Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ústav managementu. Event management. Bakalářská práce

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ústav managementu

Event management Bakalářská práce

Vypracoval: Petr Gazárek

Vedoucí práce: Ing. Sylvie Gurská, Ph.D. Brno 2009

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucí bakalářské práce, slečně Ing. Sylvii Gurské, Ph.D., za odborné vedení, cenné rady a připomínky při vedení bakalářské práce. Dále děkuji zaměstnancům Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici za poskytnuté informace a spolupráci.

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Event management vypracoval sám s použitím odborné literatury a zdrojů, které uvádím v seznamu zdrojů.

V Brně dne 21. května 2009

Podpis:………………………

ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá zkoumáním Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice a Národního ústavu lidové kultury, jenž je pořadatel této události, z pohledu event managementu. Hlavním cílem je navrhnout změny, které zefektivní organizaci festivalu. Z dosažených výsledků práce vyplývá, že organizace festivalu je ve všech jeho fázích na vysoké úrovni. Pro identifikaci silných a slabých stránek festivalu byla použita SWOT analýza. Největší problém, na který by se měli organizátoři zaměřit, aby nedocházelo ke ztrátám na vstupném, je situace s distribucí a ochranou vstupenek.

Klíčová slova: event management, Mezinárodní folklorní festival Strážnice, Národní ústav lidové kultury

ABSTRACT This bachelor thesis deals with researching International Folklore Festival Strážnice and The National Traditional Culture Institution, which organizer of this event, in event management view. The principal aim is to propose changes that will make organization of festival more efficient. From results of this thesis ensue that festival organization is high-level in all phrases. To identify the strengths and weakness was used SWOT analysis. The biggest problem, that makes losses on entrance fee, is situation with distribution and protection tickets.

Key words: event management, The International Folklore Festival Strážnice, The National Traditional Culture Institution

Obsah 1

Úvod ................................................................................................................ - 7 -

2

Přehled literatury .............................................................................................. - 8 2.1

Management............................................................................................... - 8 -

2.1.1

Event management .............................................................................. - 8 -

2.1.2

Event manager .................................................................................... - 8 -

2.2

Public relations ........................................................................................... - 9 -

2.3

Služby ........................................................................................................ - 9 -

2.3.1

3

4

Vlastnosti služeb ............................................................................... - 10 -

2.4

Proces ...................................................................................................... - 10 -

2.5

Ganntův diagram ...................................................................................... - 13 -

2.6

Strategická analýza................................................................................... - 13 -

2.6.1

Analýza okolního prostředí společnosti ............................................. - 13 -

2.6.2

Analýza konkurenčního prostředí ...................................................... - 14 -

2.6.3

Analýza vnitřního prostředí ............................................................... - 14 -

2.7

SWOT analýza ......................................................................................... - 16 -

2.8

Folklor ..................................................................................................... - 17 -

2.9

Folklorní festivaly .................................................................................... - 17 -

Cíl práce a metodika ....................................................................................... - 19 3.1

Cíl práce................................................................................................... - 19 -

3.2

Metodika .................................................................................................. - 19 -

Vlastní práce ................................................................................................... - 20 4.1

Národní ústav lidové kultury .................................................................... - 20 -

4.1.1

Charakteristika Národního ústavu lidové kultury ............................... - 20 -

4.1.2

Historie NÚLK.................................................................................. - 21 -

4.1.3

UNESCO .......................................................................................... - 21 -

4.1.4

CIOFF............................................................................................... - 22 -

4.1.5

Organizační struktura a statutární orgán NÚLK ................................. - 22 -

4.1.6

Hospodaření NÚLK .......................................................................... - 23 -

4.2

Mezinárodní folklorní festival Strážnice ................................................... - 23 -

4.2.1

Charakteristika Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice .......... - 23 -

4.2.2

Historie MFF Strážnice ..................................................................... - 25 -

4.2.3

Srovnání posledních ročníků MFF ..................................................... - 26 -

4.3

Charakteristika přípravné fáze MFF ......................................................... - 26 -

4.3.1

Orgány zajišťující přípravu MFF ....................................................... - 26 -

4.3.2

Přípravná fáze MFF........................................................................... - 27 -

4.3.3

Činnost event managera při přípravné fázi MFF ................................ - 28 -

4.3.4

Cíle MFF .......................................................................................... - 30 -

4.3.5

Reklama MFF ................................................................................... - 31 -

4.3.6

Public relations MFF ......................................................................... - 32 -

4.4

Charakteristika realizační fáze MFF ......................................................... - 32 -

4.4.1

Zajištění bezpečnosti a kontroly návštěvníků MFF ............................ - 32 -

4.4.2

Činnost zaměstnanců NÚLK při MFF ............................................... - 33 -

4.4.3

Technické zajištění areálu MFF ......................................................... - 33 -

4.4.4

Činnost event managera při realizační fázi festivalu .......................... - 34 -

4.4.5

Hodnotící komise festivalu ................................................................ - 35 -

4.5

Charakteristika likvidační části MFF ........................................................ - 35 -

4.5.1

Správa areálu po MFF ....................................................................... - 35 -

4.5.2

Činnost event managera při likvidační části MFF .............................. - 36 -

4.6

Analýza rozpočtu ..................................................................................... - 37 -

4.6.1

Rozpočet festivalu ............................................................................. - 37 -

4.6.2

Příjmy festivalu ................................................................................. - 37 -

4.6.3

Náklady MFF .................................................................................... - 38 -

4.7

Strategická analýza MFF .......................................................................... - 39 -

4.7.1

Analýza okolního prostředí MFF ....................................................... - 39 -

4.7.2

Analýza konkurenčního prostředí MFF ............................................. - 40 -

4.7.3

Analýza vnitřního prostředí ............................................................... - 41 -

4.8

SWOT analýza ......................................................................................... - 43 -

4.9

Návrh změn .............................................................................................. - 44 -

5

Diskuze .......................................................................................................... - 47 -

6

Závěr .............................................................................................................. - 49 -

7

Seznam zdrojů ................................................................................................ - 50 -

8

Seznam tabulek a obrázků............................................................................... - 52 -

9

Přílohy............................................................................................................ - 53 -

Bakalářská práce

Event management

1 Úvod

V této bakalářské práci dochází ke skloubení dvou oborů: managementu a folkloru. Hlavním důvodem je popsat z hlediska event managementu Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici, který organizuje Národní ústav lidové kultury. Event management je oblastí managementu, která organizuje různé druhy akcí. Mohou to být události různého typu a rozsahu. Jedná se o ucelený sled procesů, jehož výsledkem je naplánovaný průběh události. Zahrnuje v sobě sestavení koncepce, naplánování, propojení všech technických složek i komunikaci s veřejností. Pod pojem folklor (z anglického folk lore – lidová znalost) je možno zařadit celou škálu hmotných i nehmotných projevů lidské kultury, které byly zanechány našimi předky. Mezi nejvýznamnější nehmotné projevy patří lidová hudba, tanec, obyčeje, zvyky a legendy, mezi hmotné pak lidová architektura, sochařství, kroje, ale také třeba gastronomie. Ze všech projevů folkloru je ovšem klíčovou oblastí lidový tanec a hudba, neboť především tyto oblasti zapsaly Strážnici do povědomí mnoha lidí. V roce 1946, tehdy ještě jako celonárodní slavnosti „Československo v tanci a zpěvu“, se konal první ročník dnešního Mezinárodního folklorního festivalu. V dnešní době se jedná o největší folklorní festival ve střední a východní Evropě.

-7-


Event management

1 Přehled literatury 1.1 Management Management lze chápat jako vedení, plánování a koordinaci činností, kterou nad skupinou pracovníků vykonává jednotlivec nebo skupina. Smyslem managementu je pomocí produktivní činnosti dosáhnout předem stanovených cílů. [3] Potřeba managementu nastala, když lidé začali pracovat skupinově. Při práci ve skupině bylo nutné koordinovat a řídit. Vznik managementu jako vědy se ovšem datuje až na počátek 20. stol., kdy Frederick Winslow Taylor položil základy vědeckého managementu. [10] 1.1.1 Event management Event management, nebo též management událostí, je oblast projektového řízení zaměřeného na tvorbu a rozvoj událostí a festivalů. Zahrnuje sestavení koncepce, identifikaci cílového publika, plánování, logistiku, efektivní propojení všech technických aspektů před zahájením vlastní události. Event management se může uplatnit v událostech různého rozsahu a různých oblastí. Ať už se jedná o pracovní schůzku, rodinnou oslavu, různé marketingové programy nebo olympijské hry. Narůstající počet akcí všech druhů má za následek, že jejich organizace nemůže být nahodilá. Event management je nástrojem pro organizaci služeb v různých oblastech a napomáhá při spolupráci a komunikaci s klientem. V poslední době se event management stává také předmětem obchodu. Vznikají firmy, jejichž specializací je příprava eventů – událostí. Typickým případem mohou být například svatební agentury, které zařídí domluvení místa, svatební šaty, květiny, hudbu atd. a následně celý obřad řídí a organizují. [10], [17] 1.1.2 Event manager Event manager je osoba, která plánuje a realizuje události a odpovídá za jejich průběh. Event manažeři a jejich týmy nemají na starosti pouze plánování a provedení eventu, ale často mají na starosti též marketingové a komunikační strategie související s událostí. [17]

-8-


Event management

1.1.2.1 Dělení eventů Eventy můžeme na základě jejich účelu rozdělit do 4 skupin: Volnočasové eventy – jedná se o události, jejichž hlavní úkolem je kreativně využít volný čas – sport, hudba, rekreace. Osobní a rodinné eventy – spadají sem různé rodinné a přátelské oslavy, jako jsou narozeniny, životní jubilea, svatby atd. Firemní a organizační eventy – zahrnují události spojené s firmou, popřípadě s komerční sférou. Může jít např. o firemní večírky, slavnostní uvedení nového produktu na trh, politické meetingy atd. Kulturní eventy - různé náboženské, umělecké slavnosti, koncerty, festivaly, popř. události spojené s kulturním dědictvím a folklorem. [1]

1.2 Public relations Public relations je obor managementu, který se zabývá vztahy s veřejností, vytvářením a udržováním komunikačních kanálů s okolím organizace. Jedná se o obousměrnou činnost. Na jedné straně pomocí public relations organizace ovlivňuje postoj veřejnosti a na druhé straně pomocí zpětné vazby získává její podporu. Význam public relations by se dal shrnout do tří bodů: 1. informovat veřejnost, 2. ovlivňovat postoje veřejnosti v náš prospěch, 3. dosáhnout pochopení organizace ze strany veřejnosti. Velmi často dochází k záměně s reklamou. Nejedná se ovšem o totožnost. Zatímco reklama je funkcí marketingu, napomáhá realizaci na trhu a jedná se vždy o pozitivní sdělení, public relations je nástrojem managementu, který napomáhá vzájemnému porozumění mezi veřejností a organizací. Tím je dáno, že public relations musí informovat objektivně a nesmí o organizaci uvádět pouze pozitivní skutečnosti. [5] Jelikož je při přípravě událostí důležitá komunikace s veřejností, je public relations vhodným prostředkem event managementu.

1.3 Služby Služba je většinou činnost, kterou jedna strana poskytuje straně druhé a jejímž výsledkem není vlastnictví. Spojení služby s hmotným produktem není podmínkou.[8]

-9-


Event management

1.3.1 Vlastnosti služeb Nehmotnost – nehmotnost je základní vlastností služeb. Vyvolává u zákazníka nejistotu. Zákazník si nemůže před nákupem službu většinou vyzkoušet nebo prohlédnout.

K potlačení

nejistoty

napomáhá

zákazníkovi

např.

spolehlivost

a důvěryhodnost poskytovatele služby nebo reklama. Pro management organizace poskytující službu je velmi důležité využívání osobních zdrojů informací (ústní reklama mezi zákazníky, osobní doporučení atd.). Neoddělitelnost – aby mohla být poskytnuta zákazníkovi služba od poskytovatele, musí se oba setkat v místě i čase. Přítomnost zákazníka není nutná po celou dobu konání služby (zákazník nemusí být přítomen při napouštění bazénu, pokud se chce jít okoupat). Přesto se neoddělitelnost služby projevuje tak, že zákazník je spolu s ostatními zákazníky spoluproducentem služby. Heterogenita – nemožnost provedení kvalitativní kontroly před poskytnutím služby má za následek, že konečný výsledek je různorodý – heterogenní. Důvodem je, že nelze zcela přesně předvídat chování zákazníků a poskytovatelů služeb. Heterogenita spolu s nehmotností mají za následek obtížnost patentování služby. Aby organizace mohla ručit alespoň za částečnou homogenitu poskytnutých služeb, musí stanovit normy chování zaměstnanců. Zničitelnost – služby nelze skladovat, uchovávat a lze je jen stěží reklamovat. Nespokojenému zákazníkovi lze například dát slevu, ale většinou již nelze službu nahradit službou jinou. Nemožnost vlastnictví – při nákupu služby nezíská zákazník vlastnictví služby, ale právo na poskytnutí služby. [8]

1.4 Proces Proces je soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících činností, které při použití zdrojů přeměňují vstupy na výstupy. [4]

- 10 -


Event management

zdroje VSTUPY

činnost

činnost

činnost

VÝSTUPY

PRŮBĚH PROCESU

Obr. 1: Schéma procesu Zdroj: [4]

V praxi dochází velmi často k záměně pojmů proces a projekt. Nejedná se ovšem o totéž. Zatímco projekt je jednorázový a neopakovatelný, proces je specifický svou opakovatelností. U projektu se nepočítá s tím, že bude někdy zopakován. U procesu, pokud nedojde k zásadním změnám v postupu a ke změnám výchozích podmínek, se s opakováním počítá. Je jedno, jestli k němu dojde za týden nebo za dvacet let. K charakteristikám procesu patří jeho cíle, měřitelné ukazatele, vlastník, zákazník, vstupy, zdroje, výstupy, rizika, regulátory řízení, vymezení začátku a konce, činnosti a rozhraní procesu. Cíle procesu a měřitelné ukazatele - nelze vědět, kam má proces směřovat, pokud není stanovený cíl. K zjištění, jak se daří cíl plnit, slouží různé indikátory – ukazatele. Cíle lze měřit kvalitativně (přesnost, spokojenost), kvantitativně (absolutní a relativní změna) a z hlediska nákladů. Cíle organizace lze uspořádat do hierarchické struktury cílů, tzv. stromu cílů. Cíle jednotlivých procesů jsou v hierarchii označovány jako cíle 2. až n-tého řádu, tzv. operační cíle, a vyjadřují konkrétní požadovaný výstup. Nad nimi se nachází cíle 1. řádu, tzv. specifické cíle, které vyjadřují očekávaný výsledek v střednědobém a krátkodobém období. Všechny cíle podléhají cíli 0. řádu, tzv. strategickému cíli. Jedná se o dlouhodobý záměr organizace.

- 11 -


Event management

cíle 0.řádu

Strategický cíl č.1

Specifický cíl č.1.1

cíle 1.řádu cíle 2.řádu

operační cíl č.1.1.1

specifický cíl č.1.2



Obr. 2: Hierarchické cíle organizace Zdroj: [4]

Vlastník – osoba, která ručí za dosahování cílů organizace a efektivnost. K naplňování cílů disponuje dostatečnou pravomocí. Zákazník – subjekt, pro něhož jsou výsledky procesu určeny. Nejedná se pouze o konkrétní osobu nebo organizaci, subjektem může být i následující proces. Zákazníky dělíme na interní (v rámci organizace) a externí (výsledek opouští organizaci). Vstupy – nutné pro zahájení procesu. Jsou získány buď z předchozích procesů nebo od dodavatelů. Výstupy – výsledek procesu ve formě výrobku nebo služby, který je předán zákazníkovi. Rizika procesu – možnost, že dojde k události, která negativně ovlivní proces. Tato situace může mít dopady jak na samotný proces, tak na výsledky. Regulátory řízení – závazná pravidla, která je nutné při procesu striktně dodržovat. Činnost – posloupnost dílčích pracovních úkonů jedné organizační jednotky, které mají na výstupu měřitelný výsledek. Rozhraní procesu – návaznost na ostatní zdroje. Pro rozhraní je nutné, aby výsledek jednoho procesu byl naprosto shodný se vstupem do následujícího procesu.

- 12 -


Event management

Jednotlivé procesy a jejich návaznosti se dají nejen při plánování a realizaci eventů graficky znázornit pomocí Ganntova diagramu.

1.5 Ganntův diagram činnost 1 činnost 2 činnost 3 činnost 4 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

měsíce

Obr. 3: Ganntův diagram Zdroj: [11]

Ganntův diagram je horizontální úsečkový diagram zobrazující časový plán činností nebo úkolů. Vodorovnou osu reprezentuje časová linka, na které jsou časové intervaly (týdny, měsíce, roky), a na svislé ose je výčet činností. V poli jsou znázorněny vodorovné úsečky (trámce), které znázorňují, jak dlouho by měla konkrétní činnost trvat. [11]

1.6 Strategická analýza Strategická analýza se skládá z analýzy okolního prostředí organizace, konkurenční analýzy a vnitřní analýzy organizace. 1.6.1 Analýza okolního prostředí společnosti Hlavní úlohou zkoumání okolního prostředí je odkrýt strategické příležitosti a hrozby které z něj plynou. Aby organizace v daném prostředí mohla fungovat, musí s ním být v souladu. [12] Jako vhodný prostředek pro zkoumání vnějšího prostředí se používá PEST analýza. Název je odvozen od počátečních písmen čtyř oblastí vnějšího prostředí a jeho faktorů, které na organizaci působí. Politické faktory – řadí se sem např. legislativa, pracovní právo, daňová politika, politická situace atd.

- 13 -

12


Event management

Ekonomické faktory – do této kategorie spadá inflace, nezaměstnanost, trend HDP, výše investic, dostupnost a cena energií, spotřeba. Sociální faktory – zahrnují rozdělení příjmů obyvatel, charakteristiku spotřeby, životní hodnoty a postoje, demografii populace atd. Technologické faktory – obsahují nové technologie, výzkum, vynálezy atd. PEST analýza vychází z poznatků o minulém vývoji a pokouší se na jejich základě předpovídat vývoj budoucí. [1] 1.6.2 Analýza konkurenčního prostředí Hlavní síly, které určují stav konkurenčního prostředí, jsou konkurenti, potenciální noví účastníci, dodavatelé, odběratelé a náhradní produkty. Snahou organizace je najít si pozici, ve které se může nejlépe těmto vlivům bránit, popř. je využít ve svůj prospěch. Na základě výsledků této analýzy získá organizace informace o příležitostech, které jí konkurenční prostředí poskytuje, a o hrozbách konkurence, kterým musí čelit. [1] 1.6.3 Analýza vnitřního prostředí Aby organizace byla ve svém působení na trhu úspěšná, je nutné plně využít možností vnějšího prostředí a minimalizovat působení hrozeb. Analýza vnitřního prostředí poskytne informace o silných a slabých stránkách podniku. K tomuto výsledku je potřeba určit klíčové interní faktory a ohodnotit je. Pomocí auditu zdrojů organizace zjistí jaké zdroje má k dispozici (lidské, fyzické, finanční a nehmotné) a jak efektivně je využívá. Následuje analýza hodnotového řetězce, podle níž se na organizaci nenahlíží jako na jeden funkční celek, nýbrž jsou zkoumány všechny její uskutečňované aktivity. Hodnotový řetězec je tedy systematický způsob zkoumání činností, které organizace vykoná proto, aby se její výrobky nebo služby dostaly k zákazníkovi. Nachází se zde pět primárních oblastí a čtyři podpůrné činnosti. Primární oblasti jsou: Vstupní logistika – činnosti, které souvisí s příjmem vstupů – uskladnění a vnitřní distribuce výrobku nebo služby.

- 14 -


Event management

Výrobní proces – dochází zde k procesu transformace vstupů na finální výrobek nebo službu. Výstupní logistika – poskytuje činnosti nutné k distribuci produktů k zákazníkovi. Marketing a prodej – zahrnuje prostředky potřebné k tomu, aby zákazníci o produktu věděli. Jedná se např. o reklamu. Služby – činnosti zvýrazňující hodnotu produktu u zákazníka. Podpůrné činnosti jsou: Obstaravatelská činnost – obstarává zdroje a vstupy k hlavním činnostem. Technologický rozvoj – zahrnuje výzkum, zdokonalování postupů atd. Řízení lidských zdrojů – příjímání nových zaměstnanců, popř. zdokonalování stávajících. Infrastruktura – patří sem plánování, financování atd. [1]

Podpůrné činnosti

Infrastruktura podniku Management lidských zdrojů Technický rozvoj Obstaravatelská činnost

Vstupní

Výrobní

Výstupní

Marketing a

logistika

proces

logistika

prodej

Obr. 4: Hodnotový řetězec

Služby

Primární oblasti

Zdroj: [1]

Výsledky všech dílčích analýz se dají použít jako výchozí hodnoty pro provedení SWOT analýzy.

- 15 -


Event management

1.7 SWOT analýza Jedná se o komplexní strategickou analýzu současného postavení a fungování organizace. Jednotlivé faktory jsou rozděleny na vnitřní a vnější. Vnitřní faktory organizace dělíme na silné stránky (strenghts – S) a slabé stránky (weakness – W). Vnější prostředí vyjadřuje příležitosti (opportunities – O) a hrozby (threats – T). Vzájemnou analýzou silných a slabých stránek vůči příležitostem a hrozbám z vnějšího prostředí se získají informace hodnotící jejich konfrontací. [14]

Vnitřní Silné stránky - S faktory Strenghts Vnější faktory Příležitosti – O Opportunities Hrozby - T Threats

Slabé stránky W – Weakness

SO strategie

WO strategie

ST strategie

WT strategie

Obr.5: Matice SWOT analýzy Zdroj: [4]

Postup při vytváření SWOT analýzy se dá shrnout ve 4 krocích. Příprava ®identifikace

a

hodnocení

silných

a

slabých

stránek

(analýza

vnitřního

prostředí)®identifikace a hodnocení příležitostí a hrozeb (analýza vnějšího prostředí a analýza konkurenčního prostředí)®tvorba matice SWOT. Ve vyplněné SWOT matici se nacházejí 4 strategie: SO strategie – strategie využití. Jedná se o ideální stav, do něhož se pokouší organizace dostat. Pomocí svých silných stránek využívá příležitostí, které jí vnější prostředí nabízí. SO strategie je základem pro definování cílů a vize společnosti. WO strategie – strategie hledání. Pomocí vhodného využití příležitostí se organizace snaží překonat své slabé stránky. ST strategie – strategie konfrontace. Organizace překonává hrozby okolí pomocí svých silných stránek.

- 16 -


Event management

WT strategie – strategie vyhýbání. Obranná strategie organizace, při níž odstraňováním slabých stránek eliminuje vnější hrozby. Jedná se o „boj o přežití“. [4]

1.8 Folklor Jsou osobité, formálně a obsahově vyhraněné projevy slovesné, hudební, taneční a dramatické kultury. Jsou spojeny se způsobem života, zvyklostmi a myšlením venkovského lidu. Folklorní projevy plnily v lidovém společenství řadu funkcí, staly se jeho součástí. Folklor si uschoval samostatnost, celistvost a stylovou svébytnost, která je často stavěna do protikladu k profesionální umělecké kultuře. V minulosti se předával ústně z generace na generaci. Folklor je složitým komplexním jevem, který má své specifické znaky. Zahrnuje souhrn starobylých obyčejů, tradic, obřadů, lidových písní a tanců, literárních děl atd. Zkoumáním folkloru se zabývá několik vědních oborů, jako jsou etnologie, etnografie, etnomuzikologie, teatrologie atd. V dnešní době se folklor dělí na: Slovesný folklor - zahrnuje pohádky, pověsti, povídky, legendy, přísloví pořekadla, z hlediska slovesného též folklorní písně a drobné projevy slovesného folkloru jako je např. místní pojmenování polí, lesů, luk. Hudební folklor – je to lidová píseň z hlediska hudebního, lidová hudba a lidové hudební nástroje. Taneční folklor – jsou všechny druhy lidového tance i jeho jednotlivé prvky, jako jsou skoky, chorovody, figury atd. Dramatický folklor – jsou obřadní hry, obchůzky, loutkové divadlo, lidové zpěvohry, kramářské písně atd. Tento výčet byl zaměřen pouze na nehmotné projevy folkloru. Mezi ty hmotné se řadí lidová architektura, sochařství, oděvy atd. [2]

1.9 Folklorní festivaly Folklorním festivalům se do šedesátých let 20. stol říkávalo slavnosti lidových písní a tanců. Navazovaly na lidové svátky a slavnosti, odrážely život a zvyky venkovské společnosti. K vesnickým slavnostem patřily písně, zvyky, tance a kroje, které

- 17 -


Event management

od osvícenství začaly být chápány jako součást národního kulturního dědictví. Postupem času se stávaly součástí prezentace národů na světových hospodářských výstavách. První folklorní festivaly vznikaly na počátku 20. stol. Internacionální vlivy a násilné přerušení tohoto vývoje druhou světovou válkou měly za následek odsunutí zájmu o lidovou kulturu. Návratu k lidovým tradicím a k lidové kultuře se podařilo docílit již v roce 1946, kdy se ve Strážnici uskutečnily celostátní národopisné slavnosti „Československo v tanci a zpěvu“, které se do dnešních dnů dochovaly jako Mezinárodní folklorní festival Strážnice. Úspěch tohoto festivalu odstartoval vznik folklorních festivalů po celém území poválečného Československa. [7] Předností folklorních festivalů je, že přinášejí živý projev, který umožňuje bezprostřední kontakt mezi divákem a lidovým umělcem. Ať už se jedná o kontakt dramaturgicky a režijně připravený v rámci programu festivalu, nebo volný při zábavách. Do dnešních dnů vznikla spousta festivalů. Folklorní sdružení České republiky uvádí, že pod jeho správu spadá 71 festivalů. Toto číslo zahrnuje pouze největší festivaly v republice a je jen zlomkem celkového počtu festivalů. Ty se mohou dělit podle několika hledisek. Například na regionální, mezinárodní, dětské, festivaly cimbálových nebo dechových hudeb, festivaly spojené s významnými událostmi roku (vinobraní, dožínky, Vánoce, Velikonoce). [13]

- 18 -


Event management

2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Cílem bakalářské práce je na základě analýzy Národního ústavu lidové kultury a Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice identifikovat klíčové problémy, které vznikají při jeho organizaci a navrhnou změny, které tuto organizaci zefektivní. Dalším cílem této práce bude charakteristika NÚLK a všech fází pořádání MFF, dále pak analýzy rozpočtu, identifikace silných a slabých stránek, které budou využity jako podklad pro zpracování SWOT analýzy.

2.2 Metodika Bakalářská práce vychází z odborné literatury se zaměřením na management a folklor. Dalšími významnými zdroji informací byly cílené rozhovory se zaměstnanci NÚLK a to konkrétně s Ludmilou Horehleďovou, Evou Koudelovou a Marií Hudečkovou. V první části vlastní práce je charakterizován NÚLK, jeho historie, postavení a organizační struktura. Následuje charakteristika MFF, jeho historie a orgány, které se na organizování této události podílejí. V další části práce jsou popsány jednotlivé části MFF (přípravná, realizační a likvidační) a u každé části je zkoumána činnost event managera festivalu. Následuje analýza rozpočtu a strategická analýza MFF Strážnice. Pro zpřehlednění časového harmonogramu je využito Ganntova diagramu a pro strategickou analýzu matice SWOT. V návrhu změn a diskuzi jsou uvedeny oblasti, jejichž zlepšení by mohlo vylepšit organizování MFF.

- 19 -


Event management

3 Vlastní práce 3.1 Národní ústav lidové kultury 3.1.1 Charakteristika Národního ústavu lidové kultury Národní ústav lidové kultury (dále jen NÚLK) je státní příspěvkovou organizací přímo řízenou Ministerstvem kultury České republiky. Neprovozuje podnikatelskou činnost a není plátcem DPH. Plní funkci národního odborného pracoviště, které se zabývá péčí o tradiční lidovou kulturu na celém území České republiky. Účel zřízení a předmět činnosti ústavu vymezuje zřizovací listina ze dne 8. června 1994 (včetně pozdějších doplňků). Základní náplní činnosti NÚLK je: ·

Shromažďovat, uchovávat, popisovat a odborně zpracovávat doklady o tradiční lidové kultuře.

·

Provádět základní a aplikovaný výzkum v oblasti nehmotného i hmotného kulturního dědictví, zejména v oboru tradiční a lidové kultury, a zveřejňovat výsledky těchto výzkumů prostřednictvím publikování, výuky nebo převodu technologií.

·

Zkoumat způsoby a formy užití prvků tradiční a lidové kultury v dnešní době.

·

Prezentovat tradiční a lidovou kulturu prostřednictvím výstav a expozic, naučných pořadů, včetně pořádání Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice.

·

Rozšiřovat mezinárodní spolupráci, podporovat výměnu informací a zkušeností s obdobnými institucemi v zahraničí.

·

Zastřešovat péči o tradiční lidovou kulturu v souvislosti s plněním základních dokumentů UNESCO a vlády České republiky pro tuto oblast.

·

Zabezpečovat činnost České národní sekce CIOFF (mezinárodní rada pořadatelů festivalů folkloru a lidového umění se statusem konzultanta UNESCO). NÚLK se se svými spolupracovníky podílel na vypracování vládního usnesení

z roku 2003 „Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice“. V mezinárodním měřítku se především zapojuje do naplňování rezoluce 25. generální konference UNESCO z roku 1989 „Doporučení k ochraně tradiční a lidové kultury a folkloru“. NÚLK je sídlem a zabezpečovatelem České národní sekce CIOFF. [16]

- 20 -


Event management

3.1.2 Historie NÚLK Potřeba odborného pracoviště pro výzkum lidového umění vyvstala po druhé světové válce, kdy začínaly vznikat folklorní slavnosti a festivaly. Organizace se chopily tehdejší zemské národní výbory na základě dekretu prezidenta republiky č.130 ze dne 26. října 1945. Za přímou předchůdkyni dnešního NÚLK můžeme považovat Zemskou osvětovou radu, která vznikla v Brně již v roce 1946. Od roku 1947 sílila snaha o využití strážnického zámku jako místa pro vybudování vzdělávacího a kulturního střediska, které bude pořádat celostátní národopisné dny ve Strážnici. Úspěšný rozvoj národopisných slavností ve Strážnici vedl k profesionalizaci péče o folklor. Proto v roce 1956 bylo ve Strážnici zřízeno Krajské středisko lidového umění, ze kterého se postupem času vyvinul současný NÚLK. Již od počátku bylo Krajské středisko lidového umění přímo řízené ministerstvem kultury. Prvním ředitelem byl jmenován PhDr. Vítězslav Volavý. Rozhodnutí Krajského národního výboru v Brně o zřízení Krajského střediska lidového umění uvádí, že úkolem této organizace je „organizovat rozvoj lidového umění, sbírat a uchovávat doklady lidového umění a metodicky pomáhat kulturně osvětovým zařízením“. V roce 1967 došlo ke změně názvu na Ústav lidového

umění.

V sedmdesátých

letech

byla

dotvářena

koncepce

ústavu

na specializované národopisné a kulturně výchovné středisko, které mělo vedle studia a dokumentace lidové kultury podávat návštěvníkům komplexní obraz života a kultury lidu na venkově. K tomu sloužilo kromě festivalu, výstav na zámku a ediční činnosti také národopisné muzeum v přírodě (Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy – strážnický skanzen), které se začalo budovat v roce 1973. Významnou proměnou prošel ústav na začátku devadesátých let. Vzhledem k celkovým polistopadovým změnám ve společnosti bylo pochopitelné, že i tehdejší Ústav lidového umění musí doznat změn. Dosavadní způsoby řízení a formulace úkolů neodpovídaly požadavkům probíhajících proměn. Tak byl 1. ledna 1991 na základě opatření ministra kultury zřízen Ústav lidové kultury ve Strážnici a rozhodnutím Ministerstva kultury České republiky ze dne 30. prosince 2003 dochází ke změně názvu na současný Národní ústav lidové kultury. Toto rozhodnutí se stalo dodatkem ke zřizovací listině Ústavu lidové kultury ve Strážnici a nabylo účinnosti k 1. lednu 2004. 3.1.3 UNESCO UNESCO - United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu) bylo založeno 4. listopadu 1945. Je

- 21 -


Event management

jednou ze 14 mezistátních odborných agentur při OSN, jejímž úkolem je usilovat o udržení mezinárodního míru pomocí spolupráce v 5 hlavních oborech zkoumání: vzdělání, přírodní vědy, sociální a humanitní vědy, kultura a komunikace, a informace. Podepsání zakládající Ústavy se zúčastnilo 20 států, mezi nimiž bylo i Československo. V současnosti má 190 členů a činnost zahrnuje šíření gramotnosti, mezivládní spolupráci, propagaci kulturní různorodosti, ochranu lidských práv a mezinárodní spolupráci v oblasti kulturního a přírodního dědictví. 3.1.4 CIOFF CIOFF - Conseil International des Organisations de Festivals de Folklore et d'Arts Traditionnels (Mezinárodní rada organizátorů folklorních festivalů a lidového umění) je neprofesionální mezinárodní nevládní kulturní organizace UNESCO, která má postavení konzultanta. Byla založena 10. srpna 1970 v Confolens ve Francii. CIOFF podporuje mezinárodní porozumění především v oblasti lidového umění a lidové kultury, čímž přispívá k úctě a pochopení kultur a tradic národů. Podporuje folklor a lidovou uměleckou činnost, zdokonaluje metody zaměřené na zvýšení uměleckých a organizačních kvalit mezinárodních folklorních festivalů, konferencí, sympózií atd. K povinnostem CIOFF patří uvádění a organizování folklorních festivalů a jiných akcí, které popularizují folklor, pomoc jednotlivých členů CIOFF při výměnách a cestách folklorních skupin, rady při organizování různých akcí souvisejících s folklorem a lidovou kulturou, pomoc při shromažďování a šíření informací a materiálů souvisejících s lidovým uměním a mezinárodními folklorními festivaly organizovanými CIOFF. [15] Československá národní sekce CIOFF byla přijata za člena v roce 1975. Sídlo měla v Bratislavě. V roce 1993 byla Československá sekce rozdělena na Českou národní sekci CIOFF a Slovenskou národní sekcí CIOFF. Česká sekce byla založena 16. února 1993 při Ústavu lidové kultury ve Strážnici a spolupracuje na naplňování základních úkolů a cílů CIOFF. 3.1.5 Organizační struktura a statutární orgán NÚLK NÚLK sídlí na zámku ve Strážnici. Statutárním orgánem je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr kultury. Tomu je odpovědný za činnost a hospodaření ústavu. V současné době je ředitelem PhDr. Jan Krist. Vnitřní struktura je stanovena organizačním řádem, který vydává ředitel. Ten může k plnění úkolů zřizovat stálé nebo

- 22 -


Event management

dočasné poradní orgány. Na principu nedílné pravomoci ředitele a delegování odborné i hospodářské samostatnosti vedoucích jednotlivých útvarů je založeno řízení a organizace činnosti NÚLK. Vedení tvoří ředitel, jeho zástupkyně (v současné době PhDr. Vlasta Ondrušová), která zastupuje ředitele v jeho nepřítomnosti, a vedoucí jednotlivých útvarů. 1. ledna 2007 byl vydán nový organizační řád, který upravuje organizační strukturu, stanoví zásady řízení, hlavní pracovní náplň jednotlivých útvarů a jejich vzájemné vztahy. NÚLK má v současnosti 6 útvarů. Jsou to: Útvar ředitele, Centrum hmotného kulturního dědictví, Centrum lidových tradic, Centrum vědeckých informací, Ekonomický útvar a Útvar správy areálu. 3.1.6 Hospodaření NÚLK Tato práce čerpá informace z výroční zprávy roku 2007, neboť výroční zpráva pro rok 2008 ještě není k dispozici. Ke konci roku 2007 NÚLK zaměstnával 56 zaměstnanců, jejichž průměrný plat činil 17 153 Kč. Při vedení účetnictví postupuje NÚLK podle zákona č. 563/1991 Sb. O účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Při oceňování zásob jsou veškeré nákupy potřebné pro zajištění hlavní činnosti v průběhu roku účtovány přímo do spotřeby. Evidenci majetku vede NÚLK v pořizovacích cenách a dělí jej dle hodnoty na dlouhodobý hmotný majetek (účty 031, 021, 022 a 025), kam spadá majetek, jehož hodnota je nad 40 000 Kč, a drobný dlouhodobý majetek (účet 028) s hodnotou 3 000 – 40 000 Kč. Majetek s nižší hodnotou se účtuje na účet 974 do podrozvahové evidence. Pro odpisování majetku, jehož hodnota přesahuje částku 40 000 Kč, používá NÚLK rovnoměrné odpisování. Drobný majetek do 40 000 Kč je odepisován 100% při pořízení. Schválený rozpočet Ministerstvem kultury ČR ve formě neinvestičního příspěvku činil na rok 2007 celkem 25 506 000 Kč. Bylo provedeno 14 úprav, kterými byl navýšen schválený příspěvek na provoz a investice na částku 37 796 000 Kč. Investiční prostředky činily v tomto roce 3 765 000 Kč. Celkové náklady byly 37 785 249 Kč, hospodářský výsledek dosáhl částky 10 760 Kč. Mezi největší výdaje NÚLK patřily mzdové náklady, které byly celkem 12 488 921 Kč. Zbylých 25 milionů korun bylo použito na vlastní činnost NÚLK, k níž patří i pořádání MFF.

3.2 Mezinárodní folklorní festival Strážnice 3.2.1 Charakteristika Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice MFF Strážnice se uskutečňuje v posledních letech již tradičně poslední víkend v měsíci červnu. Odehrává se v areálu strážnického parku, skanzenu, kostela Nanebevzetí panny

- 23 -


Event management

Marie a tradiční průvod všech účinkujících prochází celým městem. Strážnický park má pro pořádání festivalu ideální předpoklady. V jeho prostorách se nachází samotný zámek a 3 amfiteátry. Amfiteátr Bludník (vybudován v roce 1966, kapacita 3 200 diváků), amfiteátr Zámek (vybudován v roce 1981, kapacita 5 000 diváků) a amfiteátr Zahrada (nejedná se na rozdíl od předchozích amfiteátrů o samostatnou stavbu, ale o areál letního kina, kapacita 2 000 diváků.). Festival se odehrává poslední léta podle tradičního scénáře. Začíná ve čtvrtek, kdy se dopoledne uskuteční vystoupení zahraničních souborů pro školy a veřejnost. V pátek okolo 17. hodiny se rozběhne první pořad ve skanzenu a oficiální zahájení festivalu probíhá od 20. hod na Bludníku. Festival zahajuje prezident festivalu spolu se zástupcem Ministerstva kultury České republiky. Na zahájení vystoupí s tradičním strážnickým tancem danaj všechny tři strážnické folklorní soubory – Danaj, Žerotín a Demižón. Posléze se v krátkých ukázkách prezentují nejvýznamnější programy začínajícího festivalu. Přibližně po třičtvrtěhodinovém zahájení následuje pořad, který divákům představí některý z významných folklorních regionů České republiky. Po tomto pořadu proběhne program „Z krajin za obzorem“, ve kterém vystoupí zahraniční soubory. Celý večer až do pozdních nočních hodin probíhají „Zábavy a noc s hudci“, což je vlastně volná zábava u cimbálových a dechových hudeb v celém areálu zámeckého parku. V sobotu dopoledne se odehrávají programy především v areálu skanzenu. Prezentují se zde dětské soubory a lidová řemesla. Tradičně od 9 hodin začíná v amfiteátru Zahrada jeden z divácky nejpopulárnějších pořadů - „Soutěž o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku“. Sobotní odpoledne je spjato s průvodem účinkujících ulicemi města. Jedná se o divácky nejnavštěvovanější program festivalu. Souběžně s ním probíhá finále pořadu „Soutěž o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku“. Sobotní večer patří tematicky zaměřeným pořadům na všech amfiteátrech a stejně jako v pátek, celý den i noc probíhají „Zábavy a noc s hudci“. V neděli dopoledne tradičně probíhá v amfiteátru Zahrada hudební pořad, který živě vysílá Český rozhlas. Souběžně je ve strážnickém kostele sloužena mše s účastí zahraničních účinkujících. Odpoledne dochází k reprízám významných pořadů, v 17 hodin končí „Zábavy s hudci“ a festival je slavnostně ukončen. Od letošního roku dochází k jedné zásadní změně. Došlo ke sloučení dětského folklorního festival Dětská Strážnice a MFF Strážnice. Proto se v rámci festivalu uskuteční více pořadů zaměřených na děti a mládež.

- 24 -


Event management

3.2.2 Historie MFF Strážnice První ročník MFF Strážnice se uskutečnil ve dnech 5. - 7. července 1946 pod názvem Československo ve zpěvu a tanci a vyjadřoval nový vztah ke kulturnímu dědictví národa po druhé světové válce. Poválečnému duchu odpovídal též program festivalu. Prvního ročníku se zúčastnilo asi 1800 účinkujících, na 20 000 návštěvníků a spousta významných hostů, mezi které patřila například patnáctičlenná delegace anglického parlamentu. Příznivý ohlas a podpora tisku vedly k tomu, že se město rozhodlo festival zopakovat ve větším měřítku. Zatímco první ročník si organizovali sami Strážničané, do organizace druhého se již zapojily oficiální orgány (konkrétně národopisná sekce Zemské rady osvětové). Charakteristickým rysem prvních ročníků byla účast vesnických skupin, které předváděly dochované formy folkloru bez významnějších jevištních úprav. Programy neměly téměř žádnou choreografii, jednalo se o nahodile seřazená vystoupení, kde důležitou roli hráli kroje a zvyky. Populárními se taky staly soutěže ve zpěvu, tanci a soutěže kapel. Narůstající popularita festivalu nemohla uniknout komunistům, a tak od poloviny roku 1948 začala organizaci ovlivňovat KSČ. Od roku 1949 vstoupil festival do druhé etapy. Původnost folklorních projevů spolu s čistotou krojů vystřídaly manifestační estrády. Festival se přejmenoval na Slavnosti lidového zpěvu a tance. Venkovské skupiny pomalu vystřídaly městské amatérské soubory, které prezentovaly tzv. novou tvorbu (stylizace folkloru doplněná o soudobé myšlenky). Kolektivizace venkova měla za následek, že během konání festivalu probíhaly výstavy zemědělské techniky, sjezdy družstevníků apod. Třetí etapa festivalu byla spjata se vznikem Krajského střediska pro lidové umění v Brně v roce 1956, což mělo za následek změnu celkové koncepce festivalu. Kromě přehlídky souborů začaly vznikat také pořady regionální a tematicky zaměřené. V následujících letech narůstal počet programů, vznikl festival Dětská Strážnice atd. Od roku 1957 se stal festival mezinárodním. V druhé polovině šedesátých let se již nejednalo o slavnosti, ale o mezinárodní folklorní (folkloristický) festival. Nástupem normalizace se opět rozproudila debata o kulturním dědictví a lidových tradicích. Proto počátkem sedmdesátých let se ve Strážnici uskutečnila mezinárodní vědecká sympozia. Díky tomu vznikly i dlouhodobé koncepce strážnického festivalu (na období 5 let), v nichž byl kladen důraz na vysokou odbornou a uměleckou úroveň, dramaturgickou výstavbu a na tematické odlišení. Od devadesátých let se festivalové pořady připravovaly bez dlouhodobé koncepce. Festival získal statut nevládní mezinárodní organizace CIOFF, čímž se zařadil mezi vybrané nejvýznamnější celosvětové folklorní festivaly.

- 25 -


Event management

3.2.3 Srovnání posledních ročníků MFF Tab. 1: Srovnání posledních ročníků MFF Strážnice

Ročník Počet Počet pořadů diváků 35 31 32 33 30 30 30 30

2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

18000 × 16000 18000 13000 × × ×

Počet tuzemských účinkujících 1800 1800 1800 2000 1600 2000 2000 1800

Počet tuzemských souborů 76 62 85 84 50 60 72 80

Počet Počet zahraničních zahraničních účinkujících souborů 150 5 200 5 160 4 400 10 450 10 360 6 250 4 160 5

Zdroj: [15]

Jak je z patrno z tabulky, v posledních letech se počet programů a tuzemských účinkující příliš neliší. Počet zahraničních souborů a jejich účinkujících je závislý na tom, kolik přijede souborů ze Slovenska. „Exotické“ zahraniční soubory, např. z Afriky a Asie, přijíždí každoročně přibližně 3 až 4. Počet diváků se pohybuje, pokud vyjde počasí, kolem 16 000.

3.3

Charakteristika přípravné fáze MFF

3.3.1 Orgány zajišťující přípravu MFF Nejdůležitějšími orgány, které mají přípravu MFF na starosti, jsou: Výbor festivalu – orgán složený z představitelů NÚLK a města Strážnice, zajišťuje spolupráci všech složek. Město poskytuje své služby (výzdoba města na průvod, zajištění průvodu a následné uklizení). Město Strážnice je navíc nejvýznamnějším sponzorem MFF. Dramaturgicko-produkční rada festivalu - Skládá se průměrně z deseti členů, její složení se meziročně téměř nemění. Schází se tři až čtyřikrát ročně a jejím hlavním úkolem je dlouhodobá koncepce festivalu i na několik let dopředu. Programová rada festivalu – má asi 40–50 členů. Její přibližně dvacetičlenné jádro se nemění, zbylí členové jsou autoři programů, které budou na festivalu prezentovány. Rada se schází dva až třikrát do roka. V jejím čele stojí předseda a dva místopředsedové. Činnost rady zajišťuje její tajemnice.

- 26 -


Event management

Senát programové rady – je složen ze zasloužilých dlouholetých spolupracovníků NÚLK a má průměrně 12 členů. Jedná se o čestnou funkci. Neoficiální věková hranice pro vstup do senátu programové rady je 60 let. Členové senátu jsou zváni na zasedání programové rady, ale nemusí se jí zúčastnit. Dostávají stejné materiály jako členové programové rady, a mohou se k nim vyjadřovat. Prezident festivalu – tuto funkci vykonává ředitel NÚLK PhDr. Jan Krist. Jedná se o funkci reprezentativní, zahajuje a ukončuje festival, vítá významné hosty, sponzory a zahraniční účinkující. Tajemnice festivalu – jedná se o event managera celého festivalu. Tuto pozici vykonává paní Ludmila Horehleďová, která je předsedkyní dramaturgické rady a tajemnicí programové rady festivalu. Zaručuje chod a přípravu celého festivalu. 3.3.2 Přípravná fáze MFF Hrubá koncepce festivalu se začíná připravovat dva i více roků před vlastním uskutečněním. Dramaturgicko-produkční rada dlouhodobě spolupracuje s celou řadou významných etnologů, národopisců a folkloristů. Ti jí průběžně dodávají náměty na různé programy. Například při schůzi dramaturgické rady v lednu 2009 se již probíraly pořady a náměty na MFF Strážnice 2010 a hrubá kostra festivalu v roce 2011. Dramaturgicko-produkční rada volí autory pořadů, které posléze osloví. Protože autoři nemusí nabídku přijmout, popřípadě ji přijmout s časovým odkladem nebo výhradami, je nutný již zmiňovaný časový předstih. Dříve se na přípravě festivalu podílely různé komise (ubytovací, stravovací atd.). Jejich činnost byla ovšem zrušena. Jedinou výjimkou je komise dopravní. Činnosti těchto zrušených komisí převzala tajemnice festivalu. Vlastní příprava na festival začíná již v červenci roku, který festivalu předchází. Již touto dobou se domlouvají zahraniční i tuzemští účinkující, zajišťuje se ubytování pro účinkující nadcházejícího festivalu a všechny podpůrné služby (ozvučení, osvětlení, bezpečnostní agentury atd.). Na první schůzi programové a dramaturgicko-produkční rady, která se uskutečňuje v září nebo říjnu, jsou již pozváni autoři jednotlivých pořadů. Dramaturgicko-produkční rada festivalu deleguje zodpovědnost na konkrétní dramaturgy. Těmi jsou: Magdalena Můčková – dramaturg pro stadion Bludník a pro pořady konané v kostele.

- 27 -


Event management

PhDr. Lucie Uhlíková, PhD. – má na starosti programy, které se uskuteční na stadionu Zámek a přímo v budově strážnického zámku. Mgr. Zdeněk Tofel – odpovídá za programy na stadionu Zahrada. PhDr. Daniel Drápala, PhD. – dramaturg Muzea vesnice jihovýchodní Moravy. Mgr. Jan Blahůšek – organizuje cimbálové a dechové hudby na volné zábavy v areálu parku. Dramaturgové podepisují na tuto činnost smlouvu s NÚLK na dobu určitou, zpravidla od října na jeden rok. Odpovídají za autory a chod pořadů, které budou realizovány v jim přidělené části festivalu. To znamená, že kdyby z jakéhokoliv důvodu autor pořadu neodvedl svou práci, musí dramaturg za něj sehnat náhradu, popř. pořad realizovat sám. Na poslední schůzi dramaturgicko-produkční rady jsou pozváni autoři pořadů a zástupci služeb, které jsou s MFF spojeny. Jedná se především o zvukaře a osvětlovače. Na této schůzi dochází ke sladění požadavků autorů s technickými možnostmi amfiteátrů. Každý autor zde předkládá seznam svých požadavků, jako je například počet mikrofonů statických i dynamických, bodové osvětlení, nebo v poslední době čím dál více populární filmová projekce pomocí projektoru a plátna. K povinnostem NÚLK patří především zajištění hudebních nástrojů (nejčastěji cimbál), pomocného personálu na úpravu jeviště atd. Jakmile jsou tyto požadavky zpracovány, je MFF vzhledem k autorům pořadů připraven. 3.3.3 Činnost event managera při přípravné fázi MFF Jak je již patrné z předchozího textu, event management hraje v této fázi důležitou roli. I když NÚLK při pořádání MFF žádného konkrétního event managera nemá, fakticky vykonává tuto funkci tajemnice festivalu paní Ludmila Horehleďová. Jejím prvním úkolem je zajištění ubytování pro účinkující. Zpravidla se jedná o ubytování 500 – 700 účinkujících. Ubytovací kapacity ve Strážnici a okolí nejsou zcela dostačující, proto jsou ubytovávány pouze soubory zahraniční a soubory pocházející ze vzdálenosti řádově větší než 50 km od Strážnice. V tomto případě musí event manager znát přesné časy vystoupení jednotlivých souborů, časy jejich zkoušek a jiných aktivit na festivalu, aby mohl rozhodnout, jestli je pro soubor z okolí nutné ubytování zajistit. Tuto oblast

- 28 -


Event management

musí event manager uzavřít přibližně do dubna, aby mohl pro všechny soubory připravit smlouvy. Plánování a sestavování jsou jedny ze základních činností event managera. Obě tyto oblasti jsou důležité při domlouvání zahraničních účinkujících. Tady dochází k velmi úzké spolupráci s CIOFF. Je nutné, aby bylo pro zahraniční soubory vytvořeno turné. Zpravidla z čím větší dálky soubor přijede, tím je potřeba vytvořit delší turné. Žádný soubor z Asie nebo Afriky by nepřijel pouze na jeden festival, pro tyto soubory je nutné vytvořit 4-6ti týdenní program. Proto se musí event manager MFF Strážnice domluvit s jinými managery festivalů CIOFF nejen z České republiky. Vhodné jsou například MFF Červený Kostelec, MFF Myjava (který se koná týden před MFF Strážnice) nebo MFF Východná (konaný týden po MFF Strážnice). Česká sekce CIOFF v tomto případě slouží jako garant kvality zahraničních souborů. Poté se již musí začít event manager scházet s dramaturgy a autory jednotlivých pořadů. V této fázi vyslechne jejich konkrétní požadavky. K těmto patří především seznam účinkujících, které musí event manager jménem NÚLK oslovit a technické požadavky na amfiteátru (požadavky na zvukaře, osvětlovače atd.). Až má všechny požadavky shromážděné, začíná největší část práce event managera v průběhu přípravné fáze festivalu. Jedná se o plánování, koordinaci a propojení všech zainteresovaných stran. Nejprve písemně osloví folklorní soubory a muziky, které autor ve svém pořadu vyžaduje. V následujících měsících (asi do konce března) sestavuje konkrétní plán celého festivalu, co se ubytování, stravování, volných vstupenek a péče o zákazníky týká. Musí znát přesný počet účinkujících jednotlivých souborů, aby mohl rozhodnout, kde budou spát, kolik osob bude nutné nahlásit na stravování atd. Podle toho začne čerpat peníze z rozpočtu. NÚLK totiž platí souborům jak pobyt a stravu, tak i cestovní náklady. Totéž platí i pro zahraniční účinkující. Za ty začíná NÚLK platit náklady po překročení hranic České republiky. To například obnáší dopravu z letiště do Strážnice a jejich celotýdenní ubytování, zajištění delegáta, tlumočníka, zdravotní péči atd. V období od března začíná event manager najímat externí pracovníky. Jedná se o delegáty souborů, tlumočníky, konferenciéry, inspicienty atd. S nimi jménem NÚLK uzavírá dohodu o provedení práce. Každý z autorů dostane určitý finanční obnos, který

- 29 -


Event management

rozdělí podle vlastního uvážení pro zajištění vlastního pořadu. Finanční obnos je závislý na velikosti a celkové náročnosti pořadu a počtu účinkujících. V dubnu až květnu posílá event manager všem subjektům, které budou na MFF vystupovat (folklorní soubory, muziky, jednotlivci) smlouvy. Smlouva obsahuje sjednaný počet účinkujících, přesné časy a místa vystupování, místo ubytování i stravování. Tyto smlouvy musí oprávněné osoby podepsat a zaslat zpět na NÚLK. Navrácením potvrzených smluv, ke kterému většinou dochází od poloviny května do poloviny června, končí největší část práce, kterou event manager při přípravné fázi MFF vykonává. 3.3.4 Cíle MFF Každý event neboli každá událost má své cíle, kterých se snaží dosáhnout. Hierarchicky se dají cíle NÚLK při pořádání MFF rozdělit následovně: Strategický cíl – cíl 0. řádu – je každoroční pořádání MFF Strážnice v očekávané kvalitě. Pro naplnění tohoto cíle musí ústav nejenom využívat svých zkušeností z minulých ročníků, ale též každoročně přicházet s inovacemi. NÚLK poskytuje svým zákazníkům (návštěvníkům festivalu) v podobě MFF službu. Jelikož je každá služba nehmotná, její výsledek není nikdy dopředu jistý. Proto musí NÚLK potenciální návštěvníky přesvědčit, aby festival navštívili. Největším lákadlem je bezesporu tradice a kvalita festivalu, neboť spousta návštěvníků přijíždí do Strážnice bez ohledu na konkrétní program.

Management

festivalu

spolu

s dramaturgicko-produkční

a programovou radou musí připravit festival na takové úrovni, aby bylo očekávání návštěvníků naplněno. V rámci strategického cíle se dá měřit úspěšnost jeho splnění nejlépe počtem návštěvníků, kteří konkrétní ročník navštívili, a porovnat počet s několika posledními ročníky. Ovšem i kdyby NÚLK připravil festival precizně, jsou faktory, které od návštěvy festivalu část publika odradí. Nejvýznamnějším faktorem této skupiny je počasí. Pokud celý víkend proprší, uskuteční se pouze nejvýznamnější programy v prostorách strážnického kulturního domu, jehož kapacita se nedá s kapacitami amfiteátrů v parku srovnat. Specifické cíle – cíle 1. řádu – tyto cíle se týkají již konkrétních ročníků MFF. Vztahují se ke

konkrétním požadavkům

a

usnesením

dramaturgicko-produkční rady.

Strategickým cílem je například citlivě reflektovat v programové skladbě MFF významné milníky UNESCO. Konkrétním příkladem bylo prohlášení slováckého

- 30 -


Event management

verbuňku za mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva z listopadu 2005. Spolu s ním byl zapsán do kulturního dědictví i typický slovenský hudební nástroj – fujara. Strategickým cílem proto bylo začlenit tuto velmi významnou událost na MFF Strážnice. Stalo se tak na MFF Strážnice 2007, kdy byl realizován pořad „Fujara a verbuňk“. Při přípravě tohoto pořadu došlo ke spolupráci s MFF Východná, kde proběhla repríza tohoto pořadu. Dalším významným strategickým cílem je například do klasické kostry festivalu doplnit konkrétní pořady. Strategických cílů má NÚLK při pořádání MFF mnoho. Operační cíle – cíle 2. řádu – Jsou již cíleně zaměřeny na proces přípravy a realizace MFF. Operačním cílem je například oslovení společnosti, která bude ozvučovat celý festival, najmutí bezpečností organizace, domluva s Policií ČR a městskou policií na uzavírce města během konání průvodu, pronájem vyhrazených míst stánkařům atd. 3.3.5 Reklama MFF Reklama na MFF Strážnice začíná v lednu na veletrzích cestovního ruchu, které se konají v Praze, Brně a ve Vídni. Jedná se především o tiskovou reklamu. Reklama v médiích se začíná objevovat v druhé polovině května. NÚLK má uzavřeny smlouvy s mediálními partnery, kterými v roce 2008 byly Česká televize, Rádio Proglas, Český rozhlas a týdeník Naše Slovácko. Jedná se prakticky o darovací smlouvy, neboť za reklamu v těchto médiích NÚLK neplatí. Vždy po festivalu je předloženo NÚLK vyúčtování kde je uvedeno, kolik by tato reklama stála, ovšem jedná se pouze o vyúčtování symbolické. Nejviditelnější reklamou jsou plakáty. Každoročně se jedná o dva plakáty velikosti A1. Na prvním je logo festivalu, které se každý rok mění, a datum, kdy se festival uskuteční. Na druhém plakátu je kompletní program festivalu. Ke každému programu je napsán čas, místo, autor a výčet účinkujících. Tak tomu bylo do loňského ročníku. Letos se bude pouze tisknout a distribuovat plakát s logem festivalu. Důvody jsou dva. Prvním důvodem je, že neustále přibývá programů a účinkujících a proto se programový plakát stával nepřehledným. Druhým důvodem je fakt, že dva plakáty formátu A1 jsou příliš velké a plakáty bývaly přelepovány, popř. zabíraly velkou část výlohy. Náhradou za absenci programu je odkaz na program na webových stránkách NÚLK, který se nachází na plakátu s logem festivalu.

- 31 -


Event management

Dalším významným reklamním předmětem je papírový program v podobě „skládačky“. Na titulní straně je logo festivalu, které je totožné s logem na plakátě. Uvnitř je slovo prezidenta festivalu a jednoduchý program MFF. Slovo i program jsou zde uvedeny v češtině, angličtině a němčině. Tato „skládačka“ je zdarma. Naopak oficiální festivalový sborník si mohou návštěvníci koupit. Je ve formě brožurky, ve které je taktéž slovo prezidenta festivalu, podrobnější program (obsahuje na rozdíl od „skládačky“ nejen autora, ale i soubory které v něm vystoupí) a medailony jednotlivých programů. 3.3.6 Public relations MFF Public relations MFF Strážnice má na starosti Zdeněk Bobčík, jenž je zaměstnancem NÚLK. Styk s veřejností se odehrává nejvíce na webových stránkách NÚLK. V průběhu roku se začínají objevovat informace o nadcházejícím festivalu, o novinkách na které se mohou návštěvníci těšit atd. Nejvíce informací se na webu zveřejňuje těsně před festivalem a v době konání festivalu. Jakmile přijedou do Strážnice zahraniční účinkující, na web se dají fotografie z jejich přijetí na NÚLK, tiskové zprávy o jejich pobytu atd. V průběhu festivalu se zveřejňují fotografie, zajímavosti z areálu parku, skanzenu, a také se zveřejňují výsledky soutěží (v posledních letech se jedná pouze o soutěž o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku a dětskou pěveckou soutěž). Jiná forma komunikace s veřejností není až tak častá. NÚLK nepořádá žádné veřejné meetingy ani tiskové konference o připravovaném MFF. Tiskové zprávy NÚLK nevydává příliš často, spíše se jen jedná o reklamu, která podává informace o datu konání festivalu. Je ovšem pochopitelné, že pokud má kdokoli zájem dozvědět se o festivalu, může kontaktovat NÚLK, nebo přímo zajít do sídla ústavu a zde si o informace požádat.

3.4 Charakteristika realizační fáze MFF 3.4.1 Zajištění bezpečnosti a kontroly návštěvníků MFF Kontrolu parku a amfiteátrů během festivalu má na starosti najatá bezpečností agentura. Pro vstup do parku je možné použít pouze dva vstupy, ostatní jsou během MFF uzavřeny. U každého vstupu stojí zaměstnanci bezpečnostní agentury, kteří kontrolují příchozím návštěvníkům vstupenky a odcházejícím návštěvníkům dávají speciální lístky umožňující jim návrat do areálu festivalu (tzv. vrácenky). Další kontroly bezpečnostní agentury se nachází u každého vstupu na jednotlivé amfiteátry. Tady mají za povinnost

- 32 -


Event management

kontrolovat, zda příchozí diváci mají vstupenky opravňující je k návštěvě programu nebo jestli mají jen vstupenky opravňující je ke vstupu do parku. Jiní členové bezpečnostní agentury chodí volně po celém areálu parku a kontrolují ploty areálu zámeckého parku, neboť spousta diváků se pokouší dostat do parku bez placení. Zajišťují bezpečnost diváků a majetku NÚLK, řeší případné roztržky diváků, popř. vyvádí z areálu podnapilé a neplatící diváky. 3.4.2 Činnost zaměstnanců NÚLK při MFF Většina zaměstnanců během konání MFF pracuje. Na ekonomickém útvaru NÚLK dochází během festivalu k vyplácení honorářů autorům, jejich týmům (inspicientům atd.) a většině pracovníků, se kterými byla sepsána dohoda o provedení práce. Průběžně se během festivalu též na ekonomický útvar přináší peníze z pokladen u vstupů do areálu zámeckého parku a skanzenu. Zaměstnanci NÚLK mají na starosti kontrolu majetku ústavu, popř. přímo na amfiteátrech a ve skanzenu vykonávají činnost technických pracovníků. Pro NÚLK je nevýhodné před každým festivalem zaškolovat pracovníky z řad externistů. Pokud dramaturgové, autoři programů, popř. jiné zainteresované osoby spojené s chodem programů, mají nějaký technický problém v amfiteátru (např. kde se nachází pojistky, sehnat klíče atd.), zaměstnanci NÚLK jim pomohou tento vyřešit. 3.4.3 Technické zajištění areálu MFF Průběžnou celoroční úpravu areálu zámeckého parku vykonávají zaměstnanci útvaru pro správu areálu NÚLK. S přípravou v oblasti správy areálu se začíná v polovině května. Jedná se o rutinní činnosti, jako je úprava trávníku, instalace dřevěného pódia na amfiteátry, instalace laviček, popř. drobné opravy amfiteátrů. Jelikož má NÚLK přes 50 zaměstnanců, je nemožné aby sami zajišťoval během MFF činnosti spojené se správou areálu svými zaměstnanci. Proto musí být NÚLK najaty externí agentury. K jejich objednávání dochází začátkem kalendářního roku a jsou s nimi podepisovány smlouvy. Především se jedná o agenturu zajišťující úklid areálu. Produkce odpadu (obzvláště plastových kelímků a obalů od potravin) je vzhledem k počtu návštěvníků enormní, a proto musí probíhat průběžný úklid a odvoz odpadků. Stejně tak se jedná o sociální zařízení. Během konání festivalu musí být v areálu přítomna lékařská služba. K externím pracovníkům patří též osvětlovači

- 33 -


Event management

a zvukaři. Zaměstnanci NÚLK během festivalu musí všechny technické služby korigovat. 3.4.4 Činnost event managera při realizační fázi festivalu Práce event managera během realizační fáze festivalu začíná začátkem týdne, ve kterém se festival uskuteční. Během těchto dní totiž do Strážnice přijíždějí zahraniční soubory. Kromě toho, že již musí být domluveno ubytování a celý podpůrný tým (delegát, tlumočník atd.), je čestnou povinností zahraniční účinkující přivítat. Toto přivítání se nejprve koná na strážnickém zámku a posléze jsou účinkující uvítání na radnici představiteli města Strážnice. Na dobu od začátku týdne do vlastního festivalu musí event manager připravit pro zahraniční soubory program. Většinou se jedná o vystupování v okolí pro školy a na brněnském festivalu folklorních večerů F-scéna. Významnou činností, kterou event manager vykonává je distribuce volných vstupenek, vstupenek pro účinkující a povolení pro volný vjezd do areálu zámeckého parku. Vzhledem ke špatným zkušenostem s falzifikáty dochází k distribuci až v pátek, první den festivalu, v dopoledních hodinách. Bohužel ani tento časový odsun nezabrání, aby nedošlo k falzifikování vstupenek a k následným ztrátám na vstupném. Během vlastního festivalu event manager ručí za chod festivalu. Musí flexibilně reagovat na události a změny, které se stanou během konání festivalu. Veškeré problémy, které vzniknou kterémukoliv z účinkujících, se řeší právě přes event managera – tajemnici festivalu. V pátek musí zajistit, aby před zahájením festivalu byli přítomni na svých čestných místech v hledišti významní hosté. NÚLK má vypracován tzv. „ústupový plán“ pro případ deště. Jedná se o přesunutí pořadů na kulturní dům Strážničan. Některé významné pořady, jako jsou např. pořady zahraničních souborů, regionální pořady atd., mají právo, že budou odehrány v kulturním domě. Problémů je ovšem několik. Kulturní dům má kapacitu asi 400 lidí, proto by většina diváků byla o program ochuzena. Navíc by se na kulturní dům musela stěhovat i jevištní technika a než by došlo k zabalení osvětlení a ozvučení, k jeho převozu a k následné instalaci, ztratilo by se několik hodin. Navíc by se mohl na rozdíl od areálu zámeckého parku odehrávat pouze jeden program. Event manager je koordinátorem tohoto plánu. Proto se musí nejprve rozhodnout, zda je nutné k němu vůbec přistoupit. K tomu poslouží meteorologické informace, které zjišťuje na letišti v Brně. Tyto informace jsou přesné prakticky na minutu. Pokud se například ví, že déšť

- 34 -


Event management

ustane za 40 minut, není nutné ústupový plán uskutečnit. V případě, že je plán nutností, musí event manager dát všem zainteresovaným stranám instrukce jak postupovat. Jedná se o přepravu účinkujících, techniky atd. V posledních letech k uskutečnění ústupového plánu nedošlo. 3.4.5 Hodnotící komise festivalu NÚLK uděluje každoročně po skončení festivalu ocenění. Jedná se o Cenu festivalu, která je určena pro autorský tým nejlepšího pořadu a je finančně ohodnocena částkou 20 000 Kč. Druhým oceněním je Laureát festivalu, kterým jsou oceněni významní interpreti uplynulého festivalu. K vyhodnocení pořadů a udělení titulů slouží NÚLK hodnotící komise festivalu. Ta se skládá z předsedy, místopředsedy a 8 členů. Ti po celou dobu festivalu navštěvují pořady a hodnotí je. Každý den po skončení pořadů mají poradu, na které hodnotí shlédnuté pořady a vybírají vhodné kandidáty na ocenění. Jednání začínají kolem půlnoci a mohou se protáhnout do ranních hodin. Hodnotící komise se dělí na menší skupinky po dvou až třech členech. Tím je zajištěno, že budou navštíveny i pořady, které se vzájemně kryjí. V neděli, kdy probíhají v odpoledních hodinách reprízy pořadů, musí oznámit event managerovi oceněné autory a interprety. Členové hodnotící komise si nevšímají pouze programů, ale celkové atmosféry festivalu, do které patří i volné zábavy v parku atd. Z těchto poznatků po festivalu vytvoří hodnotící zprávu.

3.5 Charakteristika likvidační části MFF 3.5.1 Správa areálu po MFF Bezprostředně po skončení festivalu dochází k úklidu areálu. Musí být uklizeny všechny odpadky, odstraněny mobilní sociální zařízení a uskutečněny drobné opravy amfiteátrů. Jelikož stadion Zahrada slouží zároveň jako letní kino, je ponechán ve stejném stavu jako na festival. Totéž platí o stadionu Zámek. Na něm se odehrává během prázdnin ještě RockFest a folkový festival Slunce. Během těchto akcí je amfiteátr pronajat firmě, která tento event pořádá. NÚLK je během těchto událostí v postavení pronajimatele a dozorce. Opět musí být některý ze zaměstnanců ústavu přítomen přímo na stadionu. Ostatní technické a zajišťovací služby si už ovšem zajišťuje sám pořadatel. Po skončení naplánovaných akcí, u stadionu Bludník se tak děje brzy po festivalu, se amfiteátry připravují na období, kdy nebudou využívány.

- 35 -


Event management

Jedná se především o demontáž dřevěných částí (lavičky a podium), které mohou být poškozeny. 3.5.2 Činnost event managera při likvidační části MFF Ihned po skončení festivalu se musí event manager postarat o zahraniční soubory. Již dlouho před konáním MFF má domluveno, jak bude pokračovat turné zahraničních souborů a kdo po NÚLK přebírá starost o zahraniční účinkující. V průběhu festivalu event manager musí dát každému delegátovi zahraničního souboru dotazníky pro účinkující. V dotaznících účinkující odpovídají na otázky jak se jim na MFF líbilo, co by změnili, co se jim naopak nelíbilo, kolik měli vystoupení atd. Výsledky ankety jsou interpretovány sekci CIOFF. Na vybrané tuzemské soubory píše event manager posudek ohledně kvality tělesa, jeho repertoáru atd. a následně jej taktéž odevzdává CIOFF. Tyto posudky se stávají recenzí souborů, která se dostává do rukou případným pořadatelům zahraničních MFF pod patronací CIOFF. V průběhu asi dvou týdnů po MFF začínají na NÚLK posílat soubory, které na MFF vystupovaly, faktury za dopravu a jiné náklady vynaložené v souvislosti s vystupováním na MFF Strážnice. NÚLK totiž nevyplácí souborům zálohy na dopravu, ale hradí ji až zpětně. Úkolem event managera spolu s ekonomickým útvarem je tyto faktury přijmout, prozkoumat a v co nejkratší době je souborům proplatit. Zpravidla se tak stává v průběhu několika dnů. Po proplacení faktur se poslední činností spojenou s uplynulým ročníkem MFF stává pro event managera sestavení resumé festivalu. To obsahuje zhodnocení divácké návštěvnosti, celkovou spokojenost diváků s kvalitou a atmosférou MFF, spokojenost s MFF z pohledu NÚLK atd. K tomu event managerovi slouží hodnotící zpráva, kterou vypracuje hodnotící komise festivalu. První hodnotící zpráva se vyhotoví prakticky ihned po festivalu a jsou v ní zahrnuty nejzákladnější informace o festivalu – počet programů, ocenění, počet diváků atd. Druhá hodnotící zpráva, která je již podrobná, zkoumá celkovou úroveň festivalu. Jsou v ní hodnoceny jednotlivé pořady, dění v areálu zámeckého parku atd. a zpráva se prodiskutuje na hodnotící schůzi dramaturgicko-produkční rady a programové rady festivalu. Jedná se o poslední společnou schůzi obou rad pro daný ročník MFF. Probíhá začátkem září. Na další schůzi, která se bude věnovat novému ročníku MFF, se již obě rady sejdou v novém složení.

- 36 -


Event management

Jak je patrné, činnost event managera festivalu prakticky nemá konce. Již při likvidační části MFF musí zahájit přípravu na následující ročník MFF.

3.6 Analýza rozpočtu 3.6.1 Rozpočet festivalu Celkový rozpočet festivalu se pohybuje kolem 3 000 000 Kč. Rozpočet MFF je každoročně vyrovnaný, neboť jeho případný deficit je pokryt z rozpočtu NÚLK. V praxi to vypadá tak, že NÚLK musí první půlrok „šetřit“ na festival. Jakmile dojde během července a srpna k jeho vyúčtování, je jasné, zda-li, popřípadě kolik peněz, je nutné vložit do festivalu. Podle toho může NÚLK druhé pololetí financovat svou další činnost. Tab. 2: Rozpočet MFF

Příjmy

Náklady

Činnost Částka [Kč] % Příjmy ze vstupného 1 500 000 50 Nájmy stánkařů 100 000 – 150 000 <5 Sponzoři >200 000 >8 Dotace Každoročně různé × Zbylé potřebné finanční prostředky jsou čerpány z rozpočtu NÚLK. Péče o účinkující 1 500 000 >50 Technické zajištění 185 000 6 Bezpečnostní agentura >100 000 >4 Honoráře hudbám >100 000 >4 Poplatek OSA 107 000 >4 Osobní náklady Každoročně různé × Pronájmy Každoročně různé × Ostatní Každoročně různé ×

Zdroj: Hodnotící zpráva MFF 2008

3.6.2 Příjmy festivalu Příjem ze vstupného – tvoří majoritní část příjmů MFF Strážnice. Tab. 3: Srovnání cen vstupného v letech 2007 a 2009 [Kč]

Ročník

Pátek

2007 2009

160 170

Sobota Neděle 200 220

140 140

Permanentka 350 350

ISIC, členové FoS 300 350

Vstup do parku 80 zdarma

Zdroj: [15] [16]

Ze srovnání je patrné, že dochází meziročně pouze k minimálnímu nárůstu cen vstupného. Pokud se festival vydaří a přijede například okolo 15 000 návštěvníků, získá NÚLK ze vstupného okolo 1 500 000 Kč. Vstupné do parku, bez možnosti vstupu na

- 37 -


Event management

programy, zavedl NÚLK nedávno, neboť spousta návštěvníků přichází pouze do parku za zábavou a návštěvu programů neplánuje. V letošním roce se ústav rozhodl, že vyjde návštěvníkům vstříc, a proto vstupné do parku zruší. O kolik peněz na vstupném přijde bude jasné teprve po skončení festivalu. Děti do 12 let, důchodci nad 70 let a držitelé průkazu TP, ZTP, ZTP/P mají vstup na festival zdarma. Příjem od stánkařů – NÚLK pronajímá během festivalu stánkařům prodejní místa. O tato místa si stánkaři na ústavu žádají s půlročním předstihem před MFF. Přímo v areálu zámeckého parku jsou pouze stánky s občerstvením, ve městě jsou stánky s různým zbožím. NÚLK stánkařům zajišťuje na vyhrazených místech elektrický proud a vodu. Za tyto služby a za pronájem místa si účtuje částku za m2. Celková částka, kterou za pronájem od stánkařů ročně dostane je přibližně 100 000 – 150 000 Kč. Příjem od sponzorů – jedná se především o smlouvu o reklamě (u mediálních sponzorů festivalu) a zvláštní druh smlouvy o spolupráci s městem Strážnice. Tou se město vůči NÚLK zavazuje poskytnout mu sponzorský dar ve výši 100 000 Kč (v loňském roce, letos díky sloučení s festivalem Dětská Strážnice dostane NÚLK 200 000 Kč) a propůjčuje mu na festival techniku a zaměstnance Technických služeb pro úklid areálu. Město též zajišťuje výzdobu města na průvod účinkujících. Dotace od Ministerstva kultury – NÚLK je dostává teprve posledních několik let a jedná se o účelové prostředky vynaložené především na péči o účinkující. Jejich výše je různá. 3.6.3 Náklady MFF Péče o účinkující – spotřebuje největší část finančních prostředků festivalu. Zahrnuje ubytování, stravu, cestovné (účinkujícím se hradí pobyt na území České republiky), a kapesné zahraničních souborů – 50 Kč na účinkujícího denně. Celkově náklady na péči o účinkující tvoří asi polovinu rozpočtu festivalu, přibližně 1 500 000 Kč. Technické zajištění MFF – zajištění jevištní techniky (osvětlení, ozvučení) všech programů MFF na amfiteátrech a ve skanzenu v loňském roce stálo NÚLK 185 000 Kč. Další technické aspekty, jako jsou drobné opravy amfiteátrů, revize elektrické sítě se taktéž podílejí na rozpočtu. Naopak příprava areálu před festivalem a úklid po festivalu se do rozpočtu nezahrnuje, neboť se jedná o běžnou činnost zaměstnanců útvaru pro správu areálu, za niž dostávají mzdu.

- 38 -


Event management

Pořadatelská činnost – zabezpečení areálu speciální bezpečnostní agenturou stálo více než 100 000 Kč. Honoráře účinkujícím – jediní účinkující, kteří dostávají za vystupování na MFF honorář, jsou cimbálové a dechové hudby, které hrají během festivalu „Zábavy s hudci“. V areálu jsou 4 stanoviště, na kterých se v intervalech po 5 - 7 hodinách střídají hudby. Celkem se za festival vystřídá kolem 20 kolektivů. Celkové náklady na honoráře jsou přes 100 000 Kč. Poplatek OSA – NÚLK lidové kultury je povinen platit Ochrannému svazu autorskému. Tento poplatek se zdá být nesmyslný, neboť v drtivé většině případů se u lidové písně autor nedá prokázat. I přes to v loňském roce byl NÚLK vyměřen poplatek ve výši 107 000 Kč. U tohoto poplatku dochází ke každoročnímu téměř 10% nárůstu. Osobní náklady – ohodnocení osob, které se podíleli na MFF. Jedná se o autory a jejich týmy, ohodnocení hodnotící komise. Dále jsou ohodnoceni překladatelé za překlad informačních brožurek, programů a sborníku, grafikové za realizaci plakátů atd. Náklady na pronájem – NÚLK musí mít pronajat kulturní dům Strážničan pro případ, že by bylo potřeba uskutečnit „ústupový plán“. Ostatní náklady – zahrnují náklady na reklamu, inzerci, tisk informačních materiálů, vstupenek atd.

3.7 Strategická analýza MFF 3.7.1 Analýza okolního prostředí MFF Okolní prostředí umožňuje organizaci příležitosti realizovat MFF, ale představuje i hrozby, které se snaží analýza specifikovat. K analýze okolního prostředí MFF pomůže PEST analýza: Politické faktory – v České republice je nastolen demokratický režim, a proto již nedochází k využívání nejen MFF Strážnice k propagaci režimu a ideologie, jako tomu bylo v minulosti. NÚLK se musí při pořádání MFF řídit platnou legislativou, obzvláště pracovním právem.

- 39 -


Event management

Ekonomické faktory – trend HDP, hladina inflace ani nezaměstnanost nehrají při pořádání MFF významné role. Cena energií apod. ovšem ano. Nájem za park a amfiteátry nemusí NÚLK hradit, neboť patří do jeho vlastnictví. Na druhou stranu musí ústav hradit jejich správu a opravy. Sociální faktory – zahrnují potřeby obyvatelstva, jejich důchody, životní hodnoty a demografii. NÚLK poskytuje pořádáním MFF Strážnice obyvatelstvu službu, která uspokojuje jejich kulturní potřeby. Přesně určit cílovou skupinu publika není jednoduché. Návštěvníci festivalu jsou příslušníci všech věkových a sociálních skupin. Společnou vlastností je zájem o folklor a lidové tradice. Technologické faktory – věda a výzkum v oblasti lidové kultury, tradic a folkloru jsou podle Zřizovací listiny jednou ze základních činností NÚLK. Proto výsledky zkoumání může NÚLK přímo aplikovat na MFF. Navíc spolupráce ústavu se špičkami v oboru etnologie předurčuje vysokou kvalitu MFF. Pořádání festivalů je velmi specifická činnost. Vlivy okolního prostředí jsou proto také jiné než v jiných oblastech. Nejvýznamnější faktory ovlivňující festival, jsou faktory sociální. Pro NÚLK je indikátorem úspěšnosti festivalu počet návštěvníků. Pokud začnou lidé vyhledávat jiné druhy festivalů, popřípadě se stane MFF Strážnice pro ně nezajímavým, dostane se NÚLK při pořádní MFF do existenčních problémů. Zásadní hrozbou okolního prostředí je potenciální odliv návštěvníků, od něhož je pořádání MFF přímo odvozeno. 3.7.2 Analýza konkurenčního prostředí MFF Konkurencí pro MFF Strážnice jsou jiné mezinárodní folklorní festivaly a regionální slavnosti. V průběhu roku je několik významných folklorních festivalů s historií několika desetiletí. Mezi tyto festivaly patří např. MFF Myjava, MFF Jánošíkův dukát, MFF Východná, MFF Detva, MFF Brno nebo Horňácké slavnosti. Společným rysem těchto festivalů je, že se konají o víkendu, většinou od pátku do neděle. Tyto festivaly ovšem, jak již bylo zmíněno, mají dlouhou historii a pravidelně se konají ve stejnou dobu (MFF Strážnice poslední červnový týden, MFF Myjava předposlední červnový týden, Horňácké slavnosti třetí červencový týden atd.). Publikum těchto festivalů je prakticky stejné, svůj oblíbený festival navštěvuje pravidelně. Velkým kladem je, že nedochází ke krytí termínů těchto festivalů, a proto se nemusí například ve Strážnici obávat, že by několik tisíc návštěvníků nepřijelo, protože jsou na Východné. To

- 40 -


Event management

znamená, že se ostatní festivaly nedají v pravém smyslu považovat za konkurenci. Návštěvníci – zákazníci festivalu si jen v malém procentu odepřou plánovanou návštěvu jednoho festivalu na úkor druhého. Vznik nových potenciálních konkurentů festivalu je prakticky nemožný. I kdyby vznikl někde v okolí Strážnici ve stejném termínu jiný folklorní festival, MFF Strážnice má natolik silnou tradici a ohlas, že by jen velmi málo diváků dalo přednost festivalu novému. Do analýzy konkurenčního prostředí ještě spadají dodavatelé a odběratelé. Za dodavatele by se dali považovat folklorní soubory, skupiny a muziky, které na festivalu mohou vystupovat. V České republice působí spousta folklorních skupin, prakticky téměř každá obec má nějakou místní skupinu, proto si může NÚLK se svými dramaturgy a autory vybírat kterého účinkujícího osloví. MFF Strážnice je ve folklorním světě natolik populární, že je pro každého čest na něm vystupovat. Proto se NÚLK rozhodně nemusí obávat, že by měl s dodavateli nějaké problémy. Odběrateli jsou v případě MFF sami návštěvníci festivalu. Těch přijíždí každoročně do Strážnice, s ohledem na počasí, 12 000 – 20 000. Mnozí z nich jezdí pravidelně bez ohledu na programovou strukturu festivalu. 3.7.3 Analýza vnitřního prostředí Analýza vnitřního prostředí NÚLK poskytne určení silných a slabých stránek festivalu. Mezi silné stránky MFF patří bezesporu dlouhá historie, výjimečnost oproti ostatním festivalům a silná oblíbenost u diváků. Mezi slabé stránky se dá počítat „přeplnění“ programu. Jsou programy, které se kryjí. Jako nejtypičtější příklad se dá uvést překrytí dvou divácky nejoblíbenějších pořadů - průvodu městem a finále soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku. Další slabou stránkou je také neschopnost zabránit plagiátorství vstupenek a nedostatečná kontrola volných vstupenek pro účinkující. Ty totiž nemají žádnou identifikaci ke konkrétnímu účinkujícímu, a proto lze na každou vstupenku „provést“ spoustu lidí. Tím dochází k významným ztrátám na vstupném. Slabou stránkou je bezesporu stánkový prodej předmětů, které s lidovou tvorbou nesouvisejí. Je pochopitelné, že prodej jídel a nápojů, stejně jako stánky výrobců lidových výrobků k festivalu patří. Ovšem stánkový prodej textilu a jiného zboží, na jaké jsou lidé zvyklí na tržnicích, není pro událost typu strážnického festivalu důstojný.

- 41 -


Event management

Analýza hodnotového řetězce NÚLK při pořádání MFF zkoumá činnosti, které jsou potřebné proto, aby se výsledná služba (samotný festival) dostala k zákazníkovi. Primární oblasti: Vstupní logistika – souvisí s příjmem vstupů, jejich uskladnění a distribucí. Za vstupy lze považovat folklorní kolektivy, pomocí jejichž vystoupení bude NÚLK poskytovat divákům kulturní službu. Vnitřní distribuce služby se týká ubytování účinkujících, zajištění stravy, tlumočníka pro zahraniční účinkující atd. Výrobní proces – jedná se o proces transformace vstupů na finální službu. Z pohledu NÚLK se jedná o koncepci festivalu, sestavení a nacvičení jednotlivých programů do podoby, která bude na MFF předložena divákům. Výstupní logistika – při MFF se jedná o konkrétní vystoupení, na kterých se prezentují autoři se svými programy. Jde o distribuci finální služby divákovi. Marketing a prodej – zahrnuje reklama MFF, Public relations NÚLK a všechny ostatní informační kanály, které poslouží k informovanosti zákazníka a jeho přesvědčení k návštěvě festivalu. Služby – všechny ostatní činnosti, které přímo nesouvisí s programy a vystoupeními na MFF, ale zvyšují hodnotu služby a komfort zákazníka. Jedná se o prodej potravin a nápojů, lidových výrobků, zajištění zdravotní péče atd. Podpůrné činnosti: Obstaravatelská činnost – zajištění zdrojů a vstupů. Jedná se o práci programové rady, dramaturgicko-produkční rady, tajemnice festivalu, dramaturgů a jednotlivých autorů při zajišťování programů na MFF. Technologický rozvoj – zajišťuje zdokonalování postupů při plánování a vlastní realizaci MFF. Management festivalu využívá svých dlouholetých zkušeností k následnému zdokonalení organizace. Řízení lidských zdrojů – využívají se zaměstnanci NÚLK, externisté a najímají se pracovníci na dohodu o provedení práce. Co se zdokonalování týče, NÚLK většinou oslovuje pracovníky, se kterými již má předchozí kladné zkušenosti.

- 42 -


Event management

Infrastruktura – zahrnuje rozpočet, spolupráci s CIOFF, úzkou spolupráci s městem Strážnice, rozdělení jednotlivých procesů, které mají být v souvislosti s MFF vykonány, jejich návaznost atd.

3.8 SWOT analýza vnitřní faktory S – silné stránky: 1. 2. 3. 4.

vnější faktory O – příležitosti 1. Zájem diváků o folklor 2. Množství folklorních kolektivů 3. Zájem folklorních kolektivů vystupovat 4. JM kraj je turisticky atraktivní 5. Ochota obyvatelstva investovat část svého důchodu do kultury T – hrozby: 1. Možnost úbytku diváků 2. Možná „přesycenost“ diváků folklorem 3. Vzhledem k hospodářské krizi možnost odlivu sponzorů 4. Možnost špatného počasí 5. Možné snížení zájmu diváků o folklor

5. 6. 7. 8.

Tradice Množství pořadů Největší festival v ČR Zkušený management festivalu Popularita u diváků Spolupráce s CIOFF Areál zámeckého parku Výhodné vstupné

SO strategie 6-3 – spolupráce s CIOFF napomáhá využít zájmu kolektivů vystupovat

W – slabé stránky: 1. ztráta regionálního rázu 2. krytí významných pořadů 3. špatná organizace a ochrana vstupenek 4. nevhodný sortiment stánkového prodeje

WO strategie 1-4 – Díky turistické atraktivitě a divácké návštěvnosti překonat ztrátu regionálního rázu

1-1 – Tradice MFF přiláká diváky

ST strategie WT strategie 3-1 – pomocí zkušeného 3-3 - pomocí vyšších příjmů managementu zamezit odlivu ze vstupného překonat ztráty sponzorů od sponzorů 2-2 – pomocí částečné změny programové skladby zamezit „přesycenosti“ diváků folklorem

Obr.6: Matice SWOT analýzy MFF Strážnice

Zdroj: vlastní práce

SO strategie – strategie využití. Jedná se o ideální stav, ve kterém se v posledních letech strážnický festival nachází. Mnohaleté tradice, vysoká kvalita a popularita MFF dávají ideální předpoklady pro naplňování cílů, které si při pořádání MFF Strážnice NÚLK klade. Množství kvalitních a různorodých pořadů, spolu s areálem zámeckého parku přiláká diváky k návštěvě festivalu. Dlouholetá spolupráce s mezinárodní sekcí CIOFF napomáhá k vystoupení kvalitních zahraničních folklorních kolektivů, které zvyšují zájem diváků o návštěvu MFF Strážnice. Žádné významné faktory

- 43 -


Event management

nenasvědčují tomu, že by se mělo v blízké budoucnosti stát něco, co by momentální příznivý stav MFF mohlo narušit. WO strategie – strategie hledání. Nejdůležitějším ukazatelem úspěšnosti festivalu, je počet platících diváků. Vzhledem k turistické oblibě jihomoravského kraje by bylo úkolem pro NÚLK využít zájmu diváku o folklor. Ústav by musel potenciální diváky nalákat pomocí vhodné programové skladby festivalu. Muselo by dojít k částečné změně programu a k opětovnému nárůstu regionálního rázu festivalu. Toho by se dalo docílit účinkováním vhodných folklorních kolektivů, neboť jejich zájem o vystupování na MFF je velký. ST strategie – strategie konfrontace. Silné stránky festivalu, mezi které patří především tradice a kvalita napomáhají NÚLK čelit hrozbám okolního prostředí. Bylo by potřeba prohloubit spolupráci s CIOFF, vyměnit si zkušenosti s jinými MFF, jak nejlépe bojovat s potenciálním úbytkem diváků. Zkušený management festivalu by musel zamezit odlivu sponzorů, popřípadě naleznout sponzory nové. NÚLK by musel neustále pokračovat ve vysoké kvalitě MFF. Pokud by diváci přestali navštěvovat strážnický festival z důvodu nezájmu, popř. „přesyceností“ folklorem, řešením by mohlo být uvolnění přísně folklorního charakteru festivalu a jeho částečný přechod například na festival folklorně-folkový. WT strategie – strategie vyhýbání. Jednalo by se o kritické období, kdy by přímo hrozilo NÚLK ukončení pořádání festivalu. Ústav by musel neprodleně zahájit odstraňování slabých stránek festivalu, aby mohl alespoň částečně čelit hrozbám okolního prostředí. Při pořádání festivalu by muselo dojít k částečné změně skladby programu, aby dosavadní diváci nebyli zklamáni radikální změnou a noví diváci byli nalákáni na novou programovou skladbu. NÚLK by musel okamžitě vyřešit problémy s distribucí a ochranou vstupenek. Tím by mělo dojít k navýšení tržeb ze vstupného, kterých by bylo použito k záchraně festivalu.

3.9 Návrh změn Z matice SWOT, slabých stránek MFF a následné analýzy lze určit procesy a operace, jejichž změnou by mohlo dojít k zlepšení hospodaření a celkovému zkvalitnění festivalu. Za nejvýznamnější problém lze považovat oblast distribuce a kontroly vstupenek. S tímto problémem se snaží dlouhodobě NÚLK bojovat, ovšem s nevalnými úspěchy. Vstupenka pro účinkující má podobu malé laminované kartičky o rozměrech

- 44 -


Event management

přibližně 3×5 cm, která se přichytí na viditelné místo oděvu. Je na ní nápis „ÚČINKUJÍCÍ“ a logo festivalu. Bohužel bezpečnostní prvky se na ní nenacházejí a tak její falzifikování se skenerem, tiskárnou a laminátorem není problém. Navíc po průchodu bezpečnostní kontrolou do areálu, popř. na amfiteátr si může kdokoli tuto vstupenku vzít a provést další neplatící návštěvníky. Normální vstupenka je papírová a bezpečnostních prvků na ní také není mnoho a není těžké je překonat. Řešením by bylo všechny druhy vstupenek udělat bezpečnějšími. Sice by jejich výroba stála NÚLK více peněz, ale ty by se vrátily ze vstupného, které by bylo díky menší možnosti falzifikace vstupenek vyšší. Vstupenky by neměly být snadno přenositelné a měly by být přímo spojeny s majitelem. Nejlepší variantou by byly vstupenky ve formě pásků na ruce s tištěným údaji o festivalu. Takovéto vstupenky, by na rozdíl od papírových, popř. laminovaných kartiček, nebyl schopen člověk bez speciálních technických možností zfalzifikovat. Navíc by díky jejich barevné odlišnosti bylo možné okamžitě rozpoznat, zdali má návštěvník zaplaceno vstupné na všechny dny, na jednotlivý den, nebo se jedná o účinkujícího. Další oblastí, při které také dochází ke ztrátám na vstupném, je nepovelený vstup do areálu zámeckého parku tzv.“přes plot“. Areál je sice oplocen, a toto oplocení je každoročně za peníze NÚLK opravováno, ale i tak se spoustě neplatícím divákům daří do parku dostávat tímto nepovoleným způsobem. Najatá bezpečností agentura sice má za úkol areál hlídat, nedaří se jí to ovšem ve všech případech. Navíc především domácí strážničtí diváci znají park a možnosti jak se do něj dostat mnohem lépe než zaměstnanci agentury. Pro letošní rok však tato potřeba odpadá, neboť vstup do areálu bude volný. K samotné programové skladbě nemají návštěvníci větší výhrady. Co ovšem mnoha lidem vadí, je časová kolize průvodu účinkujících městem a finále soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku. Jsou to dva z nejoblíbenějších programů a tak část diváků musí řešit dilema, který z nich navštívit. V tomto případě ovšem řešení není snadné. Jak průvod, tak finále mají dlouhou tradici. Průvod se musí konat v sobotu odpoledne v době od 14.30 do 17 hod, neboť touto dobou se nekonají žádné významné pořady a většina účinkujících se tak může průvodu zúčastnit. Stejně tak je tato doba nejvhodnější pro diváky, neboť v pátek festival začíná až v pozdních hodinách a v neděli dopoledne již mnoho diváků Strážnici opouští. Soutěž ve verbuňku se skládá ze dvou částí. Dopoledního kvalifikačního kola a odpoledního finále, které se odehrává

- 45 -


Event management

v době 14 do 17 hod. Jednou z možností by bylo rozdělení soutěže na dva dny, což by ovšem mohlo mít negativní dopad na počet návštěvníků i účinkujících. Druhou možností by bylo posunutí finále na dobu, až průvod skončí. Touto dobou by ovšem docházelo ke kolizi s dalšími programy. Přesunutí finále na neděli není, stejně jako u průvodu, vhodnou alternativou.

- 46 -


Event management

4 Diskuze

Letos se uskuteční již 64. ročník Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice. Jelikož personální obsazení orgánů, které se na pořádání MFF podílejí, se meziročně téměř nemění, mohou organizátoři čerpat ze svých bohatých zkušeností. Proto je jak přípravná, likvidační a především realizační část MFF po organizační stránce zvládnuta bez problémů. Díky své tradici a kvalitě je MFF Strážnice zapsán v povědomí spousty lidí. Hojná návštěvnost, která se v posledních letech pohybuje v rozmezí 13 000 – 18 000 diváků svědčí o jeho oblibě. I přes to jsou některé oblasti, které by bylo vhodné změnit, aby nedocházelo ke ztrátám na vstupném a spokojenost diváků byla ještě větší. Pro zjištění, o které oblasti se jedná, byli tázáni lidé, kteří v minulosti MFF Strážnice již několikrát navštívili. Oblast, která by si podle značné části diváků zasloužila změnu, je stánkový prodej na festivalu. Během konání MFF se ulice přilehlé k areálu zámeckého parku a samotný park změní v jedno tržiště. Přímo v areálu se nacházejí pouze stánky s občerstvením. Mimo park, na vyhrazených místech, se ovšem prodává různé zboží. Jedná se například o repliky známých značek oblečení, kožené výrobky, obuv, nekvalitní elektronika nebo dokonce stánek nabízející výstavbu schodů v domě. Tito stánkaři přináší svým působením peníze NÚLK, ovšem je otázkou, zdali je sortiment nabízeného zboží příhodný k události jakou je MFF. Pro „domácí“ diváky ze Strážnice a okolí je dalším problémem ztráta regionálního rázu festivalu. V porovnání s jinými MFF se statusem CIOFF, jako jsou například MFF Východná a MFF Myjava, na kterých mají domácí soubory vždy alespoň jeden hlavní pořad, je strážnický festival o vystoupení domácích souborů a muzik ochuzen. Ve Strážnici fungují 3 folklorní soubory, 1 taneční skupina působící při cimbálové muzice a 6 cimbálových muzik. Navíc v nejbližším okolí Strážnice téměř každá obec má nějaký folklorní kolektiv. Proto by se téměř každoročně dal ve vhodném programu mikroregion Strážnicko prezentovat. Namísto toho se regionální pořad koná jen jednou v intervalu průměrně pěti let. Čistě strážnický pořad byl program věnovaný k 700tému výročí první písemné zmínky o Strážnici a byl prezentován 2002. Od té doby strážnické folklorní kolektivy jenom zatančí na zahájení a zakončení festivalu a zúčastní se

- 47 -


Event management

průvodu. V letošním roce se sice uskuteční pořad „Strážnická svajba“. Není ovšem jasné, na jak dlouho to bude poslední pořad věnovaný Strážnicku. Řešení tohoto problému není natolik komplikované. Stačí, aby dramaturgicko-produkční rada oslovila autory pořadů s požadavkem na vypracování vhodného programu.

- 48 -


Event management

5 Závěr

Tato bakalářské práce měla za cíl analýzu Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice z pohledu event managementu. Poznatky z teoretické části, která se zabývala popisem problematiky, byly promítnuty do výsledků v části praktické. Konkrétních výsledků bylo docíleno pomocí strategické analýzy a SWOT analýzy. Následně byly navrhnuty změny pro zlepšení organizace MFF Strážnice. Mezi silné stránky MFF patří především dlouhá tradice, oblíbenost u diváků, areál zámeckého parku a především program, který čítá kolem 30 tematicky a regionálně různorodých programů. Naopak mezi slabé stránky lze zařadit především špatnou organizaci, distribuci a kontrolu vstupenek, díky které přichází Národní ústav lidové kultury, jakožto pořadatel festivalu, o nemalou část příjmů. Navrhnuté řešení by mohlo alespoň částečně tomuto problému zamezit. Pořádání folklorních festivalů se od jiných událostí odlišuje. Prioritou není zisk, ale poskytnutí služby v podobě kvalitních kulturních zážitků jak návštěvníkům, tak tuzemským i zahraničním účinkujícím. Na MFF Strážnice budou letos kulturní zážitky poskytnuty již po šedesáté čtvrté.

- 49 -


Event management

6 Seznam zdrojů Literární prameny: [1] BĚLOHLÁVEK, F., KOŠŤAN, P., ŠULEŘ, O.: Management. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2001. 642 s. ISBN 80-85839-45-8. [2] BROUČEK, S., JEŘÁBEK, R. Lidová kultura : Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska věcná část A-N. 1. vyd. Praha : Mladá fronta a.s., 2007. 3 sv. (629, 636, 321 s.). ISBN 978-80-204-1712-1. [3] DONNELLY, J. H. jr, GIBBSON, J. L., IVANCEVICH, J. M.: Management. 1. vyd. Praha: Grada, 1997, 824 s. ISBN 80-7169-422-3. [4] GRASSEOVÁ, M.: Procesní řízení. 1. vyd. Brno: Computer press, 2008, 266 s. ISBN 978-80-251-1987-7. [5] CHMEL, Z.: Propagace, Public relations, media. 1. vyd. Brno : Ante, 1997. 80 s. ISBN 80-92404-2-9. [6] JANČÁŘ, J. Strážnická ohlédnutí. : 50 let Mezinárodního festivalu ve Strážnici.. Strážnice : Muzejní a vlastivědná společnost pro Ústav lidové kultury ve Strážnici, 1995. 204 s. ISBN 80-85048-59-0. [7] JANČÁŘ, J. Šedesát let mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici. : Katalog ke stejnojmenné výstavě.. Redaktor Jan Krist. 1. vyd. Strážnice : Národní ústav lidové kultury ve Strážnici, 2005. 102 s. ISBN 80-86-156-71-0. [8] JANEČKOVÁ, L., VAŠTÍKOVÁ, M.: Marketing služeb. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, spol. s.r.o., 2000. 180 s. ISBN 80-7169-995-0. [9] KOONTZ, H., WEINRICH, H.: Management. 10. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1993, 659 s. ISBN 80-85605-45-7. [10] NULLOVÁ, M., KONEČNÝ M.: Managenent. 1. vyd. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, 2004 ISBN 80-7248-240-8. [11] ROSENAU, M. D.: Řízení projektů. 2. vyd. Brno: Computer press, 2003, 344 s. ISBN 80-7226-218-1.

- 50 -


Event management

[12] SEDLÁK, M.: Manažment. 1. vyd. Bratislava: Elita, 1997. 456 s. ISBN 80-8044015-8. WEB: [13] Folklorní sdružení ČR [online]. c2002-2009 [cit. 2009-03-31]. Dostupný z WWW: . [14] MILÁČEK, M. Stavební technologie [online]. TopDesign, 2001-2004 , 17.4.2002 [cit. 2008-12-01]. Dostupný z WWW: . ISSN 1214651X. [15] Národní ústav lidové kultury [online]. 2008-02-12 [cit. 2009-03-27]. Dostupný z WWW: . [16] Národní ústav lidové kultury : Výroční zpráva Národního ústavu lidové kultrury za rok

2007

[online].

2008

[cit.

2009-03-27].

Dostupný

z

WWW:

. [17] Otevřená encyklopedie Wikipedia [online]. 2009 [cit. 2009-02-20]. Dostupný z WWW: .

- 51 -


Event management

7 Seznam tabulek a obrázků Obrázky: Obr. 1: Schéma procesu……………………………………………………………...…11 Obr. 2: Hierarchické cíle organizace…………………………………………………...12 Obr. 3: Ganntův diagram……………………………………………………………….13 Obr. 4: Hodnotový řetězec……………………………………………………………...15 Obr. 5: Matice SWOT analýzy…………………………………………………………16 Obr. 6: Matice SWOT analýzy MFF Strážnice………………………………………...43

Tabulky: Tab. 1: Srovnání posledních ročníků MFF Strážnice…………………………………..26 Tab. 2: Rozpočet MFF………………………………………………………………….37 Tab. 3: Srovnání cen vstupného v letech 2007 a 2009…………………………………37

- 52 -


Event management

8 Přílohy Příloha 1: Zámek Strážnice – sídlo NÚLK Příloha 2: Plakát MFF Strážnice 2009 Příloha 3: Ganntův diagram MFF Strážnice

- 53 -


Event management

Příloha 1: Zámek Strážnice - sídlo NÚLK Zdroj: [15]

Příloha 2: Plakát MFF Strážnice 2009 Zdroj: [15]

- 54 -

Příloha 3: Ganntův diagram MFF Strážnice Zdroj: Vlastní práce

Sestavení programu Oslovení autorů Domlouvání ubytování pro účinkující Hodnotící MFF

schůze minulého ročníku

Rozhovory s autory pořadů Sestavování smluv jednotlivým účink. Předání smluv účinkujícím Navrácení podepsaných smluv Najímání externistů Pobyt zahraničních účinkujících Příjem faktur od účinkujících Proplácení faktur Příprava areálu Úklid areálu Sestavení programu na následující MFF Oslovení autorů na následující MFF Hodnotící komise skončeného MFF Několik měsíců

červenec srpen

září říjen

listopad prosinec

leden

únor

-7-

březen

duben

květen

červen MFF

červenec

srpen

září

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ústav managementu. Event management. Bakalářská práce

Recommend Documents