Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav práva a humanitních věd

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav práva a humanitních věd

Trestná činnost v podnikání Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracoval:

JUDr. Bohumila Salachová, PhD.

Pavel Neumann

Brno 2008

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Trestná činnost v podnikání vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana PEF MZLU v Brně.

Poděkování Děkuji paní JUDr. Bohumile Salachové, PhD., která je vedoucí mé bakalářské práce, za odborné vedení, cenné rady, připomínky, čas a spolupráci po celou dobu konzultací při bakalářské práci.

Abstrakt

Tato bakalářská práce s názvem Trestná činnost v podnikání se snaží přiblížit problematiku hospodářské kriminality. Zaměřuje se na trestné činy hospodářské po roce 1989, jejichž nárůst je patrný vlivem společenských změn. V práci se klade důraz na vybrané skutkové podstaty hospodářských trestných činů, zejména poukazuje na způsoby, kterými lze chránit společenské vztahy uvnitř ekonomické sféry. Práce je doplněna praktickými případy, které byly zjištěny studiem materiálů státního zastupitelství. Jsou uvedeny také způsoby, jež by mohli sloužit jako návrh k urychlení soudního řízení a spolupráci mezi orgány činnými v trestním řízení.

Abstract This bachelor´s thesis titled Criminal activity in business is trying to explain problem of economic criminality. It focuses on delicts in economic area committed after 1989 and their increase, which was caused by social changes after this date. This work emphasizes factums of economic crimes, especially it draws attention to methods by which social relations inside economy can be protected. Thesis is supplemented by real cases, which were found by study of states prosecution´s materials. There are also described proposals by which the proceedings at law and cooperation among authorities active in criminal procedures could be made faster.

OBSAH: 1 ÚVOD ............................................................................................................... 6 2 CÍL PRÁCE A METODIKA............................................................................... 8 3 POJEM TRESTNÝ ČIN, SKUTKOVÁ PODSTATA TRESTNÉHO ČINU....... 10 4 TRESTNÉ ČINY HOSPODÁŘSKÉ ................................................................ 12 4.1 Trestné činy proti hospodářské soustavě..................................................................... 12 4.1.1 Neoprávněné podnikání ........................................................................................ 12 4.1.2 Neoprávněné provozování loterie a podobné sázkové hry ................................... 15 4.1.3 Poškozování spotřebitele ...................................................................................... 16 4.2 Trestné činy proti hospodářské kázni.......................................................................... 19 4.2.1 Porušení povinnosti v insolvenčním řízení ........................................................... 19 4.2.2 Porušování závazných pravidel hospodářského styku.......................................... 21 4.2.3 Zneužívání informací v obchodním styku ............................................................. 23 4.3 Trestné činy daňové a související................................................................................ 26 4.3.1 ..... Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ........................................................... 26 4.3.2 Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby............................................ 30 5 PRAKTICKÁ ČÁST – ANALÝZA STATISTICKÝCH ÚDAJŮ ........................ 35 6 ZÁVĚR ........................................................................................................... 44 7 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY .............................................................. 46

1 ÚVOD Trestné činy hospodářské tvoří významnou součást trestního zákona i v demokratické společnosti. Je třeba zajistit adekvátní ochranu ekonomiky před trestnou činností, a tím i ochranu fungování hospodářského mechanismu a systému ekonomických vztahů. V oblasti hospodářských trestných činů je třeba zvláště uplatňovat zásadu pomocné úlohy (subsidiarity) trestní represe, a proto se zásahy státu pomocí trestněprávních prostředků omezují v podstatě na: -

postih pro nesplnění povinností vůči státu, zejména finančních (např. daňových),

-

postih pro nedodržení důležitých předpisů vymezujících rámec podnikání a závazná pravidla podnikání (např. neoprávněné podnikání, porušování závazných pravidel hospodářského styku apod.),

-

postih různých jednání podvodného charakteru (např. poškozování spotřebitele),

-

ochranu tajemství obchodních informací a účetní evidence (např. zneužívání informací v obchodním styku),

-

ochranu měny a závazků vyplývajících z mezinárodních smluv a úmluv (např. padělání a pozměňování peněz

Platný trestní zákon s existencí hospodářské kriminality a s jejím postihem počítá. Existuje celá řada skutkových podstat, které chrání ekonomické zájmy. Je však namístě poznamenat, že trestní právo není vždy schopno řešit společenské problémy v ekonomice. Právní norma sice na subjekt může působit, ale i nemusí, tzn. že je jednou z více informací. Člověk se může rozhodovat podle svých morálních, etických, náboženských a jiných zásad, které ovlivňují jeho rozhodování. Každý se rozhoduje individuálně. Často však dochází k tomu, že někdo jedná protiprávně, aniž by o tom věděl. To však jeho jednání neomlouvá. V právních předpisech jsou mnohdy dána nejasná pravidla, s vysokou četností změn. Proto se často poukazuje nato, že právní předpisy jsou mnohým nejasné a tudíž dochází k naplnění skutkových podstat trestných činů i z neznalosti zákona. Existuje mnoho nevyřešených či neodhalených trestných činů, proto u mnoha pachatelů vládne pocit, že jejich jednání nebude odhaleno a tudíž trestáni ani nebudou. Změny v právní úpravě jsou vyvolány rychlým vývojem trestné činnosti a jejich projevů v naší ekonomice. Zákon usiluje o to, aby činnost, která naplňuje znaky skutkových podstat

6

trestných činů byla v zákoně jako taková kvalifikována a při páchání v praxi odhalována a šetřena policií a státním zastupitelstvím a postihována soudy.

7

2

CÍL PRÁCE A METODIKA

Cílem bakalářské práce je vytvořit relativně stručný, nicméně dostatečně vyčerpávající, a především názorný přehled o trestné činnosti v podnikání. K tomuto účelu jsem shromáždil materiál týkající se této tématiky. Prostudoval jsem trestné činy hospodářské související s podnikáním v ČR. Návodem mi také posloužil měsíčník „Soudní rozhledy“ a měsíčník „Státní zastupitelství“, rovněž tak publikace Daňové zákony 2008. Na základě shromážděných poznatků popíši jednotlivé trestné činnosti a použiji statistiky vedené státními zastupitelstvími v ČR. V nich uvedu počet obžalovaných a odsouzených osob v jednotlivých letech, dále jejich roztřídění dle věku, krajů, jakož i dle kritéria pohlaví. Statistické údaje doplním grafy s vysvětlujícími a hodnotícími komentáři. Budu rozebírat následující hospodářské trestné činy: A)

Trestné činy proti hospodářské soustavě:

•

neoprávněné podnikání;

•

neoprávněné provozování loterie a podobné sázkové hry;

•

poškozování spotřebitele. B)

Trestné činy proti hospodářské kázni:

•

porušení povinností v insolvenčním řízení;

•

porušování závazných pravidel hospodářského styku;

•

zneužívání informací v obchodním styku C)

•

Trestné činy daňové a související

neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti;

•

zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. padělání a pozměňování peněz V bakalářské práci jsem provedl tyto metody statistických ukazatelů:

bazické indexy: Bazické indexy považujeme za indexy se stálým základem. Charakterizují vývoj zkoumaného jevu ve vztahu ke zvolenému základnímu období.

8

řetězové indexy: Jsou indexy s pohyblivým základem. Charakterizují trend určitého jevu ve dvou navzájem na sebe navazujících časových obdobích. absolutní rozdíly: Absolutní rozdíly neboli diference nám říkají, o kolik se nynější hodnota ukazatele liší od minulé. V bakalářské práci je zvoleno základní období roku 2003. Bazické indexy tedy vypovídají o tom, jak se změnily jednotlivé analyzované charakteristiky v porovnání s tímto rokem. Domnívám se, že je přínosné posuzovat nejen meziroční vývoj (řetězové indexy), ale také porovnat změnu jednotlivých charakteristik za delší období, což bazické indexy umožňují. Pro kompletní přehled uvádím kromě indexů, tedy relativního vyjádření, i vyjádření rozdílů v absolutní hodnotě.

9

3 POJEM TRESTNÝ ČIN, SKUTKOVÁ PODSTATA TRESTNÉHO ČINU V této kapitole rozebereme pojem trestný čin a skutkovou podstatu trestného činu. Trestný čin je definován v ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb. takto: „Trestným činem je pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v tomto zákoně.“1 Navíc je nezbytné zdůraznit: „Čin, jehož stupeň nebezpečnosti je pro společnost nepatrný, není trestným činem, i když jinak vykazuje znaky trestného činu“2 Pouze za spáchání trestného činu může být osoba pohnána k soudu k trestní odpovědnosti. S pojmem trestný čin úzce souvisí skutková podstata trestného činu, což je souhrn objektivních a subjektivních znaků, které určují jednotlivé druhy trestných činů a odlišují je od sebe navzájem. Skutkovou podstatu trestného činu naplňuje takové jednání, které je protiprávní, respektive nedovolené. Za objektivní stránku trestného činu se považuje způsob spáchání trestného činu a jeho následky. Zahrnuje především tzv. obligatorní znaky, kterými jsou: -

jednání,

-

následek a

-

příčinný vztah (kauzální průběh) mezi jednáním a následkem.

„Subjektivní stránka zahrnuje znaky týkající se psychiky pachatele.“3 Za nejvýznamnější považujeme zavinění ve formě úmyslu nebo nedbalosti. „Zavinění je obligatorním znakem subjektivní stránky trestného činu a je nezbytné pro naplnění kterékoliv skutkové podstaty trestného činu.“4 „Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel: -

chtěl způsobem v tomto zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem, nebo

-

věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn.“5

„Trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel: 1

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, podle stavu k 1.7. 2008, edice UZ – úplná znění předpisů, nakladatelství Sagit, str. 10 2 RIZMAN, ŠÁMAL. Trestní zákon, nakladatelství C.H.Beck, Praha 1994, komentář, str. 10 3 ŠÁMAL, PÚRY, SOTOLÁŘ, ŠTENGLOVÁ. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice, str. 21 4 RIZMAN, ŠÁMAL. Trestní zákon, nakladatelství C.H.Beck, Praha 1994, komentář, str. 23

10

věděl, že může způsobem v tomto zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl.“6

5 6

viz tamtéž, str. 38 viz tamtéž, str. 48

11

4

TRESTNÉ ČINY HOSPODÁŘSKÉ V této kapitole jsou rozebrány jednotlivé skutkové podstaty vybraných hospodářských

trestných činů a uvedeny praktické příklady judikaturních (soudních) rozhodnutí. Trestné činy hospodářské jsou uvedeny v hlavě druhé zvláštní části trestního zákona, která je rozdělena do čtyř částí. Vzhledem k zaměření této práce využijeme pouze první tři části, konkrétně:

1.1 TRESTNÉ ČINY PROTI HOSPODÁŘSKÉ SOUSTAVĚ V této oblasti je potřeba chránit účastníky hospodářské soutěže na svobodném trhu výrobků a služeb. 1.1.1

NEOPRÁVNĚNÉ PODNIKÁNÍ Skutková podstata trestného činu neoprávněného podnikání podle § 118 odst. 1 trestního

zákon zní: “Kdo neoprávněně ve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní nebo jiné výdělečné podnikání, bude potrestán odnětím svobody až ne jeden rok nebo peněžitým trestem.“7 V souvislosti s neoprávněným podnikáním je třeba vymezit pojem podnikání. „Podnikání je podle obchodního zákoníku samostatná soustavná činnost, prováděná podnikatelem vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku“.8 S pojmem podnikání úzce souvisí pojem podnikatel. „Podnikatelem podle obchodního zákoníku je: a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.“9

7

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, podle stavu k 1.7. 2008, edice UZ – úplná znění předpisů, nakladatelství Sagit, str. 31 8 Martin Janků a kolektiv, Základy práva pro posluchače neprávnických fakult,Praha, Beckovy mezioborové učebnice, 2. přepracované vydání2006, str. 371 9 RIZMAN, ŠÁMAL. Trestní zákon, nakladatelství C.H.Beck, Praha 1994, str. 490

12

Neoprávněně může podnikat např. ten, kdo provozuje podnikatelskou činnosti bez živnostenského oprávnění, tedy podniká v rozporu se živnostenským zákonem. Toto oprávnění podnikatel prokazuje živnostenským listem či koncesní listinou. Neoprávněně podniká i ten, kdo podniká v rozporu s jinými právními předpisy (např. výkon advokacie v rozporu se zákonem č. 128/1990 Sb., o advokacii, výkon auditorské činnosti apod.) K tomu, aby byla naplněna trestní odpovědnost, je třeba, aby neoprávněné podnikání bylo prováděno ve větším rozsahu. Je zapotřebí, aby šlo o činnou nebezpečnou pro společnost. Je nutné pachateli dokázat, zda zákon byl porušen natolik, aby podnikání mělo charakter neoprávněnosti. Podnikání je činnost zaměřená především na dosažení zisku. To však neznamená, že nemůže být postihnuto neoprávněné podnikání, které je ztrátové. Důležité je, jakým způsobem či praktikami pachatel chtěl docílit zisku. Za pachatele můžeme považovat pouze fyzickou osobu, která provozuje podnikání. Jedná se o osobu, která poskytuje služby nebo provozuje výrobní a jiné výdělečné podnikání. Neoprávněně může např. podnikat ten, kdo zaměstnává jiného a tím získává podstatně vyšší zisk v případě, že využívá tzv. dumpingových cen. To znamená, že nemusí odvádět daň z příjmů svých zaměstnanců, platby na sociální a zdravotní pojištění apod. Dále např. orgány činné v trestním řízení stíhají nedovolenou výrobu destilátů, která je vyráběna z nezdaněného lihu a příměsí. Tito pachatelé se chtějí vyhnout daňové povinnosti, zejména hrazení spotřebních daní a s tím související daně z přidané hodnoty, popřípadě daně z příjmů. Páchání tohoto trestného činu má neblahý dopad na celou ekonomiku státu a na podnikatele, kteří podnikají oprávněně. Tak např. legální výrobce lihovin, který řádně odvádí daně není schopen konkurovat vůči ilegálnímu výrobci, protože jeho výrobky nejsou zatíženy žádnou z daní, a tudíž konečná cena zboží pro spotřebitele je nižší. Příklad judikaturního rozhodnutí: Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě byl obviněný J.B. uznán vinným trestným činem neoprávněného podnikání podle § 118 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákona a obviněný D.E. byl uznán vinným trestným činem neoprávněného podnikání podle § 118 odst. 1 trestního zákona. Jako soud odvolací rozhodl ve věci Krajský soud v Ostravě rozsudkem, kterým z podnětu odvolání okresního státního zástupce napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. b), d), trestního řádu zrušil v odsuzující části v celém rozsahu ve vztahu k obviněným P.P., J.B., P.F. a D.E. a podle § 259 odst. 3, 4 trestního řádu nově rozhodl tak, že mj. obviněné J.B. a D.E. uznal

13

vinnými trestnými činy účasti na zločinném spolčení podle § 163a odst. 1 trestního zákona a neoprávněného podnikání podle § 118 odst. 1 trestního zákona a § 43 trestního zákona, kterých se dopustili společně s P.P., a P.F. tím, že obviněný P.P. v době nejméně od února 1998 do 17.11 1999, obviněný J.B. v době nejméně od dubna 1998 do konce roku 1999 jako jednatel obchodní společnosti CK O. posléze přejmenované CK C., všichni se záměrem dosáhnout neoprávněného majetkového prospěchu formou soustavných zisků, bez povolení Ministerstva práce a sociálních věcí prováděli nábor zájemců o práci v USA na základě placené inzerce v tisku, jejich instruování o podmínkách pobytu a práce v USA, o způsobu, jak úspěšně absolvovat pohovor na velvyslanectví v USA v Praze pro udělení turistického víza, přípravu odletu, zajištění jejich převzetí na území USA dalšími osobami, za což od těchto vybírali finanční částky ve výši 1.200 Kč až 7.200 Kč jako manipulační poplatek, přičemž si byly vědomi skutečnosti, že touto činností podporují osoby, nalézající se na území USA seskupené ve zločinném spolčení a v případě obviněného P.P. zejména ve prospěch P.P. vystupujícího pod jménem „L“, P.G. a P.P a v případě obviněného J.B. ve prospěch P.P., obviněného D.E. a obviněného P.F. ve prospěch P.P. a P.G., kteří ve vzájemné součinnosti a prostřednictvím dalších podřízených osob zajišťovali převzetí zájemců o práci po příletu na území USA, jakož i jejich ubytování, zaměstnání a výplatu mezd, přičemž těmto osobám byly z mezd ve prospěch organizace strhávány částky ve výši asi 400 USD až 600 USD a takto následně na částkách zaslaných jim z USA jako provize za zajištěné pracovníky získali obviněný P.P. v době od 3.7. 1998 do 22.3. 1999 částku nejméně ve výši 521.139 Kč, obviněný J.B. v době 5.6.1998 do 6.4.1999 částku nejméně 478.634 Kč, obviněný P.F. za dobu od 8.1.1999 do 22.9.1999 částku ve výši nejméně 92.745 Kč. V uvedeném případě na rozdíl od soudu 1. stupně posoudil odvolací soud jednání obviněných nejen jako trestní čin neoprávněného podnikání, nýbrž současně jako účast na zločinném spolčení podle § 163a odst. 1 trestního zákona. Podmínkou trestnosti neoprávněného podnikání podle § 118 odst. 1 trestního zákona je naplnění znaku ve větším rozsahu, přičemž tuto otázku je třeba posuzovat v souvislosti s celým souhrnem okolností charakterizujících jednání obviněného. V případě zprostředkování zaměstnání je pro posouzení tohoto znaku rozhodná zejména doba, po kterou pachatel takto neoprávněně podnikal, s jak širokým okruhem osob jednal, počet osob, kterým bylo zaměstnání skutečně zprostředkován apod. Na tomto místě je nutno poznamenat, že v poslední době se rozmáhá tzv. „zaměstnávání načerno“, což míní zákonodárce postihnou v rekvalifikovaném trestním zákoně samostatnou skutkovou podstatu.

14

1.1.2

NEOPRÁVNĚNÉ PROVOZOVÁNÍ LOTERIE A PODOBNÉ SÁZKOVÉ HRY Neoprávněného provozování loterie a podobné sázkové hry se dle § 118a odst. 1 trestního

zákona dopustí ten: „Kdo neoprávněně provozuje loterii nebo podobnou sázkovou hru, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem“.10 Toto ustanovení je upraveno zákonem č. 202/1992 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. Sázkové hry a jiné peněžité hry mohou provozovat jen organizace k tomu zřízené, pokud není provozovatelem stát. Jedná se např. o tomboly či jiné sázkové hry, kursů na možné výsledky apod. V souvislosti s tímto trestným činem je nutné vymezit pojem loterie a podobné sázkové hry. „Podle tohoto zákona se za loterii nebo jinou podobnou hru považuje hra, jíž se účastní dobrovolně každá fyzická osoba, která zaplatí vklad (sázku), jehož návratnost se účastníkovi nezaručuje.“11 K naplnění trestného činu „Neoprávněné provozování loterie a podobné sázkové hry“ může dojít např. v dostihovém sportu o vybírání sázek tzv. černými bookmakery. Dále někdo uvede do chodu výherní hrací automat, ačkoli k provozování tohoto přístroje není vydáno příslušné povolení městského úřadu. Na rozdíl u výše citovaného trestného činu neoprávněného podnikání se u této skutkové podstaty nevyžaduje větší rozsah. Jedná se však o činnost, která má charakter podnikání nebo alespoň související s podnikáním, ale nemusí se jednat o soustavnou činnost. Pachatelem může být opět pouze fyzická osoba. Příklad judikaturního rozhodnutí: Z podnětu stížnosti státního zástupce krajský soud zrušil usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 28.4.1995 a tomuto soudu přikázal, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Napadeným usnesením rozhodl Okresní soud v Semilech tak, že podle § 314c odst. 1 písm. a) trestního řádu, za použití § 188 odst. 1 písm. c) trestního řádu, se zastavuje z důvodu uvedených v § 172 odst. 1 písm. b) trestního řádu trestní stíhání obviněných pro skutek záležející v tom, že v Rokytnici nad Jizerou, okr. Semily, dne 5.3.1994 ve večerních hodinách v provozovně Disco night club obviněného R.P. obviněný M.H. uvedl do chodu a ponechal 10

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, podle stavu k 1.7. 2008, edice UZ – úplná znění předpisů, nakladatelství Sagit, str. 31

15

v provozu výherní hrací automat zn. Lotus v.č. 213 851, ačkoli k provozování tohoto přístroje nebylo vydáno příslušné povolení Městského úřadu. Této skutečnosti si byl vědom i obviněný M.P., a přesto automat nevypnul a následující den jej opět uvedl v činnost. Oba obvinění neoprávněně provozovali sázkovou hru podobnou loterii, čímž měli spáchat trestný čin neoprávněného provozování loterie a podobné sázkové hry podle § 118 odst. 1 trestního zákona. V uvedeném případě nalézací soud potvrdil nízký stupeň společenské nebezpečnosti jednání obviněných a z tohoto důvodu trestní stíhání zastavil. Odvolací soud byl ovšem jiného názoru, ke stížností státního zástupce napadené rozhodnutí zrušil a vyslovil názor, že jsou splněny nejen formální, ale i materiální znaky trestného činu. Lze tady konstatovat, že na rozdíl od trestného činu neoprávněného podnikání podle § 118 trestního zákona se u skutkové podstaty trestného činu neoprávněného provozování loterie a podobné sázkové hry podle § 118a odst. 1 trestního zákona nevyžaduje větší rozsah, proto jsou postihována jednání spočívající i v krátkodobé akci či jednorázovém aktu, neboť již počátkem devadesátých let se začaly rozmáhat např. v dostihovém sportu sázky prostřednictvím tzv. „černých bookmakerů“.

1.1.3

POŠKOZOVÁNÍ SPOTŘEBITELE Trestného činu poškozování spotřebitele se dle § 121 odst. 1 trestního zákona dopustí ten: „Kdo na cizím majetku způsobí škodu nikoli nepatrnou tím, že poškozuje spotřebitele

zejména tak, že je šidí na jakosti, množství nebo hmotnosti zboží, nebo kdo uvede ve větším rozsahu na trh výrobky, práce nebo služby a zatají přitom jejich podstatné vady, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.“12 V souvislosti s touto problematikou je nutno vymezit pojem spotřebitel definovaný v zákoně č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele. „Spotřebitelem může být zásadně kdokoli, zpravidla to bude osoba fyzická, která nakupuje výrobky nebo užívá služby pro přímou osobní spotřebu fyzických osob, zejména pro sebe a pro příslušníky své domácnosti.“13 Za spotřebitele nepovažujeme podnikatele, která pořizuje materiál, polotovary apod., které dále zpracovává.

11

RIZMAN, ŠÁMAL. Trestní zákon, nakladatelství C.H.Beck, Praha 1994, str. 497 Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, podle stavu k 1.7. 2008, edice UZ – úplná znění předpisů, nakladatelství Sagit, str. 31 13 RIZMAN, ŠÁMAL. Trestní zákon, nakladatelství C.H.Beck, Praha 1994, str. 499 12

16

Vzhledem k tomu, že spotřebitel nakupuje výrobky nebo užívá služby, je namístě dále charakterizovat pojmy: prodávající, výrobce a výrobek. Definuje je zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele dle § 2 odst. 1. „Pro účely tohoto zákona se rozumí: •

prodávajícím podnikatel, který spotřebiteli prodává výrobky nebo poskytuje služby,

•

výrobcem je podnikatel, který zhotovil výrobek anebo jeho součást nebo poskytl služby, který vytěžil prvotní surovinu nebo ji dále zpracoval, anebo který se za výrobce označil,

•

výrobkem věc nebo jiné hodnoty určené k nabídce spotřebiteli, které mohou být předmětem právního vztahu.“14 Spotřebitel je v právním vztahu tím slabším subjektem, proto je nutno jej chránit.

V dnešní době je vysoká ochrana spotřebitele nevyhnutelná. Ochranu spotřebitel vyžaduje v situaci, v nichž sám není schopen zasáhnout proti jednání tržního prostředí, jež poškozuje jeho zájmy. Hledí se především na to, aby všechny jeho potřeby byly patřičně uspokojeny. Např. orgány veřejné správy kontrolují především: ♦ poctivost prodeje, ♦ nediskriminaci spotřebitele, ♦ zákaz nabídky a prodeje nebezpečných výrobků, ♦ technické požadavky na výrobky, ♦ zákaz klamání spotřebitele, ♦ informační povinnosti apod. Pro konkretizaci uvedeme několik příkladů z praxe, jež dokumentují, jakými metodami či praktikami mohou být spotřebitelé poškozováni. Dostatek názorných příkladů nalezneme v tisku, na internetu, v odborné literatuře atd. Např. v publikaci Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice se uvádí zajímavý, ba i vtipný případ: Hostinský předražil svatební hostinu o 2 400 Kč tím, že připisoval na účtenku větší množství konzumace, než skutečně svatebčané vypili, spoléhaje na rozjařenost hostí, což však bylo odhaleno abstinujícím strýcem nevěsty. K poškozování spotřebitelů, jak se lze mj. dočíst na internetu, využívají pachatelé často neznalosti a důvěřivosti zákazníků při koupi automobilů, které zdaleka nemají takové vlastnosti, jaké jsou prodávajícími deklarovány.

17

Příklad judikaturního rozhodnutí: Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 17.12.2006 byl obviněný akad. arch. M. V. uznán vinným trestným činem poškozování spotřebitele podle § 121 odst. 1 trestního zákona. Krajský soud v Brně jako soud druhého stupně rozsudkem ze dne 29.6.2006 podle § 258 odst. 1 písm. d), f), odst. 2 trestního řádu napadený rozsudek zrušil ve výroku o náhradě škody a podle § 259 odst. 3 trestního řádu nově rozhodl. Podle tzv. skutkové věty rozsudku Městského soudu se obviněný dopustil jednání spočívajícího v tom, že „jako projektant a zhotovitel stavby rodinného domu situovaného na parcele v ulici S. v Brně, v průběhu roku 1999 při přípravě stavebního projektu, a v srpnu až prosinci 1999 při jeho realizaci, na základě smlouvy o dílo podepsané dne 3.9.1999 s objednatelnou D. N., bytem B., D., tím, že projekt a stavba nezohledňovaly specifika lokality zjištěná již z výsledků geofyzikálního průzkumu předaného obviněnému dne 26.3.1999, který konstatuje nutnost důkladného odvodnění pozemku pro další stavební činnost, a dále z výsledků posudku o stanovení radonového rizika pozemku ze dne 23.3.1999, který konstatuje střední kategorii rizika s nutností celoplošné plynotěsné izolace na základové plochy, dále pak projektová dokumentaci a provedení stavby neodpovídají stavebním předpisům, pokud se týká navržení a provedení svislých a vodorovných izolací, krovu, terénních úprav okolo domu a dalších drobných závad, v důsledku čehož se od počátku roku 2000 začaly na novostavbě domu vyskytovat závady takového rázu, které neumožňují bezpečné užívání domu, čímž měla být Dana Neubauerová poškozena o částku nejméně 1.754.400 Kč. K odvolání obviněného Nejvyšší soud podle § 265 f odst. 1 trestního řádu zrušil oba předchozí rozsudky a podle § 265e odst. 1 trestního řádu Městskému soudu v Brně přikázal, aby vše v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Trestný čin § 121 odst. 1 trestního je úmyslným trestným činem, tudíž je třeba prokazovat, že pachatel podstatnou vadu před spotřebitelem zatají úmyslně. Za naplnění skutkové podstaty uvedeného trestného činu nelze považovat samotné zhotovení vadného dílu či výrobku.

14

Zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, § 2 odst. 1

18

1.2 TRESTNÉ ČINY PROTI HOSPODÁŘSKÉ KÁZNI V této oblasti se zabýváme např. trestnými činy týkajícími se vedení účetnictví, dodržování závazných pravidel hospodářské soutěže apod.

1.2.1

PORUŠENÍ POVINNOSTI V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ Zákonem č. 296/2007 Sb., kterým se změnil zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech

jeho řešení (insolvenční zákon) a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, bylo ustanovením § 126 trestního zákona novelizováno, byl „vypuštěn“ odst. 2, takže nyní není prostředky trestního práva postihováno jednání pachatele spočívající v nesplnění zákonné povinnosti podat návrh na prohlášení konkursu. Insolvenční zákon však zakotvuje ve svém ustanovení § 99 úpravu postihu osoby, která v rozporu s ustanovením § 99 insolvenčního zákona nepodala insolvenční návrh, a to tak, že tato osoba odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobí porušením své povinnosti a na rozdíl od předchozí právní úpravy je tato škoda přesně vyčíslitelná. Dřívější skutková podstata podle § 126 odst. 2 trestního zákona měla následující znění: „Stejně bude potrestán, kdo nesplní svou zákonnou povinnost podat návrh na prohlášení konkursu. Nynější skutková podstata § 126 trestního zákona zní: Kdo v insolvenčním řízení maří nebo ztěžuje výkon funkce insolvenčního správce, a tím ohrozí účel insolvenčního řízení, bude potrestán odnětím svobody na 6 měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem. V podstatě to odpovídá předchozí právní úpravě § 126 odst. 1 trestního zákona. Příklad judikaturního rozhodnutí: týkající se dřívější skutkové podstaty, a to Porušení povinnosti v řízení o konkursu Obviněný L.Š. byl rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12.1.2006 uznán vinným trestným činem porušení povinnosti v řízení o konkursu podle § 126 odst. 1 trestního zákona a pokusem trestného činu poškozování věřitele podle § 8 odst. 1, § 256 odst. 1 písm. a), odst. 4 trestního zákona, kterých se dopustil tím, že poté, co usnesením Městského soudu v Praze ze dne 10.10.2001 byl prohlášen na jeho majetek konkurs na základě pohledávek z podnikání obviněného jako fyzické osoby s obchodním názvem L. Š. – B, v rozporu s ustanovením § 17 odst. 1, 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, nereagoval na opakované výzvy správkyně konkursní podstaty ani soudu, nedostavil se k předání dokumentů o účetnictví, přičemž věděl, že návrh na prohlášení konkursu byl podán soudu již dne 1.8.2001, a dne 26.10.2001 provedl opakované výběry finanční hotovosti z bankovních šeků od

19

společnosti R., s.r.o., a sice z šeků ze dne 11.10.2001 v hodnotě 2.791.396,40 Kč a v hodnotě 4.000.000 Kč, z šeků ze dne 19.10.2001, ze dne 3.12.2001 a ze dne 23.11.2001 v hodnotě 2.000.000 Kč, a dále dne 28.2.2002 vybral v hotovosti částku 2.648.374,50 Kč, tyto částky mu byly vyplaceny na pobočce KB., a.s., v P., dále učinil výběry finanční hotovosti v období od 22.1.2002 do 18.7.2003 z postžirového účtu u Č. o. b., a.s., jehož číslo uváděl na faktury vystavené svým odběratelům, společnostem S. C. R., a.s., a B., a.s., ve výši 988.522,50 Kč prostřednictvím L. Š., a to s vědomím existence četných dluhů a své neschopnosti hradit je i s vědomím prohlášení konkursu na svůj majetek, přičemž tímto jednáním znemožnil zařazení těchto finančních prostředků do konkursní podstaty za účelem uspokojení svých 14 věřitelů zde výslovně uvedených, jejichž pohledávky byly celkem v částce 15.980.464 Kč, přičemž správkyni konkursní podstaty se podařilo vrátit v konkursním řízení do konkursní podstaty částku 13.354.615,40 Kč. Pro naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu porušení povinnosti v řízení o konkursu podle § 126 odst. 1 trestního zákona je podstatné, aby pachatel jednal způsobem zde uvedeným až poté, co již nastaly účinky prohlášení konkursu, o nichž věděl z usnesení soudu o prohlášení konkursu, pokud usnesení o prohlášení konkursu posléze nabylo právní moci. Účinky prohlášení konkursu nastávají podle § 13 odst. 6 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, vyvěšením usnesení na úřední desce soudu, který prohlásil konkurs. Tímto okamžikem se dlužník stává úpadcem a mimo jiné mu vznikají povinnosti k součinnosti se správcem konkursní podstaty a s konkursním soudem podle § 17 až § 18 citovaného zákona. Jednání pachatele spočívají

v maření výkonu funkce správce konkursní podstaty ve

smyslu § 126 odst. 1 trestního zákona neznamená, že by muselo dojít k úplnému zmaření této funkce. Postačí tedy takové počínání pachatele, které je k tomu způsobilé, třebaže se podařilo zvýšeným úsilím správce konkursní podstaty překonat mařící jednání pachatele a dosáhnout toho, že majetek náležící do konkursní podstaty byl zjištěn a zpeněžen, resp. vrácen do konkursní podstaty a použit k uspokojení věřitelů. V této souvislosti je třeba poznamenat, přestože od 1.1.2008 je v účinnosti zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), pro konkursní a vyrovnací řízení zahájena před účinností tohoto zákona se použijí dosavadní právní předpisy.

20

1.2.2

PORUŠOVÁNÍ ZÁVAZNÝCH PRAVIDEL HOSPODÁŘSKÉHO STYKU Podle § 127 odst. 1 trestního zákona se trestného činu porušování závazných pravidel

hospodářského styku dopustí ten: „Kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému ve značném rozsahu neoprávněné výhody, poruší závažným způsobem pravidla hospodářského styku stanovená obecně závazným právním předpisem, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem“.15 Porušením pravidel hospodářského styku se rozumí především: a) Nekalosoutěžní jednání b) Nedovolené omezování hospodářské soutěže Ad a) „Za nekalou soutěž se považuje jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům“.16 Máme např. tyto formy nekalé soutěže: •

klamavá reklama,

•

klamavé označení zboží a služeb,

•

vyvolání nebezpeční záměny,

•

parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele,

•

podplácení apod. Klamavá reklama je šíření údajů o vlastním či cizím podniku, např. tiskem či sdělovacími

prostředky, o výrobcích či výkonech, které jsou způsobilé vyvolat klamavou představu, a umožnit tím vlastnímu nebo cizímu podniku prospěch na úkor jiných soutěžitelů či spotřebitelů. Za klamavé označení zboží a služeb považujeme takové označení, které může vyvolat mylný dojem, že takto označené zboží či služby pocházejí z určitého státu, oblasti či místa nebo od určitého výrobce a je tedy klamavým označením. Za vyvolání nebezpeční záměny se rozumí: •

„užití obchodního jména nebo zvláštního označení podniku užívaných již po právu jiným soutěžitelem,

•

užití zvláštního označení podniku či výrobku nebo výkonů či obchodních materiálů podniku, které v zákaznických kruzích platí pro určitý podnik za příznačné, a napodobení cizích výrobků, jejich obalů, výkonů apod.“17

15

RIZMAN, ŠÁMAL. Trestní zákon, nakladatelství C.H.Beck, Praha 1994, str. 533

21

V případě parazitování na pověsti se využívá pověsti podniku, výrobků nebo služeb jiného soutěžitele, a to za účelem získat pro sebe či jiného prospěch. „Podplácení je jednání: •

aktivní, jímž soutěžitel osobě, která je členem rozhodujícího orgánu jiného soutěžitele, nebo osobě, která je k jinému soutěžiteli v nějakém poměru, přímo nebo nepřímo nabídne, poskytne či slíbí prospěch za to, že nekalým postupem docílí pro sebe nebo jiného soutěžitele přednost nebo jinou výhodu v soutěži, a to na úkor ostatních soutěžitelů,

•

pasivní, kdy osoba, která je členem rozhodujícího orgánu jiného soutěžitele nebo je k němu v nějakém poměru, přímo či nepřímo žádá, přijme nebo si dá slíbit jakýkoliv prospěch za to, že nekalým způsobem docílí na úkor jiných soutěžitelů přednost nebo jinou výhodu v soutěži pro jiného soutěžitele;“18 Ad b) Nedovolené omezování hospodářské soutěže je upraveno zákonem č. 63/1991 Sb.,

o ochraně hospodářské soutěže. „Jeho účelem je ochrana hospodářské soutěže a vytváření podmínek pro její další vývoj a proti vzniku a udržování monopolního nebo dominantního postavení právnických a fyzických osob při jejich podnikatelské činnosti, pokud znemožňuje nebo omezuje hospodářskou soutěž.“19 Citovaný zákon rozeznává např. tyto formy omezování hospodářské soutěže: •

„dohody o spojování podniků, jestliže spojením podniků přesáhne jejich podíl 30% celkového obratu na celostátním nebo místním trhu daného zboží;

•

zneužívání monopolního nebo dominantního postavení na trhu (dominantní postavení na trhu má podnikatel, který dodávkami na relevantním trhu zajišťuje v kalendářním roce nejméně 30% dodávek shodného, porovnatelného nebo vzájemně zastupitelného zboží; monopolní postavení má podnikatel, který není na relevantním trhu vystaven soutěži vůbec).“20 Ke spojování podniků může dojít fúzí obchodních společností, družstev a jiných

právnických osob nebo přechodem anebo převodem podniku nebo jeho podstatné části. Za pachatele tohoto trestného činu se považuje osoba, pro kterou jsou pravidla hospodářského styku závazná. 16

RIZMAN, ŠÁMAL. Trestní zákon, nakladatelství C.H.Beck, Praha 1994, str. str. 533 Martin Janků a kolektiv, Základy práva pro posluchače neprávnických fakult,Praha, Beckovy mezioborové učebnice,2. přepracované vydání 2006,, str. 411 18 viz tamtéž, str. 411 19 RIZMAN, ŠÁMAL. Trestní zákon, nakladatelství C.H.Beck, Praha 1994, str. 532 17

22

1.2.3

ZNEUŽÍVÁNÍ INFORMACÍ V OBCHODNÍM STYKU Pod souhrnný označením „zneužívání informací v obchodním styku“ zákon zahrnul dvě

samostatné skutkové podstaty, postihující dvě rozdílná jednání, za která hrozí stejnou trestní sazbou , a to odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem. V § 128 odst. 1 jde o tzv. „insider trading“, kterého se dopustí ten: „Kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch neoprávněně užije informace dosud nikoli veřejně přístupné, kterou získal z důvodu svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce a jejíž zveřejnění podstatně ovlivňuje rozhodování v obchodním styku, a uskutečnění nebo dá podnět k uskutečnění smlouvy nebo operace na organizovaném trhu cenných papírů nebo zboží.“21 Vždy se jedná o informaci, která je veřejně nepřístupná, což je tedy informace, o které se někdo dozví dříve než ostatní hospodářské subjekty na věci zainteresované. Může se jednat např. o: •

informaci o vstupu zahraničního kapitálu na náš trh,

•

informaci o cenových regulacích,

•

informaci o fúzích právnických osob,

•

informaci o státní podpoře v určitém odvětví apod. Musí se jednat o informaci, která dříve nebo později bude zveřejněna a jejíž zveřejnění

podstatně ovlivňuje rozhodování v obchodním styku (je tedy obchodně využitelná). „Toto ustanovení chrání zájem na rovných podmínkách hospodářské soutěže, pokud jde o využívání privilegovaných informací, ke kterým má někdo přístup z titulu svého zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce.“22 V souvislosti s tímto trestným činem budeme charakterizovat pojem organizovaný trh cenných papírů a zboží. Organizovaným trhem cenných papírů je především burza cenných papírů. Je to právnická osoba oprávněná organizovat na určeném místě a ve stanovenou dobu prostřednictvím oprávněných osob poptávku a nabídku cenných papírů a jiných investičních instrumentů. Jedná se o akciovou společnost. Na tomto trhu se uzavírají smlouvy o burzovním obchodu.

Za

burzovní obchod považujeme nákup a prodej cenných papírů na burze. K nákupu a prodeji cenných papírů na burze je mimo jiné oprávněna i Česká národní banka.

20

viz tamtéž, str. 533 viz tamtéž, str. 536 22 RIZMAN, ŠÁMAL, trestní zákon, komentář, str. 537 21

23

„Organizovaným trhem zboží jsou komoditní burzy“.23 Jedná se o právnickou osobu, která je založená k organizování burzovních obchodů se zbožím (komoditami). Uzavírají se zde smlouvy o burzovním obchodu, kterým se rozumí koupě a prodej komodit. „Pachatelem může být kdokoli, kdo má z titulu svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce přístup k takovým informacím dosud nikoli veřejně přístupným.“24 V praxi se však mnohem častěji vyskytuje trestná činnost, spočívající v tzv. selftradingu, který je upraven v § 128 odst. 2, jehož se dopustí ten, kdo jako pracovník, člen orgánu, společník, podnikatel nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků nebo organizací se stejným nebo podobným předmětem činnosti v úmyslu uvedeném v odstavci 1 uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. (Proč se vyskytuje častěji) Ustanovení § 128 odst. 2 chrání zneužívání postavení ve dvou nebo více podnicích, a to zejména v oblasti konkurence v obchodní činnosti. Např. u veřejné obchodní společnosti nesmí společník podnikat bez svolení ostatních společníků. Za pachatele se dle § 128 odst. 2 považuje pracovník, člen orgánu, podnikatel nebo účastník na podnikání dvou nebo více organizací se stejným nebo obdobným předmětem činnosti. Pachatel uzavře smlouvu, která je nevýhodná pro jednu nebo více organizací, v nichž pachatel působí. Za nevýhodnou smlouvu považujeme takovou, která jakýmkoliv způsobem znevýhodňuje jednu organizaci vůči druhé, přičemž se nemusí vždy jednat o finanční prospěch. Uvedeme praktický příklad: např. pachatel, který je vedoucím organizace, nakoupí jako podnikatel, tedy fyzická osoba, zboží od této organizace před jeho přeceněním a poté jí ho se ziskem prodal zpět. Dále např. projektanti či konstruktéři, kteří jako zaměstnanci právnické osoby nebo podnikatele fyzické osoby jsou současně sami podnikateli v témže oboru, a prodávají svému zaměstnavateli jeho vlastní duševní vlastnictví. „Trestní odpovědnost podle § 128 odst. 2 není ani vyloučena, je-li smlouva, kterou pachatel uzavřel nebo k jejímuž uzavření dal popud, podle předpisů občanského nebo obchodního práva neplatná.“25 Příklad judikatorního rozhodnutí: Obviněný Ing. K. L. byl rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 21.12.2004 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 31.5.2005 uznán vinným trestným činem zneužívání informací v obchodním styku podle § 128 odst. 2, 4 trestního zákona, kterého se 23

ŠÁMAL, PÚRY, SOTOLÁŘ, ŠTENGLOVÁ. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice, C.H.Beck, Praha 2001,, str. 339 24 viz tamtéž, str. 340

24

dopustil tím, že jako předseda představenstva společnosti S., a.s., tehdy se sídlem v P., P. V., a jediný společník a jednatel společnosti F. s.r.o., se sídlem v P., F., které měly částečně shodný předmět činnosti – činnost organizačních a ekonomických poradců a nákup zboží za účelem dalšího prodeje a prodej zboží, v úmyslu opatřit prospěch společnosti F., s.r.o., na úkor společnosti S. a.s., uzavřel dne 21.1.1997 jako jednatel společnosti F, s.r.o., se společností D. s.r.o., se sídlem v P., S., smlouvu o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 000 Kč ve prospěch společnosti F., s.r.o., se splatností dne 12.12.1997, ve které se na základě článku 2.3 smlouvy zavázal, že společnost F., s.r.o., vystaví směnku opatřenou avalem společnosti S., a.s., na částku 23 027 397 Kč, a tento svůj závazek realizoval týž den, kdy uvedenou směnku včetně avalu vystavil a současně ji jako předseda představenstva společnosti S, a.s., podepsal, a tímto směnečným rukojemstvím se S, a.s., stal samostatným dlužníkem věřitele, tj. společnosti D., s.r.o., a to navíc za situace, kdy společnost F, s.r.o., vyjma 12 158 kusů akcií společnosti S., a.s., které však v té době byly zastaveny ve prospěch společnosti S. I., a.s., nevlastnila žádný další majetek, z něhož by mohla zaplatit tento svůj závazek vzniklý vůči společnosti D., s.r.o., a tržní akcií společnosti S., a.s., na veřejně obchodovaných trzích se v době podpisu smlouvy o úvěru pohybovala maximálně do výše 510 Kč za jednu akcii, takže ani jejich případný prodej by nepřinesl očekávaný zisk a navíc veškerá jednání o jejich prodeji s potencionálními zájemci zůstala pouze ve stadiích předběžného zájmu, přičemž tento závazek společnosti S., a.s., vyplývající ze směnečného rukojemství na výše uvedené směnce výstavce – společnosti F., s.r.o., vedl posléze k tomu, že bývalá I. a.s., která tuto směnku odkoupila od společnosti D., s.r.o., jej uplatnila vůči společnosti S., a.s., která na základě směnečného platebního rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 22.2.1999 ve spojení s rozsudkem téhož soudu ze dne 26.6.2001 a rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 4.12.2001, byla uznána povinnou plnit ve prospěch bývalé I., a.s., v celém rozsahu za společnost F., s.r.o., k čemuž došlo na základě nařízené exekuce usnesením Obvodního soudu Pro prahu 8 ze dne 28.4.2003 a v průběhu roku 2003 společnost S, a.s., uhradila za společnost F., s.r.o., ve prospěch společnosti F. T. B. a V. se sídlem v H., N., jako postupníka této pohledávky postupně částku 37 053 287 Kč, tedy původní pohledávku včetně příslušenství. Ačkoli jsou v rámci trestného činu zneužívání informací v obchodním styku podle § 128 odst. 2 trestního zákona sankciovány některé případy porušení zákazu konkurence v hospodářské soutěži, nemá toto ustanovení blanketní dispozici, jelikož neodkazuje na ustanovení obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.) a nepodmiňuje trestní odpovědnost porušení takového zákazu. V § 128 odst. 2 trestního zákona jsou stanoveny vlastní znaky porušení zákazu konkurence. Na 25

ŠÁMAL, PÚRY, RIZMAN, trestní zákon, komentář – díl II, 6. vydání, str. 839

25

druhé straně porušení zákazu konkurence stanoveného předpisy obchodního práva, případně společenskou smlouvou nebo stanovami obchodní společnosti nebo družstva automaticky nezakládá trestní odpovědnost podle § 128 trestního zákona. Objektem trestného činu podle § 128 odst. 2 trestního zákona je zájem na zajištění rovnosti subjektů v hospodářské soutěži, a to bez zneužívání zákazu konkurence. Pachatel zde využívá konkurenční výhody plynoucí z toho, že působí ve dvou nebo více podnikatelských subjektech a v důsledku toho může uzavřením smlouvy (nebo popudem k tomu) opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch na úkor některého z těchto subjektů , ačkoli v případě, kdyby nepůsobil ve dvou nebo více subjektech, by toho nemohl dosáhnout. Ve srovnání s konkurenčními podnikateli pachatel neoprávněně a bezdůvodně přenáší riziko a případnou ekonomickou ztrátu na jeden ze subjektů. , kde zároveň působí, a na jeho úkor uzavře smlouvu, z níž má výhodu či prospěch jiný podnikatelský subjekt nebo někdo další. Jedná se o poměrně rozšířenou trestnou činnost směřující k poškození až likvidaci mnohdy prosperujícího podnikatelského subjektu, takže úvahy o zrušení této skutkové podstaty, jež v nedávné minulosti zazněly, nebyly zcela určitě namístě.

1.3 TRESTNÉ ČINY DAŇOVÉ A SOUVISEJÍCÍ Trestné činy daňové patří rovněž mezi trestné činy hospodářské. Je zřejmé, že daně, poplatky, cla a pojistné na sociální zabezpečení jsou základním zdrojem příjmů státního rozpočtu a rozpočtů krajů a obcí. Proto povinnost platit daně, poplatky, clo, pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení se týká téměř každého obyvatele republiky a všech podnikatelů, včetně právnických osob. 1.3.1

NEODVEDENÍ DANĚ, POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ, NA ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ A PŘÍSPĚVKU NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI

Podle § 147 odst. 1 trestního zákona se trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dopustí ten: „Kdo jako plátce ve větším rozsahu nesplní svoji zákonnou povinnost za poplatníka odvést daň, pojistné na sociální zabezpečení nebo zdravotní pojištění, nebo příspěvek na státní

26

politiku zaměstnanosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem“.26 Výše citovaný trestný čin může spáchat pouze zaměstnavatel, neboť jen ten je povinen odvádět uvedené platby za jiné, tedy za své zaměstnance. V souvislosti s danou problematikou je nutno charakterizovat tyto pojmy: •

daň;

•

pojistné na sociální zabezpečení;

•

pojistné na zdravotní pojištění;

•

příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Daní se rozumí (vzhledem ke způsobu placení) jen daň z příjmů fyzických osob ze závislé

činnosti a z funkčních požitků podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 sb., poněvadž jen v tomto případě je daň placena tak, že zaměstnavatel jako plátce daně je povinen srážet zálohu na daň zaměstnanci jako poplatníkovi daně a odvádět ji za něj příslušnému správci daně. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů se za příjmy ze závislé činnosti považují: •

„Příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku.

•

Příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností a příjmy za práci likvidátorů.

•

Odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob.

•

Příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písmene a) až c).“27 „Pojistným na sociální zabezpečení je povinná platba určená k financování potřeb

poskytovaného sociálního zabezpečení a zahrnuje pojistné na důchodové zabezpečení a pojistné na nemocenské pojištění.“28 „Pojistným na zdravotní pojištění je povinná platba určená k financování potřeb poskytované zdravotní péče bez nutnosti její přímé úhrady“.29 26

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, podle stavu k 1.7. 2008, edice UZ – úplná znění předpisů, nakladatelství Sagit, str. 35 27 Hana Marková: Daňové zákony 2008, Praha, Grada 2008, str. 9 28

ŠÁMAL, PÚRY, SOTOLÁŘ, ŠTENGLOVÁ. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice, C.H.Beck, Praha 2001, str. 359 27

Podle zákona č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění § 2 odst. 1 výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. Podle § 4 odst. 1 citovaného zákona je rozhodné období, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, „kalendářní měsíc, za který se pojistné platí“.30 Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je jednou částí z odvodu pojistného na sociální zabezpečení, který do státního rozpočtu odvádí plátce pojistného na sociální zabezpečení. „Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je určen: •

na hmotné zabezpečení poskytované uchazečům o zaměstnání a další výdaje související se zabezpečováním práva na práci;

•

na správní výdaje úřadů práce“.31 „Přísnější postih v podobě trestu odnětí svobody na 1 rok až 8 let hrozí podle § 147 odst.

2 trestního zákona pachateli, který tímto trestným činem získá prospěch velkého rozsahu. Jím se rozumí prospěch ve výši nejméně 1 000 000 Kč. Jde o prospěch spočívající v peněžních částkách stržených z hrubých mezd (platů) zaměstnanců, které zaměstnavatel neodvedl správci daně z příjmů, správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.“32 Trestnost neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaniká, jestliže pachatel svou povinnost dodatečně splnil dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek. Podle § 147a trestního zákona se jedná o zvláštní případ účinné lítosti, která je jednou z okolností způsobujících zánik trestnosti již spáchaného trestného činu. Podmínkou zániku trestnosti je zde dodatečné odvedení dlužné částky uvedených povinných plateb v celé jejich výši, v které bylo pachateli kladeno za vinu jejich neodvedení. Trestní odpovědnost nezanikne, jestliže dlužné platby byly dodatečně odvedeny jen zčásti. Uvedeme několik příkladů z praxe souvisejících s výše citovanou trestnou činností. „Dne 31. 1. 2008 byly policejním orgánem zahájeny úkony trestního řízení proti 54letému muži z Mariánských Lázní pro trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Tento muž od ledna do září 2007

29 30 31

viz tamtéž, str. 360 URL: čerpáno dne 20.9.2008: http://i.iinfo.cz/urs-att/p_592-92-114825294379414.htm URL:čerpáno dne 20.9.2008: http://www.icm.cz/prispevek-na-statni-politiku-zamestnanopti

32

ŠÁMAL, PÚRY, SOTOLÁŘ, ŠTENGLOVÁ. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice, C.H.Beck, Praha 2001, str. 362

28

nezajistil včasné a úplné odvedení daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za zaměstnance. Tímto jednáním způsobil škodu ve výši 54 163 Kč.“33 „Od 1. ledna do 19. května neodváděl daň z příjmu fyzických osob 45letý jednatel železnorudské společnosti. V současné době dluží na daních 119 000 tisíc korun a je podezřelý z trestného činu neodvedení daně.“34 Příklade judikaturího rozhodnutí: Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 27.10.2004 byl obviněný Ing. J. R. uznán vinným trestným činem neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle § 147 odst. 1 trestního zákona, jehož se dopustil tím, že 1. v době od 20.5.1998 do 15.2.2001, v rozporu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, ve znění pozdějších předpisů, neodvedl, jak bylo jeho zákonnou povinností, za své zaměstnance daň přesto, že svým zaměstnancům z hrubé mzdy tyto částky srazil, čímž zkrátil rozpočet České republiky, zastoupený Finančním úřadem pro P., se sídlem P, ul. D. o částku 375.830 Kč, 2. v době od února 1998 do května 2001, vyjma měsíců únor až duben 2001, v rozporu se zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, neodvedl, jak bylo jeho zákonnou povinností, za své zaměstnance pojistné přesto, že svým zaměstnancům z hrubé mzdy srazil na zdravotní pojištění celkovou částku ve výši nejméně 219.998 Kč. Opět se jedná o velmi rozšířenou formu trestné činnosti, dříve postihovanou jako trestní čin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 trestního zákona. Ustanovení § 147 představuje důležitý stupeň ochrany společnosti, proto snahy o jeho zrušení byly v minulosti shledány nedůvodnými. Zákonodárce však dává pachateli v ustanovení § 147a trestního zákona možnost dosáhnout beztrestnosti. Jedná se o zvláštní ustanovení a účinné lítosti. Základní podmínkou je, že pachatel dostatečně splní svou povinnost odvést daň a další platby v celém rozsahu, tj. dříve, než soud prvního stupně vyhlásil rozsudek. Smyslem tohoto ustanovení je preferovat zájem společnosti na úhradě povinných plateb, což bývá pachateli nezřídka využíváno.

33

URL: čerpáno dne 1.10.2008 http://web.mvcr.cz/archiv2008/rs_atlantic/policie/zapadocesky/cheb/83603.html

34

URL: čerpáno dne 1.10.2008 http://klatovsky.denik.cz/kratce_region/330193.html

29

1.3.2

ZKRÁCENÍ DANĚ, POPLATKU A PODOBNÉ POVINNÉ PLATBY Trestní zákon v ustanovení § 148 nazvaného Zkrácení daně, poplatku a podobné

povinné platby uvádí: (1) „Kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení nebo zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou jim podobnou povinnou platbu, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem. (2) Stejně bude potrestán, kdo vyláká výhodu na některé z povinných plateb uvedených v odstavci 1.“35 S uvedenou trestní problematikou je důležité si ujasnit pojmy, které s ní souvisí. Rozebereme následující: •

daň;

•

clo;

•

pojistné na sociální zabezpečení;

•

pojistné na zdravotní pojištění;

•

poplatek;

•

jiná podobná povinná platba.

„Daní se zde rozumí zákonem stanovená peněžitá částka, kterou je právnická či fyzická osoba povinna odvádět do veřejných rozpočtů ve stanovených lhůtách, a to ze svých příjmů, ze zdanitelné činnosti, ze zdanitelných výrobků, z převodu či přechodu majetku nebo na základě jiných skutečností“.36 Mezi

daně,

u

kterých

se

lze

dopustit

trestného

činu

podle

§ 148 trestního zákona, patří např.: •

- daň z přidané hodnoty (DPH);

•

- daně spotřební;

•

- daně z příjmů fyzických osob i právnických osob;

•

- daň z nemovitostí atg.

35

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, podle stavu k 1.7. 2008, edice UZ – úplná znění předpisů, nakladatelství Sagit, str. 36 36


30

„Clo je povinná platba stanovená právními předpisy, odlišná od daní a poplatků a vybíraná v přímé souvislosti s přechodem zboží přes státní hranici.“37 Právní předpisy rozlišují např. tyto druhy cla: •

vývozní;

•

dovozní;

•

vyrovnávací; a jiné. „Clu nepodléhá zboží, které je v mezinárodních smlouvách výslovně označeno za zboží

bez cla.“38 Pojistné na sociální zabezpečení definujeme jako povinnou platba určenou k financování potřeb poskytovaného sociálního zabezpečení a zahrnuje jak pojistné na důchodové zabezpečení tak pojistné na nemocenské pojištění. Výše těchto plateb je určena procentní sazbou z vyměřovacího základu. Zaměstnavatelé platí celkem 26 % z vyměřovacího základu a zaměstnanci 8 %. „Pojistným na zdravotní pojištění je povinná platba určená k financování potřeb poskytované zdravotní péče bez nutnosti její přímé úhrady.“39 „Jeho výši a podmínky placení stanoví zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“40 Mezi plátce zdravotního pojištění řadíme pojištěnce (zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné, jiné osoby s trvalým pobytem na území České republiky), zaměstnavatele a stát. Podle § 2 odst. 1 citovaného zákona činí výše pojistného 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. Podle § 3 odst. 1 „Vyměřovacím základem u zaměstnance v pracovním poměru (dále jen zaměstnanec) je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění“.41 Poplatkem se chápe povinná platba odváděná ve prospěch státu nebo obce subjektem poplatku za to, že jsou mu poskytnuty např. určité služby. Může se jednat zejména o poplatky: •

soudní (zákon č. 549/1991 Sb.);

•

správní (zákon č. 368/1992 Sb.);

•

místní (zákona č. 565/1990 Sb.). Podle § 1 zákona č. 549/1991 Sb. se soudní poplatky vybírají za:

37

viz tamtéž, str. 367 viz tamtéž, str. 367 39 viz tamtéž, str. 368 40 viz tamtéž, str. 368 41 URL: čerpáno dne 3.10.2008 http://i.iinfo.cz/urs-att/p_592-92-114825294379414.htm 38

31

a)

řízení před soudy České republiky, a to z úkonů uvedených v sazebníku poplatků;

b)

jednotlivé úkony prováděné soudy a úkony prováděné správou soudů, uvedené v sazebníku poplatků. Sazebník poplatků je uveden v příloze tohoto zákona.42 Podle § 1 zákona č. 368/1992 Sb. správní poplatky vyměřují a vybírají orgány státní

správy České republiky, obce, popřípadě právnické osoby, pokud vykonávají státní správu. Podle § 1 zákona č. 565/1990 Sb.: „Obce mohou vybírat tyto místní poplatky (dále jen poplatky): a)

poplatek ze psů;

b)

poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt;

c)

poplatek za užívání veřejného prostranství;

d)

poplatek ze vstupného;

e)

poplatek z ubytovací kapacity;

f)

poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst;

g)

poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj;

h)

poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů;

i)

poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace“.43 Za jinou podobnou povinnou platbu je považován poplatek, který je povinen platit držitel

televizního nebo rozhlasového přijímače. Výše jsme uvedli jednotlivé povinné platby, které jsou ze zákona povinni platit poplatníci, tedy povinné osoby. Dále bychom chtěli popsat jednání směřující k uskutečnění trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 trestního zákona. Zkrácením daně, cla, poplatku, pojistného na sociální zabezpečení, pojistného na zdravotní pojištění a podobné povinné platby ve smyslu § 148 odst. 1 trestního zákona je jakékoli jednání, v důsledku něhož je poplatníkovi (povinné osobě) vyměřena a jím zaplacena nižší daň, než jaká by měla být vyměřena a zaplacena, nebo k vyměření a zaplacení daně vůbec nedošlo, ačkoli podle zákona tak mělo být učiněno. Dalo by se říci, že se jedná o zvláštní případ podvodu. Jde o jednání aktivní či opomenutí.

42

URL: čerpáno dne 3.10.2008 http://www.nssoud.cz/zakony/549_1991.pdf

43

URL: čerpáno dne 3.10.2008 http://i.iinfo.cz/urs-att/p_565-90-108075210413437.htm

32

Za aktivní jednání se považuje např. podání úmyslně zkresleného daňového přiznání, v němž se předstírají vyšší výdaje (náklady) vynaložené na dosažení příjmu a zatajuje se skutečně dosažený zisk, v důsledku čehož dojde k zaplacení nižší daně. Opomenutím může být např. úmyslné nepodání daňového přiznání ze skutečně dosaženého příjmu. Pro posouzení, zda došlo ke zkrácení uvedených plateb, záleží např. na tom, o jakou platbu se jedná, co je předmětem zdanění či jiné povinnosti. Tak např. daň z příjmů nebo daň z přidané hodnoty lze zkrátit tím, že pachatel sice splní svoji oznamovací povinnost, podá i daňové přiznání, ale uvede v něm záměrně zkreslené údaje tak, aby snížil daňový základ, a tím zaplatil nižší daň. Neodvedená či nezaplacená daň nebo jiná povinná platba se předepsaným způsobem vymáhá, zejména v exekučním řízení. Pokud by v rámci exekučního řízení pachatel mařil či podstatně ztěžoval toto řízení, mohl by spáchat trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 2 písm. a) trestního zákona. „Výši zkrácení představuje rozdíl mezi daní (poplatkem, clem, pojistným, jinou podobnou platbou), kterou má poplatník (povinná osoba) podle příslušných předpisů zaplatit, a nižší daní (poplatkem, clem, pojistným, jinou povinnou platbou), která mu byla vzhledem k trestné činnosti přiznána, vyměřena, stanovena, resp. kterou zaplatil.“44 K většímu rozsahu zkrácené povinné platby dojde v případě, dosáhne-li zkrácení hranice větší škody, tedy pokud bude daň (poplatek, clo, pojistné, jiná povinná platba) zkrácena o částku ve výši nejméně 40 000 Kč. „Pachatelem i spolupachatelem trestného činu podle § 148 odst. 1 trestního zákona může být nejen subjekt daně (poplatku, cla, pojistného, jiné povinné platby), ale kdokoli, kdo svým úmyslným jednáním způsobí, že zákonná daň nebyla jemu nebo i jinému subjektu daně vyměřena buď vůbec, anebo nikoli v zákonné výši, a daň tak byla zkrácena ve větším rozsahu.45 Mezi pachatele můžeme též řadit i např. daňového poradce podnikatele, kterého podnikatel zmocnil, aby za něj zpracoval a správci daně odevzdal daňové přiznání. Ve stručnosti jsme popsali trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 148 z teoretického hlediska a na závěr této problematiky uvedeme případy z praxe. „Tak např. lehký topný olej, který v určitém období nebyl zdaňován, byl nakupován bez spotřební daně a poté administrativním způsobem převáděn na motorovou naftu, kterou pachatelé prodávali, aniž byla přiznána a zaplacena spotřební daň. Podobně se vyskytly podvody s lihem, kdy se rovněž využívalo rozdílů v daňovém zatížení tak, že pachatelé deklarovali výchozí surovinu pro použití k určitému účelu (např. pro výrobu čistících přípravků), ale ve skutečnosti ji 44


33

využili k jiným účelům (např. k výrobě alkoholických nápojů).“46 Dalším případem může být zkrácení daně z převodu nemovitostí např. tím, že smluvní strany navenek prohlašovaly nižší kupní cenu nemovitosti, od jejíž výše se daň odvozovala, než jaká byla ve skutečnosti sjednaná a zaplacená kupní cena. Clo je např. možné zkrátit především zatajením dováženého či vyváženého zboží podléhajícího dovoznímu nebo vývoznímu clu. Ke zkrácení pojistného na sociální zabezpečení nebo pojistného na zdravotní pojištění dochází především zaměstnáváním pracovních sil tzv. na černo a nepřihlášením zaměstnanců k sociálním zabezpečení a zdravotnímu pojištění. Příklad judikaturního rozhodnutí: Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 24.4.2007 byla obviněná S. M. uznána vinnou trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1, odst. 3 písm. c) trestního zákona. Jako trestný čin posoudil Okresní soud v Příbrami skutek, který podle jeho zjištění spočíval v podstatě v tom, že obviněná za období roku 2002, 2003 a I. a II. čtvrtletí roku 2004 jako podnikající fyzická osoba v úmyslu zkrátit daň záměrně nepodávala u finančního úřadu daňová přiznání, ačkoli k tomu byly vyzývána, takže finanční úřad podle § 44 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, předpokládal, že daňová povinnost nevznikla, avšak obviněná vykonávala podnikatelskou činnost, při které ji vznikla daňová povinnost na dani z příjmů fyzických osob za rok 2002 ve výši 81 812 Kć a za rok 2003 ve výši 437 620 Kč a na dani z přidané hodnoty za rok 2003 ve výši 179 598 Kć a za I. a II. čtvrtletí roku 2004 ve výši 132 679 Kč, takže celkem zkrátila uvedené daně o částku 831 709 Kč. Spolu s trestným činem dle § 147 trestního zákona představuje trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 trestního zákona nejrozšířenější formu hospodářské trestné činnosti.

45 46

viz tamtéž, str. 373 viz tamtéž, str. 371

34

5 PRAKTICKÁ ČÁST – ANALÝZA STATISTICKÝCH ÚDAJŮ V této kapitole rozebereme výše uvedené trestné činnosti dle statistických údajů Ministerstva spravedlnosti. Veškeré údaje zaznamenáme do jednotlivých tabule a grafů. Ke všem údajům použijeme statistickou ročenku vedenou Státními zastupitelstvími za rok 2003 až 2007. Zaměříme se na uvedené trestné činy hospodářské páchané v jednotlivých letech celkem. Dále srovnáme trestné činy hospodářské celkem dle krajů za rok 2006 a 2007. Na závěr této kapitoly se budeme věnovat třem hospodářským trestným činům, které se páchali nejvíce. U těchto skutků uvedeme počet obžalovaných osob, z toho žen a mužů a také věkovou strukturu. Tab. 1

Trestné činy hospodářské. Počet v jednotlivých letech v ČR

Název trestného činu

2003

2004

2005

2006

2007

210

200

162

173

140

Neoprávněné provozování loterie a podobné sázkové hry

x

x

x

12

8

Poškozování spotřebitele

x

x

x

4

10

Porušení povinnosti v řízení o konkursu

x

x

x

336

416

Porušení závazných pravidel hospodářského styku

x

x

x

30

5

Neoprávněné podnikání

Zneužívání informací v obchodním styku

x

x

x

62

59

Neodvedení daně, pojistného

2 183

1 369

1 049

848

683

Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby

1 461

1 381

752

1 108

663

Celkem

3 854

2 950

1 963

2 573

1 984

Graf č.1: Trestné činy hospodářské za rok 2006 Neoprávněné podnikání 12 173


4 336

1 108

Poškozování spotřebitele 30 62

Porušení povinnosti v řízení o konkursu Porušení závazných pravidel hospodářského styku Zneužívání informací v obchodním styku

848

Neodvedení daně, pojistného Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby

35

Graf č.2: Trestné činy hospodářské za rok 2007 Neoprávněné podnikání Neoprávněné provozování loterie a podobné sázkové hry

8 140 663

10

Poškozování spotřebitele 416 Porušení povinnosti v řízení o konkursu 5 59

683

Porušení závazných pravidel hospodářského styku Zneužívání informací v obchodním styku Neodvedení daně, pojistného Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby

Z výše uvedené tabulky č. 1 je patrné, že od roku 2003 do roku 2007 se snížil počet trestných činů v neoprávněném podnikání o 1/3. V roce 2003 až 2005 nebyly některé trestné činy statisticky sledovány (viz. tabulka č. 1 – trestné činy č. 2 – 6). Neoprávněné provozování loterie a podobné sázkové hry se v roce 2007 oproti roku 2006 snížil o čtvrtinu. Naopak stoupl v těchto letech trestný čin poškozování spotřebitele, což svědčí o neserióznosti výrobců i prodejců. Nárůst pozorujeme rovněž v trestných činech Porušení povinnosti v řízení o konkurzu (jako markantní příklad lze uvést konkurs Brněnské zbrojovky). U porušení závazných pravidel hospodářského styku, se od roku 2006 do roku 2007 snížil počet trestných činů z 30 na 5. U trestného činu zneužívání informací v obchodním styku se počet těchto skutků spáchaných v letech 2006 a 2007 nepatrně snížil (jen o tři). Trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se v letech 2003 až 2007 postupně snižoval, ale dosud je mnoho subjektů, které se tohoto trestního skutku dopouštějí. Graf č. 1 ukazuje počet uvedených trestných činů v roce 2006. Zde můžeme vidět jednoznačnou převahu v počtu spáchání u trestného činu Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Stejné statistické zhodnocení můžeme vidět v grafu č. 2, ale za rok 2007.

36

Tab. 2

Bazické indexy u vybraných trestných činů. Index [%] Název trestného činu 2003

2004

2005

2006

2007


100

95,24

77,14

82,38

66,67


100

62,71

48,05

38,85

31,29


100

94,52

51,47

75,84

45,38

Bazické indexy u vybraných trestných činů 120


100

%

80


60 40 20


0 2003

2004

2005

2006

2007

Rok

Tabulka č. 2 sledující bazické indexy srovnává rok 2004, 2005, 2006, 2007 s rokem 2003, který je brán jako základ. Sledované trestné činy z tabulky č. 2 zřetelně ukazují procentuální snížení trestných činů, a to v: • neoprávněném podnikání, • neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, • Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby.

Tab. 3

Řetězové indexy u vybraných trestných činů. Index [%] Název trestného činu 2003

2004

2005

2006

2007


100

95,24

81,00

106,79

80,92


100

62,71

76,63

80,84

80,54


100

94,52

54,45

147,34

59,84

37

Řetězové indexy u vybraných trestných činů 160 140 120

%

100


80


60


40 20 0 2003

2004

2005

2006

2007

Rok

Tabulka č. 3 sleduje řetězové indexy. Porovnává následující rok vždy s rokem předchozím. Tak pozorujeme, že u trestného činu neoprávněného podnikání se počet trestných činů od roku 2003 do roku 2004 vyvíjel pozitivně: počet trestných činů se snížil. Stejně tak rok 5005 oproti roku 2004 vykazuje mírné snížení. Za to v roce 2006 vrostl počet trestních skutků v neoprávněném podnikání. Rok 2007 vykazuje opět snížení. Podobný trend můžeme sledovat i u trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Avšak číslo z roku 2007 ve srovnání s rokem 2006 neukazuje zřetelný úbytek těchto trestných činů. Nejpozitivněji je snížení vidět u trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, kde se v roce 2007 markantně snížil počet trestných činů ze 147 na 60.

Tab. 4

Absolutní rozdíly u vybraných trestných činů (meziroční nárůst). Absolutní rozdíly Název trestného činu 2003

2004

2005

2006

2007


210

-10

-38

11

-33


2183

-814

-320

-201

-165


1461

-80

-629

356

-445

Z tabulky č. 4 sledující absolutní rozdíly lze pozorovat u trestného činu neoprávněného podnikání pozitivní výsledek v roce 2004 a 2005, ale negativní výsledek v roce 2006. V roce 2007 mají trestné činy neoprávněného podnikání opět snižující tendenci.

38

Trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti vykazuje trvale snižujíc tendenci v počtu trestných činů. Podobně je tomu i u trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, kde s výjimkou v roce 2006 došlo ke snížení počtu těchto trestných činů. Tab. 5

Trestné činy celkem dle krajů za období roku 2006. Trestné činy v jednotlivých krajích v roce 2006


Praha StČ

JČ

ZČ

SČ

VČ

JM

SM


32

19

20

7

18

33

28

16


5

0

3

0

1

0

2

1


2

0

0

0

0

1

0

1


40

42

27

26

32

46

73

50


8

0

0

0

4

0

1

1


7

2

5

1

2

3

18

24


173

75

15

32

135

48

311

59


589

67

38

34

101

82

85

93

Celkem

856

205

108 100 293

213

518

245

Trestné činy celkem dle krajů za rok 2006 245 856 518

Praha StČ JČ ZČ SČ VČ JM

213 205 293

SM

108

100

V tabulce č. 5 můžeme sledovat trestné činy za rok 2006 dle krajů. U trestného činu neoprávněného podnikání bylo nejvíce skutků zaznamenáno v kraji Východočeském (33), v Praze (32) a v Jihomoravském kraji (28). Nejméně trestných činů v neoprávněném podnikání zaznamenáváme v kraji Západočeském (7). U trestného činu neoprávněné provozování loterie a podobné sázkové hry dochází k trestným činům především ve velkých městech: Praha (5), Jižní Čechy (3) a Jižní Morava (2). Bez trestných činů v této oblasti je kraj Středočeský, Západočeský a Východočeský.

39

U trestného činu poškozování spotřebitele vede opět Praha (2), zatímco kraj Středočeský, Jihočeský, Západočeský, Severočeský a Jihomoravský nemají dle statistik v této oblasti žádné trestné činy. Spokojeni ovšem nemůžeme být u trestného činu porušení povinnosti v řízení o konkursu, kde vede v počtu spáchaných trestných činů Jihomoravský kraj (73), dále Severomoravský kraj (50) a Východočeský kraj (46). Trestný čin porušení závazných pravidel hospodářského styku má nejvíce trestných činů Praha (8) a Středočeský kraj (4). V ostatních krajích se tento trestný čin téměř nevyskytuje. U trestného činu zneužívání informací v obchodním styku zaznamenáváme nejvíce těchto skutků v Severomoravském kraji (24) a v Jihomoravském kraji (18). Nejméně případu můžeme vidět v kraji Západočeském, kde byl zachycen pouze 1 trestný čin tohoto charakteru. Trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je příznačné pro Jihomoravský kraj (311), dále pro Prahu (173) a pro Středočeský kraj (135). V ostatních krajích tento trestný čin nepřesáhl číslo 100. Sledujeme-li trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, zaznamenáváme nejvíce případů v Praze (589), která se tímto číslem markantně liší od ostatních krajů. Tabulka i následný graf svědčí také o tom, že souhrnně v počtu trestných činů vede Praha (856) a nejméně trestných činů bylo spácháno v Západočeském kraji (100).

Tab. 6

Trestné činy celkem dle krajů za období roku 2007. Trestné činy v jednotlivých krajích v roce 2007


Praha

StČ

JČ

ZČ

SČ

VČ JM SM


13

16

21

6

13

27 21 23


0

0

2

0

3

1

2

0

0

1


5

0

2

0

1

1


67

25

38

16

41

51 87 91


5

0

0

0

0

0


12

1

0

3

5

11 11 10


165

60

20

41

97

30 215 55


182

46

29

44

11

46 64 113

Celkem

449

148

112

110

171 167 400 293

40

0

0

Tre stn é čin y ce lke m d le krajů za r o k 2007 2 93

44 9

Prah a StČ JČ ZČ SČ

40 0

1 48

JM

1 12 1 67

Tab. 7

SM

1 10

17 1

VČ

Trestný čin neodvedení daně, pojistného. Počet

Trestný čin neodvedení daně, pojistného

2003

2004

2005

2006

2007

1074

846

673

571

443

z toho žen celkem

122

113

93

80

54

z toho mužů celkem

952

733

580

491

389

z toho ve věku 18 - 24 let

25

36

24

23

17


474

355

276

249

170


371

291

222

184

143

z toho ve věku 50 a více let

204

164

151

115

113

Obžalováno osob celkem

V tabulce č. 7, která sleduje pouze trestný čin Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti můžeme od roku 2003 do roku 2007 pozorovat postupné snižování počtu obžalovaných osob celkem. V roce 2003 bylo obžalováno 1074 osob a v roce 2007 443, což je o 631 osob méně. Sledujeme – li pohlaví obžalovaných, vedou výrazně muži, a to hlavně ve věku od 25 do 49 let. Tento rozdíl můžeme vidět i na následujícím grafu.

41

Trestní čin neodvedení daně, pojistného - počet obžalovaných m užů a žen

1200


1000 800 600

952 733

580

400 200 0

z toho žen celkem

491

389

122

113

93

80

54

2003

2004

2005

2006

2007

Rok

Tab. 8

Trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Počet

Tresný čin zkrácení daně, poplatku Obžalováno osob celkem

2003

2004

2005

2006

2007

631

804

460

579

337

z toho žen celkem

54

57

43

80

17


577

747

417

499

320


64

49

46

23

22


378

474

256

249

181


138

223

103

184

96


50

58

54

115

38

Z tabulky č. 8, která sleduje trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, vidíme, že oproti roku 2003 se počet obžalovaných zmenšil o 299 v roce 2007. Nárůst byl však patrný v roce 2004 i 2006. Zde opět v počtu trestných činů vedou muži. Nejvíce trestných skutků je pácháno v kategorii středního věku. Trestní čin zkrácení daně, poplatku - počet obžalovaných m užů a žen

900 800 700 600 500 400 300 200 100 0


747 577

z toho žen celkem

499 417

320

54

57

43

80

17

2003

2004

2005

2006

2007

Rok

42

Tab. 9

Trestný čin neoprávněné podnikání. Počet

Trestný čin neoprávněné podnikání Obžalováno osob celkem

2003

2004

2005

2006

2007

117

155

118

119

96

z toho žen celkem

13

11

9

16

17


104

144

109

103

79


16

26

15

22

8


58

73

58

67

54


27

32

28

22

17


16

21

15

8

17

Tabulka č. 9 se zaměřuje na trestný čin neoprávněného podnikání. Zde již nemůžeme být spokojeni v roce 2007 v porovnání s rokem 2003. Počet obžalovaných se zmenšil pouze o 21 osob. Opět bylo obžalováno více mužů než-li žen. Znepokojující je především věk obžalovaných, kde od 18 do 24 let zaznamenáváme kolísající čísla v jednotlivých letech. Nejvíce obžalovaných z tohoto trestného činu najdeme ve věku od 25 do 39 let. Ani zde nemůžeme být spokojeni, neboť v roce 2007 ve srovnání s rokem 2003 ubyly pouze 4 obžalovaní.

Trestní čin neodvedení daně, pojistného - počet obžalovaných m užů a žen 160 140 120 100 80 60 40 20 0

z toho mužů celkem 144 104

13

11

2003

2004

109

103

9

16

17

2006

2007

2005 Rok

43

79

z toho žen celkem

6

ZÁVĚR

Po úvodním definování základních trestněprávních pojmů byly v práci rozebírány skutkové podstaty vybraných, dle mého názoru v praxi nejběžněji se vyskytujících hospodářských deliktů. K uvedeným trestným činům byl vybrán příklad z praxe i formou judikátu, doplněný vlastním stručným komentářem. Po důkladném prostudování uvedených tabulek a grafů, které byly rozebrány podle jednotlivých trestných činů, krajů, věku i pohlaví, můžeme konstatovat, že se od roku 2003 do roku 2007 hospodářská trestná činnost snižuje, avšak celkový počet trestných činů je stále vysoký. I když byly do trestního zákona v průběhu devadesátých let zakotveny skutkové podstaty postihující trestná jednání v ekonomice, účinnost těchto nových ustanovení se ne vždy plně projevuje. Orgány činné v trestním řízení mnohdy nejsou schopny hospodářskou kriminalitu ve větší míře postihovat, a to s ohledem na problémy s poměrně obtížným dokazováním. Navíc charakteristickým znakem některých skutkových podstat trestných činů souvisejících s podnikáním je jejich úzká návaznost na řadu mimotrestních právních norem, což znamená, že tyto skutkové podstaty podmiňují trestní odpovědnost tím, že došlo k porušení jiných právních norem. Pro správný výklad a aplikaci hospodářských trestných činů je rovněž nezbytná znalost rozsáhlé mimotrestní právní úpravy, zejména v oblasti obchodního, občanského a finančního práva. Lze souhlasit s názorem, že trestní právo nedisponuje takovými prostředky, aby mohlo odstranit nebo výrazněji snížit faktory, které vyvolávají hospodářskou kriminalitu. Přesto jistým řešením by mohlo být zvýšení trestních sazeb za hospodářské delikty. Hrozba vyšších sankcí by mohla potenciální pachatele účinněji odrazovat od takového protiprávního jednání. Vedle funkce preventivní by tímto zároveň byla zdůrazněna nebezpečnost tohoto typu trestných činů pro společnost. Jak již však bylo zmíněno v úvodu práce, má trestní právo v ekonomické oblasti pouze subsidiární povahu. Znamená to, že trestní represe se uplatňuje jen jako krajní prostředek tam, kde jiné prostředky především hospodářské povahy, nestačí. Rozhodující vliv v této oblasti by tedy měli sehrát jiné než trestněprávní nástroje. Jed především o kvalitní mimotrestní rámec podnikání a hospodářské soutěže. Ten by měl zahrnovat odpovídající hmotněprávní úpravu právních vztahů spojených s podnikáním a s ekonomickou činností vůbec, ale i procesní pravidla umožňující co nejrychlejší vynutitelnost porušeného práva. Svou významnou roli hrají i takové faktory, jako dostatečné kontrolní mechanizmy a kvalitní státní aparát. Hospodářská kriminalita 44

má totiž mimořádný sociální a ekonomický dopad na vnitřní stabilitu státu. Kromě jiných aspektů se hospodářská trestná činnost dotýká základních příjmových složek státu jako jsou daně, cla, poplatky a pod., jejichž ohrožení zpochybňuje dlouhodobé a kvalitní fungování státního mechanizmu. Všechny orgány činné v trestním řízení, především pak nezávislí soudci, se musí vedle obecné trestné činnosti důkladně zabývat i hospodářskou trestnou činností. Od těchto orgánů se očekává patřičná ochrana společnosti a jednotlivců před kriminalitou. Z tohoto důvodu je namístě zefektivnit spolupráci mezi policejními orgány, státními zastupitelstvími a soudy a v návaznosti na to zrychlit délku řízení, za kterou si Česká justice vysloužila kritiku Evropské unie. Důslednost, s níž budou řešeny uvedené problémy má bezprostřední vliv nejenom na sféru ekonomickou, nýbrž i ne celkové klima ve společnosti.

45

7 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY [I]

Balák F., Draštík A., Fastner J. aj., měsíčník Soudní rozhledy, Praha: C.H.Beck, 2004

[II]

Draštík A., Hasch K, Kučera P., Rizman S., Přehled judikatury: trestné činy hospodářské, 1. vyd. Praha: ASPI, 2005, 276s. ISBN 80-7357-141-2

[III]

Janků M. a kolektiv. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult, 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H.Beck, 2006, 629s. ISBN 80-7179-499-6

[IV]

Kuchta J., Schelle K, Státní zastupitelství, nakladatelství ŽIVA v.o.s. Zlín 1994, 235s. ISBN: 80-901745-3-1

[V]

Kuchta J., Kalvodová V., Zezulová J, Trestní právo hmotné, Masarykova univerzita v Brně, 2001, Edice učebnic univerzita v Brně roku 2001, 182s. ISBN 80-210-2530-1

[VI]

Marková H. Daňové zákony, úplná znění platná k 1.1.2008, Praha: Grada Publishing, ISBN 978-80-247-2385-3

[VII] nakladatelství LexisNexis CZ s.r.o, Praha. Profesní časopis pro státní zástupce, Praha, 2008, ISSN 1214/3758 [VIII] RIZMAN, ŠÁMAL. Trestní zákon, komentář, 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 1994, 1029s. ISBN 80-7049-097-7 [IX]

ŠÁMAL, PÚRY, RIZMAN. Trestní zákon, komentář, díle II, 6. dopl. a přeprac. vyd. Praha: C.H.Beck, 2004, 996s. ISBN 80-7179-896-7

[X]

ŠÁMAL, PÚRY, SOTOLÁŘ, ŠTENGLOVÁ. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice, 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2001, 776s.

ISBN

80-7179-493-7 [XI]

Teryngel J., Nad trestní odpovědností podnikatele, Orac, s.r.o., 1998, Praha, 190s. ISBN 80-901938-9-7

[XII] Vantuch P., Podezřelý podnikatel, Orac, s.r.o., 2000, PRAHA, 287s. ISBN 8086199-11-8 [XIII] Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, podle stavu k 1.7. 2008, edice UZ – úplná znění předpisů, nakladatelství Sagit

46

47

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav práva a humanitních věd

Recommend Documents