MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

VÝVOJ A PERSPEKTIVY FRANCHISINGU V ČESKÉ REPUBLICE

Brno 2007

Kamila Kuchtová

2

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Vývoj a perspektivy franchisingu v České republice“ zpracovala samostatně a s využitím odborné literatury, kterou uvádím v bakalářské práci v seznamu použité literatury.

V Brně dne 25.5.2007

…..……………………………. Kamila Kuchtová 3

PODĚKOVÁNÍ

Ráda bych touto cestou poděkovala Ing. Marku Zábojovi, Ph.D. za odborné rady, které mi poskytl při vypracování bakalářské práce.

4

Abstrakt Tato práce se zaměřuje na vývoj a perspektivy franchisingové formy podnikání v České republice. Teoretická část je věnována charakteristice základních principů franchisingu, právním a finančním aspektům franchisingového stylu podnikání. Vlastní práce se zabývá analýzou aktuálního stavu franchisingu v České republice, se zaměřením na podnikatele, který zvažuje možnost zapojit se do franchisingové sítě působící na českém trhu. Cílem bakalářské práce „Vývoj a perspektivy franchisingu v České republice“ je ukázat franchising jako formu podnikání, která může pomoci mnoha českým podnikatelům z oblasti malého a středního podnikání přežít na domácím trhu. Prakticky se poznatky této práce mohou využít například při rozhodování začínajícího podnikatele (tedy bez předešlé podnikatelské zkušenosti), zda a do jaké franchisingové sítě vstoupit.

Klíčová slova: franchising, franchisor, franchisant, franchisingový koncept, malé a střední podniky

Abstract This work is focused on development and perspectives of franchising in the Czech Republic. The theoretical part is dedicated to the characteristics of basic principles of franchising. The work itself deals with analysis of current state of franchising in the Czech Republic with focus on entrepreneurs thinking about a possibility to join a franchising system operating on the Czech market. The purpose of this work is to show franchising as a form of enterprise that should help a lot of Czech entrepreneurs, especially the small ones, survive on the home market. The conclusions of this work can be used in practice, e.g. when entrepreneur is considering whether to enter a franchising system.

Keywords: franchising, franchisor, franchisant, franchising conception, small- and medium-sized enterprises

5

OBSAH

1.

ÚVOD……………………………………………………………………………….. 8

2.

CÍL A METODIKA PRÁCE……………………………………………………… 10

3.

ZÁKLADNÍ PRINCIPY FRANCHISINGU……………………………………… 12 3.1

HISTORIE FRANCHISINGU………………………………………………… 12

3.2

VÝZNAM FRANCHISINGU PODLE EVROPSKÉHO KODEXU ETIKY FRANCHISINGU……………………………………………………………… 13

3.3

FRANCHISINGOVÁ SPOLUPRÁCE………………………………………... 14

3.4

FRANCHISING Z POHLEDU FRANCHISORA…………………………….. 15

3.5

FRANCHISING Z POHLEDU FRANCHISANTA……………………………16

3.6

FINANČNÍ ASPEKTY FRANCHISINGU A FRANCHISOVÉ POPLATKY.. 18 3.6.1

FINANČNÍ HLEDISKA FRANCHISINGU NA STRANĚ FRANCHISORA………………………………………………………. 18

3.6.2 4.

5.

FINANČNÍ HLEDISKA FRANCHISANTA…………………………. 19

PRÁVNÍ ÚPRAVA…………………………………………………………………. 20 4.1

FRANCHISOVÁ SMLOUVA………………………………………………… 21

4.2

SMLOUVA O BUDOUCÍ FRANCHISINGOVÉ SMLOUVĚ……………….. 22

4.3

NEHMOTNÉ STATKY……………………………………………………….. 22

VÝVOJ FRANCHISINGOVÉHO PODNIKÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE……. 25 5.1

MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKÁNÍ V ČR A JEHO VLIV NA NÁRODNÍ EKONOMIKU…………………………………………………………………. 25

5.2

FRANCHISING V ČR ………………………………………………………... 27

5.3

FRANCHISOVÉ SYSTÉMY PŮSOBÍCÍ NA ČESKÉM TRHU…………….. 29

5.4

5.3.1

SEKTORY, VE KTERÝCH SE UPLATŇUJE FRANCHISING ……. 29

5.3.2

VÝVOJ FRANCHISOVÝCH KONCEPTŮ PŮSOBÍCÍCH V ČR….. 31

ASOCIACE A INSTITUCE PODPORUJÍCÍ FRANCHISING, INTERNETOVÉ PORTÁLY………………………………………………….. 36 5.4.1

ČESKÁ ASOCIACE FRANCHISINGU……………………………… 37

5.4.2

ČESKÝ INSTITUT PRO FRANCHISING…………………………… 38

5.4.3

EVROPSKÁ FRANCHISOVÁ FEDERACE…………………………. 39

5.4.4

CZECHINVEST……………………………………………………….. 40

5.4.5

INTERNETOVÉ PORTÁLY………………………………………….. 40

6

6.

FINANCOVÁNÍ FRANCHISINGU………………………………………………. 41 6.1

KB FRANCHISING PROGRAM……………………………………………... 43

6.2

STÁTNÍ PODPORA MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V OBLASTI FINANCOVÁNÍ………………………………………………………………. 44

7.

TRENDY EVROPSKÉHO FRANCHISINGU…………………………………... 46 7.1

FRANCHISING V NĚMECKU………………………………………………. 46

7.2

FRANCHISING VE VELKÉ BRITÁNII……………………………………... 47

7.3

FRANCHISING VE FRANCII………………………………………………... 47

7.4

FRANCHISING V RAKOUSKU…………………………………………….. 48

7.5

BUDOUCNOST FRANCHISINGU V ČR…………………………………… 49

8.

DISKUSE……………………………………………………………………………. 51

9.

ZÁVĚR……………………………………………………………………………… 54

10.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY…………………………………………….. 56

7

1. ÚVOD Vývoj ekonomiky České republiky v posledních letech je možné označit za příznivý. Dochází zejména k oživení domácí poptávky, což se projevuje rychlejším růstem výdajů na tvorbu hrubého kapitálu a konečnou spotřebu domácností. Zrychlila také dynamika vývozu zboží jako odraz výrazné exportní orientace rychle rostoucího zpracovatelského průmyslu a je zaznamenán také vysoký nárůst produkce v průmyslu, který zapříčinily hlavně podniky se zahraniční kontrolou. Vlivem rostoucí ekonomické aktivity vzrostla na trhu práce nabídka pracovních míst, která umožnila mírně zvýšit zaměstnanost. Česká republika se zařadila v mezinárodním kontextu k nejrychleji rostoucím ekonomikám v Evropské unii. V národním hospodářství ČR hrají důležitou roli velké podniky. Ale ty tvoří pouze 0,1 % z celkového počtu podniků v České republice. Zbylých 99,9 % tvoří malé a střední firmy, které se výrazně podílejí na výkonech národního hospodářství. Jejich počet, ekonomické výsledky i podíl na zaměstnanosti se postupně přibližuje standardu zemí Evropské unie. Malé a střední podniky se obvykle považují za významný faktor ekonomického růstu, za sektor, jehož rozvoj přispívá ke snižování nezaměstnanosti, za oblast, která pružně reaguje na změny v domácí ekonomice i v jejím okolí. Tyto podniky pomáhají zmírňovat negativní důsledky strukturálních změn, dokáží se rychleji adaptovat na požadavky a výkyvy trhu a vhodně vyplňují jeho okrajové oblasti. Decentralizující podnikatelské aktivity nemalou měrou napomáhají rychlejšímu rozvoji regionů, menších měst a obcí. Právě v regionálním konkurenčním prostředí, vzájemné spolupráci a komunikaci spočívá jejich síla a potenciál. Jsou zároveň i segmentem ekonomiky, ve kterém dochází k významné obměně – frekvence vzniku nových subjektů a zániku již existujících je zde značně vysoká. Počet malých a středních podniků, které se udrží na trhu více jak 5 let, není velký. Důvodem je nedostatek zkušeností, absence výrobní nebo obchodní strategie, finanční náročnost, nedostatek oběžného kapitálu nebo výběr a vzdělávání lidí. Možností, která dokáže řešit nejenom tyto, ale i jiné problémy, je franchising. Řadě podnikatelů, zejména malých, poskytuje možnost spolupráce s některou velkou, často mezinárodní firmou, s jejími manažery a odborníky. Zkrátka malý podnikatel má možnost získat v poměrně krátké době znalosti, které mu jsou jinak těžko dostupné. Franchising se do ČR dostal před 15 lety. Od té doby se zde postupně rozvíjí, i když rychlejšímu rozšíření bránila nedostatečná znalost jeho fungování. I přes různá úskalí, jako

8

byla nedůvěra v tuto formu spolupráce podnikatelských subjektů nebo nedostatek poradenských služeb s franchisingovou specializací, se tato metoda podnikání uchytila i u nás. Pro svá specifika a vysokou efektivnost je franchising dnes experty považován za nejvyspělejší systém společného podnikání.

9

2. CÍL A METODIKA PRÁCE Cílem bakalářské práce „Vývoj a perspektivy franchisingu v České republice“ je ukázat franchising jako formu podnikání, která může pomoci mnoha českým podnikatelům z oblasti malého a středního podnikání přežít na domácím trhu. Franchising v ČR můžeme považovat za formu společného podnikání s nepříliš letitou tradicí a proto je v této práci obsažena i charakteristika základních principů, na kterých funguje franchisingová spolupráce příjemce a poskytovatele licence.

Mezi hlavní cíle práce se řadí:


analýza aktuálního stavu franchisingu v České republice se zaměřením na, ať už stávajícího či začínajícího, podnikatele, který zvažuje možnost zapojit se do franchisingové sítě působící na českém trhu




tvorba uceleného přehledu franchisových koncepcí, které již působí v České republice




analýza odvětví (sektorů), ve kterých se franchisingový styl podnikání využívá ve světě, a porovnání se sektory, ve kterých se franchising využívá v ČR




popis vývoje českých franchisových konceptů v letech 1999 - 2006




vyjádření možných úskalí vyskytujících se při výběru franchisora

Vedlejšími cíli jsou:


popis odlišností v „českém“ a „evropském“ franchisingu




srovnání vybraných českých a zahraničních konceptů z hlediska ukazatelů, jako je celková investice a její návratnost, délka trvání franchisingové smlouvy a dalších




vyhledání odborných institucí, které jsou pro podnikatele hodnotnými zdroji informací nejen při zahájení franchisingové aktivity




aktuální možnost financování franchisingového podnikání




vývoj a perspektivy franchisingu ve vybraných státech Evropské unie

Základním pilířem bakalářské práce bylo vytvoření přehledu franchisingových koncepcí působících na území českého státu. Tento přehled jsem vytvořila na základě údajů zjištěných v odborné literatuře, dále informací zprostředkovaných Českou asociací franchisingu (jejich internetové stránky a informace získané na konferenci Franchise

10

Meeting Point, která se konala v říjnu 2006, v Brně). Údaje potřebné pro analýzu jednotlivých odvětví, ve kterých se využívá franchisingu, jsem čerpala z mezinárodního internetového portálu FranchiseKey International. Výsledky uvedené v bakalářské práci jsou součástí výzkumného záměru, id. kód VZ: 62156 48904 „Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního sektoru a sektoru služeb v nových podmínkách evropského integrovaného trhu“, tématický okruh 03 „Vývoj vztahů obchodní sféry v souvislosti se změnami životního stylu kupního chování obyvatelstva a změnami podnikového prostředí v procesech integrace a globalizace“ realizovaného za finanční podpory ze státních prostředků prostřednictvím MŠMT.

11

3. ZÁKLADNÍ PRINCIPY FRANCHISINGU Tato kapitola se zabývá vysvětlením pojmu franchisa a franchising jak z historického hlediska, tak hlavně současnou interpretací franchisingu na základě Evropského kodexu etiky franchisingu. Jsou zde popsány základní principy franchisingového partnerství z pohledu franchisora i franchisanta. Dále jsou zde uvedeny finanční aspekty franchisingu a charakteristika franchisingových poplatků.

3.1 HISTORIE FRANCHISINGU Pojem „franchisa“, jak uvádí RNDr. Jaroslav Tamchyna [1], má své historické kořeny ve středověké Francii, kde se takto označovala privilegia udělovaná feudálem k výrobě nebo prodeji některých výrobků nebo provozování určitých obchodních činností. Přičemž původní význam termínu „franchisa“ podle BARROWA [4] znamená „propuštění z otroctví“. Poprvé se moderní franchising objevil v USA počátkem 20. století, v době mohutného rozvoje automobilismu a cestování. Mnoho automobilových distributorů, provozovatelů čerpacích stanic, drugstorů a motelů začalo podnikat právě na principech franchisingu. Po roce 1945 došlo k prudkému rozvoji franchisingu v oblasti služeb v hotelnictví, restauračním stravování a hlavně v rychlém občerstvení, což jsou oblasti, ve kterých tato forma podnikání převládá i dnes. V 70. letech 20. století, po „ropné“ recesi, pomohl franchising vyřešit problémy mnoha individuálním vlastníkům malých a středních podniků a stal se velmi populární metodou podnikání, která se začala z USA šířit do celého světa. Franchising se v Evropě rozvíjí již řadu let, ale na území České republiky pronikl až v roce 1991. Stalo se tak díky zahraničním firmám a transformujícím se podnikům zahraničního obchodu. Rychlejšímu rozvoji franchisového podnikání v České republice však bránily okolnosti, jako nízká kapitálová vybavenost nebo úvěruschopnost malých podnikatelů.

12

3.2 VÝZNAM

FRANCHISINGU

PODLE

EVROPSKÉHO

KODEXU

ETIKY FRANCHISINGU Franchising je možné definovat různými způsoby. Jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole, jednotliví autoři se na původní význam tohoto termínu dívají odlišně. Avšak nejen na jeho původní význam. Současná definice pojmu „franchising“ je také popisována rozdílně. Je možné se setkat s méně či více obsáhlými výklady – RNDr. Jaroslav Tamchyna [1] franchising vyjadřuje jako „opakování úspěšného podnikatelského nápadu na více místech pod stejnou značkou“ nebo také jako „podnikání pod cizím jménem.“ LOEBL a LUKAJOVÁ [2] popisují franchising jako licenční smlouvu, podle které je nabyvatel licence oprávněn provozovat specifickou podnikatelskou činnost pod obchodním názvem, ochrannou známkou aj., náležejícími poskytovateli licence, a podle níž poskytovatel kontroluje, jak nabyvatel podniká a poskytuje mu průběžně pomoc a radu týkající se jeho podnikatelské činnosti. V následujícím textu je uvedena definice franchisingu dle Evropského kodexu etiky franchisingu, který uvádí jednu z nejpodrobnějších definicí franchisingu. Evropský kodex etiky franchisingu je praktickým souborem hlavních zásad slušného jednání pro účastníky franchisingu v Evropě. Je zároveň i Etickým kodexem pro členy České asociace franchisingu. Evropský kodex etiky je poslední verzí Kodexu, vypracovaného v roce 1972 Evropskou franchisovou federací (European Franchise Federation – EFF). Každý národní franchisový svaz, který je členem EFF se na sepsání Evropského kodexu etiky franchisingu podílel, přejímá ho jako čestný kodex pro své členy a zajišťuje jeho dodržování. Etický kodex pro členy České asociace franchisingu obsahuje 6 částí, ve kterých je popsána definice franchisingu, hlavní zásady franchisingu, oddíl věnovaný náboru, inzerci a zpřístupnění informací. Dále je zde popsán výběr franchisantů a franchisová smlouva. Poslední částí je kodex etiky a master – franchisový systém.

Franchising je Evropským kodexem etiky franchisingu definován takto:

Franchising je odbytový systém, jehož prostřednictvím se uvádí na trh zboží a/nebo služby a/nebo technologie. Opírá se o úzkou a nepřetržitou spolupráci právně a finančně samostatných a nezávislých podniků, franchisora a jeho franchisantů. Franchisor zaručuje svým franchisantům právo a zároveň jim ukládá povinnost provozovat obchodní činnost

13

v souladu s jeho koncepcí. Toto právo franchisanta opravňuje a zavazuje užívat za přímou nebo nepřímou úplatu jméno franchisorovy firmy a/nebo jeho ochrannou známku a/nebo servisní známku a/nebo jiná práva z průmyslového a/nebo duševního vlastnictví, jakož i know-how, hospodářské a technické metody a procedurální systém v rámci a po dobu trvání písemné franchisové smlouvy, za tímto účelem uzavřené mezi stranami, a za trvalé obchodní a technické podpory ze strany franchisora. „Know-how“ je soubor nepatentovaných praktických znalostí, vycházejících z franchisorem

získaných

a

ověřených

zkušeností,

jež

jsou

utajené,

podstatné

a identifikované; „utajené“ znamená, že know-how ve své podstatě, struktuře nebo přesném složení součástí, není všeobecně známé nebo lehce dostupné; to však nelze chápat zúženě, jakoby každá individuální součást know-how musela být mimo franchisorův podnik zcela neznámá nebo nedostupná; „podstatné“ znamená, že know-how zahrnuje informace, jež franchisant nezbytně potřebuje pro použití, prodej či opětovný prodej smluvních výrobků nebo služeb, zvláště pro prezentaci zboží určeného k prodeji, zpracování výrobků v souvislosti s poskytováním služeb, metody přístupu k zákazníkovi, jakož i řízení podniku po administrativní a finanční stránce. Know-how musí být pro franchisanta užitečné tak, aby k datu ukončení smlouvy zlepšilo jeho konkurenční postavení, a to zvláště zvýšením jeho výkonnosti a usnadněním jeho přístupu na nový trh; „identifikované“ znamená, že know-how musí být specifikováno natolik zevrubně, aby bylo možno zjistit, zda odpovídá kritériím utajení a podstatnosti; specifikace know-how může být zakotvena ve franchisové smlouvě nebo ve zvláštním dokumentu nebo ji lze zaznamenat jakoukoliv další vhodnou formou. Plné znění Evropského kodexu etiky franchisingu a současně Etického kodexu pro členy České asociace franchisingu je uvedeno v příloze.

3.3 FRANCHISINGOVÁ SPOLUPRÁCE Základem franchisingu je dlouhodobá podnikatelská spolupráce dvou a více subjektů, vysvětluje RNDr. Jaroslav Tamchyna [1]. Každý z nich poskytuje pro účel společného podnikání své silné stránky. Tedy jeden může vložit podnikatelský nápad a své znalosti a druhý zajistí kapitál a realizační zázemí. Základním kamenem franchisové

14

organizace je dělba činností: franchisový poskytovatel - franchisor se věnuje systémovým a strategickým úkolům a rozvoji svého know-how a franchisovým příjemcům – franchisantům přenechává řešení operativních záležitostí a povinnost se podle jeho know-how řídit. Dohromady tak vzniká vyšší kvalita, která se znásobením a propojením obchodních jednotek příjemců do řetězce (synergicky) znásobuje. Franchising tak dává i malým nebo novým firmám možnost získat podobné konkurenční výhody jaké mají silné, velké a zavedené firmy. Franchising neumí zaručit stoprocentní podnikatelský úspěch – dokáže však podnikatelská rizika do značné míry snížit (podle bankovních risk-manažerů až o 80 %). Franchisové partnerství má celou řadu výhod a předností, ale má také své slabiny a riziková místa. Jeho životaschopnost je založena na tom, zda tento způsob obchodní spolupráce oběma stranám přináší výhody, které nad nevýhodami dlouhodobě převažují. Pro úspěch franchisingového spolupodnikání je klíčový zájem každého franchisového příjemce na prosperitě svého podniku jako části většího systému, který náleží poskytovateli franchisy.

3.4 FRANCHISING Z POHLEDU FRANCHISORA Franchising se díky své podstatě stává stále populárnější formou společného podnikání, protože oběma zúčastněným stranám přináší značné výhody. Cílem této a následující kapitoly je ukázat vztah mezi franchisorem a franchisantem a popsat jednotlivé pozitivní a negativní stránky franchisové spolupráce.

Výhody pro franchisora: 1) Efektivní a rychlá expanze, proniknutí na trh a zvýšení podílu na trhu - touto cestou totiž franchisor může dosáhnout lepší konkurenceschopnosti, aniž by musel investovat do budování „svých“ distribučních jednotek nebo si zřizovat systém „svých“ dealerů. Franchising může být také způsobem, jak poskytovatel pronikne na nové trhy, na nichž existují administrativní nebo obchodní bariéry (např. nutnost velkých investic). 2) Franchising pro poskytovatele představuje účinnou marketingovou metodu zvyšující goodwill jeho obchodního názvu a proslulost jeho ochranných známek a značek. 3) Nástroj financování – franchisanti do vybudování a provozování svého podniku investují vlastní kapitál. Franchising však může pro některé společnosti znamenat způsob, jak se dostat z finančních problémů například tím, že umožní vybraným vlastním provozovnám

15

se osamostatnit tím, že jim poskytne franchisovou licenci. Franchisor tak ušetří náklady na jejich chod a dostane příjmy z jejich činnosti ve formě poplatků za poskytnutou licenci. 4) Franchising je efektivní metodou řízení, spojující přiměřenou kontrolu činnosti nabyvatele licence s jeho maximální zainteresovaností. Díky možnosti kontrolovat celou distribuční cestu může franchisor zajistit potřebnou kvalitu výrobků a služeb. Prostřednictvím jednotné a společné propagace v celém řetězci franchisor postupně získává výhodnější pozici na trhu, může využívat výhody z velikosti a získávat informace o trhu, které může přetvořit ve zkušenosti.

Výše uvedené výhody pro poskytovatele licence plynoucí z franchisové spolupráce uvádějí RNDr. Jaroslav Tamchyna [1] a LOEBL a LUKAJOVÁ [2] Franchisová forma spolupráce má pro franchisora podle RNDr. Jaroslava Tamchyny [1] i několik kritických míst. Poskytovatel musí nejprve investovat do vybudování opravdu efektivního franchisového systému poměrně značné úsilí, nemalý čas a kapitál a své know-how získat praktickým provozováním své koncepce odbytu. Franchisoví příjemci si po určitém čase mohou začít myslet, že poskytovatele už tolik nepotřebují, že pro jejich úspěch v podnikání není spolupráce s ním důležitá nebo že výše franchisového poplatku již neodpovídá tomu, co dostávají; někteří mohou dokonce mít snahu se s nabytým know-how osamostatnit a franchisorovy konkurovat. Poskytovatel nemůže řídit provozovny, které patří příjemcům, jako své vlastní – jejich řízení musí založit na motivaci a citlivém přístupu, empatii a toleranci. Poskytovatel svým franchisantům „pronajímá“ své dobré jméno a značku, založené na vyšší kvalitě poskytovaných služeb nebo zboží – to je obvykle spojeno s vyššími náklady a vyššími nároky. Aby poskytovatel udržel kvalitu a dobré jméno celého řetězce, je nucen kontrolovat zda jednotliví příjemci stanovené standardy kvality dodržují. Při budování a rozšiřování sítě proto také poskytovatel musí vybírat jen takové franchisové partnery, kteří budou schopni a ochotni dodržet kvalitu, která se očekává, a nepoškodit tak dobré jméno řetězce.

3.5 FRANCHISING Z POHLEDU FRANCHISANTA RNDr. Jaroslav Tamchyna [1] označuje franchisového příjemce jako obvykle malého nebo nepříliš zkušeného podnikatele. Někdy tento podnikatel podniká i s celou svou rodinou.

16

I když příjemce ve své firmě, která je smluvní součástí franchisového řetězce, využívá při odbytu „propůjčené“ jméno a značku tohoto řetězce, ve skutečnosti podniká jako samostatný ekonomický subjekt – pod vlastním jménem (IČ), na svůj účet, na své riziko a své náklady. Ve „svém“ podniku má příjemce možnost se aktivně podnikatelsky realizovat v rámci koncepce vytvořené poskytovatelem a rozsahu podmínek sjednaných ve franchisové smlouvě.

Výhody pro franchisanta: 1) Výrazné snížení rizika podnikání právě díky podpoře franchisora, který mu umožní jistější a rychlejší vstup na trh. Menší riziko podnikání mu také umožňuje lepší přístup k úvěrům, leasingu a pojištění. Ve franchisovém partnerství podnikatelské riziko, vstupní investice

i provozní náklady nebývají pro příjemce tak vysoké, jako kdyby podnikal

samostatně. 2) Franchisant může díky podpoře poskytovatele vynaložit nižší počáteční náklady, než kdyby začínal sám. Již při startu svého podnikání získává od poskytovatele hotový a vyzkoušený obchodní a podnikatelský koncept jakoby „na klíč“, včetně zavedeného obchodního jména, ochranné známky a image. Získává know-how, které by nabyl až po několika letech praktického provozování, a spolu s ním vstupní podporu – může např. využít již hotový nebo upravený typový projekt provozovny, poskytovatel mu pomáhá při úpravách nebo vybavení provozovny. 3) Franchisant hned při startu svého podnikání získává podporu v podobě poradenství, školení, vzdělávání a tréninku, a to většinou na úrovni velkých firem. V průběhu partnerství získává další podporu, včetně podpory v managementu a marketingové podpory. 4) Příjemce má možnost nakupovat přímo od poskytovatele a to obvykle za ceny nižší, než kdyby nakupoval v síti velkoobchodních prostředníků. Prostřednictvím velikosti a hustoty celkové sítě může příjemce jako její člen uplatnit vůči dodavatelům při nákupu surovin, zařízení a služeb výhodnější vyjednávací pozici „velké firmy“ a získat výhodnější nákupní ceny a podmínky, které by jako jednotlivec nezískal.

Nevýhodou pro příjemce je jeho určitá závislost na franchisorovi, na jeho úspěchu i případném neúspěchu a ani jeho případné osamostatnění a odchod z řetězce není jednoduché. Příjemce se musí podřizovat pokynům a kontrole dodržování kvality ze strany poskytovatele a také je nucen se přizpůsobit zájmům ostatních členů systému. 17

3.6 FINANČNÍ ASPEKTY FRANCHISINGU A FRANCHISOVÉ POPLATKY

ZÁBOJ [3] uvádí, že franchising je především nástroj podnikové strategie. Má však důležité finanční souvislosti, a proto na něj můžeme pohlížet jako na nástroj financování, popř. jako na nástroj finančního řízení podniku.

3.6.1. FINANČNÍ HLEDISKA FRANCHISINGU NA STRANĚ FRANCHISORA

Franchisor je hlavní iniciátor vzniku franchisingových systémů. Jde většinou o významnější firmy. Podnětem je obvykle snaha financovat rychlou expanzi za podmínek, které jsou výhodnější, než tradiční metody vlastní výstavby. Lze předpokládat, že z tradičních finančních hledisek budou franchisingové systémy vhodné více pro poskytovatele než pro příjemce. Jde o způsob zvýšení efektivnosti podnikových investic:


úspory vlastních finančních zdrojů tím, že příjemce vloží určitý vlastní kapitál, přijme úvěry na sebe a uspoří tak úvěrovou kapacitu podniku,




větší osobní nasazení.

Důležité je, zda poskytovatel dává přednost tomu, aby byl sám vlastníkem nemovitostí potřebných pro franchisingový systém, nebo jestli je pro něj výhodnější vlastnictví příjemce. V některých systémech je obvyklý prodej nemovitostí, v jiných se dává přednost pronájmu. Vlastnictví příjemce má výhodu v tom, že nemovitosti mohou sloužit jako záruky kapitálové potřeby. Potřeba kapitálu se vyvíjí v souladu s fázemi vývoje franchisingového systému. Ten vyžaduje investice do:
výzkumu trhu,
vývoje vhodného typu provozní jednotky,
výběru vhodného místa pro podnikání,
reklamy,
získání a výchovy vhodných příjemců atd.

18

3.6.2

FINANČNÍ HLEDISKA FRANCHISANTA

V nejjednodušším případě platí příjemce franchisingu poskytovateli franchisingu:


jednorázový vstupní poplatek,




běžné poplatky za pokračování vztahu,




odměny za konkrétní výkony (reklama, licenční poplatky),




nájem, pokud příjemce užívá pronajímatelovy nemovitosti,




úroky z úvěrů.

Důležitá je pomoc poskytovatele při počátečních investicích:


poskytování úvěrů s nízkými úroky na zařízení provozovny,




bezplatné poskytování inventáře,




delší lhůty pro placení zboží, které dodá poskytovatel atd.

Ing. Aleš Tulpa [1] uvádí, že hlavním zdrojem výnosů franchisora a odměnou za jeho námahu

při

vyvinutí

úspěšného

franchisového

systému

a

trvalé

poskytování

franchisingových služeb jsou nejrůznější franchisové poplatky – vstupní poplatky, průběžné „udržovací“ poplatky a účelové poplatky (například marketing, školení, manažerské služby,…). Vstupní poplatek bývá nejčastěji úhradou za poskytnutí vstupních služeb franchisora (analýzy místa, projektování obchodní jednotky, ekonomické plánování). Výše vstupního poplatku není chápána pouze jako úhrada za poskytnuté vstupní služby, ale i jako poplatek za umožnění zapojit se do sytému, poskytnutí Know-how a práv na značku, které vyjadřují tržní sílu franchisy. Neexistují však pevně stanovená pravidla – některé systémy, především ty, které se zavádějí, jej nevyžadují vůbec, přičemž mnohé vyspělé a osvědčené zahraniční franchisové systémy si řeknou o částku až statisíce korun. Průběžné poplatky se svou výší i způsobem úhrady značně liší. Nejčastěji se platí měsíčně určitá pevná částka (nebo podíl z obratu) nebo se kalkulují jako přirážka na dodávky zboží od franchisora. Někdy je franchisorem požadováno zaplacení určité kauce nebo kreditu na nákup zboží.

19

4. PRÁVNÍ ÚPRAVA V České Republice dosud chybí odpovídající judikatura vztahující se k franchisingu. České právo sice rozvoji franchisingového podnikání aktivně nepřispívá, ale na druhou stranu ani nijak nebrání. Toto tvrzení je třeba chápat v tom smyslu, že franchising i jeho jednotlivé aspekty jsou s českou právní úpravou plně slučitelné. Základní právní normu pro franchising představuje obchodní zákoník, regulující právní vztahy mezi podnikateli. Obchodním zákoníkem se řídí jak samotná smlouva o franchisingu, tak i další otázky vztahu mezi poskytovatelem a příjemcem franchisy, příp. i mezi franchisanty navzájem. Značný význam mají dále pro podnikatele ve franchisingu např. zákon o ochranných známkách či daňové předpisy. Vzhledem k tomu, že smlouvy o franchisingu pravidelně obsahují ustanovení, která mohou narušovat hospodářskou soutěž – např. ujednání o exkluzivitě, zákaz konkurenčního jednání, závazek odebírat zboží pouze od franchisora, zákaz aktivního prodeje mimo vymezené území – jsou pro franchising značně relevantní také normy práva na ochranu hospodářské soutěže. Tato právní oblast je přitom specifická i tím, že ochranu hospodářské soutěže podrobně reguluje i právo Evropské unie.

Advokátka Nörr Stiefrnhofer Lutz, Barbara Kusak [1] uvádí, že zákonná úprava franchisingu chybí, stejně jako v ČR, i v mnoha dalších evropských zemích. Tato skutečnost sama o sobě není nikterak problematická. Podnikatelé, kteří za těchto okolností nemohou vycházet ze zákonem stanovené struktury franchisingu, musí o to větší význam přikládat formulaci vlastní franchisingové smlouvy, která bude regulovat veškeré aspekty vztahu mezi příjemcem

a

poskytovatelem

franchisy.

V mnoha

zemích

s dlouholetou

tradicí

franchisingového podnikání se v praxi ustálily typické náležitosti takové smlouvy, z nichž některé je možné považovat za zobecnělá pravidla.

Téměř nezbytnou součástí každé smlouvy o franchisingu se v tomto smyslu stalo vymezení vzájemných práv a povinností souvisejících s předměty duševního vlastnictví, tj. zejména podmínky udělení licence k ochranným známkám (problematika nehmotných statků je rozvedena v kapitole 3.7), převod know-how, poskytnutí franchisy atp. Jako hlavní zdroj informací franchisanta slouží nicméně ve většině případů tzv. manuál, dokument obsahující veškeré relevantní údaje týkající se podnikání na základě franchisy. Manuál bývá zpravidla přílohou smlouvy. Jelikož obsahuje informace, které patří

20

k know-how franchisora, velmi se doporučuje, aby byly podmínky jeho užívání ve smlouvě jednoznačně vymezeny. Vedle vypracování vlastního textu smlouvy o franchisingu jsou z právního hlediska značně relevantní i jednání vedoucí k jejímu uzavření. Ze strany poskytovatele franchisy dochází v tomto okamžiku k částečnému odtajnění jeho know-how. Z důvodu ochrany takto získaných důvěrných informací se doporučuje, aby se budoucí příjemce franchisy předem zavázal k mlčenlivosti, případně aby s ním byla uzavřena odpovídající smlouva o smlouvě budoucí.

Naopak z pohledu příjemce franchisy často právě tato jednání (a v jejich rámci poskytnuté informace) předurčující úspěch jeho podnikatelské aktivity. Podobně jako výše popsaná typická smluvní ustanovení, vyvinula se v tomto kontextu v praxi evropských států nepsaná povinnost franchisora předem detailně informovat jejích budoucího příjemce. Franchisant by měl především získat tři typy informací: 1) Údaje o franchisingovém podnikatelském konceptu a finanční situaci franchisora (hospodářský vývoj, pozice na trhu, zahraniční zkušenosti, celkový počet franchisantů, počet nových franchisantů přistoupivších během posledního roku). 2) Podmínky franchisy, včetně detailních informací o provedení pilotního projektu (poplatky spojené s franchisou, plnění z centrály, marketingový koncept franchisora, prvotní náklady, průměrný roční obrat). 3) Údaje o osobách oprávněných za franchisora rozhodovat.

4.1 FRANCHISOVÁ SMLOUVA Franchisingová smlouva je typem kombinované smlouvy, který zahrnuje prvky nejrůznějších smluvních typů a zasahuje do řady právních oblastí, uvádí Judr. Martina Řezníčková, Ph.D. [1]. Obsahuje nejčastěji prvky smlouvy licenční, smlouvy o využití know-how, nájemní smlouvy, popřípadě leasingové, smlouvy o obchodním zastoupení.

Každá franchisová smlouva by měla splňovat alespoň tyto požadavky: 1) Po právní stránce zabezpečit franchisantovi řádné užívání všech práv a nehmotných statků, které mu franchisor prostřednictvím franchisingové smlouvy předává a jejichž vlastníkem je franchisor.

21

2) Ochránit smluvní strany před případným nedovoleným zásahem a poškozením franchisové sítě ze strany třetí osoby. 3) Obsahovat popis a podrobné fungování franchisového systému, včetně řídících mechanismů a oprávnění franchisora kontrolovat činnost franchisanta způsobem vyplývajícím ze smluvně stanovených podmínek. 4) Zajistit franchisantovi řádný výkon jeho podnikatelské činnosti na bázi franchisové spolupráce. 5) Řádně upravit veškerá práva a povinnosti, jakož i další skutečnosti charakterizující franchisový koncept franchisora tak, aby z nedokonalé úpravy nedocházelo ke sporům smluvních stran a případně i ke vzniku škody. 6) Mít písemnou formu, aby byla zajištěna především právní jistota smluvních stran.

4.2 SMLOUVA O BUDOUCÍ FRANCHISINGOVÉ SMLOUVĚ V praxi se lze často setkat s tím, že před uzavřením řádné franchisingové smlouvy se uzavírá mezi franchisorem a franchisantem smlouva o budoucí franchisingové smlouvě. Tato smlouva, která předchází řádné franchisingové smlouvě, upravuje vztahy mezi franchisorem a franchisantem do doby, než tito mezi sebou uzavřou řádnou franchisingovou smlouvu. Předmětem smlouvy o budoucí franchisingové smlouvě je ochrana informací, jež si smluvní strany v rámci předsmluvních fází vymění, a závazek smluvních stran v uvedené době uzavřít řádnou franchisingovou smlouvu, přičemž je třeba, aby byly splněny smluvně stanovené podmínky.

4.3 NEHMOTNÉ STATKY

Práva k nehmotným statkům, jak uvádí LOEBL a LUKAJOVÁ [2], v nejširším pojetí tvoří vlastní jádro obchodního formátu. Pro jednotnost franchisingové sítě je důležité, aby práva k nehmotným statkům tvořícím obchodní formát, byla dobře zajištěna a chráněna před zneužitím. Práva k nehmotným statkům jsou však podstatně vázána na národní zákony státu, kde se požaduje ochrana. Franchisingové společnosti si vždy pečlivě zjišťují nejen národní zákony chránící jejich obchodní formáty, ale i úroveň právní praxe, tj. jak je v té které zemi možný efektivní a účinný postup proti porušovatelům. V další části je uveden stručný přehled práv k nehmotným statkům, platných v ČR, s důrazem na právo franchisingu.

22

ZÁBOJ [3] uvádí následující výčet nehmotných statků.

OCHRANNÁ ZNÁMKA (TRADEMARK) Ochranná známka (OZ) je slovní, obrazové, prostorové nebo kombinované označení, které je způsobilé odlišit výrobky nebo služby pocházející od různých výrobců nebo poskytovatelů služeb a je zapsáno v rejstříku ochranných známek u Úřadu průmyslového vlastnictví (patentového úřadu) v Praze. Hlavní funkcí ochranné známky je funkce rozlišovací. Majitel OZ

má výlučné právo známku užívat. To znamená označovat své

výrobky nebo služby touto OZ, ale i převést právo k OZ na jinou osobu, případně poskytovat licenci k užívání své OZ. Při převodu práv k OZ i při poskytování licence je třeba souhlasu patentového úřadu.

OBCHODNÍ FIRMA (TRADE NAME) Obchodní firma (OF) je označení určitého subjektu, který pod tímto označením provozuje svou hospodářskou činnost a vystupuje takto ve vztahu k jiným subjektům. Majitel OF získává právo na ochranu pouhým zaregistrováním (vznikem) firmy. OF nesmí být zaměnitelná nebo stejná s jinou, jelikož její hlavní funkcí je stejně jako u OZ funkce rozlišovací. OF je také stejně jako OZ výlučným právem svého majitele. Se souhlasem majitele OF smí jiná osoba tuto firmu užívat, ale pouze za předpokladu, že nedojde ke klamání spotřebitele o pravém původu zboží. Na obalech výrobků může být výrazná OF podniku poskytující tuto OF, ale rovněž na tomtéž obalu musí být někde uvedena třeba i méně výrazně také firma skutečného výrobce. Z obalu nesmí vyplývat, že výrobcem je někdo jiný, zákazník nesmí být klamán o pravém původu zboží.

OZNAČENÍ PŮVODU (APPELLATION OF ORIGIN) Označení původu (OP) je jedním ze způsobů označení výrobků. Pro OP je charakteristické, že je tvoří zeměpisný název země, oblasti nebo místa, který se stal obecně známý jako údaj o tom, že odtud pochází výrobek. OP musí splňovat tři podmínky: známost získanou dlouhodobým nebo intenzivním užíváním, sepětí se zeměpisným prostředím a jakost (charakteristické znaky výrobků za dané oblasti ovlivněné prostředím). OP mohou užívat všichni výrobci daného regionu, pokud požádají o zápis do rejstříku jako uživatelé. Uživatelé mají povinnost dodržovat jakost výrobků. Ochrana je obvykle na dobu neurčitou.

23

PRŮMYSLOVÝ VZOR (INDUSTRIAL DESIGN) Za průmyslový vzor (PV) se považuje vnější úprava výrobku. Ta je plošná nebo prostorová spočívající zejména ve zvláštním tvaru, obrysu, v kresbě nebo v uspořádání barev či kombinaci těchto znaků. Právo k PV vzniká zapsáním vzoru do rejstříků PV na patentovém úřadě. PV je chráněn jen na území států, do nichž byl přihlášen a zapsán do rejstříku PV. Dobu platnosti PV je možné prodloužit maximálně dvakrát vždy na dalších 5 let. Majitel PV má možnost svá práva k PV převést na jinou osobu i poskytovat licence k využití PV.

AUTORSKÉ PRÁVO (COPYRIGHT) Autorské dílo (AD), jako předmět autorského práva, je produkt duševní činnosti autora. Toto dílo má tři základní atributy. Musí se jednat o dílo literární, vědecké nebo umělecké, musí být výsledkem tvůrčí činnosti autora a musí být možné ho prezentovat ve vnímatelné podobě, byť i jen pomocí určitých technických prostředků. Na rozdíl od výše uvedených průmyslových práv není podmínkou ochrany díla jeho formální registrace.

UŽITNÝ VZOR (UTILITY MODEL) Za užitný vzor (UV) se považuje technické řešení, které je nové, přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti a je průmyslově využitelné. U UV se provádí zápis do rejstříku UV na patentovém úřadě. UV platí 4 roky ode dne podání přihlášky. Dobu platnosti zápisu užitného vzoru lze prodloužit až dvakrát vždy o 3 roky.

PATENT Patent je forma ochrany vynálezu. Uděluje se přihlašovateli vynálezu a spočívá v tom, že nikdo jiný nesmí bez souhlasu majitele patentu vynález užívat. Jak převod, tak i licence nabývají platnosti až zápisem do rejstříku patentů u Úřadu průmyslového vlastnictví.Vynález je chráněn patentem pouze na území států, kde byl patent přihlášen a udělen.

24

5. VÝVOJ FRANCHISINGOVÉHO PODNIKÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE Jak již bylo uvedeno v literárním přehledu, franchising je takovou formou podnikání, která dává jednotlivým podnikatelům nebo firmám – zkrátka potenciálním franchisantům – možnost nejen založit podnik, realizovat se v rámci vlastní firmy a dosahovat zisku, ale hlavně jim franchising poskytuje vysokou pravděpodobnost udržení se na trhu díky výhodám, které jim poskytuje jejich franchisor. Právě schopnost podniku udržet se na trhu více jak 5 let v obrovské konkurenci již známých a zavedených firem, je velkým problémem malých a středních podniků v České republice. V následující kapitole je proto přiblížen význam malého a středního podnikání, jeho vliv na národní ekonomiku, včetně aktuálního stavu v ČR.

5.1 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKÁNÍ V ČR A JEHO VLIV NA NÁRODNÍ EKONOMIKU Malé a střední podniky představují důležitý segment národního hospodářství, hrají významnou roli při vytváření nových pracovních příležitostí a všeobecně působí jako faktor sociální stability a ekonomického rozvoje. Evropská unie považuje tento sektor za základ evropské ekonomiky a hybnou sílu inovací, zaměstnanosti a sociální integrace. Období po vstupu ČR do EU je spojeno s rostoucí potřebou posilování kvality sektoru malého a středního podnikání. Touto kvalitou je myšleno obstání v konkurenci na lokálním, národním i mezinárodním trhu v důsledku rostoucí efektivnosti podnikatelské činnosti, schopnosti poznat a flexibilně reagovat na podnikatelské příležitosti. V příštích letech se pravděpodobně dočkáme podpory a změn v sektoru malých a středních podnikatelů, a to hlavně takových, které jsou potřebné k zachování a zvýšení jeho konkurenceschopnosti (podpora směřující k posilování a rozšiřování skupiny podniků střední i menší velikosti schopných pozitivně reagovat na výzvy, které s sebou přináší značný objem zahraničních investic uskutečněných v České republice do oborů vyžadujících vysoké inovační tempo a globalizační tendence).

25

Na základě informací, které uvádí MALACH [5] jsou sestaveny tabulky č.1 a č.2, ve kterých je vyjádřena charakteristika malých a středních podniků. Tabulka č.1 ukazuje hodnoty ustanovené v ČR, tabulka č.2 popisuje malé a střední podniky na základě úpravy Evropské unie. Tabulka č.1: Charakteristika MSP na základě podmínek ustanovených v ČR Česká republika

Počet zaměstnanců

1

Aktiva v rozvaze nebo čistý obrat

Kritérium nezávislosti*

Aktiva nepřesahují 980 mil. Kč nebo Střední podniky

Méně než 250

čistý obrat za poslední uzavřené období

Ano

nepřesahuje 1450 mil. Kč Aktiva nepřesahují 180 mil. Kč nebo Malé podniky

Méně než 50

čistý obrat za poslední uzavřené období

Ano

nepřesahuje 250 mil. Kč Pozn.: * Kritérium nezávislosti znamená, že žádná jiná osoba nebo více osob společně, které nesplňují výše uvedené požadavky, nemají 25% a větší podíl na jeho základním kapitálu ani na jeho hlasovacích právech. Zdroj: Zpracováno autorkou na základě informací uvedených v MALACH [5]

Tabulka č.2: Charakteristika MSP na základě podmínek Evropské unie Evropská unie

Počet zaměstnanců

Aktiva v rozvaze nebo čistý obrat

Kritérium nezávislosti*

Aktiva nepřesahují 27 mil. eur nebo Střední podniky

Méně než 250

čistý obrat za poslední uzavřené období

Ano

nepřesahuje 40 mil. eur Aktiva nepřesahují 5 mil. eur nebo Malé podniky

Méně než 50

čistý obrat za poslední uzavřené období

Ano

nepřesahuje 7 mil. eur Pozn.: *Kritérium nezávislosti znamená, že žádná jiná osoba nebo více osob společně, které nesplňují výše uvedené požadavky, nemají 25% a větší podíl na jeho základním kapitálu ani na jeho hlasovacích právech. Zdroj: Zpracováno autorkou na základě informací uvedených v MALACH [5]

Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí v Koncepci rozvoje malého a středního podnikání na období 2007 – 2013 charakteristiku sektoru malých a středních podniků v ČR v letech 1999 – 2006. Z dosažených výsledků a vývojových tendencí jsou v koncepci vyvozeny následující závěry:

1

Čistým obratem se rozumí výnosy z prodeje vlastních výrobků a služeb po odečtení daně z přidané hodnoty na výstupu

26

1) malí a střední podnikatelé představují stabilizující prvek zejména z pohledu zaměstnanosti, kde si trvale udržují podíl těsně nad 60 % celkové zaměstnanosti s mírnou tendencí k růstu, 2) malí a střední podnikatelé byli doposud schopni držet krok s vývojem efektivnosti a výkonnosti ve velkých podnicích. To prokazuje zachování jejich podílu na HDP a vývozu (okolo 35 %), výkonech i vyprodukované přidané hodnotě (nad 50 %), 3) malí a střední podnikatelé výrazně převažují z hlediska podílu na zaměstnanosti i přidané hodnotě v pohostinství, ve službách, v obchodě a ve stavebnictví, a to s podílem 80 % a více, 4) v průmyslu a dopravě mají malí a střední podnikatelé přibližně třetinový podíl na zaměstnanosti a tvorbě přidané hodnoty, 5) rostoucí a relativně vysoký je podíl malých a středních podnikatelů na celkových investicích realizovaných v ČR, který v roce 2004 již přesáhl 50 % a tento trend pokračuje, 6) z hlediska struktury samotného sektoru malých a středních podnikatelů mají nejvýznamnější podíl podnikatelé působící v některých odvětvích zpracovatelského průmyslu, obchodu a služeb, 7) přetrvávající

technologické

zaostávání

v řadě

odvětví

je

k dosažení

potřebné

konkurenceschopnosti dosud kompenzováno levnější pracovní silou a relativně dlouhou reálnou pracovní dobou.

Malé a střední podnikání je ve svém rozvoji ovlivňováno jak podnikatelským prostředím, včetně jeho infrastruktury, tak reálně existujícím stavem jednotlivých firem. Přílohy č.2 a č.3 obsahuje SWOT analýzu podnikatelského prostředí České republiky a SWOT analýzu konkurenceschopnosti malých a středních podniků, ze kterých vyplývá značný rozsah příležitostí pro změny a výše zmíněná Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007 – 2013 reaguje na tyto příležitosti.

5.2 FRANCHISING V ČR Franchising je velice účinný a konkurenčně schopný nástroj, jehož prostřednictvím se urychluje proces integrace do společného evropského trhu, což využívá stále více podnikatelů.

27

V současnosti existuje na českém trhu asi 100 franchisových systému (sítí), které vykazují alespoň určité znaky franchisingu. Je zaznamenáno také zvýšení poptávky po tomto odbytovém systému, a to hlavně v oblasti malého a středního podnikání. Tento nárůst není náhodný. Franchisové podnikání vykazuje velmi pozitivní výsledky – je až 6 krát úspěšnější než podnikání samostatné. Tyto informace byly uvedeny na konferenci Franchise Meeting Point2. Údaje České asociace franchisingu [1] vypovídají o největším zastoupení v kategorii konceptů z oboru restaurací, hotelů, kaváren, čajoven a rychlého občerstvení. Další velkou skupinu tvoří koncepty z oboru bydlení a hobby. Polovinu systémů tvoří ty, které na trhu působí více než pět let, třetinu tvoří koncepty provozované u nás deset let a více. Mezi tyto nejstarší systémy působící na českém trhu patří Mcdonald´s, YVES ROCHER a OBI, což jsou franchisové systémy zahraniční. To však neznamená, že nevznikají i české koncepty. Už několik let úspěšně podniká na našem trhu franchisová skupina ART REALITY, značkové hospody Pražských pivovarů pod názvy Potrefená husa a Staré dobré časy, síť fotoprodejen FotoStar, hotely OREA nebo prodejny vitamínů VITALAND. Franchising se v ČR začal postupně prosazovat od roku 1991. Rychlejšímu rozvoji bránilo poměrně mnoho okolností, přičemž za nejpodstatnější jsou považovány:


nízká znalost franhcisingového systému a jeho fungování a z toho pramenící nedůvěra v tento způsob podnikání




podcenění specifik české ekonomické transformace a podnikatelské kultury, nedostatečná vstupní analýza zahraničních franchisorů




obava z částečného omezení nezávislosti podnikání




kapitálová náročnost a omezené možnosti financování.

Bývalý prezident České asociace franchisingu, ing. Aleš Tulpa, popisuje vývoj franchisingového podnikání v ČR prostřednictvím vzniku tzv. „české cesty“. Ta má podobu zrodu nejrůznějších nákupních aliancí, které postupně získávají prvky franchisového systému. Tulpa tuto možnost zcela nezavrhuje, ale hodnotí její největší slabinu, kterou spatřuje v absenci silné a efektivní systémové centrály a v nejednotné strategii. Podle něho je přijetí klasické franchisy sice náročnější na počáteční investice, zato však jistěji vede k úspěchu.

2

Franchise Meeting Point, konaná v říjnu 2006 v Brně

28

Faktorem, který také ovlivnil rozvoj franchisingu v ČR v 90. letech, byla odborná úroveň manažerů. Nedostatek zkušeností z globální hospodářské soutěže a nejistota z neznalosti odborné problematiky vedli k tomu, že český manažer často nedokázal včas a správně rozhodnout. Jako další slabina českých manažerů bývá označována nedostatečná znalost zahraniční konkurence na českém trhu. "Velmi často český management pouze kopíruje, a to ještě s časovým zpožděním, různé postupy, marketingové strategie na trhu svých přímých nebo nepřímých zahraničních konkurentů. Tím jsou stále v závěsu těchto společností," vysvětlil Tulpa.

5.3 FRANCHISOVÉ SYSTÉMY PŮSOBÍCÍ NA ČESKÉM TRHU V předchozím textu bylo uvedeno, že v současnosti existuje na českém trhu asi 100 franchisových systému, které vykazují alespoň určité znaky franchisingu, a to hlavně v kategorii konceptů z oboru restaurací, hotelů, kaváren, čajoven a rychlého občerstvení. Další velkou skupinu tvoří koncepty z oboru bydlení a hobby. Nejčastěji je franchising v ČR využíván v oblasti maloobchodu cca 66 %. Zbylá část pak připadá na oblast služeb, z nichž více jak polovina patří do oblasti gastronomie.

5.3.1

SEKTORY, VE KTERÝCH SE UPLATŇUJE FRANCHISING

Budoucí franchisant při zvažování správného oboru a franchisingového konceptu musí nejprve zjistit, v jakém oboru podnikání se chce angažovat a jaký produkt bude prodávat. Je dobré se pokusit odhadnout, jak se bude daný obor v budoucnu vyvíjet a co jej může příznivě i nepříznivě ovlivnit. Mezinárodní internetový portál FranchiseKey International sdružuje prostřednictvím svých webových stránek franchisingové firmy z celého světa, které jsou rozděleny do jednotlivých oborů - kategorií3, které jsou uvedeny v tabulce č.3. Následující tabulka ukazuje jednotlivé oblasti, ve kterých je franchising využíván ve světě. Hodnota „Č“ nebo „Z“ ve sloupci „Původ“ označuje, zda je daná kategorie na českém trhu již nějakou koncepcí zastoupena („Č“ – původ v ČR, „Z“ – zahraniční původ). Jednotlivé koncepce, ze kterých je sestavena tabulka č.3, jsou vyjádřeny v příloze č.1.

3

uvedené kategorie nejsou zcela shodné s kategoriemi z portálu FranchiseKey International – např. tři kategorie typu oděvy, spodní prádlo,doplňky byly sloučeny do jedné pod názvem „oděvy, doplňky“

29

Tabulka č.3: Kategorie, ve kterých je franchising využíván Kategorie automobily, příslušenství - servis

Původ Č -

Kategorie obuv, kožené výrobky

Původ -

bezpečnostní produkty (alarmy, zámky)

-

-

oděvy, doplňky

Č

Z

cestovní agentury cukrovinky (čokoládové výrobky, …) cyklistická kola, motocykly čerpací stanice, mycí linky čistírny oděvů

Č -

Z -

papírnictví, kancelářské potřeby pekařství - pekárenské výrobky personální agentury počítače, software, příslušenství poštovní a kurýrní služby

Č -

Z -

dárkové zboží

-

-

prodejny s potravinami (i spotřební zboží)

Č

Z

diskonty, second-handy domácí potřeby, bytový textil elektronika, příslušenství finanční a daňové poradenství fitness studia fotografické služby a produkty hobby, volný čas hotelnictví

Č Č Č Č Č

Z Z

potřeby pro děti (oděvy, hračky, …) potřeby pro chovatele půjčovny aut realitní agentury reklamní a marketingové agentury Restaurace, hostinská činnost restaurace rychlého občerstvení solární studia

Č Č Č -

Z Z Z -

hotová, mražená jídla (polotovary), zmrzlina

Č

Z

sportovní potřeby

-

Z

hudba, umění informační agentury instalatérství, klimatizace kadeřnictví kavárny, bary, hospody knihkupectví koberce, čalounictví kopírovací a tiskařské služby

Č Č -

Z Z Z

Č -

Z Z Z -

kosmetika, parfumerie, salóny krásy

Č

Z

stavební potřeby a nástroje stavební společnosti šperky, hodinky tabákové výrobky telekomunikace výroba a montáž oken, dveří, schodů vzdělávání zahradní potřeby zdravá výživa (biopotraviny, vitamíny)

Č

-

nábytek, dekorace, vybavení a renovace interiérů

Č

Z

Č

-

Č

Z

nápoje (káva, čaj, pivo) Zdroj: Zpracováno autorkou

zdravotnické produkty (optika, …)

Tabulka č.3 vypovídá o zastoupení jak českými, tak zahraničními koncepcemi v kategoriích hotelnictví, hotová, mražená jídla a zmrzlina, kavárny bary, hospody, kosmetika, parfumerie, salóny krásy, nábytek, dekorace vybavení interiérů, nápoje (káva, čaj, pivo), oděvy a doplňky, prodejny s potravinami, realitní agentury, restaurace rychlého občerstvení, restaurace a hostinská činnost. Mnohé položky jsou zastoupeny pouze českými koncepcemi, avšak na území českého státu ve 24 kategoriích z 55 uvedených nepůsobí žádný franchisingový koncept. Tento fakt vyjadřuje možnost pro potenciální české franchisanty zaměřit se na výběr takového

30

poskytovatele licence, který působí v příslušném odvětví. Jak uvedl Brian Smart, prezident British franchise association, na konferenci Franchise Meeting Point, není nutné se zaměřit pouze na franchisory již působící na domácím trhu. Je možné kontaktovat franchisory z jiných států, například prostřednictvím franchisových asociací (za předpokladu, že franchisant doloží pravděpodobné faktory úspěchu při etablování zahraničního konceptu v ČR).

5.3.2

VÝVOJ FRANCHISOVÝCH KONCEPTŮ PŮSOBÍCÍCH V ČR

Na českém trhu působí cca 100 franchisových konceptů. V příloze č.1 je uvedeno 86 z nich. O ostatních konceptech nebyly potřebné údaje zjištěny. Graf č.1 vyjadřuje na základě údajů uvedených v příloze č.1 původ franchisových konceptů působících v ČR. Z tohoto grafu je zřejmé, že téměř 2/3 z nich vzniklo u nás. Graf č.1: Původ franchisových konceptů působících v ČR

Původ franchisových konceptů působících v ČR

4

3

2 1 1 1 1 1

4

7 51 7

Česká republika Německo USA Itálie Rakousko Francie Velká Británie Polsko Maďarsko Dánsko Holandsko Rusko

Zdroj: Zpracováno autorkou

Mezi léty 1990 až 2006 vzniklo v České republice 51 franchisových konceptů. Graf č.2 znázorňuje, kolik českých konceptů vzniklo v jednotlivých letech. Po roce 1991, tedy v době, kdy se franchising dostal na český trh v zastoupení firem McDonald´s, YVES ROCHER a OBI, byl zaznamenán útlum franchisingu. Většímu rozšíření této formy podnikání bránila jak nízká informovanost, tak i malá odbornost managementu, nízká kapitálová vybavenost malých a středních podnikatelů a velká neochota bank poskytovat těmto subjektům jakékoli úvěry.

31

Opravdový rozvoj franchisingu v ČR nastal až po roce 1999. Ikdyž se na základě grafu č.2 může zdát, že počet vznikajících českých koncepcí od roku 1999 klesá, tak právě v tomto období (1999 – 2006) se v ČR etabluje značná část zahraničních franchisingových systémů. Toto období je také charakterizováno zvyšujícím se počtem jak franchisantů, který za léta 1999 – 2004 vzrostl přibližně čtyřikrát (z 143 na 752), tak i franchisingových jednotek (provozoven) , který se zvýšil téměř devětkrát (ze 130 na 1450). Graf č.2: Vznik českých koncepcí

Vznik českých koncepcí Počet vzniklých koncepcí

12 10 8 6 4 2 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Rok vzniku Pozn.: Celkový počet uvedených konceptů je 48, protože u třech tyto potřebné údaje nebyly zjištěny Zdroj: Zpracováno autorkou

Mezi nejstarší české koncepce patří:


V-PLAST (1990)




WELLE (1991)




BOTANICUS (1992)




TANA realitní kanceláře (1992)

Potom, co si budoucí franchisant vybere obor, ve kterém bude působit, se stává bezpochyby nejzávažnějším rozhodnutím výběr daného franchisingového konceptu – tedy výběr svého budoucího franchisora. Prověřování franchisingového systému je velmi důležitým bodem při rozhodování, protože ne vše, co je za franchising vydáváno, je skutečný franchising tak, jak jej chápe

32

Etický kodex franchisingu. Některé firmy nabízejí „franchising“, ale neposkytují svým partnerům prakticky žádnou podporu – umožňují mu pouze dodávky svého zboží. Je dobré počítat s tím, že začínající franchisor nebude nabízet tak rozsáhlý tzv. franchisový balík, tj. souhrn práv, zkušeností a podpůrných služeb, který nabízí zralý a propracovaný franchisingový koncept nejméně pětiletou zkušeností. Některé firmy se zaměřují na rychlý zisk a mají příliš vysoké vstupní poplatky a nebudují svůj systém na mnoho let do budoucnosti. Franchising klade větší nároky na solidnost obou partnerů a na dobrou komunikaci mezi nimi. Franchisor poskytuje své dobré jméno i značku, kterou špatný příjemce licence může poškodit. Naopak franchisant je závislý na poskytovateli a jeho případném úspěchu či neúspěchu, musí se také podřizovat jeho pokynům a kontrole dodržování kvality a omezit případnou iniciativu. Při výběru poskytovatele licence hraje pro budoucího franchisanta podstatnou roli mnoho kritérií. Pokud franchisant při svém výběru dospěl k výběru oboru a v tomto oboru si vybral nějaké franchisory, budou ho jistě zajímat další rozhodující faktory, jako je celková investice, návratnost investice, délka franchisové smlouvy, nebo zda je nutné hradit vstupní a průběžný poplatek, a pokud ano, tak v jaké výši se pohybuje.

Tabulky č.4 – č.10 uvádějí srovnání zahraničních a českých konceptů z hlediska délky smlouvy, celkové investice, vstupního a průběžného poplatku a návratnosti investice. Uvedené franchisingové koncepty jsou z různých oblastí:


renovační technologie a renovace dveří, schodů, nábytku.




výroba a prodej oděvů




restaurace rychlého občerstvení




výroba, distribuce a prodej nápojů (káva, čaj, pivo).




kosmetika a kadeřnictví




výroba a prodej pneu, pneuservis, opravy, prodej náhradních dílů a příslušenství




provozování restaurací (hostinská činnost).

33

Tabulka č. 4: Srovnání české a německé koncepce v oblasti renovačních technologií a renovací dveří, schodů, nábytku. původ

vznik

délka smlouvy

celková investice

vstupní poplatek

průběžný poplatek

návratnost investice

Německo

1980

5 let s opcí* na dalších 5 let

cca 350 000 Kč

cca 100 000 Kč

5 % z obratu

2 roky

ČR

1991

5 let

cca 800 tis. Kč

max. 170 tis. Kč

4-6%z obratu

3 roky

Zdroj: Zpracováno autorkou

Tabulka č. 5: Srovnání české a britské koncepce z oblasti výroby a prodeje oděvů původ

vznik

délka smlouvy

celková investice

vstupní poplatek

průběžný poplatek

návratnost investice

VB

1997

doba neurčitá

cca 3 - 4 mil. Kč

20 000 Kč

ročně 1,25 % z MO obratu

cca 2,5 - 3 roky

ČR

1993

10 let

cca 2 - 4 mil. Kč

žádný

žádný

cca 3 - 5 let

Zdroj: Zpracováno autorkou

Tabulka č. 6: V oblasti restaurací rychlého občerstvení je opět porovnána česká koncepce s koncepcí z USA. původ

vznik

délka smlouvy

celková investice

vstupní poplatek

průběžný poplatek

návratnost investice

USA

1955

20 let

cca 15 mil. Kč

1 mil. Kč

5%

5 let

ČR

1999

až 20 let

cca 2,5 - 8 mil. Kč

0 - 50 tis. Kč

0 - 15 tis. Kč

2 - 5 let

Zdroj: Zpracováno autorkou

Tabulka č. 7: Srovnání tří českých koncepcí v oblasti výroby, distribuce a prodeje nápojů (káva, čaj, pivo). původ

vznik

délka smlouvy

celková investice

vstupní poplatek

ČR

1994

2 roky

cca 800 000

žádný

ČR

1995

5 let

2003 ČR Zdroj: Zpracováno autorkou

5 let

cca 400 - 500 tis. Kč cca 2 mil. Kč

průběžný poplatek 2 % z obratu firmy

návratnost investice cca 1,5 - 2 roky

10 000 Kč

.

do 3 let

žádný

10 000 Kč

cca 2,5 roku

Tabulka č. 8: Srovnání dvou francouzských koncepcí v oblasti kosmetiky a kadeřnictví původ

vznik

délka smlouvy

celková investice

vstupní poplatek

průběžný poplatek

návratnost investice

F

1971

14 let

9 až 15 mil. Kč

cca 300 tis. Kč

5%

.

žádný

dle finančních podmínek každého obchodu

F

1959

5 - 10 let

min 900 tis Kč

34

žádný

Zdroj: Zpracováno autorkou Tabulka č. 9: Srovnání dvou českých koncepcí v oblasti výroby a prodeje pneu, pneuservisu, oprav, prodeje náhradních dílů a příslušenství původ

vznik

délka smlouvy

celková investice

vstupní poplatek

průběžný poplatek

návratnost investice

ČR

1996

4 roky s následnou opcí

cca 13 mil. Kč

žádný

1 % z obratu

.

ČR

2000

6 - 12 let

2 - 25 mil. Kč

40 - 110 tis. Kč

2 - 4 % z obratu

5 - 10 let

Zdroj: Zpracováno autorkou Tabulka č. 10: Srovnání dvou českých koncepcí v oblasti provozování restaurací (hostinská činnost). původ

vznik

délka smlouvy

celková investice

vstupní poplatek

průběžný poplatek

návratnost investice

ČR

1994

10let

cca 3,7 mil. Kč

žádný

6 % z obratu měsíčně, min 35 tis. Kč

.

ČR

1995

10 let

cca 2,5 mil Kč

50 000 Kč

1 - 10 tis. měsíčně, max. 2 % z tržeb

do 5 let

Zdroj: Zpracováno autorkou

Tabulka č.11 uvádí informace o třech českých a třech zahraničních konceptech. Tyto údaje jsou zde uvedeny pro dokreslení představy o hodnotách franchisingových poplatků, délce smlouvy a investicích, jelikož údaje potřebné pro srovnání konceptů v rámci stejného oboru nebyly zjištěny. Tabulka č. 11: Přehled českých a zahraničních konceptů z různých oborů původ

odvětví

délka smlouvy

celková investice

vstupní poplatek

ČR

poskytování hlasových a datových služeb

5 let

0,5 - 1 mil. Kč

.

ČR

řetězec pivních barů, gastronomie

10 let

cca 5 mil. Kč

doba neurčitá 2 roky

HU

ČR

POL

distribuce mražených pekárenských polotovarů síť maloobchodních prodejen s pomůckami ústní hygieny maloobchodní prodej toaletních vod

gastronomie, provozování kaváren Zdroj: Zpracováno autorkou IT

průběžný poplatek dle lokality 2 40 tisíc, min. 20 000/rok

návratnost investice

100 tis. Kč

2% z tržeb

2 roky

30 - 150 tis .Kč

žádný

žádný

cca 6 měsíců

cca 700 tis. Kč

.

3 % z obratu, min 2000 Kč měsíčně

.

6-8 měsíců

.

1 rok

cca 200 000 Kč

žádný

závisí na prodeji toaletní vody 1 Kč/1gram

5 let

cca 3,5 mil Kč/ 100m2

.

2 % z obratu

35

2 -3 roky

Celková investice se pohybuje od 10 tisíc Kč do 15 milionů Kč, v jednom případě (OBI) je tato investice 200 milionů. Uvedená spodní hranice celkové investice - 10 tisíc Kč je spíše výjimkou. Jedná se o koncept ALOIS DALLMAYR – Automaten Service, který se orientuje na služby v oblasti samoobslužného výdeje teplých nápojů. Běžně se spodní hranice celkových investic pohybuje okolo 100 tisíc Kč. Doba trvání franchisové smlouvy se pohybuje od 2 roků do 20 let. Nejčastěji jsou využívány smlouvy střednědobé v délce 5 let, zpravidla uzavírané s možností jejich prodloužení nebo opce4. Dlouhodobé smlouvy na 10 až 20 let uzavírají sítě, jejichž obchodní jednotky vyžadují investice nad 3 miliony Kč a s dobou návratnosti investice nad 5 let. Cena za franchisu se skládá zpravidla z několika částí. Platí se vstupní poplatek za licenci, jehož výše se podle franchisingového poradce Jiřího Lošťáka pohybuje od 50 tisíc Kč do několika milionů Kč – přičemž záleží na tom, co všechno je v ceně zahrnuto. Vstupní poplatek je sice zpravidla požadován, najdou se však i výjimky (např. Pivovary Staropramen, AG FOODS, Barum, Maloobchodní síť BRNĚNKA nebo Flop). Pravidelný franchisingový poplatek (průběžný poplatek) slouží jako úhrada za správu know-how a jeho další rozvoj a průměrně se pohybuje okolo 3,3 % z obratu bez DPH. Franchisor ovšem může také požadovat marketingový poplatek (účelové poplatky) na společnou propagaci franchisingové sítě, který se obvykle pohybuje do 1 % z obratu bez DPH. Při výběru franchisora je možné řídit se radou České asociace franchisingu, která doporučuje novým franchisantům koupi licence raději od členů asociace, neboť ti jsou asociací prověřováni a jsou do ní přijati pouze v případě, že nabízejí seriózní franchising a jsou schopni skutečně dodržet nabízené standardy.

5.4 ASOCIACE A INSTITUCE PODPORUJÍCÍ FRANCHISING, INTERNETOVÉ PORTÁLY

Při získávání informací o franchisingu mohou být pro potenciálního franchisanta významnou oporou odborné organizace, které působí v České republice. Jsou jimi Česká asociace franchisingu, která je členem Evropské franchisové federace a Český institut pro 4

opce

- kupující získává právo, nikoli však povinnost na provedení určitého obchodu v budoucnu, za předem

pevně stanovených podmínek

36

franchising. Co se týče podpory franchisingu nepřímo, tedy podporou malého a středního podnikání, je zde uvedena i vládní Agentura pro podporu podnikání a investic Czechinvest. Při výběru franchisora jsou tyto instituce, hlavně Česká asociace franchisingu a Český institut pro franchising, velmi cenným a důležitým zdrojem informací. Proto by podnikatel, který uvažuje o franchisingovém podnikání, určitě měl využít možností, které tyto instituce nabízejí. Právě díky nim je možné se účastnit nejrůznějších seminářů a konferencí, kde potenciální franchisant získá nejen odborné informace, ale naváže i kontakty s jinými franchisanty a franchisory (jak z České republiky, tak i ze zahraničí).

5.4.1

ČESKÁ ASOCIACE FRANCHISINGU

Česká asociace franchisingu (ČAF) vznikla v roce 1993. Je neziskovou a profesní organizací, která sdružuje na národní úrovni výhradně poskytovatele franchisingu a odborníky zaměřující se na jeho problematiku.

Hlavním posláním ČAF je: 1) reprezentace franchisové formy podnikání a působit jako její odborný garant 2) sdružování podnikatelských subjektů, které aktivně, úspěšně a trvale působí v této oblasti, 3) poskytování informační podpory a servisu jak svým členům, tak i zájemcům o franchising, pomoc při získávání odborných znalostí, kontaktů, referencí, 4) usilování o srozumitelnou aplikaci legislativy oblasti franchisingového podnikání, včetně oblasti hospodářské soutěže, daní a financování, 5) podpora a prosazování znalosti a důsledné dodržování etických standardů vyjádřených v Evropském kodexu etiky franchisingu, 6) podpora makroekonomických přínosů franchisingu v oblasti rozvoje malého a středního podnikání, kvality služeb a pracovních příležitostí; napomáhání českým podnikatelským subjektům při „exportu“ tuzemských franchisových systémů do zahraničí a podporovat „import“ osvědčených zahraničních systémů a investic do ČR na bázi franchisingu, 7) spolupráce s institucemi,

profesními

a odbornými

svazy v ČR

a s ostatními

franchisovými svazy, především ze zemí Evropské unie s cílem vytvořit synergický efekt.

Firma, která má zájem se stát členem asociace musí dodržovat Stanovy ČAF, splnit podmínky Evropského kodexu etiky franchisingu, musí také splnit podmínky Přijímacího řádu, účastnit se aktivit vyvíjených asociací a podrobit se usnesení a rozhodnutí orgánů ČAF. 37

Po splnění těchto podmínek má daný franchisor právo používat logo této asociace, má možnost bezplatné prezentace na jejích akcích, má možnost přímé a bezúplatné výměny zkušeností s významnými představiteli franchisingu, jak z České republiky, tak ze zahraničí na různých akcích pořádaných asociací. ČAF je z hlediska vývoje franchisingu v ČR velmi důležitou organizací, která se snaží propagovat „pravý“ franchising. Stále však existuje ještě několik problémů, bariér a nevyřešených otázek, které brání rychlejšímu rozvoji franchisingu v České republice. Na některých bylo v posledních letech hodně zapracováno a to nejen ze strany ČAF, ale i z řad samotných franchisorů.

5.4.2

ČESKÝ INSTITUT PRO FRANCHISING

Český institut pro franchising (ČIF) je označován jako zdroj informací, znalostí a zkušeností určený pro všechny, kteří se o franchising zajímají. ČIF poskytuje a zprostředkovává nové i osvědčené znalosti o franchisingu a příbuzných oborech užitečné pro podnikání a řízení, zaměřuje se především na podporu malých a středních podniků a živnostníků. ČIF se zabývá výzkumem, vzděláváním a aktivním sledováním vývojových trendů v daném oboru. Cílem ČIF je spojování a rozvíjení české franchisingové komunity a poskytovat jí platformu pro vzájemné osobní setkávání. Vedle vzdělávání a výzkumu v oboru franchisingu se institut zabývá i podnikovým poradenstvím, které poskytuje v spolupráci s partnerskou poradenskou firmou FranKey – franchising consulting. V rámci FranKey jsou poskytovány tyto poradenské služby: 1) Komplexní analýza a zhodnocení připravenosti pro franchising 2) Analýza a zhodnocení marketingu ve firmě 3) Vypracování strategie rozvoje franchisingové sítě a centrály 4) Optimalizace know-how a zapracování do podoby franchisingového manuálu 5) Vypracování smlouvy o franchisingu 6) Tvorba obchodní značky a způsobu užívání ve franchisingu 7) Zpracování nabídkového prospektu/katalogu 8)

Moderování výročních setkání franchisantů

9)

Poradenství v oblasti merchandisingu5

5

Merchandising je soubor činností, které jsou směřovány zejména k posledním článkům prodejního řetězce s cílem zajistit, že správné zboží se nachází na správném místě, ve správný čas a za správnou cenu. Je možné

38

10) Školení a trénink prodejní komunikace Partnery, kteří pomáhají naplnit poslání Českého institutu pro franchising, jsou: CzechInvest, Vysoká škola ekonomická v Praze, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, Česká manažerská asociace, ČMS, FranKey franchising consulting, Sapiens, Marketingový klub ČR. Český institut pro franchising v současnosti pracuje na projektu Czech Franchise Survey, což má být přehledová a analytická studie, která má za cíl souhrnně zmapovat, monitorovat a zkoumat stav franchisingového podnikání v ČR. Tato studie přinese základní informace o aktuálním stavu i předpokládaném vývoji franchisingu, o rozhodujících subjektech tohoto typu podnikání a o jeho vnitřní rozmanitosti. Dá se tedy předpokládat, že Czech Franchise Survey se stane velmi cenným zdrojem informací jak pro všechny firmy již působící v oboru franchisingu v ČR, tak i pro ty, kteří teprve uvažují o vstupu do franchisingové sítě.

5.4.3

EVROPSKÁ FRANCHISOVÁ FEDERACE

Evropská franchisová federace (EFF) byla založena v roce 1972 jako mezinárodní nezisková asociace, která reprezentuje národní franchisové asociace. Posláním EFF je propagace franchisingu v Evropě, hájení etiky franchisového podnikání propagací Evropského etického kodexu, zastupování zájmů franchisového podnikání u mezinárodních organizací (Evropská komise nebo Evropský parlament), podporování vzniku nestranných a vědeckých studií o franchisingu, poskytování služeb členským asociacím a koordinace jejich činností. Evropská franchisová federace má 18 členů a jsou to: Austrian franchise association, Belgian franchise federation, British franchise association, Danish franchise association, Finnish franchising association, French franchise federation, German Franchise Association, Franchise association of Greece, Hungarian franchise association, Italian franchise association, Netherlands franchise association, Portuguese franchise association, Slovenian franchise association, Spanish franchise association, Swedish franchise association, Swiss franchise association, Latvian franchise association, Czech franchise association. merchandising také označit jako souhrn činností, jež jsou vykonávány v prostorách prodejen s cílem zlepšit všeobecnou vizualitu v místech vystavení produktů, nebo jako formu marketingové podpory produktů, jejíž náplní je zajištění odpovídajícího stavu zásob,vystavení produktů v prodejně a zvýšení atraktivity prodejního místa.

39

Kontakty na jednotlivé asociace jsou uvedeny na internetových stránkách České asociace franchisingu (www.czech-franchise.cz). Pokud má budoucí franchisant zájem spolupracovat se zahraničním franchisorem, který zatím nepůsobí v ČR, je možné ho kontaktovat právě prostřednictvím asociace, působící v jeho domovském státě.

5.4.4

CZECHINVEST

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je státní příspěvková organizace, která je podřízena Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Původně byla založena v roce 1992, ale současná podoba CzechInvestu je výsledkem sloučení s dalšími dvěma agenturami ministerstva, a to Agentury pro rozvoj podnikání (ARP) a Agenturou pro rozvoj průmyslu ČR (CzechIndustry). K danému sloučení došlo v roce 2004. Hlavním úkolem původního CzechInvestu byla propagace České republiky jako ideálního místa pro zahraniční investice a současně podpora přílivu přímých zahraničních investic do České republiky. Hlavním posláním nového CzechInvestu je podpora konkurenceschopnosti českých podnikatelů. Zejména se jedná o podporu zpracovatelského průmyslu a inovací. Je výhradním příjemcem žádostí o poskytnutí investičních pobídek a jeho úkolem i nadále zůstává získávání přímých zahraničních investic pro ČR. V rámci zjednodušení komunikace mezi státem, podnikateli a EU tak vzniklo jedno kontaktní místo, kde domácí i zahraniční podnikatelé dostanou kvalitní informace o veškerých formách podpory podnikání v ČR a kde si mohou

o jednotlivé druhy podpor také zažádat.

Agentura CzechInvest připravuje ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou a agenturami CzechTrade a Českou energetickou agenturou nové programy na podporu podnikání v období 2007 - 2013, financované ze strukturálních fondů Evropské unie a ze státního rozpočtu v rámci operačního programu Podnikání a inovace (OPPI). OPPI navazuje na operační program Průmysl a podnikání (OPPP), nicméně jeho součástí jsou i programy zcela nové.

5.4.5

INTERNETOVÉ PORTÁLY

Tato kapitola je věnována internetovým portálům, které v České republice a v Evropě sdružují firmy, které podnikají na základě franchisingu. Jedná se konkrétně o český portál Franchising-info, sponzorovaný firmou ART Reality s.r.o., dále o německý internetový portál Franchise-net a mezinárodní internetový portál FranchiseKey International. 40

Na internetových stránkách Franchising-info je možné se stručně informovat o principech franchisingu, doporučené literatuře, a jsou zde uvedeny odkazy na pouze necelé dvě desítky firem podnikajících na principech franchisy. To je bohužel vše, co je možné na českém franchisingovém portálu najít. V českém jazyce je ovšem provozován i německý portál Franchise-net, který vznikl v roce 1996. Veřejnost se na něm může informovat o novinkách a událostech ve světě franchisingu. Hlavním určením portálu Franchise-net je kontakt mezi franchisovými systémy a jejich budoucími franchisovými partnery. V roce 2003 Franchise-net expandoval také mimo německy mluvící země - nejdříve byl spuštěn italský portál, následoval portál francouzský, polský, český, ruský a španělský. Rozsáhlá databáze obsahuje údaje o více než 1000 systémech, které nabízí v mnoha evropských zemích svým budoucím partnerům možnost podnikat pod jejich značkou. Mezinárodní portál FranchiseKey International sdružuje franchisory a franchisanty z celého světa, ikdyž většinou se jedná o firmy evropské. FranchiseKey je obrovským zdrojem informací – je možné si zde vybrat franchisového partnera z rozsáhlé nabídky, dále je možné sledovat podrobné zpravodajství franchisingových událostí. Zpřístupňuje také bohatou nabídku studií, věnovanou franchisingovému podnikání v jednotlivých zemích, obsahuje informace týkající se výstav a konferencí konaných po celé Evropě a také kontakty na franchisingové experty – přes právníky specializující se na franchising, konzultanty a jednotlivé evropské asociace, až po reklamní agentury. Pro podrobnější seznámení s tímto portálem mohou být využity i konference ČAF, kde bývají tomuto tématu věnovány poutavé prezentace. Snad jedinou slabinou tohoto portálu je, že není provozován v českém jazyce. Na základě informací z konference Franchise Meeting Point 2006, je však možné, že se české sekce na FranchiseKey International v blízké budoucnosti dočkáme.

41

6. FINANCOVÁNÍ FRANCHISINGU Při vzniku nového podniku je jedním z hlavních problémů získání finančních zdrojů. Dříve se spíše řešila otázka „kde získat finanční zdroje“, kdežto dnes se spíše řeší, jak naplnit kritéria a podmínky pro získání těchto zdrojů. Pokrýt investice pouze z vlastních zdrojů prakticky není možné. Většina začínajících podnikatelů musí tedy využít možnosti financování z cizích zdrojů. Pro financování franchisingu jsou použitelné následující finanční zdroje: bankovní úvěry, půjčky z privátních zdrojů, státní programy podpory pro malé a střední podnikatele, leasing, factoring, forfaiting, dodavatelské úvěry, strukturální fondy EU. Velice často se však při procesu přípravy a schvalování stává, že zájemci o financování franchisingu nesplňují požadavky kladené poskytovateli finančních zdrojů. Hlavním požadavkem přetrvává komplexní, realistický a kvalitně zpracovaný podnikatelský plán, který musí obsahovat: 1) vizi pro konkrétní podnikatelský záměr 2) formulaci cílů a záměrů společnosti 3) strategii pro dosažení stanovených cílů 4)

rozvojový plán nebo-li detailní projektové očekávání a plánování podniku na nejméně 3-5 let (výnosy, struktura nákladů, výsledek hospodaření, cash flow)

5) analýzy tržního hospodářství a konkurence 6) marketingové trendy v dané oblasti podnikání 7) SWOT analýzu 8) simulování případných rizik 9) organizační schéma, transparentní popis rozhodovacích procesů 10) popis právních a majetkových struktur dané společnosti 11) další potřebné materiály dle požadavků finanční instituce

Splnění těchto požadavků je poměrně náročné a ne každý franchisant je schopen tyto kritéria naplnit a získat tak šanci ucházet se o finanční prostředky pro vybudování své franchisové provozovny. Jedna z možných variant, jak zpracovat podklady pro poskytovatele finančních zdrojů, je využití externích poradců a konzultantů, což dnes už není problémem, protože každá banka nebo finanční instituce bankovního poradce nabízí (často i na své náklady). Je samozřejmě také možné využít samostatné nezávislé poradce, kteří pro

42

franchisové příjemce analyzují jeho záměr a připraví potřebné materiály a rozbory pro jeho podnikatelský plán. V této problematice je také možné využít služeb České asociace franchisingu, jelikož mezi řádné členy ČAF patří i několik odborných poradců (Ing. Aleš Tulpa, Ing. Jiří Krajča, RNDr. Jiří Lošťák).

6.1 KB FRANCHISING PROGRAM Na českém trhu existuje speciální program určený pro financování podnikatelských potřeb v rámci franchisingu poskytovaný Komerční bankou, a.s. KB Franchising Program otevírá franchisantům přístup k nezbytným finančním prostředkům a franchisorům umožňuje rozšíření jejich franchisingové sítě bez nutnosti dalších investic nebo vlastních půjček. Tento speciální program financování je založen na tzv. „ochranném deštníku“ (je tvořen know-how, obchodní značkou, společným informačním a controllingovým systémem, nákupní strategií, marketingovou komunikací), který poskytuje franchisor franchisantovi. Vztah Komerční banky, franchisora a franchisanta při poskytování KB Franchising Programu je vyjádřen na obrázku č.1 Obrázek č.1: Vztah Komerční banky, franchisora a franchisanta při poskytování úvěru v rámci KB franchising programu

FRANCHISOR

smlouva o spolupráci

franchisingová smlouva

KOMERČNÍ BANKA

FRANCHISANT smlouva o úvěr

Zdroj: Zpracováno autorkou

KB Franchising program je založen na dlouhodobé spolupráci mezi těmito subjekty a na multiplikačním procesu při posuzování franchisantů. Banka nejprve prověří franchisora a jeho síť a na základě splněných podmínek s ním uzavře smlouvu o spolupráci. První franchisant z této sítě, který žádá o úvěr, bude rozsáhle posouzen. Ostatní franchisanti, kteří

43

žádají o úvěr budou považováni za součást ověřeného a úspěšně fungujícího podnikatelského konceptu, a to se kladně projeví při hodnocení jejich žádosti o financování. V rámci

programu

je

nabídnuto

financování

investic

v podobě

hmotného

i nehmotného majetku včetně financování pořízení franchisy, dále financování oběžných prostředků, například zásoby nebo pohledávky z obchodního styku či provozní potřeby. KB Franchising Program má značnou výhodu – finanční prostředky poskytuje i zcela novým, začínajícím podnikatelům, kteří nemají doposud žádné podnikatelské zkušenosti. Tento program díky svým specifikům minimalizuje nároky na požadované zajištění. Pro financování řádově do 1 milionu Kč je možné využít pouze zajištění formou krycí blankosměnky6 a vinkulace7 životního pojištění. Toto platí dokonce i pro začínající podnikatele. Vyšší částky je potom možné zajistit standardně ručením, zástavním právem k nemovitostem, k věcem movitým nebo k pohledávkám či bankovní zárukou, například u Českomoravské záruční a rozvojové banky, která poskytuje podpory především malým a středním podnikatelům formou záruk a zvýhodněných úvěrů s využitím prostředků státního rozpočtu, strukturálních fondů a krajů. Ing. Monika Truhlíková, ředitelka segmentu podnikatelé v Komerční bance, uvedla, že v současnosti Komerční banka spolupracuje s 10 franchisovými systémy působícími na českém trhu. Průměrná částka, která je poskytována franchisantům, se pohybuje mezi 1-3 miliony Kč a doposud nebyly zaznamenány žádné větší problémy s jejich splácením, což svědčí o jejich úspěšnosti na trhu.

6.2 STÁTNÍ PODPORA MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V OBLASTI FINANCOVÁNÍ Stát nabízí podporu a pomoc pro malé a střední podnikatele formou grantů nebo dotací. S touto problematikou souvisel operační program Průmysl a podnikání (OPPP), jehož základním posláním bylo přispět jeho realizací k dalšímu rozvoji konkurenceschopného a efektivně vyrábějícího průmyslového sektoru v České republice. Na OPPP, který byl ukončen k 31.12. 2006, navazuje operační program Podnikání a inovace (OPPI).

6

Blankosměnka – též směnka neúplná. Listina, která byla vydána neúplná, do níž mají být některé směnečné náležitosti v budoucnu doplněny. Teprve doplněním se stane skutečnou směnkou, jejíž zaplacení je soudně vymahatelné. 7 Vinkulace – omezení dispozičního práva. Vinkulace pojistného plnění ve prospěch třetí osoby znamená, že v případě pojistné události je pojistné plnění vyplaceno třetí osobě.

44

V rámci OPPI jsou vytvářeny nové programy na podporu podnikání v období 2007 – 2013, které připravuje agentura CzechInvest ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou a agenturami CzechTrade a Českou energetickou agenturou. Jednotlivé programy jsou financované ze strukturálních fondů EU a ze státního rozpočtu a jsou rozděleny do šesti oddílů - vznik firem, rozvoj firem, efektivní energie, inovace, prostředí pro podnikání a inovace, služby pro rozvoj podnikání. V rámci těchto oddílů je vytvořeno dohromady 15 programů. Se vznikem a rozvojem firem souvisí programy Start, Progres, Záruka.

PROGRAM ZÁRUKA Cílem programu Záruka je usnadnění realizace podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů pomocí zvýhodněných bankovních záruk. Zprostředkujícím subjektem programu Záruka je Českomoravská záruční a rozvojová banka. Malí a střední podnikatelé mohou získat tyto záruky za bankovní úvěry: 1) Zvýhodněná záruka, která je poskytována ve výši až 80 % jistiny zaručovaného úvěru. 2) Zvýhodněná záruka s finančním příspěvkem, která je poskytována za stejných podmínek jako zvýhodněná záruka, a to pouze malým podnikatelům, realizujícím projekty ve vybraných regionech, zejména s vyšší nezaměstnaností a k úvěrům do 5 milionů Kč se splatností delší než 3 roky. Finanční příspěvek je poskytován ve výši 10 % vyčerpaného zaručovaného úvěru. Získání finančního příspěvku je podmíněno ukončením realizace projektu do dvou let od uzavření smlouvy o záruce.

PROGRAM PROGRES Cílem programu Progres je podpora dynamicky se rozvíjejích malých a středních podnikatelů formou podřízených úvěrů8 a podpora projektů v oblasti energetických služeb, které přispívají ke zvýšení efektivnosti výroby energie. Zprostředkujícím subjektem programu Progres je Českomoravská záruční a rozvojová banka. Malí a střední podnikatelé mohou získat:

8

Podřízený úvěr je typ zvýhodněného dlouhodobého úvěru, jehož podmínky jsou nastaveny tak, že umožňují přednostní uspokojení pohledávek všech ostatních věřitelů příjemce podpory v době podřízenosti (tj. v době odkladu splátek jistiny podřízeného úvěru). Jeho výhodou je, že banky ho mohou při provádění finanční analýzy považovat za vlastní zdroje podnikatele. Získání potřebného spolufinancování projektu bankovním úvěrem je tak při současném poskytnutí podřízeného úvěru snazší.

45

1) Podřízený úvěr - dlouhodobý výhodný zdroj financování, velmi blízký vlastnímu kapitálu podnikatele, je poskytován až do výše 25 mil. Kč, s pevnou úrokovou sazbou 3 % p. a., se splatností až 11 let a odkladem splátek jistiny až o 6 let. 2) Podřízený úvěr s finančním příspěvkem, který je poskytován za stejných podmínek jako podřízený úvěr. Finanční příspěvek ve výši 10 % vyčerpaného podřízeného úvěru je poskytován formou prominutí posledních splátek jistiny úvěru. Získání finančního příspěvku je podmíněno zvýšením zaměstnanosti u příjemce podpory, a to minimálně o 3 zaměstnance a udržení zvýšené zaměstnanosti po dobu nejméně 2 let.

PROGRAM START Program je určen pro začínajícího drobného podnikatele, tj. podnikatel začínající podnikat poprvé nebo minimálně po 7 letech od ukončení předcházející podnikatelské činnosti, který není ani nebyl společníkem či členem jiné právnické osoby po stejné období, žadatel může v rámci programu získat tyto podpory: 1) Bezúročný úvěr, který je poskytován se splatností až 7 let, a to do výše 0,75 mil. Kč, resp. do výše 1,5 mil. Kč (pro právnickou osobu s více společníky), nejvýše však do 90 % způsobilých výdajů projektu. 2) Záruku s finančním příspěvkem Zaručovány mohou být úvěry do výše 1,5 mil. Kč až do výše 80 % jistiny úvěru. Spolu se zárukou je poskytován finanční příspěvek ve výši 15 % vyčerpaného zaručovaného úvěru.

46

7. TRENDY EVROPSKÉHO FRANCHISINGU V celoevropském měřítku se franchising jeví jako poměrně významný styl podnikání. Podle franchisingového poradce Jiřího Lošťáka působilo v roce 2005 v Evropě zhruba 7000 franchisorů a 300 000 franchisingových jednotek. Franchising zaměstnává zhruba 2 miliony obyvatel Evropy a jeho obrat se pohybuje kolem 382 miliard eur. Mezi evropské země, ve kterých má franchising již dlouholetou tradici, patří Německo, Velká Británie a Francie. Následující text je věnován bližší charakteristice franchisingu v těchto státech.

7.1 FRANCHISING V NĚMECKU Německo patří k evropským zemím s nejvyšší hustotou podniků využívajících franchising. Působí zde okolo 870 franchisových systémů a zhruba 42 000 příjemců franchisy. Nejčastěji je zastoupena oblast služeb a obchodu, dále veřejné stravování, projekty v oblasti turistiky, řemeslné živnosti. Od roku 1997 bylo zaznamenáno vysoké zvýšení obratu v oblasti franchisingu a míra růstu počtu zaměstnanců v hospodářstvích používající franchising. To, že franchisové systémy vytvářejí nemalý počet pracovních míst, je pro státy s vyšší mírou nezaměstnanosti příznivý fakt. Torben L. Brodersen, prezident Německého franchisového svazu, uvedl na konferenci Franchise Meeting Point, že český trh je pro německé franchisové systémy atraktivní. Česká republika má díky své zeměpisné blízkosti s Německem velmi dobrou výchozí situaci. K etablování franchisových systémů „v zeměpisné blízkosti“ v zahraničí tak mohou být nejdříve využity příhraniční oblasti. Avšak z praktického hlediska je třeba podotknout, že pouhých 40 % německých franchisorů působí na mezinárodních trzích (nejvíce německých systémů je vyváženo do Rakouska) a nebo expanzi zamýšlejí. Zbylých 60 % franchisových firem zatím neprojevují zájem o zahraniční oblasti – nejprve chtějí „dobýt“ domácí trh nebo mají jiné důvody. Pro české zájemce je poněkud nepříznivý fakt, že se němečtí poskytovatelé franchisy zajímají hlavně o vzdálené trhy jako je například Čína, a nevyužívají tak prostorové blízkosti a s tím spojené snazší řízení podniku nebo také existence menších rozdílů v mentalitě.

47

7.2 FRANCHISING VE VELKÉ BRITÁNII Velká Británie je země, ve které franchising dosahuje nejnižší neúspěšnosti ze všech uvedených států, a to 1,6 %. Na britském trhu působí 759 franchisových značek, přičemž 350 z nich je členem British franchise association (což je opravdu vysoký počet, pokud ho srovnáme s ČAF, která sdružuje 18 franchisorů). Franchising v Británii poměrně výrazně přispívá ke zlepšování nezaměstnanosti – vytváří 364 tisíc pracovních míst.

7.3 FRANCHISING VE FRANCII Franchising má ve Francii dlouholetou tradici. První síť Pinguin byla vytvořena v roce 1927, která se zabývala výrobou pletací vlny. Avšak největší rozvoj přišel v období 50. až 80. let 20. století, kdy došlo k velkému přeskupení a nárůstu kupní síly občanů. Tato událost měla za následek rozvoj konkurence, začaly se objevovat první hypermarkety, a to bylo impulsem pro malé podnikatele, kteří si uvědomili, že sami nebudou moci čelit této konkurenci. Franchising ve Francii představuje více jak 50 % maloobchodního trhu. Odvětví, ve kterém tato forma podnikání převládá je módní a obuvnický průmysl (26 %) a druhým významným sektorem je vybavení domácností (20 %). Franchising se většinou více uplatňuje v oblasti služeb, ale ve Francii patří prvenství oblasti prodeje výrobků (55 %). Chantal Zimmer také uvedla na brněnské konferenci Franchise Meeting Point, že ve Francii můžeme nalézt franchisanty, kteří jsou větší a silnější, než jejich franchisoři. Francouzská franchisingová federace sdružuje 120 členů. Ve Francii působí více jak 700 franchisových sítí, a zhruba 40 000 příjemců franchisy. Přesto konceptů, které jsou exportovány do zahraničí je pouze 30 %. K těmto konceptům se řadí Jacques Dessange, Europecard, Groupe Accor, Maisons Mikit, Physionins, Yves Rocher.

7.4 FRANCHISING V RAKOUSKU Z hlediska franchisingu Rakousko nepatří k evropským špičkám, jako předešlé státy. Charakteristika rakouského franchisingu je zde uvedena proto, že tento způsob podnikání začali rakouští podnikatelé využívat v 80. letech, tedy zhruba o 10 let dříve, než se začal prosazovat u nás.

48

Rakousko je v mnoha ohledech (geografická poloha, počet obyvatel, členství v EU „pouze“ o 9 let dříve než ČR, poměrně krátká tradice franchisingu ve srovnání s ostatními západoevropskými státy) srovnatelné s Českou republikou, proto je možné u nás předpokládat podobný vývoj franchisingu, jaký je u našich jižních sousedů. V Rakousku už několik let přetrvává příznivý rozvoj franchisingu. Roční míra nárůstu nově vzniklých franchisových systémů v Rakousku dosahuje relativně konstantních 8 %. V Rakousku existuje zhruba 350 franchisových systémů s více než 4 700 nabyvateli franchisy. Franchising se zde nejvíce uplatňuje v oblasti služeb, za nimiž následuje obchod, móda, textil, gastronomie a jiné. Více jak polovina všech franchisových systémů působících na rakouském trhu jsou zahraniční systémy, přičemž zvláště nápadná je přítomnost německých podniků. Dále jsou zde zastoupeny firmy z USA, Švýcarska, Velké Británie, Francie a Španělska. Nejsilnější zastoupení však s přehledem mají domácí systémy. V Rakousku se neustále snižuje počet franchisantů, kteří ukončují svoji franchisingovou činnost – tato hodnota v roce 2005 klesla na 3,1 %, což je historicky nejnižší údaj. Mezi nejúspěšnější rakouské franchisové systémy, z nichž některé působí i na českém trhu, jsou Palmers, Quelle, OMV Tankstelle, Skiny Bodywear, Foto Quelle, Street One, Olymp a Actual Fenster. Bohužel stejně jako němečtí franchisoři expandující na zahraniční trhy, nebo to alespoň zamýšlejí, se i ti rakouští orientují spíše na Čínu, Saudskou Arábii nebo Egypt.

7.5 BUDOUCNOST FRANCHISINGU V ČR Franchising se podle ČAF bude v České republice prosazovat stále víc. Zvýšený zájem především zahraničních franchisorů o vstup na český trh podporuje relativně příznivý hospodářsko-politický vývoj v ČR. Rostoucí poptávka po franchisingu přitom není pouze dočasnou módní vlnou. Zvýšený zájem o franchising souvisí se změnami na českém a celoevropském trhu. Internacionalizace úspěšných franchisingových systémů každoročně stoupá. Právě globalizace otevírá šance a trhy pro podnikání v jiných regionech Evropy. O rozvoji franchisingu v ČR svědčí i rostoucí počet příjemců franchisové licence, který za léta 1999 – 2004 vzrostl přibližně čtyřikrát (z 143 na 752) a počet franchisových provozoven, který se zvýšil téměř devětkrát (ze 130 na 1450).

49

České koncepty zatím většinou nejsou vyváženy na zahraniční trhy, pokud ano, tak se jedná o Slovenskou republiku. Mnoho českých franchisových systémů na trhu zatím dlouhodobě nepůsobí a jejich hlavním cílem je dobýt především domácí trh. Jako místo uvažované expanze uvádějí evidované franchisové systémy nejčastěji Slovensko, Maďarsko, výjimečně pak státy západní Evropy. Podle Dietera Fröhlicha, bývalého prezidenta Německé asociace franchisingu, má Česká republika velkou výhodu v případné expanzi na trhy zemí východní Evropy. „Máte velmi výhodnou geografickou polohu. Další vaší výhodou je, že jste zažili komunizmus a přežili jste ho. Máte tedy daleko větší schopnost pochopit problémy východoevropských zemí než například Američané. A víte, co je franchising,“ uvedl Fröhlich výhody, kterých by mohli čeští podnikatelé využít. V předchozím textu byl uveden pojem „česká cesta“ franchisingu, tedy sdružování se do různých nákupních aliancí, které postupně získávají prvky franchisového systému. Jako nejslabší článek „české cesty“ Aleš Tulpa označil neexistenci a nerespektování jednotné strategie. A právě to je základním kamenem, na němž jsou postaveny současné trendy franchisingu ve vztahu franchisorů k franchisantům. K těmto trendům se také řadí:


finanční poradenství




vzdělávání a „další vzdělávání“




společné webové stránky




kvalitativní standardy, kontrola kvalit




stejné marketingové prostředky




regionální setkávání partnerů

50

8. DISKUSE Franchising je bezpochyby velmi efektivním způsobem společného podnikání. Svědčí o tom nejen dlouholeté úspěchy světových franchisových systémů, ale také vývoj českých koncepcí. Více jak 40 z nich na českém trhu úspěšně působí déle jak 6 let. Jednotliví franchisanti rozšiřují své podnikání tím, že budují další nové franchisové jednotky (provozovny). Jedním z hlavních cílů této bakalářské práce byl popis aktuálního stavu franchisingu v České republice a také vytvoření přehledu franchisingových koncepcí, které u nás působí. Je uváděno, že se na českém trhu vyskytuje přibližně 100 franchisingových systémů. Na základě výzkumu se mi podařilo nalézt 86 z nich – tyto firmy potvrdily, že fungují na bázi franchisingu. Co se týče původu jednotlivých koncepcí, obrovskou převahu mají české koncepty, kterých je 51 (což jsou téměř 2/3 z 86 zkoumaných konceptů). Ze zahraničních koncepcí jsou u nás nejvíce zastoupeny německé a americké systémy. Dalším cílem byla analýza jednotlivých sektorů (kategorií), ve kterých je franchising využíván. Na základě informací získaných z mezinárodního internetového portálu FranchisKey International jsem vytvořila 55 kategorií. Po zařazení jednotlivých konceptů působících v ČR do těchto kategorií jsem zjistila, že ve 24 z nich zatím u nás žádny franchisingový systém nepůsobí. Otázkou zůstává, zda se při výběru daného odvětví zaměřit na takový systém, který je v České republice již zavedený, nebo si vybrat právě jednu ze zmíněných 24 kategorií. V tomto problému, podle mého názoru, není možné určit obecné řešení. Mé doporučení se vztahuje na výrok Françoise Gagnona, generálního ředitele ERA Reality, „je velmi důležité daný obor milovat“. Potenciální franchisant by se tedy o daný obor měl dlouhodobě zajímat a pokud se jedná o zatím nezastoupený obor v rámci franchisingových systému, musí být připraven zprostředkovat průzkum domácího trhu a doložit pravděpodobný úspěch etablování zahraničního konceptu na území České republiky. Při analýze takových ukazatelů, jako je celková investice, její návratnost, doba trvání franchisové smlouvy a výše franchisových poplatků, bylo nutné porovnat jednotlivé koncepty (ať už zahraniční či domácí) v rámci stejných kategorií. Výše celkové investice se samozřejmě výrazně liší u jednotlivých oborů a obecně nelze říci, zda je více finančně náročný český nebo zahraniční koncept. Návratnost investice u zahraničních i českých systémů většinou nebývá delší jak 5 let. Výše vstupního poplatku se výrazně liší u každého

51

konceptu. V této problematice se na základě zjištěných informací přikláním k názoru franchisingového poradce Jiřího Lošťáka, který uvádí výši vstupního poplatku v intervalu 50 tisíc Kč až několik milionů Kč. Naproti tomu, srovnání průběžných (pravidelných) poplatků bylo snazší, protože většina systémů jej stanovuje jako procento z obratu. Ze získaných informací jsem průměrnou hodnotu tohoto poplatku stanovila na 3,3 % z obratu. Dalším z cílů této práce je upozornit na možná úskalí při výběru franchisingového konceptu a franchisora. Proto uvádím zkrácený postup, kterým by se měl, podle mého názoru, franchisant řídit. Z hlediska výběru daného odvětví je velmi důležité zvážit několik aspektů. První, co by měl potenciální franchisant řešit, je analýza trhu, za základě které zjistí, zda v daném oboru nepůsobí silná monopolní firma. Potom, co si vybere obor, ve kterém by chtěl působit, přechází k nejdůležitějšímu bodu rozhodování, a to je výběr franchisora (franchisového konceptu). Prověřování jednotlivých systémů je opravdu stěžejním bodem z hlediska franchisantovi podnikatelské budoucnosti. Proto potenciální příjemce licence musí znát mnoho důležitých informaci. Následuje výčet těch, které jsou pro zahájení spolupráce podle mého názoru nejpodstatnější:


franchisor by měl franchisantovi poskytnout informace o trhu, o pozici jeho značky na trhu, o tom, jak se produkt odlišuje od konkurence




potenciální franchisant by měl kontaktovat již existující franchisanty v daném systému a na základě dotazování zjistit, jak probíhá skutečná spolupráce s franchisorem,




franchisant by měl využít služeb odborných poradců a na základě jejich analýzy zjistit, zda není franchisová smlouva psána jednostranně, tedy zda neupřednostňuje práva poskytovatele licence,




franchisant musí také vědět, jaké poplatky bude platit (vstupní, průběžné, účelné), kdy je bude platit, a zda jsou tyto poplatky srovnatelné s ostatními,




franchisant by měl také vědět, jak bude vypadat jeho finanční plán na příštích 3 – 5 let,




určitě by se také měl zajímat, zda daný franchisor má z provozování svého obchodního konceptu dostatek znalostí a zkušeností,




a v neposlední řadě by franchisant měl vědět, kdo jsou vlastníci a kdo eventuální nástupci franchisora v případě problémů.

Ne všichni začínající franchisanti jsou lidé s podnikatelskými zkušenosti. 80 % nových příjemců licence jsou nováčky v oblasti podnikání, což je pro franchisora v určitých 52

ohledech výhodné. Začínající franchisanti nejsou zvyklí na svůj předchozí systém vedení podniku a nevyskytuje se u nich tendence konfrontovat se s nařízeními franchisora. Právě tento fakt bývá častým problémem ve vztahu poskytovatele a příjemce licence. Franchisant musí být ochoten vyměnit částečné omezení nezávislosti podnikání za podporu a výhody, které mu poskytne franchisor. Výběr kvalitního franchisora opravdu není jednoduchý, a aby byl tento výběr pro franchisanta snazší, doporučila bych mu nejdříve se zajímat o již prověřené franchisingové sítě (řádní členové České asociace franchisingu). Pokud by mu žádní z těchto konceptů nevyhovoval, měl by při další výběru využít služeb odborného poradce.

53

9. ZÁVĚR Franchising je přínosný i ze společenského a makroekonomického hlediska – podporuje a rozvíjí malé a střední firmy, které jsou hnacím motorem ekonomického rozvoje. Těmto většinou menším firmám dává možnost získat řadu konkurenčních výhod, jaké mají velké obchodní společnosti. Malí a střední podnikatelé, které spojuje franchisové podnikání, tak mohou působit jako stabilizující protiváha velkým firmám, které v řadě případů omezují zdravé soutěžní prostředí a konkurenci na trhu. To je velmi důležité právě dnes, kdy se malé a střední domácí firmy obtížně vyrovnávají se silným vlivem velkých zahraničních obchodních systémů. Franchising, jako forma podnikání, je v určitých ohledech velmi zajímavá i pro stát. Tím je myšleno, že sám nemusí vynakládat tak velké úsilí a prostředky na státní programy podpory malého a středního podnikání. Díky novému know-how, technologiím, nárokům na kvalitu a přístupu k zákazníkům mnohé franchisingové koncepty přinášejí celkové zlepšení úrovně služeb a zkvalitnění stávajících podniků a pomáhají vytvářet nová pracovní místa s vyšší kvalifikací. Intenzivní spolupráce příjemce a poskytovatele a jejich poradenská podpora zvyšuje úroveň managementu malých a středních podniků. Franchising přináší výhody i konečnému spotřebiteli. Franchisor, aby obstál, je nucen vyvíjet a nabízet takové produkty, které jsou vyzkoušené, vyzrálé a standardní. Svoji koncepci by měl neustále upravovat podle požadavků doby a očekávání zákazníků. Znalost místního prostředí a místních zákazníků umožňuje příjemci konkurovat nejen cenou, ale i šíří, flexibilitou a rychlostí nabídky, dodacími podmínkami a nejrůznějšími doplňkovými službami. To samozřejmě kultivuje úroveň nabídky na trhu a je v konečném důsledku opět přínosem pro zákazníky. Zvyšování počtu franchisových provozoven také způsobuje, že nabízené služby a výrobky se stávají rychleji a snáze pro zákazníky dosažitelnými. Franchising se v relativně krátké době stal i v České republice jednou z úspěšných forem podnikatelské činnosti, zejména pro malé a střední podnikatele. Jeho obliba, další rozvoj a perspektivy jsou dány především tím, že vytváří funkční distribuční spojení, které je přínosné a výhodné pro obě strany. Pro franchisora umožňuje vytvářet širokou distribuční síť bez kapitálově náročných investic, při možnosti kontrolovat udržení vysoké kvality výrobků a služeb tak, aby jeho dobré jméno bylo udrženo a chráněno. Pro franchisanta představuje možnost podnikat pod silnou značkou, využívat propracovanou marketingovou koncepci a know-how franchisora, optimalizovat náklady spojené se získáváním a oběhem zboží

54

a snižovat tak podnikatelská rizika, aniž by ztrácel svoji samostatnost, motivaci a zainteresovanost na výsledních své aktivity a úsilí. Franchising se stal jedním ze způsobů vytváření obchodních sítí ve vyspělých i méně vyspělých státech. Za dobu svého praktického uplatňování v ČR prokázal svoji životaschopnost. Prokázal, že může úspěšně existovat i vedle jiných forem distribučních spojení, včetně velkých obchodních řetězců. A tak, podle mého názoru, není třeba mít o budoucnost franchisingu obavy.

55

10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1]

TULPA, A. Franchising Česká republika 2003, Praha: Česká asociace franchisingu, 2004, ISBN 80-239-2637-3.

[2]

LOEBL, Z. – LUKAJOVÁ, D. Franchising – úspěch bez čekání, Praha: Grada, 1994, ISBN 80-7169-050-3.

[3]

ZÁBOJ, M. Obchodní operace, 1.vydání, B.I.B.S., a.s., 2003, ISBN 80-86575-93-4

[4]

BARROW, C. Základy drobného podnikání, 1. vydání, Grada Publishing, 1996, ISBN 80-7169-232-8

[5]

MALACH, A. a kolektiv Jak podnikat po vstupu do EU, 1. vydání, Grada Publishing, 2005, ISBN 80-247-0906-6

[6]

PRAŽSKÁ, L. – JINDRA, J. Obchodní podnikání : Retail Management, 1.vydání, Praha: Management Press, 1997, ISBN 80-85943-48-4.

[7]

Česká asociace franchisingu [online] URL [cit. 2006-10-14]

[8]

Agentura pro podporu podnikání a investic Czechinvest [online] URL [cit. 2007-03-02]

[9]

Český statistický úřad [online] URL [cit. 2007-01-12]

[10] Portál franchisingu v České republice Franchising-info [online] URL [cit. 2006-11-15]

56

[11] Mezinárodní portál franchisingu FranchiseKey International [online] URL < http://www.franchisekey.com/franchise-franchising/Article/ID/ 122/Session/1-pSpF5i47-0-IP/guidObject/000001-20061030-192411-01/ /Franchising_in_the_Czech_Republic.htm > [cit. 2006-12-30]

[12] Portál franchisingu Franchise-net.cz [online] URL [cit. 2007-02-15]

[13] Český institut pro franchising [online] URL [cit. 2006-12-29]

[14] Komerční banka, a.s. [online] URL [cit. 2006-11-32]

[15] Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky [online] URL [cit. 2006-11-32]

57