Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní HOSPODAŘENÍ OBCÍ

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní

HOSPODAŘENÍ OBCÍ Bakalářská práce

Jméno autora:

Hana Lukešová

Vedoucí práce:

Ing. Blanka Sítařová

Brno 2006

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Hospodaření obcí jsem vypracovala samostatně, pod odborným vedením vedoucí bakalářské práce s použitím odborné literatury, kterou jsem všechnu ocitovala v seznamu literatury. V Brně 24. července 2006

……………………….

V tomto místě bych chtěla poděkovat především vedoucí mé bakalářské práce Ing. Blance Sítařové za vedení při zpracování této práce, dále pak pracovnici finančního odboru Městského úřadu v Kunštátě Ing. Aleně Markové za ochotné poskytnutí údajů a informací. Chtěla bych poděkovat svým rodičům za jejich podporu, kterou mi poskytovali během studia na vysoké škole.

ABSTRACT Lukešová, H. Managing of municipalities. Bachelor work. Brno, 2006. This bachelor work covers problems of unprofitable organizations, especially municipalities. The bachelor work is divided into several main parts. Unprofitable organizations, namely municipalities, their authorities, power and rules of economy are characterized in the first part. The second part called Accounting of municipalities is intent on accounting of municipalities. In the third part called Taw problems of unprofitable organization I aimed at taxing and the fourth part is intent on problems of financial check of municipalities. The fifth part is practical. I elaborated the way of financial check of managing of the town of Kunštát, I concerned in activities concerned in taxes, mainly value added tax.

ABSTRAKT Lukešová, H. Hospodaření obcí. Bakalářská práce. Brno, 2006. Tato bakalářská práce pokrývá problematiku neziskových organizací, zejména obcí. Bakalářská práce je rozdělena na několik hlavních částí. V první části jsou vymezeny neziskové organizace, zejména obce, jejich orgány, pravomoci a zásady hospodaření. Druhá část Účetnictví obcí je zaměřena na účtování obcí. Ve třetí části Daňová problematika neziskových organizací jsem se zaměřila na zdanění a čtvrtá část je zaměřena na problematiku finanční kontroly obcí. Pátá část je praktická. Zpracovala jsem způsob finanční kontroly hospodaření města Kunštát, zabývala se činností města z pohledu daní, především DPH.

Obsah 1

ÚVOD A CÍL PRÁCE …………………………………………………

7

1.1

ÚVOD ………………………………………………………………...

7

1.2

CÍL PRÁCE …………………………………………………………..

9

2

METODIKA ……………………………………………………………

10

3

PRINCIPY FUNGOVÁNÍ OBCE …………………………………….

11

3.1

NEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE …………………………………..

11

3.2

OBCE …………………………………………………………………

12

3.2.1

Působnost obce ………………………………………………..

12

3.2.2

Orgány obce …………………………………………………..

14

ROZPOČET OBCE …………………………………………………..

14

3.3.1

Rozpočtový proces ……………………………………………

15

3.3.2

Příjmy a výdaje rozpočtu ……………………………………..

16

3.3.3

Rozpočtová skladba …………………………………………..

19

3.3.4

Třídění peněžních operací …………………………………….

20

ÚČETNICTVÍ OBCÍ ………………………………………………….

22

3.3

4

5

6

4.1

OTEVÍRÁNÍ ÚČETNÍCH KNIH ……………………………………

23

4.2

UZAVÍRÁNÍ ÚČETNÍCH KNIH ……………………………………

23

4.3

PŘÍJMY ………………………………………………………………

24

4.4

VÝDAJE ……………………………………………………………..

25

4.5

NÁKLADY …………………………………………………………..

26

4.6

HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST ……………………………………….

26

DAŇOVÁ PROBLEMATIKA NEVÝDĚLEČNÝCH ORGANIZACÍ 28 5.1

DAŇ Z PŘÍJMU PRÁVNICKÝCH OSOB …………………………

28

5.2

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY …………………………………….

30

5.3

DAŇ SILNIČNÍ …………………………………………………….

30

5.4

DAŇ Z NEMOVITOSÍ ……………………………………………..

30

5.5

DAŇ DĚDICKÁ, DAROVACÍ Z PŘEVODU NEMOVITOSÍ ……

31

FINANČNÍ KONTROLA OBCÍ ……………………………………

32

6.1

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ROZDĚLENÍ AUDITU ……….

32

6.2

KONTROLA A AUDIT OBCÍ …………………………………….

33

7

VLASTNÍ PRÁCE ……………………………………………………

34

7.1

ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCE ……………………………...

34

7.2

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY …………………………………….

37

7.3 VYPRACOVANÉ SMĚRNICE MĚSTSKÁM ÚŘADEM ………..

39

8

ZÁVĚR ………………………………………………………………..

47

9

POUŽITÁ LITERATURA …………………………………………..

48

1 ÚVOD A CÍL PRÁCE 1.1 ÚVOD Územní samospráva je v České republice (dále jen ČR) vybavena rozsáhlými pravomocemi. Obecní samospráva měla na dnešním uzemí ČR dlouholetou tradici a její systém se od zavedení v roce 1849 do roku 1938 výrazně nezměnil. Postupně se vytvořily základy nového ústavního a správního systému. V roce 1989, kdy docházelo ke změně veřejné správy, byla ČR součástí československého federativního státu. Struktura zákonodárných, výkonných a soudních orgánů ČR proto nemohla být komplexní z pohledu kompetencí státu. Existovaly však již všechny nejvyšší státní orgány. Nejnižší výkonné orgány veřejné moci na území byly do roku 1990 národní výbory. V roce 1990 byl systém národních výborů nahrazen novým uspořádáním územní státní správy. Byla obnovena obecní samospráva místo místních a městských národních výborů. Okresní národní výbory byly nahrazeny okresními úřady. Rozdělování státních prostředků na jednotlivé obce probíhalo v okresním shromáždění, kam obce vysílaly své zástupce. Samospráva byla omezena jen na obecní úrovni. Po rozpadu federace k 31.12. 1992 se stala ČR samostatným unitárním státem. Začalo se pracovat na nové reformě veřejné správy. První fáze reformy v roce 1997 vyřešila pouze otázku územního vymezení krajů a byl odsouhlasen spojený model veřejné správy, ve které vykonává samospráva i funkci státní správy v přenesené působnosti. Druhou fázi reformy byly k 31. 12. 2002 zrušeny okresní úřady. Od 1. 1. 2003 na obecní úrovni existují tři druhy obcí v členění podle rozsahu přeneseného výkonu státní správy: obce s rozšířenou působností (nevětší díl výkonu státní správy z okresních úřadů), obce s pověřeným obecním úřadem (menší podíl přenesené působnosti, vykonává správu pro více obcí) a obce (bez přenesené působnosti). Samospráva je odpovědná za zabezpečení celé řady veřejných statků, za vytváření podmínek pro sociálně ekonomický rozvoj a maximalizaci ekonomického blahobytu v rámci daného území. Je rovněž reprezentantem společenství občanů, jejich zájmů a preferencí. Obec je základní územní samosprávní celek. V současné době je v ČR kolem 6 240 obcí, z nichž celá řada má i poměrně rozsáhlou přenesenou působnost ze státu. Je ze zákona vybavena nezávislými kompetencemi, pravomocemi a odpovědností při zajišťování úkolů lokálního charakteru, které jsou jí svěřeny. Pro plnění úkolů

vyplývajících ze samosprávy je důležitým nástrojem na úrovní obcí územní rozpočet. O finančních prostředcích, které protékají územními rozpočty, jedná se o miliardy korun, rozhodují zastupitelé, kteří jsou voleni z řad občanů. Jejich zodpovědnost je veliká, neboť rozhodují o tom, jak hospodárně a účelně budou finanční prostředky vynaloženy. Graf č. 1: Vývoj příspěvků na výkon státní správy podle rozsahu působnosti

Pramen: Kolektiv autorů. Veřejná správa v České republice. Praha 2005. st. 42.

1.2 CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je popsat problematiku neziskových organizací, zejména obcí. Podat základní informace o tvorbě rozpočtu, vedení účetnictví, zdanění činností a kontrole hospodaření. Ve vlastní práci jsem se zaměřila na konkrétní městský úřad. Zpracovala jsem zde základní údaje o obci, vytvořila jsem přehled vypracovaných směrnic, předpisů a zhodnotila jsem je. Jelikož je město Kunštát plátce daně z přidané hodnoty, což u územně samosprávných celků není běžné, zaměřila jsem se ve vlastní práci také na problematiku daně z přidané hodnoty (dále jen DPH) na vstupu, výstupu a účtování o DPH.

2 METODIKA Informace potřebné k vypracování bakalářské práce jsem čerpala z odborné literatury a ze zákonů, které se týkají této problematiky. Některé údaje byly čerpány z internetových stránek. Práce je rozdělena na několik částí. V první jsem se zaměřila na definování obce, její orgány a působnost. Jelikož obce spadají do nevýdělečných organizací, jsou v této části také zahrnuty. Dále je zde vymezeno sestavování rozpočtu a některé související pojmy, jako je rozpočtový proces, … Je zde možno nalézt i strukturu příjmů a výdajů rozpočtu, třídění příjmů a výdajů dle rozpočtové skladby. V další části je uvedena specifikace v účetnictví obcí. Jsou zde popsány některé okruhy, a to účtování příjmů a výdajů, účtování nákladů a hospodářské činnosti. Nemůže však chybět otevírání a uzavírání účetních knih. Část nazvaná Daňová problematika neziskových organizací je zaměřena na rozdíly v odvodu uvedených daní. Jsou zde uvedeny rovněž zákony, kterými jsou jednotlivé daně upravovány. V kapitole Finanční kontrola obcí je stručně popsáno, jak dochází ke kontrole obcí, aby nedocházelo ke zneužívání přidělených finančních prostředků státem. Ve vlastní práci mi údaje a informace byly poskytnuty přímo na konkrétním městském úřadu. Uvedla jsem zde stručnou charakteristiku uvedené obce, její povinnost odvádět DPH a zhodnotila jsem jejich vypracované směrnice a vnitřní předpisy.

3 PRINCIPY FUNGOVÁNÍ OBCE 3.1 NEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE Obce řadíme mezi nevýdělečné organizace. Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, ve kterém jsou zmíněny i obce, uvádí poplatníky, kteří nebyli zřízeni za účelem podnikání. Kromě obcí zde jsou uvedeny i zájmová sdružení právnických osob, občanská sdružení, odborové organizace, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, organizační složky sátu, vyšší územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy aj. [4] Jak bylo již jednou uvedeno, nevýdělečné organizace jsou takovými subjekty, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. Jsou založeny, aby provozovaly činnosti ve prospěch toho, kdo měl zájem na jejich zřízení, což může být stát, společnosti nebo určité skupiny lidí. Nevýdělečné organizace jsou právnické osoby, které jsou definovány takto: -

sdružení fyzických nebo právnických osob,

-

účelové sdružení majetku,

-

jednotky územní správy nebo jiné subjekty stanovené zákonem. K zřízení právnické osoby je potřeba písemná smlouva nebo zakládací listina.

Právnické osoby vznikají dnem zápisu do obchodního nebo jiného rejstříku. Mají svůj název a sídlo. Právní úkony právnické osoby ve všech věcech činí, ti, kteří jsou k tomu oprávněni smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem. Právnická osoba se ruší dohodou, uplynutím doby nebo splněním účelu, pro který byla zřízena. [4] Nevýdělečné organizace mají svého zřizovatele, jsou zakládány podle různých právních předpisů a podléhají registraci na místech jim určených zákonem, podle kterého jsou zřízeny, např. politické strany a hnutí jsou registrovány u ministerstva vnitra, nadační fondy u obchodního soudu, veřejným vysokým školám uděluje akreditaci k předmětům Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Tyto organizace jsou vedeny v seznamu ekonomických subjektů u Českého statistického úřadu, jenž jim rovněž přiděluje identifikační číslo. [4]

Právnické osoby dělíme podle zřizovatele státní, jejichž zřizovatelem je stát např. příspěvkové organizace, a nestátní, které jsou zakládány občany. Tímto aktem vznikají soukromoprávní organizace. 3.2 OBEC Obec je základem územním samosprávy společenstvím občanů na územním celku vymezeném hranicí území obce. [7] Zákon, který upravuje právní postavení a úkoly obce, je zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Obec může nést i označení město, pokud splňuje stanovená kritéria. Zákon o obcích upravuje zvláštní kategorii měst označenou jako územně členěná statutární města. Jsou jimi zvlášť významná města, která upravují své vnitřní poměry statutem a jejichž správa je odlišná od ostatních měst především samosprávou městských částí. Poměry hlavního města Prahy upravuje zvláštní zákon o hlavním městě Praze. Je veřejnoprávní korporací, což znamená, že je právnickou osobou veřejného práva, která vykonává působnost v oblasti veřejné správy. Má vlastní majetek, se kterým hospodaří. Spravuje své záležitosti samostatně, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. [7] Obec je povinna pečovat o všestranný rozvoj svého území a potřeby svých občanů. [7] Za občany obce, tedy osoby, jež se mohou zapojovat do samosprávy obce, jsou považovány všechny fyzické osoby, které jsou státními občany České republiky a které jsou v obci hlášeny k trvalému pobytu. Občan obce, jenž dosáhl věku 18 let, má za určitých podmínek právo volit a být volen do zastupitelstva obce, vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce, podávat orgánům obce návrhy, připomínky, podněty aj. Každá část území České republiky je součástí území některé obce, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, přičemž obec má jedno nebo více katastrálních území.

3.2.1 Působnost obce Obec spravuje své záležitosti samostatně v tzv. samostatné působnosti. A v zákonem stanovených případech vykonávají orgány obce i státní správu, v tomto případě hovoříme o výkonu přenesené působnosti. Do Samostatné působnosti obce patří spravování záležitostí, jež jsou v zájmu obce a jejich občanů. Obecní samospráva rozhoduje záležitosti svého územního celku

nezávisle na pokynech a interních předpisech ministerstev a dalších správních úřadů. Obce jsou vázány pouze zákony. Samospráva je ústavně garantována a státní orgány i orgány kraje do ní mohou zasahovat jen v zájmu ochrany zákona. V případě nezákonného zásahu je obec oprávněna obrátit se na Ústavní soud s ústavní žalobou. Do samostatné působnosti obce patří mimo jiné vydávání obecně závazných vyhlášek, hospodaření s majetkem podle schváleného rozpočtu obce, schvalování programu rozvoje obce, zakládání a rušení právnických osob, stanovení druhů a sazeb místních poplatků, zřizování obecní policie, zabezpečení čistoty obce aj. [6] V přenesené působnosti je část výkonů státní správy přenesena na orgány obcí. Stát deleguje jednotlivá oprávnění na orgány obce (např. působnost stavebního úřadu, vedení matrik, rozhodování o některých dávkách sociální péče, vydávání občanských průkazů a cestovních dokladů, projednávání přestupků), protože ty nejlépe znají místní podmínky. Stát tím přibližuje výkon státní správy občanům. Orgány obce jsou vázány obecně závaznými právními předpisy a směrnicemi ústředních správních úřadů a opatřeními. [6] Rozsah přenesené působnosti se může u obcí lišit v závislosti na typu obce (obec s matričním úřadem, obec se stavebním úřadem, obec s pověřeným obecním úřadem, obec s rozšířenou působností). K plnění úkolů v přenesené působnosti obdrží obce příspěvek ze státního rozpočtu.

3.2.2 Orgány obce Nejvyšším samosprávným orgánem obce je zastupitelstvo obce. Zastupitelé jsou voleni v komunálních volbách, které se konají každé čtyři roky. Podle počtu obyvatel má zastupitelstvo 5 až 55 členů. Schází se podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce. Zasedání jsou veřejná. Zastupitelstvo volí ze svých členů starostu, který zastupuje obec navenek a je odpovědný za výkon své funkce zastupitelstvu, a místostarostu, který zastupuje starostu po dobu jeho nepřítomnosti. V rámci samostatné působnosti rozhoduje usnesením, které musí být přijato nadpoloviční většinou všech členů zastupitelstva. Zřizuje výbory jako své iniciativní a kontrolní orgány. Vždy musí zřídit výbor finanční a kontrolní. Výkonným orgánem je rada obce, za své činnosti odpovídá zastupitelstvu. Je tvořená starostou,

místostarostou

a dalšími radními, kteří jsou voleni

zastupitelstvem. Má 5 až 11 členů. V obci, kde je méně než 15 zastupitelů, se rada nevolí a její funkci plní starosta. Rozhodovat v přenesené působnosti přísluší radě jen tehdy, je-li k tomu zmocněna zákonem. K výkonu pravomocí rada zřizuje komise, které jí předkládají svá stanoviska a náměty. Obecní úřad ve věcech samostatné působnosti polní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo nebo rada obce. Také vykonává státní správu ve věcech přenesené působnosti. Tvoří jej starosta, místostarosta, případně tajemník, je-li tato funkce zřízena, a další zaměstnanci obce, kteří jsou začleněni v určitých odborech a odděleních podle úseků činnosti.

3.3 ROZPOČET OBCE Důležitým nástrojem pro plnění úkolů jednotlivých vládních úrovní je soustava veřejných rozpočtů. Rozpočty územní samosprávy a v tom obecní rozpočty jsou důležitým článkem v soustavě veřejných rozpočtů. Rozpočet obce je:
decentralizovaný peněžní fond, ve kterém se soustřeďují různé druhy veřejných příjmů, rozdělují se a používají na financování veřejných statků,
bilance, která bilancuje příjmy a výdaje ze rozpočtové období, které je shodné s rozpočtovým obdobím v celé soustavě veřejných rozpočtů,
finanční plán, podle kterého obec hospodaří v příslušném rozpočtovém období, ve většině zemí se však sestavují i střednědobé rozpočtové výhledy na několik let dopředu,
nástroj prosazování cílů obecní politiky. Rozpočet je základem finančního hospodaření obce. Sestavuje se na jedno rozpočtové období, které odpovídá jednomu kalendářnímu roku. Rozpočet by měl být vyrovnaný, ale může být i přebytkový nebo schodkový (deficitní). Jestliže se nedostávají finanční prostředky na krytí deficitu, je nutné přistoupit k prodeji majetku a nebo ke zřízení úvěru. Přebytek může být využit na tvorbu rezerv. Pokladní plnění jak příjmů, tak výdajů se uskutečňuje prostřednictvím peněžního ústavu, u kterého má obec vedeny příjmové a výdajové účty svého rozpočtu. V ČR se v současné době sestavuje rozpočet, který člení příjmy a výdaje na běžné a kapitálové, přičemž v rámci těchto skupin se uplatňuje zásada jednotnosti příjmů

a výdajů. U běžných operací není dopředu určena účelová vazba mezi určitými příjmy a výdaji, u kapitálových operací tuto vazbu najdeme. Rozpočet je v ČR základem finančního hospodaření obce, jedná se o roční finanční plán. Mohou se však sestavovat i střednědobé finanční plány, tzv. rozpočtové výhledy. Sestavují se zpravidla na dobu 3 až 5 let následujících po roce, na který byl sestaven rozpočet. Mnohé investiční činnosti a smluvní vztahy, ovlivňující rozpočet, překračují období jednoho rozpočtového roku. Z toho důvodu se zavedení rozpočtového výhledu jeví jako vhodné. Úplnému znění rozpočtu, však předchází rozpočtový proces, který zpravidla zahrnuje dobu 1,5 – 2 roky.

3.3.1 Rozpočtový proces Představuje činnost orgánů obcí, a to jak volených, tak i výkonných. Etapy rozpočtového procesu: 1. sestavení návrhu rozpočtu obce, 2. projednání a schválení návrhu rozpočtu, 3. plnění rozpočtu obce a průběžná kontrola plnění, 4. následná kontrola a sestavení přehledu o skutečném vývoji plnění rozpočtu za uplynulé rozpočtové období. V průběhu rozpočtového procesu se musí dodržovat rozpočtové zásady: -

každoroční sestavování a schvalování rozpočtu obce,

-

reálnost a pravdivost rozpočtu, tj. reálný odhad příjmů a výdajů, aby bylo možné splnit rozpočet bez výrazných odchylek,

-

úplnost a jednotnost rozpočtu, dosažená pomocí závazné rozpočtové skladby,

-

dlouhodobá vyrovnanost rozpočtu obce, jako základ úspěšného dlouhodobého hospodaření obce,

-

publicita, jejímž výsledkem je důkladná informovanost občanů o hospodaření obce.

Ad 1. Návrh rozpočtu obce sestavuje výkonný orgán obce, zpravidla finanční odbor. Jde o to, aby naplánované příjmy, jak vlastní, tak příjmy plynoucí do rozpočtu obce

ve formě transferů ze státního rozpočtu nebo ostatních rozpočtů územní samosprávy, ale i naplánované výdaje na zabezpečení a financování veřejných statků byly reálné, splnitelné. Návrh rozpočtu i plnění je projednáváno na veřejných zasedáních zastupitelstva obce. Zde se k rozpočtu mohou vyjádřit i občané obce. Ad 2. Rozpočet obce je projednáván a schvalován volenými orgány, jedná se o zastupitelstvo obce. Schvaluje se struktura příjmů a výdajů i celková výše rozpočtu. Není-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření obce až do jeho schválení podle tzv. rozpočtového provizoria. Schválený rozpočet obce zahrnuje plánované dotace ze státního rozpočtu. Ad 3. Volené i výkonné orgány obcí pravidelně kontrolují průběžné plnění rozpočtu během rozpočtového období, a to věcné i pokladní plnění, analyzují příčiny neplnění rozpočtu a hledají vhodná účinná opatření, která by odstranila působení negativních vlivů v rozpočtovém hospodaření. Dojde-li ke změnám v rozpočtu, musí je zastupitelstvo schválit. Tyto změny se prování prostřednictvím rozpočtového opatření. Ad 4. Je však důležitá i následná kontrola plnění rozpočtu provádějí po skončení rozpočtového období. Po skončení rozpočtového plnění sestaví finanční odbor závěrečný účet. Je to přehled o skutečném plnění rozpočtu příjmů a výdajů a o dalších finančních operacích v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné vyhodnotit hospodaření obce. Tento účet obsahuje též vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtu kaje, státním fondům a k hospodaření dalších osob. Součástí následné kontroly je i audit, neboť mu účetnictví obce podléhá.

3.3.2 Příjmy a výdaje rozpočtu obce Systém financování územní veřejné správy a veřejného sektoru doznává v poslední době řady změn. Zejména v souvislosti s reformou veřejné správy došlo k podstatným změnám v oblasti finančních toků v rámci veřejných rozpočtů. V současné době je struktura příjmů v obci následující:  Vlastní zdroje

 daňové příjmy ⇒ sdílené daňové příjmy ⇒ výlučné daňové příjmy  nedaňové příjmy  kapitálové příjmy  Další zdroje  dotace ⇒ investiční dotace ⇒ neinvestiční dotace Mezi hlavní příjmy obcí patří daňové příjmy, které tvoří téměř 44 %. V rámci probíhajících reformních kroků je snaha posilování vlastních příjmů samospráv na úkor financování prostřednictvím dotací. [5] Vlastní zdroje územní samosprávy Daňové příjmy obcí jsou podřízeny zákonu č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Tyto příjmy by se měly na výnosech podílek ve výši kolem 20,59 %. Sdílené příjmy jsou tvořeny daní z přidané hodnoty, daní z příjmů právnických osob (kromě případu, kdy je poplatníkem obec nebo kraj), daní z příjmů fyzických osob za závislé činnosti a funkčních požitků, daní z příjmů fyzických osob vybírané srážkou a 60 % daní z příjmů fyzických osob z podnikání. Podíl konkrétní obce na sdílených daních je dán poměrem násobku počtu obyvatel obce k 1. lednu daného roku a koeficientem velikostní kategorie obce uvedeny v zákoně. Výlučným daňovým příjmem obcí jsou podle tohoto zákona výnosy z daně z nemovitostí, daně z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec, 30 % podíl na dani z příjmů fyzických osob z podnikání rozdělovaný podle místa bydliště podnikatele a 1,5 % podílu na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků rozdělený podle poměru počtu zaměstnanců v obci k 1. prosinci předcházejícího roku k součtu zaměstnanců ve všech obcích České republiky, které stanovuje Ministerstvo financí ČR každoroční vyhláškou. [5] Mezi další příjmy patří mimo jiné i místní poplatky. Jejich maximální výši, která nesmí být překročena, stanoví stát, ale je na obci, v jaké výši či vůbec bude poplatky vybírat. Obec je oprávněna vybírat jen ty poplatky, které jsou obsaženy v zákoně o místních poplatcích. Jedná se o poplatky ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek za užívání veřejného prostranství aj. Správní poplatky rovněž součást

příjmů obcí, jsou vybírány za úkony spojené s činností správních orgánů, např. vydání stavebního povolení, … Nedaňové příjmy tvoří asi 9 % z celkového rozpočtu. Jsou tvořeny zejména z příjmů z hospodářské činnosti zřizovaných organizací, příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti, z pronájmu majetku, z darů, z vybraných pokut apod. Kapitálové příjmy tvoří nejmenší podíl v rozpočtu. Mohou je tvořit příjmy získané z prodeje majetku, úvěrem či emisí komunálních obligací. [5] Nevlastní zdroje příjmů Tvoří podstatnou část rozpočtů územních samosprávných celků. Řada dotací, např. dotace na ústavy sociální péče či příspěvek na školství, je účelově vázána. Zvláštním typem dotace je tzv. přípěvek na výkon státní správy. Ze zákona vyplývá, že obce obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na plnění úkolů v přenesené působnosti. Není zde předepsán účel čerpání, jelikož je součástí příjmů obecního rozpočtu, může obec s těmito finančními prostředky nakládat podle svého uvážení. Výše příspěvku je stanovena zákonem o státním rozpočtu, který každoročně připravuje Ministerstvo financí. Výše dotace je závislá na rozsahu svěřených působností obce. Příspěvek je vyjádřen na každých 100 obyvatel správního obvodu obce, v němž obecní úřad vykonává státní správu, tj. pro obce, obce s působností matričního úřadu, stavebního úřadu, obce s pověřeným obecním úřadem a hlavní město Prahu. Obce s rozšířenou působností jsou financovány stejným způsobem jako ostatní obce a jsou financovány i prostřednictvím funkčních míst odvozených od jejich počtu. [5] Obrázek č. 1: Schéma rozpočtového určení daní krajů a obcí

Pramen: Kolektiv autorů, Veřejná správa v České republice, Praha 2005, st. 37.

Struktura výdajů obce je následující:  Běžné  neinvestiční nákupy  neinvestiční transfery ⇒ podnikatelským subjektům ⇒ neziskovým organizacím ⇒ ROPO ⇒ obyvatelstvu ⇒ jiným rozpočtům ⇒ vlastním fondům  Kapitálové  investiční výdaje  nákup akcií a majetkových podílů  kapitálové transfery ⇒ podnikovým subjektům ⇒ neziskovým organizacím ⇒ jiným rozpočtům ⇒ příspěvkovým organizacím ⇒ vlastním fondům  neinvestiční půjčky  ostatní  Ostatní Z běžných výdajů se financují běžné, pravidelně se opakující potřeby v příslušném rozpočtovém roce. Kapitálové výdaje slouží k financování dlouhodobých, zejména investičních potřeb, které přesahují jedno rozpočtové období a jsou zpravidla jednorázové, pravidelně se neopakují. [3]

3.3.3 Rozpočtová skladba Úkolem rozpočtové skladby je stanovit obsah jednotlivých položek příjmů a výdajů rozpočtu a odpovědnost za jejich plnění, poskytovat informace o plánovaných a skutečných příjmech a výdajích rozpočtové soustavy, zajistit srovnatelnost jednotlivých údajů v čase a umožnit sumarizaci údajů stejného druhu z různých rozpočtů. [4]

3.3.4 Třídění peněžních operací Systém třídní rozpočtových příjmů a výdajů umožňuje rozpočtová skladba, která se používá pro doplnění zobrazování účetních operací rozpočtového charakteru. Rozpočtová skladba respektuje: zásadu jednotnosti a závaznosti, zásadu stability třídění rozpočtů a zásadu srozumitelnosti. Rozpočtové příjmy a výdaje se člení podle následujících hledisek:

Odpovědnostní hledisko Jeho základní jednotka je kapitola a ta určuje, ke které kapitole státního rozpočtu se příjem nebo výdaj vztahuje. Pro obce je toto třídění nepovinné. Třídění do kapitol vyjadřuje okruh působnosti a odpovědnosti subjektu u realizujících se peněžních operací. Jednotlivým kapitolám je v rámci odpovědnostního třídění přidělen třímístný kód, takže např. Ministerstvo školství má kód 333.

Druhové hledisko Týká se všech peněžních operací, které rozděluje do 3 základních okruhů: Příjmy (inkasa): 1. Daňové příjmy s podrobnějším členěním 2. Nedaňové příjmy 3. Kapitálové příjmy 4. Přijaté dotace Výdaje (platby): 5. Běžné výdaje 6. Kapitálové výdaje 7. Ostatní výdaje Financování: 8. Financování – člení se na financování z tuzemska i financování ze zahraničí, a to v obou případech jak krátkodobé, tak dlouhodobé, a na opravné položky. Financující operace jsou všechny návratné operace související s likviditou organizace v návaznosti na závazné třídění inkas a plateb podle rozpočtové skladby.

K rozlišení se využívá čtyřmístný číselný kód, který umožňuje odlišit třídy, seskupení položek, podseskupení položek a položky příjmů a výdajů. Např. daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti se začlení takto: • třída 1 – Daňové příjmy, • seskupení 11 – Daně z příjmu, zisku a kapitálových výnosů, • podseskupení položek 111 – Daň z příjmu fyzických osob, • položka 1111 – Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti. Odvětvové hledisko Klasifikuje příjmy a výdaje podle odvětví národního hospodářství. Vychází z účelů, na které obce vynakládají finanční prostředky v souvislosti se zajišťováním potřeb. Odvětvové třídění využívá čtyřmístný kód třídění, tzn. na skupiny (jednomístný kód), který se dělí na oddíly (dvoumístný kód), který se dále člení na pododdíly (třímístný kód) a ty se dále člení na paragrafy (čtyřmístný kód). Např. výplatu mzdy zaměstnanci obecního úřadu podle odvětvového třídění začleníme následovně: •

skupina 6 – Všeobecná veřejná správa a služby,

•

oddíl 61 – Státní moc, státní správa, územní samospráva a politické strany,

•

pododdíl 617 – Regionální a místní správa,

•

paragraf 6171 – Činnost místní správy.

Konsolidační hledisko Člení příjmy a výdaje na záznamové jednotky, jež mají třímístný kód. Umožňuje vyloučit peněžních převodů mezi fondy a rozpočte, převodů mezi zřizovatelem a rozpočtovou organizací a mezi veřejnými rozpočty různých úrovní. Konsolidace je oboustranná, tj. u příjmů a výdajů, v úhrnu musí být hodnotově stejná.

4 ÚČETNICTVÍ OBCÍ Obce mají specifický způsob financování jejich hospodaření a také odlišný způsob vedení účetnictví. Účetnictví obcí má poskytovat správné, včasné a věrohodné údaje o jejich hospodaření a působit jako důležitý nástroj kontroly plnění rozpočtu. Účetnictví obcí se řídí podle těchto právních norem:
Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Je základní normou regulující finanční účetnictví a představuje obecná pravidla pro vedení účetnictví společná pro všechny účetní jednotky. Vymezuje účetní jednotky, stanovuje účetní zásady, účetní dokumentaci, obsah účetních zápisů, účetních knih a účetní závěrky, určuje způsob oceňování a provádění inventarizace majetku a závazků, atd.
Vyhláška Ministerstva financí č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky,

kterou

územními

samosprávnými

celky

(dále

jen

ÚSC),

příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami sátu ve znění vyhlášky č. 477/2003 Sb.
Od ledna 2004 vstoupily v platnost České účetní standardy vydané Ministerstvem financí na základě ustanovení § 36 zákona o účetnictví. Účetní standardy jsou závazné a jejich obsah tvoří popis účetních metod a dostupů účtování, přičemž standardy nesmí být v rozporu se zákonem o účetnictví. Jedná se o České účetní standardy číslo 501 až 522. Zákon

o

účetnictví

ukládá

vést

účetnictví

v plném

rozsahu

nebo

ve zjednodušeném rozsahu. Zjednodušený rozsah účetnictví představuje následující zjednodušení: •

nesmí tvořit účetní opravné položky a účetní rezervy,

•

mohou tvořit daňové opravné položky a daňové rezervy,

•

nepřeceňují na reálnou hodnotu (s výjimkou přeměny bytových družstev),

•

nemusí vést knihy analytických účtů a podrozvahových účtů,

•

sestavují účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu,

•

mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize (nepraktické, doporučuje se jen účetním jednotkám s malým rozsahem používaných účtů).

Zjednodušený rozsah účetnictví mohou vést právnické osoby, které mají sídlo na území ČR, a zahraniční osoby, které na území ČR podnikají podle zvláštních právních předpisů. Jedná se o tyto účetní jednotky: územní samosprávné celky a dobrovolné svazy obcí, příspěvkové organizace (rozhoduje zřizovatel), ostatní účetní jednotky (stanovuje to zvláštní zákon), organizační složky státu (vedení podle zvláštního právního předpisu), bytová družstva (která nejsou podřízena auditorovi a jsou založena na zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů), občanská sdružení (která mají právní subjektivitu, církevní právnickou osobou, obecně prospěšné společnosti, honební společenstva, nadační fondy a společenství vlastníků jednotek). Vedení účetnictví obcí vykazuje určité odlišnosti, jež vyplývají z důsledků vazby na státní rozpočet a způsob hospodaření. Jejich povinností je zachytit rozpočtové příjmy a rozpočtové výdaje v požadovaném členění podle rozpočtové skladby. Jejich cílem není vykazovat zisk nebo ztrátu, nýbrž mají informovat o přebytku nebo schodku hospodaření. Řídí se účtovou osnovou a postupy účtování, které byly vyhlášeny pro rozpočtové organizace, příspěvkové organizace a obce.

4.1 OTEVÍRÁNÍ ÚČETNÍCH KNIH Na začátku nového účetního období se účty hlavní knihy otevírají účetními zápisy. Počáteční zůstatky aktivních účtů se zaúčtují na stranu Má dáti (dále jen MD) těchto účtů a na stranu Dal (dále jen DAL) účtu 961 – Počáteční účet rozvažný. U pasivních účtů se počáteční zůstatek převede na stranu DAL těchto účtů a na stranu MD účtu 961. Saldo výdajů a nákladů účtu 964 se převede na účet 961 podle toho, zde jde o saldo pasivní nebo aktivní (aktivní na MD 964 a DAL 961, pasivní na MD 961 a DAL 964). Saldo příjmů a výdajů účtu 965 se převede opět z účtu 961, podle druhu salda. Zisk popřípadě ztráta minulého účetního období se účtuje přes účet 961 na účet 931 nebo 933.

4.2 UZAVÍRÁNÍ ÚČETNÍCH KNIH Účetní závěrka se skládá ze 4 etap, a to z přípravné práce, uzavírání účtů a sestavení účetní závěrky a otevírání účetních knih na začátku období. Do přípravné

práce spadá převod zůstatku účtů 217 a 218 na účet 933 – Převod zúčtování příjmů a výdajů z minulých let. Součásti druhé etapy je uzavírání účtů vztahujících se k rozpočtovému hospodaření, hospodářskému výsledku a rozvaze. Lze ji rozdělit na dva

základní

okruhy

uzavírání

účtů

vztahujících

se

k příjmovému

okruhu

a k výdajovému okruhu. V rámci uzavírání účtů vztahujících se k příjmovému okruhu se převedou konečné stavy na účtech 215 a 216, na stranu DAL účtu 965 – Saldo příjmů a výnosů rozpočtového hospodaření. Ve výdajovém okruhu se v rámci uzavírání účtů převedou konečný zůstatek (dále jen KZ) 211 a 223 na stranu DAL účtu 964 Saldo výdajů a nákladů rozpočtového hospodaření a na MD 964 se převedou KZ účtů 213, 214, 221 a účtech tř. 4. Na stranu MD účtu 963 – Účet hospodářského výsledku se převádí KZ účtů účt. tř. 5 a na stranu DAL se převádí KZ účtové třídy 6. Údaje zjištěné na účtu 963 slouží zejména k sestavení výkazu zisků a ztrát a ke stanovení daňového základu. Uzavírání rozvahových účtů je u všech neziskových organizací stejné, liší se pouze používanými účty podle typu organizace. Po uzavření všech rozvahových účtů budou vykazovat zůstatky jen 964 a 965 a pro uzavření výsledkových účtů účet 933 a účet 963. Tyto zůstatky se spolu s ostatními KZ dalších rozvahových účtů podle povahy zůstatku převedou na účet 962 – Konečný účet rozvažný. Úkolem třetí etapy je sestavení účetní závěrky obcí a jimi řízených příspěvkových organizací. Účetní jednotky budou postupovat podle opatření, které se vztahuje k sestavení účetních a finančních výkazů, tj. podle vyhlášky č. 16/2001 Sb., v platném znění.

4.3 PŘÍJMY Příjmy jsou pro lepší přehlednost zachyceny na účtech 215 – Vyúčtování rozpočtových příjmů z běžné činnosti ÚSC a 216 – vyúčtování rozpočtových příjmů z finančního majetku. Na těchto účtech se sledují veškeré předepsané příjmy i příjmy vyinkasované bez předpisu na vlastní příjmový účet nebo základní běžný účet. Pro předpis pohledávek z rozpočtových příjmů slouží účet 315 – Pohledávky za rozpočtové příjmy. Je nutné vést analytickou evidenci podle jednotlivých dlužníků. Menším obcím postačí účet 231 – Základní běžný účet, který plní více funkcí vkladového, výdajového a příjmového účtu při dodržení potřebných souvztažností.

Velké obce s rozsáhlou činností většinou používají pro zachycení příjmů účet 235 Příjmový účet, na který se provádí inkaso rozpočtových příjmů. A účet 232 – Vkladový výdajový účet, na který musí obec nejprve převést peněžní prostředky ze základního běžného účtu. Z těchto prostředků jsou poté hrazeny veškeré provozní výdaje, popř. i výdaje na dlouhodobý majetek obce. Při tomto zachycení příjmů a výdajů jsou inkasované příjmy účtovány podle položek rozpočtové skladby již při jejich zachycení na účtu 235 a rozpočtové výdaje při zaznamenání na účtu 232. Na účet 217 – Zúčtování příjmů ÚSC na stranu DAL se účtují příjmy obce jako celku, které byly přijaty na základní běžný účet (ZBÚ) nebo vyinkasovány v hotovosti. U obcí, které používají jen ZBÚ, se tak činní souvztažným zápisem na stranu MD účtu 215. Pokud se uskutečňuje inkaso běžných příjmů prostřednictvím příjmového účtu, pak se veškeré příjmy vyinkasované v běžném měsíci převedou koncem měsíce na účet 217 se souvztažným zápisem na MD účtu 231. Účet 217 slouží též k účtování přijaté účelové dotace v průběhu účetního období, neúčelové dotace a dotace na dlouhodobý majetek.

4.4 VÝDAJE Výdaje ÚSC vyjadřují skutečný úbytek finančních prostředků. Pouze podle výdajů můžeme posoudit plnění rozpočtu, proto o výdajích hovoříme jako o základním ukazateli rozpočtu. Na účet 218 – zúčtování výdajů ÚSC se účtují na MD veškeré uskutečněné výdaje na dlouhodobý majetek a na provoz obcí. U obcí, které používají jen ZBÚ, se úhrn realizovaných výdajů zaúčtuje na tomto účtu se souvztažným zápisem na DAL účtu 211 – Financování výdajů ÚSC. Pokud se financování výdajů uskutečňuje prostřednictvím vkladových výdajových účtů, převedou se realizované výdaje na tento účet koncem každého měsíce ze strany DAL účtu 212 – Poskytnuté dotace vkladovému výdajovému účtu. Na účtu 213 – Poskytnuté příspěvky a dotace příspěvkovým organizacím a 214 – Poskytnuté dotace ostatním subjektům na straně MD účtují obce o dotacích poskytnutým těmto organizacím.

4.5 NÁKLADY Náklady obcí vyjadřují vždy konečnou spotřebu hospodářských prostředků v určitém období, bez ohledu na to, kdy byly skutečně čerpány peněžní prostředky. Náklady považuje za základní ukazatel provozu ÚSC. Obcím je pro účtování nákladů vyhrazena účtová třída 4 – Náklady ÚSC na hospodářskou činnost a náklady příspěvkových organizací, která používá syntetické účty rozdělené podle jednotlivých nákladových druhů. Účtují se zde provozní náklady z vlastní rozpočtové činnosti. Na účtu 410 – Materiální náklady se účtuje spotřeba nakupovaného materiálu, elektrické energie, vody, páry, plynu, náklady na dopravu, na pohoštění, dary aj. Na účtu 420 – Služby a náklady nevýrobní povahy se účtují poplatky spojené s vedením bankovního účtu, nájemné, náklady na služby a práce nevýrobní povahy, výkony spojů, předpis SP a ZP hrazeného zaměstnavatelem za zaměstnance aj. Účet 430 – Cestovné a ostatní výplaty fyzickým osobám se používá především k účtování o cestovních, stěhovacích a podobných nákladech. Na Účtu 440 – Mzdové a ostatní náklady se účtují veškeré požitky zaměstnanců, mezi které patří mzdy včetně naturálních mezd, odměny za vykonanou práci na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr aj. Účet 450 – Dávky sociálního zabezpečení používají pouze orgány vykonávající správu dávek, podpor a výplaty důchodů. Na účtu 460 – Manka a škody se účtují manka a škody na dlouhodobém majetku a manka a škody přesahující stanovené normy přirozených úbytků zásob. Náhrady mank a škod se účtují do rozpočtových příjmů. Manka a škody po výše stanovených norem přirozeného úbytku se u materiálu účtují na účet 410 a u zboží na účet 211 – Financování výdajů ÚSC.

4.6 HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST OBCÍ Hospodářská činnost přináší obcím možnost získání dalších finančních prostředků na posílení jejich rozpočtů. Jedná se o činnosti, které mají hospodářský charakter a jejichž hospodaření se hodnotí podle dosaženého hospodářského výsledku. Obce se v hospodářské činnosti chovají podobně jako podnikatelské subjekty.

Sledování hospodářské činnosti musí být oddělené od rozpočtové části a v účetní osnově jsou pro tyto účely vymezeny speciální účtové třídy. Hospodářský výsledek této činnosti se promítají do rozpočtu vždy nejpozději ke konci kalendářního roku, tak aby byly součástí závěrečného účtu ÚSC. Pro evidenci nákladů je vyčleněna účtová třída 5 – Náklady ÚSC vynaložené na hospodářskou činnost. Pro sledování výnosů je určena účtová třída 6 – Výnosy z hospodářské činnosti ÚSC. Pohyb peněžních prostředků se sleduje na bankovním účtu 241 – Běžný účet. Na tomto účtu se soustřeďují tržby a jiné příjmy a hradí se z něj veškeré výdaje spojené s hospodářskou činností. ÚSC za hospodářskou činnost zjistí hospodářský výsledek před zdaněním (účetní zisk nebo účetní ztráta) jako rozdíl výnosů účtovaných na účtech účtové třídy 6 a nákladů sledovaných na účtech účtových skupin 50 až 55. V rámci hospodářské činnosti se používají některé účetní operace, které v rámci hlavní činnosti obcí nejsou povoleny. Jedná se o časové rozlišování nákladů a výnosů, dohadné účty, opravné položky k pohledávkám a zákonné rezervy. Další výjimkou jsou odpisy dlouhodobého majetku, o kterých se v rámci hlavní činnosti vůbec neúčtuje, avšak majetek sloužící k hospodářské činnosti se odepisuje. Obce o odpisech účtují na straně MD účtu 551 – Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku se souvztažným zápisem na straně DAL účtu 349 – Vypořádání přeplatků dotací a ostatních závazků s rozpočtem ÚSC. Odpisy se vyúčtovávají ve výši daňových odpisů stanovených ZDP.

5 DAŇOVÁ PROBLEMATIKA NEVÝDĚLČNÝCH ORGANIZACÍ Nevýdělečné organizace podléhají specifickému systému zdaňování, který se liší od zdaňování podnikatelských subjektů, což způsobuje postavení nevýdělečných organizací jako subjektů, které nebyly zřízeny, aby dosahovaly zisk. [4]

5.1 DAŇ Z PŘÍJMU PRÁVNICKÝCH OSOB Zákon o dani z příjmu se vztahuje na všechny neziskové organizace, avšak některé speciální ustanovení jsou určena jen pro některé nevýdělečné organizace (např. pro státní fondy, pro veřejné vysoké školy apod.). Nevýdělečná organizace postupuje při sestavování základu daně z příjmu odlišným způsobem, než je tomu u podnikatelských subjektů. Protože nevýdělečné organizace dosahují různých typů příjmů: příjmy, které jsou předmětem daně, příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené, příjmy z podnikatelské činnosti, které jsou předmětem daně. Mezi příjmy neziskových organizací, které nejsou předmětem daně, jsou zahrnuty příjmy z dotací a jiných forem státní podpory a podpory z rozpočtů obcí a krajů plynoucí z výnosů daní nebo podílu na nich, výnosů poplatníků a peněžních odvodů, které jsou podle zvláštních zákonů příjmem obcí nebo krajů, příjmy z úroků z vkladů na běžném účtu, příjmy z úplatných převodů a úplatného užívání státního majetku mezi organizačními složkami státu a státními organizace a z pronájmu a prodeje státního majetku, které jsou podle zvláštního právního předpisu příjmem státního rozpočtu. Do skupiny příjmů, které jsou vždy předmětem daně, patří příjmy z reklam, příjmy z členských příspěvků a příjmy z nájemného (s výjimkou příjmů z úplatných převodů a úplatného užívání státního majetku mezi organizačními složkami státu a státními organizacemi a z pronájmu a prodeje státního majetku, které jsou podle zvláštního předpisu příjmem státního rozpočtu).

Z příjmů, jež jsou od daně osvobozené (§19 zákona o dani z příjmu), lze např. uvést členské příspěvky, výnosy kostelních sbírek, příjmy z loterií a podobných her, výnos z nadačního jmění, příjmy z pronájmu vlastních nemovitostí, úrokových vkladů u bank apod. Mezi příjmy z podnikatelské činnosti patří příjmy z činnosti, které se podle typu neziskové organizace označují jako vedlejší, hospodářská nebo doplňková činnost. Jsou to činnosti, které vykazují znaky podnikání. V oblasti podnikatelské činnosti již zákon o dani z příjmů neukládá neziskovým organizacím povinnost odděleně sledovat náklady a výnosy podle jednotlivých činností. Obecný vzorec výpočtu zdanitelných příjmů: Veškeré příjmy poplatníka příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů (vyňaté příjmy) příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů, ale jsou od daně osvobozeny příjmy nezahrnované do základu daně (zejména samostatné základy daně) = příjmy vstupující do základu daně Příjmy, které jsou zahrnuty do základu daně: příjmy z hospodářských činností, příjmy ze ziskových hlavních činností, příjmy, které jsou vždy předmětem daně, ostatní příjmy. Příjmy, které poplatník vyloučí z celkových zdaňovaných příjmů: příjmy, které jsou vždy ze zdanění vyňaty (nejsou předmětem daně), příjmy z těch hlavních činností, které jsou ztrátové, osvobozené příjmy. Neziskové organizace mohou základ daně snížit i o následující odpočty: daňová ztráta, reinvestiční odpočet, 30 % výdajů vynaložených na výuku učňů, odpočet pro neziskové subjekty. Pro uvedené odpočty jsou zákonem o daních z příjmů předepsány přísné podmínky, které musí být dodrženy. Podle zákona mohou poplatníci, kteří nebyli založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, základ daně snížený o ostatní odpočty dále snížit až o 30 % upraveného základu daně. Maximální výše odpočtu je omezena částkou 1.000.000,- Kč a minimální výše je stanovena na 300.000,- Kč. Musí být však splněny podmínky, které stanovují, že prostředky takto dosaženou úsporou daňové povinnosti musí použít ke krytí nákladů

souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích.

5.2 DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY Daň z přidané hodnoty je upravena zákonem č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dani z přidané hodnoty podléhají pouze příjmy z podnikatelské (hospodářské nebo doplňkové) činnosti. Tato daň se uplatňuje podle zvláštního pokynu v odvětví zdravotnictví, školství, kultury, u obcí a organizací, které nebyly zřízeny za účelem podnikání. Neziskové organizace se mohou stát plátcem daně z přidané hodnoty, pokud obrat za prováděná zdanitelná plnění v období tří po sobě následujících měsíců překročí 1.000.000,- Kč. Do obratu se však nezapočítává obrat z činností, které jsou od daně z přidané hodnoty osvobozeny.

5.3 DAŇ SILNIČNÍ Silniční daň je upravena zákonem č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů. Nevýdělečné organizace se mohou v některých případech stát poplatníky silniční daně, pokud vozidla jsou používána k podnikání (pro doplňkovou činnost). Jestliže nevýdělečná organizace používá vozidlo jak pro hlavní, tak i doplňkovou činnost, musí sledovat odděleně za tyto činnosti ujeté kilometry. Zpravidla podle ujetých kilometrů rozdělí do nákladů na jednotlivé činnosti odpisy, spotřebu pohonných hmot a zaplacenou silniční daň.

5.4 DAŇ Z NEMOVITOSTÍ Tato daň je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí. Poplatníkem je vlastník pozemku či stavby, popř. právnická nebo fyzická osoba, má-li k tomuto majetku právo hospodaření nebo bylo-li zřízeno právo trvalého užívání. Pozemky a stavby jsou od daně z nemovitostí osvobozeny, pokud nejsou využívány pro podnikatelské činnosti nebo pronajímány. Osvobození se vztahuje na pozemky a stavby ve vlastnictví obce.

5.5 DAŇ DĚDICKÁ, DAROVACÍ Z PŘEVODU NEMOVITOSTÍ Tuto „trojdaň“ upravuje zákon č. 357/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Od daně dědické a darovací jsou osvobozena bezúplatná nabytí majetku, jež jsou určená na financování zřízení humanitárních akcí v oblasti kultury, školství, vědy a vzdělávání, zdravotnictví, sociální péče, ekologie, tělovýchovy, sportu, výchovy a ochrany dětí a mládeže, požární ochrany, nebo nabytí majetku nadacemi, státem registrovanými církvemi, politickými stranami sloužící k výkonu jejich činností, apod. Nárok na osvobození však musí poplatních uplatnit podáním daňového přiznání.

6 FINANČNÍ KONTROLA OBCÍ Audit je v podstatě kritická analýza, která umožňuje ověřovat informace vypovídající o určitém objektu. Má svůj základ již ve starých civilizací, kdy bylo nutno kontrolovat hospodaření provincií. Moderní pojetí auditu je spojeno se vznikem akciových společností a s procesy koncentrace kapitálu. Současný finanční audit se poprvé objevil ve Velké Británii v roce 1948, kdy byla poprvé použita definice „pravdivého a věrného zobrazení“. Byly také zřetelně vymezeny povinnosti, odpovědnosti a práva auditora. Princip věrného a pravdivého zobrazení byl však vykládám různými způsoby. Bylo to způsobeno dvojím pojetí zákonodárství, jednalo se o zvykové (anglosaské) právo a římské (kontinentální) právo. O soulad se postarala Mezinárodní federace účetnictví, která vypracovala mezinárodní standardy auditu. [2]

6.1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ROZDĚLENÍ AUDITU V České republice je vznik auditu spojen s transformací ekonomiky v 80. a 90. letech. V roce 1989 byla vydána vyhláška FMF o ověřovatelích a jejich činnosti, která byla v pozdější době nahrazena zákonem č. 254/2000 Sb., o auditorech a Komoře auditorů ČR. Audit lze členit podle toho, z jakého pohledu se na něj zaměříme. Základní rozlišení je na externí a interní. Toto členění vychází ze skutečnosti, zda je audit vykonáván externím subjektem (např. auditorskou firmou, státními orgány, aj.), nebo zda je prováděn organizačním prvkem nebo zda je součástí organizační struktury dané společnosti či instituce. Jiný pohled je z hlediska funkčnosti a určenosti, tj. k jakému účelu slouží a pro koho je určen. V tomto pojetí jsou výstupy externího auditu určeny pro veřejnost, voliče, zastupitelské orgány aj. a má být veřejně k dispozici. Naproti tomu interní audit slouží managementu firmy či instituce, má přispět k optimalizaci společnosti (organizaci a řízení, výrobních a ekonomických činnosti atd.) a není veřejně dostupný. Z časového pohledu se vymezuje audit roční a průběžný a z aspektu šíře či hloubky záběru se jedná o audit komplexní a selektivní. Podle předmětu ověřování je možné třídění na finanční nebo účetní, inspekční, audit operací, programový atd.

6.2 KONTROLA A AUDIT OBCÍ Kontrola je nejčastěji chápána jako činitel rovnováhy mezi jakýmkoliv žádoucím (nutným) a skutečným stavem. V rámci budování kontrolního systému je důležitá také kontrola hospodaření obce. Mezi způsoby kontroly hospodaření obce je přezkoumání a audit. Ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcí vyplývá, že obec za uplynulý kalendářní rok požádá o přezkoumání hospodaření příslušný krajský úřad, anebo zadá přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti. Neučiní-li tak, přezkoumá hospodaření příslušný krajský úřad. Nejdůležitější výstup ze směrnice č. 52 Audit obcí a organizací veřejného sektoru je rozlišení auditu veřejného sektoru na tři části: -

Přezkoumání hospodaření obcí,

-

Finanční audit obcí,

-

Výkonnostní audit.

Přezkoumání hospodaření Je činnost vedoucí k naplnění povinnosti dané zákonem o obcích. Úkolem přezkoumání je ověřit: -

zda hospodaření obce odpovídá závazným právním předpisům,

-

úplné a průkazné vedení účetnictví a jeho správnost, údaje v roční účetní závěrce a závěrečném účtu, hospodaření podle schváleného rozpočtu a dodržení rozpočtových vztahů. Výsledkem přezkoumání auditorem není zde auditorský výrok, ale zpráva

o provedené práci a zjištěních, které z přezkoumání vyplynuly, jedná se o Zprávu o výsledcích přezkoumání hospodaření obce. Zprávu o výsledcích přezkumu hospodaření obce společně se závěrečným účtem za uplynutý kalendářní rok projedná zastupitelstvo obce nejpozději do 30. června. A příjme opatření k nápravě nedostatků. Finanční audit obcí Je to činnost nad rámec požadavků zákona o obcích. Jedná se o prodloužení přezkoumání hospodaření obce a obsahuj další procedury vyplývající ze zákona o auditorech a Komoře auditorů ČR. Tuto kontrolu provádí auditor, který je zapsaný v seznamu auditorů. Auditor nemůže zkontrolovat všechny účetní případy, ověřování provádí výběrovým způsobem. Jejím výsledkem je auditorská zpráva, která musí obsahovat výrok auditora.

Výkonnostní audit Se zaměřuje na ukazatele, které v podnikatelské oblasti měří zisk. Jedná se tedy o posouzení, zda územní samosprávný celek ve své činnosti postupoval hospodárně, účelně a efektivně. Jeho cílem je porovnání vybraných ukazatelů se standardy. Tento audit není povinný a je tedy nad rámec zákona o obcích. Provádí se jen tehdy, přeje-li si obec demonstrovat občanům účelné, hospodárné a efektivní užívání veřejných prostředků ve srovnání s existujícími měřítky nebo kriterii výkonnosti.

7 VLASTNÍ PRÁCE 7.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI Město Kunštát se nachází v severní části Jihomoravského kraje. Titulu města se Kunštát dočkal 1. července 1994, podle § 2 odst. 2 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb. V současnosti má Kunštát 2 571 obyvatel. Ke Kunštátu patří místní části Hluboké, Rudka, Sychotín, Touboř a Újezd. Město je členem svazku obcí Kunštátsko - Lysicko, Sdružení obcí a měst jižní Moravy, Sdružení lesů a v Dobrovolném svazku obcí vodovody a kanalizace Boskovice. Obec vznikla nabytím účinnosti zákona č. 367/1990 Sb, o obcích, jakožto územně samosprávná jednotka s právní subjektivitou. Tento zákon byl nahrazen zákonem č. 128/2000 Sb. o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Město má postavení právnické osoby, v právních vztazích vystupuje svým jménem a nese zodpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Město spravuje své záležitosti samostatně (dále jen „samostatná působnost“). Při výkonu samostatné působnosti se řídí zákony a obecně závaznými předpisy vydanými ústředními orgány. Ve svém územním obvodu zajišťuje hospodářský, sociální, a kulturní rozvoj, ochranu a tvorbu zdravého životního prostředí s výjimkou těch činností, které jsou zvláštními zákony svěřeny jiným orgánům jako výkon státní správy. Město vykonává státní správu v rozsahu přenesené působnosti. Řídí se zákony a ostatními obecně závaznými předpisy. Město Kunštát je spravováno zastupitelstvem. Dalšími orgány jsou rada města, starosta, místostarosta, tajemník a ostatní zaměstnanci městského úřadu. Byla zde zřízena městská policie. Zastupitelstvo schválilo finanční a kontrolní výbor a rada zřídila sociální komisi, komisi životního prostředí, komisi školství, kulturní a sbor pro občanské záležitosti. Odbory města jsou finanční a stavební. Město je zřizovatelem mateřské školy, základní školy a penzionu pro důchodce. Kunštát nevytváří žádnou vedlejší hospodářskou činnost. Audit je prováděn každoročně pracovníkem krajského úřadu. Město má vlastní majetek a finanční zdroje, hospodaří s nimi samostatně za podmínek stanovených zvláštními předpisy.

Majetková základna města byla k 1. 1. 2005 z 98,21 % tvořena stálými aktivy, a to zejména stavbami. Oběžná aktiva se skládala především z peněžních prostředků na základním běžném účtu a pohledávek. Majetek byl z 96,43 % kryt vlastními zdroji, z nichž převažoval fond dlouhodobého majetku. Z cizích zdrojů to byly především dlouhodobé závazky a bankovní úvěry. Základním zdrojem příjmů města jsou daňové příjmy a přijaté dotace. Na daňových příjmech se nejvíce podílejí příjmy ze sdílených daní (daň z přidané hodnoty, daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků a daň z příjmu právnických osob) a příjmy z výlučných daní, zejména daň z nemovitosti. Méně významnou část příjmů tvoří i místní poplatky (z nich zejména poplatek za likvidaci komunálního odpadu a poplatek za užívání veřejného prostranství). Nejvíce dotací město získalo jako investiční dotaci. Výdaje jsou tvořeny především běžnými výdaji, které plynou do oblasti školství, oprav a udržování pozemních komunikací, kultury, tělovýchovy, životního prostředí či na běžné provozní potřeby (platy zastupitelstva města, platy zaměstnancům městského úřadu, spotřeba vody, plynu, elektrické energie aj.). Město Kunštát se k 1. prosinci 2004 stalo plátcem daně z přidané hodnoty na základě zákona č. 235/2004 Sb. Město vytváří tyto ekonomické činnosti: -

příjmy z prodeje dřeva v lese,

-

prodej pohlednic, klíčů k bytům, knih, odznaků, nádob na odpad atd.,

-

poskytování služeb – hlášení v místním rozhlase, inzerce,

-

pořádání jarmarku,

-

krátkodobý pronájem pozemků a nebytových prostor (do 48 hodin) např. pronájem kulturního domu, pronájem zasedací místnosti,

-

převod stavebních pozemků – tj. nezastavěný pozemek, na který bylo vydáno stavební rozhodnutí před prodejem,

-

převod staveb, bytů a nebytových prostor do 3 let od nabytí nebo kolaudace,

-

pronájem stánků,

-

vstupné na kulturní akce,

-

jiné ekonomické činnosti.

7.2 DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY Město Kunštát se stalo plátcem DPH v roce 2004, kdy jeho čtvrtletní obrat převýšil 1.000.000,- Kč. Bylo to způsobeno tím, že je každoročně pořádán Hrnčířský jarmark, který trvá 2 dny a jsou zde vynaloženy velké náklady, ale také přijaty velké výnosy. Prozatím městu vznikla jen daňová povinnost. Uplatnění DPH mohou využít jen u dodavatelů a odběratelů, kteří jsou plátci DPH. DPH se uplatňuje u ekonomických činností města, které nejsou obsaženy v zákoně o obcích.

DPH na výstupu -

tržba za inzerci v Kunštátských informacích,

-

tržby z hlášení místního rozhlasu,

-

koupě popelnic a jejich následný prodej občanům,

-

tržby ze vstupného na kulturní akce,

-

tržby z pronájmu stánků,

-

příjmy z prodej dříví,

-

příjmy z krátkodobého (do 48 hodin) pronájmu sportovní haly.

DPH na vstupu -

nákup sazenic,

-

nákup pletiva na oplocení,

-

placení umělců při pořádání kulturních akcí,

-

postavení tribuny sloužící k vystoupení umělců na Hrnčířském jarmarku.

Příklad nárokování DPH Nákup sazenic lesních stromů.

Účetní případ 1) FaP

2) Úhrada FaP

Částka

MD

DAL

76.803,-

-

321

64.540,- (základ daně)

410

-

12.263,- (19 % DPH)

343

-

76.803,-

321

231

Částka

MD

DAL

83,50

315

-

70,00 (základ daně)

-

215

13,50 (19 % DPH)

-

343

Legenda: 321 – Dodavatelé 410 – Materiálové náklady 343 – Daň z přidané hodnoty 231 – Běžný účet

Příklad odvodu DPH Inzerce v Kunštátských informacích.

Účetní případ 1) FaV

Proúčtování DPH

13,50

211

215

2) Uhrazení FaV

83,50

231

315

Legenda: 315 – Pohledávky za rozpočtové příjmy 215 – Vyúčtování rozpočtových příjmů z běžné činnosti 343 – Daň z přidané hodnoty 211 – Financování výdajů 231 – Běžný účet

7.3 VYPRACOVANÉ SMĚRNICE MĚSTKÝM ÚŘADEM KUNŠTÁT

Město Kunštát vypracovalo tyto směrnice:
Vnitřní organizační směrnice o zajištění vnitřního kontrolního systému dle zákona č. 320/2001 Sb. = Systém zpracování účetnictví města Kunštát Obsah směrnice: Touto směrnicí je zabezpečeno vedení účetnictví města Kunštát a stanovuje zásady pro vedení: -

účetních dokladů (jsou zde zpracovány náležitosti účetních dokladů, kontrola účetních dokladů, podpisové vzory, pořízení věcí a služeb, součástí je i oběh účetních dokladů, opravy účetních dokladů, zřízení a vedení bankovních účtů).

-

účetních knih a účtového rozvrhu,

-

zpracování účetnictví,

-

výstupy z účetnictví,

-

úschov účetních záznamů. Součástí směrnice jsou i přílohy: podpisové vzory, vzor objednávky, finanční

kontrola smlouvy, požadavkový list nákupu v hotovosti, průvodka k faktuře, výdajový poukaz. Hodnocení: Tato směrnice se zpracovává vždy, když se změní podmínky zákona. Vedení účetnictví se řídí podle aktuální legislativy. Kontrola účetních dokladů je prováděn příkazcem operace, správcem rozpočtu a hlavním účetním. Je zde zabezpečeno, aby nedocházelo ke zneužívání přidělených finančních prostředků. Vše probíhá v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole a prováděcí vyhlášky k zákonu o finanční kontrole č. 416/2004 Sb. Ke zpracování účetnictví je používán účetní program, který odpovídá požadavkům uvedeným v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v plném znění vyhlášce č. 544/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 16/2001 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků, ve znění vyhlášky č. 535/2002 Sb. Finanční odbor zpracovává a předkládá odboru ekonomickému Kontrolnímu úřadu Jihomoravského kraje účetní výkazy, finanční výkazy a doplňující údaje v souladu s vyhláškou č. 544/2004 Sb.

Pořizování věcí a služeb probíhá převážně písemnou formou. Postup při zadávání veřejných zakázek je dán zákonem č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. Oprávněnou osobou musí být vystavena objednávka, ta však musí projít předběžnou řídící kontrolou a být potvrzena podpisem příkazce operace a správce rozpočtu. Součástí přijaté faktury musí být i číslo objednávky a správné označení příjemce faktury. Je zde však stanovena výjimka u drobných nákupů v hotovosti pro zabezpečení plynulého chodu orgánů města Kunštát v ceně od 2.000,- do 5.000,- Kč. Není potřeba vytvoření písemné objednávky, nákup však musí být odsouhlasen příkazcem operace a správcem rozpočtu a potvrzen jejich podpisy. Při čerpání peněžních prostředků na pohoštění se nevyplňuje požadavkový list, ale příkazce operace odpovídá za průkaznost vyčerpaných prostředků. Na dokladech musí být uveden konkrétní rozpis nakupovaného zboží nebo služeb. U pracovních obědů a podobných akcí je přiložen jmenovitý, popř. funkční soupis zúčastněných osob. U cestovních náhrad je předběžná řídící kontrola příkazcem operace a správcem rozpočtu prováděna před proplacením cestovních náhrad. Před uskutečněním pracovní cesty musí být cesta povolena podpisem osoby oprávněné k povolení pracovní cesty. V případě úhrady výdajů za školení podepisuje příkazce operace přihlášku na školení. Další kontrola se provádí před úhradou výdajového poukazu příkazcem operace, správcem rozpočtu a hlavním účetním. Oběh účetních dokladů je členěn na: -

Úhrada faktur dodavatelů – došlá faktura musí být zaevidována a zapsána v knize došlých faktur to zajišťuje finanční odbor, pak je předložena příkazci operace společně s průvodkou k faktuře, prochází předběžnou finanční kontrolou a musí být potvrzena podpisy příkazcem operace, správcem rozpočtu a hlavním účetním, který fakturu zaúčtuje a provede její úhrady peněžním ústavem.

-

Úhrada výdajů v hotovosti – doklady od nákupu včetně požadavkového listu jsou předloženy ke kontrole příkazci operace, správci rozpočtu a hlavnímu účetnímu, správnost je potvrzena podpisem všech. Hlavní účetní provede předpis do nákladů a předá doklady na pracoviště pokladny. Pokladna vyhotoví výdajový pokladní doklad, který je následně proplacen. Obdobným způsobem je postupováno

v případech,

kdy

je

požadováno

poskytnutí

zálohy,

resp. proplacení cestovného dle cestovních příkazů po uskutečnění pracovní cesty v hotovosti. Osoba, která požaduje poskytnutí zálohy, resp. proplacení

cestovního příkazu, sdělí svůj požadavek, resp. předá cestovní příkaz příkazci operace. -

Bezhotovostní úhrada výdajů – jedná se o bezhotovostní úhrady, které nejsou uskutečňovány na základě faktur, např.: poskytnutí dotací, převod prostředků zřizovaným organizacím, … Příkazy k uskutečnění se podávají na tiskopise „Poukaz výdajový“. Zde se uvedou základní údaje o připravovaném výdaji včetně čísla zápisu a data konání RM, případně ZM, kde byl tento výdaj schválen a označení příjemce. Dochází ke kontrole příkazcem operace, správcem rozpočtu a hlavním účetním. Před vznikem závazku provádí kontrolu příkazce operace a správce rozpočtu.

Neshledá-li správce rozpočtu nedostatky, vrátí svým podpisem potvrzený podklad příkazci operace. Podpis správce rozpočtu je pro účely finančního řízení dokladem o kontrolním zajištění finančního krytí připravovaného závazku v navržené výši a o předpokládaném termínu jeho plnění konkrétnímu věřiteli. Jedná se o individuální příslib. Je-li to účelné k zajištění provozních potřeb vyplývajících z běžné, pravidelné činnosti. Příkazce operace může předložit správci rozpočtu návrh na konkrétní zajištění finančního krytí, kde není předem známa výše závazku a věřitel. Podpis správce rozpočtu na návrhu příkazce operace je pro účely finančního řízení dokladem o kontrolním zajištění finančního krytí předpokládaných závazků v jim stanovaném limitu veřejných výdajů a určeném období = limitovaný příslib. Správce rozpočtu předá limitovaný příslib příkazci operace a jeho kopii současně předá hlavnímu účetnímu. Příkazce operace vystaví pokyn k plnění a předá podklady hlavnímu účetnímu a na pokynu označí zda se jedná o individuální nebo limitovaný příslib. Po vzniku závazku provádí předběžnou kontrolu opět příkazce operace a hlavní účetní. Příkazce zkontroluje správnost určení věřitele a výši závazku s individuálním nebo limitovaným příslibem. Pak předá pokyn k plnění veřejných výdajů, společně s doklady o závazku orgánu veřejné správy, hlavnímu účetnímu s příkazem k proplacení, ten rovněž provede potřebnou kontrolu. Podle této směrnice dochází při objednání zboží ke kontrole jak příkazcem operace, tak správcem rozpočtu. Neurčuje se však, jestli se jedná o individuální nebo limitovaný příslib. Není zde ani naznačeno předávání podkladů mezi příkazcem operace a správcem rozpočtu. Objednávka však musí být potvrzena oběma podpisy. Při vzniku

závazku kontrolu provádí příkazce operace, který předá dokumenty správci rozpočtu, zkontroluje návaznost na rozpočet a předá je hlavnímu účetnímu, který provede kontrolu a platbu. Vše je stvrzeno potřebnými podpisy podle podpisového vzoru a dochází zde ke kontrole podle platné legislativy. -

Pohledávky – jedná se např. o správní rozhodnutí, smlouvy, faktury a další doklady, na základě kterých mají být Městu Kunštát poukázány finanční prostředky. Rozpočtové příjmy mohou být placeny v hotovosti na pokladně MÚ, převodem na účet u peněžního ústavu nebo poštovní poukázkou. Finanční odbor vede číselnou řadu vydaných faktur. Návaznost na rozpočet kontroluje správce rozpočtu. Není zde zajištěna předběžná kontrola, kterou má provádět příkazce operace, který prověří správnost určení dlužníka, výši a splatnost vzniklého nároku. Pak doklady se svým podpisem předá hlavnímu účetnímu, který ověří podpis pomocí podpisového vzoru a správnost určení dlužníka, …

-

Doklady k účtování o mzdách, odvodu pojistného sociálního a zdravotního pojištění, daně ze mzdy a srážek mezd: • rekapitulace vyplacených mezd celkem (např. zúčtovací a výplatní listina), • vyúčtování za jednotlivé měsíce, • přehled o výši odvodu sociálního pojištění • přehled o výši odvodu zdravotního pojištění podle jednotlivých pojišťoven, • rekapitulace všech druhů srážek, • hromadný příkaz k úhradě. Doklady podepsané příslušným pracovníkem a příkazcem operace se předkládají odpovědnému pracovníkovi (účetní) nejpozději 4 pracovní dny před výplatním termínem.

-

Doklady k účtování o majetku – zaúčtování pořízeného majetku se provádí v okamžiku likvidace dodavatelské faktury. V případě získání majetku bezúplatným převodem nebo pouze na základě smlouvy bez vystavení faktury, předává se smlouva, předávací protokol včetně inventárního soupisu a dalších případných podkladů týkajících se získaného majetku finančnímu odboru. Evidence a oceňování majetku a zásob Města Kunštát jsou upraveny samostatným vnitřním předpisem.

-

Zpracování příjmových a výdajových účetních dokladů – předává pokladní do 14 hod. následujícího pracovního dne účetnímu ke kontrole a zaúčtování. Hotovost se průběžně odvádí na bankovní účet. K 31. 12. nesmí pokladna vykazovat žádný zůstatek.


Vnitřní organizační směrnice o evidenci majetku a zásob Obsah směrnice: -

Legislativa, která upravuje obsah vymezení těchto položek.

-

Rozlišení majetku – Majetek, který má dobu použitelnosti delší jak 1 rok a cenu pořízení vyšší než 60.000,- Kč, se řadí do dlouhodobého nehmotného majetku (dále jen DNM). Což spadá pod jednotlivé používané účty 012, 013, 014. Drobného DNM je definován od 500,- do 60.000,- Kč, doba použitelnosti musí být rovněž delší, jak 1 rok. Bude se účtovat na účet 018. Dlouhodobý hmotný majetek (dále jen DHM) jehož pořizovací cena převyšuje 40.000,- Kč a doba použitelnosti je delší, jak 1 rok. Drobný DHM je stanoven částkou od 500,- Kč do 40.000,- Kč a doba využívaní je delší jak 1 rok. Dlouhodobý finanční majetek (dále jen DFM) stanoveno, ve které účtové skupině se o něm účtuje a jeho vymezení.

-

Rozlišení zásob – účtování v účetní skupině, co spadá do zásob, definice jednotlivých druhů zásob. Město neprovozuje žádnou výrobní činnost a nevlastní sklady, nakupuje se materiál v malém množství a slouží k okamžité spotřebě. U ostatních zásob se účtuje způsobem B. K 31. 12. se provádí fyzická inventura zásob.

-

Ocenění dlouhodobého majetku – vyjmenovány možnosti ocenění majetku, technické hodnocení, kdy se jedná o technické zhodnocení, stanovena částka technického zhodnocení, a pokud je technické zhodnocení nižší než stanovená částka, která činní 40.000,- Kč, účtuje se jako provozní výdaj (účet 410 – Materiální náklady).

-

Odepisování – DNM a DHM tento majetek organizační složky státu a územní samosprávné celky neodepisují s výjimkou provozní hospodářské činnosti. V případě

tohoto

městského

úřadu

nedochází

k odepisování,

neboť

neprovozují hospodářskou činnost. -

Vyřazení dlouhodobého majetku – z používání vyúčtují v pořizovací ceně na vrub účtu 901 – Fond dlouhodobého majetku.

-

Inventarizace majetku – povinnost provádět je dána §29 a §30 zákona č. 563/1990

Sb.

Kdo

ji

vyhlašuje

a

stanovení

termínu.

Co

se

rozumí inventarizací. Provádění inventarizace a naložení s inventarizačními rozdíly je zpracováno směrnicí O provedení inventarizace. -

Vnitro-organizační evidence – odkdy je povinnost vést evidenci DNM a DHM. Evidenci majetku, kromě pozemků zajišťuje finanční odbor. Evidenci pozemků má na starosti stavební odbor, který má vyhotovený podrobný seznam rozčleněný dle jednotlivých katastrálních území a parcelních čísel. Evidence se vede jednak v množstevních jednotkách, jednak ve finančním vyjádření. Ocenění prodaných, případně pořízených pozemků provádí stavební odbor a podklady k proúčtování do majetku předá finančnímu odboru.

-

Evidence majetku u příspěvkových organizací města – majetek je přidělen příspěvkovým organizacím, které si o něm účtují ve svém účetnictví a inventarizují jej. Majetek předaný do výpůjčky evidují na podrozvahových účtech, inventarizaci provádí město.

-

Platnost směrnice – od 1. 12. 2003.


Směrnice pro provedení inventarizace Tato směrnice stanovuje na základě jaké legislativy se inventarizace provádí, stanoví ústřední inventarizační komisi, dílčí inventarizační komise, co jednotlivé komise zabezpečují, předání závěrečné zprávy. Pracovníci zodpovědní za inventarizaci musí předložit podepsané inventurní soupisy a zápis o provedení inventarizace, jak naložit s inventarizačními rozdíly. Kontrolu dodržování směrnice vykonává starosta města nebo jím pověření pracovníci kontroly. Směrnice je zpracovávána každoročně.
Vnitřní platový předpis Obsah: -

seznam zákonných předpisů a dalších dokumentů, dle kterých je realizován tento předpis,

-

obecná

ustanovení

(např.:

vnitřní

platový

předpis

je

podkladem

pro poskytování platu – odměny za vykonanou práci, neplatnost platového předpisu, v důsledku toho, že zákonná ustanovení nejsou v souladu s obecně platnými předpisy, …), -

pravidla pro určení platového tarifu zaměstnanců v obci,

-

pravidla pro přiznání osobního příplatku,

-

pravidla pro přiznání příplatku za vedení,

-

odměny,

-

závěrečná ustanovení (např.: provedení změny předpisu písemnou formou, nezveřejňují se složky platu jednotlivce ani celkový plat, zásada mlčenlivosti, sankce za porušení, …).

Součástí je organizační struktura Městského úřadu Kunštát.
Vnitřní organizační směrnice o cestovních náhradách při cestách a při změně místa výkonu práce (dle zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších změn). Je zde stanoveno: -

komu je poskytnuta náhrada,

-

co pracovník vyplňuje před zahájením pracovní cesty,

-

jaké náhrady jsou při cestách poskytovány (trvá-li služební cesta 5 – 12 hodin je vypláceno stravné ve výši 69,- Kč. 106,- Kč trvá-li pracovní cesta 12 – 18 hodin a 165,- Kč, při cestě delší než 18 hodin. Při použití osobního motorového vozidla je vyplácena částka 3,80 Kč/km. Průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty je členěn, podle druhu tankovaného benzínu nebo nafty např. 30,40 Kč u benzinového automobilu 95 O Super, …).

-

co po skončení pracovní cesty pracovník vyplní (správnost vyplněných údajů a oprávněnost nároku potvrdí svým podpisem vedoucí pracovník, který povolil cestu),

-

možnost využití vlastního motorového vozidla, ke služební cestě,

-

možnost poskytnutí záloh na služební cesty,

-

k vyúčtování pracovní cesty dochází do 10 dnů.

Vše je v souladu s vyhláškou o cestovních náhradách č. 119/1992 Sb.
Vnitřní organizační směrnice Elektronická podatelna Vypsaná legislativa, která umožňuje využívat elektronickou podatelnu. Je zde adresa pro přijetí veškerých datových zpráv doručovaných městskému úřadu Kunštát. Dále zde je uvedena adresa pro zaslání korespondence a úřední hodiny. Jsou zde také určena pravidla potvrzování doručených datových zpráv, technické parametry přijímaných datových zpráv, technické parametry fyzických nosičů, na kterých lze předávat datové zprávy. Zobrazení postupu v případě zjištění škodlivého softwaru nebo chybného formátu u přijaté datové zprávy. Vyřizování dotazů elektronické podatelny (do kdy musí být dotaz vyřízen, kteří pracovníci mají možnost

s elektronickou podatelnou pracovat), seznam právních předpisů, podle kterých je možné vůči úřadu činit právní úkony v elektronické podobě a náležitosti těchto úkonů.
Vnitřní organizační směrnice pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP), mycích a čistících prostředků Směrnice upravuje: -

nárok zaměstnanců na OOPP (uvedena legislativa, rozdělení OOPP jednotlivým profesím, doba použití OOPP),

-

poskytování paušálu na údržbu pracovních oděvů,

-

způsob vypořádání zůstatkové ceny OOPP při skočení pracovního poměru,

-

poskytování mycích, čistících a desinfekčních prostředků.

Nedostatek: Není zde uvedeno, kdo vydává OOPP, ani určen nadřízený pracovník, který sleduje dobu použití OOPP.
Směrnice - Harmonogram účetní závěrky Obsahuje: -

předmět úpravy,

-

postup prací,

-

účetní závěrka (uzavírání účtů a vlastní uzavírání účetních knih, soulad účetní závěrky s ustanovením § 18 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví).


Vnitřní směrnice o tvorbě a použití sociálního fondu Vytvoření sociálního fondu, na základě zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Je tvořen na základě každoročního přídělu z rozpočtu města (každý rok je částka individuální) schváleného zastupitelstvem města a převodem zůstatku z minulého roku. Je veden na zvláštním účtu, úroky a poplatky jsou příjmy a výdaje sociálního fondu. Sociální fond je určen pro zaměstnance městského úřadu a uvolněné členy zastupitelstva města. Peněžní prostředky ze sociálního fondu jsou použity, jako příspěvky: -

na stravování - zaměstnancům se poskytuje částka 10,- Kč na jeden oběd, protože zaměstnavatel poskytuje další příspěvek z rozpočtových prostředků. Uvolněným členům města se poskytuje částka 25,60 Kč na jeden oběd, jelikož již nelze poskytovat další příspěvek z rozpočtových prostředků.

-

na dovolenou a rekreaci – zaměstnancům i uvolněným členům zastupitelstva města se poskytne příspěvek ve výši do 2.000,- Kč.

-

na zdravotní péči – je poskytován zaměstnancům i členům zastupitelstva města bezhotovostní příspěvek na zdravotní potřeby včetně vitamínových preparátů. Konkrétní výše příspěvku závisí na finančních prostředcích na účtu sociálního fond .

-

na penzijní připojištění – mohou získat jen zaměstnanci městského úřadu na penzijní připojištění ve výši 200,- Kč měsíčně.


Vnitřní organizační směrnice Spisový a skartační řád Povinnosti obce v oblasti archivnictví, spisový řád (příjem dokumentů, editace, třídění a oběh dokladů, vyřizování a vyhotovování dokumentů, podepisování dokumentů, použití razítek, odesílání dokumentů, ukládání dokumentů), skartační řád (skartační znaky). Součástí jsou i přílohy: spisový a skartační plán, podací razítko, sběrný arch, předávací protokol dokumentů A/S k uložení do spisovny, výpůjční lístek ze spisovny, skartační návrh.

8 ZÁVĚR Neziskové organizace, zejména obce, hospodaří se stále větším obnosem peněz. Tyto peníze zde jsou pro občany, pro zajištění jejich kultury bydlení, pro přibližování se státu lidem, k usnadnění života, … Proto musí být zajištěn plynulý chod obcí, ale i to, aby získané peněžní prostředky nebyly zneužity. Každý občan má právo zajímat se o to, jak jeho obec hospodaří. Pravdivý obraz nám poskytuje účetnictví. Obce vycházejí z účetnictví nejen při sestavování rozpočtu, ale i při kontrole plnění rozpočtu. V účetnictví lze nalézt řadu specifických prvků, na rozdíl od podnikatelských subjektů obce účtují podle jiné účtové osnovy. Rozlišení výdajů i příjmů je rovněž odlišné a více detailní. Musí být znám účel, na který byly peněžní prostředky čerpány. Odlišnosti jsou i v postupech účtování. Své příjmy a výdaje mohou obce evidovat buďto na běžném účtu nebo mohou využít vkladový výdajový účet a příjmový účet. Který z těchto způsobů budou obce využívat, závisí na jejich rozhodnutí, měřítkem bývá zpravidla rozsah příjmů a výdajů plynoucích do rozpočtu. K dalšímu specifiku obcí patří i systém zdaňování, neboť nevýdělečné organizace byly zřízeny za jiným účelem, než je tvorba zisku. Zejména zdanění příjmů daní z příjmu je velmi problematické. Zda je vše v souladu se zákony platnými v ČR, se kontroluje již během účetního období. Tuto kontrolu provádějí sami pracovníci obecního úřadu. Jedná se o vnitřní kontrolu, zabezpečení vnitřního kontrolního systému. Každý obecní úřad si musí vytvořit směrnice, které rozpracovávají znění platných zákonů a vyhlášek a těmito směrnicemi se řídit a plnit je. Proto i část mé práce byla zaměřena na zhodnocení úplnosti směrnic na konkrétním obecním úřadě. Koncem každého roku je provedena externí kontrola hospodaření obce, kterou provádí auditorská firma nebo pracovníci krajského úřadu. Je na zvážení obce, kterou možnost zvolí.

9

POUŽÍTÁ LITERATURA [1] HANZLOVÁ, O. – STEIDLOVÁ, J. Účetnictví příspěvkových organizací.

vydání se změnami pro rok 1995. Praha: Bilance, 1995. 63 stran. [2] REKTOŘÍK, J. – ŠELEŠOVSKÝ, J. Audit obcí, ROPO a neziskové organizace /aneb jak při auditu a kontrole s úspěchem obstát/. 1. vydání; Brno: Masarykova univerzita, 1999. 151 stran. ISBN 80-210-20630-6. [3] PEKOVÁ, J. Hospodaření obcí a rozpočet. 1. vydání. Praha: CODEX Bohemia, 1997. 289 stran. ISBN 80-85963-6. [4] Kolektiv autorů. Účetnictví a daně České republiky v kontextu vstupu ČR do Evropské unie. 1. vydání. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2004. 148 stran; ISBN 80-7248-272-6. [5] Kolektiv autorů. Veřejná správa v České republice. 2. rozšířené vydání. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, 2005. 120 stran. ISBN 80-239-4709-5. [6] JANKŮ, M. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 1. vydání. Praha: C. H. Bech, 2004. 502 stran. ISBN 80-7179-883-5. [7] Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, [8] Zákon č. 123/2003 Sb., o finanční kontrole, [9] Prováděcí vyhláška k zákonu o finanční kontrole č. 416/2004 Sb.