MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2007
Šárka Bušová
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav práva
Komunální volby v obcích
Vedoucí práce:
Vypracovala:
JUDr. Ing. Radek Jurčík Ph.D.
Šárka Bušová
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci zpracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.
V Brně dne ..........….2007
...................................... Šárka Bušová
Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce JUDr. Ing. Radku Jurčíkovi Ph. D za odborné vedení,věcné připomínky a čas, který mi poskytl při zpracování mé práce.
Anotace Tato práce se zabývá komunální volby v obcích. Je zaměřena na konkrétní obec, kde se snaží nastínit průběh a zabezpečení voleb obecní samosprávy. Je rozdělena do dvou částí. V první, teoretické části, je věnována pozornost základním pojmům z oblasti voleb a volební proces je rozčleněn do tří stadií. Organizačně-přípravné stadium, stadium hlasování a stadium zjištění volebních výsledků a jejich vyhlášení. V praktické části jsou teoretické znalosti uplatněni na konkrétní obci. Popisuje průběh a zabezpečení voleb ve sledované obci a jsou zde obsaženy návrhy a opatření, které by mohly vést k předcházení či odstranění problémů. Záměrem je volební proces zjednodušit a zkvalitnit.
Abstract
This thesis focuses on municipal elections in a particular village where foreshadows the process and security of the elections of municipal autonomy. It is dividend into two parts. The first one pays attention to basic definitions from the area of elections. Election process is sectioned into three points..Organization and preparatory point, point of voting and point of finding electoral results and their noted. The practical part applies the theoretic knowledge on the factual corporation. It contains concepts and precautions which can lead to prevention or elimination of the problem. The intention is simplifying and improving the process of elections.
OBSAH 1 ÚVOD………………………………………………………………….....8 2 CÍL…………………………………………………………………….....9 3 METODIKA…………………………………………………….............10 4 OBECNÉPOJMY……………………………………………………....11 4.1 Volební právo………………………………………………………...11 4.1.1 Právo volit………………………………………………………………………...11 4.1.2 Právo být volen……………………………………………………………….......12
4.2 Volební orgány…………………………………………………….....12 4.3 Volební strana……………………………………………………......13 5 STADIA VOLEBNÍHO PROCESU………………………………......14 5.1
Organizačně-přípravné stadium…………………………………...14
5.1.1
Vyhlášení voleb…………………………………………………………………..14
5.1.2
Volební území a jeho členění…………………………………………………....15
5.1.3
Sestavení seznamu voličů……………………………………………………......15
5.1.3.1 Seznamy voličů…………………………………………………………………………….15 5.1.4
Kandidátní listiny………………………………………………………………..16
5.1.5
Hlasovací lístky…………………………………………………………………..17
5.1.6
Příprava hlasování……………………………………………………………....17
5.1.6.1 Volební místnost…………………………………………………………………………..18
5.2
Stadium hlasování……………………………………………...........18
5.2.1
Zahájení hlasování……………………………………………………………....18
5.2.2
Zásady hlasování………………………………………………………………...19
5.2.3
Způsoby hlasování…………………………………………………………........19
5.3
Stadium zjištění výsledku voleb a jeho uveřejnění……………......20
5.3.1
Posuzování platnosti hlasovacích lístků a platnosti hlasů………………….....21
5.3.2
Počet hlasů pro jednotlivé kandidáty…………………………………………..22
5.3.3
Zápis komise……………………………………………………………………..23
5.3.4
Rozdělování a přikazování mandátů…………………………………………...23
5.3.5
Vyhlášení volebního výsledku………………………………………………......25
6 NASTUPOVÁNÍ NÁHRADNÍKŮ………………………………….....26 7 NOVÉ VOLBY……………………………………………………........26 7.1
Vznik a zánik mandátů……………………………………………………….....27
7.2
Nové volby……………………………………………………………………......27
8 VLASTNÍ PRÁCE………………………………………………..........28 8.1 Obec Ráječko…………………………………………………….......28 8.2 Vyhlášení voleb v obci……………………….....................................28 8.3 Seznamy voličů………………………………………………............29 8.3 Kandidátní listiny…………………………………………………....29 8.4 Hlasovací lístky…………………………………………………........31 8.5 Volební komise…………………………………………………….....32 8.6 Volební místnost……………………………………………………..33 8.7 Průběh voleb……………………………………………………........33 8.8 Zjištění výsledku voleb……………………………………………...33 8.8.1
Propočet mandátů…………………………………………………………….....36
8.8.2
Rozbor volebních stran……………………………………………………….....38
8.9
Náhradníci…………………………………………………...............40
8.10 Volby starosty…………………………………………………….....43 8.11 Rada obce……………………………………………………………44 9 ZÁVĚR………………………………………………………………....46 10 POUŽITÁ LITERATURA…………………………………………....50 11 SEZNAM PŘÍLOH...............................................................................52
1
ÚVOD Komunální volby jako téma mé práce jsem si zvolila hned ze dvou důvodů. Jedním
z nich je především moje studium veřejné správy na Provozně ekonomické fakultě MZLU a zvolené téma řadíme právě do této oblasti. A druhým důvodem je moje účast ve volbách 2006. Nemyslím tím, že jsem se účastnila voleb jako právoplatný volič, ale jako členka pracoviště Českého statistického úřadu, zpracovávající jejich výsledky. Touto svojí činností jsem měla možnost poznat fungování voleb z „druhé strany“, což mě velice zaujalo a rozhodla jsem se toto téma zpracovat jako moji bakalářskou práci.
Smyslem volby orgánů územní samosprávy je personálně obsadit orgán, jenž bude vykonávat ústavní funkce po určité období. Tento proces je zpravidla nazývaný volbami a tvoří nedílnou součást ústavních systémů. Volby mají svůj smysl nejen z hlediska vytváření ústavních institucí a periodické obměňování jejich míst, ale především jsou způsobem účasti či prosazování občanů jako fyzických osob. Komunální volby vykazují řadu specifik. Můžeme je sledovat nejen ve formálních mezích volebního systému, ale především v politických důsledcích. Výsledky voleb do obecních zastupitelstev se liší od ostatních druhů voleb. Významná část voličů nepreferují jedno politické uskupení, ale naopak rozlišuje u politických subjektů schopnost zabývat se místní problematikou. A tak strany, které vítězí v komunálních volbách, často nebývají hlavní politickou silou v Poslanecké sněmovně1. Z toho lze usuzovat, že občané vnímají volby do obecní samosprávy jako odlišné a dostatečně důležité na to, aby diferenciovali své politické preference.
Volby do zastupitelstev obcí vykazují podobné znaky jako volby do jiných orgánů, ovšem musíme pominout možnost, že se jich v obci nikdo nezúčastní, i když byly řádně
1
Šaradin, P., Outlý, J. Studie o volbách. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004. 232s. ISBN 80-244-0798-1
8
připraveny. Pro tento účel je můžeme označit jako právně upravený proces ustavování zastupitelstev, jejichž prostřednictvím je vykonáváno právo na samosprávu2.
2
CÍL Předkládaná práce nemá ambice analyzovat komunální volby v plné šíři, ale je
zaměřena na konkrétní obec. Na této
obci se snažím nastínit průběh a zabezpečení
komunálních voleb v obci, spolupráci orgánů státní správy i samosprávy a analyzovat problémy, které se v tomto systému vyskytují. Hlavním cílem je zaměřit se na zkvalitnění systému a navrhnout opatření, která by mohla vést k odstranění či předcházení problémů, vyskytující se v systému průběhu a zabezpečení komunálních voleb a současně by měla směřovat k jeho zjednodušení a snadnějšímu pochopení nejen pro voliče, ale celou veřejnost. Dílčí cíle : •
popis průběhu a zabezpečení voleb ve sledované obci, včetně volby orgánů obce
•
návrh na změnu předávání kandidátních listin a jejich obsahových náležitostí, která by měla vést ke snadnější spolupráci daných orgánů v této věci
•
návrh na změnu systému rozdělování mandátů
•
odstranění problémů doprovázející volbu starosty
•
změny v systému nastupování náhradníků na pozice zastupitelů
2
Filip, J., Schelle, K. Právní úprava voleb do obecních zastupitelstev. Zlín: Živa, 1994. 174s. ISBN 80-901745-4-X
9
3
METODIKA Vlastnímu zpracování práce předcházelo studium publikací a právních předpisů
zaměřených na oblast komunálních voleb a součinnosti orgánů, které působí v této oblasti. Na základě poznatků, které jsem získala výše uvedeným způsobem, bylo vypracováno literární rešerše, které je členěno do jednotlivých kapitol a podkapitol pro přehlednost textu. Úvodní kapitola je věnována osvětlení základních pojmů z oblasti voleb. V dalších kapitolách dojde k rozčlenění procesu voleb do tří stadií a každému stadiu je věnována samostatná kapitola pro snadnější srozumitelnost a orientaci ve volebním procesu. Praktická část vychází ze získání úředních dokumentů a záznamů o komunálních volbách v obci z Českého statistického úřadu v Brně a z obce Ráječka, doprovázené následnými
konzultacemi o dané problematice u těchto orgánů. Obec Ráječko byla
zvolena jako objekt mé práce, na níž se pokusím dosáhnou svého vytčeného cíle, z důvodu dobré znalosti této lokality a místních poměrů. Jedná se obec, která donedávna byla mým trvalým bydlištěm. Nadále budu v této práci vycházet ze svých poznatků a zkušeností, které jsem získala, když jsem se aktivně podílela na zpracování výsledků voleb do obecních zastupitelstev jako členka pracoviště Českého statistického úřadu, kde jsem přebírala a kontrolovala zápis o výsledku hlasování za okrsek. Praktická část bude členěna do kapitol, kde každá kapitola bude věnována samostatnému problému navazující na stanovený cíl.
10
LITERÁRNÍ REŠERŠE
4
OBECNÉ POJMY V této úvodní kapitole, pro lepší porozumění textu, okrajově definuji některé pojmy
jako je volební právo a volební strana, a zmíním se o orgánech působících v oblasti komunálních voleb v obci.
Volby do zastupitelstev obcí jsou ve své podstatě základní prvek moderních demokratických systémů po celém světě. Je to proces výběrů jednotlivců na pozice orgánů samosprávy vyjadřující vůli lidu. Konají se na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním podle zásady poměrného zastoupení. Zastupitelé jsou voleni na 4 roky3.
4.1 Volební právo Volební právo občanů můžeme rozdělit na aktivní volební právo – právo volit a pasivní volební právo – právo být volen4.
4.1.1
Právo volit
Právo volit do zastupitelstva obce má občan obce za předpokladu, že jde o státního občana České republiky, který alespoň některý ze dnů, kdy probíhají volby v dané obci dosáhl věku nejméně 18 let, a je v obci přihlášen k trvalému pobytu. Pro státního občana jiného státu platí totožné podmínky, ale navíc mu právo volit přiznává mezinárodní úmluva , kterou je Česká republika vázána5. 3
Nunvářová, S. Veřejná politika a územní správa a samospráva. Brno:Masarykova univerzita, 2006. 112s. ISBN 80-210-3958-2 4 Filip, J. Volební právo pro parlamentní a obecní volby v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 35s. ISBN 80-210-0671-4 5
Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstva obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
11
4.1.2
Právo být volen
Členem zastupitelstva obce může být zvolen každý volič, u kterého není překážka ve výkonu volebního práva, paragraf 4 odst 2 Zákon č.
491/2001 Sb., o volbách do
zastupitelstva obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4.2 Volební orgány Státní volební komise - koordinuje přípravu, organizaci, průběh a provedení voleb do zastupitelstev obcí,
dohlíží nad zabezpečením úkonů nezbytných pro organizačně
technické provádění voleb do zastupitelstev obcí, vyhlašuje a uveřejňuje celkové výsledky do zastupitelstev obcí.
Ministerstvo vnitra -je úředním orgánem státní správy na úseku voleb do zastupitelstev obcí, metodicky řídí a kontroluje organizační a technickou přípravu, průběh a provedení voleb, poskytuje informace z evidence pobytu osob a z evidence pobytu cizinců pro účely vedení stálého seznamu voličů a dodatku stálého seznamu voličů6.
Český statistický úřad -vypracovává závazný systém zjišťování a zpracování výsledků voleb do zastupitelstev obcí, vyhotovuje příslušné programové vybavení pro účely zpracování výsledků voleb a poskytuje výsledky voleb do zastupitelstev obcí, vyhotovuje registry a číselníky kandidátů a volebních stran, vyhotovuje zápisy a zpracovává celkové výsledky voleb do zastupitelstev obcí7.
Pověřený obecní úřad (registrační úřad) - projednává a registruje kandidátní listiny pro volby do zastupitelstev obcí.
6 7
Tamtéž http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pusobnost_csu_ve_volbach_a_v_referendu
12
Obecní úřad -zajišťuje volební místnosti pro okrskové volební komise, zejména jejich vybavení a potřebné pracovní síly, vede stálý seznam voličů a dodatek stálého seznamu voličů, řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni volebního okrsku.
Starosta -stanovuje stálé volební okrsky, informuje voliče o době a místě konání voleb do zastupitelstva obce, zajišťuje distribuci hlasovacích lístků voličům, stanovuje minimální počet členů okrskové volební komise, svolává první zasedání a jmenuje a odvolává zapisovatele okrskové volební komise8.
Okrsková volební komise –je orgán technickoorganizačního charakteru, který především dbá na pořádek ve volební místnosti, zajišťuje vlastní průběh hlasování a sčítá hlasy voličů9.
4.3 Volební strana Volební stranou mohou být registrované politické strany a politická hnutí, závislí kandidáti, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických hnutí a nezávislých kandidátů. Politická strana a politické hnutí může být součástí pouze jedné volební strany pro volby do téhož zastupitelstva obce. Kandidát může kandidovat pouze na jedné kandidátní listině volební strany pro volby do téhož zastupitelstva obce Volební strana činí úkony ve volebních
věcech
prostřednictvím
svého
zmocněnce.
Zmocněncem
nebo
jeho
náhradníkem je fyzická osoba, která musí být označena na kandidátní listině. Volební strana činí úkony ve volebních věcech prostřednictvím svého zmocněnce. Zmocněncem nebo jeho náhradníkem je fyzická osoba, která musí být označena na kandidátní listině10. 8 9 10
Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstva obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Filip, J. Volební právo pro parlamentní a obecní volby v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 35s. ISBN 80-210-0671-4 Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstva obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
13
5
STADIA VOLEBNÍHO PROCESU Z pohledu ústavního práva jsou volby chápány jako volební proces založený na
organizačních opatřeních a možnostech občanů volit a být volen11. Volební proces při volbách do obecních zastupitelstev lze rozčlenit na tři stadia12: a) organizačně- přípravné stadium b) stadium hlasování c) stadium zjištění volebních výsledků a jejich vyhlášení Tato stadia se dále člení časově i institucionálně, přičemž k poslednímu stadiu se přimykají další instituty volebního procesu, které se mohou, ale obligatorně nemusí ve volbách uplatnit. Jedná se především o nové volby, dodatečné provedení voleb nebo nastupování náhradníků.
5.1 Organizačně -přípravné stadium Jedná se o časový úsek počínající vyhlášením voleb a končí vlastní přípravou hlasování. Jeho posláním je vytvořit potřebné předpoklady pro nerušený průběh hlasování voličů a pro rychlé zjištění volebních výsledků volebními orgány.
5.1.1
Vyhlášení voleb
Volby vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Konají se ve 2 dnech ve všech obcích, jsou jimi pátek a sobota. V první den voleb začíná hlasování ve 14.00 hodin a končí ve 22.00 hodin. Ve druhý den voleb začíná hlasování v 8.00 hodin a končí ve 14.00 hodin13.
11
Blahož, J. Srovnávací ústavní právo. Praha: ASPI Publishing, 2003. 479s. ISBN 80-85963-80-9 12 Filip, J. Volební právo pro parlamentní a obecní volby v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 35s. ISBN 80-210-0671-4 13 Filip, J., Schelle, K. Právní úprava voleb do obecních zastupitelstev. Zlín: Živa, 1994. 174s. ISBN 80-901745-4-X
14
5.1.2
Volební území a jeho členění
Voliči jsou při organizaci voleb a zjišťování jejich výsledků organizováni na základě určitého území, tj. volební území. Toto území se člení na volební obvody. Obec tvoří jeden volební obvod, lze však vytvořit více volebních obvodů, což se řídí počtem obyvatel dané obce. O rozdělení obce na volební obvody rozhoduje zastupitelstvo obce. Seznam vytvořených volebních obvodů musí zveřejnit starosta do 2 dnů po jejich vytvoření na úřední desce. Dalším typickým územním útvarem jsou volební okrsky. Tyto okrsky se vytvářejí v každé obci a slouží pro odevzdání hlasovacích lístků a pro sčítání hlasů. Vytvářejí se tak, aby zahrnovaly přibližně 1000 voličů. Ke každému volebnímu okrsku je přiřazena i volební místnost, kde budou voliči hlasovat. Volební okrsky a volební místnost stanoví starosta14.
5.1.3
Sestavení seznamu voličů
Jedná se o základní volební dokument. Osoba v něm zapsaná je oprávněna k provedení hlasování a dalším právním úkonům ve volebním právu, v daném okrsku.
5.1.3.1 Seznamy voličů 1) Stálý seznam voličů - je veden obecním úřadem a jsou v něm zapsáni voliči, kteří jsou v této obci přihlášeni k trvalému pobytu.
2) Dodatek stálého seznamu voličů – vede také obecní úřad, ale pouze pro volby. Jsou v něm uvedeni voliči, kteří nepatří mezi státní občany České republiky. Obecní úřad tyto voliče zapíše do tohoto seznamu na jejich vlastní žádost. V případě pozbytí práva volit anebo podání vlastní žádosti mohou být ze seznamu vyškrtnuti.
14
Nunvářová, S. Veřejná politika a územní správa a samospráva. Brno:Masarykova univerzita, 2006.112s. ISBN 80-210-3958-2
15
Každý volič může být zapsán pouze v jednom stálém seznamu voličů nebo dodatku stálého seznamu voličů. Tyto seznamy jsou voličům přístupné a každý z nich má právo do nich nahlédnout nebo požadovat doplnění údajů či provedení oprav. Dva dny přede dnem voleb obecní úřad seznamy v 16.00 hodin uzavře a okrskovým volebním komisím předá výpisy ze seznamu15.
5.1.4
Kandidátní listiny
Kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva mohou podávat volební strany. Každá volební strana však může podat pouze jednu kandidátní listinu pro téže volby16. Volební strana může na kandidátní listině uvést nejvýše tolik kandidátů, kolik činí počet volených členů zastupitelstva. Když jsou vytvořeny volební obvody, může podat kandidátní listinu v každém volebním obvodě, ale může být na ní uveden jen takový počet kandidátů, kolik má být voleno v tomto obvodu členů zastupitelstva. Minimální počet kandidátů není stanoven, takže není vyloučena i kandidátní listina pouze s jedním kandidátem. V obcích, kde se má volit sedm a méně členů zastupitelstva, volební strana může na kandidátní listinu napsat nejvýše o jednu třetinu více kandidátů, než je počet volených členů17. Ke kandidátní listině musí být přiloženo vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, ve kterém se svojí kandidaturou souhlasí a nejsou mu známy překážky volitelnosti. Kandidátní listinu lze podat nejpozději 66 dnů před dnem voleb pověřenému obecnímu úřadu, který převzetí listiny musí potvrdit.
Registrační úřad přezkoumá předložené kandidátní listiny. Nemá-li kandidátní listina náležitosti nebo obsahuje-li nesprávné údaje, vyzve registrační úřad písemně prostřednictvím zmocněnce volební stranu nebo nezávislého kandidáta, aby závady
15 16 17
Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstva obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Tamtéž Nunvářová, S. Veřejná politika a územní správa a samospráva. Brno:Masarykova univerzita, 2006. 112s. ISBN 80-210-3958-2
16
odstranil. Registrační úřad ve lhůtě do 48 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva rozhodne - o registraci kandidátní listiny splňující náležitosti - o odmítnutí kandidátní listiny Současně se rozhodnutí vyvěsí na úřední desce registračního úřadu Registrace je podmínkou pro vytištění hlasovacích lístků18. Kandidát má právo se do 48 hodin před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury. Toto prohlášení musí být doručeno příslušnému registračnímu úřadu19.
5.1.5
Hlasovací lístky
Po registraci kandidátních listin je povinen zařídit registrační úřad tisk hlasovacích lístků. Náležitosti hlasovacích lístků jsou uvedeny §25 odst. 2 volebního zákona. Kandidáti každé volební strany jsou uvedeni na společném hlasovacím lístku v pořadí, které si sama určuje volební strana. Pro údaje o všech kandidátech musí být použito stejných druhů a velikostí písma. Starosta zajišťuje distribuci hlasovacích lístků všem voličům a všem okrskovým volebním komisím, a to nejpozději 3 dny před konáním voleb.
5.1.6
Příprava hlasování
Společně s přípravou voleb probíhá příprava vlastního hlasování, která je svěřena zejména volebním úřadům, kterým právní předpisy ukládají úkoly při přípravě voleb a hlasovacím aktu. Jejich činnost spočívá v technickém a organizačním zabezpečení voleb. V souvislosti s přípravou hlasování má zvláštní význam zejména informování voličů a vlastní příprava hlasování ve volební místnosti20.
18 19
20
Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstva obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Filip, J., Schelle, K. Právní úprava voleb do obecních zastupitelstev. Zlín: Živa, 1994. 174s. ISBN 80- 901745-4-X Krejčí, O. Kniha o volbách. Praha: Victoria Publishing, 1994. 353s.ISBN 80-85605-88-0
17
Informování voličů padá do kompetence starosty, děje se tak způsobem v místě obvyklým nejpozději do 15 dnů přede dnem voleb. Informace se týkají doby a místa konání voleb v obci.
5.1.6.1 Volební místnost Vybavení spolu s veškerými náležitostmi volební místnosti je stanoveno v §30 odst.1 volebního zákona a musí s tímto být v naprostém souladu. Ve volební místnosti musí být oddělen zvláštní prostor pro hlasování, není-li tomu tak, hlasování nemůže probíhat. Na objektu, ve kterém se nachází volební místnost, se vyvěsí státní vlajka.
5.2 Stadium hlasování Druhým stadiem volebního procesu je hlasování, které následuje po organizačněpřípravném stadiu a končí uzavřením volebních místností. V této fázi volič realizuje své subjektivní právo podílet se na správě veřejných záležitostí volbou svých zástupců21.
5.2.1
Zahájení hlasování
Fakticky je hlasování zahájeno nikoli časem stanoveným v zákoně o volbách nebo starostou, nýbrž prohlášením hlasování
za zahájené, které učiní předseda okrskové
volební komise. Před tímto prohlášením musí podle volebního zákona zkontrolovat zda je volební místnost řádně vybavena, zapečetit zkontrolovanou a prázdnou volební schránku a přenosnou volební schránku. Po provedení kontroly může předseda prohlásit volby za zahájené.
21
Filip, J. Volební právo pro parlamentní a obecní volby v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 35s. ISBN 80-210-0671-4
18
5.2.2
Zásady hlasování
Každý volič hlasuje osobně. Zastoupení není přípustné. Voliči po prokázání své totožnosti občanským průkazem nebo cestovním pasem obdrží od okrskové volební komise úřední obálku. V případě, kdy volič neprokáže svoji totožnost, nebude mu hlasování umožněno.
Voliče, který není zapsán ve výpisu ze seznamu a který prokáže své právo hlasovat ve volebním okrsku, komise dodatečně do seznamu zapíše a umožní mu hlasování. V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků může být přítomen pouze volič. Jestliže do prostoru nevstoupí, nebude mu umožněno, aby hlasovací lístek v úřední obálce vhodil do volební schránky22. Volič může požádat ze závažných důvodů obecní úřad aby mohl v den voleb hlasovat mimo volební místnost, ale pouze v územním obvodu volebního okrsku. V takovém případě okrsková volební komise vyšle k voliči dva své členy s přenosnou volební schránkou, úřední obálkou a hlasovacími lístky.
5.2.3
Způsob hlasování23
Každý volič může zvolit nejvýše tolik kandidátů, kolik členů zastupitelstva obce má být zvoleno. Na hlasovacím lístku označí v rámečku před jménem křížkem toho kandidáta, pro kterého hlasuje, a to v kterémkoliv ze sloupců, v nichž jsou uvedeni kandidáti volebních stran. Také může označit křížkem v záhlaví sloupce s kandidáty volební stranu nejvýše však jednu.
22
23
Filip, J., Schelle, K. Právní úprava voleb do obecních zastupitelstev. Zlín: Živa, 1994. 174s. ISBN 80-901745-4-X Český statistický úřad: Pokyny pro postup okreskových volebních komisí při realizaci závazného systému zjišťování a zpracování výsledků voleb do zastupitelstev obcí. 2006.
19
Poslední způsob volby je, že zároveň s označením volební strany může označit další kandidáty, pro které hlasuje, a to v libovolných samostatných sloupcích, ve kterých jsou uvedeny ostatní volební strany. Tímto způsoben
předně volí jednotlivě označené
kandidáty a dále kandidáty označené volební strany do počtu členů zastupitelstva, kteří mají být zvoleni. Upravený hlasovací lístek vloží do úřední obálky a následně hodí před komisí úřední obálku do volební schránky.
5.3 Stadium zjištění výsledku voleb a jeho uveřejnění Třetím stadiem volebního procesu je zjišťování volebních výsledků a jejich uveřejnění. V tuto chvíli již na výsledku voleb nemůže být nic změněno. Hlasování bylo dokončeno a nyní se zjišťuje výsledek rozhodnutí. Právní normy proto přesně vymezují pravidla chování subjektů volebního procesu tak, aby byly zajištěny potřebné podmínky pro zjištění skutečné vůle voličů.
Bezprostředně po uzavření volebních místností, přistoupí okrsková volební komise ke zjištění výsledku hlasování ve volebním okrsku. Práce s tím spojené a ukončené vyhotovením a podepsáním zápisu a o průběhu a výsledku hlasování se provádějí ve volební místnosti. Práce komise spočívá v tom, že nejprve zapečetí nepoužité hlasovací lístky a úřední obálky24. Při zjišťování výsledku nejdříve hodnotí platnost obálek, jiná obálka než úřední se považuje za neplatnou. V rámci platných obálek se posuzuje platnost hlasovacích lístků a v jejich rámci se hodnotí platnost hlasů25. 24
Český statistický úřad: Pokyny pro postup okreskových volebních komisí při realizaci závazného systému zjišťování a zpracování výsledků voleb do zastupitelstev obcí. 2006.
20
Okrsková komise nejdříve spočítá úřední obálky a porovná jejich počet se záznamy ve výpisu ze seznamu voličů. Po vynětí hlasovacích lístků z obálek sečte hlasy pro jednotlivé strany a pro jednotlivé kandidáty. Počet hlasů, které byly odevzdány pro volební stranu je dán součtem všech hlasů, které obdrželi kandidáti26.
5.3.1
Posuzování platnosti hlasovacích lístků a platnosti hlasů
Neplatné jsou hlasovací lístky: •
které nejsou na předepsaném tiskopise
•
přetržené
•
nebyly vloženy do úřední obálky
Jsou-li na hlasovacím lístku údaje škrtány, měněny nebo dopisovány, pak k takovýmto úpravám komise nepřihlíží. Poškození nebo přeložení hlasovacího lístku nemá vliv na jeho platnost, pokud jsou z něho patrné potřebné údaje. Všechny neplatné hlasovací lístky komise s vyznačením důvodu jejich neplatnosti odloží a zapečetí do obálky27. Hlas voliče je neplatný, jestliže: •
volič neoznačil na hlasovacím lístku ani volební stranu ani žádného kandidáta
•
označil volič více než jednu volební stranu
•
označil více kandidátů, než kolik členů zastupitelstva má být voleno, a to bez ohledu na to, zda v počtu označených je odvolaný kandidát Za platné označení kandidáta se považuje křížek v rámečku před jménem kandidáta, u
volební strany je platný křížek ve čtverečku před názvem volební strany.
25
Filip, J., Schelle, K. Právní úprava voleb do obecních zastupitelstev. Zlín: Živa, 1994. 174s. ISBN 80-901745-4-X 26 Filip, J. Volební právo pro parlamentní a obecní volby v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 35s. ISBN 80-210-0671-4 27
Český statistický úřad: Pokyny pro postup okreskových volebních komisí při realizaci závazného systému zjišťování a zpracování výsledků voleb do zastupitelstev obcí. 2006.
21
Hlasovací lístky, které byly posouzeny jako neplatný hlas, komise odloží do zapečetěné obálky28.
5.3.2
Počet hlasů pro jednotlivé kandidáty
Hlasy pro jednotlivé kandidáty zjišťuje komise čárkovací metodou na jednom z vyčleněných hlasovacích lístků, Komise kandidátům zapíše čárku, představující jeden hlas podle pravidel: a) jsou-li na hlasovacím lístku označeni pouze jednotliví kandidáti, zapíše čárku každému označenému kandidátovi, b) je-li označena pouze volební strana, zapíše čárku tolika kandidátům této strany, kolik se volí členů zastupitelstva, musí dodržovat pořadí kandidátů na hlasovacím lístku (k případnému označení kandidáta této volební strany se však nepřihlíží, hlas pro kandidáta to v tomto případě neznamená), c) je-li na hlasovacím lístku označena volební strana a současně i kandidáti jiných volebních stran, zapíše se čárka nejdříve každému jednotlivě označenému kandidátu jiných volebních stran a následně tolika kandidátům označené volební strany, kolik činí rozdíl počtu volených členů zastupitelstva a počtu jednotlivě označených kandidátů, d) k hlasům, které byly odevzdány pro odvolané kandidáty se nepřihlíží29.
Následně komise hlasy pro každého kandidáta sečte a zjištěný počet zapíše do předem uschovaných nepoužitých hlasovacích lístků. Poté sečte hlasy všech kandidátů volební strany a tím zjistí počet hlasů pro volební stranu.
28
29
Filip, J., Schelle, K. Právní úprava voleb do obecních zastupitelstev. Zlín: Živa, 1994. 174s. ISBN 80-901745-4-X Český statistický úřad: Pokyny pro postup okreskových volebních komisí při realizaci závazného systému zjišťování a zpracování výsledků voleb do zastupitelstev obcí 2006.
22
5.3.3
Zápis komise
O průběhu hlasování a o jeho výsledku vyhotoví komise zápis ve dvojím stejnopise. Tyto stejnopisy obsahují: •
zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku
•
souhrnný
hlasovací
lístek,
což
je
lístek,
kde
jsou
napsány
výsledky
za daný okrsek •
případně další samostatné přílohy
Komise mohou pro vyhotovení zápisu využít programové vybavení na počítač, které distribuuje Český statistický úřad, včetně pokynů k jeho použití. Po podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování, určený člen komise jeden stejnopis doručí na příslušné přebírací místo ČSÚ, pod jehož územní obvod okrsek spadá.
Jestliže se v předávaném zápise vyskytnout chyby, jejichž oprava je možná bez využití materiálu uložených ve volební místnosti, jsou opraveny na místě v součinnosti s pracovníky ČSÚ, na přiloženém hlasovacím lístku nelze opravovat žádný údaj. Chybný zápis nebo přiložený hlasovací lístek jsou důvodem pro jejich odmítnutí zaměstnancem ČSÚ, a ve lhůtě, kterou stanoví tento zaměstnanec, musí být opraveny a znovu doručeny.
Po předání bezchybných výsledků okrsku na stanoviště ČSÚ, obdrží zástupce komise písemný doklad v počítačové podobě, který osvědčuje, že výsledek hlasování v okrsku byl bezchybný a je převzat do dalšího zpracování30.
5.3.4
Rozdělování a přikazování mandátů 31
Vlastním účelem voleb do zastupitelstev je rozdělení mandátů mezi volební strany a jejich přikázání jednotlivým kandidátům. Ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování se zjistí celkový počet platných hlasů pro jednotlivé kandidátní listiny a jejich kandidáty.
30 31
Tamtéž http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/volby_a_csu
23
Pokud bylo pro volbu zastupitelstva obce podáno více kandidátních listin než jedna, vypočítá se pro každou kandidátní listinu samostatně číselná hodnota (tzv. “přepočtený základ“) pro zjištění, zda kandidátní listina splnila předepsané kvórum pro vstup do dalšího kola tak, že se: •
počet platných hlasů v obci (volebním obvodu) se celkem dělí počtem volených členů
zastupitelstva •
tento podíl se vynásobí počtem kandidátů dané kandidátní listiny, maximálně však
počtem rovným počtu volených členů zastupitelstva v případě, že na kandidátní listině byl uveden zvýšený počet kandidátů o 1/3 .
Počet platných hlasů pro kandidátní listinu se dělí jejím přepočteným základem a zjistí se, které kandidátní listiny dosáhly alespoň 5 % podílu získaných hlasů na přepočteném základu, tj. dosáhly kvóra. Pokud by podle dosavadních výpočtů nepostoupily alespoň dvě kandidátní listiny, sníží se kvórum o 1 % a opakuje se postup, dokud není splněna podmínka postupu alespoň dvou kandidátních listin. Je-li splněna výše uvedená podmínka, zjistí se, zda je na kandidátní listině uvedeno tolik kandidátů (bez odvolaných a těch, kteří odstoupili), že bude obsazena alespoň nadpoloviční většina mandátů v obci (ve volebním obvodu) a zda bude zvoleno alespoň 5 členů zastupitelstva obce (zde již nikoliv v rámci volebního obvodu, ale v rámci celé obce). Pokud by nebyl zvolen dostatečný počet členů zastupitelstva, sníží se kvórum o další 1 % a opakuje se postup do doby, kdy počet zvolených zastupitelů bude alespoň pět. Pokud byla pro volbu zastupitelstva obce podána pouze jedna kandidátní listina,výše uvedený postup se neuplatňuje.
Počet platných hlasů pro každou kandidátní listinu, která postoupila do dalšího kola, se dělí postupně čísly 1, 2, 3, 4,…. a dále vždy číslem o 1 vyšším tak, aby se vypočítalo tolik podílů, kolik kandidátů této strany je uvedeno na kandidátní listině (odvolaní kandidáti a kandidáti, kteří odstoupili, se nepočítají). Všechny vypočtené podíly se seřadí sestupně podle velikosti a uvede se seznam tolika nejvyšších podílů, kolik mandátů se v obci
24
(volebním obvodu) rozděluje – tj., kolik členů zastupitelstva se volí. Za každý podíl obsažený v tomto seznamu obdrží kandidátní listina jeden mandát. Pokud by byly 2 nebo více podílů stejných, rozhodne o jejich pořadí větší počet platných hlasů pro kandidátní listinu, v případě shody i těchto počtů rozhodne los.
Mandáty přidělené kandidátní listině se přikáží jednotlivým kandidátům následovně: •
pokud je jich na kandidátní listině více než jeden, vypočítá se průměrný počet hlasů pro jednoho kandidáta (nepočítají se odvolaní kandidáti a kandidáti, kteří odstoupili),
•
vypočtený průměr se nezaokrouhluje a hodnota celé části se zvýší o 10 % (přičte se 1/10 celé části průměru),
•
hodnota průměru zvýšená o 10 % se uvede jako hranice, ke které se porovnávají počty hlasů pro jednotlivé kandidáty,
•
kandidát, který počtem hlasů této hranice dosáhne, se pro přikázání mandátu posune na první místo pořadí,
•
je-li takových kandidátů více, seřadí se sestupně podle počtu získaných hlasů, jsou-li počty hlasů shodné, rozhodne o pořadí přikázání mandátu původní pořadí kandidáta na hlasovacím lístku,
•
pokud žádný z kandidátů hranice nedosáhne, mandáty se kandidátům přikáží v pořadí, v jakém jsou uvedeni na hlasovacím lístku.
Kandidáti, kteří neobdrželi mandát, se stávají náhradníky, přičemž jejich pořadí se stanoví podle stejných pravidel jako při přikázání mandátu. Nezískala-li kandidátní listina žádný mandát, její kandidáti se náhradníky nestávají.
5.3.5
Vyhlášení volebního výsledku
Vyhlášení výsledku hlasování se uplatňuje na úrovni zastupitelstva, které vyvěsí výsledky hlasování na úřední desce obecního úřadu bezodkladně po podepsání zápisu o výsledku hlasování. Registrační úřad vydá kandidátům zvoleným za členy zastupitelstva obce osvědčení o zvolení a to nejpozději do prvního zasedání zastupitelstva. V případě, že soud shledá
25
oprávněným návrh na neplatnost volby kandidáta, vydá registrační úřad do 7 dnů po právní moci rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta. Nadále státní volební komise na základě všech výsledků hlasování vyhotoví a uveřejní celkové výsledky voleb. Tyto celostátní výsledky jsou narozdíl od výsledků místních pouhou statistikou, avšak mají i právní význam. Od jejich uveřejnění totiž začíná běžet lhůta 10 dnů k podání volební stížnosti32. Tuto stížnost může podat oprávněný občan nebo volební strana má-li za to, že došlo k závažnému porušení předpisů, které mohlo podstatným způsobem ovlivnit výsledek voleb.
6
NASTUPOVÁNÍ NÁHRADNÍKŮ Výhodou systému poměrného zastoupení s kandidátními listinami je mimo jiné to, že
není nutné během voleb konat doplňovací volby proto, že se z nějakého důvodu uvolnilo místo v zastupitelstvu. V tomto případě na uvolněné místo nastupují náhradníci, což jsou kandidáti, kteří neobdrželi mandát avšak kandidátní listina jejich strany alespoň jeden mandát získat musela. Pokud kandidátní listina nemá náhradníka zůstává mandát volný do konce funkčního období zastupitelstva obce. V případě, že by ale došlo k poklesu pod stanovenou hranici pěti členů obecního zastupitelstva, je nutné vyhlásit nové volby33.
7
NOVÉ VOLBY O konání nových voleb se zmiňuji pro úplnost systému voleb, ve své praktické části se
jich dotýkám pouze okrajově.
32 33
Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstva obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Šimíček, V. Právní a politologické problémy voleb. Brno: Masarykova univerzita, 1997. 117s. ISBN 80-210-1563-2.
26
7.1 Vznik a zánik mandátu Mandát člena zastupitelstva obce vzniká zvolením.
Mandát zaniká odmítnutím slibu, písemnou rezignací nebo úmrtím člena zastupitelstva. K zániku dojde i v případě sloučení obcí.
7.2 Nové volby Nové volby do zastupitelstva obce se konají34 •
když dojde ke snížení počtu členů zastupitelstva o více než polovinu oproti určenému počtu a nejsou-li již žádní náhradníci
•
v případě, kdy klesne počet členů zastupitelstva pod hranici 5 a nejsou náhradníci
•
dojde ke vzniku nové obce
•
dojde-li k rozpuštění zastupitelstva obce V posledních 6 měsících funkčního období zastupitelstev obcí se nové volby nekonají.
Nastane-li důvod pro konání nových voleb, zašle starosta dotčené obce návrh na jejich konání Ministerstvu vnitra do 30 dnů od vzniku důvodu. Tento návrh je zasílán prostřednictvím krajského soudu, který je příslušný k řízení.
34
Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstva obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
27
8
VLASTNÍ PRÁCE
8.1 Obec Ráječko Ráječko se rozprostírá na výměře 501 ha. K poslednímu sčítání obyvatel, které proběhlo roku 2001 má 1213 obyvatel. V obci Ráječko pracuje 15 zastupitelů a rada obce, která má pět členů. Pod radou fungují dvě komise: Komise veřejného pořádku a Sboru pro občanské záležitosti. Nadále byly v obci zřízeny výbory finanční a kontrolní výbor, mající po třech členech35. Jedná se o obec se samostatnou působností, což znamená, že veškeré záležitosti týkající se správy obce jsou pouze v její kompetenci a žádné orgány nemají právo do výkonů jejich záležitostí zasahovat. Obec se řídí výhradně zákony a obecně závaznými právními předpisy vydanými ústředními orgány státní správy. Samostatná působnost obce, kromě jiných činností, zahrnuje ustanovování starosty, místostarosty, rady, výborů zastupitelstva, komisí rady obce36.
8.2 Vyhlášení voleb v obci Volby do zastupitelstva obce byly vyhlášeny 90 dnů před termínem voleb, tedy 21.8.06 tak jak je uvedeno v zákoně č.491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, v místě obvyklým způsobem, v tomto případě relací v rozhlase a vyvěšením informací na úřední desce obecního úřadu v Ráječku.
Obec Ráječko je samostatná obec a vzhledem k počtu obyvatel, který činí 1213 osob a z tohoto počtu zapsaných voličů 1007, tvoří jeden samostatný volební okrsek. Na zasedání zastupitelstva bylo schváleno 15 členné zastupitelstvo obce. Což je počet umožňující volit radu obce. 35 36
http://www.rajecko.cz/index.php?nid=3776&lid=CZ&oid=460043 Koudelka, Z. Průvodce územní samosprávou po 1.1.2003. Praha: Linde, 2003. 237s. ISBN 80-7201-403-X.
28
8.3 Seznamy voličů Dle zákona byl v obci zpracován seznam voličů, který byl na obci přístupný k nahlédnutí občanům, aby si mohli zkontrolovat své údaje a zapsání v seznamu. Do dodatku stálého seznamu voličů nebyla v obci Ráječko dopsána žádná osoba.
8.4 Kandidátní listiny K datu podání kandidátních listin byly přijaty kandidátní listiny 6 volebních stran, z toho ve dvou případech se jednalo o kandidátní listiny samostatných politických stran, Komunistické strany Čech a Moravy a České strany sociálně demokratické. Jedna volební strana byla sdružení politické strany a nezávislých kandidátů s názvem Vaše Volba. Ve zbývajících třech případech se jednalo o sdružení nezávislých
kandidátů- s názvy:
Sdružení společenských aktivit Ráječko, Za Ráječko krásnější…, a Ráječkovské ženy37 . Všechny tyto strany využily naplnění kandidátní listiny maximálním počtem kandidátů. V komunálních volbách je nenaplnění kandidátní listiny maximálním počtem kandidátů, který je stejný jako počet členů voleného zastupitelstva nevýhodou, což vychází ze třech možností, které může volič využít při své volbě. V případě označení voličem jedné volební strany, kdy všichni kandidáti této strany získají jeden hlas (tedy 15 počtů), by tato strana u tohoto typu volby získala hlasů méně. Proto je vždy snahou všech volebních stran kandidátní listinu do voleb do zastupitelstva naplnit na maximální počet. Toto snažení o naplnění kandidátních listin volebních stran, hlavně v menších obcích, s sebou přináší problémy ze získáváním kandidátů nebo-li získání kandidáta za každou cenu. Kandidáti, kteří jsou získáni tímto způsobem, potom jsou-li zvoleni, nemají o práci v zastupitelstvu zájem nebo ihned po zvolení odstoupí a přepustí tím místo náhradníkovi ze stejné strany. Tito náhradníci nedostali podporu voličů a v některých případech mají i výrazně menší počet obdržených 37
hlasů. Tento způsob volby je spojen se snahou
Toto sdružení nezávislých kandidátů plně respektovalo svůj název a bylo tvořeno pouze ženami.
29
volebních stran dostat mezi kandidáty známou osobnost, jejímž úkolem pro stranu je obdržení většího počtu hlasů a již předem je s ní dohodnuto, že po zvolení odstoupí. Jedná se o klamání voliče, kdy nečestným způsobem získá místo v zastupitelstvu jiný kandidát, než jakého by občané chtěli. V řadě případů se vyskytly v Jihomoravském kraji, kam se řadí i Ráječko, takové obce, kde kandidovali pouze samostatně nezávislí kandidáti, to znamená, nevytvořili žádné sdružení, a jejich počet přesáhl počet voleného zastupitelstva38. Nevýhodou v tomto případě bývá, že po odstoupení kandidáta není k dispozici náhradník39. Tato situace v naší obci Ráječko nemůže nastat, protože jak je uvedeno výše, Ráječko má 15 členné zastupitelstvo. Muselo by zde dojít k poklesu počtu členů zastupitelstva o více jak jednu třetinu, to znamená na 9 členů.
Ve všech případech kandidátních listin byl dodržen termín předání na registrační úřad a současně splněny všechny náležitosti stanovené zákonem pro jejich zaregistrování. Kandidátní listiny byly doručeny včetně vlastnoručně podepsaných čestných prohlášení všech kandidátů. Ne ve všech případech, tomu tak do voleb do zastupitelstva bylo, často docházelo k překlepům jmen, špatného vyznačení politické příslušnosti a navrhované strany nebo uvedení nesprávného data narození, což se projevilo nesouladem mezi prohlášením a kandidátní listinou.
Po převzetí bezchybných kandidátních listin Registračním úřadem, pro obec Ráječko je registračním úřadem úřad v Blansku, předal kopie těchto listin Českému statistickému úřadu, který kandidátní listiny zpracoval do číselníků pro zpracování voleb. Na území města Blanska jako registračního úřadu se řešily některé nesrovnalosti s čitelností kandidátních listin, nesrovnalosti mezi čestnými prohlášeními kandidátů a kandidátní listinou a rovněž tak, v této fázi příprav voleb do zastupitelstva ještě nebyla u některých kandidátů splněna podmínka trvalého bydliště v obci, kde kandidoval. 38
Například, když volíme u malé obce 5 členné zastupitelstvo, což je nejmenší možný počet zastupitelů ze zákona, a nezávislých kandidátů je 9. 39 Vrátíme-li se k předchozímu příkladu 5 členného zastupitelstva, vidíme, že po odstoupení kandidáta se dostaneme pod stanovenou hranici a musí proběhnout nové volby.
30
Zákon40 však umožňuje tuto podmínku splnit těsně před konáním voleb. Někdy však komplikuje práci jak registračním úřadům, tak i Českému statistickému úřadu, který vytváří registry kandidátů, a musí provádět jejich aktualizaci prakticky do zahájení hlasování ve volbách.
8.5 Hlasovací lístky Dle zákona proběhne losování pořadí volebních stran na hlasovacím lístku. Každá volební strana si vylosuje číslo, podle něhož je umístěna na hlasovacím lístku. Zmiňuji se o tom, protože některé volební strany výsledek losovaní považují za velice důležitý a podle nich, může ovlivnit výsledek voleb. V našem případě obce Ráječko bylo vylosováno následující pořadí volebních stran na hlasovacím lístku:
Číslo 1 : Sdružení společenských aktivit Ráječko – sdružení nezávislých kandidátů Číslo 2: Sdružení politické strany a nezávislých kandidátů - Vaše volba Číslo 3: Česká strana sociálně demokratická Číslo 4: Sdružení nezávislých kandidátů – Za Ráječko krásnější… Číslo 5: Komunistická strana Čech a Moravy Číslo 6: Ráječkovské ženy - sdružení nezávislých kandidátů
Po vytvoření registru kandidátů na Českém statistickém úřadě byly předány kopie hlasovacích lístků k odsouhlasení registračnímu úřadu, bylo provedeno vzájemné porovnání a kontrola správnosti údajů o kandidátech-jejich věku, povolání a příslušnosti k politickým stranám a tyto předány k tisku hlasovacích lístku do firmy Moravia press, která se stala vítězem výběrového řízení na zabezpečení voleb. První tisk hlasovacích lístků je předán ke kontrole registračnímu úřadu v Blansku, kde jsou údaje z hlasovacích lístků odsouhlaseny na převzaté kandidátní listiny a vráceny zpět s vyznačenými nesrovnalostmi. Po těchto opravách jsou hlasovací lístky vytisknuty, dodány na registrační 40
úřad a následuje jejich distribuce na jednotlivé obecní úřady.
Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstva obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
31
Jakmile obec Ráječko obdržela hlasovací lístky, doručila je jednotlivým voličům, a to nejpozději tři dny před dnem konání voleb, což bylo 17.10.2006. V obci Ráječko nedošlo k žádným problémům, termíny stanovené zákonem41 byly dodrženy a hlasovací lístky doručeny již před uplynutím stanovené doby. Společně s hlasovacími lístky obdrží voliči i poučení jak mohou správně volit, kde jsou vysvětleny všechny tři varianty volby, které zákon42 umožňuje. Což je zakřížkováním jedné volební strany, kdy získají hlasy všichni kandidáti, druhá možnost zakřížkováním jednotlivých kandidátů z různých volebních stran, kterým dává volič hlas, do počtu členů zastupitelstva, v našem případě maximálně 15 hlasů. Poslední možností je kombinace dvou způsobů, tedy vyznačení jedné volební strany a označením dalších kandidátů z jiných volebních stran. V této možnosti získávají hlasy samostatně označení kandidáti a kandidáti označené volební strany do počtu členů zastupitelstva.
8.6 Volební komise V obci Ráječko byla okrsková volební komise o 6 členech, každá volební strana využila své právo delegovat do okrskové volební komise svého člena. Tohoto člena spolu s jedním náhradníkem může delegovat nejpozději do 30 dnů přede dnem voleb. Dále obcí byla určena zapisovatelka okrskové volební komise. Před volbami musí být na zasedání losem určen předseda a místopředseda okrskové volební komise. A tito společně se zapisovatelkou se zúčastnili školení okrskových volebních komisí, které proběhlo ve městě Blansku dne 11.10.2006 na Městském úřadě. Zde byly pracovníkem registračního úřadu seznámeni s úkoly a povinnostmi okrskové volební komise, které vyplývají ze zákona, a pracovníkem Českého statistického úřadu, v tomto případě okresním gestorem43 voleb, s počítáním výsledků voleb a zpracováním zápisu. Okrskovým volebním komisím bylo na tomto školení osvětleno používaní okrskového volebního programu v počítačové podobě, který zpracoval Český statistický úřad a byl zároveň k dispozici na stránkách pod webovou adresou www.volby.cz. Tento program byl rovněž distribuován na disketě na 41
42 43
Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstva obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Tamtéž
okresní gestor- osoba, zabezpečující přejímání výsledků voleb na daném okrese
32
obecní úřady těm komisím, které si o něj zažádaly, mezi něž patřila i obec Ráječko. Účelem tohoto programu je okrskovým komisím zjednodušit zpracování výsledků voleb.
8.7 Volební místnost Volební místnost v obci byla určena a zůstala stejná jako v parlamentních volbách, v budově „Staré školy“, v dnešní době slouží pro pořádání kulturních a společenských akcí. Na obecním úřadě během konání voleb visela státní vlajka České republiky, volební místnost byla vybavena všemi náležitostmi dle zákona44 a vzhledem k většímu počtu voličů - to jest 1007 osob45, byly vytvořeny dva prostory určené pro úpravu hlasovacích lístků.
8.8 Průběh voleb Volby proběhly ve dvou dnech. První den 20.10. 2006 volební místnost otevřena od 14:00 hodin do 22:00 hodin, druhý den 21.10. 2006 v čase od 8:00 hodin do 14:00 hodin. První den, podle hlášení okrskové volební komise, se zúčastnilo hlasování cca 42% voličů. Celková účast ve volbách pak přesáhla 53% voličů (konkrétně 53.6%). Celý průběh voleb nebyl ničím narušen a volby proběhly v regulích zákona, což potvrdily i kontrolní návštěvy z registračního úřadu a krajského úřadu.
8.9 Zjištění výsledku voleb Po uzavření místnosti komise počítala výsledky hlasování a zpracovala zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku46.
44 45 46
Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstva obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Příloha č.2-Zápis o průběhu hlasování ve volebním okrsku Příloha č.2-Zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku
33
Do seznamu voličů bylo zapsáno 1007 voličů a voleb se zúčastnilo, to jest vydáno bylo 540 úředních obálek. Při počítání výsledků bylo odevzdáno 539 úředních obálek. V tomto případě je možné, že jeden volič se k volbám dostavil, vyzvedl si úřední obálku, ale do schránky ji nevhodil.
Dle pokynů okrskových volebních komisí postupně členové komise vyndávali hlasovací lístky z obálek, kontrolovali správnost a platnost jejich vyplnění a počítali hlasy pro jednotlivé kandidáty a volební strany. Využili pro to pomocné tiskopisy s vyznačením jednotlivých kandidátů a pomocí čárkovací metody jim zapisovali hlasy. Ještě Před hlasováním si vyčlenili prázdný hlasovací lístek, který označili „výsledky voleb v okrsku…“ a do okýnek vedle jednotlivých kandidátů zapsali počty hlasů, které tito kandidáti získali. Součet hlasů jednotlivých kandidátů tvoří počet hlasů volební strany a tento údaj zapsali na hlasovací lístek vedle názvu volební strany. Pro zpracování výsledků využila okrsková
volební komise okrskový
volební
program dodaný Českým statistickým úřadem, který si nainstalovala na svůj počítač pomocí zadání identifikace okrsku, skládající se z čísla obce47, čísla okrsku a kontrolního čísla48. Veškeré zjištěné údaje jako počty vydaných a odevzdaných obálek voličům a počty hlasů jednotlivých kandidátů, vyplnila do předtištěného zápisu, který byl součástí programů. Nadále do tohoto zápisu komise vyplnila časy otevření a uzavření volební místnosti, použití přenosné volební schránky a počet členů okrskové volební komise. Zde se dopočetly celkové počty hlasů pro stranu a kontrolní čísla. Takto správně vyplněný zápis o průběhu a výsledku hlasování komise 2x vytiskla49. Jednou z jejich povinností bylo na zápise zkontrolovat veškeré údaje, které vyplňovala a podepsat zápis, včetně vytištěné přílohy, to jest hlasovacího lístku. Podepsali se všichni členové komise s právem hlasovat a do své vyznačené linky, kde je uvedeno datum i čas zápisu, se podepsala i zapisovatelka. V našem případě to bylo v 18:51 21.10 06.
47
Číslo obce je šestimístný kód základní územní jednotky –ZÚJ. Příloha č.2- Zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku 49 Tamtéž 48
34
Zapisovatelka spolu se dvěma
členy komise přivezli zápis na Městský úřad do
Blanska, na přebírací pracoviště Českého statistického úřadu. Na tomto místě byl zápis zkontrolován a převzat pomocí počítačového programu pro zpracování výsledku voleb. Komise poté obdržela od pracovníka přebíracího pracoviště protokol o kontrolách za okrsek50, kde nebyly shledány žádné chyby. Ve sledované obci byl zápis, kde pro zpracování zápisu o hlasování byl využit okrskový volební program, převzatý z diskety. Po načtení zápisu do pořizovacího PC, bylo zkontrolováno kontrolní číslo převzatého zápisu o hlasování s vytištěným zápisem komise. Jedná se o kontrolní mechanismus přebírání výsledků z vnějších paměťových zdrojů, kde kontrolní číslo je uvedeno na všech tiskopisech vytištěného zápisu a při načtení zápisu, se toto kontrolní číslo objeví na obrazovce. Pokud se shoduje, a v tomto případě bylo v pořádku na všech předaných tiskopisech zápisu, tak se pokračuje ve zpracování a kontrolách.. Dále došlo ke zkontrolování podpisů na zápisu o průběhu a výsledku hlasování51 kde bylo podepsáno všech 6 členů komise a zapisovatelka. Poté byly výsledky okrsku přeneseny do centra zpracování výsledků voleb, které se nachází v Praze. Vzhledem k tomu, že se jedná o obec tvořící pouze jeden okrsek, byl následně zpracován zápis o výsledku voleb do zastupitelstva52.Tento zápis byl předán komisi, ta měla z úkol ho doručit zástupci za obec. Výsledky voleb byly vyvěšeny na úřední desce obecního úřadu a vyhlášeny místním rozhlasem. Mimo všechny zápisy, které obec nebo spíše její zástupci obdrželi, ještě dostali zápis o výsledku voleb53 od registračního úřadu Blansko. V tomto zápise jsou uvedena jména zvolených členů zastupitelstva podle jednotlivých volebních stran a jména náhradníků, kteří se do zastupitelstva nedostali v pořadí, v jakém by v případě nahradili odstoupivšího člena své volební strany. Celý propočet výsledku je poměrně složitý a i pro některé členy okrskových komisí nesrozumitelný.
50 51 52 53
Příloha č.3-Protokol o kontrolách za okrsek Příloha č.2- Zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku Příloha č.4–Zápis o výsledku voleb do zastupitelstva obce Tamtéž
35
V 90. letech tento zápis zpracovávala tzv. místní volební komise, která převzala nejdříve výsledky jednotlivých okrsků ve více okrskových obcí a tyto výsledky počítala. Zápisy vykazovali velkou chybovost a prodlužovali dobu zpracování výsledků voleb. Toto řešení, kdy statistický úřad nepředává komisím výsledky voleb je daleko efektivnější a rychlejší. Pracovníci statistického úřadu se však neustále setkávají s dotazy jak je možné, že do zastupitelstva se dostanou kandidáty s nižším počtem hlasů a naopak kandidáti s vyšším počtem hlasů jsou pouze náhradníky.
8.9.1 Propočet mandátů Nejdříve se zjistí počet hlasů pro jednotlivé volební strany ve vztahu k hranici pro postup při zjišťování výsledku. Tedy Český statistický úřad ze zápisu o průběhu a výsledku hlasování zjistí, kolik hlasů bylo odevzdáno pro jednotlivé kandidáty na kandidátních listinách a kolik pro každou kandidátní listinu. Zjistí počet platných hlasů. Kandidátní listina, jež obdrží méně než 5% z celkového počtu platných hlasů, poděleného voleným počtem zastupitelů a vynásobeného počtem jejich kandidátů (nejvýše však voleným počtem členů) je z dalšího zjišťování výsledků voleb vyřazena. V obci Ráječko nastala situace, kdy všechny strany překročily 5% poměrů hlasů ( u přepočteného základu) a tudíž splnily hranici pro postup. V druhém kroku je počet hlasů každé strany postupně dělen čísly 1,2,3,…. až 15, tedy do počtu kandidátů jednotlivých volebních stran do zastupitelstva. Tyto podíly jsou následně Českým statistickým úřadem seřazeny podle velikosti a ke každému podílu je uvedeno, které volební straně patří, tudíž název strany. Z prvních patnácti podílů je zjištěno kolik, která strana získala mandátů ,to znamená, kolikrát je která strana obsažena v tomto pořadí. Do zastupitelstva v obci Ráječko obdržely mandáty všechny kandidující volební
strany. Po třech mandátech získaly strany: Sdružení společenských aktivit
Ráječko – sdružení nezávislých kandidátů, Sdružení nezávislých kandidátů – Za Ráječko krásnější… a Česká strana sociálně demokratická. Po dvou mandátech obdržely strany
36
Sdružení politické strany a nezávislých kandidátů – Vaše volba, Komunistická strana Čech a Moravy a Ráječkovské ženy-sdružení nezávislých kandidátů54. Následující tabulka a graf zobrazují procentuální podíl jednotlivých volebních stran na celkovém počtu hlasů a mandátů. Jak můžeme z tabulky vidět, celkem bylo odevzdáno 7 632 platných hlasů a rozděleno 15 mandátů, odpovídající počtu členů voleného zastupitelstva.
Tabulka č. 1 –Výsledky komunálních voleb v obci Ráječko 2006
Navrhující strana
Získané hlasy (%) 19,06
Získané mandáty (%) 20,00
14,03
13,3
17,46
20,00
Sdružení nezávislých kandidátů –Za Ráječko krásnější… Komunistická strana Čech a Moravy
16,51
20,00
16,49
13,33
Ráječkovské ženy – sdružení nezávislých kandidátů Celkem
16,49
13,33
7 632 hlasů
15 mandátů
Sdružení společenských aktivit Ráječko Sdružení politické strany a nezávislých kandidátů-Vaše volba Česká strana sociálně demokratická
54
Příloha č.4-Zápis o výsledku voleb do zastupitelstva obce
37
Graf č.1 –Výsledky komunálních voleb v obci Ráječko 2006
Hodnoty v procentech
20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 SSA Ráječko- SPS a NKSNK Vaše volba
ČSSD
SNK-Za Ráječko krásnější…
KSČM
Ráječkovské ženy–SNK
Volební strany získané hlasy (%) získané mandáty (%)
Největší a pro občany nejméně pochopitelné je určení kandidátů, kteří se dostanou na základě výsledku voleb do zastupitelstva za každou stranu. Pořadí kandidátů se totiž mění. Stanoví se hranice pro posun kandidátů na první místa způsobem, kdy se počet hlasů pro stranu dělí počtem kandidátů a k tomuto číslu se připočte 10%. Výsledné číslo představuje hranici jež určuje, kteří kandidáti se posunou na první pozice. Ze zápisu z obce Ráječko je patrné, že do zastupitelstva byli zvoleni i členové s nižším počtem hlasů, než které získali náhradníci v jiných stranách a do zastupitelstva nebyli zvoleni.
8.9.2 Rozbor volebních stran Volební strana Sdružení společenských aktivit Ráječko–sdružení nezávislých kandidátů získala 3 mandáty, kde hranice pro posun kandidátů na přední místa byla vypočtena na hranici 106.7 hlasů. Do zastupitelstva se dostal kandidát s pořadovým číslem jedna z 207 hlasy, kandidát s pořadovým číslem tři se 197 hlasy a kandidát s pořadovým číslem pět, jež obdržel 117 hlasů. Kandidáti s číslem tři a pět překročili hranici pro posun a dostali se tudíž na 2. a 3. pozici. Když se ale podíváte na kandidáta na druhém místě této
38
volební strany, tuto hranici pro posun také překročil, ale vzhledem k získanému počtu hlasů skončil až jako druhý náhradník této strany, což je dáno dalším kandidátem na kandidátní listině s pořadovým číslem sedm a se ziskem 110 hlasů, který se stal 1. náhradníkem. Volební strana Sdružení politické strany a nezávislých kandidátů – Vaše volba obdržela 2 mandáty, kde hranice pro posun kandidátů na přední pozice byla 78,1 hlasů a do zastupitelstva se tak dostali kandidáti s pořadovým číslem dvě, se 153 hlasy a jedna, se 147 hlasy. Žádný jiný kandidát z této strany se do zastupitelstva nedostal. Česká strana sociálně demokratická získala ve volbách v obci 3 mandáty. Hranice pro posun kandidátů na přední pozice byla vypočtena na 96,8 hlasů. Kandidát s pořadovým číslem čtyři na kandidátní listině, obdržel 170 hlasů, a protože překročil hranici pro posun přeskočil ostatní kandidáty a dostal se tudíž na první místo. Za tímto kandidátem skončil kandidát s pořadovým číslem jedna ,se ziskem 151 hlasů a kandidát s pořadovým číslem tři, se ziskem 129 hlasů Oba dva vytlačili kandidáta z druhého místa, který se stal až druhým náhradníkem této strany, ačkoli splnil hranici pro posun. Před něj se ještě dostal kandidát až z devátého místa, se ziskem 108 hlasů. Sdružení nezávislých kandidátů –Za Ráječko krásnější obdrželo 3 mandáty. Nejvíce hlasů –136 získal kandidát na prvním místě. Za ním se umístil kandidát ze šesté pozice se ziskem 116 hlasů, protože splnil hranici pro posun, která byla vypočtena na 92,4 hlasů. Nikdo jiný z této strany již vypočtené hranice nedosáhl kromě kandidáta se ziskem 107 hlasů, ale ten se již nikam neposouval, neboť kandidoval ze třetího místa. Je zajímavé, že kandidující z druhé pozice obdržel pouhých 87 hlasů a stal se prvním náhradníkem, i když náhradníka za ním volilo více voličů. Se ziskem 2 mandátů se do zastupitelstva dostala Komunistická strana Čech i Moravy, konkrétně kandidát s číslem jedna, se ziskem 161 hlasů a kandidát se 114 hlasy, který byl posunut na druhé místo z důvodu splnění hranice pro posun vypočtenou na 91,3 hlasů. Tuto hranici splnil kandidát na druhém místě, ale obdržel o pouhý jeden hlas méně a stal se tudíž prvním náhradníkem. Ráječkovské ženy-sdružení nezávislých kandidátů, obdrželo v zastupitelstvu obce 2 mandáty. Hranice pro posun byla stanovena na 91,3 hlasů. Do zastupitelstva byli zvoleni
39
kandidáti z prvního místa, se ziskem 175 hlasů a druhého místa, se ziskem 141 hlasů. Hranici pro posun splnili další dva kandidáti ze čtvrtého a šestého místa a stali se tak náhradníky na předních pozicích. V této straně ihned po začátku funkčního období došlo k odstoupení jednoho zastupitele, který kandidoval z druhé pozice. Na jeho místo nastoupil první náhradník se ziskem 121 platných hlasů, na kandidátce byl umístěn na čtvrté pozici.
V praxi se často stává, že do zastupitelstva jsou zvoleni kandidáti s nižším počtem hlasů než kandidáti stejné strany s vyšším počtem hlasů tím, že byly v pořadí na kandidátní listině před nimi a kandidát s nižším pořadovým číslem nedosáhl potřebné hranice k posunu na přední místa, ale více hlasů než kandidát před ním získal. Toto je nepochopitelná situace, která bývá komisemi často označována za problém. Zástupci komise tento problém hojně diskutují s pracovníky Českého statistického úřadu
na
přebíracích místech a ptají se, jak je to možné, že taková situace nastala. Pracovníci zástupcům z komise musejí vysvětlovat, že žádný problém nenastal a zjištěné výsledky hlasování jsou správné, v souladu se zákonem. V některých případech se i stává, že členové komise z tohoto důvodu odmítnou podepsat zápis o průběhu a výsledku hlasování,
jako důvod nesouhlasu
s tímto
systémem přidělovaní mandátů, byť je uveden v zákoně. Dokonce se v minulosti stalo, že komise z tohoto důvodu přivezla hlasovací zápis zpátky na přebírací místo, že je v něm chyba. Přestože je na školeních komisí tento systém propočtu mandátů na příkladech vysvětlován a zdůvodňován, zůstává stále nepochopen.
8.10 Náhradníci Každá volební strana v obci má své náhradníky. Ty strany, jež získaly po třech mandátech mají 12 náhradníků, strany se dvěma obdrženými mandáty mají náhradníků 13. Určení jejich pořadí vyplývá z přepočteného pořadí, dle hranice pro posun na přední pozice v kandidátní listině. Na příkladu volební strany č.1-Sdružení společenských aktivit Ráječko, můžeme na zápise o průběhu a výsledku hlasování vidět reálnou situaci, kdy
40
uvnitř strany získal kandidát větší počet hlasů, než kandidát před ním, ale z důvodu nedosáhnutí stanovené hranice pro posun na přední místa zůstal se 106 hlasy na 4. místě, ale na třetím místě je kandidát, který obdržel pouze 87 hlasů.
V řadě malých obcí okresu, kde je voleno například 5 členné zastupitelstvo, podaly kandidátní listiny pouze samostatně kandidující Nezávislí kandidáti. V této situaci se zastupitelstvo skládá pouze ze zvolených kandidátů, kteří získali nejvyšší počet hlasů, ale nemají žádného náhradníka. Pokud by některý z nich z nějakého důvodu odstoupil, musely by se v těchto obcích konat nové volby. Tato situace je jedna z nevýhod stávajícího zákona, kdy musí stát znovu vynakládat nemalé finanční prostředky pro konání nových voleb. Stát prostřednictvím ministerstva vnitra určí obec, která vykonává dočasně správu nad obcí do doby, než jsou v ní vypsány nové volby a zvoleno nové zastupitelstvo.
Dle mého názoru by v této situaci postačilo přepočítat výsledky voleb bez tohoto kandidáta, tedy kandidáta, který z nějakého důvodu odstoupil, a určit nové zastupitelstvo, tím by odpadly nemalé finanční prostředky a starost státních orgánů s vyhlášením nových voleb a zabezpečení jejich průběhu. A nadále existuje i možnost, že by účast voličů ve vyhlášených nových volbách do obecního zastupitelstva byla daleko nižší, než ve volbách prvních.
Následující tabulka a graf jsou věnovány věkové struktuře kandidátů a zvolených zastupitelů v obci Ráječko. Můžeme si v nich povšimnout markantního rozdílu mezi kandidáty ve věku 31-35 lety, těch kandidovalo 17, ale do zastupitelstva byl zvolen pouhý jediný z nich. Největšího úspěchu dosáhli kandidáti ve věkové kategorii 26-30 let, neboť z pouhých sedmi kandidátů byli zvoleni dva zastupitelé. Dále zde můžeme vidět, že o kandidáty mladší 26 let a starší 60 let voliči jevili nepatrný zájem a žádný z nich se členem nového zastupitelstva nestal, je nutné však dodat, že počet kandidátů náležících do těchto věkových kategorií je téměř zanedbatelný.
41
Jednou ze zajímavostí obce Ráječko je celkový počet kandidátů. Jak si můžeme prohlédnout v tabulce je jich 90, což vypovídá o tom, že kandiduje každý 11 občan Ráječka starší 18 let.
Tabulka č.2 - Věková struktura kandidátů a zvolených zastupitelů v obci Ráječko Věkové
Počet kandidátů
kategorie
Počet zvolených zastupitelů
18-25
2
0
26-30
7
2
31-35
17
1
36-40
9
3
41-45
11
2
46-50
13
1
51-55
12
3
56-60
9
3
61-65
7
0
66-70
2
0
71 a více
1
0
Celkem
90
15
42
Graf č.2 – Věková struktura kandidátů a zvolených zastupitelů do zastupitelstva obce Ráječko
20 18 16 14 12 Počet 10 8 6 4 2 0 více 71 a 0 66-7
5 61-6
0 56-6 5 51-5 0 46-5
5 41-4
0 36-4 5 31-3 0 26-3
5 18-2
Věkové kategorie kandidáti
zvolení zastupitelé
První zasedání nového zvoleného zastupitelstva v Ráječku proběhlo dne 1.11.2007 v 18:00 v budově „Staré školy“. Noví zastupitelé na tomto zasedání volí do funkce neuvolněného starostu obce, 1. místostarostku a 2. místostarostu Je zřízen výbor finanční a kontrolní a zvoleni jejich členové a předsedové. Ustanovena je i rada obce.
8.11 Volba starosty Velmi často se děje, hlavně v malých obcích, že starostou je zvolen kandidát, který získal nejvíce hlasů. V naší obci, by se tedy starostou stal
kandidát z volební strany
č.1–Sdružení společenských aktivit Ráječko, se ziskem 207 platných
hlasů. Volba
starosty a ostatních funkcí v novém zastupitelstvu, se odehrává ihned na prvním zasedání zvoleného zastupitelstva. Po dohodě všech stran se starostou stal kandidát č. 2, z volební strany Česká strana sociálně demokratická, který získal 151 platných hlasů. Přitom na
43
hlasovacím lístku můžeme vidět, že šest kandidátů ve zvoleném zastupitelstvu získalo více hlasů. Při volbě starosty je dohoda jednotlivých stran a uzavírání účelových koalic pro získání tohoto důležitého postu v dnešní době velice populární a předznamenává někdy velké problémy, které způsobují i v budoucnosti obtíže v práci zastupitelstva. V letošních komunálních volbách jsme tyto rozpory mohli sledovat např. v řadě velkých měst v republice jako je Most, Jihlava i další. Ani obci Ráječko se tento problém zdlouhavého dohadování nevyhnul. Jako občané jsme tyto dohady mohli sledovat na internetových stránkách naší obce a v místním zpravodaji, prostřednictvím nichž si zvolení zastupitelé vyměňovali svoje názory na vzniklou situaci ne příliš čestným způsobem. Pro vyřešení těchto komplikací, by bylo dle mého názoru, vhodné a objektivní, aby voliči mohli volit starostu přímo v komunálních volbách. Touto přímou volbou by jednoznačně vyjádřili svoji podporu kandidátovi na tuto funkci. Jedním ze způsobů volby je vytvoření samostatného hlasovacího lístku, na němž by bylo zřejmé, kteří kandidáti mají zájem tuto funkci starosty vykonávat. Ne vždy a všichni kandidáti stojí o vykonávání této funkce. Nebo by voliči vyznačili kandidáta na tuto funkci přímo na hlasovacím lístku. Domnívám se, že tímto způsobem se předejde celé řadě problémů a dohadů, a občanům se tímto zajistí možnost volbu starosty ovlivnit, protože ve stávajícím systému ji prakticky nemají. Starostou se může stát kterýkoli člen zastupitelstva a teoreticky i náhradník, který se dostal do zastupitelstva díky odstoupení již zvoleného kandidáta.
8.12 Rada obce Dalším obecním orgánem je rada obce. Jedná se o výkonný orgán z oblasti samostatné působnosti, který je odpovědný ze své činnosti zastupitelstvu. V obci Ráječko byla zvolena 5 členná rada, protože obec má 15 zvolených zastupitelů. Při menším počtu zastupitelů se rada nevolí a většinu jejich pravomoci vykonává starosta. Do rady byly zvoleni z volební strany Sdružení společenských aktivit Ráječko kandidát s pořadovým číslem 1, se ziskem 207 hlasů, z České strany sociálně demokratické kandidát s číslem 1 a
44
se ziskem 151 hlasů, ze Sdružení nezávislých kandidátů-Za Ráječko krásnější kandidát s pořadovým číslem 1, se ziskem 136 hlasů, z komunistické strany Čech a Moravy kandidát s pořadovým číslem 1 na kandidátní listině, jenž obdržel 161 hlasů a za Ráječkovské ženy byla do rady obce zvolena kandidátka s pořadovým číslem 1 a počtem hlasů 175. Můžeme tedy vidět, že do rady obce byli zvoleni oba dva místostarostové a starosta obce, a žádný kandidát ze sdružení politické strany a nezávislých kandidátů-Vaše volba místo v radě nezískal.
V obci byly zřízeny 2 funkce místostarosty, což není typické a v minulosti tato druhá funkce místostarosty nikdy nebyla. I toto můžeme považovat za výraz složitých jednání při volbě předsedy vyplývající z volby starosty a rady s cíleným získáním důležitých pozic. Na místo první místostarostky byla zvolena kandidátka ze strany Ráječkovské ženy a druhým místostarostou se stal kandidát za Komunistickou stranu Čech a Moravy.
45
9
ZÁVĚR Jedním z mých návrhů na zlepšení a zkvalitnění průběhu voleb je odstranění
mezistupně při organizaci voleb. Již výše jsem se zmiňovala a rozebírala předávání kandidátních listin, probíhající přes registrační úřad. Mým návrhem je odevzdání kandidátních listin přímo statistickému úřadu, což je subjekt, jehož náplní je vytvářet a kódovat registry ( kóduje se členství kandidátů ve stranách, kandidát – zda jde o muže či ženu, navrhující strana, kódují se sdružení v rámci obce i nezávislý kandidáti). Existují číselníky volebních stran, sdružení a koalic a politických stran. U jednotlivých kandidátů se vyplňuje politická příslušnost a navrhující strana. Předávání kandidátních listin na Český statistický úřad a jejich kontrola by probíhala ze znalostí věci a potřebných náležitostí pro tvorbu registrů. Jednotný tiskopis pro registraci kandidátních listin, by vše výrazně zjednodušil a bylo by z něj zřejmé jaké údaje jsou pro kandidaturu zapotřebí vyplnit. Ze statistického úřadu by potřebné údaje po té plynuly registračnímu úřadu, který by už měl veškerá data zkontrolována a zajistil by, tak jako doposud, tisk hlasovacích lístků pro obce. Některé nepřesnosti na hlasovacích lístcích jako jsou překlepy jmen nebo věku kandidáta sice nemusejí mít vliv na platnost výsledků voleb, ale zvolení kandidáti trvají na opravách, které se dodatečně musejí provádět přes statistický úřad ve zveřejněných výsledcích na internetu.
Dále jsem se ve své práci zabývala volbou starosty. Tato volba je mnohdy doprovázena řadou spekulací a problémů, jež by dle mého názoru mohly být odstraněny nebo alespoň eliminovány samostatným hlasovacím lístkem kandidátů na starosty. Na tomto lístku, by si každá volební strana navrhla svého kandidáta na tento post. Dnešní situace je taková, že ne všichni kandidáti na kandidátních listinách jednotlivých volebních stran mají zájem o tuto funkci v obci, což voliči nevědí a ani nemají možnost více volbu starosty ovlivnit. Voliči mohou hlasovat pro kandidáty na kandidátce určité strany, ale
46
každá strana už má předem představu, kdo z jejich kandidátů by obsadil tento důležitý post, ale volič to jednoduše neví. Samostatný hlasovací lístek kandidátů na starosty, by toto zpřehlednil a vyřešil by i spoustu složitých jednání a rozporuplných rozhodnutí po volbách a navíc, by zvolený post starosty odrážel větší vůli voličů než je tomu doposud.
Systém rozdělování mandátů není pro mnohé voliče průhledný a srozumitelný. Proto jsem toho názoru, že mnohem lepší, by bylo odstranění hranice pro posun kandidátů na první místo, což by vedlo ke zpřehlednění výsledků voleb pro voliče i pro ostatní občany a znamenalo by to vyjádření větší vůle voličů než vlivu pořadí na kandidátních listinách stanovené politickou stranou. Zde je možno říci, že ze stanovení pořadí kandidátů na kandidátní listině politickou stranou, vyplývá určitá nedůvěra vůči voličům, kdy politické strany si nechtějí příliš nechat zasahovat, kteří její členové budou v případě úspěchu v zastupitelstvu. Velmi markantně se tato situace projevuje především na menších obcí, kdy o pořadí může rozhodovat jen několik hlasů, jednou z obcí, kde tato situace nastala je i moje sledovaná obec Ráječko.
V řadě malých obcí, jak jsem se zmiňovala ve hlavní části mé práce, které mají jen 5 členná zastupitelstva, což je nejmenší počet stanovený zákonem, kandidují jen nezávislý kandidáti. Zvolené zastupitelstvo v tomto případě nemá náhradníka a tudíž odstoupení kteréhokoli kandidáta resp. zvoleného zastupitele vyvolá nové volby. V těchto případech jsem toho názoru, aby se náhradníkem stal další nezávislý kandidát podle počtu získaných hlasů ve volbách. Nezávislý kandidát nemá náhradníka
a sám nikoho nahradit nemůže. V těchto
situacích je daleko lepší vytvořit nezávislé sdružení kandidátů, kteří již v rámci svých volebních stran mají náhradníky. V Ráječku kandidovala ve volbách tři
sdružení
nezávislých kandidátů: Sdružení společenských aktivit Ráječko, Ráječkovské ženy a Za Ráječko krásnější….
47
Nevýhodou v komunálních volbách je nenaplnění kandidátní listiny na počet kandidátů, hlavně pro stanovení hranici postupu do dalšího zjišťování výsledků podle § 45 odst. 1 volebního zákona, kde se počítá poměr hlasů k přepočtenému základu pro porovnání. Velký vliv má nenaplněná kandidátní listina při samostatné volbě, to jest získávání hlasů pro volební strany, kde je to velkou nevýhodou. Při použití způsobu volby tím, že volič hlasuje pro volební stranu, tzn. označí na hlasovacím lístku čtvereček u politické strany. V tomto případě získá tato strana jen takový počet hlasů, kolik je počet kandidátů na listině. nevýhoda se může projevit i ztrátou mandátů, protože se celkový počet hlasů přerozděluje ve straně na jednotlivé hlasy kandidátům. Ne všechny, zvláště malé strany, jsou si této nevýhody vědomy a nechtěně se mnohdy okrádají o hlasy. Jestliže se na tuto problematiku podíváme i
z druhé strany, tedy z možnosti, že dojde k úplnému naplnění kandidátní
listiny, zjistíme, že mnozí kandidáti
jsou pro jednotlivé volební strany získáváni
všemožným způsobem, aniž by oni sami měli zájem kandidovat. Sice se pro kandidaturu nakonec rozhodnou, ale již předem bývá stanoveno, že v případě zvolení v zastupitelstvu nebude pracovat a dojde k odstoupení a následnému nastoupení náhradníka z dané strany. Ve většině případů se jedná o kandidáty povědomé a známé v obci, které dané volební straně poslouží jako magnet, s cílem přitáhnout hlasy voličů.
Domnívám se také, že v komunálních volbách by neměli kandidovat členové zastupitelských orgánů vyšších stupňů jako jsou poslanecká sněmovna a senát. V mnoha případech se jednání zastupitelstev účastní minimálně. Jde opět jen o získání hlasů pro tu stranu, za kterou kandidují, protože jsou více v povědomí veřejnosti, nejde však o skutečný zájem pracovat v zastupitelstvu.
Při své práci na přebíracím pracovišti Českého statistického úřadu jsem získala zkušenosti a vyslechla názory jak členů jednotlivých volebních komisí jako pracovník, tak i jako volič a sledovala jsem probíhající počáteční jednání nově zvolených zastupitelstev ve svém nejbližším okolí a rovněž v tisku a v médiích. Řada problémů s výsledků voleb 2006 a jednání v zastupitelstvech přetrvává dodnes.
48
Celá moje práce se opírá nejen o konzultace osob působících na tomto oboru, ale především o poznatky získané mojí vlastní působností v této oblasti. Myslím si, že celá řada nastíněných problémů a jejich návrhy řešení jsou dosažitelné v praxi, ovšem pouze za pomoci a angažovanosti zvolených orgánů v této problematice. Z tohoto statutu, který daný orgán má se domnívám, že by lidé-voliči neměli volby do zastupitelstev podceňovat a své právo, jenž jim náleží ze zákona, uplatnit.
49
10 POUŽITÁ LITERATURA Balík, S. Komunální volby v České republice v roce 2002. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 143s. ISBN 80-210-3211-1
Blahož, J. Srovnávací ústavní právo. Praha: ASPI Publishing, 2003. 479s. ISBN 80-85963-80-9
Filip, J., Schelle, K. Právní úprava voleb do obecních zastupitelstev. Zlín: Živa, 1994. 174s. ISBN 80-901745-4-X
Filip, J. Volební právo pro parlamentní a obecní volby v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 35s. ISBN 80-210-0671-4
Koudelka, Z. Průvodce územní samosprávou po 1.1.2003. Praha: Linde, 2003. 237s. ISBN 80-7201-403-X.
Krejčí, O. Kniha o volbách. Praha: Victoria Publishing, 1994. 353s. ISBN 80-85605-88-0
Nunvářová, S. Veřejná politika a územní správa a samospráva. Brno:Masarykova univerzita, 2006. 112s. ISBN 80-210-3958-2
Šaradin, P., Outlý, J. Studie o volbách. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004. 232s. ISBN 80-244-0798-1
50
Šimíček, V. Právní a politologické problémy voleb. Brno: Masarykova univerzita, 1997. 117s. ISBN 80-210-1563-2.
Český statistický úřad: Pokyny pro postup okrskových volebních komisí při realizaci závazného systému zjišťování a zpracování výsledků voleb do zastupitelstev obcí 2006.
Právní předpisy Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích , ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstva obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška 59/2002 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 424/1991 SB., o sdružování v politických stranách a v politických hnutí, ve znění pozdějších předpisů
Internetové zdroje Český statistický úřad: http://www.czso.cz Volby: http://www.volby.cz Obec Ráječko: http://www.rajecko.cz
51
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č.1 – Hlasovací lístek (1 strana)
Příloha č.2 – Zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku- tiskopis T/3 (5 stran)
Příloha č.3 – Protokol o kontrolách za okrsek (1 strana)
Příloha č.4 – Zápis o výsledku voleb do zastupitelstva obce-tiskopis V/8 (8 stran)
52
