Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav práva a humanitních věd. Financování obce

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav práva a humanitních věd

Financování obce Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

JUDr. Ing. Radek Jurčík, Ph.D.

Markéta Kotásková

Brno 2009

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci s názvem Financování obce vypracovala samostatně s použitím pramenů, které jsou uvedeny v seznamu literatury. V Brně dne 19. května 2009

………………………. Markéta Kotásková

2

Poděkování Ráda bych poděkovala panu JUDr. Ing. Radku Jurčíkovi, Ph.D. za odborné vedení a pomoc při vypracování bakalářské práce. Dále děkuji zaměstnancům lužického Obecního úřadu, především panu starostovi Ing. Jaroslavu Kremlovi, za poskytnutí potřebných informací a podkladů pro tuto práci.

3

Abstrakt Kotásková, M. Financování obce. Bakalářská práce. Brno, 2009. Práce se zabývá problematikou financování obcí v České republice. V teoretické části je popsáno postavení obcí v České republice, zásady hospodaření obcí, následná kontrola hospodaření a rozpočet obce. Práce je zaměřena na nejvýznamnější příjmy obcí a to na daňové příjmy. V praktické části je rozebrán vývoj příjmů a výdajů obce Lužice v letech 2005 - 2008. V závěru bakalářské práce jsou shrnuty získané poznatky a navrhnuta doporučení. Klíčová slova: obec, rozpočet, rozpočtové příjmy, rozpočtové výdaje, daňové příjmy, dotace, financování.

Abstract Kotásková, M. Financing of villages. Bachelor´s dissertation. Brno, 2009 This text is oriented to problems with financing of villages in the Czech Republic. In the theoretical part there is described a position of villages, principles of financial management and its verification and budget. This dissertation is focused on the most important incomes – revenue collection. In the practical part there is examined devolopment of incomes and costs of Lužice in years 2005 – 2008. In the end of this work there are recommendations and there is made a resume. Key words: village, budget, budget income, budget costs, revenue collection, subsidies, financing.

4

Obsah 1

Úvod, cíl a metodika práce ........................................................................................ 7

2

Charakteristika územní samosprávy .................................................................... 11 2.1

Historie územní samosprávy ................................................................................ 11

2.2

Charakteristika obce ............................................................................................... 12 2.2.1 Formy spolupráce obcí .................................................................................. 13 2.2.2 Majetek spravovaný a využívaný obcemi .................................................. 13 2.2.3 Přezkoumání hospodaření obce .................................................................. 14 2.2.4 Monitoring hospodaření obce ...................................................................... 15

3

Rozpočet obce ............................................................................................................ 17 3.1

Rozpočet jako bilance ............................................................................................. 17

3.2

Příjmy obce............................................................................................................... 18 3.2.1 Návratné příjmy ............................................................................................. 18 3.2.2 Nedaňové příjmy ........................................................................................... 19

3.3

Daňové příjmy ......................................................................................................... 19 3.3.1 Charakteristika daně...................................................................................... 20 3.3.2 Celostátní hrubý výnos ................................................................................. 21 3.3.3 Sdílené daně .................................................................................................... 22 3.3.4 Svěřené daně ................................................................................................... 22 3.3.5 Místní poplatky .............................................................................................. 23 3.3.6 Správní poplatky ............................................................................................ 23

3.4

Dotace ....................................................................................................................... 23 3.4.1 Stát jako poskytovatel dotací ........................................................................ 24 3.4.2 Jihomoravský kraj jako poskytovatel dotací .............................................. 25 3.4.3 Národní fond .................................................................................................. 26

4

Vlastní práce .............................................................................................................. 30 4.1

Charakteristika obce Lužice .................................................................................. 30

4.2

Historie obce ............................................................................................................ 31

4.3

Region Podluží ........................................................................................................ 31

4.4

Obecní zřízení v Lužicích ...................................................................................... 32 4.4.1 Spolková činnost v obci................................................................................. 33 4.4.2 Organizace spadající pod Obecní úřad ....................................................... 34

5

5

Rozpočty obce Lužice v období 2005 – 2008......................................................... 36 5.1

Rok 2005 ................................................................................................................... 37

5.2

Rok 2006 ................................................................................................................... 40

5.3

Rok 2007 ................................................................................................................... 43

5.4

Rok 2008 ................................................................................................................... 46

5.5

Daňové příjmy ......................................................................................................... 49

5.6

Nedaňové příjmy .................................................................................................... 50

5.7

Kapitálové příjmy ................................................................................................... 51

5.8

Přijaté transfery ....................................................................................................... 52

5.9

Alternativní a jiné zdroje financování.................................................................. 52

6

Zhodnocení financování obce Lužice ................................................................... 56 6.1

Financování obce ze státního rozpočtu................................................................ 58

6.2

SWOT analýza vzhledem k financování obce .................................................... 59

6.3

Úvaha de lege ferenda ve vztahu k zákonu o RUD ........................................... 60

7

Závěr ............................................................................................................................ 62

8

Seznam literatury ...................................................................................................... 65

6

1

Úvod, cíl a metodika práce

Úvod do problematiky Podle Ústavy ČR se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky a na kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. V současné době se nachází v České republice asi 6 250 obcí, z toho je největší počet obcí ve Středočeském kraji. V Jihomoravském kraji, kde leží obec Lužice, se nachází zhruba 673 obcí. Od roku 2001 došlo k vytvoření 13 krajů, zvláštní postavení má hlavní město Praha. K obnově samosprávy u nás došlo v roce 1990 přijetím Ústavy ČR a zákona o obcích. Od té doby se postavení obcí téměř nezměnilo. Neustále se ale mění struktura financování obcí. Od roku 1993, kdy byla přijata nová daňová soustava lze hovořit o samostatném financování obecní samosprávy. Do té doby byly obce financovány prostřednictvím účelových dotací a tím byla role obcí ve veřejné správě značně omezena. Do roku 2000 existovaly okresní úřady jako decentralizované orgány státní správy se všeobecnou působností. Okresní úřad rozhodoval o rozdělování dotací prostřednictvím okresního shromáždění, složeného z volených zástupců obcí. Od roku 2000 jsou v platnosti velká rozpočtová pravidla, která jsou základní právní normou upravující rozpočtové vtahy uvnitř rozpočtové soustavy. Na rozpočtová pravidla navazuje zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který přesněji upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávných celků a stanoví pravidla hospodaření s finančními prostředky těchto celků. Třetí výraznou právní normou, která ovlivňuje velikost daňových příjmů územních rozpočtů je zákon o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a státním fondům, který vešel v platnost k 1. lednu 2001. Tento zákon upravuje daňové příjmy obcí a některých státních fondů. Probíhající trend decentralizace se snaží o přenesení rozhodovací pravomoci co nejblíže k občanovi. Obce vykonávají kromě samostatné působnosti, také státní správu v rámci přenesené působnosti. Z kombinace samostatné a přenesené působnosti pak vyplývá dvojí podřízenost. V samostatné působnosti vlastnímu volenému orgánu, v přenesené působnosti nadřízenému úřadu státní správy. V rámci samosprávné působnosti obec zabezpečuje pro své občany lokální statky, v rámci přenesené působnosti zajišťuje obec občanům veřejné statky.

7

K zajištění těchto statků potřebuje obec finanční prostředky. Obce hospodaří podle každoročně sestavovaného rozpočtu. Následnou kontrolou hospodaření a nově monitoringem Ministerstva financí je dosahováno větší efektivnosti hospodaření obcí. Na jedné straně obec získává peněžní prostředky z různých zdrojů, na druhé straně je používá pro uspokojování potřeb občanů. Dostatek peněžních prostředků umožňuje následné investice do priorit obce, které si obec sama stanoví. V České republice funguje model financování obcí založený na daňových příjmech, které plynou do rozpočtu obce ze státního rozpočtu buď výlučně (svěřené daně) nebo jen určitý podíl (sdílené daně). Největší část příjmů obcí tvoří právě sdílené daňové příjmy. Tyto příjmy však obec není schopna příliš ovlivnit, největší pravomoc ovlivnit daňové příjmy má obec u místních poplatků, ty nejsou ovlivněny vývojem jako daňové příjmy, ale jsou omezeny zákonem. Dalším důležitým zdrojem financování obcí je možnost získávání dotací. Po vstupu České republiky do Evropské unie se rozšířila možnost čerpání dotací z Evropských fondů. Pro období 2007 – 2013 lze využít z fondů EU až 26,69 mld. €. V současné době svět zažívá ekonomickou krizi. Daňové příjmy reagují na hospodářský růst. Vzhledem k tomu, že se hospodářský růst zpomalil, dá se očekávat snížení daňových příjmů.

Cíl práce Cílem práce je popsat problematiku financování obcí. V teoretické části je charakterizována

obec,

jsou

zde

nastíněna

pravidla

pro

hospodaření

obce a rozebrán rozpočet obce. Největší pozornost je věnována rozpočtovým příjmům, s důrazem na daňové příjmy a na zákon o rozpočtovém určení daní. Rozpočtové výdaje jsou zmíněny v teoretické i praktické části spíše okrajově a to z toho důvodu, že cílem práce je informovat o financování obce z různých zdrojů (příjmy obce). Dalším cílem tohoto textu je analyzovat strukturu a vývoj příjmů a výdajů v obci Lužice ve čtyřech po sobě jdoucích letech 2005 – 2008. V této části jsou zkoumány alternativní a jiné zdroje financování obce a také zda je obec financována dostatečně ze státního rozpočtu vzhledem k rozvojovým prioritám obce. Ve vztahu k financování obce je v práci sestavena SWOT analýza, dále je vedena úvaha de lege ferenda. Dílčími cíli práce je zodpovězení následujících otázek: Hospodaří obec Lužice hospodárně? Je případné zadlužení pro obec

8

únosné? Zabezpečuje obec v dostatečném rozsahu veřejné statky pro své obyvatelstvo? Co patří mezi priority obce? V závěru práce jsou shrnuty poznatky, uvedena doporučení pro obec Lužice a jsou zodpovězeny otázky, které jsou uvedeny jako dílčí cíle práce. Výsledkem práce by mělo být pochopení základních pojmů souvisejících s danou problematikou a informování o možnostech financování z různých zdrojů.

Metodika práce Téma Financování obce bylo zvoleno proto, že autorka této práce absolvovala povinnou praxi na Obecním úřadě v Lužicích. Během praxe byly vyhledány a nashromážděny potřebné materiály k danému tématu. Byly to především rozpočty obce a informace o financování víceúčelové haly, jejíž financování je rozebráno v praktické části práce. Jak již bylo zmíněno, tato bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je využívána popisná metoda k charakterizování základních pojmů, které souvisí s daným tématem. K definování pojmů byla použita nejen doporučená literatura, ale i další literatura, která se týká daného téma. Důležitým zdrojem byla také legislativa. Nejvíce je v práci zmiňován zákon o obcích, zákon o rozpočtovém určení daní a zákon o státním rozpočtu pro rok 2009. Informace o dotacích poskytované Jihomoravským krajem a o dotacích, které lze získat z fondů EU, byly čerpány z internetových zdrojů Jihomoravského kraje, Ministerstva financí a strukturálních fondů. Z internetových stránek Ministerstva financí byly také použity informace o monitoringu hospodaření obcí. V praktické části je taktéž využívána popisná metoda, která slouží k charakteristice obce Lužice. Dále byla v praktické části provedena analýza vývoje a struktury příjmů a výdajů v období 2005 – 2008. V této části se autorka zaměřuje spíše na rozpočtové příjmy, rozpočtové výdaje jsou zmíněny jen okrajově. Jsou zde porovnávány příjmy v jednotlivých letech a analyzovány schválené příjmy, upravené příjmy v rozpočtu po změnách a konečné příjmy. V další části je graficky provedena analýza vývoje daňových příjmů, nedaňových příjmů, kapitálových příjmů a přijatých dotací. V grafech jsou porovnávány částky schváleného rozpočtu s výsledky od začátku roku. V této části bylo čerpáno z interních informací obecního úřadu, z internetových stránek obce a také ze

9

zpravodaje obce. V závěru bakalářské práce jsou navržena doporučení pro efektivnější financování obce pomocí metody dedukce. Práce je doplněna o tabulky, grafy a schémata, které jsou více názorné a usnadňují porozumění textu. Před zpracováním textu byl autorkou prostudován dokument s názvem Doporučení pro úpravu závěrečných prací. Citace tištěných zdrojů jsou uváděny dle normy ČSN ISO 690, citace elektronických zdrojů jsou uváděny dle normy ČSN ISO 690-2.

10

2

Charakteristika územní samosprávy

Územní samospráva je realizace práva občana na vlastní samosprávu, právo na spravování určitého území menšího než je stát na základě působnosti stanovené ústavou a příslušnými zákony při vytvoření potřebných ekonomických podmínek. Samosprávou se rozumí samostatné obstarávání svých záležitostí v mezích práva. Tyto záležitosti spravuje nestátní subjekt, ne stát. Stát předává část výkonu veřejné správy

nestátnímu

subjektu,

což

je

považováno

za

významný

projev

demokratizace společnosti [11]. Samosprávu umožňuje realizovat právo občanů podílet se na řízení veřejných záležitostí jako jednoho z nejdůležitějších demokratických principů. Občané dostávají větší možnost podílet se na řízení, ovlivňovat

společenské

procesy

a kontrolovat

kvalitu

veřejné

správy.

Decentralizace veřejné správy na územní samosprávu respektuje princip subsidiarity, tzn. přenesení rozhodovací pravomoci na co nejnižší úroveň, která ji také stačí zajistit, snaží se ji přenést co nejblíže k občanovi. Územní samospráva plní dvě základní funkce [1]: •

Samosprávnou, nazývanou samostatná působnost, která zabezpečuje takové potřeby svých občanů, které můžeme označit jako lokální nebo regionální statky

•

Přenesenou, což je výkon státní správy, zejména ve veřejném sektoru, zabezpečuje pro občany i některé veřejné statky, které mají povahu národních statků

2.1 Historie územní samosprávy Vývoj územní samosprávy v České republice má velice bohatou historii.

Územní

samospráva vznikala přirozeně i uměle. Přirozeně to bylo jako důsledek osídlení. Takto vznikly obce a města. Uměle v minulosti zpravidla dohodou mezi panovníkem a městy, jako vyšší stupeň územní samosprávy, který zahrnuje více měst a obcí v dané oblasti. K výraznému posílení významu a postavení územní samosprávy došlo ve druhé polovině 19. století. Se vznikem ČSR v r. 1918 se převzala struktura územní samosprávy z Rakouska – Uherska. Územní samospráva se v ČSR budovala na principu nezávislosti na orgánech státní správy. Postupně došlo pomocí zákonných úprav ke sjednocení typů územní samosprávy do tří stupňů a to obec, okres, země jako vyšší úroveň územní samosprávy. V letech 1945 – 1948 došlo k další významné změně. V roce 1945 byly

11

obce a okresy jako články územní samosprávy nahrazeny místními, okresními a krajskými národními výbory, které měly samosprávné postavení. V roce 1949 bylo zrušeno zemské zřízení a následně pak došlo i ke zrušení samosprávního postavení národních výborů znárodněním jejich majetku a včleněním jejich rozpočtů do státního rozpočtu. Podle ústavy z roku 1948 se národní výbory staly orgány státní správy a moci. Situace trvala 40 let. K obnově samosprávy u nás došlo až v roce 1990 přijetím Ústavy ČR a zákona o obcích, čímž bylo potvrzeno právo občanů na územní samosprávu. V roce 1997 byl schválen zákon o vytvoření 14 krajů, k naplnění došlo až faktickým zřízením krajů od 1. 1. 2001 [9].

2.2 Charakteristika obce Právní postavení obcí představuje zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. Obec je v zákoně definována jako veřejnoprávní korporaci, mající vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, při plnění svých úkolů chrání veřejný zájem [13]. Obec je základním článkem územní samosprávy a její postavení ve veřejné správě je stále významnější, což je výsledkem

probíhající

decentralizace

kompetencí

a

odpovědnosti

za

zabezpečování stále více druhů veřejných statků pro obyvatelstvo ze státu na územní samosprávu. Obce jsou samostatným právním a ekonomickým subjektem, právnickou osobou, resp. veřejnoprávní korporací. Obec je vymezena třemi znaky: území, občané, samospráva veřejných záležitostí v hranicích obce. Rozlišují se tyto kategorie obcí: •

obce

•

obce s pověřeným obecním úřadem

•

obce s rozšířenou působností

•

města

•

statutární města1

•

hlavní město Praha2

Statutárními městy jsou ze zákona tyto: Kladno, Mladá Boleslav, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Teplice, Most, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava, Opava, Havířov, Karviná 2 Postavení hlavního města se řídí dle zvláštního zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. 1

12

Obce s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou působností, jež stanoví zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, vykonávají zpravidla státní správu ve vyšším rozsahu než jen na území příslušné obce.

2.2.1 Formy spolupráce obcí Sdružování obcí je snazší cestou pro společné zabezpečování některých druhů lokálních veřejných statků. Obce mohou při výkonu své samostatné působnosti vzájemně spolupracovat. V ČR rozlišujeme tyto formy spolupráce obcí [11] : •

dobrovolné svazky obcí - jsou zakládané písemnou zakladatelskou smlouvou zúčastěnými obcemi. Jsou samostatnými právnickými osobami. Předmětem jejich činnosti mohou být pouze činnosti vymezené zákonem v samostatné působnosti

•

smlouvy o udržení

•

jiná seskupení obcí - obce mohou být členy mezinárodních sdružení místních orgánů

2.2.2 Majetek spravovaný a využívaný obcemi Obce mohou vlastnit k výkonu své činnosti majetek. Majetek je definován jako souhrn majetkových hodnot, kterými jsou věci, jiná práva a hodnoty, které lze ocenit penězi a které příslušejí určitému subjektu [4]. Majetek slouží k zabezpečování nejen čistého veřejného statku, ale i k zabezpečování dalších druhů veřejných statků, které zabezpečují veřejnoprávní neziskové organizace ve veřejném sektoru. Majetek může sloužit veřejně prospěšným účelům, výkonu samosprávy nebo podnikání. Územní samospráva může majetek nakupovat, pronajímat, prodávat, vkládat do podniků a organizací a ručit majetkem. Majetek zajišťující úkoly samosprávy je používán na uspokojení potřeb samosprávy a činnost jejich orgánů. Majetek určený na veřejné účely je nejrozsáhlejší a na jeho reprodukci lze používat nejen veřejné zdroje, ale i určité formy úhrad od občanů. Také podnikatelská činnost obcí a krajů využívá majetek pro různé podnikatelské aktivity a generuje příjmy do obecních rozpočtů [4]. Samostatné nakládání s majetkem představuje ekonomický základ obecní samosprávy. Vlastní ekonomický základ samosprávy obcí představuje jednu

13

z nejdůležitějších otázek obecní samosprávy, neboť bez příslušného řešení by obec nebyla schopna plnit vlastní samosprávnou funkci. O využívání majetku rozhodují předem volené orgány. Tímto orgánem je zejména jeho zastupitelstvo, které většinu zásadních rozhodnutí o hospodaření obce a nakládání s jejím majetkem vydává. Vedle osob výslovně odpovědných za hospodaření obce odpovídají všichni, kdo jej fakticky užívají. Přehledem majetku z hlediska jeho struktury a zdrojů financování v peněžním vyjádření je rozvaha. Vlastnictví majetku je předpokladem [11]: •

rozvoje lokálního a regionálního veřejného sektoru

•

existence a rozvoje vlastní podnikatelské činnosti územní samosprávy

•

možnosti získat úvěr, neboť může ručit za úvěr svým majetkem, zejména nemovitým

2.2.3 Přezkoumání hospodaření obce Dle § 42 zákona o obcích obec požádá o přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok příslušný krajský úřad nebo zadá přezkoumání auditorovi. Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření obce souhrnně zpracovávají formou závěrečného účtu [13]. V závěrečném účtu jsou obsaženy údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření obce. Součástí závěrečného účtu je vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, státním fondům a jiným rozpočtům a k hospodaření dalších osob [3]. Auditor je povinen při poskytování auditorských služeb jednat čestně a svědomitě, dodržovat auditorské směrnice a profesní předpisy, zejména etický kodex. Součástí zprávy o auditu je výrok, který vyjadřuje názor, ke kterému auditor dospěl při ověřování hospodaření, včetně jeho odůvodnění a názor na finanční situaci obce. Součástí spisu je smlouva o provedení auditu, plán a program auditu, zpráva o auditu, a další doklady dokumentující průběh auditu. Spis se archivuje 10 let ode dne splnění smlouvy. Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo obce do 30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě

14

nedostatků [3]. Sestavování rozpočtu a závěrečného účtu obce a hospodaření se řídí zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

2.2.4 Monitoring hospodaření obce Ministerstvo financí, na základě usnesení vlády ČR ze dne 12. listopadu 2008 č. 1395, o monitoringu hospodaření obcí, bude nově každoročně provádět výpočet soustavy informativních a monitorujících ukazatelů za všechny obce a jimi zřízené příspěvkové organizace a vyhodnotí výsledky výpočtu. Pokud ukazatel celkové likvidity bude v rozmezí <0 ; 1> a podíl cizích zdrojů a přijatých návratných finančních výpomocí k celkovým aktivům bude vyšší než 25 %, budou obce požádány Ministerstvem financí o zdůvodnění neuspokojivého stavu a o stanovisko zastupitelstva obce [21]. Soustava informativních a monitorujících ukazatelů se skládá z šestnácti informativních a dvou monitorujících ukazatelů. Informativní ukazatele: •

počet obyvatel

•

příjem celkem

•

úroky

•

uhrazené splátky dluhopisů a půjčených prostředků

•

dluhová služba celkem

•

ukazatel dluhové služby

•

rozvaha aktiv a pasiv

•

cizí zdroje a přijaté návratné finanční výpomoci

•

stav na bankovních účtech

•

úvěry a komunální obligace

•

přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy

•

zadluženost celkem

•

podíl zadluženosti na cizích zdrojích a přijatých návratných finančních výpomocích

•

zadluženost na jednoho obyvatele

•

oběžná aktiva

•

krátkodobé závazky

15

Monitorující ukazatele: •

podíl cizích zdrojů a přijatých návratných finančních výpomocí k celkovým aktivům

•

celková likvidita

16

3

Rozpočet obce

Rozpočet obce je finančním plánem, jímž se řídí financování obce. Rozpočet se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný a sestavuje se na jedno rozpočtové období, které je shodné s kalendářním rokem [7]. Veřejný rozpočet slouží současně jako: •

peněžní fond

•

bilance

•

finanční plán

•

nástroj finanční politiky a nástroj řízení

Rozpočty obce obsahují: •

příjmy a výdaje – vztahující se k činnosti samosprávy i k výkonu státní správy v rámci přenesené působnosti

•

finanční vztahy o k veřejnému sektoru o k podnikatelským subjektům o k rozpočtové soustavě o k ostatním obcím či krajům o k ostatním subjektům

3.1 Rozpočet jako bilance Z účetního hlediska lze rozpočet chápat jako bilanci, kde se bilancují běžné a kapitálové příjmy a výdaje. Rozpočet v pojetí účetní bilance musí být vždy vyrovnán. Rozpočet může být: •

vyrovnaný

•

přebytkový (P > V)

•

schodkový

(P = V) (P < V)

V případě, že příjmy jsou menší než výdaje, vzniká schodkový rozpočet tzv. deficit, a bilance se vyrovnává použitím rezerv3 vytvořených v minulých

Od roku 2008 došlo k ukončení možnosti převodů neutracených prostředků do rezervních fondů. Tvorba rezerv a jejich čerpání rozpočtovými jednotkami ke krytí dodatečných výdajů výrazným 3

17

letech, využitím návratných finančních prostředků, v případě obcí je to zpravidla krátkodobý úvěr. V případě, že příjmy jsou vyšší než výdaje, vzniká přebytek a volné peněžní prostředky se mohou krátkodobě investovat například na nákup krátkodobých cenných papírů nebo na termínovaný výše úročený vklad. Také se může využít přebytek na splacení minulého dluhu. Dlouhodobým cílem hospodaření je vyrovnaný rozpočet, případně přebytkový rozpočet. Schodkový rozpočet vede k zadlužení a k následným vážným problémům se splácením dluhu včetně úroků. V průběhu rozpočtového období dochází k časovému nesouladu mezi vývojem příjmů a vývojem výdajů. V příjmech je to zejména tokem daňových příjmů, kdy mohou během rozpočtového období kolísat vlivem způsobu placení daní.4 Nejideálnější variantou je přebytkový rozpočet, kdy obce mohou použít vlastní finanční prostředky na financování výdajů počátkem dalšího rozpočtového období. Daňové příjmy i dotace přicházejí na příjmový účet až v průběhu ledna. Pokud by nebyly vytvořeny finanční rezervy v předchozím období, byla by obec nucena využít krátkodobý úvěr [9]. Účty veřejných rozpočtů vedou banky a využívá se bezhotovostní platební styk. Obec si může zřídit účty u jakékoliv banky. Všeobecně se doporučuje vést účty u různých bank a diverzifikovat tím riziko, že banka zbankrotuje.

3.2 Příjmy obce Obce nejsou finančně soběstačné a potřebují dodatečné finanční prostředky zejména ze státního rozpočtu. Největší podíl příjmů tvoří daňové příjmy. Dalším významným příjmem obcí jsou dotace.

3.2.1 Návratné příjmy Nemají-li obce své finanční rezervy, jsou obce nuceny využívat úvěr a platit z něho úroky.

způsobem zkreslovaly saldo vládního sektoru, což znesnadňovalo vytváření rozpočtové politiky a dodržování stanovených fiskálních cílů. 4 Například zálohový způsob placení daně z příjmů, placení daně splátkovým systémem u daně z nemovitostí nebo placení daně z příjmů FO až po skončení zdaňovacího období atd.

18

Obec může využívat [11]: •

krátkodobý úvěr - na překlenutí dočasného nedostatku finančních prostředků, se splatností do jednoho roku

•

střednědobý úvěr - se splatností do čtyř let

•

dlouhodobý úvěr - se splatností do deseti let na krytí nedostatku vlastních finančních prostředků na financování investic

•

příjmy z emise obligací

•

návratné půjčky od jiných subjektů

Využití úvěru schvaluje zastupitelstvo obce. Úvěr se využívá na základě úvěrové smlouvy s peněžním ústavem a schváleného umořovacího plánu splácení jistiny i úroků z výdajů rozpočtu obce. Za poskytnutí úvěru se musí obec zaručit, a to svými budoucími příjmy, svým majetkem nebo cennými papíry z portfolia. Důležitým krokem při zvažování využití střednědobých a dlouhodobých návratných zdrojů je analýza minulého rozpočtového hospodaření a provedení prognózy budoucího hospodaření. Maximální výše návratných finančních prostředků by měla být taková, aby roční dluhová služba byla na úrovni nejnižšího plánovaného kladného přebytku běžného rozpočtu, který se plánuje po uvažovanou dobu umořování dluhu.

3.2.2 Nedaňové příjmy Mezi vlastní nedaňové příjmy obcí patří především [11]: •

příjmy od vlastních neziskových organizací

•

příjmy z vlastního podnikání

•

příjmy z pronájmu nebo prodeje majetku

•

příjmy z obchodování s cennými papíry

•

uživatelské poplatky za některé lokální či regionální smíšené veřejné statky

•

sankční přijaté pokuty

•

příjmy z mimorozpočtových fondů

3.3 Daňové příjmy Do rozpočtů obcí plynou daňové příjmy, které tvoří významný podíl v příjmech rozpočtů obcí a které pozvolně rostou. Právní úprava daňových příjmů krajů a obcí je uvedena v zákoně č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů

19

některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům. Tento zákon upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávných celků, jimiž jsou vedle obcí i kraje, a stanoví pravidla pro hospodaření s finančními prostředky územních samosprávných celků. Vyčlenění části daňových příjmů do rozpočtů obcí od roku 1993 přispělo ke zvýšení relativní finanční soběstačnosti obcí. Od začátku roku 2001 došlo ke změně daňového určení, více se využívají sdílené daně. Změna znamenala pro většinu obcí více daňových příjmů a pomohla snížit rozdíly v daňových příjmech mezi obcemi. Od roku 2002 obce ještě získávají zvláštní podíl na výnosu daně z příjmů FO ze závislé činnosti v závislosti na počtu zaměstnanců v obci. Od listopadu 2007, kdy poslanecká sněmovna schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, se zvýšil podíl obcí na celostátním výnosu sdílených daní ze 20,59 % na 21,4 % [21]. Schéma č. 1: Daňové příjmy veřejných rozpočtů v ČR Daňové příjmy

Přímé daně

Nepřímé daně

důchodové

univerzální

majetkové

daň z obratu

z nemovitostí

prodejní daně

silniční

DPH

dědická

dovozní

darovací

selektivní

z převodu nemovitostí

spotřební daně cla

Zdroj: PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru, s.196

3.3.1 Charakteristika daně Daň je povinná, nenávratná a zpravidla opakující se platba do veřejného rozpočtu bez nároku na ekvivalentní a přímé plnění z veřejného rozpočtu. Daně by měly být spravedlivé, efektivní, výnosné a co nejmíň vyžadovat náklady na správu a výběr daní.

20

Funkce daní [2] : •

alokační - získává peněžní prostředky pro financování veřejných statků a potřeb

•

redistribuční - umožňuje zmírnit nerovnost mezi subjekty

•

stabilizační - vedou ke stabilizaci ekonomiky

3.3.2 Celostátní hrubý výnos Dle § 2 zákona o rozpočtovém určení daní se celostátním hrubým výnosem daně rozumí peněžní prostředky vybrané v průběhu rozpočtového roku správcem daně, snížené o vrácené prostředky [18]. Do celostátního hrubého výnosu daně se nezahrnují částky vybrané na pokutách a částky použité na úhradu nákladů daňového řízení. Peněžní prostředky z celostátního hrubého výnosu z daní jsou sdílené se státním rozpočtem a jsou převáděny do rozpočtů obcí a krajů ve výši, která odpovídá procentnímu podílu na celostátním hrubém výnosu daní. U obcí je vypočtená částka vynásobena jednak procentem, které je pro každou obec uvedené ve vyhlášce Ministerstva financí a dále ještě koeficientem velikostních kategorií obcí. Graf č. 1: Celostátní hrubý výnos sdílených daní (DPH a daně z příjmů) v letech 2005 až 2009 (pro převody obcím a krajům)

Zdroj: Česká daňová správa, dostupné z: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/SID-3EA9846C-904DEA90/cds/xsl/dane_poplatky_9394.html?year=

21

3.3.3 Sdílené daně Daňové příjmy jsou tvořeny jednak sdílenými typy daní, kde se o výnos dělí obce s ostatními články rozpočtové soustavy, a které představují významnější část, tak i svěřenými daněmi. Sdílené daně jsou rozdělovány určitým podílem do různých rozpočtů. Podle aktuálně platného znění zákona o rozpočtovém určení daní se rozděluje obcím 21,4 % z celostátního hrubého výnosu sdílených daní, kterými jsou [18] : •

daň z přidané hodnoty

•

daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků

•

daň z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby

•

daň z příjmů fyzických osob

•

daň z příjmů právnických osob

Základem pro výpočet nároku obce nebo kraje je 100 % celostátního hrubého výnosu jednotlivých typů daní s výjimkou daně z příjmu fyzických osob, kde je základem 60 % celostátního hrubého výnosu daně a daně z příjmů právnických osob, u které je základ snížen o daň z příjmů právnických osob, kdy je poplatníkem sama obec nebo kraj [21].

3.3.4 Svěřené daně Svěřené daně jsou takové, které plynou jen do určitého rozpočtu. Svěřené daňové příjmy obcí jsou tyto [18] : •

výnos daně z nemovitostí - příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází

•

30 % z výnosu záloh na daň z příjmů fyzických osob - které mají na území obce bydliště ke dni jejich splatnosti, a výnosu daně z příjmů fyzických osob

•

daň z příjmů právnických osob - v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec

•

podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků - odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně z příjmů

22

3.3.5 Místní poplatky Mimo majetkových a důchodových daní jsou příjmem rozpočtů obcí i místní poplatky. Místní poplatky mají v současné době fakultativní charakter, což znamená, že obecní zastupitelstvo rozhoduje o tom, zda obec bude vybírat místní poplatky a jaké [11]. Obce mají omezenou daňovou pravomoc, v zákoně jsou upraveny maximální možné sazby nebo rozpětí sazeb. V současné době upravuje soustavu místních poplatků zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Obce mohou vybírat tyto místní poplatky [17] : •

poplatek ze psů

•

poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt

•

poplatek za užívání veřejného prostranství

•

poplatek ze vstupného

•

poplatek z ubytovací kapacity

•

poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst

•

poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj

•

poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů

•

poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace

3.3.6 Správní poplatky Jedná se o správní poplatky za správní úkony, které obce vykonávají v rámci přenesené působnosti. Správní poplatky jsou upraveny v zákoně č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.

3.4 Dotace Poskytování dotací je upraveno zákonem č. 2000/250 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Státní rozpočet poskytuje do územních rozpočtů návratné finanční výpomoci5, ale především nenávratné dotace, které mohou být poskytnuty jako:

5

Bývají poskytnuty většinou bezúročně a jsou zpravidla poskytovány účelově.

23

•

účelové dotace6

•

neúčelové dotace

Účelové i neúčelové dotace mají charakter: •

běžných dotací - jsou poskytovány na financování běžných potřeb a pravidelně se opakují

•

kapitálových dotací - tj. jednorázových, sloužících na financování investičních potřeb

V současné době jsou obcím poskytovány dotace: •

ze SR – dotace schválené zákonem o státním rozpočtu

•

z kapitoly všeobecná pokladní správa SR - kterou spravuje ministerstvo financí

•

dotace z rozpočtu kraje

•

dotace ze státních fondů

•

dotace z Národního fondu

3.4.1 Stát jako poskytovatel dotací Největší podíl v dotacích obcí tvoří dotace ze státního rozpočtu. Poskytování dotací ze státního rozpočtu se řídí zákonem o státním rozpočtu České republiky. V roce 2009 dostane Jihomoravský kraj celkem 1 076 947 tis. Kč ze státního rozpočtu [20]. Nejvíce peněz připadne kraji Středočeskému. Oproti loňskému roku, kdy Jihomoravský kraj dostal ze SR 1 049 848 tis. Kč, dotace vzrostly. Celková částka, která připadne krajům pro rok 2009 je 8 979 617 tis. Kč [20]. Dotace jsou rozděleny na: •

příspěvek na školství

•

dotace na zdravotnická zařízení

•

příspěvek na výkon státní správy

•

dotace na výkon zřizovatelských funkcí převedených z okresních úřadů obcím

Účelové dotace omezují pravomoc místních orgánů v oblasti financování, ve vyspělých zemích jsou postupně omezovány. V ČR převažují nad neúčelovými dotacemi. Účelové dotace umožňují však ústřední vládě kontrolovat zabezpečování a financování vymezených veřejných statků v obcích. 6

24

Graf č. 2: Finanční inanční vztahy k rozpočtům obcí v úhrnech po krajích na rok 2009 Středočeský Jihočeský 13%

Plzeňský

13%

7%

Karlovarský

7%

7%

6% 3%

12%

9% 6%

6%

6%

Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický

5%

Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Zdroj: Ministerstvo financí, dostupné z:

3.4.2 Jihomoravský kraj jako poskytovatel dotací Obce mohou v roce 2009 z Jihomoravského kraje využít dotace na následující oblasti [23]. 1) Podpora rozvoje mikroregionů v Jihomoravském kraji Cílem programu je: •

zpracování SRD7 mikroregionů Jihomoravského Jihom kraje

•

zpracování rozvojových individuálních projektů, naplňujících navržené aktivity SRD mikroregionů na území Jihomoravského kraje, které budou

předloženy do některých oblastí podpory operačních programů České republiky pro programovací období 2007 – 2013. Celková výše finančních prostředků určených pro realizaci Programu z rozpočtu Jihomoravského kraje činí 1.500.000,1.500.000, Kč. Dotace je poskytována na částečné krytí celkových uznatelných výdajů akce. Minimální podíl příjemce z vlastních prostředků je 50 % celkových uznatelných výdajů akce. Maximální

7

Strategický rozvojový dokument

25

výše podpory může dosáhnout až 80.000,- Kč. Minimální výše podpory činí 30.000,- Kč [23]. 2) Oblast rozvoje venkova Jihomoravský kraj je vyhlašovatelem Programu rozvoje venkova Jihomoravského kraje. Tento dotační program navazuje na Program obnovy vesnice. Je zaměřen na hospodářský, společenský a komunitní rozvoj obcí, regionů, svazků obcí, stavební obnovu obytných a hospodářských objektů, obnovu a výstavbu občanské vybavenosti, technické infrastruktury a péči o krajinu. Celková částka určená pro daný program pro rok 2009 je 75 mil. Kč [23]. Žadatelem může být: •

obec s méně než 3000 obyvateli, přihlášená k POV a schváleným Místním programem obnovy venkova,

•

registrovaný svazek obcí v územním obvodu Jihomoravského kraje.

Tato dotace je přísně účelová a její čerpání je vázáno jen na financování akce, na kterou byla poskytnuta. Výše dotace je stanovena tak, aby pokrývala spolu s prostředky z fondů Evropských společenství a z rozpočtu Jihomoravského kraje činila nejvýše 80 % celkových výdajů. 3) Oblast kultury, památkové péče a kulturního zařízení 4) Jednotky sborů dobrovolných hasičů zřízených obcí

3.4.3 Národní fond Národní fond je centrální orgán, který zajišťuje tok peněžních prostředků z EU do České republiky [24]. Národní fond je součástí Ministerstva financí. Byl zřízen s cílem zvýšit průhlednost pomoci spolufinancované přes EU. Finanční prostředky jsou do Národního fondu směřovány z Bruselu a poté jsou ve splátkách převáděny na samostatné bankovní účty jednotlivých programů, které spravují jednotlivé realizační agentury. Fondy EU jsou nástrojem pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie, která má za cíl snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje regionů a členských států EU a míry zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů [24]. Po vstupu do EU může obec využívat peněžní prostředky z EU.

26

Z fondů EU jsou financovány tyto projekty: •

rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury

•

rozvoj lidských zdrojů

•

ochrana životního prostředí

•

zlepšování kvality služeb poskytovaných veřejnou správou a samosprávou

•

rozvoj měst a obcí, přeshraniční spolupráce

•

rozvoj cestovního ruchu

•

podpora podnikání, vědy, výzkumu

Oproti období 2000-2006 již

pod strukturální fondy

nespadá

podpora

konkurenceschopnosti zemědělství, lesnictví a rozvoje venkova. Tyto oblasti jsou financovány

prostřednictvím

Programu

rozvoje

venkova

financovaného

z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Plnění cílů strukturální politiky, společné zemědělské politiky a rozšíření EU bylo v posledních letech velmi finančně náročné. Jednotlivé programy byly financovány ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti (Kohézního fondu), které jsou tvořeny z příjmů schválených dohodami členských států. Finanční prostředky strukturálních fondů a Fondu soudržnosti jsou využívány pouze s principy strukturální politiky [10] Programy 2007-2013 V období 2007-2013 se České republice nabízí až 26,69 mld. €, které může čerpat z fondů EU. Evropská unie financuje maximálně 85 % způsobilých výdajů. Prostředky jsou rozděleny do tří fondů: •

Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF)

•

Evropského sociálního fondu (ESF)

•

Fondu soudržnosti (FS)

27

Graf č. 3: Alokace v období 2007–2013

Zdroj: Regionální operační program NUTS 2 Jihovýchod, dostupné z:

Projekty spolufinancované z fondů EU jsou realizovány prostřednictvím tematických a regionálních operačních programů. V období 2007-2013 bude v České republice užíváno 24 operačních programů, které jsou rozdělené do tří cílů politiky hospodářské a sociální soudržnosti [23]. •

Cíl Konvergence

Pro financování z fondů EU jsou způsobilé NUTS II8, jejichž hrubý domácí produkt na obyvatele vypočtený na základě údajů za období 2000-2002 je nižší než 75 % průměru HDP EU 25. •

Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost

Pro financování z fondů EU v rámci cíle "Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost" jsou způsobilé oblasti, které nedosáhnou na podporu v rámci cíle Konvergence. •

Cíl Evropská územní spolupráce – INTERREG

Cíl EUS je realizován prostřednictvím programů přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce a dvou síťových programů – INTERACT II9, ESPON II10 NUTS II jsou územní statistické jednotky, tzv. regiony soudržnosti. V České republice existuje 8 regionů soudržnosti. Jsou to tyto: 1. Praha - území hlavního města Prahy 2. Střední Čechy Středočeský kraj 3. Jihozápad - Plzeňský, Jihočeský kraj 4. Severozápad - Karlovarský, Ústecký kraj 5. Severovýchod - Liberecký, Královehradecký a Pardubický kraj 6. Jihovýchod - Vysočina a Jihomoravský kraj 7. Střední Morava - Olomoucký a Zlínský kraj 8. Moravskoslezsko Moravskoslezský kraj. 8

28

3.5 Výdaje obce Výdaje jsou nenávratné platby a poskytované návratné půjčky za účelem realizace rozpočtové politiky v členění na běžné a kapitálové. Běžné výdaje slouží k financování běžných, pravidelně se opakujících potřeb. Jedná se zejména o opakující se provozní výdaje rozpočtovým a příspěvkovým organizacím, které obce zřizují pro zajištění veřejných statků. Kapitálové výdaje slouží k financování dlouhodobých a to zvláště investičních potřeb, které zasahují do více rozpočtových období, zpravidla se neopakují a bývají jednorázové [9]. Obce se významně podílí na zabezpečování a financování veřejných statků pro obyvatelstvo. Největší část výdajů rozpočtů obce jsou alokační výdaje na zabezpečení veřejných statků a část z nich má povahu mandatorních výdajů11. Mezi alokační výdaje patří výdaje na: •

preferované veřejné statky

•

zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti

•

veřejné osvětlení

•

veřejné komunikace

•

veřejnou zeleň

•

předcházení, likvidaci negativních externalit

•

vlastní správu a samosprávu

•

financování výdajových programů12

Důležitým členěním výdajů z hlediska rozpočtového plánování je na plánované a neplánované výdaje.

Jedná se o servisní program pro řídící struktury operačních programů cíle Evropská územní spolupráce, veřejnost nemá tudíž možnost čerpat z jeho prostředků. Cíle programu jsou především tyto: zlepšení efektivnosti územní spolupráce, přispění ke kvalitě územní spolupráce a podpora implementace programů přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce, poskytnutí prostoru regionům k diskuzi o strategiích pro přeshraniční a nadnárodní regionální rozvoj a zajištění přenosu inovací. 10 Nadnárodní program ESPON je zaměřen na podporu výzkumu v oblasti územního plánování a regionálního rozvoje. Programu se účastní zejména vědecké a výzkumné instituce či univerzity, jeho výstupy jsou však využitelné pro široký okruh uživatelů. Programu se účastní subjekty ze všech členských států EU a partnerské státy: Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island. 11 Mandatorní výdaje jsou takové, které jsou povinné ze zákona. 12 Jedná se například o výdaje na péči o rodinu a děti, péči o zdravotně postižené občany a přestárlé občany, programy financování zlepšení bydlení, programy zlepšení péče o zdraví atd. 9

29

4

Vlastní práce

4.1 Charakteristika obce Lužice V rovinaté krajině Dolnomoravského úvalu na pravém břehu řeky Moravy, jižně od Hodonína, se nachází obec Lužice. Název Lužice vznikl od četných vodních ploch, které se zde v minulosti rozlévaly – louže.

Katastrální území obce má

rozlohu 752 ha, 543 ha zabírá zemědělská půda. Počet obyvatel v obci se pohybuje kolem 2800 obyvatel, průměrný věk 40,41 let [27]. Lužice mají svou pečeť, znak i prapor. K největšímu kulturnímu bohatství obce patří lidové kroje Podluží, písně, tance a folklorní tradice. Dominantou obce je kostel zasvěcený věrozvěstům Cyrilu a Metoději, který byl dostavěn v roce 1874. Na počest věrozvěstů se každoročně slaví v obci začátkem července Cyrilské hody. Za společenský život v obci byla obec oceněna modrou stuhou a v soutěži Vesnice roku 2008 se umístila v rámci Jihomoravského kraje na druhém místě. Obec Lužice se také umístila na prvním místě v rámci Jihomoravského kraje v soutěži pořádané firmou EKO-KOM a.s. „O křišťálovou popelnici“. Jedná se o soutěž, kde jsou vyhlašovány nejlepší obce v oblasti hospodaření s komunálními odpady zapojené do systému EKO-KOM. V roce 2007 Lužice vyhrály 1. místo v celostátní soutěži Cesty městy v kategorii obcí. Obec patřila spádově k okresnímu městu Hodonín, dnes pověřenému městu pro výkon státní správy. V letech 1985 – 1992 byla obec připojena k Hodonínu jako jeho městská část, pro tak velkou obec to bylo necitlivé řešení a dlouho negativně ovlivnilo rozvoj obce [6]. V současnosti má obec Lužice asi 950 popisných čísel a 45 čísel evidenčních (zahradní chatky). Zastavěné území má liniové uspořádání. Výstavbu tvoří převážně nízkopodlažní rodinné domy. Široká náves s parkem je nejstarší lokalitou obce, kde se soustředí nejdůležitější budovy obce – škola, obecní úřad, Sokolovna, kostel sv. Cyrila a Metoděje.

V roce 2008 byla v obci slavnostně

otevřena víceúčelová sportovní hala. Pracovní příležitosti občané nachází v nedalekém městě Hodoníně, ale také v obci. Největším průmyslovým podnikem, který zaměstnává kolem 400 zaměstnanců je závod na výrobu jehel do pletacích strojů Groz-Beckert Czech. V Lužicích se také nachází provozovny Moravských naftových dolů, které se

30

zabývají aktivitami spojenými s ropou a zemním plynem. Dalším významným podnikem je NERIA, a.s., která je výrobcem žebrových a deskových otopných těles, ocelových konstrukcí a dílenských vrtaček. Část občanů podniká ve stavebnictví a službách, občané přecházejí ze zemědělské výroby. Pro dlouhodobě nezaměstnané občany vytváří obec pracovní příležitosti ve spolupráci s Úřadem práce ve své společnosti s ručením omezeným Lužické technické služby – LUTES. Lužice mají díky své výhodné poloze dobrou dopravní obslužnost železniční i silniční. Leží mezi železniční tratí Břeclav-Přerov a silnicí I. třídy s dojezdem 15 km na dálnici D2 Brno – Bratislava. Lužicemi procházejí autobusové linky Hodonín – Břeclav, Prušánky, Mikulčice. V obci je vedena cyklostezka, která bude v nejbližších letech prodloužena až do Hodonína. Cyklistická vinařská stezka Podluží vede centrem obce, aby turisté mohli využít nabízených služeb a turistických zajímavostí.

4.2 Historie obce Nejstarší písemná zmínka o Lužicích pohází z roku 1250, kdy obec přibyla do majetku velehradského kláštera. Podle zápisu v zemských deskách obec koupil v roce 1359 Vilém z Potštejna. Středověká zemanská tvrz, která se zde nacházela, zanikla koncem 14. století. Obec od roku 1511 patřila vždy k hodonínskému panství. Nejtěžším obdobím v historii obce byla doba třicetileté války a 17. století, kdy obec několikrát zpustla. Novodobou historii obce poznamenal vznik a rozvoj průmyslu. V letech 1840 až 1931 pracovalo v obci několik lignitových dolů a v letech 1870 až 1933 zde byl velký závod na výrobu skla. Od roku 1927 je v obci elektrické osvětlení, od roku 1956 vodovod a v roce 1968 byla podstatná část obce plynofikována. V roce 1998 byly dokončeny telefonní sítě a kabelové televize a v roce 2002 kanalizace [6].

4.3 Region Podluží Obec Lužice spadá do "Podluží" - jednoho z nejmalebnějších národopisných regionů Slovácka, kraje rozkládajícího se podél řeky Moravy od Zlína až k Břeclavi. Svaze obcí Mikroregion Podluží byl založen 30. listopadu 2001, 10. února 2005 byl mikroregion

nahrazen

regionem

[28]. Vznik

regionu

byl

motivován zájmem představitelů obcí o společný, jednotný a cílevědomý postup při získávání rozvojových dotací, programů, zlepšení

31

komunikace a zapojení široké veřejnosti do rozhodování o své obci. Starostové obcí se shodli na tom, že základním předpokladem pro naplnění tohoto záměru je vytvoření strategie rozvoje regionu. Mezi priority regionu patří postupná revitalizace nevyužitých zemědělských a průmyslových areálů a podpora vzniku nových podnikatelských příležitostí. Rozvoj regionu je však svázán také rozvojem služeb a aktivit spojených s cestovním ruchem, zejména turistiky za vinařskými a folklórními cíly. Obce regionu nejsou od sebe mnoho vzdáleny a leží v poměrně rovinatém terénu, což umožňuje turistům a návštěvníkům regionu, při pěších a cyklistických výletech, snadněji poznat charakter oblasti, místní zvyky a život v obcích.

4.4 Obecní zřízení v Lužicích Starosta Ing. Jaroslav Kreml zastupuje obec navenek. Starosta je volen zastupitelstvem obce, které má v Lužicích 15 členů. Rada obce je výkonným orgánem obce a má 5 členů.13 V obci jsou zřízeny zákonem stanovené výbory kontrolní a finanční. Vedení obce se pravidelně účastní akcí a výročních schůzí všech občanských sdružení, kde informuje o záměrech a získává názory občanů. Každý člen 15ti členného zastupitelstva obce je aktivně zapojen tím, že je zároveň členem některé komise. V obci jsou zřízeny tyto komise: •

stavební komise

•

letopisecká komise

•

kulturní komise

•

sbor pro občanské záležitosti

•

sportovní komise

•

zemědělsko-ekonomická komise

•

sociální komise

Obecní úřad se nachází na návsi, v blízkosti občanům. Úřední doba je vypsaná na pondělí a středu. Obec má své webové stránky www.luziceuhodonina.cz, kde je například e-podatelna, fotografie z různých akcí, elektronická úřední deska, zápisy ze zastupitelstva obce, kalendář akcí atd. V Lužicích je nově zavedená

V obcích, kde má zastupitelstvo méně než 15 členů, se rada obce nevolí, její funkci zastává starosta. Rada obce má vždy lichý počet členů. 13

32

i služba CZECH POINT, která usnadňuje komunikaci s úřady. Díky této službě si občané za poplatek mohou vyřídit na počkání výpis z Katastru nemovitostí, z Obchodního rejstříku, z Živnostenského rejstříku a z Rejstříku trestů. 1. 7. 2009 vstoupí v účinnost nový zákon o informačním systému veřejné správy, který upravuje elektronické úkony a autorizované konverze dokumentů. Zavádění datových schránek14 se týká i Lužic.

4.4.1 Spolková činnost v obci Občané se čím dál více zapojují do společenského života v obci. Obec každoročně přiděluje účelové dotace na činnost a investice v celkové částce cca 1,5 mil. Kč. Podpora činnosti spolků je jedním z bodů programu obnovy venkova. Podpora je finanční, propagační, technická, metodická, legislativní a morální. TJ Sokol je nejstarší organizací, v roce 2008 oslavila 100. výročí. Spolek zahrnuje sportovní činnosti jako je stolní tenis, volejbal, zápas, hokejbal, floorball, bojové umění, aerobik. TJ Baník zahrnuje oddíly kopané, rekreačního tenisu a volejbalu. Slovácký krúžek se zaměřuje na zachování folklorních tradic a lidových zvyků. Spolek je hlavním organizátorem kulturních akcí v obci, reprezentuje na hodech, festivalech a folklorních pořadech regionu Podluží. Lužičtí mužáci je spolek úzce spojen se Slováckým krúžkem a aktivně se zapojuje do kulturního dění v obci. Dětský národopisný soubor Lužičánek v současné době spadá pod základní školu a také spolupracuje se Slováckým krúžkem. Dětská cimbálová muzika byla založena v roce 2005 a v současné době má asi 13 členů. Chrámový sbor zpívá při mši v místním kostele, ale i v okolních.

Datové schránky transformují vnitřní a vnější vztahy veřejné správy pomocí informačních a komunikačních technologií s cílem optimalizovat interní procesy. Cílem je rychlejší, spolehlivější a levnější poskytování služeb veřejné správy nejširší veřejnosti. Důležitým prvkem zákona je uznání elektronických dokumentů jako rovnocenných s papírovými a zajištění jejich bezpečnosti. 14

33

Muzejní spolek se schází na „Starém kvartýru“, což je nejstarší dům v obci. Za podpory obce a získávání grantů postupně budovu opravují, pořádají výstavy, řemeslné dílny a besedy. Svaz včelařů působil ve „Včelínku“, který pro ně obec opravila. V tomto spolku jsou převážně děti a v současné době se pro ně připravuje postavení včelnice. Svaz chovatelů pravidelně pořádá výstavu králíků a drobného zvířectva. Klub přátel Francie organizuje spolupráci s partnerskou obcí Isdes ve Francii. Lidová jednota spravuje budovu Lidového domu, kde za pomoci obce byla na zahradě vytvořena „Stodola“, což je krytý taneční parket pokrytý střechou z jedné z nejstarších střech lužické stodoly. MAS – Místní akční skupina působí v rámci regionu Podluží. Občané z řad podnikatelů, spolků a zastupitelů jsou informováni o možnostech získávání dotací. Český svaz skautů a skautek a Oddíl Brontosaurus pracuje s dětmi a mládeží obce a okolí, zaměřují se na ochranu přírody a turistiku.

4.4.2 Organizace spadající pod Obecní úřad Obec je zřizovatelem mateřské a základní školy. Jednou z priorit obce je jejich modernizace po stránce materiálně technické i výchovně vzdělávací. Obec se také snaží podporovat volnočasové aktivity místních dětí a mládeže. V budově ZŠ také působí hudební oddělení – pobočka základní umělecké školy, kterou navštěvuje 23 žáků. Vyučuje se zde hře na klavír, violoncello, dechové nástroje a sólovému zpěvu. LUTES s. r. o. je 100 % vlastnictvím obce, jednatelem je starosta a jeden zastupitel, valnou hromadu tvoří rada obce. Jednatelé ani členové valné hromady nepobírají platy ani odměny. Společnost má dva THP, tři stále DHP. Společnost od založení v roce 2005 vytváří zisk, veškeré služby provádí za nižší ceny, než jsou v okolí běžné. Důvodem vzniku Lužických technických služeb bylo minimalizovat náklady na služby pro obec, vytvářet zisk a zajistit koncepční a preventivní údržbu obce, v případě nutnosti neprodlené odstranění závady, havárie nebo kalamity.

34

V Lužicích působí mimo významných podniků také tyto firmy: •

Cukrárna Romana

•

Cykloservis Štela s. r. o

•

Drogerie Štela

•

Hostinec U Konečků

•

LARIX Lužice

•

LUTES s. r. o

•

M – servis PC

•

Psí salón

•

Restaurace Lužák

•

Stibůrek Jiří – VODO – TOPO – PLYN

•

Zámečnictví – Roman Lorenz

•

Zlatnictví Motyčková

35

5

Rozpočty obce Lužice v období 2005 – 2008

Rozpočet Lužic je rozdělený na rozpočtové příjmy a rozpočtové výdaje. Jak už bylo zmíněno v cíli práce, podrobněji jsou rozebrány rozpočtové příjmy, a to z důvodu zkoumání různých zdrojů financování obce. Jelikož se výsledek hospodaření zjistí jako rozdíl mezi příjmy a výdaji, je nutno znát výši jak rozpočtových příjmů, tak rozpočtových výdajů. Jedině tak lze zjistit, zda obec hospodaří s přebytkem či deficitem a zda je případné zadlužení únosné. Rozpočty se sestavují jako vyrovnané a mohou být zkresleny z důvodu plateb, které následují později. Ve schváleném rozpočtu se uvádí pouze ty částky, kterými si je obec jista. Také existuje rozpočet po změnách, který obec během roku podle potřeby upravuje a hospodaří podle něj. Příjmy jsou rozděleny na: •

daňové příjmy

•

nedaňové příjmy

•

kapitálové příjmy

•

přijaté transfery (dotace)

Výdaje jsou rozděleny na: •

běžné výdaje

•

kapitálové výdaje

Rozpočet je rozdělen na rozpočtové příjmy a rozpočtové výdaje. Také je v rozpočtu uvedena Třída 8 – Financování, která informuje o tom, z jakých zdrojů byl kryt deficit rozpočtu, případně jak bylo naloženo s přebytkem rozpočtu. Deficit může být uhrazen z peněžních prostředků z minulých let nebo tak, že si obec půjčí finanční prostředky či prodá svá finanční aktiva. Přebytek znamená, že si obec může uložit finanční prostředky na bankovní účet nebo uhradit ztrátu z minulých let. Nejvýnosnější a zároveň nejrizikovější je uložení finančních zdrojů například do nákupu cenných papírů, termínovaných vkladů atd. Položka opravné položky k peněžním operacím zaznamenává rozdíl mezi zaúčtovanými mzdami v daném roce a roce předcházejícím.

36

5.1 Rok 2005 Tab. č. 1: Příjmy obce Lužice v roce 2005

Daňové příjmy

Schválený

Rozpočet po

Výsledek od

rozpočet

změnách

začátku roku

18 249 000

21 082 300

21 081 503

Nedaňové příjmy

1 955 600

4 894 700

4 896 922

Kapitálové příjmy

0

2 902 100

2 886 915

965 200

824 900

824 798

21 169 800

29 704 000

29 690 138

Přijaté dotace Příjmy celkem

Zdroj: Interní materiály obce Lužice, vlastní zpracování

V tomto roce tvořily daňové příjmy přes 70 % z celkových příjmů. Největší část daňových příjmů tvoří daně sdílené, a to daň z přidané hodnoty, která dosahuje v roce 2005 hodnoty 6 886 998 Kč, daň z příjmů právnických osob ve výši 4 348 394 Kč a daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků v hodnotě 4 038 430 Kč. Nejvýznamnějším příjmem ze skupiny daní svěřených byla daň z nemovitostí, která dosáhla výše 869 453 Kč. Mezi daňové příjmy řadíme také místní a správní poplatky. Správní poplatky dosáhly v tomto roce výše 232 080 Kč, místní poplatky tvořily souhrnně 1 170 371 Kč. Nejpodstatnějšími položkami místních poplatků byly poplatky za likvidaci komunálního odpadu (894 434 Kč) a za provozovaný výherních hracích přístrojů (231 898 Kč). Nedaňové příjmy v roce 2005 představovaly více než 16 % z celkových příjmů. Významnými nedaňovými příjmy jsou: •

příjmy z úhrad za dobývací prostor a z vydobytých nerostů, které dosáhly výše 667 535 Kč

•

příjmy z pronájmu pozemků 243 408 Kč

Kapitálové příjmy tvořily 10 % z celkových příjmů. Výraznou položkou kapitálových příjmů jsou příjmy z prodeje hmotného dlouhodobého majetku (520 000 Kč).

37

Přijaté dotace tvořily necelá 3 % z celkových příjmů v roce 2005. Neinvestiční dotace ze státního rozpočtu byly v celkové výši 719 773 Kč, neinvestiční dotace od obcí 48 000 Kč, neinvestiční dotace od krajů 57 025 Kč. V rozpočtu po změnách se objevila částka 29 704 000 Kč. V průběhu roku byly navýšeny proti schválenému rozpočtu příjmy o částku 8 534 200 Kč. Daňové příjmy navýšeny o 2 833 300 Kč, nedaňové příjmy o 2 939 100 Kč, kapitálové příjmy o 2 902 100 Kč, přijaté dotace byly sníženy o 140 300 Kč. Plánovaná hladina celkových příjmů byla ve výši 21 169 800 Kč, nakonec příjmy dosáhly 29 690 138 Kč. Tab. č. 2: Výdaje obce Lužice v roce 2005

Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem

Schválený

Rozpočet po

Výsledek od

rozpočet

změnách

začátku roku

15 131 200

22 164 300

18 538 518

9 038 600

11 956 400

11 941 335

24 169 800

34 120 700

30 479 853


Běžné výdaje tvořily více než 60 % z celkových výdajů. Plánované výdaje obce byly ve výši 15 131 200 Kč. Během roku obec navýšila běžné výdaje vzhledem ke schválenému rozpočtu o 7 000 000 Kč. Nakonec běžné výdaje obce nebyly 22 164 300 Kč, ale bylo to méně, a to 18 538 518 Kč. Kapitálové výdaje představovaly v roce 2005 necelých 40 % z celkových výdajů. Ve schváleném rozpočtu byly naplánovány kapitálové výdaje ve výši 9 038 600 Kč. Během roku 2005 obec upravila kapitálové výdaje na výši 11 956 400 Kč. Skutečné kapitálové výdaje se potom od upravených téměř nelišily, byly o něco menší. Celkové výdaje byly schváleny ve výši 24 169 800 Kč. Po úpravách byly 34 120 700 Kč. Nakonec celkové výdaje nedosáhly takové výše, ale investovalo se jen 30 479 853 Kč. Velká část výdajů se týkala pozemních komunikací, kam směřovalo 3 052 797 Kč. Dalších 5 569 120 Kč bylo investováno do komunálních služeb a územního rozvoje. Výdaje na regionální a místní správu činily 2 921 364 Kč.

38

Tab. č. 3: Financování obce Lužice v roce 2005 Schválený rozpočet

Rozpočet po změnách

Výsledek od začátku roku

Krátkodobé financování z tuzemska

3 000 000

4 416 700

848 893

Dlouhodobé financování z tuzemska

0

0

0

Krátkodobé financování ze zahraničí

0

0

0

Dlouhodobé financování ze zahraničí

0

0

0

Opravné položky k peněžním operacím

0

0

-59 178

3 000 000

4 416 700

789 715

Financování celkem


V roce 2005 byly výdaje obce Lužice vyšší než příjmy obce, to znamená, že obec v tomto roce hospodaří se schodkem ve výši 789 715 Kč. Pro krytí tohoto deficitu obec čerpala peněžní prostředky z bankovního účtu, které byly našetřeny v minulých letech. Obec nemá žádný dlouhodobý úvěr. Také kolonky dlouhodobé a krátkodobé financování ze zahraničí jsou nulové. Ve schváleném rozpočtu se plánovala ztráta ve výši 3 000 000 Kč, v upraveném rozpočtu dokonce 4 416 700 Kč, nakonec dosáhla ztráta výše jen 789 715 Kč. To znamená, že obec v roce 2005 hospodařila hospodárněji než podle schváleného rozpočtu.

39

5.2 Rok 2006 Tab. č. 4: Příjmy obce v roce 2006

Daňové příjmy

Schválený

Rozpočet po

Výsledek od

rozpočet

změnách

začátku roku

19 667 000

20 337 700

20 337 779

Nedaňové příjmy

2 634 000

3 935 700

3 935 497


250 000

1 765 700

1 765 715

Přijaté dotace

503 700

871 600

871 618

23 054 700

26 910 700

26 910 610

Příjmy celkem


V roce 2006 byl podobný poměr jednotlivých druhů příjmů jako minulý rok. Největší

podíl

nejvýznamnějším

75

%

tvořily

příjmem

daň

daňové

příjmy.

z přidané

Z daňových

hodnoty,

která

příjmů

byla

dosáhla

výše

7 214 725 Kč. Dalším výrazným daňovým sdíleným příjmem byla daň z příjmů právnických osob (4 495 969 Kč) a daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků (3 917 850 Kč). Nejdůležitějším daňovým svěřeným příjmem je daň z nemovitostí, která v daném roce dosáhla výše 882 846 Kč. Dalším daňovým příjmem jsou místní poplatky a správní poplatky. Správní poplatky v roce 2006 byly 216 810 Kč a místní poplatky dosáhly téměř stejné výše jako předcházející rok a to 1 161 170 Kč. Největší podíl na místních poplatcích měly poplatky za likvidaci komunálního odpadu a poplatky za provoz výherních hracích přístrojů. Nedaňové příjmy představovaly více než 14 % z celkových příjmů. Významnými daňovými příjmy v roce 2006 byly například příjmy za splátku půjčených prostředků od právnické osoby ve výši 600 000 Kč, přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady ve výši 325 048 Kč, příjmy z úhrad dobývacího prostoru a vydobytých nerostů 683 891 Kč, příjmy z prodeje krátkodobého majetku a drobného dlouhodobého majetku 316 084 Kč.

40

Kapitálové příjmy tvořily v daném roce necelých 7 % z celkových příjmů. Mezi nejvýraznější kapitálové příjmy daného roku byly příjmy z prodeje pozemků 405 562 Kč, příjmy z prodeje akcií 1 115 200 Kč. Přijaté dotace představovaly opět minimální část z celkových příjmů, a to mírně nad 3% podíl. Neinvestiční dotace ze státního rozpočtu činily 584 545 Kč, neinvestiční dotace od obcí 48 000 Kč, neinvestiční dotace od krajů 178 110 Kč, převody z rozpočtových účtů 60 963 Kč. Ve schváleném rozpočtu se očekávaly celkové příjmy ve výši 23 054 700 Kč, v rozpočtu po změnách byly příjmy ve výši 26 910 700 Kč. Konečné příjmy pak byly o něco nižší než příjmy změněné a dosáhly 26 910 610 Kč. V rozpočtu po změnách byly oproti schválenému rozpočtu částky upraveny o: •

daňové příjmy

+ 670 700 Kč

•

nedaňové příjmy

+ 1 301 700 Kč

•

kapitálové příjmy + 1 515 700 Kč

•

přijaté transfery

+ 367 900 Kč

Tab. č. 5: Výdaje obce Lužice v roce 2006


Schválený

Rozpočet po

Výsledek od

rozpočet

změnách

začátku roku

17 131 000

20 588 200

19 675 709

9 853 000

12 390 300

12 388 733

26 984 000

32 978 500

32 064 443


Běžné výdaje tvořily v roce 2006 61 % z celkových výdajů. Běžné výdaje byly naplánovány ve výši 17 131 000, během roku obec tuto výši upravila na 20 588 200 Kč. Konečné výdaje však byly o něco nižší, dosáhly 19 675 709 Kč.

41

Kapitálové výdaje představovaly 39 % z celkových příjmů. Schválené kapitálové výdaje byly 9 853 000 Kč, poté upraveny na 12 390 300 Kč. Konečné kapitálové činily 12 388 733 Kč. Ve schváleném rozpočtu obec plánovala výdaje 26 984 000 Kč, v rozpočtu po změnách se počítalo s částkou 32 978 500 Kč. Celkové výdaje nakonec dosáhly méně, než bylo uvedeno ve schváleném rozpočtu, a to výše 32 064 443 Kč. V roce 2006 obec nejvíce investovala do pozemních komunikací (rekonstrukce ulice Velkomoravská), a to 5 846 496 Kč. Oproti předcházejícímu roku vzrostly i výdaje na zařízení předškolní výchovy a základního vzdělání, a to na výši 4 778 647 Kč. Více než 3 000 000 Kč obec investovala do komunálních služeb a územního rozvoje, stejnou částku vydala také do regionální a místní správy. Tab. č. 6: Financování obce Lužice v roce 2006 Schválený rozpočet




3 929 300

6 067 800

5 158 901


0

0

0


0

0

0


0

0

0


0

0

-5 069

3 929 300

6 067 800

5 153 832



V roce 2006 obec hospodaří opět se schodkem 5 153 832 Kč. Ten oproti minulému roku vzrostl o 553 %. Tento deficit kryla obec Lužice pomocí krátkodobého úvěru v hodnotě 2 500 000 Kč, zbytek hradila z finančních prostředků na bankovním účtu. Již při sestavování rozpočtu obec plánovala schodek, a to ve výši 3 929 300 Kč. Během roku byl tento schodek upraven až na výši 6 067 800 Kč. Výše

42

deficitu nakonec nebyla až tak vysoká, dosáhla výše 5 153 832 Kč. Stejně jako minulý rok obec nemá žádné dlouhodobé úvěry, také dlouhodobé a krátkodobé financování ze zahraničí obec nevyužívá.

5.3 Rok 2007 Tab. č. 7: Příjmy obce Lužice v roce 2007

Daňové příjmy

Schválený

Rozpočet po

Výsledek od

rozpočet

změnách

začátku roku

20 967 000

21 911 900

21 911 518

Nedaňové příjmy

3 682 600

3 833 100

3 833 043


2 770 000

3 469 200

3 469 219

528 400

15 956 400

15 956 516

27 948 000

45 170 600

45 170 296



V roce 2007 tvořily daňové příjmy méně než polovinu celkových příjmů. Z daňových příjmů byla nejvýznamnější položkou opět daň z přidané hodnoty, daň z příjmů právnických osob a daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků. Místní poplatky a správní poplatky byly v téměř stejné výši jako předešlý rok. Nedaňové příjmy představovaly 8% podíl na celkových příjmech. Na těchto příjmech měly největší podíl příjmy z prodeje krátkodobého majetku a drobného dlouhodobého majetku 598 701 Kč, příjmy z poskytování služeb a výrobků 564 614 Kč, příjmy z pronájmu pozemků 245 084 Kč, příjmy z úhrad dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů 738 326 Kč. Kapitálové příjmy tvořily 8% podíl na celkových příjmech, stejně jako nedaňové příjmy. Důležitými částky v daném roce byly příjmy za přijaté dary na pořízení dlouhodobého majetku 300 000 Kč, příjmy z prodeje nemovitostí 470 000 Kč, příjmy z prodeje pozemků 2 388 630 Kč.

43

Přijaté dotace tvořily 35 % z celkových příjmů, což je velice pozitivní. Obec v roce 2007 poprvé výrazněji využívá příjmy v podobě dotací. Tento nárůst ovlivnila přijatá dotace ze státního rozpočtu ve výši 15 000 000 Kč, určená na výstavbu multifunkční sportovní haly. Dotace není určena na celou částku, ale pokrývá jen část nákladů, zbytek musí obec dofinancovat a tím pádem se zvýší i rozpočtové výdaje. Neinvestiční dotace ze státního rozpočtu byly ve výši 578 414 Kč, neinvestiční dotace od obcí 49 000 Kč, neinvestiční dotace od krajů 107 550 Kč, převody z rozpočtových účtů 84 152 Kč, investiční dotace ze státního rozpočtu 15 000 000 Kč, investiční dotace od krajů 137 400 Kč. V roce 2007 byly naplánovány celkové příjmy obce ve výši 27 948 000 Kč, v rozpočtu po změnách byly upraveny na výši 45 170 600 Kč, ve skutečnosti byly celkové příjmy 45 170 296 Kč. Oproti schválenému rozpočtu musely být v průběhu roku upraveny tyto položky: •

Daňové příjmy

+ 944 900 Kč

•

Nedaňové příjmy

+ 150 500 Kč

•

Kapitálové příjmy + 699 200 Kč

•

Přijaté dotace

+ 15 428 000 Kč

Tab. č. 8: Výdaje obce Lužice v roce 2007


Schválený

Rozpočet po

Výsledek od

rozpočet

změnách

začátku roku

17 587 000

19 776 300

19 224 387

8 728 000

32 696 600

32 696 753

26 315 000

52 472 900

51 921 140

Zdroj: Interní materiály obce Lužice

V roce 2007 běžné výdaje tvořily 37 % z celkových výdajů. Ve schváleném rozpočtu byly uvedeny výdaje ve výši 17 587 000 Kč, upraveny během roku na 19 776 300 Kč, konečné běžné výdaje dosáhly 19 224 387 Kč. Kapitálové výdaje tvořily 63 % z celkových výdajů. V tomto roce obec poprvé investovala více do kapitálových výdajů než do běžných výdajů. Ve schváleném

44

rozpočtu byly naplánovány kapitálové výdaje na 8 728 000 Kč, upraveny během roku na 32 696 600 Kč. Konečné výdaje dosáhly téměř stejné výše jako upravené výdaje, a to 32 696 753 Kč. Ve schváleném rozpočtu obec plánovala celkové výdaje ve výši 26 315 000 Kč, během roku byly celkové výdaje upraveny na 52 472 900 Kč. Konečné výdaje nebyly tak vysoké, dosáhly výše 51 921 140 Kč, což je zatím nejvyšší část výdajů ve zkoumaném období. Celkové výdaje vzrostly oproti plánovaným téměř dvojnásobně, a to z důvodu nárůstu kapitálových výdajů o necelých 24 000 000 Kč. Obec sice v roce 2007 dostala dotaci ze státního rozpočtu ve výši 15 mil. Kč., celkové náklady na výstavbu víceúčelové sportovní haly byly však 39 mil. Kč. Zbývající částku 24 000 000 Kč musela obec dofinancovat. Tab. č. 9: Financování obce Lužice v roce 2007 Schválený rozpočet




-1 633 000

437 700

-117 093


0

6 864 600

6 864 571


0

0

0


0

0

0


0

0

3 364

-1 633 000

7 302 300

6 750 841



V předposledním zkoumaném roce 2007 obec opět hospodaří se schodkem, a to ve výši 6 750 841 Kč. Oproti minulému roku vzrostl o 31 %.

Poprvé během

analyzovaného období byla obec nucena využít dlouhodobý úvěr ve výši 24 000 000 Kč. V roce 2007 z něj čerpala necelých 7 000 000 Kč. Ve schváleném rozpočtu obec plánovala zisk ve výši 1 633 000 Kč, během roku obec upravila

45

rozpočet a počítala se schodkem 7 302 300 Kč. Konečný schodek byl o něco menší, a to 6 750 841 Kč.

5.4 Rok 2008 Tab. č. 10: Příjmy obce Lužice v roce 2008 Schválený

Rozpočet po

Výsledek od

rozpočet

změnách

začátku roku

24 187 900

24 775 800

24 775 614

Nedaňové příjmy

3 350 900

3 787 100

3 787 464


180 000

608 400

608 340

4 158 100

3 158 900

3 158 806

31 876 900

32 330 200

32 330 224

Daňové příjmy



V tomto roce obec tvořily daňové příjmy opět přes 76 %. Důležité pro financování obce bylo zvýšení sdílených daní z 20,59 % na 21,4 %. Daňové příjmy jsou proto vyšší oproti loňskému roku téměř o 3 000 000 Kč. Největší část z daňových příjmů představovala jako každoročně daň z přidané hodnoty, daň z příjmů právnických osob a daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků. Správní poplatky dosáhly 300 000 Kč, ve skupině místních poplatků výrazněji vzrostly poplatky za likvidaci komunálního odpadu a přesáhly tak 1 100 000 Kč15. Nedaňové příjmy představovaly 11 % podíl z celkových příjmů. Významnou položkou byly příjmy za sdělovací prostředky, které dosáhly 817 710 Kč. Příjmy za komunální služby a územní rozvoj dosáhly 1 018 015 Kč. Kapitálové příjmy tvořily 2 % podíl z celkových příjmů. Nejvýraznější částky byly příjmy z prodeje pozemků 343 151 Kč, příjmy z prodeje nemovitostí 260 189 Kč.

Poplatky za likvidaci komunálního odpadu vzrostly o cca 30 %, na druhou stranu rostou také náklady. Z toho důvodu se objeví nárůst i ve výdajích na komunální odpad. 15

46

Přijaté dotace činily v daném roce 10% podíl na celkových příjmech. V roce 2008 byla obec oceněna modrou stuhou za společenský život v obci a v soutěži Vesnice roku 2008 se umístila v rámci Jihomoravského kraje na druhém místě. Za toto umístění bylo obci přiděleno 100 000 Kč. Přijaté neinvestiční dotace ze státního rozpočtu byly 566 100 Kč, neinvestiční dotace od krajů 50 000 Kč, neinvestiční dotace od krajů 246 120 Kč, převody z rozpočtových účtů 108 081 Kč, neinvestiční dotace od mezinárodních institucí 64 496 Kč, investiční dotace ze státního rozpočtu 618 800 Kč, investiční dotace od krajů 550 000 Kč, investiční dotace od mezinárodních institucí 955 208 Kč. Obec plánovala ve schváleném rozpočtu celkové příjmy ve výši 31 876 900 Kč, během roku je upravila na 32 330 200 Kč, nakonec se celkové příjmy dosáhly 32 330 224 Kč. Během roku došlo k úpravám rozpočtu oproti schválenému rozpočtu a byly upraveny tyto položky: •

Daňové příjmy

+ 587 900 Kč

•

Nedaňové příjmy

+ 436 200 Kč

•

Kapitálové příjmy + 428 400 Kč

•

Přijaté dotace

- 999 200 Kč

Tab. č. 11: Výdaje obce Lužice v roce 2008 Schválený

Rozpočet po

Výsledek od

rozpočet

změnách

začátku roku

Běžné výdaje

20 607 900

23 628 500

22 578 869

Kapitálové výdaje

25 207 000

24 039 700

24 039 842

Výdaje celkem

45 814 900

47 668 200

46 618 711


Běžné výdaje tvořily 48 % z celkových výdajů. Ve schváleném rozpočtu byly výdaje ve výši 20 607 900 Kč, během roku byly výdaje upraveny na 23 628 500 Kč, konečné běžné výdaje pak byly o něco nižší než upravené výdaje, a to 22 578 869 Kč.

47

Kapitálové výdaje představovaly 52 % z celkových výdajů. Byly schváleny výdaje ve výši 25 207 000 Kč, během roku 2008 byly kapitálové výdaje upraveny na 24 039 700 Kč. Konečné výdaje byly téměř stejné, a to 24 039 842 Kč. Celkové výdaje byly naplánovány na 45 814 900 Kč, během roku byly výdaje upraveny na 47 668 200 Kč. Konečné výdaje byly opět nižší, a to 46 618 711 Kč. Největší podíl na výdajích měly výdaje na tělovýchovu, kam se investovalo 21 416 630 Kč. Tab. č. 12: Financování obce Lužice v roce 2008 Schválený rozpočet




-1 474 000

-74 000

-1 158 400


15 412 000

15 412 000

15 411 673


0

0

0


0

0

0


0

0

35 215

13 938 000

15 338 000

14 288 487



I v posledním zkoumaném roce obec hospodařila se schodkem a to ve výši 14 288 487 Kč. Oproti loňskému roku deficit vzrostl o 111 %. V tomto roce obec splatila 600 000 Kč krátkodobý úvěr, část vložila na bankovní účet a splatila splátku dlouhodobého úvěru (132 000 Kč/měsíčně). Z dlouhodobého úvěru v roce 2008 obec čerpala přes 15 000 0000 Kč. V roce 2008 obec hospodařila podle plánu. Ve schváleném rozpočtu obec plánovala ztrátu ve výši 13 938 000, během roku byla ztráta upravena na 15 338 000 Kč, konečná ztráta dosáhla výše jen 14 288 487 Kč. Tato ztráta je ve zkoumaném období doposud největší. Obec ani v posledním roce zkoumaného období nevyužívá žádné krátkodobé ani dlouhodobé financování ze zahraničí.

48

5.5 Daňové příjmy V této části je analyzován vývoj daňových příjmů během let 2005 – 2008. Z grafu jde poznat rostoucí trend daňových příjmů. Obec Lužice patří tabulkově do kategorie 301 – 5 000 obyvatel, kde koeficient postupných přechodů je 1,0640. Do této kategorie spadá většina obcí v České republice. Mezi daňové příjmy obce nepatří jen příjmy z daní dle zákona o RUD, ale správní a místní poplatky, které obec zavádí pomocí obecně závazných závazných vyhlášek. Místní poplatky jsou podrobně rozebrány v kapitole 6.9 Alternativní a jiné zdroje financování. Největší část daňových příjmů obce Lužice tvoří daň z přijaté hodnoty, daň z příjmů právnických osob a daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Graf č. 4: Daňové příjmy obce Lužice v období 2005 – 2008 25 000 000 Kč 20 000 000 Kč 15 000 000 Kč schválený rozpočet 10 000 000 Kč

výsledek od začátku roku

5 000 000 Kč 0 Kč 2005

2006

2007

2008


Od roku 2008 je platná novela zákona o rozpočtovém určení daní, kdy obcím patří 21,4 % sdílených daní, místo dřívějších 20,59 %. Tento růst je vidět i v daňových příjmech obce Lužice, ale není nijak závratný, nárůst tvoří asi 300 000 Kč. V roce 2007 a 2008 negativně ovlivnilo výši daňových příjmů společné zdanění manželů, které znamenalo snížení daně z příjmů FO. Graf také ukazuje, že skutečné daňové příjmy jsou vždy y vyšší než schválené příjmy. Ve zkoumaném období tvoří daňové příjmy více než 70 % z celkových příjmů s výjimkou roku 2007, kdy daňové příjmy nedosáhly ani 50 % z celkových příjmů. Důvodem je zvýšený podíl přijatých transferů v tomto roce z důvodu přijaté dotace na již zmíněnou víceúčelovou sportovní halu. Zda jsou daňové příjmy dostatečné vzhledem k rozvojovým

49

prioritám obce je objasněno v kapitole 6.9.1 Zhodnocení financování obce Lužice. Lužice V kapitole 6.9.3 je vedena úvaha de lege ferenda ve vztahu k zákonu o RUD.

5.6 Nedaňové příjmy Tyto příjmy plynou do rozpočtu obce nepravidelně, nepravidelně, nejsou určeny zákonem, plynou z aktivit obce nebo z jiných subjektů ve prospěch obce. Skutečné nedaňové příjmy mají spíše klesající tendenci. Nejvyšší byly v roce 2005, kdy byly paradoxně nejnižší schválené nedaňové příjmy. Graf ukazuje, že lze těžko ěžko odhadnout tento druh příjmů. Ve zkoumaném období nedaňové příjmy tvoří 8 – 16 % z celkových příjmů. Největší podíl na celkových příjmech tvořily v roce 2005 a nejnižší podíl v roce 2007. Mezi nedaňové příjmy patří například příjmy z vlastní činnosti, výnosy z pronájmu majetku obce, příjmy z úroků, příjmy z prodeje nekapitálového majetku, příjmy z vydobytých nerostů a ostatní nedaňové příjmy. Graf. č. 5: Nedaňové příjmy obce Lužice v období 2005 – 2008

5 000 000 Kč 4 500 000 Kč 4 000 000 Kč 3 500 000 Kč 3 000 000 Kč 2 500 000 Kč

schválený rozpočet

2 000 000 Kč


1 500 000 Kč 1 000 000 Kč 500 000 Kč 0 Kč 2005

2006

2007

2008


Mezi nejvýznamnější ší položky patří příjmy z úhrad dobývacího prostoru a vydobytých nerostů, které obci každoročně přináší do obecního rozpočtu částku v řádu statisíců Kč. Na území obce těží firma Moravské naftové doly, a.s. a.s zásoby ropy a zemního plynu a společnost Lignit Hodonín s.r.o. těží lignit. Podle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění

50

souvisejících předpisů jsou tyto firmy povinny za těžbu platit obci. Mezi významné nedaňové příjmy obce obce patří finanční pomoc od Úřadu práce v Hodoníně.. Obec dostává každoročně kolem 1 000 000 Kč na veřejně prospěšné práce. V roce 2008 tato výpomoc činila přibližně 11 000 Kč na osobu. Dalším významným nedaňovým příjmem obce Lužice jsou příjmy za sdělovací prostředky, které dosahují výše statisíců korun. V roce 2008 dosáhly dokonce 817 710 Kč. Podrobněji se autorka zaměřuje na příjmy z vlastní činnosti a na výnosy z pronájmu majetku v kapitole 6.9 Alternativní a jiné zdroje financování.

5.7 Kapitálové příjmy Kapitálové lové příjmy jsou jednorázové příjmy a nemají pravidelný charakter. Představují prodej z kapitálového majetku. majetku Z grafu jde vidět, že je obtížné odhadnout výši kapitálových příjmů. příjmů Ve zkoumaném období tyto příjmy byly nejvyšší v roce 2007 a nejnižší v roce 2008. V roce 2007 obec dostala dar na rekonstrukci školy ve výši 300 000 Kč, dále prodala sítě na rozvod plynu, což obci přineslo 470 000 Kč a prodala pozemky a nemovitosti v celkové celk výši přes 2 600 000 Kč. Největší podíl na celkových příjmech dosáhly kapitálové příjmy v roce 2005 a to téměř 10 % z celkových příjmů. V roce 2005 mezi nejvýznamnější kapitálové příjmy patřily příjmy z prodeje akcií firmy Jihomoravská plynárenská, kteréé dosáhly výše přes 2 000 000 Kč. Důležitými položkami kapitálových příjmů jsou příjmy z prodeje pozemků a příjmy z prodeje majetku obce. Příjmům Příjm z prodeje pozemků a majetku obce je věnována kapitola 6.9 Alternativní a jiné zdroje financování. Graf č. 6: Kapitálové apitálové příjmy obce Lužice v období 2005 - 2008

3 500 000 Kč 3 000 000 Kč 2 500 000 Kč 2 000 000 Kč


1 500 000 Kč


1 000 000 Kč 500 000 Kč 0 Kč 2005

2006

2007

2008


51

5.8 Přijaté transfery Přijaté transfery (dotace) lze dělit na: •

nárokové, jež jsou poskytované automaticky na výkony přenesené působnosti

•

nenárokové poskytované dle individuálních žádostí obcí, většinou za přísně stanoveným účelem jejich čerpání.

Ve zkoumaném období nemají dotace rostoucí ani klesající tendenci. V letech 2005 a 2006 tvořily přijaté transfery kolem 3 % z celkových příjmů, což je v podstatě zanedbatelná částka a na celkových příjmech se podílely ze všech příjmů nejméně. V roce 2007 přijaté dotace vzrostly na výši 15 956 516 Kč a jejich podíl na celkových příjmech tvořil 35 %. Tento nárůst byl způsoben tím, že obec přijala dotaci ze státního ího rozpočtu ve výši 15 000 000 Kč na výstavbu multifunkční sportovní haly. V roce 2008 tvořily necelých 10 % z celkových příjmů. Podrobněji se autorka zabývá dotacemi v kapitole 6.9 Alternativní a jiné zdroje financování. Graf č. 7: Přijaté transfery obce Lužice v období 2005 - 2008

16 000 000 Kč 14 000 000 Kč 12 000 000 Kč 10 000 000 Kč 8 000 000 Kč


6 000 000 Kč


4 000 000 Kč 2 000 000 Kč 0 Kč 2005

2006

2007

2008


5.9 Alternativní a jiné zdroje financování Alternativními zdroji financování jsou myšleny dotace, strukturální fondy, PPP a úvěry. Mezi jiné zdroje financování patří vlastní příjmy, místní poplatky

52

a příjmy z majetku obce. Jiné zdroje financování však mají téměř zanedbatelný význam oproti předešlým formám financování. Dotace jsou nepravidelným příjmem obce. Záleží na tom, jestli obec v daném roce o dotace žádala, zda jí byly přiděleny peněžní prostředky a v jaké výši. Nevýhodou dotací je hlavně to, že nepřicházejí začátkem roku, ale až v průběhu a nikdy nepokrývají celou výši investice, pro kterou je dotace čerpána. Dotace nemají příliš velký význam při financování obce Lužice. Nevýhoda dotací je určitá část spolufinancování obce. Obec proto nemá žádné závratné přijaté dotace, protože není dostatek finančních prostředků na spolufinancování. Výjimkou byl rok 2007, kdy se obci podařilo získat dotaci ze státního rozpočtu ve výši 15 000 000 Kč na výstavbu již zmíněné multifunkční sportovní haly. Obec spolupracuje s firmou RENARDS s.r.o., která nabízí komplexní služby v oblasti dotačního poradenství. Prvním krokem podání žádosti o dotaci je výběr akcí. Obec si vybírá ty akce, na které má nárok a které kryjí investice do priorit obce. Poté firma sestaví žádost, jejíž součástí je projektová dokumentace, stavební povolení atd. Spousta projektů, asi dvě třetiny, se nakonec nerealizuje a dochází tak ke zmaření vložených finančních prostředků. Dotace žádá i Region Podluží, kam patří Lužice. Pomocí dotací z Regionu Podluží obec financovala značení ulic v obci. Přijaté transfery činily 360 000 Kč, výdaje obce byly ve výši 70 000 Kč. Energie z přírody je dotační titul firmy MND Servisní. Pro 25 obcí, kterých se dotýká hornická činnost je vypsáno 6 000 000 Kč. O finanční prostředky může žádat obec, školy atd. Firma MND Servisní kryje akce do 500 000 Kč. Strukturální fondy umožňují čerpat peněžní prostředky z fondů Evropské unie. Ze strukturálních fondů obec Lužice příliš nevyužívá možné peněžní prostředky z toho důvodu, že nepokrývají akce, které by obec chtěla realizovat. Stejně jako při žádání dotací z Jihomoravského kraje a ze státního rozpočtu obec spolupracuje s firmou RENARDS s.r.o. I při získávání dotací z Evropské unie obec musí vynaložit peněžní prostředky na vypracování projektů a na odborné znalecké posudky. Při neúspěšném žádání o dotaci dochází ke zmaření vynaložených finančních prostředků. Obec například uspěla v získání dotace ve výši 2 000 000 Kč na úhradu úroku z úvěru na sportovní halu. Projekty Partnerství veřejného a soukromého sektoru, ve světě označované zkratkou PPP, jsou dlouhodobé smlouvy mezi kraji, obcemi nebo státními

53

institucemi na straně jedné a soukromými firmami na straně druhé [21]. PPP vychází ze zkratek anglického termínu Public Private Partnerships. V obci Lužice jsou PPP realizovány pomocí Místní akční skupina (MAS) Dolní Morava, o.s. V roce 2008 obec obdržela dotaci na opravu Starého kvartýru ve výši 660 000 Kč, kde byla spoluúčast obce pouze 20 %. Mezi priority tohoto sdružení patří: •

vinařství a zemědělství

•

cestovní ruch

•

kulturní dědictví a tradice

•

občanské vybavení a služby

•

zachování přírodního bohatství

Základem pro stanovení záměru MAS je akční plán, který plní funkci databáze aktivit, jejichž uskutečnění je v silách MAS v horizontu dvou let. V roce 2008 bylo navrženo programovým výborem proinvestovat 6,2 mil. Kč. Propagace záměru MAS a zveřejnění výzvy k předkládání projektů je provedeno předáním informací pomocí regionálních, obecních tiskovin, kabelové TV, internetu a www stránek MAS atd. Vyhlášení příjmu žádosti probíhá formou veřejné výzvy. Po zaregistrování všech žádostí a projektů provádí předseda MAS administrativní kontrolu povinných a nepovinných příloh a posoudí, zda je žádost v souladu s programem. Úvěry nabízejí možnost investování při nedostatku peněžních prostředků. Nejideálnější variantou pro obec by bylo, kdyby nemusela využívat žádné úvěry. Nevýhodou úvěrů je totiž splácení úroků za poskytnutí úvěru. Obec vždy přeplatí něco navíc. Obec Lužice má k dispozici jeden revolvingový úvěr do maximální výše 3 000 000 Kč. Tento úvěr je využíván při finanční tísni. Dlouhodobý úvěr na 15 let má obec na 24 000 000 Kč. Úvěr musel být zřízen v roce 2007, kdy obec nebyla schopna spolufinancovat halu z vlastních prostředků. Obec měsíčně splácí 132 000 Kč splátky úvěru plus úroky z úvěru. Bez úvěru by obec nebyla schopna investovat do již zmíněné sportovní haly, ale ani do infrastruktury. Vlastní příjmy obce patří mezi nedaňové příjmy. Vlastním příjmem obce Lužice je například zisk firmy LUTES s.r.o., která je ve 100% vlastnictvím obce. Mezi další vlastní příjmy patří například příjmy z prodeje dřeva, příjmy z pronájmu

54

kanalizace, přeplatky ze záloh energie, příjmy z knihovny, příjmy z kabelové televize. Dále sem patří příjmy z pronájmu nebytových, bytových prostor a pozemků. Mezi vlastní příjmy, které se týkají přímo obecního úřadu, patří příjmy za reklamu, příjmy z prodeje brožur a knih, příjmy z pronájmu skladu firmě LUTES a příjmy z úroků. Místní poplatky jsou jediné daňové příjmy, které obec může ovlivnit. Poplatky jsou většinou ale tak nízké, že neuhradí ani vynaložené náklady. Například se platí poplatky za psy. Mezi náklady patří odchyt psů, školení pracovníků, stavění oplocených výběhů, koše na exkrementy atd. Dále obec vybírá poplatky za komunální odpad, poplatky z nemovitostí a z pozemků, a poplatky za hřbitov, kde se platí poplatek na 10 let dopředu a tento poplatek musí být proto časově rozlišen. Nejvíce peněžních prostředků z poplatků je za likvidaci komunálního odpadu. Mezi příjmy z majetku patří především příjmy z prodeje pozemků a nemovitostí. Současná tendence je nerozprodávat majetek obce, naopak spíše skupovat a to z důvodu toho, že bývají problémy s vlastníky pozemků při investiční činnosti obce. Když je majetek ve vlastnictví obce, překážky při investiční činnosti se minimalizují. Také obec skupuje pozemky kolem lesa a snaží se obnovovat lesy.

55

6

Zhodnocení financování obce Lužice

Na počátku zkoumaného období, v roce 2005, obec měla zřízený krátkodobý úvěr. Případný deficit kryla našetřenými peněžními prostředky z minulých let nebo peněžními prostředky z krátkodobého úvěru. Během roku 2007 byla obec nucena využít i dlouhodobý úvěr ve výši 24 000 000 Kč u KB, který obec bude splácet 15 let. Ve zkoumaném období obec každoročně hospodaří se schodkem, který rok od roku narůstá. Příjmy se pohybují kolem 30 000 000 Kč, kromě roku 2007, kdy dosáhly až výše zhruba 45 000 000 Kč. Výdaje jsou vždy vyšší než příjmy. Konečný schodek, v roce 2008, dosáhl výše 14 288 487 Kč. Následující graf ukazuje vývoj příjmů a výdajů a následného salda obce Lužice během sledovaného období. Graf č. 8: Srovnání příjmů a výdajů obce Lužice v období 2005 – 2008 60 000 000 Kč 50 000 000 Kč 40 000 000 Kč 30 000 000 Kč

Celkové příjmy

20 000 000 Kč

Celkové výdaje Saldo rozpočtu

10 000 000 Kč 0 Kč -10 000 000 Kč

2005

2006

2007

2008

-20 000 000 Kč Zdroj: Interní materiály obce Lužice, vlastní zpracování

Největší podíl na celkových příjmech obce mají daňové příjmy. Daňové příjmy každoročně tvoří více než 70% podíl na celkových příjmech s výjimkou roku 2007, kdy tento podíl byl necelých 50 %. Obvykle dalším výrazným příjmem obcí bývají dotace, ale ty jsou kupodivu celkem nízké, s výjimkou roku 2007, kdy dosáhly podíl 35 % na celkových příjmech. Následující graf ukazuje strukturu rozpočtových příjmů obce Lužice ve sledovaném období.

56

Graf č. 9: Struktura příjmů obce Lužice v období 2005 - 2008

50 000 000 Kč 45 000 000 Kč 40 000 000 Kč 35 000 000 Kč

Přijaté transfery

30 000 000 Kč 25 000 000 Kč


20 000 000 Kč

Nedaňové příjmy

15 000 000 Kč

Daňové příjmy

10 000 000 Kč 5 000 000 Kč 0 Kč 2005

2006

2007

2008

Zdroj: Interní materiály obce Lužice, L vlastní zpracování.

Graf č. 10 zobrazuje vývoj ukazatel dluhové služby ve zkoumaném období. Na první pohled lze vidět nárůst tohoto ukazatele.. Nárůst dluhové služby je ovlivněn hospodařením obce. Je důležité říct, že zadlužení obce je v pořádku a je zcela únosné. Ukazatel dluhové služby se vypočítá jako podíl dluhové služby a dluhové základny. Od roku 2009 se ruší usnesení vlády ze dne 14. dubna dubn 2004 č. 346, o Regulaci zadluženosti obcí a krajů pomocí ukazatele dluhové služby. Byla tolerována výše dluhové služby do 30 %. Nově Ministerstvo financí každoročně provádí výpočet soustavy informativních informativních a monitorujících ukazatelů. Mezi informativní ukazatele zatele patří například i ukazatel dluhové služby. Graf č. 10: Ukazatel dluhové služby v letech 2005 - 2008 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0%

7,86

2,78 0,04

2005

0,14 2006

2007

2008

Zdroj: droj: Interní materiály obce Lužice, vlastní zpracování.

57

6.1 Financování obce ze státního rozpočtu Je obec financována dostatečně vzhledem k rozvojovým prioritám obce? Rozhodně ne. Ze státního rozpočtu jdou do pokladny obce část daňových příjmů a přijaté transfery. Mezi rozvojové priority patří především investice do infrastruktury – cyklostezky, chodníky, parky, hřiště. Jak již bylo zmíněno, právě investice do infrastruktury jsou bez využití úvěru nemožné, tudíž je financování ze státního rozpočtu po této stránce nedostačující. Hlavní prioritou obce byla výstavba sportovní haly, tato akce již je zrealizována. V roce 2008 byla slavnostně otevřena nová víceúčelová sportovní hala, která slouží nejen škole, ale i obyvatelům Lužic. Na vybudování haly obdržela obec dotaci ze státního rozpočtu ve výši 15 mil. Kč. Celkové náklady na výstavbu byly 39 mil. Kč. Hala tedy byla ze státního rozpočtu financována 38,5 %, financování zbývající částky je realizováno prostřednictvím dlouhodobého úvěru na 15 let u Komerční banky ve výši 24 mil. Kč. Stát se v současné době soustředí více na protidrogovou prevenci než na sportovní zařízení, a proto by obec bez úvěru nebyla schopna postavit sportovní halu. Obec mohla získat dotaci na halu až ve výši 70 %, ale to jen v tom případě, že by velikost odpovídala počtu dětí základní školy. V tom případě by tato hala byla absolutně nevyhovující pro veřejnost. Proto se obec rozhodla postavit „nestandardní“ sportovní halu a dostala tak dotaci jen 38,5 %. Mezi úkoly obce patří i výkon státní správy. Komunikace mezi občany a úřadem neustále narůstá. Jak již bylo zmíněno, v obci Lužice budou zavedeny nově i datové schránky. Obce jsou proto nuceny nabírat nové pracovní síly, více financovat do školení, mezd a vybavení obecního úřadu. Tento nárůst komunikace není však zohledněn ze strany státu po finanční stránce. Obec Lužice využívá peněžní prostředky ze státního rozpočtu nejen formou daňových příjmů a dotací, ale i pomocí státních investic. Touto formou obec zajišťuje finanční prostředky na rekonstrukci ulice Velkomoravská. Vlastníkem vozovky je Jihomoravský kraj, vlastníkem chodníků, cyklostezky a parkovacích míst je obec Lužice. Do současné doby tyto státní investice činily 30 000 000 Kč. Tato částka nefiguruje ani v příjmech ani ve výdajích obce. Obec tyto peněžní prostředky nedostává automaticky. Musí vypracovávat projekty a žádat o tyto investice, jinak by je stát investoval jinde. V budoucnu se počítá s další investicí ve výši 17 000 000 Kč na dokončení výstavby.

58

6.2 SWOT analýza vzhledem k financování obce SWOT analýza je metoda, při které se identifikují silné stránky (Strength), slabé stránky (Weaknesses), příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats). Silné a slabé stránky jsou faktory vnitřní, které ovlivňují hodnotu obce (majetek, dovednosti, zdroje financování). Naproti tomu příležitosti a hrozby jsou faktory vnějšími, které obec nemůže příliš ovlivnit, ale může je identifikovat pomocí vhodné analýzy demografických, ekonomických, politických, technických, sociálních, legislativních a kulturních faktorů působících v okolí obce. Následující SWOT analýza je zpracována pouze bodově, není potřeba ji více komentovat, protože je shrnutím toho, co již bylo zmíněno v této práci. Tab. č. 13: SWOT analýza obce Lužice Silné stránky •

Slabé stránky •

získání dotace ze státního rozpočtu na výstavbu haly

•

nevyužívání finančních prostředků z EU

•

spolupráce s mikroregionem Podluží

nízký podíl dotací na financování obce

•

expanze obce

•

zkvalitnění životní úrovně

vzhledem k vysokým výdajům

občanů

obce

•

•

•

nadprůměrné zabezpečování služeb pro občany obce

•

•

získání modré stuhy za

•

2. místo v soutěži Vesnice roku 1. místo v celostátní soutěži 1. místo v Jihomoravské soutěži „O křišťálovou popelnici“

•

nutnost využívání úvěru a s tím i splácení úroku z úvěru

Cesty městy •

růst zadluženosti z důvodu rozsáhlých investičních akcí

2008 •

ve sledovaném období každoroční schodek

společenský život v obci •

nedostatečné financování

partnerství s francouzskou obcí Isdes

59

Příležitosti •

Hrozby

čerpání finančních prostředků z

•

finanční krize

EU

•

novela zákona o DPH

•

plánovaná daňová reforma

•

monitoring hospodaření obcí MF

•

sdružování obcí

•

ukončení možnosti převodů

•

při počtu obyvatel 3 000 je možná

neutracených prostředků do

změna formy obce na město

rezervních fondů

•

•

•

výborná dopravní obslužnost

neustálý nárůst komunikace

obce

mezi občany a úřadem, který

Téma financování obcí v popředí

není zohledněn po finanční

zájmu

stránce Zdroj: vlastní zpracování

6.3 Úvaha de lege ferenda16 ve vztahu k zákonu o RUD V České republice v současné době funguje model založený na daňových příjmech. Daňový výnos je většinou nerovnoměrně rozložen a to proto, že existují velké rozdíly v míře finanční soběstačnosti mezi obcemi, proto je nutné využít jiné finanční nástroje na zmírnění těchto rozdílů, prostřednictvím přerozdělovacích procesů uvnitř rozpočtové soustavy. Současné rozpočtové určení daní využívá více sdílené daně, neboť umožňují do určité míry snižovat tyto rozdíly dané rozdílnou daňovou kapacitou v obcích. Od 1. 1. 2001 je v platnosti zákon o rozpočtovém určení daní, který upravuje daňové příjmy obcí. V listopadu 2007 byla schválena novela zákona o rozpočtovém určení daní, která zvýšila podíl sdílených daní. Nově se klade důraz nejen na počet obyvatel, ale i na plochu katastrálního území. Tato novela pomohla s financováním nejmenším obcím do 100 obyvatel, kdy na jednoho občana vychází 11 000 Kč ročně. Největší propad ale zaznamenaly obce s 300 až 10 000 obyvateli. V této kategorii se nachází paradoxně největší počet obcí ČR a na obyvatele vychází 8 000 Kč ročně. V porovnání Praha dostává 34 000 Kč na obyvatele. Tento rozdíl ovšem není tak dramatický jak vypadá, protože Praha je zároveň i vyšším územně správním celkem. Velkou nevýhodou pro obce je to, že daňové příjmy přicházejí postupně měsíc po měsíci na účet obcí. Obce musejí proto čekat s různými investičními Úvaha o tom, jaké by právo mělo být, co z hlediska uvažujícího subjektu by mělo či nemělo být upraveno. 16

60

záměry až ke konci roku nebo investují ze začátku roku a žádají pak firmy o delší doby splatnosti faktur. Výhodou je, že obec má tyto příjmy jisté, dají se dobře předvídat.

Další nevýhodou, že daňové příjmy obec těžko ovlivní. Základem

pro výpočet sdílených daňových příjmů je počet občanů obce a plocha katastrálního území obce. Aby obce dosáhly vyšších daňových příjmů, musely by zvyšovat počet občanů obce a zvětšovat plochu katastrálního území. Dříve bylo základem pouze počet obyvatel, změna nastala již zmíněnou novelou zákona. Tato změna vedla určitě k lepšímu pro ty nejmenší obce, dá se hovořit o objektivnějším financování obcí ze strany státu, ale právě největší část obcí si spíše pohoršila. Mezi tyto obce patří i Lužice. Bylo by vhodné vzít v úvahu nejen počet obyvatel a plochu katastrálního území, ale i výnosy obce, které by se mohly zohlednit při rozdělování finančních prostředků. V následující tabulce jsou uvedeny koeficienty postupných přechodů a násobky postupných přechodů, které se používají pro výpočet sdílených daní. Tab. č. 14: Koeficienty postupných přechodů a násobky postupných přechodů

Obce s počtem obyvatel

0-300

Koeficienty postupných

Násobek postupných

přechodů

přechodů

1,0000

1,0000 x počet obyvatel obce 300 + 1,0640 x počet

301-5 000

1,0640

obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 300 5 300,8+1,3872 x počet

5001-30 000

1,3872

obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 5 000 39 980,8 + 1,7629 x počet

30 001- a více

1,7629

obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 30 000

Zdroj: Příloha zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům.

61

7

Závěr

Bakalářská práce se zabývala tématem financování obce. Největší důraz byl kladen na daňové příjmy, které jsou poskytovány ze státního rozpočtu a které tvoří největší část příjmů obcí. Současným trendem je zvyšující se podíl daňových příjmů na celkových příjmech obce. Změny v oblasti daňových příjmů přinese plánovaná Daňová reforma 2010, kterou Ministerstvo financí představilo v dubnu roku 2008. Reforma má tři pilíře, prvním je změna zdaňování příjmů a majetku, druhým pilířem je změna daňového procesu, třetím pak institucionální změna spočívající ve vytvoření jednoho výběrního místa pro daně, cla a pojistné. Rok 2009 přinesl pro financování obce změny v tom, že už neexistuje možnost převést neutracené finanční prostředky do rezervního fondu, který byl důležitý pro úhradu schodku rozpočtu obce a financování neplánovaných potřeb. Další změnou je nově zavedený monitoring hospodaření obcí, které provádí Ministerstvo financí. Poslední změnou, která ovlivňuje financování obcí je novela zákona o DPH č. 302/2008 Sb. ze dne 17. července 2008 účinná od 1. 1. 2009, která oproti předešlému zákonu neumožňuje obcím vybrat si, zda budou plátci DPH nebo ne. Pro obce znamená, pokud má obec v příjmech z ekonomických činností a z nájemného obrat alespoň 1 mil. Kč za 12 měsíců po sobě jdoucích, stává se plátcem DPH. Do roku 2008 se do obratu obce započítávaly pouze částky, o kterých obec účtovala jako o výnosech za uskutečněná plnění. Vzhledem k tomu, že obce neúčtují na výnosech, ale na příjmech, je obrat velice nízký nebo úplně nulový, čímž nepřekročí práh registrace 1 mil. Kč. Financování obce ovlivňuje současná finanční krize. Pokles výroby znamená snížení daňových příjmů. Pokud klesne výroba o 2 %, daňové příjmy budou stagnovat. Tuto informaci vzala obec Lužice v potaz při sestavování rozpočtu

na

rok

2009

a

nepočítala

tak

s nárůstem

daňových

příjmů.

Schválené příjmy jsou ve výši 27 853 000 a výdaje 37 808 400 Kč. Opět se tedy počítá se schodkem ve výši zhruba 10 000 000 Kč. Pokud by obec hospodařila podle schváleného rozpočtu, skončilo by neustálé narůstání deficitu. Největší schodek byl zaznamenán v posledním zkoumaném roce 2008 a to 14 288 487 Kč. Otázkou je, zda je současné zadlužení pro obec Lužice únosné a zda hospodaří obec hospodárně. Obec využívá finanční prostředky účelně, ve prospěch občanů. Během zkoumaného období nedošlo k výraznému zadlužení obce. Tu skutečnost,

62

že zadlužení obce je únosné dokazuje ukazatel dluhové služby, který dosahuje poměrně nízkých hodnot. Hospodaření obce je dlouhodobě ovlivněno jedním dlouhodobým úvěrem na 24 mil., který je rozložen na 15 let. Jedním z cílů práce bylo analyzovat příjmy a výdaje obce Lužice za rok 2005 – 2008. Došla jsem k závěru, že obec hospodaří každoročně se schodkem, který postupně narůstá a rozpočet tím pádem není vyrovnaný, převažují výdaje. Důvodem jsou rozsáhlé investice, které vedou k zvelebování obce a zkvalitnění životní úrovně. Důkazem toho je i II. místo v soutěži Vesnice roku 2008 a modrá stuha za společenský život v obci. Tyto investice směřují do zabezpečování statků pro občany obce. Obec Lužice zabezpečuje veřejné i lokální statky nadstandardně pro své obyvatele. V obci je dostatečné kulturní i sportovní vyžití. Je zde velice dobrá dopravní obslužnost. Děti mohou navštěvovat místní mateřskou školu, základní školu, základní uměleckou školu i knihovnu. O úklid a zvelebování obce se stará firma LUTES, s.r.o. Nedostatek týkající zabezpečování statků bych viděla v tom, že obecní úřad nemá dostatečné prostory pro konání svatebních obřadů a pro scházení zastupitelstva obce. V obci také absentuje kulturní dům. Veškeré kulturní akce se odehrávají v místní Sokolovně, která není ve vlastnictví obce a není v ideálním stavu. V obci je i málo ubytovacích kapacit. Obec má ve vlastnictví 12 lůžek, ale to není dostačující. Obec si je všech těchto nedostatků vědoma a jsou v současné době prioritami obce. Největší investicí ve zkoumaném období byla investice do víceúčelové sportovní haly, která slouží jak obyvatelům Lužic, tak i obyvatelům z okolních vesnic. Také ji využívá škola jako tělocvičnu. Postavení této haly bylo hlavní prioritou obce. Jednou z dalších priorit je vybudování společensko-informačního komunitního centra a ubytovacích prostor. Dalším dílčím cílem této práce bylo zjistit, zda se obec snaží dosáhnout 3 000 obyvatel. Pro obec Lužice už není přínosné získat více občanů. Je však naplánována výstavba 40 domů. Uvažuje se tak přírůstek asi 160 obyvatel, což povede k nárůstu nad 3 000 obyvatel. Další zastavěnost obce už je ale nežádoucí. Z pohledu financování obce obecně doporučuji, aby se obce snažili zvyšovat počet obyvatel, což vede ke zvyšování daňových příjmů. Velice důležité je, aby v každé obci byl zaměstnanec s ekonomickým vzděláním, který dohlíží na hospodaření obce. Osobně si myslím, že pro obce je schůdnější spolupracovat při žádání o dotace různých typů s firmou zabývající se dotačním poradenstvím, tak jak to dělá obec Lužice. Obec tak nemusí zaměstnávat dalšího zaměstnance, který by rozuměl problematice dotací. Pokud chce obec financovat rozsáhlé akce, je

63

efektivnější využít finanční prostředky z prodeje majetku a pozemků (kapitálové příjmy) než financovat akce pomocí dlouhodobých úvěrů. V případě úvěrového financování se obec zadluží na několik let dopředu a musí každoročně splácet splátky úvěru plus úroky navíc. Konkrétně pro obec Lužice doporučuji více využívat finanční prostředky ze strukturálních fondů. Obec by mohla do budoucna využít například: •

ROP NUTS II Jihovýchod, prioritní osa 1 Dostupnost dopravy – na dokončení vybudování cyklostezek v obci,

•

ROP NUTS II Jihovýchod, prioritní osa 3 Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel – na úpravu veřejné zeleně, parků, dětských hřišť a na modernizaci a zkvalitňování vybavení vzdělávacích zařízení,

•

OP Lidské zdroje a zaměstnanost, prioritní osa 4 Veřejná správa a veřejné služby – na vzdělávání zaměstnanců Obecního úřadu.

Díky zpracování této práce jsem pronikla do tajů financování obcí, zákona o rozpočtovém určení daní, možností získání dotací atd. V budoucnu bych se ráda uplatnila v tomto oboru.

64

8

Seznam literatury •

[1]

Knihy HAMERNÍKOVÁ, B. Financování ve veřejném a neziskovém nestátním sektoru. Praha: EUROLEX BOHEMIA, s.r.o., 2000. 213 s. ISBN 80-902752-3-0.

[2]

HAMERNÍKOVÁ, B., MAAYTOVÁ,A. A KOL. Veřejné finance. Praha : ASPI, 2007. 364 s. ISBN 978-80-7357-301-0.

[3]

HAVLAN, P. a kolektiv. Majetek obcí a krajů. 2. vyd. Praha: Linde Praha, a. s., 2008. 318 s. ISBN 978-80-7201-708-9.

[4]

JANKŮ, M. A KOL. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 642 s. ISBN 80-7179-499-6.

[5]

JURČÍK, R., MERVARTOVÁ, J. Správní právo hmotné. 1. vyd. Brno : [s.n.], 2006. 181 s. ISBN 80-7157-931-9.

[6]

KOLEKTIV AUTORŮ, Lužice 1250 – 2000. Břeclav: Moraviapress 2000, ISBN 80-86181-33-2.

[7]

MARKOVÁ, H. Finance obcí, měst a krajů. 1. vyd. Praha : ORAC, 2000. 190 s. ISBN 80-86199-23-1.

[8]

MUSGRAVE, R., MUSGRAVEOVÁ, P. Veřejné finance v teorii a praxi. Praha: MANAGEMENT PRESS, a. s., 1994. 946 s. ISBN 80-85603-76-4.

[9]

PAŘÍZKOVÁ, I. Finance územních samosprávných celků. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1998. 178 s. ISBN 80-210-1997-2.

[10]

PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 4. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2008. 580 s. ISBN 978-80-7357-358-4.

[11]

PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI, a. s., 2005. 555 s. ISBN 80-7357-052-1.

65

•

Legislativa

[12]

Ústavní zákon č.1/1993 Sb., Ústava ČR.

[13]

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů.

[14]

Zákon č. č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

[15]

Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů.

[16]

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

[17]

Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

[18]

Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů.

[19]

Usnesení vlády ČR ze dne 12. listopadu 2008 č. 1395, o monitoringu hospodaření obcí.

[20] •

Zákon č. 475/2008 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2009. Internetové zdroje

[21]

Ministerstvo financí [online], dostupné z:

[22]

Český statistická úřad [online], dostupné z:

[23]

Jihomoravský kraj [online], dostupné z:

[24]

Strukturální

fondy

[online],

dostupné

z:

fondy.cz/> [25]

Regionální operační program NUTS II Jihovýchod [online], dostupné z:

[26]

DNES [online], dostupné z:

[27]

Lužice [online], dostupné z:

[28]

Podluží [online], dostupné z:

[29]

Česká daňová správa [online], dostupné z:

66

Seznam zkratek a.s.

Akciová společnost

ČR

Česká republika

ČSR

Československá republika

DPH Daň z přidané hodnoty ERDF Evropského fondu pro regionální rozvoj ESF

Evropského sociálního fondu

EU

Evropská unie

FO

Fyzická osoba

FS

Fondu soudržnosti

JMK Jihomoravský kraj MF

Ministerstvo financí

MŠ

Mateřská škola

OÚ

Obecní úřad

PO

Právnická osoba

POV Program obnovy vesnice PPP

Projekty Partnerství veřejného a soukromého sektoru

ROP Regionální operační program RUD Rozpočtové určení daní Sb.

Sbírka zákonů

SR

Státní rozpočet

s.r.o

Společnost s ručením omezeným

TJ

Tělovýchovná jednota

ZŠ

Základní škola

ZUŠ Základní umělecká škola

67

Seznam grafů, tabulek a schémat Graf č. 1:

Celostátní hrubý výnos sdílených daní v letech 2005 až 2009

21

Graf č. 2:

Finanční vztahy k rozpočtům obcí v úhrnech po krajích

25

Graf č. 3:

Alokace v období 2007–2013

28

Graf č. 4:

Daňové příjmy obce Lužice v letech 2005 – 2008

49

Graf. č. 5:

Nedaňové příjmy obce Lužice v letech 2005 – 2008

50

Graf č. 6:

Kapitálové příjmy obce Lužice v letech 2005 – 2008

51

Graf č. 7:

Přijaté transfery obce Lužice v letech 2005 – 2008

52

Graf č. 8:

Srovnání příjmů a výdajů obce Lužice

56

Graf č. 9:

Struktura příjmů obce Lužice v letech 2005 – 2008

57

Graf č. 10:

Ukazatel dluhové služby v letech 2005 – 2008

57

Tab. č. 1:

Příjmy obce v roce 2005

37

Tab. č. 2:

Výdaje obce Lužice v roce 2005

38

Tab. č. 3:

Financování obce Lužice v roce 2005

39

Tab. č. 4:

Příjmy obce v roce 2006

40

Tab. č. 5:


41

Tab. č. 6:


42

Tab. č. 7:

Příjmy obce Lužice v roce 2007

43

Tab. č. 8:


44

Tab. č. 9:


45

Tab. č. 10:

Příjmy obce Lužice v roce 2008

46

Tab. č. 11:


47

Tab. č. 12:


48

Tab. č. 13:

SWOT analýza obce Lužice

59

Tab. č. 14:

Koeficienty postupných přechodů a násobky

61

Schéma č. 1: Daňové příjmy veřejných rozpočtů v ČR

20

Seznam příloh Příloha č. 1: Struktura rozpočtového určení daní od roku 2008 Příloha č. 2: Rozpočtový proces u rozpočtu obce v ČR Příloha č. 3: Kraje a okresy k 1. 1. 2008 Příloha č. 4: Územní plán obce Lužice Příloha č. 5: Fotografie obce Lužice

69

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav práva a humanitních věd. Financování obce

Recommend Documents