritoriální a komoditní struktuře, ale také v kolísající dynamice a obchodní bilanci českého zahraničního obchodu. V posledních letech se zahraniční obchod ČR zkonsolidoval, vykazuje pozitivní dynamiku a má velký vliv na hospodářský růst. V roce 2005 se dokonce poprvé po vniku samostatné ČR dostala obchodní bilance do kladných čísel. Česká republika je oprávněně považovaná za stát s bohatými zásobami dřevní hmoty ( celkové roční přírůstky dřeva jsou trvale vyšší než roční těžby ) a ta je i jedním z mála přírodních bohatství naší země, na kterém je možné budovat silné hospodářské a ekonomické odvětví. Dřevo bylo sice již nejméně století považované za jeden z nejpohotovějších zdrojů zahraničního obchodu státu, ale současně se stalo, hlavně v posledních padesáti letech, základní surovinou pro rozvoj významných průmyslových odvětví (dřevozpracující, nábytkářský a celulózo-papírenský průmysl). Výrobky těchto odvětví zaujaly nejen významný podíl na domácím trhu a v národním hospodářství, ale staly se i významným zdrojem pro zabezpečení mezinárodní obchodní výměny, respektive zdrojem devizových příjmů.

11

Dříví má jako produkt lesního hospodářství značný význam pro rozvoj lidské společnosti. Patří k nejstarším a nejoblíbenějším přírodním materiálů s nejvšestrannějším využitím, je pružným, pevným a přitom lehkým materiálem s řadou dalších pozitivních vlastností. Jedná se o surovinu obnovitelnou, kterou lze přirozenými cestami likvidovat bez ekologických

zátěží

pro

své

okolí.

Dřevo

je

dnes

nejperspektivnějších surovin a nosný materiál budoucnosti.

12

pokládáno

za

jednu

z

1.2 Základní pojmy Zahraniční obchod Mezinárodní obchod tvoří toky zboží (statků), které jsou předmětem obchodů mezi jednotlivými národními ekonomikami. Měří se objemem světových vývozů a dovozů. ( Žák 1999 ) Zahraniční obchod představuje směnu statků jedné země s jinými státy, což jí umožňuje překonávat bariéry domácích ekonomických omezení. V širším slova smyslu patří do zahraničního obchodu také toky služeb, jejichž význam v obchodních vztazích neustále roste. Samotný proces směny může mít charakter místní, regionální nebo mezinárodní. Ústředním místem směny zboží je trh. Trh vzniká tam, kde se vzájemně setkává nabídka a poptávka a kde tedy dochází k obratům. Z pohledu mezinárodního obchodu je to mechanismus, prostřednictvím kterého dochází k přesunu zboží a služeb mezi všemi státy světa, které si mezi sebou vzájemně konkurují. Stále větší objem světové produkce je však obchodován na trzích globálních. V současné době je prostřednictvím mezinárodního obchodu směnováno více než 20 % světové produkce. Rostoucí otevřenost světové ekonomiky je spojena s mnoha pozitivními efekty ( např. úspory z rozsahu, využití komparativních výhod, přesun technologií ), ale souvisí s ní i mnoho negativních dopadů ( např. přelévání hospodářských cyklů, inflace, růst závislosti malých ekonomik na svých obchodních partnerech, zvyšování vlivu monopolů a další ). Fialová (2004) uvádí, že: „Mezinárodní směnnou vyrovnávají země přebytek a nedostatek některých druhů zboží, využívají absolutní a komparativní výhody k úspoře národní práce.“ Větší objem produktu než jaký odpovídá domácí poptávce, umožňuje využívat úspory z rozsahu. Negativním důsledkem zahraničního obchodu může být zranitelnost ekonomik při úzké specializaci na vývoz jedné nebo několika komodit a riziko poruch v hospodářském vývoji při vysoké závislosti na dovozu strategických komodit. Teorie mezinárodního obchodu nachází své hlavní uplatnění ve vysvětlování podmínek a příčin toků reprodukovaných hmotných statků mezi různými zeměmi. Tyto toky jsou snadno měřitelné. Předmětem mezinárodního obchodu mohou být také nereprodukovatelné hmotné statky (přírodní bohatství) či nehmotné statky, které jsou

13

reprezentovány hlavně službami (např. doprava, právní, bankovní a pojišťovací služby, informace, duševní vlastnictví).

(Kubišta 1999)

Základním principem mezinárodního obchodu je komparativní výhoda, tzn. že každá země se specializuje na výrobu a vývoz těch statků, které vyrábí s relativně nižšími náklady a dováží ty, které by vyráběla s relativně vyššími náklady. Komparativní výhoda je tudíž dána technologickými rozdíly mezi zeměmi a komoditami, které se projevují v odlišných nákladech na jednotku výroby.

Zahraniční obchod se člení na vývoz (export) a dovoz (import). Vývoz vyjadřuje hodnotu zboží a služeb odeslaných do zahraničí, které přestoupily státní hranici za účelem jejich trvalého nebo dočasného ponechání v zahraničí. ( ČSÚ – 2005 ) Fialová (2004) uvádí, že: „Vývoz představuje prodej výrobků a služeb do zahraničí. Do hodnoty vývozu se zahrnuje i hodnota zboží dříve dovezeného, zušlechtěného v zemi a poté vyvezeného.“

Dovoz vyjadřuje hodnotu zboží nebo služeb přijatých ze zahraničí, které přestoupily státní hranici za účelem jejich trvalého nebo dočasného ponechání v tuzemsku. ( ČSÚ – 2005 ) Fialová (2004) definuje: „Dovoz představuje nákup výrobků a služeb v zahraničí. Viditelný dovoz se vztahuje na dovoz výrobků, zatímco dovoz služeb se nazývá neviditelným dovozem.“

V zahraničním obchodě se rozlišuje teritoriální struktura a komoditní struktura. Teritoriální struktura určuje, z jakých skupin zemí, popřípadě jednotlivých států je realizován dovoz a do kterých směřuje vývoz dané země. Komoditní struktura určuje podíl nebo množství jednotlivých skupin zboží.

Ukazatelé zahraničního obchodu V kontextu této práce se jedná především o obchodní bilanci, obrat zahraničního obchodu a saldo bilance. Obchodní bilance vyjadřuje vztah mezi celkovou hodnotou

14

vývozu a dovozu daného teritoria za určité období (zpravidla jeden rok). Je součástí platební bilance. Pokud je hodnota vývozu větší než hodnota dovozu, je bilance aktivní, v opačném případě se jedná o pasivní obchodní bilanci. Saldo bilance je rozdíl mezi hodnotou vývozu a hodnotou dovozu, vyjadřuje se v absolutní částce. Obrat zahraničního obchodu v podstatě vyjadřuje součet hodnot vývozu a dovozu určité země.

Tato diplomová práce se zabývá zahraničním obchodem se dřevem. Dřevo je velmi široký a obecný pojem, pro potřeby této práce je chápáno jako surové dříví.

Surové dříví Podle platných norem ČSN 48 0055 a ČSN 48 0056 se člení surové dříví na následující sortimenty: I. třída jakosti - dýhárenské výřezy, rezonanční výřezy pro výrobu hudebních nástrojů, speciální průmyslové výřezy. II. třída jakosti - překližkářské výřezy, zápalkárenské výřezy, výřezy pro sportovní a jiné potřeby, sudárenské výřezy, výřezy pro technické účely III. třída jakosti - pilařské výřezy, výřezy pro stavební účely, výřezy pro výrobu pražců, sloupové výřezy a sloupovina, speciální důlní výřezy IV. třída jakosti - dříví pro výrobu dřevoviny, důlní výřezy a dolovina, tyče, tyčky, tyčové a tyčkové výřezy V. třída jakosti - vlákninové a ostatní průmyslové dříví, netříděné listnaté dříví VI. třída jakosti - palivové dříví ( Bluďovský 2005) Pro účely zahraničního obchodu bylo použito třídění surového dříví podle Zelené zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství z roku 2004 (viz. níže), kde jsou součástí surového dříví také štěpka, dřevěné uhlí, piliny a dřevěný odpad. V rámci zjednodušení jsou následující skupiny třídění označovány jako sortimenty, což není úplně přesné vyjádření. Kulatina - průmyslové výřezy I.- IV. třídy jakosti Vláknina – V. třída jakosti Palivové dříví - VI. třída jakosti Ostatní sortimenty ( štěpka, dřevěné uhlí, piliny a dřevěný odpad )

15

2 Cíl práce Hlavním cílem této diplomové práce je reálné zhodnocení vývoje zahraničního obchodu České republiky se surovým dřívím v rozmezí let 1994 až 2004.

Pro splnění hlavního cíle jsou vytyčeny následující dílčí cíle:

- stručně charakterizovat vývoj celkového zahraničního obchodu - provést analýzu dovozu a vývozu surového dříví - zpracovat základní data systematicky do jednotlivých roků - rozčlenit zahraniční obchod podle jednotlivých sortimentů, druhů dřevin a států -

nastínit vývoj hlavních ukazatelů, teritoriální a komoditní struktury zahraničního obchodu se surovým dřívím

-

zachytit zásadní změny vývoje z pohledu lesního hospodářství a tuzemského trhu se dřívím v souvislosti se zahraničním obchodem

- porovnat zahraniční obchod se dřevem vzhledem k celkovému vývoji zahraničního obchodu České republiky

16

3 Materiál a metodika Metodika práce vychází z hlavního cíle a cílů dílčích. Při zpracování této diplomové práce jsem postupoval následovně. Abych získal všeobecné znalosti a údaje, vyhledal jsem vhodnou odbornou literaturu, týkající se zahraničního obchodu a surového dříví. Navštívil jsem rovněž internetové stránky zabývající se touto problematikou. Takto získané poznatky jsem použil v teoretické části diplomové práce. Pro zpracování výsledků práce mně jako základní materiál sloužily Zprávy o stavu lesního hospodářství v jednotlivých letech (Zelené zprávy ), které jsou k dispozici na internetových stránkách Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. Data z tohoto hlavního materiálu jsem doplňoval údaji, které jsem získal z databáze Českého statistického úřadu. Jedná se o údaje veřejně dostupné na stánkách ČSÚ. Dále jsem navštívil krajskou správu ČSÚ v Olomouci, kde jsem se seznámil s detailnějšími informacemi. Takto získaná data jsem nejprve roztřídil a následně uspořádal do přehledných tabulek. Jako první jsem použil metodu analýzy, tzn. že jsem zkoumaný problém rozdělil logickou cestou na menší části. Ty jsem pak dále zpracovával. Touto metodou jsem zjistil např. teritoriální a komoditní strukturu zahraničního obchodu se surovým dřívím. Další metodou uplatněnou v této práci jsou metoda komparace, jejíž základem je srovnávání údajů, nalézání společných a odlišných znaků. Tuto metodu jsem použil při zohledňování mírného rozptylu dat ze Zelených zpráv a z databáze ČSÚ. Jako poslední jsem aplikoval metodu syntézy, která sleduje vzájemné vazby mezi jednotlivými částmi analýzy a skládá je v přehledný celek. Touto metodou jsem vytvořil závěrečné kapitoly.

17

4

Výsledky a diskuse 4.1 Zahraniční obchod ČR v letech 1990 – 2004 ( kapitola zpracována podle Czech Trade a ČSÚ ) Vývoj zahraničního obchodu České republiky v období po rozpadu ČSSR lze rozdělit

na několik rozdílných fází. V první fázi transformace (1990-1993) vývoj zahraničního obchodu ČR (resp. Československa) odrážel pokles HDP, ztrátu tradičních odbytišť a výrazné strukturální změny, které probíhaly ve výrobě a obchodu. Listopadová revoluce způsobila velké politické a hospodářské změny. Byl zrušen státní monopol a započala transformace centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní, založenou na soukromém vlastnictví a volné konkurenci. Nová vláda po volbách začala zavádět hospodářské reformy. Privatizovaly se malé podniky, velké společnosti i služby. Zahraniční obchod se celkově liberalizoval, obchodování se zahraničím mohly provozovat všechny podnikatelské subjekty. Přesto se zpočátku dostal zahraniční obchod ČSFR do krize a to především díky podstatné změně jeho teritoriální i komoditní struktury. Po rozpadu RVHP nastala ztráta většiny tradičních trhů v socialistických zemích. Objevila se skrytá inflace, rostla zahraniční zadluženost, průmyslová výroba prudce klesala. V prvních letech bylo hlavním cílem přeorientovat vývoz a dovoz ze zemí RVHP do zemí s vyspělou tržní ekonomikou a to zejména do zemí EU. To s sebou však neslo negativa v podobě vysokého poklesu vývozu se současným prudkým zvýšením dovozu (především ze západních zemí). Přesto se však dařilo držet jen relativně mírnou pasivní obchodní bilanci. Hlavním vyváženým artiklem byly suroviny, vývoz strojů se velmi snížil. Dováželo se velké množství spotřebního zboží, nejpodstatnější nárůst měl dovoz strojů, zařízení a dopravních prostředků. Deficity zahraničního obchodu nepřekročily výši 30 mld. Kč a nepředstavovaly hlavní makroekonomický problém transformace české ekonomiky. Další fázi vývoje zahraničního obchodu (1994-1995) bylo možno charakterizovat narůstajícím deficitem obchodní bilance. V roce 1994 došlo k oživení ekonomického růstu, které dále akcelerovalo i v roce 1995. Hlavním faktorem ekonomického růstu z let 1994 a 1995 byl růst domácí poptávky, který převyšoval růst domácí nabídky. Rychle rostoucí domácí poptávka byla uspokojována rychle rostoucím dovozem. Tempo růstu nominálního importu akcelerovalo z 5,4 % v roce 1993 na 28,6% v roce 1995, zatímco tempo růstu nominálního exportu bylo v letech 1994-1995 vždy nižší, v roce 1994

18

dosáhlo 6,6 % a v roce 1995 se zvýšilo na 10,6 % (HDP). Rostoucí deficit zahraničního obchodu byl financován masivním přílivem zahraničního kapitálu.

1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 -200

Dovoz Vývoz Bilance

19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04

hodnoty v mld. Kč

Vývoj zahraničního obchodu ČR v letech 1993- 2004

Obr. č.1 : Vývoj zahraničního obchodu ČR v letech 1993-2004 (mld. Kč)

Podíl výrobků určených převážně k osobní spotřebě dosáhl v roce 1994 celkem 20,1% a v roce 1995 tento podíl poklesl na 18,4% celkového importu. Podíl surovin, paliv, materiálu a polotovarů dosáhl v obou letech asi 44 %. Podíl strojírenských výrobků na celkovém importu v roce 1994 dosáhl 36,2 % a v roce 1995 vzrostl na 37,1 %. Tato struktura dovozu z let 1994-1995 ukazuje, že akcelerace dovozu nebyla vyvolána spotřebními tendencemi (podíl výrobků určených převážně k osobní spotřebě poklesl). Problémem však bylo skutečné efektivní využití masivních dovozů na mikroekonomické úrovni a schopnost zvýšit exportní výkonnost české ekonomiky prostřednictvím investic z dovozu. Transformace se odrazila i na teritoriální struktuře zahraničního obchodu, když v letech 1994-1995 byly hlavním zdrojem dovozní expanze a také obchodního schodku především vyspělé tržní ekonomiky. Rostoucí zahraniční obchod se zeměmi západní Evropy a zároveň přiliv finančních zdrojů z těchto zemí zvyšoval zapojení České republiky

19

do světového hospodářství a obchodu, současně ovšem zvyšoval závislost české ekonomiky na západní Evropě. Domácí výroba stále více využívala zahraniční komponenty a zvyšovala se závislost vývozu na západoevropské poptávce. Stav západoevropského hospodářství se stal jedním z hlavních faktorů ovlivňující vývoj českého exportu. Slabé oživení hospodářského růstu v zemích západní Evropy a neúměrně silný kurz CZK tak v letech 1994-1995 měly za následek slabou dynamiku vývozu. Období od roku 1996 do května 1997 bylo poznamenáno mírnou ekonomickou nestabilitou České republiky. V únoru 1996 došlo k rozšíření fluktuačního pásma kurzu koruny z 0,5 % na +/- 7,5 %. Ke změně kurzové politiky tak došlo po více než pěti letech. Touto změnou centrální banka vnesla do úvah zahraničních investorů nejistotu v podobě kurzového vývoje, což se odrazilo v poklesu přílivu kapitálu do české ekonomiky. V roce 1996 deficit zahraničního obchodu dosahoval maximální výše (159,5 mld. Kč) a jeho nepříznivý vývoj pokračoval i v prvních měsících roku 1997. Tempo růstu importu stále převyšovalo tempo růstu exportu. Bylo to zapříčiněno vysokou domácí poptávkou, která stále převyšovala růst nabídky z domácích zdrojů. Navíc docházelo k přesměrování části dříve exportovaného zboží na domácí trh. Podepsala se na tom i slabá konjunktura v západní Evropě, která působila negativně na český export. Historického maxima dosáhlo pasivum obchodní bilance v posledním čtvrtletí roku 1996, kdy deficit dosáhl 50 mld. Kč. Nepříznivý vývoj v oblasti zahraničního obchodu pokračoval i v prvních měsících roku 1997. Deficit zahraničního obchodu (11 % HDP v roce 1996) a deficit běžného účtu (7,6 % HDP v roce 1996) dosáhly úrovně ohrožující makroekonomickou stabilitu země a představovaly hlavní makroekonomický problém. Na tuto situaci česká vláda v dubnu 1997 reagovala změnou své dosavadní hospodářské politiky v podobě přijetí balíčku restriktivních opatření. Hlavními prioritami změny hospodářské politiky bylo zastavit prohlubující se vývoj vnější nerovnováhy, oživení hospodářského růstu a snížit deficit veřejných financí. Uvedený balíček opatření představoval kromě systémových opatření především restrikci veřejných výdajů ve výši 25,5 mld. Kč a zavedení dovozních depozit. Avšak setrvačné pokračování nepříznivých makroekonomických trendů a politická nestabilita se projevily i na kursu české měny. Po neúspěšných dva týdny trvajících intervencích České národní banky na devizovém trhu za účelem udržet vývoj kurzu koruny v oscilačním pásmu, ČNB zrušila systém pevného kurzu koruny s fluktuačním pásmem a kurz uvolnila.

20

Další fázi vývoje vnější ekonomické situace České republiky lze vytyčit obdobím od druhé poloviny roku 1997 do konce roku 1999. Toto období lze označit za fázi konsolidace obchodní bilance. Třetí čtvrtletí roku 1997 přineslo poprvé od roku 1994 obrat trendu ve vývoji zahraničního obchodu – došlo k poklesu deficitu zahraničního obchodu a běžného účtu. Za celý rok 1997 zahraniční obchod skončil v deficitu 144 mld. Kč. Zlepšení obchodní bilance bylo umožněno kombinací utlumené dovozní dynamiky a příznivého vývoje vývozu. Vývoz již od května 1997 rostl rychleji než dovoz, a to zejména v důsledku oživení ekonomického vývoje na trzích hlavních obchodních partnerů České republiky a oslabením koruny, které probíhalo již od února 1997. Snížení dovozu bylo v roce 1997 ovlivněno stlačením domácí poptávky ( realizace úsporných vládních balíčků ), dočasným zavedením dovozních depozit a devalvací kurzu koruny. Naopak ve směru jeho zvýšení působila zvyšující se dovozní náročnost ekonomiky (a exportu obzvláště ) na dovoz materiálů a komponentů ze zahraničí.

1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

Státy EU Ostatní vyspělé tržní ekonomiky Evropské tranzitivní ekonomiky Rozvojové ekonomiky Ostatní ekonomiky 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04

hodnoty v mld. Kč

Teritoriální struktura vývozu v letech 1995-2004

Obr. č.2 : Teritoriální struktura vývozu ČR v letech 1995-2004 (mld. Kč)

21

V roce 1998 deficit zahraničního obchodu skončil ve výši 82,4 mld. Kč, tj. 4,7 % HDP, což představuje zlepšení salda obchodní bilance oproti roku 1997 o více než 60 mld. Kč. Díky tomuto výraznému meziročnímu zlepšení schodku obchodní bilance došlo i k výraznému poklesu deficitu běžného účtu. V běžných cenách se meziročně vývoz zvýšil o 17,7 % a dovoz o 7,9 %, v reálném vyjádření (v cenách roku 1997) se vývoz meziročně zvýšil o 12,8 % a dovoz o 10,9 %. Rozhodující vliv na nominální zlepšení obchodní bilance měly cenové faktory (včetně kurzových). V roce 1999 došlo k dalšímu poklesu deficitu zahraničního obchodu na 65,8 mld. Kč, což představovalo méně než 4 % HDP. Meziroční snížení deficitu obchodní bilance dosáhlo více než 16 mld. Kč, tj. 20%. Oživení české ekonomiky výrazně zvýšilo poptávku po surovinách, nerostných palivech a polotovarech. Růst obchodního deficitu byl podstatně ovlivněn i výrazným zvýšením světových cen ropy a silným kurzem koruny. Mimořádně důležitým faktem bylo dosažení bilančního aktiva s Evropskou unií. Tato skutečnost dokládá výrazný posun v adaptaci českých exportérů na vyspělé zahraniční trhy. Zásadní význam na vývoj českého exportu v roce 1999 měla příznivá konjunkturní situace u hlavního obchodního partnera - SRN. Ve vývoji platební bilance v roce 2000 bylo patrné opětovné prohloubení deficitu obchodní bilance. Obchodní bilance skončila schodkem 120,8 mld. Kč (6,5 % HDP), což je o 55 mld. Kč více než v roce 1999 (meziročně se deficit obchodní bilance zhoršil o rekordních 84 %). Primární příčina zhoršení salda obchodní bilance spočívala ve vývoji zahraničních cen dovážených energetických surovin a od druhého pololetí 2000 i v zesílení poptávkových faktorů (pokračující oživení české ekonomiky). Vývoj zahraničního obchodu byl dále ovlivněn i silným dolarem, který zdražoval dovozy, a rostoucím podílem tzv. zušlechťovacího styku v zahraničním obchodu České republiky. V roce 2000 došlo k výraznému zvýšení obratu zahraničního obchodu ČR a opětovnému předstihu dynamiky dovozu před dynamikou vývozu v běžných cenách. Růst cen zahraničního obchodu u dovozu v roce 2000 (12,0 %) téměř dvojnásobně převýšil růst cen vývozu (6,3 %). Negativní vývoj byl ovlivněn především vývojem dovozních cen minerálních paliv. V roce 2001 došlo k mírnému zpomalení dynamiky růstu, nicméně meziroční tempo exportu překročilo tempo importu, což umožnilo mírné snížení pasivního salda zahraničního obchodu na 117,4 mld. Kč. Obrat zahraničního obchodu se meziročně zvýšil o 12,4 %, z toho vývoz o 13,1 % a dovoz o 11,7 %. Komoditně se na zlepšené obchodní

22

bilanci podílely stroje a dopravní prostředky, průmyslové zboží, různé hotové výrobky. Naopak nejvyšší pasivum zaznamenaly minerální paliva a maziva a také chemikálie. Celkový vývoj zahraničního obchodu se realizoval při zpomaleném růstu světové ekonomiky a v podmínkách celkového ochlazení hospodářského růstu, což se projevilo i v Evropské unii. V průběhu roku 2002 pokračovala stagnace celosvětového hospodářského růstu, navíc Českou republiku postihly katastrofální povodně, to vše se promítlo do české ekonomiky. Zahraniční obchod byl ovlivněn negativní situací na světových trzích především meziročním poklesem obratu o 2,9 %, což se stalo poprvé od vzniku České republiky. Větší meziroční absolutní snížení importu ( o 4,3 % ) oproti poklesu exportu ( o 1,4 % ) však současně umožnilo nejen meziroční nárůst podílu exportu na obratu českého zahraničního obchodu, ale především způsobilo výrazné snížení ( o 40 % ) pasivního salda na 70,8 mld. Kč.

Teritoriální struktura dovozu v letech 1995-2004

hodnoty v mld. Kč

1400

Státy EU

1200 Ostatní vyspělé tržní ekonomiky Evropské tranzitivní ekonomiky Rozvojové ekonomiky

1000 800 600 400 200

Ostatní ekonomiky

19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04

0

Obr. č.3 : Teritoriální struktura dovozu ČR v letech 1995- 2004 (mld. Kč)

23

Vývoj dovozu i vývozu byl pod silným vlivem pohybu cen zahraničního obchodu a kurzu CZK vůči EURU a USD. Během roku 2002 dovozní ceny průměrně klesly o 9,1 % a vývozní ceny se ve stejném období snížily o 6,8 %. Uvedený pohyb cen se odrazil příznivě ve vývoji směnných relací, což působilo pozitivně na saldo zahraničního obchodu. Především na hodnotu vývozu působila i přetrvávající slabá zahraniční poptávka zejména ve státech EU, které jsou hlavním zahraničně obchodním partnerem. V komoditní struktuře nedošlo oproti minulému roku k žádným zásadním změnám. Zahraniční obchod České Republiky a jeho ukazatele za rok 2003 se v porovnáním z předešlým rokem projevily v příznivé dynamice. Obrat zahraničního obchodu dosáhl 2814,0 mld. Kč a vzrostl o 233,9 mld. Kč, tj. o 9,1 % s tím, že tempo růstu vývozu převyšovalo tempo růstu dovozu přibližně o 0,5%. V meziročním srovnání export narostl o 9,4 %, zatímco import evidoval zvýšení o 8,7 %. Podíl exportu na celkovém obratu se přitom meziročně mírně zvýšil na 48,8 %, což umožnilo snížení schodku zahraničního obchodu na 69,8 mld. Kč. Co se týká teritoriální struktury, byl posílen podíl vyspělých tržních ekonomik, zejména států EU, na celkovém vývozu při současném oslabení jejich pozice na celkovém dovozu. Zbožová struktura zahraničního obchodu se v roce 2003 v porovnání s rokem 2002 vyznačovala, zejména růstem podílu strojů a dopravních prostředků na celkovém vývozu i na celkovém dovozu. Předstih růstu vývozu před růstem dovozu se u strojírenských výrobků promítl do zvýšení kladného salda. Schodek zahraničního obchodu s největším zhoršením se koncentroval do chemikálií a příbuzných výrobků. Vysoký deficit, který se též dále prohloubil (hlavně působením vývoje světových cen), přetrvával u minerálních paliv, maziv a příbuzných materiálů. Aktivní zušlechťovacího styk dosáhl kladného salda ve 101,4 mld. Kč a jeho silný pozitivní vliv na celkovou obchodní bilanci zůstal zachován. Zahraniční obchod České republiky v roce 2004 zaznamenal nejpříznivější výsledky za posledních deset let. Pozitivní vliv na celoroční dynamiku zahraničního obchodu měl především vstup České republiky do Evropské unie, který se projevil v mnoha faktorech. Po vstupu ČR do EU byla odstraněna cla vůči státům EU, což podstatně zlepšilo podmínky pro obchod se státy EU, a naopak byla aplikována jiná cla vůči třetím státům. Společná zahraničně obchodní politiku států EU vůči nečlenským státům otevřela nové možnosti pro zahraniční obchod ČR. To byly jen ty hlavní výhody zapojení ČR do rozšířeného trhu Evropské unie.

24

Obrat zahraničního obchodu dosáhl rekordní hodnoty, která byla v porovnání s rokem 2003 vyšší o 22,7 % a v porovnání s rokem1994 dokonce 3,6 krát vyšší. Příznivé také bylo, že došlo k rychlejšímu růstu vývozu (o 23,8 % ) než dovozu (o 19,2 % ), což znamenalo výrazně vyšší dynamiku zahraničního obchodu než v roce 2003. Podíl vývozu na celkové obratu zahraničního obchodu se rovněž zvýšil a dosáhl 49,7 %. Důsledkem tohoto vývoje byl výrazný meziroční pokles pasiva obchodní bilance na 22,3 mld. Kč, což bylo o 47,5 mld. Kč méně než v minulém roce. Schodek bilance zahraničního obchodu byl tak nejnižší za uplynulých deset let. V teritoriální orientaci došlo k mírnému oslabení podílu vyspělých tržních ekonomik na celkovém vývozu (91,6 %) při současném zvýšení jejich pozice na celkovém dovozu (82,0 %). Pozitivním jevem bylo zvýšení podílu rozvojových ekonomik, evropských tranzitivních ekonomik a SNS na celkovém vývozu. V dovozní orientaci se oslabilo postavení rozvojových ekonomik a SNS. Ve zbožové struktuře opět nejvyšší bilanční aktivum zajistila skupina strojů a dopravních prostředků. Naopak největší bilanční deficit zaznamenaly chemikálie a příbuzné výrobky. Uvedený vývoj v zahraničním obchodu byl ovlivněn již dříve zmíněným vstupem do EU, ale také působením mnoha dalších vnějších i vnitřních faktorů. Mezi ty patří zejména vývoj cen na světovém trhu a změny devizového kurzu české koruny vůči euru a americkému dolaru. Další důležitým faktorem byla domácí spotřebitelská poptávka a také příliv přímých zahraničních investic.

25

4.2 Zahraniční obchod ČR se surovým dřívím v letech 1994-2004 4.2.1 Základní souvislosti a charakteristiky ( kapitola zpracována podle Zelené zprávy 1994-2004 a ČSÚ )

Rok 1994 Od roku 1990 docházelo zejména v souvislosti se změnami vlastnictví v rámci restituce lesů k poklesu těžeb a následně dodávek surového dříví. V roce 1994 však došlo k enormnímu nárůstu, dodávky činily 11 972 tis. m3 , což je téměř o 2 mil. m3 více než v roce 1993. Z toho dodávky jehličnatého dříví byly zastoupeny 92% a dodávky listnatého 8% z celkového množství, obdobně jako v minulých letech. Celkový export surového dříví dosáhl v roce 1994 necelých 2330 tis. m3, tj. 19,5% z celkových dodávek. Výše vývozu byla ovlivněna uplatňováním licenčního systému. Jednalo se o regulační opatření ústředních orgánů ČR, zaměřené na omezení vývozu surového dříví. Vývozní kvóty stanovila Licenční správa MPO ve spolupráci s dodavatelským a odběratelským resortem (MZE a MPO). Tato potřeba regulace byla vyvolána vyšším zpeněžením na zahraničních trzích, jednalo se zhruba o 30%. U sortimentu výřezy průmyslové jehličnaté ( I – IV ) vývozní kvóta pro rok 1994 činila 600 tis. m3, což bylo 5%, a u vlákniny a ostatního průmyslového dříví jehličnatého l 000 tis.m3, tj. 8,5% z celkových dodávek dřeva. Především u vlákniny byly kvóty naplněny beze zbytku, hlavně díky skutečnosti, že zdroje vlákniny dlouhodobě přesahovaly požadavky tuzemských zpracovatelů. Listnatého užitkového dříví se vyvezlo 289 tis. m3, kulatiny jen 25 tis. m3 a vlákniny 264 tis. m3. Podstatnou část vývozu tvořily i méně cenné sortimenty, jako palivové dříví, štěpky, dřevěné uhlí, piliny a dřevěný odpad. Dohromady zaznamenaly necelých 20% exportu, tedy 458 tis. m3 . Dovoz dříví nebyl nijak regulován a dosáhl v roce 1994 cca 283 tis. m3. Podílela se na něm prakticky jen kulatina, jehličnaté bylo 140 tis. m3 a listnaté 127 tis. m3. Statistiky zahraničního obchodu podle druhů dřevin potvrdily, že se tradičně nejvíce obchodovalo se smrkem. Zejména ve exportu měl výsadní postavení, necelých 80% vyváženého užitkového dříví bylo ze smrku. Z dalších dřevin se nejvíce vyvážel buk, borovice a ostatní jehličnany ( hlavně modřín a jedle ). U importu byla situace obdobná, z jehličnatých dřevin se nejvíce dovážel smrk a borovice, z listnatých zejména buk. Konkrétní údaje jsou v tabulce č. 1.

26

Tabulka č. 1 : Vývoz a dovoz surového dříví v ČR v tis. m3 (1994)

Sortiment Jehličnatá kulatina Jehličnatá vláknina Jehličnaté dříví celkem z toho: smrk borovice ostatní Listnatá kulatina Listnatá vláknina Listnaté dříví celkem z toho: dub buk topol bříza ostatní Užitkové dříví celkem Dřevo palivové Ostatní ( štěpky, piliny,…atd. ) CELKEM

Vývoz

Dovoz

580 1 000 1 580 1438 79 63 25 264 289 9 217 6 21 36 1 869 161 297 2 327

140 0 140 75 58 7 127 0 127 24 76 12 1 14 267 0 16 283

V tabulce č.2 jsou uvedeny informace o dovozu a vývozu podle jednotlivých zemí, se kterými Česká Republika nejvíce obchodovala. Náš největší obchodní partner bylo Rakousko, do kterého se vyvezlo přibližně 70% veškerého surového dříví. Dovoz z Rakouska byl v porovnání s vývozem do této země nepatrný. Další důležitou zemí, se kterou ČR obchodovala byla SRN. Opět převládal vývoz nad dovozem, i když už ne v takovém velkém poměru jako u Rakouska. V rámci zemí CEFTA bylo nejdůležitější zemí při obchodování se surovým dřívím, Slovensko. Byla to jedna z mála zemí se kterou měla ČR v zahraničním obchodu se surovým dřívím záporné saldo. Ze Slovenska se k nám dovezlo 190 tis. m3, což bylo skoro 70 % dovezeného surového dříví celkem.

27

Tabulka č. 2 : Teritoriální struktura zahraničního obchodu se surovým dřívím (1994) vývoz dovoz saldo vývoz dovoz saldo vývoz dovoz 3 mil. Kč 1 000 m prům. cena Kč / m3 4 222 477 3 745 2 327 283 2 044 1 814 1 686

Celkem Z toho CEFTA 166 -Slovensko 102 -Polsko 4 -Maďarsko 60 Německo 1 109 Rakousko 2 886 Itálie 34 Finsko 2 Švýcarsko 14 Rusko 0

343 293 47 3 23 53 0 3 0 19

-177 124 -191 81 -43 3 57 40 1 086 562 2 833 1 609 34 20 -1 1 14 5 -19 0

222 190 31 1 14 27 0 1 0 6

-98 -109 -28 39 548 1 582 20 0 5 -6

1 342 1 259 1 403 1 506 1 975 1 794 1 674 2 723 2 947 0

1 545 1 542 1 528 3 247 1 698 1 953 0 2 351 0 3 082

Saldo bilance zahraničního obchodu se dřevem se vyšplhalo na 3,75 mld. Kč, to je téměř o 2 miliardy Kč více než v roce 1993. Tento nárůst byl způsoben především vyššími dodávkami dříví z těžby, které umožnily zvýšení vývozu a také snížení dovozu.

Rok 1995 Celkové dodávky surového dříví se v roce 1995 zvýšily proti roku 1994 o 5,5% na 12,6 mil. m3. Jehličnatého dříví bylo téměř 92%. Z toho průmyslových výřezů okolo 50%, vlákninového a ostatního průmyslového dříví 45 %. Vzhledem ke dřevinné skladbě lesů byl podíl listnatého dříví v dodávkách objemově nevýznamný. Export meziročně opět vzrostl a skončil na výši 2 730 tis. m3, což bylo 21,6% z celkových dodávek dřeva toho roku. Z důvodu rozdílnosti cen na tuzemském a zahraničním trhu se i v roce 1995 pokračovalo s uplatňováním licenčního systému. U sortimentu výřezy průmyslové jehličnaté pro rok 1995 činila vývozní kvóta 5,0% z celkových dodávek dřeva, což bylo 655 tis. m3 a u vlákniny a ostatního průmyslového dříví jehličnatého 8,5%, čili 1 080 tis. m3. U obou sortimentů šlo o stejnou procentuální výši jako v roce 1994. Naopak u listnatého surového dřeva došlo k citelnému nárůstu na 427 tis. m3, především zásluhou vlákniny ( 392 tis. m3 ). Méně cenné sortimenty, tj. palivové dříví,

28

štěpky, dřevěné uhlí, piliny a dřevěný odpad, také zaznamenaly zvýšení objemu exportu. Dohromady se vyvezlo 568 tis. m3 dřeva těchto sortimentů. Dovoz surového dříví opět nepodléhal žádným regulačním opatřením a zvedl se v roce 1995 na 351 tis. m3. Protože nabídka vlákniny v tuzemsku stále převyšovala domácí poptávku, na dovozu surového dříví se podílela jen kulatina, jehličnaté bylo 248 tis. m3 a listnaté 82 tis. m3. V členění zahraničního obchodu podle druhů dřevin si zachoval smrk své dominantní postavení na českém trhu. Z jehličnatých dřevin se na vývozu podílel 90%, zatímco borovice jen 4% a ostatní jehličnany dohromady 6%. U listnatých dřevin převládal buk s 295 tis. m3, to představovalo 75% listnatého exportu. Dvojnásobně se zvedl export břízy. U dováženého dříví byly u jehličnanů nejvíce zastoupeny smrk a borovice, ostatní jehličnany nedosáhly ani 3%. Z listnatých dřevin se nejvíce dovážel buk ( 43 tis. m3 ) a pak z velkým odstupem dub a topol. Konkrétní údaje jsou v tabulce č.3.



29

Vývoz

Dovoz

655 1 080 1 735 1 579 69 87 35 392 427 21 295 9 42 60 2 162 173 395 2 730

248 0 248 127 114 7 82 0 82 18 43 8 3 10 330 0 21 351

K 1. lednu roku 1995 se uskutečnilo významné rozšíření EU, dalšími právoplatnými členy se stalo Rakousko, Finsko a Švédsko. Tímto se stala Evropská unie definitivně naším největším obchodním partnerem se surovým dřívím. Do členských států EU se vyvezlo celkem 2 421 tis. m3, to bylo 89 % vyváženého dřeva. Z hlediska importu již nebyla EU tak dominantní, celkem se odtud dovezlo 225 tis. m3 ( 64% dovezeného dřeva ). Největší množství dříví se jako v roce 1994 vyvezlo do Rakouska a více jak o polovinu méně do SRN. Ze států mezinárodní organizace CEFTA, Česká republika nejvíce obchodovala se Slovenskem. Do Slovenska se vyvezlo 105 tis. m3, zatímco se dovezlo jen 91 tis. m3, to byl oproti minulému roku pokles v dovozu o 100 tis. m3 surového dřeva. I přesto jsme zaznamenali v obchodě se dřevem s naší sousední republikou znovu záporné saldo (v mil. Kč). Bylo to způsobeno exportem velkého množství méně cenných sortimentů. To znázorňují i průměrné ceny vyváženého a dováženého dřeva v Kč / m3 v tabulce č.4.


Celkem Z toho EU 4 537 -Německo 1 238 -Rakousko 3 209 -Itálie 49 -Finsko 25 CEFTA 177 -Slovensko 107 -Polsko 15 -Maďarsko 55 Slovinsko 12 Rusko 2

551 426 85 0 27 213 175 33 5 0 30

3 986 2 421 812 724 3 124 1 645 49 23 -2 13 -36 143 -68 105 -18 13 50 20 12 7 -28 1

225 182 31 0 9 109 91 16 1 0 9

2 196 542 1 614 23 4 34 14 -3 19 7 -8

1 874 1 710 1 951 2 106 1 895 1 237 1 017 1 159 2 821 1 842 2 567

2 445 2 336 2 737 0 2 925 1 952 1 914 2 025 3 427 0 3 251

Saldo bilance zahraničního obchodu se dřevem vzrostlo meziročně téměř o 200 miliónů Kč a skončilo tak těsně pod hranicí 4 miliard. Bylo to díky vyššímu exportu, který byl také lépe finančně zhodnocen. Teritoriálně se o tuto kladnou bilanci se postaral obchod s EU, který dokonce skončil ještě větším saldem, nicméně konečná bilance byla snížena díky zápornému saldu se zeměmi organizace CEFTA a Ruskem.

30

Rok 1996

Celkové dodávky surového dříví se v roce 1996 pohybovaly v úrovni roku 1995 a dosáhly 12,6 mil. m3. Jehličnatého dříví bylo téměř 90%. Z toho průmyslových výřezů okolo 47,3%, vlákninového a ostatního průmyslového dříví 47,9 %. Podíl listnatého dříví v dodávkách byl stále na nízké objemové úrovni. Celkový export surového dříví dosáhl v roce 1996 rekordních 3 317 tis. m3, což byla více než čtvrtina z celkových dodávek dřeva. V roce 1996 se ještě pokračovalo v uplatňování licenčního systému u vývozu surového dříví a řeziva. U sortimentu výřezy průmyslové jehličnaté vývozní kvóta činila 769 tis. m3 pro rok 1996, což bylo 6%, a u vlákniny a ostatního průmyslového dříví jehličnatého 1 482 tis. m3, tj. 11,6% z celkových dodávek dřeva. U výřezů jehličnatých došlo oproti roku 1995 k zvýšení o 115 tis. m3 a u vlákniny a ostatního průmyslového jehličnatého dříví o 400 tis m3. Listnatého užitkového dříví se vyvezlo prakticky shodné množství jako v předešlém roce, konkrétně tedy 436 tis. m3, kulatiny 36 tis. m3 a vlákniny 400 tis. m3. Podstatnou část vývozu tvořily i méně cenné sortimenty, jako palivové dříví, štěpky, dřevěné uhlí, piliny a dřevěný odpad. Vývoz těchto sortimentů měl vzestupnou tendenci a v roce 1996 dosáhl 630 tis. m3. Dovoz dříví nebyl nijak regulován a dosáhl meziročně významného poklesu na cca 248 tis. m3. Hlavní vliv na pokles dovozu měla jehličnatá kulatina, které se dovezlo o 140 tis m3 méně než v roce 1995. Listnaté kulatiny se dovezlo 105 tis. m3, tedy o 20% více než minulý rok. Vlákniny bylo stále v České republice nadbytek, tudíž se ani v roce 1996 žádná nedovezla. Statistiky zahraničního obchodu podle druhů dřevin potvrdily situaci z minulých let, tzn. nejvíce se obchodovalo z jehličnatých dřevin se smrkem a z listnatých s bukem. Smrk měl zejména v exportu drtivou nadvládu, vyvezly se 2 miliony m3 tohoto dřeva. U importu byla situace obdobná, z jehličnatých dřevin se nejvíce dovážel smrk a borovice, z listnatých zejména buk a dub. Konkrétní údaje jsou v tabulce č. 5.

31


Sortiment

Vývoz

Dovoz

769 1 482 2 251 2 003 135 113 36 400 436 18 322 9 24 63 2 687 211 419 3 317

108 0 108 55 51 2 105 0 105 20 58 11 2 14 213 0 35 248

Jehličnatá kulatina Jehličnatá vláknina Jehličnaté dříví celkem z toho: smrk borovice ostatní Listnatá kulatina Listnatá vláknina Listnaté dříví celkem z toho: dub buk topol bříza ostatní Užitkové dříví celkem Dřevo palivové Ostatní ( štěpky, piliny,…atd. ) CELKEM

Tabulka č. 6 : Teritoriální struktura zahraničního obchodu se surovým dřívím (1996) vývoz dovoz saldo vývoz dovoz saldo vývoz dovoz 3 mil. Kč 1 000 m prům. cena Kč /m3 4 221 386 3 835 3 317 248 3 069 1 273 1 556

Celkem Z toho EU 4 079 -Německo 1 054 -Rakousko 2 949 -Itálie 67 -Finsko 1 CEFTA 119 -Slovensko 84 -Polsko 5 -Maďarsko 30 Slovinsko 15 Rusko 0

229 129 77 0 16 118 102 13 3 0 19

3 850 2 958 925 830 2 872 2 061 67 42 -15 1 1 119 -18 94 -8 5 27 8 15 11 -19 0

32

137 80 44 0 8 89 77 10 2 0 8

2 821 750 2 017 42 -7 30 17 -5 6 11 -8

1 379 1 270 1 431 1 576 1 495 998 897 919 3 571 1 342 0

1 675 1 616 1 737 0 1 925 1 331 1 322 1341 1 427 0 2 471

V tabulce č. 6 jsou uvedeny informace o dovozu a vývozu podle jednotlivých zemí, se kterými Česká republika nejvíce obchodovala. Naši největší obchodní partneři byly členské státy EU, hlavně Rakousko a SRN. Do Rakouska se vyvezly rekordní 2 miliony m3 surového dřeva, naproti tomu byl dovoz z této země nepatrný ( 44 tis. m3 ). V zahraničním obchodu se SRN také převládal vývoz nad dovozem, i když už ne v takovém velkém poměru jako u Rakouska. V rámci Středoevropské zóny volného obchodu patřilo mezi naše hlavní obchodní partnery tradičně Slovensko. Opakovala se situace z minulého roku, ač jsme měli se Slovenskem aktivní objemovou bilanci, přesto jsme vykazovali záporné finanční saldo. Saldo bilance zahraničního obchodu se dřevem mírně meziročně pokleslo a dostalo se na hodnotu 3,84 mld. Kč. Bylo to způsobeno zvýšenou konkurencí na evropských trzích, díky silnějšímu přílivu levnějšího dříví ze zemí bývalé SSSR, což se také projevilo na průměrných cenách. Teritoriálně měl opět hlavní zásluhu na aktivní bilanci obchod s EU, který dosáhl v konečných číslech stejné úrovně jako v roce 1995. Poprvé od založení mezinárodní organizace CEFTA, zaznamenala Česká republika s ostatními členskými státy kladné saldo zahraničního obchodu se dřevem. Bylo to hlavně díky vývozu kvalitních cenných sortimentů do Maďarska.

Rok 1997 Celkové dodávky surového dříví v roce 1997 dosáhly výše 13,5 mil. m3, v tom jehličnatého dříví 11,9 mil. m3 a listnatého dříví 1,6 mil. m3. Oproti předchozímu roku tak došlo k nárůstu dodávek jehličnatého dříví o 5,2% a listnatého dříví o 20%. Vyšší dodávky surového dříví byly ovlivněny především vyšší poptávkou za příznivých cenových podmínek. Byly zrušeny množstevní kvóty pro vývoz surového dříví. Od 1.7.1997 se podle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 115/1997 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb udělují pouze automatické licence, které slouží k evidenci vyvezeného množství. To se projevilo především v nárůstu exportu jehličnaté kulatiny ( o 22% na 940 tis. m3 ), která byla kvótami nejvíce regulována. Naopak vývoz jehličnaté vlákniny poklesl, ale stále si držel vedoucí pozici v objemu exportu. Užitkové listnaté dříví se stále vyváželo ve stejném rozsahu, kulatiny bylo vyvezeno 36 tis. m3 a vlákniny 401 tis. m3. Méně cenné sortimenty, tj. palivové dříví, štěpky, dřevěné uhlí,

33

piliny a dřevěný odpad, se na exportu podílely 648 tis. m3. Celkově se export mírně snížil na 3 305 tis. m3, což bylo 24,5 % z celkových dodávek surového dříví. Vzhledem k postupnému vyrovnávání tuzemských cen se zahraničními byl oproti minulosti již registrován i významnější dovoz ( 559 tis. m3 ), zaznamenal totiž více jak dvojnásobný nárůst oproti roku 1996. Bylo to hlavně zásluhou jehličnaté vlákniny, která se za poslední 3 roky, z důvodu velké tuzemské nabídky, v dovozních statistikách vůbec neobjevila. V roce 1997 se dovezlo 390 tis. m3 jehličnaté vlákniny ( 70% celkového importu ). U listnaté i jehličnaté kulatiny došlo k poklesu na poloviční hodnoty roku 1996. V členění zahraničního obchodu podle druhů dřevin nedošlo k žádným znatelným změnám. Dominantní postavení si zachoval smrk. Z jehličnatých dřevin se na vývozu podílel 92%, zatímco borovice jen 5% a ostatní jehličnany dohromady 3%. U listnatých dřevin převládal buk s 332 tis. m3, to představovalo 73% listnatého exportu. Významný podíl zaznamenaly i ostatní listnaté dřeviny ( bohužel konkrétní údaje nejsou k dispozici ). U dováženého dříví byly u jehličnanů nejvíce zastoupeny smrk a borovice, ostatní jehličnany nedosáhly ani 3 %. Z listnatých dřevin se nejvíce dovážel buk ( 32 tis. m3 ) a pak zejména dub. Konkrétní údaje jsou v tabulce č.7. Tabulka č. 7 : Vývoz a dovoz surového dříví v ČR v tis. m3 (1997)


34

Vývoz

Dovoz

940 1 280 2 220 2 019 133 68 36 401 437 22 332 4 16 63 2 657 194 452 3 305

60 390 450 236 203 11 53 0 53 7 32 3 0 11 503 0 56 559

V teritoriálním členění zahraničního obchodu oproti minulému roku nedošlo, až na jednu výjimku, k větším změnám v zahraničněobchodní politice České republiky. V průběhu roku 1997 nastalo významné rozšíření mezinárodní organizace CEFTA o Slovinsko, Rumunsko a Bulharsko. Tímto se zjednodušily obchodní vztahy ČR s těmito státy, projevilo se to hlavně v obchodování se Slovinskem. Skoro osminásobně se zvedl export do této země, čímž se téměř vyrovnal vývozu do Slovenska, které je našim nejvýznamnějším obchodním partnerem v rámci zemí CEFTA. I přes tento nárůst exportu, byla obchodní bilance se zeměmi CEFTA pasivní. V obchodování se státy EU byla situace zcela opačná, saldo bylo vysoce kladné a dostalo se na tehdejší maximum ( 4,24 mld. Kč ). Do členských států EU se vyvezlo celkem 3 074 tis. m3, to bylo 93 % vyváženého dřeva.. Největší množství dříví se stejně jako v minulých letech vyvezlo do Rakouska a více jak o polovinu méně do SRN. Jak již bylo uvedeno dříve, postupně se vyrovnával rozdíl mezi českými a evropskými cenami některých sortimentů ( zejména vlákniny ). Následkem toho vzrůstal dovoz surového dřeva do ČR. V roce 1997 se to projevilo u importu z Německa, který dosáhl čtyřnásobného navýšení na 349 tis. m3. Více v tabulce č.8.


Celkem Z toho EU 4 762 -Německo 1 339 -Rakousko 3 325 -Itálie 91 -Finsko 1 CEFTA 201 -Slovensko 96 -Slovinsko 75 -Polsko 2 -Maďarsko 28

525 431 53 0 17 265 212 0 42 3

4 237 3 074 908 756 3 272 2 215 91 60 -16 1 -64 200 -116 108 75 82 -40 2 25 8

379 349 17 0 8 158 123 0 29 1

2 695 407 2 198 60 -7 42 -15 82 -27 7

1 549 1 770 1 501 1 526 1 495 1 007 891 913 902 3 597

1 385 1 236 3 147 0 2 125 1 674 1 722 0 1 427 2 971

Bilance zahraničního obchodu se dřevem byla aktivní, saldo se meziročně se navýšilo o 9%, dostalo se na hodnotu 4,18 mld. Kč. Hlavní podíl na tom měla změna struktury

35

českého exportu, při zachování přibližně stejné výše vývozu. Oproti minulým letem se zvýšil podíl finančně lukrativnější jehličnaté kulatiny. Naopak podíl jehličnaté vlákniny oproti rekordní výši v roce1996 klesl. Nebýt dvojnásobně zvýšeného dovozu, dohromady za 813 miliónů Kč, mohlo být saldo ještě výrazně vyšší.

Rok 1998 Celkové dodávky surového dříví dosáhly výše 14,0 mil. m3, z toho jehličnatého dříví 12,3 mil. m3 a listnatého dříví 1,7 mil. m3. Oproti předchozímu roku tak došlo k nárůstu dodávek jehličnatého dříví o 2,6 % a listnatého dříví o 12,4 %, který byl podnícen vyšší poptávkou za příznivých cenových podmínek. Vývoz všech sortimentů surového dříví podléhal pouze automatickým licencím, které sloužily k evidenci vyvezeného množství. Rok 1998 byl prvním rokem, kdy mezinárodní obchod se surovým dřívím nebyl ovlivňován administrativními opatřeními. Navzdory tomu export znovu mírně poklesl na rovné 3 mil. m3, stále to však představovalo více jak 20 % z celkových dodávek. Změny nastaly ve struktuře exportu. Poprvé od vzniku samostatné České republiky byla nejvíce vyváženým sortimentem, jehličnatá kulatina ( 1019 tis. m3 ). Také listnatá kulatina ( 109 tis. m3 ) vykazovala své maximum od roku 1993. Vývoz jehličnaté vlákniny ( 999 tis. m3 ) již druhý rok klesal, vývoz listnaté ( 370 tis. m3 ) byl dlouhodobě vyrovnaný. Podstatnou část vývozu tvořily i méně cenné sortimenty, jako palivové dříví, štěpky, dřevěné uhlí, piliny a dřevěný odpad. I když vývoz těchto sortimentů poklesl, stále představovaly významnou šestinu ( 503 tis. m3 ) z celkového exportu. Dovoz dosáhl v roce 1998 výše 848 tis. m3, což byl od roku 1996 další zřetelný nárůst. Bylo to zapříčiněno vyšším importem jehličnaté vlákniny (zvýšení o 70 % na 670 tis. m3 ). Ceny vlákniny na tuzemské trhu byly v roce 1998 prakticky na stejné úrovni jako ceny v EU. V dovozu ostatních sortimentů nenastaly oproti roku 1997 žádné zásadnější změny. Statistiky zahraničního obchodu podle druhů dřevin potvrdily, že se převážně obchodovalo se čtyřmi nejvíce zastoupenými druhy v našich lesích (smrk, borovice, buk, dub). V exportu měl výsadní postavení smrk, z celkového množství se vyvezlo téměř 80% tohoto jehličnatého dřeva. Z dalších dřevin se nejvíce vyvážel buk, borovice a ostatní

36

jehličnany ( hlavně modřín a jedle ). U importu byla situace obdobná, z jehličnatých dřevin se nejvíce dovážel smrk a borovice, z listnatých zejména buk a dub. Konkrétní údaje jsou v tabulce č.9. Tabulka č. 9 : Vývoz a dovoz surového dříví v ČR v tis. m3 (1998)


Vývoz

Dovoz

1 019 999 2 018 1 856 81 81 109 370 479 14 364 5 21 75 2 497 178 325 3 000

34 670 704 344 345 15 76 0 76 17 37 6 1 15 780 0 68 848

V tabulce č.10 jsou uvedeny informace o dovozu a vývozu podle jednotlivých zemí, se kterými Česká Republika nejvíce obchodovala. Dominantní postavení si s přehledem udrželi dva naše sousední státy Rakousko a Spolková republika Německo, do kterých se vyvezlo přibližně 93% veškerého surového dříví. Zatímco export do Rakouska se meziročně snížil o 420 tis. m3, vývoz do SRN se naopak o 250 tis. m3 zvýšil. Dovoz z Rakouska byl nepatrný, naproti tomu z Německa se dovezlo 553 tis. m3 ( 65% celkového importu ). V rámci zemí CEFTA se nejvíce obchodovalo se Slovenskem, Slovinskem a Polskem. Se Slovenskem se obchodovalo obousměrně, vývoz 83 tis. m3, dovoz 119 tis. m3. Slovinsko bylo jen exportní cíl, vyvezlo se tam 62 tis. m3, a pro změnu z Polska se prakticky v roce 1998 dříví jen dováželo, celkem 107 tis. m3. Na základě velikosti obratu podle objemu dřeva ( v tis. m3 ) se CEFTA podílela na obchodu s ČR 11 %, Evropská Unie 88 %.

37

Tabulka č.10: Teritoriální struktura zahraničního obchodu se surovým dřívím (1998) vývoz dovoz saldo vývoz dovoz saldo vývoz dovoz 3 mil. Kč 1 000 m prům. cena Kč / m3 4 746 1 206 3 540 3 000 848 2 152 1 582 1 422

Celkem Z toho EU 4 539 -Německo 1 366 -Rakousko 3 074 -Itálie 85 CEFTA 182 -Slovensko 70 -Slovinsko 89 -Polsko 6 -Rumunsko 0 Ukrajina 0

775 714 39 0 345 159 0 131 43 32

3 764 2 836 652 1 010 3 035 1 793 85 29 -163 150 -89 83 89 62 -125 2 -43 0 -32 0

572 553 13 0 258 119 0 107 32 15

2 264 457 1 780 29 -108 -36 62 -105 -32 -15

1 600 1 353 1 714 2 949 1 215 847 1 439 3 630 0 0

1 357 1 290 3 040 0 1 339 1 342 0 1 227 1 375 2 133

Saldo bilance u surového dříví bylo stále trvale kladné (+ 3,5 mld. Kč). I když ve srovnání s minulým rokem došlo k jeho poklesu (o 0,7 mld. Kč) z důvodu menšího objemu vývozu (o 247 mil. Kč ) a vyššího objemu dovozu (o 393 mil. Kč ). Jednalo se v podstatě o první výraznější pokles od roku 1993, kdy začalo saldo pravidelně stoupat.

Rok 1999 Celkové dodávky surového dříví pro tuzemsko a export se realizovaly ve výši 14,2 mil. 3

m , z toho dodávky jehličnatého dříví dosáhly výše 12,4 mil. m3 a dodávky listnatého dříví 1,8 mil. m3. Ve srovnání s předchozím rokem došlo k dalšímu nárůstu celkových dodávek surového dříví o 1,5 %. Dodávky jehličnatých dřevin vzrostly o 1,4, % a u listnatých o 2,3 %. Zvýšené dodávky surového dříví byly odezvou vlastníků lesů na stále trvající vysokou poptávku především po jehličnaté kulatině, která již dlouhodobě zaručuje dobré zpeněžení. Vývoz ani dovoz surového dříví nebyl státem dle platné právní úpravy (vyhláška MPO č.115/1997 Sb., v platném znění) regulován. Stále platily pouze tzv. automatické licence, které sloužily k evidenci vyvezeného množství. Dovoz surového dříví nebyl zatížen clem. V roce 1999 nastalo po dvou letech mírného útlumu, navýšení celkového exportu ( 3 354 tis. m3, 24 % z celkových dodávek ). Ve vývozu jednotlivých sortimentů došlo oproti předchozímu roku ke zvýšení jehličnaté kulatiny (o 12,4 %) na celkovou výši 1 145 tis. m3 a listnaté vlákniny (o 21,6 %) na celkovou výši 450 tis. m3, zatímco vývoz jehličnaté

38

vlákniny stagnoval a u listnaté kulatiny nastal výrazný pokles na 31 tis. m3 ( o 28% ). U méně cenných sortimentů ( palivové dříví, štěpky, dřevěné uhlí, piliny a dřevěný odpad ) export vystoupal v roce 1999 na 728 tis. m3, což byl nárůst o téměř o 45 %. U objemu dovozu surového dříví byl ve srovnání s předchozím rokem zaznamenán jen mírný nárůst ( 919 tis. m3 ). Nastala však zřetelná změna u jehličnaté kulatiny (170 tis. m3), které se dovezlo pětkrát více než minulý rok. Jehličnaté vlákniny se dovezlo o 92 tis. m3, stále však zaujímala většinový podíl v importu do ČR. Listnatá kulatina v dovozu stagnovala a listnatá vláknina se stejně jako v předchozích šesti letech na dovozu nepodílela. V členění zahraničního obchodu podle druhů dřevin nedošlo k žádným znatelným změnám. Dominantní postavení si zachoval smrk. Z jehličnatých dřevin se na vývozu podílel 89%, zatímco borovice jen 7% a ostatní jehličnany dohromady 4%. U listnatých dřevin převládal buk s 361 tis. m3, to představovalo 75% listnatého exportu. Významný podíl zaznamenaly i ostatní listnaté dřeviny ( bohužel konkrétní údaje nejsou k dispozici ). U dováženého dříví byly u jehličnanů nejvíce zastoupeny smrk a borovice, ostatní jehličnany nedosáhly ani 3%. Z listnatých dřevin se nejvíce dovážel buk ( 34 tis. m3 ) a pak zejména dub. Konkrétní údaje jsou v tabulce č.11. Tabulka č. 11 : Vývoz a dovoz surového dříví v ČR v tis. m3 (1999)


39

Vývoz

Dovoz

1 145 1 000 2 145 1 930 129 86 31 450 481 20 361 5 26 69 2 626 231 497 3 354

170 588 758 386 356 16 85 0 85 22 34 7 1 21 843 0 76 919

V teritoriálním členění zahraničního obchodu oproti minulému roku nedošlo k žádným větším změnám v obchodní politice České republiky. Do zemí EU (převážně Rakousko a Německo) se vyvezlo 94,5 % z celkového množství vyváženého surového dříví, zatímco do zemí CEFTA pouze 5,2 %. Dovoz surového dříví ve výši 919 tis.m3 se uskutečnil zejména z Německa (594 tis. m3), Slovenska (132 tis. m3) a Polska (98 tis. m3). Za očekáváním zůstal dovoz z Ruska (16 tis. m3) a Ukrajiny (19 tis. m3).

Tabulka č.12: Teritoriální struktura zahraničního obchodu se surovým dřívím (1999) vývoz dovoz saldo vývoz dovoz saldo vývoz dovoz mil. Kč 1 000 m3 prům. cena Kč /m3 Celkem Z toho EU -Německo -Rakousko -Itálie CEFTA -Slovensko -Slovinsko -Polsko -Maďarsko Ukrajina Rusko

5 646

1 293

4 353

3 354

919

2 416

1 692

1 407

5 404 1 513 3 742 118 215 95 75 1 31 0 0

867 806 45 0 331 202 0 113 14 37 33

4 537 707 3 697 118 -116 -107 75 -112 17 -37 -33

3 153 950 2 134 47 175 113 54 1 7 0 0

639 594 18 0 237 132 0 98 6 19 16

2 514 356 2 116 47 -62 -19 54 -97 1 -19 -16

1 713 1 593 1 754 2 500 1 229 841 1 389 1 000 4 428 0 0

1 357 1 357 2 500 0 1 397 1 530 0 1 153 2 343 1 954 2 047

Saldo bilance zahraničního obchodu u surového dříví bylo trvale kladné a ve srovnání s rokem 1998 došlo k jeho nárůstu vlivem zvýšeného objemu vývozu (o 900 mil. Kč) na celkem 4,35 mld. Kč. Překonalo tak rekordní saldo z roku 1997 téměř o 200 miliónů Kč. Ceny rozhodujících sortimentů na tuzemském trhu zaznamenaly další nárůst a kopírovaly tak prakticky vývoj zahraničních cen v Německu a Rakousku.. Teritoriálně měl opět hlavní zásluhu na aktivní bilanci obchod s EU, který dosáhl v konečných číslech zisk 4,54 mld. Kč. Konečné saldo bylo o něco nižší, projevily se na tom zejména pasivní obchodní bilance se státy CEFTA, s Ukrajinou a Ruskem.

40

Rok 2000

Celkové dodávky surového dříví pro tuzemsko i export se uskutečnily ve výši 14,4 mil. m3, v tom dodávky jehličnatého dříví dosáhly výše 12,8 mil. m3 a dodávky listnatého dříví 1,6 mil. m3. Oproti předchozímu roku tak došlo k dalšímu zvýšení celkových dodávek ( o 1,7% ). U jehličnatých dřevin došlo k nárůstu o 3,4%, naopak u listnatých dřevin došlo k poklesu o 10,2 %. Nárůst dodávek surového dříví byl tak odezvou na vyšší poptávku a příznivé ceny především u jehličnaté kulatiny a vlákniny. Vývoz a dovoz surového dříví se dál řídil tzv. automatickými licencemi (pouze evidenční význam ). Dovoz surového dříví nebyl zatížen clem. Vývoz surového dříví byl realizován v rozsahu 2,8 mil. m3 (19% z celkových dodávek). Jednalo se o významné snížení ( o 17% ) a bylo to od roku 1996 poprvé, co vývoz klesl pod 3 mil. m3. Rozhodující objem ve výši 1,9 mil. m3 připadal na kulatinové sortimenty a vlákninové dříví. Vývoz surového dříví se meziročně snížil u jehličnaté kulatiny o 16,4 % na celkovou výši 962 tis. m3, u jehličnaté vlákniny o 47,5 % na celkovou výši 522 tis. m3 a u listnaté vlákniny o 34,5 % na celkovou výši 293 tis. m3. Ke zvýšení vývozu došlo pouze u listnaté kulatiny o 49 tis. m3 na celkovou výši 80 tis. m3 a u ostatních sortimentů ( palivové dříví, štěpky, třísky, piliny, dřevěné zbytky a odpad ), kterého bylo vyvezeno téměř 0,9 mil. m3 za částku 505 mil. Kč. Naopak dovoz surového dříví se meziročně zvýšil o 30% na 1,2 mil. m3. Většinu z toho, asi 1 mil. m3 představovaly kulatina a vlákninové dříví. Dovoz surového dříví se ve srovnání s předchozím rokem vzrostl u jehličnaté kulatiny o 142 tis. m3 a u listnaté kulatiny o 35 tis. m3. K zanedbatelnému poklesu dovozu o 20 tis. m3 došlo u jehličnaté vlákniny. Poprvé od roku 1993 bylo do ČR dovezeno významnější množství ostatních sortimentů ( palivové dříví, štěpky, třísky, piliny, dřevěné zbytky a odpad ), celkem 194 tis. m3 za částku 56 mil. Kč. Zahraniční obchod členěný podle druhů dřevin nedoznal v procentuálním složení jednotlivých druhů žádných výraznějších změn. Nejvíce se tradičně obchodovalo z jehličnatých dřevin se smrkem a z listnatých s bukem. Smrk měl zejména v exportu drtivou nadvládu, v celkovém vývozu patřilo 71 % právě této dřevině. U importu byla situace obdobná, z jehličnatých dřevin se nejvíce dovážel smrk a borovice, z listnatých zejména buk a dub. Konkrétní údaje jsou v tabulce č. 13.

41



Vývoz

Dovoz

962 522 1 484 1 320 139 125 80 293 373 15 287 4 24 43 1 857 209 706 2 772

312 568 880 441 412 27 120 0 120 12 81 11 2 14 1000 5 189 1 194

Z hlediska teritoriální struktury se zahraniční obchod se dřevem směroval především na obchodní partnery z Evropské Unie. Do členských států EU se vyvezlo celkem 2 480 tis. m3, to bylo 89,5 % vyváženého dřeva. Největší množství dříví se jako v předchozích letech vyvezlo do Rakouska ( 1 511 tis. m3 ) a do SRN ( 932 tis. m3 ). Dovoz z EU ( 831 tis. m3 ) představoval 70 % z celkového importu do ČR. Největší mírou se na tom podílelo Německo ( 756 tis. m3 ), z kterého se dovoz pravidelně zvyšuje od vzniku ČR k 1. lednu roku 1993. Ze států mezinárodní organizace CEFTA, Česká republika nejvíce obchodovala se Slovenskem. Do Slovenska se vyvezlo 74 tis. m3, zatímco se dovezlo 188 tis. m3, to byl oproti minulému roku nárůst o 56 tis. m3 surového dřeva. S Polskem byl stejně jako v minulých letech vzájemný obchod založen prakticky jen na dovozu do ČR ( 104 tis. m3 ). Obchod se zeměmi mimo EU a CEFTA se příliš nerozvíjel, za zmínku snad jen stojí dovoz z Ukrajiny a Ruska.

42

Tabulka č.14: Teritoriální struktura zahraničního obchodu se surovým dřívím (2000) vývoz dovoz saldo vývoz dovoz saldo vývoz dovoz 3 mil. Kč 1 000 m prům. cena Kč /m3 Celkem Z toho EU -Německo -Rakousko -Itálie CEFTA -Slovensko -Slovinsko -Polsko -Maďarsko Ukrajina Rusko

4 076

1 636

2 440

2 772

1 194

1 578

1 470

1 370

3 716 962 2 684 33 125 62 41 3 15 0 0

1 035 979 34 0 466 305 0 116 14 59 50

2 681 -17 2 650 33 -341 -243 41 -113 1 -59 -50

2 480 932 1 511 20 109 74 30 2 3 0 0

831 756 64 0 310 188 0 104 5 26 24

1 649 176 1 447 20 -201 -114 30 -102 -2 -26 -24

1 498 1 032 1 776 1 650 1 147 838 1 367 1 500 4 985 0 0

1 245 1 295 531 0 1 503 1 622 0 1 115 2 873 2 269 2 083

Bilance zahraničního obchodu se surovém dřívím byla stále aktivní, avšak ve srovnání s rokem 1999 došlo k výraznému poklesu kladného salda ( o téměř 2 mld. Kč ), vlivem sníženého rozdílu mezi objemem vývozu a dovozu, na celkem 2,44 mld. Kč. Dostalo se tak suverénně na nejnižší úroveň od roku 1994. Ceny rozhodujících sortimentů na tuzemském i evropském trhu stagnovaly, což do jisté míry také ovlivnilo pokles salda na rekordní minimum. Teritoriálně na to měl velkou zásluhu obchod se zeměmi CEFTA, záporné saldo se meziročně navýšilo téměř na trojnásobek (341 mil.Kč).

Rok 2001 Celkové dodávky surového dříví se meziročně mírně snížily o 67 tis. m3, na úroveň 14,4 mil. m3. Dodávky jehličnatého dříví dosáhly výše 12,7 mil. m3 a to bylo o 171 tis. m3 než minulý rok. Zatímco dodávky listnatého dříví se meziročně zvýšily o 104 tis. m3 a celkem tak činily 1,7 mil. m3. Recese dřevozpracujícího průmyslu v Evropě a ve světě se projevila poklesem poptávky po surovém dříví i snížením jeho ceny v ČR. Vývoz i dovoz byl dále evidován v celní statistice pomocí tzv. automatických licencí. Vývoz surového dříví se na rozdíl od minulého roku opět navýšil nad hranici 3 mil. m3, nejvíce se tom podílely kulatinové sortimenty v rozsahu 1,3 mil. m3, pak vlákninové dříví v rozsahu téměř 1,0 mil. m3 a nakonec ostatní sortimenty (palivové dříví, štěpky, třísky, piliny, dřevěné zbytky a odpad) ve výši 0,7 mil. m3. Vývoz surového dříví se meziročně

43

zvýšil o 239 tis. m3. Nárůst byl zaznamenán u všech hlavních sortimentů. Nejvýraznější to bylo u jehličnaté kulatiny o 267 tis. m3, (celková výše 1 229 tis. m3 ), dále pak u jehličnaté vlákniny o 98 tis. m3, (celková výše 620 tis. m3), u listnaté kulatiny o 5 tis. m3, (celková výše 85 tis. m3) a u listnaté vlákniny o 49 tis. m3, (celková výše 342 tis. m3). Vývoz méněhodnotných sortimentů poklesl o cca 180 tis. m3 na celkovou výši 735 tis. m3 . Dovoz surového dříví se meziročně snížil o 134 tis. m3, na celkovou výši 1,1 mil. m3. U jehličnaté vlákniny, jehličnaté kulatiny, listnaté kulatiny a méněhodnotných sortimentů se celková množství dovezeného surového dříví mírně snížila. Došlo však k nárůstu u listnaté vlákniny, která se v celních statistikách objevila poprvé od roku 1993. Dovezlo se 68 tis. m3 tohoto sortimentu. Statistiky zahraničního obchodu podle druhů dřevin potvrdily, že se převážně obchodovalo se čtyřmi nejvíce zastoupenými druhy v našich lesích ( smrk, borovice, buk, dub ). Nejvíce obchodovaným zbožím bylo smrkové dříví ( vývoz 1 664 tis. m3, dovoz 403 tis. m3 ). Z dalších dřevin se nejvíce vyvážel buk, borovice a ostatní jehličnany ( hlavně modřín a jedle ). U dováženého dříví byly u jehličnanů nejvíce zastoupeny smrk a borovice, ostatní jehličnany dosáhly asi jen 2 %. Z listnatých dřevin se nejvíce dovážel buk ( 107 tis. m3 ) a pak zejména dub. Tabulka č. 15 : Vývoz a dovoz surového dříví v ČR v tis. m3 (2001)


44

Vývoz

Dovoz

1 229 620 1 849 1 664 110 75 85 342 427 21 320 6 23 57 2 276 223 512 3 011

260 530 790 403 371 16 113 68 181 32 107 17 0 25 971 0 89 1 060

V tabulce č.16 jsou uvedeny informace o dovozu a vývozu podle jednotlivých zemí, se kterými Česká Republika nejvíce obchodovala. Dominantní postavení si udrželi státy EU (zejména Rakousko a Spolková republika Německo), do kterých se vyvezlo 97,4% veškerého surového dříví. Rovněž dovoz surového dříví byl převážně realizován ze zemí EU (ve výši 66 % – převážně ze SRN). Pasivní bilance obchodování se zeměmi organizace CEFTA skončila záporným saldem ve výši 325 mil. Kč. Nejvíce se obchodovalo se Slovenskem, Slovinskem a Polskem. Se Slovenskem se obchodovalo obousměrně, vývoz 49 tis. m3, dovoz 251 tis. m3. Slovinsko bylo jen exportní cíl, vyvezlo se tam 17 tis. m3, a pro změnu z Polska se prakticky v roce 1998 dříví jen dováželo, celkem 74 tis. m3. Na základě velikosti obratu podle objemu dřeva (v tis. m3) se CEFTA podílela na obchodu s ČR 10 %, Evropská Unie 89 %.

Tabulka č.16: Teritoriální struktura zahraničního obchodu se surovým dřívím (2001) vývoz dovoz saldo vývoz dovoz saldo vývoz dovoz 3 mil. Kč 1 000 m prům. cena Kč /m3 Celkem Z toho EU -Německo -Rakousko -Itálie CEFTA -Slovensko -Slovinsko -Polsko -Maďarsko Ukrajina

4 336

1 349

3 017

3 011

1 060

1 951

1 450

1 273

4 198 1 003 3 082 68 89 42 23 4 17 0

859 809 41 0 414 342 0 52 17 39

3 339 194 3 041 68 -325 -300 23 -48 0 -39

2 932 937 1 912 32 72 49 17 3 3 0

700 652 34 0 333 251 0 74 7 19

2 232 285 1 878 32 -261 -202 17 -71 -5 -19

1 449 1 070 1 612 2 125 1 236 857 1 353 1 333 5 657 0

1 227 1 241 1 206 0 1 243 1 363 0 703 2 429 2 053

Saldo bilance zahraničního obchodu se surovým dřívím se ve srovnání s rokem 2000 navýšilo na hodnotu 3,0 mld. Kč. Bylo to způsobeno zvýšením objemu vývozu o cca. 300 mil. Kč a snížením objemu dovozu zhruba o stejnou částku. Přesto bylo saldo za rok 2001 druhé nejnižší od roku 1994. Teritoriálně měl opět hlavní zásluhu na aktivní bilanci obchod s EU, který dosáhl v konečných číslech zisk 3,4 mld. Kč. Konečné saldo bylo o něco nižší, projevily se na tom zejména pasivní obchodní bilance se státy organizace CEFTA a s Ukrajinou.

45

Rok 2002 Celkové dodávky surového dříví zaznamenaly meziročně mírný růst (o 167 tis. m3.) na úroveň 14,5 mil. m3. Dodávky jehličnatého dříví dosáhly výše 13,0 mil. m3, což byl proti roku 2001 nárůst o 330 tis. m3. Dodávky listnatého dříví dosáhly výše 1,5 mil. m3, což představovalo meziročně pokles o 163 tis. m3. Nárůst celkových dodávek surového dříví byl způsoben několika faktory, zejména však urychleným zpracováním polomů z větrné kalamity z října 2002. Ve vývozu ani dovozu surového dříví nenastaly žádné právní změny či úpravy, stále se vydávaly tzv. automatické licence, které sloužily k evidenci vyvezeného množství. I přes relativní dostatek surového dříví na českém trhu, který byl potvrzen zvýšením dodávek, se situace v zahraničním obchodě vyvíjela poněkud jinak. Vývoz surového dříví se meziročně snížil ( o 247 tis. m3 ) na 2 764 tis.m3. Pokles byl zaznamenán u všech sortimentů kromě jehličnaté kulatiny, které se exportovalo 1 566 tis. m3, což bylo o 337 tis. m3 více než v roce 2001. Toto zvýšení, jak již bylo uvedeno, bylo způsobeno zpracováním větrné kalamity s posledního čtvrtletí tohoto roku. Naopak největší pokles byl zaznamenán u listnaté kulatiny, kde se export snížil ( o 85 % ) na pouhých 13 tis. m3. Dovoz surového dříví se ve srovnání s předchozím rokem naopak zvýšil o 195 tis. m3. na celkovou výši l 255 tis. m3, když nárůst byl zaznamenán zejména u jehličnaté kulatiny (o 112 tis. m3.) na 372 tis. m3. Ke zvýšení došlo rovněž u listnaté vlákniny (celkem 121 tis. m3.) a u méně-hodnotných sortimentů (celkem 268 tis. m3 ). Naopak poklesl dovoz jehličnaté vlákniny na 412 tis. m3 a listnaté kulatiny na 82 tis. m3. V členění zahraničního obchodu podle druhů dřevin nedošlo k žádným znatelným změnám. Dominantní postavení si zachoval smrk. Z jehličnatých dřevin se na vývozu podílel 90 %, zatímco borovice jen 4 % a ostatní jehličnany dohromady 6 %. U listnatých dřevin převládal buk s 190 tis. m3, to představovalo 72 % listnatého exportu. Významný podíl zaznamenala bříza ( 37 tis. m3 ). U dováženého dříví byly u jehličnanů nejvíce zastoupeny smrk a borovice, ostatní jehličnany nedosáhly ani 3 %. Z listnatých dřevin se nejvíce dovážel zejména dub ( 65 tis. m3 ), buk (64 tis. m3 ) a ostatní listnaté dřeviny ( bohužel konkrétní údaje nejsou k dispozici ).

46



Vývoz

Dovoz

1 566 439 2 005 1 817 80 108 13 249 262 8 190 4 37 23 2 267 212 285 2 764

372 412 784 352 418 14 82 121 203 65 64 22 1 51 987 3 265 1 255

Tabulka č.18: Teritoriální struktura zahraničního obchodu se surovým dřívím (2002) vývoz dovoz saldo vývoz dovoz saldo vývoz dovoz 3 mil. Kč 1 000 m prům. cena Kč /m3 Celkem Z toho EU -Německo -Rakousko -Itálie CEFTA -Slovensko -Slovinsko -Polsko -Maďarsko Ukrajina

4 042

1 493

2 549

2 764

1 255

1 509

1 462

840

3 943 759 3 081 46 72 29 22 4 16 0

811 758 32 0 569 369 0 178 19 34

3 132 1 3 049 46 -497 -340 22 -174 -3 -34

2 706 508 2 148 35 54 30 16 5 3 0

685 660 23 0 552 356 0 188 7 13

2 021 -152 2 125 35 -498 -326 16 -183 -4 -13

1 457 1 494 1 434 1 314 1 333 967 1 375 800 5 325 0

1 184 1 148 1 391 0 1 031 1 036 0 947 2 714 2 615

47

V teritoriálním členění zahraničního obchodu oproti minulému roku nedošlo k žádným větším změnám. Země EU stále umocňovaly své postavení jako dominantní cíle exportu z ČR. Vyvezlo se tam (převážně do Rakouska a Německa) 97,6 % z celkového množství vyváženého surového dříví, zatímco do zemí CEFTA pouze 1,8 %. V dovozu byl zaznamenán nárůst objemu surového dříví ze zemí organizace CEFTA (nejvíce ze Slovenska a Polska). Na celkovém importu se země CEFTA podílely 38 % a země EU 54%. Dovoz surového dříví ze zemí bývalého Sovětského svazu (Ruska, Ukrajiny) se meziročně postupně snižoval a v roce 2002 nedosáhl ani 15 tis. m3. Saldo bilance zahraničního obchodu u surového dříví bylo opět kladné (+ 2,5 mld. Kč). I když ve srovnání s minulým rokem došlo k jeho poklesu (o 0,5 mld. Kč) z důvodu menšího objemu vývozu (celkem 4 042 mil. Kč ) a vyššího objemu dovozu (celkem 1 493 mil. Kč ). Dostalo se tak téměř na úroveň roku 2000, kdy bylo saldo nejnižší za posledních 10 let. Jedním z důvodů nízkého salda byla recese dřevozpracujícího průmyslu v Evropě i ve světě, která se projevila jak poklesem poptávky po surovém dřívím, tak i poklesem jeho ceny. Teritoriálně na to měl velkou zásluhu obchod se zeměmi CEFTA, který vykazoval pasivní bilanci, záporné saldo skončilo ve výši 497 mil.Kč.

Rok 2003 Celkové dodávky surového dříví se během roku 2003 zvýšily na celkovou výši 15 140 tis. m3, z toho dodávky jehličnatého dříví se podílely 13 660 tis. m3 a dodávky listnatého dříví 1 480 tis. m3. U jehličnatého dříví došlo oproti minulému roku k nárůstu o 650 tis. m3, zatímco dodávky listnatého dříví se snížily o 51 tis. m3. Celkový nárůst dodávek surového dříví byl způsoben zejména zvýšením podílu nahodilé těžby ( živelní, exhalační, hmyzové a ostatní ), který přesáhl 55 % z celkové těžby dřeva. Pro vývoz vybraných sortimentů (kulatinové a vlákninové dříví) se stále vydávaly tzv. automatické licence, které sloužily k evidenci vyvezeného množství. Zvýšením dodávek surového dříví došlo k výraznému nadbytku surového dříví na tuzemském trhu. Tento stav způsobil, že nabídka surového dřeva podstatně převýšila poptávku domácích zpracovatelů v dřevozpracujícím průmyslu, což znamenalo celkové zvýšení vývozu. Vývoz surového dříví se meziročně zvýšil o 868 tis. m3, na 3 632 tis. m3, což byl zatím největší objem vývozu v historii samostatné České republiky. Nejrazantnější zvýšení bylo zaznamenáno u

48

jehličnaté kulatiny (o 597 tis. m3 ), kde se objem vývozu poprvé přehoupl přes 2 mil. m3. U jehličnaté vlákniny se export zvýšil na 533 tis. m3, u listnaté kulatiny se zvedl na 27 tis. m3, naopak u listnaté vlákniny mírně poklesl na 240 tis. m3. U méně-hodnotných sortimentů došlo k navýšení na 677 tis. m3. Dovoz surového dříví naopak ve srovnání s předcházejícím rokem zaznamenal pokles téměř o 42 % na hodnotu 734 tis. m3. Pokles byl zaznamenán u všech sortimentů vyjma listnaté kulatiny, které se dovezlo 121 tis. m3. Největší propad nastal u jehličnaté vlákniny, která poklesla z 412 na 162 tis. m3 a také u listnaté vlákniny, která poklesla ze 121 pouze na 7 tis. m3. Významně se zmenšil také import u méně-hodnotných sortimentů a u jehličnaté kulatiny, jen u listnaté kulatiny došlo k mírnému vzrůstu. Zahraniční obchod členěný podle druhů dřevin nedoznal v procentuálním složení jednotlivých druhů žádných výraznějších změn. Nejvíce se tradičně obchodovalo z jehličnatých dřevin se smrkem a z listnatých s bukem. Smrk měl zejména v exportu drtivou nadvládu, v celkovém vývozu patřilo 84 % právě této dřevině. V rámci listnatých dřevin se nejvíce vyvážel buk ( 214 tis. m3 ), u ostatních dřevin nebyly hodnoty významné. U importu byla situace obdobná, z jehličnatých dřevin se nejvíce dovážela borovice a smrk, z listnatých zejména buk, který se podílel 68 % na listnatém importu. Tabulka č. 19 : Vývoz a dovoz surového dříví v ČR v tis. m3 (2003)


49

Vývoz

Dovoz

2 155 533 2 688 2 506 69 112 27 240 267 5 214 3 18 27 2 955 197 480 3 632

307 162 469 208 231 29 121 7 128 12 87 13 2 14 597 0 137 734

Z hlediska teritoriální struktury se zahraniční obchod se dřevem směroval především na obchodní partnery z Evropské Unie. Do členských států EU se vyvezlo celkem 3 540 tis. m3, to bylo 97,0 % vyváženého dřeva. Největší množství dříví se jako v předchozích letech vyvezlo do Rakouska ( 2 926 tis. m3 ) a do SRN ( 550 tis. m3 ). Dovoz z EU ( 364 tis. m3 ) představoval 41,8 % z celkového importu do ČR, což potvrdilo dlouhodobý pokles. Největší mírou se na tom podílelo Německo ( 329 tis. m3 ). Ze států mezinárodní organizace CEFTA, Česká republika nejvíce obchodovala se Slovenskem. Do Slovenska se vyvezlo 22 tis. m3, zatímco se dovezlo 223 tis. m3, to byl oproti minulému roku pokles o 133 tis. m3 surového dřeva. S Polskem byl stejně jako v minulých letech vzájemný obchod založen prakticky jen na dovozu do ČR ( 138 tis. m3 ). Obchod se zeměmi mimo EU a CEFTA se příliš nerozvíjel, za zmínku snad jen stojí zvýšený dovoz kvalitních sortimentů z USA, bohužel konkrétní údaje nejsou k dispozici.

Tabulka č.20: Teritoriální struktura zahraničního obchodu se surovým dřívím (2003) vývoz dovoz saldo vývoz dovoz saldo vývoz dovoz 3 mil. Kč 1 000 m prům. cena Kč /m3 Celkem Z toho EU -Německo -Rakousko -Itálie CEFTA -Slovensko -Slovinsko -Polsko -Maďarsko

5 640

1 300

4 340

3 632

734

2 898

1 553

1 771

5 472 819 4 579 66 82 25 32 2 23

544 491 16 0 454 283 6 147 18

4 928 328 4 563 66 -372 -258 26 -145 5

3 540 550 2 926 40 56 22 29 1 4

364 329 16 0 369 223 2 138 6

3 176 221 2 910 40 -313 -201 27 -137 -2

1 546 1 489 1 565 1 650 1 464 1 136 1 103 2 000 5 750

1 494 1 492 1 000 0 1 230 1 269 3 000 1 065 3 000

Kladné saldo zahraničního obchodu se u surového dříví zvýšilo na hodnotu 4,3 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 2002 došlo k jeho nárůstu ( téměř o 2 mld. Kč ) vlivem značně zvýšeného rozdílu mezi objemem vývozu a dovozu. Dostalo se tak na úroveň rekordního salda z roku 1999. Teritoriálně měl opět hlavní zásluhu na aktivní bilanci obchod s EU, který dosáhl v konečných číslech zisk 4,93 mld. Kč. Konečné saldo bylo o něco nižší, projevily se na tom zejména pasivní obchodní bilance se státy CEFTA a s USA.

50

Rok 2004 Celkové dodávky surového dříví v roce 2004 se vyšplhaly na 15 601 tis. m3, což bylo o 461 tis. m3 více než v předchozím roce. Ve srovnání s rokem 1994, kdy začaly dodávky pravidelně meziročně stoupat, to bylo téměř o 4 mil. m3 více ( nárůst o 30 % ). Dodávky jehličnatého dříví dosáhly výše 13 920 tis. m3 a dodávky listnatého dříví 1 681 tis. m3, čili stále byl podíl listnatého surového dříví velmi nízký ( 11 % ). Nárůst celkových dodávek surového dříví byl způsoben stejně jako zejména v předchozích 2 letech vysokým podílem nahodilých těžeb ( živelní, exhalační, hmyzové a ostatní těžby ), který dosáhl 34,5 % z celkové těžby dřeva a také požadavkem na získání nezbytných finančních zdrojů za prodej surového dříví (v době poklesu či stagnace cen). Ke dni 1.5. 2004 vstoupila Česká republika do EU, čímž se zásadně změnily podmínky k realizaci zahraničního obchodu. Byl zrušen Národní licenční systém a s ním samozřejmě i tzv. automatické licence. Vývoz surového dříví není v EU licencován, dovoz však může být licencován, v tomto případě platí společné kvóty EU. Vývozní ani dovozní clo nebylo uplatňováno. Obchod se surovým dřívím byl tedy plně liberální. Rokem 2004 rovněž vstoupila v platnost Vyhláška č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a

rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů. Tato

vyhláška obsahuje příslušné směrnice EU a upravuje podmínky při dovozu a vývozu surového dříví, lesních sazenic, lesních semen apod. Vývoz surového dříví v roce 2004 dosáhl celkové výše 3 850 tis. m3 ( nárůst o 218 tis. m3 ). Nejvíce se export zvýšil u méně hodnotných sortimentů (tj. palivové dříví, štěpky, dřevěné uhlí, piliny a dřevěný odpad ) a dosáhl hranice téměř 1 mil. m3. U listnaté vlákniny ( 338 tis. m3 ) stejně jako u jehličnaté došlo jen k mírnému nárůstu. Naopak byl zaznamenán pokles vývozu u jehličnaté kulatiny ( o 222 tis. m3 ) na celkovou výši 1 933 tis. m3. U dovozu surového dříví byla zaznamenána celková výše 866 tis. m3, což bylo o 132 tis. m3 více než v roce 2003. Největší nárůst byl realizován zejména u jehličnaté kulatiny ( 425 tis. m3). U ostatních sortimentů nedošlo v dovozu oproti minulému roku k žádným výraznějším změnám. Více v tabulce č. 21. Statistiky zahraničního obchodu podle druhů dřevin potvrdily, že se nejvíce obchodovalo se smrkem, borovicí a bukem. V exportu měl výsadní postavení smrk, z celkového množství se vyvezlo téměř 79 % tohoto jehličnatého dřeva. Z dalších dřevin

51

se nejvíce vyvážel buk, borovice a ostatní jehličnany ( hlavně modřín a jedle ). U importu byla situace obdobná, z jehličnatých dřevin se nejvíce dovážel smrk a borovice, z listnatých zejména buk, u ostatních listnatých dřevin byl dovoz bezvýznamný. Tabulka č. 21 : Vývoz a dovoz surového dříví v ČR v tis. m3 (2004)


Vývoz

Dovoz

1 933 561 2 494 2 244 162 88 26 338 364 13 277 9 32 33 2 858 216 776 3 850

425 130 555 352 194 9 125 21 146 8 108 16 2 12 701 11 154 866

V roce 2004 došlo k velmi významnému rozšíření Evropské Unie o 10 států zejména ze střední a východní Evropy. Tímto se stala EU prakticky naším jediným obchodním partnerem se surovým dřívím. Zahraniční obchod s ostatními zeměmi byl téměř zanedbatelný. Do zemí EU se vyvezlo 99,2 % z hodnoty celkového vývozu. Nejvíce se tradičně vyvezlo do Rakouska ( 2 815 tis. m3) a do Německa ( 699 tis. m3 ). Významně vzrostl export do Polska ( 112 tis. m3 ), který byl v předešlých letech téměř nulový. Rovněž dovoz surového dříví byl realizován zejména ze zemí EU, celkem se odtud dovezlo 98 % z objemu celkového importu. Nejvíce se na tom podílelo Německo ( 399 tis. m3) a Slovensko ( 283 tis. m3). Z ostatních zemí stála za zmínku jen Ukrajina, ze které se dovezlo surové dříví za 31 mil. Kč.

52

Tabulka č.22: Teritoriální struktura zahraničního obchodu se surovým dřívím (2004) vývoz dovoz saldo vývoz dovoz saldo vývoz dovoz 3 mil. Kč 1 000 m prům. cena Kč /m3 Celkem Z toho EU -Německo -Rakousko -Itálie -Slovensko -Slovinsko -Polsko -Maďarsko Ukrajina

4 643

1 295

3 348

3 850

866

2 984

1 206

1 495

4 607 620 3 654 64 76 19 105 7 0

1 077 519 76 1 333 17 57 28 31

3 530 101 3 578 63 -257 2 48 -21 -31

3 843 699 2 815 53 100 18 112 1 0

851 399 90 1 283 3 57 8 12

2 992 300 2 725 52 -183 15 55 -7 -12

1 199 887 1 298 1 208 760 1 055 938 7 000 0

1 266 1 301 844 1 000 1 177 5 666 1 000 3 500 2 583

Kladné saldo zahraničního obchodu se u surového dříví snížilo na celkovou výši 3,3 mld. Kč, to znamenalo pokles o 1 mld. Kč. I přesto že rozdíl objemu vývozu a dovozu byl aktivnější než v roce 2003. Určitý podíl na tom měla změna objemu obchodu zejména s jehličnatou kulatinou. Zatímco její objem vývozu se snížil o 222 tis. m3 , objem dovozu se zvýšil o 118 tis. m3. Důležitou roli zde hrála situace na evropském trhu, kde vlivem rozšíření EU došlo ke zvýšení nabídky surového dříví, což se negativně projevilo na evropských cenách.

53

4.2.2 Vývoj hlavních ukazatelů Vývoj zahraničního obchodu s dřívím v letech 1994 až 2004, sledovaný pomocí hlavních ukazatelů (obchodní bilance, obrat zahraničního obchodu, saldo bilance), byl značně proměnlivý a lze jej rozdělit do několika fází. Obchodní bilance v uvedeném období byla tedy trvale aktivní, zatímco saldo bilance a obrat zahraničního obchodu v jednotlivých letech značně kolísaly. Od roku 1994 docházelo k postupnému navyšování velikosti obratu až do roku 1999, kdy nastalo první maximum ve sledovaném období. Obrat zahraničního obchodu v tomto roce skončil ve výši 6,94 mld. Kč, což byl oproti roku 1994 (4,7 mld.Kč) nárůst o 48%. V této první fázi tempo růstu dovozu (nárůst o 71%) převyšovalo tempo růstu vývozu (nárůst o 34%). V roce 1994 se dovoz podílel na obratu 10%, zatímco v roce 1999 již téměř 19%. Saldo bilance na konci této fáze skončilo v rekordní výši 4,35 mld. Kč, zaznamenalo tedy 16% nárůst oproti roku 1994.

Vývoj zahraničního obchodu se surovým dřívím v letech 1994-2004

hodnoty v mil. Kč

6 000 5 000 4 000

Export Import Saldo bilance

3 000 2 000 1 000

19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04

0

Obr. č.4 : Vývoj zahraničního obchodu se surovým dřívím v letech 1994-2004 (mil.Kč)

54

Další fáze vývoje (2000 – 2002) by se dala charakterizovat poklesem a následnou stagnací výkonnosti zahraničního obchodu se dřevem. V roce 2000 obrat meziročně poklesl o 18% (5,7 mld. Kč) a v dalších 2 letech zůstal na obdobné úrovni. Zatímco objem exportu (v mil. Kč) se v tomto období průměrně snížil o 26,5%, objem importu se zvýšil průměrně o 15,5%. Z tohoto hlediska byl rekordní rok 2000 kdy objem importu dosáhl své maximum (1,64 mld. Kč), což bylo téměř 29% obratu. Saldo bilance v této fázi vývoje zaznamenalo nejnižší hodnoty, průměrně 2,67 mld. Kč ročně. V roce 2003 došlo k příznivé dynamice růstu zahraničního obchodu, který se tak dostal prakticky na shodnou úroveň jako v roce 1999. Obrat dosáhl stejné výše, čili 6,94 mld. Kč a saldo bilance bylo o 13 mil. Kč nižší, což je zanedbatelný rozdíl. V posledním roce sledovaného vývoje došlo u hlavních ukazatelů zahraničního obchodu k poklesu. Obrat se snížil o 14 % na konečných 5,94 mld. Kč. Saldo bilance se snížilo na 3,35 mld. Kč., což bylo o 23% méně než v roce 2003. Porovnání ukazatelů zahraničního obchodu mezi prvním a posledním rokem analyzovaného období (1994, 2004) je následující: Obrat zahraničního obchodu se zvýšil ze 4,7 na 5,94 mld. Kč (o 26%). Došlo také k výrazné změně podílů vývozu a dovozu na celkovém obratu. V roce 1994 představoval vývoz 90% obratu (4,22 mld. Kč) a dovoz činil 10% obratu (477 mil. Kč), zatímco v roce 2004 vývoz dosáhl výše 4,64 mld. Kč (78% obratu) a dovoz 1,3 mld. Kč. (22% obratu). Z toho je patrné, že tempo růstu dovozu výrazně převýšilo tempo růstu vývozu. Saldo obchodní bilance roku 1994 bylo 3,75 mld. Kč, zatímco v roce 2004 saldo zaznamenalo pokles a výši 3,35 mld. Kč. Ukazatelé zahraničního obchodu v jednotkách fyzického objemu dříví (m3) mají v období 1994 – 2004 trochu odlišný vývoj. V roce 1994 byl obrat zahraničního obchodu se dřevem 2,61 mil. m3. Kromě let 2000-2002, se každoročně zvyšoval a v roce 2004 dosáhl 4,72 mil. m3, což byl téměř dvojnásobek obratu roku 1994. Vývoz surového dřeva činil v roce 1994 celkem 2,33 mil. m3. Do roku 1997 se postupně zvyšoval, pak 5 let vykazoval kolísající tendenci a v posledních 2 letech se výrazně zvedl na 3,85 mil m3, což bylo o 1,5 mil. m3 více než v roce 1994. Dovoz byl v roce 1994 relativně velmi nízký (283 tis. m3). S menšími odchylkami se zvyšoval na své maximum v roce 2002, pak poklesl na konečných 866 tis. m3 v roce 2004. Saldo bilance v roce 1994 vykazovalo výši 2,04 mil. m3. V následujících letech střídavě stoupalo a klesalo, v posledních 2 letech mělo

55

stoupající tendenci. V roce 2004 skončilo saldo bilance ve výši 2,98 mil. m3, což byla po roce 1997 nejvyšší hodnota.

4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0

Export

04

03

20

20

02

01

20

00

20

99

20

98

19

19

97

96

19

19

19

19

95

Import Saldo bilance

94

hodnoty v tis. m3

Vývoj zahraničního obchodu se surovým dřívím v letech 1994-2004

Obr. č.5 : Vývoj zahraničního obchodu se surovým dřívím v letech 1994-2004 (tis.m3)

Změny ve vývoji ukazatelů zahraničního obchodu v objemovém vyjádření oproti hodnotovému jsou dány především různou dynamikou dovozních a vývozních cen a také měnícím se podílem sortimentů vývozu i dovozu v jednotlivých letech.

4.2.3 Vývoj teritoriální struktury Vývoz surového dříví ČR se ve sledovaném období (1994 – 2004) orientoval převážně na Evropskou unii. Podíl zemí EU na vývozu ČR dosáhl v roce 1994 jen 27% ( 1,14 mld. Kč) a v roce 2004 to bylo již 99,2% (4,61 mld. Kč). Tento enormní nárůst byl způsoben rozšířením EU v roce 1995 o Rakousko, Finsko a Švédsko. Zejména kvůli Rakousku, které bylo hlavním cílem našeho exportu, se zvýšil podíl zemí EU na vývozu již v tomto roku na téměř 96%. V dalších letech se tento podíl příliš výrazně neměnil, až v roce 2004 překročil 99% po dalším rozšíření EU.

56

Druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem při vývozu dříví byly státy CEFTA. V roce 1994 činil podíl těchto států na vývozu 4% ( 166 mil.Kč) a dalších 6 let tento podíl kolísal mezi 3 až 4%. Rokem 2001 nastal pokles, který pokračoval až do roku 2004, kdy hlavní členské státy organizace CEFTA vstoupily do EU. Z konkrétních států patřily mezi největší obchodní partnery ve vývozu naše sousední země ( Rakousko, Německo, Slovensko ). Největší zastoupení zaujímá Rakousko, do kterého v roce 1994 směřovalo 68% (2,89 mld. Kč) a v roce 2004 již dokonce 79% (3,65 mld. Kč) našeho exportu. Naopak vývoz do Německa klesá, zejména od roku 1998, kdy podíl vývozu činil 29%, zatímco v roce 2004 to bylo je 13%. Export do Slovenska byl v jednotlivých letech značně nevyrovnaný a pohyboval se v rozmezí 25 – 110 mil.Kč ročně. Z dalších zemí lze zmínit ještě Itálii, kam se vyváželo pravidelně 1 až 2% našeho exportu.

Teritoriální struktura vývozu podle hlavních zemí v letech 1994-2004 100% 80%

Ostatní

60%

Slovensko

40%

Rakousko Německo

20%

04 20

03 20

02

20

01 20

00

20

99 19

98 19

97

19

96 19

95 19

19

94

0%

Obr. č.6 : Teritoriální struktura vývozu podle hlavních zemí v letech 1994-2004 (%)

57

Z hlediska teritoriálního dovozu se podobně jako u vývozu největší mírou podílely státy Evropské unie. V roce 1994 podíl dovozu z EU představoval jen 7%, v roce 1995 to bylo z dříve zmíněných důvodů již 67%. V dalších letech se tento podíl pohyboval mezi 60 a 70% až do roku 2001, kdy začal klesat. V roce 2003 se z EU dovezlo surové dříví v hodnotě 544 mil. Kč, což bylo jen 41% celkového importu. Díky rozšíření EU to bylo v roce 2004 již 83%. Ve sledovaném období (1994 – 2004) byl také velmi významný dovoz surového dříví ze zemí CEFTA. V roce 1994 dokonce podíl dovozu ze států organizace činil 72%. Rok poté tento podíl významně poklesl na 26%. V následujících letech se pohyboval kolem 30% a svého maxima dosáhl v roce 2002, kdy se k nám dovezlo dříví za 569 mil. Kč., což bylo 38% celkového importu. Z jednotlivých zemí se k nám nejvíce dováželo opět od našich sousedů ( Německo, Slovensko, Polsko, Rakousko). Nejvýznamnějším obchodním partnerem při dovozu bylo Německo. Kromě roku 1994, kdy podíl dovozu z SRN představoval pouze 5%, kolísal mezi 50 a 65 % z celkového importu. V posledních 2 letech poklesl na 40%, přesto je Německo stále naší největším dovozcem surového dříví.

Teritoriální struktura dovozu podle hlavních zemí v letech 1994-2004 100% 80%

Ostatní Slovensko Rakousko Německo

60% 40% 20%

04 20

03 20

02 20

01 20

00 20

99 19

98 19

97 19

96 19

95 19

19

94

0%

Obr. č.7 : Teritoriální struktura dovozu podle hlavních zemí v letech 1994-2004 (%)

58

Dovoz dříví ze Slovenska dosahoval svých největších hodnot po rozpadu ČSFR, v roce 1994 to bylo dokonce 61% z celkového importu. V dalších letech podíl dovozu ze Slovenska více jak dvojnásobně poklesl a pohyboval se průměrně mezi 20 a 30%. Dovoz surového dříví z Polska a Rakouska byl ve sledovaném období přibližně vyrovnaný a jejich podíl osciloval průměrně mezi 5 a 10%. Na trvale aktivní obchodní bilanci se v letech 1994 až 2004 jako nejvýznamnější obchodní partner nejvíce podílely země Evropské unie, které vykazovaly každoročně velmi kladné saldo bilance. Naopak obchodní bilance se zeměmi CEFTA byla trvale mírně pasivní, výjimkou byl rok 1996, kdy bylo saldo bilance jen těsně v kladných hodnotách (+1 mil.Kč). Z uvedeného teritoriálního rozboru vyplývá, že Česká republika v uplynulých 11 letech realizovala více jak 90% svého zahraničního obchodu se surovým dřívím se svými sousedními zeměmi. Je to dáno geografickou blízkostí a trvalejší návazností na tyto zahraniční trhy, což však znamená určitou závislost zahraničního obchodu.

4.2.4 Vývoj komoditní struktury Nejvýraznější postavení v českém vývozu zaujímá jehličnatá kulatina a vláknina. Zejména jehličnatá kulatina byl oblíbený vývozní artikl. Od roku 1994 se soustavně zvyšoval objem vývozu jehličnaté kulatiny a s tím také její podíl na celkovém exportu. Zatímco v roce 1994 se vyvezlo 580 tis. m3, což bylo 25% celkového vývozu, v roce 2003 se vyvezlo již 2155 tis. m3 a to bylo téměř 60% celkového vývozu. V roce 2004 došlo k mírnému poklesu. V letech 1994 až 1996 byl růst vývozu jehličnaté kulatiny ovlivněn regulačními vývozními kvótami. Rychlý nárůst v dalších letech byl způsoben zejména rozdílem cen na českém a evropském trhu. U jehličnaté vlákniny byl vývoj exportu prakticky opačný, tedy její podíl na celkovém vývozu postupně klesal. V roce 1994 se vyvezl do zahraničí 1 mil. m3 jehličnaté vlákniny, což bylo 43% exportu, zatímco v roce 2004 se vyvezlo 561 tis. m3 a to bylo jen 15% vývozu. Vysoký objem vývozu v letech 1994 až 1997 byl způsoben vysokou nabídkou na domácím trhu, která převyšovala poptávku a také vyššími zahraničními cenami. Po roce

59

1997 se domácí ceny výrazně přiblížily cenám evropským a převis nabídky nad poptávkou se snižoval. To mělo za následek postupné snižování objemu vývozu jehličnaté vlákniny.

Struktura sotimentů ve vývozu v letech 1994-2004 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

ostatní sortimenty palivové dříví listn. vláknina listn. kulatina

03

02

04 20

20

00

01

20

20

20

99 19

98 19

97 19

96 19

95 19

19

94

jehl. vláknina jehl. kulatina

Obr. č.8 : Struktura sortimentů ve vývozu v letech 1994-2004 (%)

Objem vývozu listnaté vlákniny se mezi roky 1994 a 2004 pohyboval v rozmezí 250 – 450 tis. m3, její podíl na celkovém exportu osciluje mezi 7 a 14%. V roce 2004 se vyvezlo celkem 338 tis. m3, což představovalo přibližně 9% exportu. U listnaté kulatiny byl podíl na celkovém vývozu dlouhodobě nejnižší. Bylo to dáno nízkými dodávkami listnaté kulatiny na tuzemské trhy a tedy malou domácí nabídkou tohoto sortimentu. Ve sledovaném období se průměrně vyvezlo 45 tis. m3 ročně ( 1,5% celkového exportu). Vývoz méně hodnotných sortimentů ( palivové dříví, štěpky, dřevěné uhlí, piliny a dřevěný odpad ) se v letech 1994 – 2004 pohyboval v rozmezí od 450 do 990 tis. m3 ročně. Na dovozu surového dříví obdobně jako na vývozu zaznamenaly největší podíl jehličnatá kulatina a vláknina. V roce 1994 se dovezlo do ČR 140 tis. m3 jehličnaté kulatiny, to bylo 50% tehdejšího importu. V následujících 5 letech dovoz jehličnaté kulatiny značně kolísal a podíl na celkovém importu poklesl. V roce 2000 vzrostl na 312 tis. m3 a v dalších 3 letech se držel na stejné úrovni. Import jehličnaté kulatiny dosáhl svého maxima v roce 2004, kdy bylo dovezeno 425 tis. m3, což představovalo 50% jako v roce 1994.

60

U jehličnaté vlákniny došlo k významnému dovozu až v roce 1997, kdy se do ČR dovezlo 390 tis. m3, což bylo 70% tehdejšího importu. O rok později se objem dovozu jehličnaté vlákniny dokonce zvýšil na 670 tis. m3. V dalších letech však postupně klesal až na objem 130 tis.m3 v roce 2004 a to bylo pouze 15% vývozu.

Struktura sotimentů v dovozu v letech 1994-2004 100% 80%

ostatní sortimenty listn. vláknina listn. kulatina jehl. vláknina jehl. kulatina

60% 40% 20%

19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04

0%

Obr. č.9 : Struktura sortimentů v dovozu v letech 1994-2004 (%)

Jediným sortimentem, u kterého dovoz představoval větší objem než vývoz, byla listnatá kulatina. Její výše importu v letech 1994 až 2004 kolísala průměrně od 80 do 120 tis. m3, to byl přibližně dvojnásobek vývozu tohoto sortimentu ve stejném období. Listnatá vláknina se na dovozu podílela velmi zanedbatelně. Jen v letech 2001 a 2002 se do ČR dovezlo více jak 30 tis. m3 tohoto sortimentu. Objem dovozu méně hodnotných sortimentů (palivové dříví, štěpky, dřevěné uhlí, piliny a dřevěný odpad) se vyznačoval rostoucí tendenci. V roce 1994 se dovezlo 16 tis. m3, zatímco v roce 2004 už 165 tis. m3.

61

4.2.5 Srovnání s celkovým zahraničním obchodem ČR Vývoj zahraničního obchodu České republiky v letech 1994 až 2004 prošel velice reformním a dramatickým obdobím. Za uplynulých 11 let se významným způsobem pozměnila teritoriální a komoditní struktura našeho vývozu a dovozu. Zahraniční obchod se stále více soustřeďoval na trhy zemí Evropské unie, kde se otevřely nové možnosti odbytu, ale možná až příliš lehkomyslně opustil teritorium Ruska i trhy v rozvojových zemích. Vývoz do zemí s vyspělou tržní ekonomikou se zvýšil od roku 1994 do roku 2004 více než trojnásobně (z 64% na 92% českého exportu). Jednalo se především o výrazný vzestup exportu do zemí Evropské unie, který za sledované období narostl téměř čtyřnásobně. Klíčovou roli zde hrál sousední obrovský trh SRN, přes který pronikal náš zahraniční obchod do dalších zemí EU. Obchod s EU je v současné době pro českou ekonomiku klíčový nejen objemem, ale i tím, že značně umazává nepříznivou bilanci s ostatními zeměmi. Nebylo tomu tak vždy. V roce 1996 byl náš obchod s EU v deficitu 119 miliard korun, v roce 2004 však již dosáhl přebytku 150 miliard korun. Jak již bylo uvedeno tak podíl vývozu na trhy evropských tranzitivních ekonomik, především na trh Ruska (SNS), poklesl. Od roku 1994 do roku 2004 poklesl podíl vývozu těchto ekonomik z 28% na 5%. Na vývoj v oblasti východních trhů reagovala vládní koncepce proexportní politiky, která přislíbila vládní pomoc při realizaci obchodních kontaktů s těmito zeměmi. Situace v dovozu byla obdobná, podílová účast zemí s vyspělou ekonomikou výrazně vzrostla. Nárůst podílu na importu byl zaznamenán také u rozvojových zemí a mimoevropských zemí s přechodovou a státní ekonomikou. Jen u evropských zemí s přechodovou ekonomikou vč. SNS se snížil ve sledovaném období jejich podíl na českém importu. Významnou proměnou prošla také komoditní struktura českého zahraničního obchodu. Zejména ve vývozu došlo k viditelnému nárůstu výrobků vyšší přidané hodnoty. V celém sledovaném období byla nejobchodovanější komoditní skupina stroje a dopravní prostředky. Vývoz českého strojírenství se od roku 1994 téměř zpětinásobil. Zatímco v roce 1994 se strojírenství podílelo na českém vývozu 32%, v roce 2004 to bylo již téměř

62

56%. V roce 1994 dovoz v této skupině převyšoval export, zatímco v roce 2004 byla situace opačná, vývoz tvořil 1,1násobek dovozu. Nejvíce se na růstu vývozu podílela silniční vozidla navýšením na 15,8% celkového vývozu (zejména automobilka Škoda), kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat (počítače a komponenty). K růstu významně přispěla také elektrická zařízení a vybavení pro průmysl. Vývoj ukazatelů zahraničního obchodu byl v uplynulém období velice dynamický. Obrat zahraničního obchodu České republiky se ve srovnání s rokem 1994 vyšplhal na 3,5násobek. Zatímco v roce 1994 činil 957 mld.Kč, v roce 2004 to bylo už 3 470 mld. Kč. Od měnové krize v roce 1997 se daří českému vývozu zvyšovat svůj podíl na celkovém obratu zahraničního obchodu, zatímco do roku 1996 tento podíl klesal až na 44,4%. Znamená to, že od roku 1997 roste dynamika českého vývozu rychleji, než dovozu. V roce 2004 podíl vývozu na celkovém obratu činil 49,7 procenta. Velice dramatický byl vývoj salda obchodní bilance. V celém období bylo saldo záporné. V roce 1994 skončilo saldo bilance na hodnotě –39,5 mld. Kč, pak během několika let prudce kleslo až na –151 mld. Kč v roce 1997. V dalších letech díky rychlejšímu nárůstu exportu se stále více přibližovalo ke kladným hodnotám, v roce 2004 bylo saldo ve výši –26,4 mld. Kč. Vývoj zahraničního obchodu se surovým dřívím nebyl oproti celkovému zahraničnímu obchodu tak dynamický a proměnlivý. V teritoriální struktuře v letech 1994 až 2004 se podíl zahraničních vyspělých ekonomik na vývozu nijak výrazně neměnil, pohyboval se v rozmezí 95 a 97% celkového exportu. Bylo to způsobeno pevnými a dlouhodobými obchodními vazbami především na Rakousko a Německo. Do těchto zemí směřovala většina exportu surového dříví již před rokem 1989. U dovozu surového dříví, který byl před rokem 1989 realizován především ze zemí bývalého sovětského bloku, probíhaly větší strukturální změny. Podíl dovozu ze zemí s vyspělou tržní ekonomikou se zvýšil z 20% v roce 1994 na 58% v roce 2004. Naopak podíl dovozu z evropských tranzitivních ekonomik poklesl ze 75% v roce 1994 na 40% v roce 2004. U ukazatelů zahraničního obchodu se surovým dřívím rovněž nedošlo k tak výrazné dynamice jako u celkového zahraničního obchodu. V souvislosti s vývojem celkového zahraničního obchodu ČR by měl dokonce objem obchodu (exportu) se surovým dřívím klesat na úkor dřevěných výrobků vyšší přidané hodnoty, což se však nestalo. Obrat obchodu se dřevem se v letech 1994 – 2004 zvýšil o 26%. Srovnání dynamiky růstu

63

vývozu a dovozu vychází lépe pro dovoz, v roce 1994 tvořil 10% a v roce 2004 už 22% obratu zahraničního obchodu. Saldo bilance zahraničního obchodu se surovým dřívím bylo v uvedeném období trvale kladné a pohybovalo se v rozmezí 2,5 až 4,3 mld.Kč. Celkově lze říci, že u zahraničního obchodu se surovým dřívím se příliš neprojevily trendy celkového zahraničního obchodu. Zahraniční obchod se vyvíjel odlišným způsobem. Především snahy, snižovat export primárních surovin a naopak zvyšovat vývoz hotových výrobků vyšší hodnoty, se u zahraničního obchodu se surovým dřívím neobjevily.

64

5 Realizační výstup 5.1 Situace v lesním hospodářství a její důsledky pro zahraniční obchod Dlouhodobě výjimečně příznivé produkční schopnosti lesů v České republice zabezpečují nejen dostatek suroviny pro domácí spotřebu, ale umožňují i export dříví a výrobků ze dřeva. Bohužel tento fakt se zatím příliš neprojevuje v pozitivní úrovni většiny makroekonomických ukazatelů, kterými se vyjadřuje význam a postavení lesního hospodářství a navazujících dřevozpracujících odvětví v národním hospodářství. Podíl lesnictví na tvorbě hrubého domácího produktu byl v letech 1994 až 2004 relativně nízký, pohyboval se pouze okolo 0,6 – 0,8 %. Jedním z hlavních problémů byl nepříznivý vývoj struktury kapacit zpracovávajících u nás surové dříví a zejména nízké zastoupení produkce finálních výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Mnoho zpracovatelských provozů díky menší konkurenceschopnosti bylo nuceno omezit či úplně zastavit své výroby. Produkce dříví v lesích ČR překračuje evropský průměr, v letech 1994-2004 úroveň produkce surového dřeva dosahovala průměrně 1,2 – 1,5 m3 / obyv. Vyšší produkci na 1 obyvatele vykazují např. Finsko (9,1), Švédsko (6,4), Rakousko (1,8), Norsko (1,9). V důsledku značného podílu exportu a nízkého podílu importu surového dříví byla však úroveň spotřeby surového dříví ČR podstatně nižší, průměrně 0,9 - 1,1 m3 /obyv. Zatímco ostatní jmenované státy mají úroveň spotřeby na 1 obyvatele vyšší než jejich úroveň produkce, především díky významné roli importu surového dříví. Vysoký podíl exportu dřevařské suroviny je v české ekonomice dlouhodobě kontroverzním jevem. Ještě v roce 1960 exportovalo celé bývalé Československo 600 tis. m3 (4,5 % z celkové těžby), v roce 1970 už 1300 tis. m3 (10,2 % z těžby) a v roce 1980 na tu dobu rekordních 3098 tis. m3 (16,5 % z těžby). Sice v roce 1992, tedy v posledním roce existence Československa, to bylo jen 1154 tis. m3 (7,4 %), ale po roce 1993 růst objemu exportu surového dříví s různými výkyvy přetrvával dále. V roce 2004 se vyvezlo 3850 tis.m3, což byla téměř čtvrtina celkové těžby. Není náhoda, že jedním z hlavních cílů státní lesnické politiky je snižovat vývoz surového dříví a zvyšovat podíl finálních výrobků, což se ovšem zatím příliš nedaří naplňovat.

65

Každoroční výše exportu surového dříví je ovlivňována řadou vnitřních a vnějších faktorů.

Mezi ně patří především: - stav nabídky a poptávky na domácím trhu - situace na zahraničních trzích - rozdíl mezi domácími a zahraničními cenami - pohyb kursu české koruny vůči světovým měnám - státní zásahy ( intervence, licence, atd. )

V roce 1994 byly ceny surového dříví v ČR průměrně o 30% nižší než v zahraničí. Proto bylo ústředními orgány ČR zavedeno regulační opatření, zaměřené na omezení vývozu. Jednalo se o licenční systém, ročně se stanovovaly vývozní kvóty. Toto omezení se dotklo jen jehličnaté kulatiny a vlákniny, jejichž podíl v celkových dodávkách se pohyboval kolem 90%. Vývozní kvóty byly zrušeny v roce 1997. V roce 1996 se začaly ceny surového dříví v ČR výrazně zvyšovat a tento trend pokračoval až do roku 2000. Přesto byly zahraniční ceny zejména u smrkové kulatiny trvale mírně vyšší. To se projevilo hned v roce 1997 po zrušení vývozních kvót, kdy začal vývoz

jehličnaté kulatiny

evidentně pravidelně stoupat. I když se každoročně zvedaly dodávky surového dříví, na tuzemském trhu s jehličnatou kulatinou stále poptávka mírně převyšovala nabídku, bylo to z působeno i vzrůstajícím vývozem. U jehličnaté vlákniny byl do roku 1996 zaznamenán převis nabídky nad poptávkou, bylo to patrné i z nulového dovozu tohoto sortimentu. Od roku 1997 se poptávka zvyšovala a dorovnala tak domácí nabídku. V roce 2000 začaly české ceny surového dříví postupně klesat, kopírovaly tak vývoj cen na západoevropských trzích, které se snížily z důvodu větrné kalamity z prosince roku 1999. Na tuzemském trhu tento pokles cen pokračoval až do konce roku 2003. Ceny jehličnatého užitkového dříví poklesly v tomto období průměrně o více než 20%. Tento trend jen umocnilo zvyšování celkových dodávek surového dříví, což byl jeden z nástrojů vlastníků lesů, jak dosáhnout vysokých tržeb i při nízkých cenách dříví. Větší dodávky byly dosáhnuty zvyšujícím se podílem nahodilé těžby, což ovlivnila i větrná kalamita z roku 2002. Tímto došlo na určitou dobu k relativnímu přebytku nabídky surového dříví nad poptávkou. To však neplatilo příliš dlouho zejména u jehličnaté kulatiny, jejíž export se díky vyšším zahraničním cenám prudce zvedl až na hodnoty kolem 2 mil.m3 ročně.

66

Především

představitelé

pilařských

firem

v letech

2002-2004

upozorňovali

na

vysoký export a s tím související menší tuzemskou nabídku jehličnaté kulatiny. Dovoz tohoto sortimentu se sice v posledních letech mírně zvyšoval, ale jeho vliv na tuzemský trh byl stále minimální. U jehličnaté vlákniny, vzhledem k menšímu rozdílu našich a zahraničních cen, nebyla situace tak dramatická. Vývoz zůstal na stejné úrovni a dovoz výrazně poklesl, situace na trhu s jehličnatou vlákninou byla více-méně stabilizovaná. Tento vývoj byl do značné míry ovlivněn také recesí na evropském dřevařském trhu. Ve volné tržní soutěži je chování jednotlivých subjektů na poptávkové i nabídkové straně trhu ovlivňováno ve velké míře cenami obchodovaných komodit.

5.2 Situace na tuzemském trhu a návrh doporučení pro obchodní praxi Obchod se surovým dřívím na tuzemském trhu dlouhodobě ovládaly především lesní akciové společnosti, v důsledku velmi výhodných smluv se státním podnikem Lesy České republiky. Tyto smlouvy jim zaručovaly realizaci hospodářských zásahů na většině území LČR a také nákup surového dříví „nastojato“. Tyto podnikatelské subjekty kvůli vyšším ziskům směřovaly značnou část dodávek surového dříví na vývoz, zejména do Rakouska a Německa. Vlastníci lesů (stát, obce a města, soukromé osoby) tedy přestaly být rozhodujícím článkem na tuzemském trhu se surovým dřívím. Dalším negativním faktem byla nižší nabídka především smrkové kulatiny na našem trhu, což způsobilo stagnaci produkce dřevěných výrobků vyšší přidané hodnoty. LČR odstoupili od těchto pro ně nevýhodných smluv a postupně uzavírají nové. Chtějí ovládat větší podíl obchodu s vytěženým dřívím na svém území a tím nejen zvýšit své možnosti pro realizaci dodávek surového dříví podnikům dřevozpracujícího průmyslu, ale i zvýšit výrazně zisk z prodeje dříví. Pro českou ekonomiku respektive český zahraniční obchod je výhodné snižovat export surového dříví a tedy zpracovávat maximální množství dříví v domácím prostředí. To bude mít za následek rychlejší rozvoj dřevozpracujících podniků a tím potencionálně nižší import výrobků vyšší přidané hodnoty ze zahraničí. V současné době se totiž značná část exportovaného surového dříví vrací zpátky do ČR v podobě importu komodit o vyšším stupni opracování.

67

Jedním z největších problémů, mezi lesním hospodářstvím a dřevařským průmyslem, je cena kulatiny a vlákniny. Je pochopitelné, že lesní hospodářství se snaží své „výrobky“ zhodnotit v nejvyšší možné míře a stejně tak dřevařské podniky se snaží cenu za ten samý produkt co nejvíce snížit, protože tvoří největší část nákladů při jeho zpracování. Hlavním východiskem je lepší komunikace a spolupráce mezi zmiňovanými sektory. Lesnické vzdělání a obchodní zdatnost mohou najít v tomto poli výhodné uplatnění, které může být v mnoha směrech užitečné pro naše lesní hospodářství. V dlouhodobém výhledu lze tedy předpokládat, že se bude snižovat export surového dříví a bude se zvyšovat podíl exportu s dřevěnými výrobky vyšší přidané hodnoty. V podmínkách světového trhu to bude velmi pozvolný a složitý proces.

68

6

Závěr Tato diplomová práce se zabývá vývojem zahraničního obchodu se surovým dřívím

v letech 1994-2004. Nejvýraznějším trendem těchto 11 let byla výrazná změna komoditní struktury, tedy podílu jednotlivých sortimentů na objemu zahraničního obchodu. Jednalo se zejména o významný nárůst objemu jehličnaté kulatiny. Ve vývozu se její objem (v tis. m3) navýšil více jak trojnásobně a v roce 2004 představoval více jak 50% celkového vývozu. V dovozu to bylo obdobné, podíl jehličnaté kulatiny v roce 2004 činil necelých 50% celkového importu a od roku 1994 se její objem zvýšil trojnásobně. Druhým nejvýznamnějším sortimentem v rámci zahraničního obchodu byla jehličnatá vláknina. Její objem se naopak jak v exportu tak v importu postupně snižoval. V roce 2004 podíl jehličnaté vlákniny na celkovém vývozu dosáhl 15%, u celkového importu byl její podíl rovněž 15%. Tento vývoj v komoditní struktuře byl ovlivněn především stavem nabídky a poptávky na evropském a tuzemském trhu a následně vývojem cenové hladiny surového dříví. V teritoriální struktuře v letech 1994-2004 se podíl států, s nimiž Česká Republika nejvíce obchodovala, nijak výrazně neměnil. Bylo to způsobeno dlouhodobými vazbami zahraničního obchodu se surovým dřívím na naše sousední státy. Našimi bezkonkurenčně největšími obchodními partnery jsou Rakousko a Německo, s nimiž se v posledních letech pravidelně realizuje více jak 80% objemu zahraničního obchodu. Třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem je Slovensko. Náš zahraniční obchod se surovým dřívím je od roku 2004 téměř výhradně orientován na společný trh Evropské unie. Celkový objem zahraničního obchodu se surovým dřívím zaznamenal v uvedeném období nárůst. Obrat zahraničního obchodu se oproti roku 1994 zvýšil o 26%. V roce 2004 se vývoz podílel na obratu téměř 78%, tento podíl však postupně klesal z důvodu rychlejší dynamiky růstu dovozu. Obchodní bilance je trvale aktivní, ve sledovaném období se saldo bilance pohybovalo v rozmezí 2,5 až 4,3 mld.Kč. Srovnání s celkovým zahraničním obchodem naznačilo, že vývoj zahraničního obchodu se surovým dřívím nebyl tak progresivní a nesledoval stejné trendy jako celkový vývoj zahraničního obchodu. Do budoucna lze v delším horizontu předpokládat, že se objem zahraničního obchodu se surovým dřívím (především exportu) bude mírně snižovat. Je to dáno snahou o zvýšení

69

úrovně produkce, spotřeby a exportu dřevařských komodit o vyšším stupni opracování. Tento požadavek je zakotven v Národním lesnickém programu, který jej řadí k základním rozvojovým předpokladům našeho lesního hospodářství. Závěrem je nutné dodat, že zahraniční obchod se surovým dřívím je podstatnou součástí našeho lesního hospodářství. Cílevědomě organizované obchodování s dřívím je konečným stupněm lesnické činnosti. Tržní ekonomika vytváří široké možnosti jak zhodnotit dřevní surovinu jak v tuzemsku tak i v zahraničí.

70

7

Summary This dissertation deals with the development of the foreign trade in roundwood

during the years 1994 – 2004. There is a discontinuous innovation of the commodity structure during the last eleven years to recognize. That means that the proportion of the particular assortments on the total capacity changes with time. Especially the value of the coniferous logs grew significantly. The export of this raw material (in thousands of m3) increased more than three times and in 2004 represented more than 50% of the total export. The import values were similar, the proportion of the coniferous logs came to almost 50% of the total import. That means that the import values of the coniferous logs rose three times after 1994. The second most important raw material, whose proportion changed oppositelly (that means decreased in both the values - export and import), was coniferous pulpwood. Its proportion on the total export made 15% in 2004, the same value reached the proportion on the total import. Such development in the commodity structure was caused by the state of supply and demand in the european and domestic market and as well by the development of the roundwood price level. In the teritorry structure there were no changes recognizable during the years 1994 – 2004. The proportion of the countries, which traded with the Czech Republic, remained the same. We can explain this thendency by the longlasting cooperation in the roundwood foreign trade with our neighbour states. The most important business partners for the Czech Republic are especially Austria and Germany. In the recent years the Czech Republic regularly realizes more than 80% of the total value of the foreign trade with these two countries. Slovakia is the third most important trade partner for the Czech Republic. The czech economy and its foreign trade in roundwood focuses primarily on the common market of the European Union. There was a noticable growth in the total value of the foreign trade in roundwood during the period 1994 – 2004. The sales of the foreign trade in comparison with 1994 icreased about 26%. In 2004 the export participated on the sales almost with 78%. But in fact there was a gradual decrease of this portion because of the rapid dynamics of the growth of the import. The balance of trade is permanently active, in that period under consideration ranged the balance of trade between 2,5 and 4,3 miliards of Crowns.

71

In comparison with the total value of the foreign trade we can state that the development of the foreign trade in roundwood was not so progressive and that is why there was no connection with the total development of the czech foreign trade. In future we can assume that there might be a small decrease in the value of the foreign trade in roundwood (especially in export). This trend can be caused by the effort to increase the level of production, consuption and export of the woods commodities and as well by the higher degree of processing. This requirement was mentioned in the National forestry programme and is considered to be one of the basic developing hypothesis relating to our forestry. Finally it is necessary to emphasize that our roundwood foreign trade is considered to be one of the most important part of our forestry. Purposeful and organized trading in woods should be on the very high level, because it is the final step in the forest activity. Surely the market economy creates wide possibilities how to evaluate the wood material in the domestic and foreign market.

72

8 Přehled použité literatury Knižní díla BARTUŇEK, J., KELBLOVÁ, H. Obchodování s dřívím. 1.vyd. Písek : Matice lesnická spol. s.r.o., 1999. 135 s. ISBN 80-86271-01-3. FIALOVÁ, H. Malý ekonomický výkladový slovník. 7.vyd. Praha : A plus, 2004. 206 s. ISBN 80-902514-7-1. KUBIŠTA, V. a kol. Mezinárodní ekonomické vztahy. 1.vyd. Praha : HZ Editio spol. s.r.o., 1999. 378 s. ISBN 80866009-29-7. KUPČÁK, V. Ekonomika lesního hospodářství. 1.vyd. Brno : MZLU v Brně, 2003. 258 s. ISBN 80-7157-734-0. PLCHOVÁ, B. a kol. Zahraniční ekonomické vztahy České republiky. 1.vyd. Praha : VŠE v Praze, Nakladatelství Oeconomika, 168 s. ISBN 80-245-0608-4 ŽÁK, M. a kol. Velká ekonomická encyklopedie. 1.vyd. Praha : Linde Praha, 1999. 806 s. ISBN 80-7201-172-3.

Internetové zdroje BLUĎOVSKÝ, Z. Dřevařský export a import České republiky (online) [citováno 10.dubna 2006]. Dostupné na World Wide Web: . BLUĎOVSKÝ, Z. Souvislosti vývoje cen surového dříví. (online) [citováno 14. dubna 2006]. Dostupné na World Wide Web: . ČESKÁ AGENTURA NA PODPORU OBCHODU. CzechTrade (online) [citováno 4. dubna 2006]. Dostupné na World Wide Web: . ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Zahraniční obchod (online) [citováno 1. dubna 2006]. Dostupné na World Wide Web: . NEWTON holding a.s. Newton Group (online) [citováno 28. března 2006]. Dostupné na World Wide Web: . SILVARIUM. Lesnická práce (online) [citováno 10. dubna 2006]. Dostupné na World Wide Web: . ÚHÚL Brandýs nad Labem. Zelené zprávy MZE LH (online) [citováno 8. dubna 2006]. Dostupné na World Wide Web: . VÚLHM Jíloviště-Strnady. VÚLHM (online) [citováno 13. dubna 2006]. Dostupné na World Wide Web: .

73

74

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ. Vývoj zahraničního obchodu ČR se dřevem v letech Lesnická a dřevařská fakulta

Recommend Documents