Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní
Účetnictví příspěvkových organizací Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Ing. Eva Šmídová
Bc. Ilona Pospíšilová Brno 2008
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Účetnictví příspěvkových organizací vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana PEF MZLU v Brně.
Dne 26.5. 2008
podpis diplomanta
2
PODĚKOVÁNÍ
Ráda bych poděkovala vedoucí diplomové práce Ing. Evě Šmídové za cenné připomínky, rady a doporučení při tvorbě této práce. Dále bych chtěla poděkovat ekonomkám z Vyšší policejní školy Ministerstva vnitra v Jihlavě a ze Základní a mateřské školy v Prostějově za možnost konzultací nad diplomovou prací a poskytnutí odborných materiálů. V neposlední řadě bych poděkovala rodičům, přátelům, kamarádům a známým, kteří mě touto nelehkou cestou magisterského studia podpořili, financovali a měli pochopení zvláště v posledním ročníku studia.
3
Abstract The aim of this thesis is to gain complete survey about function and situation of allowance organization with emphasis on leading of its accounting. Thesis contains specification of accounting of allowance organization in general and next is comparation of accouting of allowance organizations established by state organs and by territorially municipal units. The accounting in some cases is absolutely different. The main commission of this thesis is comparation of this different and draw conclusions from this differences. The next aim is examination of proposal of management and ecomomy of both organizations. Key word: accounting, allowance organization, comparison
Abstrakt Cílem této práce je získat ucelený přehled o funkci a postavení příspěvkových organizací s důrazem na jejich účetnictví. Práce obsahuje jednak účetnictví příspěvkových organizací obecně, dále je rozdělena na účetnictví příspěvkových organizací zřízených organizační složkou státu a územně samosprávným celkem. Účtování se v některých případech zcela liší. Cílem této práce je poukázat na tyto odlišnosti a vyvodit z nic závěry a posoudit, jaký mají vliv na hospodaření obou organizací. Klíčová slova: účetnictví, příspěvková organizace, porovnání
4
Obsah 1 ÚVOD A CÍL PRÁCE ............................................................................................................................ 6 1.1 ÚVOD ................................................................................................................................................. 6 1.2 CÍL PRÁCE .......................................................................................................................................... 7 1.3 METODIKA PRÁCE ............................................................................................................................. 8 2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRO KOMPARACI PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ ........ 9 2.1 CHARAKTERISTIKA ORGANIZACE ....................................................................................................... 9 2.2 ORGANIZACE V NEZISKOVÉ SFÉŘE ..................................................................................................... 9 2.3 CHARAKTERISTIKA PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ ........................................................................... 10 2.4 VÝZNAM A POSTAVENÍ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ, ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK STÁTU A PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ ................................................................................................................ 13 2.5 VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ........................................................................................................................ 24 2.6 ÚČTOVÉ TŘÍDY ................................................................................................................................. 27 2.7 ZÁSADY HOSPODAŘENÍ S ROZPOČTOVÝMI PROSTŘEDKY .................................................................. 31 2.8 ROZPOČTOVÁ SKLADBA ................................................................................................................... 32 3 PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................................................ 35 3.1 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA V PROSTĚJOVĚ .................................................................... 35 3.2 VYŠŠÍ POLICEJNÍ ŠKOLA MINISTERSTVA VNITRA V JIHLAVĚ ............................................................ 36 3.3 FINANCOVÁNÍ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ................................................................................... 38 3.4 KONKRÉTNÍ ÚČETNÍ PŘÍPADY ........................................................................................................... 39 3.5 ZJIŠTĚNÉ ROZDÍLY V ÚČTOVÁNÍ U PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ ZŘÍZENÉ ÚSC A OSS .................. 54 4 DISKUZE .............................................................................................................................................. 61 5 ZÁVĚR .................................................................................................................................................. 63 6 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY............................................................................................... 64 7 SEZNAM ZKRATEK .......................................................................................................................... 65 8 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ........................................................................................................ 66 9 PŘÍLOHY.............................................................................................................................................. 67
5
1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod V mojí diplomové práci se zajímám o příspěvkové organizace a jejich účetnictví. Pokud chceme řešit problematiku příspěvkových organizací v této společnosti, chtěla bych nejprve zdůraznit rozdíl mezi právnickými osobami veřejného práva a právnickými osobami soukromoprávního typu. Oblast účetnictví příspěvkových organizací je právě specifická a odlišná v jejich ziskovosti a neziskovosti.
Pokud chceme porovnávat právnické osoby, je potřeba se zaměřit na jejich odlišnosti a hlavní důvody existence jednotlivých právnických osob. Nelze přitom vycházet pouze z právní charakteristiky, ale je nutný celkový pohled. Klademe důraz i na vymezené cíle, které jsou důvodem vzniku těchto organizací.
Hlavním
účelem
existence
příspěvkové
organizace,
tedy
právnické
osoby
veřejnoprávního charakteru, je vedení činností, které jsou zřizovány v duchu veřejného zájmu pod dohledem zřizovatele. Rozsah, struktura a složitost těchto činností vyžaduje samostatnou právní subjektivitu. Velice důležitá u těchto organizací je přímá vazba na zřizovatele, který zadává úkoly, financuje a také kontroluje jejich naplňování. A právě z důvodu jejich neziskovosti nejsou pro soukromý sektor ekonomicky zajímavé.
Hlavním účelem existence soukromoprávních právnických osob neziskového charakteru je také zabezpečování neziskových činností. Ale na rozdíl od veřejnoprávních organizací jim nejsou svěřeny úkoly zřizovatele či zakladatele a ten nemá povinnost tyto činnosti financovat, případně jinak materiálně zabezpečit. I tyto neziskové organizace mají řadu povinností ke svým zakladatelům, ale prostřednictvím jiných právních předpisů a v jiném rozsahu než právnické osoby veřejnoprávního charakteru.
V mojí práci se zaměřím na neziskové příspěvkové organizace zřízené ve veřejném sektoru v oblasti školství. Budu porovnávat příspěvkové organizace zřízené rozdílnými institucemi a to územními samosprávnými celky a organizační složkou státu.
6
1.2 Cíl práce Hlavním cílem mojí práce je srovnání účetnictví příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem s příspěvkovou organizací zřízenou organizační složkou státu a vliv rozdílné právní úpravy v oblasti hospodaření.
Práce je zaměřena jednak na specifika v účtování a také na odlišnosti financování obou příspěvkových organizací. Právě na tyto specifika a odlišnosti má tato práce poukázat a vyvodit závěry, proč k těmto odlišnostem dochází a jaký mají dopad na hospodaření příspěvkových organizací a vedení účetnictví. Tato práce má i kromě teoretických předkontací uvést i konkrétní praktické případy účtování. Vychází z rozborové zprávy dvou příspěvkových organizací zřízených v oblasti školství a to Vyšší policejní školy Ministerstva vnitra a Základní školy a mateřské školy v Prostějově. Závěrem práce je pokus o zhodnocení postavení příspěvkových organizací v naší společnosti a poukázání na vztah organizace – zřizovatel.
Dílčím cílem práce je zpracovat ucelený přehled několika případů odlišného účtování u příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky a u příspěvkové organizace zřízené organizační složkou státu.
7
1.3 Metodika práce V první části diplomové práce, která je teoretickou částí, se zabývám organizacemi jako takovými. Věnuji se otázkám neziskovým organizacím ve veřejném sektoru. Dále příspěvkové organizace dělím na zřízené územně správním celkem nebo organizační složkou státu. Je provedena jejich stručná charakteristika. Další významnou částí je význam a postavení územních samosprávných celků, organizačních složek státu a příspěvkových organizací. V této kapitole provádím charakterizuji příspěvkové organizace dle právního předpisu (vybraná ustanovení ze zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a vybraná ustanovení ze zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Dále je podrobně rozebrána celá účetní osnova příspěvkových organizací s doplněním o konkrétní účty.
V praktické části představuji dvě organizace, které jsou srovnávány. Teoretické, ale v praxi nezbytné, předkontace jsou doplněny praktickou ukázkou výší a způsobu účtování. Provádím deskripci jednotlivých účetních případů u obou typů organizací. V poslední částí výsledků je shrnutí nejdůležitějších rozdílů v účtování příspěvkových organizací zřízených územně správní celkem a organizační složkou státu.
8
2 Teoretická východiska pro komparaci příspěvkových organizací 2.1 Charakteristika organizace Organizace je právním celkem, právním subjektem. Každý právní subjekt má právní subjektivitu, to je právo vstupovat do právních vztahů, svým jménem uzavírat kupní smlouvy, nakupovat, prodávat, pronajímat apod. [7]
Právní subjektivitu mají: Stát Státní orgány
právnické osoby
Organizace Občané
fyzické osoby
Organizace je tedy právnickou osobou, vstupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost, která z těchto vztahů vyplývá. Právní vztahy jsou společenské vztahy upravené právními normami, tedy závaznými pravidly jednání. Organizace je vybavena určitou částí majetku, který je 1. vlastnictvím organizace, nebo 2. daná organizace má právo hospodaření s částí národního jmění. [7]
Organizace si vymezuje předmět činnosti. Podle situace na trhu si samostatně určuje, co bude vyrábět, co a kde prodávat, jaké služby bude poskytovat. [7]
2.2 Organizace v neziskové sféře Územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu zaujímají významné místo v reprodukčním procesu České republiky. Poslání jakéhokoliv sociálně ekonomického subjektu je kategorií, která vymezuje důvod jeho existence.
9
Správně vymezit poslání takové organizace je o to těžší, že jeho hlavní racionální ukazatel není vymezení zisku, jako tomu je u ziskové organizace, který signalizuje efektivnost jejího chování.
Posláním neziskové organizace musí být vždy definováno určitým souborem objektivně existujících potřeb, které příslušná organizace uspokojuje prostřednictvím užitných hodnot produkovaných statků. Tak např. posláním vysoké školy je uspokojování potřeby vzdělání prostřednictvím produkce služeb, kterými je profilován student jako vrcholně vzdělaný odborník. [5]
Jednoduše lze znázornit vztah mezi posláním a užitkem na modelu „vstup – výstup“ takto:
Obrázek 1 Model vstup – výstup Zdroj: STRECKOVÁ, Y., MALÝ, I. a kol. Veřejná ekonomie pro školu i praxi. Computer Press, 1998. 214s. ISBN 80-7226-112-6
2.3 Charakteristika příspěvkových organizací Příspěvkové organizace jsou součástí nevýrobní sféry, neprodukují národní důchod, ale naopak z vytvořeného národního důchodu jsou kryty jejich potřeby. Jsou to státní organizace, jejichž prostřednictvím stát zabezpečuje plnění svých funkcí vůči společnosti. [4]
10
Příspěvkové organizace působí v oblasti: vědy a výzkumu zdravotnictví školství kultury sociální péče obrany a bezpečnosti a dalších. Příspěvkové organizace jsou napojeny na rozpočet svého zřizovatel finančním vztahem – příspěvkem nebo odvodem. Podle platných právních předpisů o výsledku hospodaření příspěvkových organizací rozhoduje zřizovatel. [4]
Stejně jako u podnikatelských subjektů, nebo v jiných typech organizací, musí i v příspěvkových organizacích účetnictví poskytovat takové údaje, které odpovídají věrnému obraz ekonomických jevů a dávají tak správné, včasné a věrohodné informace o jejich hospodaření. [4]
Ministerstvo MŠMT patří mezi ústřední orgány státní správy, v jejichž čele stojí člen(ka) vlády ČR. Působnost Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vymezuje zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR v aktuálním znění. V § 7, který je Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy věnován, zákon č. 2/1969 Sb. uvádí: "(1) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je ústředním orgánem státní správy pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy, pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, a pro vědecké hodnosti, pro státní péči o děti, mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu. [8]
(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy koordinuje činnost ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a profesních komor v oblasti systému uznávání odborné kvalifikace podle zvláštního zákona 1) a v oblasti získávání kvalifikací v systému dalšího vzdělávání podle zvláštního právního předpisu 1a) . [8]
11
(3) Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy je podřízena Česká školní inspekce." [8]
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podle zákona 2/1969 Sb.: •
(§ 20) plní v okruhu své působnosti úkoly stanovené v zákonech a v jiných obecně závazných právních předpisech;
•
(§ 21) ve své činnosti se řídí ústavními a ostatními zákony a usneseními vlády;
•
(§ 22) zkoumá společenskou problematiku v okruhu své působnosti, analyzuje dosahované výsledky a činí opatření k řešení aktuálních otázek;
•
zpracovává koncepce rozvoje svěřených odvětví a řešení stěžejních otázek, které předkládá vládě České republiky
•
(§ 23) předkládá za svěřená odvětví podklady potřebné pro sestavení návrhů státních rozpočtů republiky a pro přípravu jiných opatření širšího dosahu;
•
zaujímá stanovisko k návrhům, které předkládají vládě České republiky jiná ministerstva, pokud se týkají okruhu jeho působnosti;
•
(§ 24) pečuje o náležitou právní úpravu věcí patřících do působnosti České republiky: - připravuje návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se působnosti MŠMT -
připravuje
návrhy,
jejichž
přípravu
mu
uložila
vláda;
- dbá o zachování zákonnosti v okruhu své působnosti a činí podle zákonů potřebná opatření k nápravě; •
(§ 25) zabezpečuje ve své působnosti úkoly související se sjednáváním mezinárodních smluv, s rozvojem mezistátních styků a mezinárodní spolupráce;
•
zabezpečuje ve své působnosti úkoly, které vyplývají pro Českou republiku z mezinárodních smluv, jakož i z členství v mezinárodních organizacích;
•
(§ 27) zpracovává a v rozsahu nezbytném pro plnění vlastních úkolů také využívá informace z ostatních ministerstev a nižších orgánů státní správy. [8]
Ekonomika školství MŠMT z rozpočtu kapitoly 333 zabezpečuje financování jednotlivých školských úseků. Největší objem finančních prostředků směřuje do oblasti regionálního školství. V rámci tohoto úseku jsou poskytovány finanční prostředky na tzv. přímé náklady na vzdělávání
12
pro školy a školská zařízení zřizované obcemi a svazky obcí a kraji, neinvestiční dotace soukromému a církevnímu školství a plně je zabezpečeno financování přímo řízených organizací. Druhou nejvýznamnější položkou rozpočtu kapitoly 333 jsou výdaje na dotace pro vysoké školství. MŠMT je dále poskytovatelem účelových a institucionálních prostředků na výzkum a vývoj. MŠMT též finančně podporuje činnost v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportovní reprezentace. V rámci koncepce Státní informační politiky ve vzdělávání MŠMT financuje realizaci schválených projektů. Od roku 2004 se MŠMT zapojilo do projektů společných programů České republiky a Evropské unie. Jedná se o rozvojové programy spolufinancované z Evropského sociálního fondu v oblasti Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. [8]
2.4 Význam a postavení územních samosprávných celků, organizačních složek státu a příspěvkových organizací 1. Územní samosprávné celky (ÚSC) např. kraje, obce, magistráty jsou na rozdíl od organizačních složek státu (OSS) právnickými osobami. ÚSC může k plnění úkolů v rámci své působnosti zřídit mimo jiné i příspěvkovou organizaci. Příspěvková organizace zřízená ÚSC je právnickou osobou. [6]
2. Organizační složky státu (OSS) např. ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Úřad vlády České Republiky a jiná zařízení nejsou právnickou osobou. Do skupiny státních organizací jsou zařazeny též příspěvkové organizace, které jsou zřízeny OSS. Příspěvkové organizace na rozdíl od OSS jsou právnickými osobami. [6]
Státní příspěvkové organizace se při svém hospodaření řídí ustanoveními zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů a příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky ustanoveními zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. [3]
13
2.4.1 Příspěvkové organizace územních samosprávných celků (vybraná ustanovení ze zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů)
Zřizování, změny a zrušení příspěvkových organizací Územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat předem stanovené údaje a náležitosti např. název, sídlo, účel, vymezení majetku a jiné. Ke vzniku, rozdělení, sloučení, splynutí dochází dnem určeným zřizovatele. Tyto skutečnosti se zveřejňují v Ústředním věstníku České republiky. Zřizovatel je povinen oznámit je Ústřednímu věstníku České republiky do 15 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo. Zřizovatel provádí kontrolu hospodaření příspěvkové organizace. Příspěvková organizace se zapisuje do obchodního rejstříku; návrh na zápis podává zřizovatel. [6]
Finanční hospodaření příspěvkových organizací Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Dále z prostředky svých fondů, peněžitými dary, včetně z prostředků poskytnutých z Národního fondu ze zahraničí. Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejich potřeb. Pokud organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti. Zřizovatel může uložit odvod do svého rozpočtu, jestliže: výnosy překračují plánované náklady organizace, investiční zdroje jsou větší než je jejich potřeba, organizace porušila rozpočtovou kázeň. Vztah rozpočtu příspěvkové organizace k rozpočtu zřizovatele lze během roku změnit v neprospěch příspěvkové organizace jen ze závažných, objektivně působících příčin.
14
Rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah příspěvkové organizace ke státnímu rozpočtu; jde-li o příspěvkovou organizaci zřízenou obcí, též k rozpočtu kraje. [6]
Peněžní fondy příspěvkových organizací Příspěvková organizace vytváří své peněžní fondy a) rezervní fond, b) investiční fond, c) fond odměn, d) fond kulturních a sociálních potřeb. [6]
Rezervní fond Rezervní fond slouží pro uplatnění hmotné zainteresovanosti příspěvkové organizace k dosažení lepšího výsledku jejího hospodaření. Lepší výsledek hospodaření příspěvkové organizace je vytvořen tehdy, jestliže skutečné výnosy jejího hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem větší než její provozní náklady. Rezervní fond se tvoří ze zlepšeného výsledku hospodaření na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení roku, sníženého o převody do fondu odměn. Zdrojem mohou být též finanční dary. Rezervní fond využívá příspěvková organizace: -
k dalšímu rozvoji své činnosti,
-
k časovému překlenutí rozdílů mezi výnosy a náklady,
-
k úhradě případných sankcí uložených jí za porušení rozpočtové kázně,
-
k úhradě své ztráty za předchozí léta. [6]
Zřizovatel může dát souhlas k tomu, aby část svého rezervního fondu použila k posílení svého investičního fondu. [6]
Investiční fond Investiční fond vytváří příspěvková organizace k financování svých investičních potřeb. Jeho zdroje jsou: -
odpisy
z hmotného
a
nehmotného
dlouhodobého
majetku
prováděné
zřizovatelem podle odpisového plánu, -
investiční dotace z rozpočtu zřizovatele,
-
investiční příspěvky ze státních fondů, 15
-
výnosy z prodeje hmotného investičního majetku, jestliže to zřizovatel podle svého rozhodnutí připustí,
-
dary a příspěvky od jiných subjektů, jsou-li určené nebo použitelné k investičním účelům,
-
převody z rezervního fondu ve výši povolené zřizovatelem. [6]
Investiční fond příspěvkové organizace se používá: -
k financování investičních výdajů, popř. investičních příspěvků,
-
k úhradě investičních úvěrů nebo půjček,
-
k odvodu do rozpočtu zřizovatele, pokud takový odvod uložil,
-
k posílení zdrojů určených na financování údržby a oprav nemovitého majetku ve vlastnictví zřizovatele.
Ke krytí investičních potřeb lze se souhlasem zřizovatele použít též investičních úvěrů nebo půjček. [6]
Fond odměn Fond odměn je tvořen ze zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace, a to do výše jeho 80 %, nejvýše však do výše 80 % limitu prostředků na platy nebo přípustného objemu prostředků na platy. Tvorbu fondu odměn provede organizace na základě schválení výše zlepšeného HV zřizovatelem po skončení kalendářního roku. Z fondu odměn se hradí odměny zaměstnancům. Přednostně se z fondu odměn hradí případné překročení prostředků na platy, jehož výše se zjišťuje podle zvláštního právního předpisu. [6]
Fond kulturních a sociálních potřeb Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popř. na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci. Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roní plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky.
16
Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům, žákům, vědeckým aspirantům, důchodcům, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným fyzickým nebo i právnickým osobám. Další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. [6]
Úvěry, půjčky a ručení příspěvkové organizace Příspěvková organizace je oprávněna uzavírat smlouvy o půjčce (§ 657 a násl. občanského zákoníku) nebo o úvěru (§ 497 a násl. obchodního zákoníku) jen po předchozím souhlasu zřizovatele. Tento souhlas se nevyžaduje v případě půjček zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb. K dočasnému krytí svých potřeb může získat od svého zřizovatele návratnou finanční výpomoc, jestliže je její vrácení zabezpečen jejími rozpočtovanými výnosy běžného roku, nejpozději však do 31. března následujícího roku. [6]
Nákup na splátky příspěvkovými organizacemi Příspěvková organizace může pořizovat věci nákupem na splátky nebo smlouvou o nájmu s právem koupě jen po předchozím souhlasu zřizovatele. [6]
Nákup cenných papírů příspěvkovými organizacemi Příspěvková organizace není oprávněna nakupovat akcie či jiné cenné papíry.
Poskytování darů příspěvkovými organizacemi Příspěvková organizace není oprávněna poskytovat dary jiným subjektům, s výjimkou obvyklých peněžitých nebo věcných darů svým zaměstnancům a jiným osobám ze svého fondu kulturních a sociálních potřeb. [6]
17
2.4.2 Příspěvkové organizace státní (vybraná ustanovení ze zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech)
Hospodaření státních příspěvkových organizací Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými hlavní činností a s peněžními prostředky přijatými ze státního rozpočtu pouze v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem. Dále příspěvková organizace hospodaří s prostředky svých fondů, s prostředky získanými jinou činností, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, s peněžními prostředky poskytnutými ze zahraničí a s peněžními prostředky poskytnutými z rozpočtů územních samosprávných celků a státních fondů, včetně prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu Evropské unie a přijatých příspěvkovými organizacemi z Národního fondu. [6]
Hospodaření příspěvkové organizace se řídí jejím rozpočtem, který musí být sestaven jako vyrovnaný. Může zahrnovat pouze náklady a výnosy související jen s jí poskytovanými službami, které jsou předmětem hlavní činnosti. Je povinna dbát, aby plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem a dodržela stanovené finanční vztahy ke státnímu rozpočtu. Peněžní prostředky, kterými disponuje, může používat jen k účelům, na které jsou určeny. Jestliže skutečná výše nákladů s výnosů v průběhu rozpočtového roku neodpovídá jejich rozpočtované výši a je předpoklad, že může být zhoršen rozpočtovaný hospodářský výsledek, je příspěvková organizace povinna učinit opatření, která zajistí jeho vyrovnání. Příspěvková organizace je povinna do 10 pracovních dnů po připsání částky na její účet odvést do státního rozpočtu příjmy z prodeje nemovitého majetku České republiky, se kterým hospodaří, s výjimkou příjmů z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace nabyla darem nebo děděním. [6]
Finanční vztahy Finanční vztahy stanovené zřizovatelem jsou: a) příspěvek na provoz ze státního rozpočtu nebo odvod z provozu do státního rozpočtu, b) individuální a systémové dotace na financování programů a akcí,
18
c) návratná finanční výpomoc, d) odvod z odpisů. [5]
Příspěvek na provoz se stanoví v případě, že rozpočtované náklady bez příspěvku ze státního rozpočtu překračují rozpočtované výnosy. Odvod z provozu stanoví zřizovatel příspěvkové organizaci v případě, že její rozpočtované výnosy překračují rozpočtované náklady. Výše příspěvku na provoz nebo výše odvodu z provoz se stanoví jako rozdíl objemu rozpočtovaných nákladů a výnosů hlavní činnosti. Výše příspěvku na provoz a jeho čerpání během roku může zřizovatel vázat na předem stanovené ukazatele, a to zpravidla na jednotku výkonů zabezpečovaných příspěvkovou organizací. Pokud není příspěvek vázán na jednotku výkonů, je organizace oprávněna čerpat příspěvek na činnost do výše závazně stanovené zřizovatelem. [6]
Návratnou finanční výpomoc lze poskytnout v případě, že zřizovatel rozhodne o úhradě zhoršeného hospodářského výsledku podle § 55 odst. 2 písm. c). Návratná finanční výpomoc poskytnutá v případě, že zřizovatel rozhodne o úhradě zhoršeného hospodářského výsledku podle § 55 odst. 2 písm. c), musí být vrácena do konce rozpočtového roku, v němž měl být zhoršený hospodářský výsledek uhrazen. [6]
Odvod odpisů může zřizovatel stanovit: a) jestliže nepočítá s dalším rozvojem činnosti příspěvkové organizace a postupně omezuje její činnost, b) jestliže uvažuje o jejím zrušení, c) v případě, kdy objem odpisů výrazně převyšuje reálné potřeby příspěvkové organizace v oblasti reprodukce dlouhodobého majetku; v tom případě nesmí celkový odvod odpisů převyšovat objem odpisů z nemovitého majetku. Odpisy lze nařídit vždy pouze v běžném roce, a to do výše zdrojů v tomto roce vytvořených. [6]
Hospodářský výsledek Je tvořen výsledkem hospodaření z hlavní činnosti a ziskem vytvořeným v jiné činnosti po zdanění. Jestliže hospodaření příspěvkové organizace za běžný rok skončí ztrátou po zahrnutí příspěvku, je zřizovatel povinen projednat s příspěvkovou organizací zabezpečení jeho 19
úhrady do konce následujícího rozpočtového roku. Úhrada zhoršeného hospodářského výsledku se zajistí a) z rezervního fondu příspěvkové organizace, b) z rozpočtu kapitoly zřizovatele, není-li dostatek prostředků v rezervním fondu, c) ze zisku pozahnutí příspěvku na provoz nebo odvodu z provozu příspěvkové organizace v následujícím rozpočtovém roce, není-li dostatek prostředků ani v rozpočtu kapitoly. V případě, že hospodaření příspěvkové organizace skončí zlepšeným hospodářským výsledkem, použije se přednostně k úhradě jejího zhoršeného hospodářského výsledku. [6]
Peněžní fondy Příspěvkové organizace tvoří tyto peněžní fondy: a) rezervní fond, b) fond reprodukce majetku, c) fond odměn d) fond kulturních a sociálních potřeb. Příspěvková organizace může rozdělovat do fondů zlepšený hospodářský výsledek, jen pokud byl uhrazen případný zhoršený hospodářský výsledek předchozího roku a to takto: a) do fondu odměn do výše 80 % zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace, nejvýše však do výše 80 % limitu prostředků na platy nebo přípustného objemu prostředků na platy, b) do fondu reprodukce majetku do výše 25 % zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace, c) do rezervního fondu bez omezení. Tvorbu jednotlivých fondů provede příspěvková organizace na základě schválení výše zlepšeného hospodářského výsledku zřizovatelem v roce následujícím po roce, kdy byl zlepšený hospodářský výsledek vytvořen. Zůstatky fondů k 31. prosinci se převádějí do následujícího rozpočtového roku. [6]
20
Rezervní fond Rezervní fond se tvoří se zlepšeného hospodářského výsledku z přijatých peněžních darů a z peněžních prostředků poskytnutých ze zahraničí. Prostředků rezervního fondu lze použít a) k úhradě zhoršeného hospodářského výsledku, b) k úhradě sankcí, c) k úhradě zhoršených hospodářských výsledků, d) k doplnění fondu reprodukce majetku se souhlasem zřizovatele, e) k překlenutí časového nesouladu mezi výnosy a náklady. K úhradě potřeb nezajištěných výnosy příspěvkové organizace nebo příspěvkem zřizovatele na provoz lze rezervní fond použít v průběhu roku pouze v případě, že jeho použití bylo rozpočtováno. \v tomto případě se jeho použití účtuje do výnosů příspěvkové organizace.. Nespotřebovaná část rozpočtovaná na krytí potřeba převedená do výnosů příspěvkové organizace se vrátí před zpracováním roční účetní závěrky do rezervního fondu. Jestliže se zvýšil nebo snížil stav majetku majícího povahu zásob, pohledávek a finančního majetku a alespoň 2 roky se podstatněji nemění, lze o částku tohoto zvýšení nebo snížení zvýšit nebo snížit fond oběžných aktiv v účetních pasivech a o tutéž částku v pasivech snížit nebo zvýšit rezervní fond. [6]
Fond reprodukce majetku Fond reprodukce majetku se tvoří a) z odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, b) z přídělu ze zlepšeného hospodářského výsledku, c) výnosy z prodeje dlouhodobého movitého hmotného a nehmotného majetku, d) z darů a z výnosů povolených veřejných sbírek určených na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, e) výnosy z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace nabyla ve prospěch státu darem nebo děděním, f) prostředky poskytnutými ze zahraničí určenými účelově na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku. Prostředků fondu reprodukce majetku se používá a) na financování pořízení a technického zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, 21
b) jako doplňkového zdroje financování oprav a udržování hmotného a nehmotného dlouhodobého i krátkodobého majetku a na pořízení hmotného a nehmotného krátkodobého majetku, c) k úhradě úvěrů. Prostředky fondu reprodukce majetku použité pro financování oprav a údržby majetku se účtují do výnosů příspěvkové organizace. Příspěvková organizace může při bezúplatném převodu nemovitého majetku na organizační složku státu nebo příspěvkovou organizaci převést současně z fondu reprodukce majetku prostředky ve výši oprávek vytvořených k tomuto majetku. [6]
Fond odměn Fond odměn je tvořen přídělem ze zlepšeného hospodářského výsledku. Z fondu odměn se hradí přednostně případné překročení prostředků na platy, jehož výše se zjišťuje podle zvláštního právního předpisu (Nařízení vlády č. 48/1995 Sb., o usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a odměny za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích). [6]
Fond kulturních a sociálních potřeb Tento fond je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných a) na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy, b) odměny za pracovní pohotovost, c) na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť a na stipendia interním vědeckým aspirantům a zaměstnancům na studijních pobytech. Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. Je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvním odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu pracovali u zaměstnavatele, případně rodinným příslušníkům
22
zaměstnanců a jiným právnickým nebo fyzickým osobám. Další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb stanoví ministerstvo vyhláškou. [6]
Odvod za porušení rozpočtové kázně Příspěvkové organizace hradí odvod za porušení rozpočtové kázně a penále a) z rezervního fondu; není-li v rezervním fondu dostatek prostředků, mohou být odvod a penále uhrazeny na vrub nákladů hlavní činnosti, b) z příslušného fondu, jde-li o poručení pravidel hospodaření s tímto fondem; není-li v rezervním fondu dostatek prostředků, mohou být odvod a penále uhrazeny na vrub nákladů hlavní činnosti. [6]
Peněžní dary Příspěvková organizace může poskytnout peněžní dary pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb. Příspěvková organizace nesmí přijímat ani poskytovat půjčky a úvěry a vystavovat směnky. Příspěvková organizace může za své zaměstnance hradit část příspěvku na penzijní připojištění a část pojistného na soukromé životní pojištění, které hradí zaměstnavatel pojišťovně na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb. [6]
Jiná činnost Jiná činnost musí být sledována odděleně od hlavní činnosti. Pokud příspěvková organizace vykonává jinou činnost, musí být její předmět a rozsah doplněn do zřizovací listiny před jejím započetím. Jestliže je hospodářským výsledkem jiné činnosti k 30. záři ztráta, je statutární orgán příspěvkové organizace povinen zajistit, aby byla do konce rozpočtového roku vyrovnána, nebo učinit opatření k ukončení jiné činnosti, tak aby v této činnosti nebylo pokračováno po skončení rozpočtového roku. [6]
23
2.5 Vedení účetnictví Pojem účetnictví je nezbytné chápat nejen jako systém pravidel, za jejichž pomocí lze zachytit určitou ekonomickou situaci konkrétního subjektu (účetní jednotky), ale v daném smyslu obsah pojmu účetnictví koreluje se souhrnem pravidel obsažených v právních předpisech, které oblast účetnictví upravují. Účetnictví nazýváme ucelený soubor informací o ekonomické situaci účetní jednotky. Z účetně ekonomického hlediska má zásadní význam povinnost dosažení věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Účetnictví jako historicky osvědčený nástroj řízení ekonomiky je systém s jednoduchou vnitřní logikou přímo odvozenou z ekonomických jevů. [6]
Vymezení základních pojmů
BILANCE Rozvaha (bilance) představuje uspořádaný přehled o majetku účetní jednotky v peněžním vyjádření. Majetek se sleduje ze dvou pohledů: - z hlediska konkrétní formy, tj. Aktiva, - z hlediska zdrojů, tj. Pasiva.
Pro podrobný rozklad Aktiv a Pasiv jsou stanoveny směrnou účtovou osnovou syntetické účty. Syntetické účty jsou základním třídícím znakem účetnictví. Názorný příklad struktury rozvahy (bilance) je uveden níže. [6]
Obsahem a základní funkcí rozvahy (bilance) je přehledné uspořádání majetku účetní jednotky z hlediska jeho složení a toho, z jakých zdrojů byl majetek pořízen.
24
MAJETEK A JEHO FINANCOVÁNÍ Tabulka 1 Rozvaha (bilance)
AKTIVA (MAJETEK)
PASIVA (ZDROJE KRYTÍ)
složení majetku
zdroje financování majetku
1. Stálá aktiva
1. Vlastní zdroje stálých a oběžných aktiv
a) nehmotný dlouhodobý majetek
a) majetkové fondy
b) hmotný dlouhodobý majetek
b) finanční fondy
c) finanční majetek
c) zvláštní fondy organizačních složek státu d) zdroje krytí prostředků rozpočtového hospodaření e) výsledek hospodaření
2. Oběžný majetek
2. Cizí zdroje
a) zásoby
a) dlouhodobé závazky
b) pohledávky
b) krátkodobé závazky
c) finanční majetek
c) přechodné účty pasivní
d) prostředky rozpočtového hospodaření e) přechodné účty aktivní AKTIVA V jaké podobě je majetek
=
PASIVA Z jakých zdrojů byl pořízen
Zdroj: SVOBODOVÁ, J. a kol. Abeceda účetnictví pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu.. Nakladatelství ANAG, 2006. 399s. ISBN 80-7263332-5
ROZVAHOVÉ ZMĚNY Účtování účetních případů v průběhu účetního období má zásadní vliv na rozvahu. V průběhu účetního období mají jednotlivé účetní případy vliv na strukturu aktiv a pasiv. Z tohoto hlediska rozeznáváme čtyři základní změny (účetní případy): 1. Změny v aktivech, přírůstek aktiv +A a současně úbytek aktiv –A. 2. Změny v pasivech, přírůstek pasiv +P a současně úbytek pasiv –P. 3. Změny v aktivech a pasivech, přírůstek pasiv +P a současně přírůstek aktiv +A. 4. Změny v aktivech a pasivech, úbytek pasiv –P a současně úbytek aktiv –A. [6]
25
Všechny účetní případy musíme zaúčtovat podvojně neboli podle pravidla podvojnosti. Zachycujeme-li účetní případy podvojným zápisem, říkáme takovému zápisu podvojný zápis.
ROZVAHOVÉ ZMĚNY U PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ Z rozvahových změn vyplývá stálý koloběh jednotlivých složek majetku organizace, která svými výkony pokrývá náklady.
Obrázek 2 Schéma příkladu rozvahových změn u příspěvkových organizací
Každá účetní jednotka musí za finanční majetek (1) nakoupit např. dlouhodobý majetek, zásoby, služby apod., které vstupují do fáze realizace služeb nebo výroby (2), pak pokračuje fáze dokončování výrobků nebo služeb (3) a dále vznikne fáze dokončení výrobků nebo služeb (4). Nakonec přichází vrcholová fáze prodeje výrobků a služeb, která je do zaplacení označována za pohledávku (5). Po uhrazení pohledávek se nám vrátí peníze, které jsme vložili do celé činnosti účetní jednotky ve formě různých nákladů, a celý koloběh začíná znovu. [6]
Koloběh prostředků u územně samosprávných celků a organizačních složek státu, které jsou plně financovány ze státního rozpočtu nebo z veřejných prostředků formou čerpacích účtů a dalších, je možné znázornit jednoduchým schématem:
1
2
3
1. Vznik závazku za nakoupené služby, materiál a další majetek potřebný pro činnost účetní jednotky.
26
2. Úhrada závazku příslušnému dodavateli za dodávku materiálu, poskytnutých služeb a dalšího majetku. 3. Zaúčtování uhrazeného a spotřebovaného majetku a služeb do nákladů nebo výdajů účetní jednotky. [6]
ÚČTY A SOUSTAVA ÚČTŮ Účet je základním třídícím znakem účetnictví. Zřízením účtů otevíráme možnost odděleného zachycování údajů o hospodářských jevech. Účty třídíme v základním členění na účty rozvahové a účty výsledkové. Účty tzv. rozpočtového hospodaření jsou určitou zvláštností mezi základním členěním a specifikou územních samosprávných celků, státních fondů a organizačních složek státu. Představují účty příjmů a výdajů, účty, na kterých se zobrazuje změna podoby peněžních prostředků, peněžní toky (příjmy a výdaje) a rozmístění peněžních prostředků. [6]
2.6 Účtové třídy 2.6.1 Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek Dlouhodobým majetkem je: a) dlouhodobý nehmotný majetek (účtová skupina 01), b) dlouhodobý hmotný majetek (účtová skupina 02 a 03), c) dlouhodobý finanční majetek (účtová skupina 06), d) drobný dlouhodobý nehmotný majetek a drobný dlouhodobý hmotný majetek (syntetický účet 018 a 028). [6]
V účtové třídě 0 Dlouhodobý majetek se dále účtuje o: pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku (účtová skupina 04), poskytnutých zálohách na dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek (účtová skupina 05), oprávkách k dlouhodobému nehmotnému a hmotnému majetku (účtová skupina 07 a 08). [6]
27
2.6.2 Účtová třída 1 – Zásoby Zásobami jsou: a) materiál do okamžiku spotřeby, b) nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, výrobky, zvířata, c) zboží do okamžiku prodeje, tzn. zboží na skladě, pořízení zboží a zboží na cestě. [6]
2.6.3 Účtová třída 2 – Vztahy ke státnímu rozpočtu, k rozpočtu OSS a ÚSC, rozpočtové a ostatní finanční účty Na účtech účtové skupiny 24 – Ostatní bankovní účty účtují příspěvkové organizace o pohybech na svých bankovních účtech. [6]
2.6.4 Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy Tato účtová třída je určena pro zobrazování vztahů vně i uvnitř dané účetní jednotky. Zachycuje dodavatelsko-odběratelské vztahy a ostatní zúčtovací vztahy vyplývající z činnosti účetní jednotky. Zúčtovacími vztahy rozumíme: pohledávky z obchodních vztahů, tj. dlouhodobé a krátkodobé pohledávky za odběrateli a poskytnuté zálohy dodavatelům, krátkodobé závazky, zúčtování se zaměstnanci z pracovněprávních vztahů, jakož i ostatní tituly zúčtování ve vztahu k nim včetně zúčtování zdravotního a sociálního zabezpečení, zúčtování s finančními orgány z titulu přímých a nepřímých daní, zúčtování poplatků a zúčtování investičních a provozních dotací, pohledávky a závazky za účastníky sdružení, jiné pohledávky a závazky, zúčtování časového rozlišení nákladů a výnosů, dohadných položek, zúčtování opravné položky k zúčtovacím vztahům, vnitřní zúčtování a vyrovnávací účty. [6]
28
2.6.5 Účtová třída 4 – Náklady OSS a ÚSC Tato účtová třída se týká pouze nákladů organizačních složek státu a územních samosprávních celků, nikoli příspěvkových organizací.
2.6.6 Účtová třída 5 – Náklady ÚSC vynaložené na hospodářskou činnost a náklady příspěvkových organizací V účtové třídě 5 se zachycují příslušné náklady v členění, jak nám určuje účtová osnova a postupy účtování: ÚSC a veškeré náklady vzniklé v souvislosti s provozováním hospodářské činnosti, příspěvkové organizace veškeré náklady spojené s jejich činností. Účtová třída 5 obsahuje prvotní a ve vybraných případech i druhotné náklady. Na jednotlivé účty této účtové třídy se účtují účetní případy narůstajícím způsobem od začátku roku. [6]
2.6.7 Účtová třída 6 – Výnosy z hospodářské činnosti ÚSC a z činnosti příspěvkových organizací V účtové třídě 6 se zachycují příslušné výnosy v členění, jak nám určuje účtová osnova a postupy účtování: ÚSC a veškeré výnosy vzniklé v souvislosti s provozováním hospodářské činnosti, příspěvkové organizace veškeré výnosy spojené s jejich činností. Účtová třída 6 obsahuje výnosy narůstajícím způsobem od začátku roku. [6]
2.6.8 Účtová třída 7 a 8 – Vnitroorganizační účetnictví Obsah těchto tříd si účetní jednotka určí sama.
2.6.9 Účtová třída 9 – Fondy, výsledek hospodaření, dlouhodobé úvěry a půjčky, rezervy, závěrkové a podrozvahové účty Na účtech účtové třídy 9 se zachycují účetní případy, které se týkají: majetkových fondů na účtech účtové skupiny 90 – Majetkové fondy, syntetický účet 901, 902, 903 a 909, 29
finančních a peněžních fondů účtovaných na účtech účtové skupiny 91 – Finanční a peněžní fondy, syntetický účet 911, 912, 914, 916, 917, 918, státních, ostatních a zvláštních fondů a fondů EU na účtech účtové skupiny 92 – Zvláštní fondy OSS, výsledku hospodaření příspěvkových organizací na účtech účtové skupiny 93 – Výsledek hospodaření příspěvkových organizací, vytvořených rezerv na účtech účtové skupiny 94 – Rezervy spojené s hospodářskou činností ÚSC a příspěvkových organizací, poskytnutých dlouhodobých bankovních úvěrů a půjček na účtech účtové skupiny 95 – Dlouhodobé bankovní úvěry a půjčky, závěrečných zápisů prováděných koncem účetního období na účtech účtové skupiny 96 – Závěrkové účty v rámci účetní závěrky a podrozvahových účtů na účtech účtových skupin 97 až 99 – Podrozvahové účty. [6]
Tabulka 2 Fondy, které užívají OSS, ÚSC a jimi zřizované PO
Druhy fondů
OSS
ÚSC
PO
Fond dlouhodobého majetku
ano
ano
ano
Fond oběžných aktiv
ano
ano
ano
Fond hospodářské činnosti
ne
ano
ne
Fond odměn
ne
ne
ano
Fond kulturních a sociálních potřeb
ano
ne
ano
Fond rezervní
ano
ne
ano
Fond reprodukce majetku
ne
ne
ano
Peněžní fondy (jiné)
ne
ano
ne
Jiné finanční fondy
ano
ano
ano
Státní fondy
ne
ne
ne
Ostatní zvláštní fondy (pro specifické potřeby OSS)
ano
ne
ne
Zdroj: SVOBODOVÁ, J. a kol. Abeceda účetnictví pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu.. Nakladatelství ANAG, 2006. 399s. ISBN 80-7263332-5
30
2.7 Zásady hospodaření s rozpočtovými prostředky Parlament
České
republiky
vydává
v podobě
zákonů
pravidla
hospodaření
s rozpočtovými prostředky jak pro ústřední úřady (organizační složky státu a jimi zřízené příspěvkové organizace), tak pro územní samosprávné celky a jimi zřízené příspěvkové organizace. [4]
Tyto zákony upravují tvorbu, postavení a funkci státního rozpočtu České republiky, státního závěrečného účtu, rozpočtů obcí a krajů. Stanoví zásady hospodaření s rozpočtovými prostředky a kontrolu tohoto hospodaření. Stanoví rovněž příjmy a výdaje státního rozpočtu republiky, rozpočtů obcí a krajů a upravují zřizování a zásady hospodaření státních fondů České republiky. [4]
Ministerstvo financí řídí práce na vypracování návrhu státního rozpočtu republiky a metodicky usměrňuje vypracování rozpočtů ústředních orgánů, státních fondů a krajských úřadů. Státní rozpočet republiky schvaluje Parlament České republiky na rozpočtový rok, který je shodný s rokem kalendářním. [4]
Rozpočty krajů a obcí obsahují vlastní rozpočtové příjmy a výdaje. Jejich prostřednictvím se poskytují dotace do rozpočtu obcí ze státního rozpočtu republiky. Do rozpočtu obcí lze též poskytovat dotace z vlastních zdrojů rozpočtu kraje. [4]
Rozpočtové prostředky mohou být použity pouze v příslušném rozpočtovém roce, a to k účelům, na které byly státním rozpočtem republiky určeny. V případě, že v průběhu roku dojde k potřebě rozpočtově nezajištěné úhrady, je možno ji zajistit hospodárnějším plněním jiných úkolů, omezením jiného méně naléhavého úkolu nebo použitím mimorozpočtových zdrojů. V mimořádném případě je možno použít rozpočtové rezervy státního rozpočtu republiky. [4]
31
2.8 Rozpočtová skladba Pojem rozpočtová skladba označuje systematické a závazné uspořádání rozpočtových příjmů a výdajů. Její rozsah a jednotné vymezení obsahu jednotlivých položek rozpočtové skladby má podobu vyhlášky MF v platném znění, která je doplněna přílohou. [4]
Třídění rozpočtové skladby je postaveno na třech základních principech: Vyjádření přesného a podrobného obrazu o peněžních operacích, který umožňuje poskytovat informace o skutečných a plánovaných výdajích a příjmech pro potřeby rozhodování orgánů odpovědných za rozpočet, sumarizovat údaje stejného druhu z různých rozpočtů a být přehledným podkladem pro kontrolu hospodaření s financemi z veřejných rozpočtů. Zajištění srovnatelnosti jednotlivých údajů nejen v čase a na úrovni veřejných rozpočtů v ČR, ale také na mezinárodní úrovni. Rozpočtová skladba se snaží proto přiblížit k mezinárodně uznávaným standardům. Jednotnost a závaznost, vztahující se na všechny úrovně veřejných financí. [4]
V našem právním řádu jsou zakotvena tato čtyři hlediska třídění rozpočtové skladby: •
odpovědnostní
•
druhové
•
odvětvové
•
konsolidační
2.8.1 Třídění rozpočtové skladby dle odpovědnostního hlediska Má význam převážně pro rozpočtové subjekty centrální úrovně (tj. pro státní rozpočet). Ostatní fondy a místní rozpočty toto třídění používat nemusí. Kapitoly státního rozpočtu představují základní členění úkolů veřejného sektoru přiřazovaných orgánům a institucím veřejného sektoru. Na úrovni republikového rozpočtu tvoří jednotlivé kapitoly veřejné finance ústředních orgánů (především ministerstev) a specifických státních institucí.
32
Hlavním cílem tohoto třídění je vymezení odpovědnosti za uskutečněné příjmy, výdaje a výsledek hospodaření v konkrétní oblasti působení orgánů a institucí na centrální úrovni spolu s usnadněním kontroly dodržování rozpočtu. [4]
2.8.2 Druhové třídění rozpočtové skladby Druhové třídění představuje rozvržení příjmů, výdajů a financujících operací podle jejich ekonomického a právního charakteru do tříd, seskupení položek, podseskupení položek a jednotlivých položek (druhů). Tento typ třídění má 8 tříd. Třídy 1 - 4 jsou určeny k zachycení všech druhů příjmů. Výdajů jsou vymezeny třídy 5 – 7. Příjmy návratného charakteru v podobě půjček a emisí vlastních dluhopisů jsou společné s výdaji na splátky těchto půjček a dluhopisů zahrnovány pod pojem financující operace a evidují se v 8. třídě financování. [4]
1. Daňové příjmy
5. Běžné výdaje
2. Nedaňové příjmy
6. Kapitálové výdaje
3. Kapitálové příjmy
7. Ostatní výdaje
4. Přijaté dotace
8. Financování
Každá třída se rozkládá na seskupení položek, tj. skružení obsahově podobných položek. Seskupení položek se dále dělí na podseskupení položek. Nejnižším stupněm druhového třídění je položka, která označuje konkrétní druh příjmů, výdajů či financujících operací. Druhové členění uzavírají záznamové položky, jež jsou kumulací součtu za třídy příjmů a výdajů. Vyčíslují saldo hospodaření a zachycují některé specifické příjmy a výdaje, neuvedené v hlavních třídách. [4]
Úkolem druhového třídění rozpočtové skladby je dovést členění výdajů až na nejnižší úroveň, aby se dalo přesně zjistit, kolik prostředků a v jakém konkrétním podobě plynulo ve formě výdajů z veřejných rozpočtů, jaké byly jednotlivé zdroje a výše příjmů. [4]
33
2.8.3 Odvětví třídění rozpočtové skladby Tento druh třídění příjmů, výdajů a finančních vztahů se váže k náplni činnosti jednotlivých oblastí národního hospodářství. Prvotní dělení v rámci funkčního třídění probíhá podle skupin: 1. Zemědělství a lesní hospodářství 2. Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství 3. Služby pro obyvatelstvo 4. Sociální věci a politika zaměstnanosti 5. Bezpečnost státu a právní ochrana 6. Všeobecná veřejná správa a služby Podrobnější dělení probíhá podle oddílů a pododdílů. Detailnějším členěním pododdílů jsou paragrafy. [4]
Funkčním třídění se vztahuje na všechny typy nenávratných výdajů a pouze na příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků, přijaté sankční platby a vratky transferů, příjmy z investičního a nekapitálového majetku. Důvodem tohoto třídění je prostřednictvím klasifikace a strukturalizace národního hospodářství umožnit sumarizaci výdajů a příjmů veřejných rozpočtů za jednotlivá odvětví národního hospodářství a vymezit oblast činností, které spadají pod tato odvětví. Ústředně řízené rozpočtové organizace využívají funkční třídění pouze v oblasti výdajů. [4]
34
3 Praktická část 3.1 Základní škola a mateřská škola v Prostějově Příspěvková organizace zřízená územně správním celkem Škola je umístěna blízko středu města. Jedná se o historickou hlavní budovu (v roce 2004 slavila 100 let založení) na Kolárově ulici a sousedící malou budou pro I. stupeň a školní družinu na Erbenově ulici. Škola má ideální polohu pro všechny žáky. U školy staví linky MHD a je nejblíže vlakovému i autobusovému nádraží. Na škole je výdejna jídla a bufet pro žáky. Uvnitř areálu školy je dvůr pro školní družinu. Naproti školy se nachází sportovní areál TJ Sokol Prostějov, který škola využívá. Ve škole je k dispozici tělocvična a posilovna. [12]
Historie školy 1.1. 1995 získala škola právní subjektivitu a od roku 1998 byla zařazena do sítě škol pod tehdejším názvem – Základní škola Prostějov, Kollárova 4. Současný ředitel školy RNDr. Josef Hrachovec byl ředitelem školy jmenován v roce 1997 na základě konkurzního řízení. Od roku 2002 je na II. stupni školy rozšířená výuka informatiky. V roce 2004 byla škola sloučena se ZŠ Husovo náměstí a během roku 2005 změnila název školy na Základní škola a mateřská škola Prostějov, Kollárova 4.
Na školu přešel II. stupeň specializovaných tříd pro žáky ze specifickými poruchami chování a měly sem přecházet páté třídy ze ZŠ Rejskova, kde je umístěn I. stupeň. V roce 2006 zřizovatel rozhodl, že tyto třídy zůstanou na ZŠ Rejskova, takže ve školním roce 2008/2009 skončí poslední specializovaná třída. [12]
Zaměření školy V současné době je dokončen Školní vzdělávací program „S výpočetní technikou učení je hrou”, podle kterého se začalo vyučovat od září 2007 v 1. a 6. ročníku. Směřování školy směrem k výpočetní technice je řešeno pomocí disponibilních hodin. Na I. stupni se jedná o 1 hodinu informatiky týdně a II. stupni o 2 hodiny týdně. Na I. stupni používají ve všech ročnících interaktivní tabuli s dataprojektorem, internetem a výukovými programy. Ve školní knihovně je také umístěna jedna interaktivní tabule.
35
Třídy, které se budou učet podle nového ŠVP mají k dispozici interaktivní učebnice (zatím 1. až 6. třída). [12]
Slovo ředitele „…Hlavním cílem ve vzdělávací oblasti nyní musí být zajištění funkční gramotnosti našich žáků, která bude nezbytná pro jejich působení v informační společnosti. Znamená to naučit je pracovat s informacemi, kreativně používat získané vědomosti a zejména je pak aplikovat v praktickém životě. …”
3.2 Vyšší policejní škola Ministerstva vnitra v Jihlavě Příspěvková organizace zřízená organizační složkou státu
Vyšší policejní škola Ministerstva vnitra v Jihlavě je jednou ze šesti policejních škol v České republice. Jako jediná v republice zabezpečuje další vzdělávání příslušníků služby dopravní policie a speciální výcvik řidičů služebních vozidel v rezortech Ministerstva vnitra. Vyšší policejní škola Ministerstva vnitra v Jihlavě je organizační složkou státu, vedoucím této složky je ředitel školy. Tato škola je součástí systému základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (viz. školský zákon), na něž se vztahují obecně závazné předpisy s určitými výjimkami. Škola také provádí odbornou bezpečnostní přípravu. [13]
Historie školy O zřízení školy MV v Jihlavě bylo rozhodnuto na schůzi kolegia ministra vnitra dne 2.12.1963. Na základě tohoto rozhodnutí bylo ještě v tomto roce přistoupeno k jmenování funkcionářů školy. Pro budovy školy byl přidělen objekt po útvaru vnitřní stráže MV v Tolstého ulici č. 14, pro internát místnosti v budově okresního oddělení VB ve Vrchlického ulici. [13]
36
Budova školy byla v této době v dezolátním stavu. Budova byla připravena přijmout první posluchače 18.2.1964, kdy na základě příslušného rozkazu nastoupili první posluchači základní školy VB. I když šlo jen o dvě třídy, byla to v té době velká událost. Novodobá historie Vyšší policejní školy MV v Jihlavě tedy začíná rokem 1964. Po zavedení nové školské soustavy v resortu MV se škola změnila na SOŠ MV. Vyučování na střední odborné škole (SOŠ MV) v Jihlavě bylo zahájeno 1. září 1964. Šlo o dvouleté denní studium. Od r. 1979 je škola opět Vzdělávacím institutem SNB. Po r. 1989 se škola mění na střední policejní školu Ministerstva vnitra. Tato škola poskytuje policistům pomaturitní vzdělávání v dlouhodobých kurzech, připravuje krátkodobé kurzy pro dopravní policii a další specializované útvary. Poté, co škola získala příslušnou akreditaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, změnila se od 1. května 2008 na Vyšší policejní školu Ministerstva vnitra v Jihlavě. Poprvé ve své historii tak získala oprávnění udělovat akademický titul DiS. [13]
Zaměření školy Škola slouží jako odborné pracoviště, které se již od svého vzniku zaměřuje na výchovu specialistů dopravní služby. Škola nabízí několik typů vzdělávacích aktivit. Pro budoucí policisty jde o studium v kurzech základní odborné přípravy, které podle nového Rámcového vzdělávacího programu trvá 9 měsíců; z toho 1 měsíc jde o realizaci odborné praxe ve školním policejním středisku správy kraje, 6 měsíců trvá vlastní studium na policejní škole a 2 měsíce studující stráví opět ve školním policejním středisku správy kraje, kde proběhne druhá část odborné praxe. Kromě teoretické výuky tvoří velkou část přípravy na povolání policisty výuka metodou modelových situací, tzn. že studující již ve škole nacvičují řešení skutečných situací z policejní praxe. Škola nabízí dobré materiální a technické zajištění výuky, odbornost a pedagogickou způsobilost učitelů. Kvalifikovaný pedagogický sbor uplatňuje progresivní metody a formy výuky. V souladu se současnými trendy hrají významnou roli mezipředmětové vazby a integrace poznatků a dovedností z různých předmětů do jednoho celku. Pedagogové se podílejí na tvorbě učebních materiálů. V této oblasti využívají i spolupráce s policejními útvary v ČR a s policejními školami v zahraničí. [13]
37
3.3 Financování příspěvkových organizací Příspěvky Základní a mateřské škole v Prostějově (ÚSC): státní – normativně stanoven dle počtu žáků, může být upravován dle počtu žáků i během roku krajským úřadem. Termín stanovení příspěvku pro organizace zřízenou ÚSC pro rok 2007: Březen 2007
od zřizovatele – výsledkem projednání školy a zřizovatele. Termín stanovení příspěvku pro organizace zřízenou ÚSC pro rok 2007: Leden 2007 (úpravy možno po schválení od zřizovatele)
Příspěvky Vyšší policejní školy Ministerstva vnitra (OSS): od zřizovatele – rozhodnutí Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 Termín stanovení příspěvku pro organizace zřízenou OSS pro rok 2007: Leden 2007 (provozní rozpočet) Únor 2007 (rozpočet na mzdy) Organizace hospodařila s přidělenými finančními prostředky dle schváleného rozpočtu.
38
3.4 Konkrétní účetní případy 3.4.1 Pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku dodavatelsky Tabulka 3 Účtování o dlouhodobém hmotném a nehmotném majetku
Č. Text 1. Pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
5.
MD 041 042 Úhrada faktury za dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek 321 Tvorba zdrojů k profinancovanému dlouhodobému majetku 916 Zařazení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku do 01x užívání 02x Zúčtování účetních odpisů do nákladů (měsíční odpis) 551
6.
Tvorba zdrojů ve výši zúčtovaných odpisů
2. 3. 4.
D 321
241 901 041 042 07x 08x 901 916
ZaMŠ (ÚSC) pořídila tímto účetním způsobem interaktivní tabuli v hodnotě 42.299,Kč.
Na VPŠMV (OSS) byla vybudována půdní vestavba ve výši 11 606 994,- Kč, která byla financována z prostředků Ministerstva vnitra. V souvislosti s touto vestavbou bylo dále provedeno další technické zhodnocení: - instalace sítě LAN 78 152,- Kč, - instalace žaluzií
28 837,- Kč.
Dále byl pro potřeby výuky zakoupen dataprojektor ve výši 69 972,- Kč.
3.4.2 Peníze v hotovosti Tabulka 4 Účtování peněz v hotovosti
Č. Text 1. Výběr peněz z banky na doplnění pokladní hotovosti 2. Zúčtování výběru v hotovosti do pokladny podle bankovního výpisu 3. Příjem peněz v hotovosti z prodeje služeb 4. Poskytnutí provozní zálohy na drobná vydání nebo zálohy na cestovné 5. Vrácení části zálohy na drobná vydání 6. Vrácení nevyčerpaného zůstatku pokladní hotovosti koncem účetního období podle výdajového pokladního dokladu
MD D 261 262 262 241 261 602 335 261 261 335 262 261
39
3.4.3 Zálohy Tabulka 5 Účtování záloh - stálá záloha
Č. 1. 2. 3.
Text Poskytnutí stálé zálohy ve stanovené výši Vyúčtování části zálohy na cestovné Doplnění zálohy na stanovenou výši
MD D 335 261 512 335 335 261
Tabulka 6 Účtování záloh - jednorázová záloha
Č. 1. 2. 3.
Text Poskytnutí jednorázové zálohy na materiál v povolené výši Vyúčtování části zálohy na materiál Vrácení zbytku nevyčerpané zálohy do pokladny
MD D 335 261 501 335 261 335
3.4.4 Zúčtování mezd a refundace Tabulka 7 Zúčtování mezd v příspěvkové organizaci
Text Zúčtování mezd podle zúčtovací a vplatní listiny Předpis srážek daně z příjmů ze závislé činnosti Předpis odvodu zdravotního a sociálního pojištění, které hradí zaměstnanec 4. Předpis odvodu zdravotního a sociálního pojištění, které hradí zaměstnavatel 5. Srážka pohledávek vůči zaměstnancům 6. Předpis úhrady nedoplatku cestovného pracovníkovi do mzdy 7. Snížení pohledávky za pracovníkem 8. Příjem peněz do pokladny z účtu podle příjmového pokladního dokladu 9. Výběr peněz do pokladny na výplatu mezd podle bankovního výpisu 10. Výplata mezd pracovníkům 11. Úhrada všech srážek a odvodů z mezd Č. 1. 2. 3.
MD D 521 331 331 342 331 336 524 336 331 333 335 261
335 331 333 262
262 241 331 261 tř.3 241
Tabulka 8 Refundace mezd (pracovník je v trvalém pracovním poměru)
Č. 1. 2. 3.
Text Zúčtování hrubých mezd podle zúčtovací a výplatní listiny Výplata mezd přímo z běžného účtu Přijatá refundace mezd na běžný účet
MD D 521 331 331 241 241 316
Tabulka 9 Refundace mezd (pracovník přechodně pracuje v jiné organizaci)
Č. Text 1. Zúčtování mezd, které budou refundovány 2. Úhrada refundace
MD D 521 379 379 241
40
3.4.5 Dotace Tabulka 10 Účtování dotací
Text Předpis nároku na (investiční) dotaci na dlouhodobý majetek Předpis nároku na příspěvek na provoz Přijetí příspěvku na provoz Přijetí (investiční) dotace na dlouhodobý majetek Použití finančních prostředků investičního fondu k posílení zdrojů určených na financování údržby a oprav nemovitého majetku ve vlastnictví zřizovatele, který příspěvková organizace používá pro svou činnost; takto použité prostředky se z investičního fondu převádějí do výnosů příspěvkové organizace Převod finančních prostředků ve výši odpisů z běžného účtu na investiční fond, pokud jsou finanční prostředky investičního fondu vedeny na samostatném bankovním účtu Předpis vrácení části nepoužitého příspěvku na provoz Vrácení části nepoužitého příspěvku na provoz podle bankovního výpisu
Č. 1. 2. 3. 4. 5.
6.
7. 8.
MD 348 348 241 241 916
D 916 691 348 348 648
245 241
691 348 348 241
V roce 2007 byla ZaMŠ (ÚSC) poskytnuta provozní dotace: a) od zřizovatele město Prostějov 3.202.000 Kč, b) ze státního rozpočtu 13.529.006 Kč.
Na VPŠMV (OSS) byla poskytnuta dotace: a) ze státního rozpočtu na přímé náklady ve výši 26 265 694,- Kč, b) od jiných poskytovatelů: -
Krajský úřad (příspěvek na provoz, příspěvek na odpisy, pojistné plnění, významné projekty, informační technologie, projekt) 5 379 330,- Kč,
-
Městský úřad Prostějov 505 000,- Kč,
-
Jazykový projekt Sokrates 35 449,- Kč.
Pro obě příspěvkové organizace platí, že dotace ze státního rozpočtu jsou příspěvkové organizaci poskytovány v rámci jednoho rozpočtového roku. Nedočerpané prostředky účelových dotací musí příspěvková organizace vrátit zpět do rozpočtu, ze kterého byly poskytnuty. Nevyčerpané prostředky provozní dotace ze zahraničí k 31.12. se nevrací a zůstanou zachyceny na účtu 324, pokud poskytovatel dotace nepožádá o vyúčtování příspěvku k tomuto datu. Příspěvkové organizaci zřízené ÚSC jsou dotace poskytovány z rozpočtu obce nebo kraje v rámci jejich samostatné působnosti.
41
3.4.6 Fondy fond odměn Tabulka 11 Účtování o fondu odměn
Č. Text 1. Zúčtování přídělu do fondu odměn ze zlepšeného hospodářského výsledku 2. Převod finančních prostředků z běžného účtu na účet fondu odměn, pokud je příspěvková organizace vede odděleně 3. Čerpání fondu odměn na případné překroční prostředků na platy 4. Výplata odměn mimo výplatní termín v hotovosti
MD D 931 911 245 241 911 648 331 261
V roce 2007 v ZaMŠ (ÚSC) nebyl fond odměn použit pro výplatu zaměstnancům.
Na VPŠMV (OSS) ze zlepšeného hospodářského výsledku za r. 2006 byl proveden příděl ve výši 27 640,- Kč. Na odměny bylo použito celkem 4 773,- Kč.
fond kulturních a sociálních potřeb Tabulka 12 Účtování o fondu kulturních a sociálních potřeb
Č. Text MD D 1. Základní přidělení do fondu kulturních a sociálních potřeb 527 912 2. Převod finančních prostředků z běžného účtu na účet fondu 243 241 kulturních a sociálních potřeb
Tabulka 13 Použití fondu kulturních a sociálních potřeb
Č. 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Text Půjčka zaměstnanci z fondu kulturních a sociálních potřeb Částečná úhrada půjčky zaměstnancem Úhrada rekreace zaměstnanci (příspěvek) Úhrada části ceny zaměstnanci Převod úroku z FKSP na běžný účet Převod výše poplatků za vedení účtu FKSP na běžný účet
MD 335 243 912 243 241 549
D 243 335 243 912 644 241
ZaMŠ (ÚSC) Použití fondu na zájezd, dětské tábory; sportovní a společenské akce; divadlo, kino; příspěvek na obědy; ostatní a dary (viz. Tabulka 17). VPŠMV (OSS) Tvorba fondu byla v celkové výši 423 444,- Kč. Prostředky fondu jsou čerpány dle platných směrnic tj. na stravování, kulturu, tělovýchovu a sport, rekreační pobyty a ve velké míře na vitamínové doplňky. Rozdíl mezi účetním a finančním stavem je neuhrazený závazek.
42
rezervní fond Tabulka 14 Účtování o rezervním fondu
Č. Text 1. Zúčtování nároku na příděl do rezervního fondu ze zlepšeného hospodářského výsledku 2. Příjem finančního daru, pokud finanční prostředky rezervního fondu jsou na běžném účtu 3. Příjem finančního daru, pokud finanční prostředky rezervního fondu jsou vedeny na zvláštním bankovním účtu 4. Použití rezervního fondu na úhradu zhoršeného hospodářského výsledku (pokrytí ztráty) 5. Úhrada sankcí z porušení právních předpisů a) předpis sankce b) úhrada sankce ze zvláštního bankovního účtu 6. Použití rezervního fondu k překlenutí časového nesouladu mezi výnosy a náklady 7. Použití rezervního fondu na posílení fondu reprodukce majetku (investičního) 8. Použití rezervního fondu k posílení fondu oběžných aktiv (jen pro PO zřízené OSS)
MD D 931 914 241 914 245 914 914 932 914 347 349 914
347 349 245 648
914 916 914 902
V roce 2007 v ZaMŠ (ÚSC) použit ve výši 62.000 Kč na časový nesoulad nákladů a výnosů. Použito na: •
spotřeba materiálu – školní nábytek, židle a lavice, keramická tabule,
•
ostatní služby – údržba počítačů a výukové techniky a internetové připojení.
Na VPŠMV (OSS) ze zlepšeného hospodářského výsledku za r. 2006 byl proveden příděl do rezervního fondu ve výši 110 556,- Kč. Dalším příjmem je finanční dar ve výši 400 tis. Kč na podporu projektu studentských talentů v r. 2008. Čerpání fondu bylo použito na úhradu odvodu pojistného z nevyplacených odměn a dále na vyrovnání záporného výsledku hospodaření.
43
investiční fond Tabulka 15 Účtování o fondu reprodukce majetku (investičním)
Č. Text 1. Zúčtování odpisů podle odpisového plánu 2. 3. 4. 5. 6.
MD D 551 07x 08x Tvorba fondu dlouhodobého majetku ve výši zúčtovaných 901 916 odpisů Zúčtování nároku na příděl do fondu ze zlepšeného 931 916 hospodářského výsledku – pouze OSS Výnosy z prodeje dlouhodobého majetku ve výši zůstatkové 241 916 ceny - ÚSC Přijetí finančního daru na dlouhodobý majetek 241 916 914 916 Posílení fondu prostředky rezervního fondu
Tabulka 16 Použití fondu
Č. Text 1. Použití prostředků na financování oprav dlouhodobého majetku - úhrada faktury do nákladů - použití zdrojů fondu 2. Poskytnutí příspěvku na sdruženou výstavbu
MD a
D
udržování 511 241 916 648 916 241
U jednotlivých příspěvkových organizací se liší příděl do fondu reprodukce majetku v možnosti zdrojů pro příděl do fondu reprodukce majetku (viz zákon č. 218/2000 Sb. a č. 250/2000 Sb.) Příspěvková organizace zřízená OSS si může přidělit ze svého zlepšeného hospodářského výsledku do svého fondu reprodukce majetku zdroje do výše 25 %. Příspěvková organizace zřízená ÚSC si může převést do investičního fondu jen zdroje z rezervního fondu ve výši povolené svým zřizovatelem. Organizace zřízená OSS (VPŠMV) ve sledovaném období 2007 nenavrhuje příděl ze zlepšeného hospodářského výsledku do investičního fondu.
Dále se liší i ve zdrojích a použití prostředků tohoto fondu. Příspěvková organizace zřízená OSS používá prostředky z fondu k financování pořízení a technického zhodnocení dlouhodobého majetku. Dále prostředky z fondu používá jako doplňkový zdroj financování oprav a udržování dlouhodobého majetku a k úhradě úvěrů.
44
Příspěvková organizace zřízená ÚSC používá prostředky k financování investičních výdajů, k odvodu do rozpočtu zřizovatele, pokud takový odvod zřizovatel nařídil a rovněž k posílení zdrojů určených na financování oprav a údržby dlouhodobého majetku, který používá pro svoji činnost. Použití fondů na Základní a mateřské škole Prostějov(ÚSC) Tabulka 17 Použití fondů na ZaMŠ Prostějov
Číslo Fond 911 913
Fond odměn Fond kulturních a sociálních potřeb
914
Rezervní fond
916
Fond reprodukce majetku
PS Použití prostředků k 1.1.2007 78 787 143 217 Zájezd, dětské tábory; sportovní a společenské akce; divadlo, kino; příspěvek na obědy; ostatní a dary. 78 026 4.9.2007 žádost o použití na nábytek, materiál a služby 211 363 Pořízení interaktivní tabule; pořízení houpaček
Stav k 31.12.2007 78 787 62 813
10 851
109 789
Zdroj: viz tabulka v rozborové zprávě Přehled o tvorbě a použití fondů za rok 2007
Použití fondů na Vyšší policejní škole (OSS) Tabulka 18 Použití fondů na VPŠMV
Číslo Fond 911
Fond odměn
912
Fond kulturních a sociálních potřeb
914
Rezervní fond
916
Fond reprodukce majetku (Investiční fond)
PS Použití prostředků Stav k 1.1.2007 k 31.12.2007 82 568 při překročení prostředků 47 795 na platy, odměny 514 321 stravování; 202 760 rekreace; kultura, tělovýchova a sport; dary; vitamíny. 732 538 použití RF k překlenutí 450 956 časového nesouladu mezi výnosy a náklady, odvod pojistného z nevyplacených odměn 675 263 odvod zřizovateli (50% přísp. 168 337 na odpisy); pořízení síť LAN, žaluzie dataprojektor; technické zhodnocení, zpracování projektu ROP, poplatky
45
3.4.7 Časové rozlišení Přechodné účty aktiv a pasiv Druh časového rozlišení o Nákladů 1 2 o Výnosů 3 4
Náklady příštích období Výdaje příštích období Výnosy příštích období Příjmy příštích období
Běžné období
Příští období
Výdaj Náklad Příjem Výnos
Náklad Výdaj Výnos Příjem
Tabulka 19 Náklady příštích období
Č. Text 1. Předpis nájemného za období podle nájemní smlouvy 2. Úhrada nájemného z běžného účtu 3.
MD 518 321 381 Rozpuštění nákladů příštích období v následujícím účetním 518 období
D 321 241 241 381
Tabulka 20 Výdaje příštích období
Č. Text MD D 1. Předpis nájemného za období podle nájemní smlouvy, které 518 383 bude uhrazeno v následujícím účetním období 2. Úhrada nájemného v následujícím účetním období 241 518 383
Tabulka 21 Výnosy příštích období
Č. Text MD D 1. Zaplacené nájemné z nebytových prostor dne 27.12. za 241 384 I. čtvrtletí následujícího účetního období 2. Rozpuštění výnosů příštích období v následujícím účetním 384 602 období Tabulka 22 Příjmy příštích období
Č. Text MD D 1. Nezaplacené nájemné z nebytových prostor do 31.12. za 385 602 IV. čtvrtletí příslušného účetního období 2. Nájemce uhradil nájemné až 27.1. následujícího účetního 241 385 období
46
Časové rozlišení účtované u ZaMŠ (ÚSC) V účetní uzávěrce za r. 2007 byly použity následující účty časového rozlišení:
381- Náklady příštích období celkem
18 091,- Kč
(časopisy, pojištění)
384 – Výnosy příštích období celkem
1 920,- Kč
(školné v MŠ)
389 – Dohadné účty celkem
167 880,- Kč
(energie a ostatní) Časové rozlišení účtované u VPŠMV (OSS) V účetní uzávěrce za r. 2007 byly použity následující účty časového rozlišení: 383.30 – Výdaje příštích období celkem
165 039,93 Kč
z toho úhrada za plyn
150 078,43 Kč
telefon, internet
14 961,50 Kč
389.30 – Výnosy příštích období celkem
460 144,12 Kč
z toho projekt ESF 3.1
350 867,06 Kč
projekt ESF 3.3
109 277,06 Kč
384.30 – Dohadné položky celkem
386 096,- Kč
Dodavatel el. Energie E.ON přistoupil k fakturaci za spotřebu 1x ročně.
47
3.4.8 Náklady a výnosy Tabulka 23 Účtování nákladů a výnosů
Č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.
Text Faktura za opravy a udržování Spotřeba materiálu Předpis faktury za ostatní neskladovatelné dodávky Spotřeba el. energie Zúčtované smluvní pokuty a pokuty z prodlení Placené úroky Náklady na reprezentaci Zúčtování odpisů dlouhodobého hmotného majetku Mzdové náklady Zákonné sociální pojištění placené zaměstnavatelem Ostatní sociální zabezpečení (pojištění zaměstnance) Předpis daně z příjmů Příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb Pořízení materiálu ve vlastní režii Předpis smluvní pokuty Přijaté bankovní úroky Tržby za prodej dlouhodobého majetku - předpis pohledávky - úhrada faktury
MD 511 501 503 502 541 549 513 551 521 524 525 591 527 123 316 241
D 321 112 321 321 321 241 321 08x 331 336 336 341 912 613 641 644
311 651 241 311
Položka Opravy a udržování č. 1 obsahuje náklady na opravy a udržování majetku. Položka Spotřeba materiálu č. 2 obsahuje nákupy materiálu, náklady na úbytek zásob. Položka Spotřeba energie č. 4 obsahuje náklady na spotřebovanou energii. Položka Smluvní pokuty a úroky z prodlení č. 5 obsahuje smluvní pokuty a úroky z prodlení podle ustanovení zvláštních právních předpisů Položka Cestovné obsahuje náklady na cestovné na pracovní cesty. Položka Náklady na reprezentaci č. 7 obsahuje náklady týkající se reprezentace včetně nákladů na vlastní výkony, které se použijí pro účely reprezentace. Položka Ostatní služby obsahuje náklady vynaložené na ostatní dodané služby (tj. výkony od jiných účetních jednotek). Položka Mzdové náklady č. 9 obsahuje náklady na veškeré požitky zaměstnanců ze závislé činnosti včetně položek nákladů na civilní službu patřící do mzdových nákladů. Položka Zákonné sociální pojištění č. 10 obsahuje závazky z titulu zákonné povinnosti zaměstnavatele platit na sociální pojištění a veřejné zdravotní pojištění. Položka Ostatní sociální pojištění č. 11 obsahuje závazky k příslušným institucím z titulu dobrovolného plnění sociálního pojištění.
48
Výnosy na ZaMŠ (ÚSC) Tabulka 24 Rozdělení výnosů na Základní a mateřské škole
Text Upravený plán Skutečnost Plnění Výnosy celkem 17 073 066 17 098 221 100,15 % Příspěvky a dotace 3 202 000 3 202 000 100,00 % 13 509 300 13 509 300 100,00 % • Příspěvek na provoz od zřizovatele 19 706 19 706 100,00 % • Dotace na provoz UZ 33 353 SR 13 529 006 13 529 006 100,00 % • Dotace na provoz UZ 33 245 SR Celkem dotace SR Tržby vlastní 230 000 238 310 103,61 % Tržby ostatní 112 000 128 904,67 115,09 % Zdroj: Viz rozborová zpráva str 1
Výnosy na VPŠMV (OSS) Výnosy z hlavní činnosti. Výnosy z poskytování služeb ve výši 340 900,- Kč přestavují přefakturaci nákladů na celostátní kolo SOČ. Výnosy z úroků na účtech činily 1 152,03 Kč. Převody z rezervních fondů byly zúčtovány použitím -
fondu odměn
-
rezervního fondu
60 %
-
FRIM
32 %
8%
Graf 1 Převody z RF
Převody z rezervního fondu
FRIM 32%
fond odměn 7%
rezervní fond 61%
Přijaté pojistné náhrady ve výši 34 251,- Kč. Ostatní výnosy – úhrada od studentů za lyžařský výcvikový kurz. Tržby z prodeje materiálu ve výši 34 434,- Kč.
49
Vyčíslení nákladů ZaMŠ (ÚSC) Tabulka 25 Rozdělení nákladů na Základní a mateřské škole
Č.
Text
Účet
Náklady celkem
Upravený Skutečnost Plnění plán 17 022 991 16 952 600 99,59 %
Náklady ke zřizovateli 501 Spotřeba materiálu 501,8 Spotřeba materiálu ke kraji 501,6 Spotřeba materiálu z účel. dotace 502 Spotřeba energie 511 Opravy celkem 512 Cestovné ke zřizovateli 512,8 Cestovné ke kraji 518 Ostatní služby 518,8 Ostatní služby ke kraji 521,524 Mzdové náklady ke zřizovateli (kroužky, prádelna, školník, zpracování mezd) 521,524,527 Mzdové náklady ke kraji 549 Jiné ostatní náklady 549 Jiné ostatní náklady ke kraji 551 Odpisy
3 544 000 3 423 594 96,60 % 439 000 435 943,8 99,30 % 128 315 100,00 % 0 0 0,00 % 1 500 000 1 420 575,52 94,71 % 577 000 572 901,9 99,29 % 8 000 5 726 71,60 % 35 808 35 808 100,00 % 477 000 456 770,47 95,76 % 177 068 177 067,7 100,00 % 306 000 306 000 100,00 %
10 147 496 117 000 40 319 120 000
10 147 496 100,00 % 107 630,6 91,99 % 40 319 100,00 % 119 429 99,52 %
Zdroj: viz rozborová zpráva str. 2-6
Graf 2 Přehled nákladů na Základní a mateřské škole za rok 2007
Náklady na ZaMŠ za rok 2007
6%
0% 1%
19%
2% 1% 0% 8% 3% 0% 0%
54%
Nákl. ke zřizovateli materiál materiál ke kraji Spotřeba materiálu z účel. dotace energie Opravy Cestovné ke zřizovateli Cestovné ke kraji Ostatní služby Ostatní služby ke kraji Mzdové náklady ke zřizovateli Mzdové náklady ke kraji Jiné ostatní náklady Jiné ostatní náklady ke kraji Odpisy
3% 2% 1%
Z Grafu 2 vyplývá, že největší nákladovou položkou na ZaMŠ jsou mzdové náklady ke kraji, které zaujímají 54 % z celkových nákladů. Druhou významnou položkou jsou náklady ke zřizovateli a po té např. energie, opravy celkem, ostatní služby atd.
50
Vyčíslení nákladů VPŠMV (OSS) Tabulka 26 Rozdělení nákladů na Vyšší policejní škole
Č.
Text
Účet
Náklady celkem
501 502 511 512 513 518 521 524,525 54x 551
Náklady ke zřizovateli Spotřeba materiálu Spotřeba energie Opravy a udržování Cestovné ke zřizovateli Náklady na reprezentaci Ostatní služby Mzdové náklady Zákonné a ostat. soc. pojištění Ostatní náklady Odpisy
Upravený Skutečnost Plnění plán 34 553 200 35 572 930 102,95 % 2 191 950 1 560 000 510 000 177 000 9 000 2 429 440 19 715 200 6 863 240 30 600 661 150
2 485 930 1 122 090 507 900 176 470 12 480 3 351 060 19 752 700 6 977 450 123 590 661 150
113,14 % 71,93 % 97,03 % 99,70 % 138,67 % 137,94 % 100,19 % 101,66 % 403,89 % 100,00 %
Graf 3 Přehled nákladů na Vyšší policejní škole za rok 2007
Náklady na Vyšší policejní škole za rok 2007
7%
1% 1% 0% 10% 3%
Spotřeba materiálu Spotřeba energie
2% 0%
Opravy a udržování Cestovné ke zřizovateli Náklady na reprezentaci Ostatní služby
20% 56%
Mzdové náklady Zákonné a ostat. soc. pojištění Ostatní náklady Odpisy
I z Grafu 3 je patrné, že nejvyšší položkou na VPŠMV jsou mzdové náklady. Tady zaujímají celých 56 % z celkových nákladů. Dalšími významnými položkami jsou např. spotřeba materiálu, ostatní služby, zákonné a ostatní sociální pojištění, cestovné ke zřizovateli, náklady na reprezentaci.
51
3.4.9 Účtování o výsledku hospodaření Na základě schválení zřizovatele, se může přistoupit k zaúčtování hospodářského výsledku do příslušných fondů v souladu s platnými příslušnými právními předpisy. Nejdříve se pokryje ztráta minulých let a zůstatek zisku se přidělí příslušným fondům. Výše přídělu do příslušných fondů se řídí příslušnými právními předpisy.
Tabulka 27 Zjištění výsledku hospodaření
Č. Text MD D 1. Zjištění výsledku hospodaření převodem na účet 963 – Účet výsledku hospodaření a) nákladových účtů 963 5xx b) výnosových účtů 6xx 963 2. Převod na účet 962 – Konečný účet rozvažný 963 962 3. Příděl do fondu rezervního 931 914 4. Příděl do fondu reprodukce majetku 931 916 5. Pokrytí ztráty z minulých let 931 932 6. Příděl do fondu odměn 931 911
Přehled o výsledku hospodaření u ZaMŠ (ÚSC) Na ZaMŠ bylo dosaženo zlepšeného hospodářského výsledku k 31.12. 2007 celkem 145.621, 38 Kč z toho: - Fond odměn
20 000,- Kč
- Rezervní fond
44 321,- Kč
- na účet zřizovatele odvedeno
81 300,- Kč
Graf 4 Rozdělení hospodářského výsledku na Základní a mateřské škole
Rozdělení hospodářského výsledků Na účet zřizovatele 56%
fond odměn 14%
rezervní fond 30%
52
Přehled o výsledku hospodaření u VPŠMV (OSS) Tabulka 28 Výsledek hospodaření VPŠMV
Výsledek hospodaření - z hlavní činnosti v Kč - z jiné činnosti v Kč Celkem skutečnost HV k 31.12.2007 před zdaněním (dle Výkazu ZaZ) Předpokládané zdanění celkem Položky upravující HV Celkem po zdanění (zisk +, ztráta -)
83 350,91 83 350,91
83 350,91
Organizace dosáhla vyrovnaného hospodářského výsledku. Tohoto výsledku bylo možno dosáhnout díky využití prostředků rezervního fondu ve výši 263 982,38 Kč, které umožnily zajistit potřeby školy při zprovoznění nově zrekonstruovaných prostor budovy Tolstého 14. S vyrovnaným hospodářským výsledkem počítá škola i v dalším účetním období.
Tabulka 29 Odvod z provozu příspěvkové organizace do státního rozpočtu
Č. Text MD D 1. Předpis odvodu z provozu v průběhu účetního období 347 241 příspěvkovou organizací do státního rozpočtu 2. Vypořádání odvodu z provozu příspěvkovou organizací 931 347
Tabulka 30 Odvod z provozu příspěvkové organizace do rozpočtu územního samosprávného celku
Č. Text MD D 1. Předpis odvodu z provozu v průběhu účetního období 349 241 příspěvkovou organizací do rozpočtu územního samosprávného celku 2. Vypořádání odvodu z provozu příspěvkovou organizací 931 349
Na ZaMŠ
v roce 2007 bylo odvedeno na účet zřizovatele 98 205,- Kč jako část
z dosaženého hospodářského výsledku za rok 2006.
53
3.5 Zjištěné rozdíly v účtování u příspěvkových organizací zřízené ÚSC a OSS
3.5.1
Pořízení
dlouhodobého
hmotného
majetku
–
použitím
dlouhodobého úvěru (pouze pro příspěvkové organizace zřízené ÚSC) MD
DAL
1. Přijetí bankovního úvěru na běžný účet
241
951
2. Přijatá faktura za dlouhodobý hmotný majetek
042
321
3. Úhrada faktury
321
241
4. Zařazení dlouhodobého hmotného majetku do užívání
022
042
5. Vyúčtované úroky bankou
544
951
6. Provedena úhrada bankovních úroků
951
241
7. Úhrada části poskytnutého úvěru
951
241
8. Úprava zdrojů krytí ve výši splátky úvěru
916
901
Zdroje krytí tohoto majetku se postupně vytvářejí jeho splátkami na účtu 901 – Fond dlouhodobého majetku. Přijímat ani poskytovat úvěry nesmí příspěvková organizace zřízená OSS (VPŠMV). Příspěvková organizace zřízená ÚSC (ZaMŠ) smí uzavírat smlouvy o úvěru jen po souhlasu zřizovatele.
3.5.2 Vyřazení dlouhodobého hmotného majetku – prodejem s odvodem zřizovateli (účtujeme na odlišných účtech) MD
DAL
1. Vyřazení dlouhodobého hmotného majetku
082
022
2. Zúčtování zůstatkové ceny
901
022
a) Příspěvková organizace zřízená OSS – VPŠMV
311
347
b) Příspěvková organizace zřízená ÚSC – ZaMŠ
311
349
3. Vystavení faktury
54
4. Odvod příjmů a) do státního rozpočtu
347
241
b) do rozpočtu územní samosprávných celků
349
241
Jelikož se ve výše uvedeném příkladě jedná o prodej nemovitého majetku, mohou být příjmy z tohoto prodeje dle platných předpisů odvedeny do rozpočtu zřizovatele příspěvkové organizace. Účtování se liší podle toho, zda se jedná o vypořádání závazků se státním rozpočtem (VPŠMV) – účet č. 347 Vypořádání přeplatků dotací a ostatních závazků se státním rozpočtem, nebo o vypořádání s rozpočtem územně samosprávného celku (ZaMŠ) – účet č. 349 Vypořádání přeplatků dotací a ostatních závazků s rozpočtem územních samosprávných celků.
3.5.3 Vztahy ke státnímu rozpočtu a ostatní finanční účty Nákup a prodej krátkodobých majetkových nebo dlužných CP (pouze pro příspěvkové organizace zřízené OSS) MD
DAL
1. Nákup krátkodobých CP
251
367
2. Úhrada nakoupených CP
367
241
3. Přijaté úroky z krátkodobých CP - celkem úrok
644
- připsaná částka
241
- sražená záloha na daň
341
4. Prodej krátkodobých CP
241
653
Pořizovat CP nesmí příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem (ZaMŠ).
55
3.5.5 Dotace poskytnuté příspěvkové organizaci zřízené OSS (VPŠMV) MD
DAL
1. Nárok na provozní dotaci ke dni účetní závěrky
346
691
2. Příjem dotace
241
346
3. Provozní náklady
tř. 5
321
4. Předpis vrácení dotace, která nebyla použita
931
347
5. Úhrada nevyčerpané dotace
347
241
6. Dodavatelské faktury
042
321
7. Úhrada faktury
321
241
916
901
8. Tvorba fondu dlouhodobého majetku ve výši profinancovaných faktur
9. Dotace ze státního rozpočtu na dlouhodobý
neúčtuje se
majetek – otevření limitu 10. faktura dodavatele
042
321
11. Úhrada faktury z limitu
321
346
12. Tvorba fondu dlouhodobého majetku
346
901
3.5.6 Dotace poskytnuté příspěvkové organizaci zřízené ÚSC (ZaMŠ) MD
DAL
348
691
241
348
346
691
241
346
691
347
1. Nárok na provozní dotaci do územních samosprávních celků ke dni účetní závěrky 2. Příjem dotace 3. Provozní dotace poskytnutá ministerstvem prostřednictvím ÚSC 4. Příjem dotace 5. Předpis odvodu nedočerpané dotace do státního rozpočtu -
před koncem účetního období
56
-
začátkem příštího účetního období
931
347
6. Dotace ze státního rozpočtu na dlouhodobý majetek prostřednictvím limitního bankovního účtu -
otevření limitu
7. Dodavatelské faktury
neúčtuje se 042
321
321
346
346
901
8. Úhrada faktury za dlouhodobý majetek z čerpacího účtu 9. Tvorba fondu dlouhodobého majetku 10. Dotace ze státního rozpočtu na provozní výdaje prostřednictvím limitního bankovního účtu -
otevření účtu
neúčtuje se
11. Dodavatelská faktura
502
321
12. Úhrada odvodu
347
241
13. Úhrada faktur
321
241
14. Tvorba fondu dlouhodobého majetku
916
901
Pro obě příspěvkové organizace platí, že dotace ze státního rozpočtu jsou příspěvkové organizaci poskytovány v rámci jednoho rozpočtového roku. Nedočerpané prostředky účelových dotací musí příspěvková organizace vrátit zpět do rozpočtu, ze kterého byly poskytnuty. Nevyčerpané prostředky provozní dotace ze zahraničí k 31.12. se nevrací a zůstanou zachyceny na účtu 324, pokud poskytovatel dotace nepožádá o vyúčtování příspěvku k tomuto datu. Příspěvkové organizaci zřízené ÚSC jsou dotace poskytovány z rozpočtu obce nebo kraje v rámci jejich samostatné působnosti.
3.5.7 Fondy příspěvkových organizací Fond odměn ( pro příspěvkové organizace zřízené OSS) MD
DAL
931
911
549
347
1. Vyúčtování nároků na příděl do fondu ze zlepšeného hospodářského výsledku 2. Překročení mzdových prostředků -
předpis sankce
57
-
použití fondu na krytí sankce
911
648
-
úhrada sankce z bankovního účtu
347
241
MD
DAL
931
911
Fond odměn ( pro příspěvkové organizace zřízené ÚSC) 1. Vyúčtování nároků na příděl do fondu ze zlepšeného hospodářského výsledku 2. Překročení mzdových prostředků -
předpis sankce
549
349
-
použití fondu na krytí sankce
911
648
-
úhrada sankce z bankovního účtu
349
241
58
4 Diskuze I když by se zdálo, že příspěvkové organizace jsou si velmi podobné a jejich účetnictví a hospodaření se zdá stejné, není to zcela pravda. Existují jisté odlišnosti v účetnictví i hospodaření plynoucí z právní legislativy. Hlavním rozdílem je jiný zřizovatel u obou organizací. Z toho vyplývá řada změn v možnostech financování činností příspěvkové organizace (např. běžná agenda, ale i různé projekty, fondy a dotace). Pokud bych souhrnně měla zhodnotit rozdíly v účtování příspěvkových organizací obou typů vybrala bych několik oblastí.
Vybrané účetní případy, které se týkají jen jedné z příspěvkových organizací •
Pořízení dlouhodobého hmotného majetku s použitím dlouhodobého úvěru může provést pouze příspěvková organizace zřízené ÚSC.
•
Nákup a prodej dlouhodobého finančního majetku smí pouze příspěvkové organizace zřízené OSS.
•
Nákup a prodej krátkodobých majetkových nebo dlužných CP smí pouze příspěvkové organizace zřízené OSS.
•
Návratnou finanční výpomoc na konkrétní akce může zřizovatel poskytnout příspěvkové organizace zřízené OSS, zatímco příspěvkové organizace zřízené ÚSC může její zřizovatel poskytnout jen k dočasnému krytí jejich potřeb.
Vybrané účetní případy, které se týkají rozdílných způsobů účtování – stejné účetní případy, ale rozdílné účty •
Vyřazení dlouhodobého hmotného majetku – prodejem s odvodem zřizovateli.
•
Použití fondu odměn a rozdělení hospodářského výsledku.
Účtování dotací Pro obě příspěvkové organizace platí, že dotace ze státního rozpočtu jsou příspěvkové organizaci poskytovány v rámci jednoho rozpočtového roku. Nedočerpané prostředky účelových dotací musí příspěvková organizace vrátit zpět do rozpočtu, ze kterého byly poskytnuty. Nevyčerpané prostředky provozní dotace ze zahraničí k 31.12. se nevrací a zůstanou zachyceny na účtu 324, pokud poskytovatel dotace nepožádá o vyúčtování
61
příspěvku k tomuto datu. Příspěvkové organizaci zřízené ÚSC jsou dotace poskytovány z rozpočtu obce nebo kraje v rámci jejich samostatné působnosti.
V zhledem k tomu, že účetnictví příspěvkových organizací bylo potřeba podrobněji nastudovat a konzultovat s praktickými skutečnostmi dospěla jsem k názoru, že jisté trhliny, které někdy hodně komplikují správní agendu organizací by bylo vhodné inovovat. Základní legislativní požadavky kladené na příspěvkovou organizaci nevyhovují zvláště ve své struktuře a rozsahu činností. Zde mám na mysli především oblast školství. Zákon č. 284/2002 Sb., který změnil znění školského zákona přinesl výrazné změny v hospodaření školských zařízení. Ustanovení § 24 odst. 4 zmíněného zákona stanovilo povinnost do 1. ledna 2003 převést veškerá školská zařízení na příspěvkové organizace. Bez ohledu na jejich velikost, rozsah činnosti a působnosti. Dodnes se některé organizace nepoprali s požadavkem existovat jako samostatný právní subjekt. Nevyřešené ekonomické dopady nabízí otázku, zda zákonodárce, ale především předkladatel zákona vůbec pochopil, co příspěvková organizace představuje, a jaké jsou možnosti menších obcí dostát požadavkům, které jsou na ně kladené.
Určitým řešením je zřízení nového právního subjektu , který musí být pro zřizovatele prospěšný a účelný. Myslím si, že příspěvková organizace by měla mít větší pravomoci v rozhodování o otázkách svého rozpočtu a financování. Měla by být více samostatnou a ne tak podřízenou svému zřizovateli. Bylo by vhodné přesně v zákonu vymezit postavení příspěvkové organizace vůči zřizovateli v následujících bodech. Za prvé v definování úkolů příspěvkové organizace, vymezení práv a povinností, které jsou v působnosti zřizovatele a kterými se pověřuje příspěvková organizace. Dále v otázkách financování těchto úkolů a na závěr v zabezpečení kontroly svěřených úkolů a kontroly hospodaření.
Na závěr bych ale chtěla uvést, že není potřeba zavádět zásadní rozdíly v přístupu k příspěvkovým organizacím zřízených státem a těmi, jejichž zřizovatel je územní samosprávný celek. Tyto organizace jsou zřizovány k zabezpečování podobných činností a mají podobnou strukturu, a i když se v diplomové práci zabývám rozdíly mezi oběma organizacemi, neshledávám je v důsledku tak zásadně rozdílné, aby neměly vycházet ze společného právního základu.
62
5 Závěr Cílem této práce bylo srovnání účetnictví příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem s příspěvkovou organizací zřízenou organizační složkou státu a vliv rozdílné právní úpravy v oblasti hospodaření.
Diplomovou práci jsem rozdělila do tří hlavních částí. V teoretické části jsem se zabývala příspěvkovými organizacemi ve veřejném sektoru obecně. Zde jsem i podrobně charakterizovala příspěvkové organizace zřízené územně správním celkem a organizační složkou státu a jejich účetnictví.
V praktické části jsem se zabývala konkrétními účetními případy. Vycházela jsem z teoretických předkontací, které jsem vždy doplnila o praktické ukázky účetnictví obou příspěvkových organizací. Za příspěvkovou organizaci zřizovatele územního správního celku jsem použila Základní a mateřskou školu v Prostějově a za zřizovatele příspěvkové organizace organizační složkou státu Vyšší policejní školu v Jihlavě. V poslední části jsem vytvořila výběr rozdílných účetních případů, souhrnně je nabídla v ucelený přehled a poukázala jsem na odlišnosti v účtování. V diskuzi jsem se snažila zhodnotit působení neziskových příspěvkových organizací v naší společnosti a poukázat na vztah příspěvková organizace – zřizovatel.
Úplným závěrem bych chtěla uvést, že problematika příspěvkových organizací vyžaduje vyřešit řadu problémů. Především současná právní úprava příspěvkových organizací je nedostatečná a její koncepce je odtržena od potřeb společnosti. Je nutné si uvědomit situaci příspěvkových organizací a pokusit se o vymezení koncepce nové.
63
6 Přehled použité literatury A. KNIHY [1] JURAJDOVÁ, H., ŠELEŠOVSKÝ, J.: Účetnictví, daně a financování územních samosprávných celků a organizací neziskového sektoru. Masarykova univerzita, Brno 2002, ISBN 80-210-3002-X, [2] MUNZAR, V., GOEBLOVÁ, A., MUZIKÁŘOVÁ, L. Účetnictví. Praha: Nakladatelství Fortuna, 1997. 142s. ISBN 80-7168-380-9, [3] NOVOTNÁ, Š. Účetnictví příspěvkových organizací.. Praha: INTES, 2002. 156 s. ISBN 80-239-2423-0, [4] RŮTOVÁ, H. Účetnictví příspěvkových organizací. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, ISBN 80-7079-196-9, [5] STRECKOVÁ, Y., MALÝ, I. a kol. Veřejná ekonomie pro školu i praxi. Computer Press, 1998. 214s. ISBN 80-7226-112-6, [6] SVOBODOVÁ, J. a kol. Abeceda účetnictví pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu.. Nakladatelství ANAG, 2006. 399s. ISBN 80-7263-332-5, [7] VAVRLA, P., ŠAMÁREK, J. Ekonomika.. Opava: VAŠA, 1996. 164 s.,
B. PRÁVNÍ PŘEDPISY [8] Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), [9] Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
C. ELEKTRONICKÉ ZDROJE [10] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. Ekonomika školství, c2008 , 2008 [cit. 2008-05-04]. Dostupný na WWW: http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi, [11] Analytické a statistické služby [online]. Příspěvkové organizace v oblasti školství, c2008 , 2008 [cit. 2008-05-04]. Dostupný na WWW: http://dwh2.krvysocina.cz/Reportserver?%2fPO_SKOLSTVI%2fSK_sumarni_udaje&rs:Command=R ender,
64
[12] Základní škola a mateřská škola Prostějov[online]. ZŠ a MŠ Kollárova, c2008 , 2008 [cit. 2008-05-04]. Dostupný na WWW: http://www.zskol.cz/, [13] Vyšší policejní škola Ministerstva vnitra v Jihlavě [online]. Hlavní stránka, c2008 , 2008 [cit. 2008-05-04]. Dostupný na WWW: http://www.spsji.cz/,
D. SPECIÁLNÍ PRAMENY [14] Interní zdroje příspěvkové organizace zřízené územně samosprávným celkem Základní školy a mateřské školy v Prostějově, [15] Interní zdroje příspěvkové organizace zřízené organizační složkou státu Vyšší policejní školy Ministerstva vnitra.
7 Seznam zkratek CP
Cenné papíry
DHM
Dlouhodobý hmotný majetek
DNM
Dlouhodobý nehmotný majetek
HV
Hospodářský výsledek
OSS
Organizační složka státu
ÚSC
Územně samosprávný celek
VPŠMV
Vyšší policejní škola Ministerstva vnitra
ZaMŠ
Základní a mateřská škola
65
8 Seznam tabulek a grafů Tabulky Tabulka 1 Rozvaha (bilance) .......................................................................................... 25 Tabulka 2 Fondy, které užívají OSS, ÚSC a jimi zřizované PO ..................................... 30 Tabulka 3 Účtování o dlouhodobém hmotném a nehmotném majetku ........................... 39 Tabulka 4 Účtování peněz v hotovosti ............................................................................ 39 Tabulka 5 Účtování záloh - stálá záloha ........................................................................ 40 Tabulka 6 Účtování záloh - jednorázová záloha ............................................................ 40 Tabulka 7 Zúčtování mezd v příspěvkové organizaci ..................................................... 40 Tabulka 8 Refundace mezd (pracovník je v trvalém pracovním poměru) ...................... 40 Tabulka 9 Refundace mezd (pracovník přechodně pracuje v jiné organizaci)............... 40 Tabulka 10 Účtování dotací............................................................................................ 41 Tabulka 11 Účtování o fondu odměn .............................................................................. 42 Tabulka 12 Účtování o fondu kulturních a sociálních potřeb ........................................ 42 Tabulka 13 Použití fondu kulturních a sociálních potřeb............................................... 42 Tabulka 14 Účtování o rezervním fondu......................................................................... 43 Tabulka 15 Účtování o fondu reprodukce majetku (investičním)................................... 44 Tabulka 16 Použití fondu ................................................................................................ 44 Tabulka 17 Použití fondů na ZaMŠ Prostějov ................................................................ 45 Tabulka 18 Použití fondů na VPŠMV ............................................................................. 45 Tabulka 19 Náklady příštích období............................................................................... 46 Tabulka 20 Výdaje příštích období ................................................................................. 46 Tabulka 21 Výnosy příštích období................................................................................. 46 Tabulka 22 Příjmy příštích období ................................................................................. 46 Tabulka 23 Účtování nákladů a výnosů.......................................................................... 48 Tabulka 24 Rozdělení výnosů na Základní a mateřské škole.......................................... 49 Tabulka 25 Rozdělení nákladů na Základní a mateřské škole........................................ 50 Tabulka 26 Rozdělení nákladů na Vyšší policejní škole ................................................. 51 Tabulka 27 Zjištění výsledku hospodaření...................................................................... 52 Tabulka 28 Výsledek hospodaření VPŠMV..................................................................... 53 Tabulka 29 Odvod z provozu příspěvkové organizace do státního rozpočtu.................. 53 Tabulka 30 Odvod z provozu příspěvkové organizace do rozpočtu územního samosprávného celku ...................................................................................................... 53
Grafy Graf 1 Převody z RF ....................................................................................................... 49 Graf 2 Přehled nákladů na Základní a mateřské škole za rok 2007............................... 50 Graf 3 Přehled nákladů na Vyšší policejní škole za rok 2007 ........................................ 51 Graf 4 Rozdělení hospodářského výsledku na Základní a mateřské škole...................... 52
Obrázky Obrázek 1 Model vstup – výstup ..................................................................................... 10 Obrázek 2 Schéma příkladu rozvahových změn u příspěvkových organizací................. 26
66
9 Přílohy A. Záznam z kontrolního dne na Základní škole a mateřské škole B. Rozborová zpráva na Základní škole a mateřské škole C. Roční zpráva Střední policejní školy Ministerstva vnitra v Jihlavě D. Přehled o finančním plánu E. Účetní závěrka F. Účtový rozvrh roku 2007
67
