MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní
Vybrané zúčtovací vztahy k zaměstnancům v Agrodružstvu Blížkovice Bakalářská práce
Vypracovala:
Petra Machainová
Vedoucí práce:
Dr. Ing. Jana Gláserová
BRNO 2008
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Vybrané zúčtovací vztahy k zaměstnancům v Agrodružstvu Blížkovice“ vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu použité literatury.
………………………………….. V Brně dne 11.5.2008 3
Poděkování Chtěla bych poděkovat paní Dr. Ing. Gláserové za odborné a trpělivé vedení a za cenné připomínky a rady při tvorbě bakalářské práce. Děkuji
také
místopředsedovi
zemědělského
podniku
AGRODRUŽSTVO
BLÍŽKOVICE, družstvo, Ing. Cyrilu Říhovi za to, že mi umožnil a zpřístupnil některá data důležitá pro praktickou část.
Především však musím poděkovat paní Lence
Pečinkové, účetní tohoto družstva, za její čas a ochotu při odborných konzultacích.
4
ABSTRAKT Machainová, P.: Vybrané zúčtovací vztahy k zaměstnancům v Agrodružstvu Blížkovice
Bakalářská práce podává ucelený obraz o problematice mezd nejen z účetního hlediska, ale i z hlediska daňového. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy vyskytující se v oblasti pracovního práva, mzdového účetnictví, daně z příjmů a zdravotního a sociálního pojištění. V praktické části jsou následně propočteny příklady zaměřené na výpočet mzdy, pojistného a daňové povinnosti zaměstnance i zaměstnavatele. Je zde také řešena problematika prohlášení poplatníka k dani z příjmů. U vybraných příkladů je provedeno srovnání výpočtu mzdy v roce 2007 s rokem 2008, ve kterém došlo ke změně daně z příjmů fyzických osob. Praktické řešení příkladů je aplikováno na zemědělský podnik AGRODRUŽSTVO BLÍŽKOVICE, družstvo.
Klíčová slova: zaměstnanec, zaměstnavatel, mzda, mzdové účetnictví, pojistné na sociální a zdravotní zabezpečení, daň z příjmů fyzických osob.
ABSTRACT Machainová, P.: Selected accounting relations with employees of Agrodružstvo Blížkovice
The bachelor´s work give complete picture about wages from both of accountancy and from fiscal point of view. In theoretical section, there are explained basic concepts applied in labour law, wage bookkeeping, income taxes, health and social insurance. In practical section follows ecxecuted cases focused on calculation of wage, insurance and tax liability of both employee and employer. There are solved problems of income tax declaration. In chosen cases You can see proceeded comparison of wage calculation between Year 2007 and Year 2008, in that changes of individual tax income have been made. Practical solution of was applyed to agricultural company AGRODRUŽSTVO BLÍŽKOVICE, cooperative.
Keywords: employee, employer, wage, wage accounting, insurance fee on social and health scheme, individual income tax. 5
OBSAH 1
ÚVOD ......................................................................................................... 8
2
CÍL PRÁCE A METODIKA ....................................................................... 10
3
VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ......................................................... 11
3.1
Pracovní právo a zaměstnanost ....................................................................... 11
3.1.1
Pracovněprávní vztahy................................................................................ 11
3.1.2
Zaměstnavatel ............................................................................................. 11
3.1.3
Zaměstnanec ............................................................................................... 12
3.1.4
Vznik pracovního poměru .......................................................................... 12
3.1.4.1
Pracovní smlouva.................................................................................... 13
3.1.4.2
Volba....................................................................................................... 14
3.1.4.3
Jmenování ............................................................................................... 14
3.1.5 3.2
Skončení pracovního poměru ..................................................................... 14 Mzdová problematika....................................................................................... 15
3.2.1
Mzda ........................................................................................................... 15
3.2.1.1
Formy základní mzdy ............................................................................. 16
3.2.1.2
Problematika příplatků............................................................................ 17
3.2.1.3
Minimální mzda a minimální mzdové tarify .......................................... 18
3.2.2
Platební mechanismus mzdy....................................................................... 20
3.2.2.1
Splatnost mzdy........................................................................................ 20
3.2.2.2
Výplata mzdy.......................................................................................... 21
3.2.2.3
Srážky mzdy ........................................................................................... 21
Postup při výpočtu mzdy.................................................................................. 22
3.3 3.3.1
Hrubá mzda a její struktura......................................................................... 22
3.3.2
Pojištění zaměstnanců................................................................................. 23
3.3.3
Záloha na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti........................ 24
3.3.3.1
Daň z příjmů v roce 2007 ....................................................................... 24
3.3.3.2
Daň z příjmů v roce 2008 ....................................................................... 25
3.3.3.3
Zdaňování příjmů z dohod...................................................................... 26
3.3.4
Roční vyúčtování záloh .............................................................................. 27
6
3.3.4.1
Vyúčtování záloh za rok 2007 ................................................................ 27
3.3.4.2
Vyúčtování záloh za rok 2008 ................................................................ 28
3.4
Zúčtovací vztahy k zaměstnancům a institucím ............................................ 28
3.4.1
Základní zúčtovací vztahy se zaměstnanci ................................................. 28
3.4.2
Účtování společníků a členů družstva ........................................................ 32
3.4.3
Ostatní závazky a pohledávky vůči zaměstnancům.................................... 33
3.4.4
Zdravotní a sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem............................ 34
PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................. 35
4 4.1
Charakteristika účetní jednotky...................................................................... 35
4.1.1
Obecné údaje............................................................................................... 35
4.1.2
Organizační struktura.................................................................................. 36
4.1.3
Předmět podnikání ...................................................................................... 36
4.1.4
Účetní metody a zásady .............................................................................. 37
4.2
Mzdová problematika....................................................................................... 37
4.2.1
Pracovní doba ............................................................................................. 37
4.2.2
Mzda ........................................................................................................... 37
4.2.3
Výpočet, splatnost a výplata mzdy ............................................................. 38
4.2.4
Srážky ze mzdy........................................................................................... 39
4.2.5
Sociální náklady.......................................................................................... 39
4.3
Výpočet mzdy zaměstnance ............................................................................. 40 Srovnání způsobů zdanění příjmů ze závislé činnosti ................................ 40
4.3.1 4.3.1.1
Zdanění měsíčního příjmu v roce 2007 .................................................. 40
4.3.1.2
Zdanění měsíčního příjmu v roce 2008 .................................................. 41
4.3.2
Zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani................................................ 42
4.3.3
Porovnání výhodnosti příspěvku na stravování s navýšením mzdy ........... 43
4.3.4
Zaměstnávání zaměstnanců se změněnou pracovní schopností ................. 45
4.4
Zachycení účetních operací v Agrodružstvu Blížkovice ............................... 46
4.4.1
Vybrané zúčtovací vztahy k zaměstnancům ............................................... 46
5
ZÁVĚR...................................................................................................... 48
6
POUŽITÁ LITERATURA .......................................................................... 49
7
PŘÍLOHY .................................................................................................. 50 7
1 Úvod Mzdová a platová problematika patří v současné době, spolu s reformou zdravotnictví, mezi nejčastěji probíraná a diskutovaná témata. Důvodem je platnost nových daňových zákonů, především co se týká daně z příjmů fyzických osob. Každý občan je existenčně závislý na mzdě, nebo jiné formě finančních příjmů, jako je např. plat, podpora v nezaměstnanosti, sociální dávky aj. Mzda se promítá do všech oblastí běžného lidského života, do všech pracovněprávních vztahů a nezáleží na tom jestli v České republice, nebo kdekoliv jinde na světě. Především má podstatný vliv na životní úroveň jednotlivců i rodin a tím přímo ovlivňuje jejich sociální postavení ve společnosti. Zvláštní kapitolou v odměňování jsou starší lidé. Práci si hledají obtížněji, v některých regionech je to doslova nadlidský úkol. Změnily se jim požadavky jak na kvalifikaci, práci s počítačem a jazykovou vybavenost, tak na délku odborné praxe. V lednu roku 2001 nabyla účinnosti jedna z mnoha novel zákoníku práce, která přinesla mnohé výhody pro zaměstnance. Tuto novelu požadovala Evropská unie před vstupem do společenství. Hlavním cílem novely bylo zajištění souladu pracovněprávní úpravy ČR s právem Evropského společenství. Dalším cílem bylo odstranění zásadních problémů praxe a uznávání dosažené kvalifikace. Novela obsahovala mnoho změn, mezi které patří například stejně dlouhá dovolená bez ohledu na věk, přísnější podmínky pro přesčasy, povinnost firmy konzultovat hromadné propouštění nebo omezování pracovní smlouvy na dobu určitou. Zlomovým byl květen roku 2004, ve kterém jsme přistoupili do Evropské unie. Tímto vstupem se nám otevřely trhy práce v některých členských státech a máme více pracovních příležitostí. V prosinci roku 2007 jsme se stali také členy Schengenského prostoru a je nám zaručen volný pohyb osob, práce, kapitálu a služeb. V lednu roku 2008 vstoupily v platnost nové daňové zákony, které upravují daň z příjmů fyzických osob. K největší změně došlo u sazby a výpočtu daně, od letošního roku mají všichni lidé v ČR daň 15 %. Tato změna se pozitivně promítne zejména do mezd středních a vyšších společenských tříd. Lidé mají sice na výplatních páskách o nějakou tu korunu více, ale vzhledem k tomu, že se zdražuje plyn, elektřina, benzín, léky aj., moc si nepřilepší. Nehledě na to, že inflace dosahuje v posledních měsících svého maxima za posledních 10 let. Aby mzdový systém dobře fungoval, mělo by být v zájmu každého zaměstnavatele, věnovat dostatečnou pozornost všem změnám, které souvisí se mzdovou problematikou
8
a tyto změny posléze promítat i do mzdového systému svého podniku. Především je důležité sledovat změny, které vznikají v zákoníku práce, v zákoně o daních z příjmů, v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v zákoně o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v zákoně o zaměstnanosti a jiných právních předpisech, které se mzdou úzce souvisí.
9
2 Cíl práce a metodika Bakalářská práce se sestává ze dvou vzájemně souvisejících a na sebe navazujících částí – teoretické a praktické. Cílem teoretické části je osvětlit základní pojmy vyskytující se v oblasti zaměstnávání a odměňování pracovníků v České Republice. Tato část poskytuje přehled o jednotlivých druzích mzdových plnění, nastiňuje možnosti vzniku a zániku pracovního poměru, seznamuje s účtováním mezd, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a na sociální pojištění, daní a ostatních zúčtovacích vztahů se zaměstnanci a společníky, přibližuje proces výpočtu daně z příjmů a ročního zúčtování záloh zaměstnanců. Praktická část pak obsahuje účtování jednotlivých vztahů se zaměstnanci a společníky ve vybraném zemědělském podniku. Okrajově seznamuje i se zaměstnaneckými výhodami, které jsou podnikem poskytovány. Jedná se zejména o příspěvky na penzijní připojištění zaměstnanců a soukromé životní pojištění, příspěvky na stravování apod. V bakalářské práci uvádím také několik příkladů, které se k teoretické části vztahují. Jsou zaměřené na výpočet mzdy, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení a daňové povinnosti zaměstnance i zaměstnavatele. Posuzuji zde dva způsoby výpočtu mzdy, a to s podepsaným a s nepodepsaným Prohlášením k dani z příjmů fyzických osob. Věnuji se také porovnání výpočtů daně z hrubé mzdy podle loňských právních předpisů a ze superhrubé mzdy podle právních předpisů platných pro letošní rok. Informace k bakalářské práci jsem čerpala z odborné literatury, kterou uvádím v kapitole Použitá literatura. Praktické zkušenosti a rady jsem získala od mzdové účetní, která ochotně odpovídala na všechny mé otázky. Psaní této práce bych shrnula do dvou důležitých kroků. Prvním krokem bylo nalezení konkrétní společnosti. Spolupráci mi přislíbil zemědělský podnik AGRODRUŽSTVO BLÍŽKOVICE, družstvo, u kterého jsem nasbírala dostatečné množství podkladů potřebných pro mou práci a s nímž jsem konzultovala jednotlivé případy dle vnitropodnikových směrnic a platných právních předpisů. Druhým krokem pro psaní bakalářské práce bylo získání a nastudování potřebné literatury, která obsahovala problematiku mého zvoleného tématu. Osobní údaje zaměstnanců a některé údaje o podniku spadají pod právní ochranu zákona, proto je uvádím v pozměněném tvaru. Vycházím z právní úpravy platné pro rok 2007, v některých případech z právní úpravy platné pro rok 2008.
10
3 Vymezení základních pojmů 3.1 Pracovní právo a zaměstnanost Problematiku pracovního práva a zaměstnanosti upravuje značně široké spektrum právních předpisů. Kromě obecných předpisů, tj. zákoníku práce a prováděcích předpisů k zákoníku práce včetně souvisejících předpisů, jsou v právním řádu ČR zakotveny další předpisy k pracovní době a dovolené na zotavenou, předpisy k odškodňování pracovních
úrazů
a
nemocí
z povolání,
předpisy
o
pojištění
odpovědnosti
zaměstnavatele a v neposlední řadě předpisy o zaměstnanosti, především zákon o zaměstnanosti. [9]
3.1.1
Pracovněprávní vztahy
Zákoník práce a na něj navazující právní předpisy vymezují vztahy mezi zaměstnavateli a jejich zaměstnanci. Pracovněprávní vztahy podle tohoto zákoníku mohou vznikat jen se souhlasem fyzické osoby a zaměstnavatele. Nejčastějším základním pracovněprávním vztahem je pracovní poměr. V současné době se využívá též možnosti uzavírat dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, kterou upřednostňují ve značné míře nejen studenti. Jde o práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Na uzavírání jsou jednodušší a tvoří doplňkovou formu zaměstnávání lidí v případech, ve kterých sjednání zákoník práce umožňuje.
3.1.2
Zaměstnavatel
Zaměstnavatelem [9] může být:
fyzická osoba oprávněná podnikat (osoba samostatně výdělečně činná),
právnická osoba (obchodní společnost, družstvo, veřejná vysoká škola, organizační složka státu, příspěvková organizace, státní podnik, občanské sdružení, politická strana aj.),
obec jako veřejnoprávní korporace,
občan (který chce přijmout druhého občana do pracovního poměru). 11
Způsobilost mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti jako zaměstnavatel vzniká u právnických osob zápisem do obchodního rejstříku a u fyzických osob jejich narozením. Způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti jako zaměstnavatel vzniká dosažením 18 let věku. [9] Nejdůležitější povinností zaměstnavatele je poskytovat svým zaměstnancům mzdu za vykonanou práci a za její výsledky podle podmínek dohodnutých v pracovní smlouvě, ve vnitřních mzdových předpisech nebo v kolektivní smlouvě. Dále jsou zaměstnavatelé povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky a odměňování.
3.1.3
Zaměstnanec
Zaměstnancem je vždy konkrétní fyzická osoba. Způsobilost fyzické osoby mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti vzniká dosažením 15 let věku, nejdříve však po skončení základní školní docházky. Práce fyzických osob ve věku do 15 let nebo starších 15 let do skončení povinné školní docházky je podle zákoníku práce zakázána. Tyto osoby mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Dohodu o hmotné odpovědnosti může uzavřít nejdříve v den, kdy dovrší 18 let věku.
3.1.4
Vznik pracovního poměru
Bezprostředně před uzavřením pracovního poměru je zaměstnavatel povinen seznámit zaměstnance se všemi jeho právy a povinnostmi, které pro něj vyplývají z pracovního poměru. [8] Zaměstnavatel je rovněž povinen seznámit zaměstnance s pracovními a mzdovými podmínkami, vnitřními předpisy a s příslušnými právními a ostatními předpisy o bezpečnosti práce a ochraně zdraví při práci, s požárními předpisy apod.
Pracovní poměr vzniká:
smlouvou, volbou, jmenováním.
12
3.1.4.1 Pracovní smlouva Pracovní smlouva je nejobvyklejší způsob vzniku pracovního poměru. Je to dvoustranný právní úkon, jehož formální a obsahovou stránku stanoví zákon. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně, a to minimálně ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno si ponechá zaměstnavatel a druhé obdrží zaměstnanec. Ústní ujednání zákon připouští pouze u pracovního poměru na dobu kratší než 1 měsíc, přičemž u mladistvých zaměstnanců je kogentně stanovena písemná forma a vyjádření zákonného zástupce. Podpisem vyjadřuje každá ze stran souhlas s obsahem pracovní smlouvy. Smlouva musí být podepsána nejpozději v den nástupu zaměstnance do zaměstnání, ale může být podepsána i jakkoliv dlouho předem.
Každá pracovní smlouva musí obsahovat tři náležitosti:
místo výkonu práce,
sjednaný druh práce,
den nástupu do práce.
Kromě těchto základních náležitostí může pracovní smlouva obsahovat rovněž další ujednání, na nichž mají obě strany zájem, a která musejí být v souladu se zákoníkem práce a s jinými právními předpisy, jako např. [9]:
zkušební doba,
pracovní poměr na dobu určitou,
kratší pracovní úvazek,
sjednání mzdy nebo platu,
ujednání o pracovních cestách,
konkurenční doložka.
13
3.1.4.2 Volba Pracovní poměr založený na základě volby vzniká v družstevních a společenských organizacích a v územní správě. Tyto případy řeší zvláštní předpisy, stanovy nebo usnesení příslušných orgánů družstev nebo sdružení občanů. Tento pracovní poměr vzniká dnem, který byl stanoven k nástupu do funkce. Zaměstnance, který byl do funkce zvolen nebo jmenován, lze z této funkce odvolat. Zaměstnanec se může této funkce též vzdát. Odvolání a vzdání se funkce musí být písemné a doručené druhému účastníku, jinak je neplatné. Odvolání může provést jen statutární orgán. Odvoláním z funkce však pracovní poměr nekončí, zaměstnanec může být po dohodě přeřazen na jinou práci odpovídající jeho kvalifikaci. [8]
3.1.4.3 Jmenování Jmenováním se pracovní poměr zakládá u vedoucích zaměstnanců jmenovaných podle zvláštních předpisů (např. nadřízeným orgánem) nebo jmenovaných statutárním orgánem zaměstnavatele. [7] Jmenováním vzniká pracovní poměr dnem nástupu do funkce. Aby pracovní poměr byl platný podle zákoníku práce, zařazování zaměstnanců do vedoucí funkce nelze provádět pracovní smlouvou, ale výhradně jmenováním. Jmenováním nemůže vzniknout nový pracovní poměr v případě, kdy zaměstnanec již byl u téhož zaměstnavatele v pracovním poměru v době jmenování do vedoucí funkce. V takovém případě se jmenováním pouze mění druh sjednané práce a pracovní poměr nekončí. [9]
3.1.5
Skončení pracovního poměru
Ke skončení pracovního poměru dochází buď jednostranným právním úkonem zaměstnance nebo zaměstnavatele (např. výpovědí), dvoustranným právním úkonem (dohodou), nebo na základě jiných skutečností. Každý způsob ukončení pracovního poměru má svá specifika, a proto je důležité je rozlišovat.
14
Pracovní poměr může být ukončen:
výpovědí,
dohodou,
okamžitým zrušením,
zrušením ve zkušební době,
uplynutím sjednané doby,
dnem skončení povolení k pobytu či vyhoštěním u cizince,
smrtí zaměstnance.
3.2 Mzdová problematika
Mezi platné právní předpisy s bezprostředním vztahem ke mzdové problematice patří předpisy týkající se mezd v podnikatelské sféře (např. Zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku), dále předpisy o platech a odměnách v rozpočtové sféře (např. Zákon o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech) a předpisy obecně platné pro podnikatelskou i rozpočtovou sféru (např. Nařízení vlády o minimální mzdě). [8]
3.2.1
Mzda
Mzdou se rozumí peněžité plnění nebo plnění peněžité hodnoty (případně naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za vykonanou práci, a to podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Mzda se sjednává v pracovní smlouvě či v jiné individuální smlouvě nebo v kolektivní smlouvě. Nesmí být nižší než minimální mzda a musí náležet zaměstnanci nejméně ve výši a za podmínek, stanovených zákonem o mzdě. [7]
15
Mzda za vykonanou práci má různé formy, které můžeme rozdělit do dvou skupin:
1. Mzda závislá na délce odpracované doby nebo výsledcích práce – časová mzda, úkolová mzda, prémie, provize, různé příplatky (např. za práce přesčas), mzda za dovolenou. 2. Podíly na hospodářském výsledku podniku – vyplácejí se zaměstnancům při splnění určitých podmínek, a to zpravidla až po schválení roční účetní závěrky (podílová mzda).
3.2.1.1 Formy základní mzdy
1. Časová mzda Časová mzda se uplatňuje především u pracovních činností, u nichž nelze zcela objektivně měřit výsledky práce pomocí technických, resp. hodnotových ukazatelů. Využívá se rovněž v případech, kdy použití jiné mzdové formy by bylo příliš nákladné nebo administrativně náročné. [9] Výše časové mzdy závisí na počtu odpracovaných hodin a na mzdovém tarifu (sazbě v Kč na 1 hodinu práce). Mzda se potom stanoví jako součin mzdového tarifu příslušného zaměstnance a jeho odpracované doby. Podkladem pro výpočet skutečně odpracované doby jsou docházkové listy.
Rozlišujeme časovou mzdu [9]: a) s pevným tarifem (tzv. prostou časovou mzdu), kdy jsou pracovníci zařazeni do určitých tarifních stupňů podle odborné náročnosti, složitosti a namáhavosti vykonávané práce, b) s rozpětím tarifů, kdy konkrétní sazba tarifu se pracovníkovi určí mzdovým dekretem, c) časová mzda s odstupňovaným tarifem, kdy pro zařazení do tarifních stupňů jsou stanovena kritéria kvantitativní (počet let praxe, počet let odpracovaných ve firmě) nebo kvalitativní (kvalita práce, stupeň zmetkovosti aj.), d) časová mzda diferencovaná, kdy je tarif ovlivňován koeficientem vyjadřujícím plnění výkonu či normy v procentech.
16
2. Úkolová mzda Tato forma mzdy je závislá především na výkonu pracovníka. Její předností je výhoda snadnější motivace zaměstnanců ve srovnání s časovou mzdou. Pro výpočet úkolové mzdy je třeba sestavit výkaz práce, ve kterém je uveden druh práce, jednotka a sazba za jednotku. Na konci měsíce se doplňuje množství vykonané práce. Výše úkolové mzdy je dána množstvím vykonané práce, které se násobí sazbou. Sazba se určí na základě výkonových norem a mzdového tarifu příslušného tarifního stupně, do něhož je práce zařazena.
Rozlišujeme: a) úkolovou mzdu přímou – v praxi nejčastěji uplatňovaná, může být stanovena pro jednotlivce nebo jako kolektivní úkol pro volnou nebo vázanou četu, b) akordní mzdu – skupině pracovníků je přidělen úkol v předem dohodnutém termínu a za předem dohodnutou částku.
3. Podílová mzda Stanoví se jako podíl v procentech z jednotky vyjádřené v Kč.
4. Provizní mzda Stanoví se jako podíl v procentech z realizovaných obchodů, množství získaných zakázek apod.
5. Osobní mzda Uplatňuje se u zaměstnanců, kteří mají po delší časové období vyrovnané pracovní tempo a předepsanou kvalitu práce. Používá se jak u dělnických profesí, tak u manažerů a vedoucích zaměstnanců.
3.2.1.2 Problematika příplatků K základním formám mezd jsou poskytovány příplatky. Uváděné příplatky jsou při splnění
sjednaných
podmínek
stanoveny obligatorně,
to
znamená,
že
jsou
zaměstnavatelem vypláceny povinně. Zákoník práce [2] stanoví jako závazné pouze tyto 17
druhy příplatků:
a) za práci přesčas (po pracovní době) – příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku za každou odpracovanou hodinu, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku, b) za práci v sobotu a v neděli – příplatek nejméně 10 % průměrného výdělku za každou odpracovanou hodinu, jinou minimální výši a způsob určení příplatku lze sjednat jen v kolektivní smlouvě, c) za práci ve svátek – příplatek nejméně 100 % průměrného výdělku za každou odpracovanou hodinu nebo náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, d) za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí – příplatek nejméně 10 % ze základní sazby minimální mzdy za každou odpracovanou hodinu, e) za práci v noci (od 22.00 do 6.00) – příplatek nejméně 10 % průměrného výdělku za každou odpracovanou hodinu, jinou minimální výši a způsob určení příplatku lze sjednat jen v kolektivní smlouvě.
Výši příplatků může zaměstnavatel upravit pouze směrem nahoru. Kromě těchto zákonných příplatků může zaměstnavatel poskytnout zaměstnancům i další příplatky. Zaměstnavatel může například kompenzovat příplatkem ke mzdě zvýšenou námahu zaměstnance, zákonem nespecifikované riziko, ztížení práce nebo jiné znevýhodnění pracovních podmínek (např. vícesměnný provoz). Na tyto příplatky však má zaměstnanec právní nárok pouze tehdy, jsou-li přímo sjednány v pracovní smlouvě. V opačném případě nelze tyto příplatky vůči zaměstnavateli nárokovat.
3.2.1.3 Minimální mzda a minimální mzdové tarify Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplácet za jeho práci alespoň minimální mzdu. Podle zákona je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnanci mzdu, jejíž minimální výše je určena Nařízením vlády č. 513/2005 Sb., kterým se mění Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě. Minimální mzdové tarify jsou odstupňované do 12 tarifních stupňů podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce.
18
Tabulka č. 1: Výše minimálních mzdových tarifů Minimální mzdový tarif Tarifní stupeň 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
v Kč za hodinu Od 1. 1. 2006 Od 1. 7. 2006 44,7 48,1 46,5 50,1 48,6 52,3 51,1 55 54,6 58,7 58,6 63,1 63,2 68,1 68,6 73,9 74,6 80,3 81,9 88,1 90,6 97,5 100,6 108,3
v Kč za měsíc Od 1. 1. 2006 Od 1. 7. 2006 7 570 7 955 7 880 8 280 8 230 8 650 8 650 9 090 9 240 9 710 9 930 10 440 10 710 11 260 11 620 12 210 12 630 13 270 13 860 14 570 15 340 16 120 17 030 17 900
Zdroj: Vybíhal V., Mzdové účetnictví
Výše minimální mzdy činí:
za každou hodinu odpracovanou zaměstnancem 48,10 Kč,
za měsíc 7 955 Kč pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou,
90 % (tj. 7 160 Kč, resp. 43,30 Kč/hod.) uvedených částek, jde-li o první pracovní poměr nebo obdobný pracovní vztah zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru nebo obdobného pracovního vztahu,
80 % (tj. 6 364 Kč, resp. 38,50 Kč/hod.) uvedených částek, jde-li o mladistvého zaměstnance,
75 % (tj. 5 966 Kč, resp. 36,10 Kč/hod.) uvedených částek, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem částečného invalidního důchodu,
50 % (tj. 3 978 Kč, resp. 24,10 Kč/hod.) uvedených částek, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem plného invalidního důchodu, nebo o mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá plný invalidní důchod.
Výše minimální mzdy platí pro týdenní pracovní dobu 40 hodin. Při jiné délce stanovené týdenní doby (např. zaměstnanci ve dvousměnném provozu) se výše minimální mzdy úměrně upraví (minimální mzda za hodinu práce se zvýší úměrně ke zkrácené pracovní době). Zaměstnanci odměňovanému měsíční mzdou, který má sjednanou nebo povolenou kratší pracovní dobu nebo neodpracoval v měsíci všechny pracovní směny, náleží minimální mzda ve výši odpovídající odpracované době. 19
Nedosáhne-li mzda zaměstnance v kalendářním měsíci výše minimální mzdy, která mu náleží, zaměstnavatel mu rozdíl doplatí. Do mzdy se pro tyto účely nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí, za práci v noci a za práci ve svátek.
3.2.2
Platební mechanismus mzdy
Jako platební mechanismus můžeme označit posloupnost určitých úkonů, které vedou po přiznání a výpočtu mzdy za vykonanou práci k jejímu vyplacení.
Platební mechanismus mzdy zahrnuje tyto úkony:
splatnost mzdy,
výplatu mzdy,
srážku mzdy.
3.2.2.1 Splatnost mzdy Mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu nebo na některou její složku. Podle zákona o mzdě [12] může být v individuální nebo kolektivní smlouvě sjednáno kratší než měsíční období splatnosti mzdy. V rámci období, v němž je mzda splatná, musí zaměstnavatel určit pravidelný výplatní termín.
Zvláštní splatnost mzdy nastává ve dvou případech [7]: 1. Zaměstnavatel musí vyplatit zaměstnanci před nástupem dovolené mzdu, která by byla splatná během dovolené, jestliže výplatní termín připadl na období dovolené. Pokud to neumožňuje technika výpočtu mezd, je možné poskytnout přiměřenou zálohu. 2. Mzdu splatnou za měsíční období musí zaměstnavatel na žádost zaměstnance vyplatit v den skončení pracovního poměru, pokud to umožňuje technika výpočtu mezd, nejpozději však v obvyklém výplatním termínu.
20
3.2.2.2 Výplata mzdy Mzda se v zásadě vyplácí v zákonných penězích, zaokrouhluje se na celé koruny nahoru a předává se v hotovosti v pracovní době na pracovišti nebo převádí na osobní účet zaměstnance. V kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě lze dohodnout, že se mzda bude vyplácet i jinak. Nemůže-li zaměstnanec převzít mzdu na pracovišti, zašle mu ji zaměstnavatel na svůj náklad a nebezpečí poštou. Mzda je zaslána ve výplatní den, nebo v nejbližší pracovní den po dni výplaty. [8] Na žádost zaměstnance může zaměstnavatel mzdu poukázat na jeho účet u bankovního ústavu, a to na svůj náklad a nebezpečí. Vždy však musí jít o účet jediný a požaduje-li zaměstnanec zasílání na více účtů, je zaměstnavatel oprávněn žádat na něm úhradu nákladů s tím spojených. Zaměstnavatel však nemůže zaměstnance k zasílání mzdy na účet nutit. [9] Zaměstnanec může k přijetí své mzdy zmocnit někoho jiného (včetně manžela), a to písemnou formou. Zaměstnanci lze vyplatit mzdu také v naturáliích (výkonech, výrobcích), ale pouze s jeho souhlasem. Vždy musí být poskytnuta část mzdy v penězích, a to ve výši, která odpovídá minimální mzdě.
Doklad o výplatě mzdy Současně s výplatou nebo s doplatkem mzdy je zaměstnavatel povinen dát zaměstnanci písemné vyúčtování mzdy. Dokladem, který je zaměstnavatel povinen vydat, je tzv. výplatní páska. Ta musí obsahovat všechny údaje potřebné k tomu, aby zaměstnanec porozuměl složení své celkové mzdy a provedeným srážkám. Přitom je důležité, aby tento doklad obsahoval jednotlivé položky jak v příjmové části (tj. všechny položky tvořící celkovou hrubou mzdu, např. vedle tarifní mzdy i prémii, příplatky, osobní ohodnocení apod.), tak u srážek, tedy nejen daň ze mzdy, ale všechny srážkové položky. Zaměstnavatel je též povinen vyhovět zaměstnanci, pokud požaduje nahlédnutí do dokladů sloužících pro výpočet jeho celkové mzdy.
3.2.2.3 Srážky mzdy Srážky ze mzdy lze provést jen na základě dohody o srážkách ze mzdy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Bez souhlasu zaměstnance je zaměstnavatel oprávněn srážet pouze určité položky, taxativně vymezené zákoníkem práce. Srážky ze
21
mzdy jsou upraveny rozsáhlým množstvím právních předpisů, proto je orientace v této části mzdové problematiky dosti složitá
Srážky ze mzdy dělíme do dvou skupin [8]: a) obligatorní – jsou to takové srážky, které je zaměstnavatel povinen srazit ze mzdy, aniž by k tomu potřeboval souhlas zaměstnance (záloha na daň z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a veřejné zdravotní pojištění, částky postižené výkonem soudního rozhodnutí, záloha na mzdu a přeplatky nemocenských dávek), b) fakultativní – se zaměstnancem musí být uzavřena písemná dohoda o srážkách ze mzdy. Mezi tyto srážky patří například spoření, pojištění, výživné, splácení způsobených škod v zaměstnání apod. Dohoda o srážkách ze mzdy by měla obsahovat údaje o zaměstnanci, druh, výši a důvod srážky, podpisy obou stran a datum uzavření této dohody.
3.3 Postup při výpočtu mzdy Zaměstnanci přísluší za vykonanou práci mzda za podmínek stanovených v pracovní smlouvě. Výpočet mzdy můžeme shrnout do dvou kroků: a) výpočet nárokových složek mzdy (měsíční mzda, příplatky, prémie, odměny, náhrady mzdy, dávky nemocenského pojištění u organizací nad 25 zaměstnanců apod.), b) odpočet srážek ze mzdy – zákonných (pojistné na zdravotní a sociální zabezpečení, záloha na daň) a ostatních (např. stravné, výživné, spoření aj.).
3.3.1
Hrubá mzda a její struktura
Hrubou mzdu tvoří součet jednotlivých složek mezd za mzdové období. Jedná se o základní mzdu, mzdové příplatky (za práci přesčas, za práci ve svátek, za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí, za práci v noci apod.), ostatní mzdové složky (prémie, odměny) stanovené ve mzdových předpisech, popř. v kolektivních smlouvách a náhrady mzdy. Průměr pro náhrady se počítá z údajů za předchozí kalendářní čtvrtletí.
22
Hrubá mzda
Čistá mzda
=
Základní mzda (úkolová nebo časová)
+
Příplatky
+
Ostatní složky mzdy (prémie, odměny)
+
Náhrady mzdy (za dovolenou, státem uznané svátky)
=
Hrubá mzda – Zákonné srážky (zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmů ze závislé činnosti) + Daňový bonus
Částka k výplatě =
Čistá mzda – Ostatní srážky + Nemocenské dávky
Superhrubá mzda Od ledna roku 2008 se setkáváme s novým pojmem superhrubá mzda. Jde o hrubou mzdu zvýšenou o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů ze zúčtovaných nebo vyplacených příjmů povinen platit zaměstnavatel. Tj. z hrubé mzdy zaměstnavatel vypočítá částku sociálního a zdravotního pojištění (26 % a 9 %), které musí za zaměstnance odvést. Tyto částky pojištění se následně přičtou k hrubé mzdě a dostaneme superhrubou mzdu.
3.3.2
Pojištění zaměstnanců
Osoby v zaměstnaneckém poměru jsou stejně jako každý občan ČR povinny platit zdravotní a sociální pojištění. Část pojištění se zaměstnancům vypočítá a strhne z hrubé mzdy, část je povinen zaplatit zaměstnavatel.
Zdravotní pojištění – celková sazba je 13,5%, z toho jednu třetinu (4,5%) hradí zaměstnanec a dvě třetiny zaměstnavatel (9%). Vyměřovacím základem u osob v pracovním nebo obdobném poměru je úhrn hrubých mezd, které jim byly zúčtovány za kalendářní měsíc. Z vyměřovacího základu se vypočte 4,5%, zaokrouhlí na celé koruny nahoru a odečte od hrubé mzdy. Zaměstnavatel sečte všechny hrubé mzdy (rozdělené do skupin podle typu zdravotní pojišťovny), vypočte 9%, zaokrouhlí na celé Kč nahoru a společně s částkou od zaměstnanců odvede zdravotním pojišťovnám.
Sociální pojištění – celková sazba je 34%, z toho 8% si hradí zaměstnanec a 26% zaměstnavatel. Výpočet je obdobný jako u zdravotního pojištění.
23
Podobně jako existuje maximální vyměřovací základ pro odvody zdravotního a sociálního pojištění pro OSVČ, platí to samé i pro zaměstnance. Je stanoven maximální roční vyměřovací základ (v roce 2008 je to 1 034 880 Kč), ve chvíli, kdy úhrn hrubých mezd zaměstnance přesáhne v kalendářním roce toto maximum, od následujícího měsíce až do konce kalendářního roku neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel (za daného zaměstnance) žádné zdravotní a sociální pojištění. Toto omezení se týká zaměstnanců s hrubým měsíčním příjmem nad 86 240 Kč.
3.3.3
Záloha na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
Za jednotlivé kalendářní měsíce se vypočítává a sráží zaměstnancům ze mzdy záloha na daň z příjmů. Záloha na daň je částka, kterou je poplatník povinen odvádět v průběhu zdaňovacího období (kalendářního roku) na dosud nezjištěnou daňovou povinnost. Skutečná daňová povinnost se zjišťuje až na konci roku v rámci tzv. ročního vyúčtování.
3.3.3.1 Daň z příjmů v roce 2007 Postup při výpočtu zálohy na daň z příjmů:
zjistíme všechny příjmy za dané období (kalendářní měsíc) = hrubá mzda, vypočítáme zdravotní a sociální pojištění zaměstnance, rozdíl mezi hrubou mzdou a pojistným zaokrouhlíme na celé stokoruny nahoru a z této částky následně vypočítáme zálohu na daň z příjmů, pokud má zaměstnanec podepsané prohlášení k dani, podle následující tabulky
Tabulka č. 2: Záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti pro rok 2007 Měsíční zdanitelná mzda v Kč 0 - 10 100 10 100 - 18 200 18 200 - 27 600 27 600 a více
Záloha na daň z příjmů 12 % 1 212 +19 % 2 751 + 25 % 5 101 + 32 %
Ze zdanitelné mzdy přesahující v Kč 10 100 18 200 27 600
Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
24
vypočítanou daň snížíme o slevy na dani, na které má zaměstnanec nárok a o daňové zvýhodnění na děti. Nejprve se odečtou slevy na dani (na poplatníka, studenta apod.), maximálně však do výše vypočítané daně. Pak se odečte daňové zvýhodnění na děti (max. 2 500 Kč). Je-li daňové zvýhodnění vyšší než zbytek daňové povinnosti (po odečtení slev), vzniká daňový bonus. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč. Plátce daně (zaměstnavatel) je povinen vyplatit poplatníkovi případný daňový bonus zároveň s výplatou. Pokud nevznikl daňový bonus, zůstává zaměstnanci daňová povinnost (záloha na daň), kterou musí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele odvést státu, čistou mzdu získáme po odečtení zálohy na daň, nerovná-li se po odečtení slev nule, (případně po přičtení daňového bonusu), pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a veřejného zdravotního pojištění z hrubé mzdy, po odečtení zálohy na mzdu a jiných srážek (např. spoření, stravné, výživné apod.) je zaměstnanci vyplacena částka k výplatě.
Srážková daň, (bez podepsaného daňového prohlášení a hrubého měsíčního příjmu do 5 000 Kč), se vypočítá 15% sazbou ze samostatného základu daně zaokrouhleného na celé koruny dolů. U samostatného základu daně (bez podepsaného daňového prohlášení a hrubého měsíčního příjmu nad 5 000 Kč) zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru musí být vypočtená záloha nejméně 20 % ze základu daně.
3.3.3.2 Daň z příjmů v roce 2008 Postup při výpočtu zálohy na daň z příjmů:
první dva kroky jsou stejné jako v roce 2007, zjistíme superhrubou mzdu (viz výše) a zaokrouhlíme ji na celé stokoruny nahoru, z této částky pak vypočítáme zálohu na daň, která je pro rok 2008 dána sazbou 15 % (pro rok 2009 sazbou 12,5 %),
25
od vypočítané daně také odečteme slevy na dani, na které má zaměstnanec nárok a daňové zvýhodnění na děti, rozdíl je pouze ve výši slev (viz tabulka č. 3) a daňového bonusu (max. 4 350 Kč), následující kroky jsou opět totožné s výpočtem v roce 2007. Tabulka č. 3: Srovnání slev na dani v roce 2007 a 2008 Slevy na dani Na poplatníka Na manželku Částečný invalidní důchod Plný invalidní důchod Pro držitele průkazu ZTP/P Na studenta
Částka v roce 2007 měsíční roční 600 7 200 350 4 200 125 1 500 250 3 000 800 9 600 200 2 400
Částka v roce 2008 měsíční roční 2 070 24 840 2 070 24 840 210 2 520 420 5 040 1 345 16 140 335 4 020
Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Tabulka č. 4: Daňové zvýhodnění na dítě pro rok 2007 a 2008 Daňové zvýhodnění na dítě Měsíční Roční
Rok 2007
Rok 2008
500 6 000
890 10 680
Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 3.3.3.3 Zdaňování příjmů z dohod U dohod o provedení práce (maximálně 150 odpracovaných hodin u jednoho zaměstnavatele ročně) se nesráží zdravotní a sociální pojištění, kdežto u dohod o pracovní činnosti (znějící na částku alespoň 400 Kč a počet dní více než 7) se toto pojištění sráží.
U obou typů se uplatňují 2 daňové režimy, a to: 1. zdaňování příjmů zvláštní sazbou daně ve výši 15 % ze samostatného základu daně (tzv. srážkovou daní), pokud poplatník nepodepsal prohlášení k dani a měsíční příjem nepřevyšuje 5 000 Kč, 2. v ostatních případech se uplatňuje záloha na daň, pokud podepsal prohlášení k dani, pak podle § 16 (§ 38h), pokud nepodepsal prohlášení k dani a příjem převyšuje částku 5 000 Kč, tak vypočtená záloha na daň musí být minimálně 20 % ze základu daně.
26
3.3.4
Roční vyúčtování záloh
Po skončení zdaňovacího období a po výplatě mzdy za poslední měsíc může provést zaměstnavatel (poslední plátce daně) na základě písemné žádosti zaměstnance a na základě potvrzení o zdanitelných příjmech a o sražených zálohách roční vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti. Do ročního zúčtování se nezahrnuje příjem, který byl zdaněn srážkovou daní, příjem od daně osvobozený a příjem, který není předmětem daně. [7]
3.3.4.1 Vyúčtování záloh za rok 2007
1. vezmeme úhrn hrubých příjmů za daný rok, od kterého odečteme úhrn zdravotního a sociálního pojištění, 2. ten dále snížíme o nárokové nezdanitelné části základu daně (úroky z hypotečního úvěru, příspěvky na životní pojištění, dárcovství krve …), 3. zjištěnou sumu zaokrouhlíme na stokoruny dolů, 4. podle tabulky č. 5 stanovíme daň a uplatníme roční slevy na dani a roční daňové zvýhodnění (tabulka č. 3 a 4), 5. částku z bodu 4 porovnáme se součtem zaplacených záloh na daň. Pokud vznikne přeplatek, musí ho finanční úřad prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanci vrátit s následující mzdou. Pokud náhodou vznikne nedoplatek (jedině chybou mzdové účetní při výpočtu měsíční zálohy na daň), finančnímu úřadu ho zaplatí zaměstnavatel.
Tabulka č. 5: Roční sazby daně z příjmů Roční základ daně v Kč 0 - 121 200 121 200 - 218 400 218 400 - 331 200 331 200 a více
Daň z příjmů 12 % 14 544 + 19 % 33 012 + 25 % 61 212 + 32 %
Ze základu přesahujícího v Kč 121 200 218 400 331 200
Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
27
3.3.4.2 Vyúčtování záloh za rok 2008 Postup je obdobný, jako při výpočtu měsíční mzdy:
1. vezmeme všechny superhrubé mzdy za celý rok a sečteme je, 2. od součtu superhrubých mezd odečteme případné nezdanitelné položky, 3. získanou částku zaokrouhlíme na stokoruny dolů, 4. vypočítáme daň z příjmů fyzických osob - 15%, 5. od vypočtené daně odečteme roční částky slev na dani a roční daňové zvýhodnění na děti (max. 52 200 Kč), 6. částku z bodu 5 porovnáme se součtem zaplacených záloh na daň a přeplatek či nedoplatek řešíme stejně jako v roce 2007.
3.4 Zúčtovací vztahy k zaměstnancům a institucím Zúčtovací vztahy k zaměstnancům se týkají především mzdové problematiky, se kterou ale bezprostředně souvisejí otázky spojené se zúčtováním zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, sociálního a zdravotního pojištění, z penzijního připojištění, ze sociálních dávek i spektra dalších srážek z mezd ve prospěch externích subjektů. [8]
3.4.1
Základní zúčtovací vztahy se zaměstnanci
Účtová skupina 33 Účtová skupina 33 je ve směrné účtové osnově vyhrazena pro zúčtováni se zaměstnanci a institucemi, jimiž jsou myšleny zejména Správa sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny. Účetní jednotka může tuto skupinu členit dle směrné účtové osnovy na následující syntetické účty: 331 – Zaměstnanci, 333 – Ostatní závazky vůči zaměstnancům, 335 – Pohledávky za zaměstnanci, 336 – Zúčtování s institucemi zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení.
28
Ke každému syntetickému účtu se mohou vést také účty analytické, které jsou na úvaze účetní jednotky. Analytickou evidencí k účtu Zaměstnanci jsou mzdové listy.
Mzdový list musí pro účely daně obsahovat: Poplatníkovo jméno a příjmení (i rodné), rodné číslo, bydliště, jména a rodná čísla osob, které poplatník uplatňuje pro snížení základu daně a výši jednotlivých odčitatelných částek od základu daně.
Za každý kalendářní měsíc musí mzdový list obsahovat tyto údaje:
počet dnů výkonu práce,
úhrn zúčtovaných mezd,
výši pojistného, které je povinen srazit plátce ze mzdy poplatníka,
základ pro výpočet daňové zálohy měsíční sazbou,
nezdanitelné částky ze základu daně pro výpočet daňové zálohy,
zdanitelnou mzdu pro výpočet daňové zálohy,
výši sražené zálohy na daň.
Za kalendářní rok je pak nutné uvést úhrnné součty výše uvedených údajů.
Do pojmu zaměstnanci nejsou zahrnováni v účetnictví společníci ve společnostech s ručením omezeným a členové družstva, kterým vznikají nároky ze závislé činnosti. [1] Tyto vztahy se zúčtovávají samostatně, využívá se účtové skupiny 36: 366 – Závazky ke společníkům a členům družstva ze závislé činnosti.
Účtová skupina 52 521 – Mzdové náklady 522 – Příjmy společníků a členů družstva ze závislé činností, 523 – Odměny členům orgánů společností a družstev, 524 – Zákonné sociální pojištění, 525 – Ostatní sociální pojištění, 526 – Sociální náklady individuálního podnikatele, 527 – Zákonné sociální náklady, 528 – Ostatní sociální náklady.
29
Při zúčtování hrubých mezd zaměstnanců se používá účet 521, na kterém se zachycují všechny pracovněprávní nároky zaměstnanců, které patří do nákladů účetní jednotky. Jde především o mzdové nároky z pracovního poměru a z dohod konaných mimo pracovní poměr. Na účtu 527 by měly být účtovány všechny náklady vynaložené účetní jednotkou na pracovníky. Příkladem mohou být příspěvky na závodní stravování, závodní preventivní lékařskou péči, pracovní oblečení nebo nápoje na pracovišti. Některé účetní případy, především z oblasti sociálních nákladů, bývají často zachycovány na jiných nákladových účtech, i když podle vymezení v zákoně o daních z příjmů patří na účet 527. Účet 528 používají účetní jednotky, které uhrazují svým zaměstnancům i další sociální náklady na zlepšení pracovních podmínek, které jsou nad limit, nebo z hlediska daní z příjmů daňově neuznatelné. Může se jednat o nepeněžní dary k výročím a jubileím, vstupenky na kulturní a sportovní akce, nadlimitní příspěvek na závodní stravování, poukazy na dovolenou atd.
Účtování mezd zaměstnanců Mzdy musí být zaúčtovány v tom období, ve kterém byla práce vykonána nebo za které přísluší zaměstnancům odměna. Mzda je nákladem podniku a pro evidenci mezd je určen syntetický účet 521. Na stranu MD tohoto účtu se účtují celkové hrubé mzdy, měsíčně vyplácené zaměstnancům. Výplata mzdy se provádí ve výplatním termínu, který si stanoví účetní jednotka a který není shodný s datem sestavení zúčtovací a výplatní listiny. Tím vzniká podniku závazek vůči zaměstnancům, který se zachycuje na straně Dal účtu 331 – Zaměstnanci. Závazek vzniká v délce několika dní odlišením dne přiznání a výplaty mzdy.
Na stranu MD účtu 331 se účtují všechny položky, které snižují závazek vůči zaměstnancům [8]: -
srážka zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti (zaměstnanec je poplatníkem této daně, zaměstnavatel za něho daň odvádí finančnímu úřadu),
-
srážka na sociální pojištění (odvádí se České správě sociálního zabezpečení),
-
srážka na zdravotní pojištění (odvádí se některé ze zdravotních pojišťoven, u které je zaměstnanec pojištěn),
30
-
ostatní srážky ve prospěch právnických a fyzických osob, např. výživné, spoření, pojištění, splátky půjček apod.,
-
srážky ve prospěch zaměstnavatele, např. úhrady škod, stravování aj.
Schéma účtování
336/100 – Zúčtování s OSSZ
331 – Zaměstnanci 2.
521 – Mzdové náklady 1.
3.
336/200 – Zúčtování se ZP
525 – Ostatní soc. nákl. 4.
11.
342 – Ostatní přímé daně 5. 10.a) 10.b)
379 – Jiné závazky 6.
648 – Ostatní provozní výnosy
7.
211 – Pokladna 221 – Bankovní účty 8. 9.
31
Účetní operace: 1. nárok zaměstnance na mzdu (zúčtování hrubých mezd), 2. příspěvek zaměstnance na sociální pojištění, 3. nárok zaměstnance na sociální dávky, 4. příspěvek zaměstnance na zdravotní pojištění, 5. zúčtování zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti, 6. srážky ze mzdy ve prospěch jiných osob, penzijní připojištění a životní pojištění placené zaměstnancem, 7. srážky ze mzdy za manka a škody, 8. výplata mzdy (záloha, doplatek), 9. výplata sociálních dávek, 10. vyúčtování daně z příjmů, kdy: a) platby byly vyšší, b) platby byly nižší, 11. penzijní připojištění a životní pojištění hrazené zaměstnavatelem.
V praxi je třeba vést analytickou evidenci k účtu 336, protože částka pojištění je placena dvěma institucím: zdravotním pojišťovnám a správě sociálního zabezpečení. Pokud jsou zaměstnanci pojištěni u různých zdravotních pojišťoven, je vhodné rozdělit analytickou evidenci i podle pojišťoven. Sociální dávky zahrnují dávky při pracovní neschopnosti zaměstnance, při ošetřování člena rodiny a peněžitou pomoc v mateřství. Tyto dávky zaměstnavatel vypočítává, účtuje a vyplácí zaměstnancům pouze ve velké organizaci (tj. nad 25 zaměstnanců). V malé organizaci provádí výpočet nemocenských dávek a jejich výplatu poplatníkům příslušná správa sociálního zabezpečení.
3.4.2
Účtování společníků a členů družstva
Při účtování mezd společníků a členů družstva je postupováno stejně jako při účtování mezd zaměstnanců. Rozdíl je pouze v použití účtů: místo 521 se používá 522 – Příjmy společníků a členů družstva ze závislé činnosti a místo účtu 331 je používán účet 366 - Závazky ke společníkům a členům družstva ze závislé činnosti.
32
3.4.3
Ostatní závazky a pohledávky vůči zaměstnancům
Jiné závazky vůči zaměstnancům, které nejsou mzdou, je pro srozumitelnost účetních případů nutné sledovat na samostatném účtu. V účtovém rozvrhu je vymezen účet 333. Jedná se např. o situaci, kdy účetní jednotka způsobila škodu svému zaměstnanci a zachytí ve prospěch tohoto účtu svůj závazek k němu. Účetní jednotka bude používat samostatný účet také pro pohledávky za zaměstnanci 335. Na tomto účtu se zachycují různé druhy záloh poskytované zaměstnancům, ale také uplatnění náhrady za škodu, kterou zaměstnanec způsobil svému zaměstnavateli. [1]
Schéma účtování
221 – Bankovní účet 211 – Pokladna
333 – Ostatní závazky
548 – Ostatní provozní
vůči zaměstnancům
náklady
6.
1.
528 – Ostatní soc. náklady
527 – Zákonné soc. náklady 2. 4.
512 - Cestovné
431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení
5. 3.
Účetní operace: 1. odstupné poskytnuté zaměstnanci, náhrada škody zaměstnanci, 2. věrnostní přídavky podle zvláštních předpisů (stravenky atd.), 3. dividendy ze zaměstnaneckých akcií, 4. stipendia a studijní příspěvky, 5. cestovní výdaje (bez zálohy), 6. úhrada všech případů. 33
Schéma účtování
211 – Pokladna
335 – Pohledávky za zaměstnanci
1.
512 – Cestovné
2.
3. 4.
Účetní operace: 1. vyplacená záloha na služební cestu, půjčka zaměstnanci, 2. zúčtování služební cesty (předložení cestovního příkazu), 3. vrácení zbytku zálohy do pokladny, 4. doplatek výdajů na služební cestu.
3.4.4
Zdravotní a sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem
Pokud je poplatníkem pojištění účetní jednotka, představuje pro ni pojištění náklad. Protože je v účetnictví potřeba zabezpečit podklady pro daňové účely, je vhodné rozlišit, jaká výše těchto nákladů je daňově uznatelná a jaká výše již daňovým nákladem není (ta se zaúčtuje na účet 525 – Ostatní sociální pojištění). [1]
Schéma účtování
336/100 – Zúčtování s OSSZ
524 – Zákonné sociální pojištění 1.
336/200 – Zúčtování se ZP 2.
Účetní operace: 1. předpis sociálního pojištění podniku za zaměstnance, 2. předpis zdravotního pojištění podniku za zaměstnance.
34
4 Praktická část 4.1 Charakteristika účetní jednotky 4.1.1
Obecné údaje
Název:
AGRODRUŽSTVO BLÍŽKOVICE, družstvo
Sídlo:
Blížkovice 325
Forma podnikání:
družstvo
Předmět podnikání:
zemědělská výroba a prodej zemědělských výrobků
IČO:
49448986
Datum vzniku:
usnesením ustavující schůze družstva konané dne 30.9.1993
Družstvo AGRODRUŽSTVO BLÍŽKOVICE, družstvo bylo založeno dnem zapsání do obchodního rejstříku u Krajského soudu v Brně dne 7. 10. 1993. Družstvo založilo 7 zakládajících členů, z nichž každý vložil 10 000 Kč. V následujícím období od konce roku 1993 a v období ledna 1994 se ke stanovám přihlásilo přes 300 dalších členů s upsaným majetkem přesahujícím 60 000 000 Kč. V současné době čítá členská základna 324 členů a ti disponují kapitálem ve výši 95 000 000 Kč. V listopadu 2001 družstvo vstoupilo do společnosti TXP Brno s.r.o. se sídlem v Martínkově. V této společnosti se podílela 62,5% vkladem ve specializované farmě na uzavřené produkci vepřového masa cca 1 500 tun. Nyní je účetní jednotka již 100% vlastníkem. V lednu 2002 družstvo do svých struktur začlenilo pomocí fúze Zemědělské družstvo Štítary s výměrou cca 1 000 ha. Zapisovaný základní kapitál činil 3 360 000 Kč. Družstvo má 7% podíl na společnosti Agrovýkup a.s. se sídlem v Moravských Budějovicích.
Půdní fond Družstvo hospodaří na celkové výměře 4 400 ha a to v katastrálních územích patnácti obcí, např. Blížkovice, Ctidružice, Grešlové Mýto, Pavlice, Vranovská Ves, Bítov. Pozemky má družstvo pronajaty od svých členů i nečlenů na základě dlouhodobých smluvních pronájmů.
35
4.1.2
Organizační struktura
Družstvo postupně přešlo od střediskově-územního řízení až k centrálnímu řízení. Do této situace dospělo po silných ekonomických tlacích. Organizaci a řízení celého výrobního komplexu zajišťuje pouze 16 technicko-hospodářských pracovníků. Evidenční počet zaměstnanců se v loňském roce snížil na 94, z toho jich 52 pracuje v rostlinné výrobě a 26 v živočišné výrobě.
Tabulka č. 6: Evidenční počet zaměstnanců v letech 2000 – 2007 Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Počet
112
111
123
123
124
123
97
94
Zdroj: Vlastní
Orgány družstva jsou členská schůze, představenstvo a kontrolní (revizní) komise. 1. členská schůze – je nejvyšším orgánem družstva a je tvořena ze všech členů, 2. představenstvo – je statutárním orgánem družstva, předsedou je pan Ing. Rudolf Petříček a místopředsedou pan Ing. Cyril Říha, kteří jsou oprávněni jednat za družstvo navenek, 3. Kontrolní komise.
4.1.3
Předmět podnikání
Předmětem podnikání je rostlinná a živočišná výroba. Hlavní činností rostlinné výroby je klasická polní výroba obilovin, řepky, kukuřice a krmných plodin. Převážná většina rostlinné produkce je realizována prostřednictvím Agrovýkupu a.s., kde je družstvo akcionářem spolu s dalšími 13 zemědělskými společnostmi. Živočišná výroba představuje v podstatě dvě oblasti činnosti. Chov krav s tržní produkcí mléka a chov prasat. V současné době čítá stav skotu 1 265 kusů a stav prasat 9656 kusů.
Tabulka č. 7: Struktura osevního postupu Pšenice ozimá Pšenice jarní
1 600 ha 100 ha
Řepka ozimá
850 ha
Kukuřice na zrno
450 ha
Ječmen jarní
500 ha
Kukuřice na siláž
200 ha
Ječmen ozimý
150 ha
Ostatní krmné plodiny
250 ha
Triticale
100 ha
Hrách setý
200 ha
Zdroj: Vlastní 36
4.1.4
Účetní metody a zásady
Účetní jednotka je právnickou osobou, vede podvojné účetnictví o stavu a pohybu majetku a závazků, o rozdílu majetku a závazků, o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření. O skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, účtuje do období s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí. Účetním obdobím je kalendářní rok. Účetnictví se vede za účetní jednotku jako celek. Účtování se provádí v účetním softwaru VOSA. Veškeré platby jsou vyřizovány přes bankovní produkty Komerční banky a.s. V současnosti je využíván systém profibanky.
4.2 Mzdová problematika 4.2.1
Pracovní doba
Pracovní doba se odvíjí od pracovního zařazení a druhu výkonu práce konkrétního zaměstnance. Univerzální pracovní doba je osmihodinová a to od 7.00 do 15.30 hodin, protože podle zákoníku práce se přestávka na jídlo a oddech nezapočítává do pracovní doby. Tato pracovní doba se týká technickohospodářských pracovníků a zaměstnanců v rostlinné výrobě mimo sezonu. V hlavní sezoně je pracovní doba stanovována každému zaměstnanci podle aktuální potřeby. V živočišné výrobě se zaměstnanci řídí třísměnnou pracovní dobou (u skotu) nebo dvousměnnou pracovní dobou (u prasat).
Evidence pracovní doby Zemědělský podnik používá k evidenci pracovní doby docházkovou knihu. Tato kniha slouží jak k evidenci docházky, tak jako podklad pro výpočet mezd. Je založena na principu vpisování údajů do kolonek na jednotlivých řádcích. Každý pracovník je povinen svůj příchod, odchod nebo jiný důvod přerušení pracovní doby v docházkové knize řádně označit. Každé pracoviště má svoji docházkovou knihu.
4.2.2
Mzda
Mzda se v podniku meziročně zvyšuje o 7 %. U forem mezd musíme rozlišovat jestli se jedná o mzdu administrativních pracovníků nebo o mzdu pracovníků v rostlinné či v živočišné výrobě. V živočišné výrobě se uplatňuje především mzda časová
37
(hodinová), která je doplněna o mzdu úkolovou. Příkladem úkolové mzdy může být dojení u skotu, kdy se mzda odvíjí od počtu litrů nadojeného mléka. V rostlinné produkci je to obdobné, používá se také kombinace časové a úkolové mzdy. U technicko-hospodářských pracovníků je mzda stanovována na základě fixního měsíčního platu. V interním mzdovém předpise je dále zakotven prémiový řád a pravidla pro poskytování příplatků. Prémie jsou vypláceny jednorázově ke konci roku nebo v prosinci jako záloha na mzdu a v lednu doplatek. Jejich výše se každoročně pohybuje kolem 10 %. Problematika příplatků je řešena v souladu se zákoníkem práce. Jde především o příplatky za přesčasy, za práci v sobotu a v neděli, za práci v noci a ve svátky. Na základě dohody se zaměstnancem může být část mzdy vyplácena také v naturální formě, a to v podobě výkonů z rostlinné a živočišné výroby.
4.2.3
Výpočet, splatnost a výplata mzdy
Zaměstnanci jsou povinni na svých pracovištích vyplňovat docházkové listy a výkazy práce. Do výkazu práce je zapisován výkon (prostřednictvím třímístného číselného kódu, např. 850 dílna, 865 silážování, 867 výroba sena), počet dnů výkonu, druh mzdy (evidován také pomocí třímístného číselného kódu, např. 110 přímá úkolová mzda, 120 časová hodinová mzda, 132 příplatek za práci v noci), sazba, počet odpracovaných hodin, množství práce a celková částka v Kč (viz příloha č. 6). Tyto doklady jsou na konci každého měsíce odsouhlaseny vedoucími pracovníky (techniky) na jednotlivých pracovištích a posléze je vyplněn List odpracované doby každého pracovníka a vypočítána jeho hrubá mzda. Takto ručně zpracované údaje z každého pracoviště jsou předány mzdové účetní, která následně provede kontrolu a výpočet čisté mzdy, srážek ze mzdy, odvody sociálního a zdravotního pojištění a zálohy na daň z příjmů. Výše a způsob stanovení mzdy vyplývá ze mzdového výměru každého zaměstnance. V poslední fázi jsou výpočty postoupeny finanční účetní, která je zaúčtuje a provede jednotlivé úhrady. Mzda je splatná do 13. dne následujícího měsíce a je vyplácena bezhotovostním převodem na účet, jehož číslo sdělí zaměstnanec mzdové účetní při vzniku pracovního poměru. Nejpozději 2 dny před výplatním termínem zadá finanční účetní příkaz k úhradám, aby byly peníze včas na účtech zaměstnanců. Úhrady jsou prováděny přes 38
přímé bankovnictví Komerční banky. Výplatní pásku pak dostávají zaměstnanci na svých pracovištích spolu s ústřižkem o srážkách, za obědy aj.
4.2.4
Srážky ze mzdy
Pominu-li zákonné srážky, dalo by se říci, že srážet si mohou nechat zaměstnanci po domluvě se zaměstnavatelem cokoliv na co si vzpomenou. Zemědělský podnik je v tomto ke svým zaměstnancům velmi vstřícný a snaží se jim vyhovět. Mezi nejčastější srážky patří
spoření, různá pojištění (např. penzijní pojištění, soukromé životní
pojištění, úrazové pojištění aj.), vyúčtování služeb mobilních operátorů, výživné, splácení půjček a škod způsobených v zaměstnání.
4.2.5
Sociální náklady
Penzijní připojištění se státním příspěvkem Po novele zákona o penzijním připojištění se zemědělský podnik rozhodl přispívat svým zaměstnancům, kteří si uzavřeli smlouvu s penzijním fondem, částkou ve výši 3 % z měsíční hrubé mzdy na penzijní připojištění. Na účet penzijního fondu pak zasílá družstvo měsíční příspěvky. Tento finanční produkt má řadu daňových výhod pro obě strany, tj. zaměstnance i zemědělský podnik. Na straně podniku jde o zdanitelný výdaj a rovněž je příspěvek osvobozen od plateb sociálního a zdravotního pojištění. U zaměstnance je výše příspěvku osvobozena od daně z příjmů, včetně osvobození od odvodu pojistného. Jedinou nevýhodou je, že na příspěvky placené zaměstnavatelem se nevztahuje státní příspěvek.
Soukromé životní pojištění Zemědělské družstvo přispívá svým zaměstnancům na soukromé životní pojištění částkou 8 000 Kč za zdaňovací období, tj. za rok. Tato výše příspěvku je maximální částkou, kterou může podnik hradit pojišťovně za zaměstnance (na základě smlouvy mezi zaměstnancem, jako pojistníkem a pojišťovnou), aby byla daňově uznatelná. Kdyby chtělo družstvo přispívat vyšší částkou, příspěvek nad stanovenou mez by hradilo ze svého sociálního fondu (ze zisku po zdanění). Pro daňovou uznatelnost však není důležité, zda je částka hrazena v pravidelných splátkách, nebo jednou ročně.
39
4.3 Výpočet mzdy zaměstnance 4.3.1
Srovnání způsobů zdanění příjmů ze závislé činnosti
Tato kapitola ukazuje rozdíly ve způsobech zdanění příjmů ze závislé činnosti dle legislativy platné ve zdaňovacím období 2007 a 2008 a jejich dopad na poplatníka. Jak již bylo uvedeno v teoretické části, s účinností od 1. 1. 2008 se změnila právní úprava daně z příjmů fyzických osob. Upustilo se od progresivního výpočtu daně, sazba daně pro rok 2008 je pro všechny stejná (15 %), ale nelze ji nazývat rovnou daní. Změnil se i způsob jejího výpočtu, nově se daň počítá ze superhrubé mzdy. S účinností od 1. 1. 2008 se také změnily sazby slev na dani a výše daňového bonusu. Jedná se o slevu na poplatníka, na manželku, na studenta, pro držitele ZTP/P a pro poživatele částečného i plné invalidního důchodu.
Příklad Porovnání způsobů zdanění provedu na příkladě zaměstnance Josefa Nováka, který pracuje jako technik v rostlinné výrobě. Je ženatý a má dvě děti, Štěpánku (4 roky) a Martina (8 let). V příkladech vycházím z průměrné měsíční mzdy zemědělského podniku v roce 2007, která dosahovala výše 18 490 Kč. Pan Novák podepsal prohlášení k dani, kromě slevy na poplatníka uplatňuje i slevu na svoji manželku, která je ženou v domácnosti a jejíž příjmy nepřevyšují zákonnou částku. Ze mzdy si nechává srážet úrazové pojištění ve výši 600 Kč a doplatek na stravování ve výši 380 Kč.
4.3.1.1
Zdanění měsíčního příjmu v roce 2007
Tabulka č. 8: Zdanění příjmu v roce 2007 Položka mzdy Měsíční příjem Zdravotní pojištění zaměstnance Sociální pojištění zaměstnance Zdravotní pojištění zaměstnavatele Sociální pojištění zaměstnavatele Základ daně Zdanitelná mzda Záloha na daň Sleva na poplatníka Sleva na manželku
Výpočet 18 490 * 4,5 % 18 490 * 8 % 18 490 * 9 % 18 490 * 26 % 18 490 - (833+1480) zaokrouhlená na celé stokoruny nahoru (16 200 - 10 100) * 19 % + 1 212 -
40
Celkem Kč 18 490 833 1 480 1 665 4 808 16 177 16 200 2 371 600 350
Záloha na daň po slevách Daňové zvýhodnění na děti Záloha na daň po daňovém zvýhodnění Čistá mzda před srážkami Úrazové pojištění Doplatek za stravování Čistá mzda po srážkách
2 371 - (600 +350) 2 * 500 1 421 - 1 000 18 490 - (833 + 1480 + 421) 15 756 - (600 + 380)
1 421 1 000 421 15 756 600 380 14 776
Zdroj: Vlastní 4.3.1.2 Zdanění měsíčního příjmu v roce 2008
Tabulka č. 9: Zdanění příjmu v roce 2008 Položka mzdy Měsíční příjem Zdravotní pojištění zaměstnance Sociální pojištění zaměstnance Zdravotní pojištění zaměstnavatele Sociální pojištění zaměstnavatele Superhrubá mzda Superhrubá mzda Záloha na daň Sleva na poplatníka Sleva na manželku Záloha na daň po slevách Daňový bonus Čistá mzda před srážkami Úrazové pojištění Doplatek za stravování Čistá mzda po srážkách
Výpočet 18 490 * 4,5 % 18 490 * 8 % 18 490 * 9 % 18 490 * 26 % 18 490 + (1 665 + 4 808) zaokrouhlená na celé stokoruny nahoru 25 000 * 15 % 3 750 - (2 070 + 2 070) 2 * 890 18 490 - (833 + 1480) + 1780 15 756 - (600 + 380)
Celkem Kč 18 490 833 1 480 1 665 4 808 24 963 25 000 3 750 2 070 2 070 0 1 780 17 957 600 380 16 977
Zdroj: Vlastní
Tabulka č. 10: Zdanění příjmu v roce 2008 se sazbami roku 2007 Položka mzdy Superhrubá mzda Záloha na daň Sleva na poplatníka Sleva na manželku Záloha na daň po slevách Daňové zvýhodnění na děti Záloha na daň po daňovém zvýhodnění
Výpočet zaokrouhlená na celé stokoruny nahoru 25 000 * 15 % 3 750 - (600 + 350) 2 * 500 2 800 – 1 000
Zdroj: Vlastní
41
Celkem Kč 25 000 3 750 600 350 2 800 1 000 1 800
Z výše uvedených výpočtů je zřejmé, že způsob zdanění v roce 2008 je pro pana Nováka při této výši příjmu výhodnější, než-li způsob zdanění v roce 2007. Pan Novák odvede do státního rozpočtu na zálohách na dani z příjmů o 421 Kč méně, navíc od státu dostane 1 780 Kč formou daňového bonusu. V roce 2007 dosahuje daňové zatížení 2,28 % naopak v roce 2008 je nulové. V konečném rozdílu čistých mezd si pan Novák polepší o 2 201 Kč (úspora na záloze na daň + daňový bonus). Podstatný vliv na tom mají především zvýšené sazby slev na dani a daňového bonusu (pokud by zůstaly stejné jako v roce 2007, odvedl by pan Novák na zálohách 1 800 Kč, tj. o 1 379 Kč více, a daňové zatížení by vzrostlo na 9,73 %). Nový způsob zdanění, platný pro rok 2008, je výhodnější pro poplatníky s vyššími měsíčními příjmy. Platí zde přímá úměra, čím vyšší hrubá mzda, tím vyšší rozdíl mezi čistou mzdou v roce 2007 a v roce 2008 a tím větší úspora na daňové záloze. Celkové náklady zemědělského podniku dosahují v průměru na jednoho zaměstnance za jeden měsíc v obou sledovaných letech výše 24 963 Kč.
4.3.2
Zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani
Při řešení vycházím z údajů ze zadání předcházejícího příkladu. Protože však pan Novák nepodepsal prohlášení k dani, nemůže ve sledovaném měsíci uplatnit slevu na poplatníka, slevu na manželku ani daňové zvýhodnění na děti. Pokud nepodepsal prohlášení k dani a jeho příjem převyšuje částku 5 000 Kč, musí být jeho vypočtená záloha na daň minimálně 20 % ze základu daně.
Tabulka č. 11: Zdanění příjmu bez podepsaného prohlášení k dani Položka mzdy Měsíční příjem Zdravotní pojištění zaměstnance Sociální pojištění zaměstnance Základ daně Zdanitelná mzda Záloha na daň Sleva na poplatníka a na manželku Záloha na daň po slevách Čistá mzda před srážkami Úrazové pojištění Doplatek za stravování Čistá mzda po srážkách
Výpočet 18 490 * 4,5 % 18 490 * 8 % 18 490 - (833+1480) zaokrouhlená na celé stokoruny nahoru 16 200 * 20 % 18 490 - (833 + 1480 + 3 240) 15 756 - (600 + 380)
Zdroj: Vlastní 42
Celkem Kč 18 490 833 1 480 16 177 16 200 3 240 0 3 240 12 937 600 380 11 957
Z výše provedených výpočtů vyplývá, že bez podepsaného prohlášení k dani odvede pan Novák do státního rozpočtu na záloze na daň z příjmů 3 240 Kč, tj. o 2 819 Kč více. O stejnou částku (2 819 Kč) mu také klesne čistá mzda k výplatě. Vždy je výhodnější prohlášení k dani podepsat. Pokud to není z nějakého důvodu možné (např. máme je již podepsané u jiného zaměstnavatele), vyplatí se podepsat prohlášení u toho zaměstnavatele, u kterého máme vyšší měsíční příjem a u kterého se tudíž předpokládá vyšší záloha na daň z příjmů.
4.3.3
Porovnání výhodnosti příspěvku na stravování s navýšením mzdy
Příspěvky na stravování jsou nejrozšířenější formou nepeněžních výhod. Zemědělský podnik má možnost poskytovat svým zaměstnancům příspěvek na stravování, nebo místo tohoto příspěvku navýšit jejich mzdu. V níže uvedeném textu budu srovnávat jestli je v družstvu výhodnější (pro zaměstnance i pro zaměstnavatele) stávající poskytování příspěvku na stravování nebo navýšení hrubé mzdy.
Příklad Zaměstnavatel poskytuje paní Jarmile Procházkové na každý pracovní den příspěvek na stravování v hodnotě 21 Kč, přičemž hodnota jednoho jídla je 40 Kč. V daném měsíci bylo 20 pracovních dní. I v tomto příkladě budu vycházet z loňské průměrné měsíční mzdy zaměstnance, která činila 18 490 Kč. Paní Procházková je svobodná a nemá děti.
Výhodnost příspěvku na stravování z pohledu zemědělského podniku
a) poskytnutí příspěvku na stravování Celková hodnota stravného
40 * 20 = 800 Kč
Příspěvek zaměstnavatele
21 * 20 = 420 Kč
Tabulka č. 12: Příspěvek na stravování z pohledu zaměstnavatele Text
Celkem Kč
Hrubá měsíční mzda
18 490
26% pojistné na sociální zabezpečení
4 808
9% pojistné na zdravotní pojištění
1 665
Příspěvek na stravné
420
Zdroj: Vlastní 43
Mzdové náklady u zaměstnavatele v tomto případě činí celkem 25 383 Kč.
b) zvýšení hrubé mzdy Pokud by zaměstnavatel neinvestoval danou částku do příspěvku na stravování, ale navýšil by zaměstnanci mzdu, pak by situace byla následující:
Tabulka č. 13: Navýšení hrubé mzdy z pohledu zaměstnavatele Text
Celkem Kč
Hrubá měsíční mzda
18 910
26% pojistné na sociální zabezpečení
4 917
9% pojistné na zdravotní pojištění
1 702
Zdroj: Vlastní
Mzdové náklady jsou v tomto případě 25 529 Kč. První varianta je pro družstvo výhodnější, protože dosahuje nižších měsíčních nákladů. Celková úspora na jednoho zaměstnance představuje 146 Kč za daný jeden měsíc. Za všechny zaměstnance pak 13 724 Kč měsíčně a 164 688 Kč ročně.
Výhodnost příspěvku na stravování z pohledu zaměstnance a) poskytnutí příspěvku na stravování
Tabulka č. 14: Příspěvek na stravování z pohledu zaměstnance Text Hrubá měsíční mzda 8% pojistné na sociální zabezpečení 4,5% pojistné na zdravotní pojištění Základ daně zaokrouhlený Záloha na daň Sleva na poplatníka Záloha na daň po slevě Čistá mzda Hodnota příspěvku na stravné Příjem zaměstnance celkem
Celkem Kč 18 490 1 480 833 16 200 2 371 600 1 771 14 406 420 14 826
Zdroj: Vlastní
44
b) zvýšení hrubé mzdy Tabulka č. 15: Navýšení hrubé mzdy z pohledu zaměstnance Text Hrubá měsíční mzda 8% pojistné na sociální zabezpečení 4,5% pojistné na zdravotní pojištění Základ daně zaokrouhlený Záloha na daň Sleva na poplatníka Záloha na daň po slevě Čistá mzda
Celkem Kč 18 910 1 513 851 16 600 2 447 600 1 847 14 699
Zdroj: Vlastní
Ze srovnání je patrné, že pro paní Procházkovou je také výhodnější dosavadní poskytování příspěvku na stravování, její čistá mzda je v tomto případě vyšší o 127 Kč. Z výše uvedeného příkladu plyne, že poskytování stravného je pro zaměstnavatele levnější a tedy výhodnější než navýšení mzdy. Pro zaměstnance je výhodou především osvobození celé hodnoty nepeněžního plnění od zdanění, včetně osvobození od odvodu pojistného na sociální zabezpečení a všeobecné zdravotní pojištění. Zemědělský podnik poskytuje svým zaměstnancům příspěvek na stravné v hodnotě 21 Kč a 19 Kč si zaměstnanci doplácejí sami. Jedinou výtku mám k tomu, že by družstvo mohlo svým zaměstnancům přispívat až částkou 22 Kč (55 % z 40 Kč). Družstvo může samozřejmě uhradit zaměstnanci celou hodnotu poskytovaného stravného, ale pouze 55% je daňově účinným výdajem a zbylých 45% nebude moci uplatnit jako zdanitelný výdaj.
4.3.4
Zaměstnávání zaměstnanců se změněnou pracovní schopností
Zákon o zaměstnanosti ukládá zaměstnavateli s více než 25 zaměstnanci povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, přičemž povinný podíl těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců je stanoven ve výši 4 %. Pokud zaměstnavatel nesplní tuto povinnost, musí odvést do státního rozpočtu za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by měl zaměstnávat, ročně 2,5 násobek průměrné mzdy. Na následujícím příkladě je znázorněn postup výpočtu zákonné povinnosti a jaké jsou možnosti při jejím nesplnění.
45
Příklad Zemědělský podnik má fond pracovní doby od 1.1.2007 do 31.12.2007 bez placených svátků 2008 hodin. Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců je 96,29 osob. Podnik má povinnost zaměstnávat 3,86 osob se zdravotním postižením. Zaměstnanci se zdravotním postižením, kromě paní Dvořákové, odpracovali 4 096 hodin. Paní Dvořáková, která byla zaměstnaná pouze od 1.1.2007 do 30.11.2007 pak 1 729 hodin. Při výpočtu vycházím z průměrné mzdy ve výši 52 797,50 Kč.
Průměrný počet zaměstnanců se ZPS = (4 096 + 1 729)/2008 = 2,9 osob Odvod do státního rozpočtu = 2,5 * 52 797,50 * 0,96 = 126 714 Kč Odběr výrobků a služeb = 7 * 52 797,50 * 0,96 = 354 800 Kč
Zemědělský podnik tedy zaměstnává 2,9 osob se zdravotním postižením a měl by zaměstnávat 3,86 osob. Podnik má dvě možnosti, buď odvede do státního rozpočtu odpovídající rozdíl * 2,5 násobek průměrné mzdy, nebo odebere zboží nebo služby od organizace, která může poskytnout náhradní plnění, a to v hodnotě sedminásobku průměrné měsíční mzdy. Zemědělské družstvo využívá své peníze efektivně a místo odvodu do státního rozpočtu je raději používá na nákup zboží a služeb od společnosti SEVT (zaměstnává více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením). V našem příkladě by tedy odebralo zboží nebo služby v hodnotě 354 800 Kč místo toho, aby do státního rozpočtu odvedlo 126 714 Kč. V loňském roce použilo peníze na nákup kancelářských potřeb, odborných publikací a skartovačky.
4.4 4.4.1
Zachycení účetních operací v Agrodružstvu Blížkovice
Vybrané zúčtovací vztahy k zaměstnancům
Zemědělský podnik má ve své účtové osnově ke každému syntetickému účtu vedeno několik účtů analytických (viz příloha č. 4). Člověku, který není z oboru, by se mohly zdát zajímavé názvy některých těchto účtů. V následujícím textu uvádím vybrané zúčtovací
vztahy
k zaměstnancům
v Agrodružstvu
jednotlivých účtů jsou uvedeny v příloze č. 4.
46
Blížkovice.
Přesné
názvy
Účetní operace
MD
D
Předpis úkolové mzdy
521110
331000
Předpis časové mzdy
521000
331000
Předpis mzdy na základě dohody o provedení práce
521301
331000
Příplatky za přesčas
521113
331000
Prémie
521210
331000
Zdravotní pojištění zaměstnance
331000
336201
Zdravotní pojištění podniku
524200
336200
Sociální pojištění zaměstnance
331000
336101
Sociální pojištění podniku
524100
336100
Nárok zaměstnance na sociální dávky (nemocenská)
336102
331000
Záloha na daň z příjmů
331000
342100
Daňový bonus
342000
331000
Půjčky zaměstnancům
331000
325906
Srážky za stravování
331000
335917
Ostatní jednorázové srážky
331000
335912
Peněžité tresty a pokuty
331000
325903
Výživné
331000
325902
Pojištění
331000
325908
Spoření
331000
325915
Penzijní připojištění
331000
325852
Výplata mzdy (záloha, doplatek)
331000
221000
Výplata sociálních dávek
331000
221000
Odvod zálohy na daň
342100
221000
Úhrada příspěvku na penzijní připojištění
527200
221000
Úhrada příspěvku na kapitálové pojištění
527400
221000
Přijatá faktura za stravování 55 %
527000
321000
Předpis zaměstnanci 45 %
335917
321000
47
5 Závěr Mzdová problematika je problematikou velmi složitou. Stojí proti sobě dvě strany s protichůdnými zájmy, na straně zaměstnavatele to jsou co nejnižší mzdové náklady a na straně zaměstnance co nejvyšší měsíční příjem. S tím souvisí i to, že řada zaměstnavatelů má potíže najít takové zaměstnance, kteří by byli ochotni pracovat za nízkou mzdu. Zaměstnancům se pracovat nechce, protože sociální dávky jsou mnohdy vyšší než mzda, kterou by od zaměstnavatele získali. Proto je na zaměstnavatelích, aby zaměstnance dostatečným a vhodným způsobem k práci motivovali a došli k takovému stavu, kdy by byly obě strany spokojené. Hlavním cílem bakalářské práce byla snaha přiblížit oblast mzdového účetnictví široké veřejnosti a seznámit s tím, jak je daná problematika uplatňována v praxi zvolenou účetní jednotkou. Práce obsahuje poměrně široký okruh informací, které jsou orientovány na otázky spojené s pracovním právem a zaměstnaností, se mzdovou problematikou včetně zdravotního pojištění, sociálního zabezpečení, zdanění příjmů ze závislé činnosti i účtování o mzdách. V teoretické části jsem se pokusila osvětlit základní pojmy a postupy vyskytující se v oblasti zaměstnávání a odměňování, které jsou pro pochopení této problematiky nezbytné. Přiblížila jsem proces výpočtu hrubé mzdy, pojistného, záloh na daň z příjmů i ročního zúčtování záloh zaměstnanců. Dalším cílem bakalářské práce, kterému se věnuji v praktické části, byla komparace výpočtů daně z příjmů podle platné právní úpravy v roce 2007 a 2008 a posouzení, zda je či není pro zaměstnance výhodné podepsání Prohlášení poplatníka daně z příjmů. Praktická část je pak doplněna o řadu názorných příkladů s přehlednými tabulkami. K výsledkům každého příkladu jsem uvedla kratší komentář nebo doporučení, která varianta je pro zaměstnance výhodnější z pohledu nižšího daňového zatížení a která varianta je výhodná pro daný podnik, aby dosahoval nižších nákladů a maximalizoval svůj zisk. Praktické řešení příkladů jsem aplikovala na zemědělský podnik AGRODRUŽSTVO BLÍŽKOVICE, družstvo. Tato bakalářská práce může být praktickou pomůckou pro začínající mzdové účetní, manažery a ekonomy. Je také určena zaměstnavatelům, kteří chtějí efektivněji řešit vztahy k zaměstnancům, snižovat mzdové náklady a maximalizovat zisk a v neposlední řadě samotným zaměstnancům, aby věděli o možnostech, jak snížit své daňové zatížení a ušetřit na odvodech daní a pojištění.
48
6 Použitá literatura Odborná literatura [1]
BŘEZINOVÁ, H., MUNZAR, V. Účetnictví I. Praha: ISU, 2003. 470 s. ISBN 80-86716-00-7.
[2]
JAKUBKA, J. Zákoník práce 2008 s výkladem. Praha: GRADA Publishing a. s., 2008. 85 s. ISBN 978-80-247-2571-0.
[3]
JANKŮ, M. a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult, 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. 642 s. ISBN 80-7179-499-6.
[4]
JANOUŠKOVÁ, J., KOLIBOVÁ, H. Zaměstnanecké výhody a daně. Praha: GRADA Publishing a. s., 2005. 113 s. ISBN 80-247-1364-0.
[5]
MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2007. Praha: GRADA Publishing a. s., 2007. 192 s. ISBN 978-80-247-2087-6.
[6]
MARKOVÁ, H. Daňové zákony: úplná znění platná k 1. 1. 2008. Praha: GRADA Publishing a. s., 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2385-3.
[7]
ŠUBRT, B. Abeceda mzdové účetní 2006. ANAG, 2006. 496 s. ISBN 807263-319-8.
[8]
VYBÍHAL, V. Mzdové účetnictví 2005, praktický průvodce. Praha: GRADA Publishing a. s., 2005. 355 s. ISBN 80-247-1063-3.
[9]
VYBÍHAL, V. Mzdové účetnictví 2006, praktický průvodce. Praha: GRADA Publishing a. s., 2006. 364 s. ISBN 80-247-1478-7.
[10]
VYBÍHAL, V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2007, praktický průvodce. Praha: GRADA Publishing a. s., 2007. 216 s. ISBN 978-80-247-2096-8.
Právní předpisy [11]
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce.
[12]
Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.
[13]
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
[14]
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
[15]
Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě. 49
7 Přílohy Příloha č. 1:
Pracovní smlouva
Příloha č. 2:
Dohoda o provedení práce
Příloha č. 3:
Dohoda o skončení pracovního poměru
Příloha č. 4:
Účtová osnova
Příloha č. 5:
Evidence docházky
Příloha č. 6:
Výkaz práce
Příloha č. 7:
Výplatní páska
Příloha č. 8:
Oznámení úřadu práce za rok 2007
Příloha č. 9:
Konečná rozvaha roku 2007
Příloha č. 10: Přehled o srážkách za obědy Příloha č. 11: Prohlášení poplatníka daně z příjmů
50
