Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

BRNO 2007

Jana Daňhelová

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav podnikové ekonomiky

Zásady tvorby rozpočtu obce Bakalářská práce

Vedoucí práce: Doc. Ing. Jaroslav Jánský, CSc.

Vypracovala: Jana Daňhelová Brno 2007

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Zásady tvorby rozpočtu obce“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů uvedených v seznamu literatury.

V Brně dne 21.5.2007

……………………………. podpis

Poděkování Moje poděkování patří panu Doc. Ing. Jaroslavu Jánskému, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této práce. Dále děkuji vedoucí finančního odboru Městského úřadu v Moravských Budějovicích, paní Ludmile Nevařilové, a ostatním zaměstnancům za poskytnuté informace a materiály, bez nichž by tato práce nevznikla.

ABSTRAKT Bakalářská práce je vypracovaná na téma „Zásady tvorby rozpočtu obce“. V literární rešerši jsou vymezeny základní pojmy, týkající se dané problematiky, zejména se zaměřením na obecní rozpočet, proces tvorby rozpočtu, strukturu rozpočtu a členění rozpočtových příjmů a výdajů. Vlastní práce se zabývá problematikou tvorby a čerpání rozpočtu na příkladu města Moravské Budějovice. Je zde zachycen vývoj rozpočtových příjmů a výdajů ve sledovaném období včetně jejich členění. V práci je také provedena analýza majetku města. Klíčová slova Municipální rozpočet, rozpočtové příjmy, rozpočtové výdaje, financování, majetek

ABSTRACT This bachelor theses is elaborated on the topic „Fundamentals of municipal budgeting“. Fundamental terms concerning in given problems are defined in the literary search. There are especially terms with a focus on municipal budget, budgeting process, budget structure and division budget incomes and expenses. Own work deals with a problems production and dumping budget for example the city Moravské Budějovice. In the theses there is represented the evolution of budget incomes and expenses including their division in the period under consideration. In work is implemented too property analysis of city. Key Words Municipality Budget, Budget Incomes, Budget Expenses, Financing, Property

OBSAH 1. ÚVOD ....................................................................................................... 8 2. LITERÁRNÍ REŠERŠE......................................................................... 9 2.1 Územní samospráva................................................................................................. 9 2.1.1 Vývoj územní samosprávy.............................................................................. 9 2.2 Charakteristika obce .............................................................................................. 10 2.2.1 Vymezení obce ............................................................................................. 10 2.2.2 Působnost obce ............................................................................................. 10 2.2.3 Orgány obce.................................................................................................. 11 2.3 Rozpočet obcí ........................................................................................................ 12 2.3.1 Rozpočtový proces........................................................................................ 13 2.3.2 Rozpočtová skladba ...................................................................................... 15 2.3.3 Příjmy rozpočtu obce .................................................................................... 18 2.3.4 Výdaje rozpočtu obce ................................................................................... 22 2.3.5 Pojem financování v rozpočtové skladbě ..................................................... 24 2.4 Majetek obcí .......................................................................................................... 25 2.4.1 Vymezení majetku obcí ................................................................................ 25 2.4.2 Hospodaření s majetkem obcí....................................................................... 27 2.4.3 Ukazatel dluhové služby............................................................................... 28

3. CÍL PRÁCE A METODIKA ............................................................... 29 4. VLASTNÍ PRÁCE ................................................................................ 30 4.1 Město Moravské Budějovice ................................................................................. 30 4.1.1 Vznik a vývoj Moravských Budějovic ......................................................... 30 4.1.2 Současné Moravské Budějovice ................................................................... 31 4.2 Městský úřad Moravské Budějovice...................................................................... 32 4.2.1 Odbory Městského úřadu.............................................................................. 34 4.3 Rozpočet města ...................................................................................................... 35 4.3.1 Rozpočtový proces........................................................................................ 35 4.3.2 Příjmy rozpočtu............................................................................................. 36 4.3.3 Výdaje rozpočtu ............................................................................................ 46

4.3.4 Financování................................................................................................... 49 4.4. Majetek města ....................................................................................................... 51

5. ZÁVĚR................................................................................................... 56 LITERATURA A POUŽITÉ ZDROJE.................................................. 58 SEZNAM TABULEK ............................................................................... 59 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................... 60 SEZNAM PŘÍLOH................................................................................... 61

1. ÚVOD Každá obec, která chce úspěšně hospodařit, musí nejdříve co nejpřesněji zjistit, nebo alespoň odhadnout své finanční možnosti a na jejich základě důsledně zvážit pořadí naléhavosti svých potřeb a rozhodnout se tak o způsobu co nejefektivnějšího využití svých finančních prostředků. Musí přitom brát v úvahu nejen své disponibilní, okamžitě dostupné finanční prostředky, ale musí přitom počítat s opravdu odůvodněnými předpokládanými příjmy. Souhrn těchto úvah se poté promítá do dokumentu, jímž je rozpočet obce. Sestavit a schválit rozpočet obce je jedním z nejvážnějších úkolů každé obce. Pro všechny obce je i nadále stále více diskutovaným tématem financování a hospodaření územních samospráv. Tato skutečnost se odvíjí od faktu, že územní samospráva zajišťuje veřejné statky a služby prostřednictvím veřejných prostředků, jejichž účelné vynakládání je předmětem veřejné kontroly. Potřeba znalosti stavu a výsledků hospodaření obcí je zcela nezbytná pro průběžné rozhodování obecních orgánů, pro rozhodování obecního zastupitelstva o možnostech financování sociálně ekonomického rozvoje obce i hodnocení plnění rozpočtu a schvalování výsledků hospodaření. Protože obecní rozpočty jsou součástí veřejných rozpočtů musí mít i další orgány státní správy přehled o prostředcích, které se nacházejí na všech úrovních veřejných rozpočtů a to pro potřebu hodnocení a stanovování zásad finanční politiky od regionální až po celostátní úroveň. Ve své bakalářské práci se zabývám převážně problematikou rozpočtu s podrobnějším zaměřením na město Moravské Budějovice, kde jsem měla možnost vykonat praxi v rámci studia Provozně ekonomické fakulty oboru Veřejná správa. Nejprve jsou v literární rešerši vymezeny základní pojmy týkající se územní samosprávy, konkrétně obcí, včetně jejího postupného vývoje. Jelikož tématem je rozpočet, převážná část práce se věnuje procesu tvorby, struktuře rozpočtu, jeho příjmové a výdajové stránce. Ve vlastní práci je charakterizováno fungování města a městského úřadu Moravské Budějovice. Největší část vlastní práce je zaměřena na rozpočet a majetek města Moravské Budějovice. Závěr bakalářské práce je věnován celkovému zhodnocení hospodaří zvoleného města.

8

2. LITERÁRNÍ REŠERŠE 2.1 Územní samospráva Územní samosprávu je možné vymezit jako právo občanů na vlastní samosprávu, právo na spravování určitého území menšího než je stát na základě působnosti stanovené ústavou a příslušnými zákony při vytvoření potřebných ekonomických podmínek. Samosprávou tedy rozumíme samostatné obstarávání svých záležitostí v mezích práva.1 Existence místního společenství a právo občanů podílet se na chodu veřejných věcí představují základní pilíře každého demokratického zřízení. Toto právo se nejsnáze a nejúčinněji realizuje na místní úrovní, tzn. v obcích a městech, kde občané žijí. 2.1.1 Vývoj územní samosprávy Na našem území je možné zaznamenat snahu o budování územní samosprávy již po roce 1848, kdy se objevuje požadavek obcí na rozhodování ve všech záležitostech týkajících se zájmů obce i samostatné správy záležitostí obce. Tato práva byla uzákoněna říšskou ústavou z roku 1849. V roce 1863 uzákoněno obecní zřízení ve Slezsku a následující rok v Čechách a na Moravě. Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 existovaly různé typy územní samosprávy z Rakouska-Uherska. Postupně došlo ke sjednocení typů do tří stupňů – obec či město, okres, země. V roce 1927 došlo k reformě veřejné správy, která nově upravila přímé daně, hospodaření jednotlivých stupňů územní samosprávy a sociální pojištění. Proběhlo také jmenování většiny členů veřejné správy. V průběhu druhé světové války prošla územní samospráva celou řadou změn. Měnily se podmínky správy i hospodaření. Po skončení války vznikají na našem území národní výbory jako místní orgány státní moci a správy. Byla vytvořena trojstupňová soustava národních výborů - místní (městské), okresní a krajské. Po roce 1948 se mění úkoly a postavení územní samosprávy – dochází k postupné likvidaci. Majetek obcí byl znárodněn, obce přestávají být samosprávními celky. Snahy o odloučení samosprávy od státní správy bylo dosaženo až po roce 1989.

1

PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: Aspi, 2005.

s. 96

9

Reformou z roku 1990 došlo k podstatným změnám v soustavě místních územních orgánů, které byly způsobeny oddělením územní samosprávy od státní správy a moci. Obnovuje se územní samospráva, zanikají národní výbory a vzniká obecní (municipální) zřízení. Obec se stává základním územním samosprávným celkem. Obec jako územní celek se rozkládá na jednom nebo na několika katastrálních územích, které se člení na části. Obce se mohou slučovat nebo rozdělovat. Po roce 1990 došlo v mnoha případech k rozdělení tzv. střediskových obcí (např. v roce 1989 bylo v České republice 3527 obcí, v roce 2001 už existovalo 6258 samostatných obcí). Převažujícím typem jsou však malé obce. Existence velkého počtu malých obcí je z ekonomického hlediska neefektivní. Tato převaha v praxi způsobuje těmto obcím problémy v kvalitním zajišťování jejich samostatné působnosti.2

2.2 Charakteristika obce 2.2.1 Vymezení obce Základní charakteristiku obce zaznamenává Ústava České republiky. Územní samospráva je vymezena v hlavě sedmé. Čl. 99 zní: „Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky“. Podrobnější vymezení obecní samosprávy je možné najít v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Charakterizuje obec jako základní územní samosprávné společenství občanů, tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. V § 2 uvádí, že obec je veřejnoprávní korporací a má vlastní majetek. Vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech. 2.2.2 Působnost obce Obec při své funkci rozlišuje dva druhy působnosti, které vykonává. První působností každé obce je samostatná působnost (samosprávu), vedle samosprávy vykonává také přenesenou působnost (státní správu delegovanou na obce státem).

2

PEKOVÁ, J. Hospodaření obcí a rozpočet. Praha: Kodex Bohemia, 1997. s. 11 - 43

10

Do samostatné působnosti obce patří spravování záležitostí, jež jsou v zájmu obce a jejich občanů. Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Součástí práva na samosprávu je právo obcí mít vlastní majetek a hospodařit podle vlastního rozpočtu. Při výkonu samosprávy není obec nikomu podřízena, tedy ani orgánům kraje ani orgánům státu. V rámci samostatné působnosti obec vydává obecně závazné vyhlášky platné v obvodu obce. Tyto vyhlášky musí být v souladu se zákony a ostatními právními předpisy vydanými ústředními orgány státní správy. Do přenesené působnosti obce patří výkon státní správy. V rámci této působnosti obec vydává nařízení obce. Při jejich vydání se řídí zákony, jinými právními předpisy, usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů. Na základě rozsahu svěřené státní správy rozlišuje zákon o obcích tři kategorie obcí, a to běžné obce, obce s pověřenými obecními úřady a obce s rozšířenou působností. 2.2.3 Orgány obce Zákon o obcích vymezuje orgány obce mezi něž patří zastupitelstvo obce, rada obce, starosta a obecní úřad. Obecní zastupitelstvo je volený orgán obce. Minimální a maximální počet členů se odvíjí od velikosti obce. Zastupitelstvo je voleno ve veřejných volbách na čtyřleté volební období. Zvolení členové zastupitelstva volí ze svých členů radu obce, v jejímž čele stojí starosta a jeho zástupci (místostarostové). Zastupitelstvo se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za tři měsíce. Zasedání je veřejné, svolává je a řídí starosta obce. O průběhu zasedání se pořizuje zápis. Zastupitelstvo rozhoduje o věcech patřících do samostatné působnosti. Mezi jeho pravomoci patří např. schvalování rozpočtu a závěrečného účtu, vydávání obecně závazných vyhlášek, volba a odvolávání starosty, místostarosty, zřizování a rušení organizačních složek, schvalování programu rozvoje obce, územního a regulačního plánu, zřizování a rušení obecní policie a další. Zastupitelstvo obce může zřizovat výbory jako své iniciativní a poradní orgány. Vždy musí být zřízen finanční a kontrolní výbor. Předsedou výboru je člen zastupitelstva obce. Výbory plní úkoly, které jim byly svěřeny zastupitelstvem. Ze své činnosti jsou také jemu odpovědné.

11

Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a je odpovědná zastupitelstvu obce. V oblasti přenesené působnosti přísluší radě obce rozhodovat jen stanoví-li tak zákon. Počet členů je lichý, nejméně 5 a nejvíce 11 členů, nesmí přesáhnout jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce. Pokud má obec méně než patnáct členů, rada obce se nevolí a funkci rady vykonává starosta obce. Schůze rady jsou neveřejné. Rada má za úkol zabezpečovat hospodaření podle schváleného rozpočtu, vydávat nařízení obce, projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva obce, zřizovat a zrušovat komise rady obce jako své iniciativní a poradní orgány, zřizovat a rušit odbory a oddělení obecního úřadu a rozhodovat o rozdělení pravomocí, kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce, ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obce a další. Obec navenek zastupuje starosta. Starostu volí do funkce zastupitelstvo. Starosta svolává a řídí zasedání zastupitelstva a rady obce, podepisuje právní předpisy obce, odpovídá za včasné přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok, dále odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce. Obecní úřad vykonává veškerou státní správu svěřenou obci, s výjimkou věcí, které patří do působnosti jiného orgánu obce. V samostatné působnosti plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo nebo rada obce. Obecní úřad tvoří starosta, místostarosta, tajemník (je-li tato funkce zřízena) a další pracovníci. Součástí obecního úřadu jsou odbory s vlastními zaměstnanci, které zřizuje obecní rada. Tajemník je pracovníkem obecního úřadu. Řídí a kontroluje ostatní pracovníky, plní funkci statutárního orgánu zaměstnavatele a stanovuje platy zaměstnancům.

2.3 Rozpočet obcí Rozpočet obcí je součástí celé soustavy veřejných rozpočtů. Zaujímá v ní poměrně významné místo, vzhledem k posilování pravomoci a odpovědnosti obcí jako základnímu článku územní samosprávy. Rozpočet obce značně ovlivňuje hospodaření s finančními prostředky, které municipalita během rozpočtového období získává. Zároveň reprezentuje specifický

12

mechanismus, který informuje o zdrojích, jež obec bude mít v určitém období k dispozici, a také o způsobech jejich využití. PEKOVÁ charakterizuje rozpočet jako:
decentralizovaný peněžní fond, ve kterém se soustřeďují různé druhy veřejných příjmů, rozdělují se a používají na financování veřejných statků;
bilanci, která bilancuje příjmy a výdaje za rozpočtové období (běžný rozpočet) nebo na delší období (kapitálový rozpočet);
finanční plán, podle kterého obec hospodaří v příslušném rozpočtovém období;
nástroj prosazování cílů obecní politiky.3 2.3.1 Rozpočtový proces Rozpočtový proces je činnost orgánů obcí, spojená se sestavením návrhu rozpočtu obce, s jeho následným schválením a realizací během rozpočtového období, průběžnou a následnou kontrolou plnění tohoto rozpočtu. Rozpočtové období trvá jeden rok, tento rok je shodný s kalendářním rokem. Rozpočtový proces samotný je však delší, zpravidla probíhá 1,5 až 2 roky. 4

Etapy rozpočtového procesu: 1) sestavení návrhu rozpočtu obce; 2) projednání a schválení návrhu tohoto rozpočtu; 3) plnění rozpočtu obce a průběžná kontrola plnění; 4) následná kontrola a sestavení přehledu o skutečném vývoji plnění rozpočtu obce za uplynulý rozpočtové období.

1) Sestavení návrhu rozpočtu Návrh rozpočtu sestavuje zpravidla finanční odbor ve spolupráci s finančním výborem obecního úřadu. Je to jedna z nejtěžších etap rozpočtového procesu. Nejprve je třeba odhadnout příjmy obce v příštím roce, a to jak příjmy vlastní, tak příjmy plynoucí do rozpočtu ve formě transferů z jiných veřejných rozpočtů. Až na základě těchto příjmů je možné naplánovat výdaje na zabezpečení veřejných statků. Je nutno 3

PEKOVÁ, J. Hospodaření obcí a rozpočet. Praha: Kodex Bohemia, 1997. s. 108

4

PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004. s. 211

13

rozhodnout, jaké statky a služby budou financovány, jak budou realizovány investice, kolik prostředků bude rozděleno mezi odbory obce, kolik bude přiděleno na provoz úřadu (podle cílů obce v daném rozpočtovém období) a následně z čeho budou tyto výdaje financovány. Výdaje jsou seřazeny podle naléhavosti, od nezbytných po tzv. méně nutné. Po případných úpravách strany příjmů či výdajů je sestaveno konečné znění návrhu rozpočtu, které starosta a finanční odbor předkládají radě obce. Před projednáním a schválením musí být návrh rozpočtu nejméně po dobu patnácti dnů zveřejněn na úřední desce, aby občané mohli do něj nahlédnout a případně vznést připomínky.

2) Projednání a schválení rozpočtu Rozpočet obce je projednáván a schvalován obecním zastupitelstvem. Předmětem schvalování je struktura příjmů a výdajů i celková částka rozpočtu. V případě, že rozpočet není před začátkem rozpočtového období schválen, hospodaří obec podle tzv. rozpočtového provizoria, tj. podle skutečnosti stejného období v předchozím rozpočtovém roce, až do doby schválení rozpočtu na daný rok.

3) Plnění rozpočtu a jeho průběžná kontrola Výkonné orgány obcí pravidelně kontrolují plnění rozpočtu během daného roku, analyzují příčiny případného neplnění rozpočtu a hledají účinná opatření, která by odstranila tyto nedostatky v hospodaření obce. Důležitou roli v dohledu nad finančním hospodařením obce má finanční výbor, který povinně zřizuje zastupitelstvo obce. V průběhu roku je možné provádět změny rozpočtu prostřednictvím tzn. rozpočtových opatření. Rozumí se jimi přesun rozpočtových prostředků, použití nových příjmů a vázání rozpočtových výdajů.

4) Následná kontrola Tato kontrola se provádí po skončení rozpočtového období. Velký důraz je zde pokládán na analýzu hospodaření a příčin vzniku salda rozpočtu obce. Příslušný orgán také sestavuje přehled o skutečném plnění rozpočtu v uplynulém období, včetně analýzy pozitivních a negativních vlivů, které působily na hospodaření obce.

14

Po skončení kalendářního roku obec souhrnně zpracuje údaje o ročním hospodaření do závěrečného účtu obce. Ten obsahuje údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v členění dle rozpočtové skladby a údaje o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití peněžních fondů. Součástí závěrečného účtu je vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtu kraje, státním fondům a jiných rozpočtům a k hospodaření dalších osob. Obdobně jako návrh rozpočtu musí být návrh závěrečného účtu před jeho schválením v zastupitelstvu obce zveřejněn po dobu patnácti dnů na úřední desce, aby se občané měli možnost vyjádřit. Do 30. června jej pak zastupitelstvo musí projednat.

V průběhu rozpočtového procesu musí obce dodržovat následující rozpočtové zásady:
každoročního sestavování a schvalování rozpočtu;
reálnosti a pravdivosti rozpočtu, tj. reálný odhad příjmů a výdajů rozpočtu, aby bylo možné splnit rozpočet obce jako finanční plán bez výrazných odchylek;
úplnosti a jednotnosti rozpočtu, dosažené pomocí závazné rozpočtové skladby;
dlouhodobé vyrovnanosti rozpočtu, jako základ úspěšného dlouhodobého hospodaření obce;
hospodárnost a efektivnost, účetní audit;
publicity, jejímž výsledkem je informovanost občanů o hospodaření obce.5 Obec může mimo rozpočtu sestavovat rozpočtový výhled. Ten slouží jako nástroj střednědobého finančního plánování na základě smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2-5 let následujících po roce, na který se sestavuje rozpočet. 2.3.2 Rozpočtová skladba Rozpočtová skladba zahrnuje systematické uspořádání rozpočtových příjmů a výdajů podle jednotných kritérií. Toto uspořádání je závazné a používá se v rozpočtovém procesu. Rozpočtová skladba zajišťuje, aby se všechny rozpočty sestavovaly podle závazného systému, stanoveného ministrem financí pro všechny organizace, aby bylo možné porovnávat jednotlivé rozpočty v čase i v prostoru.

5

PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004. s. 211 - 212

15

Třídění příjmů a výdajů rozpočtu podle závazné rozpočtové skladby respektuje:
zásadu jednotnosti a závaznosti – každý údaj má své jednoznačné identifikovatelné místo;
zásadu stability třídění rozpočtů – je důležitá pro makroekonomické analýzy, pro časovou srovnatelnost obsahu rozpočtu a pro analýzu plnění rozpočtu;
potřebu agregace, sumarizace s využitím principu konsolidace, aby nedocházelo k vícenásobného načítání některých operací;
zásadu srozumitelnosti na základě jasně definovaných hledisek;
zásadu kompatibility, tzn. zajištění transparentnosti na mezinárodní úrovni.6 Rozpočtová skladba dle Vyhláška 323/2002 Sb. Ministerstva financí o rozpočtové skladbě třídí příjmy a výdaje z hlediska: a. odpovědnostního, b. druhového, c. odvětvového, d. konsolidačního.

Odpovědnostní třídění Toto členění řadí příjmy a výdaje do kapitol. Podle kapitol umožňuje sledovat, kdo je odpovědný za plnění daných příjmů a výdajů rozpočtu. Toto třídění je závazné pouze pro státní rozpočet. Druhové třídění Princip druhového členění spočívá v rozdělení peněžních operací podle analytického rámce, tzn. na osm následujících hledisek: 1. inkaso x platba; 2. nenávratná x návratná; 3. domácí x zahraniční; 4. opětovaná x neopětovaná ; 5. povinná x dobrovolná; 6. běžná x kapitálová;

6

PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004. s. 226

16

7. týkající se aktiv x týkající se pasiv; 8. pro účely rozpočtové politiky x řízení likvidity.7 Používá se čtyřmístný číselný kód, který dovoluje odlišit třídy, seskupení položek, podseskupení položek a položky. Každou peněžní operaci lze zařadit tímto způsobem: a) třídy příjmových operací: 1. daňové příjmy, 2. nedaňové příjmy, 3. kapitálové příjmy, 4. přijaté dotace; b) třídy výdajových operací: 5. běžné výdaje, 6. kapitálové výdaje; c) třída 8 – financování.8 Odvětvové třídění Na základě tohoto členění se příjmy a výdaje třídí podle odvětví. Odvětvím se dle Vyhlášky 323/2002 Sb. rozumí druh činnosti, ze které příjmy plynou nebo na kterou se výdaje vynakládají. Jednotkami třídění jsou rozpočtové skupiny, oddíly, pooddíly a paragrafy. Paragrafy se seskupují do pododdílů, pododdíly do oddílů a oddíly do skupin. Konsolidační třídění Tento typ klasifikování se používá na výdaje vynakládané uvnitř soustavy veřejných rozpočtů a příjmy vznikající uvnitř této soustavy. Tyto příjmy a výdaje se třídí podle stupňů konsolidace. Stupněm konsolidace se rozumí okruh veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů. Jednotkami třídění jsou záznamové jednotky.

7

KINŠT, J., PAROUBEK, J. Rozpočtová skladba v roce 2007 a praktické příklady. Olomouc: Anag,

2006. s. 17 8

PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: Aspi, 2005.

s. 214

17

2.3.3 Příjmy rozpočtu obce Příjmy rozumíme veškeré nenávratně inkasované prostředky, opětované i neopětované, z domácí ekonomiky i ze zahraničí, včetně přijatých darů a dotací a přijaté splátky půjček, poskytnutých za účelem rozpočtové politiky. Nezahrnují na druhé straně návratná inkasa povahy přijatých výpůjček a přijaté splátky půjček poskytnutých za účelem řízení likvidity.9 Na základě hledisek analytického rámce rozdělujeme příjmy do dvou základních podskupin - vlastní příjmy a přijaté transfery. Tyto podskupiny se následně dělí na běžné a kapitálové. Běžné vlastní příjmy se dále člení na daňové a nedaňové. Podrobnější členění je znázorněno ve schématu v příloze č. 1, jehož pravá strana se v podstatě shoduje s roztřídění příjmů do jednotlivých položek druhového třídění. PEKOVÁ rozlišuje členění příjmů na běžné a kapitálové. Toto dělení je založené na stejných principech jako v rozpočtové skladbě. Běžné příjmy jsou příjmy každoročně se opakující, i když ne vždy ve stejném objemu. Jsou určeny na financování běžných, každoročně se opakujících potřeb. Kapitálové příjmy jsou příjmy jednorázového charakteru, zpravidla se neopakují pravidelně. Jsou většinou účelové a používají se k financování dlouhodobých potřeb, např. na pořízení investic.10 Od roku 1992 příjmy rozpočtů obcí neustále rostou. Rozhodující podíl v celkových příjmech představují běžné příjmy, zejména daňové. To je důsledkem změn v daňové soustavě a postupně i několika dalších změn v daňovém určení.

Rozpočtová skladba člení příjmy do následujících tříd: 1. daňové příjmy, 2. nedaňové příjmy, 3. kapitálové příjmy, 4. přijaté dotace.

9

KINŠT, J., PAROUBEK, J. Rozpočtová skladba v roce 2007 a praktické příklady. Olomouc: Anag,

2006. s. 20 - 21 10

PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004. s. 251 - 252

18

TŘÍDA 1 – DAŇOVÉ PŘÍJMY Nejvýznamnější skupinu běžných příjmů rozpočtů obcí tvoří příjmy daňové. Tyto příjmy jsou tvořeny celostátně vybíranými daněmi a různými poplatky, které jsou svým charakterem taky daně, i když nejsou součástí daňové soustavy.

Podíl na státních daních Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým fondům, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o rozpočtovém určení daní) určuje druhy daní, které jsou vybírány podle celostátně platných daňových zákonů, jejichž výnos plyne celý přímo do rozpočtů obcí. Jde o tzv. svěřené daně (někdy se označují termínem výlučné nebo rozpočtově určené). Mezi tyto daně se řadí daň z nemovitosti, která je vybíraná z nemovitostí nacházejících se na území obce, a daň z příjmů právnických osob v případě, kdy poplatníkem je obec (s výjimkou daně, která je vybírána srážkou podle zvláštní sazby). Zákon o rozpočtovém určení daní také stanovuje podíl na celostátně vybíraných daních, který bude příjmem rozpočtu obce, jsou to tzv. sdílené daně.

Daňové příjmy rozpočtu obce konkrétně tvoří:
výnosy ze svěřených daní;
podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty dle přepočteného počtu obyvatel;
podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmu právnických osob dle přepočteného počtu obyvatel;
podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob: •

ze závislé činnosti a funkčních požitků,

•

vybírané srážkou podle zvláštní sazby,

•

z 60 % celostátního výnosu daně z příjmů fyzických osob z podnikání;


30 % podíl z výnosu záloh na daň z příjmů fyzických osob z podnikání rozdělený podle místa bydliště podnikatele;
podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků rozdělený podle poměru počtu zaměstnanců v obci k 1. 12. předcházejícího roku k součtu zaměstnanců ve všech obcích ČR.

19

Místní poplatky Místní poplatky mají v současné době fakultativní charakter. To znamená, že obecní zastupitelstvo rozhoduje o tom, zda obec bude vybírat od fyzických či právnických osob místní poplatky a případně jaké. Obce mají omezenou daňovou povinnost, protože náležitosti místních poplatků jsou upraveny zákonem č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, včetně stanovení maximálně možné sazby nebo rozpětí sazeb. Tyto příjmy nepředstavují velký objem příjmů rozpočtu obce, v průměru nepřesahují 2 % z celkových příjmů rozpočtů obcí v České republice.

Poplatky musí být vyhlášeny obecně závaznou vyhláškou. Obce mohou vybírat tyto místní poplatky:
poplatek ze psů,
poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt,
poplatek za užívání veřejného prostranství,
poplatek ze vstupného,
poplatek z ubytovací kapacity,
poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj,
poplatek za povolení vjezdu s motorovými vozidly do vybraných míst a části měst,
poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů,
poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace.

Příjmy z vlastní správní činnosti Mezi daňové příjmy jsou zahrnuty i příjmy z vlastní správní činnosti, tj. správní poplatky za správní úkony, které obec vykonává v rámci přenesené působnosti. Jejich výše je zpravidla upravena celostátně platným zákonem č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, tzn. že orgány obcí nemohou jejich výši ovlivňovat. Orgány obcí provádějí podle rozsahu přenesené působnosti například tyto úkony: výpisy z matrik, vystavení stavebního povolení, ověření platnosti dokladů, pravosti podpisů apod.

20

TŘÍDA 2 – NEDAŇOVÉ PŘÍJMY Nedaňové příjmy náleží do běžných příjmů a jsou zpravidla spojeny s určitým protiplněním nebo sankčním postihem vůči tomu, kdo vystupuje jako jejich plátce.

Mezi nedaňové příjmy obcí patří:
příjmy z vlastního podnikání – zahrnují zisk municipálních podniků, podíl na zisku podniků s majetkovým vkladem obce, příjmy z pronájmu nebo z prodeje majetku, příjmy z finančního investování;
uživatelské poplatky za některé lokální a regionální smíšené veřejné statky;
sankční pokuty;
příjmy z mimorozpočtových fondů, pokud jsou vytvořeny;
ostatní příjmy (plánované příjmy – například příjmy ze sdružování finančních prostředků, a neplánované příjmy – tj. dary a výnosy z veřejných sbírek).11

TŘÍDA 3 – KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY Třetí třída rozpočtových příjmů zahrnuje především příjmy z prodeje dlouhodobého majetku pořizovaného z investičních prostředků a finančních aktiv, které mají podobu akcií či majetkových podílů. Dále sem také patří přijaté investiční dary od subjektů neveřejného sektoru a příspěvky na investice od fyzických a právnických osob.

TŘÍDA 4 – PŘIJATÉ DOTACE Dotace tvoří významnou část příjmů rozpočtů obcí. Vlastní příjmy nestačí na financování potřebných výdajů. Dotace plynoucí do rozpočtů obcí jsou projevem existence přerozdělovacích procesů uvnitř soustavy veřejných rozpočtů, přičemž vychází z principů solidarity. Přerozdělovací procesy jsou realizovány především ve formě nenávratných peněžních transferů – dotací ze státního rozpočtu, případně ze státních účelových fondů a rozpočtů vyšších územně samosprávných celků. Dotace mohou být obcím poskytovány buď jako účelové (specifické) dotace nebo neúčelové (všeobecné) dotace. Jsou zaměřeny na financování běžných, pravidelně

11

PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004. s. 281

21

se opakujících potřeb v rozpočtovém období (běžné dotace), a jednorázových, pravidelně se neopakujících dlouhodobých potřeb (kapitálové dotace). V teorii místních financí jsou zdůrazňovány určité požadavky na systém dotačních vazeb. Jedná se zejména o tyto:
nezávislost v rozhodování o použití dotace příjemcem – předpokládá to využívání především neúčelových dotací, kdy rozhodovací pravomoci mají především orgány obce;
příjmová dostatečnost – tzn. z fiskálních důvodů doplnění finančních prostředků v obecním rozpočtu;
spravedlnost v rozdělování a solidarita;
plánovatelnost – alespoň ve střednědobém horizontu;
jednoduchost kritérií pro poskytování dotací do obecního rozpočtu;
ekonomická efektivnost;
motivace k dobrému hospodaření – dotace by neměly být poskytovány na krytí deficitu obecního rozpočtu;
využívání i cílených grantů.12 2.3.4 Výdaje rozpočtu obce Výdaje jsou veškeré návratné platby na běžné i kapitálové účely, opětované i neopětované, a poskytované návratné platby (půjčky) za účelem rozpočtové politiky.13 Výdaje je možné členit z více hledisek. Podrobně třídí výdaje rozpočtová skladba. Z hlediska druhového dělíme výdaje na běžné a kapitálové. Tomuto třídění odpovídá pátá a šestá třída. Podrobnější členění je znázorněno ve schématu v příloze č. 2.

TŘÍDA 5 – BĚŽNÉ VÝDAJE Běžné výdaje slouží k financování běžných, pravidelně se opakujících potřeb v příslušném rozpočtovém období. Někdy jsou označovány i jako neinvestiční nebo provozní výdaje. Výše těchto výdajů závisí zejména na struktuře, rozsahu a kvalitě poskytovaných veřejných statků. 12

PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004. s. 292

13

KINŠT, J., PAROUBEK, J. Rozpočtová skladba v roce 2007 a praktické příklady. Olomouc: Anag,

2006. s. 24

22

Podle rozpočtové skladby tyto výdaje dále dělíme na:
neinvestiční nákupy – opětované výdaje za zboží a služby neinvestiční povahy a náklady související s pracovní silou, jako jsou mzdy a pojistné;


neinvestiční transfery – neopětované výdaje na neinvestiční účely charakteru dotací, příspěvků a dávek poskytovaných mimo rozpočtovou jednotku;




neinvestiční půjčky – návratně poskytované prostředky jiným subjektům na neinvestiční účely.14

TŘÍDA 6 – KAPITÁLOVÉ VÝDAJE Kapitálové výdaje slouží k financování dlouhodobých potřeb (zejména investičních), které zpravidla přesahují jedno rozpočtové období. Často bývají nazývány výdaji investičními. Tato skupina se podle rozpočtové skladby člení na:
investiční nákupy – opětované výdaje související s pořízením hmotného a nehmotného investičního majetku a finančních investic (tj. akcií a majetkových podílů);
investiční transfery – neopětované výdaje (dotace a příspěvky) na investiční účely mimo rozpočet obce;
investiční půjčky – návratně poskytované prostředky jiným subjektům na investiční účely.15 Dalším důležitým členěním výdajů z hlediska rozpočtového plánování je rozlišení na výdaje plánované a neplánované. Plánované výdaje jsou takové, které lze v rozpočtovém roce poměrně dobře naplánovat. Příkladem mohou být výdaje na provoz obecního úřadu nebo výdaje na platy zaměstnanců obecního úřadu.16 Oproti tomu neplánované výdaje, jsou výdaji nahodilými, které lze předpokládat jen obtížně a často je jejich plánování úplně nemožné. Tyto výdaje bývají většinou

14

KINŠT, J., PAROUBEK, J. Rozpočtová skladba v roce 2007 a praktické příklady. Olomouc: Anag,

2006. s. 24 - 25 15

KINŠT, J., PAROUBEK, J. Rozpočtová skladba v roce 2007 a praktické příklady. Olomouc: Anag,

2006. s. 25 16

PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004. s. 333

23

financovány z rezerv vytvořených v obecních rozpočtech. Patří mezi ně např. podpora občanům obce při živelných pohromách.17 2.3.5 Pojem financování v rozpočtové skladbě Třetím okruhem peněžních operací je tzv. financování, které je v druhovém členění obsahem třídy osmé. Zahrnuje tyto kategorie peněžních operací:
obec si půjčí peníze - vystupuje v pozici dlužníka peněžních prostředků (vůči bankovnímu ústavu, majitelům komunálních obligací, státu, příp. jiným subjektům) a následně své dluhy splácí;
obec sama půjčuje volné peněžní prostředky z důvodu optimalizace likvidity (formou termínovaných vkladů, nákupu majetkových i dlužných cenných papírů) a po uplynutí doby splatnosti je získá zpět;
libovolnou změnu stavu peněžních prostředků na bankovních municipality,

která

je

„zrcadlem“

příjmových

a

výdajových

účtech operací

uskutečněných na těchto účtech;
opravné položky, které člení operace nemající charakter operací veřejných rozpočtů nebo mající charakter nepeněžních operací.18

Princip financování a jeho vztah k příjmům a výdajům vyjadřuje základní rovnice rozpočtové skladby, která je důležitá pro pochopení smyslu konstrukce rozpočtové skladby: PŘÍJMY – VÝDAJE = PŘEBYTEK (+) / SCHODEK (-) = (-/+) FINANCOVÁNÍ Dosažení této rovnice je základní kontrolou správnosti pro zpracovatele finančních výkazů.

17

PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004. s. 333

18

KINŠT, J., PAROUBEK, J. Rozpočtová skladba v roce 2007 a praktické příklady. Olomouc: Anag,

2006. s. 27

24

2.4 Majetek obcí 2.4.1 Vymezení majetku obcí Vlastnictví majetku je důležitým ekonomickým předpokladem existence územní samosprávy. Z hospodaření s tímto majetkem plynou příjmy do obecního rozpočtu.19 Obec má právo vlastní majetek držet, užívat a nakládat s ním. Naproti tomu jsou obce povinny:
pečovat o zachování a rozvoj majetku, vedení evidence majetku,
záměr prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek zveřejnit před projednáváním po dobu nejméně 15 dnů na své úřední desce. Majetek musí prodat za cenu obvyklou podle místa a času. Způsob nabytí majetku do obecního vlastnictví může být různý:
originární – vytvoření majetku (novostavba),
koupě majetku na trhu,
zdědění či darování,
převod právní cestou,
vyvlastnění za náhradu.20 Veškerý majetek obcí byl k 31.12.1949 znárodněn. Od té doby národní výbory majetek pouze spravovaly. Právo na vlastní majetek bylo obcím opět přiznáno na základě zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů. Do vlastnictví obcí se vrátil:
historický majetek – tzn. majetek, který obce vlastnily k 31.12.1949 a to nezastavěné pozemky, stavby a pozemky, tvořící jeden funkční celek. Obcím se ale nevrátil všechen majetek, neboť část tohoto majetku se dostala do vlastnictví jiných subjektů, a na některých pozemcích byly postaveny komunikace, rodinné domky, průmyslové stavby apod.;
majetek, tj. stavby a pozemky převedené do vlastnictví obcí na základě původního práva hospodaření, který obce spravovaly ke dni 24.5.1991. Obcím

19

MARKOVÁ, H. Finance obcí, měst a krajů. Praha: Orac, 2000, s. 29

20

MARKOVÁ, H. Finance obcí, měst a krajů. Praha: Orac, 2000, s. 30

25

byl vrácen také majetek, který byl svěřen do správy rozpočtovým a příspěvkovým organizacím;
bytový fond s pozemky, tvořící jeden funkční celek, a domy, které vlastnily v tzv. přímé správě nebo byly postavené po roce 1949 státem v rámci státní bytové výstavby. Do vlastnictví obcí se dostaly pozemky se sídlištní zelení, chodníky apod.;
objekty komplexní bytové výstavby rozestavěné k 31.12.1992 na katastrálním území příslušné obce a majetek tvořící s pozemky jeden funkční celek.21 Kulturní památky, muzea, galerie, sbírkové předměty apod. jako historický majetek se vrací do vlastnictví obce pouze na základě rozhodnutí Ministerstva kultury České republiky. Obecní majetek je majetkem celého místního společenství občanů a tvoří jej zejména:
hmotný majetek, který zahrnuje: •

nemovitosti (pozemky a budovy),

•

movité věci (zařízení, stroje, přístroje aj.),

•

majetková práva a pohledávky,

•

peněžní prostředky (hotovost a vklady na účtech),

•

cenné papíry (akcie, směnky, šeky atd.);


nehmotná aktiva (software apod.).22 TOTH řadí do obecního majetku kromě budov a staveb, stavebních a zemědělských pozemků a dalšího movitého i nemovitého majetku také infrastrukturu. Infrastrukturu chápe jako celý soubor odvětví, které zajišťují předpoklady pro existenci a další rozvoj všech ostatních činností města a obce.23

Infrastruktura dále dělí na: 1) technickou infrastrukturu, 2) sociální služby. 21

PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004. s. 356 - 357

22

PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004. s. 359

23

TOTH, P. Ekonomika měst a obcí. Praha: VŠE, 1998. s. 48

26

Do oblasti technické infrastruktury spadají technické sítě (elektrické vedení, vodovody, kanalizace a další) a jejich obslužné budovy a stavby. Mezi další velice důležité oblasti této infrastruktury patří doprava, spoje (telekomunikace, informatizace), energetika, vodní hospodářství (čistírny odpadních vod, vodovodní a kanalizační sítě, aj.) a životní prostředí (čistota obce, správa a údržba zeleně). Infrastruktura sociálních služeb zahrnuje školství (zdarma poskytovaná služba, případně za školné), zdravotnictví (všichni občané mají právo na bezplatnou péči, na léky a zdravotní pomůcky), sociální zabezpečení, kulturu a kulturní zařízení, sport a tělesnou výchovu a v neposlední řadě také bydlení a údržbu bytového fondu. 2.4.2 Hospodaření s majetkem obcí Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) nařizuje obcím povinnost využívat majetek obce účelně a hospodárně v souladu se zájmy a úkoly obce. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku a vést evidenci svého majetku. Majetek obce musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. Pro každou obec je výhodnější uplatňovat spíše pronájem obecního majetku než prodej, protože to má za následek trvalejší příjmy do obecního rozpočtu a ne jednorázový příjem ve výši prodejní ceny majetku. Každá obec by měla v rámci nakládání se svým majetek toto vlastnictví také správně ocenit. Nejčastěji se oceňuje obvyklou cenou, tj. cenou, za kterou by se obvykle majetek nebo jemu podobný prodal. V České republice se využívají cenové mapy, kde mohou být stanoveny pouze ceny stavebních pozemků. Obce si stanovují tyto cenové mapy obecně závaznou vyhláškou, ale před jejich využíváním musí být uveřejněny v Cenovém věstníku u Ministerstva financí České republiky. Oceňování závisí na mnoha faktorech, především na velikosti obce a jejím významu. Ve velkých městech mají pozemky vysoké hodnocení a v malých naopak nízké. Způsoby hospodaření s obecním majetkem:
vlastní podnikání;
vklady majetku do: •

rozpočtových a příspěvkových organizací,

•

akciových společností a společností s ručením omezeným,

27

•

obecně prospěšných společností,

•

dobrovolného svazku obcí,

•

sdružení,

•

nadace aj.24

O hospodaření s majetkem obce rozhoduje ve většině případů obecní zastupitelstvo a je za ně zodpovědné. Musí zabezpečit kvalitní a úplnou evidenci majetku a zajišťovat pravidelné inventarizace majetku. 2.4.3 Ukazatel dluhové služby Výše municipálního dluhu je velmi diskutovanou otázkou a v této souvislosti odborníci používají jako ukazatel bezpečné míry zadlužení podíl dluhové služby na běžných příjmech. Doporučená hodnota tohoto ukazatele ministerstvem financí se pohybuje od roku 2004 maximálně ve výši 30 %. Vláda České republiky přijala dne 14. dubna 2004 usnesení č. 346 o Regulaci zadluženosti obcí a krajů pomocí ukazatele dluhové služby. 25 Dle tohoto usnesení je ukazatel dluhové služby definován jako poměr dluhové služby ke skutečnému objemu dluhové základny za uplynulý kalendářní rok. Dluhovou službu představují zaplacené úroky (položka 5141 rozpočtové skladby), uhrazené splátky vydaných dluhopisů (položky 8xx2 rozpočtové skladby), splátky jistin (položky 8xx4 rozpočtové skladby), splátky leasingu (položka 5178 rozpočtové skladby). Dluhovou základnou se rozumí skutečně dosažené daňové a nedaňové příjmy (třída 1 a 2 rozpočtové skladby) a dotace souhrnného finančního vztahu (položky 4112 a 4212 rozpočtové skladby, tzn. prostředky finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí a rozpočtům krajů podle přílohy zákona o státním rozpočtu na příslušný kalendářní rok).

24

25

PEKOVÁ, J. Hospodaření obcí a rozpočet. Praha: Codex Bohemia, 1997. s. 71

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR [online]. Regulace zadluženosti obcí a krajů. [cit.

2007-04-07]. Dostupné z:

28

3. CÍL PRÁCE A METODIKA Bakalářská práce je vypracována na téma „Zásady tvorby rozpočtu města“. Cílem tedy je tvorba rozpočtu, posouzení výdajových a příjmových stránek rozpočtu města a nakládání s obecním majetkem. Tato práce se konkrétně zaměřuje na město Moravské Budějovice a jeho hospodaření v letech 2004 – 2006. Analýza rozpočtu spočívá zejména ve vyhodnocení vývoje a skladby příjmů a výdajů. Důležité je též zhodnotit celkové hospodaření obce a navrhnout možná doporučení pro zdokonalení systému tohoto hospodaření. V literární rešerši jsou vymezeny pojmy týkající se územní samosprávy a postavení obcí. Je zde vysvětlena také problematika financování obce se zaměřením na členění příjmů a výdajů. Část se věnuje vlastnictví majetku obce a hospodaření s ním. Vlastní práce zachycuje konkrétní údaje města Moravské Budějovice. Nejprve je uvedena stručná charakteristika města a městského úřadu včetně členění na odbory. Následně je provedena analýza rozpočtu města v letech 2004 – 2006, při které bylo vycházeno ze skutečných příjmů a výdajů města získaných z finančního odboru městského úřadu. Velkou roli zde zaujímají metody horizontální a vertikální analýzy. Metoda horizontální analýzy se používá při určení změn daných položek oproti předešlému období. Vertikální analýza vyjadřuje procentní podíl určité položky ze stanoveného základu. Zjištěná data jsou zpracována do tabulek, znázorněna graficky a výsledky okomentovány. V závěru práce byla použita syntéza, což je obecné označení pro proces spojení dvou nebo více částí do jednoho celku. Část vlastní práce se věnuje vlastnictví majetku města Moravské Budějovice a rozboru hospodaření s ním. V závěru této kapitoly je vyhodnocen vývoj specifického ukazatele municipality, jímž je dluhová služba.

29

4. VLASTNÍ PRÁCE 4.1 Město Moravské Budějovice Název město Budějovice je odvozen od osobního jména Budivoj, Buděj, tedy ves lidí Budějových. Přesný název Moravské Budějovice vznikl až v roce 1837. 4.1.1 Vznik a vývoj Moravských Budějovic Moravské Budějovice vznikly v místě přechodu důležité obchodní cesty přes říčku Rokytnou. Nejstarší písemná zmínka o městě pochází z roku 1231. Ve 2. polovině 13. století došlo k pokusu o založení města, který souvisí se vznikem tržiště lichoběžníkového tvaru. Do města se vcházelo třemi branami. Roku 1307 získal Moravské Budějovice Rajmund z Lichtenburka. Tento rod měl po krátké době většinu zeměpanských statků v dané oblasti. Z obyvatel města se v různých pramenech objevují zejména kněží a měšťané. Město Moravské Budějovice ještě před husitskými válkami dostalo od pánů Smila a Jana z Lichtenburka roku 1417 velmi důležité privilegium – právo odúmrtní. Pro obyvatele města to znamenalo, že mohli svobodně odkazovat a dědit majetek. Roku 1498 král Vladislav Jagelonský potvrdil městu dosavadní privilegia a dal mu znak a pečeť. Více zpráv se zachovalo z konce 15. století. Usazovala se zde drobná šlechta z okolí. Moravské Budějovice byly jediné město na statcích pánů z Valdštejna. Roku 1546 nechali noví majitelé upravit zápis do zemských desek, kde bylo původně uvedeno městečko. Páni z Valdštejna se snažili vytvořit z města větší obchodní centrum. Koncem 16. a počátkem 17. století žili v Moravských Budějovicích řemeslníci 37 profesí. Nejvýnosnější byla řemesla potravinářská a nejpočetněji zastoupena řemesla textilní a oděvní. Mnozí měšťané se vedle řemesla zabývali i obchodem, zejména s obilím a jinými zemědělskými produkty. Moravské Budějovice byly typem řemeslnicko-zemědělského města. Na přelomu 16. a 17. století výrazně vzrostla úroveň městské samosprávy. Do čela městských rad byli volení měšťané nejen podle velikosti hmotných statků, ale i podle schopnosti řídit městské hospodářství. Během následujících let nedošlo k výrazným změnám.

30

Až v 19. století se ve městě začal rozšiřovat společenský život. Výrazně se zde začala prosazovat divadelní a hudební činnost. Koncem století ovlivňoval společenský život ve městě nejvíce Sokol (založen 1889). Roku 1938 se Moravskobudějovický okres rozrostl o další části. Měl 157 obcí. Do města byl převeden krajský soud a několik českých škol ze Znojma. Po 2. světové válce se Moravské Budějovice rychle vracely k mírovému životu. Nejdříve byly odstraněny způsobené škody. Město mělo 4 533 obyvatel. V roce 1960 při územní reorganizaci byl správní okres Moravské Budějovice zrušen. Většina obcí se sloučily s okresem Třebíč. Město zůstalo přirozeným obchodním, průmyslovým a kulturním střediskem regionu.26 4.1.2 Současné Moravské Budějovice Město Moravské Budějovice je přirozenou branou Podyjí, jedné z nejkrásnějších turistických oblastí České republiky. Rozprostírá se v malebné mírně zvlněné krajině jihozápadní Moravy, na pokraji Českomoravské vysočiny. Patří mezi důležitá hospodářská i kulturní střediska jihozápadní Moravy. Protéká jím říčka Rokotná. Nadmořská výška je 466 m nad mořem. Město s 8 tisíci obyvateli leží na státní silnici mezi Jihlavou a Znojmem, dříve to bývala císařská silnice spojující Vídeň s Prahou. Městem prochází železniční trať Českých drah Jihlava-Okříšky-Znojmo. Moravské Budějovice poskytují základní i úplné střední vzdělání. Nachází se zde 3 základní školy, Střední odborné učiliště řemesel a služeb a velmi uznávaná střední škola Gymnázium a Střední odborná škola. Vzdělání je zde dostupné žákům i studentům z celého blízkého i vzdálenějšího okolí. Město žije také bohatou kulturní a společenskou tradicí. Městské kulturní středisko Beseda zajišťuje pořádání kulturních a společenských akcí pro obyvatele Moravských Budějovic, moravskobudějovického mikroregionu a návštěvníky z celé České republiky i ze zahraničí. Každoročně se zde pořádá řemeslnický jarmark, koncerty různých zpěváků a skupin, komorní orchestry, vánoční koncerty a další. Letos již jedenáctým rokem se zde konala ochutnávka jihomoravských vín. Kdokoli může přijít posedět, popovídat si se známými, seznámit se s novými lidmi, ochutnat kvalitní víno a to vše 26

NEKUDA, V. Moravskobudějovicko Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1997.

s. 495 - 521

31

při poslechu moravské hudby. V zámeckých konírnách je možné navštívit v průběhu roku různé výstavy fotografií, malířské a jiné umění včetně dalších ručních prací. Město je místem rekreací i sportovního vyžití pro široké okolí. Areál koupaliště nabízí tři bazény, tobogán, saunu a veškeré sportovní vybavení. Využití nachází rovněž krytý zimní stadion, tenisový areál, fotbalové hřiště a bowling. Z hlediska cestovního ruchu a turistiky je tato oblast velice zajímavá, láká turisty, kteří navštěvují toto město, zejména z důvodu výhodné polohy pro další výlety, pro čistotu ovzduší a celkově dobré životní prostředí v regionu. Okolím Moravských Budějovic prochází také několik cyklostezek. Tyto trasy jsou určeny středně zdatným turistům, kteří objevují všechno krásné, co okolní příroda a krajina nabízí. Město má pravomoc zřizovat příspěvkové organizace. Moravské Budějovice mají vytvořeny následující organizace: Technické služby, MAME s.r.o., Koupaliště, restaurace a sauna, Městské kulturní středisko, Základní umělecká školu, Sbor dobrovolných hasičů, Zimní stadion, základní školy, mateřské školy a další. K řízení těchto organizací je pověřený radou města místostarosta. V další části práce se budu zabývat již přímo městským úřadem Moravské Budějovice, jeho sídlem, orgány města, a také podrobněji odbory, se kterými se můžeme setkat na tomto městském úřadě.

4.2 Městský úřad Moravské Budějovice Městský úřad Moravské Budějovice se stal dnem 1.1.2003 pověřeným obecním úřadem s rozšířenou působností (úřad III.stupně). Po zrušení okresních úřadů k 31.12.2002 na něj přešel výkon části pravomocí Okresního úřadu Třebíč. Městský úřad sídlí na Náměstí Míru v objektu radnice č. p. 31, která je v majetku města. Tento objekt prodělal rozsáhlé rekonstrukce, včetně přístavby k tomuto objektu, jelikož bylo zapotřebí více prostor pro nové zaměstnance. Městský úřad tvoří starosta, místostarosta, tajemník a zaměstnanci města zařazení do městského úřadu. Jedním z orgánů města je městské zastupitelstvo. Počet členů zastupitelstva se stanovuje podle § 68 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích s přihlédnutím zejména k počtu obyvatel města a velikosti územního obvodu. Město Moravské Budějovice má přibližně 7 780 obyvatel. Z toho vyplývá počet členů zastupitelstva,

32

které tvoří 21 zvolených zástupců. Dalším velice důležitým orgánem je rada města. Počet členů rady musí být dle § 99 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích vždy lichý a nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva. Rada města Moravské Budějovice má proto 5 členů. Zastupitelstvo může podle § 84 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích v platném znění zřizovat a rušit výbory. Vždy musí být zřízen finanční a kontrolní výbor. Tyto dva výbory v Moravských Budějovicích fungují. Finanční výbor má 9 a kontrolní 7 členů. Rada města zřizuje komise dle §122 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích. V Moravských Budějovicích jsou zřízeny následující komise:
výběrová komise,
bytová komise,
sociální, zdravotní a školská komise,
komise výstavby a rozvoje města,
pracovní skupina programu regenerace městské památkové zóny. Dále jsou zde zřízeny zvláštní orgány města, a to komise sociálně-právní ochrany dětí, povodňová komise a bezpečnostní rada. Rada města jmenuje jednotlivé členy komisí. Komise jsou složeny z členů zastupitelstva a dalších občanů. Ze své činnosti jsou komise odpovědné radě města. V oblasti samostatné působnosti města plní městský úřad v prvé řadě úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo města nebo rada města – jde zejména o organizační zabezpečení plnění usnesení přijatých těmito orgány. Druhým základním úkolem je poskytování pomoci výborům a komisím v jejich činnosti. Rada města svěřila městskému úřadu zcela výkon své pravomoci ukládat pokuty za některé protiprávní jednání narušující oblast samostatné působnosti města právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami. V oblasti přenesené působnosti je městský úřad základním funkčně příslušným orgánem pro výkon státní správy s výjimkou věcí, které jsou svěřeny zastupitelstvu města a radě města nebo zvláštnímu orgánu města, případně komisím.

33

4.2.1 Odbory Městského úřadu Na městském úřadě v Moravských Budějovicích se můžeme setkat s odbory se samostatnou a přenesenou působností. Samostatná působnost znamená, že obec spravuje své záležitosti samostatně (jde zejména o útvary – odbor strategického rozvoje a investic, finanční odbor, odbor organizační, odbor kanceláře starosty a školství). Přenesenou působnost lze charakterizovat, že obec vykonává státní správu v rozsahu stanoveném zvláštními zákony pro obce (patří sem odbor organizační, odbor živnostenský, odbor dopravy a silničního hospodářství, odbor sociální, odbor výstavby a územního plánování, odbor životního prostředí, odbor kanceláře starosty a školství). Rada města zřídila pro jednotlivé úseky činnosti městského úřadu tyto odbory a oddělení:  odbor finanční;  odbor strategického rozvoje a investic:
majetkové a regionálně-dotační oddělení,
oddělení investičních a dotačních programů;  odbor výstavby a územní plánování:
oddělení Stavebního úřadu,
oddělení Úřadu územního plánování, regionální a památkové péče;  odbor sociální;  odbor organizační:
oddělení obrany technického zabezpečení,
oddělení správních činností;  odbor živnostenský;  odbor dopravy a silničního hospodářství;  odbor životního prostředí;  odbor kanceláře starosty a školství.27 V čele každého odboru stojí vedoucí odboru, který řídí jeho činnost, odpovídá za výkon státní správy na svěřeném úseku a za plnění úkolů vyplývajících z činnosti na úseku samosprávy včetně čerpání rozpočtových prostředků. Vedoucí odborů i všichni 27

MĚSTO MORAVSKÉ BUDĚJOVICE [online]. Struktura úřadu. [cit. 2007-01-29]. Dostupné z:



34

pracovníci jsou ze své činnosti odpovědni tajemníkovi městského úřadu. Přesné vymezení a propojení jednotlivých orgánů a odborů je znázorněno v příloze č. 3. Podrobnější charakteristika jednotlivých odborů je uvedena v příloze č. 4.

4.3 Rozpočet města 4.3.1 Rozpočtový proces Zákon o obcích neupravuje každý detail přípravy, projednávání a schvalování rozpočtu obce. Z toho důvodu není rozpočtový proces na všech obcích stejný. Některé zásady a fáze ale zůstávají shodné. Problematikou rozpočtu města Moravské Budějovice a jeho financování se zabývá zejména finanční odbor. Prvním předpokladem k sestavení co nejlepšího návrhu rozpočtu na následující rok je pečlivé sledování zákonitostí u příjmů a výdajů v probíhajícím roce. Již v měsíci říjnu se začíná s pracemi na sestavování rozpočtu na další rozpočtový rok. Při jeho sestavování se zohlední veškeré faktory, které budou mít na navrhovaný rozpočet vliv. Vychází se zejména z výsledků plnění rozpočtu za předchozí rozpočtové období. Nejdříve se musí odhadnout, jaké budou v příštím roce příjmy, ať už se jedná o příjmy vlastní či transfery ze státního rozpočtu, ostatních veřejných rozpočtů a fondů, a až podle toho pak plánovat výdaje. Jednotlivé odbory vznesou požadavky (výdaje), které jsou postupně upravovány s ohledem na prioritní akce města a na odhadované budoucí příjmy. Rozpočet je následně projednáván finančním výborem, radou města a konečný návrh je předložen zastupitelstvu ke schválení. V této fázi dostává zpravidla rozpočet konečnou podobu. Nejméně 15 dní před jednáním zastupitelstva, musí být rozpočet vyvěšen na úřední desce městského úřadu, aby občané měli možnost se k navrhovanému rozpočtu vyjádřit a případně vznést připomínky. Ty mohou buď uplatnit písemně ve stanovené lhůtě nebo ústně přímo na zasedání zastupitelstva. K samotnému schválení struktury municipálních příjmů a výdajů i celkového objemu rozpočtu musí dojít nejpozději v měsíci prosinci, aby město nemuselo přijímat a hospodařit v prvních měsících následujícího roku podle rozpočtového provizoria.

35

Finanční odbor musí v průběhu rozpočtového roku kontrolovat plnění příjmů a výdajů rozpočtu se schváleným nebo upraveným rozpočtem. Tuto kontrolu provádí v měsíčních intervalech k zajištění včasného identifikování příčin neplnění rozpočtu a následného provedení vhodných opatření, které vedou k jejich odstranění. Rada města pak zabezpečuje hospodaření podle schváleného rozpočtu a kontroluje jeho plnění. Plněním rozpočtu se také zabývá finanční výbor, který provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky města. Po skončení rozpočtového období, nejpozději do 30. června roku následujícího, je finanční odbor povinen předložit zastupitelstvu města ke schválení závěrečný účet za daný rok. Ten obsahuje údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby a údaje o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití fondů. Povinnou součástí závěrečného účtu je i zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření města. Pro zajištění informovanosti široké veřejnosti se využívá možnosti uveřejnění závěrečného účtu na úřední desce, na internetových stránkách města, v článcích místních novin a na regionálním kabelovém vysílání, které také pravidelně poskytuje informace o činnosti městského úřadu a dění ve městě. V následujících částech práce se podrobněji věnuji rozpočtovým příjmům a výdajům města Moravské Budějovice a způsobu financování. Za sledované období jsem zvolila poslední rozpočtová období (tzn. rok 2004, 2005 a 2006). 4.3.2 Příjmy rozpočtu Rozpočtové příjmy města jsou tvořeny výtěžky z daní, výnosem z pronájmu, ostatními nedaňovými příjmy, prodejem nemovitostí a také přijatými dotacemi, které zde představují největší část. Vývoj celkových skutečných příjmů za období 2004 – 2006 znázorňuje graf č. 1. Jak je patrné, mezi léty 2004 a 2005 došlo k výraznému poklesu příjmů, následně pak došlo k jejich růstu, ten ale není tak markantní.

36

skutečné příjmy v tis. Kč

Graf č. 1: Vývoj skutečných příjmů za sledované období (v tis. Kč)

250 000,00 200 000,00 2004 2005

150 000,00

2006 100 000,00 50 000,00 0,00

Jednotlivé rozpočtové příjmy členěné podle jednotlivých tříd za analyzované období jsou zachyceny v tabulce č. 1. Je možné sledovat kolísavý vývoj. V roce 2005 došlo k poklesu příjmů o 29 % oproti roku 2004, následně pak k růstu o 6 %. To bylo způsobeno zejména výraznou změnou výše přijatých dotací.

Tabulka č. 1: Rozpočtové příjmy (v tis. Kč) Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem

2004 61 500,40 8 098,24 1 456,89 145 561,67 216 617,20

2005 74 793,31 11 359,92 1 736,43 66 267,83 154 157,49

2006 70 007,59 6 860,97 1 762,31 84 416,90 163 047,77

Nejvyšší podíl na celkových příjmech zaujímají převážně přijaté dotace. V roce 2004 představují dokonce 67 % celkových příjmů. V následujícím roce došlo k výraznému poklesu celkových příjmů o 62 459,71 tis. Kč, který byl způsoben nižším výnosem z přijatých dotací. Oproti roku 2004 byl v roce 2005 zaznamenám pokles dotací o více než polovinu. V roce 2005 tvoří nejvyšší část příjmů příjmy daňové, ty představují 48,5 % celkových příjmů. Rok 2006 zaznamenal naopak rostoucí tendenci příjmů, i když tento růst není nijak veliký. Kromě daňových a nedaňových příjmů je zaznamenán růst ostatních příjmů. Tento vývoj je zaznamenám v grafu č. 2.

37

Graf č. 2: Struktura příjmů dle jednotlivých tříd

100% 90% 80% 70%

Přijaté dotace

60%

Kapitálové příjmy

50%

Nedaňové příjmy

40%

Daňové příjmy

30% 20% 10% 0%

Daňové příjmy Příjmy daňového charakteru patří mezi nenávratné příjmy. Město s nimi může nakládat dle svého uvážení. Mají také zásadní vliv na skutečnou autonomii a jsou reálnou zárukou svobody města. Vývoj jednotlivých daňových příjmů je uveden v tabulce č. 2. Z této tabulky je zřejmé, že největší podíl na těchto příjmech mají daně. Do této skupiny patří daň z příjmů právnických osob a fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitostí.

Tabulka č. 2: Členění daňový příjmů (v tis. Kč) Daně Správní poplatky Místní správa Místní poplatky Daňové příjmy celkem

2004 53 649,70 3 193,68 510,41 4 146,61 61 500,40

2005 65 586,93 4 394,19 203,92 4 608,27 74 793,31

2006 60 180,99 5 130,40 230,33 4 465,87 70 007,59

Podíl daňových příjmů na celkových příjmech znázorňuje graf č. 3. Je patrné, že v roce 2005 došlo k výraznějšímu zvýšení a to o 20 %, které bylo způsobeno zvýšením výnosů z daní o 11 640 tis. Kč a zároveň markantním poklesem přijatých dotací o více než polovinu. Rok 2006 znamená nepatrné snížení daňových příjmů oproti roku 2005, a to o 6,5 %.

38

Graf č. 3: Podíl daňových příjmů na celkových příjmech 48,52% 50,00%

42,94%

45,00% 40,00% 35,00%

28,39%

30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 2004

2005

2006

Největší podíl na daňových příjmech města Moravské Budějovice zaujímají daně, ty tvoří průměrně 87 % celkových daňových příjmů. Struktura a vývoj jednotlivých daní je zachycen v tabulce č. 3. Dominantní položkou během sledovaného období jsou příjmy z daně z přidané hodnoty. Tato daň tvoří v roce 2005 dokonce téměř 43 % z celkových daní. V dalším roce dochází k jejímu snížení. Mezi další daně, které představují vyšší příjmy, patří daň z příjmů právnických osob a daň z příjmů ze závislé činnosti. U těchto daní dochází v průběhu let k jejich postupnému nárůstu. Naopak nejnižších hodnot zaznamenává odnětí zemědělské a lesní půdy, které je patrné až v posledním sledovaném roce. Výraznější pokles je zaznamenán u daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti (dále SVČ), kdy v roce 2006 došlo oproti roku 2005 ke snížení o 1 672,1 tis. Kč, tj. o 2 % z celkové výše daní.

Tabulka č. 3: Vývoj daní rozpočtu města (v tis. Kč) Daň z nemovitostí Daň ze závislé činnosti Daň z příjmů fyzických osob SVČ Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů právnických osob Město Odnětí zemědělské a lesní půdy Daň z přidané hodnoty Daň z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů Daně celkem

39

2004 4 128,67 11 634,64 4 795,93 11 835,91 3 049,78 0,00 17 451,20

2005 3 995,60 12 385,46 5 373,33 12 954,75 2 195,20 0,00 28 048,50

2006 3 900,55 12 472,99 3 701,23 13 463,24 2 552,68 8,16 23 354,95

753,57

634,09

727,19

53 649,70

65 586,93

60 180,99

Výpočet daňových příjmů z hrubého výnosu daně spočívá ve stanovení

výše

odpovídající poměru násobku počtu obyvatel obce podle bilance počtu obyvatel České republiky k 1. lednu běžného roku a koeficientu velikostní kategorie obce k součtu těchto násobků všech obcí v České republice. Koeficienty velikostních kategorií obcí jsou uvedeny v příloze č. 2 k zákonu o rozpočtovém určení daní. Koeficient pro Moravské Budějovice je 0,6150, protože město patří do kategorie 5 00110 000 obyvatel. Kromě daní jsou součástí daňových příjmů také místní poplatky, správní poplatky a výnosy z místní správy. Vývoj těchto položek znázorňuje tabulka č. 4. Tyto příjmy sice tvoří pouze nepatrnou část rozpočtu, ale i jim je pokládán patřičný význam. Městský úřad Moravské Budějovice vybírá při poskytování správních úkonů v rámci přenesené působnosti správní poplatky. Ty jsou tvořeny zejména poplatky za občanské průkazy, cestovní doklady, stavební povolení, živnostenská povolení, rybářské lístky a další. Přičemž mezi nejvýznamnější patří poplatky na úseku dopravy, ty představují přibližně 50 % celkových správních poplatků. Tabulka č. 4: Vývoj vybraných položek daňových příjmů (v tis. Kč) Hrací automaty Z veřejného prostranství Ze psů Za komunální odpad Místní poplatky celkem Správní poplatky Místní správa

2004 570,56 120,03 153,11 3 302,91 4 146,61 3 193,68 510,41

2005 584,81 118,34 144,75 3 760,37 4 608,27 4 394,19 203,92

2006 566,41 132,71 139,99 3 626,76 4 465,87 5 130,40 230,33

Další významnou položkou daňových příjmů jsou místní poplatky. Jde o jeden z mála nástrojů, pomocí níž si město může vlastním rozhodnutím zvýšit své příjmy. Zastupitelstvo města Moravské Budějovice rozhodlo o výběru těchto místních poplatků:
za komunální odpad,
ze psů,
z veřejného prostranství,
z hracích automatů.

40

Nejdůležitějším místním poplatkem je poplatek za komunální odpad, protože jak vyplývá z grafu č. 4, patří mezi nejvyšší. Dosahuje v průměru 3 563 tis. Kč. Druhý nejvyšší je poplatek za provozování hracích automatů, který se pohybuje přibližně ve výši 570 tis. Kč. Graf č. 4: Struktura místních poplatků (v tis. Kč)

5 000,00 4 500,00 4 000,00 3 500,00

Za komunální odpad

3 000,00

Ze psů

2 500,00

Z veřejného prostranství

2 000,00

Hrací automaty

1 500,00 1 000,00 500,00 0,00 2004

2005

2006

Daňová výtěžnost Tabulka č. 5 poměřuje objem daňových příjmů připadajících na jednoho obyvatele. Počet obyvatel města Moravské Budějovice se v průběhu sledovaných let snížil především vlivem stěhování ze 7 957 (v roce 2004) na 7 783 (v roce 2006). V relativním vyjádření je to pokles o 2,2 %. Daňová výtěžnost na jednoho obyvatele kolísá. V roce 2004 představovala výše tohoto ukazatele 7 729 Kč na obyvatele. Rok 2005 zaznamenal nárůst o 18 % (1 698 Kč). Naopak v roce 2006 došlo k poklesu tohoto ukazatele o 4,6 %. Tento vývoj byl způsoben kolísavým vývojem celkových daňových příjmů. V roce 2006 je pokles daňových příjmů způsobem snížením daně z příjmů fyzických osob SVČ (o 1,5 mil. Kč) a poklesem daně z přidané hodnoty (o 5 mil. Kč). Přestože se tato daň meziročně zvýšila, došlo ale k poklesu daně z přidané hodnoty vrácené městu od finančního úřadu, což je bráno také jako daňový příjem. Tabulka č. 5: Daňová výtěžnost k 31.12. (v Kč) Daňové příjmy Počet obyvatel Daňová výtěžnost

2004 61 500 400 7 957 7 729

2005 74 793 310 7 934 9 427

41

2006 70 007 590 7 783 8 995

Nedaňové příjmy Nedaňové příjmy tvoří nezanedbatelnou část příjmů, byť se jedná víceméně o příjmy nárazové plynoucí z určité aktivity obce či jiných subjektů ve prospěch obce. Mezi tyto příjmy patří zejména příjmy z vlastní činnosti, z pronájmu majetku, z úroků, přijaté sankční platby a splátky půjčených prostředků. Objemově se nedaňové příjmy řadí mezi méně významnou položku příjmů města. Jejich poměr k celkových příjmům uvádí graf č. 5. V roce 2005 představovaly tyto příjmy 7,37 % příjmů města, z toho vyplývá, že oproti roku 2004 došlo k vzrůstu o 3,63 %. V posledním analyzovaném roce je naopak zaznamenám opět mírný pokles o 3,16 %.

Graf č. 5: Poměr nedaňových příjmů na celkových příjmech 7,37% 8,00% 7,00% 6,00% 5,00%

4,21%

3,74%

4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00% 2004

2005

2006

Nejvyšší položku nedaňových příjmů představují přijaté splátky půjčených prostředků, jejich výše se pohybuje v průměru kolem 3 600 tis. Kč. V roce 2005 dosahuje nejvyšší hodnoty. Mimo těchto příjmů zaznamenal rok 2005 oproti ostatním rokům také velmi vysoké příjmy z vlastní činnosti. Podrobnější vývoj těchto příjmů je zachycen v tabulce č. 6. Tabulka č. 6: Vývoj nedaňových příjmů (v tis. Kč) Příjmy z vlastní činnosti Příjmy z pronájmu majetku Příjmy z úroků Přijaté sankční platby Přijaté splátky půjčených prostředků Ostatní nedaňové příjmy Nedaňové příjmy celkem

2004 619,27 1 256,24 774,18 820,46 3 578,52 1 049,57 8 098,24

42

2005 4 289,85 524,71 196,61 728,75 4 187,96 1 432,04 11 359,92

2006 295,90 330,10 146,19 1 370,47 3 047,35 1 670,96 6 860,97

Kapitálové příjmy Kapitálové příjmy lze svým charakterem označit jako příjmy nepravidelné. Tyto příjmy jsou v podstatě předurčeny zejména k financování dlouhodobých investičních akcí přinášejících pozitivní finanční dopady na budoucí rozvoj města. V grafu č. 6 je zaznamenán kolísavý vývoj podílu kapitálových příjmů na celkových rozpočtových příjmech, což je u příjmů investičního charakteru běžné. V prvním analyzovaném roce se pohyboval okolo 0,67 %, v roce 2005 došlo k růstu na 1,13 % a v následujícím roce opět mírně poklesl na výši 1,08 %. Graf č. 6: Podíl kapitálových příjmů k celkovým příjmům 1,13%

1,08%

1,20% 1,00% 0,67% 0,80% 0,60% 0,40% 0,20% 0,00% 2004

2005

2006

Tabulka č. 7 uvádí, že mezi kapitálové příjmy města Moravské Budějovice patří zejména příjmy z prodeje nemovitostí, pozemků a bytů. Výše těchto příjmů se pohybuje téměř na stejné úrovni, v průměru okolo 1,65 mil. Kč, což je oproti celkových příjmů zanedbatelná výše. Ale i přesto tyto příjmy tvoří důležitou část. Nejvyšší příjmy v této oblasti jsou dosaženy prodejem pozemků, který představuje v posledním sledovaném roce 78,72 % celkových kapitálových příjmů. Pro rozpočet města je samozřejmě výhodnější nemovitosti pronajímat než je prodávat, protože z pronájmu plyne do rozpočtu určitá výše příjmů po delší časové období. Oproti tomu prodej znamená pouze jednorázový příjem rozpočtu. Tabulka č. 7: Vybrané kapitálové příjmy (v tis. Kč) 2004 Prodej nemovitostí Prodej pozemků Prodej bytů Kapitálové příjmy celkem

0,00 741,85 715,04 1 456,89

43

2005 430,00 1 069,47 236,96 1 736,43

2006 375,00 1 387,31 0,00 1 762,31

Přijaté dotace Přijaté dotace představují spolu s daňovými příjmy základ celého hospodaření města. Bez těchto peněžních transferů by dnes nebylo město schopno financovat veškeré své potřeby. Zahrnují neopakující se příjmy z prostředků od jiných rozpočtů nebo ze zahraničí. Do rozpočtu města Moravské Budějovice plynou dotace investičního i neinvestičního charakteru, přičemž rozhodující podíl (v průměru 74 %) zaujímají dotace neinvestiční. Tato skutečnost je patrná i z grafu č. 7. Graf č. 7: Struktura přijatých dotací města (v tis. Kč)

100 000,00 80 000,00 60 000,00 40 000,00 20 000,00 0,00

Neinvestiční dotace Investiční dotace 2004

2005

2006

Tabulka č. 8 znázorňuje konkrétní vývoj investičních a neinvestičních dotací v průběhu sledovaného období. Neinvestiční dotace jsou určeny k financování běžných, pravidelně se opakujících potřeb města. Největší objem neinvestičních dotací získalo město ve sledovaném období na financování školství, na výkon státní správy a na dávky sociální péče. Tyto dotace dosáhly nejvyšší částky v prvním analyzovaném roce, a to 95 919,58 tis. Kč. V roce 2005 došlo k jejich poklesu asi o 42 % a v následujícím roce opět k mírnému růstu o 7 %. Rok 2006 znamená ve srovnání s rokem 2004 snížení až o 35 749 tis. Kč. Investiční dotace jsou poskytovány k úhradě výdajů na konkrétní investice a na dotačních příjmech města se podílí menší částí (maximálně 34,1 % v roce 2004) než dotace neinvestiční. Nejvyšší hodnoty těchto dotací bylo dosaženo v roce 2004, kdy výše investičních dotací představovala 49 642,09 tis Kč. V následujícím roce došlo k velmi výraznému poklesu téměř o 40 mil. Kč. Rok 2006 zaznamenal naopak mírný vzestup dotací asi o 14 mil. Kč.

44

Tabulka č. 8: Vývoj investičních a neinvestičních dotací (v tis. Kč) Investiční dotace Neinvestiční dotace Dotace celkem

2004 49 642,09 95 919,58 145 561,67

2005 10 432,36 55 835,47 66 267,83

2006 24 246,79 60 170,11 84 416,90

Město Moravské Budějovice získává dotace především ze státního rozpočtu (například dotace na sociální dávky, na výkon státní správy a školství), z rozpočtu krajského úřadu kraje Vysočina a z Fondu Vysočina (což je účelový fond kraje Vysočina). Kromě uvedených zdrojů získává dále investiční dotace z následujících zdrojů:
Ministerstvo pro místní rozvoj (program pro podporu rozvoje strukturálně slabých a postižených regionů),
Ministerstvo zemědělství (regenerace městských památkových rezervací a zón),
Ministerstvo kultury,
Ministerstvo financí,
Státní fond životního prostředí a Státní fond dopravní infrastruktury. Město podává také žádosti o dotace z finančních prostředků Evropské unie. V roce 2004 žádalo o dotaci na rekonstrukci Městského kulturního střediska Beseda na konferenční a kulturní centrum v rámci 1. výzvy Společného regionálního operačního programu. Žádost prošla kontrolou formálních náležitostí a byla dále hodnocena a bodována podle stanovených kritérií (získala 56,53 bodů ze 100 možných). Žádost nedosáhla dostatečného bodového hodnocení (asi 65 bodů) a nebyla tudíž doporučena Národní výběrovou komisí k financování z prostředků Společného regionálního programu. V roce 2005 město podávalo žádost o dotaci na projekt Multifunkční turistické centrum se zaměřením na střelecké aktivity – Střelnice v rámci Společného regionálního operačního programu. Žádost prošla kontrolou formálních náležitostí a byla dále hodnocena a bodována podle stanovených kritérií. Projekt však nebyl doporučen Regionální radou Regionu soudržnosti NUTS II. Jihovýchod k financování z prostředků Společného regionálního programu z důvodů nedostatečného bodového hodnocení. Město rozhodně nebylo zcela neúspěšné jako žadatel o finance z Evropské unie, protože v roce 2006 se městu podařilo získat finanční prostředky z programu Phare na rekonstrukci komunikace a kanalizace na ulici K Hoře ve výši přibližně 10 mil. Kč.

45

V období 2007 – 2013 plánuje město i nadále podávat žádosti o finance z programů Evropské unie, zejména v rámci Regionálního operačního programu a Evropské územní spolupráce Česká republika – Rakousko. 4.3.3 Výdaje rozpočtu Výše výdajů se přímo odvíjí od získaných příjmů. Pokud tedy chce město hospodařit s vyrovnaným rozpočtem, musí své výdaje pečlivě zvažovat tak, aby dluhem nezatěžovalo rozpočty budoucích let. Následující graf č. 8 zachycuje vývoj výdajů města Moravské Budějovice za sledované období 2004 - 2006. V průběhu těchto let byl zaznamenám postupný pokles výše výdajů z 224 342,97 tis. Kč v roce 2004 až na 161 691,42 tis. Kč v roce 2006. V relativním vyjádření se jedná o snížení celkových výdajů o 27,9 %.

Graf č. 8: Vývoj skutečných výdajů za sledované období (v tis. Kč)

Skutečné výdaje v tis. Kč

250 000,00 200 000,00 2004 2005

150 000,00

2006 100 000,00 50 000,00 0,00

V rámci rozpočtu města se výdaje dělí dle druhového členění rozpočtové skladby na běžné výdaje (třída 5) a kapitálové výdaje (třída 6). Tabulka č. 9 uvádí konkrétní výši těchto výdajů v průběhu analyzovaných let. Tabulka č. 9: Rozpočtové výdaje (v tis. Kč) Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem

2004 165 862,46 58 480,51 224 342,97

46

2005 113 729,48 59 887,67 173 617,15

2006 118 029,90 43 661,52 161 691,42

Na celkových výdajích města Moravské Budějovice se rozhodující měrou podílejí běžné (provozní) výdaje. Během sledovaného období došlo ke kolísavého vývoji těchto výdajů, v roce 2004 dosáhly 73,93 %. V následujícím roce běžné výdaje výrazně poklesly, což způsobilo nárůst podílu kapitálových (investičních) výdajů na celkových výdajích na rekordních 34,5 %. V roce 2006 došlo opět k růstu běžných výdajů na 73 %. Grafický přehled této skutečnosti poskytuje následující graf č. 9. Graf č. 9: Struktura výdajů města

100% 90%

26,07%

27,00%

34,49%

80% 70% 60%

Kapitálové výdaje

50% 40%

73,93%

73,00%

65,51%

Běžné výdaje

30% 20% 10% 0% 2004

2005

2006

Běžné výdaje Z grafu č. 10 vyplývá skutečnost, že nejvyšší část běžných výdajů představují transfery, mezi které patří převážně výdaje na provoz škol a ostatních příspěvkových organizací zřízených městem. V roce 2004 dosahovaly nejvyšší hodnoty a tvořily 67,2 % celkových běžných výdajů. Následující rok je zaznamenám výrazný pokles těchto výdajů, a to téměř o 40 mil. Kč. Mezi běžné výdaje se dále řadí výdaje na provoz, mezi které patří například výdaje na chod městského úřadu, mzdové výdaje, splátky úroků, nákup služeb a různé opravy. Výše těchto výdajů se pohybuje v průměru kolem 46 815 tis. Kč.

47

Graf č. 10: Struktura běžných výdajů (v tis. Kč)

120 000,00 100 000,00 80 000,00 60 000,00 40 000,00 20 000,00 Transfery

0,00 2004

Provozní výdaje 2005

2006

Na výši běžných výdajů se velmi významně podílely převážně neinvestiční transfery obyvatelstvu a z nich především výdaje na sociální dávky, kdy jejich hodnota dosáhla v roce 2005 výše až 36 390,88 tis. Kč. Jak vyplývá z tabulky č. 10, další důležitou položku přestavují výdaje na místní správu, které zahrnují převážně výdaje na mzdy včetně odvodů. V průběhu analyzovaného období docházelo k postupnému růstu těchto výdajů, rok 2006 zaznamenal jejich výší 33 250,27 tis. Kč. Nejvýraznější změnu představují výdaje na opravy a udržování, kdy v roce 2005 oproti roku 2004 byl vykázán pokles o 13,5 mil. Kč. Z toho vyplývá, že v roce 2004 bylo provedeno větší množství různých oprav a rekonstrukcí (například chodníků a některých ulic, dále rekonstrukce ústředního topení zvláštní školy, na kterou následně město dostalo dotaci) a v následujících letech se tyto opravy nemusely vykonávat. Nejvýznamnější položku běžných výdajů tvoří neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím, které v roce 2004 dosáhly výše 70 911,31 tis. Kč a na celkových běžných výdajích se podílely 42,75 %. Následující rozpočtové období došlo jejich poklesu, oproti roku 2004 se snížily o 55 %. Tento pokles lze přikládat tomu, že v roce 2004 byly součástí neinvestičních příspěvků zřízeným příspěvkovým organizacím také příspěvky na mzdy, které v roce 2005 již nebyly poskytovány.

48

Tabulka č. 10: Vývoj významných položek běžných výdajů (v tis. Kč)

Opravy a udržování Sociální dávky Místní správa Platby daní a poplatků Neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím

2004 14 936,32 32 065,96 28 847,91 4 683,53

2005 1 428,76 36 390,88 32 270,75 3 720,31

2006 2 775,55 35 718,05 33 250,27 2 719,39

70 911,31

31 810,79

33 701,78

Kapitálové výdaje Kapitálové výdaje představují v průměru 29,19 % celkových výdajů. Převažující část těchto výdajů města plynuly na pořízení či rekonstrukci dlouhodobého majetku. Tato skutečnost je uvedena v tabulce č. 11. V roce 2004 byla zaznamenána nejvyšší hodnota, a to především díky výstavbě zimního stadionu, na který bylo v daném roce vynaloženo 46,7 mil. Kč. V následujícím roce byl tento stadion dostavěn a výdaje na dostavbu dosahovaly již pouze 17 mil. Kč. Další vyšší investici v tomto roce představovala rekonstrukce a oprava budovy Královopolské strojírny ve výši 6 mil. Kč. Rok 2006 již představoval pouze drobnější úpravy, z čehož vyplývá i celkový pokles výdajů na budovy, haly a stavby. Další důležité položky kapitálových výdajů představují projekty (například 11 mil. Kč v roce 2005 na projekt Dyje I. a Dyje II., v roce 2006 na tyto projekty dalších 6 mil. Kč) a nákupy strojů a zařízení. V roce 2005 byl pořízen podnikatelský výzkumný inkubátor ve výši 6 mil. Kč. Tabulka č. 11: Vývoj významných položek kapitálových výdajů (v tis. Kč)

Budovy, haly a stavby Nákup pozemků Stroje, přístroje a zařízení Projekty

2004 49 243,96 812,99 3 152,08

2005 27 624,03 392,59 6 465,01 14 380,23

2006 8 841,41 736,80 4 600,58 7 762,82

4.3.4 Financování Město Moravské Budějovice hospodařilo v průběhu let 2004 a 2005 s deficitem. V roce 2006 naopak byl v rozpočtovém hospodaření zaznamenán přebytek. Tuto skutečnost znázorňuje graf č. 11.

49

Graf č. 11: Rozdíl celkových příjmů a výdajů (v tis. Kč) 5 000,00 0,00 2004

2005

2006

-5 000,00 -10 000,00 -15 000,00 -20 000,00 -25 000,00

Výsledek hospodaření během analyzovaného období zaznamenal značné výkyvy, jak uvádí tabulka č. 12. Rok 2004 vykazoval deficit ve výši 7,7 mil. Kč. Ke snížení deficitu na tuto výši si město vzalo v daném roce překlenovací úvěr ve výši 20 mil. Kč. V roce 2005 došlo k výraznému prohloubení rozpočtového deficitu téměř o 12 mil. Kč. To bylo způsobeno značným poklesem celkových příjmů o 29 %. Celkové výdaje se také snížily, ale pouze o 22 %. V roce 2004 město přijalo překlenovací úvěr na snížení deficitu ve výši 15 mil. Kč. Oproti tomu hospodaření roku 2006 přineslo přebytek celkových příjmů nad celkovými výdaji o 1 356,35 tis. Kč. Došlo ke zvýšení celkových příjmů oproti roku 2005 o 6 % a naopak snížení výdajů o 7 %. Tabulka č. 12: Výsledky rozpočtového hospodaření (v tis. Kč) Příjmy celkem Výdaje celkem Saldo hospodaření

2004 216 617,20 224 342,97 -7 725,77

50

2005 154 157,49 173 617,15 -19 459,66

2006 163 047,77 161 691,42 1 356,35

4.4. Majetek města Hospodaření s majetkem obce patří do samostatné působnosti. Zákon ukládá obcím povinnost majetek hospodárně využívat a spravovat. Majetek města eviduje finanční odbor. Účetním výkazem, který k tomu slouží, je rozvaha (bilance aktiv a pasiv za dané období). Následující tabulka č. 13 ukazuje vývoj celkových složek aktiv a pasiv v období let 2004 – 2006. V roce 2005 došlo k mírnému snížení celkových aktiv a pasiv o 4 %. Pokles aktiv byl způsoben úbytkem dlouhodobého hmotného majetku, konkrétně pozemků o 2 mil. Kč, staveb o 7 mil. Kč. Největší vliv měl nedokončený dlouhodobý hmotný majetek, kdy došlo k dokončení některých majetků a v roce 2005 dosahoval oproti roku 2004 nižší hodnotu o 39 mil. Kč. Rok 2005 zaznamenal naopak mírné zvýšení oběžných aktiv, konkrétně pohledávek. Celková pasiva se snížily obdobně jako aktiva. Došlo k poklesu vlastních zdrojů krytí majetku o 6 %. Z toho plyne, že v roce 2005 musely být ke krytí majetku použity více cizí zdroje než v roce 2004, zvýšily se nejen krátkodobé závazky, ale především také dlouhodobé bankovní úvěry. V roce 2006 bylo zaznamenáno mírné zvýšení celkových aktiv a pasiv o 3,6 %. Růst celkových aktiv byl způsoben přírůstkem dlouhodobého hmotného majetku, konkrétně staveb o 28 mil. Kč. Obdobně došlo k vyššímu využití vlastních zdrojů krytí majetku přibližně o 31 mil. Kč než v roce 2005. Obecně lze říci, že město Moravské Budějovice používá ke krytí majetku převážně vlastní zdroje, které jsou v průměru jedenáctkrát vyšší než cizí zdroje. To je pro město určitě zcela výhodné. Tabulka č. 13: Vývoj aktiv a pasiv za sledované období (v tis. Kč) Stálá aktiva Oběžná aktiva Aktiva celkem Vlastní zdroje Cizí zdroje Pasiva celkem

2004 648 876,90 41 543,25 690 420,15 642 308,35 48 111,80 690 420,15

2005 619 863,70 43 300,24 663 163,94 603 711,53 59 452,41 663 163,94

2006 651 568,79 36 374,32 687 943,11 632 254,81 55 688,30 687 943,11

Dále se podrobněji zabývám skladbou aktiv a pasiv během jednotlivých sledovaných let. Graf č. 12 znázorňuje strukturu aktiv v roce 2004. Na první pohled je patrné, že nejvyšší podíl zde zaujímá dlouhodobý hmotný majetek, který v tomto roce dosahoval

51

téměř 90 %. Nejvyšší položku tvořily stavby ve vlastnictví města, které dosáhly 70 % z celkového dlouhodobého hmotného majetku. Ostatní položky aktiv dosahovaly nejvíce 3 %, konkrétně dlouhodobý finanční majetek a prostředky rozpočtového hospodaření, které tvoří účty rozpočtového hospodaření, další účty mající vztah k rozpočtovému hospodaření a účty mimorozpočtových prostředků. Graf č. 12: Struktura aktiv v roce 2004

Dlouhodobý nehmotný majetek

0,60% 3,09%

2,33% 0,00%

Dlouhodobý hmotný majetek 0,00% Dlouhodobý finanční majetek

3,13%

1,10% Zásoby Pohledávky 89,75%

Finanční majetek Prostředky rozpočtového hospodaření Přechodné účty aktiv

Strukturu pasiv v roce 2004 zachycuje graf č. 13. Nejvyšší položkou jsou majetkové fondy, které představovaly v daném roce 89 % celkových pasiv. Tyto majetkové fondy tvoří fond dlouhodobého majetku a fond oběžných aktiv. Graf č. 13: Struktura pasiv v roce 2004

Majetkové fondy 1,78% 2,75% 0,72%

Finanční a peněžní fondy 4,79%

0,02% Zdroje krytí prostředků rozpoč. hospodaření

0,91%

Výsledek hospodaření Krátkodobé závazky 89,04% Bankovní úvěry a půjčky Přechodné účty pasivní

52

Následující rok, tj. 2005, byl provázen drobnými změnami. Ty jsou patrné z grafu č. 14. Došlo ke snížení dlouhodobého hmotného majetku, ale pouze o 2 %, a dále se mírně zvýšily pohledávky (o 1,6 %). Graf č. 14: Struktura aktiv v roce 2005 Dlouhodobý nehmotný majetek 1,51% 0,68% 0,00%

0,38%

Dlouhodobý hmotný majetek

3,96% 1,59%

Dlouhodobý finanční majetek

3,71% Zásoby Pohledávky 88,17%

Finanční majetek Prostředky rozpočtového hospodaření Přechodné účty aktiv

Struktura pasiv v roce 2005 je obdobná jako v předchozím roce. Nejvyšší část zaujímaly také majetkové fondy, které se snížily o 3 %. Naopak došlo ke zvýšení bankovních úvěrů a půjček o 1,35 %, mírně se zvýšily závazky, které město musí následně splácet. Tuto strukturu zachycuje graf č. 15. Graf č. 15: Struktura pasiv v roce 2005

Majetkové fondy 4,10%

6,14%

Finanční a peněžní fondy

2,07% 0,62% 0,95%

0,02%

Zdroje krytí prostředků rozpoč. hospodaření Výsledek hospodaření Krátkodobé závazky 86,09% Bankovní úvěry a půjčky Přechodné účty pasivní

53

Rok 2006, jak uvádí graf č. 16, byl provázen ve struktuře aktiv lehkými změnami. Došlo ke zvýšení dlouhodobého majetku o 1 % a hodnota se přiblížila výši tohoto majetku dosažené v roce 2004. Také i ostatní položky byly doprovázeny drobnými změnami (ve výši menší než 1 %). Graf č. 16: Struktura aktiv v roce 2006 Dlouhodobý nehmotný majetek

1,34% 0,67% 0,00%

Dlouhodobý hmotný majetek

0,41%

2,87% Dlouhodobý finanční majetek

1,85%

3,58% Zásoby Pohledávky 89,28%

Finanční majetek Prostředky rozpočtového hospodaření Přechodné účty aktiv

Graf č. 17 znázorňuje strukturu pasiv v posledním sledovaném roce. Je možné vypozorovat pouze nepatrné změny oproti předchozímu roku. Majetkové fondy se zvýšily o 1 % a naopak o stejné procento se snížila výše bankovních úvěrů a půjček, jelikož došlo k částečnému splacení těchto úvěrů. Graf č. 17: Struktura pasiv v roce 2006

Majetkové fondy 4,15% 0,86%

2,21%

Finanční a peněžní fondy

5,19% 0,02%

Zdroje krytí prostředků rozpoč. hospodaření

0,55%

Výsledek hospodaření Krátkodobé závazky 87,02% Bankovní úvěry a půjčky Přechodné účty pasivní

54

Ukazatel dluhové služby Ukazatel dluhové služby slouží ke sledování zadluženosti obcí a krajů. Tento ukazatel sleduje každoročně místopředseda vlády a ministr financí a následně předávají vládě zprávu o vývoji zadluženosti. Postup výpočtu ukazatele dluhové služby je uveden v usnesení č. 346 o Regulaci zadluženosti obcí, které bylo přijato dne 14. dubna 2004. Pokud výše tohoto ukazatele překročí 30%, může to pro obec znamenat, že bude vyloučena z dotačních vztahů se státním rozpočtem. Vývoj ukazatele dluhové služby města Moravské Budějovice je zachycen v tabulce č. 14 a grafu č. 18. V průběhu sledovaného období došlo k postupnému růstu tohoto ukazatele ze 3 % až na 5,5 %. Tento vývoj je způsoben postupným zvyšováním dluhové služby a zároveň snížení dluhové základny v roce 2005 oproti roku 2004. Rok 2006 naopak zaznamenal mírný růst dluhové základy, ale to nemělo podstatný vliv na ukazatel dluhové služby. Tabulka č. 14: Ukazatel dluhové služby (v tis. Kč) Číslo řádku 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Položky daňové příjmy (po konsolidaci) nedaňové příjmy (po konsolidaci) přijaté dotace - finanční vztah dluhová základna (ř. 1 + ř. 2 + ř. 3) Úroky splátky jistin a dluhopisů splátky leasingu dluhová služba (ř. 5 + ř. 6 + ř. 7) Ukazatel dluhové služby (%) (ř. 8/ř. 4)

2004

2005

2006

61 500,40 8 098,24 145 561,67 215 160,31 578,74 5 879,40 0,00 6 458,14

74 793,31 11 359,92 66 267,83 152 421,06 1 650,53 5 672,72 0,00 7 323,25

70 007,59 6 860,97 84 416,90 161 285,46 1 464,99 7 402,16 0,00 8 867,15

3,0

4,8

5,5

Graf č. 18: Vývoj ukazatele dluhové služby 6% 5,5% 5% 4,8%

4% 3% 3,0% 2% 1% 0% 2004

2005

55

2006

5. ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo přiblížení problematiky tvorby rozpočtu obce, posouzení výdajových a příjmových stránek hospodaření dané obce a nakládání s obecním majetkem, s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám hospodaření města Moravské Budějovice ve sledovaném období 2004 až 2006. Město Moravské Budějovice hospodaří podle schváleného rozpočtu v souladu s právními předpisy. Rozpočet tvoří základ celého rozpočtového hospodaření, proto je mu třeba věnovat značnou pozornost. Nejprve se ve své práci zabývám stručnou charakteristickou města Moravské Budějovice, včetně historického vývoje. Následně se již zaměřuji přímo na popis městského úřadu a působnost jeho odborů. Hlavní část práce se týká rozpočtu města Moravské Budějovice, kde je zachycen vývoj rozpočtových příjmů a výdajů za sledované obdobní 2004 až 2006. V průběhu sledovaných let byl zaznamenán u rozpočtových příjmů kolísavý vývoj. V roce 2005 došlo k výraznějšímu poklesu těchto příjmů (přibližně o 29 %). To bylo způsobeno zejména výraznou změnou výše přijatých dotací. Následující rok byl naopak zaznamenán růst celkových příjmů (o 6 %). Důležitou součást rozpočtových příjmů představují daňové příjmy, které tvoří v průměru 40 % těchto příjmů. V průběhu analyzovaných let byl vykázán jejích kolísavý vývoj (nejprve zvýšení o 18 %, následně pokles o 8 %). Podstatnou složku daňových příjmů tvoří daně (v průměru 87 %). Další součástí celkových rozpočtových příjmů jsou nedaňové příjmy (podíl na celkových příjmech v průměru 5 %) a kapitálové příjmy (v průměru 1 % celkových příjmů). Mezi nejdůležitější složku celkových příjmů patří přijaté dotace, které v roce 2004 dosahovaly 67 % celkových příjmů. Následující rok došlo k jejich snížení o více než polovinu a na celkových příjmech se podílely už jen 43 %. Rok 2006 zaznamenal opět jejich růst na 52 %. Ve sledovaném období byl zaznamenán postupný pokles výše rozpočtových výdajů (snížení o 27,9 % za dané tři roky). Rozhodující měrou se na celkových výdajích podílejí běžné výdaje (v průměru 71 %). Mezi nejvýznamnější položky běžných výdajů patří výdaje na sociální dávky, výdaje na místní správu (převážně výdaje na mzdy)

56

a neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkových organizacím. Menší vliv na celkových výdajích měly kapitálové výdaje (v průměru 29 %), kde nejvýraznější položkou byly výdaje na budovy, haly a stavby. V analyzovaném období město hospodařilo s nevyrovnaným rozpočtem. V průběhu prvních dvou let zaznamenaly celkové příjmy nižší úroveň než celkové výdaje, což bylo zapříčiněno zaměřením města na rozvoj dopravní a technické infrastruktury, sportovního a kulturního života. Realizace cílů většiny problémových oblastí se uskutečňovala prostřednictvím kapitálových výdajů města financovaných formou dotací, úvěrů i půjček. V roce 2006 naopak došlo k přebytku 1 356,35 tis. Kč. Tato částka představuje finanční rezervu pro hospodaření v dalším rozpočtovém roce. V poslední kapitole jsem se zabývala majetkem města, u něhož byl zaznamenán v průběhu let kolísavý vývoj v závislosti na objemu dlouhodobého hmotného majetku, který představuje v průměru 89 % majetku města. Obecně lze charakterizovat způsob hospodaření s městským majetkem za rozumný. Na základě analýzy ukazatele dluhové služby město nehospodaří výrazně rizikově. Výše tohoto ukazatele se drží výrazně pod úrovní maximální hodnoty ukazatele zadluženosti stanovené na výši 30 %. V oblasti zadluženosti se město chová vcelku racionálně a využívá úvěry k nákupům investic, nikoliv ke spotřebě v oblasti běžných výdajů. Po celkovém zhodnocení hospodaření města Moravské Budějovice musím konstatovat, že je v dobré finanční situaci. V tomto roce byl rovněž schválen rozpočet, kdy celkové příjmy převyšují celkové výdaje, a proto si myslím, že lze předpokládat obdobný vývoj i do budoucna.

57

LITERATURA A POUŽITÉ ZDROJE KINŠT, J., PAROUBEK, J.: Rozpočtová skladba v roce 2007 a praktické příklady; 1. vyd. Olomouc: Anag, 2006. 255 s. ISBN 80-7263-356-2. MARKOVÁ, H.: Finance obcí, měst a krajů; 1. vyd. Praha: Orac, 2000. 190 s. ISBN 80-86199-23-1. NEKUDA, V.: Moravskobudějovicko Jemnicko; 65. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1997. 864 s. ISBN 80-85048-75-2. PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy; 1. vyd. Praha: Management Press, 2004. 375 s. ISBN 80-7261-086-4. PEKOVÁ, J.: Hospodaření obcí a rozpočet; 1. vyd. Praha: Codex Bohemia, 1997. 289 s. ISBN 80-85963-34-5. PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M.: Veřejná správa a finance veřejného sektoru; 2. vyd. Praha: Aspi, 2005. 556 s. ISBN 80-7357-052-1. TOTH, P.: Ekonomika měst a obcí; 1. vyd. Praha: VŠE, 1998. 194 s. ISBN 80-7079693-6. Internetové zdroje: MĚSTO MORAVSKÉ BUDĚJOVICE [online]. Struktura úřadu. [cit. 2007-01-29]. Dostupné z: MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY [online]. Regulace zadluženosti obcí a krajů. [cit. 2007-04-07]. Dostupné z: Právní normy: Vyhláška č.323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů . Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým fondům, ve znění pozdějších předpisů (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů. Zákonem č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

58

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Rozpočtové příjmy (v tis. Kč) Tabulka č. 2: Členění daňový příjmů (v tis. Kč) Tabulka č. 3: Vývoj daní rozpočtu města (v tis. Kč) Tabulka č. 4: Vývoj vybraných položek daňových příjmů (v tis. Kč) Tabulka č. 5: Daňová výtěžnost k 31.12. (v Kč) Tabulka č. 6: Vývoj nedaňových příjmů (v tis. Kč) Tabulka č. 7: Vybrané kapitálové příjmy (v tis. Kč) Tabulka č. 8: Vývoj investičních a neinvestičních dotací (v tis. Kč) Tabulka č. 9: Rozpočtové výdaje (v tis. Kč) Tabulka č. 10: Vývoj významných položek běžných výdajů (v tis. Kč) Tabulka č. 11: Vývoj významných položek kapitálových výdajů (v tis. Kč) Tabulka č. 12: Výsledky rozpočtového hospodaření (v tis. Kč) Tabulka č. 13: Vývoj aktiv a pasiv za sledované období (v tis. Kč) Tabulka č. 14: Ukazatel dluhové služby (v tis. Kč)

59

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Vývoj skutečných příjmů za sledované období (v tis. Kč) Graf č. 2: Struktura příjmů dle jednotlivých tříd Graf č. 3: Podíl daňových příjmů na celkových příjmech Graf č. 4: Struktura místních poplatků (v tis. Kč) Graf č. 5: Poměr nedaňových příjmů na celkových příjmech Graf č. 6: Podíl kapitálových příjmů k celkovým příjmům Graf č. 7: Struktura přijatých dotací města (v tis. Kč) Graf č. 8: Vývoj skutečných výdajů za sledované období (v tis. Kč) Graf č. 9: Struktura výdajů města Graf č. 10: Struktura běžných výdajů (v tis. Kč) Graf č. 11: Rozdíl celkových příjmů a výdajů (v tis. Kč) Graf č. 12: Struktura aktiv v roce 2004 Graf č. 13: Struktura pasiv v roce 2004 Graf č. 14: Struktura aktiv v roce 2005 Graf č. 15: Struktura pasiv v roce 2005 Graf č. 16: Struktura aktiv v roce 2006 Graf č. 17: Struktura pasiv v roce 2006 Graf č. 18: Vývoj ukazatele dluhové služby

60

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Základní druhové rozdělení příjmů Příloha č. 2: Základní schéma druhové struktury výdajů Příloha č. 3: Organizační schéma městského úřadu Moravské Budějovice Příloha č. 4: Charakteristika jednotlivých odborů městského úřadu

61