MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ. Ústav účetnictví a daní. Diplomová práce

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ P rovoz ně e k onomi c ká fa k ult a Ús t a v úče t nic tví a da ní

Spotřební daně v EU Diplomová práce

Jméno a příjmení autora: Bc. Lenka Kalužová Vedoucí diplomové práce: Ing. Jarmila Fojtíková

Brno 2008

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně dne 30. května 2008

……...

……………………...

Poděkování Ráda bych poděkovala paní Ing. Jarmile Fojtíkové, vedoucí diplomové práce, za odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracování této diplomové práce.

Abstract

This diploma work is targeted the comparison of excise taxes in the countries of European Union. On the base of analyses of excise taxes for each commodities is valued the status and the development of harmonisation trend. Next part of this work deals with analys of an incidence of excise taxes in choosen groups of Czech and Slovakia households.

Abstrakt

Tato diplomová práce se zaměřuje na porovnání spotřebních daní v zemích Evropské unie. Na základě analýz sazeb spotřebních daní pro jednotlivé komodity je zhodnocen stav a vývoj harmonizačních tendencí. Další část této práce se zabývá analýzou dopadu spotřebních daní u vybraných skupin českých a slovenských domácnosti.

Obsah:

1

Úvod a cíl práce ...................................................................................................................................... 8

2

Metodika zpracování.............................................................................................................................. 9

3

Literární přehled .................................................................................................................................. 10 3.1

Funkce daní .................................................................................................................................. 10

3.2 Klasifikace daní ............................................................................................................................ 11 3.2.1 Požadavky na daně................................................................................................................... 12 3.3

Historický vývoj spotřebních daní ................................................................................................ 13

3.4 Teorie spotřebních daní................................................................................................................ 16 3.4.1 Základní rozdělení nepřímých daní.......................................................................................... 17 3.4.2 Selektivní spotřební daně (akcízy) ........................................................................................... 17

4

3.5

Inflace a nepřímé daně ................................................................................................................. 21

3.6

Spotřební daně.............................................................................................................................. 21

Harmonizace daní ................................................................................................................................ 22 4.1

Harmonizace daňová a konkurence.............................................................................................. 24

4.2 Harmonizace spotřebních daní v EU............................................................................................ 25 4.2.1 Harmonizace akcízů v České republice ................................................................................... 33 5

Praktická část ....................................................................................................................................... 35 5.1 Alkoholické nápoje........................................................................................................................ 35 5.1.1 Pivo .......................................................................................................................................... 35 5.1.2 Víno ......................................................................................................................................... 37 5.1.3 Meziprodukty........................................................................................................................... 40 5.1.4 Líh............................................................................................................................................ 42 5.1.5 Kvašené nápoje ........................................................................................................................ 44 5.2 Tabákové výrobky ......................................................................................................................... 46 5.2.1 Cigarety.................................................................................................................................... 46 5.2.2 Doutníky a cigarillos................................................................................................................ 47 5.2.3 Řezaný tabák a ostatní tabák ke kouření .................................................................................. 48 5.3 Energetické produkty a elektřina .................................................................................................. 50 5.3.1 Benzín ...................................................................................................................................... 50 5.3.2 Motorová nafta......................................................................................................................... 52 5.3.3 Kapalný ropný plyn (LPG), těžký topný olej a petrolej ........................................................... 54 5.3.4 Uhlí a koks, zemní plyn a elektřina.......................................................................................... 58 5.4

6

Celková komparace zdanění spotřebních daní u jednotlivých produktů....................................... 62

Analýza dopadu spotřebních daní ...................................................................................................... 65

6

7

Diskuse .................................................................................................................................................. 76

8

Závěr ..................................................................................................................................................... 78

9

Seznam použité literatury.................................................................................................................... 80

10

Přílohy ................................................................................................................................................... 82

7

1 Úvod a cíl práce

Spotřební daně tvoří velmi důležitou část nepřímých daní v Evropské unii. Tyto spotřební daně se rozdělují do několika skupin. V některých evropských zemí jsou vybírány specifické spotřební daně například z kávy. Spotřební daně všeobecně jsou zdrojem peněžních prostředků pro veřejný rozpočet jednotlivých evropských států. Jednotlivé státy Evropské unie prošly dlouhou cestou v oblasti daní, aby dosáhly harmonizaci spotřebních daní do dnešní podoby. Pro svoji diplomovou práci jsem si vybrala téma Spotřební daně v Evropské unii. Důvodem je, že každý člověk ať už žije v jakémkoliv státě Evropské unie, přichází do styku s komoditami, které podléhají těmto spotřebním daním. Cílem mé práce je provést porovnání spotřebních daní v zemích Evropské unie na základě analýzy sazeb spotřebních daní pro jednotlivé komodity, zhodnotit stav a vývoj harmonizačních tendencí. Vybrala jsem čtrnáct států Evropské unie a to z důvodu nedostatečného místa pro hlubší analýzu tohoto tématu. Budu se zabývat následujícími státy: Belgií, Českou republikou, Dánskem, Irskem, Itálií, Francií, Lucemburskem, Maďarskem, Nizozemskem, Německem, Polskem, Řeckem, Slovenskem a Velkou Británií. U některých zemí lze také předpokládat rozdílnost sazeb u spotřebních daní. Ve vybraných státech v rámci srovnávání bude nutné využít stejné jednotky a to eura. Zatím v pěti státech se euro nepoužívá jako národní měna. Dá se předpokládat, že budoucnosti budou i tyto státy využívat tuto měnovou jednotku. Pro přepočet použiji směnné kurzy, které jsou uveřejněny k prvnímu říjnovému pracovnímu dnu předchozího roku, tj. z 2. 10. 2007. Dílčím cílem v této diplomové práci je provedení analýzy dopadu spotřebních daní na české a slovenské domácnosti.

8

2 Metodika zpracování Zpracování této diplomové práce probíhalo v průběhu akademického roku 2007/2008 v následujících etapách. Zadání diplomové práce

červen 2007

Studium odborné literatury

září 2007 až leden 2008

Vypracování práce

leden až duben 2008

Odevzdání práce

květen 2008

Tato diplomová práce se dělí na část literárního přehledu a praktickou část. Budu čerpat z odborné literatury, z platných zákonů a internetových stránek encyklopedie. Data, která jsou potřebná ke zpracování praktické části zjistím z internetových zdrojů a to především z informací, které vydává každoročně Komise EU, jenž se týkají sazeb spotřebních daní, které jsou vedeny pod názvem „Excise duty tables“ platné od 1. 1. 2008. Pro analýzu dopadu spotřebních daní budu využívat údaje Českého statistického úřadu (tzv. Statistiky rodinných účtů), Slovenského statistického úřadu a dalších internetových zdrojů, které jsou potřebné pro danou analýzu. Veškeré odkazy budou uvedeny v seznamu použitých internetových zdrojů. V rámci analýzy dopadu spotřebních daní bude vybrána skupina český a slovenských domácností, které se dělí podle sociálních skupin a společenských skupin. Při zpracování použiji metody standardně používané v odborných a vědeckých publikacích a to analýzu, komparaci, deskripci, dedukci a syntézu. Metody analýzy budu zpracovávat v šesté kapitole. Metodu komparace zpracuji v páté kapitole, kdy budou sledovány jednotlivé sazby spotřebních daní uvalovány na vybrané komodity v jednotlivých státech Evropské unie. Sazby spotřebních daní budou navzájem porovnávány. Využiji metodu deskripce a syntézy hlavně v literárním přehledu a to pro sledování vývoje spotřebních daní. Metodu dedukce využiji v diskusi a v závěru práce. Hypotéza, kterou si stanovím je následující: největší míra zdanění spotřebními daněmi je u skupiny důchodců u sledovaných jednotlivých produktů.

9

3 Literární přehled 3.1 Funkce daní V ekonomice napomáhají zabezpečovat daně tři funkce: alokační, redistribuční, stabilizační. [7] Funkce alokační se uplatňuje tehdy, když se na trhu objeví neefektivnost v alokaci zdrojů. Za hlavní příčiny tržního selhání můžeme považovat existenci veřejných statků, statků pod ochranou, nedokonalou konkurenci a externality. Funkce redistribuční se týká veřejných financí (daní), které přesunují část důchodu a bohatství směrem od bohatších jedinců k nejchudším. Funkce stabilizační znamená zmírňování cyklických výkyvů v ekonomice v zájmu zajištění dostatečné cenové stability a zaměstnanosti. V období hospodářské krize by měly být daně menší a větší množství peněz by mělo být ponecháno poplatníkům. V této kritické době dochází ke povzbuzení poptávky po službách a zboží. V konjunkturním období naopak mají být daně relativně větší a lidem by se mělo odebírat více z jejich dosažených příjmů. Tím dojde k omezení celkové poptávky a ekonomika se „nepřehřeje“. [7] Zde dochází ke sporu mezi klasiky a keynesiánci. Keynesiánská teorie se soustřeďuje na problém efektivní poptávky, na rozdíl od klasické. Podle keynesiánců efektivní poptávka určuje úroveň produkce, její nedostatečná výše může vést k poklesu příjmů ekonomických subjektů. V této situaci může vláda do ekonomiky zasahovat, a to prostřednictvím vládních výdajů a změn daní. Tyto nástroje fiskální politiky jsou považovány za rozhodující při dosažení a udržení rovnoměrného stabilního tempa růstu produktu ekonomiky a plné zaměstnanosti. Neoklasická teorie zastává skeptický názor právě při použití fiskální politiky. Tito neoklasičtí ekonomové nepřisuzují veřejným financím, a tedy ani daním funkci

10

stabilizátora

ekonomiky,

odmítají

význam

daní

jako

prostředek

využitelného

k makroekonomické regulaci. Za hlavní přínos bylo považováno rozšíření alokační a distribuční funkce daní. [13] Funkce fiskální je považována v odborných publikacích za nedůležitější funkci daní. Rozumí se tím získáváním finančních prostředků do veřejných rozpočtů, z nichž jsou pak financovány veřejné výdaje. Mezi historicky nejstarší se řadí právě tyto fiskální daně a jsou obsaženy ve všech třech výše uvedených funkcích. Funkcí alokační je myšleno získání prostředků na financování oblasti trhem podceněných a funkcí redistribuční získání financí pro potřebné. Při zajištění funkce stabilizačního plnění reguluje vláda výši daňových příjmů podle hospodářského cyklu. V České republice tvoří podíl daní na veřejných příjmech významné zastoupení, které dosahuje víc než 90 %. [5]

3.2 Klasifikace daní Klasifikace daní se rozumí rozčlenění daní do skupin podle daných kritérií, to znamená utřídění a zpřehlednění této množiny daní. Nejde jen o teoretickou otázku třídění daní, ale musí se vzít v úvahu, že různé skupiny daní mají různý dopad na ekonomiku a umožňují možnosti daňových úniků, různou úroveň spravedlnosti a mohou ovlivňovat různé stránky aktivit daňových subjektů. Uvedené třídění daní může vycházet z různých pohledů, které velmi závisí na účelu a potřebě, ke kterému jsou využívány. Mezi klasifikace daní patří třídění podle objektu. Jedná se o nejběžnější způsob třídění a sledujeme, co je předmětem daně. Většinou platí, že objekt dává dani i její jméno. Máme tedy daně z důchodu, ze spotřeby a z majetku. Vzhledem k tomu, že nepřímé daně jsou součástí konečné ceny, mají tím i větší sklon k posilování inflačních impulsů. [11] Třídění daní podle způsobu uložení, které se rozlišují na daně přímé a nepřímé. Přímé daně platí poplatník na úkor svého důchodu a předpokládá se, že je nemůže přenést na jiné subjekty. Jedná se o daně z důchodu a majetkové daně, případně o daně z hlavy. Nepřímé daně jsou naopak daně, které předpokládají, že subjekt, který daň odvádí, neplatí z vlastního důchodu, ale že je přenáší na jiné subjekty. Toto daňové zatížení je

11

uskutečněno zvýšením prodejní ceny. Mezi daně nepřímé se řadí daně ze spotřeby a obratu, cla a také DPH. Dále je zde možné také uvést třídění podle daňového určení (tj. podle rozpočtu, do kterého plynou). Rozlišují takto se na: nadstátní, státní, vyšších územních celků a obecní. [7] Dalšími skupinami daní jsou daně členící se na obligatorní a fakultativní. První je povinná a u druhé skupiny je zavedení daně nepovinné, ovšemže záleží na příslušné úrovni obecní samosprávy. [13] Při třídění daní podle míry účelnosti dochází podle tohoto kritéria na rozdělení na neúčelové a účelové (speciální ekvivalentní, in rem). Také zde můžeme uvést klasifikaci podle způsobu výpočtu daně, které jsou vymezeny procentem z hodnotového základu, absolutní částkou na jednotku zvoleného základu, nebo rozdílem mezi dvěma cenami, i když tento typ není v tržních ekonomikách prakticky využíván. [11] Velmi důležitým tříděním daní z hlediska statistického je pak označována tzv. klasifikace podle OECD1. Zde jsou zaznamenány data o příjmech a výdajích státních rozpočtů, které vkládají národní či mezinárodní instituce. Tento způsob klasifikace samozřejmě musí splňovat určité podmínky statistické vykazatelnosti u zpravodajských jednotek. Rozděluje se do šesti hlavních skupin. [5] Podle tohoto třídění se spotřební daně „excises“ člení do podskupin a značí se kódem 5121. Do této podskupiny se zařazují jednotlivé produkty či určitý omezený výrobní sortiment, který není možné zařadit pod 5110 (všeobecné daně), pod 5123 (dovozní daně a cla) a pod 5124 (vývozní daně). Mohou být uloženy v některých stupních produkce či distribuce a nebo obvykle bývají zhodnoceny k vzhledem k jejich množství produktu či váze. [10]

3.2.1 Požadavky na daně Daňové

principy

jsou

historicky

dané.

Daně

jsou

fiskálním

nástrojem

pro dosahování daných záměrů a úkolů vlády, které se stanovily pro konkrétní období.

1

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj vznikla v roce 1960. Česká republika se stala členem 1995. V současnosti má 30 členů.

12

Zásady zdanění mají vypovídací hodnotu jak ze strany státu, tak i ze strany poplatníka. Požadavkem daňového poplatníka je např. princip srozumitelnosti, jednoduchosti. [11] Různí autoři uvádějí různé požadavky na daně (tzv. daňové principy). Pro tyto účely jsou rozděleny do pěti kritérií „dobrých daní“, které jsou následující: 1. spravedlnost, 2. efektivnost, 3. pozitivní vlivy na ekonomické chování subjektů (resp. omezení negativních vlivů), 4. správné působení na makroekonomické agregáty (makroekonomická pružnost), 5. právní perfektnost a politická průhlednost. [7]

Tyto spravedlivé daně jsou stanoveny v důsledku jednoho ze dvou principů, a to principu prospěchu nebo principu platební schopnosti. Pro zachování daňové efektivnosti, by daně neměly vytvářet velké distorze čili zkreslení v cenách. Neefektivnost vzniká v důsledku distorzity daní a administrativních nákladů správců daní a poplatníků. Daňová neefektivnost může být způsobena příliš velkou administrativní náročností. Administrativními náklady není postižen jen stát (správa daní), ale také poplatníci či plátci daní, kteří musí vést daňové účetnictví, daňové přiznání atd. Projevy složitosti daní jsou jejich vyšší administrativní náklady. [7]

3.3 Historický vývoj spotřebních daní Vznik daní byl spjat se vznikem jednotlivých států a také peněžního hospodářství. Historie daní je z tohoto důvodu velmi bohatá. Otrokářské společnosti byly charakteristické plynoucími příjmy do panovníkovy pokladny, které měly charakter daní a byly jen příležitostným zdrojem. Daně hrály v ekonomice druhořadou roli. [13] V Babylónii a Egyptě existovaly dobře vybudované daňové systémy. Dávky se skládaly výlučně z naturálií. V Řecku se skládaly příjmy státu převážně z dobrovolných dávek zámožných občanů i z jednotlivých cel, dávek za spotřebu (různé poplatky) a daně placené obchodníky při vjezdu územím nebo při obchodování na tržištích – představují

13

historicky nejstarší daně2 vůbec. Vedle toho byly vybírány nepřímé dávky, kterými byly zatíženy ovládané provincie. Tyto dávky byly většinou vybírány formou pachtovného. Postupem času a také v souvislosti s rozvojem trhu se měnila podoba dávek, které nabyly peněžní podoby. V období vyspělejších hospodářských poměrů znamenal rozvoj akcíz3, který se týkal pouze vybraných druhů zboží. Jedná se v podstatě o první formu nepřímých daní, jenž byly vybírány v italských, francouzských, španělských, českých a německých městech. [4] Tyto daně měly ovlivňovat obraty a zisky obchodníku, nakonec se objevovaly v cenách a tak se zatěžovanými stali spotřebitelé. [5] V roce 1522 na českém území již existovaly dvě nepřímé daně (akcíz z piva, tzv. posudné a akcíz z vína) a cla. V roce 1534 sněm povoloval nepřímou daň z prodejů v zemi. Ta byla placena z každého prodeje movitých statků v zemi a spojena se cly vývozními a dovozními na pivo, víno, dobytek, olej a sůl. Je zřejmé, že tato daň nejvíce dopadla na městský stav a poddané. [13] V 16. a 17. století nabýval v Holandsku velký význam výběr akcíz, neboť byl vybírán z poplatků za povolení k prodeji jistých druhů zboží nepříteli. V důsledku třicetileté války byla zavedena nová opatření na německém území v polovině 17. století, která vedla k zavedení akcízů. Později byl zaveden „generální řád o daních a spotřebě“, což byly jediné daně tehdejších městských obyvatel. Podobná daň byla zavedena i v roce 1686 v Hannoveru. Výběr akcízů rozdělil obyvatelé na dva tábory, z nichž jeden viděl „zlaté doly“ nejhodnotnější, nejlacinější a pro poddané jako nejpohodlnější prostředek naplnění státních pokladen. Kdežto druzí dokazovali svými argumenty, že tento výběr daně má mnoho chyb a byli jsi jistí, že tyto nedostatky povedou ke zrušení výběru daní v celém Německu. V roce 1643 byl akcíz zaveden parlamentem v Anglii, jakožto mimořádný prostředek4. V roce 1612 byly vybírány v Itálie a Nizozemsku jako roční dávka z povozu5. Podobný spor vznikl v 17. století v Anglii. Hlavně fysiokraté byli proti nepřímým daním 2

Za nejstarší daně byly pokládány cla. Pojem akcíz se vyskytl ve 13. století a sice nejprve byl vybírán jako akcíz z medoviny v roce 1255. 4 V 18. století a na začátku 19. století byly akcíze důležitým výběrem do státní pokladny. 5 Často byla ukládána v dobách finanční krize a řadí se mezi spotřební daně. 3

14

a zvláště proti akcízům, jakožto překážkám obchodu. Akcíze nebyly zrušeny, ale došlo ke značné reformaci. [4] Liberalismus se snažil minimalizovat zásahy státu do ekonomiky, což odpovídalo nízkému daňovému zatížení. V tomto období současně prudce vzrostla úloha státu. Vznikaly první ucelené daňové systémy nepřímých daní, z nichž nepřímé měly rozhodující postavení zejména pro nezasahování do akumulace kapitálu, malou viditelnost, menší správní náklady a ještě nedostatečný rozvoj berní techniky.6 I na dále však zůstávaly rozhodujícím výnosem státního rozpočtu akcízy a cla. [13] Ke konci 18. století došlo ke zrušení spotřebních daní, ale v důsledku nedostatečného množství zdrojů ve státní pokladně byly opět na začátku 19. století obnoveny. [11] Na přelomu 19. a 20. století byly prováděny rozsáhlé daňové reformy, které měly za následek především změny spotřebních daní. Na základě této skutečnosti již nebyly vybírány daně u nezbytného zboží, ale většinou pouze z lihu, cigaret, petroleje, čaje, kakaa a cukru. V období mezi světovými válkami byly akcízy opět uvalovány na zboží nezbytného charakteru. Ve většině států bylo toto opětovné zavedení snahou získat finanční prostředky na obnovu ekonomiky. V roce 1928 už existovala daň přepychová v ČSR. Předmětem byly dodávky a dovoz přepychových předmětů, mezi které se řadily i některé poživatiny (fíky, datle, pistácie, banány, ananasy a jiné zboží). Daň měla dvě základní sazby (10 % a 12 %) a jednu sníženou (2 %) při dovozu předmětů pro vědecké, vyučovací, bohoslužebné a léčebné účely. V daném období byly rozděleny spotřební daně do tří skupin.7 Mimo daní ještě existoval státní finanční monopol na tabák, sůl, umělá sladidla a výbušné látky a v jejich ceně byl zahrnutý akcíz formou příplatku k ceně. V pozdějším období byl úsek nepřímých daní osamostatněn zákonem a došlo ke zvýšení daně z piva (1930). Za druhé světové války byly zrušeny přepychové daně. Tato důležitá reforma byla zavedena až v únoru 1948 a týkala se všech spotřebních daní všeobecné daně. [13]

6

V Anglie v roce 1880 tvořilo nepřímé zdanění přibližně 87 % z celkových daní. Tyto skupiny byly tvořeny spotřebními daněmi nápojovými, spotřebními daněmi na jiné potraviny a spotřebními daněmi na jiné spotřební předměty.

7

15

Obr. 1 ukazuje, že před rokem 1993 v ČR existovala pouze daň z obratu, která zahrnovala do celkové prodejní ceny veškeré náklady a zisky dodavatelů a také v rámci importu dovozní přirážku a clo. Než došlo ke zjednodušení daně z obratu, obsahovaly tyto daně nespočet různých položek. V roce 1990 byly sjednoceny daně z obratu do čtyř pásem. Daně z obratu se skládaly ze sazeb zlatnických výrobků, kávy a čaje, který v novém systému nebyl. K 1. 1. 1993 došlo ke změně reformy a byly rozděleny na dvě daně a to na spotřební daň a DPH.

Obr. 1: Zobrazení nepřímých daní v České republice před a po reformě k 1. 1. 1993 Před reformou

Po reformě Spotřební daně

Daň z obratu Daň z přidané hodnoty

Zdroj: Široký, 2003, s. 37

3.4 Teorie spotřebních daní Daně z prodeje jsou charakterizovány daněmi na věc a neberou ohled na osobní příjmovou situaci spotřebitele, jako to umožňují důchodové daně a to formou úlev, slev, progresivitou daňových sazeb. Prodeje a obraty výrobců, obchodníků jsou zatěžovány těmito daněmi nepřímo a v konečné ceně jsou jejich plátci spotřebitelé. Spotřební daně v dnešním pojetí byly nejdříve uvaleny na zboží a služby, jejichž spotřebu chtěl stát regulovat. Prvními nepřímými daněmi byly daň z benzinu a daň z alkoholických nápojů. Daň z benzinu byla vysvětlována jako kompenzace přímých výhod ze státních výdajů na stavbu dálnic a daň z likérů snahou státu vést občany ke snížení konzumace alkoholu. Ve 30. letech se však nepřímé daně rozšiřují prakticky

16

na všechny poskytované statky na trhu, přičemž určitá skupina výrobků je vyjmuta ze standardního zdaňování běžnými sazbami a na tyto výrobky je uvalena vyšší daň. [13]

3.4.1 Základní rozdělení nepřímých daní Spotřební daně se mohou od sebe odlišovat místem výběru daně a vymezením základny, mohou se ukládat na jednotku produkce nebo se určují jako procento z ceny výrobku, či na principu ad valorem8. Stanovení rozsahu velikosti daňové základny je podstatnou otázkou při zavádění této daně. Velmi důležitá je rovněž volba místa, popř. míst výběru daně, jako základního faktoru efektivnosti správy daně v rámci zvolené daňové základny. Základní třídění nepřímých daní na: všeobecné nepřímé daně, selektivní nepřímé daně (akcízy). [13] Mimo zdaňovaných výrobků je dalším odlišným rysem obou typů daní, že všeobecné nepřímé daně se stanovují procentem z ceny, akcízy se stanovují jako daň jednotková.

3.4.2 Selektivní spotřební daně (akcízy) V jednotlivých daňových systémech existuje určitá skupina výrobků, která podléhá všeobecné spotřební daní, ale navíc je podrobena dalšímu selektivnímu zdanění. Tyto produkty se potom odlišují od ostatních komodit svým vysokým daňovým zatížením. Částka odpovídající příslušnému akcízu totiž vstupuje do základu pro výpočet všeobecné spotřební, čímž se ekonomický dopad spotřebních daní zvyšuje. Ve většině případů9

8

Tato forma daně je mnohem častější. Výjimkou bývají v některých zemích u cigaret tzv. složené akcízy, které jsou stanoveny jednak jednotkově, jednak ad valorem a jejich existence je odůvodňována zejména snahou o omezení daňových úniků.

9

17

spotřebních daní dochází k výběru jednorázově u výrobce, platby jsou stanoveny pevnou částkou na jednotku množství. [13] Vysoké sazby a nízká pružnost spotřeby jsou u těchto daní významným plusem veřejného rozpočtu. U zemí OECD je to více než pětina daní ze spotřeby. Výnosnost těchto daní je zesílena technikou zjištění daně přidané hodnoty. [5] Obr. 2 zobrazuje mechanický výpočet daně, kdy zboží je zdaněno hned dvěma daněmi (spotřební daní a daní z přidané hodnoty) a také je dvakrát odváděno daňovému úřadu.

Obr. 2: Zobrazení výpočtu spotřební daně a její vazba na DPH

Akcíz

Firemní náklady + zisk výrobce +

Daňový ůřad

Selektivní spotřební daň (akcíz) = Základ pro výpočet DPH

Daň z přidané hodnoty

+ Daň z přidané hodnoty

= Prodejní cena


Společně akcízy a daně z přidané hodnoty ovlivňují spotřebu vybraných výrobků bez ohledu na to, zda se jedná o výrobky vyrobené na území tuzemska nebo výrobky ze zahraničí. V rámci výpočtu celkové daňové povinnosti dovezené komodity se vychází ze součtu akcízu a daně z přidané hodnoty vypočítané z celní hodnoty zboží zvýšené

18

o přímé obchodní náklady v zahraničí, akcíz a clo. Tyto důvody a kritéria se pokládají za důležité právě při výběru určitých skupin výrobků, které budou podléhat selektivním spotřebním daním. Mezi ně se pak zařazují následující důvody a kritéria: fiskální záměry a potřeby státního rozpočtu, regulace spotřeby vybraných výrobků, politické hledisko. [13] V rámci první fáze dochází k uvalení akcízy na výrobky, jejichž dlouhodobá spotřeba se nemění a zobrazují nepružnou cenovou elasticitu nabídky i poptávky. Touto uvedenou vlastností se zaručuje stabilní a poměrně lehce odhadnutelný daňový výnos veřejných rozpočtů. Zmíněnému principu by nejlépe odpovídaly Ramseyovy daně a do skupin výrobků podrobených selektivní spotřební dani by spadaly i základní potraviny a jiné nezbytné zboží. Vyšší daňové zatížení potravin či energetických produktů však není politicky únosné, a proto jsou akcízy uvaleny na zboží, u kterého je možné daň ospravedlnit jeho škodlivostí, ať již na zdraví, či na životním prostředí, nebo luxusností a vysokou elasticitou. Kromě výjimek však není výnos akcízů účelově vázán, např. daň z cigaret neplyne zdravotnickým zařízením či na osvětu. [13] Mezi důvody pro spotřební daně se vyskytují názory označovány jako explicitní („výchovné působení“) a implicitní. Kdy díky působení explicitní daně dochází mezi lidmi k odrazování od „škodlivých návyků“ nebo prostřednictvím určité formy „pokuty“, jenž má umožnit úhradu zvýšených nákladů společnosti10. Implicitní daň je označována za velmi silnou a stabilní, umožňující vládě udržet rozsah dosavadních výdajů. Tyto popsané dva názory však stojí v protikladu. Neboť pokud dojde odrazení lidí od spotřeby zdaněného zboží, nemůže docházet k tomu, že by byly zároveň výnosově stabilní. Míra obou vlastností je pak funkcí elasticity poptávky. Provedené výzkumy ukazují, že poptávka po tabáku a alkoholu není zcela neelastická. Vyšší daň může

10

Zde je míněna léčba nemocných kuřáků.

19

konzumenty od těchto druhů zboží odradit, avšak příliš vysoké sazby mohou ohrozit saldo veřejných rozpočtů. [5] Ze studie „Study on the competiton between alcoholic beverages“ publikované v únoru 2001 Evropskou komisí vyplývá následující závěry. V této studii byly využity údaje za období posledních 30 let a studie se zabývá závislostí mezi spotřebními daněmi spotřebou alkoholu. Ze studie vyplynulo, že není možné konstatovat, že sazby přímo ovlivňovaly spotřebu, protože existují mnoho dalších faktorů, které mohly mít na spotřebu také vliv. [6] V rámci nevýhod spotřebních daní se upozorňuje na dva problematické důsledky. Distorzní působení selektivní daně vede k neefektivní alokaci zdrojů a k odchylce od paretoefektivní struktury rovnovážné konkurenční ekonomiky. Selektivní spotřební daň se projevuje relativními cenami nezdaněných a zdaněných statků, což v případě nenulové elasticity poptávky a nabídky působí substituci ze strany výrobců a spotřebitelů. Podmínkou jsou nenulové elasticity. S vyšší elasticitou je spojena vyšší substituce a neefektivnost. Substituční efekt u spotřebních daní může působit i nápravným charakterem a to snížením nadspotřeby a vyplývajícím nezahrnutím negativních externalit do ceny výrobků (např. náklady dodatečné zdravotní péči zapříčiněné spotřebou tabákových výrobků a alkoholu). Pak daň působí jako pigouvská a jako taková zvyšuje efektivnost daňového systému a přibližuje k optimu. [5] Druhým problematickým důsledkem je regresivní dopad daně, který se týká relativně většího daňového břemena u poplatníků s nižšími důchody. Regresivní dopad selektivních spotřebních daní u současných daňových systémů vyplývá ze skutečnosti, že spotřeba alkoholických nápojů a tabáku, ale také výrobků z ropy není proporcionálním důchodem poplatníků, nýbrž že je na ni z menších důchodů určen větší podíl. Velmi vysoké selektivní spotřební daně pak mohou nežádoucím způsobem ovlivnit celkovou spravedlnost daňového systému. Selektivní spotřební daně, které jsou ukládány jako jednotkové, nejsou z pohledu inflace považovány za nebezpečné. V případě růstu cen daň zůstává nominálně konstantní, čímž funguje protiinflačně.

20

V současné době ve světě se kromě nerozšířenějších spotřebních daní objevují i další tradiční daně jako např. z cukru, šumivých nápojů, cementu nebo her a využívají se i daně netradiční jako např. z textilu, barviv, kosmetiky, pojištění a turistiky. V méně vyspělých státech existuje i zdanění luxusního zboží, jehož se vyspělé země vzdaly a řídí se diferenčním zdaněním. [5]

3.5 Inflace a nepřímé daně Podle toho jaká míra inflace bude působit na nepřímé daně, tak od toho se bude odvíjet i její podoba. V optimálním případě by růst cenové hladiny neovlivnil všeobecnou nepřímou daň. Ta je daní ad valorem, její sazba představuje procento z ceny, a proto spolu s růstem cen její výtěžnost rovněž poroste. V případě, že se zvyšují adekvátně i příjmy poplatníků, daňová základna se výrazněji nezmění a není tedy potřeba větších vládních zásahů, které by inflaci u všeobecné spotřební daně zohledňovaly. U selektivních spotřebních daní, které jsou stanoveny absolutní částkou na měrnou jednotku zboží, je naopak novelizace jejich zákona spočívající v jejich zvýšení v podmínkách růstu cen oprávněna. Váha spotřební daně by totiž při inflačním růstu ceny zdaňovaného zboží reálně klesala a mohlo by dojít k poklesu relativní ceny zboží vůči ostatním komoditám. Státní rozpočet by navíc získal i při vysoké inflaci stejné nominální inkaso ze spotřebních daní. Na druhou stranu se na vztah inflace a všeobecné prodejní daně může pohlížet za předpokladu, že se zvýší sazba daně a tím pádem i cenová hladina. [13]

3.6 Spotřební daně V rámci spravedlnosti redistribuce je možné také doplnit o spotřební zdanění, jenž přináší menší umrtvenou ztrátu ze substituce práce s volným časem, než jinak ekvivalentní zdanění příjmů.

21

Některé důchody zdanění unikají, a tak jsou diferenční spotřební daně, např. na luxusní zboží jedinou možností určité redistribuce. Její objem je však značně omezen právě v důsledku vysoké elasticity substituce a velkého poklesu spotřeby luxusního zboží po zdanění. Diferenční spotřební zdanění však vyvolává nebezpečí nespravedlnosti vůči některým skupinám obyvatelstva. Například spotřební daně z vína by v České republice (při neexistenci daní z piva) diskriminovaly Moravany. Diferenční spotřební zdanění je administrativně velmi náročné. Existence každé další sazby na vybrané druhy zboží představuje neúměrný nárůst administrativních nákladů jak na straně státu, tak na straně plátců daně. Tak se navíc k problémům dosažení skutečně spravedlnosti neúměrně zvyšuje i neefektivnost. [5]

4 Harmonizace daní Pro druhou polovinu 20. století je charakteristický nástup globalizace, přechod od regionálních trhů k celosvětovým trhům. Dochází k výraznému pohybu v mezinárodním obchodě, vzniku nadnárodních společností, přesunu kapitálu a při těchto pohybech ke střetávání různých daňových systémů. V prvním kroku dochází ke sbližování daňových systémů jednotlivých zemí v rámci spolupráce, kdy vlády spolupracují v daňové oblasti, a to z důvodů omezení daňových úniků a tím ovlivnění daňových příjmů národních vlád. Pojem daňová harmonizace znamená přizpůsobení a slaďování národních daňových systémů a jednotlivých daní na principu dodržování společných pravidel zúčastněných zemí. Harmonizace se může týkat jak konstrukcí daní, tak i jejich administrativy (inkasa daně, povinnosti plátce, daňová kontrola). [15] Harmonizační proces lze shrnout do tři základních fází11, které jsou následující: výběr daně, kterou je nutné harmonizovat, harmonizace daňového základu, harmonizace daňové sazby. [8]

11

V harmonizačním procesu nemusí dojít ke všem třem fázím, neboť může skončit pouze harmonizace základů daně a daňové sazby pak mohou zůstat rozdílné.

22

Určité

legislativní

prameny

rozlišují

daňovou

harmonizaci

podle

metod

k ní používaných odstupňovaných účinností prosazených cílů na: transpozici – kdy do národního předpisu je formálně zapracován obsah záměru normy Evropských společenství, avšak bez praktického účinku, implementaci – kdy do národního legislativního předpisu je nejen formálně vložen záměr normy Evropského společenství, ale i vnitrostátně aplikován včetně vymáhání jeho účinností, komunitarizaci vnitrostátního práva – která znamená přímou náhradu národního legislativního předpisu právní normou Evropských společenství. [15]

V rámci daňové harmonizace, kdy všechny země využívají rozdílné daně, se mohou rozdělit v souvislostech se situacemi, kdy dochází k následujícím úrovním: existuje tzv. mírná harmonizace – tzn. že jsou smlouvy o zamezení dvojího zdanění a je i další spolupráce na administrativní úrovni, harmonizace neexistuje – není žádná spolupráce na administrativní úrovni ani nejsou smlouvy o zamezení dvojího zdanění. [8]

Pokud se bude tedy daňová harmonizace považovat za prostředky, jimiž lze dosáhnout jednotného trhu, může se pak harmonizace rozdělit na negativní a pozitivní. V současném vývoji daňové harmonizace můžeme rozlišovat harmonizaci nepřímou a přímou. V případě přímé harmonizace se jedná o klasický harmonizační proces, který se snaží harmonizovat daňová ustanovení přímo a to prostřednictví daňových směrnic. Nepřímá harmonizace je vysvětlována jako snaha o dosažení harmonizace určitého daňového ustanovení prostřednictvím jiných oblastí práva jako např. obchodního. Pokud se využívá definice daňové harmonizace na proces probíhající v Evropských společenstvích, pak lze slaďování chápat jako mechanismus, jehož pomocí jsou odstraňovány taková daňová ustanovení, která buď vytvářejí překážky ve fungování jednotného vnitřního trhu nebo způsobuje deformaci v hospodářské soutěži. Hlavním cílem daňové harmonizace je sladění jednotlivých soustav a přiblížení.

23

Je nutné se také zmínit i o daňové koordinaci, která představuje první stupeň mezinárodního postupu ke sbližování daňových systémů a slouží k vytváření bilaterálních a multilaterálních smluv. Tato daňová koordinace není uskutečňována pouze v Evropských společenstvích nebo zónách volného obchodu, ale také v mezinárodních organizacích jako je Mezinárodní měnový fond (MMF) či OECD. [8]

4.1 Harmonizace daňová a konkurence Od 60. let minulého století se začíná diskutovat v Evropských společenstvích o potřebě daňové harmonizace. Počáteční myšlenky byly velmi ctižádostivé, plánem byla nejenom harmonizace sazeb, ale i strukturální harmonizace. Pozdějším období, kdy došlo k částečnému selhání implementace harmonizačního opatření, se o daňové harmonizaci začalo uvažovat jen pouze v úzké spojitosti s jednotným vnitřním trhem. I přesto se objevují názory různých odborníků, zda má být zachována daňová konkurence, či má dojít k zabezpečení daňové harmonizace, a to nejen z hlediska jednotlivých členských zemí, ale i z hlediska Evropských společenství jako celku. [8] Daňová konkurence nelze chápat jako naprostý opak daňové harmonizace, i Evropské komise připouští pozitiva, která může mít diferencovaná výše daňové kvóty v jednotlivých členských zemí Evropské unie. Laszló Kovács rozlišuje daňovou konkurenci podle své povahy na poctivou, škodlivou a spornou. Poctivá daňová konkurence vychází z rozdílné úrovně celkového daňového zatížení obyvatelstva. Škodlivá je zaměřena na přetahování zahraničního kapitálu při současné ochraně národního trhu a vytváří tak podmínky pro zvýšení nezaměstnanosti. Sporná se vytváří na rozhraní škodlivé a poctivé. [15] V případě spotřebních daní může dojít k daňové konkurenci mezi sousedními státy, u kterých je zdanění rozdílné. Existencí daňové konkurence v oblasti alkoholických nápojů již popisovala zmíněná studie. Přeshraniční nákupy a pašování se dají očekávat jen na hranicích mezi státy s velmi rozdílnými cenami (důsledek rozdílných sazeb spotřebních

24

daní). Velký rozdíl je mezi sazbami z piva mezi Finskem a Švédskem a přesto problém pašování je zde minimální. Studie se také zabývá distorzemi obchodu ve třech členských zemí, které jsou schopny nakupovat alkoholické nápoje s nižším daňovým zatížením v sousedních zemí. Jedná se tedy o následující státy a to: Velkou Británii, Švédsko a Dánsko. Pro vyjmenované státy znamenají přeshraniční obchody a pašování značné ztráty, proto se snaží stávající situaci řešit, a to na úrovni fiskální politiky, tak na úrovni Evropské unie. Velká Británie je navrhovatelem sjednocení sazeb, aby došlo k vyrovnání úrovní zdanění ve Francii a Velké Británii. Švédsko a Dánsko využívají tzv. „Travellers Allowances“, což jsou množstevní limity, u kterých je dovoleno soukromími osobami do země bezcelně dovážet. V Dánsku se uplatňují pouze ve vymezeném období. [6]

4.2 Harmonizace spotřebních daní v EU Harmonizační proces v oblasti spotřebních daní patřil (a stále patří) k těm složitým, a to přes to, že většina zemí tyto daně vybírala již před vytvořením ES. Hlavním problémem se ukázaly být zejména sazby těch daní, které odrážely ekonomické, geografické, společenské aj. specifika neproducentských a producentských zemí, ale i jižních a severských zemí Společenství. [12] Následující Obr. 3 ukazuje strukturu legislativních předpisů souvisejících akcízy. Jsou zde seřazeny podle skupin akcízů, nechronologicky.

25

Obr. 3: Zásadní předpisy v oblasti akcízů


Prvním základem harmonizačního procesu v oblasti akcízů (spotřebních daní) vychází z článku 99 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství, který opravňuje Radu přijímat rozhodnutí směřující ke sladění právních předpisů týkající se i akcízů. V prvém období bylo zásadním problémem (kromě omezení daňových úniků) stanovit okruh výrobků, které by byly podrobeny akcízům, neboť v mnoha státech existoval rozdílný systém akcízů a byl zdaňován podstatně širší okruh zboží. Směrnice č. 72/43/EEC stanovila povinnost členských států přijmout systém akcízů, jejichž předmětem jsou minerální oleje, tabák, lihoviny a víno.12 Všechny akcíze v jednotlivých státech měly být zrušeny s výjimkou daní, pro které nejsou nutné hraniční kontroly nebo nemají dodatečné náklady mezinárodního obchodu. V oblasti akcízů byl zvolen princip zdanění podle země určení. [14]

12

V současnosti v originálním znění „alcoholic beverages“, „energy produckts and electricity“ a „manufactured tobacco“.

26

V roce 1992 byla vydána směrnice Rady EU č. 92/12/EEC, která byla přijata v souvislosti s jednotným trhem od roku 1993. Ta stanovila obecný režim pro výběr daně, upravila výrobu, držení a přepravu akcízovaných výrobků, zpracování, zavedla Jednotný celní sazebník a tzv. autorizované sklady13. V úvodní části směrnice, tzv. horizontální směrnice, se uvádějí důvody pro jejich přijetí: vytvoření a fungování vnitřního trhu Společenství vyžaduje volný pohyb zboží včetně zboží podléhajícího akcízům, jednotné vymezení pojmu výrobek podléhající akcízu, sjednocení vzniku daňové povinnosti, možnost provádění kontrol ve výrobních a skladovacích jednotkách zboží podléhajícího akcízům, nutnost přijmout jednotné předpisy vztahující se na pohyb výrobků podléhajících akcízům v režimu s podmíněným osvobozením od daně, stanovení jednotného úředního nebo obchodního průvodního dokladu umožňujícího snadnou identifikaci zásilky obsahující akcízované zboží, zřízení Výboru pro spotřební daně. [15] Směrnice č. 92/12/EEC odkazuje ve svém článku 2 na navazující směrnici. Jedná se o strukturální směrnici, která vymezuje základy akcízů a u dalších skupin směrnic stanovuje konkrétní částky akcízů („směrnice o sazbách“). Směrnice dále umožňuje jednotlivým členským státům uvalovat nad rámec akcízů ještě i další nepřímé daně (např. z enviromentálních důvodů). Aplikace těchto dalších nepřímých daní ovšem nesmí při přeshraničním obchodě způsobovat jakékoliv další formality. Směrnice č. 98/81/EEC se zabývá zdaňováním spotřebních daní z minerálních olejů, jež je považováno za velmi výnosný akcíz. Na základě tohoto jednotného celního

13

Mezi kterými se mohou akcízované výrobky pohybovat po celém území Společenství bez povinnosti platit daň.

27

sazebníku pak směrnice umožňuje klasifikovat jednotlivé druhy minerálních olejů na benzín, naftu, petrolej, topné oleje, zemní plyn. V následující tabulce 1 až 3 jsou uvedeny minimální sazby energetických produktů a elektrické energie.

Tab. 1: Minimální sazby daně z paliv (pohonných hmot) Produkt benzín olovnatý benzín bezolovnatý nafta petrolej LPG zemní plyn

Základ daně

Minimální sazba od 1.1. 2004 (v eurech)

Minimální sazba od 1.1. 2010 (v eurech)

1000 l 1000 l 1000 l 1000 l 1000 l gigajoule

421,00 359,00 302,00 302,00 125,00 2,60

421,00 359,00 330,00 330,00 125,00 2,60


Směrnice

č.

2003/96/EC

restrukturalizuje

zdaňování

elektrické

energie

a energetických produktů. Rozšiřuje zdaňování minerálních olejů i na uhlí, zemní plyn a elektrickou energie. V této směrnici najdeme minimální sazby daně z energetických produktů v závislosti na účelu jejich užití. Tato směrnice rozlišuje mezi energetickými produkty sloužícími jako pohonné hmoty, jako palivo či pro výrobu elektrické energie. Hlavním bodem směrnice, která je v souladu s Kjótským protokolem14, bylo omezovat emise. Tato směrnice nabízí členským státům možnost využívat daňové výhody společenstev, které podnikají opatření ke snižování emisí. [8]

14

Země, které protokol podepsaly se zavázaly postupně snižovat emise plynů způsobujících skleníkový efekt. Evropská společenství podepsala protokol 29. 4. 1998.

28

Tab. 2: Minimální sazby daně z paliv pro průmyslové a komerční účely

Produkt nafta petrolej LPG zemní plyn

Základ daně 1000 l 1000 l 1000 kg gigajoule

Minimální sazby od 1.1. 2004 (v eurech) 21,00 21,00 41,00 0,30


Tab. 3: Minimální sazby daně z paliv pro topné účely a elektrické energie Základ daně

Produkt nafta těžký topný olej petrolej LPG zemní plyn uhlí a koks Elektrická energie

1000 l 1000 kg 1000 l 1000 kg gigajoule gigajoule MWh

Minimální sazby od 1.1. 2004 pro obchodní účely (v eurech) 21,00 15,00 0,00 0,00 0,15 0,15 0,50

Minimální sazby od 1.1. 2004 pro neobchodní účely (v eurech) 21,00 15,00 0,00 0,00 0,30 0,30 1,00


Zdaňování sazeb z lihu a alkoholických nápojů je upraveno ve směrnicí č. 92/83/EEC. O velmi složité situaci mezi jednotlivými členskými státy v oblasti alkoholických akcízů vypovídá fakt, že daná směrnice platí v nezměněné podobě i dnes. Rozpory mezi jednotlivými zeměmi vyplývají zejména z existence rozdílných „národních“ nápojů a snahy o jejich co možná nejnižší sazby (jižní země preferují víno, Francie navíc koňak, Velká Británie a Irsko whisky, středoevropské státy pivo) a z existence státních monopolů na prodej alkoholu v některých skandinávských státech. [15] Směrnice č. 92/84/EEC stanoví minimální sazby z lihu a lihovin. Tato minimální sazba daně je stanovena na 0,98 euro/hl piva a 2,45 euro/hl/stupeň u alkoholu finálního produktu od 1. ledna 2008.

29

Směrnice dále umožňuje členským státům uvalovat nižší sazbu akcízů v závislosti na roční produkci pivovaru. Tyto snížené sazby nesmí klesnout pod 55% národní sazby akcízů a mohou být aplikovány pouze v případě pivovarů, s ročním výstavem piva nižším jak 200000 hl (tzn. malý nezávislý pivovar). Tyto snížené sazby daně ovšem musí být také aplikovány v případě dodání piva z malého nezávislého pivovaru z jiného členského státu (neplatí v případě, že obsah alkoholu je nižší jak 2,8%). U tichého a šumivého vína jsou stanoveny minimální sazby daně ve výši 0 euro/hl. Tyto nulové minimální sazby daně byly zavedeny s ohledem na tradiční producenty vína a jejich neochotu tuto tradiční produkci zdaňovat. Z meziproduktů je stanovena minimální sazba ve výši 59 euro/hl. Členské státy mohou využít sníženou sazbu daně na meziprodukty s obsahem nižším jak 15 %. Minimální sazba daně u akcízu alkoholu a alkoholických nápojů je 720 euro/hl čistého alkoholu. [9] Ze zmiňovaných důvodů jsou pak lihovinové akcízy rozděleny pro účely stanovení minimální sazby podle „historického principu“ na pivo, víno, ostatní fermentované nápoje (jiné než pivo a víno), meziprodukty a alkohol: pivo je výrobek příslušné skupiny Jednotného celního sazebníku s obsahem vyšším než 0,5 % objemových alkoholu, víno tiché je jednak hroznové víno s obsahem alkoholu od 1,2 % do 15 %, jednak ostatní víno až do síly 18 % alkoholu neobohacovaného cukrem před kvašením, víno šumivé s obsahem alkoholu od 1,2 % do 15 % s vysokým obsahem CO2 uzavřené v lahvi s „hřibovitou zátkou“ nebo v lahvi, která při uzavřeném obsahu má přetlak 3 bary a více, fermentované nápoje, mezi které patří silnější vína míchaná s alkoholem a podobné produkty s maximálním obsahem do 22 % alkoholu, meziprodukty s obsahem alkoholu od 1,2 % do 22 %, které nelze zařadit do předchozích kategorií, alkohol, který zahrnuje ethylalkohol, lihoviny a další nápoje s obsahem alkoholu vyšším než 22 %. [15]

30

Pokud se jedná o daně z cigaret a tabákových výrobků platí od roku 1993 dvě směrnice. Směrnice č. 92/79/EEC z roku 1992 sbližuje daň z cigaret, směrnice č. 92/80/EEC taktéž z roku 1992 pak daň z ostatních tabákových výrobků. Od roku 1995 platí směrnice č. 95/59/EEC, která uvádí následující druhy tabákových výrobků podléhajících dani včetně jejich charakteristik: cigarety, doutníky a doutníčky, tabák ke kouření (jemně řezaný tabák k ruční výrobě cigaret, ostatní tabák ke kouření). [9]

Součástí směrnice č. 92/79/EEC jsou minimální sazby daně z cigaret - celkový akcíz musí činit minimálně 57% prodejní ceny a nesmí činit méně jak 64 euro na 1000 ks cigaret. Ze směrnice č. 92/80/EEC vyplývá, že celková výše akcízu (spotřební daně) vyjádřená jako procento nebo jako částka na kilogram nebo na počet kusů, musí být rovna nejméně sazbě nebo minimální výši stanovené pro doutníky a doutníčky (5 % maloobchodní prodejní ceny) včetně všech daní nebo 11 euro ze 1000 kusů či z jednoho kilogramu, jemně řezaný tabák k ruční výrobě cigaret (36 % maloobchodní prodejní ceny) včetně

všech

daní

nebo

32

euro

za

kilogram,

ostatní

tabák

ke

kouření

(20 % maloobchodní prodejní ceny) včetně všech daní nebo 20 euro za kilogram. [9] Směrnicí č. 95/59/EC, která v sobě obsahuje texty směrnice č. 72/464/EEC a směrnice č. 79/32/EEC o daních, jiných něž obratových, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků. Prvá z uvedených směrnic se týká cigaret, druhá rozděluje ostatní tabákové výrobky do jednotlivých skupin pro účely stanovení odlišných minimálních sazeb daně. Významným akcízem je daň z cigaret, který je typický způsobem zdanění, daň se určuje kombinací jednotkové daně a daně ad valorem (procentních daní). Tento způsob zdaňování zavedla směrnice č. 72/464/EEC s ohledem na používání procentní sazby u největších evropských producentů tabáku Francie, Španělska a Řecka. Snahou zvýhodnit levnější tuzemský tabák tyto země používaly zdanění ad valorem, což se projevovalo nižší procentní daní.

31

V první kroku sjednocování způsobu zdaňování cigaret po přijetí směrnice se jednotková část akcízu pohybovala mezi 5 % až 75 % celkového daňového břemena. Každé čtyři roky podává Komise zprávu Evropské radě zabývající se tabákovými výrobky a případné navržené změny sazeb. V případě alkoholických nápojů se předkládá zpráva každé dva roky. Přesto však nelze očekávat dosažení významného průlomu v harmonizaci, neboť případné změny vyžadují jednomyslného souhlasu všech členských států (od roku 2007 je nutný souhlas všech 27 států). V této oblasti se předpokládá, že dojde k prohlubování kooperace v důsledku poskytování informací. Dokladem je Nařízení 2073/2004 o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní, které vzhledem ke specifickým nárokům akcízů na kontrolu a správu nahradila dvě směrnice15. [15] Výjimky, které poskytla EU, mohou mít dopad na řadu oblastí, a to na výnos ze spotřebních daní a potažmo na výnos z daně přidané hodnoty, na stupeň sbližování, míru daňové konkurence v rámci Společenství a také na intenzitu přeshraničních nákupů apod. Výjimky jsou v podstatě dvojího druhu a to buď se týkají všech států Společenství nebo pouze některých z nich. Tyto výjimky se týkají určitých směrnic, které můžeme shrnout z hlediska pestrosti a obsáhlosti do těchto čtyř oblastí směrnic: směrnice energetická - umožnila původní „patnáctce“ států EU používat dříve udělené výjimky (v rámci nových členských států získalo nejvíce výjimek Polsko, Lotyšsko, Malta, Estonsko, Litva, Slovensko a nejméně výjimek si vyjednaly čtyři státy a to Česká republika, Maďarsko, Slovinsko, Kypr), směrnice v rámci minerálních olejů – výjimky byly stanoveny u Lucemburska, Řecka a Portugalska, směrnice u alkoholických nápojů – zde se výjimky týkají států jako je Francie, Řecko, Španělsko, Velké Británie, Dánsko, Itálie, Portugalsko, směrnice u tabákových výrobků – výjimku nejprve obdrželo Španělsko a Portugalsko, Itálie, Švédsko, Francie, Německo. [12]

15

Směrnice 79/799/EEC a Směrnice 92/12/EEC.

32

Některé státy nezískaly žádnou výjimku ve směrnicích16 jako např. Belgie, Irsko, Nizozemí, Rakousko.

4.2.1 Harmonizace akcízů v České republice Během posledních 15 let došlo ke 27 novelizacím zákona o spotřebních daních. Novelizace se týkaly upřesňování okruhu plátců, základu daně, výši sazeb a titulů pro osvobození. Změny se dotýkaly rozhodujících atributů určité daně. V případě 1. novelizace17 s účinností od srpna 1993 můžeme hovořit o změnách, které zasáhly jak do skupiny plátců daně, tak i sazeb daní. Rok vstupu ČR do EU byl ve znamení nového zákona spotřebních daní18, který vycházel ze základních evropských pravidel. Týkal se dvojí účinnosti a to základní k počátku roku 2004 a další ke dni vstupu do EU. V tomto novelizovaném zákoně se objevuje zavedení přechodného období pro cigarety, kterých je v jednotkovém balení méně než 20 kusů. [12] Během daného období se rozšiřoval i předmět spotřebních daní. Je to vidět zejména u sazeb z minerálních olejů, neboť v roce 1993 zákon o spotřebních daní rozděloval předmět do sedmi sazeb, v roce 2006 jich již bylo 23, tzn. nárůst činil více než trojnásobný. Zákon o spotřebních daních uvádí číselné kódy nomenklatury českého celního sazebníku pro jednotlivé výrobky. Od 1. května 2004 platí potom celní sazebník ES. V posledních letech se člení zpravidla do úrovně čtyřmístného čísla (u lihu, piva a vína), u minerálních olejů pak bývá členění i podrobnější, a to až na osmimístné podpoložky. Od roku 2004 už nejsou tabákové výrobky zatříděny do kódů harmonizovaného systému, neboť podrobné vymezení jednotlivých výrobků je uvedeno přímo v zákoně. Za patnáct let došlo k nárůstu sazeb spotřebních daní u všech skupin vybraných výrobků a to s různou intenzitou i vlivem přijímání pravidel směrnice ES. [12]

16

Pokud se nezahraňuje energetická směrnice, která vytváří prostor pro individuální výjimky všem členským státům. Řada výjimek je také daná jednotlivým zemím přímo přístupovými smlouvami k ES. 17 Novela zákona č. 587/1992 Sb., o SD, zákona č. 199/1993 Sb., s účinností od 1. 8. 1993. 18 Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daní, s účinností od 1. 1. a od 1. 5. 2004.

33

Na vývoji reálné hodnoty akcízů a vyhovování minimálním sazbám stanoveným Evropskými společenstvími se podílely zejména tři faktory: vlivem zvyšování cenové hladiny klesaly reálné hodnoty sazeb akcízů, které byly stanoveny (s výjimkou cigaret od 1. 1. 2002) jako jednotkové daně, zpevňování kurzu CZK vůči euru byly hodnoty akcízů „posunovány“ k požadovaným minimálním sazbám, nominální hodnoty akcízů byly zvyšovány. [15] V rámci poslední novelizace spotřebních daní došlo obohacení o tři nové daně. Zavedení těchto daní od 1. ledna 2008 vyplývá z podmínek vyjednávaných při vstupu České republiky do EU. Součástí těchto daní jsou daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv a elektřiny, které svou povahou se zařazují do spotřebních daní. Tyto daně mají ve srovnání se spotřebními daněmi natolik odlišný systém zdaňování, že je nebylo možno začlenit do tohoto zákona, ale byla vytvořena zvláštní právní úprava. Zákon definuje čtyři různé případy dodání energetických produktů. Správu těchto daní vykonávají celní orgány. Za zdaňovací období je považován kalendářní měsíc. [17]

34

5 Praktická část

V této praktické části bude provedeno porovnání spotřebních daní jednotlivých produktů čtrnácti států Evropské unie. Po tomto porovnání zhodnotím zdanění z celkového pohledu. V poslední kapitole se budu věnovat analýze dopadu spotřebních daní na české a slovenské domácnosti.

5.1 Alkoholické nápoje Jak už bylo uvedeno v literárním přehledu, mezi alkoholické nápoje patří pivo, víno, meziprodukty, líh a také nemůžeme zapomenout na kvašené nápoje. Právě z těchto produktů bude provedena analýza sazeb spotřebních daní za vybrané státy Evropské unie.

5.1.1 Pivo V kombinované nomenklatuře je pivo zařazeno pod kód 2203. Tyto výrobky obsahují více než 0,5 % objemového alkoholu. Pod označením 2206 se nachází směs piva s nealkoholickými nápoji, které obsahují více než 0,5 % alkoholu. V členských zemích mohou nezávislé pivovary využívat sníženou sazbu, která nesmí činit méně než 50 % stanovené základní národní sazby a tato výjimka je podmíněna ještě jednou podmínkou a to, že tyto pivovary musí vyrábět méně než dvěstětisíc hektolitrů piva za rok. Členské státy si mohou vybrat podle jakých jednotek bude sazba daně uváděna. Z tabulky 4 je vidět, že Belgie, Česká republika, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Řecko, Polsko a Slovensko dávají přednost vyjádření hektolitr na stupeň Plato. Druhá analyzovaná skupina jako Dánsko, Francie, Irsko a Velká Británie používá vyjádření v hektolitrech na stupeň skutečného obsahu alkoholu. V Dánsku je ukládána dodatečná daň na produkty, které obsahují směsi piva a nealkoholické nápoje, kde je obsah alkoholu v konečném výrobku větší než 10 %. Nizozemsko rozlišuje základní sazbu do čtyř skupin. V první skupině je spotřební daň ukládána v hodnotě menší než 7° Plato (5,50 euro), v druhá skupině činí rozmezí větší

35

jak 7° Plato a menší než 11° Plato 18,84 euro, ve třetí skupině tvoří rozmezí 11-15° Plato (25,11 euro) a v poslední skupina činí v rozmezí větší než 15° Plato (31, 40 euro). V Dánsku a Francie se využívá snížená sazba se sníženou koncentrací alkoholu v rozmezí od 0,5 % až 2,8 %, které činí u Dánska 0 euro a u Francie 1,30 euro. Z analyzovaných států neuplatňují sníženou sazbu pro nezávislé pivovary státy jako Irsko, Itálie, Maďarsko, Polsko a Velká Británie. Lucembursko a Česká republika se nachází v rozmezí alespoň v dolní hranici snížené sazby.

Tab. 4: Sazby spotřební daně z piva od 1. 1. 2008 Sazby spotřební daně Země

Belgie Česká republika Dánsko Francie Irsko Itálie Lucembursko Maďarsko Německo Nizozemsko Polsko Řecko Slovensko Velká Británie Průměrná sazba Minimální sazba

základní sazba daně (euro/hl/°Plato)

sazba daně (euro/hl/°alc)

malé nezávislé pivovary (euro/hl/°Plato)

1,712 0,872 0,273 0,104 0,795 2,350 0,793 2,148 0,787 5,50 1,800 1,13 1,470 0,786 1,466 0,98

6,83 2,60 19,87 19,66 x 2,45

1,487 – 1,686 0,436 – 0,784 1,09 – 1,98 1,30 – 1,95 0,397 – 0,793 0,441 – 0,661 5,50 – 29,05 0,57 1,09 x min 50 % z. s.

Zdroj: Excise duty tables, Part I – Alcoholic Beverages; vlastní výpočty19

19

EUROPEAN COMMISSION. Excise duty tables, Part I – Alcoholic Beverages. [pdf dokument]. 2008, [cit. 2008-03-12]. Dostupné z: .

36

V České republice se provádí klasifikace do pěti skupin definovaných podle roční produkce piva. Tento systém využívají i následující státy jako Belgie, Německo, Lucembursko a Francie. Polsko využívá jiný systém, v rámci pivovarů se vychází z jejich produkce, ale konečná sazba se získá odečtením konkrétní částky z každého hektolitru piva. Vypočítána průměrná sazba činí 1,466 euro pro pozorované evropské státy. Z grafu 1 vyčteme, že největší sazbu z piva má Nizozemsko a to 5,50 euro, což činí skoro šestkrát vyšší než je minimální sazba a nejnižší sazbu má Francie a Dánsko. Ostatní státy se pohybují nad stanovenou minimální sazbou.

Graf 1: Základní spotřební daň z piva od 1. 1. 2008 6

euro/hl°/Plato

5 4 3 2 1 0 BE CZ DK FR IE IT LU HU DE NL PL EL SK UK EU

Země

Zdroj: Excise duty tables, Part I – Alcoholic Beverages; vlastní zpracování20

5.1.2 Víno Víno se rozděluje pro účely zdanění na tiché a šumivé. Tichá vína se označují kódem 2204 a 2005 a šumivá vína jsou uvedeny pod kódy (v KN) 2204 10, 2204 21, 2204 29 a 2205.

20


37

Pro tiché a šumivé víno stanovuje Evropská unie minimální sazbu, ta je stanovena na nulové hranici. V následující tabulce 5 jsou uvedeny státy, které splňují minimální sazbu daně z tichého vína a patří mezi ně Česká republika, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Slovensko a Řecko. Dánsko má dvě sazby z tichého vína, první se uvaluje od 6% do 15% vol. (82,32 euro/hl) a u druhé činí 15% až 22% vol. (123,41 euro/hl). Stejným způsobem je pak rozděleno i šumivé víno, první skupina se pohybuje okolo 123,41 euro/hl a druhá skupina činí 164,46 euro/hl. Tab. 5: Sazby spotřební daně z vína od 1. 1. 2008 Země Belgie Česká republika Dánsko Francie Irsko Itálie Lucembursko Maďarsko Německo Nizozemsko Polsko Řecko Slovensko Velká Británie Průměrná sazba Minimální sazba

Sazba spotřební daně (v euro/hl) tiché víno šumivé vino 47,01 161,13 0 84,97 123,41 164,46 3,40 8,40 273,00 546,01 0 0 0 0 0 48,52 0 136,00 68,54 233,70 36,07 36,07 0 0 0 70,75 255,24 326,94 57,62 129,78 0 0

Zdroj: Excise duty tables, Part I – Alcoholic Beverages21

21


38

Itálie, Lucembursko a Řecko si prozatím ponechalo nulovou sazbu z šumivého vína, naopak nejvyšší zdanění je v Německu, Belgii, Dánsku, Nizozemsku, Velké Británii a Irsku a to se pohybuje od 136 do 546 euro/hl. Polsko daní tiché a šumivé víno stejnou sazbou. Maďarsko uvaluje sazbu na šumivé víno 48,50 euro za hektolitr.

Graf 2: Spotřební daně z vína od 1. 1. 2008 600

euro/hl

500 400 300 200 100 0 BE

CZ DK FR

IE

IT

LU HU DE NL P L

EL SK UK EU

Země tiché víno

šumivé vino


Dánsko využívá dvou sazeb v rámci snížené sazby na tiché a šumivé víno nepřesahující 6 % objemového alkoholu. První sazba u tichého vína činí 52,30 euro/hl a u šumivého 93,34 euro/hl. V Nizozemsku jsou snížené daně na tiché víno ve výší 34,30 euro/hl a u šumivého vína ve výši 44,30 euro/hl. Velká Británie také využívá sníženou sazbu, ale ta je rozdělena do tří skupin. Snížená sazba je v Belgii ve výši 14,90 euro/hl a v Německu 24 euro/hl.

22


39

5.1.3 Meziprodukty V tabulce 6 jsou uvedeny kódy kombinované nomenklatury, kterými se značí meziprodukty. Řecko zdaňuje tyto meziprodukty 45 euro/hl, a proto se nachází pod minimální sazbou. Z grafu 3 je patrné, že v České republice je sazba 85 euro na hektolitr meziproduktu tvořící skupinu států zahrnující Lucembursko, Itálie, Polsko, Slovensko a Maďarsko v rozmezí 67–75 euro/hl. Belgie má trochu odlišné zdanění, neboť využívá základní sazbu ve výši 99 euro/hl a ještě může uvalovat na meziprodukty s šumivého vína sazbu 161 euro/hl. V Nizozemsku a Dánsku se vybírají dvě sazby, jejichž rozmezí se pohybuje od 119 až 234 euro/hl. Rozdíl mezi minimální a maximální sazbou činí 337,12 euro/hl. Průměrná sazba těchto vybraných státu činí 147 euro/hl.

Graf 3: Spotřební daně z meziproduktů od 1. 1. 2008 400 350

euro/hl

300 250 200 150 100 50 0 BE BE CZ DK DK FR IE IT LU HU DE NL NL P L EL SK UK EU

Země


23


40

Sníženou sazbu na meziprodukty neuplatňují dva státy společenství šesti států (Francie a Itálie), Řecko a ČR, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Snížených sazeb je nutné uplatnit u meziproduktů, které nepřesahují 15 % objemových alkoholu. Dánsko, Belgie, Nizozemsko, Německo využívají snížené sazby, která se pohybuje cca okolo 52–161 euro/hl. V rámci nejnižší sazby vystupuje Lucembursko a na druhé opačné příčce je zařazeno Irsko a Velká Británie. Tab. 6: Sazby spotřební daně z meziproduktů od 1. 1. 2008 CN 2204, CN 2250 a CN 2206 Země

Belgie základní Belgie Sparkling Česká republika Dánsko Still Dánsko Sparkling Francie Irsko Itálie Lucembursko Maďarsko Německo Nizozemsko Still Nizozemsko Sparkling Polsko Řecko Slovensko Velká Británie Minimální sazba

Sazba spotřební daně (v euro/hl) základní 99,16 161,13 84,97 123,41 164,46 214,00 396,12 68,51 66,93 74,78 153,00 119,24 233,70 72,41 45,00 73,70 340,30 59,00

snížená 74,36 161,13 52,31 82,36 273,00 47,10 102,00 84,65 255,24 min 40 % z. s.

Zdroj: Excise duty tables, Part I – Alcoholic Beverages24

24


41

5.1.4 Líh Tento produkt se v evropských zemích označuje kódem 2207, 2208. Jedná se o produkt, u kterého skutečný obsah alkoholu nedosahuje 1,2 % objemu. Zde je možné ještě zařadit výrobky (s kódy 2204, 2405 a 2206), u kterých je obsah alkoholu 22 %. Graf 4: Spotřební daně z lihu od 1. 1. 2008 euro/hl čistého alkoholu

4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 BE

CZ DK

FR

IE

IT

LU HU

DE

NL

PL

EL

SK

UK

EU

Země

Zdroj: Excise duty tables, Part I - Alcoholic Beverages; vlastní zpracování25

Z tabulky 7 a z grafu 4 vyčteme, že největší sazbu má Irsko (3925 euro/hl abs.) a za ním je Velká Británie (2805 euro/hl abs.), Dánsko (2012 euro/hl abs.) a nejnižší uplatňuje Itálie (800 euro/hl abs.). Minimální sazbu 720 euro/hl abs. nedosahuje žádný sledovaný stát EU. Pouze Itálie, Slovensko, Maďarsko a Česká republika se pohybují nad stanovenou mezí. V dalším kategorie se nachází státy jako Lucembursko, Řecko, Polsko, Německo, Francie, Nizozemsko a Belgie v rozmezí 1041–1752 euro/hl abs. a poslední skupinou je Dánsko, Velká Británie a Irsko. V rámci daňového systému může Lucembursko a Dánsko uplatňovat dodatečnou daň na produkty obsahující směsici z ethylalkoholu a nealkoholických nápojů. U Lucemburska je tato sazba stanovená 25


42

600 euro/hl a u Dánska je 0,35 euro. U států jako Polsko, Dánsko, Francie, Irsko, Lucembursko a Velká Británie nedošlo v dlouhodobém období k žádné změně jejich daňových sazeb. Od 1. ledna 2006 platí nové zdanění u Řecka a Itálie. V letech 2005 až 2008 došlo k navýšení daně v Maďarsku o 159 euro/hl. V rámci provedených výpočtů bylo zjištěno, že se u vybraných členských států pohybuje skutečná spotřební daň v rozmezí 2–11 euro.0,7-l. Francie a Nizozemsko se tak blíží k vypočítané průměrné ceně.

Tab. 7: Sazby spotřební daně z lihu od 1. 1. 2008

Země


Sazba spotřební daně (v euro/hl abs. )

přepočet v objemových jednotkách (0,7 litru)

konečný přepočet na 40 % množství alkoholu

1752,24 962,31 2012,10 1450,00 3925,00 800,01 1041,15 938,67 1303,00 1504,00 1206,90 1090,00 834,24 2804,90 1544,61 720,00

12,30 6,70 14,10 10,20 27,50 5,60 7,30 6,60 9,10 10,50 8,40 7,60 5,80 19,60 10,80 X

4,90 2,70 5,60 4,10 11,0 2,20 2,90 2,60 3,60 4,20 3,40 3,10 2,30 7,90 4,30 x

Zdroj: Excise duty tables, Part I - Alcoholic Beverages; vlastní výpočty26

Vyjednaná výjimka umožňuje třem státům (České republice a Slovensku a Německu) využívat sníženou sazbu na líh vyprodukovaný malými lihovary, jejichž roční 26


43

produkce nedosáhne více jak 10 hektolitrů čistého alkoholu, avšak sazba nesmí činit méně než 50 % národní základní sazby. Česká republika a Slovenská republika může využívat výjimku tykající se výrobků z pěstitelských pálenic za podmínky, že roční produkce daného čistého alkoholu nepřesáhne 30 litrů. Belgie může uplatňovat také tuto výjimku, ale musí splnit podmínku, že snížena sazba bude činit 50 % z národní sazby. Následující příklad se týká právě výpočtu spotřební daně z lihu vyráběného v pěstitelských pálenicích u vybraných států. Máme vypáleno 20 litrů meruňkovice s obsahem alkoholu 54 %. Jednotlivé výpočty: ČR

482,97 euro/hl abs. = 4,8297 euro/l × (0,54 × 20) = 52,20 euro

Slovensko

417,12 euro/hl abs. = 4,1712 euro/l × (0,54 × 20) = 45 euro

Německo

730,00 euro/hl abs. = 7,300 euro/l × (0,54 × 20) = 78,80 euro

Zde je názorně vidět, že nejvíce zaplatí Němci za vypálení 20 litrové meruňkovice, v dalším pořadí jsou Češi a Slováci. Vzhledem k roku 2006 a 2007 došlo v roce 2008 na Slovensku k nárůstu měnové sazby o 14,53 %. Německo používá stále stejnou daňovou sazbu a Česká republika dosud neprovedla žádné změny týkající se samotné daně, ale došlo jen v posledním roce k posílení koruny v rámci přepočtu na euro a tím ke zvýšení o 62,30 euro/hl. Řecko může využívat sníženou sazbu na ethanol a Francie na rum a to v obou případech pouze v daných regionech.

5.1.5 Kvašené nápoje U jiných kvašených nápojů než je pivo a víno (ostatní šumivé a nešumivé kvašené nápoje), je stanovena nulová minimální sazba. Toto zdanění využívá právě Itálie, Lucembursko a Řecko. V rámci těchto kvašených nápojů uplatňuje Slovensko, Česká republika a Německo nulovou sazbu. Zdanění šumivých kvašených nápojů se pohybuje

44

u těchto státu v rozmezí 71–136 euro/hl, Francie a Polsko využívá stejných sazeb u obou těchto sledovaných produktů. Zdanění v Maďarsku, Belgii, Nizozemsku a v Dánsku se pohybuje v rámci kvašených nápojů v rozmezí 32–82 euro/hl.

Tab. 8: Sazby spotřební daně z kvašených nápojů od 1. 1. 2008 Země


Sazba spotřební daně (v euro/hl) jiné jiné kvašené šumivé nápoje nápoje 47,10 161,13 0 84,97 82,36 123,41 3,40 3,40 273,00 546,01 0 0 0 0 31,82 48,52 0 136,00 68,54 233,70 36,07 36,07 0 0 0 70,75 255,24 326,94 57,00 126,50 0 0

Zdroj: Excise duty tables, Part I - Alcoholic Beverages27

Z grafu 5 je zobrazeno, že nejvyšší sazby za oba produkty dosahuje Irsko a Velká Británie. U kvašených nápojů se daň pohybuje mezi 49–161 euro/hl, to se týká těchto států jako Maďarsko, Dánsko a Belgie. Zdanění v rozmezí 234–546 euro/hl mají státy Nizozemsko, Velká Británie a Irsko. Francie využívá ještě sazbu 1,20 euro/hl pro výrobky mírně kvašeného hroznového vína, jablečného vína a hruškového moštu a medoviny. 27


45

Graf 5: Spotřební daně z kvašených nápojů od 1. 1. 2008 600

euro/hl

500 400 300 200 100 0 BE CZ DK FR IE

IT LU HU DE NL PL EL SK UK EU

Země jiné kvašené nápoje jiné šumivé nápoje

Zdroj: Excise duty tables, Part I - Alcoholic Beverages; vlastní zpracování28

5.2 Tabákové výrobky Členské státy vybírají spotřební daně právě z těchto výrobků a jsou to cigarety, doutníky a cigarillos, jemně řezaný tabák (který se využívá pro ruční výrobu cigaret) a ostatní tabák ke kouření. Na všechny tyto produkty jsou uplatňovány dvě složky. První složku tvoří specifická sazba, která je stanovena nominální cenou na jednotku výrobku a druhá složka se označuje jako valorická, která je uplatňována v procentech z maloobchodní ceny.

5.2.1 Cigarety Z tabulky 9 (v příloze 1) a grafu 6 můžeme vidět, že podmínku splňuje pouze Česká republika, Slovensko a Maďarsko. V ostatních sledovaných státech převyšuje daň minimální stanovenou částku 64 eur. Nejnižší specifická sazba je v Řecku a naopak 28


46

nejvyšší je v Irsku. Valorickou sazbu uplatňují všechny státy a pohybuje se cca od 13,61 % do 57,97 %. Maloobchodní cena se vyskytuje v jednotlivých státech v rozmezí 64–373 eur za 1000 kusů.

euro/1000 ks

Graf 6: Celková spotřební daň z cigaret v euro/1000 ks od 1. 1. 2008 250 225 200 175 150 125 100 75 50 25 0 BE

CZ DK

FR

IE

IT

LU HU

DE NL P L

EL

SK

UK EU

Země

Zdroj: Excise duty tables, Part III – Manufactured Tobacco; vlastní zpracování29

5.2.2 Doutníky a cigarillos Specifickou spotřební daň vyjádřenou v eurech na tisíc kusů využívají země jako Česká republika, Dánsko, Německo, Polsko, Slovensko a Velká Británie. Nulovou valorickou sazbu využívají státy např. Česká republika, Irsko, Polsko a Velká Británie. U ostatních sledovaných států se pohybuje valorická sazba v rozmezí 1,47–28,50 % a u specifické sazby probíhá zdanění cca 0–230 euro/1000 ks. Z tabulky 10 můžeme pozorovat, že žádný ze sledovaných států nesplňuje minimální sazbu v rámci specifického a celkového zdanění. Německo, Dánsko, Polsko, ČR a Slovensko se nachází nad stanovenou hodnotou 14–62 euro/1000 ks a dva státy (Velká Británie a Irsko) dosahují nejvyššího zdanění. 29

EUROPEAN COMMISSION. Excise duty tables, Part III – Manufactured Tobacco. [pdf dokument]. 2008, [cit. 2008-03-12]. Dostupné z: .

47

Tab. 10: Sazby spotřební daně z doutníků a cigarillos od 1. 1. 2008 Sazba spotřební daně Země

specifická (v euro/1000 ks)

Belgie Česká republika Dánsko Francie Irsko Itálie Lucembursko Maďarsko Německo Nizozemsko Polsko Řecko Slovensko Velká Británie Minimální sazba

0 41,69 26,56 0 229,92 0 0 14,00 0 39,52 0 61,90 226,92 11,00

valorická (v % z maloobchodní prodejní ceny) 10,00 0 10,00 27,57 0,00 23,00 5,00 28,50 1,47 5,00 0,00 26,00 0 -

celková (v euro/1000 ks) 56,20 41,69 229,92 204,17 39,52 61,90 226,92 11,00

Zdroj: Excise duty tables, Part III – Manufactured Tobacco30

5.2.3 Řezaný tabák a ostatní tabák ke kouření U jemně řezaného tabáku je stanovena minimální sazba ve výši 36 % maloobchodní ceny včetně všech daní nebo 32 eur za kg. U ostatního tabáku ke kouření je minimální sazba ve výši 20 % z maloobchodní ceny nebo 20 eur za kg. Zdanění u Nizozemska a Německa se pohybuje nad stanovenou hranicí.

30


48

Tab. 11: Sazby spotřební daně z jemně řezaného tabáku k balení cigaret a z ostatních tabáku ke kouření od 1. 1. 2008

Země


Sazba spotřební daně z jemně řezaného tabáku valorická (v % z malospecifická (v euro/kg) obchodní prodejní ceny) 7,96 31,50 46,48 0 60,70 0 0 58,57 194,02 0 0 56,00 0 36,00 52,00 34,06 18,57 30,78 14,21 17,41 27,34 0 59,00 56,89 163,10 0 32,00 -

Sazba spotřební daně z ostatních tabáku ke kouření valorická (v % z malospecifická (v euro/kg) obchodní prodejní ceny) 7,96 31,50 46,48 0 53,99 0 0 52,42 159,51 0 0 24,78 0 36,00 32,50 15,66 13,13 30,78 14,21 59,00 0 59,00 56,89 99,76 0,00 20,00 -

Zdroj: Excise duty tables, Part III – Manufactured Tobacco31

Nejvyšší specifická sazba u obou produktů je vybírána v Irsku. Státy jako Francie, Itálie, Lucembursko a Řecko zdaňují nulovou sazbou dané produkty. Skoro celá polovina sledovaných států v současné době tuto hranici nesplňuje.

31


49

5.3 Energetické produkty a elektřina Energetické produkty a elektřina patří k nejpoužívanějším produktům vůbec, neboť tyto produkty používají nejen v každé domácnosti, ale i podniky v rámci své výroby. Každý s těchto daných produktů podléhá určitým zdaněním. V této části budou provedena porovnání u benzínu, motorové nafty, LPG, těžkého topného oleje, petroleje, uhlí a koksu, zemního plynu a elektřiny.

5.3.1 Benzín Směrnice rozděluje benzín na olovnatý a bezolovnatý. Olovnatý benzín je výrobek, který obsahuje více jak 0,013 gramů olova na jeden litr. Bezolovnatý benzín je právě produkt, který obsahuje maximálně 0,013 gramů olova na jeden litr. V tabulce 12 jsou uvedeny sazby spotřební daně z obou uvedených benzínů. Nejnižší sazbu u obou produktů má Řecko (409 euro/1000 l) a nejvyšší je u Velké Británie (861 euro/1000 l). Řecko, Maďarsko, Česká republika a Polsko se pohybuje na požadované minimální hranici. U ostatních státu platí daleko větší zdanění. Uvedeme si příklad, kdy spotřebitel zastaví u čerpací stanice ve vybraných státech a načerpá 40 litrů benzínu. Česká republika

0,42995 euro/l × 40 l = 17,20 euro

Slovensko

0,45839 euro/l × 40 l = 18,30 euro

Polsko

0,43714 euro/l × 40 l = 17,50 euro

Německo

0,66980 euro/l × 40 l = 26,80 euro

Z vypočítaných výsledků vyplývá, že nejmenší spotřební daň zaplatí spotřebitel v České republice a nejvíce v Německu tento rozdíl činí 9,60 euro.

50

Tab. 12: Sazby spotřební daně z benzínu od 1. 1. 2008 Země Belgie Česká republika Dánsko Francie Irsko Itálie Lucembursko Maďarsko Německo Nizozemsko Polsko Řecko Slovensko Velká Británie Minimální sazba

Sazby spotřebních daní (v euro/1000 l) olovnatý bezolovnatý benzín benzín 637,67 622,67 637,67 497,86 429,95 635,29 547,42 639,60 606,90 639,60 553,04 442,68 547,79 564,00 564,00 518,16 464,38 444,67 430,75 721,00 669,80 767,24 689,97 485,41 437,14 409,00 350,00 352,00 530,61 458,39 861,40 769,34 722,02 421,00 359,00 x

Zdroj: Excise duty tables, Part II – Energy products and Elektricity32

V grafu 7 jsou znázorněny lépe rozdíly zdanění bezolovnatého benzínu mezi Belgií, Francií, Irskem, Řeckem a Velkou Británií. Belgie, Řecko a Francie využívá oktanové značení. Naproti tomu Německo, Lucembursko a Maďarsko rozdělují bezolovnatý benzín s obsahem síry maximálně 10 mg/kg. Velká Británie zdaňuje dvěma sazbami daný produkt, který tvoří následující skupiny, kam patří bezolovnatý benzín (769 eur na 1000 l), ultra nízký sirný benzín (722 eur na 1000 l).

32

EUROPEAN COMMISSION. Excise duty tables, Part II – Energy Products and Electricity. [pdf dokument]. 2008, [cit. 2008-03-12]. Dostupné z: .

51

euro/1000 l

Graf 7: Sazby spotřební daně z benzínu v euro/1000 l od 1. 1. 2008 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 BE

CZ DK

FR

IE

IT

LU HU DE NL P L EL

SK UK EU

Země olovnatý benzín

bezolonatý benzín

ostatní bezolovnatý benzín

Zdroj: Excise duty tables, Part II – Energy products and Elektricity; vlastní zpracování33

5.3.2 Motorová nafta Motorová nafta se řadí mezi střední oleje a těžké plynové oleje, kódování a sazby

jsou

uvedeny v tabulce 13. Nafta se rozděluje na pohonné hmoty,

k průmyslovému a komerčnímu účelu a k topení. Nafta k topení se dále rozlišuje k použití na komerční a nekomerční účely, sazby jsou na výjimku stejné. Jen v Německu využívají u nafty k nekomerčnímu účelu sazbu ve výši 61,35 euro/1000 l. Minimální sazbu z pohonné hmoty splňuje Lucembursko nebo se jí snaží splnit následující státy jako Polsko, Řecko a Maďarsko a ostatní státy se nachází nad stanovenou mezí. Nejvyšší daň je uvalována ve Velké Británie. U průmyslového a komerčního použití je stanovena minimální sazba 21 euro/1000 l, kterou splňují dva státy a jsou to Belgie a Lucembursko. U topného oleje uvaluje minimální sazbu Belgie. U všech těchto produktů jsou patrné rozdíly mezi spotřebními sazbami.

33


52

euro/1000 l

Graf 8: Spotřební daně z motorové nafty v euro/1000 l od 1. 1. 2008 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 BE

BE

CZ

DK

FR

IE

IT

LU

HU

DE

NL

PL

EL

SK

UK

EU

Země pohonná hmota

průmyslové a komerční účely

topení

Zdroj: Excise duty tables, Part II – Energy products and Elektricity; vlastní zpracování34 Z tabulky 13 a grafu 8 je vidět nejlépe, že některé státy jako Česká republika, Maďarsko, Polsko a Řecko neodlišují mezi uvedenými druhy nafty. Německo, Nizozemsko, Lucembursko, Maďarsko a Polsko využívají rozdílné sazby pro naftu jako pohonnou hmotu v závislosti na obsahu síry. Pro motorovou naftu s obsahem síry maximálně 10 mg/kg je daň v Německu 470 euro/1000 l, v Nizozemsku 376 euro/1000 l, v Lucembursku 302 euro/1000 l, v Maďarsku 338 euro/1000 l a v Polsku je sazba spotřební daně z nafty, jejíž obsah síry je větší než 0,001%, avšak nesmí přesáhnou 0,005% (316 euro/1000 l) a nafta s obsahem nejvýše 0,001% činí 303 euro/1000 l. Pro naftu s obsahem síry maximálně 50 mg/kg využívá Belgie a její zdanění činí 333 euro/1000 l. Opět si uvedeme příklad, kdy konečný spotřebitel zastaví u benzínové stanice ve vybraných státech a načerpá 40 litrů nafty. Česká republika

0,36132 euro/l × 40 l = 14,50 euro

Slovensko

0,42744 euro/l × 40 l = 17,10 euro

Polsko

0,30292 euro/l × 40 l = 12,10 euro

Německo

0,48570 euro/l × 40 l = 19,40 euro

34


53

Z uvedených výpočtů je vidět, že nejnižší spotřební daň zaplatí konečný spotřebitel v Polsku a největší bude zaplacena v Německu a tento rozdíl činí 7,30 euro. Tab. 13: Sazby spotřební daně z motorové nafty od 1. 1. 2008 Sazba spotřební daně (v euro/1000 l) CN 2710 1941, CN 2710 1949 Země

Belgie (>=50 mg/kg) Belgie (<50 mg/kg) Česká republika Dánsko Francie Irsko Itálie Lucembursko Maďarsko Německo Nizozemsko Polsko Řecko Slovensko Velká Británie Minimální sazba

pohonná hmota


topení

332,89 317,89 361,32 364,72 428,40 368,05 423,00 302,00 338,08 485,70 376,31 302,92 293,00 427,44 816,32 302

21,00 21,00 361,32 364,72 56,60 47,36 126,90 21,00 338,08 255,60 46,56 302,92 293,00 200,45 138,95 21

18,48 17,10 361,32 285,18 56,60 47,36 403,21 0 338,08 44,99 46,56 302,92 293,00 200,45 138,95 21


5.3.3 Kapalný ropný plyn (LPG), těžký topný olej a petrolej Kapalný ropný plyn se také značí zkratkou LPG, který se pro účely zdanění vede jako pohonná hmota k průmyslovému, komerčnímu účelu a k topení. Belgie jako jediný stát vybírá nulovou daň z pohonné hmoty, Irsko a Velká Britanie využívá ke komerčním a průmyslovým účelů nulovou sazbu. 35


54

euro/1000 kg

Graf 9: Spotřební daně z LPG a těžkého topného oleje euro/1000 kg od 1. 1. 2008 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 BE

CZ

DK

FR

IE

IT

LU

HU

DE

NL

PL

EL

SK

UK

EU

Zem ě hohonná hmota


těžký topný olej


Irsko a Řecko splňují podmínku, neboť využívají stanovené minimální sazby pro pohonné hmoty, která činí 125 euro/1000 kg. K průmyslovému a komerčnímu účelu uplatňují tuto minimální sazbu právě Řecko, Belgie, Maďarsko a činí 41 euro/1000 kg. Největší zdanění je v Dánsku u obou rozdělení, které používá stejné sazby. Podobně je na tom Německo a Polsko. Tabulka 14 a graf 9 zobrazuje přehled jednotlivých sazeb u těžkého topného oleje. U Belgie, Irska a Lucemburska činí zdanění 15 euro/1000 kg. Nad stanovenou sazbou se nachází Polsko, Maďarsko, Česká republika, Francie, Slovensko, Německo a Nizozemsko. Dánsko dosahuje největšího zdanění, za ní je Velká Británie a pak následuje Itálie. Ve své legislativě Itálie a Maďarsko rozlišuje těžký topný olej s obsahem síry větší než 1 % a to v Itálie (64 euro/1000 kg) a v Maďarsku (160 euro/1000 kg) a pokud dané produkty nesplňují podmínku, daní se v Maďarsku (406 euro/1000 kg). V Itálie se daní těžký topný oleje, který obsahuje méně než 1 % síry (31 euro/1000 kg). 36


55

Tab. 14: Sazby spotřební daně z LPG a těžkého topného oleje od 1. 1. 2008 Sazba spotřební daně (v euro/1000 kg)

Sazba spotřební daně (v euro/1000 kg)

Země


pohonná hmota


0 142,82 475,26 107,60 125,01 227,77 101,64 190,52 180,32 96,21 213,76 125,00 229,93 236,46 125,00

41,00 46,84 475,26 46,80 0,00 18,99 37,18 41,76 180,32 198,41 213,76 41,00 208,64 0,00 41,00

těžký topný olej

15,00 17,14 325,02 18,50 15,00 63,75 15,00 15,51 25,00 32,51 15,30 19,00

23,58 135,08 15,00


V rámci zdanění se petrolej třídí podobným způsobem jako motorová nafta. Jak je vidět v tabulce 14 splňuje minimální sazbu Lucembursko u pohonných hmot, Belgie a opět Lucembursko u petroleje ke komerčnímu použití, Irsko a Velká Británie u petroleje určeného k vytápění. Irsko a Slovensko nepoužívá žádnou sazbu u petroleje, který je určen ke komerčnímu a průmyslovému účelu. Z grafu 10 lze vypozorovat, že Lucembursko nedaní petrolej k vytápění, taktéž Slovensko.

37


56

euro/1000 l

Graf 10: Spotřební daně z petroleje v euro/1000 l od 1. 1. 2008 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 BE

CZ

DK

FR

IE

IE

IT

LU

HU

DE

NL

PL

EL

SK

UK

EU

Zem ě pohonná hmota


topení


Irsko využívá dvou sazeb, u první skupiny je obsah síry větší než 50 mg a druhá skupina činí obsah síry menší než 50 mg. V Nizozemsku se platí kromě spotřební daně, ještě ekologická daň ve výši 166 euro/1000 l, v letecké dopravě (v rámci vnitrozemské dopravy) pak činí sazba 213 euro/1000 l. Srovnání tabulky 13 a 15 zjistíme, že Česká republika, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Slovensko a Velká Británie používá stejné sazby a ostatní země používají daleko větší zdanění.

38


57

Tab. 15: Sazby spotřební daně z petroleje od 1. 1. 2008 Sazba spotřební daně (v euro/1000 l) Země

Belgie Česká republika Dánsko Francie Irsko Irsko Itálie Lucembursko Maďarsko Německo Nizozemsko Polsko Řecko Slovensko Velká Británie Minimální sazba

pohonná hmota


topení

580,44 361,32 411,41 416,90 420,44 368,05 337,49 302,00 444,67 654,50 376,31 483,29 320,00 427,44 816,52 302,00

21,00 361,32 411,41 25,40 101,25 21,00 444,67 654,50 46,56 483,29 320,00 138,95 21,00

17,95 361,32 285,18 56,60 0,00 0,00 337,49 444,67 654,50 46,56 61,54 320,00 0 0,00


5.3.4 Uhlí a koks, zemní plyn a elektřina Uhlí a koks se dělí na dvě skupiny: na pohonnou hmotu a druhá skupina je určena pro průmyslové a komerční využití. U dvou států (Maďarska a Slovenska) nedochází vůbec ke zdanění. Nulovou sazbou zdaňuje Lucembursko, Polsko a Velká Británie. Irsko daní stanovenou minimální spotřební sazbou a Řecko, Německo dosahuje této podmínky pouze u uhlí a koksu určeného pro komerční účely.

39


58

euro/GJ

Graf 11: Spotřební daně z uhlí a koksu v euro/GJ od 1. 1. 2008 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 BE

CZ

DK

FR

IE

IT

LU

HU

DE

NL

PL

EL

SK

UK

EU




Z grafu 11 je vidět, že největší spotřební daně využívá Dánsko ve výši 8 euro/GJ. Nizozemská národní daň je uložena ve výši 13 euro/1000 kg. Graf 12: Spotřební daně ze zemního plynu v euro/GJ od 1. 1. 2008

euro/GJ

200 175 150 125 100 75 50 25 0 BE

CZ DK

FR

IE

IT

LU HU DE NL P L

EL

SK UK EU



topení


40


59

Zemní plyn se dělí stejným způsobem jako motorová nafta a petrolej. Na tento produkt byly vyjednány výjimky a působí zde přechodné období, jenž má za úkol připravit jednotlivé státy na zavedení dané sazby a legislativní ošetření v zákonech. Tab. 16: Sazby spotřební daně z uhlí a koksu a zemního plynu od 1. 1. 2008 Země


Sazba spotřební daně Sazba spotřební daně (v euro/GJ) (v euro/GJ) průmyslové průmyslové pohonná pohonná a komerční a komerční topení hmota hmota účely účely 0,40 0,40 0 0 0,10117 0,31 0,31 0,00 0,309 0,309 8,29 8,29 10,48 10,48 57,60 0,33 0 0 0,33 0,33 0,15 0,30 0,16 0,32 0,078 0,3378 0,3378 0 0 0 0 0,15 2,87 0,30 0,30 0,3 0,3 3,86 3,86 0,479 0,472 4,42 4,42 4,42 0 0 0 0 0 0,3 0,3 0 0 0 2,95 2,95 0 0 0 196,46 0 0 0,15 0,3 2,60 0,3 0,3

Zdroj: Excise duty tables, Part II – Energy products and Elektricity41 Irsko jako jediná země nedaní zemní plyn. Polsko a Řecko zdaňuje tento produkt nulovou sazbou. U prvních dvou skupin uvaluje Belgie, Lucembursko nulové zdanění. Velká Británie prosazuje nulovou sazbu u zemního plynu určeného ke komerčním účelům a k topení, ale jako pohonná hmota je zdaňována nejvyšší sazbou ve výši 196 euro/GJ. Maďarsko využívá pouze stanovené minimální hranice.

41


60

Elektřina je poslední produkt, u které bude provedeno porovnání a pak následně i analýza. Tento produkt se dělí na obchodní a neobchodní účely. Graf 13 zachycuje sazby z elektřiny. Z uvedeného grafu je patrné, že Irsko a Slovensko neuvaluje na tento produkt žádnou sazbu. Nulovou sazbou zatěžují elektřinu tři státy a jeden stát využívá tuto nulovou sazbu pouze pro obchodní účely. Právě tyto státy mají přechodné období na to, aby se mohly připravit na zdaňování, které je stanovené povinně platit od 1. ledna 2010. Tři státy daní stejnými sazbami elektřinu pro obchodní a neobchodní užití. Graf 13: Spotřební daň z elektřiny v euro/MWh od 1. 1. 2008 105

euro/MWh

90 75 60 45 30 15 0 BE

CZ

DK

FR

IE

IT

LU

HU

DE

NL

PL

EL

SK

UK

EU

Zem ě obchodní účely

neobchodní účely


Dánsko má v současné době největší zatížení spotřebních daní. Belgie ještě využívá elektřinu pro obchodní využití ve výši 0,2721 euro/MWh. Nizozemsko rozděluje elektřinu do čtyř skupin. V první skupina je od 0 do 10 000 kWh ve výší 73 euro, v druhé skupině činí rozmezí 10 000–50 000 kWh ve výši 38 euro, ve třetí skupině je od 50 000 do10 000000 kWh ve výši 10 euro a v poslední skupině činí víc jak deset milionů kWh ve výši 0,50 euro. 42


61

Tab. 17: Sazby spotřební daně z elektřiny od 1. 1. 2008 Sazba spotřební daně (v euro/MWh) Země


obchodní účely

Neobchodní účely

0 1,028 90,54 0 3,10 0,50 1,002 12,30 72,70 5,31 0 0 0,50

1,9088 1,028 81,56 0 4,70 1,00 1,002 20,50 0,68 5,31 0 0 1,00


5.4 Celková komparace zdanění spotřebních daní u jednotlivých produktů Na základě provedeného porovnání sazeb spotřebních daní zvolených z jednotlivých produktů ve čtrnácti evropských státech, je vhodné provést souhrnné srovnání zatížení spotřebních daní v těchto státech. Toto srovnání bude prováděno pomocí obecného pořadí výše spotřebního zdanění. V metodice bylo postupováno tak, že nejprve ke každému produktu byla přiřazena stupnice od nuly do čtrnácti, v nichž jsou jednotlivé státy sestaveny vzestupně podle dosahovaného zdanění, jak bylo uvedeno v předchozích třech kapitolách. Pokud byl produkt pro účely 43


62

zdanění rozdělen do více skupin, pak se provedlo sečtení sazeb za jednotlivé skupiny. Aritmetickým průměrem bylo vypočítáno uspořádání podle jednotlivého pořadí produktů a průměrné celkové pořadí. Veškeré výsledky jsou uvedeny v tabulce 18 až 19 v příloze 2. Graf 14: Seskupení států podle výše zdanění v jednotlivých skupinách produktů 12 11

Průměr

9 8 6 5 3 2 0 BE

CZ

DK

FR

IE

IT

LU

HU

DE

NL

PL

EL

SK

UK

Země alkoholické nápoje

tabákové výrobky

energetické produkty

Zdroj: vlastní zpracování

Do první porovnávané skupiny patřily alkoholické nápoje. Z grafu 14 je patrné, že nejnižší pořadí ve zdaňování těchto alkoholických nápojů je v Itálii s průměrem 3,20 a nejvyšší daňové zatížení mělo Nizozemsko s průměrem 11. V rámci čtrnácti států zdaňuje Česká republika své alkoholické výrobky v průměru pátou nejmenší sazbou spotřební daně. Lucembursko a Řecko dosahuje druhého nejnižšího zdanění. Francie a Polsko mají stejné průměrné pořadí a nachází se na šesté příčce. Všechny tyto evropské státy se snaží vést občany k rozumnému požívání alkoholu, ať to činí prostřednictví preventivních akcí či zvyšování spotřební daně u alkoholických výrobků (především tvrdého alkoholu), což má za následek zvyšování konečných cen lihovin. Pokud se jedná o tabákové výrobky je nejnižší zdanění v Maďarsku a v Polsku s průměrnou hodnotou 3,14 a největší průměrné daňové zatížení má Irsko s průměrem 6,14. Česká republika a Lucembursko dosahují stejného průměru a to ve výši 3,29 a s tím to průměrem se nachází na druhém nejnižším místě. Ve státech, kde jsou tabákové výrobky velmi drahé (Irsko, Velká Británie), holduje kouření mnohem méně obyvatel, než je evropský průměr. Naopak

63

v zemích, kde jsou tabákové produkty levné (Polsko, Maďarsko a Slovensko), propadá koření mnohem více obyvatel. Co se týče energetických produktů, dosahuje Lucembursko nejmenšího zdanění a to v průměru 2 a největší zdanění využívá Dánsko s průměrnou hodnotou 11. Pokud provedeme celkové shrnutí za všechny sledované produkty pak získáme následující údaje, které jsou zobrazeny v grafu 9.

Průměrné celkové pořadí

Graf 15: Průměrné celkové pořadí států podle zdanění za všechny produkty 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 BE

CZ

DK

FR

IE

IT

LU

HU

DE

NL

PL

EL

SK

UK

Země


Z možné stupnice od nuly do čtrnácti u vybraných států dosahovaly hodnoty zdanění 2,80-8,25. V průměru Lucembursko zatěžuje nejnižšími sazbami veškeré sledované produkty. Na opačném straně stojí Dánsko, které využívá v průměru nejvyšších sazeb spotřebních daní. Česká republika se umístila v rámci průměrného zdanění na šestém místě. Tyto vypočítané hodnoty jsou závislé na různorodosti seskupení jednotlivých zemí v rámci zdaňování daných produktů, neboť se odlišuje pořadí států ve zdaňování vybraných výrobků. Do některých cen alkoholu a tabákových výrobků se promítají výše spotřební daně a vlády se snaží v určitých zemí omezit spotřebu daných výrobků.

64

6 Analýza dopadu spotřebních daní V České republice a Slovenské republice provedu analýzu dopadu spotřebních daní na domácnosti, přitom se bude vycházet z ČSÚ, který rozděluje domácností podle sociálních skupin. Slovenský statistický úřad využívá dělení podle společenských skupin. V této kapitole se využilo pro danou analýzu následujícího vzorce: eti =

Ti Wi

Ti = SCIni × tn /(tn + 100)

Pro následující analýzu dopadu spotřební daně bylo daňové břemeno domácností i vypočítáno jako podíl spotřebních daní Ti a hodnoty blahobytu domácností Wi, který se vyjadřuje jako celkové či průměrné spotřební výdaje. SCIni tvoří výdaje na zboží a služby domácností i zahrnuté do statistického znaku n a tn je míra zdanění přiřazující do statistických znaků. Míra zdanění se vypočítala z následujících vzorců pro jednotlivé komodity.

tcz ( pivo ) = [(10 × 0,75 + 11 × 0,25) × 0,62 + 12 × 0,34]× 24 1hl = 2,5044 Kč 1litr tcz ( lihoviny ) = 0,35 × 265 = 92,75 Kč / 1litr tcz ( víno ) = 0,15 × 23,40 = 3,51Kč / 1litr tcz ( cigarety ) = 0,48 + 0,24 × 40 = 10,08

tcz ( benzín ) = ( X 1000) × 0,69 Kč l × (1 / pph) × 100

Z pohonných hmot, tabáku, lihu, piva a šumivého vína byla spočítána spotřební daň. U tabákových výrobků byla vypočítána pouze daň u cigaret (značky Petra). Zdanění u ostatních tabákových výrobků nebylo zohledněno. Pro stanovení zdanění pohonných hmot byla využita průměrná cena benzínu vyhlašována Ministerstvem Financí ČR a na Slovensku zveřejňovaná Slovenským Statistickým úřadem.

65

Z grafu 16 vyplývá, že největší zátěž ze zdanění alkoholických nápojů podstupují důchodci a to v průměru 1,06 %. Během daného období nedošlo v České republice ke změně sazeb z alkoholu.

Tab. 20: Dopad spotřebních daní z alkoholických nápojů na české domácnosti rozdělené podle sociálních skupin Domácnosti Průměrná domácnost Zaměstnanci Zemědělci OSVČ Důchodci

2004 0,82 % 0,76 % 0,87 % 0,77 % 1,10 %

2005 0,81 % 0,74 % 0,88 % 0,77 % 1,05 %

2006 0,81 % 0,74 % 0,88 % 0,77 % 1,05 %

2007 0,81 % 0,74 % 0,88 % 0,77 % 1,05 %

Zdroj: ČSÚ; vlastní výpočty44

Tabulka 21 obsahuje vypočítané regresivní přímky. Z daných údajů je zřejmé, že došlo k poklesu směrnice trendové funkce z 0,0006 na 0,0005. Úrovňová konstanta vzrostla na 0,007 z původních 0,0069, což se projevilo v růstu úrovně daňového zatížení. Od roku 2005 se pohyboval koeficient determinace na stejné hodnotě a to ve výši 0,4264.

Tab. 21: Regresivní rovnice Rok 2004 2005 2006 2007

Regresivní rovnice Y = 0,0006x + 0,0069 Y = 0,0005x + 0,007 Y = 0,0005x + 0,007 Y = 0,0005x + 0,007

R2 0,4202 0,4264 0,4264 0,4264

Zdroj: vlastní výpočty Z grafu, který je uveden v příloze 3 pak jasně plyne, že spotřební daň z alkoholických nápojů je progresivní.

44

Český statistický úřad. Statistika rodinných účtů [online]. 2007, [cit. 2008-04-2]. Dostupné z: .

66

Graf 16: Dopad spotřebních daní z alkoholických nápojů na české domácnosti rozdělené podle sociálních skupin 1.2%

Procento

1.0% 0.8% 0.6% 0.4% 0.2% 0.0% Průměrná domácnost

Zaměstnanci

2004

Zemědělci

Domácnosti 2005 2006

OSVČ

Důchodci

2007

Zdroj: vlastní zpracování Z vypočítaných procentních hodnot vyplývá, že největší dopad spotřebních daní z cigaret zaznamenaly zaměstnanci, na druhém místě pak pocítily toto zdanění průměrné domácnosti. Příjmová nejnižší skupina domácností tvořenou důchodci byla zasažena zdaněním nejméně.

Tab. 22: Dopad spotřební daně z cigaret na české domácnosti rozdělené podle sociálních skupin Domácnosti Průměrná domácnost Zaměstnanci Zemědělci OSVČ Důchodci

2004 0,11 % 0,12 % 0,10 % 0,10 % 0,07 %

2005 0,11 % 0,12 % 0,10 % 0,10 % 0,08 %

2006 0,13 % 0,14 % 0,12 % 0,12 % 0,09 %

2007 0,17 % 0,19 % 0,16 % 0,16 % 0,11 %

Zdroj: ČSÚ; vlastní výpočty45 Je zřejmé, že došlo k poklesu směrnice trendové funkce, neboť se snížila z původní hodnoty -0,0001 na -0,0002. Zde také došlo k růstu úrovňové konstanty o hodnotu 0,0007.

45


67

Mezi lety 2004 a 2005 mírně vzrostl koeficient determinace z 0,7143 na 0,7273, což činilo o hodnotu 0,013. V letech 2006 a 2007 se postupně tento koeficient snižoval.


R2

Regresivní rovnice Y = -0,0001x + 0,0013 Y = -8E-05x + 0,0013 Y = -1E-04x + 0,0015 Y = -0,0002x + 0,002

0,7143 0,7273 0,7143 0,6466

Zdroj: vlastní výpočty V příloze 4 za jednotlivé roky můžeme názorně vidět, že spotřební daň z tabákových výrobků je regresivní. Na tento výsledek měl také vliv zvyšování sazeb, které se projevilo v konečné ceně cigaret.

Graf 17: Dopad spotřební daně z cigaret na české domácnosti rozdělené podle sociálních skupin

Procento

0.20% 0.15% 0.10% 0.05% 0.00% Pr ům ěrná domácnost

Zam ěstnanci

Zem ědělci

OSVČ

Důchodci

Domácnosti 2004

2005

2006

2007

Zdroj: vlastní zpracování Největší dopad pociťují důchodci v rámci spotřebních daní z benzínu a to v průměru 3,66 %. A tento důsledek může být způsoben tím, že tyto domácnosti využívají v daleko větší míře automobil pro svoji potřebu.

68

Nejprve byl procentní dopad vyšší u všech domácností a pak se začal postupně snižovat.

Tab. 24: Dopad spotřební daně z benzínu na české domácnosti rozdělené podle sociálních skupin Domácnosti Průměrná domácnost Zaměstnanci Zemědělci OSVČ Důchodci

2004 2,61 % 2,35 % 2,50 % 2,35 % 3,90 %

2005 2,52 % 2,28 % 2,46 % 2,28 % 3,67 %

2006 2,43 % 2,20 % 2,37 % 2,20 % 3,54 %

2007 2,43 % 2,19 % 2,37 % 2,20 % 3,54 %

Zdroj: ČSÚ; vlastní výpočty46 Analyzovaných dat vyplývá, že došlo k poklesu úrovňové konstanty z původních 0,0197 na 0,0188. Poklesla i směrnice trendové funkce z 0,0026 na 0,0022. Koeficient determinace se zvyšoval od roku 2005 a to až na hodnotu 0,3888.


Regresivní rovnice Y= 0,0026x + 0,0197 Y= 0,0023x + 0,0195 Y= 0,0022x +0,0188 Y= 0,0022x +0,0188

R2 0,386 0,387 0,3875 0,3888

Zdroj: vlastní výpočty Jednotlivý vývoj daňového zatížení je zobrazen v následujících grafech uvedených v příloze 5. Spotřební daň z minerálních olejů je progresivní. Sazby spotřebních daní byly ve všech sledovaných období stejné.

46


69

Procento

Graf 18: Dopad spotřební daně z benzínu na české domácnosti rozdělené podle sociálních skupin 4.5% 4.0% 3.5% 3.0% 2.5% 2.0% 1.5% 1.0% 0.5% 0.0% Průměrná domácnost

Zaměstnanci

Zemědělci

OSVČ

Důchodci

Domácnosti 2004

2005

2006

2007


Na slovenské domácnosti má zdanění alkoholických výrobků o něco menší dopad. Důchodci zaznamenávají větší dopad spotřebních daní než ostatní skupiny a tento průměr za analyzované období činí 0,87 %. Společné domácnosti tvoří další skupinu, která je citelně zatěžována touto spotřební daní v průměru 0,73 %. Na výdaje slovenských domácností mělo vliv i to, že se zvýšily sazby daně z lihu od roku 2006.

Tab. 26: Dopad spotřebních daní z alkoholických nápojů na slovenské domácnosti rozdělené podle společenských skupin Domácnosti Domácnosti spolu Domácnosti ostatních Zaměstnanci OSVČ Důchodci

2004 0,74 % 0,62 % 0,72 % 0,68 % 0,87 %

2005 0,71 % 0,63 % 0,69 % 0,65 % 0,85 %

2006 0,73 % 0,71 % 0,70 % 0,65 % 0,85 %

2007 0,74 % 0,72 % 0,70 % 0,70 % 0,91 %

Zdroj: SSÚ; vlastní výpočty47 47

Slovenský statistický úřad. Peněžní příjmy a výdaje soukromých domácností [online]. 2007,

[cit. 2008-04-2]. Dostupné z: .

70

Pokud porovnáme slovenské a české důchodce, kteří jsou daleko větší měrou zatíženi, dojdeme k tomu, že čeští důchodci více vynakládají výdaje na tyto produkty. Z daných regresivních rovnic uvedených v tabulce 27 je zřejmé, že úrovňová konstanta postupně narůstala, až do bodu 0,0067 a v roce 2007 se snížila o 0,0001. V roce 2006 došlo k poklesu směrnice trendové funkce o 0,0001 a v následujícím roce se opět vrátila zpátky na hodnotu 0,0003. Zdaňovaná míra rostla u všech domácností. Koeficient determinace se zvýšil v roce 2005 a 2007.


R2

Regresivní rovnice Y = 0,0003x + 0,0063 Y = 0,0003x + 0,0062 Y = 0,0002x + 0,0067 Y= 0,0003x + 0,0066

0,2984 0,3008 0,1467 0,3249

Zdroj: vlastní výpočty V grafech příloze 6 jsou zachyceny dopady zdanění alkoholických nápojů, jejichž progresivita nepatrně vzrostla.

Graf 19: Dopad spotřebních daní z alkoholických nápojů na slovenské domácnosti rozdělené podle společenských skupin 1.0%

Procento

0.8% 0.6% 0.4% 0.2% 0.0% Domácnosti spolu

Domácnosti ostatních

Zaměstnanci

OSVČ

Důchodci

Domácnosti 2004

2005

2006

2007


71

V grafu 20 je zobrazen dopad zdanění na domácnosti z nejlevnějších cigaret. Mezi domácnosti patří skupina ostatních na, kterou se nejvíce podepisuje míra zdanění a to měrou v průměru 0,26 %. Další skupinou, která je nejvíce zatěžována touto spotřební daní jsou zaměstnanci a naopak nejméně zatěžovanou skupinou jsou důchodci. Podle srovnání českých a slovenských domácností, pak vycházíme z toho, že nejméně jsou zatíženy touto daní v obou státech domácnosti tvořeni skupinou důchodců.

Tab. 28: Dopad spotřební daně z cigaret na slovenské domácnosti rozdělené podle společenských skupin Domácnosti Domácnosti spolu Domácnosti ostatních Zaměstnanci OSVČ Důchodci

2004 0,17 % 0,25% 0,18 % 0,15 % 0,12 %

2005 0,19 % 0,25 % 0,20 % 0,18 % 0,12 %

2006 0,18 % 0,27 % 0,18 % 0,19 % 0,13 %

2007 0,19 % 0,28 % 0,20 % 0,16 % 0,15 %

Zdroj: SSÚ; vlastní výpočty48 Na základě porovnání směrnic přímek nedošlo k regresivním změnám. V rámci srovnání úrovňových konstant došlo k nárůstu o 0,0003 za analyzované období. V roce 2006 se hodnota nepatrně snížila o 0,0001. V roce 2004 byl koeficient 0,4292 a o rok později se zvýšil o 0,0789 a v dalších období poklesl.


Regresivní rovnice Y = -0,0002x + 0,0023 Y = -0,0002x + 0,0025 Y = -0,0002x + 0,0024 Y = -0,0002x + 0,0026

R2 0,4292 0,5081 0,3176 0,3802

Zdroj: vlastní výpočty

48

Slovenský statistický úřad. Peněžní příjmy a výdaje soukromých domácností [online]. 2007,

[cit. 2008-04-2]. Dostupné z: .

72

Tato neměnící se regresivita je také způsobena tím, že domácnosti nakupují levnější neznačkové cigarety v prodejně a nebo nekvalitní tabák na tržnicích. Slovenská republika zvýšila sazbu z cigaret v roce 2005, jenž mělo dopad na spotřební výdaje domácností, které jsou rozděleny podle společenských skupin.

Graf 20: Dopad spotřební daně z cigaret na slovenské domácnosti rozdělené podle společenských skupin 0,30%

Procento

0,25% 0,20% 0,15% 0,10% 0,05% 0,00% Domácnosti spolu


Zaměstnanci

OSVČ

Důchodci

Domácnosti 2004

2005

2006

2007


Důchodce zatěžuje nejvíce zdaňování benzínu to ve výši 5 %. Podle českého srovnání jsou na tom čeští důchodci podobně, jen je toto zdanění postihuje méně o 1,34 %.

Tab. 30: Dopad spotřební daně z benzínu na slovenské domácnosti rozdělené podle společenských skupin Domácnosti Domácnosti spolu Domácnosti ostatních Zaměstnanci OSVČ Důchodci

2004 3,98 % 4,76 % 3,56 % 3,15 % 5,32 %

2005 3,20 % 3,85 % 2,83 % 2,59 % 4,52 %

2006 3,70 % 4,36 % 3,25 % 3,25 % 5,29 %

2007 3,37 % 4,29 % 2,99 % 2,85 % 4,84 %

Zdroj: SSÚ; vlastní výpočty49

49

Slovenský statistický úřad. Peněžní příjmy a výdaje soukromých domácností [online]. 2007, [cit. 2008-04

-2]. Dostupné z: .

73

Domácností ostatních jsou na druhém místě ve zdanění, neboť spotřební výdaje dosahují vyšší hodnoty. V tabulce 31 jsou znázorněny jednotlivé přímkové rovnice a z nichž vyplývá, že od roku 2004 až 2006 rostla směrnice přímek a v poslední roce se tato směrnice snížila o hodnotu 0,0006. Úrovňová konstanta se nepatrně zvýšila v roce 2005. V roce 2005 a 2007 se zvýšil koeficient korelace.


R2

Regresivní rovnice Y = 0,0011x + 0,0383 Y = 0,0014x + 0,0298 Y = 0,0021x + 0,0335 Y = 0,0015x + 0,0322

0,0367 0,0769 0,1426 0,0756

Zdroj: vlastní výpočty

Pokud srovnáme české a slovenské vypočítané regresivní rovnice, dojdeme k závěru, že české domácnosti mají směrnici přímky větší a to v poslední období o 0,0007. Koeficient determinace je také v posledním období vyšší a to 0,3132.

Graf 21: Dopad spotřební daně z benzínu na slovenské domácnosti rozdělené podle společenských skupin 6.0%

Procento

5.0% 4.0% 3.0% 2.0% 1.0% 0.0% Domácnosti spolu


2004

Zaměstnanci

OSVČ

Důchodci

Domácnosti 2005

2006

2007


74

Na základě těchto výsledků založených na ročních spotřebních vydání domácností lze konstatovat, že největší míra zdanění alkoholických výrobků a benzínu zatěžuje skupinu českých a slovenských důchodců.

75

7 Diskuse

V následující

části

bude

provedeno

porovnání

dopadu

spotřebních

daní

u jednotlivých skupin domácností u vybraných komodit za roky 2004 a 2007. U alkoholických nápojů a benzínu má největší zátěž skupina důchodců, u cigaret je toto zatížení největší u skupiny zaměstnanců. Pokud srovnáme rok 2004 a 2007 dojedeme k závěru, že u alkoholických nápojů došlo k nepatrnému poklesu zatížení u tří skupin domácností a to u průměrných domácností, zaměstnanců a důchodců. Dále u zemědělců činil nárůst o 0,01 % a u OSVČ nedošlo ke změně. Z analýzy vyplývá, že ve srovnání s rokem 2004 se v roce 2007 zvýšilo zatížení spotřebních daní u všech sociálních skupin domácností. Hlavní příčinou bylo především zvýšení sazeb daně z tabákových produktů, což se také projevilo v prodejní ceně cigaret, která vzrostla na 57 Kč. Nejvyšší zdanění u benzínu je vidět u skupiny důchodců a to ve výši 3,90 %. U vybraných domácností došlo v roce 2007 k poklesu daňového zatížení a to v průměru o 0,20 %. Toto snížení mohlo být způsobeno neustálým zvyšováním cen pohonných hmot na světových trzích.

Domácnosti

Graf 22: Dopad spotřebních daní u vybraných komodit na české domácnosti rozdělené podle sociálních skupin Důchodci OSVČ Zemědělci Zaměstnanci Průměrná domácnost 0.0%

0.5%

1.0%

1.5%

2.0%

2.5%

alkoholické nápoje 2004

Procento alkoholické nápoje 2007

cigarety 2007

benzín 2004

3.0%

3.5%

4.0%

4.5%

cigarety 2004 benzín 2007


76

Z grafu 23 je vidět, že nejvíce dopadá zatížení u alkoholických nápojů a u benzínu na skupinu důchodců, u cigaret na domácnosti ostatní.

Domácnosti

Graf 23: Dopad spotřebních daní u vybraných komodit na slovenské domácnosti rozdělené podle společenských skupin Důchodci OSVČ Zaměstnanci

Domácnosti ostatních Domácnosti spolu 0%

1%

2%

3%

4%

5%

alkolické nápoje 2004

Procento alkoholické nápoje 2007

cigarety 2004

cigarety 2007

benzín 2004

benzín 2007

6%


U tří společenských skupin došlo u alkoholických nápojů ke zvýšení (domácnosti ostatní, OSVČ a důchodci), u zaměstnanců snížilo o 0,02 %. Tento fakt mohl způsobit také to, že vstoupila v platnost od 1. 1. 2006 nová sazba daně z lihu. V roce 2007 se zvýšilo zatížení u tabákových výrobků, což je také způsobeno tím, že v předchozím roce byla zvýšena sazba daně a to mělo za následek růst konečných cen. Cena cigaret tak činila 58 Sk. Pokud porovnáme míru zatížení u benzínu tak můžeme konstatovat, že v roce 2007 dochází k jeho snižování a to v průměru o 0,50 %. Tento důsledek může být způsoben neustálým nárůstem ceny benzínu.

77

8 Závěr

V této diplomové práci byla řešena problematika týkající se spotřebních daní vybraných komodit čtrnácti států Evropské unie. Od prvního ledna 2010 by měla vypršet lhůta některých výjimek týkajících se spotřebních daní určitých států EU a také přechodného období, které poskytuje EU jednotlivým státům, aby mohly začlenit jednotné sazby spotřebních daní do svého daňového systému. Po tomto datu by měly dosahovat veškeré sazby spotřebních daní jednotné formy. Z grafu 24 je zřejmé, že výše zdanění v jednotlivých evropských státech je vysoká oproti evropskému průměru. Dánsko, Velká Británie, Nizozemsko využívá v celkovém součtu nejvyšších spotřebních sazeb a to v rozpětí hodnot od 8,25 do 7,10. Za nimi pak následuje Německo, Irsko a Belgie. Na sedmém místě je Francie, jejíž průměrná hodnota

činí 5,20. Česká republika se umístila na šestém místě s hodnotou 5,10 a Itálie na pátém místě. Na čtvrtém místě se nacházejí státy Maďarsko a Polsko. Pak následuje Slovensko a Řecko. V současné době má Lucembursko nejnižší úroveň spotřebních daní.

Graf 24: Průměrné celkové pořadí států podle zdanění za všechny produkty

Průměrné celkové pořadí

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 DK

UK

NL

DE

IE

BE

FR

CZ

IT

HU

PL

EL

SK

LU

Země


78

Z těchto výsledků vyplývá, že státy, které uvalují vysoké spotřební daně, by měly přikročit k harmonizaci v co nejkratším termínu. U těchto států by mělo dojít k postupnému snížení sazeb. Naopak u států, které zdaňují nízkými sazbami své výrobky, by mělo dojít ke zvyšování sazeb spotřebních daní. Hypotéza se částečně potvrdila. Předpokládala jsem, že největší míra zdanění spotřebními daněmi je u skupiny českých důchodců u alkoholických nápojů. Tato míra zdanění činí v posledním roce 1,05 %, hypotézu se potvrdila, neboť u ostatních skupin je zdanění daleko nižší. V rámci tabákových výrobků je zatížení u skupiny českých důchodců nejnižší za všechny sledované období a to ve výši 0,11 %, nejvyšší míra zdanění spotřebními daněmi je u skupiny zaměstnanců, hypotéza se nepotvrdila. U minerálních olejů je největší zdanění u důchodců, hypotéza se zde potvrdila. Nejvyšší míra zdanění alkoholických produktů je u slovenských důchodců. Tato míra

činí 0,91 % v roce 2007, ostatní skupiny jsou zatíženy zdaněním mnohem méně. Na základě těchto skutečností se hypotéza potvrdila. Největší míru zdanění tabákových výrobků je u skupiny ostatních domácností. Zde se hypotéza nepotvrdila, neboť míra zdanění je u slovenských důchodců nejnižší. U poslední komodity se hypotéza potvrdila, neboť míra zdanění u skupiny důchodců je největší.

79

9 Seznam použité literatury [1] EUROPEAN COMMISSION. Excise duty tables, Part I – Alcoholic Beverages. [pdf dokument]. 2008, [cit. 2008-03-12]. Dostupné z: . [2] EUROPEAN COMMISSION. Excise duty tables, Part II – Energy Products and Electricity. [pdf dokument]. 2008, [cit. 2008-03-12]. Dostupné z: . [3] EUROPEAN COMMISSION. Excise duty tables, Part III – Manufactured Tobacco. [pdf dokument]. 2008, [cit. 2008-03-12]. Dostupné z: . [4] ENCYKLOPEDIE COTOJE. Spotřební daň [online]. [cit. 2007-03-14]. Dostupné z: < http://www.cotoje.cz >. [5] KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 3. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2003. 263 s. ISBN 80-86395-84-7. [6] KUBÁTOVÁ, K., Vybíhal, V. Optimalizace daňového systému ČR. 1. vyd. Praha: Eurolex, 2004. 179 s. ISBN 80-86861-05-8. [7] KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie - úvod do problematiky. 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2005. 112 s. ISBN 80-7357-092-0. [8] NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2005. 236 s. ISBN 80-7357-142-0. [9] NERUDOVÁ, D. Mezinárodní zdanění [online]. [cit. 2008-02-16]. Dostupné z: < http://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/index.pl?opora=90>. [10] Klasifikace daní a výkladový průvodce OECD (2004) [online]. [cit. 2007-10-20]. Dostupné z: .

80

[11] SVÁTKOVÁ, S. Bakalářské minimum z daní. 1. vyd. Praha: TRIZONIA, 1994. 288 s. ISBN 80-85573-24-5. [12] SVÁTKOVÁ, S., KLAZAR, S., SLINTÁKOVÁ, B., ZELENÝ, M. Zatížení spotřebního koše domácností

daněmi ze spotřeby v České republice. 1. vyd. Praha:

Eurolex Bohemia, a.s., 2007. 322 s ISBN 80-7379-001-7. [13] ŠIROKÝ, J. Daňová teorie s praktickou aplikací. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2003. 249 s. ISBN 80-7179-413-9. [14] ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unie. 1. vyd. Praha: LINDE, a. s., 2006. 250 s. ISBN 80-7201-593-1. [15] ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unie. 2. vyd. Praha: LINDE, a.s., 2007. 255 s. ISBN 978-80-7201-649-5. [16] Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. [17] Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizace veřejných rozpočtů, Ekologické daně

Další požité zdroje:

[18] EUROPEAN COMMISSION. Excise duty tables [online]. 2008, [cit. 2008-03-12]. Dostupné z: . [19] Český statistický úřad. Statistika rodinných účtů [online]. 2007, [cit. 2008-04-2]. Dostupné z: . [20] Ministerstvo financí ČR. Cestovní náhrady [online]. [cit. 2008-04-2]. Dostupné z: . [21] Ministerstvo financí SR. Zákony spotřebních daní [online]. [cit. 2008-04-2]. Dostupné z: . [22] Slovenský statistický úřad. Peněžní příjmy a výdaje soukromých domácností [online]. 2007, [cit. 2008-04-2]. Dostupné z: .

81

10 Přílohy Příloha 1: Sazby spotřebních daní z cigaret Příloha 2: Pořadí výše sazeb spotřebních daní u jednotlivých komodit ve vybraných státech Příloha 3: Regresivní přímky pro českou spotřební daň z alkoholických nápojů Příloha 4: Regresivní přímky pro českou spotřební daň z tabákových výrobků Příloha 5: Regresivní přímky pro českou spotřební daň z minerálních olejů Příloha 6: Regresivní přímky pro slovenskou spotřební daň z alkoholických nápojů Příloha 7: Regresivní přímky pro slovenskou spotřební daň z tabákových výrobků Příloha 8: Regresivní přímky pro slovenskou spotřební daň z minerálních olejů Příloha 9: Směnné kurzy eura k 2. 10. 2007

82

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ. Ústav účetnictví a daní. Diplomová práce

Recommend Documents