Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav financí

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav financí

Diplomová práce Systém státní sociální podpory v České republice

Vedoucí práce: Ing. Pavlína Homolová Vypracovala: Bc. Pavlína Trpkošová

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Systém státní sociální podpory v České republice“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které uvádím v seznamu literatury. V Brně dne 15. 5. 2007

Abstrakt Trpkošová, P. Systém státní sociální podpory v České republice. Diplomová práce. Brno, 2007. Ve své diplomové práci se zabývám systémem státní sociální podpory v České republice. V teoretické části provádím rozbor systému státní sociální podpory podle zákonných úprav – zákona o státní sociální podpoře, zákona o životním minimu a zákona o životním a existenčním minimu. V praktické části provádím komparaci těchto tří právních úprav na základě vzorků tří modelových rodin. Ve své práci budu testovat hypotézy „změna konstrukce životního minima měla vliv na snížení poskytovaných dávek státní sociální podpory“ a „změna zákona o státní sociální podpoře měla za následek rozšíření okruhu příjemců dávek státní sociální podpory“.

Abstrakt Trpkošová, P. The system of the social state assistance in the Czech Republic. Diploma work. Brno, 2007. I deal with the system of the social state assistance in the Czech Republic in my diploma work. First I theoreticaly specify this system of social state assistance according to legal adjustments – The social state assistance Act, The subsistence minimum Act and The subsistance and living wage. In practical part I compare these three legal adjustments on the basis of sample of three model families. In my diploma work I will be testing hypothesis „the modification of subsistence construction has influenced the reduction of provided social state assistance benefits“ and „the modification of The social state assistance Act has resulted expansion of beneficiaries constituency“.

OBSAH 1

Úvod ...........................................................................................................................9

2

Cíl .............................................................................................................................11

3

Metodika...................................................................................................................12

4

Teoretická část..........................................................................................................13 4.1

Sociální tematika České republiky ..................................................................13

4.2

Právní úprava systému státní sociální podpory ...............................................14

4.3 Základní pojmy................................................................................................15 4.4

Systém SSP dle zákona č. 463/1991 Sb. .........................................................28 4.4.1 Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu .....................................31 4.4.1.1 Přídavek na dítě ...................................................................................31 4.4.1.2 Sociální příplatek.................................................................................33 4.4.1.3 Příspěvek na bydlení............................................................................35 4.4.2 Dávky ostatní..........................................................................................37 4.4.2.1 Rodičovský příspěvek .........................................................................37 4.4.2.2 Příspěvek na školní pomůcky ..............................................................38 4.4.2.3 Dávky pěstounské péče .......................................................................39 4.4.2.4 Porodné................................................................................................41 4.4.2.5 Pohřebné ..............................................................................................42

4.5

Systém SSP dle zákona č. 110/2006 Sb. .........................................................44 4.5.1 Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu .....................................46 4.5.1.1 Přídavek na dítě ...................................................................................46 4.5.1.2 Sociální příplatek.................................................................................47 4.5.1.3 Příspěvek na bydlení............................................................................48 4.5.2 Dávky ostatní..........................................................................................50 4.5.2.1 Rodičovský příspěvek .........................................................................50 4.5.2.2 Příspěvek na školní pomůcky ..............................................................51 4.5.2.3 Dávky pěstounské péče .......................................................................51 4.5.2.4 Porodné................................................................................................52 4.5.2.5 Pohřebné ..............................................................................................52

5

Praktická část............................................................................................................53 5.1

Rodina č. 1.......................................................................................................53

5.2

Rodina č. 2.......................................................................................................57

5.3

Rodina č. 3.......................................................................................................60

5.4

Rodina č. 4.......................................................................................................63

5.5

Shrnutí příkladů ...............................................................................................65

6

Diskuze .....................................................................................................................72

7

Závěr.........................................................................................................................77

8

Literatura ..................................................................................................................79

9

Přílohy ......................................................................................................................80

1 Úvod

1 Úvod Systém státní sociální podpory je nedílnou součástí sociální politiky státu. Sociální politika je velmi důležitou oblastí zájmu každého státu a je součástí mnoha dokumentů na úrovni jednotlivých států i na nadnárodní úrovni. Sociální politika zahrnuje

mnoho

oblastí,

například

problematiku

důchodového

zabezpečení,

nezaměstnanosti, sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi a další. Česká republika je členem Evropské unie a se svým vstupem do tohoto společenství delegovala mnoho pravomocí na jeho orgány. Sociální politika však nadále zůstává převážně v kompetenci národních vlád členských států, což je mimo jiné způsobeno velkými hospodářskými rozdíly mezi jednotlivými státy, historickými zkušenostmi, organizační strukturou a v neposlední řadě finančními možnostmi států. Sociální politika zahrnuje velmi závažná témata, která musí být v současné době řešena. Jedním z nich je například reforma důchodového systému. Příčinou problémů, které by mohly hrozit za nezměněných podmínek, je skutečnost, že se za posledních patnáct let zvýšila střední délka života o čtyři roky a předpokládá se, že se do budoucna bude každých šest let dále prodlužovat o jeden rok. Dalšími skutečnostmi, které mají výrazný vliv, jsou nízká porodnost, růst podílu osob ve vyšších věkových skupinách a s tím spojený rostoucí počet důchodců doprovázený poklesem počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Tyto skutečnosti vedou k velkému nárůstu důchodů, což velmi zatěžuje státní rozpočet a do budoucna hrozí, že produktivní obyvatelstvo bude několikanásobně převýšeno obyvatelstvem neproduktivním, a za této situace již nebude možno řešit oblast důchodového zabezpečení současným způsobem. Důchodová reforma je součástí reformy veřejných financí, která v ČR probíhá, a je neustále aktuálním tématem. Dalšími důležitými oblastmi spadajícími do reformy veřejných financí, jsou systém státní sociální podpory a daňová oblast. Vláda se ozdravením veřejných financí snaží snížit mandatorní výdaje, tj. výdaje, které vyplývají ze zákona (například sociální transfery, platby na penzijní připojištění, stavební spoření a další), aby nebrzdily ekonomický rozvoj a naopak ekonomický rozvoj podporovaly. Sociální transfery obyvatelstvu byly většinou založené na systému životního minima, a to se každoročně automaticky valorizovalo. Novelizací zákona o životním

a existenčním

minimu

byla

tato

automatická

valorizace

zrušena

a naplánované je i zrušení automatické valorizace u všech sociálních transferů s výjimkou důchodů. 9

1 Úvod Další oblastí, kterou je nutné se zabývat, je nezaměstnanost a s ní spojená státní podpora v nezaměstnanosti. Stát se snaží změnami systému snížit dobrovolnou nezaměstnanost na minimum a podpořit občany, kteří se aktivně snaží získat zaměstnání. Nejdůležitější ale je změnit myšlení občanů. Česká republika má vyšší míru nemocnosti než většina evropských zemí, což je způsobeno štědrým systémem nemocenského pojištění, a skutečností, že občané jsou si toho vědomi. Stejně tak jsou si vědomi i poměrně štědré státní pomoci v nezaměstnanosti, čímž je nižší motivace a větší zatížení státního rozpočtu. Velmi štědrá je i pomoc státu rodinám s dětmi pomocí dávek státní sociální podpory. Rodiny mohou prožívat plnohodnotný život, který je financovaný dávkami v nezaměstnanosti, dávkami státní sociální podpory a další státní pomocí a nesnaží se hledat práci a nezatěžovat státní pokladnu déle než je to nezbytně nutné. V případě, že se v rámci reformy veřejných financí podaří změnit myšlení občanů, kteří by se přestali spoléhat na to, že se o ně stát postará, mohl by nastat obrat k lepšímu. Lidé by přestali zneužívat dávky státní podpory a pomoci a sami by se angažovali na zlepšení situace. Toto je základním cílem současných reforem a snaha občanů zvýšit si příjem vlastní prací by měla být zvýhodněna.

10

2 Cíl

2

Cíl

Cílem mé diplomové práce je detailní rozbor systému státní sociální podpory v České republice a komparace podmínek nároků na dávky státní sociální podpory dle současné a nové právní úpravy životního minima. Ve své práci budu testovat hypotézy: − „změna v konstrukci životního minima měla vliv na snížení poskytovaných dávek státní sociální podpory“ − „změna zákona o státní sociální podpoře měla za následek rozšíření okruhu příjemců dávek státní sociální podpory“ Tato diplomová práce by mohla být přínosem pro pracovníky, kteří se zabývají dávkami státní sociální podpory a dále pro všechny občany České republiky, neboť zde naleznou všechno potřebné o systému státní sociální podpory v České republice včetně modelových příkladů, na kterých mohou zjistit, jak správně vypočítat nárok na dávku a její výši.

11

3 Metodika

3 Metodika Při zpracování diplomové práce se budu řídit standardně užívanými metodickými postupy, které vycházejí ze základních druhů myšlenkových operací. Ve své diplomové práci nejprve provedu rozbor systému státní sociální podpory podle tří právních úprav, a to zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu platného do 31. 12. 2006 a zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu platného od 1. 1. 2007. Následně provedu komparaci těchto právních úprav systému SSP na základě vzorků tří modelových rodin. Jelikož jsou některé dávky státní sociální podpory součástí rozhodného příjmu pro výpočet dalších dávek, vytvořím následně příklady, v nichž tyto dávky nezapočítám do rozhodného příjmu, čímž zabráním zkreslení vypočítaných údajů, a bude možné provést komparaci. Pro zjednodušení situace nebudu uvažovat inflaci v České republice, která byla v roce 2006 2,5 %.

12

4 Teoretická část

4 Teoretická část 4.1

Sociální tematika České republiky1

Státní sociální podpora Pojem státní sociální podpory (dále jen SSP) označuje dávky poskytované osobám (rodinným příslušníkům) ve společensky uznaných sociálních situacích, kdy stát skrze jejich vyplacení z části přebírá spoluzodpovědnost za vzniklou sociální situaci. Pomoc v hmotné nouzi Systém pomoci

v hmotné

nouzi

je

moderní

systém

pomoci

osobám

s nedostatečnými příjmy. Motivuje tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Zabraňuje jejich sociálnímu vyloučení. Sociální služby Základní cíl zákona o sociálních službách je zajistit lidem v nepříznivé sociální situaci pomoc a podporu prostřednictvím sociálních služeb a stanovit pravidla pro jejich poskytování. Dávky sociální péče pro osoby OZP2 Dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postižením zahrnují například jednorázové příspěvky, příspěvek na úhradu bytu, na zakoupení vozidla, na opravu vozidla, na úpravu vozidla, na provoz vozidla, na individuální dopravu, na životní náklady, na bezbariérový byt, na garáž, příspěvek nevidomým atd.

1 2

Citováno z http://portal.mpsv.cz/soc/ OZP = osoba se zdravotním postižením

13


4.2

Právní úprava systému státní sociální podpory

Základními právními přepisy, které regulují oblast SSP, jsou: na úrovni Evropských společenství − Nařízení 1408/71 − Nařízení 1612/68 − Nařízení 574/72 Tato nařízení jsou přímo závazná a přímo aplikovatelná, mají přednost před národními právními předpisy (týkají se hlavně nároků na dávky SSP příslušníků členských států Evropské unie). na zákonné úrovni − Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu ve znění pozdějších předpisů − Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ve znění pozdějších předpisů − Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu ve znění pozdějších předpisů − Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 322/2005 Sb., kterou se stanoví, které další studium, popřípadě výuka, se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považuje za studium na středních nebo vysokých školách − Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek SSP

14


4.3

Základní pojmy

Státní sociální podpora Prostřednictvím SSP se stát podílí na krytí nákladů na výživu a další základní potřeby převážně rodin s nezaopatřenými dětmi, dále poskytuje stát tuto formu podpory i v některých dalších společensky uznaných sociálních situacích. Veškeré náklady na státní sociální podporu hradí stát, čímž se z části podílí na řešení vzniklé sociální situace, a je tak garantováno, že každá rodina dostane ve stanovený termín dávky, na které má nárok. Státní sociální podpora se skládá z osmi dávek, které jsou rozdělené do dvou skupin, a to na dávky poskytované v závislosti na výši příjmu a na dávky ostatní. Dávky poskytované v závislosti na příjmu rodiny jsou poskytovány v závislosti na výši rozhodného příjmu rodiny a jejího životního minima. Mezi tyto dávky patří přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení. Dávky ostatní jsou poskytovány každé osobě po vzniku nároku na dávku bez zohledňování příjmu rodiny. Mezi tyto dávky patří rodičovský příspěvek, příspěvek na školní pomůcky, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné. Mezi orgány vykonávající státní sociální podporu patří úřady práce a v hlavním městě Praze úřady městských částí (první stupeň). Obvody, ve kterých tyto úřady vykonávají svou působnost, vyplývají z působnosti jednotlivých úřadů. Dle Břeské (2005) ve druhém stupni, a tedy zejména jako odvolací orgány, vykonávají působnost ve státní sociální podpoře krajské úřady ve vztahu k úřadům práce a v hlavním městě Praze Magistrát hlavního města Prahy ve vztahu k úřadům městských částí určených Statutem hlavního města Prahy.

Výdaje na dávky SSP v mil. Kč

Graf č. 1: Hodnota vyplacených dávek SSP v jednotlivých letech 39 000 37 000 35 000 33 000 31 000 29 000 27 000 1998

1999

2000

2001

2002 Rok

Zdroj: Vlastní zpracování údajů dostupných z http://www.czso.cz

15

2003

2004

2005

4 Teoretická část Princip solidarity Systém SSP založený na principu solidarity mnohem více posiluje příjmy rodin s nízkým příjmem než rodin s příjmem vyšším a výrazněji přihlíží k nepříznivým sociálním situacím, v nichž se rodina nachází (např. zdravotní postižení dítěte nebo rodiče, neúplnost rodiny apod.). V České republice je princip solidarity uplatňován ve dvou základních směrech (Krebs, Průša, 2002): − od rodin bezdětných k rodinám s dětmi − od rodin s vyššími příjmy k rodinám nízkopříjmovým Okruh oprávněných osob Dávky SSP náleží pouze fyzickým osobám, ale vypláceny mohou být i právnickým osobám například v případě ústavní péče. Další obecnou podmínkou pro nárok na dávku SSP je místo trvalého pobytu v České republice. Nárok na sociální podporu mohou mít i cizinci, kteří jsou v České republice hlášeni k trvalému pobytu alespoň 365 dní. V případě, že se jedná o dávky poskytované v závislosti na výši příjmu rodiny, musí tuto podmínku splňovat všechny společně posuzované osoby (v případě nesplnění je možné požádat o prominutí splnění této podmínky příslušný úřad druhého stupně). U dětí cizinců se podmínka hlášení k pobytu na území České republiky nezkoumá v případě, že dítě ještě nedosáhlo svého prvního roku života, že jsou rodiče hlášeni k pobytu na území ČR, a nebo je státem narození dítěte Česká republika. Po dosažení jednoho roku musí dítě splňovat stejné podmínky jako ostatní posuzované osoby. Nezletilé děti, které byly rozhodnutím příslušného orgánu svěřeny do výchovy jiných osob (např. náhradní rodinná péče – preadopční nebo předpěstounská péče) nebo do ústavní péče, jsou posuzovány zvláštním způsobem, a to tak, že se podmínka přihlášení k trvalému pobytu nebo dlouhodobému pobytu pro vznik nároku na dávku SSP nevyžaduje. Rodina Za rodinu je považována oprávněná osoba a osoby s ní společně posuzované. V případě, že nejsou žádné společně posuzované osoby, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba.

16

4 Teoretická část Nezaopatřené dítě Za neopatřené dítě se považuje dítě do doby skončení povinné školní docházky a dále dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání (maximálně do 26 let věku) na střední či vysoké škole, dítě, které se pro nemoc nebo úraz na budoucí povolání připravovat nemůže nebo není z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu schopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku života považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání,

nemá

nárok

na

podporu

v nezaměstnanosti

nebo

podporu

při rekvalifikaci. Za nezaopatřené dítě nelze považovat dítě, které je poživatelem plného invalidního důchodu z důchodového pojištění1. Věk nezaopatřeného dítěte rozhodný pro stanovení částek životního minima je věk, kterého dítě dosáhne v kalendářním měsíci, v němž mu příslušná dávka náleží. Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání Definice soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání vychází ze školského zákona č. 561/2004 Sb. a ze zákona o vysokých školách č. 172/1990 Sb. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje (Břeská 2005): a) studium na středních a vysokých školách v České republice, s výjimkou dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci b) teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro

osoby

se

zdravotním

postižením,

prováděná

podle

předpisů

o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.) c) studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních a vysokých školách v České republice

1

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

17

4 Teoretická část Studiem na středních školách se rozumí1: a) studium na středních školách a konzervatořích zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení b) studium na středních školách zřizovaných Ministerstvem obrany, vnitra nebo spravedlnosti c) na vyšších odborných školách zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole začíná prvním školním dnem prvního ročníku školy nebo prvním dnem, kdy žák začal plnit povinnosti související se střední školou. Tato příprava je ukončena v den úspěšného vykonání maturitní nebo závěrečné zkoušky. V případě, že žák nevykonal úspěšně závěrečnou zkoušku v řádném termínu, je žákem školy do 30. června roku, v němž měl tuto zkoušku vykonat. Do doby studia se zahrnuje i období prázdnin mezi jednotlivými ročníky střední školy, období od úspěšného vykonání maturitní nebo závěrečné zkoušky do posledního dne školního roku a období letních prázdnin bezprostředně následujících po ukončení studia v případě, že dítě nevykonávalo po celý měsíc výdělečnou činnost a nemělo nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci. Uvedené omezení neplatí, nastoupilo-li dítě na vysokou školu v roce ukončení soustavné přípravy na budoucí povolání na střední škole. Studiem na vysokých školách se rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu. Toto studium je započato dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, tj. dnem zápisu do prvního ročníku vysoké školy, a ukončeno dnem ukončení studia. Ukončení může být (Břeská, 2005): a) řádné – ukončení státní zkouškou předepsanou na závěr studia b) zanechání studia – ukončení ke dni doručení studentova písemného prohlášení o zanechání studia c) nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu – den ukončení je stanoven studijním a zkušebním řádem

1


18

4 Teoretická část d) uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o odnětí akreditace – den ukončení studia je nejpozději den, kdy uplynula tato lhůta e) zánik akreditace studijního programu – den ukončení studia je den, ke kterému vysoká škola oznámila zrušení studijního programu f) vyloučení ze studia – dnem ukončení studia je den, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o vyloučení ze studia Studium na vysoké škole může student i opakovaně přerušit maximálně na dobu stanovenou v zákoně o vysokých školách. Po tuto dobu není dítě považováno za studenta, neboť se nejedná o soustavnou přípravu na budoucí povolání, a tudíž nelze dítě považovat za nezaopatřené. Za soustavnou přípravu studenta na budoucí povolání lze považovat i měsíc, v němž student ukončil studium na vysoké škole a také měsíc bezprostředně následující po měsíci, v němž studium ukončil, a to v případě, že student své studium řádně ukončil státní zkouškou předepsanou na závěr studia. Za soustavnou přípravu na budoucí povolání je považováno i období od ukončení studia na vysoké škole do dne začátku studia na téže nebo jiné vysoké škole, pokud na sebe tato studia bezprostředně navazují, a to maximálně v délce tří kalendářních měsíců. Rozhodné období Rozhodné období je období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Za rozhodné období se považuje (Břeská, 2005): − v případě přídavku na dítě kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku − u sociálního příplatku a příspěvku na bydlení období kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje

19

4 Teoretická část Výdělečná činnost Na výdělečné činnosti1 jsou závislé některé druhy dávek SSP a její vymezení je nezbytné při posuzování nároku na rodičovský příspěvek, konkrétně skutečnosti, zda je dítě nezaopatřené. Výdělečnou činností se rozumí činnost: a) v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění (dle zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců ve znění pozdějších předpisů) b) osoby samostatně výdělečně činné (definice dle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění), a to činnost hlavní i vedlejší c) vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu Rozhodný příjem Příjem rozhodný pro přiznání dávky (Břeská, 2005) se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období. Měsíční průměr příjmů rodiny se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných. Příjmy zahrnované do rozhodného příjmu jsou v zákoně taxativně vymezeny, a to s ohledem na zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Zákon1 také vymezuje, kdy dochází k zápočtu jednotlivých příjmů, tzn. zda se započítávají v období, kdy byly předmětem daně z příjmů, nebo v období, kdy byly plátcem zaúčtovány, anebo tehdy, kdy došlo k jejich výplatě. Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují: a) příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků dle § 6 zákona o daních z příjmů, s výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely a s výjimkou částky, které dosáhlo nezaopatřené dítě za měsíc červenec a srpen

příjem se započítává v kalendářním roce, v němž byl předmětem daně z příjmů, a prokazuje se potvrzením

b) příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti dle § 7 zákona o daních z příjmů

příjem se započítává v tom kalendářním roce, v němž byl předmětem daně z příjmů

1

zákon stanovuje tři způsoby stanovení započitatelného příjmu


20

4 Teoretická část o osoby vykonávají činnost jako hlavní - pak se jako příjem do rozhodného příjmu započítává nejméně částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství (vyhlašuje ji Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením na základě údajů Českého statistického úřadu) za kalendářní rok, za který se zjišťuje rozhodný příjem, je-li rozhodným obdobím kalendářní rok, a za kalendářní rok předcházející období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se přiznává sociální příplatek nebo příspěvek na bydlení o osoby vykonávají činnost jako vedlejší – vychází se z příjmů skutečně dosažených a zjištěných (vedlejší činnost je definována s odvoláním na definování vedlejší samostatné výdělečné činnosti dle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) o osoba zahájí samostatnou výdělečnou činnost a v předchozím kalendářním roce ji nevykonávala – jako příjem se stanoví částka odpovídající 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství c) příjmy z pronájmu dle § 9 zákona o daních z příjmů d) ostatní příjmy dle § 10 odst. 1 písmene a) až g) zákona o daních z příjmů Za příjmy se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují po odečtení výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení i příjmy, které jsou dle zákona o daních z příjmů od daně z příjmů osvobozené, a to: a) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na jiné způsoby výroby elektřiny

nebo

degradovatelných

tepla látek,

z biomasy, zařízení

zařízení na

na

využití

výrobu geotermální

biologicky energie,

a to v kalendářním roce, v němž byly uvedeny do provozu a v bezprostředně následujících pěti letech b) příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za tento příjem dle zákona o rodině

21

4 Teoretická část c) stipendia ze státního rozpočtu a z prostředků veřejné vysoké školy a obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí d) výsluhové náležitosti a přídavek na bydlení vojáků z povolání a nároky související se skončením služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a složek a příslušníků celní správy ČR e) příjmy z převodu členských práv družstva, z převodu majetkových podílů na transformovaném družstvu, s výjimkou z převodu účasti v obchodních společnostech, nejde-li o prodej cenných papírů, přesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem 5 let f) odchodné při skončení pracovního poměru příslušníku Hasičského záchranného sboru ČR g) příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona h) mzdové vyrovnání vyplacené ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění i) zvláštní příplatek poskytovaný v cizí měně příslušníkům ozbrojených jednotek mírových sil OSN mimo území ČR po dobu působení v zahraničí Dále jsou za příjmy pro účely stanovení rozhodného příjmu považovány1: a) dávky nemocenského a důchodového pojištění b) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání (podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci) c) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedených v předchozích bodech d) rodičovský příspěvek pro nárok na přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení e) přídavek na dítě pro nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení f) mzdové nároky při platební neschopnosti zaměstnavatele V případě příjmů1 podléhajících dani z příjmů fyzických osob se uvažují čisté příjmy, tj. příjmy po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné

1

Citováno z http://www.mesec.cz/texty/statni-socialni-podpora/

22

4 Teoretická část a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy. Nepříznivý zdravotní stav Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav způsobuje zvýšení životních nákladů rodiny, a proto se k němu přihlíží při stanovování výše některých dávek, jako například sociální příplatek, rodičovský příspěvek a příspěvek na úhradu potřeb dítěte v případě dávek pěstounské péče. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je rovněž jedním z důvodů nezaopatřenosti dítěte, pokud je s tímto stavem spojena neschopnost vykonávat soustavnou výdělečnou činnost (Břeská, 2005). Posuzován je pouze nepříznivý zdravotní stav, který by měl podle lékařské vědy trvat déle než jeden rok, neboť pouze tento lze považovat za dlouhodobý. Způsob posouzení zdravotního stavu a jeho rozčlenění do stupňů, které odrážejí dopad jednotlivých druhů postižení na zvýšení životních nákladů, stanovuje Ministerstvo práce a sociálních věcí svou vyhláškou č. 156/1997 Sb. Takovéto stupně jsou tři a měly by reálně odrážet rozsah poruchy, která člověka omezuje v uspokojování běžných životních potřeb nebo mu je přímo znemožňuje. Za poruchu jsou považovány nedostatečné tělesné, duševní nebo smyslové schopnosti. Jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činí stupeň zdravotního postižení (dle zákona o SSP): a) od 20 do 49 %, považuje se nezaopatřené dítě za dlouhodobě nemocné b) od 50 do 79 %, považuje se osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou c) od 80 do 100 %, považuje se osoba za dlouhodobě těžce zdravotně postiženou Posouzení zdravotního stavu náleží do kompetence lékařské posudkové služby v rámci úřadu práce podle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Příslušnost k okresní správě se řídí místní příslušností posuzovaného občana, a to jeho trvalým pobytem. Na žádost a se souhlasem všech zúčastněných může posouzení zdravotního stavu provést okresní správa sociálního zabezpečení, jíž náleží územní obvod, ve kterém má posuzovaná osoba přechodné bydliště nebo pracoviště. Okresní správa sociálního zabezpečení obdrží od úřadu, na který byla podána žádost o příslušnou dávku SSP, žádost o posouzení občana z hlediska nepříznivého 23

4 Teoretická část zdravotního stavu. Okresní správa je povinna do tří pracovních dnů ode dne doručení žádosti o dávku vyžádat zdravotnickou dokumentaci a příslušné zdravotnické zařízení je povinno této žádosti vyhovět a dokumentaci poskytnout do 14 dnů ode dne doručení žádosti o příslušnou dokumentaci nebo do 21 kalendářních dnů v případě, že je nutné lékařskou zprávu doplnit o další potřebné údaje či vyšetření. Do dvou týdnů ode dne obdržení kompletní zdravotnické dokumentace jsou lékaři okresní správy sociálního zabezpečení povinni vykonat zjišťovací lékařskou prohlídku a následně seznámit posuzovanou osobu s výsledky posouzení jejího zdravotního stavu a případných možnostech dalšího postupu. Občan má nárok na odvolání se proti rozhodnutí úřadu práce v věci nároku na dávku SSP. V tomto řízení pak posuzuje jeho zdravotní postižení posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. K těmto jednáním a prohlídkám mohou být přizvány další osoby, které by mohly přispět k objasnění zdravotního stavu posuzovaného a napomoci tak k posudkovému závěru. Příjemce dávky SSP je ze zákona povinen prokazovat, že nadále trvají skutečnosti, na jejichž základě obdržel příslušnou dávku. Podle zákona je také posuzovaná osoba povinna podrobit se lékařskému vyšetření na vyzvání příslušného úřadu, který jí dávku poskytuje. Tyto kontrolní lékařské prohlídky jsou vykonávány okresní správou sociálního zabezpečení. K posouzení zdravotního stavu může dojít i zpětně, v tomto případě je pak rozhodné, zda nepříznivý zdravotní stav trval na počátku rozhodného období. Nárok na dávky SSP Nárok na dávku SSP vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených v zákoně. Nárok na výplatu dávky vzniká osobě, která splnila konkrétní podmínky, a podala žádost o přiznání dávky na příslušný úřad. Taková osoba se nazývá oprávněná osoba. Nárok na výplatu dávek zaniká změněnou situací u žadatele, která je podmínkou nároku pro dávku. Veškeré změny je žadatel o dávku povinen písemně nahlásit příslušnému orgánu, a to nejdéle do 8 dnů ode dne, kdy ke změně došlo1. Dále nárok na výplatu dávky SSP zanikne po uplynutí tří měsíců ode dne vzniku nároku na výplatu dávky. U dávek jednorázových (příspěvek na školní pomůcky, porodné, pohřebné, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla atd.) zaniká nárok uplynutím jednoho roku ode dne, kdy nárok na dávku vznikl. 1

Citováno z http://www.vyplata.cz/statnisocialnipodpora/zaniknaroku.php

24

4 Teoretická část Základem pro stanovení nároku a výše jednotlivých dávek je částka životního minima. Žádost o dávku SSP Žádost o dávku SSP se podává na tiskopise předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky (formuláře vybraných dávek a další tiskopisy jsou uvedeny v příloze). Písemnou žádost podává oprávněná osoba a okamžikem podání žádosti je zahájeno řízení o přiznání dávky. Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí se zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z podnětu úřadu práce. Řízení nelze zahájit z podnětu osoby společně posuzované1. Pokud není oprávněná osoba způsobilá k právním úkonům, jednají za ni její zákonní zástupci. Stejně se postupuje i v případě nezletilosti oprávněné osoby. V případě některých dávek, například u rodičovského příspěvku nebo porodného, má právo se účastnit řízení o příslušnou dávku i nezletilý rodič starší 16 let a tato dávka mu může být vyplácena. Žádost o dávku SSP musí obsahovat následující náležitosti1: − jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, kde jsou hlášeny oprávněná osoba a osoby s ní společně posuzované, a rodná čísla těchto osob − souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob − určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena − doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob v rozhodném období v případech, kdy je přiznání dávky podmíněno příjmem − potvrzení o peněžitých dávkách nemocenského pojištění, popřípadě o návštěvě dítěte v jeslích, mateřské škole či obdobném zařízení, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek − skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné − doklad o tom, že byt je užíván na základě nájemní smlouvy nebo na základě vlastnictví k nemovitosti, jde-li o žádost o příspěvek na bydlení − rozhodnutí o svěření dítěte do pěstounské péče nebo rozhodnutí o ustanovení poručníkem, popřípadě rozhodnutí příslušného orgánu o dočasném svěření

1


25

4 Teoretická část dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, jde-li o nároky na dávky pěstounské péče Účastníkem řízení o příslušnou dávku SSP je oprávněná osoba, příjemce dávky a osoba společně posuzovaná s oprávněnou osobou. Písemné rozhodnutí o dávce SSP se vydává v případě, že1: − dávka nebyla přiznána vůbec nebo v požadovaném rozsahu − dávka byla odejmuta − výplata dávky byla zastavena, nejde-li o případ, kdy v době vyplácení dávky došlo ke změně místa trvalého pobytu oprávněné osoby a výplatu dávky přebírá nový místně příslušný úřad práce − jde o přeplatek na dávce − přichází v úvahu více oprávněných osob a úřad práce rozhoduje o tom, komu se bude dávka vyplácet Účastník řízení o dávku SSP má nárok se proti rozhodnutí příslušného úřadu práce odvolat. O jeho odvolání rozhoduje krajský úřad. Výplata dávek SSP Dávky vyplácí příslušný úřad práce dle místa trvalého pobytu žádající osoby buď v hotovosti příslušné osobě nebo bezhotovostně prostřednictvím bankovního účtu v České republice, neboť do ciziny se dávky SSP nevyplácejí. Způsob výplaty je oprávněná osoba povinna uvést v žádosti o příslušnou dávku. Dávky jsou vypláceny2: − jednorázově do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž byla dávka přiznána (například porodné, pohřebné, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla apod.) − měsíčně, a to do konce měsíce následujícího po měsíci, za který náleží dávky (například přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna apod.) 1 2

Citováno z http://www.vyplata.cz/statnisocialnipodpora/rizeniopriznanidavky.php Citováno z http://www.mesec.cz/texty/statni-socialni-podpora/

26

4 Teoretická část − čtvrtletně v případech, kdy jsou měsíční dávky uvedené v předchozím bodu příliš nízké (do 100,- Kč), nejpozději do konce měsíce následujícího po tomto čtvrtletí Pokud byla dávka nesprávně přiznána či vyplacena v nižší výši, než v jaké náleží, nebo byla neprávem odepřena, popř. byla přiznána později, než měla být, dávka se zvýší nebo přizná, nejvýše však tři roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na dávku. Výše dávky SSP se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

27


4.4 Systém SSP dle zákona č. 463/1991 Sb. Životní minimum Systém SSP byl až do konce roku 2006 upraven mimo jiné zákonem č. 463/1991 Sb., o životním minimu (dále jen zákon). Životní minimum je základním prvkem, podle něhož se určuje nárok rodiny na dávky SSP a jejich výše. Tento zákon stanovuje životním minimum jako společensky uznanou minimální hranici příjmů občana, pod níž nastává stav hmotné nouze. Životní minimum je dle zmíněného zákona dvousložkové a počítá se jako úhrn částek stanovených tímto zákonem k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb (například výživa, ošacení, obuv, služby, vzdělání), které jsou diferencovány do pěti úrovní dle věku nezaopatřených dětí, a k zajištění nezbytných nákladů na domácnost (zahrnují náklady na bydlení a služby, které s bydlením souvisejí), které jsou rozděleny do čtyř úrovní podle počtu členů v domácnosti. Pravomoc ke zvýšení částek životního minima má vláda na základě zákona č. 289/1997 Sb. prostřednictvím svých nařízení. K tomuto zvyšování částek životního minima dochází v důsledku skutečného vývoje spotřebitelských cen měřeného úhrnným indexem spotřebitelských cen (na základě údajů Českého statistického úřadu) s účelem zachování reálné hodnoty těchto částek a jednotlivých dávek, které jsou závislé na výši životního minima. Vláda zvyšuje částky životního minima vždy jednou ročně (k prvnímu dni kalendářního roku) v případě, že se index spotřebitelských cen zvýšil alespoň o 2 %. Vláda může částky životního minima zvýšit také v mimořádném termínu, a to v důsledku abnormálního zvýšení indexu spotřebitelských cen (tzn. minimálně o 10 %). Za částku potřebnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana se pro rok 2006 podle zákona považuje: a) 1750,- Kč měsíčně, jde-li o dítě do 6 let věku1 b) 1950,- Kč měsíčně, jde-li o dítě od 6 let do 10 let věku c) 2310,- Kč měsíčně, jde-li o dítě od 10 let do 15 let věku d) 2530,- Kč měsíčně, jde-li o nezaopatřené dítě od 15 do 26 let věku e) 2400,- Kč měsíčně u ostatních občanů

1

Do první skupiny zahrnujeme dítě před dosažení 6. roku života, v den dosažení 6. roku jej zahrnujeme do druhé skupiny.

28

4 Teoretická část Za částku potřebnou k zajištění nezbytných nákladů na domácnost se pro rok 2006 podle zákona považuje: a) 2020,- Kč měsíčně, jde-li o jednotlivce b) 2630,- Kč měsíčně, žijí-li v domácnosti dvě osoby c) 3260,- Kč měsíčně, žijí-li v domácnosti tři nebo čtyři osoby d) 3660,- Kč měsíčně, žije-li v domácnosti pět a více osob Žije-li v jedné domácnosti více osob, které se posuzují společně, započítává se částka k zajištění nezbytných nákladů na domácnost pouze jednou. Zjišťuje-li se však životní minimum jedné z těchto osob, určí se dle zákona součtem částky potřebné k zajištění výživy a ostatních základních potřeb občana a poměrné částky potřebné k zajištění nezbytných nákladů na domácnost vzhledem k počtu členů v domácnosti. Za minimální příjem osoby, která má příjem z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a tuto činnost vykonává jako hlavní, se pro účely stanovení rozhodného příjmu považuje 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Společně posuzované osoby Společně posuzovanými osobami jsou dle zákona: a) nezaopatřené děti b) nezaopatřené děti a rodiče nezaopatřených dětí – za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby c) manželé nebo druh (družka) – k druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou alespoň tři měsíce (zpravidla se vychází z prohlášení těchto osob, ale je možno použít i jiných důkazních prostředků) d) nezaopatřené děti nezaopatřených dětí, pokud spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby Výše uvedené osoby jsou společně posuzovanými osobami pro stanovení dávek SSP v případě, že splní základní obecně stanovenou podmínku, což je společná domácnost, tzn. že spolu posuzované osoby trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Tuto skutečnost dokládají svým prohlášením. 29

4 Teoretická část Za společně posuzované osoby mohou být považovány i rodiny, které spolu denně nežijí, například když jedna z posuzovaných osob pracuje ve vzdáleném místě a přes týden je v místě zaměstnání ubytovaná. Dalším příkladem může být nevyřešená bytová situace nebo zdravotní důvody jedné z posuzovaných osob. Aby nedocházelo ke zneužívání systému SSP tím, že by některé osoby nepředložily pravdivé prohlášení o společném soužití, a tím by byly považovány za samostatné rodiny a neprávem si tak zvyšovaly výši dávek SSP, je v zákoně stanoveno, v kterých případech jsou dané osoby vždy považovány za společně posuzované, a to manželé, nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže dítě a rodiče jsou hlášení k trvalému pobytu v témže místě. Pro příspěvek na bydlení jsou za společně posuzované osoby považovány všechny osoby, které jsou v daném bytě hlášeny k trvalému pobytu bez ohledu na to, zda spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na bydlení, či nikoliv. Výjimkou je dítě, které v bytě má hlášen trvalý pobyt, ale je z rozhodnutí příslušného orgánu umístěno do plné ústavní péče. Takové dítě se za společně posuzovanou osobu ani v tomto případě nepovažuje, neboť je uvažováno jako samostatná rodina. V případě, že jsou rodiče nezaopatřeného dítěte rozvedeni, uvažuje se jako osoba společně posuzovaná ten rodič, se kterým dítě trvale společně žije. Pokud bylo dítě svěřeno do střídavé nebo společné péče obou rodičů, posuzuje se dítě s rodičem, který byl určen na základě dohody rodičů. Pokud bylo dítě svěřeno do ústavní péče pro děti nebo mládež v plném rozsahu (tzn. zajišťuje dítěti ubytování, stravování a ošacení) a nebo do zařízení pro děti, vyžadující okamžitou pomoc, posuzuje se za rodinu dítě samotné. Za osamělého rodiče se považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem (Břeská, 2005). Za společně posuzované osoby se považují i osoby, které se přechodně z důvodu soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu. Osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se v kalendářním měsíci nepovažuje za osobu společně posuzovanou, pokud tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc.

30

4 Teoretická část 4.4.1 Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu Tyto dávky SSP jsou poskytovány adresně v závislosti na výši příjmu rodiny, proto je pro tuto skupinu dávek velmi důležité přesné vymezení pojmu rodina a společně posuzované osoby. Skupina dávek poskytovaných v závislosti na příjmu rodiny obsahuje přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení. 4.4.1.1 Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou SSP, který má pomoci rodinám s dětmi pokrýt jejich náklady na výchovu a výživu nezaopatřených dětí. Dávka náleží nezaopatřenému dítěti po splnění dalších podmínek. Pro určení nároku na přídavek na dítě je posuzován příjem rodiny za předchozí kalendářní rok, tzn. že pro poskytování přídavku na dítě od 1. října 2006 do 30. září 2007 se uvažují příjmy rodiny za rok 2005. Nárok na přídavek na dítě má dítě v případě, že příjem rodiny (nezaopatřeného dítěte a společně posuzovaných osob) nepřesáhne trojnásobek životního minima rodiny. Nárok na přídavek na dítě závisí na věku dítěte, rozhodném příjmu rodiny a na výši částek životního minima. Výše přídavku na dítě je odstupňována do tří úrovní – snížená, základní a zvýšená výměra. Tři pásma rozhodná pro výši přídavku na dítě: a) zvýšená výměra – RP < ŽMR × 1,1 b) základní výměra - ŽMR × 1,8 ≥ RP > ŽMR × 1,1 c) snížená výměra - ŽMR × 3,0 ≥ RP > ŽMR ×1,8 V případě, že rozhodný příjem rodiny přesahuje trojnásobek životního minima rodiny, nemá rodina na přídavek na dítě nárok. Výše přídavku na dítě činí dle zákona za kalendářní měsíc: a) ve zvýšené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,32 b) v základní výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,28 c) ve snížené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,14

31

4 Teoretická část Výše přídavku na dítě lze spočítat dle vzorce (Krebs, Průša, 2002): PND = ŽMD × k PND

= přídavek na dítě

ŽMD

= částka životního minima určená na osobní potřeby dítěte

k

= koeficient, který nabývá hodnot podle pásma, v němž se rodina nachází

Tabulka 1: Výše přídavku na dítě do 31. 12. 2006 Věk dítěte Do 6 let 6–10 let 10–15 let 15–26 let

Výše příjmu rodiny Do 1,1 ŽMR 1,1–1,8 ŽMR 1,8–3,0 ŽMR Nad 3,0 ŽMR 560 490 245 0 624 546 273 0 740 647 324 0 810 709 355 0

Zdroj: Data zpracována z podkladů v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění do 31. 12. 2006

Vyplacené přídavky na děti v mil. Kč

Graf č. 2: Hodnota vyplacených přídavků na děti v jednotlivých letech 13 500 13 000 12 500 12 000 11 500 11 000 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Rok


Přídavek na dítě se vyplácí tomuto dítěti v případě jeho zletilosti. Jedná-li se o nezletilé nezaopatřené dítě, dávka je vyplácena osobě, která má dítě v přímém zaopatření do konce měsíce, v němž dítě dosáhlo zletilosti. Nezletilé dítě může také nabýt zletilosti vstupem do manželství. Pokud je dítě v plném zaopatření ústavu pro péči o děti či mládež, je dávka vyplácena tomuto zařízení. 32

4 Teoretická část Přídavek na dítě je vyplácen v hotovosti, pokud příjemce dávky neuvede jiný způsob výplaty – například převod na bankovní účet a podobně. 4.4.1.2 Sociální příplatek Sociální příplatek je další významnou dávkou SSP, kterou stát pomáhá rodinám s nízkými příjmy pokrýt výdaje spojené se zabezpečením potřeb jejich dětí.

Vyplacené sociální příplatky v mil. Kč

Graf č. 3: Hodnota vyplacených sociálních příplatků v jednotlivých letech 6 500 6 300 6 100 5 900 5 700 5 500 5 300 5 100 4 900 4 700 4 500 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Rok


Pro sociální příplatek je rozhodným obdobím kalendářní čtvrtletí, tzn. že pro nárok na sociální příplatek se posuzuje příjem rodiny za předcházející kalendářní čtvrtletí, tj. pro nárok v 1. čtvrtletí roku 2007 se uvažuje příjem z 4. čtvrtletí roku 2006. Při posuzování nároku na sociální příplatek se posuzuje nezaopatřenost dítěte a rozhodný příjem rodiny, který nesmí v rozhodném období přesáhnout 1,6násobek životního minima rodiny. Do rozhodného příjmu rodiny jsou zahrnovány i některé dávky SSP, například přídavek na dítě nebo rodičovský příspěvek. Sociální příplatek je dávkou rodiče, který pečuje alespoň o jedno nezaopatřené dítě, a tudíž nemůže být tato dávka přiznána samostatně žijícímu nezaopatřenému dítěti například v případě, že je osiřelé. Za dítě, o které rodič pečuje, je považováno pouze dítě, které je osobou s rodičem společně posuzovanou. Z nároku na sociální příplatek je vyloučena osoba, která pečuje o dítě svěřené do předpěstounské nebo pěstounské péče, a nebo do osobní péče poručníka, neboť v takovém případě rodině náleží jiné dávky SSP, například příspěvek na úhradu potřeb 33

4 Teoretická část dítěte v pěstounské péči. Z nároku na sociální příplatek je vyloučen i případ, kdy je dítě v plném přímém zaopatření ústavu pro péči o děti nebo mládež. Výše sociálního příplatku lze spočítat dle vzorce1 (Krebs, Průša, 2002): SP = ŽMD – (ŽMD × P) / (ŽMR × 1,6) SP

= sociální příplatek

ŽMD


P

= příjem rodiny – pokud má rodina příjem nižší, než je její životní minimum, potom ve vzorci P = ŽMR

ŽMR

= životní minimum rodiny

Jak vyplývá ze vzorce pro výpočet sociální příplatku, je za nejnižší příjem rodiny považováno životní minimum rodiny, a to s úmyslem zabránit zneužívání příslušné dávky SSP občany, kteří nepracují. V případě, že má rodina nižší skutečný příjem po započítání všech započitatelných dávek SSP, než jaký odpovídá jejímu životnímu minimu, má rodina možnost požádat příslušný pověřený úřad o doplnění příjmu některou z dávek sociální péče podmíněnou sociální potřebností. U těchto dávek se už však mimo jiné zkoumá i důvod nízkého příjmu rodiny, celkové sociální a majetkové poměry a snaha zvýšit si příjem vlastním přičiněním. Výše přídavku je také ovlivněna dalšími skutečnostmi, jako jsou například zdravotní postižení dítěte nebo rodiče, osamělost rodiče či narození více dětí najednou. Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte násobí, jde-li o2: a) dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 2,70 b) dítě dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,20 c) dítě dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,40 d) děti, které se narodily současně, a to v době do tří let jejich věku, koeficientem 1,10

1 2

Ve vzorci není zohledněno postižení dítěte ani rodiče. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění do 31. 12. 2006

34

4 Teoretická část V případě, že nezaopatřené dítě je poživatelem částečného invalidního důchodu, nelze použít pro stanovení výše sociálního příplatku výše zmíněné koeficienty, neboť dítě tak nesplňuje podmínku nezaopatřenosti. Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte a součet částek na osobní potřeby rozhodný pro stanovení životního minima rodiny násobí, jestliže1: a) oba rodiče jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižení, koeficientem 1,40 b) osamělý rodič je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,40 c) jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,10 d) jde o osamělého rodiče, koeficientem 1,05 V případě, že je současně splněno více podmínek, stanoví se výše sociální příplatku s přihlédnutím ke každé podmínce samostatně a vypočte se rozdíl mezi takto stanoveným sociálním příplatkem a sociálním příplatkem stanoveným bez přihlédnutí ke zvýšení. Výše sociálního příplatku pak činí součet rozdílů podle předchozí věty a sociálního příplatku, jehož výše byla stanovena bez přihlédnutí ke zvýšení1. 4.4.1.3 Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení je dávka SSP, která má přispět občanům s nízkými příjmy k pokrytí nákladů spojených s bydlením.

Vyplacené příspěvky na bydlení v mil. Kč

Graf č. 4: Hodnota vyplacených příspěvků na bydlení v jednotlivých letech 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 1998

1999

2000

2001

2002

2003

Rok


1

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění do 31. 12. 2006

35

2004

2005

4 Teoretická část Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže rozhodný příjem v rodině je nižší než částka součinu životního minima rodiny a koeficientu 1,60. Za nájemce bytu se považuje též nájemce obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení1 (například jde-li o penziony, ubytovny, svobodárny). Za vlastníka bytu je považován i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá, pokud je v něm hlášen k trvalému pobytu. Za nájemce bytu se považují oba manželé, jde-li o společný nájem bytu manžely, ale příspěvek na bydlení jim náleží pouze jednou. K žádosti o tuto dávku SSP je třeba přiložit doklad, z něhož lze ověřit existenci nájemní smlouvy nebo vlastnický vztah k bytu. Dávku nelze přiznat osobě, která užívá byt z titulu podnájemní smlouvy, nebo je-li byt užíván z titulu věcného břemena (Břeská, 2005). Rozhodným obdobím v případě příspěvku na bydlení je kalendářní čtvrtletí, předcházející čtvrtletí, v němž se o příspěvek žádá. V případě, že oprávněná osoba změní v průběhu měsíce trvalé bydliště, pro nárok na příspěvek na bydlení se k této skutečnosti přihlíží až od měsíce následujícího, čímž by mělo být zabráněno k neoprávněnému vyplacení dvojitého příspěvku na bydlení. Výše příspěvku na bydlení lze spočítat dle vzorce (Krebs, Průša, 2002): PB = ŽMB – (ŽMB × P) / (ŽMR × 1,6) PB

= příspěvek na bydlení

ŽMB

= částka životního minima potřebná k zajištění nezbytných nákladů na domácnost

P

= příjem rodiny (pokud má rodina příjem nižší, než je její životní minimum, potom ve vzorci P = ŽMR)

ŽMR


Příspěvek na bydlení je poskytován bez ohledu na to, o jaký byt se jedná (například byt obecní, družstevní, v soukromém vlastnictví), a jaké jsou skutečné náklady na bydlení. 1


36

4 Teoretická část 4.4.2 Dávky ostatní Ostatní nebo-li netestované dávky SSP jsou poskytovány každé osobě bez ohledu na výši příjmu rodiny vždy, když nastane příslušná situace a jsou splněny další podmínky stanovené zákonem. 4.4.2.1 Rodičovský příspěvek Rodičovský příspěvek je dávka, na kterou má nárok rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě1: a) do čtyř let věku b) do sedmi let věku, jde-li o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené

Vyplacené rodičovské příspěvky v mil. Kč

Graf č. 5: Hodnota vyplacených rodičovských příspěvků v jednotlivých letech 13 000 12 000 11 000 10 000 9 000 8 000 7 000 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Rok


Výše rodičovského příspěvku lze spočítat dle vzorce (Krebs, Průša, 2002): RP = ŽMO × 1,54 RP

= rodičovský příspěvek

ŽMO

= částka životního minima určená na osobní potřeby rodiče

Podmínka

nároku

na

rodičovský příspěvek se považuje za splněnou

i v kalendářním měsíci, v němž1: 1

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění platných předpisů do 31. 12. 2006

37

4 Teoretická část a) se dítě narodilo b) rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem c) osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu d) dítě dovršilo věk čtyř let e) dítě nebo rodič zemřeli Zákon1 dále stanovuje případy, kdy rodiči náleží rodičovský příspěvek, přestože dítě navštěvuje nějaké zařízení, například když: − dítě do tří let navštěvuje jesle nebo podobné zařízení maximálně pět kalendářních dnů v měsíci − dítě od tří let pravidelně navštěvuje mateřskou školu nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně − dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo speciální mateřskou školu nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně − dítě dlouhodobě zdravotně postižené pravidelně navštěvuje zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně − dítě navštěvuje zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně v případě, že stupeň zdravotního postižení zraku nebo sluchu obou rodičů (osamělého rodiče) je v rozsahu 50 % a více 4.4.2.2 Příspěvek na školní pomůcky Příspěvek na školní pomůcky je dávka SSP, kterou dostane rodina dítěte nastupujícího do první třídy základní školy, která měla v květnu roku, kdy má dítě nastoupit do školy, nárok na přídavek na dítě. Nárok na tuto dávku SSP vzniká 1. června roku, kdy bylo dítě přihlášeno k zápisu k povinné školní docházce v případě, že nebylo rozhodnuto o odkladu povinné školní docházky, a náleží dítěti pouze jednou.

1

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění do 31.12.2006

38

4 Teoretická část Pokud došlo k odkladu povinné školní docházky, vzniká nárok na tuto dávku dnem 1. června kalendářního roku následujícím po kalendářním roce, v němž bylo dítě přihlášeno k zápisu k povinné školní docházce a bylo rozhodnuto o odkladu povinné školní docházky tohoto dítěte. Výše příspěvku na školní pomůcky je 1000,- Kč a vyplácí se jednorázově osobě, která má dítě v přímém zaopatření, nebo ústavu v případě plné ústavní péče. 4.4.2.3 Dávky pěstounské péče Dávky pěstounské péče mají za úkol finančně podpořit náhradní rodinnou péči. Jsou nazvány dávkami pěstounské péče, ale náleží obdobně, jestliže poručník ustavený soudem pečuje osobně o svěřené dítě. V případě, kdy dojde ke svěření dítěte do tzv. předpěstounské péče, vzniká nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, na odměnu pěstouna a na příspěvek při převzetí dítěte (Břeská, 2005).

Vyplacené dávky pěstounské péče v mil. Kč

Graf č. 6: Hodnota vyplacených dávek pěstounské péče v jednotlivých letech 500 450 400 350 300 250 200 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Rok


Dítě i jeho pěstoun mohou zároveň s dávkami pěstounské péče pobírat i většinu dávek SSP, pokud splní podmínky nároku. Jedinou výjimkou je sociální příplatek, na který nárok nemají. Mezi dávky pěstounské péče patří: − příspěvek na úhradu potřeb dítěte − odměna pěstouna − příspěvek při převzetí dítěte 39

4 Teoretická část − příspěvek na zakoupení motorového vozidla Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Tato dávka je příspěvkem nezaopatřeného dítěte, které bylo svěřeno do pěstounské péče. Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte je v případě nezaopatřeného nezletilého dítěte dvojnásobek částky na osobní potřeby dítěte a v případě zaopatřeného nezletilého dítěte je to součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 1,2. Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte může být zvýšena podobně jako u sociálního příspěvku v případě dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a to koeficientem: − 2,10, je-li dítě dlouhodobě nemocné − 2,60, je-li dítě dlouhodobě zdravotně postižené − 2,80, je-li dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené Příspěvek na úhradu potřeb dítěte je vyplácen osobě, která má dítě v pěstounské péči, do doby dosažení zletilosti dítěte. Následně je příspěvek vyplácen přímo dítěti v pěstounské péči, pokud dále trvale žije ve společné domácnosti se svými pěstouny a společně uhrazuje náklady spojené s bydlením, maximálně do dne dovršení 26. roku života. Pokud je dítěti vyplácen důchod z důchodového pojištění (například sirotčí), je mu vyplácen příspěvek na úhradu potřeb pouze ve výši rozdílu těchto dvou dávek. Odměna pěstouna Na tu dávku SSP má nárok osoba, které bylo svěřeno do pěstounské péče alespoň jedno dítě, a to po dobu, kdy je dítě nezletilé nebo po dosažení pokud má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte a dále v případě, kdy dítě nemá na tento příspěvek nárok z důvodu příjmu důchodu. Výše dávky odměna pěstouna je za každý kalendářní měsíc, kdy splní výše zmíněné podmínky, součin koeficientu 0,5 a částky na osobní potřeby pěstouna za každé svěřené dítě. V případě, že jsou pěstouny manželé, dávka jim náleží pouze jednou. Odměna pěstouna může být zvýšena v případě, že pěstoun má svěřeny do péče tři a více dětí (koeficient je pak ve výši 3,0 v případě tří dětí a za každé další se zvyšuje

40

4 Teoretická část o 0,6) nebo dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, které vyžaduje mimořádnou péči (výše koeficientu je pak 3,30). Příspěvek při převzetí dítěte Příspěvek při převzetí dítěte je dávka SSP, která má napomoci pokrýt počáteční náklady spojené s převzetím dítěte do pěstounské péče. Nárok na tuto jednorázovou dávku má pěstoun, který převzal dítě do pěstounské péče, ve výši čtyřnásobku osobní částky na osobní potřeby dítěte. Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Na příspěvek na zakoupení motorového vozidla má nárok pěstoun, který má v pěstounské péči alespoň čtyři děti a zakoupil osobní motorové vozidlo nebo měl náklady spojené se zajištěním nezbytné celkové opravy osobního vozidla (Břeská, 2005). Další podmínkou je skutečnost, že pěstoun nesmí automobil používat pro výdělečnou činnost. V případě, že pěstoun do pěti let od pořízení vozidla přestane vykonávat pěstounskou činnost nebo vozidlo prodá, daruje nebo začne využívat pro výdělečnou činnost, má povinnost vrátit poměrnou část příspěvku. Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla je 70 % z pořizovací ceny vozidla, maximálně však 100 000,- Kč a v posledních deseti kalendářních letech nesmí součet těchto příspěvků přesáhnout částku 200 000,- Kč. 4.4.2.4 Porodné Porodné je dávka SSP, kterou stát rodině přispívá na náklady související s narozením dítěte. Nárok na porodné vzniká dnem porodu a skutečnost se dokládá rodným listem dítěte nebo potvrzením matriky o narození mrtvého dítěte (pro vznik nároku na dávku není podstatné, zda se dítě narodilo živé či nikoli). V případě potratu nárok na dávku nevzniká. Nárok na porodné má1: − žena, která porodila dítě − otec dítěte, jestliže žena, která dítě porodila, zemřela a porodné nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě

1


41

4 Teoretická část − třetí osoba, která převzala dítě mladší jednoho roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů, a tato dávka dosud nebyla vyplacena žádné osobě Porodné se vyplácí ve výši 10-ti násobku částky životního minima na osobní potřeby dítěte. V případě, že se narodí dvě děti současně, pak se porodné vyplatí ve výši 15-ti násobku, u tří a více dětí ve výši 15-ti násobku součtu částek životního minima na osobní potřeby každého dítěte. Výše porodného tak činí (v Kč): − u jednoho novorozence

17 500,-

− u dvojčat

52 500,-

− u trojčat

78 750,-

− u čtyřčat

105 000,-

Graf č. 7: Hodnota vyplaceného porodného v jednotlivých letech

Vyplacené porodné v mil. Kč

950 900 850 800 750 700 650 600 550 500 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Rok


4.4.2.5 Pohřebné Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb osobě, která měla ke dni smrti trvalý pobyt na území České republiky nebo byl-li pohřeb vypraven v České republice. Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží tato dávka jen jednou, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první. Nárok na dávku vzniká dnem pohřbu1.

1


42

4 Teoretická část Výše pohřebného je stanoveno pevnou částkou ve výši 5 000,- Kč a vyplácí se jednorázově.

Graf č. 8: Hodnota vyplaceného pohřebného v jednotlivých letech

Vyplacené pohřebné v mil. Kč

555 550 545 540 535 530 525 520 515 1998

1999

2000

2001

2002 Rok


43

2003

2004

2005


4.5 Systém SSP dle zákona č. 110/2006 Sb. Od 1. ledna 2007 je systém SSP v České republice nově upraven mimo jiné zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu (dále jen zákon). Tento zákon stanovuje životní minimum jako minimální společensky uznanou hranici peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Dále vymezuje pojem existenční minimum jako minimální hranici peněžních příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby plně invalidní a u osoby, která již dosáhla věku 65 let. Částku životního a existenčního minima může vláda pravidelně zvyšovat svým nařízením vždy k prvnímu dni kalendářního roku. Činí tak, pokud se index spotřebitelských cen zvýší minimálně o 5 %. Vláda může také zvýšit příslušné částky s ohledem na mimořádné události nařízením v mimořádném termínu. Výraznou změnou oproti předchozí právní úpravě je to, že ani jeden z výše uvedených pojmů nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení. Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému SSP poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení. Životní minimum jednotlivce Částka životního minima pro jednotlivce je 3126,- Kč. Za jednotlivce je považována osoba, která není posuzována společně s jinými osobami. Životní minimum společně posuzovaných osob Pokud je osoba posuzována společně s jinými osobami, jsou částky životního minima dle zákona odstupňovány podle pořadí osob. Pořadí posuzovaných osob se stanoví tak, že se nejdříve posuzují osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi, a poté osoby, které jsou nezaopatřenými dětmi. V rámci každé z těchto skupin posuzovaných osob se pořadí stanoví podle věku od nejstarší po nejmladší osobu. Věkem osoby rozhodným pro stanovení částek životního minima je věk, kterého osoba dosáhne v kalendářním měsíci, za který je životní minimum zjišťováno. Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 2 880,- Kč. 44

4 Teoretická část Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, činí měsíčně: a) 2 600,- Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem b) 2 250,- Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku c) 1 960,- Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku d) 1 600,- Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku Životní minimum osob, které se pro účely tohoto zákona posuzují společně, se stanoví jako úhrn částek životního minima všech těchto osob. Společně posuzované osoby: a) rodiče a nezletilé nezaopatřené děti b) manželé c) rodiče a

nezletilé děti, které nejsou nezaopatřené

zletilé děti, pokud tyto děti společně s rodiči užívají byt a nejsou společně posuzovány s jinými osobami (toto je podstatná změna oproti dřívější právní úpravě)

d) jiné osoby, které společně užívají byt, s výjimkou osob, které písemně prohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby Bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností, popřípadě jednotlivá místnost, který podle rozhodnutí stavebního úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení. V případě, že bylo nezletilé nezaopatřené dítě svěřeno příslušným orgánem do péče jednoho z rodičů, není pak společně posuzovanou osobou druhého rodiče. Pokud bylo dítě svěřeno do střídavé nebo společné péče rodičů, je pak posuzováno s tím z rodičů, který je uveden v jejich souhlasném prohlášení. Za rodiče je též dle zákona považována osoba, které bylo nezletilé dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. V tomto případě není dítě posuzováno společně se svým rodičem. Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů (právně upraveno zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí a zákonem č. 94/1963 Sb., o rodině ve znění pozdějších předpisů) je považováno 45

4 Teoretická část například rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiné osoby než rodiče, o osvojení dítěte, o ustanovení osoby poručníkem, o svěření dítěte do pěstounské péče a další. Nezaopatřené dítě není posuzováno společně se svými rodiči v případě, že bylo na základě rozhodnutí příslušného orgánu předáno do ústavní péče, pokud je toto zaopatření považováno za plné přímé zaopatření (tzn. poskytuje-li ústav dítěti stravování, ubytování a ošacení). Osoba se nepovažuje za společně posuzovanou, pokud byla po celý kalendářní měsíc ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody. Existenční minimum Částka existenčního minima osoby činí dle zákona měsíčně 2 020,- Kč. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby plně invalidní a u osoby starší 65 let. Pro posouzení toho, zda příjem osoby dosahuje částky životního minima nebo existenčního minima, se porovnává úhrn jejích započitatelných příjmů s částkou životního minima nebo existenčního minima. Pokud jsou však osoby posuzovány podle zákona společně, porovnává se úhrn započitatelných příjmů všech společně posuzovaných osob s úhrnem částek životního minima posuzovaných osob. Pro posouzení výše životního a existenčního minima se zjišťují příjmy posuzovaných osob za kalendářní měsíc předcházející kalendářnímu měsíci, v němž se příjmy posuzují. 4.5.1 Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu 4.5.1.1 Přídavek na dítě Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě1: a) ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,50 b) v základní výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,50, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40

1

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění od 1.1.2007

46

4 Teoretická část c) ve snížené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 4,00 Výše přídavku na dítě podle zákona činí za kalendářní měsíc součin částky životního minima dítěte a a) koeficientu 0,36, jde-li o přídavek na dítě ve zvýšené výměře b) koeficientu 0,31, jde-li o přídavek na dítě v základní výměře c) koeficientu 0,16, jde-li o přídavek na dítě ve snížené výměře

Tabulka 2: Výše přídavku na dítě od 1. 1. 2007 Věk dítěte Do 6 let 6–15 let 15–26 let

Výše příjmu rodiny Do 1,5 ŽMR 1,5–2,4 ŽMR 2,4–4,0 ŽMR Nad 4,0 ŽMR 576 496 256 0 706 608 314 0 810 698 360 0

Zdroj: Data zpracována ze zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění od 1. 1. 2007

4.5.1.2 Sociální příplatek Nárok na sociální příplatek má rodič, který pečuje alespoň o jedno nezaopatřené dítě, s výjimkou dítěte svěřeného do pěstounské péče, jestliže rozhodný příjem rodiny je nižší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,20. Výše sociálního příplatku lze stanovit pomocí vzorce (Krebs, Průša, 2002): SP = ŽMD – (ŽMD × P) / (ŽMR × 2,2) SP

= sociální příplatek

ŽMD


P

= příjem rodiny – pokud má rodina příjem nižší, než je její životní minimum, potom ve vzorci P = ŽMR

ŽMR


47

4 Teoretická část Při stanovení výše sociálního příplatku se částka životního minima nezaopatřeného dítěte násobí, jde-li o1: a) dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 3,00 b) dítě dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,67 c) dítě dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,34 d) děti,

které

se

narodily

současně, a to v době do tří let jejich věku,

koeficientem 1,22 e) dítě, které studuje na střední škole v denní formě studia nebo na vysoké škole v

prezenční

formě

studia

ve

studijním

programu poskytujícím

vysokoškolské vzdělání, koeficientem 1,20 Při stanovení výše sociálního příplatku se částka životního minima dítěte a částka životního minima rodiny násobí1, jestliže a) oba rodiče jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižení, koeficientem 1,35 b) osamělý rodič je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,30 c) jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,05 d) jde o osamělého rodiče, který není těžce zdravotně postižený koeficientem 1,17 4.5.1.3 Příspěvek na bydlení Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu, jestliže2: − jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35), a zároveň − součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení Náklady na bydlení zahrnují: − nájemné (u nájemních bytů) a další náklady s nájmem bytu související

1 2

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění platných předpisů od 1.1.2007 Citováno z http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni

48

4 Teoretická část − náklady srovnatelné s nájemným v případě družstevních bytů a bytů v osobním vlastnictví, které jsou na kalendářní měsíc stanovené ve výši:

Tabulka 3: Měsíční náklady na bydlení I Počet osob v rodině

Měsíční náklady v Kč

Jedna

651

Dvě

890

Tři

1164

Čtyři a více

1404

Zdroj: Zpracována data z http://www.vyplata.cz/zakony/z117-1995sb_24-28.php#25

− náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu, centrální vytápění nebo pevná paliva, které jsou na kalendářní měsíc stanovené ve výši:

Tabulka 4: Měsíční náklady na bydlení II Počet osob v rodině

Měsíční náklady v Kč

Jedna

475

Dvě

650

Tři

850

Čtyři a více

1050

Zdroj: Zpracována data z http://www.vyplata.cz/zakony/z117-1995sb_24-28.php#25

Pro posouzení nároku a výše příspěvku na bydlení se uvažuje průměr nákladů za kalendářní čtvrtletí, které bezprostředně předchází

období, v němž se nárok

posuzuje. Do nákladů se započítávají i zálohy zaplacené v posuzovaném čtvrtletí a přeplatky v daném období přijaté. Pojem normativní náklady je nově zaveden pro účely výpočtu výše příspěvku na bydlení. Normativní náklady jsou stanoveny jako průměrné náklady na bydlení se zohledněním velikosti místa bydliště a počtu osob žijících v domácnosti. Pro nárok na příspěvek na bydlení je rozhodný počet obyvatel vždy k prvnímu dni kalendářního roku, do něhož spadá počátek uvažovaného období. Normativní náklady stanoví vláda svým nařízením vždy k 1. lednu pro každý kalendářní rok. 49

4 Teoretická část Normativní náklady platné pro období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2007: Tabulka 5: Normativní náklady v nájemních bytech Počet osob v rodině Jedna Dvě tři Čtyři a více

Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce 50 000 10 000 Více než Praha – – Do 9 999 100 000 99 999 49 999 3 339 2 893 2 659 2 518 2 460 4 926 4 233 3 913 3 721 3 640 6 764 5 858 5 440 5 188 5 083 8 545 7 453 6 948 6 644 6 517

Zdroj: Data čerpána ze zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ve znění od 1. 1. 2007

Tabulka 6: Normativní náklady v družstevních bytech a bytech vlastníků Počet osob v rodině Jedna Dvě tři Čtyři a více

Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce 50 000 10 000 Více než Praha – – Do 9 999 100 000 99 999 49 999 2 236 2 236 2 236 2 236 2 236 3 362 3 362 3 362 3 362 3 362 4 730 4 730 4 730 4 730 4 730 5 978 5 978 5 978 5 978 5 978

Zdroj: Data čerpána ze zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ve znění od 1. 1. 2007

Výše příspěvku na bydlení na kalendářní měsíc se vypočítá jako rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem domácnosti vynásobený koeficientem 0,30 (v případě hlavního města Prahy 0,35). Pokud jsou skutečné náklady na bydlení nižší než normativní, počítá se příspěvek na bydlení jako rozdíl skutečných nákladů a rozhodného příjmu násobeného příslušným koeficientem. Je-li rozhodný příjem rodiny nižší než životní minimum rodiny, započítává se při výpočtu výše příspěvku na bydlení příjem ve výši životního minima rodiny. 4.5.2 Dávky ostatní 4.5.2.1 Rodičovský příspěvek Výše rodičovského příspěvku za kalendářní měsíc činí dle zákona od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku částku odpovídající 40 % průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, v němž se 50

4 Teoretická část rodičovský příspěvek poskytuje. Tuto částku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením a pro rok 2007 je její výše 18 954,- Kč a tudíž je výše rodičovského příspěvku pro tento rok 7 582,- Kč. Je-li rodičovský příspěvek vyplácen ke dni 31. prosince kalendářního roku a jeho výplata náleží i po tomto datu, upraví se výše

rodičovského

příspěvku

od

1.

ledna

následujícího kalendářního roku

automaticky bez nutnosti podat novou žádost. 4.5.2.2 Příspěvek na školní pomůcky Výše příspěvku na školní pomůcky činí 1 000,- Kč. 4.5.2.3 Dávky pěstounské péče Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte je v případě nezaopatřeného nezletilého dítěte součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 2,30 a v případě zaopatřeného nezletilého dítěte je to součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 1,40. Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte může být zvýšena podobně jako u sociálního příspěvku v případě dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a to koeficientem: a) 2,35, je-li dítě dlouhodobě nemocné b) 2,90, je-li dítě dlouhodobě zdravotně postižené c) 3,10, je-li dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené Odměna pěstouna Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc za každé dítě svěřené do pěstounské péče součin částky životního minima jednotlivce a koeficientu 1,00. Odměna pěstouna může být zvýšena v případě, že pěstoun má svěřeny do péče tři a více dětí (koeficient je pak ve výši 5,50 v případě tří dětí a za každé další se zvyšuje o 0,50) nebo dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, které vyžaduje mimořádnou péči (výše koeficientu je pak 5,50 a za každé další postižené dítě se koeficient zvyšuje o 0,75).

51

4 Teoretická část Příspěvek při převzetí dítěte Výše příspěvku při převzetí dítěte činí součin částky životního minima dítěte a koeficientu 4,45. Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70 % pořizovací ceny osobního motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše

však

100 000,- Kč. 4.5.2.4 Porodné Výše porodného činí: a) narodilo-li

se

jedno dítě, součin částky na osobní potřeby tohoto dítěte

a koeficientu 11,10 b) narodily-li se zároveň dvě a více dětí, součin úhrnu částek životního minima těchto dětí a koeficientu 16,60 4.5.2.5 Pohřebné Výše pohřebného činí 5000,- Kč.

52

5 Praktická část

5 Praktická část 5.1 Rodina č. 1 Rodinu tvoří matka, která celodenně a řádně pečuje po celý kalendářní měsíc o dvojčata narozená v květnu 2006, pracující otec, jehož příjem činí 11 000,- Kč, sedmileté dítě a dvojčata. Rodina bydlí v bytě v osobním vlastnictví v obci s 200 000 obyvateli. Částky potřebné k zajištění výživy a ostatních základních potřeb prosinec 2006

leden 2007

otec

2 400,-

2 880,-

matka

2 400,-

2 600,-

1. dítě (8 měsíců)

1 750,-

1 600,-

2. dítě (8 měsíců)

1 750,-

1 600,-

3. dítě (7 let)

1 950,-

1 960,-

3 660,-

0

Náklady na domácnost Porodné Prosinec 2006

Rodina (matka) měla nárok na porodné, který vznikl dnem porodu. Výše dávky = 15 × (1750 + 1750) = 52 500,- Kč Leden 2007 Rodina (matka) měla nárok na porodné, který vznikl dnem porodu. Výše dávky = 16,6 × (1600 + 1600) = 53 120,- Kč Rodičovský příspěvek Prosinec 2006 Podmínky nároku na rodičovský příspěvek splňuje matka. Výše dávky = 2400 × 1,54 = 3 696,- Kč Leden 2007 Podmínky nároku na rodičovský příspěvek splňuje matka. 53

5 Praktická část Výše dávky = 18 954 × 0,4 = 7 582,- Kč Přídavek na dítě Tabulka 7: Posouzení nároku na přídavek na dítě

Není na dávku nárok Nárok ve snížené výměře Nárok v základní výměře Nárok ve zvýšené výměře

Prosinec 2006 (výše příjmu) nad 41 730 25 039 – 41 730 15 302 – 25 038 do 15 301

Leden 2007 (výše příjmu) nad 42 560 25 537 – 42 560 15 961 – 25 536 do 15 960

Zdroj: Zpracována data ze zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

Nárok na přídavek na dítě měly všechny děti. Prosinec 2006 Rozhodný příjem rodiny = 11 000 + 3 696 = 14 696,- Kč Životní minimum rodiny = 1 750 + 1 750 + 1 950 + 2 400 + 2 400 + 3 660 =13 910,- Kč RP = 1,06 × ŽMR => rodina má nárok na přídavky na dítě ve zvýšené výměře Výše dávky dvojčat = 2 × 0,32 × 1750 = 1 120,- Kč Výše dávky třetího dítěte = 0,32 ×1950 = 624,- Kč Leden 2007 Rozhodný příjem rodiny = 11 000 + 7 582 = 18 582,- Kč Životní minimum rodiny = 1 600 + 1 600 + 1 960 + 2 600 + 2 880 = 10 640,- Kč RP = 1,75 × ŽMR => rodina má nárok na přídavky na dítě v základní výměře Výše dávky dvojčat = 2 × 0,31 × 1 600 = 992,- Kč Výše dávky třetího dítěte = 0,31 × 1 960 = 608,- Kč Příspěvek na školní pomůcky Dítě bylo v lednu 2006 u zápisu do prvního ročníku základní školy, ale bylo rozhodnuto o odkladu povinné školní docházky. Dítě nastoupí povinnou školní docházku v září 2007. V případě, že bude mít rodina v květnu 2007 nárok na přídavek na dítě, vznikne jí nárok na příspěvek na školní pomůcky ve výši 1 000,- Kč.

54

5 Praktická část Sociální příplatek Prosinec 2006 Rozhodný příjem rodiny = 11 000 + 3 696 + 1 120 + 624 = 16 440,- Kč Životní minimum rodiny = 1 750 + 1 750 + 1 950 + 2 400 + 2 400 + 3 660 =13 910,- Kč RP = 1,18 × ŽMR < 1,60 × ŽMR => rodina má nárok na sociální příplatek Výše dávky = (1,1 × 2 ×1 750 + 1 950) – ((1,1 × 2 × 1 750 + 1 950) × 16 440) / ((1,1 × 2 × 1 750 + 1950 + 2400 + 2400 + 3 660) × 1,6) = 1 621,- Kč Leden 2007 Rozhodný příjem rodiny = 11 000 + 7 582 + 992 + 608 = 20 182,- Kč Životní minimum rodiny = 1 600 + 1600 +1 960 + 2 600 + 2 880 = 10 640,- Kč RP = 1,90 × ŽMR < 2,20 × ŽMR => rodina má nárok na sociální příplatek Výše dávky = (1,22 × 2 × 1 600 + 1 960) – ((1,22 × 2 × 1 600 + 1 960) × 20 182) / ((1,22 × 2 × 1600 + 1960 + 2 600 + 2 880) × 2,20) = 1 122,- Kč Příspěvek na bydlení Prosinec 2006 Rozhodný příjem rodiny = 11 000 + 3 696 + 1 120 + 624 = 16 440,- Kč Životní minimum rodiny = 750 + 1 750 + 1 950 + 2 400 + 2 400 + 3 660 =13 910,- Kč RP = 1,18 × ŽMR < 1,60 × ŽMR => rodina má nárok na příspěvek na bydlení Výše dávky = 3 660 – (3 660 × 16 440) / (13 910 × 1,6) = 957,- Kč Leden 2007 Rozhodný příjem rodiny = 11 000 + 7 582 + 992 + 608 = 20 182,- Kč Náklady na bydlení = 1 404 + 1 050 = 2 454,- Kč Normativní náklady na bydlení = 5 978,- Kč (0,3 × RP > náklady na bydlení) ∧ (0,3 × RP > normativní náklady na bydlení) => rodina nemá nárok na příspěvek na bydlení

55

5 Praktická část Měsíční výše SSP Prosinec 2006 Měsíční výše SSP = 3 696 + 1 120 + 624 + 1 621 + 957 = 8 018,- Kč Leden 2007 Měsíční výše SSP = 7 582 + 992 + 608 + 1 122 = 10 304,- Kč

56

5 Praktická část

5.2 Rodina č. 2 Rodinu tvoří těžce zdravotně postižený otec, který pobírá plný invalidní důchod ve výši 6 000,- Kč, matka, jejíž příjem je 12 000,- Kč, nezaopatřené dítě 23 let studující vysokou školu, nezaopatřené dlouhodobě nemocné dítě (14 let), studující základní školu. Rodina bydlí v družstevním bytě v obci s 4 000 obyvateli. Částky potřebné k zajištění výživy a ostatních základních potřeb prosinec 2006

leden 2007

otec

2 400,-

2 880,-

matka

2 400,-

2 600,-

1. dítě (23 let)

2 530,-

2 250,-

2. dítě (14 let)

1 950,-

1 960,-

3 260,-

0

Náklady na domácnost Přídavek na dítě Prosinec 2006

Rozhodný příjem rodiny = 6 000 + 8 535 = 14 535,- Kč Životní minimum rodiny = 2 400 + 2 400 + 2 530 + 2 310 + 3 260 = 10 590,- Kč RP = 1,37 × ŽMR => rodina má nárok na přídavek na dítě v základní výměře Výše dávky 1. dítěte (23 let) = 0,28 × 2530 = 709,- Kč Výše dávky 2. dítěte (17 let) = 0,28 × 2 310 = 647,- Kč Leden 2007 Rozhodný příjem rodiny = 6 000 + 8 535 = 14 535,- Kč Životní minimum rodiny = 2 880 + 2 600 + 2 250 + 1 960 = 9 690,- Kč RP = 1,50 × ŽMR => rodina má nárok na přídavek na dítě ve zvýšené výměře Výše dávky 1. dítěte (23 let) = 0,36 × 2 250 = 810,- Kč Výše dávky 2. dítěte (17 let) = 0,36 × 1 960 = 706,- Kč Sociální příplatek Prosinec 2006 Rozhodný příjem rodiny = 6 000 + 8 535 + 709 + 647 = 15 891,- Kč 57

5 Praktická část Životní minimum rodiny = 1,1 × (2 400 + 2 400 +

2 530 + 2 310) + 3 260 =

13 864,- Kč RP = 1,15 × ŽMR < 1,6 × ŽMR => rodina má nárok na sociální příplatek 1. výše dávky = (2 310 + 2 530) – ((2 310 + 2 530) × 15 891) / ((2 310 + 2 530 + 2 400 + 2 400 + 3 260) × 1,6) = 1 114,- Kč 2. výše dávky (s přihlédnutím k nemoci dítěte) = (1,2 × 2 310 + 2 530) – ((1,2 × 2 310 + 2 530) × 15 891) / ((1,2 × 2 310 + 2 530 + 2 400 + 2 400 + 3 260) × 1,6) = 1 361,- Kč 3. výše dávky (s přihlédnutím k postižení otce) = 1,1 × (2 310 + 2 530) – (1,1 × (2 310 + 2 530) × 15 891) / (((1,1 ×(2 310 + 2 530 + 2 400 + 2 400)) + 3 260) × 1,6) = 1 510,- Kč Rozdíl 2. a 1. výše dávky = 1 361 – 1 114 = 241,- Kč Rozdíl 3. a 1. výše dávky = 1 510 – 1 114 = 396,- Kč Konečná výše dávky = 1 114 + 241 + 396 = 1 751,- Kč Leden 2007 Rozhodný příjem rodiny = 6 000 + 8 535 + 810 + 706 = 16 051,- Kč Životní minimum rodiny = 1,05 × (2 880 + 2 600 + 2 250 + 1 960) = 10 175,- Kč RP = 1,58 × ŽMR < 2,20 × ŽMR => rodina má nárok na sociální příplatek 1. Výše dávky (bez přihlédnutí) = (2 250 + 1 960) – (((2 250 + 1 960) × 16 051) / (9 690 × 2,2) = 1 040,- Kč 2. výše dávky (s přihlédnutím k studiu 1. dítěte (23 let)) = (1,2 × 2 250 + 1 960) – (((1,2 × 2 250 + 1 960) × 16 051) / ((2 880 + 2 600 + 1,2 × 2 250 + 1 960) × 2,2)) = 1 307,- Kč 3. výše dávky (s přihlédnutím k dlouhodobé nemoci 2. dítěte) = (1,34 × 1 960 + 2 250) – (((1,34 × 1 960 + 2 250) × 16 051) / ((2 880 + 2 600 + 2 250 + 1,34 × 1 960) × 2,2)) = 1 441,- Kč

58

5 Praktická část 4. výše dávky (s přihlédnutím k těžkému zdravotnímu postižení otce) = (1,05 × (1 960 + 2 250)) – (((1,05 × (1 960 + 2 250) × 16 051) / (1,05 × 9 690 × 2,2)) = 1 251,- Kč Rozdíl 2. a 1. výše dávky = 1 307 – 1 040 = 267,- Kč Rozdíl 3. a 1. výše dávky = 1 441 – 1 040 = 401,- Kč Rozdíl 4. a 1. výše dávky = 1 251 – 1 040 = 211,- Kč Konečná výše dávky = 1 040 + 267 + 401 + 211 = 1 919,- Kč Příspěvek na bydlení Prosinec 2006 Rozhodný příjem rodiny = 6 000 + 8 535 + 709 + 647 = 15 891,- Kč Životní minimum rodiny = 2 400 + 2 400 + 2 530 + 2 310 + 3 260 = 10 590,- Kč RP = 1,50 × ŽMR < 1,60 × ŽMR => rodina má nárok na příspěvek na bydlení Výše dávky = 3 260 – (3 260 × 15 891) / (10 590 × 1,6) = 203,- Kč Leden 2007 Rozhodný příjem rodiny = 6 000 + 8 535 + 810 + 706 = 16 051,- Kč Náklady na bydlení = 1 404 + 1 050 = 2 454,- Kč Normativní náklady na bydlení = 5 978,- Kč (0,3 × RP = 4 814 > náklady na bydlení), (0,3 × RP < normativní náklady na bydlení) => rodina nemá nárok na příspěvek na bydlení Měsíční výše SSP Prosinec 2006 Měsíční výše SSP = 709 + 647 + 1 751 + 203 = 3 310,- Kč Leden 2007 Měsíční výše SSP = 810 + 706 + 1 919 = 3 435,- Kč

59

5 Praktická část

5.3 Rodina č. 3 Rodinu tvoří osamělá matka s příjmem 8 000,- Kč, nezaopatřené dítě (16 let) studující střední školu, nezaopatřené dítě (11 let) studující základní školu. Otec s rodinou nežije, měsíčně platí výživné ve výši 3 000,- Kč. Rodina bydlí v nájemním bytě v obci s 50 000 obyvateli, nájem činí 6 000,- Kč. Částky potřebné k zajištění výživy a ostatních základních potřeb prosinec 2006

leden 2007

matka

2 400,-

2 880,-

1. dítě (16 let)

2 530,-

2 250,-

2. dítě (14 let)

2 310,-

1 960,-

3 260,-

0

Náklady na domácnost Přídavek na dítě Prosinec 2006

Rozhodný příjem rodiny = 3 000 + 8 000 = 11 000,- Kč Životní minimum rodiny = 2 400 + 2 530 + 2 310 + 3 260 = 10 500,- Kč RP = 1,05 × ŽMR => rodina má nárok na přídavky na dítě ve zvýšené výměře Výše dávky 1. dítěte (16 let) = 0,32 × 2 530 = 810,- Kč Výše dávky 2. dítěte (14 let) = 0,32 × 2 310 = 740,- Kč Leden 2007 Rozhodný příjem rodiny = 3 000 + 8 000 = 11 000,- Kč Životní minimum rodiny = 2 880 + 2 250 + 1 960 = 7090,- Kč RP = 1,55 × ŽMR => rodina má nárok na přídavky na dítě v základní výměře Výše dávky 1. dítěte (16 let) = 0,31 × 2 250 = 698,- Kč Výše dávky 2. dítěte (14 let) = 0,31 × 1 960 = 608,- Kč Sociální příplatek Prosinec 2006 Rozhodný příjem rodiny = 3 000 + 8 000 + 810 + 740 = 12 550,- Kč Životní minimum rodiny = 2 400 + 2 530 + 2 310 + 3 260 = 10 500,- Kč RP = 1,20 × ŽMR < 1,60 × ŽMR => rodina má nárok na sociální příplatek 60

5 Praktická část Výše dávky = 1,05 × (2 530 + 2 310) – (1,05 × (2 530 + 2 310) × 12 550) / (((1,05 × (2 400 + 2 530 + 2 310)) + 3 260) × 1,6) = 1 329,- Kč Leden 2007 Rozhodný příjem rodiny = 3 000 + 8 000 + 698 + 608 = 12 306,- Kč Životní minimum rodiny = 2 880 + 2 250 + 1 960 = 7090,- Kč RP = 1,74 × ŽMR < 2,20 ×ŽMR => rodina má nárok na sociální příplatek 1. výše dávky (bez žádného zohlednění) = (2 250 + 1 960) – ((2 250 + 1 960) × 12 306) / (7 090 × 2,2) = 889,- Kč 2. výše dávky (zohlednění studenta) = (1,20 × 2 250 + 1 960) – ((1,20 × 2 250 + 1 960) × 12 306) / ((2 880 + 1,20 × 2 250 + 1 960) × 2,2) = 1 203,- Kč 3. výše dávky (zohlednění osamělého rodiče) = (1,17 × (2 250 + 1 960)) – (1,17 × (2 250 + 1 960) × 12 306) / (1,17 × 7 090 × 2,2) = 1 605,- Kč Rozdíl 2. a 1. výše dávky = 1 203 – 889 = 314,- Kč Rozdíl 3. a 1. výše dávky = 1 605 – 889 = 716,- Kč Konečná výše dávky = 889 + 314 + 716 = 1 919,- Kč Příspěvek na bydlení Prosinec 2006 Rozhodný příjem rodiny = 3 000 + 8 000 + 810 + 740 = 12 550,- Kč Životní minimum rodiny = 2 400 + 2 530 + 2 310 + 3 260 = 10 500,- Kč RP = 1,20 × ŽMR < 1,60 × ŽMR => rodina má nárok na příspěvek na bydlení Výše dávky = 3 260 – (3 260 × 12 550) / (10 500 × 1,6) = 825,- Kč Leden 2007 Rozhodný příjem rodiny = 3 000 + 8 000 + 698 + 608 = 12 306,- Kč Životní minimum rodiny = 2 880 + 2 250 + 1 960 = 7090,- Kč Náklady na bydlení = 6 000 + 850 = 6 850,- Kč Normativní náklady na bydlení = 5 440,- Kč

61

5 Praktická část (0,3 × RP = 3 692 < náklady na bydlení) ∧ (0,3 × RP < normativní náklady na bydlení) => rodina má nárok na příspěvek na bydlení Výše dávky = 5 440 – 3 692 = 1 748,- Kč Měsíční výše SSP Prosinec 2006 Měsíční výše SSP = 810 + 740 + 1 329 + 825 = 3 704,- Kč Leden 2007 Měsíční výše SSP = 698 + 608 + 1 919 + 1 748 = 4 973,- Kč

62

5 Praktická část

5.4 Rodina č. 4 Rodinu tvoří matka a otec. Do pěstounské péče převzali 2 nezaopatřené děti ve věku 10, 12 let, jedno zaopatřené dítě (je příjemcem sirotčího důchodu ve výši 3 500,- Kč) ve věku 14 let. V prosinci 2006 / lednu 2007 jim bylo do pěstounské péče svěřeno 4. dítě ve věku 8 let. Jedno z dětí (10 let) je dlouhodobě nemocné. Rodina koupila osobní automobil v hodnotě 400 000,- Kč, který používá pouze pro soukromé účely. Částky potřebné k zajištění výživy a ostatních základních potřeb prosinec 2006

leden 2007

otec

2 400,-

2 880,-

matka

2 400,-

2 600,-

1. dítě (10 let)

2 310,-

1 960,-

2. dítě (12 let)

2 310,-

1 960,-

3. dítě (14 let)

2 310,-

1 960,-

4. dítě (8 let)

1 950,-

1 960,-

3 660,-

0

Náklady na domácnost Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Prosinec 2006

Výše dávky 1. dítěte (10 let) = 2,10 × 2 310 = 4 851,- Kč Výše dávky 2. dítěte (12 let) = 2,00 × 2 310 = 4 620,- Kč Výše dávky 3. dítěte (14 let) = 3 500 - 1,20 × 2 310 = 728,- Kč Výše dávky 4. dítěte (8 let) = 2,00 × 1 950 = 3 900,- Kč Leden 2007 Výše dávky 1. dítěte (10 let) = 2,35 × 1 960 = 4 606,- Kč Výše dávky 2. dítěte (12 let) = 2,30 × 1 960 = 4 508,- Kč Výše dávky 3. dítěte (14 let) = 3 500 - 1,40 × 1 960 = 756,- Kč Výše dávky 4. dítěte (8 let) = 2,30 × 1 960 = 4 508,- Kč

63

5 Praktická část Odměna pěstouna Prosinec 2006 Výše dávky = 3,6 × 2 400 = 8 640,- Kč Leden 2007 Výše dávky = 6,0 × 2 880 = 17 280,- Kč Příspěvek při převzetí dítěte Prosinec 2006 Výše dávky = 4 ×1 950 = 7 800,- Kč Leden 2007 Výše dávky = 4,45 × 1 960 = 8 722,- Kč Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Prosinec 2006 Výše dávky = 0,7 × 400 000 = 280 000,- Kč => dávka bude ve výši 100 000,- Kč Leden 2007 Výše dávky = 0,7 × 400 000 = 280 000,- Kč => dávka bude ve výši 100 000,- Kč

64

5 Praktická část

5.5 Shrnutí příkladů Podle součtu výše jednotlivých dávek rodiny č. 1, na něž by měla v příslušných měsících před změnou a po změně zákona nárok, si rodina jednoznačně polepší, neboť místo původních 8 018,- Kč v prosinci 2006 dostane 10 304,- Kč v lednu 2007. Výše některých dávek se zvýšila, jako například porodné, kde je vyšší koeficient pro výpočet dávky, který i přes snížení částky na osobní potřeby dítěte, zvýší hodnotu dávky oproti předchozímu roku. Rodičovský příspěvek se také jednoznačně zvýšil, a to o 100 % pro každého, kdo má nárok bez rozdílů. Příspěvek na školní pomůcky zůstal beze změny. Na přídavek na dítě by po změně zákona mohlo mít nárok více občanů ČR, neboť hranice rozhodného příjmu jsou posunuty o něco výše oproti původním hodnotám. Původní hranice rozhodného příjmu, nad kterou nárok zanikal, byla 41 730,- Kč a nyní je 42 560,- Kč. Avšak vzhledem ke snížení životního minima rodiny, které vedlo naopak ke ztrátě nároku na rodičovský příspěvek některých rodin, bychom potřebovali ke stanovení konečného verdiktu (tj. zda má nárok více či méně občanů) konkrétní data. Do rozhodného příjmu je také započítáván rodičovský příspěvek, který rodič pobírá, a ten doznal velkého zvýšení, jak bylo již zmíněno. Proto je pravděpodobné, že jsou rodiny, které dříve měly nárok na přídavek na dítě a dnes už ho nemají, nebo se změnila výše nároku jako v našem příkladě, kdy rodina v předchozím období měla nárok ve zvýšené výměře a nyní pouze v základní. Na sociální příplatek by mělo mít po změně zákona nárok více občanů ČR, avšak kvůli tomu, že je součástí rozhodného příjmu pro výpočet nároku na tuto dávku SSP rodičovský příspěvek, jako v předchozím případě, mohou být případy, kdy občané nárok na sociální příplatek ztratili, nebo splnili podmínky stanovené pouze pro nižší výměru. Rodiny, které nepobírají rodičovský příspěvek, si polepšily, neboť je nyní širší hranice pro nárok na dávku a koeficient pro výpočet výše dávky je také vyšší. Rozhodný příjem rodiny je součástí i výpočtu výše dávky, a proto se rodinám, které pobírají rodičovský příspěvek a neztratily nárok na sociální příplatek, výše dávky snížila. Dávka příspěvek na bydlení se také velmi změnila. Podmínky pro nárok na ni jsou po změně zákona velmi přísné a jen velmi málo rodin na tuto dávku dosáhne. Dávkou, která situaci bydlení také napomáhá vyřešit, je dávka „doplatek na bydlení“ z oblasti 65

5 Praktická část „pomoc v hmotné nouzi“, kde se kromě rozhodného příjmu rodiny zkoumají i další skutečnosti, jako například majetek rodiny a důvody jejich nízkého příjmu. Z důvodu zkreslení výsledků v důsledku zahrnování již vypočtených dávek do výpočtů dalších dávek není možné v příkladech porovnat změnu výše přídavku na dítě, sociálního příplatku a příspěvku v jednotlivých obdobích, neboť jsou velmi ovlivněny výší dávek SSP, které jsou započítávány od rozhodného příjmu. Tudíž vytvořím hypotetickou situaci, kdy budou veškeré vstupní údaje stejné jako v předchozích příkladech, pouze rozhodné příjmy budou shodné v obou obdobích (nebudou se zohledňovat ostatní dávky SSP, aby se vyloučil vliv zvýšení jejich výší), a tím bude možné provést srovnání. Hypotetická situace – Rodina č. 1 Rodinu tvoří matka, pracující otec, jehož příjem činí 11 000,- Kč, sedmileté dítě a dvojčata (7 měsíců). Rodina bydlí v bytě v osobním vlastnictví v obci s 200 000 obyvateli. Přídavek na dítě Prosinec 2006 Rozhodný příjem rodiny = 11 000,- Kč Životní minimum rodiny = 1 750 + 1 750 + 1 950 + 2 400 + 2 400 + 3 660 =13 910,- Kč RP = 0,79 × ŽMR => rodina má nárok na přídavky na dítě ve zvýšené výměře Výše dávky dvojčat = 2 × 0,32 × 1750 = 1 120,- Kč Výše dávky třetího dítěte = 0,32 ×1950 = 624,- Kč Leden 2007 Rozhodný příjem rodiny = 11 000,- Kč Životní minimum rodiny = 1 600 + 1 600 + 1 960 + 2 600 + 2 880 = 10 640,- Kč RP = 1,03 × ŽMR => rodina má nárok na přídavky na dítě ve zvýšené výměře Výše dávky dvojčat = 2 × 0,36 × 1 600 = 1 152,- Kč Výše dávky třetího dítěte = 0,36 × 1 960 = 706,- Kč Sociální příplatek Prosinec 2006 Rozhodný příjem rodiny = 11 000,- Kč 66

5 Praktická část Životní minimum rodiny = 1 750 + 1 750 + 1 950 + 2 400 + 2 400 + 3 660 =13 910,- Kč RP = 0,79 × ŽMR < 1,60 × ŽMR => rodina má nárok na sociální příplatek Výše dávky = (1,1 × 2 ×1 750 + 1 950) – ((1,1 × 2 × 1 750 + 1 950) × 13 910) / ((1,1 × 2 × 1 750 + 1950 + 2400 + 2400 + 3 660) × 1,6) = 2 264,- Kč Leden 2007 Rozhodný příjem rodiny = 11 000,- Kč Životní minimum rodiny = 1 600 + 1600 +1 960 + 2 600 + 2 880 = 10 640,- Kč RP = 1,03 × ŽMR < 2,20 × ŽMR => rodina má nárok na sociální příplatek Výše dávky = (1,22 × 2 × 1 600 + 1 960) – ((1,22 × 2 × 1 600 + 1 960) × 11 000) / ((1,22 × 2 × 1600 + 1960 + 2 600 + 2 880) × 2,20) = 3 280,- Kč Příspěvek na bydlení Prosinec 2006 Rozhodný příjem rodiny = 11 000,- Kč Životní minimum rodiny = 750 + 1 750 + 1 950 + 2 400 + 2 400 + 3 660 =13 910,- Kč RP = 0,79 × ŽMR < 1,60 × ŽMR => rodina má nárok na příspěvek na bydlení Výše dávky = 3 660 – (3 660 × 13 910) / (13 910 × 1,6) = 1 373,- Kč Leden 2007 Rozhodný příjem rodiny = 11 000,- Kč Náklady na bydlení = 1 404 + 1 050 = 2 454,- Kč Normativní náklady na bydlení = 5 978,- Kč (0,3 × RP = 3 300 > náklady na bydlení) ∧ (0,3 × RP < normativní náklady na bydlení) => rodina nemá nárok na příspěvek na bydlení, neboť nesplňuje obě podmínky pro nárok na tuto dávku SSP

67

5 Praktická část Hypotetická situace – Rodina č. 2 Rodinu tvoří těžce zdravotně postižený otec, který pobírá plný invalidní důchod ve výši 6 000,- Kč, matka, jejíž příjem je 12 000,- Kč, nezaopatřené dítě 23 let studující vysokou školu, nezaopatřené dlouhodobě nemocné dítě (14 let), studující základní školu. Rodina bydlí v družstevním bytě v obci s 4 000 obyvateli. Sociální příplatek Prosinec 2006 Rozhodný příjem rodiny = 16 000,- Kč Životní minimum rodiny = 1,1 × (2 400 + 2 400 +

2 530 + 2 310) + 3 260 =

13 864,- Kč RP = 1,15 × ŽMR < 1,6 × ŽMR => rodina má nárok na sociální příplatek 1. výše dávky = (2 310 + 2 530) – ((2 310 + 2 530) × 16 000) / ((2 310 + 2 530 + 2 400 + 2 400 + 3 260) × 1,6) = 1 088,- Kč 2. výše dávky (s přihlédnutím k nemoci dítěte) = (1,2 × 2 310 + 2 530) – ((1,2 × 2 310 + 2 530) × 16 000) / ((1,2 × 2 310 + 2 530 + 2 400 + 2 400 + 3 260) × 1,6) = 1 334,- Kč 3. výše dávky (s přihlédnutím k postižení otce) = 1,1 × (2 310 + 2 530) – (1,1 × (2 310 + 2 530) × 16 000) / (((1,1 ×(2 310 + 2 530 + 2 400 + 2 400)) + 3 260) × 1,6) = 1 484,- Kč Rozdíl 2. a 1. výše dávky = 1 334 – 1 088 = 246,- Kč Rozdíl 3. a 1. výše dávky = 1 484 – 1 088 = 396,- Kč Konečná výše dávky = 1 088 + 246 + 396 = 1 730,- Kč Leden 2007 Rozhodný příjem rodiny = 16 000,- Kč Životní minimum rodiny = 1,05 × (2 880 + 2 600 + 2 250 + 1 960) = 10 175,- Kč RP = 1,57 × ŽMR < 2,20 × ŽMR => rodina má nárok na sociální příplatek 1. Výše dávky (bez přihlédnutí) = (2 250 + 1 960) – (((2 250 + 1 960) × 16 000) / (9 690 × 2,2) = 1 051,- Kč

68

5 Praktická část 2. výše dávky (s přihlédnutím k studiu 1. dítěte (23 let)) = (1,2 × 2 250 + 1 960) – (((1,2 × 2 250 + 1 960) × 16 000) / ((2 880 + 2 600 + 1,2 × 2 250 + 1 960) × 2,2)) = 1 318,- Kč 3. výše dávky (s přihlédnutím k dlouhodobé nemoci 2. dítěte) = (1,34 × 1 960 + 2 250) – (((1,34 × 1 960 + 2 250) × 16 000) / ((2 880 + 2 600 + 2 250 + 1,34 × 1 960) × 2,2)) = 1 452,- Kč 4. výše dávky (s přihlédnutím k těžkému zdravotnímu postižení otce) = (1,05 × (1 960 + 2 250)) – (((1,05 × (1 960 + 2 250) × 16 000) / (1,05 × 9 690 × 2,2)) = 1 261,- Kč Rozdíl 2. a 1. výše dávky = 1 318 – 1 051 = 267,- Kč Rozdíl 3. a 1. výše dávky = 1 452 – 1 051 = 401,- Kč Rozdíl 4. a 1. výše dávky = 1 261 – 1 051 = 210,- Kč Konečná výše dávky = 1 051 + 267 + 401 + 210 = 1 929,- Kč Příspěvek na bydlení Prosinec 2006 Rozhodný příjem rodiny = 16 000,- Kč Životní minimum rodiny = 2 400 + 2 400 + 2 530 + 2 310 + 3 260 = 10 590,- Kč RP = 1,51 × ŽMR < 1,60 × ŽMR => rodina má nárok na příspěvek na bydlení Výše dávky = 3 260 – (3 260 × 16 000) / (10 590 × 1,6) = 182,- Kč Leden 2007 Rozhodný příjem rodiny = 16 000,- Kč Náklady na bydlení = 1 404 + 1 050 = 2 454,- Kč Normativní náklady na bydlení = 5 978,- Kč (0,3 × RP = 4 800 > náklady na bydlení) ∧ (0,3 × RP < normativní náklady na bydlení) => rodina nemá nárok na příspěvek na bydlení

69

5 Praktická část Hypotetická situace – Rodina č. 3 Sociální příplatek Prosinec 2006 Rozhodný příjem rodiny = 12 500,- Kč Životní minimum rodiny = 2 400 + 2 530 + 2 310 + 3 260 = 10 500,- Kč RP = 1,19 × ŽMR < 1,60 × ŽMR => rodina má nárok na sociální příplatek Výše dávky = 1,05 × (2 530 + 2 310) – (1,05 × (2 530 + 2 310) × 12 500) / (((1,05 × (2 400 + 2 530 + 2 310)) + 3 260) × 1,6) = 1 344,- Kč Leden 2007 Rozhodný příjem rodiny = 12 500,- Kč Životní minimum rodiny = 2 880 + 2 250 + 1 960 = 7 090,- Kč RP = 1,76 × ŽMR < 2,20 ×ŽMR => rodina má nárok na sociální příplatek 1. výše dávky (bez žádného zohlednění) = (2 250 + 1 960) – ((2 250 + 1 960) × 12 500) / (7 090 × 2,2) = 837,- Kč 2. výše dávky (zohlednění studenta) = (1,20 × 2 250 + 1 960) – ((1,20 × 2 250 + 1 960) × 12 500) / ((2 880 + 1,20 × 2 250 + 1 960) × 2,2) = 1 149,- Kč 3. výše dávky (zohlednění osamělého rodiče) = (1,17 × (2 250 + 1 960)) – (1,17 × (2 250 + 1 960) × 12 500) / (1,17 × 7 090 × 2,2) = 1 552,- Kč Rozdíl 2. a 1. výše dávky = 1 149 – 837 = 312,- Kč Rozdíl 3. a 1. výše dávky = 1 552 – 837 = 715,- Kč Konečná výše dávky = 837 + 312 + 715 = 1 864,- Kč Příspěvek na bydlení Prosinec 2006 Rozhodný příjem rodiny = 12 500,- Kč Životní minimum rodiny = 2 400 + 2 530 + 2 310 + 3 260 = 10 500,- Kč RP = 1,19 × ŽMR < 1,60 × ŽMR => rodina má nárok na příspěvek na bydlení Výše dávky = 3 260 – (3 260 × 12 500) / (10 500 × 1,6) = 835,- Kč

70

5 Praktická část Leden 2007 Rozhodný příjem rodiny = 12 500,- Kč Životní minimum rodiny = 2 880 + 2 250 + 1 960 = 7090,- Kč Náklady na bydlení = 6 000 + 850 = 6 850,- Kč Normativní náklady na bydlení = 5 440,- Kč (0,3 × RP = 3 750 < náklady na bydlení) ∧ (0,3 × RP < normativní náklady na bydlení) => rodina má nárok na příspěvek na bydlení Výše dávky = 5 440 – 3 750 = 1 690,- Kč

71

6 Diskuze

6 Diskuze Při výpočtu nároku a výše dávek SSP se u některých dávek započítávají do rozhodného příjmu některé dávky SSP (například rodičovský příspěvek nebo přídavek na dítě), což může zkreslit údaje v modelových příkladech. Proto jsou zde stanoveny hypotetické situace, kdy se pro výpočet nároku a výše dávek použil stejný rozhodný příjem. V souhrnných tabulkách jsou vždy zvýrazněny příjmy z hypotetické situace, které by za normálních okolností (v původních příkladech) byly ovlivněny některými nezvýrazněnými dávkami.

Tabulka 8: Souhrn dávek SSP rodiny č. 1 Porodné 12/2006 01/2007

52 500 53 120

Rodičov ský příspěvek 3 696 7 582

Přídavek na dítě (1. dítě) 624 706

Přídavek na dítě (dvojčata) 1 120 1 152

Příspěvek na školní pomůcky 1 000 1 000

Sociální příplatek 2 264 3 280

Příspěvek na bydlení 1 373 ×

Zdroj: Zpracování vlastních výpočtů

V případě rodiny č. 1 je vidět, že se dávky porodné a rodičovský příspěvek zvýšily, a příspěvek na školní pomůcky zůstal ve stejné výši jako před změnou zákona. Dávka přídavek na dítě se v obou případech (u sedmiletého dítěte i u dvojčat) zvýšila, ovšem ne stejnoměrně. U 1. dítěte se dávka zvýšila vlivem nepatrného zvýšení částky na osobní potřeby (o 10,- Kč) a také zvýšením koeficientu z 0,32 na 0,36, neboť rodina v obou případech patřila do skupiny nároku na přídavek na dítě ve zvýšené výměře. U dvojčat se dávka zvýšila jen nepatrně. Zvýšení koeficientu pro výpočet dávky bylo částečně kompenzováno snížením částky na osobní potřeby (o 150,- Kč u každého dítěte). Výše sociálního příplatku je výrazně vyšší po změně zákona, a to vlivem zvýšení koeficientu pro výpočet dávky (z 1,6 na 2,2), zvýšením koeficientu pro zohlednění dvojčat (z 1,1 na 1,22) a zvýšením částek na osobní potřeby otce, matky i jednoho dítěte, které nebylo příliš sníženo snížením částek na osobní potřeby dvojčat. Příspěvek na bydlení doznal velkých změn. Úplně se změnil systém pro posouzení nároku na tuto dávku SSP, který je mnohem přísnější než před změnou zákona a tudíž většina rodin ztratila nárok na tuto dávku, stejně jako modelové rodiny č. 1 a č. 2.

72

6 Diskuze V případě, že bychom u rodiny č. 1 neuvažovali hypotetickou situaci, měl by na výši dávek přídavek na dítě, sociální příplatek i příspěvek na bydlení výrazný vliv rodičovský příspěvek. Tato dávka by se započítala do rozhodného příjmu, a tím by došlo ke změně výměry pro výpočet přídavku na dítě ze zvýšené do základní (po změně zákona, před změnou by byla stále výměra zvýšená) a tím k nižšímu koeficientu a nižší hodnotě dávky. U sociálního příplatku by se navíc již vypočítaná dávka přídavek na dítě započítal do rozhodného příjmu, který by tímto byl velmi ovlivněn a ani u jedné z dávek by nemohlo být provedeno srovnání situace před a po změně zákona.

Tabulka 9: Souhrn dávek SSP rodiny č. 2 Přídavek na dítě (1. dítě) 12/2006 01/2007

Přídavek na dítě (2. dítě)

709 810

647 706


Příspěvek na bydlení 182 ×


V případě rodiny č. 2 došlo k výraznějšímu zvýšení přídavku na dítě. Zde rodina nepobírá rodičovský příspěvek, tudíž nebylo třeba zahrnovat přídavek na dítě do hypotetické situace, neboť nebyl ničím ovlivněn. Dávka se tedy zvýšila u obou dětí vlivem změny výměry ze základní do zvýšené a tím výrazným zvýšením koeficientu pro výpočet dávky (z 0,28 na 0,36), čímž bylo plně vykompenzováno snížení částek na osobní potřeby dětí. Rodina má také nárok na sociální příplatek, který se po změně zákona zvýšil. Zde se při výpočtu přihlíželo k dalším skutečnostem, jako například ke studiu dítěte, dlouhodobé nemoci dítěte a zdravotnímu postižení otce, což je zohledňováno koeficienty, kterými se násobí částky osobní potřeby. Tyto koeficienty se zvýšily a tudíž došlo ke zvýšení i výše dávky, které ovšem není tak výrazné vzhledem k vlivu snížení částek na osobní potřeby dětí.

Tabulka 10: Souhrn dávek SSP rodiny č. 3 Přídavek na dítě (1. dítě) 12/2006 01/2007

Přídavek na dítě (2. dítě)

810 698

740 608


73


Příspěvek na bydlení 835 1 690

6 Diskuze Rodina č. 3 pobírá přídavky na děti. V obou případek se tato dávka snížila vlivem výrazného snížení částek na osobní potřeby dětí a také vlivem změny konstrukce životního minima, neboť se tak rodina dostala do oblasti základní výměry oproti původní zvýšené výměře. Touto změnou došlo ke snížení koeficientu pro výpočet dávky (z 0,32 na 0,31) a spolu se změnou věkových skupin pro určení částek osobní potřeby se tak přídavek na dítě podstatně snížil. U sociálního příplatku došlo ke zvýšení a to vlivem zvýšení koeficientu pro výpočet dávky, dalších koeficientů, které zohledňují další skutečnosti (například studium dítěte a osamělého rodiče) a také zvýšení částky na osobní potřeby rodiče, které vykompenzovalo snížení částek na osobní potřeby dětí. Tato rodina má jako jedna z mála nárok na příspěvek na bydlení i po změně zákona. Ovlivnily to skutečné náklady na bydlení stanovené v modelovém příkladě téměř ve výši poloviny rozhodného příjmu. Vzhledem k tomu, že se od těchto nákladů odvíjí i výše příspěvku na bydlení, je jeho částka poměrně vysoká.

Tabulka 11: Souhrn dávek SSP rodiny č. 4 Příspěvek Příspěvek Příspěvek Příspěvek na úhradu na úhradu na úhradu na úhradu potřeb potřeb potřeb potřeb 1. dítěte 2. dítěte 3. dítěte 4. dítěte 12/2006 01/2007

4 851 4 606

4 620 4 508

728 756

3 900 4 508

Odměna pěstouna

Příspěvek při převzetí dítěte

8 640 17 280

7 800 8 722

Příspěvek na zakoupení motorového vozidla 100 000 100 000


Modelová rodina č. 4, která byla zaměřena na dávky pěstounské péče, má nárok na všechny tyto dávky. Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte se v prvních dvou případech nepatrně snížila, což bylo dáno vlivem sloučení dvou věkových skupin (6 - 10 let a 10 – 15 let) pro určení částky na osobní potřeby dítěte a výrazným snížením této částky (z 2 310,- Kč na 1 960,- Kč). Koeficienty pro výpočet příspěvku na úhradu potřeb dítěte se zvýšily, ale změnu výše částky na osobní potřeby nevykompenzovaly. U třetího dítěte došlo k nepatrnému zvýšení dávky – nárůst nastal vlivem zvýšení koeficientu pro výpočet dávky, který byl ale omezen snížením částky na osobní potřeby, jak již bylo zmíněno. U čtvrtého dítěte došlo k nepatrnému zvýšení částky na osobní potřeby a spolu se zvýšením koeficientu došlo k výraznějšímu nárůstu dávky.

74

6 Diskuze U dávky odměna pěstouna došlo k výraznému zvýšení koeficientu a také ke zvýšení částky na osobní potřeby a vlivem těchto skutečností se hodnota dávky velmi zvýšila. Stejně tak se zvýšila hodnota příspěvku při převzetí dítěte, který se odvíjí od částky na osobní potřeby dítěte, který byla zvýšena, stejně jako koeficient pro výpočet této dávky. Dávka příspěvek na zakoupení motorového vozidla nedoznala žádné změny. Dávky pěstounské péče nejsou ovlivněny rozhodným příjmem rodiny, a tudíž nebylo třeba je zařazovat do hypotetické situace, neboť přímo na příkladě vidíme jak se situace změnila. Hypotézu „změna v konstrukci životního minima měla vliv na snížení poskytovaných dávek státní sociální podpory“ zamítám. Nelze jednoznačně říci, že se dávky SSP tímto vlivem snížily nebo zvýšily, neboť se v zákoně změnily i veškeré koeficienty pro výpočet dávek a další skutečnosti, které výši dávek SSP ovlivňují. Hypotézu „změna zákona o státní sociální podpoře měla za následek rozšíření okruhu příjemců dávek státní sociální podpory“ také zamítám. Podmínky pro nárok na dávky SSP se změnily, ale záleží na konkrétní rodině (počtu členů, jejich věku atd.) a na dalších ukazatelích, které nárok rodiny na dávku SSP ovlivňují. Mezi hlavní ukazatele, které mají vliv na závěry výše uvedených hypotéz patří: − změna konstrukce životního minima - konkrétně nezapočítávání částky náklady na domácnost do ŽM způsobilo snížení ŽMR, čímž mohlo dojít o ke ztrátě nároku na dávku nebo o k nižší výměře u přídavku na dítě − zvýšení koeficientů pro výpočet jednotlivých dávek, které vedly ke zvýšení jednotlivých dávek − změna hranic pro určení výměry u přídavku na dítě o rodina může po změně zákona patřit do jiné výměry, než do které patřila před změnou zákona, hranice se rozšířily, takže by rodina mohla patřit do vyšší výměry v případě, že odhlédneme od dalších vlivů − změna částek na osobní potřeby - u dospělých osob došlo k výraznému zvýšení (zejména u první osoby v domácnosti) o čímž se zvýšilo ŽMR, což může mít za následek nesplnění podmínek pro nárok na některou z dávek SSP

75

6 Diskuze o nebo může tato změna způsobit zvýšení dávky, v níž se částka na osobní potřeby použije při výpočtu - například u sociálního příplatku − změna věkových skupin pro určení částky na osobní potřeby dítěte - nastalo sloučení dvou věkových kategorií (6 – 10 let a 10 – 15 let), a tím děti náležející původně do vyšší kategorie mají podle nové právní úpravy nižší částku na osobní potřeby, o což ovlivní životní minimum rodiny - rodina tak může náležet do nižší výměry oproti původní u přídavku na dítě, což by vedlo k použití nižšího koeficientu a tím ke snížení dávky, nebo o může rodina tímto vlivem ztratit nárok na dávku úplně, o a zároveň snížení částky na osobní potřeby dítěte ovlivní i přímo dávku samotnou v případě, že se od této částky odvíjí výše dávky – například přídavek na dítě a sociální příplatek − výrazné zvýšení rodičovského příspěvku – tato dávka se počítá do rozhodného příjmu u některých dávek SSP a může je tak výrazně ovlivnit o u přídavku na dítě rodina může

spadnout do nižší kategorie

nebo ztratit nárok úplně

o u sociálního příplatku a příspěvku na bydlení způsobí zvýšení rodičovského příspěvku

buď ztrátu nároku na dávku nebo

snížení výše dávky

− změna podmínek pro nárok na příspěvek na bydlení – u této dávky SSP nastala výrazná změna, podmínky pro nárok jsou velmi přísné a okruh příjemců této dávky se velmi snížil, naopak výše vyplácené dávky se pravděpodobně zvýšila, ale tento závěr by bylo nutné podložit konkrétními daty, která v současné době ještě nejsou k dispozici

76

7 Závěr

7 Závěr Systém státní sociální podpory prochází neustálým vývojem s cílem zjednodušení, zpřehlednění právní úpravy a přizpůsobení se současným potřebám obyvatelstva. Jednou z nejvýznamnějších změn byl přechod od plošného poskytování dávek k adresnému, změna plátce dávek z původních zaměstnavatelských organizací a okresních správ sociálního zabezpečení na úřady práce, jakožto nejnižší články státní správy. Státní sociální podpora je systém státních opatření, která jsou zaměřená na podporu sociálně slabších obyvatel České republiky. Principem je poskytování sociálních dávek, které jsou financovány ze státního rozpočtu, převážně rodinám s dětmi v případě splnění stanovených kritérií zejména v příjmové a sociální oblasti. Náklady na dávky SSP nese stát, který se tak podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby obyvatel v situacích stanovených zákonem. V průběhu let docházelo ke změnám výše a způsobu vyplácení jednotlivých dávek SSP a v současné době je většina těchto transferů založena na systému stanovení životního minima. Životní minimum je vymezeno jako výše nezbytných finančních prostředků pro osoby v jedné domácnosti k dočasnému zajištění základních životních potřeb těchto členů na velmi skromné úrovni. Hlavní funkcí životního minima je posouzení příjmu rodiny z hlediska dostatečnosti či nedostatečnosti k zajištění jejích základních potřeb a tím ke zjištění nároku na dávky SSP. Hodnota životního minima se také u některých typů dávek využívá k jejich výpočtu. Smyslem nové právní úpravy, zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, je rekonstrukce životního minima. Životní minimum se z dvousložkového změnilo na jednosložkové, není do něj již zahrnována částka potřebná na chod domácnosti. Tato částka vyjadřující náklady na bydlení je dle současné právní úpravy z životního minima vyloučena a tyto potřeby již řeší dávka SSP příspěvek na bydlení, která je počítána odlišně, než podle předchozí právní úpravy. Částky na výživu a základní osobní potřeby jsou nově odstupňovány podle pořadí osob v domácnosti a v případě nezaopatřených dětí je navíc zohledňováno jejich zařazení do věkové kategorie. V zákoně je také nově stanoven pojem existenční minimum, což je dolní hranice příjmů, která vyjadřuje náklady minimálního životního standardu nutného k přežití. Tento pojem se ovšem v případě dávek SSP přímo nevyužívá a využíván je v další 77

7 Závěr oblasti angažovanosti státu na pomoc sociálně slabším občanům, a to v oblasti „sociální nouze“. Touto normou se stát snaží ochránit občany České republiky před hmotnou nouzí a zároveň propojit výplatu dávek SSP s motivačními kroky. Cílem je větší motivace obyvatelstva k hledání zaměstnání a přijetí i méně placené práce, neboť ti, kteří prokáží snahu při hledání zaměstnání, by měli být zvýhodněni při čerpání sociálních dávek. Tímto by se měla omezit dlouhodobá závislost na sociálních dávkách. Stát se také snaží prosadit princip, podle něhož by se ten, kdo pracuje, měl mít lépe, než ten, kdo se práci vyhýbá, a tím snížit na minimální hranici počet dobrovolně nezaměstnaných osob. Systém státní sociální podpory je neustále živým tématem. Nepříznivé pro jeho vývoj je střídání pravicových a levicových vlád v ČR, neboť každá vláda (politická strana) má jiné priority. Někdy nastává i situace, že vláda před novými parlamentními volbami abnormálně zvýší některé dávky státní sociální podpory nebo zavede úplně nové druhy dávek, což velmi zatíží státní rozpočet, a nová vláda (v případě vystřídání pravice a levice) se snaží udělat škrty v rozpočtu a původně zvýšené dávky opět snížit. Extrémně zvýšenou dávkou, jejíž snížení se chystá, je porodné a nově zavedenou dávkou, o jejímž zrušení se mluví, je příspěvek na školní pomůcky.

78

8 Literatura

8 Literatura [1] KREBS V., PRŮŠA L., Státní sociální podpora. Praha: Grada Publishing, 2002. 1. vydání, ISBN 80-247-0065-4 [2] BŘESKÁ N., BURDOVÁ E., VRÁNOVÁ L. Státní sociální podpora podle právního stavu k 1.7.2005. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2005. 10. aktualizované a doplněné vydání, ISBN 80-7263-288-4 [3] Zákon č. 463 / 1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů [4] Zákon č. 117 / 1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů [5] Zákon č. 110 / 2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů [6] Sociální tematika přístupné [online]. 2007, [cit. 2007-02-23, 15:02]. Dostupné z: (http://portal.mpsv.cz/soc/) [7] Sociální podpora přístupné [online]. 2007, [cit. 2007-03-24, 19:02]. Dostupné z: (http://www.vyplata.cz/statnisocialnipodpora/hlavnistranka.php) [8] Vyplacené dávky státní sociální podpory přístupné [online]. 2007, [cit. 2007-04-28, 17:20].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/kapitola/10n1-06-

_2006-2400 [9] Reforma veřejných financí přístupné [online]. 2007, [cit. 2007-05-03, 20:09]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/3901/MFCR_MPSV_RVF.pdf

79

9 Přílohy

9 Přílohy Příloha 1: Vyplacené dávky SSP Příloha 2: Formulář „Žádost o přídavek na dítě“ Příloha 3: Formulář „Žádost o rodičovský příspěvek“ Příloha 4: Formulář „Prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky“ Příloha 5: Formulář „Doklad o výši ročního příjmu“

80

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav financí

Recommend Documents