MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ. Provozně ekonomická fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Brno 2009

Ludmila Zemánková

Na tomto místě chci poděkovat panu Ing. Janu Ostřížkovi, vedoucímu bakalářské práce, za odborné vedení a spolupráci při zpracování této práce, dále panu Ing. Mgr. Pavlu Vlachovi, tajemníkovi Městského úřadu Boskovice, a panu Ing. Petru Vychodilovi, pracovníkovi majetkoprávního odboru Městského úřadu Boskovice za poskytnutí materiálů a informací k projektu „Rekonstrukce systémů CZT včetně tepelných zdrojů města Boskovice“.

1

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně dne 20. května 2009 …………………………………………………………

2

Abstrakt Zemánková, L.: PPP projekt a rekonstrukce CZT v Boskovicích. Bakalářská práce. Brno, 2009. Tato práce se zabývá partnerstvím veřejného a soukromého sektoru, tj. PPP projekty jako možného způsobu financování veřejných zakázek. K hodnocení efektivnosti těchto projektů se používají ukazatele Value for Money a Public Sector Comparator. Na reálném příkladu rekonstrukce centrálního zásobování teplem v Boskovicích je provedeno srovnání klasické veřejné zakázky s PPP projektem. Klíčová slova: spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP), komparátor veřejného a soukromého sektoru (PSC), hodnota za peníze (VfM), rekonstrukce centrálního zásobování teplem

Abstract Zemánková, L.: PPP project and reconstruction of CZT (central heating supply) in Boskovice. Bachelor thesis. Brno, 2009. This work is focused on statutory partnership of public and private sector, it means PPP projects as posible method financing of public orders. To classify effectiveness of projects like that indicies of Value for Money and Public Sector Comparator are used. Real example of central heating supply reconstruction in Boskovice demonstrates the diference between usual public order and PPP project. Key words: Public Private Partnership (PPP), Public Sector Comparator (PSC), Value for Money (VfM), central heating supply

3

Obsah 1

Úvod a cíl práce ..............................................................................5

2

Metodika ........................................................................................ 7

3

Public Private Partnership..............................................................9 3.1

Popis PPP metody........................................................................................9 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4 3.1.5 3.1.6 3.1.7

Definice PPP .............................................................................................. 10 Hlavní rysy PPP projektů a cíle.................................................................. 10 Etapy PPP projektu.................................................................................... 12 Typy PPP projektů ..................................................................................... 13 Výhody PPP projektů..................................................................................17 Nevýhody PPP projektů ............................................................................. 19 Realizovatelnost PPP projektů................................................................... 21

3.2 Účastníci projektu .....................................................................................23 3.3 Value for Money.........................................................................................25 3.3.1 Metody srovnávání .................................................................................... 25 3.3.2 Value for Money a konkurence .................................................................. 26

3.4 Public Sector Comparator ........................................................................ 28 3.4.1 Použití PSC.................................................................................................28 3.4.2 Sestavení a hodnocení PSC........................................................................ 29 3.4.3 Analýza nákladů v PSC ..............................................................................30

3.5

Rizika v PPP projektech.............................................................................32 3.5.1

Alokace rizika v rámci PPP ........................................................................ 36

3.6 Organizační podpora PPP projektů v ČR .................................................. 37 4

Rekonstrukce centrálního zásobování teplem...............................39 4.1

Popis rekonstrukce CZT ............................................................................39 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.1.5

Efekty realizovaného projektu ................................................................... 41 Harmonogram projektu a kalkulace ceny tepla......................................... 43 Sumarizace přímých nákladů dle jednotlivých kotelen ............................. 44 Rozdělení nákladů pro výpočet PPP:......................................................... 46 Základní komparátor – Cash flow v peněžním vyjádření.......................... 47

5

Diskuze......................................................................................... 55

6

Závěr ............................................................................................ 57

7

Použitá literatura .........................................................................59

8

Přílohy..........................................................................................62

4

1

Úvod a cíl práce

Partnerství veřejného a soukromého sektoru (z anglického termínu Public Private Partnership, dále jen „PPP“) je v oblasti veřejné infrastruktury a veřejných služeb označení rozšířené prakticky ve všech vyspělých zemích. Jedná se o smluvní ujednání mezi veřejným sektorem a představitelem soukromého/podnikatelského sektoru o zajištění financování, výstavby, obnovení, správy či údržby veřejné infrastruktury nebo poskytování veřejné služby. Projekty PPP se vyskytují v celé řadě oblastí, přičemž jejich společným jmenovatelem je „veřejný zájem“. Veřejný zájem je chápán jako protiklad zájmů soukromých, od nichž se liší tím, že okruh osob, jimž tento zájem svědčí, je vždy neurčitý: může přitom jít o zájem celospolečenský, lokální nebo skupinový.1 Znamená to tedy, že se jedná o typy projektů, které ze své pozice zajišťuje stát – veřejný sektor. (Jurčík a kol., 2008, s. 196) Výhodou PPP je sloučení zkušeností, znalostí a dovedností obou sektorů a přenesení odpovědnosti za rizika na sektor, který je dokáže lépe řídit. Veřejný sektor svěřuje výkon určité služby soukromému sektoru a tím využívá jeho organizačních a odborných znalostí a dovedností, které jsou stimulovány nejen výnosem vloženého kapitálu, ale také rizikem jeho ztráty. Cílem vlády České republiky je v souladu s Usnesením vlády č. 7 ze dne 7. ledna 2004 zajistit, aby využití PPP bylo jednou z běžně využívaných alternativ také u nás. Spolupráce veřejného a soukromého sektoru patří k poměrně novým způsobům financování akcí ve veřejném zájmu. Neexistuje však žádná definice veřejného zájmu. Společnost PPP Centrum definuje veřejný zájem jako opak zájmu soukromého. Jedná se tedy o takový zájem, který je možno označit jako obecný (obecně prospěšný), jehož nositeli jsou blíže neurčené, ale alespoň rámcově determinovatelné okruhy či společenství osob představující tzv. veřejnost. Tento zájem nesmí být v rozporu s platným právem.2

definice veřejného zájmu [cit. 10. května 2009]. Dostupné z 2 Slovníček pojmů [cit. 6. dubna 2009]. Dostupné z 1

5

Takového způsobu financování se rozhodlo využít i Město Boskovice při realizaci akce „Rekonstrukce centrálního zásobování teplem v Boskovicích“, neboť stávající systémy řešící zásobování teplem ve městě byly ve špatném technické stavu a jejich provoz byl neekonomický. V již schválené energetické koncepci města v roce 2002 bylo navrženo řešení tohoto stavu formou centrálního zásobování teplem. Rekonstrukce byla nezbytná a vzhledem k finančním možnostem Města Boskovice bylo rozhodnuto o využití spolupráce se soukromým sektorem – odbornou firmou EVČ, a. s., Pardubice, která celou akci realizovala. Cílem této práce je naznačit průběh PPP projektu, který byl v našem městě realizován, porovnat vhodnost PPP projektu s možnou realizací pomocí veřejné zakázky díky výpočtu ukazatelů Public Sector Comparator a Value for Money. Na základě získaných výpočtů pak potvrdit či vyvrátit tvrzení, zda Město Boskovice při realizaci uvedené akce vybralo finančně nejvýhodnější možnost financování uvedené akce.

6

2

Metodika

Práce se skládá ze dvou částí: první část je zaměřena na uvedení do problematiky PPP projektů, tj. popis PPP metody, hlavní typy projektů a jejich cíle, charakteristické vlastnosti, typy projektů, výhody a nevýhody projektů, ukazatele Public Sector Comparator a Value for Money, které jsou důležité pro druhou, praktickou, část práce. Praktická část je zaměřena na PPP projekt realizovaný ve městě Boskovice od roku 2004, a to rekonstrukci kotelen (řešení centrálního zásobování teplem). Partnerem projektu se stala firma EVČ, a. s., Pardubice, která provedla rekonstrukci centrálního zásobování teplem v celkové částce 86.476.384 Kč a je zodpovědná za její provoz. V průběhu roku 2004 odprodala společnost EVČ, a. s., Pardubice svoji pohledávku vůči Městu Boskovice v celkové částce 86.476.384 Kč bance Volksbank CZ, a. s., Brno, jíž je i nadále splácena dlužná částka. Úvod praktické části je věnován seznámení s problematikou centrálního zásobování teplem (dále jen „CZT“), která je s přihlédnutím k neustále rostoucím cenám energií velice aktuálním tématem a vyžaduje tedy náležitou pozornost. Dále je popsán stav před realizací rekonstrukce s vytýčením nejpodstatnějších důvodů, jež vedly k rekonstrukci. Uveden je též detailní popis výběrového řízení a rozhodující parametry pro výběr dodavatele uvedené akce. Samozřejmě nesmí chybět popis současného stavu s dodávkami tepla do bytů. Pro výpočet základního ukazatele – cash flow – je nutné rozdělit náklady na přímé kapitálové, přímé provozní a nepřímé. Dále je třeba pro výpočet ukazatele Public Sector Comparator specifikovat možná rizika celé akce a vyčíslit jejich vliv na projekt. Součtem všech vypočtených částí ukazatele Public Sector Comparator je získána hodnota, která je v souladu s vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj diskontována sazbou 3 % na čistou současnou hodnotu %. Následuje výpočet podílu jednotlivých složek ukazatele Public Sector Comparator, tj. základního komparátoru a přenositelných rizik, na celkové PSC. Cílem praktické části je porovnat klasickou veřejnou zakázku s PPP projektem. Při vypracování této práce jsem kromě literatury a internetových zdrojů uvedených v závěru v použité literatuře použila také interních materiálů Města Boskovice, především podkladů z veřejné zakázky, dále rozpočet nákladů projektu,

7

harmonogram činnosti a další. Konkrétní s odpovědnými pracovníky Města Boskovice.

propočty

jsem

konzultovala

8

3 3.1

Public Private Partnership Popis PPP metody

Public Private Partnership (dále jen „PPP“) je forma spolupráce veřejného a soukromého sektoru, ve které oba sektory spojují svoje síly a zdroje za účelem realizace projektu na základě předem rozdělených zodpovědností a rizik tak, aby oba sektory dělaly to, co umějí nejlépe. (Vyskočil a kol., 2007, 137) Míra sdílení nebo rozdělení jednotlivých rizik i užitků je v každém konkrétním PPP projektu velmi individuální. (Otevřel a kol., 2007, s. 186) Z uvedeného je zřejmé, že se jedná o významnou investici a zároveň i o dlouhodobé poskytování služeb. Soukromý poskytovatel zajišťuje financování výstavby veřejné infrastruktury a v ní budování veřejných služeb využitím vlastních zdrojů a schopností a jako protihodnotu dostává od veřejného sektoru právo na jejich provozování a současně s tím na sebe přebírá i významná podnikatelská rizika. (Vyskočil a kol., 2007, s. 133) Kromě označení PPP se také můžeme setkat s označením PFI – „Public Finance Initiative“. V roce 2004 byla vládou České republiky schválena politika ČR v oblasti Partnerství veřejného a soukromého sektoru. V této souvislosti byl stanoven Regulátor PPP (Ministerstvo financí ČR) a zřízeno centrum pro implementaci PPP projektů – PPP Centrum. Projekty PPP v České republice podléhají úpravě zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění, a zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení, v platném znění. Je třeba si uvědomit, že PPP projekty jsou alternativou vůči klasickým veřejným zakázkám. Rozdíl mezi „klasickou“ veřejnou zakázkou a PPP projektem je dlouhodobost kontraktu. Zatímco veřejná zakázka je záležitostí především jednorázovou, s dobou plnění většinou nepřesahující jeden rok, tak PPP projekty se uzavírají na dobu podstatně delší. Také objem kontraktu je značně rozdílný, neboť v rámci PPP projektů se jedná o miliardy korun (někdy i o několik desítek). (Pavel, 2007, s. 7)

9

3.1.1

Definice PPP

Existuje celá řada definic popisujících PPP, z nichž některé cituji: „PPP je obecný pojem pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru vzniklou za účelem využití zdrojů a schopností soukromého sektoru při zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb.“ (Ostřížek a kol., 2007, s. 1) Nebo: „Public Private Partnership je smluvně upravené partnerství veřejného a soukromého sektoru vedoucí k zajištění veřejné infrastruktury a služeb a využívající schopností obou partnerů pomocí nejvhodnější možné alokace zdrojů, odpovědnosti a rizik a tomu odpovídajících příjmů.“ (Jurčík a kol., 2008, s. 197) Zelená kniha Evropské komise definuje PPP jako „formu spolupráce veřejného a soukromého sektoru s cílem financování výstavby, rekonstrukce, provozu a údržby infrastruktury a prostřednictvím této infrastruktury poskytování služeb“. (Vyskočil a kol., 2007, s. 133) Do roku 2006 neobsahoval český právní řád právní úpravu způsobu uplatňování partnerství veřejného a soukromého sektoru. Od 01.07.2006 nabyl účinnosti zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon) a zákon č. 140/2006, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím koncesního zákona. Koncesní zákon upravuje smlouvy, které spolu v rámci spolupráce uzavírají veřejnoprávní instituce a soukromé osoby, tzv. Public Private Partnership. Konkrétně se tento zákon vztahuje na podmínky veřejného zadavatele při uzavírání koncesních smluv v rámci spolupráce mezi veřejnými zadavateli a jinými subjekty, pokud tyto podmínky a postup neupravuje zvláštní právní předpis. (Szarowska, 2007, s. 210–211)

3.1.2

Hlavní rysy PPP projektů a cíle

Jak již bylo zmíněno, není pevně dána pouze jedna definice pojmu PPP, ale z dostupné literatury lze za základní rysy PPP projektů považovat následující: (Hes, 2006, s. 8)

10

• předmět projektu – předmětem projektů je zpravidla komplexní dodávka infrastruktury pro zajištění dané služby – od návrhu, přes výstavbu potřebných zařízení po financování a údržbu díla; • doba trvání – běžné kontrakty na bázi PPP jsou uzavírány na dobu 20 a více let; • financování – rozhodující část nákladů na vybudování či zřízení předmětu projektu (infrastruktury) nese většinou soukromý subjekt, vložené prostředky se mu vrací v podobě příjmů z provozování díla a plateb od veřejného zadavatele; • vlastnictví – v průběhu trvání partnerství může být částečným vlastníkem majetkové podstaty PPP soukromý subjekt, po uplynutí doby trvání kontraktu přechází vlastnictví na veřejný sektor; • dělení rizik – principiálně platí, že odpovědnost za dané riziko je na straně toho z partnerů, který mu umí čelit nejlépe; • odpovědnost – odpovědnost za kvalitativní a kvantitativní plnění podmínek projektu PPP nese pod hrozbou penalizace soukromý subjekt, politická odpovědnost za zajištění veřejné služby je vždy směřována na veřejný sektor; • soukromý subjekt – v projektech PPP se partnerství na straně privátního sektoru obvykle neúčastní pouze jedna soukromá společnost, ale sdružení soukromých společností a firem. K dalším typickým vlastnostem PPP projektů patří též dva hlavní cíle, které sledují projekty realizované formou spolupráce veřejného a soukromého sektoru a kterých musí být bezpodmínečně dosaženo, a to: (Šmíd, 2007, s. 6), (Ostřížek a kol., 2007, s. 19) • zvýšení hodnoty za peníze (Value for Money) pro veřejný sektor. Value for Money (VfM) si lze vysvětlit jako poměr kumulovaných nákladů za celý život projektu ve vztahu k odpovídající kvalitě a užitku uživatelů infrastruktury. VfM a její hodnota tedy determinují použití spolupráce veřejného a soukromého sektoru, jejíž realizace má smysl jedině v případě, že přinese vyšší hodnotu za peníze než tradiční metody pořizování veřejných statků;

11

• zvýšení kvality, kvantity i efektivity veřejných služeb, popř. veřejné infrastruktury. Úkolem PPP projektů je maximální využití možností, schopností, zkušeností a potenciálu obou smluvních partnerů v synergickém vztahu, což by nebylo možné v případě standardního provedení veřejné zakázky.

3.1.3

Etapy PPP projektu

Obr. 1: Etapy PPP projektu3

Jak z uvedeného obrázku obr. 1 vyplývá, PPP projekt má tři části. Ve fázi realizovatelnosti se shromažďují informace, získávají reakce od zainteresovaných stran a vyhodnocuje se reálnost projektu. V této fázi je nutné se mimo jiné zaměřit na veřejnou správu, politické představitele, neboť tito budou o projektu rozhodovat. První fáze stojí komunikátora nejvíce času a sil. Ve druhé fázi projektu – příprava a výběr partnera – PPP projekty vyžadují čas, během něhož je provedeno testování trhu, jsou identifikováni potencionální partneři, dodány podrobné návrhy založené na požadovaných výstupech projektu, vybráno nejvhodnější řešení, partner projektu a projednány podmínky spolupráce. PPP projekty mohou procházet časově rozsáhlým obdobím jednání o nabídkách, čímž dochází ke zdržení projektu.

12

V poslední fázi projektu – fázi implementace – realizuje vítězný uchazeč projekt v souladu s uzavřenou smlouvou. V této fázi komunikátor může sjednávat a monitorovat probíhající komunikaci s partnerem projektu, pokračovat v monitorování médií a názoru veřejnosti a poskytovat jakoukoli komunikační podporu nezbytnou pro zadavatele. Při každém ukončení a zahájení dalších fází projektu je vhodné vyhodnotit úspěšnost komunikační strategie – akčního plánu – a vhodně je přizpůsobit pro další vývoj projektu. Vyhodnocení se provádí pomocí monitoringu médií, dotazníkového šetření, zpětné vazby z přímých schůzek či webové konference.

3.1.4

Typy PPP projektů

Existuje celá řada forem a typů projektů. Je identifikováno několik základních společných vlastností všech PPP projektů, ovšem při dalším zkoumání náležitostí smlouvy upravující role jednotlivých partnerů najdeme řadu odlišností. PPP projekty mají z pohledu odpovědnosti či tzv. „vlastnictví rizik“ a paralelně s ohledem na smluvní zajištění celou řadu podob. Tyto podoby partnerství jsou na jedné straně ovlivňovány složitostí vlastního projektu, na druhé straně samy přímo ovlivňují výhodnost a ekonomičnost projektu. (Kincl, 2007, s. 162) Základní typy projektů (dle Ostřížka a kol., 2007, s. 29–33): DBB (Design – Bid – Build) ⇒ navrhni – nabídni – postav OM (Operation and Maintenance) ⇒ správa a údržba BOT (Build – Operate – Transfer) ⇒ postav – spravuj – převeď DBFO (Design – Build – Finance – Operate) ⇒ navrhni – postav – financuj – spravuj 5. BOO (Build – Own – Operate) ⇒ postav – vlastni – spravuj

1. 2. 3. 4.

3

Komunikační strategie PPP projektu [cit. 20. března 2009]. Dostupné z

13

DBB (Design – Bid – Build) Jedná se o tradiční způsob zapojení privátního partnera veřejným sektorem, lze jej přirovnat ke klasické veřejné zakázce. Znamená to, že privátní partner na výzvu a zadání veřejné autority navrhne řešení projektu, nabídne jej zadavateli a poté vybuduje požadovanou infrastrukturu, která je již od počátku ve vlastnictví zadavatele. Za to obdrží předem stanovenou platbu (příp. platby podle splátkového kalendáře). Vzhledem k tomu, že návrh, zhotovení a realizaci projektu nemusí zajišťovat jediný subjekt, nese případná rizika ten, kdo je zodpovědný za danou fázi projektu. Riziko kompletní projektové dokumentace nese architekt, konstrukční riziko, riziko překročení nákladů a nedodržení termínů stavební firma atd. Veřejný sektor je zodpovědný pouze za financování, správu a údržbu infrastruktury. Ve schématu DBB jsou soukromé subjekty na sobě nezávislé a nepropojené. Jedná se o velmi nákladné a časově náročné projekty.

OM (Operation and Maintenance) Projekty tohoto typu se vyznačují správou a údržbou ze strany soukromého subjektu, zatímco vlastnictví aktiva zůstává na straně veřejného partnera. Veškerá činnost operátora musí probíhat v rámci smluvního vztahu. Veřejný sektor tímto zapojuje potenciál privátního partnera, který se snaží vytěžit co nejvíce ze svých dosavadních zkušeností. Platby za tyto „služby“ jsou dvojího typu: • klasické fixní splátky, • motivační složky platby, které jsou k fixní platbě připojeny v případě dosažení určité úrovně služeb nebo zavedení inovačních procesů či technologií, popř. dosažení stanoveného cíle. Odpovědnost za správu a údržbu přejímá soukromý partner. Veřejný sektor může po vypršení smlouvy využít technik a způsobů správy a údržby, které se osvědčily během předchozího zapojení privátního sektoru, nebo pokračovat v započatém procesu využití soukromého sektoru. Tento model lze přirovnat k outsourcingu, jenž využívá specializace soukromých firem na určité specifické činnosti a dosahuje tak nižších nákladů a lepších výsledků. Je vhodný pro využití rozsáhlejších PPP projektů s vyšší účastí soukromého sektoru.

14

BOT (Build – Operate – Transfer) Tento typ projektu je charakteristický tím, že integruje zodpovědnost za přípravu, realizaci, správu a údržbu do jediného partnerského vztahu a ponechává ji tak na jednom subjektu. Výhodou je spojení fází projektu a jejich účelné skloubení tak, aby byl celý proces co nejefektivnější. Detailní znalost všech fází projektu jedním subjektem snižuje riziko neočekávaných událostí a případných překvapení. Nedílnou součástí smlouvy jsou detailní specifikace standardů, kterých musí být dosahováno. Co se týká financování, bývá obvyklá forma splátek podle splátkového kalendáře, ovšem pouze v případě naplnění ve smlouvě definovaných podmínek. Pokud nejsou za dobu trvání smlouvy uskutečněny všechny platby v plné výši, splatí zbylou částku veřejný sektor obvykle při přechodu aktiva do jeho vlastnictví. Je možné se také setkat s konceptem BTO (Build – Transfer – Operate) lišícího se tím, že jakmile je na náklady soukromého sektoru vybudována infrastruktura, je úplatně předána do vlastnictví zadavatele, který platby provádí podle splátkového kalendáře v rámci plateb za dostupnost veřejné služby. Privátní partner poté provádí správu a údržbu. Význam rozdělení projektu BOT a BTO spočívá v odlišných vlastnických vztazích k infrastruktuře, rozdílném účtování a danění příjmů a výdajů vztahujících se k projektu.

DBFO (Design – Build – Finance – Operate) Pro projekt DBFO je typický přenos odpovědnosti za návrh, projekt, realizaci, financování, správu a udržování na privátní sektor. Jedná se o jistý typ koncese. Na začátku kontraktu je opět nezbytné vypsání tendru na výběr nejschopnějšího privátního partnera. Při výběru privátního partnera se klade důraz na schopnost zajistit odpovídající formu financování, za kterou je soukromý sektor odpovědný. Veřejný sektor předpokládá, že si soukromý partner (obvykle konsorcium) dokáže finanční prostředky obstarat efektivní cestou a že je schopen využít případných nových forem financování. I když je soukromý sektor odpovědný za financování, může veřejný subjekt požádat o dotaci nebo jinou formu spolufinancování. Počátek financování projektu obvykle bývá zatížen dluhem, jehož splátky se mohou skládat: • z poplatků koncových uživatelů (nejtypičtější formou bývá mýto), • ze stínové platby (dotace veřejným sektorem), které mohou být podmíněny poptávkou či mírou využití, dostupnosti služby a výkonem,

15

• z dorovnávacích plateb, a to v případě, kdy veřejný sektor zaručí určitou výši výnosů. I přes uvedenou možnost spolufinancování veřejným sektorem je privátní partner výhradním nositelem rizika souvisejícího s financováním. Je proto nutné velmi důkladně zvážit samotný vstup do kontraktu, a to u obou smluvních stran, neboť jakékoli potíže s financováním se u tak rozsáhlých projektů velmi negativně odrazí nejen na reputaci obou subjektů, ale především na nedostupnosti služby a nezanedbatelném prodražení celého projektu.

BOO (Build – Own – Operate) Tento projekt je typický tím, že správa a vlastnictví výstupu přechází na soukromého partnera. Jednotka privátního sektoru tedy financuje, buduje, spravuje a udržuje infrastrukturální projekt ve svém vlastnictví, tzn. po celou dobu jeho trvání. V zásadě se jedná o nejužší zapojení soukromého sektoru do projektu nebo prodej státního majetku, popř. jeho části související s daným projektem. Nejsnáze je možné tento typ smluvního ujednání připodobnit k modifikované formě privatizace. Proto je zapotřebí vybrat soukromého partnera, který bude schopen obstát v celém cyklu životnosti projektu. V případě, že si chce veřejný sektor ponechat alespoň část rozhodovacích pravomocí či kontrolu nad řízením a provozem projektu, je vhodné soukromému partnerovi ponechat pouze část majetku. V případně kompletního prodeje vystupuje veřejný sektor pouze v roli regulátora a kontrolora. (Ostřížek a kol., 2007, s. 29–34) V jiné literatuře (publikaci Šípa, 2005, s. 36–40) jsou uvedeny tyto základní typy projektů: 1. BOT (Build – Operate – Transfer) ⇒ postavit – provozovat – převést nebo BTO (Build – Transfer – Operate) ⇒ postavit – převést – provozovat, 2. BOO (Build – Own – Operate) ⇒ postavit – vlastnit – provozovat, 3. BBO (Buy – Build – Operate) ⇒ zakoupit – postavit – provozovat, 4. Smluvní poskytování služeb (Service Contract), 5. Provoz a údržba (Operations and Maintenance), 6. Provoz, údržba a správa (Operations, Maintenance & Management), 7. DB (Design – Build) ⇒ projektovat – postavit, 8. DBM (Design – Build – Maintain) ⇒ projektovat – postavit – udržovat, 9. DBO (Design – Build – Operate) ⇒ postavit – vlastnit – provozovat.

16

Další publikace (Horkem a kol., 2003, s. 8) pak uvádí tyto typy projektů: 1. DB ⇒ projekt a výstavba, 2. BOT ⇒ výstavba a provoz s následným převodem vlastnictví do veřejného sektoru, 3. DBFO ⇒ projekt, výstavba, financování a provozování, 4. koncese. Jak z uvedeného vyplývá, projekty realizované v duchu PPP jsou finančně obzvláště náročné, a to především z toho důvodu, že smlouvy na tyto projekty jsou uzavírány na poměrně dlouhou dobu. Proto je třeba zajistit, aby veškeré prostředky byly efektivně využity.

3.1.5

Výhody PPP projektů

Každý projekt s sebou nese určité výhody i nevýhody. Mezi výhody PPP projektů lze zařadit: (Ostřížek a kol., 2007, s. 36–40), (Jurčík a kol., 2008, s. 198) • mobilizaci soukromého kapitálu – PPP poskytuje vládě možnost překlenout propast mezi potřebou investičních prostředků a nedostatkem financí ve veřejných rozpočtech určených na zajištění infrastruktury a služeb. Veřejné rozpočty jsou tak ušetřeny nemalých okamžitých výdajů, což má význam především u municipálních projektů, neboť rozpočty těchto územně správních celků jsou výrazně omezeny. Platby veřejného sektoru se tedy dají označit jako určitá forma provozních nákladů a jsou realizovány pouze tehdy, jsou-li naplněny podmínky smlouvy; • rychlejší realizaci – přenesení zodpovědnosti za vypracování projektu a výstavbu infrastruktury na soukromý sektor v kombinaci s platbami až za poskytnuté služby, představuje pro soukromý sektor motivaci ke snížení doby realizace projektu; • snížení nákladů po dobu životnosti projektu – projekty PPP, ve kterých je investiční výstavba spojena s průběžným provozem a údržbou, představují pro soukromý sektor silnou motivaci ke snižování nákladů po celou dobu projektu. Další neopomenutelnou úsporou je financování úředníků, jež mají ve státní správě v kompetenci správu a financování infrastruktury, neboť při

17

klasické formě realizace nejsou tito úředníci placeni z rozpočtu pokrývajícího náklady na správu či nové investice, ale ze zcela jiných rozpočtů (rozpočtu jejich zaměstnavatele – tj. státního rozpočtu). V případě soukromého investora jsou již tyto režijní náklady zahrnuty do projektu, což v důsledku znamená snížení veřejných rozpočtů; • lepší rozložení rizika – soukromý sektor je většinou mnohem úspěšnější při odhalování a řízení možných rizik než veřejný sektor, neboť se u privátního partnera předpokládá určitá zkušenost s obdobnými projekty a tím pádem i znalost potenciálních rizik. Klíčovým principem PPP je přenesení rizik na tu stranu, která je schopna riziko zvládat nejlépe a při nejmenších nákladech. Z toho vyplývá, že není možné, aby veškerá rizika byla převedena pouze na soukromý sektor; • motivaci ke zvýšení/zlepšení výkonu – rozložení rizik spojených s projektem představuje pro soukromého dodavatele nezbytnou motivaci ke zdokonalení řízení a zvýšení výkonů. U většiny projektů PPP dochází k plné úhradě závazků vůči soukromému dodavateli pouze v případě, jsou-li standardy požadované služby plněny průběžně a beze zbytku; • podporu lepších výkonů – mezinárodní zkušenosti svědčí o tom, že kvalita služeb poskytovaných v rámci PPP je často vyšší než kvalita služeb dosahovaná v rámci tradičního pořízení služeb. Ztráty způsobené neefektivitou projektů realizovaných veřejným sektorem bývají obrovské a mnohdy tvoří nezanedbatelný podíl na výdajích na projekt. Jedním z důvodů, proč soukromý sektor dosahuje lepších výsledků, bývá i to, že zaměstnává kvalifikované odborníky a disponuje nejmodernějšími technologiemi, které si veřejný sektor kvůli nákladnosti nemůže dovolit; • další příjmy – projekty PPP někdy dávají soukromému provozovateli možnost získat další příjmy od třetích stran (např. z pronájmu nevyužitých prostor v budovách), což zvyšuje efektivitu dané investice. Tyto další příjmy (příjmy třetích stran) a jejich dělení mezi veřejný a soukromý sektor jsou také předmětem ustanovení koncesní smlouvy či jiné smlouvy zakládající tento projekt PPP; • posilování veřejného řízení – přenesením zodpovědnosti za poskytování veřejných služeb na dodavatele dochází k tomu, že státní úředníci vystupují především v roli tvůrců politiky a strategie a zaměřují se na plánování služeb a sledování výkonů namísto každodenního řízení poskytování služeb

18

veřejnosti. Veřejný sektor tedy pouze nadefinuje výstupy a cíle projektu. Rozhodnutí, jaké zvolí k jejich dosažení, způsoby a technologie ponechá přímo na realizátorovi. Úředníci a jejich kapacity mohou být využity například v kontrolní fázi, tzn. mohou dohlížet či stanovovat dohlížitele nad plněním smluvních podmínek; • další výhody – např. vyšší kvalita statků a služeb, umožnění kreativních a inovativních řešení, přilákání většího počtu zájemců o realizaci projektu, přístup k dovednostem, zkušenostem a technologiím, možnost spolufinancování PPP projektů z fondů Evropské unie.

3.1.6

Nevýhody PPP projektů

Je třeba zmínit i nevýhody, resp. kritiku a překážky projektů PPP. Nejčastější výtky jsou následující: (Ostřížek a kol., 2007, s. 41–44) • vyšší cena PPP projektů – v souvislosti s vyššími náklady soukromého sektoru se objevují zejména následující námitky: o

vyšší kreditní rating státu oproti nižšímu hodnocení soukromých firem a s tím související snazší dostupnost a nižší cena (nižší úroky) úvěru poskytnutého veřejnému sektoru;

o

soukromý sektor na rozdíl od veřejného sektoru nemusí generovat zisk, který by mimo jiné kompenzoval postoupená rizika (Tzn., že při tradičním způsobu financování vynaloží veřejný sektor prostředky ve výši nákladů a při financování projektů typu PPP musí vynaložit náklady a zisk. Hrubý zisk musí být ovšem zdaněn daní. K ceně investice financované tradičním způsobem musíme připočítat i administrativní náklady, které jsou v případě projektového financování již započteny v nákladech.);

o

možnost dlouhodobého financování – jedná se o emisi státních dluhopisů, jež jsou uváděny jako efektivnější, neboť zdroje financování, které používá soukromý sektor, jsou téměř vždy dražší než náklady dluhopisového financování;

• konflikt kvality a zisku – někteří zastávají názor, že se soukromý sektor bude snažit snížit náklady projektu až do té míry, že sníží kvalitu služby pro

19

koncového uživatele, tj. pro občana. Projekty typu PPP jsou však postaveny na jasném smluvním základě a platby veřejného sektoru jsou realizovány jen tehdy, jsou-li splněny veškeré podmínky smlouvy, mezi které neodmyslitelně patří kvalitativní posouzení výstupu. Veřejný sektor tedy zkoumá, mají-li dosažené výsledky požadované kvalitativní znaky. Ze zkušeností z USA plyne, že se vstupem soukromého partnera kvalita poskytované služby zůstává na stejné úrovni nebo roste; • morální hazard a zadlužení dalších vlád – v případech, kdy se v souvislosti s PPP hovoří o „morálním hazardu“ je tímto myšleno spíše morální selhání politiků a vysokých výkonných úředníků, jejichž pokušení takto selhat (např. korupce) je vysoké. Zadlužení budoucích generací (vlád) se veřejný sektor nevyhne ani v případě financování infrastrukturálních projektů pomocí emise dluhopisů ani jakýmkoli jiným způsobem financování (nebereme-li v úvahu možnost, že by měla vláda tyto prostředky nějakým způsobem ušetřeny). V České republice se i přes rostoucí HDP musíme vyrovnat s deficitními rozpočty a prohlubujícím se zadlužením státu. O úsporách na infrastrukturální projekty nemůže být vůbec řeč. Mandatorní výdaje vlády jsou tedy zvýšeny v obou případech (úroky z úvěrů – dluhopisů, splátky privátnímu partnerovi), jen se nalézají v jiné „kolonce“; • privátní sektor nemá odpovědnost vůči veřejnosti – tento předpoklad nachází oporu v přesvědčení, že jakmile soukromý sektor převezme kontrolu nad veřejnou službou, dochází ke ztrátě odpovědnosti vůči veřejnosti. Je však třeba si připomenout smluvní formu PPP projektů. Součástí smluv je vymezení kvantitativních a kvalitativních vlastností výstupů. Privátní partner nese zodpovědnost za případné nedodržení smluvených podmínek a zodpovídá se jak veřejnému partnerovi, tak i několika dalším státním kontrolním orgánům (např. finanční úřad). Nedodržení některých z ustanovení smlouvy logicky znamená pozastavení platby soukromému sektoru a jejich následné obnovení až po napravení nedostatků; • PPP má za následek ztrátu státních pracovních míst – k tomuto problému se nejvíce vyjadřují především odpůrci PPP z řad odborů státních zaměstnanců. Mnohé statistické studie ovšem dokazují, že zatím nikde nedošlo k tak zásadním změnám pracovních míst ve veřejném sektoru, aby mohla být tato teze potvrzena a paušalizována. Je pochopitelné, že k určitým ztrátám pracovních míst došlo, avšak šlo o odchody dobrovolné. Státní zaměstnance, kteří končí svůj pracovní poměr ve veřejném sektoru, poté

20

většinou najímá soukromá firma, jež se snaží využít jejich institucionálních znalostí a odbornosti; • omezená dispozice s majetkem – jednou z kritických připomínek na adresu PPP je omezená dispozice s vybudovanými kapacitami po dlouhou dobu platnosti smlouvy. Stát ovšem na této absenci dispozice netratí, neboť veškeré další zisky a platby od třetích osob jsou použity na správu infrastruktury (např. budovy), popř. jsou podle smlouvy rozděleny mezi veřejný a soukromý sektor.

3.1.7

Realizovatelnost PPP projektů

Před zahájením procesu spolupráce veřejného a soukromého sektoru musí být splněna celá řada podmínek nezbytných k úspěšné realizaci projektu. Jedná se především o vymezení celkové odpovědnosti za projekt, zajištění kvalifikovaných odborníků pro jednotlivá stádia projektu a v neposlední řadě také o vytvoření nezbytné legislativní a regulatorní struktury pro PPP jako celek. V předběžné fázi je nutné především zjistit, zda je pro konkrétní projekt vhodnější použít metodu PPP nebo tradiční způsob zajišťovaný výhradně veřejným sektorem. Poté, co se odpovědné orgány s konečnou platností rozhodnou pro použití metody PPP, je zapotřebí se v další fázi zaměřit na možné problémy a překážky spojené s realizací projektu. Jak již bylo řečeno, nejprve se zhodnotí, zda řešení formou projektu PPP je proveditelné a zda přinese požadované výsledky. Při rozhodování o použití PPP by se měl veřejný sektor zaměřit nejprve na splnění následujících podmínek: (Ostřížek a kol., 2007, s. 49–50) • měl by mít jasno, proč chce využít metodu PPP ve spolupráci se soukromým sektorem, • měla by existovat politická vůle pro zavádění PPP a veřejný sektor by se měl na projektu aktivně podílet, • z předběžných hodnocení by mělo vyplývat, že spolupráce se soukromým sektorem přinese vyšší hodnotu za peníze v porovnání s ostatními dostupnými způsoby realizace projektu,

21

• musí být jasně specifikované i soukromého sektoru,

a

vzájemně

sdílené

cíle

veřejného

• v rámci spolupráce by měla být ošetřena kompenzace spojená s převzetím zodpovědností za rizika projektu, • podmínky spolupráce je třeba definovat dříve, než obě strany vstoupí do partnerství, • veřejný sektor by se měl ujistit, že existuje reálný zájem o účast na projektu ze strany soukromého sektoru. Součástí rozhodování je také volba formy projektu.

22

3.2

Účastníci projektu

Účastníky projektu bývají obvykle tyto subjekty: (Horkel, 2003, s. 20–21) Zadavatel Zadavatel projektu PPP je subjekt veřejného sektoru zabezpečující dodávku veřejné služby nebo zajišťující veřejný statek. Zadavatel uzavírá smlouvu o zabezpečení veřejné služby se soukromým sektorem. Veřejnými zadavateli zpravidla jsou: Česká republika, státní příspěvková organizace, územní samosprávný celek a v případě hlavního města Prahy a statutárních měst též městský obvod nebo městská část a jimi řízené příspěvkové organizace, státní fondy, zdravotní pojišťovny, dobrovolný svazek obcí. Zadavatelem může být společně i několik zadavatelů, mají-li svoje vzájemná práva, povinnosti a vztahy k třetím osobám smluvně upraveny.

Nadřízený schvalující orgán (správce kapitoly, ministerstvo financí, zastupitelstvo samosprávy, krajský úřad) Tento orgán v rámci zákonných ustanovení stanovených výdajových rámců a prioritních programů vydává souhlas zadavateli s podmínkami výběrového řízení a uzavřením smlouvy, provádí kontrolu dodržování schválených postupů. Ve vymezených případech, např. při spoluúčasti na financování projektu, si může schvalovací pravomoc vyhradit Ministerstvo financí ČR nebo Vláda ČR (např. nad 150–200 mil. Kč).

Regulační a metodický orgán (ministerstvo financí, ministerstvo pro místní rozvoj) Regulační orgán (Ministerstvo financí ČR) vymezuje a doporučuje výdajový rámec PPP projektů pro jednotlivé správce kapitol a municipality. Metodický orgán (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR) doporučuje a vytváří standardní pravidla, využívá stávajících postupů realizace předvstupních a strukturálních fondů (kompetence v oblasti zadávání veřejných zakázek).

23

Poradce V případě potřeby je výběrovým řízením určený poradce pro vymezení standardů veřejné služby a vyhodnocení kvality předložených řešení (vzhledem k tomu, že se jedná o specializovanou a odbornou problematiku – technické, technologické řešení, není jí možné plně řešit prostřednictvím veřejné správy).

Obr. 2: Obecné schéma základních zúčastněných stran PPP projektu Pramen: PPP Centrum, 20084

4

Komunikační strategie PPP projektu [cit. 20. března 2009]. Dostupné z

24

3.3

Value for Money

Při rozhodování o tom, zda bude určitý projekt realizován klasickým způsobem, tj. plně v kompetenci veřejného sektoru, anebo zda se využije alternativního způsobu financování typu PPP, se používá speciálního ukazatele nazvaného Value for Money (dále jen „VfM“). Tento výraz lze přeložit jako „hodnota za peníze“. Skutečně se srovnává hodnota, kterou veřejný sektor při realizaci konkrétního projektu získá. Využívání spolupráce veřejného a soukromého sektoru je smysluplné pouze tehdy, pokud přináší pro veřejný sektor lepší výsledek, než jaký by získal, pokud by projekt realizoval sám. Při výpočtu ukazatele VfM se vychází z konkrétních charakteristik jednotlivých projektů, jako jsou rozsah projektu, způsob obstarání majetku a zajištění služeb, výše očekávaných nákladů souvisejících s převodem rizika na soukromého partnera, výše případných uživatelských poplatků či příjmů třetích stran. Většina informací potřebných pro zjištění očekávaného VfM se získává z analýzy trhu, finanční analýzy a ze zkušeností s minulými projekty. Porovnáním ukazatele VfM získaného při využití alternativního způsobu financování, v našem případě PPP, s hodnotou VfM získaného tradičním způsobem obstarávání veřejných služeb a infrastruktury probíhá ve dvou fázích. Jedna je „peněžní“ srovnání – jedná se o zjištění a srovnání kvantifikovatelných ukazatelů, např. nákladů mezi oběma variantami. Druhou formou je srovnání „nepeněžní“, přičemž jde o komparaci všech ostatních faktorů, které nelze (nebo jen velmi těžce) vyjádřit v peněžních jednotkách, ale které přitom mají velký vliv na celý projekt. (Ostřížek a kol., 2007, s. 53)

3.3.1

Metody srovnávání

Uvedené srovnávání v praxi probíhá pouze jednou z následujících metod nebo jejich kombinací. Rozhodnutí o využití konkrétní metody srovnávání je ovlivněno především dostupností údajů potřebných k jejich sestavení a také rozsahem a náročností uvažovaného projektu. (Ostřížek a kol., 2007, s. 54–55) Public Sector Comparator (PSC) – jedná se o zjištění nákladů, které by vznikly, pokud by celý projekt realizoval a financoval pouze veřejný sektor. Takto

25

zjištěné teoretické náklady jsou potom srovnávány s předpokládanými návrhy projektů ze strany zástupců soukromého sektoru. Nejlepší vhodná alternativa – využití tohoto způsobu nabídek realizace je vhodné především u projektů, u nichž lze jen velmi obtížně stanovit náklady veřejného sektoru spojené s pořízením infrastruktury a služeb tradiční metodou, a nelze tudíž použít ukazatel PSC. Při aplikaci této metody srovnávání je pravděpodobné, že nalezená nejbližší vhodná alternativní možnost bude mít jinou úroveň kvality poskytovaných služeb, proto je nutné při konečném rozhodování tyto i další možné rozdíly zohlednit. Jedná se o realizace projektů, které svou obsáhlostí a náročností překračují rámec jakéhokoliv srovnávání pomocí PCS, např. výstavba atypické silniční infrastruktury (velký tunel, most, lanová dráha aj.). Benchmarking – tato metoda srovnávání se vyskytuje zejména u projektů zahrnujících poskytování takových služeb, pro které existuje dobře fungující trh, a není proto nutné použití časově i finančně náročné metody Public Sector Comparator. Jde o srovnání nabídek vzešlých pouze ze strany soukromého sektoru bez ohledu na náklady veřejného sektoru. Dobrou úroveň výstupů a nízké náklady u předkládaných projektů by mělo zaručit právě dobře fungující a kvalitní tržní prostředí. Využívá se spíše u méně náročných projektů typu provoz veřejného osvětlení, teplárny, vodárny. Srovnání s již realizovanými projekty – jedná se o porovnání předpokládaných nákladů na realizaci projektu se skutečnými náklady srovnatelných projektů již dříve realizovatelných touto metodou. Je logické, že zmíněný způsob srovnávání může být využít jen v případě, že v dané oblasti existuje propracované a stabilní PPP prostředí, ve kterém již dříve vznikly úspěšné projekty podobného rozsahu.

3.3.2

Value for Money a konkurence

Proces realizace státních zakázek v konkurenčním prostředí má bezpochyby pozitivní vliv nejen na výši nákladů, ale také na úroveň kvality poskytovaných služeb. Tento proces by měl být nastaven takovým způsobem, aby se o konkrétní státní zakázku mohli ucházet všichni zájemci, kteří o její realizaci mají zájem, a tím

26

přispěli ke zvýšení konkurence. Samotné PPP je ve své podstatě založeno na zvýšení konkurence nabídnutím příležitosti poskytovat veřejné služby externím dodavatelům. Ačkoli existence konkurenčního prostředí zaručuje, že soukromý sektor nabídne nejlepší možnou variantu realizace, přesto je stále nutné srovnávat navrženou PPP nabídku s klasickým způsobem realizace projektů veřejným sektorem. V rámci možností je také třeba omezit možnost vzniku selhání nebo zneužití trhu v průběhu přípravy a realizace PPP projektu, protože by to mohlo vést k ohrožení VfM získaného z tohoto projektu. Konkrétním selháním trhu může být například nedostatek konkurence na trhu, jejím výsledkem je pouze jeden nebo dva nabízející, což může výrazně zvýšit pravděpodobnost toho, že očekávané hodnoty VfM nebude dosaženo. Přesto ale vždy nezáleží jen na počtu nabídek ze strany soukromého sektoru, ale musí se zohlednit také jejich kvalita. Někdy je totiž možné mít konkurenční prostředí jen za přítomnosti dvou uchazečů, jindy k tomu nestačí ani tři a více nabídek. Tržní selhání v tomto kontextu představuje situaci, kdy předkládaná nabídka neodpovídá realitě, tzn. její cena je vyšší, než by pro podobné projekty byla cena tržní, nebo tato nabídka obsahuje při ceně na úrovni trhu nepřiměřeně vysoký stupeň rizika. (Ostřížek a kol., 2007, s. 61) Podobně i ztráta nabídky soukromého partnera z jiného důvodu než vyloučením nebo nevybráním ze strany veřejného sektoru je varovným signálem upozorňujícím na možnost ohrožení získaného Value for Money. A ačkoli existence dostatečné konkurence na trhu zajišťuje, že soukromý sektor poskytne svou nejefektivnější nabídku, přesto je stále nezbytné provést srovnání nabídek soukromého sektoru s nabídkou sektoru veřejného. K tomuto účelu slouží právě Public Sector Comparator. V této souvislosti se často hovoří o životaschopnosti a dosažitelnosti projektu. Zajištění životaschopnosti projektu v podstatě představuje posouzení, zda je výhodnější z důvodů efektivnosti realizace, odpovědnosti za rizika, požadavků na kvalitu poskytovaných služeb nebo vlastnictví práv k majetku využít klasické realizace veřejným sektorem než způsobem PPP. Naproti tomu hodnocení dosažitelnosti projektu v sobě obsahuje především měření stupně pravděpodobného zájmu o poskytované služby na trhu, a také toho, zda bude soukromý partner schopen vést projekt jak při jeho přípravě a výstavbě, tak při průběžné údržbě a provozu v celé délce jeho životního cyklu. (Ostřížek a kol., 2007, s. 62)

27

3.4

Public Sector Comparator

Public Sector Comparator (komparátor veřejného sektoru neboli PCS) srovnává náklady na pořízení projektu metodou PPP a tradičním způsobem. Použití této metody je proti ostatním metodám časově a finančně náročnější. Spočívá v odhadnutí celkových nákladů, které by vznikly v případě, že by u veřejného sektoru byly soustředěny veškeré funkce a činnosti potřebné k realizaci konkrétního projektu. Tímto způsobem zjištěné náklady se poté srovnávají s náklady, které vzniknou použitím metody PPP. Public Sector Comparator může být také definován jako hypotetické zjištění nákladů a přiřazení rizik u projektu, jehož dodavatelem je veřejný sektor. Na rozdíl od VfM, které není zaměřeno jen na finanční hlediska, ale zohledňuje i další aspekty vyskytující se při přípravě projektů, se PSC zabývá převážně nákladovou analýzou. Public Sector Comparator může být vypracován v několika fázích a na různých úrovních propracovanosti v celém průběhu přípravy realizace projektu. S ohledem na komplexnost a rozsah projektu je třeba věnovat více času a zdrojů zejména problematickým položkám PSC. Konečné rozhodnutí o použití PPP by nemělo být učiněno jen na základě PSC jako kvantitativního ukazatele, ale mělo by zohledňovat i další, zejména kvalitativní faktory. Rozdíl mezi ukazateli VfM a PSC může být popsán také následovně: Public Sector Comparator se snaží o finanční popis jednotlivých položek, ale při hodnocení VfM hraje významnou roli také posuzování kvalitativních podmínek projektu. Proto by při zjišťování VfM nabízeného konkrétním PPP projektem neměl PSC vystupovat jako jediný rozhodující činitel. Měl by být spíše považován za kvantitativní způsob informování a vytváření úsudku, který je jen součástí složitější mozaiky rozhodování. Zajištění takového přístupu je velice důležité speciálně v situacích, kdy jsou hodnoty předkládané PPP nabídky velice blízké vypočítanému PSC. (Ostřížek a kol., 2007, s. 63–64)

3.4.1

Použití PSC

PSC je, jako jeden z ukazatelů, používán k rozhodování o tom, zda návrh realizace ze strany soukromého investora poskytuje vyšší VfM ve srovnání s nejefektivnější formou realizace ze strany veřejného sektoru. Tím PSC napomáhá veřejnému

28

sektoru rozhodnout se, jestli je vhodnější použít klasický způsob obstarání veřejné infrastruktury nebo služeb, nebo alternativní metodu financování, tzn. PPP. Public Sector Comparator obvykle začíná a končí pečlivým prozkoumáním interních nákladů realizace konkrétního projektu veřejným sektorem a přiřazením s projektem souvisejících rizik k té straně, která je dokáže lépe zvládat. PSC slouží především k následujícím účelům: (Ostřížek a kol., 2007, s. 64) • určuje, zda je plánovaný projekt cenově dostupný, protože zjišťuje náklady životního cyklu projektu již v počáteční fázi, • testuje, zda je PPP vhodnou alternativou a poskytuje dostatečné VfM, • slouží jako nástroj managementu, jehož pomocí veřejný sektor komunikuje se soukromým partnerem v průběhu projektu o věcech, jako je například specifikace výstupu a alokace rizika, • slouží také jako prostředek k podpoření konkurence vytvořením větší důvěry v průběhu nabídkového procesu. Absence PSC přináší veřejnému sektoru dilema nejen při určování VfM, ale následně také při rozhodování o tom, zda jsou nabízené PPP projekty reálné a cenově dostupné. Pokud není určena hodnota PSC, mělo by být přinejmenším využito metody benchmarkingu, čímž se zajistí možnost alespoň hrubého srovnání nabízených projektů.

3.4.2

Sestavení a hodnocení PSC

Je důležité mít na paměti, že každý projekt je jiný, a proto se i situace pro způsob použití PSC může lišit. Public Sector Comparator by měl být sestavován takovým způsobem, aby umožňoval flexibilitu změn a snadné provádění analýzy citlivosti, přičemž by měl zohledňovat různou dostupnost veřejných prostředků v čase. Při výpočtu PSC je využíván především ukazatel životních nákladů projektu diskontovaných na čistou současnou hodnotu. Diskontování spočívá v přepočítání různých hodnot budoucích nákladů na tzv. čistou současnou hodnotu (NPV). Pro výpočet je použit následující vztah:

29

NPV =

kde

P

(1 + ir )n

,

NPV je současná hodnota (net present value), P – souhrn životních nákladů projektu, ir – úroková míra (interest rate) v procentech dělená 100, n – počet let, na které je projekt plánován.

Při výpočtech je třeba se vyvarovat dvojímu započítání některých nákladových položek a také je třeba zohlednit skutečnost, že některé náklady veřejného sektoru vznikající při zajišťování služeb tradičním způsobem se u metody PPP vůbec nevyskytují. Výsledný PSC je srovnáván s životními náklady (life cycle cost) projektů, které připravili zástupci soukromého sektoru. Tento konečný PSC je vyjádřen v čisté současné hodnotě nákladů projektu. Jeho výpočet je založen na aktuální metodě zajišťování služeb veřejným sektorem a musí zohledňovat všechna rizika, která se mohou v průběhu projektu vyskytnout. Použitá diskontní sazba by měla relfektovat VfM pro veřejný sektor a také prémii za systémové riziko spojené s realizací PPP projektů. K prováděcí vyhlášce zákona o koncesních smlouvách je pro projekty v České republice určena diskontní sazba ve výši 3 %. (Ostřížek a kol., 2007, s. 66–67)

3.4.3

Analýza nákladů v PSC

PSC je vypočítáván na základě čisté současné hodnoty očekávaných nákladů v průběhu životního cyklu projektu. Náklady můžeme pro potřeby PSC rozdělit na přímé a nepřímé. Přímé náklady u PPP projektů se dále dělí na kapitálové a provozní. Mezi kapitálové náklady patří náklady na návrh projektu, výstavbu, řízení a údržbu konkrétního projektu. Přímé provozní náklady typicky obsahují mzdy zaměstnanců, spotřebu materiálu, nářadí a vybavení, nájem, outsourcing služeb, opravy a udržování, škody a další. Nepřímé náklady jsou převážně spojeny s finálním poskytováním infrastruktury nebo služeb. Dále se dělí na náklady režijní, skryté a předpokládané. Režijní náklady představují administrativní služby, které jsou realizovány v průběhu

30

projektu a nesouvisí přímo s poskytováním služeb (IT podpora, účetnictví, lidské zdroje, projektový management). Skryté nebo očekávané náklady zahrnují například následující položky: najímání určitých specifických služeb od jiné úrovně státní správy, která je schopná je poskytovat za výhodnějších podmínek než soukromý sektor, náklady na pojištění aktiv a služeb, které obvykle nebývají pojištěny veřejným sektorem, ale na základě rozhodnutí risk managementu se tak děje. Předpokládané náklady jsou spojené s převodem vybavení a zařízení do majetku soukromého partnera za cenu nižší, než jaká je obvyklá na trhu. Sečtením přímých a nepřímých nákladů za jednotlivé roky existence projektu získáme očekávané celkové náklady na projekt v celé délce jeho životnosti. Tyto celkové náklady jsou poté diskontovány vhodnou sazbou tak, aby veřejný sektor získal čistou současnou hodnotu nákladů životního cyklu projektu. (Ostřížek a kol., 2007, s. 75–79) Pro výpočet je použit následující vztah: ČSH =

kde

P

(1 + r )n

,

ČSH je čistá současná hodnota, P – souhrnná hodnota nákladů životního cyklu v cenách let, ve kterých náklady vznikají, r – zjištěná diskontní sazba, n – délka projektu v letech.

Diskontní sazba r je dle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 217/2006 k zákonu o koncesních smlouvách a koncesním řízení stanovena ve výši 3 %.

31

3.5

Rizika v PPP projektech

Většina rizik a nejistot, s nimiž je spojeno dodání požadované služby v projektech zajištění veřejných služeb, je společná pro tradiční způsob zajištění realizace projektu z veřejných zdrojů i pro metodu realizace formou PPP. Rizika bývají definována jako „vystavení nepříznivým okolnostem“. Jinak bývá riziko definováno jako: (Kubešová, 2007, s. 34) • pravděpodobnost ztráty, • možnost ztráty, • nejistota, • odchýlení skutečných a očekávaných výsledků, • pravděpodobnost jakéhokoliv výsledku odlišného od výsledku očekávaného.

Každý PPP projekt ve velmi specifický a s každým projektem souvisejí jiná konkrétní rizika. Řada obecných rizik je ovšem pro většinu PPP projektů typická, bez ohledu na konkrétní obsah těchto projektů.

Obr. 3: Alokace rizik v PPP projektech v závislosti na typu projektu Pramen: PPP Centrum, 20085

5

Řízení rizik v PPP projektech [cit. 22. března 2009]. Dostupné z

32

Tab. 1: Typy obecných rizik v projektech PPP Kategorie rizik

Stavebně technologická a projekční rizika

Kreditní rizika

Tržní rizika

Vnější rizika

Operační rizika

Strategická rizika

Skupina rizik • stavební a projekční rizika • rizika lokality • rizika chybných technologií, sítí a souvisejících služeb • riziko likvidity • riziko dostupnosti • riziko nesplnění závazků • riziko insolvence • riziko poptávky • ostatní tržní rizika

• • • • • • • • •

riziko legislativní situace v daném odvětví politická rizika vyšší moc rizika související s lidmi rizika související se zařízením bezpečnosti rizika smluvní rizika ostatní strategická rizika

Pramen: Vyskočil, V. K.: Facility management a Public Private Partnership, 2007, s. 149

K jednotlivým rizikům podrobněji:6 Stavebně technická a projekční rizika: přímo souvisejí s pracemi na konkrétním projetu. Týká se lokality projektu, projekčních a architektonických prací, výstavby a konstrukce, dodávek technologií a rozvodných sítí. Spadají sem následující skupiny rizik: a) stavební a projekční riziko – takové riziko, které má negativní vliv na realizaci projektu a na fungování dodávané služby. Jedná se např. o riziko projektové dokumentace, riziko konstrukce/stavby, riziko překročení

6

Katalog rizik PPP projektů [cit. 22. března 2009]. Dostupné z

33

stavebních nákladů, riziko znečištění lokality/okolí během realizace projektu, riziko vlivu projektu na životní prostředí během doby životnosti projektu; b) rizika lokality – rizika související se stavem lokality, na které má být projekt (stavby, konstrukce) realizován. Tato rizika přímo souvisejí se stavbou lokality (poloha, kontaminace atd.) a mají negativní vliv především na realizaci projektu. Jedná se o riziko stávajícího objektu, riziko dostupnosti lokality, riziko vlastnictví lokality, riziko stavu lokality, riziko rozvodných sítí (elektřina, plyn atp.) nacházejících se na lokalitě (v místě stavby), riziko územního plánu, riziko stavebního povolení, riziko kulturního/architektonického dědictví, riziko chráněné krajinné oblasti; c) rizika chybných technologií, sítí a souvisejících služeb – rizika vyplývající z vad, výpadku sítí (elektřina, plyn atp.) a podpůrných služeb či technologické nedostatečnosti aktiv předávaných veřejnému sektoru. Jedná se o riziko vady v průběhu realizace projektu, riziko vady v průběhu životnosti projektu, riziko chybné technologie, riziko technologické nedostatečnosti, riziko neočekávaného přerušení dodávky energie, výpadku rozvodných sítí a podpůrných systémů. Kreditní rizika: vyplývají z faktu, že soukromý sektor nesplní svůj závazek nejčastěji na základě finančních či jiných důvodů. Spadají sem rizika: a) riziko likvidity – v podstatě se jedná o neschopnost soukromého sektoru dostát závazkům vůči subdodavatelům či veřejnému sektoru, čímž dojde ke zpoždění při fázi realizace či během doby životnosti projektu; b) riziko nesplnění závazků/riziko dostupnosti – riziko plyne z nesplnění závazků jednou z protistran. Riziko dostupnosti, které je pro identifikaci PPP projektů jedním z klíčových, pak znamená nedodržení některých závazků soukromým sektorem. Jedná se o riziko dostupnosti (nedodržení závazků soukromým sektorem), riziko nedodržení závazků veřejným sektorem, selhání protistrany, riziko koncentrace, riziko zamítnutí partnerství. Tržní rizika: jedná se o kategorii rizik vznikajících na základě tržní situace, tj. poptávky, nabídky či vývoje makroekonomických identifikátorů (úrokové míry, inflace, měnových kurzů apod.). Spadá sem: a) riziko poptávky – vyplývá z nedostatečné poptávky po dodávané službě či produktu. Může vzniknout při náhlé změně poptávky nebo špatném

34

odhadu budoucí poptávky. Jeho výsledkem může být finanční ztráta soukromého sektoru/veřejného sektoru, případně ukončení projektu; b) riziko zvýhodněné konkurence – je riziko, že veřejný sektor zvýhodní či podpoří projekt konkurenčního charakteru a dojde tak ke snížení poptávky po službě (produktu), která je dodávána a provozována soukromým sektorem. Jeho výsledkem může být finanční ztráta na straně soukromého sektoru přenesená na veřejný sektor; c) ostatní tržní rizika – jsou způsobena vývojem makroekonomických identifikátorů (inflace, měnového kurzu, úrokové míry). Jedná se o měnové riziko, inflační riziko, úrokové riziko. Vnější rizika: jsou skupinou rizik, která lze jen obtížně řídit. Vznikají díky vlivům vnějšího prostředí. Spadají sem: a) politická rizika – rizika vyplývající z národní či mezinárodní politické situace. Patří sem riziko selhání (defaultu) vlády, národní politické riziko; b) vyšší moc – jedná se o rizika vyplývající z přírodních katastrof, terorismu, válečného konfliktu; c) ostatní vnější rizika – rizika vznikající z popudu veřejného sektoru (stát – legislativní riziko) či situací v daném odvětví. Patří sem legislativní riziko/daňové riziko obecného a specifického charakteru, riziko dodatečných povolení, riziko situace v odvětví. Operační rizika: jsou ta rizika, která souvisejí s provozní částí projektu a ovlivňují tedy zejména jeho provoz, v některých případech však i přípravné a stavební práce. Spadají sem rizika: a) rizika související se zařízením – rizika plynoucí z problémů týkajících se zařízení, materiálových vstupů nezbytných pro projekt a nezbytné údržby a oprav během životnosti projektu. Jedná se o riziko vstupů (materiálu), riziko údržby, oprav, modifikace a adaptace, riziko nízké zůstatkové hodnoty; b) rizika související s lidským faktorem – vyplývají z problémů souvisejících s lidskými zdroji, jejich špatnou dostupností, neodpovídající kvalifikací či pracovně právními spory, které jsou s nimi vedeny. Jedná se o riziko neodpovídajících pracovních sil/riziko nezastupitelnosti, riziko nedostatku lidských zdrojů, riziko pracovních sporů, riziko selhání lidského faktoru; c) bezpečností rizika – jsou ta rizika, která vznikají nedostatečným zabezpečením a jejich důsledek může ovlivnit projekt. Jedná se o riziko

35

podvodu, nelegálního jednání, riziko bezpečnosti technologických systémů, riziko poškození, krádeže. Strategická rizika: jedná se o skupinu rizik, která vznikají nejen v průběhu projektu, ale i po jeho dokončení a která kromě samotného projektu mohou ovlivňovat i další oblasti. Spadají sem rizika: a) smluvní rizika – rizika vyplývající z nedostatečně kvalitních smluv, případně z porušování těchto smluv a porušování obecně platných předpisů. Mohou ovlivnit zejména průběh projektu a jeho finanční náklady. Jedná se o riziko odpovědnosti třetím stranám, riziko změny smlouvy, riziko porušení obecně závazných předpisů; b) ostatní strategická rizika – rizika plynoucí ze špatných rozhodnutí veřejného sektoru. Tato rizika mohou ovlivnit nejen realizaci a dokončení projektu, ale i samotný veřejný sektor. Mezi tato rizika patří riziko strategického rozhodnutí, reputační riziko.

3.5.1

Alokace rizika v rámci PPP7

• Riziko veřejného sektoru: zahrnuje zejména politické riziko a rozpočtové riziko (optimálně nastavený rozpočet na státní i regionální úrovni). • Riziko soukromého sektoru:

systematické (tržní), nesystematické (specifické). • Sdílená rizika.

7

Podpora PPP pro rozsáhlejší projekty v oblasti infrastruktury [cit. 22. března 2009]. Dostupné z

36

3.6

Organizační podpora PPP projektů v ČR

Oblast partnerství veřejného a soukromého sektoru má ve své gesci Ministerstvo financí České republiky, které za tímto účelem zřídilo PPP Centrum ČR jako organizaci podporující partnery z veřejného sektoru při realizaci PPP projektů. Soukromé firmy – zájemci o PPP projekty a potenciální partneři veřejnému sektoru v projektech založili Asociaci pro podporu projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Ministerstvo financí ČR Ministerstvo financí ČR, jako hlavní gestor, má přímou souvislost se zajištěním dlouhodobého ekonomického růstu a sociální stability země. Pro oblast PPP deklaruje především podporu profesionálně řízené realizaci PPP projektů a řeší úlohu regulace a regulátora za účelem posílení fiskální disciplíny. Vzhledem k tomu, že PPP projekty budou vyvolávat budoucí mandatorní výdaje rozpočtů státu i územních samosprávných celků a tyto výdaje mohou zvyšovat objem veřejného dluhu, vláda bude regulovat jejich aplikaci.8

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR provádí metodické řízení procesu zadávání veřejných zakázek, spoluzajišťuje přípravu souvisejících právních norem, podílí se na tvorbě celostátní koncepce v oblasti spolupráce veřejného a soukromého sektoru, zastupuje Českou republiku v meziresortních pracovních skupinách u světových organizací v oblasti veřejných zakázek a v oblasti spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Ministerstvo provozuje „Informační systém o veřejných zakázkách“ a Portál o veřejných zakázkách a koncesích.9

8

Politika vlády České republiky v oblasti Partnerství veřejného a soukromého sektoru [cit. 18. května 2009]. Dostupné z

9

Veřejné zakázky a PPP [cit. 18. května 2009]. Dostupné z

37

PPP Centrum ČR PPP Centrum ČR vzniklo v dubnu 2004 na základě vládou schválené politiky pro oblast partnerství veřejného a soukromého sektoru. PPP Centrum zřídilo Ministerstvo financí ČR, je akciovou společností, jejímž akcionářem se stal Fond národního majetku. Klíčovým posláním PPP Centra je poskytování služeb zdarma i za úplatu partnerům z veřejné správy, kteří se rozhodli realizovat PPP projekt.

Asociace pro podporu projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru (APPP) APPP byla založena v roce 2004, jejím hlavním cílem je podpora rozvoje poskytování veřejných služeb formou PPP. Asociace je otevřené sdružení několika desítek právnických i fyzických osob působících v oblasti investic a služeb poskytovaných veřejnému sektoru (banky, stavební firmy, developeři, právní kanceláře, účetní firmy apod.). APPP se podílí na tvorbě podmínek a pravidel napomáhajících dosažení transparentních principů této formy investic a služeb, posiluje obecnou důvěru v efektivní formy spolupráce veřejného a soukromého sektoru. (Vyskočil a kol., 2007, s. 153–155)

Tab. 2: Největší překážky rozvoje PPP v ČR Veřejný sektor

Soukromý sektor

Obecná nedůvěra veřejného sektoru k projektům PPP

16 %

Nejasná či chybějící legislativa

15 %

Slabá vládní podpora konceptu PPP

14 %

Minimum zkušeností s problematikou PPP v ČR

14 %

Nejasná či chybějící legislativa Obecná nedůvěra veřejného sektoru k projektům PPP Nedostatečná transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek Slabá vládní podpora konceptu PPP

22 % 12 % 12 % 11 %

Pramen: Vyskočil, V. K.: Facility management a Public Private Partnership, 2007, s. 204

38

4 4.1

Rekonstrukce centrálního zásobování teplem Popis rekonstrukce CZT

Od roku 2001 je věnována zvýšená pozornost centralizaci tepelných zdrojů do jednoho zdroje znečištění, která, na rozdíl od lokálních a domovních tepelných zdrojů, garantuje minimální koncentraci znečištění ovzduší lokality a tím i zdravé životní prostředí pro obyvatele. Centralizace tepelných zdrojů současně umožňuje v budoucnu instalaci technologie pro čištění spalin. Uvedené výhody si uvědomovalo vedení Města Boskovice a v roce 2001 zadalo zpracování „Územní energetické koncepce Města Boskovice“, jež byla v roce 2002 projednána a schválena v orgánech Města Boskovice, tj. Radou města Boskovice i Zastupitelstvem města Boskovice. V průběhu roku 2003 rozhodla Rada města Boskovice o zahájení systematické přípravy rekonstrukce systémů centrálního zásobování teplem (dále jen „CZT“) s cílem zachovat a optimalizovat provozní podmínky soustavy. K realizaci byl navržen projekt, na nějž byly kladeny zejména následující požadavky: • vyšší účinnost teplených zdrojů, • vyšší účinnost soustavy CZT, • nižší ekologická zátěž lokality, • nižší cena vstupů, zejména cena nákupu zemního plynu.

Realizace navrhovaného projektu předpokládá roční úsporu 20 % primárního paliva, tj. cca 365.900 m3 zemního plynu za kalendářní rok. Centralizací systému vytápění se dosáhne úspory vlivem nižší ceny paliva v porovnání se stávajícím stavem o cca 11 %. Samotná stavební akce s názvem „Rekonstrukce systémů CZT včetně tepelných zdrojů města Boskovice“ byla realizována v roce 2004. V rámci této stavební akce se plánovala rekonstrukce kotelny v sídlišti Komenského a v sídlišti Na Vyhlídce. Rekonstrukce kotelny K411 Komenského je dále rozdělena do 4 větví: větev A – zahrnuje ulici Komenského, větev B – zahrnuje ulice Slovákova a Otakara Chlupa,

39

větev C – zahrnuji ulice Bílkova a Mánesova, větev D – zahrnuje ulice Husova a Dr. Svěráka; rekonstrukce kotelny K404 Na Vyhlídce je rozdělena do 2 větví: větev A – zahrnuje ulici Na Vyhlídce, větev B – zahrnuje ulici Hybešova. Na provedení rekonstrukce požádalo Město Boskovice dne 30. září 2003 o dotaci ze Státního fondu životního prostředí České republiky (dále jen SFŽP ČR). V roce 2004 byla Městu Boskovice poskytnuta dotace na základě předložených podkladů v celkové výši 11.546.600,00 Kč a činila 30 % předpokládaných nákladů, jež byly vyčísleny na částku 38.490.400,00 Kč. Na základě mandátní smlouvy ze dne 15. března 2004 uzavřené s firmou RTS, a. s., vykonávala tato firma zadavatelské činnosti za Město Boskovice v rámci výběru zhotovitele stavby za smluvní odměnu 89.250,00 Kč včetně DPH. Město vyhlásilo na rekonstrukci obchodní veřejnou soutěž v obchodním věstníku č. 12/2004 ze dne 23. dubna 2004, a to dle ustanovení § 4 zákona č. 199/1994 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. V zadávací dokumentaci byla jako kritéria výběru stanovena reference uchazeče, výše nabídkové ceny včetně DPH a celková výhodnost návrhu smlouvy o dílo. Nabídku podaly celkem tři společnosti, z nichž jeden uchazeč byl dle zákona o veřejných zakázkách ze soutěže vyloučen (z důvodu nesplnění požadovaných kvalifikačních předpokladů). Vítězem obchodní veřejné soutěže se stala společnost EVČ, s. r. o., Arnošta z Pardubic 676, 530 02 Pardubice s nabídkovou cenou 89.794.686,00 Kč včetně DPH, která uzavřela s Městem Boskovice smlouvu o dílo. Následně byla dodatkem č. 1 upravena cena díla na částku 84.350.587,00 Kč včetně DPH, dodatkem č. 2 byla cena díla upravena na konečnou cenu díla ve výši 86.476.384,00 Kč včetně DPH a dodatkem č. 3 byly upraveny záruční podmínky, a to vystavení firemní směnky ve prospěch objednatele na odstranění případných nedodělků. Provedením rekonstrukce došlo ke snížení emisí základních znečišťujících látek na 1,097 t/rok (z původních 4,559 t/rok), čímž byl splněn požadavek stanovený v rozhodnutí SFŽP ČR o přidělení dotace. Výsledná úspora energie v palivu představuje 12.579 GJ/rok. Celá rekonstrukce CZT probíhala v roce 2004, od roku 2005 jsou po dobu 15 let spláceny finančnímu partnerovi (tj. firmě EVČ, s. r. o., Pardubice, která postoupila

40

svoji pohledávku vůči Městu Boskovice bance Volksbank CZ, a. s.) vložené finanční prostředky. Systém celé rekonstrukce tkví v následujícím principu – byly současně zrealizovány tyto kroky: • proběhla rekonstrukce kotelen, čímž došlo ke snížení spotřeby plynu v souvislosti se zvýšením účinnosti kotlů, • občanům (nájemníkům bytů) bylo umožněno regulovat systém vytápění pomocí objektových předávacích stanic, které jsou v jednotlivých blocích, což opět přineslo další snížení tepelných ztrát, • došlo k rekonstrukci rozvodů, čímž došlo ke snížení ztrát v systému rozvodů tepla.

Zvýšení účinnosti tepelných zdrojů a snížení ztrát v rozvodech tepela zaplatí cenu investice ve výši 86.476.384,00 Kč během 15 let (za předpokladu nezvyšující se ceny primárního paliva). Došlo také ke snížení produkovaných emisí, což se odráží v kvalitnějším a čistějším ovzduší pro obyvatele města. Díky tomu, že se podařilo sloučit výše uvedené kroky vedoucí ke snížení ztrát v systému vytápění, obdržela uvedená rekonstrukce v březnu roku 2005 hlavní cenu Ministerstva průmyslu a obchodu „Energetický projekt roku 2004“ v kategorii „Energeticky efektivní územní systémy“.

4.1.1

Efekty realizovaného projektu

Technický potenciál úspor zjištěný rozborem je vztažen ke stávajícímu výpočtovému stavu objektů, systému spotřeby energie a plánovanému charakteru provozu. Jednotlivé potenciály úspor jsou stanoveny izolovaně bez vzájemné návaznosti. Předpokládané roční úspory nákladů za energie jsou vztaženy k měrným nákladům za energie v posledním sledovaném roce, tj. v roce 2002. Úspory energie vyvolané decentralizací přípravy TUV

3.957,5 GJ/rok.

Úspory energie vyvolané instalací objektových předávacích stanic

2.530,6 GJ/rok.

41

Úspory energie vyvolané vybudováním nové soustavy CZT

8.414,0 GJ/rok.

Vlivem realizace investičního záměru – zvýšení účinnosti zdroje, snížení ztráty v rozvodech, zabránění přetápění objektů a celkovému snížení ztrát, v případě TUV vznikne úspora primárního paliva cca 20 %, tj. 12.579 GJ/rok. Vzniklá nedodávka vytváří úsporu v primárním palivu cca 372 tis. m3. Realizací projektu se předpokládá vytvoření dlouhodobě výhodných podmínek pro stabilizaci výroby tepla v soustavách CZT obou lokalit, a to jak z pohledu výhodné ceny tepla, tak z pohledu zlepšení kvality ovzduší. Ekonomický efekt vyplývající z úspory primárního paliva pak zajišťuje dlouhodobou stabilitu, hospodárnost a bezpečnost provozu. Především se předpokládá minimalizace vysokého tempa meziročního zdražování tepla vlivem vyšších nákladů na palivo, opravy, údržbu a mzdové náklady. Nezapomenutelný vliv bude mít realizovaný projekt i na životní prostředí ve městě, a to ze dvou pohledů: • snížení absolutní hodnoty produkce emisí, • zlepšení rozptylových podmínek pro produkované emise vynesením místa rozptylu emisí z původních průměrných 10 m nad terénem do výšky 27 m.

42

4.1.2

Harmonogram projektu a kalkulace ceny tepla

Celá investiční akce „Rekonstrukce systému CZT včetně tepelných zdrojů města Boskovice“ byla realizována v souladu s uvedeným harmonogramem:

Harmonogram projektu: Název etapy Příprava a schválení investičního záměru v orgánech Města Boskovice Projektová příprava Výběrové řízení – provedení zadavatelské činnosti Realizace akce Uvedení do provozu Předložení závěrečného vyhodnocení

Zahájení

Dokončení

09/2003

12/2003

12/2003 03/2004 06/2004 12/2004 03/2005

04/2004 05/2004 12/2004 04/2005

Kalkulace ceny za dodávku tepla pro CZT Boskovice k 01.01.2005 Předpokládaná výroba Přepočet na m3 Přepočet na MWh

42.863,00 GJ 1.436.766,00 m3 15.140,70 MWh

Pracovní složka ceny Plyn Elektrická energie Vodné + stočné Poplatky za znečištění ovzduší Celkem pracovní složka ceny

8.081.547,06 Kč 500.293,92 Kč 23.175,00 Kč 4.000,00 Kč 8.609.015,98 Kč

Základní složka ceny Opravy, údržba, servis Osobní náklady Nájemné Ostatní náklady a poplatky

700.000,00 Kč 600.000,00 Kč 5 708.000,00 Kč 5.000,00 Kč

cena přepočtená na 1 GJ 188,54 Kč 11,67 Kč 0,54 Kč 0,09 Kč

16,33 Kč 14,00 Kč 133,17 Kč 0,12 Kč

43

Správní režie Výrobní režie Celkem základní složka ceny Celkem

490.000,00 Kč 320.000,00 Kč 7.823.000,00 Kč

11,43 Kč 7,47 Kč 182,51 Kč

16.432.015,98 Kč

383,36 Kč bez DPH

17.253.616,78 Kč

402,53 Kč vč. DPH

Cena rekonstrukce se promítla do ceny GJ tak, že došlo ke zvýšení z 372,00 Kč kalkulovaných pro rok 2004 na uvedených 402,53 Kč kalkulovaných pro rok 2005, přičemž rozpočítaná cena investice do 1 GJ představuje 77,00 Kč. Lze tedy dovodit, že provedená opatření přinesly úspory ve výši 47,00 Kč na 1 GJ. Aby bylo možné vypočítat ukazatel Public Sector Comparator, budou rozděleny náklady projektu na přímé a nepřímé náklady a přímé náklady budou dále rozpracovány na kapitálové a provozní. Číselné hodnoty jsou čerpány z podkladů majetkoprávního odboru Městského úřadu Boskovice a od firmy Mix Max Energetika, s. r. o., Brno, která zajišťovala odborný dozor celé stavby.

4.1.3

Sumarizace přímých nákladů dle jednotlivých kotelen

ceny jsou uvedeny bez DPH Kotelna K411 Komenského Strojní část Teplovodní kotle a hořáky Demontáž Stavebně montážní práce Úprava vody a doplňování Odvod spalin Měření a regulace Celkem Stavební část Stavební práce Úpravy kotelny ZŠ Slovákova

4.395.329,00 Kč 152.638,00 Kč 2.301.774,00 Kč 275.730,00 Kč 1.657.322,00 Kč 723.401,00 Kč 9.506.194,00 Kč

2.654.245,00 Kč

44

strojní část 2.083.195,00 Kč stavební část 518.581,00 Kč Teplovodní rozvody 12.315.799,00 Kč Dispečinkové rozvody, centrální dispečink 1.444.626,00 Kč Objektové předávací stanice (26 ks) 14.606.355,00 Kč Celkem 33.622.801,00 Kč Celkem kotelna K411 43.128.995,00 Kč Kotelna K404 Na Vyhlídce Úprava strojní části Stavební část Rozvody tepla Objektové předávací stanice (10 ks) Celkem Celkem kotelna K404 Celkem obě kotelny

1.495.407,00 Kč 13.586,00 Kč 3.066.044,00 Kč 4.396 .968,00 Kč 8.972.005,00 Kč 8.972.005,00 Kč 52.101.000,00 Kč

Celková suma zde vyčíslených přímých nákladů (uvedená bez DPH) za obě kotelny tvoří současně hodnotu základních prostředků pro zařazení investičního majetku do odpisových skupin. Jak již bylo v úvodu této kapitoly popsáno, Město Boskovice uzavřelo s firmou EVČ, s. r. o., Pardubice smlouvu o dílo, ve které je vyčíslena výsledná částka díla na 86.476.384,00 Kč včetně DPH. Z toho cena provedených prací činí 52.101.000,00 Kč bez DPH (62.000.190,00 Kč včetně DPH) a cena financování činí 24.476.194,00 Kč včetně DPH. S touto firmou se Město Boskovice dohodlo, že celou akci firma zrealizuje na své vlastní náklady. Firma EVČ, s. r. o., Pardubice odprodala svoji pohledávku vůči Městu Boskovice v celkové výši 86.476.384,00 Kč bance Volksbank CZ, a. s. Město Boskovice tedy nyní splácí ve 179 pravidelných měsíčních splátkách (od 1. listopadu 2004 do 1. října 2019) částku 359.868,80 Kč. K datu 31. prosinci 2008 činil zůstatek závazku Města Boskovice vůči věřitelské bance Volksbank CZ, a. s., částku 46.423 tis. Kč.

45

4.1.4

Rozdělení nákladů pro výpočet PPP:

a) Přímé kapitálové náklady Tvoří náklady spojené s výstavbou projektu, řízením a údržbou projektu. Uvedené ceny zahrnují DPH. Projektová dokumentace Strojní část rekonstrukce Stavební část rekonstrukce Platba za technický dozor prováděný pracovníkem společnosti Mix Max Energetika, s. r. o., Brno

1.771.850,00 Kč 13.091.905,00 Kč 48.908.285,00 Kč 152.000,00 Kč

b) Přímé provozní náklady (v roční výši) Pojištění Splátka úvěru

30.467,00 Kč 4.318.325,00 Kč

c) Nepřímé náklady Náklady spojené s vypsáním výběrového řízení na výběr společnosti, která bude realizovat rekonstrukci CZT. Na základě mandátní smlouvy byla firmě RTS Brno zaplacena částka

89.250,00 Kč

Náklady jsou podrobněji rozpracovány v následujících tabulkách (tab. 3 až tab. 6).

46

4.1.5

Základní komparátor – Cash flow v peněžním vyjádření

Tab. 3: Kalkulace přímých kapitálových nákladů (v Kč) Rok Nákl. položka

Projektová dokumentace Strojní část rekonstrukce Stavební část rekonstrukce Technický dozor Celkem

Rok Nákl. položka

0

1

2

3

4

5

6

7

1.771.850

0

0

0

0

0

0

0

13.091.905

0

0

0

0

0

0

0

48.908.285

0

0

0

0

0

0

0

152.000

0

0

0

0

0

0

0

63.924.040

0

0

0

0

0

0

0

8

9

10

11

12

13

14

15

Projektová dokumentace Strojní část rekonstrukce Stavební část rekonstrukce

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Technický dozor

0

0

0

0

0

0

0

0

Celkem

0

0

0

0

0

0

0

0

47

Tab. 4: Kalkulace přímých provozních nákladů (v Kč) Rok 0

1

2

3

4

5

6

7

0

30.467

30.467

30.467

30.467

30.467

30.467

30.467

Splátka úvěru

21.600.000

5.449.000

4.318.325

4.318.325

4.318.325

4.318.325

4.318.325

4.318.325

Celkem

21.600.00

5.529.467

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

8

9

10

11

13

14

15

30.467

30.467

30.467

30.467

30.467

30.467

30.467

30.467

4.318.325

4.318.325

4.318.325

4.318.325

4.318.325

4.318.325

4.318.325

3.238.821

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

3.269.288

Nákl. položka

Pojištění

Rok 12

Nákl. položka

Spotřeba plynu Splátka úvěru Celkem

48

Tab. 5: Kalkulace nepřímých nákladů (v Kč) Rok 0

1

2

3

4

5

6

7

Nákl. položka

Výběrové řízení na dodavatele Celkem

89.250

0

0

0

0

0

0

0

89.250

0

0

0

0

0

0

0

Rok 8

9

10

11

12

13

14

15

Nákl. položka

Výběrové řízení na dodavatele

0

0

0

0

0

0

0

0

Celkem

0

0

0

0

0

0

0

0

49

Tab. 6: Kalkulace celkových nákladů (v Kč) Rok Souhrnné cash flow

Přímé kapitálové náklady Přímé provozní náklady Nepřímé náklady Celkem

0

1

2

3

4

5

6

7

63.924.040

0

0

0

0

0

0

0

21.600.000

5.529.467

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

89.250

0

0

0

0

0

0

0

85.613.290

5.529.467

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

9

10

11

13

14

15

Rok Souhrnné cash flow

Přímé kapitálové náklady Přímé provozní náklady Nepřímé náklady Celkem

8

12

0

0

0

0

0

0

0

0

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

3.269.288

0

0

0

0

0

0

0

0

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

3.269.288

50

Výpočet ukazatele Public Sector Comaparator vyžaduje specifikovat možná rizika celé akce a vyčíslit jejich vliv na projet – viz následující tabulka tab. 7.

Tab. 7: Rizika a jejich vliv na projekt (v Kč)

Riziko

Pravděpodobnost výskytu rizika (v %)

Původní náklady

Dopad na náklady projektu (v Kč)

Zvýšené náklady v důsledku rizika

Hodnota rizika

Změna projektové dokumentace

15

1.771.850

100.000

1.871.850

15.000

Chybné technologie a související služby

25

86.476.384

20.000.000

106.476.384

5.000.000

Momentální nesolventnosti soukromého sektoru

20

86.476.384

10.000.000

96.476.384

2.000.000

Nedostatečně kvalitní smlouvy, příp. porušování těchto smluv

15

86.476.384

1.000.000

87.476.384

150.000

Špatné rozhodnutí veřejného sektoru

10

86.476.384

20.000.000

106.476.384

2.000.000

Odpojení nájemníků od odběru

10

86.476.384

5.000.000

91.476.384

500.000

Nedosažení stanovených parametrů (úspora 20 % paliva) pro získání dotace

15

86.476.384

15.000.000

101.476.384

2.250.000

51

Součtem všech výše vypočtených částí ukazatele Public Sector Comparator obdržíme hodnotu, kterou diskontujeme na čistou současnou hodnotu. Jak uvádí vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj k zákonu o koncesních smlouvách a koncesních řízeních, je použita pro diskontování reálná diskontní sazba ve výši 3 %. Tab. 8: Celkový PSC (v Kč)

Celkový PSC

0

1

2

3

4

5

6

7

Základní komparátor Konkurenční neutralita

85.613.290

5.529.467

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

0

0

0

0

0

0

0

0

Přenesená rizika

11.915.000

0

0

0

0

0

0

0

Ponechaná rizika

0

0

0

0

0

0

0

0

97.528.290

5.529.467

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

Diskontní faktor

1,000

0,971

0,943

0,915

0,888

0,863

0,837

0,813

Diskontované náklady Čistá „současná“ hodnota PSC

97.528.290

5.368.415

4.099.154

3.979.761

3.863.845

3.751.306

3.642.045

3.535.966

Celkem

52

Celkový PSC Základní komparátor Konkurenční neutralita

8

9

10

11

12

13

14

15

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

3.269.288

0

0

0

0

0

0

0

0

Přenesená rizika

0

0

0

0

0

0

0

0

Ponechaná rizika

0

0

0

0

0

0

0

0

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

4.348.792

3.269.288

Diskontní faktor

0,789

0,776

0,744

0,722

0,701

0,681

0,661

0,642

Diskontované náklady Čistá „současná“ hodnota PSC

3.432.977

3.332.987

3.235.910

3.141.660

3.055.155

2.961.316

2.875.064

2.098.432

Celkem

149.897.280

Ve výše zpracované tabulce (tab. 8) je propočítán součet jednotlivých částí PSC, který je dále upraven diskontním faktorem a diskontované náklady jsou sečteny do čisté současné hodnoty.

53

Dále je třeba provést výpočet podílu složek Public Sector Comparator na celkové PSC. Protože součástí komparátoru je pouze základní komparátor a přenositelná rizika, nejsou ponechaná rizika a konkurenční neutralita dále uvažována (tab. 9).

Tab. 9: Složky PSC Složka PCS Základní komparátor

Hodnota (v Kč)

% PSC

137.982.280

92,05

11.915.000

7,95

149.897.280

100,00

Přenositelná rizika PSC celkem

160000 140000

11915

120000

v tis. Kč

100000 Přenositelná rizika

80000 137982

Základní komparátor

60000 40000 20000 0 Public Sector Comparator

Obr. 4: Rozdělení nákladů Public Sector Comparator

Výše uvedená tabulka tab. 9 a obrázek obr. 4 znázorňují podíl jednotlivých složek PSC na celkovém PSC.

54

5

Diskuze

Od roku 2001 začalo Město Boskovice podnikat potřebné kroky k systematické přípravě rekonstrukce systémů centrálního zásobování teplem v Boskovicích s cílem zachovat a optimalizovat provozní podmínky soustavy. Veškeré kotelny ve městě byly vydraženy. Některé byly odprodány a dnes již slouží k jiným účelům, tzn. že se přestavěly a slouží například jako středisko pro Jednotu Orel, z jiných se vybudovaly nové bytové domy aj. Kotelny, kterých se rekonstrukce dotýká, byly rozhodnutím soudu do konce roku 2015 ponechány společnosti Zásobování teplem, s. r. o., Blansko, coby provozovateli tepelných zdrojů v Boskovicích. Rekonstrukce se týkala pouze dvou kotelen, a to kotelny K411 Komenského a K404 Na Vyhlídce. Obě kotelny jsou dále rozděleny do několika větví, z nichž je dodáváno teplo do okolních bytových domů dané lokality. Na prováděnou rekonstrukci centrálního zásobování teplem byl požádán Státní fond životního prostředí České republiky o dotaci. Na základě předložených dokladů byla Městu Boskovice přiznána dotace v celkové výši 11.546.600,00 Kč. Jednou z podmínek přidělení státní dotace se stala úspora primárního paliva ve výši cca 20 %, což představuje 12.579 GJ/rok. Následně proběhla veřejná obchodní soutěž na zhotovitele stavby rekonstrukce systému CZT, který by plně financoval celou rekonstrukci. V orgánech Města Boskovice byla vybrána nejvhodnější nabídka firmy EVČ, s. r. o., Pardubice s nabídkovou cenou ve výši 89.794.686,00 Kč. Tato cena byla následnými dodatky k původní smlouvě o dílo upravena na konečnou částku ve výši 86.476.384,00 Kč. Celou akci plně investovala tato společnost. Ve smlouvě o dílo se Město Boskovice zavázalo po dobu 15 let (od roku 2005 – po provedení rekonstrukce systému CZT) splácet této firmě (jako finančnímu partnerovi) jí vložené finanční prostředky. Aby bylo možno zhodnotit efektivitu realizované akce, byla na základě provedených výpočtů ukazatele Public Sector Comparator vyčíslena čistá „současná“ hodnota životních nákladů projektu „Rekonstrukce systému CZT včetně tepelných zdrojů města Boskovice“ na částku 149.897.280,00 Kč. Tuto částku by Město Boskovice muselo vynaložit v případě vypsání klasické veřejné zakázky a nevyužití možnosti spolupráce se soukromým sektorem. Díky spolupráci Města Boskovice se soukromým partnerem byly ušetřeny nemalé finanční prostředky, které představují rozdíl mezi vysoutěženou cenou (86.794.686,00 Kč) a cenou vypočtenou pomocí ukazatele Public Sector

55

Comparator (149.897.280,00 Kč). Rozdíl finančních prostředků činí 63.420.896,00 Kč. Znamená to tedy, že by při nevyužití spolupráce se soukromým partnerem muselo Město Boskovice vynaložit téměř 1,7krát více finančních prostředků na realizaci akce „Rekonstrukce systému CZT včetně tepelných zdrojů města Boskovice“. Dovolím si tvrdit, že uvedená rekonstrukce byla provedena v přijatelné cenové výši. Po provedení rekonstrukce systému CZT finanční partner (firma EVČ, s. r. o., Pardubice) postoupil svoji pohledávku vůči Městu Boskovice bance Volksbank CZ, a. s. Město Boskovice by tak jako tak po dobu 15 let splácelo částku za provedenou rekonstrukci. Pro Město Boskovice to sice znamená každoroční zatížení rozpočtu ve výši 4.318 tisíc Kč na splátku úvěru, avšak ten je kryt příjmem od provozovatele tepelné soustavy (Zásobování teplem, s. r. o., Blansko.) za pronájem zařízení. Díky spokojenosti se spoluprací se soukromým partnerem při realizaci rekonstrukce systému centrálního zásobování teplem rozhodlo Město Boskovice v roce 2005 o stejném způsobu realizace další akce ve městě, a to o rekonstrukci veřejného osvětlení na ulici Chrudichromská. Během posledních let se takto realizují akce spojené s optimalizací otopných soustav místních budov základních škol. Městu Boskovice přináší spolupráce se soukromým sektorem jen ty nejlepší zkušenosti. Připravuje se rekonstrukce dalšího veřejného osvětlení ve městě, která by měla být po dobu 15 let splácena z předpokládaných očekávaných úspor. Věřím, že obdobným způsobem budou realizovány i další projekty. Bude ovšem záležet na ekonomické situaci nejen samotného Města Boskovice, ale celého našeho státu. Co říci závěrem? Domnívám se, že „Rekonstrukce systému CZT včetně tepelných zdrojů města Boskovice“ byla vhodně načasovaná. Lze tedy jen souhlasit s PPP – bulletinem (č. I/2009)10, který uvádí, že partnerství veřejného a soukromého sektoru je vhodné využít právě v období ekonomické stagnace či hospodářského útlumu, neboť se vytvářejí hmotné statky, je definováno rozdělení rizik a odpovědností mezi veřejný a soukromý sektor a případně umožňuje i čerpání prostředků z fondů Evropské unie. Všech výše zmíněných pozitiv Město Boskovice plně využilo.

10

PPP – účinný nástroj pro financování projektů veřejné správy [cit. 17. května 2009]. Dostupné z

56

6

Závěr

Bakalářská práce se zabývá oblastí spolupráce veřejného a soukromého sektoru, tj. PPP projekty (z anglického názvu Public Private Partnership) a využití této spolupráce při konkrétní realizované akci, a to rekonstrukci centrálního zásobování teplem v Boskovicích. Jak je v části „Metodika“ uvedeno, práce je rozdělena do dvou oblastí. První se zaměřuje na seznámení s problematikou PPP projektů, další kapitoly řeší definici PPP projektů, charakteristické rysy spolupráce veřejného a soukromého sektoru, etapy projektu a další. V různých odborných publikacích a jiných dostupných zdrojích jsou uváděny rozdílné typy projektů, přičemž se mnou prostudované podklady k této práci jasně shodují na těchto typech projektů: • BOT (Build – Operate – Transfer), tzn. postavit – provozovat – převést nebo jeho obdoba BTO (Build – Transfer – Operate), tzn. postavit – převést – provozovat; • DBFO (Design – Build – Finance – Operate), tzn. navrhni – postav – financuj – spravuj; • DB (Design – Build), tzn. projektovat – postavit.

Samozřejmě že typů projektů existuje mnohem více. Každý projekt s sebou přináší určité výhody i nevýhody, takže i projekty typu PPP, a ty jsou v práci taktéž uvedeny. Další kapitoly seznamují se speciálním ukazatelem Value for Money, neboli „hodnota za peníze“, který se používá při počátečním rozhodování, zda bude konkrétní akce realizována plně v kompetenci veřejného sektoru či bude využit alternativní způsob financování, což znamená využití spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Při srovnávání se používají různé metody, jako například Public Sector Comparator, nejlepší vhodná alternativa, benchmarking či srovnání s již realizovanými projekty. V práci bylo použito srovnání pomocí metody Public Sector Comparator. Výpočet tohoto ukazatele je prováděn na základě čisté současné hodnoty očekávaných nákladů v průběhu životního cyklu projektu. Náklady jsou následně diskontovány vhodnou diskontní sazbou (pro PPP projekty je vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 217/2006 k zákonu o koncesních

57

smlouvách a koncesním řízení stanovena sazba ve výši 3 %) tak, aby veřejný sektor získal čistou současnou hodnotu nákladů životního cyklu projektu. Nelze také opomenout nejrůznější rizika, jež jsou s každým projektem spojena. V přehledové tabulce (viz tab. 1) jsou uvedeny kategorie a skupiny možných rizik. Závěr první části charakterizuje typické účastníky projektu a organizační podporu PPP projektů v České republice. Typickými účastníky projektu zpravidla jsou: zadavatel, nadřízený schvalující orgán, regulační a metodický orgán a v neposlední řadě také poradce. Na internetových stránkách PPP Centra je přehledně zpracováno obecné schéma základních zúčastněných stran PPP projektu (viz obr. 2). Organizačně se oblastí spolupráce veřejného a soukromého sektoru zabývá Ministerstvo financí České republiky, které za tímto účelem zřídilo PPP Centrum a zájemci o PPP projekty a potenciální partneři veřejného sektoru založili Asociaci pro podporu projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru. Další část práce řeší konkrétní realizovanou akci pomocí PPP projektů – rekonstrukci centrálního zásobování teplem v Boskovicích. Nejprve je popsán původní stav před rekonstrukcí a důvody, které vedly vedení Města Boskovice pro realizaci projektu. Následuje stručný harmonogram projektu, kalkulace ceny za dodávku tepla k 01. lednu 2005, vyčíslení všech nákladů potřebných pro výpočet ukazatele Public Sector Comparator dle jednotlivých kotelen a samotný výpočet tohoto ukazatele. Veškeré výpočty jsou prováděny podle ukazatele Public Sector Comparator. Za uvedenou rekonstrukci získalo Město Boskovice v roce 2005 hlavní cenu Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky „Energetický projekt roku 2004“ v kategorii „Energeticky efektivní územní systémy“.

58

7

Použitá literatura

Asociace PPP: PPP – účinný nástroj pro financování projektů veřejné správy [online]. Praha: Asociace PPP [cit. 17. května 2009]. Dostupné na internetu: Hes, J.: Možnosti uplatnění PPP v ČR. Diplomová práce. Stavební fakulta ČVUT: Praha, 2006. 90 s. Horkel, V., Zámečník, M.: Úvod do metodiky řešení PPP projektů v České republice [online]. Praha: Eltodo EG [cit. 16. března 2009]. Dostupné na internetu: <www.asociaceppp.cz/cnt/ppp_u_nas/?action=vfile_cs&id=9&disp=att> Jurčík, R., Ostřížek, J.: Veřejné zakázky a veřejně-soukromá partnerství. Učebnice – cvičebnice s příklady do cvičení. 1. vydání. MZLU: Brno, 2008. 242 s. ISBN 978-80-7375-159-3. Kincl, J.: Lze realizovat PPP projekt při platné legislativě? In Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference „Veřejné zakázky a PPP projekty – potřebnost změny právní úpravy v EU a v ČR“. 1. vydání. Brno: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita, 2007, s. 161–164. ISBN 978-80-7375-083-1. Kubešová, M.: Výpočet komparátoru veřejného sektoru jako součást metodiky vyhodnocení vhodnosti aplikace přístupu Public Private Partnership v projektech veřejné infrastruktury. Diplomová práce. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy: Praha, 2007. 100 s. Ministerstvo financí ČR: Partnerství PPP [online]. Praha [cit. 18. května 2009]. Dostupné na internetu: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Veřejné zakázky a PPP [online]. Praha [cit. 18. května 2009]. Dostupné na internetu: Ostřížek J. a kol.: Public Private Partnership – příležitost a výzva. 1. vydání. C. H. Beck: Praha, 2007. 284 s. ISBN 978-80-7179-744-9.

59

Otevřel, L., Šípová, B.: PPP projekty v ČR – některá úskalí legislativního rámce. In Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference „Veřejné zakázky a PPP projekty – potřebnost změny právní úpravy v EU a v ČR“. 1. vydání. Brno: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita, 2007, s. 186–193. ISBN 978-80-7375083-1. Pavel, J.: PPP projekty v České republice – šance nebo riziko? Implementace PPP projektů v České republice a její rizika [online]. Praha: Transparency International [cit. 16. března 2009]. Dostupné na internetu: PPP Centrum 1: Stručně o PPP [online]. Praha: PPP Centrum [cit. 9. února 2009]. Dostupné na internetu: PPP Centrum 2: Komunikační strategie PPP projektu [online]. Praha: PPP Centrum [cit. 20. března 2009]. Dostupné na internetu: PPP Centrum 3: Slovníček základních pojmů PPP [online]. Praha: PPP Centrum [cit. 22. března 2009]. Dostupné na internetu: PPP Centrum 4: Řízení rizik v projektech PPP [online]. Praha: PPP Centrum [cit. 22. března 2009]. Dostupné na internetu: PPP Centrum 5: Katalog rizik PPP projektů [online]. Praha: PPP Centrum [cit. 22. března 2009]. Dostupné na internetu: Ročárková, J.: Podpora PPP pro rozsáhlejší projekty v oblasti infrastruktury [online]. České Budějovice: Jihočeský kraj [cit. 22. března 2009]. Dostupné na internetu:

60

Rozpočet města Boskovice [online]. Boskovice [cit. 22. dubna 2009]. Dostupné na internetu: Szarowska, I.: Fiskální aspekty projektů Public Private Partnership. In Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference „Veřejné zakázky a PPP projekty – potřebnost změny právní úpravy v EU a v ČR“. 1. vydání. Brno: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita, 2007, s. 209–218. ISBN 978-80-7375-083-1. Šíp, E.: Projekty PPP v oblasti Fondu soudržnosti [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky [cit. 16. března 2009]. Dostupné na internetu: Šmíd, V.: PPP projekty v ČR. Diplomová práce. Stavební fakulta ČVUT: Praha, 2007. 77 s. Veřejný zájem [online]. Praha [cit. 10. května 2009]. Dostupné na internetu: Vyskočil, V. K., Štrup, O., Pavlík, M.: Facility management a Public Private Partnership. 1. vydání. Professional Publishing: Praha, 2007. 262 s. ISBN 978-8086946-34-4.

61

8

Přílohy

Pro přehlednost jsou uvedeny následují tabulky (tab. 10 až tab. 13) prokazující dodávku tepla do bytových domů v sídlištích Komenského a Na Vyhlídce v průběhu let 2001 a 2002.

62

Tab. 10: Odběrový diagram sídliště Komenského v roce 2001 (údaje v GJ) Leden

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Červenec

Srpen

Září

Říjen

Listopad Prosinec Celkem

K402

409,0

360,0

309,0

250,0

50,0

74,0

50,0

49,0

156,0

172,0

353,0

479,0

2.711,0

K406

1.409,0

1.100,0

960,0

769,0

195,0

174,0

171,0

147,0

479,0

476,0

1.160,0

1.535,0

8.575,0

K408

369,0

275,0

251,0

212,0

47,0

47,0

47,0

42,0

152,0

145,0

325,0

413,0

2.325,0

K410

165,3

123,8

112,2

94,1

19,3

19,2

18,7

16,7

61,8

61,7

135,1

179,2

1.007,1

K411

1.310,0

981,0

889,0

746,0

153,0

152,0

148,0

132,0

490,0

489,0

1.071,0

1.420,0

7.981,0

K412

1.090,0

797,0

736,0

524,0

147,0

140,0

110,0

105,0

429,0

377,0

747,0

1.149,0

6.351,0

K1 Mánesova

1.182,0

885,1

802,1

673,1

138,0

137,1

133,5

119,1

442,1

441,2

966,3

1.281,2 7.200,8

ZŠ

709,6

511,3

436,2

263,1

31,7

42,1

3,0

16,4

126,8

165,5

514,4

716,8

3.536,9

MŠ

190,1

142,4

129,0

108,3

22,2

22,1

21,5

19,2

71,1

71,0

155,4

206,1

1.158,4

Dr. Svěráka

145,2

108,7

98,5

82,7

17,0

16,8

16,4

14,6

54,3

54,2

118,7

157,4

884,5

5.284,3 4.723,0

3.722,3

820,2

824,3

719,1

661,0

Celkem

6.979,2

2.462,1 2.452,6

5.545,9 7.536,7 41.730,7

Tab. 11: Odběrový diagram sídliště Komenského v roce 2002 (údaje v GJ) Leden

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Červenec

Srpen

Září

Říjen

Listopad Prosinec

Celkem

K402

432,0

307,0

309,0

230,0

51,0

44,0

40,0

42,0

116,0

260,0

265,0

462,0

2.558,0

K406

1.338,0

910,0

914,0

729,0

176,0

162,0

180,0

158,0

380,0

846,0

859,0

1.397,0

8.049,0

K408

364,0

259,0

252,0

194,0

33,0

37,0

45,0

45,0

105,0

225,0

243,0

374,0

2.176,0

K410

158,6

109,1

115,5

93,6

20,4

17,3

19,0

16,7

52,7

98,0

103,8

168,8

973,5

K411

1.213,0

834,0

883,0

716,0

156,0

132,0

145,0

128,0

403,0

749,0

794,0

1.291,0

7.444,0

K412

1.063,0

642,0

711,0

523,0

140,0

129,0

138,0

125,0

304,0

739,0

809,0

1.218,0

6.541,0

K1 Mánesova

1.210,6

832,4

881,3

714,6

155,7

131,7

144,7

127,7

402,2

747,5

792,4

1.288,5

7.429,3

ZŠ

706,4

356,5

334,4

251,1

30,8

31,0

4,0

13,2

90,8

319,7

409,9

688,6

3.236,4

MŠ

187,6

129,0

136,6

110,7

24,1

20,4

22,4

19,8

62,3

115,8

122,8

199,7

1.151,2

Dr. Svěráka

159,2

109,5

115,9

94,0

20,5

17,3

19,0

16,8

52,9

98,3

104,2

169,4

977,0

4.652,7 3.656,0

807,5

721,7

757,1

4.198,3 4.503,1

7.257,0

40.535,4

Celkem

6.832,4 4.488,5

692,2 1.968,9

Tab. 12: Odběrový diagram sídliště Na Vyhlídce v roce 2001 (údaje v GJ)

K404

Leden

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Červenec

Srpen

Září

Říjen

Listopad

Prosinec

Celkem

1.755

1.547

1.446

1.180

272

319

259

219

808

785

1.585

2.035

12.210

Tab. 13: Odběrový diagram sídliště Na Vyhlídce v roce 2002 (údaje v GJ)

K404

Leden

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Červenec

Srpen

Září

Říjen

Listopad

Prosinec

Celkem

1.939

1.374

1.376

1.097

278

248

265

273

579

1.219

1.265

1.912

11.825