MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA

Analýza na trhu spořících produktů v kontextu současné finanční krize BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Luboš Střelec

Autor bakalářské práce: Lenka Štěrbová

BRNO 2009

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza situace na trhu spořících produktů v ČR v kontextu stávající finanční krize vypracovala samostatně s použitím pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Brně dne 23. května 2009

Podpis:……………………………….

PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla poděkovat svému vedoucímu Ing. Lubošovi Střelcovi za trpělivost, připomínky a cenné rady, které mi pomohly při zpracování práce.

ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá průzkumem v oblasti úspor domácností, zejména spořících produktů, a to za stávajících podmínek na trhu, především vlivu světové finanční krize. Hlavním cílem práce bylo zjistit podíl obyvatelstva České republiky, který spoří a dále pak analyzovat skupinu, která ukládá své úspory pomocí spořících produktů. Teoretická část je věnována zejména charakteristikám vybraných spořících produktů a praktická část pak průzkumu trhu, který je zpracován pomocí statistických metod. KLÍČOVÁ SLOVA průzkum trhu, úspory, spořící produkty, finanční krize ABSTRACT This bachelor thesis deals with the exploration in the area of household savings, particularly savings products, and under current market conditions, particularly the impact of the global financial crisis. The main objective of this work was to determine the proportion of the population of the Czech Republic to the dispute and then to analyze the group which imposes its savings through savings products. The theoretical part is paid to the characteristics of selected savings products and the practical part of the market research, which is processed using statistical methods. KEY WORDS market research, savings, saving products, financial crisis

OBSAH 1

Úvod................................................................................................................ 7

2

Cíl .................................................................................................................... 8

3

Metodika ......................................................................................................... 9 3.1 Marketingový výzkum............................................................................. 9 3.1.1 Dotazník............................................................................................... 9 3.2 Statistické metody zpracování údajů .................................................... 10 3.2.1 Statistická terminologie................................................................. 10 3.2.2 Třídění............................................................................................. 11 3.2.3 Analýza kontingenční tabulky ........................................................12 3.2.4 Statistické tabulky a grafy...............................................................13

4

Přehled literatury...........................................................................................14 4.1 Úspory domácností ................................................................................14 4.2 Faktory ovlivňující rozhodování o úsporách: ........................................14 4.3 Formy zhodnocení úspor .......................................................................15 4.3.1 Tradiční formy úspor ......................................................................15 4.3.2 Alternativní formy úspory ..............................................................15 4.4 Charakteristiky vybraných spořících produktů na českém trhu ...........16 4.5 Termínované vklady...............................................................................17 4.6 Spořící účet............................................................................................ 18 4.6.1 Stavební spoření .............................................................................19 4.6.2 Penzijní připojištění....................................................................... 22 4.6.3 Životní pojištění ............................................................................. 25 4.6.4 Podílové fondy ............................................................................... 27

5

Vlastní práce ................................................................................................. 29 5.1 5.2 5.3

Vývoj úspor v České republice .............................................................. 29 Analýza primárních dat..........................................................................31 Důsledky celosvětové finanční krize ..................................................... 44

6

Diskuze.......................................................................................................... 46

7

Závěr ............................................................................................................. 47

8

Seznam použité literatury............................................................................. 50

9

Seznam tabulek a grafů .................................................................................51

10

Seznam příloh ........................................................................................... 52

1

Úvod Na trhu České republiky v současné době působí několik desítek

bankovních

institucí. A vzhledem k tomu, že banka je podnikatelským

subjektem, je samozřejmé, že se snaží o dosahování zisku. Každá banka by ovšem nemohla fungovat bez vybudované klientely, která jí poskytuje své úspory na různě dlouhou dobu. Z tohoto důvodu banky neustále rozšiřují nabídku svých služeb a nabízejí širokou škálu bankovních produktů, které se neustále vyvíjí a umožňují klientům za různě výhodných podmínek zhodnotit jejich volné peněžní prostředky. Není to ovšem pouze nabídka bankovních produktů, která se neustále rozrůstá. Zejména na trhu České republiky můžeme pozorovat v posledních desetiletích nesmírný vzestup nabídky zboží a služeb. Právě přesycený trh a promyšlené marketingové strategie nadnárodních společností mohou být důvodem toho, že domácnosti upřednostní spotřebu před úsporami. Ukládání peněz prostřednictvím různých bankovních institucí ze strany českých domácností přetrvávala od meziválečného období dlouhé desítky let, a to i přes skutečnost, že příjmy ani zdaleka nedosahovaly úrovně ostatních západních zemí, které co se týče míry úspor za naším státem značně zaostávaly. Česká republika v minulosti patřila ke státům s nadprůměrnou mírou úspor – spořivost českých domácností byla určitou tradicí. Nyní ovšem mluví statistiky naprosto jasně. Chování českých domácností pokud jde o nakládání s penězi je v posledních letech charakterizováno změnami

trendů.

Velký

podíl

na

trhu

spořících

produktů

přejímají

tzv. alternativní formy spoření a investování na úkor dlouhodobě převažujícímu tradičnímu ukládání dočasně volných prostředků na termínované vklady. Varovným signálem může být také posun v mentalitě obyvatelstva České republiky pokud jde o ochotu zadlužit se, neboť právě zadlužování domácností odstartovalo současnou celosvětovou finanční krizi, která více či méně ovlivnila jednotlivé země, Českou republiku nevyjímaje.

2

Cíl Cílem této bakalářské práce je zhodnocení stávající situace v oblasti úspor

jednotlivců na území České republiky. Primárním a pro další zpracování dat také výchozím zjištěním je, zda jsou jednotlivci různých věkových skupin a nejvyššího dosaženého vzdělání vůbec schopni a vzhledem k jejich zvyklostem ochotni určitou část svých příjmů uspořit a jaký jejich podíl na zkoumaném výběrovém souboru. Dílčími cíli je na základě tohoto zjištění pak dále podrobněji analyzovat právě skupinu obyvatelstva, která finanční prostředky zhodnocuje prostřednictvím spořících produktů dostupných na českém trhu, a to zejména, které spořící produkty jsou nejvíce využívány, jaké množství finančních prostředků měsíčně jednotlivci ukládají prostřednictvím vybraných spořících produktů, s čímž také souvisí otázka zda by vyšší příjem pro jednotlivce znamenal vyšší míru úspor, popř. by využili přebytek finančních prostředků jiným způsobem. Jedním z dílčích cílů je také zjistit v jakém množství jednotlivé faktory jako úroková sazba, likvidita či daňová zvýhodnění ovlivňují klienty finančních institucí, při rozhodování o umístění jejich úspor. Zda je pro české střadatele atraktivní spoření v cizí měně euro. Relevantním dílčím cílem je také na základě získaných sekundárních dat zhodnotit stav trhu spořících produktů za poslední desetiletí. Dále pak zhodnotit chování a rozhodování jednotlivců o jejich úsporách vzhledem k aktuálnímu ekonomickému dění. Tedy, zda je jejich nakládání s volnými peněžními prostředky ovlivněno probíhající světovou finanční krizí a pokud ano, jak se tato skutečnost promítla do množství úspor, které zhodnocují

prostřednictvím

spořících

produktů.

V souvislosti

s touto

skutečností je neméně důležité také zjištění jaký je stav podmínek pro ukládání úspor v současnosti na území České republiky.

8

3

Metodika Pro účely této bakalářské práce bylo použito k získání primárních dat

metod marketingového výzkumu a následně pak k jejich zpracování základních statistických metod. Prvním krokem bylo zejména studium problematiky bankovnictví, kde bylo nutné získat také aktuální data prostřednictvím internetu popř. denního tisku, neboť jde o oblast, která se každodenně vyvíjí a mění. Pro zpracování

vlastní

práce

bylo

využito

postupů

z oblasti

marketingu

a statistických metod. Dále byla zpracována také sekundární data z Českého statistického úřadu, Evropského statistického úřadu a Ministerstva financí ČR. Potřebné grafy a tabulky byly zpracovány pomocí MS Word a MS Excel. 3.1 Marketingový výzkum Dle V. Malého se marketingový výzkum neomezuje jen na výzkum trhu, i když trh je jeho nejvýraznější aplikací [5]. Jako každá cílevědomá a organizovaná činnost i marketingový výzkum musí být efektivně řízen, pokud má být dosaženo dobrých výsledků [9]. Proto je velmi důležité rozčlenění výzkumného procesu na jednotlivé etapy. Pro průzkum byla velmi důležitá přípravná fáze, ve které byl nejprve identifikován problém a cíle výzkumu. Poté byl vytvořen plán výzkumného projektu, na základě kterého bylo možné přejít k realizaci výzkumu, která spočívala ve sběru dat, jejich následném zpracování a v neposlední řadě prezentaci výsledků výzkumu. Před začátkem jakéhokoliv šetření bylo tedy nutné definovat hlavní a dílčí cíle práce a stanovit hypotézy výzkumu, na jejichž základě byl sestaven plán a určen způsob sběru marketingových údajů. Pro shromažďování primárních dat byla zvolena technika dotazování. 3.1.1 Dotazník Dotazování je typickou metodou marketingového výzkumu, neboť umožňuje

zobrazení

rozdílů

v mínění

respondentů.

Základem

správně

provedeného výzkumu je tedy po specifikaci cílů sestavení dotazníku, který musí být zejména srozumitelný, výstižný a jeho vyhodnocení musí poskytnout

9

potřebné údaje. Dotazník musí být přehledně uspořádaný a vyzkoušený než se uplatní ve velkém měřítku. Při přípravě je nutné pečlivě zvolit typ otázky, formulaci otázky a jejich sled. Pro účely bakalářské práce byly v dotazníku použity otázky s jednou či více možnostmi odpovědi, a to jak polouzavřené, tak i uzavřené, dále pak baterie s jednou možností na řádku. Celkem respondenti odpovídali na dvacet otázek, z nichž pět otázek bylo identifikačních. Před samotným zahájením výzkumu byl proveden tzv. předvýzkum, kdy byl vzorek dotazníků rozšířen mezi menší skupinu respondentů, což mělo odhalit případné nedostatky dotazníku, které tak mohly být odstraněny, šlo zejména o srozumitelnost otázek, dotazník tedy byl sestaven tak, aby byl pochopitelný pro všechny bez rozdílu věku či vzdělání, zejména při přeskakování otázek, bylo nutné otázky opatřit jasnými instrukcemi dalšího postupu respondenta. Při distribuci dotazníků bylo využito formy rozdávání tištěných dotazníků osobně, a to zejména u osob, které příliš nevyužívají internet, popř. u osob vyššího a důchodového věku, pro které by dostupnost a manipulace s počítačem mohla být problematická. Pro rychlejší sběr dat byla také sestavena elektronická forma dotazníku, který byl zpracován v programu ReLa, jehož využití značně zjednodušilo a urychlilo práci při dalším zpracování dat. Elektronická podoba byla tedy k dispozici na stránkách dotazníky

v tištěné

podobě

byly

do

programu

ReLy a sesbírané

později

také

přidány.

Po úpravě shromážděných dotazníků bylo provedeno jejich statistické zpracování v programu Statistica. 3.2 Statistické metody zpracování údajů 3.2.1 Statistická terminologie Statistika se zabývá hromadnými jevy, jejichž nositeli jsou statistické jednotky – množina všech zkoumaných statistických jednotek tvoří statistický soubor, jehož rozsah je určen právě počtem těchto jednotek. Ze základního souboru, jehož struktura byla zjištěna na základě dat z ČSÚ, byl sestaven pro účely této práce výběrový soubor, který představuje 150 dotazovaných. Výsledky získané prostřednictvím šetření výběrového souboru slouží k provádění úsudku o základním souboru. U výběrových statistických jednotek byly pak zkoumány

10

jejich vlastnosti, které označujeme jako statistické znaky. Přesto, že se statistika zabývá zejména kvantitativními znaky, zejména v oblasti dotazníkových šetření je využíváno zpracování kvalitativních znaků. V dotazníku můžeme najít jak znaky alternativní, tak znaky množné. Pro zpracování dotazníkových odpovědí bylo využito tzv. číselné vyjádření obměn slovních znaků neboli kódování, neboť kódy umožňují převést nasbírané údaje na formu přijatelnou pro počítač. 3.2.2 Třídění Statistické třídění umožňuje přehledně uspořádat rozsáhlý soubor, a to pomocí skupinového či prostého třídění. Před zahájením sběru dat bylo nutné sestavit tabulku rozdělení četností, která poskytuje přehled o struktuře výběrového souboru. Četnost je počet výskytu jednotlivých variant znaku, poté co je definován soubor, jednotka a znaky, který vyjadřují jevy, které mají být zkoumány, se zjišťuje u kolika jednotek se vyskytly jednotlivé varianty daných znaků. Tabulka rozdělení četností tedy podává informaci o počtu výskytu jednotlivých variant znaku v souboru [2]. V tomto případě se jedná o vícenásobné třídění, neboť jako třídící hledisko byl zvolen věk, vzdělání a pohlaví respondentů. Po sesbírání potřebných dotazníků bylo možné sestavit tabulky četností pro jakoukoliv otázku z dotazníku. Příkladem tabulky rozdělení četností je tabulka č. 1. Tab. č. 1 Schéma rozdělení četností Varianta znaku

Kumulativní četnost

Četnost

xi

absolutní ni

relativní pi

absolutní

relativní

x1

n1

p1

n1

p1

x2

n2

p2

n1+n2

p1+p2

…

…

…

…

…

xk

nk

pk

k

∑n i =1

k

Celkem

∑n i =1

i

=n

k

∑p i =1

i

Zdroj: Seger, J., Hindls, R., 2002.

11

=1

i

x

=n

k

∑p i =1

x

i

=1

V druhém sloupci jsou uvedeny absolutní četnosti a relativní četnosti, které vyjadřují podíl na celku, jsou uvedeny ve třetím sloupci tabulky. Jsou-li pak v tabulce spolu s hodnotami znaku xi uspořádány relativní četnosti pi, mluvíme o tabulce rozdělení relativních četností. Kromě uvedených dvou způsobů konstrukce rozdělení četností konstruujeme ještě někdy rozdělení kumulativních absolutních a kumulativních relativních četností, které podávají informaci o tom, kolik jednotek souboru, resp. jaká poměrná část souboru má variantu znaku menší nebo rovnou určité dané obměně. Kumulativní absolutní i relativní četnosti jsou uvedeny v posledních dvou sloupcích tabulky [6]. 3.2.3 Analýza kontingenční tabulky Při zjišťování závislosti bylo využito výpočtů pomocí kontingenční tabulky, která je výsledkem kombinačního třídění podle dvou slovních znaků, přičemž alespoň jeden z nich je znakem množným. Pro každé políčko tabulky lze stanovit četnost, která by zde byla v případě, že by znaky byly nezávislé. Tato četnost se nazývá četností vypočtenou a stanoví se dle vztahu: n 'ij =

n i .n j n

, kde

nij je vypočtená četnost, n je rozsah souboru, ni součet daného řádku a nj součet daného sloupce. Tab. č. 2 Příklad kontingenční tabulky Tříděný znak

Znak B b1

b2

a1

n11

n12

a2

n21

…

…

bs n1s

Součet n1* n2*

…

Znak A

bj

nij

...

ai

ni*

…

...

ar Součet

nr1 n*1

n*2

...

nj

...

nrs

nr*

n*s

n**= n

Zdroj: Minařík B., 2007.

Závislost slovních znaků v kontingenční tabulce je tím vyšší, čím rozdílnější jsou pozorované a vypočtené četnosti. Charakteristikou, která měří tuto rozdílnost pozorovaných a vypočtených četností souhrnně za celou tabulku,

12

r

je čtvercová kontingence (χ2), která je definována jako:

s

∑∑

i = 1 j =1

( n ij − n ' ij ) 2 n ' ij

,

kde nij představuje zjištěnou četnost a dvě sumy pak součty po řádcích i sloupcích. Čtvercová kontingence nabývá hodnoty od nuly (nezávislost znaků) po určitou maximální hodnotu, která je tím větší, čím větší je rozsah souboru a čím větší jsou rozměry kontingenční tabulky. Kromě stupně závislosti zkoumaných znaků závisí intenzita závislosti v kontingenční tabulce také na dalších činitelích, které zahrnují následující koeficienty:

χ2

Pearsonův koeficient kontingence: P =

Φ2 = 1+ Φ

Cramérům koeficient kontingence: C =

Φ2 . min{r − 1; s − 1}

χ2 +n

.

3.2.4 Statistické tabulky a grafy Pomocí tabulek a grafů jsou především vyjadřovány výsledky výzkumu. Tabulky jsou použity na různých stupních zpracování údajů. V práci byly využity výše uvedené tabulky četností a pro zpracování údajů také tabulky kontingenční, dále pak tabulky prezentační. Statistické grafy představují vedle statistických tabulek přehlednou formu zobrazování statistických údajů, čímž umožňují poskytnout názornou představu o charakteristických rysech analyzovaných jevů. Zejména ve vlastní práci byly k prezentaci výsledků výzkumu použity grafy spojnicové, sloupcové a výsečové. Spojnicové a sloupcové grafy Sloupcový graf struktury se nazývá histogram a používá se při grafickém znázorňování výsledků třídění [6]. Spojnicové grafy byly využity k zobrazení vývoje určitých ukazatelů v čase.

13

Výsečové grafy Tento typ grafů je vhodný zejména k vyjádření struktury variant statistického znaku – kde relativní četnosti obměn znaku jsou znázorněny pomocí výsečí kruhu, které získáme rozdělením středového úhlu úměrně k podílu jednotlivých částí zobrazovaného jevu vyjádřených v procentech [2].

4

Přehled literatury 4.1 Úspory domácností Úspory domácností tvoří rozdíl mezi běžnými příjmy a výdaji na běžnou

spotřebu (včetně daní) [8]. Pro jejich velký objem v celonárodním měřítku představují ať již pro bankovní sektor, tak i pro ekonomiku státu nezastupitelnou položku, bez které by mnohé bankovní instituce nebyly schopny fungovat. Možností jak naložit s dočasným přebytkem finančních prostředků je v současnosti nespočetně.

Každý jedinec, který o svých úsporách alespoň

minimálně přemýšlí, řeší otázku kam svoje peníze uložit při co nejvyšším zhodnocení a za co nejvýhodnějších podmínek. Z tohoto důvodu jsou dnes spíše výjimkou nastřádané peníze odložené tzv. v matracích, tedy tezaurované peníze, které obyvatelstvo neumísťuje do žádného finančního produktu, ale ponechává je doma. Tyto finanční prostředky nebývají součástí bankovní statistiky, neboť je jejich objem těžké určit [1].

4.2 Faktory ovlivňující rozhodování o úsporách: Při rozhodování o tom, který typ uložení dočasně volných peněžních prostředků zvolit formou vkladů či jinou formou, zvažuje investor především: •

Možnosti předčasného výběru vkladu, který může být povolen, což si banka obvykle kompenzuje určitou sankcí. V některých případech však předčasný výběr nebývá vůbec povolen.

•

Úrokové zhodnocení či jiné výnosy a to, je-li sjednána pevná úroková sazba či jakým způsobem se může měnit. U úroků je třeba zjistit i způsob úročení – zda je jednoduchý či složený. U složeného úročení (které je pro

14

klienta výhodnější) se úrok stává součástí jistiny a v dalším období jsou úroky počítány i z tohoto přírůstku. Naproti tomu u jednoduchého úročení se úroky vypočítávají celou dobu pouze z jistiny (tj. vložených prostředků). •

Poplatky [7].

4.3 Formy zhodnocení úspor

4.3.1 Tradiční formy úspor •

Termínované a úsporné vklady.

•

Netermínované vklady.

4.3.2 Alternativní formy úspory •

Stavební spoření.

•

Penzijní připojištění.

•

Životní pojištění.

•

Podílové fondy [1]. Na území České republiky bankovní služby poskytují i nebankovní

finanční instituce. Jde především o pojišťovací a penzijní společnosti a investiční fondy. Tyto společnosti nabízí například alternativy ke klasickým bankovním depozitním produktům. Jejich konkurenční výhodou je, že nepodléhají striktním pravidlům bankovní regulace [3]. V minulosti byly oblíbeným spořícím produktem vkladní knížky, které patří k jedněm z nejstarších forem spoření a dodnes jsou oblíbeny zejména u starších generací.

Vkladní knížky slouží k hotovostním operacím, které

umožňují libovolné vkládání a vybírání finančních prostředků, což je ovšem v době expanze bezhotovostního platebního styku jistou překážkou. Přičemž existují vkladní knížky na viděnou či s výpovědní lhůtou, která může být různě dlouhá, z čehož je zřejmé, že může jít jak o termínovaný či netermínovaný vklad. Velký rozmach zaznamenaly v oblasti zhodnocení úspor tzv. spořící účty, které představují přechod mezi termínovanými účty a běžným účtem. Jak

15

spořící účet, tak termínovaný vklad budou dále podrobněji popsány v následujících kapitolách. Běžný účet je základním produktem každé banky a právě proto na něm mnozí klienti ponechávají určitou část svých úspor, které mají neustále k dispozici, neboť se jedná o netermínovaný vklad, čemuž také odpovídá míra jeho zhodnocení, která se pohybuje kolem 0,1 % p. a. , což je naprosto zanedbatelný výnos. Bankovní instituce také nabízejí formy spoření v cizí měně, ovšem v posledních letech byla atraktivita těchto produktů ovlivněna zejména posilující korunou. Z důvodu státních podpor, relativně atraktivních úrokových sazeb popř. daňových zvýhodnění, jsou mezi střadateli velmi oblíbené tzv. alternativní formy úspor, mezi něž patří stavební spoření, které jedním z nejvíce využívaných spořících produktů, penzijní připojištění, životní pojištění a podílové fondy. 4.4 Charakteristiky vybraných spořících produktů na českém trhu Obyvatelstvo České republiky stále patří v mezinárodním měřítku spíše ke konzervativnějším národům co se týče umísťování úspor. Důvodem je jednak určitá nedůvěra v peněžní instituce, ale také nedostatečná znalost bankovního trhu a vzdělanost v oblasti zhodnocování a investování dočasně volných peněžních prostředků. Nemalou roli hraje výše příjmu, neboť pokud má investor k dispozici pouze omezené finanční zdroje, pak je například investice do akcií určitým způsobem omezena. Následující kapitoly se tedy věnují vybraným spořícím produktům, které jsou zejména jednotlivci s průměrným příjmem v České republice využívány častěji.

16

4.5 Termínované vklady Termínovaný účet je produktem, na který klient ukládá v bance na pevně stanovenou dobu a sjednanou úrokovou sazbu (buď s možností výpovědní lhůty nebo bez ní). Bankovní praxe rozeznává 2 základní druhy termínovaných vkladů na pevně stanovenou dobu: •

Bez možnosti předčasné výpovědi klienta.

•

S možností předčasné výpovědi vkladu klientem. Termínované vklady se zpravidla úročí proměnlivě v závislosti na výši

vkladu a v závislosti na době úložky. Přitom platí, že čím delší je doba, na kterou jsou peněžní prostředky ukládány, a jistina vkladu dosahuje určité výše, která je rovněž odstupňována, tím vyšší je úroková sazba z vkladu. V současnosti se výše úrokové sazby pohybuje od 0,5 % až do 5 % p. a. Při předčasném vypovězení vkladu se jako sankce obvykle používá snížené úročení vkladu. Dále je možné rozlišit termínované vklady dle doby trvání vkladu: •

Krátkodobý vklad s dobou běhu od 7 dní do 12 měsíců.

•

Střednědobý vklad s trváním 2, 3 a 4 roky.

•

Dlouhodobý vklad, který je splatný nejdříve po 5 letech [4]. Postupem času se ovšem oblíbenost termínovaných vkladů značně

snižuje, což je zejména díky nedostatečně vysokému zhodnocení a sankčním poplatkům za předčasný výběr vložených peněžních prostředků, které nezřídka dosahují i 2 % naspořené částky.

17

4.6 Spořící účet Spořící účty slouží ke zhodnocení volných prostředků z běžného účtu. Mohou mít stanovenu výpovědní lhůtu, po jejímž uplynutí lze s prostředky disponovat, ale v posledních letech získávají na oblibě především spořící účty bez výpovědní lhůty. Podmínky zřízení spořícího účtu jsou různé. U některých bank je nutné k založení spořícího účtu existence běžného účtu právě u této banky. V souvislosti s tím, je pak možné spořící účet využívat pouze prostřednictvím běžného účtu, kdy veškeré transakce, jako jsou výběry či vklady nelze provádět prostřednictvím platební karty, která neexistuje, ale právě přes udaný běžný účet. Také výše počátečního vkladu se u jednotlivých bank liší - některé jej nepožadují vůbec, u jiných je potřebné vložit určitý minimální obnos v řádech několik set korun. Podobně je to i s minimálním zůstatkem na účtu. Spořící účet je úročen vyšší úrokovou sazbou než běžný účet, ale většinou o něco nižší sazbou než termínované účty. U většiny spořících účtů je výše úroku závislá na velikosti vkladu a výpovědní lhůtě. Ale existují i takové účty, kde je stejnou úrokovou sazbou úročen jakýkoliv vklad a nemají žádnou výpovědní lhůtu. Úroky ze spořících účtů jsou daněny srážkovou daní ve výši 15 %, která je odpočítána vždy při přípisu úroků. Spořící účet je na rozdíl od termínovaných vkladů sjednán na dobu neurčitou, je tedy likvidnější [11]. Pro produktovou nabídku finančních institucí začíná být přesto charakteristické stírání rozdílů mezi termínovanými vklady a spořícími účty. Právě tyto dva spořící nástroje představují základní možnost, jak zhodnocovat úspory bez nebezpečí ztráty. Důležité jsou při rozhodování o výběru spořícího účtu nejen výše úrokových sazeb, které se u bank liší, ale také celkové poplatky, které jsou s vedením účtu spojeny. Mnohé banky nabízejí vedení spořícího účtu zdarma, stejně jako výpisy z účtu, popř. příchozí a odchozí platby. V následující tabulce č. 3 jsou uvedeny změny úrokových sazeb za poslední rok, ze kterých je patrný pokles téměř u všech vybraných bankovních institucí, a to u některých až o téměř o třetinu.

18

Tab. č. 3 Změny úrokových sazeb sledovaných spořících účtů v % p. a. Název spořícího

Banka

účtu

Sazba před

Sazba před 3

Aktuální

rokem

měsíci

úroková sazba

-

3.00

3.00

KB spořící konto

Komerční banka

LBBW spořící účet

LBBW

3.50

3.30

3.00

Fio Konto

Fio

3.10

3.50

2.80

eMAX

mBank

3.50

3.50

2.70

ING konto

ING Bank

3.00

3.25

2.50

ČSOB spořící účet

ČSOB

1.60

1.60

1.20

Spořící účet Plus

Unicredit Bank

0.92

0.92

0.96

eKonto Pluxs

Raiffeisenbank

-

1.40

0.90

Spořící konto

Volksbank

1.20

2.00

0.80

-

-

0.10

0.10

0.10

0.10

Spořící účet Genius plus Červené konto

GE Money Bank Poštovní spořitelna

Zdroj: http://m.ihned.cz, březen 2009.

4.6.1 Stavební spoření Stavební spoření poskytují v České republice stavební spořitelny, kterých je v současnosti na trhu celkem 5. Systém stavebního spoření je osvědčený způsob plánovitého naspoření vlastních prostředků s možností získání úvěru na financování bytových potřeb. Je podmíněn solidaritou všech účastníků stavebního spoření. Zatímco někteří jeho účastníci se nacházejí teprve ve fázi spoření, jiní mohou díky vlastním úsporám a kumulaci prostředků skupiny účastníků ve fázi spoření již čerpat úvěr ze stavebního spoření. Stavební spoření je v ČR upraveno zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění novel z roku 1995 a 2004

19

a doplněno zákonem ČNB č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších dodatků [4]. Stavebním spořením se podle zákona o stavebním spoření rozumí účelové spoření spočívající: •

V příjímání vkladů od účastníků stavebního spoření.

•

V poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření.

•

V poskytování příspěvku fyzickým osobám („státní podpora“) účastníkům stavebního spoření. Každý účastník stavebního spoření (u nezletilých jejich zákonný zástupce)

uzavírá se stavební spořitelnou písemně smlouvu o stavebním spoření, která obvykle obsahuje následující ustanovení: •

Číslo smlouvy.

•

Identifikaci účastníka.

•

Cílovou částku.

•

Dohodnutou výši měsíční úložky, možno však platit i jednorázově – ročně.

•

Poplatek za uzavření smlouvy (obvykle cca 1 % cílové částky).

•

Variantu a formu spoření.

•

Úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěru (rozdíl mezi těmito sazbami může tvořit podle zákona nejvýše 3 procentní body).

•

Požadavek státní podpory, apod. Uzavřenou smlouvu o stavebním spoření nelze převést na jiného

účastníka (s výjimkou přechodu práv a povinností na jednoho pozůstalého dědice v případě smrti účastníka). Cílová částka stavebního spoření se skládá z vkladů, úroků z vkladů, státní podpory, úroků ze státní podpory a případného úvěru. K přidělení cílové částky, neboli získání úvěru ze stavebního spoření, dochází až po získání určité výše „koeficientu ohodnocení“ („hodnotícího čísla“), stanoveného konkrétní stavební spořitelnou, dle zákona ne však dříve než za 24

měsíců od uzavření smlouvy o stavebním spoření. Standardní výše

poskytnutého úvěru tvoří obvykle 50 – 60 % cílové částky.

20

Základní podmínkou pro poskytování úvěrů ze stavebního spoření je jejich přísná účelovost. Tyto úvěry mohou být použity jen na financování bytových potřeb. Ke stavebnímu spoření pouze fyzických osob se vztahuje státní podpora, ve formě přímého státního příspěvku, která byla novelizována zákonem č. 423/2003 na tyto podmínky: •

K jednomu rodnému číslu lze poskytnout pouze jeden příspěvek, tzn. každý účastník stavebního spoření může uzavřít neomezený počet smluv o stavebním spoření i u různých stavebních spořitelen, nárok na státní podporu má však pouze na jednu z nich.

•

Výše nároku na státní podporu činí 15 % z vkladů účastníka (u starších smluv 25 %), uskutečněných v průběhu 1 kalendářního roku (včetně připsaných úroků), max. však 3000,- Kč/rok (dříve až 4500,- Kč/rok).

•

Minimální doba spoření pro možnost vyplacení této podpory je 6 let (dříve 5 let) . Státní podpora je připisována stavební spořitelnou zálohově v průběhu

každého kalendářního roku za rok předcházející na účet klienta z prostředků státního

rozpočtu

na

základě

jejího

přiznání

Ministerstvem

financí.

V současnosti se můžeme setkat s úrokovou sazbou ze stavebního spoření ve výši zhruba od 1 do 3 % p. a. [10], jejíž výše závisí nejen na stavební spořitelně, ale také na tarifu, který je zvolen a na době, kdy byla smlouva o stavebním spoření uzavřena. V následující tabulce č. 4 jsou uvedeny veškeré typy stavebního spoření právě dostupné na českém trhu a úrokové sazby, které jsou u jednotlivých typů aktuálně poskytovány.

21

Tab. č. 4 Úrokové sazby stavebních spořitelen v ČR Stavební spořitelna

ČMSS

Úroková sazba (v % p. a.)

Tarif

Z vkladu

Z úvěru

Invest

2,00

4,80

Perspektiv

2,00

4,80

Atraktiv

1,00

3,70

2,00

3,00 – 5,00

Modrá pyramida Raiffeisen stavební

Spořící

1,00

3,50

spořitelna

Úvěrový

2,00

4,90

2,00

4,75

SSČS Wüstenrot stavební

Klasické

1,00

3,70

spořitelna

Vychytralé spoření

2,20

4,90

Zdroj: http://www.hypoindex.cz, duben 2009.

Další výhody stavebního spoření: •

Nezdaňování úroků z úspor.

•

Nezdaňování státní podpory.

•

Možnost volně disponovat s celou částkou úspor (včetně státní podpory) po uplynutí šestileté lhůty bez omezení účelovosti jejich použití.

•

Možnost odečíst úroky z úvěru ze stavebního spoření od daňového základu daně z příjmů fyzických osob do celkové výše 300 000,- Kč ročně [4]. Státní příspěvek a další výše uvedené výhody vytvářejí ze stavebního

spoření jeden z nejzajímavějších spořících produktů na bankovním trhu. Odradit střadatele může přesto relativně vysoký poplatek za uzavření smlouvy o stavebním spoření, který představuje většinou jedno procento z cílové částky. Dále pak také nemalé každoroční poplatky za vedení a správu účtu, pohybující se kolem 300 Kč ročně. 4.6.2 Penzijní připojištění Penzijní připojištění se státním příspěvkem je upraveno zákonem č. 42/1994 Sb. Jeho cílem je zajistit účastníkovi pravidelný doplňkový příjem po skončení jeho pracovní aktivity. Toto dobrovolné připojištění podporuje stát

22

výplatou státního příspěvku. Penzijní připojištění znamená, že účastník pravidelně ukládá smluvenou částku na svůj osobní účet u penzijního fondu a z tohoto účtu (po přičtení státního příspěvku a podílu na výnosu z hospodaření fondu) je mu po splnění smluvních podmínek vyplacena sjednaná penze[4]. Tab. č. 5 Výše státního příspěvku Měsíční příspěvek účastníka

Státní příspěvek

100-199 Kč

50 Kč + 40 % z částky přesahující 100 Kč

200-299 Kč

90 Kč + 30 % z částky přesahující 200 Kč

300-399 Kč

120 Kč + 20 % z částky přesahující 300 Kč

400-499 Kč

140 Kč + 10 % z částky přesahující 400 Kč

500 Kč a více

150 Kč

Zdroj: www.ing.cz, 2009.

Výše příspěvku účastníka je stanovena na kalendářní měsíc, jednotlivé výše příspěvku si lze prohlédnout v tabulce č. 5, státní příspěvek ovšem není poskytován k částce, kterou přispívá zaměstnavatel, pro kterého je příspěvek také výhodný neboť ho může zahrnout do daňově uznatelných nákladů až do výše 24 000 Kč ročně. Minimální příspěvek na starobní nebo výsluhovou penzi činí 100,- korun měsíčně, horní hranice není omezena. Výši příspěvku může účastník po dohodě s příslušným fondem měnit. V případě dočasně nepříznivé finanční situace je možné požádat i o odklad nebo přerušení placení příspěvku. Příspěvek lze také platit čtvrtletně, pololetně nebo ročně předem. Za účastníka může příspěvek nebo jeho část platit třetí osoba, např. rodiče za studenta nebo zaměstnavatel za své zaměstnance. Výše úrokové sazby se pohybuje kolem 3 % p. a. Penzijní připojištění mohou uzavřít osoby starší 18 let, s trvalým pobytem na území České republiky nebo s bydlištěm na území jiného členského státu EU (účastní-li se důchodového nebo veřejného zdravotního pojištění v České republice). Horní věková hranice není

omezena. Ve smlouvě o penzijním

připojištění účastník sjednává zejména výši měsíčního příspěvku, pojistnou dobu, druh penze a penzijní věk.

23

Z penzijního připojištění se poskytují tyto dávky: •

Penze, kterou se rozumí doživotní pravidelná výplata peněžní částky, a jde-li o pozůstalostní penzi, výplata peněžní částky po dobu stanovenou penzijním plánem (starobní, pozůstalostní, výsluhová, invalidní penze).

•

Jednorázové vyrovnání.

•

Odbytné. Starobní penze je základní penzí, kterou sjednává každý. Peníze mohou

být

vyplaceny,

pokud

klienti

platili

příspěvky

minimálně

po

dobu

60 kalendářních měsíců a zároveň dosáhli věku 60 let. Penze se vyplácí doživotně. Podmínkou vzniku nároku na výplatu výsluhové penze je placení příspěvků po dobu minimálně 15 let a sjednání této penze ve smlouvě. Proto se doporučuje, aby byla smlouva uzavřena ve věku 18 - 45 let. Výsluhová penze je vlastně rychlejší variantou starobní penze. Prostředky evidované ve prospěch výsluhové penze mohou činit až 50% všech příspěvků. V

případě

úmrtí

účastníka,

který

platil

příspěvky

minimálně

36 kalendářních měsíců a kterému nebyla vyplácena některá z penzí, vzniká oprávněným osobám nárok na pozůstalostní penzi. Ta se vyplácí ze všech prostředků evidovaných na účtu zemřelého účastníka. Oprávněná osoba si určuje dobu, po kterou se pozůstalostní penze vyplácí. Podmínkou vzniku nároku na invalidní penzi je její sjednání ve smlouvě, placení příspěvků po dobu nejméně 36 kalendářních měsíců a přiznání plné invalidní penze z důchodového zabezpečení i před uzavřením penzijního připojištění. Vložené finanční prostředky včetně státních příspěvků mohou být vyplaceny klienty zvoleným způsobem [10]. Odbytné náleží: •

Účastníku, který zaplatil příspěvky alespoň na 12 kalendářních měsíců a jehož penzijní připojištění zaniklo výpovědí nebo dohodou, pokud mu není

vyplácena

penze,

penzijní

připojištění

trvalo

alespoň

12 kalendářních měsíců a nedošlo k převodu prostředků penzijního připojištění u jiného penzijního fondu dle zákona.

24

•

Fyzickým osobám určeným ve smlouvě, pokud účastník zemřel a nebyla mu vyplácena penze nebo vyplaceno jednorázové odškodnění a pokud nevznikl nárok na pozůstalostní penzi nebo pokud se nároku na pozůstalostní penzi všechny fyzické osoby určené ve smlouvě písemně vzdaly. Podobně jako u stavebního spoření, i tuto část pasivních obchodů

nabízejí banky prostřednictvím svých specializovaných dceřiných společností. Z hlediska banky přináší tento pasivní obchod dlouhodobé relativně stabilní zdroje peněžních prostředků, které banky mohou používat k dlouhodobějším aktivním obchodům [4]. Mezi výhody penzijního připojištění patří zejména: •

Velmi efektivní tvorba finančních prostředků na pozdější věk.

•

Státní příspěvek až 150 Kč měsíčně (1800 Kč ročně).

•

Daňové úlevy až 12 000 Kč ročně.

•

Bezpečné uložení investic se státním dozorem.

•

Možnost získat příspěvky zaměstnavatele.

•

Možnost mimořádných vkladů a volby frekvence splátek.

•

Vedení účtu penzijního připojištění a zasílání výpisů zdarma.1

4.6.3 Životní pojištění Životní pojištění je v posledních letech stále častěji využíváno jako komplexní finanční produkt, který v sobě soustřeďuje hned několik funkcí, zahrnuje nejen samotné zajištění blízkých, ale také možnost investování finančních prostředků. Mimo to je také využíváno jako jedna z možností a součástí penzijního systému, což ho velmi přibližuje penzijnímu připojištění a činí tak z obou produktů vhodnou kombinaci. Část pojistného jde na rizikovou pojistku a část peněz je spořena - tzv. kapitálová

hodnota.

Tuto

kapitálovou

hodnotu

pojišťovna

investuje

a zhodnocuje. V případě smrti klienta je pojišťovna povinna vyplatit jak kapitálovou hodnotu pojištění tak pojistnou částku pro případ smrti. V případě,

1

Zdroj: deník Metro č. 61 ze dne 27. března 2009, str. 4.

25

že se klient dožije konce pojištění, vyplatí pojišťovna klientovi kapitálovou hodnotu pojištění [11]. Vzhledem k tomu, že jde o formu pojištění, je zřejmé, že životní pojištění nemůže uzavřít každý. Pojišťovny odmítnou zejména klienty, u nichž je velké riziko pojistné události.

Měsíční popř. roční úložky respektive pojistné je

stanoveno v závislosti na věku a zdravotním vztahu klienta. Výhodou tohoto produktu je také daňová úleva až

12 000 Kč ročně při splnění podmínek

stanovených zákonem (výplata pojistného plnění musí být ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od jejího uzavření a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let) a případné příspěvky zaměstnavatele až do výše 8000 Kč ročně. Stejně jako u penzijního připojištění si zaměstnavatel může zahrnout příspěvky zaměstnancům na životní pojištění do daňově uznatelných nákladů, a to ve výši až 24 000 Kč ročně. Z výnosů z životního pojištění se platí daň. Za nevýhodu může být považována nízká likvidita, neboli rychlost dostupnosti finančních prostředků. Peníze uložené v životním pojištění nejsou tak lehce dostupné jako například v podílových fondech. Investiční životní pojištění Investiční životní pojištění umožňuje dosáhnout vyšších výnosů oproti klasickému typu pojištění. Jedná se zároveň o pojištění i spoření, přičemž z právního hlediska se jedná o pojištění, což je daňově výhodné – jde o daňově uznatelný náklad.

Výše pojistného plnění závisí na výnosech z investování

rezerv pojistného, přičemž investiční riziko nese pojištěný, tzn. že klient si zvolí svoji investiční strategii, což ale také znamená, že pojišťovna nezaručuje minimální výši zhodnocení vložených prostředků. Kapitálové životní pojištění Kapitálové životní pojištění je jedním ze základních typů životního pojištění a také jedním z nejčastěji využívaných. Spolu s investičním životním pojištěním a oproti rizikovému životnímu pojištění má totiž složku spořící, která je pro klienty velmi výhodná. Kapitálové životní pojištění je v podstatě pojištěním, ze kterého se následně vyvinulo investiční životní pojištění.

26

Garantuje určitou minimální výnosnost vložených prostředků, jejichž výši ovšem klient nemůže ovlivňovat. Kapitálové životní pojištění s pevnou dobou výplaty Kdy je plánovitě nastřádáno určité množství finančních prostředků k předem stanovenému datu. Tento typ je výhodný zejména ke splácení dluhů popř. k zajištění prostředků pro své potomky. V případě úmrtí pojištěné osoby v době trvání pojištění se až do doby výplaty pojistné neplatí. Kapitálové životní pojištění s částečnými výplatami Vždy po uplynutí doby pěti let je vyplacena poměrná část pojistné částky, poslední výplata je uskutečněna k datu skončení doby pojištění. Pojištění je vhodné pro klienty, kteří chtějí pravidelně využít výběru naspořených prostředků, přičemž jsou zároveň pojištěni. V případě úmrtí pojištěné osoby v průběhu trvání pojištění je vyplacena pojistná částka celá. 4.6.4 Podílové fondy Podílové fondy jsou spravovány investiční společností, neboť nejsou samostatnými právními subjekty.

Což znamená, že investoři nakoupí

od společnosti podílové listy, které investiční společnost spravuje, a tím se stávají podílníky na majetku příslušného podílového fondu. Investiční společnost si za správu podílů účtuje určité poplatky – při nákupu podílových listů jde o 0 až 1 % z vložené částky. Zhodnocení podílových

fondů se pohybuje od v širokém rozpětí dle

rizikovosti fondů. Rizikovější akciové fondy mají vyšší šanci vydělat, ale také se můžou stát pro investora prodělečnými. Určitou jistotou je tzv. zajištěný fond, který garantuje návratnost původního vkladu. Jestliže podíly investor prodá do půl roku po jejich získání je nutné tento obchod uvést v daňovém přiznání, jestliže jde o obchod ziskový, pak je nutné zaplatit také daň. Při ztrátové operaci se ovšem daň neplatí. Přestože výnosy u podílových fondů bývají obdobně vysoké jako např. u termínovaných či spořících účtů, nejsou pojištěné.

27

Typy otevřených podílových fondů: •

Peněžního trhu

•

Dluhopisové.

•

Akciové.

•

Smíšené (balancované).

•

Fondy fondů.

•

Zajištěné (garantované). Uvedené typy otevřených podílových fondů jsou charakterizovány podle

výše rizika, výnosu a minimálního investičního horizontu v tabulce č. 6. Tab. č. 6 Porovnání parametrů jednotlivých typů fondů Typ fondu

Minimální investiční

Riziko

Výnosy

Akciový fond

vysoké

střední až vysoké

5 let

Smíšený fond

střední

střední

3 roky

Dluhopisový fond

nízké až střední

nízké až střední

2 roky

Fond fondu

nízké až střední

nízké až střední

3 roky

Zajištěný fond

nízké

nízké až střední

3 roky

Fond peněžního trhu

nízké

nízké

6 měsíců

horizont

Zdroj: www.mesec.cz, 2008.

Z hlediska distribuce zisku rozlišujeme fondy: •

Výnosové – v pravidelných intervalech vyplácejí dividendy.

•

Růstové – výnosy reinvestují, ale podílník může výnos realizovat prodejem kdykoliv (v ČR do této kategorie patří většina fondů).[11] Podle geografického zaměření (rizika):

•

Globální fondy - u kterých je portfolio fondu je široce diverzifikované a skládá se z aktiv všech rozvinutých trhů.

•

Regionální fondy - fondy zaměřené na země eurozóny, na USA a Severní Ameriku, Asii, Japonsko.

28

5

Vlastní práce 5.1 Vývoj úspor v České republice Ukazatelem, kterým lze měřit množství úspor vztažené k hrubému

domácímu produktu země za dané období je míra hrubých úspor domácností. V grafu č. 1 je možné sledovat její vývoj v letech 2001 až 2008 v České republice a pro srovnání je v grafu také uveden průměr této veličiny pro 27 zemí Evropské unie. Z vývoje je patrné, že Česká republika, pokud se míry hrubých úspor domácností týče, je značně pod průměrem EU 27. Přesto se od roku 2001, kdy byl tento rozdíl téměř 4 procentní body, míra úspor po velkém propadu v roce 2004, kdy ukazatel klesl výrazně pod průměr EU 27, zvyšovala až do roku 2006, po němž následuje mírný pokles v posledních dvou letech. Pokles na necelých 6 % v roce 2004 mohl být způsoben jednak nemalým sníženým hrubé reálné mzdy, ale také postupným zvyšováním hrubého domácího produktu, který se v České republice v tomto období postupně zvyšoval. V minulosti ovšem míra úspor domácností dosahovala až patnácti procent a dlouhodoběji se držela i na úrovni států jako např. Francie či Rakousko, které patří ke státům s nejvyšší mírou úspor v Evropě. Průměrná roční míra hrubých úspor za vybraná období je pak pro Českou republiku 7,81 % a 11,58 % pro EU 27. Pokud jde o vývoj ukazatele v rámci EU 27 má mírně klesající tendenci. 14

Míra úspor v %

12 10 8

EU 27

6

ČR

4 2 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Rok

Graf č. 1 Vývoj míry hrubých úspor ČR a EU 27, Zdroj: Eurostat.

29

2008

Na základě dat zjištěných z Českého statistického úřadu je možné v grafu č. 2 sledovat strukturu úspor domácností v České republice v letech 2001 - 2007, ze kterého je patrná určitá změna preferencí obyvatelstva, která je také ovlivněna měnící se nabídkou na trhu spořících produktů a změnou úrokových sazeb. Klesající trend mají vklady v cizí měně, jejichž atraktivita klesla spolu s rapidní apreciací koruny, která patřila mezi nejvíce posilující měny na světě. Tento fakt představuje pro vkladatele na účty cizích měn vysokou ztrátu, proto také objem vkladů obyvatelstva v cizích měnách klesl z 88, 3 mld. korun v roce 2001 na 54, 5 mld. korun v roce 2007. Nejmarkantnější procentní pokles za posledních sedm let zaznamenaly termínované vklady, jejichž podíl na celkových úsporách se postupně snížil až na polovinu původního objemu, oproti tomu velkou měrou vzrůstaly vklady na stavebním spoření, které se v České republice rozšířily zejména po roce 2002 a

dále pak netermínované vklady, kam můžeme zařadit úspory ponechané

na běžných účtech popř. různé spořící účty, celkově se objem netermínovaných vkladů zvýšil 2,8 krát. Mírně narůstá také podíl peněz držených doma, které představují pro domácnost nejlikvidnější formu finančních prostředků, neboť jsou neustále k dispozici, avšak jejich zhodnocení je nulové, se zvyšující se inflací dokonce může dosahovat záporných hodnot. Nárůst tezaurovaných peněz lze vysvětlit klesajícími úrokovými mírami v letech 2005 – 2007. Průměrně objem těchto finančních prostředků nepřesahuje 5 % z celkových úspor a ke konci roku 2007 lze odhadnout jejich výši na 60 mld. Kč. Menší procentní nárůst lze sledovat také v oblasti alternativních spořících produktů, jako jsou životní pojištění a penzijní připojištění, jehož objem díky úložkám obyvatelstva vzrostl za sledovaná období 2,4krát na částku 151,3 mld. Kč, kdy průměrná měsíční úložka na penzijní připojištění vzrostla ze 340 Kč v roce 2001 na 410 Kč v roce 2007. Důvodem může být plánovaná reforma v oblasti důchodového systému. Mezi obyvatelstvem České republiky se také rozšiřovala oblíbenost podílových fondů, které vykazovaly konstantní nárůst, který za sledované období dosáhl 130,4 mld. Kč. Přesto byly v první polovině roku 2008 peníze uložené jejich prostřednictvím značně omezeny, neboť se velká část investorů obávala nestability finančních trhů, které mohou u určitých typů podílových fondů velké ztráty.

30

V roce

2007

nejvyšší

podíl

na

úsporách

domácností

zaujímají

netermínované vklady 471,7 mld. Kč, tedy necelých 30 %, dále pak vklady na stavebním spoření, které představují 383,4 mld. Kč, což je více než 20 % celkových úspor. Minimální podíl zaujímají přímé investice do cenných papírů, které jsou pro konzervativní české střadatele příliš rizikové a využívají je spíše odborníci, kteří se orientují v problematice finančních trhů popř. jednotlivci s konstantním nadprůměrným příjmem.

Přímé investice do cenných papírů

100%

Podílové fondy 80% Životní pojištění 60%

Penzijní připojištění

40%

Úspory ve stavebním spoření Vklady v cizí měně

20% Termínované vklady 0%

Netermínované vklady 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007 peníze držené doma

Graf. č. 2 Struktura úspor českých domácností v letech 2001 -2007, Zdroj: ČSÚ.

5.2 Analýza primárních dat Pro účely bakalářské práce byl vytvořen výběrový soubor 150 statistických jednotek, které byly rozlišeny dle pohlaví, nevyššího dosaženého vzdělání a věku. Vycházelo se ze struktury základního souboru, kterým bylo obyvatelstvo na území České republiky starší patnácti let. Tato data pro účely výběrového souboru byla čerpána z Českého statistického úřadu. V následující tabulce rozdělení četností č. 7 je možné vidět strukturu výběrového souboru dle výše uvedených charakteristik. Kde podíl mužů a žen je téměř stejný, a to téměř 51 % žen a více než 49 % mužů. Také rozdělení respondentů dle věku je rovnoměrné. Nejčetněji zastoupenou skupinou jsou pak jednotlivci ve věku od 25 do 34 let, kteří představují 19,33 % souboru a další skupiny jsou zastoupeny zhruba 16 %, mimo nejmladší skupiny do 24 let, která představuje pouze 15 % celého souboru.

31

Dle nejvyššího dosaženého vzdělání je pak podle základního souboru nejméně zastoupenou skupinou skupina vysokoškoláků, která představuje 7,3 % a nejvíce zastoupenou skupinou je se 37,33 % obyvatelstvo se středním vzděláním bez maturity a střední úplné vzdělání s maturitou má 32,67 % dotazovaných. V tabulce můžeme pozorovat, že nejvyšší dosažené vzdělání se vzhledem k nižšímu věku zvyšuje. Tab. č. 7 Struktura výběrového souboru Věk

Vzdělání ZŠ

15 - 24

25 - 34

35 – 44

45 – 54

55 – 64

65 a více

Absolutní četnost Ženy Muži 5 5

Relativní četnost Ženy Muži 3,33% 3,33%

ŠŠ

1

3

0,67%

2,00%

SŠM

5

4

3,33%

2,67%

VŠ

0

0

0,00%

0,00%

ZŠ

1

1

0,67%

0,67%

ŠŠ

5

7

3,33%

4,67%

SŠM

6

5

4,00%

3,33%

VŠ

2

2

1,33%

1,33%

ZŠ

1

1

0,67%

0,67%

ŠŠ

4

6

2,67%

4,00%

SŠM

5

4

3,33%

2,67%

VŠ

2

2

1,33%

1,33%

ZŠ

2

1

1,33%

0,67%

ŠŠ

5

6

3,33%

4,00%

SŠM

4

3

2,67%

2,00%

VŠ

1

2

0,67%

1,33%

ZŠ

3

1

2,00%

0,67%

ŠŠ

4

6

2,67%

4,00%

SŠM

4

3

2,67%

2,00%

VŠ

1

2

0,67%

1,33%

ZŠ

7

2

4,67%

1,33%

ŠŠ

5

4

3,33%

2,67%

SŠM

3

3

2,00%

2,00%

VŠ

0

1

0,00%

0,67%

76

74

50,67%

49,34%

Celkem Zdroj: vlastní práce.

32

V následujícím grafu č. 3, můžeme vidět výsledky primárního cíle, tedy jaká část dotazovaných je schopna určitou část svých peněžních prostředků uspořit. Přestože dle statistik je chování českých domácností v posledních letech charakterizováno spíše vyšší spotřebou a zadlužováním, na základě analýzy bylo zjištěno, že stále na území České republiky ze 75 % převažují lidé, kteří určitou část svých příjmů odkládají ať už prostřednictvím nejrůznějších spořících produktů dostupných na trhu či ponechaných např. na běžném účtu.

Je

nezbytné také podotknout, že ve skupině 25 %, která odpovídala, že nemá dostatečný příjem, který by převyšoval měsíční výdaje, je zastoupen také podíl studentů, jejichž příjmy jsou omezené z důvodu nemožnosti si dostatečné finanční prostředky měsíčně opatřit ať už zaměstnáním na plný úvazek či podnikáním. Z výzkumu také vyplynulo, že pokud mají jednotlivci dostatečné příjmy, pak jsou také ochotni určitou část uspořit a neupřednostňují jejich maximální využití ve spotřebě. Na další otázky týkající se úspor odpovídalo dále zmíněných 75 % dotazovaných, kteří uvedli, že jsou schopni a ochotni spořit.

25%

ano ne

75%

Graf č. 3 Procentní rozdělení jednotlivců podle schopnosti spořit, (vlastní práce).

Na základě kontingenčních tabulek pak byla zkoumána závislost toho, zda jednotlivci spoří či nikoliv a identifikačních údajů. Nejvyšší závislost byla zjištěna mezi otázkami č. 1 a č. 19, kdy čtvercová kontingence činila 43,85 a Cramérův koeficient závislosti 0,541. Dále byla zjištěna mírná závislost mezi věkem a tím, zda respondent spoří, a to pomocí Cramérova koeficientu 0,366, kdy samozřejmě více spořili lidé ve věku od 25 do 55 let oproti jednotlivcům mladším 25 let a starším 65 let, s čímž také souvisí závislost na nejvyšším

33

dosaženém vzdělání, která dosahuje 0,304, přičemž spoří nejméně lidé se základním vzděláním. Jedním z dílčích cílů práce je výše měsíčních úspor, které jsou jednotlivci ochotni ušetřit. Ve výběrovém souboru převyšovali lidé s průměrným příjmem, tedy s měsíčním příjmem kolem dvaceti tisíc korun. Z tabulky četností č. 4 vyplývá, že nejčastěji dotazovaní odpovídali, že uspoří průměrně každý měsíc 1001 až 5000 Kč, a to necelých 39 %. O něco méně, tedy 30 % obyvatel pak uspoří alespoň částku 501 až 1000 Kč a méně než 500 Kč měsíčně odkládá 20 % dotazovaných. Nad 5000 Kč měsíčně je pak pouze 11% výjimkou a jedná se samozřejmě o jedince s vyšším čistým měsíčním příjmem. Nejčetněji zastoupená varianta 1001 až 5000 Kč odpovídá asi 4 až 20 % průměrné měsíční mzdy, která v současnosti v České republice dosahuje 23 542 Kč. Zároveň tato částka odpovídá např. měsíčním úložkám na stavební spoření, které umožňují dosáhnout maximální státní podpory. Na základě provedeného průzkumu však nebyla zjištěna příliš velká závislost mezi výší měsíční uspořené částky a pohlavím střadatele. Tab. č. 8 Množství měsíčních úspor Jakou částku měsíčně uspoříte? do 500 Kč 501 až 1000 Kč 1001 až 5000 Kč více než 5000 Kč Celkem Zdroj: vlastní práce.

Absolutní četnost 22 34 43 12 111

Relativní četnost 19,82 % 31,63 % 38,74 % 10,81 % 100,00 %

Na základě průzkumu závislosti mezi věkem respondenta a tím, zda spoří sám či s další osobou, byl vytvořen graf č. 4 vycházející z kontingenční tabulky, z níž vyplynula čtvercová kontingence 31,27 a Cramérův koeficient o velikosti 0,375. Největší část respondentů uvedla, že spoří sami, a to zejména lidé starší 65 let s manželem či manželkou pak spoří nejvíce lidé ve věku od 35 do 44 let. Dále je zřejmé, že většinou lidé spoří sami popř. s manželem či manželkou lidé zejména ve věku od 35 do 44 let a lidé od 55 do 64 let.

34

14

Počet repondentů

12 10 8 6 4 2 0 15 24

25 34

35 44

Věk společně s manželkou/maželem

45 54

55 64

65 a více

další osoba mi přispívá

sám/sama

Graf č. 4 Závislost na věku vzhledem k tomu, zda respondent spoří sám či s další osobou (vlastní práce).

Při provádění průzkumu bylo také zjišťováno, které faktory jsou pro vkladatele při umísťování svých úspor více či méně důležité. Respondenti označovali míru ovlivnění u likvidity, úrokové sazby, popř. dalších zvýhodnění jako je státní podpora či daňové zvýhodnění. Výsledky prezentuje graf č. 5, je zřejmé že nejvíce jsou ovlivňováni jednotlivci výší úrokové míry, neboť 63 % dotazovaných vyjádřilo rozhodný souhlas, že je pro ně důležitá. Likvidita, tedy dostupnost finančních prostředků v čase je pak spíše důležitá pro 38 % dotazovaných, ale zároveň není příliš důležitá pro 24 % dotazovaných. Celkově lze tedy usoudit, že nejvýznamnější je pro vkladatele výše úrokové míry, dále pak daňová zvýhodnění či státní příspěvek a pokud jde o likviditu, je z těchto tří ukazatelů pro obyvatelstvo nejméně důležitá.

35

100% 90% 80% 70% 60%

rozhodně ne

50%

spíše ne

40%

spíše ano

30%

rozhodně ano

20% 10% 0% úr. sazba

likvidita

daň. zvýhodnění,příspěvek

Graf č. 5 Procentní míra ovlivnění ukazateli při rozhodování o umístění úspor (vlastní práce).

Jak

již

bylo

řečeno

obyvatelstvo

České

republiky

je

poměrně

konzervativní při rozhodování o umístění svých úspor. Každý člověk dokáže více či méně ohodnotit možnosti jak naložit se svým měsíčním příjmem, z toho plyne, že každý se snaží svoje finanční prostředky spíše bezpečně uložit, než aby riskoval jejich ztrátu a to zejména pokud jde o jednotlivce s minimálním příjmem. Proto je velmi důležité se o možnostech zhodnocení informovat popř. si nechat poradit. Možností jak získat informace o situaci na trhu spořících produktů a celkově o alternativách uložení úspor je několik. Z grafu č. 6 je patrné, že jedna třetina, tedy nejvíce střadatelů se řídí zejména informacemi dostupnými z nejrůznějších médií, ať už jde o internet, televizi či denní tisk, kde je možné pozorovat novinky a nejnovější změny téměř okamžitě. Určitou důvěru si u svých klientů vypěstovali také stále se rozrůstající řady finančních zprostředkovatelů a také úředníci v bankách, jejichž radami se řídí 27 % dotazovaných. U finančních zprostředkovatelů či pracovníků v bankách je velkou výhodou, že již znají preference klienta a orientují se v dané problematice mnohem lépe než kdokoliv jiný, přesto existuje určité riziko, že zejména u nepoctivých zprostředkovatelů klient své úspory nezhodnotí právě nejlépe. Právě toto riziko může být důvodem proč stále velké množství dotazovaných preferuje zkušenosti a doporučení rodinných příslušníků či známých, a to celých 36 % dotazovaných. Jde zejména o osoby vyššího věku, pro něž je bezpečnost uložených finančních prostředků mnohdy nejdůležitější a právě rodině nejvíce důvěřují.

36

4% 33%

27%

dostupnými informacemi např. z médií radami známých/rodiny radami odborníků např. banky/finanční poradci jinými

36%

Graf č. 6 Procentní rozdělení dle rad, kterými se řídí jednotlivci při umísťování úspor (vlastní práce).

Pomocí dotazníkového šetření bylo nutné zjisti jaké množství jednotlivců umísťuje své úspory do dostupných spořících produktů. V grafu č. 7 je zobrazeno, které způsoby obyvatelstvo využívá k zhodnocení svých dočasně volných prostředků a jednotlivý respondenti mohli označit více odpovědí, což znamená, že někteří z nich spoří nejen prostřednictvím spořících produktů, ale např. si také ponechávají určitou rezervu doma či na běžném účtu, který v dnešní době vlastní téměř každý. Na běžném účtu si určitou část úspor tedy ponechává 47 dotazovaných a téměř stovka dotazovaných využívá nabídky bankovních i jiných finančních institucí, které umožňují nejrůznější vklady prostřednictvím

spořících

produktů.

Překvapivým

údajem

bylo

také

14 dotazovaných, kteří mají neustále k dispozici část svých úspor doma. Minimum, tedy 9 respondentů pak naspořené peníze investuje jinými než výše uvedenými způsoby.

37

99 100

Množství odpovědí

80

47

60

14

40

9

20 0 Formy úspor

prostřednictvím spořících produktů

na běžném účtu

doma

investice jiným způsobem

Graf č. 7 Formy úspor (vlastní práce).

Jedním z cílů bakalářské práce je zjištění v jakém množství jsou využívány jednotlivé spořící produkty, dostupné na trhu České republiky. Tato otázka byla zodpovězena pouze jednotlivci, kteří v předcházejících otázkách uváděli, že jsou schopni a ochotni spořit a to formou spořících produktů, počet těchto respondentů byl celkem 100. V sloupcovém grafu č. 8 můžeme pozorovat, že střadatelé v současnosti využívají ve velkém objemu alternativní spořící produkty. Příčinou je jejich rozšiřující se vývoj v posledních letech, ale také stále větší

propagace

bankovních

i

nebankovních

institucí,

a

to

zejména

prostřednictvím stále narůstajícího počtů finančních poradců.

Množství využívaných spořících produktů

80

72 66

70

Stavební spoření

60 42

50 40

Spořící účet Termínovaný vklad

33

Penzijní připojištění

30

Životní pojištění 9

20

Jiný

4

10 0 Vybraný spořící produkt

Graf č. 8 Množství využívaných spořících produktů (vlastní práce).

Z výzkumu,

jehož

výsledky

prezentuje

graf

č.

8

je

zřejmé,

že nejoblíbenějším spořícím produktem je bezkonkurenčně stavební spoření.

38

Z celkového počtu 150 dotazovaných uvedlo, že spoří 111 jednotlivců, z nichž má smlouvu o stavebním spoření více než 70 dotazovaných, což je způsobeno velkým zhodnocením vkladu, neboť stavební spoření nabízí velmi výhodné úrokové sazby, které jsou fixovány po dobu 6 let, popř. 5 let u starších smluv, což je zejména v období finanční krize, kdy úrokové sazby v bankách lavinově klesají, velkou výhodou. Vedle výhodné úrokové sazby je však ke každé smlouvě o stavebním spoření také poskytován státní příspěvek, který při splnění daných podmínek výnos spořícího produktu také značně navýší, neboť představuje až 15%

zhodnocení

vkladu

do

maximální

výše

20 000

Kč

ročně

(u smluv uzavřených do konce roku 2003 je to pak 25 % z maximálně 18 000 Kč ročně). Na základě kontingenční tabulky byla také zjištěna mírná závislost mezi věkem respondenta a tím, zda spoří prostřednictvím stavebního spoření, a to 0,3549 Cramérův koeficient a čtvercová kontingence byla 12,47, kdy nejvíce využívají stavební spoření lidé ve věku od 25 do 34 let, což je pochopitelné neboť právě v tomto věku si lidé většinou pořizují první bydlení. Minimálně pak spoří prostřednictvím stavebního spoření lidé starší 64 let. Nemalá část dotazovaných také uvedla, že měsíčně spoří prostřednictvím životního pojištění či penzijního spoření, tyto produkty totiž umožňují nejen daňové úlevy v závislosti na množství ročně vložených peněžních prostředků, ale také možnost získat příspěvek od zaměstnavatele popř. státní příspěvek v případě penzijního spoření, které má 66 dotazovaných. 42 dotazovaných uvedlo, že úspory zhodnocuje prostřednictvím životního pojištění a o něco méně – 33 dotazovaných využívá různých forem spořících účtů. Minimální je oproti tomu podíl úspor, které jsou zhodnocovány prostřednictvím termínovaných účtů, pouhých 9 dotazovaných, který lze vysvětlit neatraktivní výší úrokové sazby, ale také nedostatečnou propagací těchto produktů, které v poslední době vytlačují nejrůznější formy tzv. spořících účtů, které oproti termínovaným účtům umožňují libovolné vkládání a vybírání peněžních prostředků bez finančních poplatků a sankcí.

Zanedbatelná část

dotazovaných pak uvedla jinou formu spoření, kterou představují investice do podílových fondů popř. vklady v cizí měně, které jsou v období stávající krize značně nestabilní. Předmětem výzkumu bylo také zjistit, jestliže lidé využívají více spořících produktů, na kterých z nich ukládají největší část svých měsíčních úspor.

39

Dle

předpokladu

je

nejvyšší

část

peněžních

prostředků

umísťována

do stavebních spořitelen, a to necelých 50 % dotazovaných a dále pak spoření prostřednictvím spořících účtů, neboť tyto peněžní prostředky dle konkrétní banky jsou dostatečně likvidní a poskytují srovnatelný úrok jako alternativní spořící produkty. Necelých 15 % pak nejvyšší část úspor umísťuje do penzijního připojištění, které vyžaduje pro maximální zhodnocení nižší měsíční částky. Do ostatních produktů je umísťováno méně finančních prostředků, neboť mimo relativně nízké úrokové sazby nenabízejí žádné zvýhodnění, popř. jsou rizikovější.

Počet nově uzavřených smluv

2 500 000

2 000 000

1 500 000

1 000 000

500 000

0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Rok Počet uzavřených smluv

Graf č. 9 Vývoj nově uzavřených smluv stavebního spoření, Zdroj : http://www.mfcr.cz, 2009.

V grafu č. 9 je znázorněn spoření v posledních letech.

vývoj nově uzavřených smluv stavebního

Kdy nejvyšší nárůst nově uzavřených smluv

můžeme pozorovat v roce 2003, kdy se uzavřelo 2 097 338 nových smluv. Poté následoval velký propad, a to zejména z důvodu změny legislativy stavebního spoření, kdy od roku 2004 byly podmínky poskytování státní podpory ze stavebního spoření změněny v neprospěch klientů stavebních spořitelen. Vzhledem k rozšiřující se Evropské měnové unii, je Česká republika stále více obklopována státy, ve kterých je možné platit měnou euro. Je pouze otázkou času, kdy také naše republika tuto měnu zavede. Tato problematika se více či méně veřejně projednává již od doby co se Česká republika v roce 2004 stala členem EU. Proto bylo také jedním z cílů zjistit, zda lidé přemýšlí nad

40

možností spoření v této měně. Velká většina respondentů však spoření v cizí měně vůbec nezahrnuje do svého rozhodování o umístění úspor, jak je možné sledovat v grafu č. 10. 44 % dotazovaných byl vůbec spoření v této cizí měně nevyužilo a 31 % o této možnosti ani nepřemýšlí. Přesto však celých 22 % dotazovaných v budoucnu uvažuje, že by si účet vedený v eurech zřídilo a pouhá 3 % již takový účet využívá. Převažující nezájem o tento produkt je možné vysvětlit tím, že česká koruna je v současnosti značně nestabilní a v minulých letech zaznamenala velké zhodnocení, které mohlo část spořitelů odlákat. Dalším důvodem je také to, že lidé v České republice mají k dispozici pouze omezené množství úspor, které raději zhodnotí v bezpečnějších a výhodnějších produktech jako je např. stavební spoření a další finanční prostředky, které by mohli případně investovat jim již nezbývají.

3%

22%

44%

31%

ano, již takový spořící produkt využívám

ano, uvažuji o tom

nevím, nepřemýšlím o tom

ne

Graf č. 10 Procentní vyjádření atraktivity spoření v měně euro (vlastní práce).

Obecně by se dalo říci, že vyšší příjem ovlivňuje obyvatelstvo k vyšším úsporám, avšak nemusí tomu tak být u každého člověka. Na základě grafu č. 11 bylo zjištěno, že preference v této otázce se různí. Největší část respondentů – 56 % odpověděla, že by je vyšší příjem samozřejmě motivoval k vyšším úsporám, i když by úspory nemusely vzrůstat úměrně s velikostí rostoucího důchodu. Celá čtvrtina dotazovaných pak odpověděla, že by finanční prostředky využila jiným způsobem, kterými mohou být vzdělání, bydlení či zvyšování životní úrovně pomocí spotřebních statků. Zbývající část, tedy 19 % respondentů pak tuto otázku naprosto neřeší a nepřemýšlí nad ní.

41

19%

ano, spořil(a) bych více

56%

25%

ne, finanční prostředky bych využil(a) jiným způsobem nevím, nepřemýšlím o tom

Graf č. 11 Procentní rozdělení dle ochoty spořit v závislosti na vyšší příjmu (vlastní práce).

Před necelým rokem se objevily první informace o světové finanční krizi, jejímž

původem

bylo

zadlužování

domácností,

ať

už

prostřednictvím

hypotečních, spotřebitelských či jiných úvěrů. Tato událost velmi otřásla nejen finančními trhy, ale její důsledky více či méně ovlivňují každého z nás. Na základě sesbíraných odpovědí bylo tedy zkoumáno, zda lidé sledují dění týkající se finanční krize a výsledky jsou prezentovány v grafu č. 12, ve kterém je možné pozorovat, že téměř polovina obyvatelstva spíše sleduje aktuality, týkající se finanční krize. Stejný podíl pak připadá na občany ČR, kteří finanční krizi velmi sledují a zajímají se o její průběh a občany, kteří toto dění spíše nesledují. Osmiprocentní menšina pak tuto skutečnost naprosto nesleduje a není pro ně důležitá.

8%

21%

22%

49%

ano, velmi mě to zajímá

spíše ano

spíše ne

vůbec mě to nezajímá

Graf č. 12 Procentně vyjádřený zájem o dění týkající se finanční krize (vlastní práce).

42

Cílem práce bylo také zjistit jak se celosvětová krize promítla do uvažování o úsporách, umístěných prostřednictvím spořících produktů v různých finančních institucích. Vzhledem k tomu, že jejich zhodnocování v průběhu posledního roku značně pokleslo, bylo by logické, že by se vkladatelé rozhodli zvolit jiné varianty umísťování úspor. Zejména ohroženou oblastí jsou podílové fondy, zvláště pak rizikové. Nestabilní jsou také vklady v cizí měně a v tabulce č. 3 bylo také možné sledovat nemalé snížený úrokových sazeb ze spořících účtů. Méně jsou pak poklesem výnosu ohroženy termínované vklady, které byly uzavřeny dříve na vyšší částku, popř. smlouvy o stavebním spoření, u nichž je sazba po určitou dobu fixní. Pokud jde ovšem o klienta, který se právě rozhodl začít spořit prostřednictvím jednoho z těchto produktů, pravděpodobně pro něho také současné nízké sazby nebudou příliš atraktivní. V grafu č. 13 je tedy uvedeno, jak klienti bank popř. jiných bankovních či nebankovních institucí uvažují o svých úsporách a nakládají s nimi v závislosti na

stávající

nestabilitě

finančních

trhů.

Z výzkumu

tedy

vyplynulo,

že obyvatelstvo nemá příliš obavy o vložené peníze, neboť 63 % odpovídalo, že svoje úspory na spořících účtech neomezilo. 25 % Respondentů pak uvažuje o jejich omezení, ale dosud tak neučinili a pouhých 12 % se obává o svoje úspory natolik, že je vybrali popř. omezili jejich měsíční výši.

úspory jsem omezil(a) popř. vybral(a)

12%

přemýšlím o jejich omezení 25% neomezil(a) jsem úspory

63%

Graf č. 13 Procentní vyjádření nakládání s úsporami na spořících produktech vlivem finanční krize (vlastní práce).

43

5.3 Důsledky celosvětové finanční krize Jak se tedy světová finanční krize projevila na území České republiky je více než zřejmé. Nejeden podnik za posledního půl roku značně omezil množství zaměstnanců, některé firmy také zavádějí zkracování pracovní doby, nejsou tedy výjimkou lidé, kteří pracují pouze 4 dny v týdnu, neboť společnosti nemají takový objem zakázek, aby si mohly dosavadní množství zaměstnanců dovolit. Důsledkem nezaměstnanosti je omezení úspor domácností, neboť lidé, kteří nemají dostatečný příjem samozřejmě nemají z čeho spořit. A ti, kteří mají své naspořené peníze uložené v bankách či jiných finančních institucích se také obávají, aby o mnohaleté úspory nepřišli. Zejména pro Českou republiku je finanční krize velkým skokem, neboť ještě před rokem jsme se řadili k zemím, jejichž nárůst HDP byl v posledních letech charakterizován vzrůstajícím trendem. Nezaměstnanost byla relativně nízká a česká koruna byla jednou z nejrychleji posilujících měn na světě. V grafu č. 14 je zobrazen vývoj úrokové sazby z vkladů domácností a čisté reálné sazby z vkladů domácností od roku 2001. Součástí je také predikce pro roky 2009 a 2010. Pokud jde o reálnou úrokovou sazbu domácností, je vztažena k růstu spotřebitelských cen v průběhu roku a je uvažována 15% daň z příjmu z kapitálového majetku. Nelze si nepovšimnout hlubokého propadu v roce 2007.

4

Výše sazby v procentech

3 2 1 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

-1 -2 -3 -4 -5 Rok Čisté reálné sazby z vkladů domácností

Úrokové sazby z vkladů domácností

Graf č. 14 Úrokové sazby z vkladů domácností, Zdroj: http://www.mfcr.cz, 2009.

44

Zpočátku se mohlo zdát, že středoevropská

oblast bude důsledky

finanční krize zasažená méně, než zbytek světa, avšak poslední zjištění tvrdí, že opak je pravdou. Pro ekonomiku každého státu platí, že finanční systémy, které stojí na pevném základu domácích úspor v domácí měně, jsou krizí ohroženy méně než bankovní systémy spoléhající na zahraniční úvěry či trhy. Při analýze odolnosti jednotlivých zemí je důležitá schopnost vypořádat se i s propadem hodnoty domácí měny.

V tomto případě na tom Česká

republika není příliš špatně v porovnání s ostatními zeměmi. Přesto je česká ekonomika nemalou měrou svázána i s okolními státy, pro které může být určitou výhodou jednotná měna euro, díky níž jim nehrozí devalvace měny, avšak

mohou

částečně

ztrácet

konkurenceschopnost

vlivem

ostatních

oslabujících měn. Důležitou roli v každé zemi také hraje výše vybraných makroekonomických ukazatelů, jako je růst HDP, inflace a nezaměstnanost, neboť právě ty mají na výši úspor jednotlivců velký vliv. V následující tabulce č. 9 je tedy možné pozorovat, jak se stav jednotlivých ukazatelů v zemích východní Evropy. Z tabulky je více než patrné, že přestože je Česká republika celosvětově řazena mezi státy východní Evropy, celosvětová finanční krize se jí nedotkla tolik jako např. Lotyšska či Ukrajiny. Tab. č. 9 Přehled makroekonomických ukazatelů ve východní Evropě (v %) Země

Růst HDP 2008

Růst HDP

Nezaměstnanost

Inflace

4. čtvrtletí 2008

únor 2009

únor 2009

Bulharsko

6,0

3,5

5,5

5,4

Estonsko

-3,6

-9,7

9,9

3,9

Polsko

4,8

3,1

7,4

3,6

Litva

3,0

-1,3

13,7

8,5

Rumunsko

7,1

2,9

5,8

6,9

Rusko

2,8

1,2

8,5

13,9

Slovensko

6,4

2,5

9,8

2,4

Slovinsko

3,5

-0,9

4,6

2,1

Lotyško

-4,6

-10,3

14,4

9,4

Ukrajina

2,1

-8,0

6,5

20,9

Maďarsko

0,5

-1,3

8,7

2,9

ČR

3,1

0,7

4,9

1,3

Zdroj: Eurostat

45

6

Diskuze Přestože v současnosti v celosvětovém měřítku lidé ve značném množství

využívají nejrůznějších forem úvěrů, které bankovním i nebankovním institucím přináší nemalý zisk, banky potřebují také určitý objem prostředků ve formě úspor od svých klientů, které pro ně představují právě zdroje pro úvěry. Zejména z tohoto důvodu by se každá banka měla snažit, aby získávala nové klienty a udržela si ty stávající nabídkou takových spořících produktů, které budou pro klienta atraktivní a propagovat je prostřednictvím médií neboť právě ta jsou jednou z nejúčinnějších cest. Proto je důležité sledovat trendy a preference klientů, neboť je zbytečné zaměřit drahé reklamní kampaně na produkt, který nebude klienty žádaný. V období celosvětové finanční krize jsou takovým produktem zejména bezpečně uložené peníze, např. ve formě stavebního spoření, kdy má klient garantovanou úrokovou sazbu po dobu 5 či 6 let popř. různé formy spořících účtů, které mohou být také velmi likvidní a přesto jsou zhodnocovány srovnatelnými sazbami jako je tomu u termínovaných vkladů. Zcela zbytečná by pak byla propagace rizikovějších podílových fondů popř. účtů v cizí měně, a to nejen vzhledem k stávající nestabilní situaci, ale také proto, že obyvatelstvo České republiky disponuje omezeným příjmem a preferuje konzervativnější produkty. Na trhu však najdeme jednotlivce s různými preferencemi a různými vlastnostmi, a proto by banky měly být schopné vytvořit takové produkty, které budou vyhovovat co největšímu podílu klientů popř. zvolit určité flexibilní varianty, u kterých je možné zkombinovat produkt přímo pro klienta. Přesto se však nesmí jednat o příliš nákladné varianty, které by pro banku znamenaly snížení zisku a nepřiměřenou časovou náročnost. Určitým zjednodušením může být pro banku externí finanční zprostředkovatel. Proto by se každá banka popř. nebankovní finanční instituce měla snažit o perfektní vzdělanost a charakter těchto zaměstnanců, neboť špatně zvolený produkt může klienta do budoucna odradit. Banka by měla konkurovat zvláště servisem a nesázet příliš na vysoké úrokové sazby, které by pro ni mohly být velmi nákladné.

46

Důležitou součástí péče o klienta by také měly být pravidelné a srozumitelné informace o situaci na trhu a zejména nabízených produktech, neboť právě tím, že klienta banka s produktem pečlivě seznámí, může získat jeho důvěru. Dalším krokem také můžou být nejrůznější zvýhodnění pokud klient pravidelně ukládá na více spořících produktů právě u určité banky, což je výhodné pro obě strany a zvyšuje to motivaci střadatelů, stejně jako např. zvýhodněné sazby při ponechání finančních prostředků na spořícím produktu na delší období popř. při ukládání vyšších částek. Každá banka by také měla ubezpečit své klienty v období krize o tom, že jejich peníze jsou v bezpečí. Stejně tak je důležitá i spolupráce s Českou národní bankou a potažmo s vládou, která musí usilovat o stabilitu celého systému. A prostřednictvím médií by proto měli být klienty informováni o skutečné situaci. V zásadě lze říci, že přes probíhající krizi jsou peníze českých střadatelů v bankách v bezpečí. Z pohledu klienta banky je pak v současnosti opravdu nejvýhodnějším spořícím produktem stavební spoření, které přestože není rychle dostupné v čase (alespoň bez určitých finančních ztrát), představuje vedle státního příspěvku také vysoké zhodnocení relativně vysokou úrokovou sazbou, která je podpořena tím, že není zdaňována. Přesto je výše státního příspěvku omezena na max. 3000 Kč ročně, a proto pokud klient disponuje větším objemem finančních prostředků než pouze 20 000 Kč ročně, pak je dobrou volbou také penzijní připojištění, které nepředstavuje vysoký měsíční náklad, pokud chce klient získat max. příspěvek od státu. Dále pak spořící účet, na kterém je možné mít peníze neustále k dispozici jako na běžném účtu, avšak až za třicetkrát vyšší úrok.

7

Závěr Dle sekundárních dat získaných z Českého statistického úřadu je zřejmé,

že v posledních letech obyvatelstvo České republiky spoří mnohem méně než tomu bylo v minulosti, čemuž také odpovídá vývoj míry hrubých úspor domácností, která se v České republice za poslední desetiletí pohybuje značně pod průměrem 27 vybraných zemí Evropské unie. Lidé tedy spoří mnohem méně a následují spíše celosvětový trend zadlužování. Změnu ve vývoji neprodělala pouze výše úspor domácností, ale také jejich struktura. Za poslední

47

desetiletí bylo nejvíce omezeno využívání termínovaných vkladů, které dříve zaujímaly prvenství v množství úspor, a to zejména ve prospěch alternativních spořících produktů, především stavebního spoření a netermínovaných vkladů. Na základě dat získaných prostřednictvím průzkumu trhu je možné říci, že v České republice z velké míry převažují lidé, kteří disponují dostatečným měsíčním příjmem, jehož část mohou uspořit. Přičemž téměř všichni z nich jsou také ochotni spořit. Měsíční výše úspor se u většiny obyvatelstva pohybuje do 5000 Kč měsíčně, kdy téměř 70 % dotazovaných každý měsíc uspoří částku v rozmezí od 501 Kč do 5000 Kč. Výše měsíčních úspor se také bezesporu odvíjí alespoň u některých respondentů od výše měsíčního příjmu. Z výzkumu vyplynulo, že 56 % dotazovaných by spořili více, pokud by dosahovali vyššího příjmu, avšak celých 25 % by tyto peněžní prostředky využilo jiným způsobem. Většina respondentů spoří sami, popř. společně s manželkou či manželem. Pokud jde o faktory, které střadatele ovlivňují při rozhodování o umístění svých úspor, pak nejméně důležitá je likvidita vložených prostředků, větší důležitost respondenti přisoudili výhodě ve formě státního příspěvku popř. daňového zvýhodnění a nejdůležitějším ukazatelem je výše úrokové sazby, kterou jsou vložené finanční prostředky zhodnocovány. Při rozhodování, jakým způsobem zhodnotit uspořené peníze se pak většina střadatelů řídí především radami známých či rodinných příslušníků nebo volně dostupnými informacemi z nejrůznějších médií. Jestliže jsou jednotlivci v České republice ochotni a schopni spořit, pak téměř 90 % z nich tak činí prostřednictvím spořících produktů dostupných na českém trhu. Téměř 50 % z dotazovaných si ovšem také ponechává určitou část finančních zdrojů uloženou na běžném účtu, ať už jde o jistou rezervu či o větší objem peněz. Spíše výjimkou jsou pak peníze odložené přímo doma. Vzhledem k rozmanitosti bankovních i jiných spořících produktů bylo pro účely bakalářské práce vybráno několik typických produktů, z nichž nejrozšířenějším je bez pochyby stavební spoření, které má dle výzkumu více než 70 % respondentů, kteří svoje úspory zhodnocují právě prostřednictvím spořících produktů. Neméně oblíbené je také penzijní připojištění, které slibuje zajištění prostředků na stáří, na třetím místě pak životní pojištění a v současnosti jsou také velmi využívány spořící účty. Méně pak střadatelé ukládají na termínované účty popř. volí jinou variantu spořícího produktu. Jednou z forem jak zhodnotit finanční

48

prostředky může být také spoření v cizí měně, které se může stát atraktivní díky případným pozitivním výkyvům kurzu měny, avšak pro obyvatele České republiky tento produkt není příliš lákavý, neboť více než 70 % dotazovaných, kteří uvedli, že spoří, o této možnosti umístění svých úspor nepřemýšlí popř. pro ně není zajímavá. Velká většina obyvatelstva České republiky se zajímá o dění týkající se celosvětové finanční krize. Jedním z dílčích cílů tedy bylo, v jakém množství informace týkající se finanční krize ovlivnily české obyvatele při umísťování svých úspor na spořící produkty. Z šetření ovšem vyplynulo, že více pro více než 60 % dotazovaných finanční krize nepředstavuje ohrožení vložených úspor, neboť jejich množství neomezili a ani o jejich omezení nepřemýšlí, což může být také důsledkem povinného pojištění depozit v České republice, které klientům bank garantuje určitou jistotu. Pro každého z nás je důležitá určitá finanční jistota, a proto také velká většina obyvatelstva bude mít stále finanční rezervy na horší časy. Je zejména na podnikatelské strategii bank, zda dokážou peníze klientů získat a také si udržet jejich věrnost i v dobách jako je právě celosvětová finanční krize.

49

8

Seznam použité literatury

[1] DUBSKÁ, D., úspory a zadluženost: ocitly se české domácnosti v dluhové pasti? 1. vyd. Praha: Český statistický úřad, 2008. 26 s. ISBN 978-80-250-1743-2. [2] HIDLS, R., HRONOVÁ S., SEGER, J., Statistika pro ekonomy. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2002. 418 s. ISBN 80-86419-26-6. [3] KAŠPAROVSKÁ, V., Banky a bankovní obchody. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2005. 181 s. ISBN 80-7157-652-2. [4] KOLEKTIV AUTORŮ, Bankovnictví. 6. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2006. 280 s. ISBN 978-80-7265-099-6. [5] MALÝ, V., Marketingový výzkum – Teorie a praxe. 1. vyd. Praha: VŠE v Praze, 2004. 181 s. ISBN 80-245-0761-7. [6] MINAŘÍK, B., Statistika I Popisná statistika. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2000. 207 s. ISBN 80-7157-427-9. [7] PTÁČEK, J., Úspory a vklady. 2. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2001. 208 s. ISBN 80-7265-047-5. [8] REJNUŠ, O., Peněžní ekonomie (Finanční trhy). 3. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s. r. o., 2007. 286 s. ISBN 978-80-214-3466-0. [9] STÁVKOVÁ, J., DUFEK, J. Marketingový výzkum. 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2004. 189 s. ISBN 80-7157-795-2.

Internetové zdroje [10]

Penzijní připojištění se státním příspěvkem [online]. [cit. 2. března 2009]. Dostupné z: .

[11]

Typy otevřených podílových fondů [online]. [cit. 30. března 2009]. Dostupné z:.

50

9

Seznam tabulek a grafů

Tab. č. 1

Schéma rozdělení četností

Tab. č. 2

Příklad kontingenční tabulky

Tab. č. 3

Změny úrokových sazeb sledovaných spořících účtů v % p. a.

Tab. č. 4

Úrokové sazby stavebních spořitelen v ČR

Tab. č. 5

Výše státního příspěvku

Tab. č. 6

Porovnání parametrů jednotlivých typů fondů

Tab. č. 7

Struktura výběrového souboru

Tab. č. 8

Množství měsíčních úspor

Tab. č. 9

Přehled makroekonomických ukazatelů ve východní Evropě

Graf č. 1

Vývoj míry hrubých úspor ČR a EU 27

Graf. č. 2

Struktura úspor českých domácností v letech 2001 až 2007

Graf č. 3

Procentní rozdělení jednotlivců podle schopnosti spořit

Graf č. 4

Závislost na věku vzhledem k tomu, zda respondent spoří sám či s další osobou

Graf č. 5

Procentní míra ovlivnění ukazateli při rozhodování o umístění úspor

Graf č. 6

Procentní rozdělení dle rad, kterými se řídí jednotlivci při umísťování úspor

Graf č. 7

Formy úspor

Graf č. 8

Množství využívaných spořících produktů

Graf č. 9

Vývoj nově uzavřených smluv stavebního spoření

Graf č. 10

Procentní vyjádření atraktivity spoření v měně euro

Graf č. 11

Procentní rozdělení dle ochoty spořit v závislosti na vyšší příjmu

Graf č. 12

Procentně vyjádřený zájem o dění týkající se finanční krize

Graf č. 13

Procentní vyjádření nakládání s úsporami na spořících produktech finanční krize

Graf č. 14

Úrokové sazby z vkladů domácností

51

10

Seznam příloh Příloha č. 1 – dotazník Příloha č. 2 – výsledky výzkumu

52