Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

PŘÍJEMCI SLUŽEB NÁSLEDNÉ PÉČE O INVESTORY MĚSTA BRNA Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce

Vypracoval

Mgr. Ing. Jan Přenosil

Vladan Košut Brno 2009

Poděkování Poděkování za spolupráci při zpracovávání mé bakalářské práce patří především panu Mgr. Ing. Janu Přenosilovi z ústavu financí PEF MZLU za vedení práce, dále Jakubu Rybářovi, DiS. z Kanceláře strategie města Brna za konzultace daného tématu a v neposlední řadě doc. Ing. Pavlovi Žufanovi, Ph.D. za poskytnutí přístupu k databázi využívané během zpracovávání mé práce.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Příjemci následné péče o investory města Brna vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Provozně ekonomické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně, dne ………………… Podpis

…………………

Příjemci služeb následné péče o investory města Brna

Provozně ekonomická fakulta

Abstract Košut, V. The acceptors of aftercare services for investors in Brno. Bachelor‘s thesis. Brno, 2009. This thesis pushes ahead theoretical definition of aftercare for investors and provides futher information relating to the topic. These facts represent the basic criteria for the selection of companies occurring in Brno. Consequently an exploration of those economical subjects is provided. This list of companies is recommended to Brno‘s City Strategy Office as potential acceptors of aftercare services.

Abstrakt Košut, V. Příjemci služeb následné péče o investory města Brna. Bakalářská práce. Brno, 2009. Tato bakalářská práce se věnuje teoretickému popisu následné péče o investory a poskytuje další informace vztahující se k tématu. Z těchto faktů se pak vychází v praktické části při provádění výběru a následně průzkumu ekonomických subjektů, které jsou doporučeny Kanceláři strategie města Brna jako potenciální příjemci služeb následné péče.

‐ 5 ‐



Obsah 1. Úvod.........................................................................................................................7 2. Cíl práce a metodika..............................................................................................8 3. Literární přehled ....................................................................................................9 3.1 Definice následné péče ....................................................................................9 3.2 Následná péče ve světě .................................................................................10 3.3 Brno ..................................................................................................................11 3.4 Následná péče o investory v Jihomoravském kraji...................................15 3.5 Rozvojové lokality .........................................................................................16 3.6 Albertina – Firemní monitor.........................................................................18 3.7 Finanční ukazatele .........................................................................................19 3.7.1 Přidaná hodnota.......................................................................................19 3.7.2 Rentabilita celkového kapitálu...............................................................20 4. Vlastní práce .........................................................................................................21 4.1 Kritéria pro výběr potenciálních příjemců následné péče .......................21 4.2 Aplikace kritérií ve Firemním monitoru Albertina...................................22 4.2.1 Firmy s více než 500 zaměstnanci..........................................................23 4.2.2 Firmy se 100 – 500 zaměstnanci .............................................................25 4.2.3 Firmy s 50 ‐100 zaměstnanci...................................................................29 4.3 Další potenciální příjemci služeb následné péče .......................................31 4.4 Analýza potenciálních příjemců následné péče ........................................32 4.5 Minulí a současní příjemci služeb následné péče......................................36 4.6 Shrnutí .............................................................................................................37 5. Závěr ......................................................................................................................38 6. Použité zdroje .......................................................................................................39 Přílohy..........................................................................................................................41

‐ 6 ‐



1.

Úvod

Následnou péčí o investory, anglickým slovem „after‐care“, se rozumí poskytování komplexních služeb zejména zahraničním investorům, kteří již působí v daném regionu. „Zahraniční investice jsou často považovány za jednu z možností nastartování či akcelerace pozitivního vývoje ekonomiky daného regionu nebo země ve smyslu vytvoření nových pracovních míst, růstu reálného příjmu a daňové základny, nárůstu exportu, regionálního multiplikátoru (tzv. spillover efekt), šíření inovací a vůbec ve zvýšení konkurenceschopnosti dané ekonomiky a její komparativní výhody.“ 1 Od začátku 90. let dochází celosvětově k postupnému snižování podílu investičních projektů na zelené louce. Naopak se zvyšuje podíl investic do sektoru služeb (bankovnictví, finančnictví) a v rámci průmyslové výroby do služeb marketingu a distribuce. Také se rozrůznily způsoby vstupů investorů do dané ekonomiky (fúze, akvizice, aliance). Útlum investiční aktivity a vzrůstající konkurence mezi regiony soutěžícími o omezený počet investičních projektů způsobily, že se regionální rozvojové strategie začaly zaměřovat více i na zahraniční investory, kteří už v jejich regionu působí. To má za úkol vyšší zakořenění investičních projektů a povzbuzení jejich dalšího rozvoje. Pro takovéto podpůrné programy byl v anglické literatuře zaveden termín „after‐care“ programy či služby, což lze do češtiny přeložit jako programy následné péče o zahraniční investory.

STEJSKAL, Jan, CHARBUSKÝ, Miloš. Možnosti uplatňování veřejných politik aftercare v České republice [online]. 1

‐ 7 ‐


2.


Cíl práce a metodika

Cílem mé bakalářské práce je vytvořit seznam specifikující nejzajímavější firmy pro spolupráci s Kanceláří strategie města Brna a stanovit metodiku postupu, která bude opakovatelná. Z tisíců ekonomických subjektů je potřeba vymezit menší skupinu, kterou pak lze zkoumat podrobněji. Stanovím tedy kritéria, dle kterých se budou firmy omezovat. Při tvorbě kritérií vycházím z teorie samotné následné péče. Čerpám z dostupných, hlavně internetových zdrojů, které popisují především zkušenosti s after‐care ve světě. Protože v současné době již v České republice existují instituce, které se následnou péčí zabývají a poskytují, je potřeba konfrontovat mé závěry s činností těchto institucí. Dále jsou nezbytné informace o Brnu jako takovém ‐ obyvatelstvo, pracovní síla, školství, podnikatelské prostředí, rozvojové projekty. K tomu využiji databáze Českého statistického úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí a také publikace mající za úkol prezentovat Brno veřejnosti či investorům. Výše zmíněná data jsou pak konzultována s Kanceláří strategie města Brna, která svými podněty a zkušenostmi výstup mého snažení výrazně směruje. Vytvořená obecná kriteria jsou pak částečně převedena na kritéria uplatnitelná v databázi všech českých ekonomických subjektů – Firemní monitor Albertina (dostupný na Provozně ekonomické fakultě MZLU v Brně). Tímto lze získat seznam společností, čítající několik málo stovek (výběr A). Protože ale tyto konkrétní kriteria nevystihují stanovená obecná, je nutné bližší zkoumání jednotlivých subjektů „ručně“. K tomu využiji webových prezentací jednotlivých firem a účetních závěrek či výročních zpráv. Z takto získaných informací je pak sestaven užší výběr čítající několik desítek firem (výběr B). Tyto jsou analyzovány a srovnávány s firmami z širšího výběru pomocí vybraných ukazatelů, což má podpořit správnost zvolených kriterií. Výsledkem práce je tedy seznam společností s jejich základním popisem, které jsou navrženy Kanceláři strategie města Brna jako možné centrum jejich zájmu v oblasti poskytování následné péče o investory. Tento výčet je doplněn o analýzu, která má podpořit kritéria, na jejichž základě tento výběr vznikl, a dokázat správnost počátečních úvah.

‐ 8 ‐


3. 3.1


Literární přehled

Definice následné péče

Jedna z definic chápe následnou péči jako poskytování různých služeb přímým zahraničním investorům na kontinuální bázi v časovém horizontu po počátečním

zřízení

dané

pobočky. 2

Také

lze

hovořit

o

analogii

k marketingovému konceptu poprodejních služeb či programech, které lze definovat jako služby po schválení investičního projektu. Vždy ovšem hraje důležitou roli časový horizont. Asi nejrozsáhlejší definicí je názor Younga a Hooda 3 , kteří říkají, že „programy následné péče zahrnují všechny potenciální služby nabízené na úrovni podniku vládou a jejími agenturami, které jsou vytvořeny proto, aby umožnily úspěšný start a pokračující rozvoj pobočky nadnárodní korporace v hostitelské zemi nebo regionu s ohledem na maximalizaci přínosu této pobočky pro lokální ekonomický rozvoj“. Ekonomické přínosy spočívají nejen v zaměstnanosti, ale zahrnují širší pracovní trh a otázky produktivity. Dále dopady na obchod a platební bilanci, transfer technologií, inovační efekty, lokální vazby a další multiplikační efekty. Pod programy následné péče s přihlédnutím k uvedeným definicím nespadají služby, které pomáhají investorům při vyhledávání lokalit pro jejich projekty, protože se realizují před schválením a započetím investice. Do programů následné péče však lze zařadit programy pro podporu veřejných služeb ‐ rozvoj dopravní a komunikační infrastruktury, příprava lokalit, podpora rekvalifikace pracovních sil, propojení s univerzitami a výzkumnými institucemi nebo identifikace potenciálních subdodavatelů. Tyto aktivity pomáhají úspěšnému startu a rozvoji investičního projektu. Ovšem určit hranici, co lze zahrnout co následné péče a co ještě nikoliv se jeví značně obtížně a závisí to především na konkrétních okolnostech. Jedná se tedy o komplex dílčích přístupů, nástrojů a služeb, které mají přispět svou aktivní rolí ke zpevnění vazeb mezi investorem a hostitelským regionem zastupovaným příslušnými úřady veřejné správy. Tento proces upevňování vazeb by měl mít dlouhodobý charakter a musí být projevem STEJSKAL, Jan, CHARBUSKÝ, Miloš. Možnosti uplatňování veřejných politik aftercare v České republice [online]. 3 YOUNG, S., HOOD, N. Designing Developmental After‐care Programmes for Foreign Direct Investors inthe European Union. 2

‐ 9 ‐



minimálně dvoustranných jednání a dohod. Každá ze stran by měla mít zájem o maximálně efektivní a prospěšnou realizaci této politiky. Služby následné péče tedy mohou obsahovat systém ekonomických bonusů (např. přechodné snížení daňového zatížení), kvalitní komunikační kanály (propojení informačních systému investora s veřejnou správou), možnost získat volné plochy k podnikání či podporovat regeneraci starých průmyslových zón. V neposlední řadě pak nabízet kvalitní kvalifikovanou pracovní sílu vhodnou pro obor investorovy činnosti. 3.2

Následná péče ve světě

Richard Banks, zakladatel a ředitel firmy LCI Investment Marketing, poukazuje na nedocenění role následné péče. 4 Kritizuje fakt, že je přikládána velká váha hledání investorů a opomíjí se snaha o udržení stávajících. Doba potřebná ke konečnému rozhodnutí firmy investovat je minimálně 2 roky a dodává, že pokud to celé trvá déle, pravděpodobně investor ztrácí zájem. Dalších 2 – 5 let trvá usazení nově získaných zájemců. Kritickou se v celém tomto procesu jeví nutnost poskytnout investorovi dostatek relevantních informací, což mu umožní získat komplexní představu o povoleních, podmínkách a době do začátku realizace investičního záměru. Dlouhé rozhodovací procesy úřadů investora frustruje a odrazuje. Banks klade důraz na budování důvěry mezi firmami a institucemi, jejichž úkolem je poskytovat následnou péči. Stále častěji se ukazuje, že většinová část investic pochází od investorů, kteří jsou již v dané oblasti zavedeni. 5 Roel Spee, ředitel IBM Business Consulting Services Plant Location International, odkazuje na zprávu, že 70 % investic v rozvinutých zemích je spojena s již existující investiční základnou. Příkladem je Singapur s 60% podílem investic pocházejících ze zahraničních firem již v Singapuru působících. Generální ředitel Invest of England, James Gray, poukazuje na vzrůstající důležitost investičních vývojových aktivit, což dokazuje fakt, že průměrně 43 % investic uskutečněných ve východní Anglii bylo vytvořeno za pomoci jimi nabízených služeb.

The do‘s and donʹtʹs of attracting foreign investment [online]. Full service [online].

4 5

‐ 10 ‐


3.3


Brno

Při uplatňování aftercare hraje velkou roli region, ve kterém příjemci následné péče působí. Poznání místních charakteristik a potřeb je nezbytné pro stanovování vhodných potenciálních příjemců služeb následné péče. Brno je druhé největší město České republiky a metropole Jihomoravského kraje s necelými 400 000 obyvateli. 6 Je tradičním centrem průmyslu a obchodu. V současnosti má silnou pozici v high‐tech elektrotechnice a strojírenství. Kvalifikovaná pracovní síla, nízké výrobní náklady a výborná dopravní dostupnost jsou důvody, proč se město Brno stává cílem přímých zahraničních investic společností působících v high‐tech průmyslu a strategických službách. V tabulce 1 je aktuální stav obyvatel města Brna. Tabulka 1: Stav obyvatelstva města Brna k 31.12.2008 počet trvale bydlících obyvatel z toho: ženy Muži Zdroj: ČSÚ

370 592 193 004 177 588

Tabulka 2 zobrazuje věkovou strukturu obyvatel. Zhruba 70 % lidí žijících na území Brna je produktivního věku. Tabulka 2: Věková struktura obyvatel města Brna k 31.12.2007 celkem předproduktivní věk (0 až 14 let) [%] 12,8 produktivní věk (15 až 64 let) [%] 70,5 poproduktivní věk (nad 65 let) [%] 16,7 Zdroj: ČSÚ

Brno ‐ město uprostřed Evropy. Statutární město Brno

6

‐ 11 ‐

muži 13,6 72,7 13,7

ženy 12,0 68,5 19,5



Z tabulky 3 vyplývá, že nejvíce zaměstnaných je v průmyslu (19,1 %), v obchodu a opravách automobilů (16,9 %) a nemovitostech, službách a vědě (16,7 %). Nejméně zaměstnaných je naopak v zemědělství, myslivosti, rybářství, lesnictví a těžbě dřeva (0,5 %). Tabulka 3: Struktura zaměstnanosti ve městě Brně dle odvětví (fyzické osoby) k 31. 12. 2006 počet pracovníků [%] zemědělství, myslivost, rybářství, lesnictví, těžba dřeva 0,5 průmysl celkem 19,1 Stavebnictví 8,4 obchod, opravy motorových vozidel 16,9 pohostinství a ubytování 4,2 doprava, skladování a spoje 6,1 peněžnictví a pojišťovnictví 2,2 nemovitosti, služby, věda 16,7 veřejná správa 5,3 Školství 8,7 zdravotnictví, veterinární a sociální služby 7,1 ostatní veřejné a sociální služby 4,9 Celkem 241 152 osob Zdroj: ČSÚ

Nezaměstnanost má v posledních měsících rostoucí charakter, ale jak je vidět v tabulce 4, ve srovnání s Jihomoravským krajem a celou Českou republikou, je nižší a činí 6,8 %. Tabulka 4: Nezaměstnanost k 31.3.2009

Brno Jihomoravský kraj Česká republika Zdroj: MPSV ČR

počet uchazečů 14 762 52 481 437 020

míra nezaměstnanosti (%) 6,8 8,7 7,7

počet volných prac. míst 2 395 5 078 54 816

Na Graf 1 lze vypozorovat klesající tendenci průměrné nezaměstnanosti v rámci 4 let. Je vidět tendence sbližování a v roce 2008 je téměř shodná s celorepublikovým průměrem.

‐ 12 ‐



Graf 1: Vývoj průměrné nezaměstnanosti 12 10

9,8

9,2

9,5

9,0

8,5

8,1

[%]

8

6,9 6,6 5,5 5,4

6

Brno-město Celkem ČR

4 2 0 2004

2005

2006

2007

2008

Zdroj: MVSP ČR

Vzdělávání Tak jako je Brno druhým největším městem ČR, tak je i druhým největším centrem vzdělání v České republice. Studovat zde lze takřka všechny obory – technické, humanitní, ekonomické, zemědělské a vojenské. Na šesti veřejných a pěti soukromých vysokých školách studuje více než 76 000 studentů formou prezenčního studia. Distanční a postgraduální studium pak ještě počet studentů o 5 000 zvyšuje. Na celkovém počtu vysokoškoláků se Brno podílí jednou pětinou. Střední a vyšší odborné vzdělání zajišťuje pak 76 škol. Společnou snahou je provázat vzdělávání s trhem práce. Pracovní síla „Pro pracovní sílu v Brně je typická nadprůměrná úroveň vzdělanosti. Třetina obyvatel má středoškolské vzdělání s maturitou, téměř jedna pětina obyvatel má vysokoškolské vzdělání, to znamená, že podíl osob nejméně s maturitou v Brně překračuje 50% hranici. Tyto hodnoty vysoce překračují průměr ČR a jsou téměř shodné s hodnotami hlavního města Prahy.“ 7 Strukturu vzdělání dobře demonstruje graf 2. Podíl vysokoškoláků je téměř dvakrát větší, než je tomu v rámci celé ČR.

Brno ‐ město uprostřed Evropy. Statutární město Brno

7

‐ 13 ‐



Graf 2: Nejvyšší dosažené vzdělání (15 let a starší) (ČSÚ – SLDB 2001) 40% 35% 30% 25%

Brno

20%

ČR

15% 10% 5% nezjištěné vzdělání

vysokoškolské

vyšší odborné a nástavbové

úplné střední s maturitou

vyučení a stř. odborné bez mat.

základní vč. neukončeného

bez vzdělání

0%

Zdroj: ČSÚ – SLDB 2001

Dopravní infrastruktura Město Brno zaujímá strategickou polohu v rámci celé Evropy (viz. obrázky 1 a 2 v příloze 1). Nalézá se zde křižovatka transevropských silničních (D1, D2, E50, E55, R52) a železničních (IV. multimodální koridor a VI.b koridor) tras. Tyto tepny spojují západní Evropu s východní a Evropu severní s jižní. V Brně se nalézá také mezinárodní letiště Brno – Tuřany vzdálené 7,5 km od centra.

‐ 14 ‐


3.4


Následná péče o investory v Jihomoravském kraji

V Jihomoravském kraji působí několik institucí, které se zabývají mimojiné i poskytováním služeb následné péče. Nejvíce na aftercare zaměřená, s celým oddělením věnujícím se následné péči, je Regionální rozvojová agentura jižní Moravy (RRA JM), která má od roku 1997 (od roku 2000 poskytuje investorům komplexní servis) zásluhy na realizacích mnoha investičních projektů. 8 Od roku 2007, kdy se snížila intenzita přílivu investic a nové příchozí zájemce se stará Regionální kancelář CzechInvestu, se RRA JM zaměřuje na intenzivnější komunikaci se zástupci firem již působících v regionu a poskytuje jim asistenci při řešení problémů, se kterými se podniky potýkají. Veškeré aktivity poskytovatelů služeb následné péče směřují k udržení investorů v regionu a jejich expanzi – zvýšení objemu reinvestic. Toho se snaží dosahovat pomocí široké škály činností: 9 •

Pomoc s hledáním vhodných průmyslových zón a podnikatelských nemovitostí,

•

poradenství ohledně čerpání investičních pobídek a spolufinancování projektů ze strukturálních fondů EU,

•

vyhledání dodavatelů v daném regionu,

•

podpora v oblasti lidských zdrojů, rozvoj spolupráce investorů se středními, vyššími odbornými a vysokými školami,

•

zprostředkování vyjednávání s místní samosprávou, státní správou a veřejnými institucemi, předkládání návrhů investorů na změny české legislativy Vládě ČR a kultivace českého podnikatelského prostředí,

•

organizace odborných seminářů, pracovních snídaní s vrcholnými představiteli státní správy, diskusních kulatých stolů a společenských akcí.

RRA JM provádí průzkum spokojenosti zahraničních investorů v regionu. Při osobních rozhovorech byly probírány témata lidských zdrojů, školství, dopravy a některá další.

After care: Program následné péče o zahraniční investory [online]. Regionální rozvojová agentura jižní Moravy. 9 AfterCare ‐ následná péče o investory [online]. CzechInvest. 8

‐ 15 ‐


3.5


Rozvojové lokality

Významnou roli při uplatňování následné péče hraje umístění příjemců těchto služeb. Navázat spolupráci s firmami z městských rozvojových lokalit je jednodušší a uplatňování různých opatření efektivnější. Na území města Brna se nachází celá řada průmyslových a administrativních zón, center a areálů. Mnohé z nich jsou však nepoužívané prostory zaniklých podniků (brownfields). Na jejich obnově a využitelnosti město Brno soustavně pracuje. V okolí Brna vznikají také nové průmyslové zóny na volných plochách určených k podnikání (greenfields). Brněnská průmyslová zóna ‐ Černovická terasa 10 V současné době nejvýznamnější městský rozvojový projekt. Areál má rozlohu 179 ha a jeho zaměření je na projekty z vybraných oborů zpracovatelského průmyslu, strategických služeb a technologických center. Průmyslová zóna se nachází v blízkosti dálnice D1 (Praha ‐ Brno ‐ Olomouc), železniční tratě Brno Vlárský průsmyk a mezinárodního letiště Brno ‐ Tuřany. Je zde vybudována páteřní technická a dopravní infrastruktura včetně 2 mostů přes železnici. Území je využíváno pro zástavbu průmyslovými objekty – na většině území ve vlastnictví jednotlivých investorů. Podmínky pro umístění investorů jsou následující: •

Projekty zpracovatelského průmyslu především z oborů letectví, kosmonautiky, informačních

dopravních

prostředků,

technologií,

elektroniky,

výpočetní

techniky,

telekomunikací

a

radiokomunikací, farmacie, biotechnologií, lékařských přístrojů. Jiné obory zpracovatelského průmyslu lze umístit pouze na základě písemně vyjádřeného souhlasu ministra průmyslu a obchodu. •

Nelze umístit: zpracování surovin, těžké strojírenství, chemickou výrobu, textilní výrobu, obchod, skladování a distribuci. Všechny stavební objekty průmyslové zóny jsou posuzovány dle příslušných právních předpisů v oblasti životního prostředí.

•

Minimální výše investice činí 200 milionů Kč.

Jihovýchodní část zóny o rozloze 36,2 ha (CTPark Brno), kde není limit investice stanoven, spravuje developerská společnost CTP Invest, spol. s r.o. Tato

Brněnská průmyslová zóna Černovická terasa [online]. Magistrát města Brna

10

‐ 16 ‐



společnost nabízí financování, výstavbu a následný pronájem průmyslových objektů investorům. Plán zóny je vyobrazen na obrázku 3 v příloze 1. Český technologický park Brno 11 Je budován akciovou společností Technologický Park Brno jako společná investice Města Brna a britské nadnárodní firmy P&O. Společnost spolupracuje s Vysokým učením technickým v Brně, které je také akcionářem společnosti. Jde o strategické pozemky na rozloze 120 ha (obr. 4 v příloze 1), které zahrnují prostory Vysokého učení technického, 3 km na severovýchod od centra města. Technologický park se koncentruje na 60 ha pozemků a zahrnuje obchodní, výzkumné a vývojové prostory při nízké hustotě výstavby. Areál se zaměřuje na kanceláře, výzkum a lehký průmysl, společně s prostorami pro odpočinkové aktivity a služby. LEIS Technology Center 12 Víceúčelový areál zaměřený na moderní technologie (obr. 5 v příloze 1). Nabízí výrobní, administrativní i komerční prostory k pronájmu. Areál o rozloze asi 4 hektary disponuje nadstandardními stavbami pro nejnáročnější klienty se zaměřením na hi‐tech technologie (elektro, biotechnologie, přesné strojírenství). Do budoucna se počítá ještě s dostavbou dalších nových objektů dle přání klientů. Přední část areálu je určena pro širokou veřejnost a druhá část s vlastní vrátnicí pro výrobu. Technologické centrum leží na příjezdu do městské části Brno ‐ Tuřany a je napojeno na důležité dopravní uzly: necelý 1 km od areálu je dálniční křižovatka z dálnic D1 a D2. Výhodou je dobrá dostupnost železničního uzlu Brno a mezinárodního letiště Brno – Tuřany. Areál Slatina 13 Se rozprostírá na ploše 22,5 ha v těsné blízkosti průmyslové zóny Černovická terasa (obr. 6 v příloze 1). Nabízí kompletní služby v oblasti pronájmu kancelářských, skladových a venkovních prostor. Napojení na infrastrukturu je následující: 1 km dálnice D1 ‐ EXIT 201, 2 km letiště Brno – Tuřany, 6 km střed města Brna, železniční vlečka v areálu. Český technologický park [online]. Technologický Park Brno, a.s. LEIS Technology Center [online]. LEIS, a.s. 13 Webové stránky Areálu Slatina [online]. Areál Slatina a.s. 11 12

‐ 17 ‐



CTPark Modřice 14 Ačkoliv Modřice nespadají do katastrálního území města Brna, svojí polohou na předměstí Brna v těsné blízkosti rychlostní komunikace spojující Brno a Vídeň a provázaností na Brno je potřeba počítat s firmami v této oblasti. CTPark Modřice získal ocenění ʺindustriální zóna rokuʺ. Celková rozloha areálu je 42,6 ha. Administrativní centra V Brně se také nalézá několik administrativních komplexů, které nabízejí kancelářské prostory. Moderní budovy v centru města jsou vhodnými prostorami pro společnosti působící v oblasti služeb. •

Spielberg Office Centre – ulice Heršpická.

•

Palace Turmalin – ulice Lidická.

•

M‐Palác Business Service Brno – ulice Heršpická.

•

IBC – ulice Příkop.

•

Brno Businnes Park – ulice Vídeňská.

•

Viena point – ulice Vídeňská.

•

Platinium – ulice Veveří.

3.6

Albertina – Firemní monitor

Při analýze příjemců služeb následné péče je nutné jejich efektivní lokalizování a zjištění základních i detailnějších informací. K tomu může posloužit komplexní databáze všech registrovaných firem a organizací v ČR ‐ Albertina, která podchycuje základní údaje o více než 2.300.000 podnikatelských i neziskových subjektech a sdružuje maximum dostupných informací na jednom místě. Databáze, která vychází bez přerušení již od jara 1992, poskytuje mnoho výběrových kritérií a rozsáhlou škálu výstupních formátů. Slouží jako otevřený marketingový nástroj s možností doplňovat a vyhledávat vlastní údaje. Kromě základních údajů o jméně, sídle a identifikaci firmy obsahuje také předmět činnosti, počet zaměstnanců, specifikaci právní formy, druhu vlastnictví atd. K některým záznamům jsou doplněny telefony, faxy resp. e‐mailové a URL adresy, informace o ročních obratech vč. grafu vývoje, základním jmění, informace o stavu firmy, podrobnosti ke konkursům a likvidacím, přehled vlastníků a podílů ve firmách. Pravidelně jsou aktualizovány kompletní CTPark Modřice [online]. DTZ Holdings plc

14

‐ 18 ‐



informace z obchodního rejstříku a u všech těchto subjektů jsou k dispozici strukturovaná jména a pozice statutárních zástupců. 3.7

Finanční ukazatele

Při vyhodnocování a srovnávání příjemců následné péče je také nutné zvolit a definovat ukazatele, které jsou relevantní a mají dostatečnou vypovídací hodnotu v souvislosti s aftercare . Nejčastěji se mluví o tzv. přidané hodnotě. Za zmínku jistě stojí také výkonnost podniku, která je v tomto případě sledována pomocí rentability celkového kapitálu.

3.7.1

Přidaná hodnota

Přidaná hodnota jako politická fráze 15 V současné době se v politice často používá fráze „výroba s vysokou přidanou hodnotou“. Vlády chtějí podporovat podniky s touto „vysokou přidanou hodnotou produkce“. Z hlediska ekonomického je však tento pojem zavádějící. Už v polovině 90. let proti němu bojoval známý ekonom Paul Krugman. Poukazoval na fakt, že většina výrob, které vláda protekčně prosazovala, vůbec nevykazovala vysokou přidanou hodnotu. I když je něco novým výrobkem či komponentem do hi‐tech přístroje, automaticky to neznamená, že se vyrábí s vysokou přidanou hodnotou. Výroby s tzv. vysokou přidanou hodnotou jsou v zásadě výroby s vysokým podílem hodnoty vytvořené technologií. Problém v dnešní době je, že výroba jednoho výrobku bývá rozkouskována do řetězce velkého množství procesů a každý z nich může probíhat v jiné lokalitě. Účetně se pak hodnota může vykazovat tam, kde je to z daňového hlediska nejvýhodnější. Kromě toho fakt, že podnik nakupuje materiál levně a vyrábí drahé produkty, ještě nemusí znamenat nic přínosného. Základní technologie může být například příliš drahá, než aby byla výroba efektivní a rentabilní. Účetní přidaná hodnota a produktivita práce 16 Účetní přidaná hodnota představuje zvýšení hodnoty vytvořené produkce nebo prodaného zboží proti hodnotě vstupů materiálu, energie a služeb, resp. zboží při nákupu. Tohoto zvýšení je dosahováno efektivním využitím pracovních DRAXLER, Juraj. ʺPridaná hodnotaʺ [online]. Tiger publishing s.r.o., 06.02.2007 VLKOVÁ, Jiřina, MIXL, Lubomír. Analýza účetní přidané hodnoty nefinančních podniků [online]. CzechTrade, 20.10.2005. 15 16

‐ 19 ‐



a kapitálových zdrojů podnikání ve výrobních a obchodních procesech. Účetně přidaná hodnota vyjadřuje rozdíl výkonů a výkonové spotřeby plus obchodní marži. Účetní přidaná hodnota = (Výkony ‐ Výkonová spotřeba) + Obchodní marže = (Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb + Změna stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby + Aktivace + Tržby za prodej zboží) ‐ (Spotřeba materiálu a energie + Služby + Náklady vynaložené na prodané zboží). Význam sledování přidané hodnoty nespočívá pouze v tom, že je užívaným základem daně z přidané hodnoty, ale v poměru k počtu pracovníku bývá považována za ukazatel produktivity jejich práce (přidaná hodnota na zaměstnance). Tvorba přidané hodnoty znamená pro podnik tvorbu finančních prostředků. Z přidané hodnoty v tržních cenách kryje podnik další náklady, odpisy, mzdy a sociální platby, finanční náklady spojené s úvěry, daně, dále dividendy případné jiné podíly vlastníků na zisku, ale také podnikové investice. Na její úrovni závisí počty zaměstnanců, rozsah hmotného a nehmotného majetku, schopnost podniku splácet dluhy, daně, i osobní příjmy vlastníku podniku.

3.7.2

Rentabilita celkového kapitálu

Rentabilita celkového kapitálu (ROA – Return On Assets) vyjadřuje celkovou efektivnost podniku, respektive jeho produkční sílu. Vypočítá se jako podíl zisku a celkového kapitálu. Celkovým kapitálem se rozumí veškerý vložený kapitál, tzn. krátkodobé i dlouhodobé závazky a vlastní jmění.

‐ 20 ‐


4. 4.1


Vlastní práce

Kritéria pro výběr potenciálních příjemců následné péče

V návaznosti na vzdělanostní strukturu obyvatel města Brna (viz. graf 2) a fakt, že Brno je druhým největším centrem vzdělání v České republice, se jako primárním kritériem jeví obory zaměstnávající vysoce kvalifikovanou a vzdělanou pracovní sílu, které zároveň vytváří produkty s vysokou přidanou hodnotu. Přínosem je pak jednoznačně tvorba pracovních míst ve struktuře srovnatelné se strukturou obyvatelstva tohoto regionu, což zapříčiňuje růst průměrných mezd ruku v ruce s životní úrovní. S kvalitou života také souvisí i nízká ekologická zátěž firmami spadajícími do těchto oborů. Trendem je v dnešní době odchod vzdělaných pracovníků za lepšími příležitostmi zejména do Prahy a zahraničí. Dostatečný počet prestižnějších pracovních míst pro vzdělanější pracovní sílu napomůže tento trend zmírnit. Je také nutno brát ohled na to, zda‐li firmy splňující toto kritérium opravdu zaměstnávají obyvatele brněnského regionu. Firmy, které již v současnosti spolupracují s vysokými školami, či alespoň jeví snahu využít místní pracovní sílu, by měly být důležitým cílem zájmu poskytovatelů následné péče. Protože není v silách města Brna udržovat kontakt s každou firmou splňující výše popsaná kritéria, centrum zájmu se zaměřuje na stabilní a větší podniky s vyšším počtem zaměstnanců a nejlépe celosvětovým významem. Drobné podniky přenechává Hospodářské komoře a ostatním specializovaným institucím. Z hlediska prostorového je pro Brno mnohem efektivnější napomáhat investorům sídlícím v průmyslových oblastech a zónách, neboť různá opatření mohou působit plošně na více subjektů. Na základě těchto kritérií je možné zužovat okruh zájmu města Brna.

‐ 21 ‐


4.2


Aplikace kritérií ve Firemním monitoru Albertina

Zvolená kriteria vyhledávání Adresa (bez rozlišení): Brno, Modřice Počet Zaměstnanců: všechny kategorie nad 50 zaměstnanců Předmět činnosti (OKEČ převažující): • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

220000 ‐ Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů 240000 ‐ Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken 250000 ‐ Výroba pryžových a plastových výrobků 280000 ‐ Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) 290000 ‐ Výroba a opravy strojů a zařízení j. n. 300000 ‐ Výroba kancelářských strojů a počítačů 310000 ‐ Výroba elektrických strojů a zařízení j. n. 320000 ‐ Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů 330000 ‐ Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů 340000 ‐ Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), výroba přívěsů a návěsů 350000 ‐ Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 500000 ‐ Obchod, opravy a údržba motorových vozidel; maloobchodní prodej pohonných hmot 510000 ‐ Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (kromě motorových vozidel) 520000 ‐ Maloobchod kromě motorových vozidel; opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost 650000 ‐ Finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví a penzijního financování 660000 ‐ Pojišťovnictví a penzijní financování kromě povinného sociálního zabezpečení 670000 ‐ Pomocné činnosti související s finančním zprostředkováním 700000 ‐ Činnosti v oblasti nemovitostí 710000 ‐ Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy, pronájem výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost 720000 ‐ Činnosti v oblasti výpočetní techniky 730000 ‐ Výzkum a vývoj

Výběr předmětu činnosti je poměrně rozsáhlý a některé kategorie se mohou jevit jako předem nevyhovující definovaným kritériím. Avšak při analýze různých výstupů z firemního monitoru se ukázalo, že hlavní předmět činnosti

‐ 22 ‐



některé poměrně zajímavé společnosti příliš nevystihuje. Proto jsem zvolil poměrně široký záběr ekonomických činností a jednotlivé firmy blíže vyhodnocoval „ručně“. Ve výstupu z firemního monitoru tedy dostáváme 297 ekonomických subjektů uvedených v příloze č. 2.

4.2.1

Firmy s více než 500 zaměstnanci

Jsou uváděny jen ty pro město Brno zajímavé – hranice „zajímavosti“ není exaktně stanovena. Řídím se informacemi získanými z internetových stránek a výročních zpráv společností. Především jde o firmy, jejichž produkty jsou vyspělé, unikátní či přesahují rámec České republiky. S klesajícím počtem zaměstnanců stoupá náročnost na plnění jednotlivých kritérií: Alstom Power, s.r.o., Alstom Group – je firmou zahraniční, sídlící v městské části Židenice. Dle OKEČ je hlavním oborem činnosti „Výroba parních kotlů kromě kotlů pro ústřední topení“. Založena 31.3.1993. Flextronics International, s.r.o. – je také firmou zahraniční. Ovšem umístěna je v průmyslové zóně Areál Slatina na ulici Tuřanka. Hlavním oborem činnosti je v tomto případě „Výroba rozhlas. a televiz. přijímačů, přístrojů na záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu a pod. rádiových zařízení“. Založena 6.4.1999. Královopolská, a.s. ‐ tentokrát již český podnik se sídlem v Králově poli. Oborem je „Výroba a opravy jiných strojů a zařízení pro všeobecné účely“. Založena 1.5.1992. Siemens Industrial Turbomachinery, s.r.o. – zahraniční sídlící v Židenicích. Obor je „Výroba a opravy strojů pro výrobu a využití mechanické energie kromě motorů pro letadla, automobily a motocykly“. Založena 20.1.2003. Šmeral Brno, a.s. – česká firma sídlící na ulici Křenová přímo v městské části Brno – střed. Obor je „Výroba a opravy ostatních kovoobráběcích strojů“. Založena 1.5.1992. VUES s.r.o. – zahraniční společnost sídlící v Brně – Husovicích (v těsné blízkosti areálu Zbrojovka). Obor je „Zprostředkování obchodu“. Vznikla z původního Výzkumného ústavu elektrických strojů točivých, který byl založen v roce 1947 jako vývojové centrum československého elektrotechnického průmyslu. Jako VUES s.r.o. působí od 18.11.2005.

‐ 23 ‐



Qisda Czech s.r.o. – zahraniční firma sídlí v průmyslové zóně Černovická terasa. Hlavním oborem její činnosti je „Pronájem vlastních nemovitostí“. V Brně působí od 25.5.2005. Andrew Telecommunications, s.r.o. – zahraniční firma sídlící v CTParku Modřice. Hlavním oborem její činnosti je „Výroba rozhlas. a televiz. přijímačů, přístrojů na záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu a pod. rádiových zařízení“. V Brně působí od 25.5.2005. Z těchto podniků se vhodně jeví čtyři ‐ Flextronics International s.r.o., kteří se mimo jiné zabývají vývojem elektronických zařízení na klíč, podporou při návrhu elektronických zařízení, návrhem desek plošných spojů, výrobou prototypů, podporou při testování prototypů a certifikací. Poskytuje víc než 500 pracovních míst a sídlí v Areálu Slatina. Andrew Telecommunications, s.r.o. ‐ působí v oboru výroby kabelových systému pro bezdrátové přenosové linky. Dále vyrábí pozemní mikrovlnné antény pro pevné telekomunikační sítě, antény širokopásmové, bezdrátové a antény prio televizní vysílání. Od roku 2005 rozšířila činnost o výrobu konektorů a základových stanic – koncových antén v sítích mobilních operátorů. Zaměstnává 870 pracovníků. Qisda Czech s.r.o. je příkladem, kdy hlavní obor činnosti dle OKEČ nevystihuje aktivity, které jsou pro nás zajímavé. Firma se zabývá výrobou LCD televizí, LCD monitorů a LCD obrazovek. Zaměstnává více než 565 zaměstnanců. Společnost VUES s.r.o. se zabývá kromě opakované malosériové výroby především vývojem a výrobou speciálních nestandardních střídavých elektrických strojů, elektrických pohonů a zkušebních pracovišť s dynamometry. Dále výrobou elektrocentrál certifikovaných pro použití v armádách NATO a záchranných sborech a jsou certifikováni pro dodávky leteckému průmyslu. Firma zaměstnává cca 500 pracovníků z nichž 80 pracuje ve vývoji. Slevíme‐li z požadavku na umístění, za pozornost stojí jistě také Siemens Industrial Turbomachinery, vyrábějící široké spektrum průmyslových parních turbín. Za vývoj turbínové řady získala firma čestné uznání v soutěži Inovace roku 2007. 17 Podle žebříčku Czech Top 100 jsou dokonce druhou nejdynamičtější firmou v České republice. Mimo jiné nabízí svým zákazníkům kompletní služby od technické pomoci při plánování investic, přes konstrukční řešení, výrobu,

Siemens Industrial Turbomachinery [online].

17

‐ 24 ‐



montáž, expedici, uvedení do provozu, zaškolení personálu a záruční i pozáruční servis. Firma tvoří přes 700 pracovních míst. Další zajímavou firmou je Alstom Power, s.r.o., spadající pod Alstom Group, která se zabývá třemi hlavními činnostmi ‐ vyrábí a dodává průmyslové kotle a elektrárny, realizuje komplexní servis energetických zařízení a dodává kolejová vozidla pro osobní dopravu. Zaměstnává na 600 pracovníků. Protože firma IBM Global Services Delivery Center Czech Republic, s.r.o. zaměstnává většinu svých zaměstnanců skrz personální agenturu, ve výstupu z firemního monitoru není uveden reálný počet osob pracujících v této společnosti. Z výroční zprávy lze zjistit, že skutečný počet dosahuje k 2500 zaměstnancům. Společnost se zabývá poskytováním služeb v oblasti vzdálené správy serverů, sítí a administrativní správou IT infrastruktury v rámci IBM projektů vedených organizacemi IBM v Evropě. Firma byla založena 2.4.2001 a sídlí v Českém technologickém parku.

4.2.2

Firmy se 100 – 500 zaměstnanci

BMT Medical Technology s.r.o. – je českou firmou zabývající se výrobou parních, horkovzdušných a chemických sterilizátorů, laboratorních sušáren a inkubátorů a nerezového nábytku. Sídlí na ulici Cejl a má více než 350 zaměstnanců. Podnik byl založen 30.4.1992. Daikin Device Czech Republic, s.r.o. – je jednou z nejvýznamnějších světových firem na výrobu klimatizačních jednotek. V brněnském závodě, který je umístěn v průmyslové zóně Černovická terasa, se vyrábí kompresory do těchto klimatizačních jednotek. Zaměstnává necelých 500 pracovníků. Působí zde od 26.10.2004. Pliva ‐ Lachema, a.s. – česká firma se specializuje na výzkum, vývoj a výrobu léčivých přípravků na závažné civilizační choroby. Sídlí v Brně – Řečkovicích a datum vzniku je 27.3.1991. Největší část produkce zabírá onkologický program, který má v této firmě bohatou tradici. Dle tiskové zprávy 18 se však podnik potýká s nedostatečnou poptávkou a propustila 121 z původních 531 zaměstnanců. Nový majitel (skupina Teva) také rozhodl zrušit oddělené výzkumu a vývoje, neboť výzkumné projekty se překrývaly s projekty, na kterých skupina Teva již pracovala.

Zaměstnanci i vedení Pliva ‐ Lachema žádají média i odbory – nepoškozujte nás v tisku [online].

18

‐ 25 ‐



Symbol Technologies Czech Republic 19 – je zahraniční firmou dodávající bezdrátové technologie, zařízení pro sběr dat, přenosná počítačová zařízení a komunikační systémy. Sídlí v Českém technologickém parku, kde je high‐tech opravárenské centrum, středisko sdílených služeb a call centrum. Vznikla 7.5.2003 a zaměstnává přes 450 zaměstnanců. AZ KLIMA s.r.o. – česká firma sídlící na ulici Tilhonova. Výrobní závod se nachází v Milovicích u Mikulova. Předmětem činnosti jsou komplexní služby v oblasti technického zařízení budov. Dodává vzduchovou a chladicí techniku do administrativních, výrobních, zdravotnických, obchodních, kulturních a sportovních

budov.

Zpracovává

projektovou

dokumentaci,

vyrábí

vzduchotechnické komponenty a jednotky, realizuje montáže a zajišťuje servis. Zaměstnává více než 200 pracovníků. V činnosti je od 21.10.1992. Franklin Electric, s.r.o. – je zahraniční firma se sídlem na ulici Hviezdoslavova v Brně – Slatině. Zabývá se výrobou komponentů pro elektromotory a výrobou ponorných elektromotorů. Zaměstnává přes 200 zaměstnanců. Od roku 2000 se počet pracovních míst téměř zdvojnásobil. Firma v Brně působí od 6.6.1994. Konica Minolta Business Solutions Czech, spol. s r.o. – zahraniční firma, která nabízí komplexní tiskové služby a řešení, prodává barevné a černobílé multifunkční zařízení a tiskárny, poskytuje servis. Sídlí na ulici Veveří. Poskytuje více než 200 pracovních míst. Datum založení je 18.12.1990. Poclain Hydraulics, s.r.o. – zahraniční firma se zabývá výrobou a prodejem pomaloběžných hydraulických motorů. Sídlí v Brně – Horních Heršpicích a zaměstnává přes 230 pracovníků. V Brně působí od 21.9.1992. Anect, a.s. – je českou firmou zaměřující se na komplexní dodávky v oblasti komunikačních systémů a výstavby multiprotokolových počítačových sítí pro středně velké a velké zákazníky postavených na technologiích a produktech společnosti Cisco Systems. Dále nabízí analýzy, konzultace, poradenství, technické návrhy, projekci, instalace technologií, záruční a pozáruční servis, držení servisní pohotovosti, technickou podporu a školení uživatelů. Sídlí na ulici Vídeňská a zaměstnává necelých 200 zaměstnanců. Datum založení je 3.10.1996. Exmont ‐ Energo, a.s. – česká společnost zajišťující komplexní služby v oboru vodních turbin, elektromotorů, generátorů a parních turbín. Využívá nejmodernější dostupné technologie a spolupracuje s katedrou vodních strojů při Regionální rozvojová agentura jižní Moravy. Symbol Technologies v Brně [online].

19

‐ 26 ‐



VUT Brno. Sídlí v Brně – Horních Heršpicích a zaměstnává cca 150 osob. Zapsána do obchodního rejstříku byla 26.5.1995. FEI Czech Republic, s.r.o. – dceřiná společnost zahraniční FEI Copany. Vyvíjí a vyrábí elektronové mikroskopy. Zaměstnává necelých 300 zaměstnanců a sídlí v České technologickém parku. V Brně působí od 8.9.1992. AVG Technologies CZ, s.r.o. (Grisoft, s.r.o.) – zahraniční firma, která se zabývá především vývojem softwaru ochranu dat (AVG Internet Security 8.0). V roce 2007 byli zařazeni v sedmém ročníku TOP PROGRAMu mezi deset českých top IT společností. Sídlí na ulici Lidická a zaměstnává přibližně 350 zaměstnanců. Založena byla 29.11.1991. Infosys BPO, s.r.o. – zahraniční firma zabývající se outsourcingem činností obchodního podnikání (management nákupních objednávek, finance a účetnictví, služby v oblasti pojištění, bankovnictví). Sídlí ve Spielberg Office Centre a zaměstnává přibližně 300 zaměstnanců. V Brně působí od 4.2.2004. Natek, s.r.o. ‐ česká společnost poskytující služby informačních technologií zahraničním zákazníkům (outsourcing, poradenství). Sídlí na ulici Peroutkova a má více než 150 zaměstnanců. Datum vzniku je 26.1.2005. Pliva‐Lachema Diagnostika, s.r.o. – česká firma, jejíž předmět činnosti je vývoj, výroby a prodej přípravků pro močovou analýzu, klinickou biochemii a bakteriální identifikaci. Sídlí v Brně – Řečkovicích na ulici Karásek. Poskytuje více než 100 pracovních míst. Do obchodního rejstříku byla zapsána 4.2.2004. Polymer Institute Brno, spol s.r.o. – česká společnost provádějící syntézu polymerů, vývoj katalyzátorů. Dále vyrábí malotonážní barevné koncentráty, koncentráty aditiv a kompozitní materiály. Sídlo má na ulici Tkalcovská a zaměstnává přes 100 zaměstnanců. Založena byla 17.6.1994. Trade Fides, a.s. – česká firma patřící k nejvýznamnějším dodavatelům komplexních bezpečnostních technologií a služeb pro ochranu osob a majetku. Produkty společnosti jsou výsledkem vlastního výzkumu, vývoje a výroby. Firma poskytuje také poradenskou a konzultační činnost, technickou podporu a servis. Sídlí na ulici Dornych a má více než 200 zaměstnanců. Datum vzniku je 17.10.1995. Unis, s.r.o. – česká společnost, jejíž hlavní činností je řízení technologických procesů. Dále nabízí řešení silnoproudé části, tj. napájecích a distribučních systémů a implementaci výrobních informačních systémů. Sídlí v Brně – Komíně a zaměstnává přes 180 zaměstnanců. Založena byla již 14.5.1990.

‐ 27 ‐



Danaher Motion, s.r.o. – zahraniční firma působící v oblasti elektromotorů pro použití v robotice a při průmyslových výrobních procesech. Produkce této společnosti je určeno na export do zahraničí. Sídlí v CTParku Modřice a zaměstnává přes 250 zaměstnanců. Působí od 15.2.1991. BOMAR, spol. s r.o. – zahraniční společnost vyrábějící pásové pily a manipulační systémy. 50 % produkce se exportuje do zahraničí. Sídlo se nachází na Černovické terase. Firma zaměstnává přes 200 pracovníků. Bosch Rexroth, spol. s r.o. – zahraniční firma produkující hydraulické a pneumatické komponenty, elektrické regulované pohony a soubor komponentů pro lineární vedení. Sídlí v průmyslové zóně Černovická terasa a má přes 200 zaměstnanců. V Brně působí od 1.9.1990. EKOL ENERGO s.r.o. – dceřiná společnost českého holdingu EKOL, spol. s.r.o. Vyrábí parní a plynové turbíny. Společnost klade důraz na ekologii a snaží se snižovat emise produkované při spalování plynných a kapalných paliv. Pro řešení řeší ekologických otázek vznikajících při výrobě a provozu parních a plynových turbín disponují vědeckými a výzkumnými pracovníky, zkušenostmi a příslušným technologickým zařízením. Většina produkce je exportována do zahraničí. Sídlí na ulici Křenová, výrobní závod se nachází v části původního areálu ZETOR a.s. v Brně – Líšni. Firma zaměstnává více než 110 zaměstnanců a vznikla 9.5.2006. HBH Projekt spol. s r.o. – česká firma, která zpracovává projekty pro inženýrské a dopravní stavby. Specializuje se zejména na projekty velkých dopravních staveb, zvláště dálnic a rychlostních silnic. Klade velký důraz na progresivní využití výpočetní techniky ve všech oborech jejich činnosti, zejména v projektování. Sídlí na ulici Kabátníkova a zaměstnává asi 140 pracovníků (z toho cca 35 autorizovaných inženýrů či techniků). Firma byla založena 18.12.1991. InfoTel, spol. s r.o. – česká firma jejíž hlavním předmětem činnosti je projekční, montáží a inženýrská činnost v oblasti telekomunikační techniky a televizních kabelových rozvodů. Sídlí na ulici Novolíšeňská a má 120 zaměstnanců. Založena byla 6.11.1992. Maehler & Kaege Systems s.r.o. – zahraniční společnost specializující se na výrobu vinuté kabeláže, zásuvek a zástrček. Nabízí systémová řešení na míru i standardní elektrické konektory dle mezinárodních norem. Sídlí v průmyslové zóně Černovická terasa. Zaměstnává 100 – 199 (blíže nelze specifikovat) pracovníků. Datum vzniku je 5.6.2003.

‐ 28 ‐



Netprosys, s.r.o. – je mezinárodní firmou (domácí + zahraniční) nabízející služby spojené s budováním komunikačních infrastruktur zejména v oblasti metalických a optických sítí LAN, značkových aktivních technologií včetně jejich správy a diagnostiky. Sídlí v Brně – Zábrdovicích a má 60 zaměstnanců. Vznikla 23.7.1997. Nitto Denko Czech s.r.o. – zahraniční společnost vyrábějící elektronické součástky a optická a fotografická zařízení. Sídlí v průmyslové zóně Černovická terasa. Aktuální počet zaměstnanců nelze přesně stanovit, neboť firma je v počáteční fázi vývoje. Datum založení je 28.2.2007. BioVendor ‐ Laboratorní medicína, a.s. – česká firma zabývající se výrobou a distribucí prostřednictvím svých tří divizí zdravotnické vybavení a produkty medicínského výzkumu, a to jak na českém, tak zahraničním trhu. Úzce spolupracuje se společností Siemens Medical Solutions Diagnostics, celosvětově uznávaným dodavatelem imuno‐diagostických systémů. Sídlí v CTParku Modřice a zaměstnává kolem 120 zaměstnanců. Společnost byla založena 11.7.1995. IFE‐CR, a.s. – česká společnost vyrábí dveřní systémy a pohony pro kolejová vozidla. Sídlí v CTParku Modřice a zaměstnává 330 zaměstnanců. Působí od 21.3.1991.

4.2.3

Firmy s 50 ‐100 zaměstnanci

AIS Software, a.s. – česká firma vyvíjející vlastní provozní informační systém pro komerční pojišťovny. Na českém trhu zabírá v této oblasti vedoucí postavení. Sídlí v Brně – Husovicích. V roce 2006 zaměstnávala přes 100 zaměstnanců, v roce 2007 je pak průměrný počet zaměstnanců pouze 46. Datum vzniku je 10.3.1995. Delong Instruments, a.s. – česká firma působící v oblasti elektronové a rentgenové mikroskopie a vakuových technologií. Aktivita pokrývá výzkum, vývoj, výrobu, montáž a testování fyzikálních zařízení, zahrnující řídicí elektroniku a software. Sídlí v Brně – Králově poli a má přes 60 zaměstnanců. Působí od 15.7.1992. ecommerce.cz, a.s. – česká firma zaměřená na vývoj rozsáhlých zákaznických řešení a aplikací na míru. (systémy pro správu obsahu, publikačními systémy, dokumentové sklady a intranetové portály, controlingové aplikace a personální systémy, řešení pro státní správu). Sídlí v Brně – Štýrácích a zaměstnává přes 100 zaměstnanců. Založena byla 9.11.2000. ‐ 29 ‐



Hiteman, s.r.o. – česká firma vyrábějící přesné obráběné a svařované strojní součásti, rotační převáděče, hydraulické rozváděče a související komponenty. Vývojové centrum se dlouhodobě zabývá technologickými inovacemi stávajících výrobků a vývojem nových konstrukčních řešení. Sídlí v LEIS Technology center. V roce 2007 byl průměrný počet zaměstnanců 10, nyní se pohybuje v kategorii 50 – 99 zaměstnanců. To koresponduje s faktem, že firma je velmi mladá (založena 5.6.2006) a objem výroby teprve postupně zvyšuje. GC System a.s. – česká společnost zabývající se prodejem HW a vývojem informačních systémů. Obsadili 9. pozici v TOP 10 systémových integrátorů v ČR. Jsou významným obchodním partnerem IBM. Sídlí na ulici Špitálka a zaměstnává cca 60 pracovníků. V Brně působí od 12.4.1996. Medicom International s.r.o. – česká farmaceutická společnost. Provádí klinicko‐farmakologické studie, farmakovigilanci, registrace léků, licenční výroba a další činnosti. Zaujímá přední pozice na českém farmaceutickém trhu. Sídlí na ulici Páteřní. Bližší počet zaměstnanců nebylo možno zjistit. Datum vzniku je 29.4.1991. SkyNet, a.s. – česká firma působící v oblasti telekomunikací a poskytování služeb a řešení z oblasti bezpečnosti informačních technologií. Sídlí na ulici Hybešova. K 31.12.2007 zaměstnávali 82 pracovníků s minimálně středoškolským vzděláním. 21 zaměstnanců mělo vzdělání vyšší. Firma byla založena 7.8.1997. Software Development Europe, s.r.o. – zahraniční společnost zabývající se všemi fázemi vývoje software od počátečního návrhu po instalaci a údržbu. Firma se specializuje zejména na outsourcing. Sídlí na ulici Dornych a má více než 50 zaměstnanců. V Brně působí od 21.8.1996. Tescan, s.r.o. – česká firma patřící mezi světové dodavatele přístrojové techniky a vědeckých zařízení. Svou pozici si vybudovala především díky vývoji a produkci rastrovacích elektronových mikroskopů a jejich aplikací pro nejrůznější účely. Sídlí v Brně ‐ Kohoutovicích a má 82 zaměstnanců. Datum vzniku je 15.7.1991. Test‐line, Clinical Diagnostics, spol. s r.o. ‐ česká společnost založená zabývající se vývojem, výrobou a distribucí humánní a veterinární laboratorní diagnostiky. Patří k nejvýznamnějším výrobcům a dodavatelům diagnostických souprav v České republice. Sídlí na ulici Křižíkova. Založena byla 21.4.1993. USU Software, s.r.o. – zahraniční firma, která vyvíjí software zejména v oblasti Asset a Knowledge managementu. Sídlí na ulici Bezručova a zaměstnává přes 50 lidí. Datum vzniku je 8.1.1997. ‐ 30 ‐



Zoner software, a.s. ‐ česká společnost významná vývojem a distribucí software, současně také přední poskytovatel internetových služeb souvisejících s prezentací na internetu a e‐komercí. Firma je rozdělena na tři divize – software, internet a e‐komerce, vydavatelství. Sídlí na Nových sadech a zaměstnává přes 70 pracovníků. Založena byla 17.9.1993. 4.3

Další potenciální příjemci služeb následné péče

Protože zařazení firem do jednotlivých oborů není vždy příliš výstižná, uvádím dále firmy, které jsem vytipoval jiným způsobem, nežli výstupem z Firemního monitoru Albertina. Jedná se především o společnosti již sídlící v průmyslových zónách, vyskytující se v dokumentech poskytovatelů služeb následné péče – RRA JM, CzechInvest, Kancelář strategie města Brna, apod. Hlavním důvodem, proč se tyto firmy nevyskytly ve výstupu, je neuvedení počtu zaměstnanců. Carclo Technical Plastics ‐ Brno, s.r.o. – zahraniční společnost vyrábějící plastové součástky a díly. Sídlí v průmyslové zóně Černovická terasa a poskytuje přes 150 pracovních pozic. Založena byla 10.9.2001. Red Hat Czech, s.r.o. – zahraniční firma zabývající se hlavně vývojem a poskytováním

Linuxu

a

open‐source

technologií.

Sídlí

na

ulici

Purkyňova a na konci roku 2007 zaměstnávali přes 100 IT specialistů. Do budoucna chtějí poskytnout až 200 pracovních míst. V Brně působí od 6.6.2006. Cígler Software, a.s. – česká společnost, která se zabývá vývojem, implementací a podporou moderních informačních a ekonomických systémů. V současné době pokrývá svým portfoliem všechny segmenty trhu ‐ od malých společnosti, přes středně velké společnosti až po velké nadnárodní koncerny. Sídlí v Brně – Králově poli a zaměstnává více než 60 lidí. Založena byla 1.7.1999. EGÚ Brno, a. s. 20 – česká vědeckovýzkumná, inženýrská, konzultační a realizační společnost působící v oblasti výroby, dopravy a akumulace elektrické energie a tepla, zvyšování spolehlivosti a kvality jejich dodávek a racionalizace jejich užití. Sídlí v Brně – Mediánkách. V současné době má 67 zaměstnanců a z tohoto počtu je téměř 61 % vysokoškolsky vzdělaných odborníků různých profesí. Datum vzniku je 5.5.1992.

Webová prezentace společnosti EGÚ Brno [online].

20

‐ 31 ‐


4.4


Analýza potenciálních příjemců následné péče

V analýze je pracováno s původním výběrem z firemního monitoru Albertina (výběr A) a s užším výběrem vytvořený mnou (výběr B) – oba jsou přehledně v příloze 2. Druhý zmíněný výběr vychází z „výběru A“, avšak vybrány jsou pouze firmy, které splňují určená kritéria přesněji. Byl zkoumán přesný obor činnosti, nikoliv pouze zařazení dle OKEČ, které bylo v mnohých případech zavádějící. V potaz byly brány také výsledky, kterých společnosti dosahují ‐ jejich pozice na trhu či různá ocenění. Dalším aspektem bylo přesné umístění v rámci Brna. Firmy ležící v či těsné blízkosti průmyslových lokalit jsou jednoznačně zajímavější. A nakonec byl zjišťován také přesnější počet zaměstnanců. Graf 3: Velikostní struktura firem výběru A (počet firem s počtem zaměstnanců v daném intervalu) 1; 0% 2; 1% 14; 5%

50 - 99

18; 6%

100 - 199 200 - 249

18; 6%

250 - 499 500 - 999 157; 53%

87; 29%

1000 - 1499 10000 - a více

Zdroj: Autor

‐ 32 ‐



Graf 4: Velikostní struktura firem výběru B (počet firem s počtem zaměstnanců v daném intervalu)

1; 2% 5; 10%

50 - 99

0; 0%

100 - 199 200 - 249

18; 34%

6; 12%

250 - 499 500 - 999 1000 - 1499

5; 10%

10000 - a více

17; 32%

Zdroj: Autor

Z grafu 3 a 4 vyplývá, že mnou vytvořený „výběr B“ je z pohledu počtu zaměstnanců vyrovnanější. Podíl firem s malým počtem zaměstnanců výrazně poklesl. Pro město Brno je zásadní, aby měli přehled hlavně o společnostech s vyšším počtem zaměstnanců, čemuž můj výběr napomáhá. Graf 5: Průměrná měsíční mzda ve vybraných firmách (Kč) 45000

40721

40000 35000 30000

26514

25000

výběr A

20000

výběr B

15000 10000 5000 0 výběr A

výběr B

Zdroj: Autor

V grafu 5 je znázorněna průměrná měsíční mzda za všechny firmy ve výběrech. Protože se nepodařilo najít potřebné údaje ke všem firmám ve výčtu, „výběr A“ obsahuje 243 firem a „výběr B“ 43. Společnost IBM byla z obou výběrů vyřazena skrz nepřesnost způsobenou už výše zmíněným neuvedením reálného

‐ 33 ‐



počtu zaměstnanců. Zaměstnanci mnou vybraných firem mají o přibližně 54 % vyšší průměrný měsíční plat nežli zaměstnanci firem ve „výběru A“. Pokud přihlédneme k faktu, že metodika výpočtu průměrné mzdy Českým statistickým úřadem může být odlišná, můžeme dále porovnat s celorepublikovým průměrem. Ten činí 23 435 Kč na konci roku 2007. 21 Mohu tedy konstatovat, že tyto firmy výrazně zvyšují regionální průměr hrubé měsíční mzdy, což je jednoznačné pozitivum. Graf 6: Průměrná přidaná hodnota na zaměstnance za měsíc (Kč) 80000

71810

70000 60000 50000

43249

výběr A

40000

výběr B

30000 20000 10000 0 výběr A

výběr B

Zdroj: Autor

V grafu 6 je znázorněna přidaná hodnota na zaměstnance za měsíc v průměru za vybrané firmy. Ve výběrech je nyní obsaženo 237 respektive 42 společností. Zaměstnanci firem z „výběru B“ tvoří o přibližně 66 % více přidané hodnoty, nežli zaměstnanci společností z „výběru A“. Pokud srovnáme přidanou hodnotu s průměrnou mzdou, zjistíme, že v případě „výběru A“ je přidaná hodnota na zaměstnance za měsíc vyšší než průměrná měsíční mzda o přibližně 63 %. V případě „výběru B“ je to více než 76 %. Z těchto čísel tedy vyplývá, že zaměstnanci firem z „výběru B“ jsou produktivnější (tvoří více přidané hodnoty) a to i v poměru k průměrné měsíční mzdě. Také je nutné brát v potaz, že lepších výsledků přidané hodnoty na zaměstnance dosahují obvykle firmy menší. Z grafů 3 a 4 je patrno, že podíl menších firem je výrazně vyšší ve „výběru A“. Tento fakt by tak měl nahrávat lepší hodnotě průměrné přidané hodnoty na zaměstnance „výběru A“ a být v neprospěch „výběru B“. Webové stránky Českého statistického úřadu [online]. ČSÚ

21

‐ 34 ‐



Graf 7: Průměrný zisk na zaměstnance za měsíc v korunách 16000 13628

14000 12000 10000

9527 výběr A

8000

výběr B

6000 4000 2000 0 výběr A

výběr B

Zdroj: Autor

Na grafu 7 pak lze vidět srovnání zisku na zaměstnance za měsíc. Zaměstnanci z „výběru B“ vygenerují v průměru o 43 % více zisku, nežli je tomu u zaměstnanců „výběru A“. Jako poslední finanční ukazatel uvedu rentabilitu celkového kapitálu, kdy firmy z „výběru B“ dosahují téměř dvojnásobné průměrné hodnoty (6 %) rentability oproti firmách z „výběru A“ (3,1 %). Graf 8: Umístění firem z ʺvýběru Bʺ

15; 29% 20; 38% N PZ BNK

17; 33%

Zdroj: Autor

V grafu 8 je znázorněno, kolik firem z „výběru B“ je kde umístěno. N – firmy, které sídlí mimo průmyslové zóny, administrativní centra a mimo blíže nespecifikované komplexy průmyslových či administrativních staveb.

‐ 35 ‐



PZ – společnosti sídlící v průmyslových zónách či administrativních centrech zmíněných v teoretické části práce. BNK – neboli „blíže nespecifikované komplexy“. Při zjišťování umístění se ukázalo, že v Brně (nejčastěji jižně až východně od centra) se vyskytují oblasti s průmyslovým či administrativním zaměřením, avšak tyto oblasti nejsou nijak blíže specifikovány. Mnohé z nich mohou být považovány za brownfield. Z grafu tedy vyplývá, že nejvíce společností je umístěno právě v poslední zmíněné skupině. Areály bývalých průmyslových podniků nabízí dobrou dostupnost z centra, avšak z pohledu aftercare se jeví tyto komplexy značně roztříštěně, což znemožňuje efektivní uplatňování služeb následné péče na více subjektů plošně (např. při řešení dopravní dostupnosti). Město Brno by mělo usilovat o postupné přemístění těchto firem do moderních průmyslových zón ze dvou důvodů. Z hlediska následné péče je pro firmy umístění v moderních areálech s vyřešenou dopravní dostupností jednoznačné plus, které může napomoci k dalšímu rozvoji společnosti. Druhým důvodem, který se však netýká přímo následné péče, je rozšíření obytného charakteru lokalit blízko centra Brna na úkor starých průmyslových areálů, které nejen komplikují dopravní situaci v centru Brna, mají nepříznivý vliv na životní prostředí, ale ani nepřispívají k estetickému obrazu města Brna jako takového. 4.5

Minulí a současní příjemci služeb následné péče

Dále jsem zjišťoval, které firmy se již obrátily na agentury poskytující služby následné péče. Z emailového rozhovoru s Ing. Pavlem Beránkem z Regionální rozvojové agentury jižní Moravy vyplynulo, že je velmi obtížné shrnout a přesně vyčíst všechny poskytnuté služby zařaditelné do služeb následné péče. Velká část takových „služeb“ je poskytnutí informace na základě telefonického dotazu. Nelze tedy zaznamenat každý kontakt, ke kterému došlo. Nicméně RRA JM poskytovala i služby zásadnější: Velmi významným projektem byla pomoc se změnou linek MHD do průmyslových zón Černovická terasa a Českého technologického parku. Schůzka, na které se řešila tato doprava, byla vyvolána Kanceláří strategie města Brna mimojiné i na základě průzkumu spokojenosti investorů vypracovaného RRA JM. Tento projekt se tedy dotkl všech firem sídlících v těchto areálech. Konkrétní službou pak bylo například zmapování cen kancelářských prostor pro společnost Timken Technology Center Brno, na jehož základě dosáhli snížení svého nájmu. Dále pomoc společnosti MT Metal Trade s hledáním volných výrobních ploch na ‐ 36 ‐



území Brna a blízkého okolí. RRA JM také poskytovala informace společnosti IBM o pracovním trhu a dostupných kvalifikovaných zaměstnancích a společnosti Lufthansa o současné situaci v JMK a městě Brně. RRA JM pomáhala zařídit jedné nejmenované společnosti pracovní povolení několika jejich zaměstnanců. Oddělení Aftercare agentury CzechInvest poskytlo v roce 2008 následující služby: konzultace finanční podpory, podpora v jednání s orgány veřejné správy, informační

servis,

zprostředkování

nabídek

českých

subdodavatelů,

zprostředkování nabídky nemovitostí. Konkrétními příjemci spadajícími do mnou zkoumaného regionu jsou společnosti: Qisda, Honeywell, IBM, SolarWinds. 4.6

Shrnutí

Vybral jsem 52 firem působících v brněnském regionu na základě mnou vytvořených kritérií. Tyto společnosti jsou krátce představeny. Dále je provedena analýza, která srovnává můj výběr s výběrem hrubým z firemního monitoru Albertina. Tato analýza dokazuje, že mnou vytvořený výběr je z hlediska následné péče zajímavější, nežli je tomu u výběru hrubého. Dále jsou jednotlivé firmy blíže poznávány z hlediska jejich umístění a srovnávány s firmami, kterým služba zařaditelná do následné péče už poskytnuta byla. Toto srovnání se ukázalo jako netriviální a nelze ho ani přibližně číselně či graficky demonstrovat, neboť dohledat všechny činnosti, které byly prováděny agenturami poskytujícími následnou péči, je nemožné.

‐ 37 ‐


5.


Závěr

Tato bakalářská práce měla za úkol přiblížit ekonomické subjekty působící v brněnském regionu z hlediska následné péče, která byla blíže popsána a definována v první části dokumentu. Podle mnou vytvořených kriterií vycházejících z teorie následné péče a požadavků Kanceláře strategie města Brna byl vytvořen přehled určitého množství společností, které jsou doporučeny městu Brnu jako centrum jejich zájmu v oblasti poskytování následné péče. Tento výběr, čítající několik desítek firem, je doložen další analýzou mající za úkol podpořit zvolená kriteria respektive úvahy, ze kterých jsem vycházel při jejich tvorbě. Ačkoliv nelze zaručit 100% úplnost, objektivnost ani správnost, považuji vypovídací hodnotu výsledku za dostačující pro vytvoření základního přehledu mezi ekonomickými subjekty, který dále objasňuje, jak je na příjemce služeb následné péče nahlíženo právě z pohledu aftercare. Postup, který jsem zvolil, je snadno opakovatelný a tedy je možné srovnávat mé výsledky s výsledky zjištěnými v budoucnu. Práce bude předána Kanceláři strategie města Brna, kde bude sloužit spolu s dalšími bakalářskými pracemi, popisujícími následnou péči z jiného pohledu, jako informační dokument shrnující dosavadní poznatky v oblasti následné péče o investory.

‐ 38 ‐


6.


Použité zdroje

After care: Program následné péče o zahraniční investory [online]. Regionální rozvojová agentura jižní Moravy, c2004‐2007 [cit. 2009‐03‐14]. Dostupný z WWW: . AfterCare ‐ následná péče o investory [online]. CzechInvest, c1994‐2009 [cit. 2009‐03‐ 14]. Dostupný z WWW: . Albertina – Firemní monitor [počítačová databáze]. Creditinfo Czech Republic, s.r.o., 2009 [cit. 2009‐04‐19]. Komplexní databáze všech registrovaných firem a organizací v ČR, podchycuje základní údaje o více než 2.300.000 podnikatelských i neziskových subjektech. Brněnská průmyslová zóna Černovická terasa [online]. Magistrát města Brna, 2004 , 14.5.2007 [cit. 2009‐05‐03]. Dostupný z WWW: . Brno ‐ město uprostřed Evropy. [s.l.] : Statutární město Brno, 2008. CTPark Modřice [online]. DTZ Holdings plc, c2008 [cit. 2009‐05‐12]. Dostupný z WWW: . Český technologický park [online]. Technologický Park Brno, a.s., c2000 [cit. 2009‐05‐ 03]. Dostupný z WWW: . DRAXLER, Juraj. ʺPridaná hodnotaʺ [online]. Tiger publishing s.r.o., 06.02.2007 [cit. 2009‐05‐12]. Text ve slovenštině. Dostupný z WWW: . Full service [online]. April 05, 2004 [cit. 2009‐03‐31]. Dostupný z WWW: . LEIS Technology Center [online]. LEIS, a.s., c2007 [cit. 2009‐05‐05]. Dostupný z WWW: . Obchodní rejstřík a Sbírka listin [databáze online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2009 [cit. 2009‐04‐19]. Dostupný z WWW: < http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=or&sysinf.@strana=sear chSubject>. Siemens Industrial Turbomachinery [online]. c2008 [cit. 2009‐04‐12]. Dostupný z WWW: . STEJSKAL, Jan, CHARBUSKÝ, Miloš. Možnosti uplatňování veřejných politik aftercare v České republice [online]. Pardubice : Ústav ekonomiky a managementu, Ústav veřejné správy a práva, Fakulta ekonomickosprávní, Univerzita Pardubice, 2007 [cit. 2009‐05‐03]. Dostupný z WWW: . Https://dspace.upce.cz:8443/bitstream/ 10195/32235/1/CL641.pdf. ISSN 1211‐555X.

‐ 39 ‐



Symbol Technologies v Brně [online]. Regionální rozvojová agentura jižní Moravy. , c2004‐2009 [cit. 2009‐04‐12]. Dostupný z WWW: . The do‘s and donʹtʹs of attracting foreign investment. [online]. April 2005 [cit. 2009‐03‐ 31]. Dostupný z WWW: . VLKOVÁ, Jiřina, MIXL, Lubomír. Analýza účetní přidané hodnoty nefinančních podniků [online]. CzechTrade, 20.10.2005 [cit. 2009‐05‐12]. Dostupný z WWW: . Webová prezentace společnosti EGÚ Brno [online]. c2005 [cit. 2009‐04‐19]. Dostupný z WWW: . Webové stránky Areálu Slatina [online]. Areál Slatina a.s., 2005 [cit. 2009‐05‐12]. Dostupný z WWW: . Webové stránky Českého statistického úřadu [online]. ČSÚ, c2009 , 4.5. 2009 [cit. 2009‐ 05‐04]. Dostupný z WWW: . YOUNG, S., HOOD, N. Designing Developmental After‐care Programmes for Foreign Direct Investors inthe European Union. Transnational Corporations, 3, č. 2, 1994, s. 45‐72. Zaměstnanci i vedení Pliva ‐ Lachema žádají média i odbory – nepoškozujte nás v tisku [online]. 1.4.2009 [cit. 2009‐04‐12]. Dostupný z WWW: .

‐ 40 ‐



Přílohy

‐ 41 ‐



Příloha 1: Doplňující obrázky a schémata

Obrázek 1: Poloha Brna v rámci Evropy (MMB)

Obrázek 2: Napojení na významná Evropská města (MMB)

‐ 42 ‐



Obrázek 3: Černovická terasa ( www.invest‐in‐czech.com)

‐ 43 ‐



Obrázek 4: LEIS Technology Center (http://ltc‐k64.leis.cz/)

Obrázek 5: Český technologický park (www.technologypark.cz)

‐ 44 ‐


Obrázek 6: Areál Slatina (www.arealslatina.cz)

‐ 45 ‐



Příloha 2: Výstup z firemního monitoru Na přiloženém CD ve formátu .xls.

‐ 46 ‐


Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Recommend Documents