Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

VLIV DEVIZOVÉHO RIZIKA NA VÝKONNOST FONDŮ KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Roman Ptáček, Ph.D.

Vypracoval: Bc. Petr Tutko

Brno 2008

-1-

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně na základě literatury, kterou uvádím v seznamu na konci práce.

V Brně dne 14.1.2008

……………………………

-2-

Poděkování:

Tímto bych chtěl vyjádřit poděkování svému vedoucímu diplomové práce Ing. Romanu Ptáčkovi, Ph.D. za obětavou a velmi přínosnou pomoc při tvorbě této práce, hlavně pak při kompletaci praktické části.

-3-

Abstrakt: TUTKO, P. Vliv devizového rizika na výkonnost fondů kolektivního investování, Diplomová práce. Brno, 2008. Tato práce se zabývá fondy kolektivního investování, přesněji otevřenými podílovými fondy. Účast investorů v těchto fondech je v České republice ve vztahu k jiným zemím velmi malá. Je to dáno hlavně tím, že český finanční trh je poměrně mladý a investoři zvažují spoustu rizik s investicí spojených. Jedním z rizik je i devizové riziko, které hrozí v případě, že investor neinvestuje v měně domácí,ale naopak vloží své prostředky do fondů denominovaných v cizí měně. Konverze měn probíhá na začátku a na konci investice za určitý kurzu a právě rozdílné kurzy mohou ovlivnit výši výnosu. Devizové riziko tedy je riziko, spojené se změnou devizového kurzu domácí měny vůči měně zahraniční. Tato práce porovnává výnosy z fondů zajištěných proti devizovému riziku a nezajištěných a hodnotí, zda toto zajištění má nějaký vliv na výnos. V práci je použito zajištění formou forwardových kontraktů.

Abstract: TUTKO, P. Influence of foreign exchange risk to efficiency of collective investment fund, Graduation thesis. Brno, 2008. This thesis deal with funds of collectiv investment, especialy with opened shared funds. Czech invetors are not so interested in these funds, like people in other countries. Maybe, it could be due to the dimension of czech financial market or during the many risks connected with the investment. One of these risks is foreign exchange risk, which is connected with investment in other currency then domestic curency. Exchange of currency is doing at the start and at the end of investment and between this two dates could exchange rate decrease or strengthen. Foreign exchange risk is risk, which threatens to decree in consequence of change of exchange rate. This thesis compares decree from secured fund against foreign exchange risk and unsecured fund. It assess, if this securing has any influence to decree. In this thesis, there is used securing with the help of forward contracts.

-4-

ZADÁNÍ

-5-

OBSAH:

1. Úvod a cíl práce……………………………………………………..7 2. Metodika……………………………………………………………. 8 3. Fondy kolektivního investování……………………………………. 11 3.1. Investiční společnosti………………………………………………… 11 3.2. Investiční fondy……………………………………………………….11 3.3. Podílové fondy……………………………………………………….. 12 3.3.1. Typy podílových fondů a investiční strategie………………………... 13

4. Vývoj systémů devizových kurzů………………………………….. 16 4.1. Charakteristika měnových unií………………………………………. 17 4.2. Konference v Bretton-Woods………………………………………... 20 4.3. Systémy devizového kurzu…………………………………………... 21

5. Devizové riziko…………………………………………………….. 25 5.1. Druhy devizových rizik……………………………………………… 27

6. Devizová expozice…………………………………………………. 28 6.1. Členění devizové expozice……………………………………………28

7. Způsoby zajištění proti devizovému riziku a devizové expozici…… 30 8. Představení společností spravujících otevřené podílové fondy…….. 36 9. Otevřené podílové fondy…………………………………………… 38 9.1. ING Invest Global High Dividend…………………………………… 39 9.2. ING Invest Computer Technologies…………………………………. 40 9.3. SGUM Fund Equities Global Emerging Countries………………….. 42 9.4. SGUM Fund Equities Global………………………………………… 44

10. Praktická část – výpočty……………………………………………. 46 10.1. ING Invest Global High Dividend………………………………….. 46 10.2. ING Invest Computer Technologies………………………………... 49 10.3. SGUM Fund Equities Global………………………………………. 53 10.4. SGUM Fund Equities Global Emerging Countries………………… 56

11. Dílčí závěr – komparace fondů…………………………………….. 60 12. Závěr a diskuse………………………………………………………61 13. Literatura…………………………………………………………… 63

-6-

1. ÚVOD A CÍL PRÁCE Tato práce se zabývá komparací vybraných podílových fondů. Půjde hlavně o fondy jejichž portfolio tvoří zahraniční aktiva. Z toho důvodu se nadále práce věnuje zhodnocení jejich vztahu k riziku ze změny devizového kurzu. Vychází z předpokladu, že výnosy v podílových fondech nezávisí na tom, zda jsou zajištěny nebo nezajištěny proti devizovému riziku. V této diplomové práci si chci tento předpoklad ověřit. Cílem je zjistit, jakým způsobem a zda vůbec se proti devizovému riziku zajišťují a jestli má zajištění nějaký, ať už pozitivní či negativní, dopad na výnos z těchto fondů. Převažující

praxe

mezi

společnostmi

spravujícími

fondy

kolektivního

investování, zejména pak otevřené podílové fondy, je taková, že zajištění nepřináší pro klienty ani pro banku odpovídající efekt. Důvody k takovému rozhodnutí jsou v zásadě dva. Prvním je, že náklady na zajišťovací instrumenty jsou příliš vysoké a výnosy z investice je nedokážou přiměřeně pokrýt. Druhým důvodem je to, že ve finále devizové riziko přece jen nese až investor, takže banky nejsou zásadním způsobem tlačeny do použití zajištění. V této práci si ověřím, zda tento postoj je správný. Hypotéza, kterou si chci touto prací ověřit je, že zajištění podílových fondů proti devizovému riziku není nutné, neboť výnosy se zajištěním fondů jsou srovnatelné s výnosy fondů, které jsou proti tomuto riziku zajištěny. Jako zajišťovací instrument jsou vybrány jisté finanční deriváty a pomocí nich je určen podíl změny kurzu cenných papírů a podíl změny devizového kurzu na celkovém výnosu fondu. Smyslem je zhodnotit případný přínos pro investora za použití hedgingu. Jsou vybrány 4 otevřené podílové fondy dvou předních českých institucí, které se zabývají zprostředkováním investic do otevřených podílových fondů a ve svém portfoliu mají širokou paletu takovýchto fondů. Jedná se o společnosti ING a IKS KB. Všechny vybrané fondy jsou akciového typu a to z toho důvodu, že akcie jsou vysoce volatilní a případné rozdíly ve výnosech by tak mohli být znatelnější.

-7-

2. METODIKA Prvním krokem ve srovnávání výnosnosti otevřených podílových fondů je výpočet devizové expozice, tedy citlivosti investice na změnu devizového kurzu, neboli určení částky, která je vystavena neočekávané změně devizového kurzu. Devizovou expozici je možné popsat jako směrnici nebo sklon regresní přímky, která prochází soustavou souřadnic, přičemž na ose X jsou zaneseny neočekávané změny devizového kurzu (∆Su) a na ose Y jsou zobrazeny změny reálné hodnoty aktiv (∆V). Tento vztah je možné popsat také rovnicí a to ve tvaru:

∆V = β 0 + β 1 ∆S u + ε i

Přičemž:

β 0 , β1 − regresní koeficienty ∆V − změna hodnoty aktiv

∆S u − neočekávané změny devizového kurzu

ε i − náhodná chyba Zdroj: L. Lacina, P. Toman, R. Ptáček, Mezinárodní finance (2001) str.19.

Z uvedeného tedy vyplývá, že devizová expozice udává závislost mezi změnou reálné hodnoty investice a neočekávanou změnou devizového kurzu.

Dalším krokem je zvolení způsobu zajištění daného obchodu – tzv. hedging. V této práci jsou použity pro výpočet zajištění investice v zahraniční měně termínované obchody, které využívají finanční deriváty, v tomto případě se jedná o krátkodobé tří měsíční forwardy. Tyto forwardy jsou prováděny při termínových kurzech zvaných

-8-

forwardové kurzy. Zde bude využita tzv. přímá kotace forwardového kurzu, popřípadě kotace v procentech. Při přímé kotaci se uvádí celá hodnota forwardového kurzu. Jeho výše závisí na aktuálním spotovém kurzu, úrokové sazbě na domácí aktiva, úrokové sazbě na zahraniční aktiva a samozřejmě na době splatnosti kontraktu. Kotace v procentech spočívá ve vyjádření procentní změny forwardového kurzu oproti kurzu spotovému. Oba vztahy jsou vyjádřeny následujícími vzorci:

Přímá kotace

FRD / Z

IR t   SRD / Z * 1 + D *  100 360   = IR t   1 + Z *   100 360 

Kotace v procentech

FRD / Z − SRD / Z * 100 SRD / Z

Přičemž: FRD/Z – forwardový kurz domácí měny k měně zahraniční SRD/Z – spotový kurz domácí měny k měně zahraniční IRD

– úroková sazba na domácí měnu

IRZ

– úroková sazba na cizí měnu

t

– doba splatnosti

Zdroj: A. Jankovská, M. Sponer, Mezinárodní finance (1999) str. 112.

Pro praktický výpočet je počítáno s investicí 500.000,- do výše uvedených fondů. Vstupními daty je vývoj kurzu jednotlivých fondů v čase, přesněji se jedná o

-9-

časový interval vývoje během půl roku, úroková sazba na domácí měně, na EURU a na americkém dolaru USD, spotový kurz v době vkladu peněz do fondu. Na základě vývoje kurzu a jeho změn je možné určit změnu reálné hodnoty aktiv v době trvání investice. V příkladu bude porovnání spočívat v tom, že jsou vybrány dva fondy od obou správců a je spočítán výnos se zajištěním a bez zajištění při 6 měsíční investici do jednotlivých fondů ve výši 500.000Kč. Peníze jsou vloženy na účet a zainvestovány 1.6.2007. Devizová expozice bude ve dvou různých obdobích během trvání investice a ukáže jak se mění velikost exponované částky v čase v závislosti na změnách devizových kurzů.

- 10 -

3. FONDY KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ Tato diplomová práce se bude týkat podílových fondů. Co jsou podílové fondy? Jsou to určité instrumenty finančních trhů patřící do segmentu kolektivního investování. Instituce kolektivního investování nabízejí uplatnění pro úspory tisíců individuálních investorů, které umísťují především to kvalitních cenných papírů buď finančních trhů nebo do reálných investic pokud to zákony umožňují. Tyto instituce jsou velmi atraktivní pro menší investory, protože zakoupením jimi vydávaných cenných papírů získá drobný vkladatel větší cenovou stabilitu, možnost zajímavých kapitálových zisků s menším rizikem a nepřímý přístup k velkým balíkům cenných papírů, ke kterým by se jen těžko dostával. Další nespornou výhodou je vysoká likvidnost cenných papírů vydaných těmito společnostmi. Mezi instituce kolektivního investování patří: •

Investiční společnosti

•

Investiční fondy

•

Podílové fondy

3.1. Investiční společnosti Shromažďují peněžní prostředky prodejem podílových listů a vytvářejí z nich podílové fondy. Společnost musí mít formu akciové společnosti, ale fondy které zakládá a spravuje právnickými subjekty nejsou. Majetek v těchto fondech patří majitelům podílových listů, které obdrželi od své investiční společnosti za vložené finanční vklady. Společnost tento majetek pouze spravuje. Peněžní prostředky jsou použity ke koupi cenných papírů nebo jsou uloženy na speciálních účtech u bank.

3.2. Investiční fondy Musí být také právnickými osobami a mohou být založeny investiční společností nebo mohou být samostatnými subjekty. Investiční fondy vydávají akcie jejichž cena je odvislá od toho, jaké důvěře investorů se těší jejich správce. Na kapitálovém trhu může být nižší než hodnota aktiv připadající na jednu akcii, potom je tento rozdíl nazýván diskontem. Je-li naopak tento rozdíl ve prospěch kurzu, jedná se o prémii. Akcie

- 11 -

investičních fondů skupují většinou penzijní fondy, banky nebo drobní investoři. Účet investičního fondu spravuje depozitář, což bývá zpravidla banka s tímto oprávněním. Investiční fondy jsou akciové společnosti, takže vyplácejí buď dividendy nebo se zisk reinvestuje, čímž podporují růst kurzu vlastních akcií.

Posledním zástupcem institucí kolektivního investování jsou:

3.3. Podílové fondy Nejsou právními subjekty, takže nevydávají akcie, nýbrž podílové listy. Z toho důvodu nemůžou fungovat jako samostatné ekonomické jednotky, ale musí být spravovány investiční společností. Existují dva typy podílových fondů otevřený a uzavřený. O jaký typ se jedná musí být vždy uvedeno v názvu. Peníze uložené do těchto fondů musí být investovány buď do kvalitních cenných papírů nebo musí být uloženy na účtech spravovaných depozitářem.

1. Otevřené podílové fondy:

velikost otevřeného podílového fondu a počet emitovaných podílových listů závisí přímo na množství peněz, které investoři do podílového fondu vloží. V prvním období po založení otevřeného podílového fondu nakupují investoři podílové listy za cenu nominální hodnoty. To lze ze zákona praktikovat prvních šest měsíců. Následně se emitují další podílové listy, ovšem již za hodnotu čistého jmění připadajícího v té době na jeden podílový list. U otevřeného podílového fondu má investor právo kdykoli kdykoliv požádat investiční společnost, která fond spravuje, o odkoupení svého podílového listu za cenu odpovídající majetku na tento list připadající, která je minimálně jednou týdně zveřejňována v tisku.

2. Uzavřené podílové fondy:

Počet i doba vydávání podílových listů jsou předem omezeny. Investor nemá právo na jejich odkup, ale může s nimi obchodovat na kapitálovém trhu. Bývá zde velmi často velký diskont. V některých zemích jsou tyto fondy zakázány.

- 12 -

Investiční společnosti mají při své investiční strategii různé cíle. Jak jimi spravované investiční fondy, tak i podílové fondy se mohou z hlediska jejich statutu, a tím i závazné investiční strategie, zaměřovat různým způsobem.

1. Růstové fondy – orientují se na zhodnocení dlouhodobého kapitálu. Tyto fondy většinou nevyplácejí dividendy, ale veškeré své získané zdroje proinvestují. Z tohoto důvodu by měl u nich růst rychleji kurz na kapitálovém trhu, resp. u otevřených podílových fondů cena jejich odkupu. 2. Důchodové (dividendové) fondy - své portfolio zaměřují na co nejvyšší běžný výnos, takže investují do akcií a obligací s vysokými dividendami a úrokem. Vyplácejí proto většinou vyšší dividendy nebo podíly na zisku. 3. Vyvážené fondy – představují mezistupeň mezi výše uvedenými strategiemi

Investiční společnosti a investiční fondy napomáhají drobným investorům při snižování informačních a transakčních nákladů a poskytují jim investiční možnosti jinak mnohdy pro ně nedostupné. Ovšem investor sám si musí zvolit do kterých typů fondů bude investovat v závislosti na jeho vztahu k riziku a k požadovanému výnosu, musí si zvolit investiční strategii.

3.3.1. Typy podílových fondů a investiční strategie Volba investiční strategie závisí především na investičním horizontu, očekávaném výnosu a vztahu k riziku (platí totiž, že čím vyšší je potenciální výnos, tím vyšší je také riziko, že investice může být ztrátová). Investiční horizont jinými slovy znamená odpověď na otázku, jak dlouho chcete mít peníze v podílovém fondu uloženy a jakou volnost chcete mít při jejich výběru. Fondy peněžního trhu Ukládáte-li peníze na dobu několika měsíců až jednoho roku, nejvhodnějším řešením jsou fondy peněžního trhu. Nabízí stabilní výnos, obvykle mírně vyšší než termínované vklady v bankách, jejich kurz neprochází žádnými výraznějšími výkyvy a poplatky za správu jsou minimální. Jsou proto ideální pro krátkodobé úložky či pro

- 13 -

uložení hotovostní rezervy, kterou je potřeba mít rychle k dispozici, ale u níž je škoda, aby ležela na běžném účtu v bance s minimálním zhodnocením. Jak dlouho

Riziko a výkonnost

Likvidita

6 - 12 měsíců

nízké

vysoká

Fond peněžního trhu prostředky investorů půjčuje na peněžním trhu, ukládá je na termínované vklady u bank a nakupuje státní pokladniční poukázky a dluhopisy s krátkou dobou splatnosti. Většina prostředků je obvykle uložena pouze v korunách, takže změna kurzu koruny výkonnost fondu neovlivňuje. Dluhopisové fondy Jak dlouho

Riziko a výkonnost

Likvidita

2 roky

nížší

vysoká

Při investici na více než jeden rok je dobré část prostředků přesunout do fondů dluhopisových neboli obligačních. Dluhopisy, do kterých tyto fondy investují, přináší o něco vyšší výnosy, než jaké mohou dosahovat fondy peněžního trhu, na druhou stranu ale platí, že růst kurzu dluhopisových fondů není tak rovnoměrný jako u fondů peněžních a v krátkém období může i zakolísat (především u fondů, které mají část portfolia umístěnu v zahraničních dluhopisech). Dluhopisové fondy nakupují především státní a firemní dluhopisy, u firemních mají přednost dluhopisy důvěryhodných emitentů. Část dluhopisů může být denominována v cizích měnách, což zvyšuje rizikovost fondu a přináší větší kolísání jeho kurzu. Smíšené fondy Jak dlouho

Riziko a výkonnost

Likvidita

3 roky

střední

vysoká

Do smíšených fondů je vhodné investovat zhruba na tři roky. V portfoliích těchto fondů jsou zastoupeny dluhopisy i akcie českých i zahraničních společností.

- 14 -

Akciová část portfolia by měla v době růstu táhnout zhodnocení fondu vzhůru, v případě problémů by naopak dluhopisová část měla tlumit negativní vliv klesajících kurzů akcií. Zároveň ovšem platí, že v případě výrazného růstu akciových trhů je dluhopisová část portfolia zbytečnou přítěží a otázkou je, proč by investor neměl tuto diverzifikaci rizika provést sám tím, že si koupí jak podílové listy kvalitního dluhopisového fondu, tak i podílové listy akciového fondu nebo fondu fondů, o kterém se domnívá, že má zajímavý růstový potenciál. V portfoliu smíšených fondů lze najít akcie, podílové listy, obligace i nástroje peněžního trhu, jejichž vzájemný poměr určuje rizikovost fondu. Žádný druh cenných papírů by podle metodiky Unie investičních společností ČR neměl přesáhnout šedesáti procent hodnoty portfolia. Cenné papíry mohou být denominované v korunách i cizích měnách.

Fondy fondů Jak dlouho

Riziko a výkonnost

Likvidita

3 roky

vyšší

vysoká

Nově se v nabídce českých investičních společností objevují fondy fondů, které nabízí jednoduchý přístup na zahraniční akciové trhy. Měly by tedy poskytovat výrazně nadprůměrný výnos (vedle růstu zahraničních akciových trhů také díky ziskům plynoucím ze znehodnocování koruny), ovšem vzhledem k možným krátkodobým výkyvům akciových trhů je vhodné investovat do těchto fondů s investičním horizontem tří a více let. Fondy fondů nakupují podílové listy jiných fondů českých i ze zahraničí. Díky tomu snižují riziko plynoucí z možného pádu kurzů akcií jednotlivých firem a zároveň nemusí vydávat značné prostředky na analýzy těchto trhů.

Akciové fondy

- 15 -

Jak dlouho

Riziko a výkonnost

Likvidita

5 let

vysoké

vysoká

Nejdelší investiční horizont (obvykle čtyři až pět let) mají fondy akciové. V krátkém období může jejich kurz výrazně kolísat. Zkušenost ale ukazuje, že pokud investor v době pádu kurzu neztratí hlavu, akciové fondy mu přinesou vyšší zhodnocení než ostatní typy fondů. Při výběru jednotlivých fondů je třeba dát si pozor na investiční strategii fondu. Pokud mají fondy podobnou strategii, jejich kurz se obvykle vyvíjí podobným způsobem, zatímco v dobře sestaveném portfoliu by měly jednotlivé fondy navzájem tlumit své poklesy. Je proto lepší volit několik různých fondů s odlišným zaměřením (ať už podle regionu nebo sektoru, do kterého investují), čímž se snižuje riziko s akciovými fondy spojené. Akciové fondy většinu prostředků ukládají do akcií zahraničních nebo českých firem. Rizikovost fondu se odvíjí od toho, do jakých firem a v jakých zemích fond investuje.

4. VÝVOJ SYSTÉMŮ DEVIZOVÝCH KURZŮ Cesta k současnému systému devizových kurzů byla velice složitá a dlouhá. Systém prošel od stříbrného standardu přes zlatý standard až k tvorbě měnových unií. Každá unie měla jiný důvod vzniku a cíle. Měnové unie s větším či menším významem převážně trvaly jen omezenou dobu ovšem některé přetrvávají v pozměněné podobě dodnes. Byly založeny na určitých dohodách členských zemí o směnných kurzech ať už mezi vlastními měnami nebo o směnných kurzech drahých kovů. Byl to trend, který se projevil zejména na přelomu 19. a 20. století. [7]

Jedná se zejména o tyto měnové unie:


Latinská měnová unie
Skandinávská měnová unie
Německá měnová unie
Německo-rakouská měnová unie
Rakousko-uherská měnová unie - 16 -


Belgicko-lucemburská unie
a další měnové unie, které svým rozsahem nedosahovali takové úrovně jako výše zmíněné

4.1. Charakteristika měnových unií Latinská měnová unie

V roce 1865 svolal císař Napoleon III mezinárodní měnovou konferenci za účasti všech zemí Evropy, USA a některých států Asie se záměrem vytvořit jednotnou světovou měnu. Výsledkem ovšem nebyla jednotná světová měna, ale vznik Latinské měnové unie. Členskými státy byly Francie, Švýcarsko, Belgie a Itálie. Vznik byl motivován hlavně snahou omezit nadvládu britské libry v mezinárodních finančních vztazích. Členské země unie určily zákonný poměr ceny zlata a stříbra 1:15,5 a byly raženy mince stejné nominální hodnoty, které obíhaly ve všech státech unie bez ohledu na zemi původu. Vlivem odlišných cílů s kterými země do unie vstupovaly, fungovala unie velmi špatně. Národní zájmy vystupovali do popředí před zájmy ekonomickými. Díky silnému ekonomickému potenciálu Francouzů vydržela unie až do vypuknutí první světové války. Poté se definitivně rozpadla.[7]

Skandinávská měnová unie

Jak již název napovídá, členy unie byly státy ležící na Skandinávském poloostrově, tedy Švédsko, Dánsko a Norsko. Cílem bylo politické, ekonomické a kulturní semknutí skandinávských zemí. Podmínky vzniku měnové unie byly mnohem příznivější než u Latinské měnové unie. Užší politické spojení skandinávských zemí, podobný charakter národních ekonomik, které byly silně orientované na export a vzájemně velmi blízká úroveň v procesu industrializace. Společnou měnovou jednotkou byla Skandinávská koruna a poměrným zastoupením švédské, norské a dánské koruny 1:1:1. Chtěli zavést společný oběh pro mince i bankovky. Od vzniku unie byl zaveden zlatá standard, čímž se eliminovali problémy bimetalistických měnových systémů s kolísáním hodnoty obou měnových

- 17 -

kovů. Ovšem i tato měnová unie dlouho nevydržela, došlo k narušení politických vztahů, změnily se přístupy k monetární politice. Což vedlo k omezení přijímání bankovek a mincí druhých zemí, následně pak zastavení volného obchodu se zlatem a nakonec i zánik unie.

Z uvedených dvou příkladů je zřejmé, že politická jednota a měnová unie musí jít ruku v ruce. Peněžní unie fungovali jen tak dlouho, pokud byly pro všechny členské státy výhodné. Jakmile nastaly poruchy a šoky, kterými byly jednotlivé země postiženy různě, reagovali vždy ve vlastním zájmu, ne v zájmu unie.[7]

Německá měnová unie

Za velice úspěšnou měnovou unii můžeme označit Německou měnovou unii, která vznikla v roce 1871 a po začlenění do Evropské měnové unie trvá v podstatě dodnes.

Německá měnová unie vznikla po sjednocení Německa a zavedení nové jednotné měny – marky. Rozhodují pro úspěch německé měnové unie byla hospodářská konvergence a politická integrace před zavedením společné měny.[7]

Německo-rakouská měnová unie

Patří mezi první měnová seskupení. Trvala pouhých deset let a příčinou zániku byly politické spory mezi oběma zeměmi. Kromě toho neexistovala žádná koordinace měnových politik a jiná smluvní pravidla, které jsou k fungování unie nutná.

Unie používala tři různé měny při fixně stanovených měnových kurzech a při společné měnové jednotce, kterou tvořil stříbrný tolar, jako paralelní měn a fungující na celém území, zatímco národní měny mohou být používány

jen v rámci teritoria

jednotlivých členů unie. Společná měna, která by nahradila tři stávající nebyla uvažována, takže unie fungovala pouze na principu zachování měnových kurzů.[7]

Rakousko-uherská měnová unie - 18 -

Po vytvoření Rakousko – Uherské monarchie měly státy společnou kromě zahraniční politiky a armády také měnu. Fungovala jedna centrální banka se sídlem ve Vídni s kapitálem, zisky a personálem přísně oddělenými. Vydávala ale jednotné bankovky s na jedné straně německými a na druhé straně maďarskými nápisy. Společná měna se jmenovala koruna. Tato unie zanikla rozpadem Rakouska – Uherska.[7]

Další měnové unie:


Belgicko-lucemburská měnová unie
Rand měnová unie
Východoafrická měnová unie
CFA (franková zóna) Dalším obdobím důležitým pro vývoj devizových kurzů bylo meziválečné období. Po první světové válce se objevily pokusy o znovuobnovení zlatého standardu. Výsledkem bylo seskupení zemí zvané Zlatý blok, členskými státy byly Francie, Švýcarsko, Belgie, Nizozemí, Itálie, Polsko a později se připojilo i Československo. Odmítli devalvovat své měny a dohodli se na zachování směnitelnosti bankovek za zlato při stávající paritě. Dále se dohodli na rozvoji vzájemného obchodu a pomoci při ochraně zlaté měny. Ovšem země zdrcené válkou se potýkaly s hospodářskými problémy a nebyly schopny dostát svým závazků v ochraně zlaté měny. Státy prováděly deflační politiky i za cenu poklesu průmyslové výroby. Po několika letech státy opouští zlatou měnu a tím se rozpadá i Zlatý blok.

Velká Británie, jako odpůrce zlatého standardu založila neformální seskupení zvané Librový blok. Členskými zeměmi byly kromě Velké Británie všechny země Commonwealthu (s výjimkou Kanady), skandinávské země, Argentina, Japonsko a Čína. Byl založen na zvýhodněném vzájemném obchodě, tedy na systému preferenčních cel. Cílem tohoto bloku byl návrat k vhodné formě mezinárodní zlaté měny a bez kolísání cen zlata. Výsledkem byla relativní stabilita měn a minimální inflace. [7]

Dalšími uskupeními byl například dolarový blok nebo Trojdohoda. - 19 -

Během hospodářské krize a druhé světové války silně oslabil mezinárodní obchod, mezinárodní pohyb peněz, prakticky neexistovaly devizové a mezinárodní finanční trhy. Bylo tedy nutné zcela reformovat systém mezinárodních vztahů. Prvním krokem bylo obnovit válkou zničené ekonomiky a zajistit rozvoj mezinárodního obchodu, který byl závislý na platební schopnosti zemí a směnitelnosti jejich měn. Cílem byl systém, který by zajistil stabilitu v této oblasti. Na všechny tyto problémy měla najít řešení konference v Bretton – Woods.

4.2 Konference v Bretton – Woods Jedná se o měnovou a finanční konferenci Spojených národů, která byla svolána aby definovala hlavní rysy poválečného měnového uspořádání a vypracovali nástin nového mezinárodního peněžního systému s pevnými devizovými kurzy a podpořili tak poválečný světový obchod. Výsledky tohoto jednání lze považovat za počátek současného mezinárodního měnového systému. Konference se zúčastnilo 44 zemí z nich hlavní slovo měly Velká Británie (John Maynard Keynes) a Spojené státy (Harry Dexter White). Každý z nich měl svůj návrh, přičemž společné bylo pouze vytvoření nadnárodních měnových institucí, na které by byla přenesena určitá pravomoc v oblasti měnových vztahů. Při jednáních na konferenci stály proti sobě v podstatě pouze návrhu výše zmíněných mužů. Výsledkem bylo vytvoření rámce pro řízení měnových kurzů. Zlato bylo postaveno do pozice spoluvládce s dolarem. Každá měna měla stanovenu oficiální paritu ve vztahu k dolaru a ke zlatu. Bretton – Woodský systém se stal soustavých pevných devizových kurzů založených na americkém dolaru, který byl pro zahraničná vlády a centrální banky volně směnitelný za zlato v poměru 35USD za troyskou unci. Pevné kurzy měly být udržovány pomocí interevncí centrálních bank na devizivých trzích, kde banky obchodovali s dolarovými aktivy.[7]

Dohodnuté principy měly realizovat nově vzniklé instituce – Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund - IMF) a Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (International Bank for Reconstruction and Development – IBRD), koncepci

- 20 -

doplňuje Mezinárodní organizace pro obchod (International Trade Organization – ITO), už během ratifikace docházelo k rozdílným názorům na fungování ITO, tak byla později nahrazena Světovou obchodní organizací (World Trade Organization – WTO).

Tento systém fungoval 25 let po druhé světové válce a odrážel dominantní roli Spojených států ve světové ekonomice. Veškeré mezinárodní finanční operace probíhali v dolarech, měny kurzů byly stanoveny k dolaru, devizové rezervy byly drženy v dolarech. Postupem času ovšem postavení Spojených států na politické scéně oslabuje, například díky válce ve Vietnamu a také díky změnám v monetární politice USA. Evropské státy mají tendence se oprostit od pevné vazby na USA. Tyto tlaky vyvrcholily vznikem Evropského měnového systému (EMS) a vytvořením kolketivní zúčtovací jednotky ECU (European Currency Unit). To byl počátek evropské měnové integrace, která přes množství etap dospěla do současného stavu, do Evropské unie s jednotnou měnou EURO. [7]

4.3. Systémy devizového kurzu Devizový kurz jako nástroj hospodářské politiky má v jednotlivých zemích rozdílné uspořádání kurzových vztahů. Projevuje se tak, že různé země používají různá pravidla a mechanismy tvorby devizového kurzu a jeho řízení při uskutečňování plateb do zahraničí a inkasa ze zahraničí. Různé systémy devizových kurzů působí rozdílně na přizpůsobování vnitřních a zahraničních cen, na platební bilanci i vývoj devizových rezerv. Vytvářejí rovněž nestejné předpoklady pro měnovou a fiskální politiku i pro vznik a řízení devizových rizik.

Existují dva druhy měn pro něž jsou určeny dva typy systémů devizového kurzu. Prvním typem měny jsou měny nesměnitelné v netržních ekonomikách. Zde se uplatňují pevné nepružné devizové kurzy, které nereagují na tržní vývoj. Tento systém u nás fungoval v letech 1953 – 1990 a v současné moderní ekonomice se už téměř nepoužívá. Druhým typem měny jsou měny směnitelné s pružnými devizovými kurzy, tento systém se v různých modifikacích používá nyní.[4] Systémy nepružných devizových kurzů

- 21 -

Používají je země, jejichž národní měna nemá statut volné směnitelnosti. Společným znakem je administrativní způsob odvozování. Devizový kurz může být stanoven zcela subjektivně, nebo se výpočet provádí na základě statistického poměřování cenových hladin dvou zemí či na základě průměrné ceny deviz vypočtené z tzv. reprodukčních nákladů deviz. Pro tento systém je typická existence několika oficiálních kurzů, diferencovaných podle druhu plateb nebo podle subjektu plateb, popřípadě i podle druhu měn. Existuje také černý kurz pro nelegální devizové operace, jehož úroveň se považuje za nejobjektivnější z hlediska rovnovážného kurzu, protože oficiální kurzy bývají zpravidla nadhodnocené, vzhledem k tomu, že administrativní úpravy se provádějí se značným časovým zpožděním za vývojem inflace.[4]

Systém pružných devizových kurzů:

Tyto systémy jsou charakteristické pro země s tržní ekonomikou a jejich měna je směnitelná. Pružné kurzy se používají ve všech vyspělých státech současného ekonomického světa.

Jednotlivé systémy by se dali rozdělit takto: •

Systém volně pohyblivých kurzů, označovaný jako floating

•

Systém kurzů s řízenou pohyblivostí, řízený floating

•

Systém pevných kurzů s limitovanými hranicemi oscilace

•

Systém kurzů vázaných, ať už k jedné měně nebo ke skupině měn

•

Systém regionálně pevných kurzů

•

Systém kurzů s klouzavými (postupnými) změnami parit

SYSTÉM VOLNĚ POHYBLIVÝCH KURZŮ (FLOATING)

Volně pohyblivé kurzy se přizpůsobují bez omezení změnám poptávky a nabídky na devizovém trhu a reagují tak zcela přirozeně na vývoj inflace, úrokových

- 22 -

sazeb a dalších tržních faktorů, které determinují jejich rovnovážnou úroveň. Volně pohyblivé kurzy se uplatňují zásadně u volně směnitelných měn. Zpravidla nemají vymezen ústřední kurz a rovněž rozsah jejich oscilace není nijak omezen, tzn. že nejsou intervenovány ani povinně ani fakultativně centrální bankou. Mezinárodní spolupráce ovlivňuje jejich vývoj z pravidla jen nepřímo. Pokud země uplatňuje čistý floating, provádí nezávislou kurzovní politiku, s tím, že respektuje případná mezinárodní ujednání, která mají nepřímý vliv na vývoj devizového kurzu. Tento model bez jakýchkoli zásahů centrální bankou existuje pouze na teoretické úrovni, v praxi jsou devizové trhy v podmínkách floatingu vystaveny skutečným rizikům spekulativního pohybu kapitálu. V současných kurzových vztazích platí, že i když není oscilace devizového kurzu omezena přímo předem stanovenými limity, je vývoj poptávky a nabídky deviz často regulován nepřímými zásahy centrální banky (změny úrokových sazeb) nebo státu (cenová, důchodová, daňová politika).[4]

SYSTÉM KURZŮ S ŘÍZENOU POHYBLIVOSTÍ

Systém kurzů s řízenou pohyblivostí představuje kompromis mezi volně pohyblivými devizovými kurzy s neomezenou oscilací a pevnými kurzy se širokými pásmy oscilace. Je možné ho charakterizovat jako systém kurzů, jejichž pružnost je řízena na základě intervencí, které centrální banka provádí, aniž by k takovým opatřením byla zavázána dohodou o pevně stanovených a předem vymezených pásmech oscilace. Řízený floating umožňuje krátkodobě stabilizovat devizový kurz, zabránit jeho neúměrným výkyvům a snížit tak rizika a nejistoty v mezinárodním obchodě a investování. Současně ale vytváří předpoklady k tomu, aby devizový kurz v dlouhém období odrážel inflační diferenciál a ostatní základní dlouhodobé determinanty devizového kurzu.[4]

SYSTÉM KURZŮ S PEVNOU VAZBOU NA MĚNOVÝ KOŠ

Pevná vazba na jednu měnu fakticky představuje volný pohyb kurzu k ostatním měnám společně s vůdčí měnou. V podmínkách diverzifikovaného zahraničního - 23 -

obchodu nebo platebních vztahů proto ztrácí vazba na jednu měnu svoje opodstatnění a jako výhodnější se jeví vazba na individuální měnový koš nebo příp. vazba na standardizovanou košovou měnovou jednotku (SDR). Výběr měn a stanovení jejich váhových podílů v měnovém koši bývá obvykle provedeno na základě podílu jednotlivých zemí v zahraničním obchodě dané země a dále na základě významu jednotlivých zahraničních měn pro mezinárodní platební styk této země. Protože je v koši více měn, jednotlivé depreciační a apreciační pohyby se vyrovnávají, což znamená, že vykazují větší stabilitu devizového kurzu. Tato skutečnost má velmi pozitivní vliv na vývoj zahraničního obchodu.[4]

SYSTÉM REGIONÁLNĚ PEVNÝCH DEVIZOVÝCH KURZŮ (ERM)

Jedná se o evropský kurzový mechanismu, který spojoval systém pevných kurzů uplatňovaných v rámci daného regionu, se systémem volně pohyblivých mimo rámec regionu. Devizové kurzy měn zúčastněných zemí udržovali striktně vymezená pásma oscilace mezi sebou navzájem, zatímco ve vztahu k měnám mimo ERM se volně pohybovaly. To umožňovalo snižovat kurzová rizika a vytvářet příznivější klima pro vzájemné obchodní a kapitálové transakce uvnitř regionu a zároveň byl měnový vývoj všech zúčastněných zemí ovlivňován vnějšími vlivy, zprostředkovanými především vývojem kurzu amerického dolaru a japonského jenu. Tento mechanismus je tedy založen na intervenčních nákupech a prodejích národních měn členských zemí příslušnými centrálními bankami na jejich národních devizových trzích. Všechny měny členských zemí EMS měly stanovený střední kurz v měnové jednotce ECU. Na základě těchto středních kurzů byly propočteny křížovým pravidlem tzv. bilaterální střední kurzy zúčastněných měn vůči sobě navzájem. Centrální banky byly povinné udržovat tržní kurzy národních měn v rámci povoleného rozpětí.[4]

SYSTÉM KURZŮ S POSTUPNÝMI ZMĚNAMI PARIT

V rámci tohoto systému provádí centrální banka relativně časté úpravy ústředního kurzu v postupných krocích. Představuje tak kompromis mezi systémem - 24 -

volně pohyblivých kurzů s neomezenou oscilací a systémem pevných kurzů. Výhodou je veliká pružnost v úpravách středních kurzů, které jsou výhodné pro země s vysokými tempy inflace. Zabezpečuje dlouhodobou reálnost a usnadňuje hladký průběh vyrovnávacího procesu, nevíc umožňuje krátkodobou stabilitu devizového kurzu, a tím snižuje kurzová rizika exportérů a importérů u krátkodobých pohledávek a závazků v cizích měnách. Tento systém si však nikdy nezískal větší popularitu u ekonomicky vyspělých zemí, které obvykle preferují systém řízeného floatingu nebo některou z variant pevných devizových kurzů.

Optimální volba systému devizových kurzů musí respektovat odlišnost reálných ekonomických a měnových podmínek různých zemí. Musí přihlížet zejména k úrovni ekonomické vyspělosti státu, k účasti v integračních seskupeních, ke stupni otevřenosti ekonomiky a k tempu růstu inflace v zemi. Kurzová stabilita může být dlouhodobě udržována tehdy, jestliže reálný vývoj ekonomiky je dlouhodobě stabilní a ve vztahu k ostatním zemím vyrovnaný. [4]

5. DEVIZOVÉ RIZIKO Devizové riziko je průvodním jevem obchodování na mezinárodních trzích. Vzniká v souvislosti s neočekávanými změnami devizových kurzů. Tímto rizikem nejsou ohroženy pouze subjekty, které přímo na zahraničních trzích působí, ale i subjekty které na mezinárodním trhu nepůsobí. Změny kurzů ovlivňují ceny dovozů a ty mohou neblaze působit na konkurenceschopnost domácích podniků.

Devizové riziko je definováno jako variabilita hodnoty aktiv, pasiv a peněžních toků vyjádřená v domácí měně v důsledku neočekávaných změn devizových kurzů. S pojmem devizové riziko velmi úzce souvisí pojem devizová expozice, která definuje které položky a v jakém objemu jsou vystaveny devizovému riziku. (Skripta, str. 17) Vyjadřuje tedy citlivost aktiv na změny devizových kurzů.

- 25 -

V mezinárodním obchodě toto riziko spočívá ve změnách směnných kurzů mezi měnami smluvních partnerů, případně mezi domácí měnou a měnou třetí země, v které má být závazek vyrovnaný.

Změny měnových kurzů mohou mít kladný nebo záporný vliv na předpokládaný výsledek, to znamená, že může docházek ke kurzovým ztrátám ale i kurzovým ziskům. Devizové riziko se vztahuje na dobu mezi uzavřením příslušné smluvní dohody a peněžním plněním z této dohody. Prakticky na sebe bere riziko subjekt zahraničních ekonomických vztahů už okamžikem podání závazného návrhu smlouvy. Problém je o to složitější, že předpovídání měnového vývoje je velmi obtížné. Vývoj kurzů mnohokrát není jen výsledkem vývoje ekonomických faktorů, ale v některých situacích i výsledkem neekonomických faktorů, u kterých se intenzita a směr nedá v budoucnu předvídat. Vývoj jednotlivých měn je velmi těžké sledovat a předvídat, protože na kurzové výkyvy působí řada činitelů.

V první řadě jsou to faktory ekonomické jako například hospodářský růst, úrokové sazby, inflace, úroveň nezaměstnanosti, parita kupní síly, obchodní bilance, stav devizových rezerv. Velmi zásadním vlivem na vývoj devizových kurzů je politická situace v dané zemi, peněžní politika státu jakož i měnově – politická opatření ve formě měnových dojednání ( Evropská měnová unie ). Jako třetí činitel působí spekulace na devizovém a peněžním trhu za účelem dosažení kurzových zisků z nákupu a prodeje deviz.

Kurzové riziko zasahuje exportéra i importéra. Exportér, který uzavřel smlouvu v cizí měně podléhá riziku , že po obdržení platby a výměně deviz obdrží méně v domácí měně než počítal ve své kalkulaci. Importér, který musí platit v cizí měně je zase v nebezpečí, že bude muset vydat za nákup potřebné cizí měny více jednotek domácí měny než předpokládal. Exportér i importér se přesto snaží podle stoupání a klesání kurzu o urychlení respektive zpomalení placení nebo o zajištění kurzového rizika pomocí různých nástrojů. Jedná se zejména o doložka o zabezpečení kurzu ve smlouvě, dohoda o měnově-opčních právech, kurzově pojišťovací obchody, termínové obchody, úvěry v cizí měně, měnové opce, dále pak forfaiting, factoring nebo leasing případně některé další formy vazbových obchodů. O formách zajištění proti devizovému riziku bude podrobněji pojednáno níže.[6] - 26 -

V systému pohyblivých měnových kurzů mají výkyvy jednotlivých měn dosah na mezinárodní obchod, ale i na činnosti jednotlivých firem v různých sférách činnosti. Na úrovni světových trhů dochází ke změně konkurenčních pozic jednotlivých zemí. V případě států , kde klesá kurz jejich měny (devalvace), se zlepšuje konkurenční schopnost jejich firem při exportu a naopak silné zhodnocení jejich měny (revalvace) oslabuje možnost exportu. Samozřejmě záleží na druhu produktu a jeho postavení trhu.

5.1. Druhy (úrovně) devizových rizik Současná ekonomie rozlišuje v mezinárodním obchodě tři základní druhy devizového rizika, kterému je subjekt se zahraniční aktivitou vystaven:

1. TRANSAKČNÍ RIZIKO – jedná se o směnné kurzové riziko zakládající se na nejistotě kalkulovaných nákladů respektive výnosů, které vyplývají z kurzových změn. Vzniká vždy když je kontrakt vyjádřen v cizí měně. Například při exportu očekávaný příjem v cizí měně přináší kurzovou ztrátu v důsledku poklesu kurzu dané měny vůči měně domácí. Takto je exportér vystaven nebezpečí nárůstu nákladů. Naopak importér, který má závazky v cizí měně, utrpí ztrátu v důsledku poklesu kurzu domácí měny vůči měně ve které musí splatit dluh. 2. EKONOMICKÉ RIZIKO – přesahuje svým významem riziko transakční neboť zahrnuje i otázku konkurenceschopnosti podniku v budoucnu vzhledem ke kurzovým změnám. Tomuto druhu rizika jsou vystaveny u subjekty, které nemají přímý obchodní vztah k zahraniční. Toto riziko ohrožuje celkovou hodnotu podniku. 3. TRANSLAČNÍ RIZIKO – jedná se o účetní riziko měnového přepočtu a účetního ohodnocení položek znějících na cizí měnu. Objevuje se jen velkých nadnárodních společností při vypracování účetních uzávěrek. Riziko spočívá ve špatném ohodnocení pasiv v důsledku kurzových výkyvů.[6]

6. DEVIZOVÁ EXPOZICE

- 27 -

S pojmem devizové riziko velice úzce souvisí i pojem devizová expozice. Pro firmy má větší vypovídací schopnost důležitost neboť je měřitelná. Devizová expozice měří citlivost reálných aktiv a pasiv vyjádřených v domácí měně na neočekávané změny devizových kurzů. Citlivostí se rozumí rozsah změny hodnoty aktiv a pasiv vyjádřených v domácí měně v důsledku neočekávané změny devizových kurzů. Hrozí riziko pouze u neočekávaných změn neboť očekávané výkyvy jsou již zahrnuty do rozhodování ekonomických subjektů. To znamená, že došlo k většímu pohybu kurzů než se očekávalo. Stejně jako devizovému riziku, tak i devizové expozici jsou vystavena jak zahraniční, tak i domácí aktiva a pasiva.[5]

Členění devizové expozice je v téměř totožné jako členění devizového rizika:

1. TRANSAKČNÍ EXPOZICE – vzniká vždy, když je kontrakt firmy vyjádřen v zahraniční měně. Vyplývá to z možnosti vlivu změny devizového kurzu na budoucí platbu nebo inkaso firmy, jestliže k takové změně dojde v období mezi podepsáním smlouvy na dodávky a inkasem nebo platbou za tuto dodávku. Zdrojem transakční devizové expozice jsou zejména transakce spojené

s mezinárodním

obchodem,

domácí

transakce

vyjádřené

v zahraniční měně, mezinárodní neobchodní transakce (tj. úhrady nebo inkasa spojená s mezinárodním převodem dividend, poplatků, atd.) a kapitálové transakce v zahraničních měnách.

2. EKONOMICKÁ EXPOZICE – představuje možnost změny současné hodnoty firmy a budoucí hodnoty očekávaných peněžních toků vyjádřených v domácí měně v důsledku neočekávaných změn devizových kurzů. Má tedy zásadní vliv na konkurenceschopnost firmy. Ekonomická expozice tedy nemá žádnou souvislost se změnou kurzů v době mezi uzavřením a plněním kontraktu. Dotýká se změny budoucí hodnoty cash flow, která vzniká v důsledku neočekávaných kurzových změn. Při analýze ekonomické expozice je nutné věnovat pozornost tomu, odkud pocházejí výrobní vstupy firmy a kam směřuje odbyt firmy, jaká je konkurenční schopnost firmy na domácím a zahraničním trhu, do jaké míry je poptávka citlivá ne cenové změny a jak jsou vstupy i výstupy firmy oceňovány.

- 28 -

3. ÚČETNÍ EXPOZICE – představuje citlivost konsolidovaných finančních výkazů na neočekávaný pohyb devizových kurzů. Jde o případ, kdy domácí hodnota aktiv, pasiv nebo příjmů či výdajů denominovaných v cizích měnách se mění v důsledku změny devizových kurzů příslušných měn. Této expozici může být tedy vystavena jak konsolidovaná účetní rozvaha, tak i konsolidovaná účetní výsledovka nadnárodních společností, které mají dceřinné společnosti se sídlem v zahraničí. Platí, že čím vyšší je podíl činností zabezpečovaných dceřinnými společnostmi, tím větší je také podíl položek v daném finančním výkaze, které jsou vystaveny účetní devizové expozici. Při přepočtu údajů účetní závěrky v zahraniční měně pro konsolidovanou účetní, která se sestavuje v národní měně mateřské společnosti, vzniká problém, který kurzem provádět přepočet jednotlivých položek tak, aby konsolidovaná závěrka spolehlivě odrážela majetkovou a výnosovou situaci celé nadnárodní společnosti. Tento problém není dosud v praxi jednoznačně vyřešen. V současné době se uplatňuje tzv. běžná metoda opírající se o skutečně platný kurz v daném okamžiku. Problémem je tedy převod aktiv a pasiv s dceřinných společností do konsolidované bilance nadnárodní společnosti.[5]

Existují 4 základní metody převodu majetku do konsolidované bilance mateřské společnosti:[3]


Běžná metoda, používající skutečně platný promptní devizový kurz v daném okamžiku
Historická metoda, využívající historický kurz
Monetární a nemonetární metoda, která převádí reálná aktiva historickým kurzem a ostatní položky bilance běžným kurzem
Metoda časová, která používá běžný kurz pro převod položek spojených s provozní činností a historický kurz pro převod položek dlouhodobého charakteru (např. fixní aktiva)

7. ZPŮSOBY ZAJIŠTĚNÍ PROTI DEVIZOVÉMU RIZIKU A DEVIZOVÉ EXPOZICI

- 29 -

Přirozenou ochranou proti devizovému riziku je udržování vyrovnaných devizových pozic na straně aktiv a pasiv jak v měnové, tak v časové struktuře, tzv. přirozený hedging. Problémem tedy je, že aktiva se obvykle nerovnají pasivům a to co do množství, doby splatnosti nebo úročení. To znamená, že podnik se nachází v otevřené devizové pozici a je tedy vystaven devizovému riziku. Transakce, které eliminují devizové riziko se nazývají hedging. Princip tedy spočívá v neutralizaci výchozí pozice uskutečněním opačné operace na promptním trhu.

Tyto techniky je možné členit na interní a externí, přičemž interní se používají k zajištění devizové expozice a externí ke zmírnění důsledků změny devizového kurzu.

Mezi interní a v současné době používané zajišťovací techniky se řadí: •

Uzavření smlouvy v domácí měně

•

Dohoda o kurzových klauzulích

•

Netting

•

Uzavření smlouvy v třetí měně

•

Zpomalování a zrychlování plateb (lagging, leading)

•

Marketingová opatření

•

Výrobní opatření

•

Řízení aktiv a pasiv

•

Zúčtovací centrum

Zdroj: [5]

Tyto techniky nalézají uplatnění zejména v nadnárodních společnostech.

Za externí zajišťovací techniky lze považovat tyto: •

Promptní devizové obchody

•

Úvěr v cizí měně

•

Termínované a opční obchody 1. měnové forwardy 2. měnové futures 3. měnové swapy 4. měnové opce

- 30 -

•

Diskont směnky v cizí měně

•

Forfaiting

•

Exportní leasing

•

Exportní faktoring

•

Vazbové obchody

Externí techniky se dále dělí na standardní zajišťovací instrumenty, které jsou reprezentovány finančními deriváty a dále zvláštní formy zajištění, které kromě zajištění proti devizovému riziku plní i další funkce. Stručná charakteristika interních zajišťovacích technik:

Uzavření smlouvy v domácí měně

Při využití této techniky se smlouvy uzavře v měně exportéra, čímž bude celé rizko ze změny devizového kurzu nést zahraniční odběratel, tedy importér. S tím souvisí určitá rizika v případě nastalé situace, že se kurz změní v neprospěch importéra a ten pak může oddalovat platbu v naději, že se kurz vrátí na výhodnější úroveň. Dále může požadovat snížení ceny vzhledem k vývoji kurz, který nepředpokládal, požadovat od vývozce částečné nebo úplné převzetí ztráty v důsledku změny kurzu. V nejhorším případě může odběratel odmítnout převzít zboží a případně i odstoupit od smlouvy.[5]

Dohoda o kurzových klauzulích

Jedná se o smluvní dohodu jejíž obsahem je informace, která říká, že konkrétní výška dlužní sumy ve smluvní měně, bude určena až budoucím kurzem vůči druhé, srovnávací měně nebo skupině měn. To znamená že, zajištění spočívá v tom, že hodnota pohledávek a závazků v cizí měně bude definitivně určena až v budoucnu na základě aktuálně platného kurzu. Je možné rozlišit jednoduché nebo více násobné klauzule, což záleží na množství srovnávacích měn.[5]

Netting

- 31 -

Tato forma zajištění je v podstatě využitelná jen u nadnárodních korporací. Jejím smyslem je vzájemné zaúčtování plateb mezi jednotlivých zahraničními pobočkami a minimalizovat tak toky mezipodnikových příjmů a výdajů procházejících přes devizový trh. Tím dochází k redukci transakčních nákladů a snižuje se tak objem finančních prostředků vystavených riziku. Netting je možné rozdělit na bilaterální nebo multilaterální. Nezahrnuje zúčtování s externími institucemi.[5]

Uzavření smlouvy v třetí měně

Jak již název napovídá smlouva je uzavřena v třetí měně tedy ne v měně exportéra ani importéra, ale v jiné dohodnuté měně. Zahraniční partner nese riziko pouze v případě, že kurz smluvní měny se vyvíjí stejně anebo lépe než kurz domácí měny. Ve zbývajících případech nesou devizové riziko oba partneři.[5]

Zpomalování a zrychlování plateb – Lagging, Leading

Je to opět způsob zajištění specifický spíše pro nadnárodní společnosti. Tato forma spočívá v tom že se platby mezi dceřinnými společnostmi a mateřskou společností zpomalují nebo zrychlují v závislosti na změně kurzu. Pokud se očekává vzestup kurzu dochází ke zpomalení příjmů a urychlení všech výdajů v dané měně, v opačném případě, tedy v očekávání poklesu kurzu se příjmy urychlují a výdaje zpomalují. V praxi to vypadá tak, že se veškeré likvidní prostředky přesunou do pobočky v té zemi, ve které se očekává růst kurzu jejich měny. [5]

Marketingová opatření

Tato technika souvisí s určitým důležitým rozhodnutím. V souvislosti s růstem kurzu domácí měny by měla růst i cena zboží na zahraničním trhu. Teď ovšem exportér musí odhadnout jak dlouho bude trvat vliv změny reálného kurzu na cash-flow společnosti a podle toho buď zvýšit ceny vyváženého zboží a potenciálně tak přijít o podíl na trhu nebo si zachová aktuální podíl na trhu, ale za cenu snížení ziskové marže. - 32 -

Důležitou roli v tomto rozhodování má druh obchodovaného zboží, aktuální postavení na trhu nebo cenová elasticita poptávky. V případě zachování ceny, může exportér získat i konkurenční výhodu a tím zvětšit svůj podíl na trhu popřípadě i otevřít další pobočku. Naopak zvýšením ceny může dojít k reorientaci exportéra na vyšší příjmové skupiny. Součástí této strategie může být i výrobková strategie, která souvisí s uvedením nových výrobků na trh nebo s inovacemi produktů. [5]

Výrobní opatření

V případě, že vliv devizových změn je dlouhodobého charakteru, nemusí už marketingové změny stačit a proto je nutné přizpůsobit výrobu. To znamená, například změnit dodavatele vstupů, přestěhovat výrobu do země s nižší cenou práce nebo zvýšit produktivitu. Tato patření sebou nesou vysoké náklady a tak firma musí pečlivě analyzovat relevantnost daného řešení a délku období po něž bude toto řešení přinášet očekávanou výhodu.[5]

Řízení aktiv a pasiv

Existují dvě formy této techniky a to strategie agresivní a strategie defensivní. Agresivní strategie stojí na zvyšování objemu otevřené pozice aktiv, pasiv a peněžních toků denominovaných v silných měnách a snižování pozic ve slabých měnách. Naopak defenzivní strategie se snaží minimalizovat ztráty z neočekávaných změn kurzů vhodnou denominací aktiv, pasiv a peněžních toků bez ohledu na rozdíly mezi silnými a slabými měnami.[5]

Zúčtovací centrum

Tato technika je jistou modifikací nettingu. Má širší pokrytí neboť zahrnuje zúčtování i s ostatními institucemi. Účast v tomto systému je podmíněna souhlasem externích a partnerů a vzájemnou důvěrou. Existence centra pak vede k výrazné úspoře nákladů.[5] Stručný popis externích technik

- 33 -

Promptní, termínové a opční obchody

Tento způsob zajištění využívá obchodování s finančními deriváty. •

Operace typu forward – spočívá v uzavření termínového kontraktu na nákup (prodej) cizí měny při forwardovém kurzu. Množství a termín dodání této měny musí odpovídat výši závazku (pohledávky)

•

Operace typu futures – je to obdoba forwardu, ale futures je rozdílný v tom, že se uskutečňuje pouze v určitých měnách a navíc doba realizace obchodů futures je standardizována a proto nemusí odpovídat zajišťované operaci. V den splatnosti pohledávky dojde k prodeji nebo odkupu a clearingová ústředna vyplatí zisk případně ztrátu z pohybu kurzu. Současně je pohledávka prodána na promptním trhu.

•

Opce – Pohledávky se zajišťují nákupem prodejní opce, ze které vyplývá právo prodat dohodnuté množství cizí měny k určitému dohodnutému termínu při dohodnuté ceně. Závazky se zajišťují nákupem kupní opce.

•

Swap – představuje nákup jedné měny proti druhé měně k jednomu datu splatnosti na promptním trhu při současném uzavření dohody o jejím zpětném prodeji na temínovaném trhu.

Úvěr v cizí měně

Exportér při zajištění svých pohledávek v cizí měně může využít půjčky peněžních prostředků ve stejné měně jako je jeho pohledávka a se stejným termínem splatnosti. Úvěr pak splatí ve stejném termínu splatnosti úhradou své pohledávky.[5]

Diskont směnky na cizí měnu

Tento systém je podobný jako úvěr v cizí měně. Exportér poskytne importérovi dodavatelský úvěr ve formě směnky. Exportér pak vzápětí požádá svou banku o diskont směnky a ona mu vyplatí částku sníženou o diskont, ale zajistí se tak proti devizovému riziku neboť domácí měnu získal hned.[5]

Exportní faktoring

- 34 -

V tomto systému je zapojena speciální faktoringová společnost, která odkupuje od exportéra jeho krátkodobé pohledávky a za dohodnutou sumu přebírá i devizové riziko. Významně podporuje export.

Forfaiting

Analogie exportního faktoringu, tentokráte forfaitér odkupuje střednědobé a dlouhodobé pohledávky a automaticky přebírá všechna práva a rizika s těmito pohledávkami spojená, tedy i devizová. Forfaiting lze provést pouze u pohledávek znějících na měnu s nízkým kolísáním kurzu a s vysokou likviditou. Podmínkou odkupu je jednoznačné uznání dluhu ze strany dlužníka.

Exportní leasing

Je určen pro malé a střední firmy, protože je finančně méně náročný. Nájemce získá na stanovený čas užívat předmět leasingu.

Vazbové a kompenzační obchody

Cílem je udržení mezinárodního obchodu v případech jako jsou nedostatek finančních prostředků pro nákup ze zahraničí nebo nemožnost volné směnitelnosti cizí měny. Jedná se například o barterové obchody nebo obchody se zpětnou koupí.

8. PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTÍ SPRAVUJÍCÍCH OTEVŘENÉ PODÍLOVÉ FONDY - 35 -

V této části je provedeno zhodnocení různých otevřených podílových fondů fondů denominovaných v cizích měnách. Tyto fondy jsou přístupně českým investorům, tedy je možné do nich bez problémů kdykoli vstoupit. Pro srovnání jsou vybráni dva správci těchto otevřených podílových fondů. Jsou to dvě společnosti, které patří k největší zprostředkovatelům investic do otevřených podílových fondů v ČR nebo na světě. První ze dvou společností je největší finanční instituce na světě ING.

ING Group vznikla v roce 1991 propojením bankovní skupiny NMB Postbank Groep a největší holandské pojišťovny Nationale-Nederlanden. Společné ambice a příbuzné kořeny obou institucí daly vzniknout společnosti pod názvem Internationale Nederlanden Group. Brzy se však ve finančních kruzích rozšířilo označení ING. Společnost na to reagovala změnou statutárního názvu na ING Groep N.V. Od svého vzniku nastoupila ING Group cestu rychlé expanze. Významné tržní podíly získala také díky několika objemným mezinárodním akvizicím. K těm největším patří akvizice investiční banky a správce aktiv Barings v roce 1995, americké pojišťovny Equitable of Iowa Companies v roce 1997, belgické Bank Brussels Lambert v lednu 1998, německé BHF-Bank v roce 1999, amerických pojišťovacích obrů ReliaStar, Aetna Financial Services a Aetna International v roce 2000, polské Bank Slaski a mexické pojišťovny Seguros Comercial America v roce 2001. ING Group N.V. je kótována na burze v Amsterdamu. Je vlastníkem všech akcií ING Bank N.V. a ING Verzekering N.V. Všechny činnosti v oblasti bankovnictví, pojišťovnictví a správy aktiv jsou včleněny do těchto dvou společností. Tato struktura je podmíněna nizozemským právním řádem, který vyžaduje oddělení bankovních a pojišťovacích aktivit. ING Verzekeringen N.V. je jediným vlastníkem své dceřinné společnosti ING Continental Europe Holdings B.V. se sídlem v Haagu, která je 100% vlastníkem akciových společností ve střední a východní Evropě - v České republice, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a Rumunsku. V České republice je společnost od roku 1991 prostřednictvím ING bank. Pro potřebu investic má společnost sektor zvaný ING Investment Management.

ING

Investment Management poskytuje služby v oblasti správy aktiv na domácích i

- 36 -

zahraničních trzích. Hlavním úkolem ING Investment Management je optimalizace výnosu plynoucím ze svěřených finančních prostředků proti co nejnižší definované míře rizika prováděných investic. Za klíčové prvky společnost považuje důraz na kvalitu v každé fázi investičního procesu, přiměřenou stabilitu spravovaných prostředků a dosažení požadovaných výnosů. V

České

republice

poskytuje

ING

Investment

Management

služby

institucionálním investorům. Soukromí investoři využívají služeb společnosti prostřednictvím otevřených podílových fondů. Celkový objem prostředků, svěřených do správy společnosti činí více neź 50 miliard korun. (www.ing.cz) Druhou společností jejíž fondy jsou podrobeny hodnocení je IKS KB. Na trhu kolektivního investování se pohybuje již od začátku 90. let. Investiční kapitálovou společnost KB, a.s. (dále jen "IKS") založila Komerční banka, a.s. (dále "KB") 1. května 1994 jako svou stoprocentní dceřinou společnost, která se stala právním nástupcem Investiční kapitálové společnosti KB, spol. s r.o. založené v roce 1991. Začleněním KB do skupiny Société Générale (SG) v říjnu 2001 se stali součástí finanční skupiny, která patří k největším a současně nejziskovějším v Evropě. Skupina SG má více než 15 milionů klientů a 3 100 poboček po celém světě. Od května 2005 jsou dcerou významného správce aktiv, po celém světě působící společnosti Société Générale Asset Management (SGAM). Vedle nabídky již existujících produktů IKS se tak otevřel přístup k dalším produktům a službám společnosti SGAM pro správu aktiv. Hospodaření společnosti i jimi obhospodařovaných fondů trvale prověřuje renomovaná auditorská společnost Deloitte Audit spol. s r.o. IKS patří mezi zakládající členy Asociace fondů a asset managementu České republiky (dříve Unie investičních společností ČR). Investováním zejména do otevřených podílových fondů nabízí investorům možnost zhodnocovat svoje prostředky formou kolektivního investování. Uvedli na náš trh první garantovaný fond ve střední Evropě a jako první umožnili široké veřejnosti investovat do ucelené skupiny otevřených podílových fondů IKS, která spravuje fondy s mnoha rozdílnými investičními strategiemi.

- 37 -

K 15.5.2007 obhospodařovali 25 otevřených podílových fondů, z toho 11 garantovaných a zajištěných fondů, a dále portfolio Penzijního fondu Komerční banky. Majetek pod správou činil k 30.4.2007 celkem 65,97 mld. Kč (včetně hodnoty portfolia Penzijního fondu KB). Základní produktovou řadu tvoří fondy IKS Peněžní trh PLUS, IKS Dluhopisový, IKS Dluhopisový PLUS, IKS Balancovaný - konzervativní, IKS Balancovaný - dynamický, IKS Světových indexů. 1.3.2007 uvedla IKS na trh zcela novou skupinu KB fondů, které jsou určeny pro distribuční síť sesterské Komerční banky a patří sem KB Peněžní trh, KB Dluhopisový, KB Realitních společností a KB Akciový. Pro retailové klienty, kteří hledají jednoduchý způsob zhodnocování volných finančních prostředků bez potřeby hlubších znalostí investování, má IKS v nabídce profilové fondy Fénix konzervativní, Fénix smíšený, Fénix dynamický a Fénix dynamický PLUS (dříve IKS Fond fondů). V neposlední řadě pak IKS nabízí strukturované produkty - zajištěné a garantované fondy. Tyto produkty určené především pro konzervativnější investory se těší velké oblibě, o čemž svědčí množství prostředků pod správou těchto fondů. V současné době jsou tyto fondy uváděny na trh pod značkou KB Ametyst (dříve MAX). Součástí transakce mezi SGAM a KB je dohoda, že Komerční banka, která je depozitářem IKS, nadále zůstane hlavním distributorem produktů IKS na českém trhu a že IKS bude působit jako poskytovatel produktů správy aktiv pro klienty KB.

9. OTEVŘENÉ PODÍLOVÉ FONDY Pro účel porovnání výnosů fondů v závislosti na devizových rizicích byly vybrány fondy obou společností. Všechny jsou to typy akciových fondů, které se vyznačují vysokou volatilitou, tedy rizikovostí ovšem s potenciálně vysokým výnosem. Jsou denominovány v cizích měnách převážně v eurech nebo dolarech. Akciové fondy jsou vybrány proto, protože případné rozdíly mezi zajištěným výnosem a nezajištěným výnosem by mohli být znatelnější a výraznější právě vlivem jejich vysoké volatility a citlivosti na vnější faktory na ně působící. (www.iks-kb.cz) Fondy ING:

- 38 -

9.1. ING Invest Global High Dividend

měna: EUR

Fond investuje především (minimálně ze 2/3) do diverzifikovaného portfolia akcií a/nebo jiných cenných papírů (do warrantů na cenné papíry – maximálně do výše 10% čistých aktiv fondu – a do konvertibilních dluhopisů), emitovaných společnostmi, které jsou etablované, kotované nebo obchodované ve všech zemích světa a nabízejících atraktivní dividendové výnosy. Fond si vyhrazuje možnost investovat maximálně 20% svých čistých aktiv do titulů typu „Rule 144 A Securities“. Fond může rovněž investovat do jiných cenných papírů (včetně warrantů na cenné papíry, a to maximálně do výše 10% čistých aktiv fondu), do nástrojů peněžního trhu, do podílů v investičních společnostech a investičních fondech investujících do cenných papírů a ostatních investičních společností a fondů a do depozit popsaných v kapitole 3 úplného znění prospektu společnosti. Případná celková výše podílů v investičních společnostech a fondech investujících do cenných papírů a ostatních investičních společnostech a fondech nesmí překročit 10% čistých aktiv). Pokud fond investuje do warrantů na cenné papíry, může čistá účetní hodnota kolísat více než v případě, kdyby fond investoval do podkladových cenných papírů, z důvodu vysoké volatility hodnoty warrantu. Fond je rovněž oprávněn používat finanční deriváty za účelem realizace investičních cílů, jako například:



opce a nebo termínované smlouvy na cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu,



termínované obchody nebo opce na burzovní indexy,



termínované obchody, opce a úrokové swapy,



výkonnostní swapy,



termínované devizové obchody a devizové opce.

10 nejvýznamnějších akcií (30.11.2007) Pozice

Název

Odvětví

- 39 -

Podíl v %

1

Ust Inc

Spotřební zboží

1,60

2

Altria Grp(philip Morris

Spotřební zboží

1,58

3

Pfizer

Farmacie

1,57

4

Glaxosmithkline

Farmacie

1,56

5

Citigroup

Finance

1,53

6

Vivendi Universal

Spotřební sektor

1,50

7

Bank Of America Corp

Finance

1,50

8

Eni

Energetika

1,49

9

Royal Bank Of Scotland

Finance

1,42

10

Tate & Lyle

Spotřební zboží

1,37

Zdroj: www.ing.cz

Oborová struktura

zdroj: www.ing.cz

9.2. ING Invest Computer Technologies

měna: USD

Fond investuje především (minimálně ze 2/3) do diverzifikovaného portfolia akcií a/nebo jiných cenných papírů (do warrantů na cenné papíry – maximálně do výše 10% čistých aktiv fondu – a do konvertibilních dluhopisů), emitovaných společnostmi, které působí v oblasti výpočetních technologií a které by měly profitovat z vývoje, rozvoje a používání technologií.. V portfoliu jsou zastoupeny tituly podniků z následujících odvětví:

- 40 -

• softwary a služby, zahrnující společnosti, které vyvíjejí hlavně softwary pro takové oblasti, jako je například internet, aplikace, systémy a/nebo správce databází, a společnosti poskytující poradenské a IT služby, • hardwary a výpočetní technika, zahrnující výrobce a distributory výpočetní a komunikační techniky, počítače a periferní zařízení, elektronickou výbavu a nástroje a zařízení pro výrobu polovodičů a přidružených výrobků.

Fond si vyhrazuje možnost investovat maximálně 20% svých čistých aktiv do titulů typu „Rule 144 A Securities“. Fond může rovněž investovat do jiných cenných papírů (včetně warrantů na cenné papíry, a to maximálně do výše 10% čistých aktiv podfondu), do nástrojů peněžního trhu, do podílů v investičních společnostech a investičních fondech investujících do cenných papírů a ostatních investičních společností a fondů a do depozit.

Případná celková výše podílů v investičních společnostech a fondech investujících do cenných papírů a ostatních investičních společnostech a fondech nesmí překročit 10% čistých aktiv). Pokud fond investuje do warrantů na cenné papíry, může čistá účetní hodnota kolísat více než v případě, kdyby fond investoval do podkladových cenných papírů, z důvodu vysoké volatility hodnoty warrantu.

Fond je rovněž oprávněn používat finanční deriváty za účelem realizace investičních cílů, jako například (přičemž tento výčet není úplný):



opce a nebo termínované smlouvy na cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu,



termínované obchody nebo opce na burzovní indexy,



termínované obchody, opce a úrokové swapy,



výkonnostní swapy,



termínované devizové obchody a devizové opce.

10 nejvýznamnějších akcií (30.11.2007) Pozice

Název

Odvětví

- 41 -

Podíl v %

1

Google Class A

IT

9,87

2

Microsoft Corp

IT

6,74

3

Apple Computer

IT

6,53

4

Intel Corp

IT

6,45

5

Cisco Systems

IT

5,48

6

Nokia Corp

IT

4,86

7

Oracle Corp

IT

4,51

8

Hewlett-packard Co

IT

3,94

9

Corning

IT

3,22

10

Samsung Electronics

IT

2,71

Zdroj: www.ing.cz

Složení podle zemí

zdroj: ww.ing.cz

Fondy IKS KB:

9.3. SGUM Fund Equities Global Emerging Countries

měna: USD

Investiční politika předpokládá profit z růstového potenciálu rozvíjejících se zemí. Cílem fondu je překonat výkonnost indexu MSCI Emerging Markets Free a to ve všech fázích ekonomického tržního cyklu. Strategie usiluje o kapitálové zhodnocení prostřednictvím identifikace situací, kdy ekonomický růst přímo ovlivní zhodnocení aktiv, přičemž se zaměřuje na společnosti s udržitelným růstem zisku a realistickou obchodní strategií. Proto investuje do akcií společností v rámci rozvíjejících se a méně rozvinutých zemí, a to především v: Asii, Latinské Americe, střední a východní Evropě, na středním východě a Jižní Africe.

- 42 -

Výhody •

Soustředěný tým, těžící z globálních zdrojů SGAM, který kombinuje globální pohled s regionální specializací;

•

Geografická diverzifikace v rámci ekonomicky slibných regionů;

•

Zkušenost a instinkt potřebný k využití nejlepších investičních příležitostí při minimalizaci rizika;

•

Neobyčejně pečlivé analýzy rizika.

Disciplinovaný investiční proces kombinuje: •

Proces alokace aktiv - První fáze procesu se soustředí na globální faktory, které ovlivňují rozvíjející se trhy: vývoj rozpětí indexu EMBI (Emerging Markets Bond Index), výkonnosti zemí, analýzy a modely, vývoj v rámci jednotlivých sektorů a předpovědi celkových výnosů. Následně jsou zkoumány konkrétní faktory v rámci jednotlivých zemí, včetně makroekonomických dat, politické situace a tržního zhodnocení. Následně jsou implementována rozhodnutí o cílových zemích.

•

Proces výběru CP - Rizikový profil každého trhu vytvořený v rámci procesu alokace aktiv představuje klíčový údaj v rámci hodnocení jednotlivých titulů. Strategie se spoléhá na rozsáhlé zkušenosti skupiny SGAM v oblasti výzkumu, na setkávání analytiků se zástupci společností a na pravidelné cesty do jednotlivých regionů. V rámci výzkumu se jedná o tři paralelní linie: kvalitativní, kvantitativní a fundamentální výzkumy.

•

Tvorbu portfolia - Rozhodnutí o zemích jsou spárována s nejlepšími možnostmi na úrovni jednotlivých titulů, následně je celé portfolio podrobeno analýze rizika, jednostrannosti a citlivosti, aby byla zajištěna jeho konzistence s celkovou strategií. Tento fond je vhodný pro investory, kteří prostřednictvím fondu chtějí

investovat do vývoje rozvíjejících akciových trhů, investují v dlouhodobém investičním horizontu a jsou ochotni akceptovat riziko kolísání hodnoty investice a tolerovat krátkodobé výkyvy kurzu fondu.

- 43 -

9.4. SGUM Fund Equities Global

měna: EUR

Profitujte z kvantitativního přístupu k investicím do vybraných mezinárodních akcií.

Cílem fondu SGAM Fund Equities Global je překonat výkonnost indexu MSCI World (ND).

Tento USD fond investuje převážně do mezinárodních společností v rozvinutých zemích.

Výhody •

Výběr akcií ze všech geografických oblastí a všech segmentů kapitalizace;

•

Skutečná flexibilita s ohledem na geografické pokrytí;

•

Dynamická rotace pro dosažení růstu za přiměřenou cenu;

•

Kontrola rizika zabudovaná v portfoliu;

•

Kvantitativní přístup poskytuje důkladnější pokrytí investičního spektra než fundamentální přístup.

Investiční strategie a proces řízení

Investiční filosofie zahrnuje neustálé vyhledávání cenných papírů s atraktivní relativní hodnotou a udržitelným růstem zisku.

První fáze investičního procesu zahrnuje selekci akcií za použití dvou filtrů „relativní hodnoty“ a „udržitelného růstu“ – které jsou následně kombinovány rotačním přístupem.

Druhá fáze se opírá o definici geografického a sektorového profilu portfolia za použití informací získaných v první fázi. Manažerský tým následně na základě tohoto profilu vytvoří portfolio, přičemž bere do úvahy faktory jako je riziko, načasování či likvidita. Rovněž dochází ke konzultacím s místními specialisty skupiny SGAM.

- 44 -

Tento Fond je vhodný pro investory, kteří prostřednictvím fondu chtějí investovat do vývoje světových akciových trhů, investují v dlouhodobém investičním horizontu a jsou ochotni akceptovat riziko kolísání hodnoty investice a tolerovat krátkodobé výkyvy kurzu Fondu.

10. PRAKTICKÁ ČÁST - VÝPOČTY Zahrnuje výpočty pro ověření počátečná hypotézy.

Otevřené podílové fondy společnosti ING.

- 45 -

10.1. ING Invest Global High Dividend Spotový kurz CZK/EUR k 1.6.2007:

28,285

Úroková sazba na domácí měnu:

3,48%

Úroková sazba na cizí měnu EUR:

4,59%

Doba splatnosti:

6 měsíců

Počáteční vklad:

500.000 CZK

měna - EUR

Vývoj kurzu CZK/EUR v druhém pololetí roku 2007

Zdroj: www.cnb.cz

Vývoj kurzu Otevřeného podílového fondu v druhém pololetí roku 2007

- 46 -

Zdroj: www.ing.cz

Banka přijímá vklad od investora 1.6.2007. Před nákupem podílových listů si ztrhne vstupní poplatek, který činí pro danou částku 3,20% z celkové vložené částky. Výsledná finanční částka určená k nákupu je tedy nižší a to:

500.000 – 3,2% z 500.000 = 484.000 CZK

Těchto 484.000 CZK banka převede na cizí měnu EUR za aktuální spotový kurz, ten činí v daný den 28,285 CZK/EUR. Hodnota investice v EUR je tedy:

484.000 / 28,285 CZK/EUR = 17.111,54 EUR

Až v tomto okamžiku banka nakupuje pro klienta podílové listy za aktuální cenu za kus podílového listu, v tomto případě je tato cena 337,86 EUR/ks. Investor tedy po realizaci nákupu získá vloženou částku násobenou cenou za kus podílového listu. Počet kusů je následující: 17.111,54 EUR / 337,86EUR/ks = 50,65 ks

Banka samozřejmě není schopna koupit 50,65 kusů podílových listů, proto je jediným možným řešením zaokrouhlení počtu kusů směrem dolů, tedy klient obdrží rovných 50 kusů podílových listů daného otevřeného podílového fondu. V zájmu přesnosti výpočtů, není počet kusů upraven a je dále počítáno s desetinným číslem. Stejný postup je aplikován i v dalších příkladech.

Na tyto podílové listy investor celého půl roku nesáhá, nechává je pracovat na finančním trhu. Na konci roku se rozhodne svoje podílové listy prodat a získat tak

- 47 -

finanční hotovost v CZK. Banka dne 31.12.2007 prodá všechny jeho podílové listy za aktuální cenu podílového listu, která činí 294,56 EUR/ks. Výsledkem prodeje je finanční částka v EUR ve výši:

50,65ks * 294,56 EUR/ks = 14.919,46 EUR

Už teď je zřejmé, že investor realizoval ztrátu, ovšem nevíme ještě jak velkou. Záleží to na aktuálním spotovém kurzu CZK/EUR. Ten je k 31.12.2007 stanoven na 26,62 CZK/EUR. V tuhle chvíli investora zajímá zda banka nějakým způsobem zajišťuje vklady svých klientů nebo ne.

Banka vklady nezajišťuje:

V tomto případě banka vymění hodnotu investice v EUR na koruny za spotový kurz a pošle je na účet klientovi.

14.919,46 EUR * 26,62 CZK/EUR = 397.156 CZK

Investor tak ze svých původně vložených 500.000 CZK obdržel zpět po půl roce pouhých 397.156 CZK, což vyjadřuje ztrátu 20,57%. Je zřejmé, že toto není způsobeno pouze změnou devizového kurzu, ale hlavně poklesem hodnoty podílového listu. Ovšem pokles kurzu má na výsledku také svůj vliv. Jak velký, bude určeno v dalším odstavci.

Banka vklady zajišťuje:

Banka vklady zajišťuje nákupem 6 měsíčního forwardu. Forwardový kurz se určí na základě vzorce uvedeného výše, teď se jen do něj dosadí:

FRD / Z

 3,48% 180  28,285 * 1 + *  100 360   =  4,59% 180  * 1 +  100 360  

- 48 -

FRD/Z = 28,13 CZK/EUR

Forwardový kurz na který banka uzavřela kontrakt je evidentně vyšší než spotový kurz. Nyní převod EUR na CZK vypadá následovně:

14.919,46 EUR * 28,13 CZK/EUR = 419.684,50 CZK

Investor v případě zajištění realizuje ztrátu ovšem je nižší než v případě nezajištění a to 16,06%, což je o 4,51 procentního bodu méně než v předchozím případě. Klientovi se zajištění pro tento případ určitě vyplatí, ušetřilo mu 22.528,50 CZK.

Devizová expozice:

V období od 9.8.2007 do 16.8.2007 došlo k neočekávanému poklesu cenu podílového listu i kurzu CZK/EUR. Hodnota investice v tomto krátkém okamžiku poklesla z 450.737,7 CZK na 423.511 CZK, tedy o 27.226,7 CZK. Kurz CZK poklesl o 0,605 CZK/EUR. Dosazením těchto hodnot do vzorce zjistím devizovou expozici v tomto období, tedy částku, která byla ohrožena změnou devizového kurzu. Za předpokladu že β 0 , ε i = 0 je tvar rovnice následující:

β1 =

∆V 27226,7CZK = u ∆S 0,605CZK / EUR

β1 = 45 .003CZK Devizové expozici byla vystavena částka 45.003 CZK.

10.2. ING Invest Computer Technologies Spotový kurz CZK/USD k 1.6.2007:

21,052

Úroková sazba na domácí měnu:

3,48%

Úroková sazba na cizí měnu USD:

5,25% - 49 -

měna - USD

Doba splatnosti:

6 měsíců

Počáteční vklad:

500.000 CZK

Vývoj kurzu CZK/USD v druhém pololetí roku 2007

Zdroj: www.cnb.cz

Vývoj kurzu Otevřeného podílového fondu v druhém pololetí roku 2007

Zdroj: www.ing.cz

V tomto případě se investor rozhodl vložit své volné peněžní prostředky do fondu, zabývajícího se informačními technologiemi. Opět je vkládá na začátku června a banka si ztrhává vstupní poplatek, který je stejný jako v předchozím příkladě, tedy 3,20%. Klient opět investuje částky nižší než skutečně vložil.

- 50 -

500.000 – 3,2% z 500.000 = 484.000 CZK

Banka vypočtenou částku musí převést na měnu ve které je fond denominovám, v tomto případě se jedná o americké dolary. Spotový kurz k 1.6.2007 je stanoven na 21,052 CZK/USD. Hodnota investice v USD je tedy:

484.000 CZK / 21,052 CZK/USD = 22.990,69 USD

Nyní banka za výslednou sumu nakoupí podílové listy za aktuální tržní cenu. V té době byla cena podílového listu 692,85 USD/ks. Vydělením investice v USD cenou za kus získáme počet kusů podílových listů.

22.990,69 USD / 692,85 USD/ks = 33,19 ks

Banka opět zaokrouhlí počet kusů na nejbližší nižší hodnotu a výsledný počet kusů podílových listů koupí. Také v tomto případě necháme desetinnou cifru. Tyto podílové listy půl roku pracují na finančním trhu a investor je opět k 31.12.2007 odprodává zpět, aby získal hotovost. Banka listy prodá za aktuální kurz platný k 31.12.2007, který činí 740,53 USD/ks.

33,19 ks * 740,53 USD/ks = 24.578,19 USD

Je vidět, že investice do tohoto titulu byla úspěšná a investor realizoval v dolarech zisk, ovšem ten může být poznamenám změnou devizového kurzu CZK vůči USD. Výsledný výnos též ovlivní to, zda banka se zajistila proti devizovému riziku. Otázkou též zůstává, zda případný pokles kurzu nevykompenzoval výnos a klient realizoval ztrátu. Banka vklady nezajišťuje:

Za této situace banka vymění dolary za aktuální kurz na trhu, který k ke konci roku činil 18,078 CZK/USD.

- 51 -

24.578,19 USD * 18,078 CZK/USD = 444.324,50 CZK

Jak je vidět, během půl roku, česká měna velmi posílila vůči americkému dolaru. To je dobré pro českou ekonomiku, ovšem ne pro tohoto investora, výnos z uskutečněné investice mu zcela „spolkl“ pokles kurzu CZK vůči USD. Navíc realizoval ztrátu ve výši 11,14%. V tomto případě je celá ztráta způsobena změnou devizového kurzu.

Banka vklady zajišťuje:

Opět banka vklady zajistí nákupem 6 měsíčního forwardu, opět určíme forwardový kurz na základě dosazení do výše uvedeného vzorce.

FRD / Z

 3,48% 180  21,052 * 1 + *  100 360   =  5,25% 180  * 1 +  100 360  

FRD/Z = 20,56 CZK/USD Forwardový kurz je vyšší než spotový, což je pro investora pozitivní. Teď je nutné určit, zda při takovém kurzu investor něco získal nebo mu opět kurzový rozdíl výnos odebral.

24,578,19 USD * 20,56 CZK/USD = 505.327,60 CZK

Při investici do tohoto podílového fondu hrálo obrovskou roli zda byl fond zajištěn proti devizovému riziku či nikoliv. Zajištění přineslo investorovi čistý výnos 1,065%, což za dané situace je pro něj velmi povzbudivá zpráva. Rozdíl mezi výnosem ze zajištěného fondu a nezajištěného fondu činil 12,205 procentního bodu. V tomto případě je pro investora zajištění velmi důležitým faktorem při realizaci investice neboť rozhodlo o výnosu nebo ztrátě.

Devizová expozice:

- 52 -

Mezi 27. a 28. srpnem 2007 došlo k neočekávanému poklesu hodnoty investice z 694,68 USD/ks na 681,90 USD/ks, došlo též k poklesu kurzu. Hodnota investice poklesla z 469.359,73 CZK na 459.004,89 CZK, což znamená o 10.354,84 CZK za jediný den. Pomocí vzorce na výpočet devizové expozice zjistíme, jak velká částka byla během této doby vystavena riziku změny devizového kurzu. Za předpokladu že β 0 , ε i = 0 je tvar rovnice následující:

β1 =

∆V 10354,84CZK = u ∆S 0,076CZK / EUR

β1 = 136 .247 ,90CZK Devizové expozici byla vystavena částka 136.247,90 CZK.

Otevřené podílové fondy společnosti IKS KB:

10.3. SGUM Fund Equities Global

měna - EUR

Spotový kurz CZK/EUR k 1.6.2007:

28,285

Úroková sazba na domácí měnu:

3,48%

Úroková sazba na cizí měnu USD:

4,59%

Doba splatnosti:

6 měsíců

Počáteční vklad:

500.000 CZK

Vývoj kurzu Otevřeného podílového fondu ve druhém pololetí roku 2007

- 53 -

114

EUR/ks

109

104

99

1. 6. 2 15 007 .6 .2 00 29 7 .6 .2 13 007 .7 .2 27 007 .7 .2 10 007 .8 .2 00 24 7 .8 .2 00 7 7. 9. 20 0 21 .9 7 .2 5. 007 10 .2 00 19 7 .1 0. 20 0 2. 11 7 . 16 200 7 .1 1. 2 00 30 7 .1 1. 2 0 14 .1 07 2. 20 28 07 .1 2. 20 07

94

Investor se rozhodl, že volných 500.000,- investuje do otevřeného podílového akciového fondu společnosti IKS KB. Peníze znovu vloží 1.6.2007. Banka si opět strhává poplatek, ovšem v tomto případě činí 4%. Klient tedy bude mít na nákup podílových listů o něco nižší částku.

500.000 CZK – 4% z 500.000 CZK = 480.000 CZK

Tuto částku banka opět převede za spotový kurz na americké dolary, kurz činil 21,052 CZK/USD. Finanční prostředky za kterou budou nakoupeny podílové listy tedy činí:

480.000 CZK / 28,285 CZK/EUR = 16.970,13 EUR

Za tyto peníze banka nakoupí podílové listy za vyhlášený kurz na daný den a ten dosáhl úrovně 111,66 EUR/ks. Investor tedy získá:

16.970,13 EUR / 111,66 EUR/ks = 151,98 ks

- 54 -

Tyto podílové listy nechá opět 6 měsíců pracovat a na konci roku je vybírá. Postup úkonů je jasný. Banka prodá podílové listy za aktuální kurz ze dne 31.12.2007, ten byl ve výši 99,27 EUR/ks. Výsledkem je částka v EUR:

151,98 ks * 99,27 EUR/ks = 15.087,06 EUR

Investor opět realizoval ztrátu a jak už bylo zjištěno v předchozím případě, kurz CZK/EUR klesal, takže ztráta při konverzi na českou měnu bude výraznější u nezajištěného vkladu.

Banka vklady nezajišťuje

Banka vymění finanční prostředky v EUR na české koruny za aktuální spotový kurz. Ten činil 26,62 CZK/EUR. Výsledná částka, kterou klient obdrží je:

15.087,06 EUR * 26,62 CZK/EUR = 401.617,54 CZK

Ztráta je zde skutečně výrazná, ze svých investovaných 500.000,- obdržel zpět 401.617,54 CZK, což představuje ztrátu 19,68%. Na této ztrátě se podílelo jak hospodaření fondu, tak změna devizového kurzu.

Banka vklady zajišťuje

Vklady budou opět zajištěny 6 měsíčním forwardovým kurzem, který určíme dosazením do již známého vzorce.

FRD / Z

 3,48% 180  28,285 * 1 + *  100 360   =  4,59% 180  * 1 +  100 360  

FRD/Z = 28,13 CZK/USD

- 55 -

Forwardový kurz je znatelně vyšší než kurz spotový, proto zajištění určitě investorovi snížilo dosaženou ztrátu oproti nezajištěnému vkladu.

15.087,06 EUR * 28,13 CZK/EUR = 424.399 CZK

I v případě zajištěného fondu investor dosáhl ztráty ovšem byla nižší a to o 4,56 procentního bodu oproti ztrátě z fondu nezajištěného. Zajištěním tak získal 22.781,46 CZK.

Devizová expozice:

Během druhého pololetí roku 2007 došlo k zásadnějšímu propadu hodnoty investice mezi 7. a 8. listopadem. Hodnota vkladu poklesla z 422.207,68 CZK na 412.231,13 CZK, což absolutně znamená pokles 9.976,55 CZK během jednoho dne. Za předpokladu že β 0 , ε i = 0 je tvar rovnice následující:

β1 =

9976,55CZK ∆V = ∆S u 0,035CZK / EUR

β1 = 285 .044,29CZK Devizové expozici byla vystavena částka 285.044,29 CZK.

10.4. SGUM Fund Equities Global Emerging Countries Spotový kurz CZK/USD k 1.6.2007:

21,052

Úroková sazba na domácí měnu:

3,48%

Úroková sazba na cizí měnu USD:

5,25%

Doba splatnosti:

6 měsíců

Počáteční vklad:

500.000 CZK

- 56 -

měna – USD

7 .2 27 007 .7 .2 10 007 .8 .2 00 24 .8 7 .2 0 7. 07 9. 20 0 21 .9 7 .2 5. 007 10 .2 0 19 .1 0 7 0. 2 2. 007 11 .2 0 16 .1 0 7 1. 30 200 7 .1 1. 20 14 .1 0 7 2. 28 200 7 .1 2. 20 07

13

.7

.2 00

.6

.2 00 29

15

.6

6. 1.

7

15 14,5 14 13,5 13 12,5 12 11,5 11 10,5 10 20 07

USD/ks

Vývoj kurzu Otevřeného podílového fondu v druhém pololetí roku 2007

V tomto případě se investor rozhodl vložit své prostředky do fondy s vysokou rizikovostí, ale s vyšším potenciálním výnosem. 1.6.2007 složil na účet fondu 500.000 CZK, banka si ztrhla poplatek ve výši 4%, takže čistá investice bude vy výši:

500.000 CZK – 4% z 500.000 CZK = 480.000 CZK

Správce podílového fondu tyto peníze převede na dolary za spotový kurz 21,052 CZK/USD.

480.000 CZK / 21,052 CZK/USD = 22.800,68 USD

Za tyto peníze jsou nakoupeny podílové listy daného podílového fondu. Dosažená cena podílového listu k 1.6.2007 je 10,82 USD. Počet podílových listů získáme vydělením investice v USD a ceny za kus podílového listu.

22.800,68 USD / 10,82 USD = 2107,27 ks

Peníze opět nechává zhodnocovat na finančním trhu a po půl roce si je vyžádá zpět. Banka prodá podílové listy za aktuální kurz, který k 31.12.2007 dosáhl hranice 13,51 USD/ks. Výsledkem je finanční částka v USD.

- 57 -

2107,27 ks * 13,51 USD/ks = 28.469,22 USD

Klient v tomto případě realizoval „dolarový“ zisk. Ovšem na konverze na české koruny může opět klienta výrazně finančně zabolet. Opět bude porovnán zajištěný a nezajištěný výnos.

Banka vklady nezajišťuje

Investiční společnost převede USD na CZK za aktuální tržní kurz.

28.469,22 USD * 18.078 CZK/USD = 514.666,56 CZK

Při investici do tohoto titulu investor realizoval velmi zajímavý zisk ve výši 2,9%, ovšem za velmi vysokého rizika. Přesto může být spokojen, výnos z fondu převýšil, pro investora, negativní vývoj koruny vůči dolaru.

Banka vklady zajišťuje

Zajištění je provedeno 6 měsíčním forwardem při použití stejného vzorce jako v předchozích příkladech.

FRD / Z

 3,48% 180  21,052 * 1 + *  100 360   =  5,25% 180  * 1 +  100 360  

FRD/Z = 20,56 CZK/USD Forwardový kurz je vyšší než spotový, což představuje pro investora pozitvní dopad na výši zisku. Společnost tedy k převodu použije tento smluvený kurz.

28.469,22 USD * 20,56 CZK/USD = 585.327,16 CZK

- 58 -

V tomto případě si investor může velmi gratulovat, takový výnos za tak krátkou dobu a ještě z rizikového akciového fondu je opravdový úspěch. Tato investice do zajištěného fondu mu přinesla zisk 17,06%. Což představuje oproti nezajištěnému fondu nárůst o 14,16 procentního bodu.

Devizová expozice:

Během poměrně méně volatilního průběhu vývoje kurzu, došlo k výraznějšímu propadu hodnoty kurzu v období mezi 15.10.2007 a 23.10.2007. Konkrétně se jednalo o propad z 571.155,15 CZK na 537.820,81 CZK. Rozdíl byl tedy 33.334,34 CZK. Za předpokladu že β 0 , ε i = 0 je tvar rovnice následující:

β1 =

∆V 33334,34CZK = u ∆S 0,273CZK / EUR

β1 = 122 .103,81CZK Devizové expozici byla vystavena částka 122.103,81 CZK.

- 59 -

11. DÍLČÍ ZÁVĚR - KOMPARACE FONDŮ Byly vybrány dvě investiční společnosti, které mají přední postavení na českém finančním trhu se zaměřením na retailové klienty a investory. Jejich nabídka otevřených podílových fondů je obrovská a díky mezinárodnímu zázemí a zkušenostem se obě společnosti těší vysoké důvěryhodnosti, podpořené silným zázemím. Fondy, které jsou vybrány do této diplomové práce, jsou všechny akciového typu. Což znamená, že mají vyšší potenciální výnos s vysokým rizikem. Investiční horizont u takovýchto fondů je doporučen minimálně na 5 let, takže v tomto případě došlo k určitému zjednodušení v podobě zkrácení doby investice. Ve skutečnosti by se investor takovýmto způsobem nechoval a své prostředky by vhodně investoval do diverzifikovaného portfolia složeného z více fondů s různým zaměřením. Zkoumané společnosti shodně zajištění proti devizovému riziku neprovádí. Zajištění přináší klientům určitě nesporné výhody, ovšem pro správce fondů jsou to naopak dodatečné náklady, které v mnoha případech převýší zisk pro společnost z takové investice. To je hlavním důvodem proč se banky nezajišťují, nástroje hedgingu jsou drahé a koneckonců výsledné riziko nese spíše investor než správce fondu. Všechny 4 fondy byly akciové denominované v EUR nebo USD. Fondy ING reprezentované fondem ING Invest Global High Dividend a ING Invest Computer Technologies jsou velmi vysoce volatilní, proto je dobré zahrnout je do portfolia spolu fondy dluhopisovými nebo fondy peněžního trhu, které portfolio stabilizují a vyrovnávají výkyvy akciových fondů. Fondy IKS KB jsou zástupci trochu agresivnější investiční strategie, zejméne pak fond SGUM Fund Equities Global Emerging Countries, který se zaměřuje na rozvíjející se trhy. Jeho potenciální výnos je obrovský, což bylo vidět i na pololetním vývoji kurzu, ovšem je zde skryto vysoké riziko. Prostým srovnáním fondů podle jejich výnosu v daném období je nejvýkonějším fondem již zmíněný fond IKS KB SGUM Fund EquitiesGlobal Emerging Countries, ten dokázal během půl roku přinést investorovi zisk v případě nezajištěné i zajištěné varianty ve výší 2,9% respektive 17,06%. Druhým fondem, který by se dal doporučit byl ING Invest Computer Technologies, ovšem pouze se zajištěním, to mu přineslo čistý zisk ve výši 1,065%, což je na akciový fond v tak krátké době přijatelné. Ostatní fondy prochází obdobím poklesu, je to běžný projev volatility kurzu u akciových fondů, v příštím roce to může být úplně jinak.

- 60 -

12. ZÁVĚR A DISKUSE Tato práce se zabývala zhodnocením vlivu devizového rizika na výkonnost otevřených podílových fondů. Hlavním ukazatelem byl čistý výnos ze čtyř titulů na konci 6 měsíčního období. Přesně na tuto dobu fiktivní investor vložil 500.000 CZK do čtyř akciových fondů, které byly vybrány jako reprezentanti produktového portfolia dvou společností nabízejících investice do otevřených podílových fondů na českém trhu. Zkoumaným obdobím bylo druhé pololetí roku 2007. Fondy byly vybrány tak, aby se co možná nejméně křížilo jejich zaměření a cíle, z důvodu porovnání vývojů kurzů podílových listů v různých oblastech. Práce se zabývá komparací výnosů z fondů a zkoumá, zda má vliv zajištění devizového rizika na celkový výnos a zisk investora. Zajištění bylo zvoleno a je provedeno na základě 6 měsíční operace typu forward, ve které si banka předkoupí forwardový kurz. Primárním cílem bylo zhodnotit přínosy pro retailového investora, náklady pro banku spojené s nákupem forwardu a zajištěním hedgingu nejsou předmětem zkoumání v této práce, i když se jedná o jeden z hlavních faktorů, zda společnost hedging využije či nikoliv. Pro každý fond byl vypočítán výnos v měně ve které je denominován a poté převeden na CZK pomocí dvou kurzů. První kurz je aktuální spotový kurz na trhu v době prodeje podílových listů, v tomto případě k 31.12.2007 Druhým kurzem je kurz forwardový, kterým se banka zajišťujě proti devizovému riziku. Na základě vzorce pro výpočet forwardového kurzu byl tento kurz určen. Vypočtené výnosy v cizích měnách byly převedeny pomocí obou kurzů na českou měnu a výsledné částky porovnány. Na základě výpočtů bylo dokázáno, že zajištěné fondy ve dvou případech snížili investorovi ztrátu v jednom mu výrazným způsobem zvýšili zisk a v jednom ho z minusových hodnot přivedly do malého zisku. Je zřejmé, že zajištění má pro klienty velmi pozitivní přínos, ovšem je tu společný jmenovatel, který pohled na zajištění ovlivnil a tím je kurz české koruny. Koruna celé minulé pololetí průběžně posilovala a tento trend ji vydržel až do současné chvíle. Takovou situaci, že koruna bude postupně bořit všechny magické kurzové hranice, nebyl schopen nikdo před půl rokem odhadnout. Všechny vypočtené

- 61 -

forwardové kurzy byly nižší než kurzy spotové z čehož plyne, že se pokles měny v té době byl očekáván, ovšem ne tak markantní. Ve všech výše prezentovaných případech má zajištění pozitivní vliv na výnos, ale to jen díky vývoji české ekonomiky potažmo české koruny, která posilovala a stále posiluje. Zajištění má tedy význam pouze tehdy, pokud investor očekává pokles kurzu, tedy posilování domácí měny. V opačném případě je zajištění problém. Pokud kurz roste a domácí měna oslabuje, může zajištění ve formě předjednaného forwardového kurzu ukrojit významnou část zisku z dané investice. V tomto případě, kdyby se kurz vyvíjel opačným směrem, by zajištění bylo spíše negativním faktorem snižujícím výnosy z realizovaných investic. Toto dilema musí správci fondů řešit, zda investovat do zajištění a riskovat tak, že v případě malého poklesu kurzu, náklady na hedging převýší výnosy. Nebo naopak druhá strana mince, že kurz stoupne a uplatněné zajištění kromě snížení výnosu pobouří i klienty, kteří byly kráceni na zisku. Je jasné, že zajištění se vyplatí pouze v případech, kdy se očekává významný pokles kurzu domácí měny, jako to bylo minulý rok. Výpočty dokázali, že zajištění by bylo velmi dobrým prostředkem k záchraně aspoň části zisku respektive minimalizaci ztráty z nevydařených realizovaných investic. Závěrem je nutné říci, že rozhodnutí o použití zajištění fondu proti devizovému riziku je samo o sobě dost komplikované. Hlavním problémem je, co nejpřesněji odhadnout vývoj budoucího devizového kurzu. Nedá se bezpečně určit zda zajištění fondu přinese v budoucnu zisk nebo ztrátu. Z tohoto pohledu je určitě českými investory netrpělivě očekávaný vstup do měnové unie, se společnou měnou EUR. Tato skutečnost povede kromě jiného k eliminaci devizového rizika vůči titulům denominovaných v EUR, které představují drtivou většinu fondů nabízených v eurozóně. Na závěr je nutné říct, že na základě provedených výpočtů a srovnání, je, v případě očekávaných poklesů devizového kurzu, zajištění proti devizovému riziku pro investora velmi účelné a přínosné. Tímto je počáteční hypotéza vyvrácena, tzn. že předpoklad o tom, že výnosy ze zajištěných a nezajištěných fondů jsou srovnatelné je chybný.

- 62 -

13. LITERATURA Knižní zdroje:

[1] Rejnuš, O.: Teorie a praxe obchodování s cennými papíry. Monografie, 2.vydání, Computer Press 2003, 257s. ISBN 80-7226-571-7 [2] Rejnuš, O.: Finanční trhy. Učebnice, 1. vydání, MZLU Brno 2000. 167s. ISBN 80-7157-448-1 [3] Durčáková, J. Mandel, M.: Mezinárodní finance. Monografie, 1.vydání, Management Press Praha 2000 392s. ISBN 80-7261-017-1 [4] Janovská, A. Sponer, M.: Mezinárodní finance. Učebnice, 1. vydání, Vydavatelství MU Brno 1999. 211s. ISBN 80-210-2087-3 [5] Lacina, L. Toman, P. Ptáček, R.: Mezinárodní finance. Učebnice, 1. vydání, MZLU Brno 2001. 141s. ISBN 80-7157-552-6 [6] Torma, Š.: Riziká a poistenie v medzinárodnom obchode. Učebnice, 1. vydání, Ekonomická univerzita v Bratislavě 1995. 146s. ISBN 80-225-0633-8 [7] Kubišta, V.: Mezinárodní měnové vztahy. Učebnice, 1. vydání, Vysoká škola ekonomická v Praze 2003. 84s. ISBN 80-245-0616-5

Internetové zdroje:

www.penize.cz www.finance.cz www.ing.cz www.iks-kb.cz www.cnb.cz

- 63 -