Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Brno 2009

Lucie Uvarová

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav regionální a podnikové ekonomiky

Zásady tvorby rozpočtu obce Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Doc. Ing. Jaroslav Jánský, CSc. Brno 2009

Lucie Uvarová

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Zásady tvorby rozpočtu obce“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů uvedených v seznamu literatury.

V Brně dne 20. 5. 2009

……………………………… podpis

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala panu Doc. Ing. Jaroslavu Jánskému, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této práce. Také bych ráda poděkovala referentce finančního odboru Úřadu městské části Brno – Žabovřesky, paní Nataše Zemanové, a ostatním zaměstnancům úřadu, za poskytnutí nezbytných materiálů a informací, bez nichž by tato práce nevznikla.

ABSTRAKT Bakalářská práce je vypracována na téma „Zásady tvorby rozpočtu obce“. V literární rešerši jsou vymezeny základní pojmy z dané problematiky, především obecní rozpočet, se zaměřením na jeho strukturu, tvorbu, zásady rozpočtu, příjmové a výdajové stránky rozpočtu. Vlastní práce se zabývá problematikou tvorby a čerpání rozpočtu na příkladu městské části Brno – Žabovřesky. Jednotlivé položky příjmů a výdajů jsou analyzovány dle skutečných hodnot v pětiletém období a to včetně financování. Ve vlastní práci je rovněž ukázán vztah města Brna k městským částem a to z hlediska rozpočtů. V závěru práce je provedena analýza majetku obce.

Klíčová slova Obecní rozpočet, rozpočtové příjmy, rozpočtové výdaje, financování, majetek

ABSTRACT This bachelor's thesis is elaborated on the theme of "Principles of community budget“. In the literary research are set out basic terms of the issue, particularly the municipal budget, focusing on its structure, development, principles of budget, revenue and expenditure budget. Own work deals with the problems production and dumping budget for example the city district Brno – Žabovřesky. Individual items of income and expenditure are analyzed according to the actual values in the five-year period, including financing. In own work is also shown a relationship to the city of Brno and city districts in terms of budgets. In conclusion this work is an analysis of community property.

Key Words The municipal budget, budgetary revenues, budgetary expenditures, funding, property

OBSAH 1

ÚVOD ...................................................................................................................... 8

2

LITERÁRNÍ REŠERŠE........................................................................................... 9 2.1

Územní samospráva ....................................................................................... 9

2.2

Charakteristika obce ....................................................................................... 9

2.2.1

Působnost obce ......................................................................................... 9

2.3

Orgány obce ................................................................................................... 11

2.4

Hospodaření obce ......................................................................................... 13

2.4.1

Rozpočet obce......................................................................................... 13

2.4.2

Rozpočtový proces................................................................................. 15

2.4.3

Rozpočtová skladba............................................................................... 17

2.4.4

Příjmy rozpočtu...................................................................................... 20

2.4.5

Výdaje rozpočtu ..................................................................................... 22

2.4.6

Financování – třída 8 ............................................................................. 24

2.5

Majetek obce................................................................................................... 25

2.5.1

Vymezení majetku obce ........................................................................ 25

2.5.2

Hospodaření s majetkem obce ............................................................. 28

2.5.3

Ukazatel dluhové služby ...................................................................... 28

3

CÍL PRÁCE A METODIKA ................................................................................ 30

4

VLASTNÍ PRÁCE ................................................................................................ 31 4.1

Město Brno ..................................................................................................... 31

4.1.1 4.2

Hospodaření města Brna ...................................................................... 31

Městská část Brno – Žabovřesky................................................................. 32

4.2.1

Historie MČ Brno – Žabovřesky .......................................................... 32

4.2.2

Činnost Úřadu městské části Brno - Žabovřesky .............................. 33

4.3

Finanční vztah města Brna a městských částí ........................................... 33

4.4

Hospodaření MČ Brno – Žabovřesky ........................................................ 37

4.4.1

Příjmy rozpočtu...................................................................................... 37

4.4.2

Výdaje rozpočtu ..................................................................................... 47

4.4.3

Financování............................................................................................. 49

4.4.4

Majetek obce ........................................................................................... 51

5

4.4.5

Rok 2008 a návrh rozpočtu roku 2009................................................. 53

4.4.6

Ukazatel dluhové služby ...................................................................... 54

ZÁVĚR................................................................................................................... 56

LITERATURA A POUŽITÉ ZDROJE........................................................................ 58 SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 59 SEZNAM GRAFŮ........................................................................................................ 59 SEZNAM ZKRATEK................................................................................................... 60 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 60

1 ÚVOD Hospodaření obcí stojí na dvou pilířích, jedním je rozpočet a druhým majetek obce. Rozpočet můžeme brát jako finanční plán určitého společenství lidí, které na jednu stranu stanoví své předpokládané příjmy a na druhou stranu své předpokládané výdaje. Bez tohoto určení by tato společnost nemohla existovat. Vlastnictví majetku zase obci umožňuje samostatně s ním nakládat a hospodařit. Rozpočet je tedy dokument, který je pro hospodaření obcí zásadní. Správné sestavení rozpočtu je však nejtěžším úkolem obce. Obec musí zjistit, jaké bude mít v daném roce příjmy a od těchto příjmů určit výši výdajů. Diskutovaným tématem rozhodování o rozpočtu je také financování obce a hospodaření obce s jim svěřeným majetkem. Ve své práci se zaměřuji podrobně na rozpočet městské části Brno – Žabovřesky včetně jejího vztahu k rozpočtu města Brna. Podklady nezbytné pro vypracování této práce jsem získala z finančního odboru Úřadu městské části Brno – Žabovřesky. Na tomto finančním odboru jsem vykonávala svoji odbornou praxi v rámci studia na Provozně ekonomické fakultě, oboru manažersko - ekonomického. V literární rešerši práce vymezuji hlavní pojmy týkající se územní samosprávy a obce. Další část práce se věnuje problematice rozpočtu obce, a to jak tvorbě a struktuře rozpočtu, příjmovým a výdajovým částem rozpočtu, ale například i zásadám tvorby obecního rozpočtu. Ve vlastní práci charakterizuji nejprve město Brno a uvádím obecné informace o městské části Brno - Žabovřesky, která pod město Brno přísluší. Taktéž v práci najdeme jejich vzájemné propojení a to především z hlediska rozpočtů. Většinu vlastní práce pak zaujímá konkrétní rozbor rozpočtu městské části a jejího majetku. Závěr bakalářské práce je zaměřen na zhodnocení hospodaření městské části Brno – Žabovřesky s možnými doporučeními ke zlepšení tohoto systému hospodaření.

8

2 LITERÁRNÍ REŠERŠE 2.1 Územní samospráva „Územní samospráva zabezpečuje řadu úkolů, nejdůležitější jsou úkoly ekonomické povahy, tedy zabezpečování různých druhů veřejných statků. Důležitým nástrojem zabezpečování úkolů územní samosprávy a financování potřeb v lokálním a regionálním veřejném sektoru, ale i pro ovlivňování dlouhodobého sociálně ekonomického rozvoje v obcích v regionu, jsou rozpočty

jednotlivých

článků

územní

samosprávy,

případně

další

mimorozpočtové účelové fondy.“ 1

2.2 Charakteristika obce Charakteristiku obce jako územního společenství občanů, které má právo na samosprávu, určuje základní zákon státu, tedy Ústava ČR. Obec se v ní vyznačuje třemi základními znaky a to územím, občany, kteří na tomto území žijí a působností obce, tedy samosprávou. V zákoně č. 128 /2000 Sb. o obcích najdeme obec vymezenou jako „základní územní samosprávné společenství občanů tvořící územní celek, který je vymezen hranicí území obce, každá část území České republiky je součástí území některé obce, nestanoví-li zákon jinak.“

2.2.1 Působnost obce Obec je právnická osoba a Ústava ČR i zákon o obcích jí označují za tzv. veřejnoprávní korporaci. Je tedy právnickou osobou veřejného práva a vykonává působnost v oblasti veřejné správy. Obec je nadána dvěma druhy působnosti a to samostatnou působností (samosprávou) a přenesenou působností (státní správou), které musí vždy při výkonu své funkce rozlišovat.

1

PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004. s. 196

9

Samostatná působnost Samostatná působnost obce určuje obci právo samostatně se rozhodovat v mnoha oblastech veřejné správy, mít obecní majetek a hospodařit s ním dle vlastního rozpočtu, což je vymezeno v zákoně o obcích. Samostatnou působnost obce vykonává v ČR volené zastupitelstvo, samotná realizace pak připadá výkonným orgánům a obecnímu úřadu. Právo na vlastní samosprávu určuje obci Ústava ČR. Rozsah samostatné působnosti je pro všechny obce stejný bez ohledu na to, kolik obyvatel obec má. Z hlediska práva je teda vytvořena naprostá rovnost mezi jednotlivými obcemi, faktický rozsah samosprávy pak ale záleží především na tom, s jak vysokým rozpočtem obec disponuje. V této působnosti není obec nikomu podřízena, ani orgánům kraje ani orgánům státu, podléhá však do jisté míry dozoru ze strany státu.

Přenesená působnost Vedle

samosprávy

vykonává

obec

také

přenesenou

působnost,

tedy

samostatnou správu delegovanou na obec státem. Vykonávají ji výkonné orgány obcí a jsou v této činnosti podřízeny a kontrolovány orgány státní správy a krajskými úřady. Obecní úřad vykonává v přenesené působnosti státní správu v rozsahu vymezeném v zákoně o obcích. Rozsah výkonu přenesené působnosti se u obcí liší a to především s ohledem na to, o jakou obec jde. Podle rozsahu svěřené státní správy rozděluje zákon o obcích obce na tři kategorie, a to na obce, obce s pověřenými obecními úřady a obce s rozšířenou působností. Vedle tohoto rozdělení máme také obce s matričním úřadem nebo stavebním úřadem. Odlišný rozsah výkonu přenesené působnosti však neznamená, že by se obce nacházely v pozici nadřízenosti nebo podřízenosti.

10

2.3 Orgány obce Podle PEKOVÉ, lze v demokratických zemích na municipální úrovni rozdělit orgány obce do dvou skupin a to na:
volené orgány, složené z volených zástupců občanů, v nichž pracují dobrovolně členové - občané, a
výkonné orgány s placenou administrativou – zaměstnanci.2

Zastupitelstvo obce je kolektivním voleným orgánem, kterému je podle § 84 a § 85 zákona o obcích vyhrazeno rozhodovat o nejdůležitějších záležitostech patřících do samostatné působnosti obce. Do pravomocí zastupitelstva v rámci samostatně působnosti obce patří zejména schvalování rozpočtu a závěrečného účtu obce, vydávání obecně závazných vyhlášek, program rozvoje obce, volba a odvolání starosty, místostarosty a členů rady obce a podobně. V neposlední řadě je to taktéž zřizování obecní policie, rozhodování o názvech ulic a dalších veřejných prostranství. Zasedání zastupitelstva obce jsou pořádány většinou jednou za měsíc a musí na nich být přítomna nadpoloviční většina členů zastupitelstva. K platnému usnesení musí být vyslovena nadpoloviční většina všech zastupitelů, nikoliv tedy jen nadpoloviční většina přítomných zastupitelů na zasedání. Zasedání zastupitelstva jsou vždy veřejná, svolává a řídí je starosta obce. Členové zastupitelstva jsou zvolení zástupci jednotlivých stran, popřípadě i nezávislí zastupitelné. Jsou voleni na čtyřleté volební období a podle zákona o obcích se rozlišují na dvě skupiny, a to na uvolněné, kteří jsou ze svého současného pracovního poměru dlouhodobě uvolněni a je jim přiznána měsíční odměna podobna platu a neuvolněné členy zastupitelstva, kterým odměna vyplacena být může, nikoliv však musí. Počet členů zastupitelstva je odvozen od počtu obyvatel obce a velikosti územního obvodu obce.

2

PEKOVÁ, J.: Hospodaření obcí a rozpočet. Praha: Codex Bohemia, 1997. s. 43

11

Rada obce je výkonným orgánem obce pro samostatnou působnost obce a skládá se ze starosty, místostarosty a radních. Vykonává především to, co je jí uloženo od zastupitelstva a tomuto orgánu také odpovídá. Starostu, místostarostu a další členy rady obce volí do svých řad zastupitelstvo. Jednání rady obce jsou neveřejná zasedání a usnesení rady je schváleno jen tehdy, hlasuje-li pro usnesení nadpoloviční většina všech jejích členů. Počet členů rady je lichý, musí se pohybovat v rozmezí od pěti do jedenácti a nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva. Rada obce však nepůsobí ve všech obcích. Tam, kde je počet členů zastupitelstva menší než patnáct, se rada nevolí a její pravomoc přebírá starosta obce a do určité míry i zastupitelstvo.

Funkce starosty je především zastupování obce navenek, je tedy v postavení statutárního orgánu právnické osoby. Podíl na rozhodování o záležitostech patřících do samosprávy obce mají ale kolektivní orgány, tedy zastupitelstvo a rada, funkci starosty lze teda přirovnat spíše k funkci prezidenta. Starosta svolává zastupitelstvo obce a je mu také odpovědný. Připravuje, svolává, a řídí schůze rady obce, jmenuje a odvolává tajemníka obce a není-li tajemník zvolen, vykonává jeho funkci. U obcí, kde se nevolí obecní rada, přebírá starosta i tuto funkci. Ve statutárních městech zaujímá funkci starosty primátor, který je rovněž volen zastupitelstvem obce a je mu odpovědný. Primátor funguje jako představitel statutárního města.

Obecní úřad vykonává veškerou státní správu svěřenou obci s výjimkou té, kterou zákon výslovně přiznává zastupitelstvu, radě a starostovi. V samostatné působnosti většinou obecní úřad plní úkoly, které mu zadalo zastupitelstvo nebo rada obce a pomáhá výborům zastupitelstva a komisím rady v jejich činnosti. Dá se říci, že obecní úřad je takovým servisem samosprávy.

12

Obecní úřad je tvořen starostou, jeho zástupci, tajemníkem obecního úřadu a zaměstnanci obce. V čele úřadu stojí starosta, který je v pozici nadřízenosti nad zaměstnanci obce v úřadu a také tajemníka. Výkonným orgánem obecního úřadu jsou odbory. Počet odborů a jejich zaměření závisí na velikosti obce a rozsahu samostatné a přenesené působnosti obce. Struktura a názvy odborů nejsou předepsány a proto se mohou v jednotlivých obcích lišit.3

2.4 Hospodaření obce Hospodaření obce závisí na dvou pilířích. Jedním z nich je rozpočet obce a druhý majetek obce. Veřejné rozpočty lze brát jako finanční plán společenství lidí, ve kterém se stanoví předpokládané příjmy a předpokládané výdaje za určité časové období. Vždy by se měl předpokládaný rozsah výdajů obce, odvíjet od dostupných příjmů obce.

2.4.1 Rozpočet obce Územní rozpočet je jedním z nejdůležitějších nástrojů zajištění činnosti územní samosprávy. Každá obec musí vytvářet rozpočet, je jejím finančním plánem, podle kterého celý rok hospodaří. Rozpočet je významný dokument, který musí obec každý rok sestavovat a zastupitelstvo každoročně schvalovat. Obecní rozpočty jsou součástí veřejných rozpočtů, do které dále patří také například rozpočty krajské, rozpočty příspěvkových organizací zřizovanými územně správními celky, rozpočet státní, rozpočty zdravotních pojišťoven apod. V praxi územních rozpočtů je velmi důležité rozhodování o optimálním přiřazení příjmů a výdajů. Toto optimální přiřazení ovlivňuje jejich míru samofinancování, tj. do jaké míry může obec financovat své výdaje související se

3

MINISTERSTVO VNITRA ČR, VZDĚLÁVACÍ CENTRUM PRO VEŘEJNOU SPRÁVU ČR, o.p.s.:

Příručka člena zastupitelstva obce po volbách 2006. Praha: Svaz měst a obcí české republiky, 2006. s. 11-24

13

zabezpečováním veřejných statků. Taktéž ovlivňuje míru finanční soběstačnosti danou poměrem vlastních příjmů k celkovým příjmům rozpočtu. PAŘÍZKOVÁ charakterizuje rozpočet jako: 1. decentralizovaný peněžní fond, ve kterém se soustřeďují různé druhy veřejných příjmů, které se pak rozdělují a používají na financování veřejných statků. Tvoří, rozděluje a používá se na principu nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti; 2. bilance, která bilancuje příjmy a výdaje za rozpočtové období; 3. rozpočtovým plánem, podle kterého se v rozpočtovém období hospodaří; 4. nástroj prosazování cílů municipální, resp. regionální politiky, jako součásti veřejné politiky, který slouží ke splnění volebních programů.4

Hospodaření s rozpočtovými prostředky je většinou charakterizováno tímto vztahem, přičemž rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním.

F1 + P – V = F2, kde F1 – stav peněžních prostředků v rozpočtu na počátku rozpočtového období; P – příjmy; V – výdaje; F2 – stav peněžních prostředků v rozpočtu na konci rozpočtového období.

Je-li F1 > F2 obec vytváří finanční rezervu pro hospodaření v dalším rozpočtovém roce. Opačný vztah znamená použití minulých rezerv nebo jiných zdrojů na vyrovnání roční rozpočtové bilance. Zákon hovoří o tom, že rozpočet se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný, charakterizovaný vztahem P = V, kde P představují příjmy a V představují výdaje. Lze však sestavit i rozpočet přebytkový, kdy P > V, jestliže některé příjmy daného roku jsou určeny k využití až v dalších letech a tím jsou

4

PAŘÍZKOVÁ, I.: Finance územní samosprávy. Brno: Masarykova univerzita, 2008. s. 62

14

uchovány pro účely budoucích potřeb. Na druhou stranu je možné sestavit rozpočet schodkový, kdy P < V, pouze však je-li známo, čím bude rozpočtový schodek uhrazen. Například ušetřenými finančními prostředky z minulých let nebo smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem či finanční výpomocí. Není doporučeno

sestavování

tohoto

schodkového

rozpočtu,

neboť

vede

k zadlužování obce, a s tím spojených problémů se splácením dluhu včetně úroků v dalších letech (tzv. dluhové služby).5 Při zpracování rozpočtu se vychází z rozpočtového výhledu. Rozpočtový výhled je označován jako pomocný nástroj obce sloužící pro střednědobé finanční plánování rozvoje hospodaření obce. Sestavuje se zpravidla na 2 - 5 let následující po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje základní údaje o příjmech, výdajích, o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů.

Dále můžeme dělit rozpočty také podle rozpočtové skladby, a to na:
běžný rozpočet, což je bilance běžným příjmů a výdajů, každoročně pravidelně se opakujících, vztahujících se k rozpočtovému roku;
kapitálový rozpočet, tvořící příjmy z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a příjmy z prodeje finančního majetku.6

2.4.2 Rozpočtový proces Rozpočtový proces představuje

činnost

orgánů obce, a to volených

i výkonných, spojenou se sestavením návrhu rozpočtu obce, jeho schválením a realizací během rozpočtového období, kontrolou jeho plnění a schválení závěrečné skutečné bilance hospodaření. Rozpočtové období trvá rok a je shodné s kalendářním rokem. Rozpočtový proces je však delší a trvá zpravidla rok a půl až dva roky.

5

PAŘÍZKOVÁ, I.: Finance územní samosprávy. Brno: Masarykova univerzita, 2008. s. 59 a § 4 odst. 5

zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 6

PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004. s. 201

15

ETAPY ROZPOČTOVÉHO PROCESU 1. Sestavení návrhu rozpočtu Sestavování místního rozpočtu je jednou z nejdůležitějších a nejobtížnějších etap rozpočtového procesu. Jedná se o nejpřesnější předvídání a naplánování příjmové a výdajové stránky rozpočtu. Jde o to, aby naplánované příjmy a naplánované výdaje byly reálné a splnitelné. Návrh rozpočtu obce sestavuje výkonný orgán obce, tedy finanční odbor dle rozpočtových zásad. Návrh rozpočtu musí být zveřejněn nejpozději 15 dnů před projednáváním v obecním zastupitelstvu, aby se k němu mohli občané náležitě vyjádřit. 2. Projednání a schválení rozpočtu Druhá etapa rozpočtového procesu se skládá ze samotného projednání návrhu rozpočtu a jeho schválení, které je uskutečňováno v obecním zastupitelstvu. Schvaluje se nejen struktura příjmů a výdajů, ale i celková výše rozpočtu obce. Pokud o rozpočtu zastupitelstvo nerozhodne do začátku příslušného rozpočtového období, hospodaří obec dle tzv. rozpočtového provizoria. Zastupitelstvo poté stanoví objemy nezbytných výdajů na dobu do schválení řádného rozpočtu a to na základě loňského rozpočtu. 3. Plnění rozpočtu Po schválení obecního rozpočtu začíná vlastní plnění rozpočtu neboli rozpočtové hospodaření. Rozpočtové prostředky mají být vynakládány co nejhospodárněji, použity na účel jim stanovený a mohou být použity pouze do konce rozpočtového roku. Nedodržení časového či účelového hlediska z důvodů řádného plnění úkolů je však v zákoně o rozpočtových pravidlech možné, a to s využitím tzv. rozpočtového opatření. 4. Průběžná kontrola plnění rozpočtu Průběžnou kontrolu rozpočtu provádějí volené a výkonné orgány a to během rozpočtového období. Analyzují příčiny neplnění rozpočtu a určují vhodná opatření k eliminaci negativních vlivů na hospodaření obce. Konkrétní četnost

16

kontroly a konkrétní účel kontroly stanovuje zastupitelstvo obce a to na základě vyhrazených pravomocí v zákoně o obcích. 5. Přehled o skutečném plnění rozpočtu, tzv. závěrečný účet Po skončení rozpočtového období je sestavován závěrečný účet obce. I zde musí být toto rozhodnutí zveřejněno 15 dnů před jeho projednáváním v obecním zastupitelstvu,

aby

se

k němu

mohli

vyjádřit

občané.

Dle

zákona

č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, si pak obce nechávají přezkoumat svůj závěrečný účet příslušnému krajskému úřadu nebo auditorovi.

Ve všech fázích rozpočtového procesu je třeba dodržovat určitá pravidla a obecně platné rozpočtové zásady:  každoroční sestavování a schvalování územního rozpočtu;  reálnost a pravdivost rozpočtu, tj. reálný odhad příjmů a výdajů, aby bylo možné splnit rozpočet jako finanční plán bez výrazných odchylek;  úplnost a jednotnost rozpočtu dosažená pomocí závazné rozpočtové skladby;  dlouhodobá

vyrovnanost

rozpočtu

je

základem

úspěšného

dlouhodobého hospodaření;  hospodárnost a efektivnost, účetní audit;  publicita, jejímž výsledkem je důkladná informovanost občanů o hospodaření obce, je předpokladem účinné občanské kontroly.7

2.4.3 Rozpočtová skladba Podrobné členění příjmů a výdajů v podobě přehledného systému je označováno jako rozpočtová skladba (klasifikace), která umožňuje souhrnný pohled na finanční hospodaření obce. Vychází z opatření ministerstva financí ČR 374/1992 pro státní rozpočet a pro místní rozpočty. Jedná se o třídění příjmů a výdajů dle jednotlivých znaků, zásad a pravidel. Rozpočtová skladba 7

PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004. s. 212

17

má být jasná, přehledná a jednoduchá. Umožňuje analyzovat peněžní operace v rámci běžného i kapitálového rozpočtu, lze pomocí ní porovnávat jednotlivé rozpočty v čase i rozpočty vzájemně mezi jednotlivými subjekty. Pro všechny veřejné rozpočty platí jednotná klasifikace.

Třídění příjmů a výdajů podle závazné rozpočtové skladby respektuje zásady: 

jednotnosti a závaznosti, každý údaj rozpočtu má své jednoznačně identifikované místo a je tříděn podle čtyřmístného číselného kódu;



stability třídění rozpočtů, je důležitá pro potřeby makroekonomických analýz, pro časovou srovnatelnost a pro analýzu plnění rozpočtů;



srozumitelnosti, při třídění příjmů a výdajů veřejných rozpočtů na základě jasně definovaných hledisek;



kompatibility s mezinárodními účetními a statistickými standardy, aby byla zajištěna transparentnost na mezinárodní úrovni;8



potřebu agregace, sumarizace a využití principu konsolidace, aby nedocházelo k několikerému načítání některých operací.9

Rozpočtová skladba je upravena vyhláškou Ministerstva financí č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů, umožňuje analyzovat příjmy

a

výdaje

pomocí

využití

třídění

z hlediska

odpovědnostního,

druhového, odvětvového a konsolidačního.

Odpovědnostní neboli kapitolní třídění Toto třídění je použito pouze pro státní rozpočet, pro obec a kraje je nepovinné, ale zůstává v jejich pravomoci ho využít. Dle odpovědnostního hlediska se jedná o třídění rozpočtu do kapitol, které vyjadřuje okruh působnosti a odpovědnosti subjektu, v němž se realizují peněžní operace.

8 9

PAŘÍZKOVÁ, I.: Finance územní samosprávy. Brno: Masarykova univerzita, 2008. s. 64 - 68 PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004. s. 226

18

Druhové třídění Třídění druhové je základním systémem třídění v rozpočtové skladbě. Z hlediska druhového se třídí všechny příjmy a výdaje podle příjmových a výdajových druhů. Druhové třídění umožňuje odlišit rozpočtové třídy, seskupení položek, podseskupení položek a jednotlivé položky příjmů a výdajů pomocí čtyřmístného číselného kódu. Příjmy představují inkasa připsaná na bankovní účet, nelze však do nich zahrnout příjmy jako jsou vypůjčené finanční prostředky nebo přijaté splátky půjček. Výdaje jsou platby odepsané z bankovního účtu a rovněž zde nemůžeme zahrnout splátky vypůjčených peněžních prostředků ani použití finančních prostředků za účelem jejich zhodnocení.10

REKTOŘÍK třídí peněžní operace do osmi tříd následujícím způsobem: 1) Příjmové operace 

daňové



nedaňové



kapitálové



přijaté dotace

2) Výdajové operace 

běžné výdaje



kapitálové výdaje

3) Financování11

Odvětvové třídění Z hlediska odvětvového jsou příjmy a výdaje tříděny dle účelu, na jaký jsou peněžní prostředky vydávány, neboli do jakého odvětví. Využívá se čtyřmístný klasifikační kód třídění na skupiny, oddíly, pododdíly a paragrafy. Toto členění umožňuje získat přehled o základních odvětvích, která se do rozpočtu zařazují. 10 11

PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004. s. 113 REKTOŘÍK, J.,ŠELESOVSKÝ J. a kolektiv: Jak řídit kraj, město, obec, II. díl - Finance, Rozpočty,

Účetnictví, Veřejná kontrola. Brno: Masarykova univerzita, 2002. s. 68

19

Odvětvové třídění třídí jen operace výdajové a vybrané daňové a kapitálové příjmy. Dle vyhlášky MF č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů sem patří zejména skupiny:  zemědělství a lesní hospodářství  průmyslová a ostatní odvětví hospodářství  služby pro obyvatelstvo  sociální věci a politika zaměstnanosti  bezpečnost státu a právní ochrana  všeobecná veřejná správa a služby

Konsolidační třídění Z hlediska konsolidačního se třídí výdaje vynakládané uvnitř soustavy veřejných rozpočtů a příjmy vznikající uvnitř této soustavy. Příjmy a výdaje se třídí dle stupňů konsolidace, kde se za stupeň konsolidace považuje okruh veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů, mezi nimiž peněžní převody probíhají a jak se tyto údaje sumarizují.

2.4.4 Příjmy rozpočtu KINŠT charakterizuje příjmy jako „veškeré nenávratně inkasované prostředky, opětované i neopětované, z domácí ekonomiky i ze zahraničí, včetně přijatých darů a dotací a přijatých splátek půjček, poskytnutých za účelem rozpočtové politiky.“12

DAŇOVÉ PŘÍJMY – TŘÍDA 1 Nejvýznamnější skupinu běžných příjmů tvoří zpravidla daňové příjmy, což jsou povinné neopětované příjmy plynoucí z daní, vybíraných celostátně a místních poplatků.

12

KINŠT, J.: Rozpočtová skladba po novele v roce 2003 a praktické příklady. Praha: Pragoeduca, 2002.

s. 20-21

20

Takzvaná rozpočtová pravidla vymezují daňové určení, tzn. určují druhy daní vybírané podle celostátně platných zákonů, jejichž výnos plyne přímo do rozpočtů obcí. Jedná se o svěřené daně. Podle daňových určení lze rovněž stanovit podíl na celostátně vybíraných daních, které bude příjmem rozpočtu obce, to jsou tzv. sdílené daně. Příjmem rozpočtů obcí jsou rovněž místní poplatky, které sice nejsou součástí daňové soustavy, ale svým charakterem daněmi jsou a najdeme je v zákoně č. 565 /1990 Sb. o místních poplatcích. Místní poplatky mají fakultativní charakter, tedy orgány obcí (především zastupitelstvo) rozhodují, zda budou poplatky vybírat od fyzických či právnických osob a jaké poplatky budou vybírat. Veškeré náležitosti spojené s vybíráním místních poplatků jako jsou maximální možná sazba a rozpětí sazeb upravuje zákon o místních poplatcích. Do daňových příjmů zahrnujeme rovněž správní poplatky neboli příjmy z vlastní správní činnosti. Jedná se o poplatky na správní úkony spojené s vykonávání přenesené působnosti obce. Jejich výši nemohou orgány obce ovlivnit, je upravena celostátně platným zákonem č 368 /92 Sb. o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o činnosti, jako jsou výpisy z matrik, vystavení různých dokladů, ověření pravosti dokladů, podpisů apod.

NEDAŇOVÉ PŘÍJMY – TŘÍDA 2 Nedaňovými příjmy se rozumí veškeré opětované příjmy, jako jsou příjmy z vlastního

podnikání,

uživatelské

poplatky,

sankční

pokuty,

příjmy

z mimorozpočtových fondů a ostatní příjmy.

KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY – TŘÍDA 3 Kapitálové příjmy jsou příjmy z prodeje dlouhodobého majetku pořizovaného z investičních prostředků a finančních aktiv, jako jsou například akcie, majetkové podíly a přijaté dary pro investiční účely.13

13

PEKOVÁ, J.: Hospodaření obcí a rozpočet. Praha: Codex Bohemia, 1997. s. 137 - 178

21

PŘIJATÉ DOTACE – TŘÍDA 4 Obce jsou finančně nesoběstačné subjekty, proto potřebují ve větší či menší míře dodatečné finanční prostředky zejména za státního rozpočtu. Přijaté dotace jsou tedy významnou částí rozpočtu obce a lze je charakterizovat jako neopětované a nenávratně inkasované dotace a dary od jiných úrovní vlády a od zahraničních vlád a institucí. Většinu dotací obce tvoří dotace ze státního rozpočtu. Dotace ze státního rozpočtu do rozpočtů obcí jsou považovány za projev solidarity a obecné podpory obcí i podporou specifických činností obcí, na kterých má stát svůj zájem. Dotace ze státního rozpočtu jsou účelové i neúčelové a mají charakter běžných dotací, poskytovaných na financování běžných, pravidelně se opakujících potřeb, nebo charakter kapitálových dotací, tj. jednorázových, pravidelně se neopakujících na financování dlouhodobých potřeb. Účelové dotace jsou poskytovány na financování běžných potřeb a jsou považovány za jeden z nepřímých nástrojů kontroly a vlivu státu na hospodaření obce, neboť jejich použití kontroluje. Tímto způsobem je omezována do určité míry pravomoc místních orgánů, a proto jsou tyto druhy dotací ve vyspělých zemích omezovány. Neúčelové dotace se poskytují zpravidla podle souboru ukazatelů, z nichž největší váhu má ukazatel počtu obyvatel.14

2.4.5 Výdaje rozpočtu Podle KINŠTA jsou „výdaje veškeré nenávratné platby na běžné i kapitálové účely, opětované i neopětované, a poskytované návratné platby (půjčky) za účelem rozpočtové politiky.“ Výdaje můžeme rozdělit na běžné a kapitálové, toto rozdělení je dnes využíváno skoro ve všech zemích a je předpokládána jejich unifikace, aby bylo možné provádět mezinárodní analýzy a srovnání.

14

PEKOVÁ, J., PILNÝ, J.: Veřejná správa a finance. Praha: Codex Bohemia, 1998. s. 115-139

22

BĚŽNÉ VÝDAJE – TŘÍDA 5 Běžné výdaje slouží k financování běžných, pravidelně se opakujících potřeb v běžném rozpočtovém roce. Někdy bývají označovány jako provozní nebo neinvestiční výdaje. Tyto výdaje dále dělíme na:
neinvestiční nákupy - výdaje na zboží a služby a náklady spojené s pracovní silou
neinvestiční transfery - výdaje s charakterem dotací, příspěvků a dávek poskytovaných mimo rozpočtovou jednotku
neinvestiční půjčky - nenávratně půjčené prostředky jiným subjektům.

KAPITÁLOVÉ VÝDAJE – TŘÍDA 6 Kapitálové výdaje naopak slouží k financování dlouhodobých, především investičních potřeb, které přesahují jedno rozpočtové období a jsou jednorázové, pravidelně se neopakující. Tyto investiční výdaje dělíme na:
investiční nákupy - výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku, akcií a majetkových účastí
investiční transfery - výdaje charakteru dotací a příspěvků poskytovaných mimo rozpočtovou jednotku
investiční půjčky - návratně poskytnuté prostředky jiným subjektům.15

Dle PAŘÍZKOVÉ je nutné výdaje obecního rozpočtu nejprve použít na pokrytí plynulého chodu a nejnutnějšího provozu všech veřejných prospěšných zařízení především na úseku školství, zdravotnictví a sociálního zabezpečení. Další investování peněžních prostředků zvažují na svých zasedáních pracovníci finančních odborů, radní a následně zastupitelé. Vždy je však obec oprávněna vynakládat své finanční prostředky pouze prostřednictvím svého výdajového účtu. Tato zásada umožňuje jak celospolečenský pohled na obecní finance, ale

15

KINŠT, J.: Rozpočtová skladba po novele v roce 2003 a praktické příklady. Praha: Pragoeduca, 2002.

s. 24-25

23

rovněž usnadňuje samotné obci pohled na své vlastní finance. Dle výdajových rozpočtů lze rovněž porovnat jednotlivé obce v ČR mezi sebou. Výdaje rozpočtové skladby můžeme dělit, podobně jako u státního rozpočtu, taktéž na výdaje plánované a neplánované. Plánované výdaje rozpočtu obce jsou výdaje přesně určitelné, lze u nich podrobně zvažovat jejich objem a strukturu. Jsou to výdaje vynaložené například na školství. Neplánované výdaje, nebo také nahodilé výdaje, nemůže obec nikdy předem odhadnout a nemůže nijak určit, kdy vzniknou a v jaké výši. Patří sem výdaje způsobené nahodilými událostmi nebo katastrofami, ale také například výdaje sankční. Tyto neplánované výdaje jsou v ČR většinou financovány z rezerv či rezervních fondů.16

2.4.6 Financování – třída 8 Do okruhu peněžních operací v rámci rozpočtu obce patří příjmy, výdaje, ale rovněž financování. Do financování zahrnujeme operace, které zabezpečují financování schodku hospodaření nebo využití přebytku hospodaření a jeho dalšího využití v rámci finančního investování a podobně.

Financování zahrnuje následující kategorie peněžních operací: a) když si obec sama peníze půjčuje, od banky nebo emisí vlastních dluhopisů a následně tyto vypůjčené peněžní prostředky splatí. b) když obec peníze sama půjčí za účelem optimalizace své likvidity, především cestou nákupu cizích dluhopisů, akcií a následnou maximalizací finančního výnosu z takto realizovaných dočasně volných peněžních prostředků. c) jakoukoliv změnu stavu finančních prostředků na účtech, které jsou odrazem příjmových a výdajových operací hrazených z těchto účtů. d) opravné položky, které charakterizují některé operace, které nemají charakter veřejných rozpočtů nebo mají charakter nepeněžních operací.

16

PAŘÍZKOVÁ, I.: Finance územní samosprávy. Brno: Masarykova univerzita, 2008. s. 109 - 111

24

Pro pochopení smyslu konstrukce rozpočtové skladby a zjištění salda územního rozpočtu je důležitá rovnice: PŘÍJMY – VÝDAJE = PŘEBYTEK (+) / SCHODEK(-) = minus / plus FINANCOVÁNÍ

Představuje platnost, že skončí-li rozpočet po odečtení příjmů a výdajů přebytkový, musí být úhrn financování roven částce přebytku. Skončí-li však rozpočet jako schodkový, musí být tento schodek profinancován opět stejnou částkou, jaká odpovídá danému schodku. 17

2.5 Majetek obce 2.5.1 Vymezení majetku obce Vlastnictví majetku je jednou z nejdůležitějších předpokladů existence územní samosprávy a sám zákon o obcích články územní samosprávy zavazuje o jim svěřený majetek pečovat. O způsobu využívání a nakládání s majetkem ve vlastnictví obcí má v kompetenci zastupitelstvo obce. „Jednotlivé stupně územní samosprávy na našem území vlastnily tradičně různý majetek, jak movitý, tak nemovitý, a to až do konce r. 1949. Byly však rozdíly ve velikosti majetku, v jeho hodnotě, jak mezi obcemi, tak mezi okresy. Po reorganizaci veřejné správy byl obcím k 31. 12. 1949 veškerý majetek znárodněn a až do r. 1990 národní výbory majetek pouze spravovaly.“18 Po r. 1989 bylo nutné obcím alespoň část majetku vrátit a to se dělo buďto ze zákona nebo rozhodnutím. Konkrétní právo na vlastní majetek bylo obcím přiznáno na základě zákona č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon byl již několikrát novelizován a obcím navrací zejména nemovitosti, které byly ve vlastnictví státu. Díky někdy nedostatečným dokumentům a s tím spojených administrativních problémů si tento proces vyžádá delší časové období. 17

KINŠT, J.: Rozpočtová skladba po novele v roce 2003 a praktické příklady. Praha: Pragoeduca, 2002.

s. 26-27 18

PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004. s. 356

25

Za zákona byl vrácen do majetku obcí majetek:  tzv. historický majetek, to je majetek, který obce vlastnily k 31. 12. 1949 a jsou to především nezastavěné pozemky, stavby, pozemky tvořící jeden funkční celek, a taktéž nemovitý majetek, který obce vlastnili mimo své katastrální území.  stavby a pozemky převedené do vlastnictví obcí na základě původního práva hospodaření. Jde o majetek, který byl v minulosti svěřen do správy organizacím bez právní subjektivity a vrácen obcím.  bytový fond s pozemky tvořící jeden funkční celek a domy a jejich příslušenství, které vlastnily v tzv. přímé správě nebo byly postavené po roce 1949 státem v rámci státní bytové výstavby. Do vlastnictví přešla i sídlištní zeleň, chodníky apod.  objekty komplexní bytové výstavby rozestavěné k 31. 12. 1992 na katastrálním území příslušné obce a majetek investorských organizací.19

Kulturní památky, muzea, galerie, sbírkové předměty apod. jako historický majetek se vrací do vlastnictví obce pouze na základě rozhodnutí ministerstva kultury ČR.

Majetek obcí v České republice tvoří zejména:
hmotný majetek  nemovitosti (pozemky, budovy, dopravní cesty, vodní plochy);  movité věci (vnitřní zařízení budov, stroje, přístroje);  majetková práva a pohledávky;  peněžní prostředky (hotovosti a vklady na účtech u peněžního ústavu);  cenné papíry (šeky, směnky, akcie);
nehmotná aktiva (software apod.).20

19 20

PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004. s. 356-357 PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004. s. 359

26

Podle TOTHA „hraje klíčovou roli vlastnictví rovněž infrastruktura, která je chápána jako celý soubor odvětví, které zajišťují předpoklady pro existenci a další rozvoj všech ostatních činností města a obce, především její ekonomiky, průmyslové a zemědělské výroby.“ Infrastrukturu dělí TOTH na:  technickou infrastrukturu, kam spadají jednak technické sítě (elektrické vedení, vodovody, kanalizace) a jednak jejich obslužné budovy a stavby (čističky

odpadních

vod,

vodojemy

aj.)

Specifickou

součásti

infrastruktury je doprava realizována jak na místní úrovni (městská hromadná doprava, místní komunikace), tak na státní úrovni (vodní, letecká, železniční doprava). Taktéž do technické infrastruktury patří spoje, energetika, vodní hospodářství a životní prostředí. • sociální služby, je infrastruktura zahrnující především oblast školství, zdravotnictví, sociálního zabezpečení, kultury a kulturních zařízení, sportu a tělesné výchovy a také oblast bydlení a údržbu bytového fondu.

Jak uvedl TOTH, tak zákon č. 127/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí sice obcím možnost vlastnit majetek zadává, ale už jim nestanovuje jeho rozsah. Vyvstává zde tedy problém, zda více podporovat provozování činností sektoru veřejného, či se snažit zajišťovat činnosti sektoru soukromému. V minulosti byl veřejný sektor poměrně rozsáhlý, ale v poslední době zaznamenává postupný útlum. Už jen velice málo odvětví, kromě správy a soudnictví je nyní ve vlastnictví pouze veřejného sektoru. Celé odvětví jako je finančnictví, obchod, cestovní ruch, ale i tradiční bezpečnost (bezpečnostní agentury) patří dnes výhradně do područí soukromého sektoru. Odvětví, v nichž stále převládají činnosti veřejného sektoru, jsou činnosti, které vyžadují účast státu na jejich realizaci, tím jsou zejména školství, zdravotnictví, sociální péče a správa.21

21

TOTH, P.: Ekonomika měst a obcí. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1998. s. 47-56

27

2.5.2 Hospodaření s majetkem obce Zákon přesně nedefinuje hospodaření s obecním majetkem, a proto lze říci, že se obec má při nakládání s majetkem chovat jako každý jiný vlastník a nakládat s ním, jak uzná za vhodné. Obec má plnou právní subjektivitu, a proto může vstupovat do smluvních vztahů bez jakéhokoliv omezení. Má právo majetek nabývat, držet, užívat, pronajímat ho, zastavovat věci, prodávat věci apod. Obce však mají i odpovědnost o majetek pečovat, chránit ho, zajišťovat jeho údržbu a opravy tohoto majetku.22 Příjmy z prodeje majetku, zejména nemovitého, významně ovlivňuje způsob oceňování. Pro obec je velmi důležité znát výchozí hodnotu majetku, aby s ním pak mohla racionálně hospodařit. Na oceňování staveb má vliv jejich stáří, technický stav, druh konstrukce, vybavenost, atraktivnost polohy apod. K oceňování stavebních pozemků se využívají tzv. cenové mapy, které obec zveřejňuje obecně závaznou vyhláškou v Cenovém věstníku Ministerstva financí ČR. Cenové mapy mají vliv jak na cenu prodeje, tak na cenu pronájmu nemovitostí.23

2.5.3 Ukazatel dluhové služby Vláda České republiky usnesením č. 346/2004 uložila místopředsedovi vlády a ministru financí sledovat zadluženost obcí a krajů podle ukazatele dluhové služby

a

podávat

vládě

každoročně

informace.

Rozpočty

územních

samosprávních celků patří do soustavy veřejných rozpočtů, zadluženost obcí je tedy nedílnou součástí zadluženosti veřejného sektoru ČR. Systém regulace zadluženosti vychází z principu, kdy se v daném kalendářním období sledují výdaje na splátky závazků (především splátky jistin úvěrů a půjček) a poměřují se k vybraným příjmům. Sleduje se tedy, kolik prostředků musí obec vynaložit na splátky svých závazků a kolik prostředků jí po úhradě

22 23

TOTH, P.: Ekonomika měst a obcí. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1998. s. 29 PEKOVÁ, J., PILNÝ, J.: Veřejná správa a finance. Praha: Codex Bohemia, 1998. s. 57

28

zbude na běžný provozní chod. Jako únosná hranice pro posuzování úrovně zadluženosti je stanovena hodnota 30 % standardních příjmů obce použít na splátky závazků a zbývajících 70 % na chod obce. Tento systém sledování zadluženosti se používá od roku 1997 a po úpravách se používá až dodnes. Výsledkem systému regulace obcí podle ukazatele dluhové služby, může být stanovení další podmínky pro rozhodování o poskytnutí státní dotace konkrétní obci. Vychází se z toho, že obce, které mají problémy se splácením svých závazků, mohou mít také problémy s naplněním podmínek pro použití státních dotací. Jde vlastně o preventivní opatření. Ke konci roku 2004 bylo zjištěno 171 obcí s dluhovou službou vyšší než stanovený limit. V dalších letech tento počet rostl a poslední dosažené údaje z roku 2007 mluví o 245 obcích, které mají vyšší ukazatel dluhové služby, než je stanovený limit. V drtivé většině případů bylo překročení limitu dosaženo vlivem tzv. „zohledňujících ukazatelů“, především jednorázovou splátkou nebo kontokorentním účtem. Z dosavadního fungování systému regulace zadluženosti podle nového ukazatele dluhové služby vyplývá, že splnil svůj účel. Splnil především onu preventivní úlohu při rozhodování obcí uzavírat další smlouvy o úvěru. Obce přehodnotily své rozpočtové priority právě s cílem snížit svou zadluženost a o většinou jednorázovými splátkami úvěrů a půjček.24

24

MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY [online] Zadluženost územních samosprávných

celků. [cit 2009-22-4]. Dostupné z:

29

3 CÍL PRÁCE A METODIKA Bakalářská práce je vypracována na téma „Zásady tvorby rozpočtu obce“ a proto je jejím cílem především dopodrobna rozebrat tvorbu rozpočtu obce, jeho příjmové a výdajové části a rovněž majetek obce v určitém sledovaném období. Pro tyto účely byl použit rozpočet městské části Brno – Žabovřesky, který byl analyzován v pětiletém období let 2004 – 2008. Rešeršní část práce obsahuje vymezení základních pojmů dané problematiky, hospodaření obcí a rozpočet, rozdělený na příjmové a výdajové části. Taktéž je v ní uvedena struktura majetku obce a hospodaření s ním. Vlastní práce obsahuje podrobnou analýzu obecního rozpočtu městské části Brno – Žabovřesky. Je v ní uvedena charakteristika města Brna a zmiňované městské části. Jsou v ní rovněž objasněny vztahy mezi městem a městskými částmi a to především z hlediska rozpočtů. Hospodaření městské části zahrnuje vyhodnocení vývoje jednotlivých složek rozpočtu ve sledovaném pětiletém období let 2004 – 2008, a to z hlediska skutečně čerpaných rozpočtů. Rok 2008 je rozpracován

ve

všech

fázích

tvorby

rozpočtu

(rozpočet

plánovaný,

upravovaný, skutečné čerpání rozpočtu). V práci je zmíněn i plánovaný rozpočet roku 2009. Údaje potřebné k vypracování práce byly poskytnuty finančním odborem Úřadu městské části Brno – Žabovřesky. Rovněž je ve vlastní práci zpracován majetek městské části. V závěru práce je uvedeno zhodnocení a možná doporučení pro zdokonalení systému hospodaření městské části. V práci jsou použity jak horizontální, tak vertikální metody analýzy. Horizontální analýza představuje změnu jednotlivých položek vůči jiným obdobím. Vertikální analýza se používá pro zjištění procentního podílu jednotlivých položek z určeného základu. Získaná data jsou zpracována do tabulek, ilustrována graficky a zjištěné výsledky jsou komentovány. V závěru vlastní práce je rovněž vyhodnocen vývoj specifického ukazatele municipity, dluhové služby. 30

4 VLASTNÍ PRÁCE 4.1 Město Brno Brno je podle zákona o obcích č. 128/2000 Sb. statutárním městem. Statutární město Brno (SMB) má vlastní příjmy a hospodaří podle vlastního rozpočtu, rovněž má vlastní majetek. SMB vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplívajících. Území města tvoří jednotný správní a samosprávný celek – statutární město Brno. Vnitřně se dělí na 29 městských částí (MČ), které jsou organizačními jednotkami města. Území města a členění na území městských částí znázorňuje příloha č. 1. Hranice města a městských částí jsou vyznačeny v mapách Katastru nemovitostí na úřadech MČ a na Magistrátu města Brna (MMB).

4.1.1 Hospodaření města Brna Příloha č. 2 obsahuje hospodaření města Brna ve sledovaném období 2004 až 2008. Příjmy jsou rozděleny dle tříd na příjmy daňové, nedaňové, kapitálové a přijaté dotace. Výdaje se sestávají z běžných a kapitálových výdajů. Příjmy města Brna se pohybují v analyzovaném období okolo 9 600 000 tis. Kč, k tomu připočteme příjmy všech městských částí, které se pohybují okolo 1 916 000 tis. Kč, tedy celkem za statutární město odpovídají příjmy 11 516 000 tis. Kč. Největší podíl na celkových příjmech statutárního města Brna zaujímají daňové příjmy a to v průměru 68 % celkových příjmů a mají stoupající tendenci z 64 % v roce 2004 na 71 % v roce 2008. Na této skutečnosti se podílely především rostoucí daňové příjmy města Brna a to rostoucím výnosem z daně z přidané hodnoty, daňové příjmy městských částí zůstávají konstantní. Další položka podílející se na příjmech statutárního města Brna jsou přijaté dotace, které zaujímají v průměru 20 %, nedaňové příjmy představují 7 % a kapitálové příjmy zbylých 5 % z celkových příjmů. Na výdajích statutárního města Brna se největší měrou podílely běžné výdaje a to z 68 % celkových výdajů a zbylých 32 % zaujímají kapitálové příjmy. 31

Vývoj rozpočtového hospodaření statutárního města Brna znázorňuje příloha č. 3. V analyzovaném období vykazuje hospodaření města Brna i městských částí deficit, který je vyrovnám dlouhodobě vydanými dluhopisy, popřípadě změnou stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech. Jedině v roce 2005 městské části dosahovaly přebytku, který byl využit na uhrazení splátek dlouhodobých půjček a úvěrů.

4.2 Městská část Brno – Žabovřesky 4.2.1 Historie MČ Brno – Žabovřesky Dnes již nelze určit období, kdy na křižovatce dvou cest – z Brna na hrad Veveří a z Králova Pole do Jundrova, začaly vznikat první zárodky původně zeměpanské vsi. První zmínky pochází již z roku 1314 a Žabovřesky byly v té době svobodný šlechtický majetek. Významný vliv na vývoj obce měly reformy císaře Josefa II, původní zemědělský charakter obce se začal měnit, v obyvatelstvu převažovali dělníci a řemeslníci. Zástavba se rychle rozšiřovala a v roce 1919 byly Žabovřesky připojeny k Brnu, pod jehož správu příslušely. Během první republiky došlo na území Žabovřesk k realizaci významných projektů architektonické hodnoty. Byly vybudovány známé Kaunicovy koleje, které složily během 2. světové války jako věznice gestapa a v současné době jsou vyhlášeny Národní kulturní památkou. V důsledku pádu komunistického režimu došlo v roce 1990 k novému rozdělení města na městské části s vlastní samosprávou. Sídlem Úřadu městské části Brno - Žabovřesky se stal v roce 1994 nově vybudovaný komplex radnice. S více než 24 tisíci obyvateli patří dnes Žabovřesky mezi největší brněnské městské části. Díky své poloze, bohatou zelení a kvalitní zástavbě s mnohými architektonickými zajímavostmi jsou bezesporu i jednou z nejhezčích městských částí Brna.

32

4.2.2 Činnost Úřadu městské části Brno - Žabovřesky Předmětem činnosti městského úřadu je především zajištění chodu a rozvoje městské části, poskytování a zveřejňování informací občanům. Jednotlivé informace a služby poskytuje několik odborů a referátů, které tvoří strukturu Úřadu městské části Brno – Žabovřesky. V čele městské části stojí starosta, dva místostarostové a tajemnice, pod které tytu odbory a referáty spadají. Úřad městské části Brno – Žabovřesky je dělen na tyto odbory a referáty:
Finanční odbor
Odbor všeobecný (referát životního prostředí)
Stavební úřad
Odbor sociální péče, školství, tělovýchovy a mládeže
Odbor majetkový a bytový
Odbor pečovatelské služby
Odbor zájmového a společenského vyžití
Kancelář starosty a místostarostů
Kancelář interního auditora
Kancelář tajemníka úřadu (referát matriky) Městská část má také dvě detašovaná pracoviště, kterými jsou Odbor zájmového a společenského vyžití - KD Rubín a Pečovatelská služba. Rovněž je také zřizovatelem deseti příspěvkových organizací ve školství, jedná se o tři základní školy, pět mateřských škol a dvě školní jídelny. Všechny tyto příspěvkové organizace byly zřízeny na dobu neurčitou. 25

4.3 Finanční vztah města Brna a městských částí Město Brno každý rok schvaluje příjmy, které postupuje do rozpočtů městských částí a výši procentního podílu kritérií sloužících pro rozdělení dotace z rozpočtu města do rozpočtů městských částí. Postoupené příjmy zahrnují účelové dotace za státního rozpočtu a dále účelové, neúčelové dotace a specifickou 25

BRNO – ŽABOVŘESKY [online]. O městské části Brno – Žabovřesky. [cit. 2009-25-3]. Dostupné z:



33

dotaci z rozpočtu statutárního města Brna, příjmy náležící městským částem dle Statutu města Brna a financování. Všechny postupované příjmy jsou uvedeny ve Statutu města Brna v čl. 76 odst. 7, 8, 9 a 10. Návrh příjmů, které město Brno postoupí do rozpočtů městských částí ve sledovaném období 2004 - 2008 postupovaných městem městským částem znázorňuje příloha č. 4. Následující příloha č. 5 pak ukazuje příjmy postoupené Brnem do městské části Brno – Žabovřesky, na kterou se později v rozboru rozpočtu obce zaměřuji.


Účelová dotace za státního rozpočtu (bez sociálních dávek) Účelová dotace ze státního rozpočtu zahrnuje dvě základní položky. Jednou z nich je příspěvek na žáka ZŠ a MŠ, počet žáků pro výpočet této dotace vychází vždy ze zahajovacích sestav předchozího školního roku. Druhou položkou je příspěvek na výkon státní správy, který zahrnuje výkon stavebních úřadů, výkon matričního úřadu, výkon zvláštního matričního úřadu a výkon ostatní státní správy. Tyto přípěvky náleží vždy městským částem, které tuto činnost zabezpečují, avšak výkon zvláštního matričního úřadu přísluší pouze městské části Brno – střed.


Účelová dotace za státního rozpočtu na sociální dávky Tato účelová dotace byla v letech 2004, 2005 a 2006 součástí vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí, avšak v roce 2007 došlo ke změně a dle zákona už dotace na sociální dávky nelze řadit do schváleného rozpočtu města Brna, a proto nejsou součástí postoupených příjmů z rozpočtu města městským částem.


Účelové dotace z rozpočtu města Účelová dotace z rozpočtu města je postupována všem městským částem, které zabezpečují činnosti spojené s pečovatelskou službou, péčí o staré občany (přechodný pobyt), romskými středisky, požární ochranu a speciálně městské části Brno – střed na vedení zvláštní matriky. 34


Neúčelová dotace z rozpočtu města Podle článku 76 odst. 9 Statutu města Brna se neúčelové dotace z rozpočtu města Brna rozděluje mezi jednotlivé městské části podle: • počtu obyvatel městské části; • počtu žáků Základních škol a dětí Mateřských škol městské části; • velikosti ploch veřejné zeleně ve správě městské části; • délky místních komunikací ve správě městské části; • výměry městské části. Dle Statutu města Brna je Zastupitelstvo města Brna povinno schválit každoročně do 15. listopadu předchozího roku kritéria a výši procentního podílu celkového objemu neúčelové dotace, postupované městem Brnem do rozpočtů městských částí. Tento model postupování příjmů z rozpočtu statutárního města Brna do rozpočtů městských částí byl poprvé využit pro výpočet postoupených příjmů do rozpočtů MČ již v roce 2001. Návrh rozdělení neúčelové dotace dle procentního podílu jednotlivých kritérií v roce 2004 byl 31% podíl pro počet obyvatel, 30% podíl pro počet žáků ZŠ a dětí MŠ, 20% podíl pro délku místních komunikací v m, 12% podíl pro plochu veřejné zeleně v m2 a 7% podíl pro výměru městské části v m2. V tomto roce byl však tento model aktualizován a procentní podíl kritérií přepočítán. Magistrát města Brna v dalších letech (2005 - 2009) udal tyto procentní podíly následovně: 30% podíl pro počet obyvatel, 30% podíl pro počet ZŠ a dětí MŠ, 19% podíl pro délku místních komunikací v m, 14% podíl pro plochu veřejné zeleně v m2, 9% podíl pro výměru městské části v m2.


Specifická dotace z rozpočtu města Specifická dotace je poskytována z rozpočtu města Brna ve sledovaném období pouze pro MČ Brno – střed podle čl. 76, odst. 10 Statutu města Brna a to v souvislosti s plněním významných funkcí celoměstského významu jako jsou udržování, úklid, čistění místních komunikací apod.

35


Příjmy náležící městským částem dle Statutu města Brna Do příjmů náležícím městským částem patří vlastní příjmy obce, převody z vlastních fondů hospodářské činnosti a dotace od obcí z území jiného okresu či kraje. Převody z vlastních fondů hospodářské činnosti slouží městským částem především k financování kapitálových výdajů a ke splátkám úvěrů na regeneraci bytového fondu. Dotace od jiných obcí zahrnují především příspěvky na úhradu provozních výdajů souvisejících se školní docházkou dětí z jiných obcí. V souladu s platným Statusem města Brna čl. 76 odst. 11 a 12 obdrží městské části také:  20 % příjmů z prodeje nemovitého majetku města. Tyto příjmy se rozdělí městským částem procentním podílem kritérií pro rozdělení neúčelové dotace z rozpočtu města.  příjmy ve výši 10 % kupní ceny nemovitostí svěřených městské části. Oba body však neplatí pro prodeje řešené v Pravidlech prodeje domů, bytů a nebytových prostor v těchto domech z vlastnictví města do vlastnictví právnických a fyzických osob, v plném znění. Tyto příjmy si městská část připočítává jako své nedaňové příjmy.


Financování Zdroje z financování MČ tvoří použití prostředků minulých let, saldo mezi předpokládanými přijatými úvěry a splátkami již přijatých úvěrů a splátky půjček městu.

Všechny

dotace

poskytnuté

městským

částem

podléhají

finančnímu

vypořádání. Z finančních prostředků účelových dotací ze státního rozpočtu podléhají finančnímu vypořádání pouze dotace na výplatu sociálních dávek. Finanční prostředky účelových dotací z rozpočtu města podléhají finančnímu vypořádání všechny, mimo dotace na školství a požární ochranu.

36

Příjmy, které město postoupí do rozpočtů svých městských částí, obsahuje příloha č. 4. Je zjevné, že největší podíl na těchto příjmech má neúčelová dotace z rozpočtu města a příjmy náležící MČ dle Statutu města Brna. Tyto položky se v analyzovaném období střídají ve svém majoritním podílu na celkových příjmech, v průměru za celé období však neúčelová dotace z rozpočtu města zaujímá 40 % celkových podstoupených příjmů a příjmy náležící MČ dle Statutu města Brna 38 % celkových postoupených příjmů. Příloha č. 5 znázorňuje příjmy, které město postoupí přímo do rozpočtu městské části Brno – Žabovřesky, na kterou se později zaměřuji. Jedná se o velkou městskou část s 24 tis. obyvateli, a proto má na celkových příjmech postupovaných městem všem městským částem poměrně velký podíl a zaujímají v průměru 5,89 % z celkových postoupených příjmů za celé období.

4.4 Hospodaření MČ Brno – Žabovřesky Analýza hospodaření MČ Brno – Žabovřesky je sestavována na základě skutečně čerpaných rozpočtů ve sledovaném pětiletém období v letech 2004 – 2008. Rok 2008 je rozpracován jak z pohledu plánovaného rozpočtu, ale také v úpravách až po skutečně čerpaný rozpočet. Hospodaření městské části obsahuje rovněž plánovaný rozpočet na rok 2009.

4.4.1 Příjmy rozpočtu Příjmy rozpočtu MČ Brno – Žabovřesky jsou tvořeny daňovými příjmy, nedaňovými příjmy, kapitálovými příjmy a přijatými dotacemi, kde nejvyšší podíl zaujímají přijaté dotace a naopak kapitálové příjmy jsou položkou takřka zanedbatelnou. Celkové skutečně čerpané příjmy znázorňuje graf č. 1 a je vidět, že prochází ve sledovaném období v letech 2004 – 2009 kolísavým vývojem.

37

Graf č. 1 Vývoj skutečných příjmů za sledované období (v tis. Kč)

Největší výkyv celkovým příjmů můžeme vidět mezi rokem 2006 a 2007, kdy došlo k jejich poklesu o 36 993 tis. Kč, tedy asi o 23 %. Na tomto poklesu měl podíl především pokles výnosu z přijatých dotací, který se snížil o 27 % a pokles daňových příjmů o 16,5 %. Tomuto poklesu celkových příjmů předcházel naopak růst celkových příjmů z roku 2005 na rok 2006, a to o necelých 10 %. Rok 2008 pak vykazuje opět růst celkových příjmů až na průměrnou hodnotu. Díky velikosti městské části Žabovřesky, a to hlavně ve vztahu k počtu obyvatel této městské části, se její celkové příjmy pohybují na úrovni 145 milionů korun, což odpovídá malému městu. Strukturu příjmů znázorňuje tabulka č. 1. Tabulka č. 1 Rozpočtové příjmy (v tis. Kč)

2004

2005

2006

2007

2008

Daňové příjmy

10 814

9 589

11 211

9 369

10 667

Nedaňové příjmy

22 610

21 239

18 879

17 875

16 295

Kapitálové příjmy

745

0

774

1 344

0

Přijaté dotace (transfery)

113 612 114 848 129 203

94 487 119 983

Příjmy celkem

147 781 145 676 160 067 123 075 146 945

Na struktuře celkových příjmů mají nejvyšší podíl především přijaté dotace. Jedná se jak o dotace investiční, tak i neinvestiční. Nejmenší podíl na struktuře celkových příjmů měly příjmy kapitálové, které se v letech 2005 a 2008 neobjevují vůbec. Protože však zkoumáme rozpočet městské části, všechny tyto 38

tzv. kapitálové příjmy, které znázorňuje jediná položka – výnos z prodeje nemovitého majetku, jsou odváděny do rozpočtu města Brna v rámci finančního vypořádání. Nemůžeme je tedy považovat za skutečné příjmy z hlediska jejich pozdějšího užití. Graficky znázorněnou strukturu celkových příjmů můžeme pozorovat na grafu č. 2, kde je vidět, že se jednotlivé položky příjmů pohybují ve sledovaném období na zhruba stejné procentní míře. Daňové příjmy kolísají okolo 7% podílu na

celkových příjmech a příjmy nedaňové 14% podílu na celkových příjmech. Největší podíl na struktuře celkových příjmů je zřetelný u přijatých dotací, jež se pohybuje okolo 78 % a toto dominantní postavení zaujímají přijaté dotace po celé sledované období. Graf č. 2 Struktura rozpočtových příjmů (v tis. Kč)

4.4.1.1 Daňové příjmy Daňové příjmy představují nenávratné platby, které plynou do rozpočtů obcí. Na daňových příjmech se podílí daň z příjmu právnických osob za obec, místní a správní poplatky. Největší podíl na struktuře daňových příjmů mají místní poplatky a podílejí se na nich 45 %. Následuje daň z příjmů právnických osob za obec z rozpočtové i hospodářské činnosti MČ představující necelých 39 % a správní poplatky představující 16 % z celkových daňových příjmů. Vývoj jednotlivých položek daňových příjmů znázorňuje tabulka č. 2.

39

Tabulka č. 2 Struktura daňových příjmů (v tis. Kč)

Daň z příjmu právnických osob Poplatek ze psů Poplatek za veřejné prostranství Poplatek ze vstupného Poplatek z ubytování Poplatek za výherní hrací přístroj Odvod 6% z výtěžku z VHP Správní poplatky Daňové příjmy celkem

2004 4 809 733 1 355 19 17 1 298 1 013 1 570 10 814

2005 3 219 768 1 682 19 18 1 247 1 039 1 597 9 589

2006 4 866 784 1 258 24 16 1 591 886 1 786 11 211

2007 3 114 719 1 330 14 16 1 422 1 063 1 691 9 369

2008 4 131 697 1 126 7 37 1 757 1 233 1 679 10 667

Do správních poplatků jsou zahrnuty i příjmy za občanské průkazy a pasy, tyto položky však MČ odvádí na účet Magistrátu města Brna v rámci finančního vypořádání. Místní poplatky jsou u obce tvořeny následujícími položkami:
poplatek ze psů
poplatek za veřejné prostranství
poplatek za vstupného
poplatek za ubytování
poplatek za výherní hrací přístroj
odvod 6% výtěžku z výherních hracích přístrojů Graf č. 3 poté reprezentuje strukturu místních poplatků. Největší podíl na celkovém součtu místních poplatků má ve sledovaném pětiletém období poplatek z výherních hracích přístrojů a představuje 31,5 % z celkového výnosu z místních poplatků. Taktéž velkou měrou se na celkovém výnosu podílí poplatek za veřejné prostranství a to z 30 %. Zanedbatelnou částí jsou poté poplatky za ubytování a poplatky ze vstupného, které nedosahují ani jednoho procenta.

40

Graf č. 3 Struktura místních poplatků (v tis. Kč)

Daňové příjmy se na celkových příjmech podílí v průměru asi 7 % celkových příjmů a v celém sledovaném období docházelo ke kolísání kolem tohoto procenta. Největší výkyv byl zaznamenán mezi rokem 2004 a 2005, ale to poklesem pouze o 0,7 %, takže jasnou příčinu nelze přesně určit. Procentní podíl daňových příjmů na celkových příjmech znázorňuje graf č. 4. Graf č. 4 Procentní podíl daňových příjmů na celkových příjmech

4.4.1.2 Nedaňové příjmy Nedaňové příjmy představují příjmy třídy 2 a jsou u městské části Brno Žabovřesky tvořeny příjmy z vlastní činnosti, příjmy z pronájmu majetku, příjmy z finančních operací, přijaté sankční platby, příjmy z finančního vypořádání minulých let a ostatní nedaňové příjmy.

41

Největší podíl, a to v průměru 36% na nedaňových příjmech, má především položka příjmy z finančního vypořádání minulých let, které se uskutečňuje mezi městem Brnem a městkou částí a je odvozeno od Statutu města Brna a to čl. 76 odst. 11 a 12. Finanční vypořádání představuje:  20 % příjmů z prodeje nemovitého majetku města. Tyto příjmy se rozdělí městským částem procentním podílem kritérií pro rozdělení neúčelové dotace z rozpočtu města,  příjmy ve výši 10 % kupní ceny nemovitostí svěřených městské části. Tato položka však vykazuje meziroční pokles, a to ze 42 % z celkových nedaňových příjmů v roce 2004 až na 24 % v roce 2008, což znázorňuje pokles téměř o polovinu. Tento pokles je z důvodu změny pravidel prodeje obecních bytů v městě Brně. Městská část nemůže tento příjem nijak ovlivnit, odvíjí se od přerozdělení těchto příjmů městským částem dle Statutu města Brna. Finanční vypořádání v sobě zahrnuje i vypořádání státních dotací jako jsou například dotace na sociální dávky, dotace na volby do zastupitelstva obcí a krajů a na volby do Parlamentu ČR. Tabulka č. 3 Struktura nedaňových příjmů (v tis. Kč)

Příjmy z vlastní činnosti Příjmy z pronájmu majetku Příjmy z finančních operací Přijaté sankční platby Příjmy z finančního vypořádání minulých let Ostatní nedaňové příjmy Nedaňové příjmy celkem

2004 6 077 4 560 675 28

2005 5 460 4 649 808 144

2006 5 395 4 224 672 106

2007 5 637 4 144 197 92

2008 5 553 5 060 401 130

9 668 8 868 7 146 6 108 4 047 1 602 1 310 1 336 1 697 1 104 22 610 21 239 18 879 17 875 16 295

Strukturu nedaňových příjmů ve sledovaném období znázorňuje tabulka č. 3. Kromě příjmů z finančního vypořádání minulých let se na nedaňových příjmech nemalou částí podílí i příjmy z vlastní činnosti a to 29 % z daňových příjmů a příjmy z pronájmu majetku představující 23 % z daňových příjmů. Část zaujímají rovněž ostatní daňové příjmy, jako jsou například přijaté 42

neinvestiční dary a zanedbatelnou část zaujímají i přijaté sankční platby a příjmy z finančních operací, kam spadají příjmy z úroku a příjmy z podílu na zisku a dividend. Podíl nedaňových příjmů na celkových příjmech, který znázorňuje graf č. 5, je rozhodně vyšší než podíl daňových příjmů. Pohybuje se okolo 14 % na celkových příjmech. Výrazný výkyv můžeme sledovat mezi rokem 2007 a 2008, kdy došlo k poklesu o 4,36 %, který byl s nejvyšší pravděpodobností zapříčiněn velkým růstem přijatých dotací a to o 25 496 tis. Kč. Graf č. 5 Procentní podíl nedaňových příjmů na celkových příjmech

4.4.1.3 Kapitálové příjmy Jako kapitálové příjmy městské části se zde představují příjmy z prodeje nemovitostí v bytovém hospodářství obce. Nejedná se ale o kapitálové příjmy v pravém slova smyslu. Tyto příjmy nejsou skutečných příjmem městské části, ale městská část je vždy následující měsíc zasílá na účet MMB a nejsou tedy součástí rozpočtu MČ. Jejich velikost je ukázána v tabulce č. 4. Tabulka č. 3 Kapitálové příjmy (v tis. Kč)

2004 Kapitálové příjmy

745

2005

2006 0

774

2007 1 344

2008 0

Hodnoty uvedené v tabulce znázorňují tedy kapitálové příjmy přijaté v měsíci prosinci daného roku, které městská část ještě neodvedla na účet MMB.

43

Městská část Brno – Žabovřesky díky skutečnosti, že se nejedná o příjmy v pravém slova smyslu, zahrnuje tyto příjmy do svých příjmů nedaňových a dá se tedy říci, že kapitálové příjmy MČ Brno – Žabovřesky neexistují. My je však pro správné uvedení za kapitálové příjmy považovat budeme a vývoj těchto kapitálových příjmů ukazuje graf č. 6. Na něm je patrné, že v letech 2005 a 2008 nebyly vykázány žádné příjmy z prodeje nemovitostí. V roce 2007 je vidět nejvyšší hodnota kapitálových příjmů. Graf č. 6 Vývoj kapitálových příjmů (v tis. Kč)

4.4.1.4 Přijaté dotace (transfery) V současné době lze slovo dotace jednoduše nahradit slovem transfery a městská část ve svém rozpočtu toto označení využívá. Přijaté transfery tvoří největší podíl příjmů městské části, pohybující se okolo 78%. Vykazují ve sledovaném období takřka konstantní vývoj s výkyvem v roce 2007, kdy došlo k velkému poklesu až o 34 716 tis. Kč a na celkových příjmech pokles odpovídal 4,4 %. Následoval růst přijatých transferů o 25 496 tis. Kč, což představuje zvýšení na celkových příjmech o necelých 6 %. Tento vývoj vyobrazuje graf č. 7, představující procentní podíl přijatých transferů na celkových příjmech městské části.

44

Graf č. 7 Procentní podíl přijatých transferů na celkových příjmech

Přijaté transfery můžeme tedy rozdělit na investiční a neinvestiční, podle účelu na který byly použity. Jejich vývoj ve sledovaném období ukazuje tabulka č. 5. Tabulka č. 4 Vývoj přijatých transferů (v tis. Kč)

2004

2005

2006

2007

2008

Neinvestiční transfery

97 301

88 336 111 626

84 267 112 573

Investiční transfery

16 311

26 512

10 220

Přijaté transfery celkem

17 577

113 612 114 848 129 203

7 410

94 487 119 983

Neinvestiční transfery zaujímají v průměru 86,5 % z celkových transferů, investiční zbylých 13,5 %. K nerovnováze těchto procent došlo především v roce 2005, kdy byl zaznamenán pokles neinvestiční transferů a naopak poměrně markantní růst transferů investičních. V průběhu sledovaného období však dochází k meziročním změnám těchto transferů, i když procentní podíly zůstávají takřka podobné. Především v letech 2006 a 2008 můžeme vidět růst transferů neinvestičních na úkor transferů investičních. Poměr investičních a neinvestičních transferů na celkových přijatých transferech MČ Brno – Žabovřesky znázorňuje i graf č. 8.

45

Graf č. 8 Struktura přijatých transferů (v tis. Kč)

Neinvestiční transfery jsou transfery běžné, pravidelně se opakující. Patří do nich transfery z Ministerstva financí (MF), transfery ze státního rozpočtu (SR), transfery z magistrátu města Brna (MMB) a převody z fondů hospodářské činnosti. Nejvíce se na neinvestičních transferech podílejí transfery z magistrátu města Brna a to v průměru z 53 %. Transfery ze státního rozpočtu a převody z fondů hospodářské

činnosti

zaujímají

24,5

a

22

%.

Neinvestiční

transfery

z ministerstva financí se ve sledovaném období objevuje pouze dvakrát a to v letech 2004 a 2006 a tvoří pouze 1 % celkových neinvestičních transferů. Tyto transfery od MF byly přijaty v roce 2004 z důvodů financování voleb do Evropského parlamentu a voleb do zastupitelstev krajů, v roce 2006 pak z důvodu financování voleb do Parlamantu ČR a voleb do zastupitelstev obcí. Strukturu neinvestičních transferů ukazuje tabulka č. 6. Tabulka č. 5 Struktura neinvestičních transferů (v tis. Kč)

2005

transfery z MF

2004 1 203

2007

0

2006 1 200

transfery ze SR transfery z MMB převody z fondů hosp. činnosti Neinvestiční transfery celkem

2008 0

0

26 887 46 724 22 487

26 648 49 401 12 287

28 308 51 019 31 099

19 208 54 837 10 222

19 391 55 961 37 221

97 301

88 336 111 626

84 267 112 573

Investiční transfery se skládají z transferů ministerstva financí, transferů ze státního rozpočtu, transferů z magistrátu města Brna, transferů ze státních fondů a transferů z Jihomoravského kraje (JMK). Neinvestiční transfery vykazují ve sledovaném 46

pětiletém období různé proměny a jejich struktura je ukázána v tabulce č. 7. V letech 2005 a 2006 se na struktuře investičních transferů objevují transfery ze státních fondů, které jsou v tomto případě určeny na výstavbu obecních nájemních domů a bytů. Transfery z Jihomoravského kraje byly v roce 2005 určeny na kamerový systém MČ Brno – Žabovřesky a mobilní ledovou plochu. Rok 2005 díky těmto transferům ze SF a JMK vykazuje nejvyšší míru přijatých investičních transferů za analyzované období. Roky 2007 a 2008 jsou zvláštní tím, že veškeré investiční transfery jsou poskytnuty z magistrátu města Brna a proto je v těchto letech výše investičních transferů poměrně malá a to hlavně v porovnání s předchozími třemi lety. Tabulka č. 6 Struktura investičních transferů (v tis. Kč)

transfery z MF transfery ze SR transfery z MMB transfery ze SF transfery z JMK Investiční transfery celkem

2004 5 000 8 111 3 200 0 0 16 311

2005 9 750 2 075 10 737 3 300 650 26 512

2006 4 000 3 895 5 282 4 400 0 17 577

2007 0 0 10 220 0 0 10 220

2008 0 0 7 410 0 0 7 410

4.4.2 Výdaje rozpočtu Městská část odvíjí své výdaje především od výše svých příjmů, musí přitom zvažovat i následné dopady na rozpočet, aby nedocházelo k zadluženosti obce. Při plánování výdajů, musí městská část počítat s případnou rozpočtovou rezervou na svých výdajích, která slouží k pokrytí nepřepokládaných výdajů během kalendářního roku. Celkové výdaje městské části znázorňuje graf č. 9 a mají podobnou kolísavou tendenci jako příjmy. Nejvyšší výkyv můžeme sledovat v růstu z roku 2005 na rok 2006 a to až o 17 % a následným výrazným poklesem na rok 2007 až o 29 %, odpovídající 50 738 tis. Kč. Rok 2008 se pak opět vyrovnává a vykazuje výši celkových výdajů podobnou jako v roce 2004.

47

Graf č. 9 Vývoj skutečných výdajů za sledované období (v tis. Kč)

Výdaje jsou děleny na běžné výdaje, představující třídu 5 a kapitálové výdaje, představující třídu 6, výši těchto výdajů v městské části představuje tabulka č. 8. Běžné výdaje vykazují ve sledovaném období pokles a to z roku 2004 na 2008 až o 10 656 tis. Kč což představuje v relativním vyjádření pokles o 10 %. Naopak kapitálové výdaje vykazují kolísavý vývoj s nejvyšší hodnotou v roce 2006, za kterým však následuje pokles těchto výdajů o polovinu. Tabulka č. 7 Rozpočtové výdaje (v tis. Kč)

Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem

2004

2005

2006

2007

2008

106 429

104 703

102 932

94 343

95 773

43 155

47 496

75 200

33 051

49 341

149 584

152 199

178 132

127 394

145 114

Graf č. 10 ukazuje strukturu jednotlivých složek výdajů a je z něj zřetelné, že na celkových výdajích se největší měrou podílí běžné výdaje a to v průměru za sledované období 67,5 % a kapitálové výdaje představují zbylých 32,5 % z celkových výdajů. Výraznou odchylku od tohoto průměru můžeme vidět v roce 2006, kdy položky kapitálových výdajů představovali 43 % a položky běžných výdajů 57 %, stalo se tak díky realizovaným velkým investicím do staveb bytového hospodářství, základních škol a Kulturního domu Rubín.

48

Graf č. 10 Struktura skutečných výdajů (v tis. Kč)

Položky běžných výdajů, které zaujímají největší část běžných výdajů ve většině ze sledovaných let, jsou výdaje spojené s obecním úřadem, kam patří nejen mzdové výdaje, ale rovněž výdaje na energie a služby, pojistné a výdaje na opravy a udržování. Jako další významné položky běžných výdajů můžeme jmenovat výdaje na pečovatelskou službu, bytové hospodářství, výdaje na opravu a čistotu komunikací, provozní příspěvky školským subjektům, KD Rubín, mobilní ledovou plochu, údržbu zeleně a místní noviny Žabovřeský zpravodaj. Do kapitálových výdajů lze zahrnout především výdaje na investice do staveb, dopravních prostředků, přístrojů, projektů a také programové vybavení.

4.4.3 Financování Městská část Brno – Žabovřesky hospodařila v letech 2004 – 2007 s deficitem. Jediný rok, kdy městská část hospodařila s přebytkem, je poslední rok 2008. Rozdíl celkových příjmů a výdajů graficky znázorňuje graf č. 11.

49

Graf č. 11 Rozdíl celkových příjmů a výdajů ve sledovaném období (v tis. Kč)

Městská část vykazuje v období 2004 – 2007 překročení výdajů oproti příjmům a výši tohoto překročení ukazuje tabulka č. 9. Financování salda hospodaření bylo většinou uhrazeno zapojením zůstatku zakladního běžného účtu vždy z předchozího roku a dlouhodobě přijatými půjčenými prostředky s odečtením uhrazených splátek dlouhodobých půjček. Tabulka č. 8 Výsledky rozpočtového hospodaření (v tis. Kč)

Příjmy

2004 147 781

2005 145 676

2006 160 067

2007 123 075

2008 146 945

Výdaje

149 584

152 199

178 132

127 394

145 115

- 1 803

- 6 523

- 18 065

- 4 319

1 830

Saldo hospodaření

Především v roce 2006 vykazuje tabulka deficit až 18 mil. Kč, což je nejvyšší dosažený za celé sledované období. V tomto roce využila MČ na splacení tohoto deficitu uzavřela s Českou spořitelnou a.s. smlouvu o úvěru ve výši 18 mil. Kč za účelem financování projektu „Rekonstrukce KD Rubín“. Úvěr má splatnost 10 let a je splácen čtvrtletními anuitními splátkami ve výši 621 667,Kč, první splátka byla provedena k 31. 7. 2008. Zjištěný přebytek v roce 2008 byl použit na úhradu prvních dvou splátek tohoto úvěru.

50

4.4.4 Majetek obce Hospodaření s majetkem obce patří do její samostatné působnosti a o způsobu jeho využívání rozhoduje zastupitelstvo obce. Obce má právo majetek držet, užívat a nakládat s ním jak uzná za vhodné a za hospodaření s majetkem odpovídají svým občanům. Městské části města Brna však mají dle Statutu města Brna čl. 25 částečně omezené pravomoci při nakládání s majetkem. Veškerý majetek dle Statutu totiž patří městu a městská část má tento majetek pouze svěřený. Z tabulky č. 10 můžeme vidět vývoj jednotlivých složek aktiv a pasiv za sledované pětileté období. Díky velikosti této městské části se její majetek pohybuje v průměru okolo 927 mil. Kč. Největší měrou se na celkových aktivech podílejí stálá aktiva z 97 % a menší měrou také oběžná aktiva okolo 3 %. Do stálých aktiv zahrnujeme dlouhodobý nehmotný majetek, dlouhodobý hmotný majetek, dlouhodobý finanční majetek. Mezi oběžná aktiva patří pohledávky, finanční majetek a účty rozpočtového hospodaření. Tabulka č. 9 Vývoj aktiv a pasiv za sledované období (v tis. Kč)

2004 Stálá aktiva Oběžná aktiva

2005

2006

2007

2008

825 919,42 871 577,04 927 502,86 924 954,97 945 220,46 27 124,42

27 226,30

26 765,47

31 900,42

29 016,00

Aktiva celkem

853 043,85 898 803,34 954 268,33 956 855,39 974 236,45

Vlastní zdroje

738 617,10 781 644,67 801 736,30 818 525,50 851 539,75

Cizí zdroje

114 426,75 117 158,67 152 532,03 138 329,90 122 696,70

Pasiva celkem

853 043,85 898 803,34 954 268,33 956 855,39 974 236,45

Na celkových pasivech obce se z 86 % podílí vlastní zdroje a na zbytých 14 % cizí zdroje. Lze tedy říci, že MČ Brno – Žabovřesky využívá ke krytí svého majetku především vlastní zdroje, které jsou více než šestkrát vyšší než cizí zdroje. To je pro MČ z hlediska jejího vývoje rozhodně pozitivní skutečnost. Do vlastních zdrojů obce řadíme majetkové fondy a zvláštní fondy, finanční a peněžní fondy, zdroje krytí prostředků rozpočtového hospodaření a výsledek hospodaření. Mezi cizí zdroje pak patří krátkodobé závazky a bankovní úvěry a půjčky. 51

Ve sledované období dochází k lineárnímu růstu všech aktiv a pasiv městské části bez výrazného kolísání. Tento stálý růst platí pro všechny složky aktiv a pasiv s výjimkou cizích zdrojů, ty vykazovaly nejvyšší hodnotu v roce 2006 a to díky zvýšení hodnoty krátkodobých závazků, po tomto roce jejich hodnota klesá a můžeme tedy předpokládat, že ke krytí majetku byly více využívány vlastní zdroje, které vykazují neustálou stoupající tendenci. V letech 2006, 2007 a 2008 je také oproti předchozím rokům do cizích zdrojů započtena položka bankovní půjčky a úvěry, zde je uveden úvěr v hodnotě 18 mil. Kč, který městská část uzavřela s Českou spořitelnou na akci „Rekonstrukce KD Rubín“. V posledním roce 2008 již MČ začala tento úvěr splácet, a proto se hodnota této položky snížila a v následujících letech bude dále snižovat. Na struktuře celkových aktiv, kterou popisuje graf č. 12, dominuje dlouhodobý hmotný majetek, tvořící 96,5 % celkových aktiv a jde především o stavby ve vlastnictví obce, představující 88 % z celkového dlouhodobého hmotného majetku. Z více než 2 % se na celkových aktivech podílejí pohledávky, ale další složky aktiv nedosahují ani jednoho procenta, takže jejich vliv na celková aktiva je takřka zanedbatelný. Graf č. 12 Struktura aktiv za sledované období

52

Jak ukazuje graf č. 13, na struktuře pasiv se ve všech sledovaných letech nejvíce podílí, v průměru z 86 %, majetkové fondy a to především fond dlouhodobého majetku. Ze 13 % se na celkových pasivech podílí rovněž krátkodobé závazky. Položka bankovní úvěry a půjčky zaujímá 1 %, ale vyskytuje se pouze v letech 2006 – 2008, další položky celkových aktiv jsou takřka zanedbatelné a nedosahují ani 1% podílu na celkových pasivech. V pasivech nalezneme však položku dlouhodobý finanční majetek, která je během pětiletého období neměnná a zůstává na částce 396 000 Kč. Tato částka podle výpisu z obchodního rejstříku představuje 11% obchodní podíl městské části na majetku firmy .A.S.A Služby – Žabovřesky s.r.o. Tato rakouská firma pro městkou část vykonává komplexní služby v nakládání s komunálními, průmyslovými i nebezpečnými odpady, sanační práce, údržbu a čištění komunikací a údržbu zeleně. Graf č. 13 Struktura pasiv za sledované období

4.4.5 Rok 2008 a návrh rozpočtu roku 2009 Činnost orgánů obce spojenou se sestavováním návrhu rozpočtu, projednávání a schválení návrhu rozpočtu, plnění rozpočtu a následnou kontrolu se nazývá rozpočtový proces. Tuto činnost zabezpečují volené a výkonné orgány obce. V následující tabulce č. 11 můžeme vidět rozpočet pro rok 2008 rozpracovaný právě dle rozpočtového procesu na rozpočet plánovaný, upravený a skutečně čerpaný. Následuje návrh rozpočtu na rok 2009. 53

Tabulka č. 10 Struktura plánovaného, upraveného a skutečně čerpaného rozpočtu za rok 2008 a plánovaný rozpočet pro rok 2009 (v tis. Kč)

plánovaný rozpočet 2008

upravený rozpočet 2008

skutečné čerpaní rozpočtu 2008

plánovaný rozpočet 2009

Daňové příjmy

10 360

10 378

10 667

9 979

Nedaňové příjmy

18 958

17 577

16 295

14 810

Přijaté dotace

79 675

121 349

119 983

78 708

Příjmy celkem

108 993

149 304

146 945

103 497

Běžné výdaje

101 862

97 950

95 774

83 102

4 495

58 166

49 341

20 690

106 357

156 116

145 115

103 792

2 636

-6 812

1 830

-295

Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo hospodaření

Rozpočet plánovaný vychází z údajů minulého roku a podle nich je i sestavován. Mezi rozpočtem plánovaným a skutečně čerpaným je několik změn. Většina je spojena s růstem jednotlivých položek, zejména z důvodu zapojení přijatých investičních i neinvestičních dotací v průběhu roku 2008. V plánovaném rozpočtu je počítáno s přebytkem hospodaření, který bude použit na splátky dlouhodobých půjčených prostředků MČ. V rozpočtu upraveném zapojila MČ zůstatek běžného účtu související s finančním vypořádáním dotací, investiční půjčku z fondu rozvoje bydlení od města Brna a prominutí splátky půjčky městu Brnu z roku 2006. Přebytek hospodaření, který vyšel v roce 2008, bude úpravou rozpočtu použit k financování výdajů v roce 2009.

4.4.6 Ukazatel dluhové služby Ukazatel dluhové služby slouží ke sledování zadluženosti obcí. Tento ukazatel má na starosti místopředseda vlády a ministr financí, které tyto ukazatele sledují a informace předávají vládě ČR. Výpočet ukazatele dluhové služby je přesně stanoven a je vyhodnocován každou obcí. Pokud dojde k překročení

54

30% hranice tohoto ukazatele, může být obec ochuzena o dotace ze státního rozpočtu. Jak ukazuje tabulka č. 12, ukazatel dluhové služby pro MČ Brno – Žabovřesky se pohybuje kolem hodnoty nula, lze tedy říct, že městská část nevykazuje prakticky žádnou zadluženost. V roce 2004 až 2006 splácela MČ leasing osobního automobilu Škoda Octavia. V roce 2007 se do ukazatele dluhové služby promítla půjčka z Fondu bytové výstavby z města Brna. V roce 2008 se ukazatel dluhové služby přiblížil k hodnotě 0,1 z důvodu začátku splácení úvěru z roku 2006, jednalo se však pouze o první dvě splátky. Tabulka č. 11 Ukazatele dluhové služby (v tis. Kč)

Číslo Název položky řádku 1

příjmy celkem (po konsolidaci)

2

2004

2005

2006

2007

2008

147 781,43

145 675,66

160 066,93

123 075,25

146 944,93

úroky

0,00

0,00

0,00

298,08

494,53

3

splátky jistiny

0,00

0,00

0,00

587,00

1 635,80

4

splátky leasingu

288,13

172,74

129,55

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

288,13

172,74

129,55

885,08

2 130,33

0,0019

0,0012

0,0008

0,0072

0,0145

5 6

7

8

splátky směnek emitovaných v minulých letech poměrná část jednorázové splátky dluhopisů výdaje na dluhovou službu (ř.2 + 3 + 4 + 5 + 6) ukazatel dluhové služby (ř. 7 / ř. 1)

Vývoj ukazatel dluhové služby je však v řádech setin a proto jeho klesající tendence k roku 2006 a od něj pak stoupající tendence, nemá zvláštní vypovídající hodnotu.

55

5 ZÁVĚR Cílem mojí bakalářské práce bylo dopodrobna rozebrat problematiku rozpočtu obce, jeho příjmové a výdajové části a rovněž popsat majetek obce a hospodaření s ním. Následující problematiku jsem aplikovala na rozpočet MČ Brno – Žabovřesky, který jsem zkoumala dle skutečného čerpání rozpočtu v období let 2004 až 2008. Rok 2008 je v práci uveden dle rozpočtu plánovaného, přes rozpočet upravený až po skutečně čerpaný, a je představen i plánovaný rozpočet na rok 2009. V práci jsou uvedeny i vztahy města Brna a jejich městských částí především vzhledem k rozpočtům a stručná charakteristika Brna a MČ Brno - Žabovřesky. Rovněž jsem v práci popsala hospodaření městské části s jim svěřeným majetkem. Městská část hospodaří ve sledovaném období dle platných zákonů a všech rozpočtových zásad a rozpočet tvoří jejich základ hospodaření. Vývoj všech složek příjmové i výdajové části rozpočtu v celém období 2004 až 2008 vykazuje kolísavý vývoj. Ve sledovaném období dochází v roce 2006 k růstu celkových příjmů o 10 %, který je však následován výrazným poklesem v roce 2007 až o 36 993 tis., což odpovídá 23 %. V roce 2008 pak celkové příjmy opět vzrostly, a to až na průměrnou hodnotu celkových příjmů vykazovaných městskou částí, které odpovídají 145 mil. Kč. Na tomto poklesu v roce 2007 měl vliv především pokles výnosu z přijatých transferů a pokles daňových příjmů. Na struktuře příjmů se největší měrou podílí právě přijaté transfery, zaujímající v průměru 78 % z celkových příjmů, které se skládají především z transferů neinvestičních. Tyto přijaté transfery vykazují podobný vývoj jako celkové příjmy, a to pokles o 4,4 % v roce 2007 a růst v roce 2008 o 6 %. Další složkou příjmů jsou příjmy nedaňové, představující 14 % z celkových příjmů, na kterých se největší měrou podílí položka příjmy z finančního vypořádání minulých let mezi obcemi. Jako méně podstatné složky příjmů jsou považovány příjmy daňové, představující 7 % a příjmy kapitálové, které v průměru nezaujímají ani jedno procento, protože se v letech 2005 a 2008 nevyskytují vůbec.

56

Rozpočtové výdaje prochází ve sledovaném období podobným kolísavým vývojem jako příjmy. Opět vykazovaly v roce 2006 růst celkových výdajů o 17 %, který byl následován v roce 2007 náhlý poklesem o 50 738 tis. Kč, což odpovídá 29 %. Rok 2008 pak opět tuto míru výdajů vyrovnává skoro až na průměrnou hodnotu. Na celkových výdajích se největší měrou podílí výdaje běžné z 67,5 %, kam patří především výdaje spojené s obecním úřadem a zbylých 22,5 % zaujímají výdaje kapitálové, představující investice do staveb, budov, přístrojů a projektů. V celé sledovém období hospodaří městská část s nevyrovnaným rozpočtem. V letech 2004 – 2007 městská část vykazovala celkové příjmy nižší než celkové výdaje, tedy hospodařila s deficitem, který však byl kompenzován zapojením zůstatku běžného účtu a dlouhodobě přijatými půjčenými prostředky. V roce 2006 byl deficit největší a městská část v tomto roce přijala půjčku od České spořitelny ve výši 18 milionů Kč za účelem financování akce „Rekonstrukce KD Rubín“. Zjištěný přebytek v roce 2008 byl použit právě na uhrazení prvních dvou splátek této půjčky. V závěru práce jsem se zabývala analýzou majetku obce, se kterým obec hospodaří. Na celkových aktivech se nejvíce podílí dlouhodobý hmotný majetek, který představují stavby ve vlastnictví obce a na celkových pasivech pak majetkové fondy, především fond dlouhodobého majetku. Z analýzy dluhové služby lze konstatovat, že městská část vykazuje ve sledovém období takřka nulovou zadluženost. V roce 2008 je již na ukazateli zřejmá splátka půjčky uzavřená v roce 2006, a proto míra zadluženosti v budoucnu poroste, avšak nedá se říci, že by tento fakt byl pro městskou část nějak tragický. Z celkového posouzení městské části můžu říci, že se nachází v dobré finanční situaci, hospodařila sice ve sledovaném období většinou s deficitem, avšak ten správně dorovnávala. V roce 2008 je vidět již hospodaření s přebytkem, a proto předpokládám pokračování této tendence i v budoucích letech.

57

LITERATURA A POUŽITÉ ZDROJE KINŠT, J.: Rozpočtová skladba po novele v roce 2003 a praktické příklady; 1.vyd. Praha: Pragoeduca, 2002. 204 s. ISBN 80-7310-006-1 MINISTERSTVO VNITRA ČR, VZDĚLÁVACÍ CENTRUM PRO VEŘEJNOU SPRÁVU ČR, o.p.s.: Příručka člena zastupitelstva obce po volbách 2006; 1.vyd. Praha: Svaz měst a obcí české republiky, 2006. 180 s. PAŘÍZKOVÁ, I.: Finance územní samosprávy; 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 238 s. ISBN 978-80-210-4511-8 PEKOVÁ,

J.:

Hospodaření

a

finance

územní

samosprávy;

1.vyd.

Praha:

Management Press, 2004. 375 s. ISBN 80-7261-086-4. PEKOVÁ, J.: Hospodaření obcí a rozpočet; 1.vyd. Praha: Codex Bohemia, 1997. 296 s. ISBN 80-85963-34-5. PEKOVÁ, J., PILNÝ, J.: Veřejná správa a finance; 1.vyd. Praha: Codex Bohemia, 1998. 304 s. ISBN 80-85963-85-X REKTOŘÍK, J.,ŠELESOVSKÝ J. a kolektiv: Jak řídit kraj, město, obec, II. díl Finance, Rozpočty, Účetnictví, Veřejná kontrola; 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. 134 s. ISBN 80-210-2955-5 (II.díl) TOTH, P.: Ekonomika měst a obcí; 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1998. 194 s. ISBN 80-7079-693-6

INTERNETOVÉ ZDROJE BRNO [online]. Úřady městských částí. [cit. 2009-22-3]. Dostupné z: < http://www.brno.cz/index.php?nav01=71> BRNO – ŽABOVŘESKY [online]. O městské části Brno – Žabovřesky. [cit. 2009-253]. Dostupné z: MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY [online] Zadluženost územních samosprávných celků. [cit. 2009-22-4]. Dostupné z:

58

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 Rozpočtové příjmy (v tis. Kč) Tabulka č. 2 Struktura daňových příjmů (v tis. Kč) Tabulka č. 12 Struktura nedaňových příjmů (v tis. Kč) Tabulka č. 4 Kapitálové příjmy (v tis. Kč) Tabulka č. 5 Vývoj přijatých transferů (v tis. Kč) Tabulka č. 6 Struktura neinvestičních transferů (v tis. Kč) Tabulka č. 7 Struktura investičních transferů (v tis. Kč) Tabulka č. 8 Rozpočtové výdaje (v tis. Kč) Tabulka č. 9 Výsledky rozpočtového hospodaření (v tis. Kč) Tabulka č. 10 Vývoj aktiv a pasiv za sledované období (v tis. Kč) Tabulka č. 11 Struktura plánovaného, upraveného a skutečně čerpaného rozpočtu za rok 2008 a plánovaný rozpočet pro rok 2009 (v tis. Kč) Tabulka č. 12 Ukazatele dluhové služby (v tis. Kč)

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 Vývoj skutečných příjmů za sledované období (v tis. Kč) Graf č. 2 Struktura rozpočtových příjmů (v tis. Kč) Graf č. 3 Struktura místních poplatků (v tis. Kč) Graf č. 4 Procentní podíl daňových příjmů na celkových příjmech Graf č. 5 Procentní podíl nedaňových příjmů na celkových příjmech Graf č. 6 Vývoj kapitálových příjmů (v tis. Kč) Graf č. 7 Procentní podíl přijatých transferů na celkových příjmech Graf č. 8 Struktura přijatých transferů (v tis. Kč) Graf č. 9 Vývoj skutečných výdajů za sledované období (v tis. Kč) Graf č. 10 Struktura skutečných výdajů (v tis. Kč) Graf č. 11 Rozdíl celkových příjmů a výdajů ve sledovaném období (v tis. Kč) Graf č. 12 Struktura aktiv za sledované období Graf č. 13 Struktura pasiv za sledované období 59

SEZNAM ZKRATEK ČR – Česká republika JMK – Jihomoravský kraj KD – Kulturní dům MČ – Městská část MF – Ministerstvo financí MMB – Magistrát města Brna SF – Státní fondy SMB – Statutární město Brno SR - Státní rozpočet VHP – Výherní hrací přístroj ZŠ a MŠ – Základní a Mateřská škola

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Městské části města Brna (29 MČ) Příloha č. 2 Bilance příjmů a výdajů statutárního města Brna za sledované období (v tis. Kč) Příloha č. 3 Výsledky rozpočtového hospodaření statutárního města Brna Příloha č. 4 Návrhy příjmů, které město Brno postoupí do rozpočtů všech svých městských částí v letech 2004 - 2009 (v mil. Kč) Příloha č. 5 Návrh příjmů, které město Brno postoupí do rozpočtu MČ Brno – Žabovřesky v letech 2004 - 2009 (v tis. Kč)

60

Příloha č. 1 Městské části města Brna (29 MČ)

26

26

BRNO [online]. Úřady městských částí. [cit 2009-22-3]. Dostupné z:



Příloha č. 2 Bilance příjmů a výdajů statutárního města Brna za sledované období (v tis. Kč)

2004 město Daňové příjmy

5 897 320

2005 MČ

město

2006 MČ

město

2007 MČ

město

2008 MČ

město

MČ

238 408 6 308 243

238 257 6 701 729

224 337 7 131 018

222 117 7 399 711

235 287

Nedaňové příjmy

648 913

130 379

972 384

116 105

391 711

116 225

408 910

118 534

487 283

134 213

Kapitálové příjmy

593 186

26

640 300

180

633 250

3 045

237 494

1 755

567 000

95

Přijaté dotace

469 231 1 601 913

425 869 1 674 355

759 418 1 722 905

333 385 1 364 033

523 014 1 393 955

Příjmy celkem

7 608 650 1 970 726 8 346 796 2 028 897 8 486 108 2 066 512 8 110 807 1 706 439 8 977 008 1 763 550

Běžné výdaje

5 716 438 1 628 685 6 044 389 1 719 289 6 353 015 1 716 166 6 424 833 1 407 561 6 543 932 1 426 457

Kapitálové výdaje

4 019 370

Výdaje celkem

9 735 808 1 975 876 9 360 580 1 995 140 9 745 453 2 071 921 9 295 878 1 706 445 9 862 541 1 829 749

347 191 3 316 191

275 851 3 392 438

355 755 2 871 045

298 884 3 318 609

403 292

Příloha č. 3 Výsledky rozpočtového hospodaření statutárního města Brna

Příjmy celkem

5 481 492 1 965 576 7 333 012 2 062 654 7 226 673 2 061 103 6 925 736 1 706 433 8 091 475 1 697 351

Výdaje celkem

7 608 650 1 970 726 8 346 796 2 028 897 8 486 108 2 066 512 8 110 807 1 706 439 8 977 008 1 763 550

Saldo hospodaření

-2 127 158

-5 150 -1 013 784

33 757 -1 259 435

-5 409 -1 185 071

-6

-885 533

-66 199

Příloha č. 4 Návrhy příjmů, které město Brno postoupí do rozpočtů všech svých městských částí v letech 2004 - 2009 (v mil. Kč)

dotace ze státního rozpočtu

dotace z rozpočtu města

2004

2005

2006

2007

2008

2009

účelová bez sociálních dávek

138,100

142,679

164,409

170,337

170,051

173,337

účelová na sociální dávky

410,700

452,530

407,900

účelová

85,100

84,504

neúčelová

646,500

specifická pro MČ Brno-střed

-

-

-

80,434

91,533

69,229

85,353

673,971

713,867

774,310

774,310

806,964

15,000

15,000

15,000

17,500

17,500

17,500

příjmy náležící městským částem dle Statutu města Brna

676,100

679,457

649,024

668,436

680,200

760,157

financování

-25,100

-95,713

-98,692

-91,913

-32,837

-18,520

1 946,400

1 952,428

1 931,942

1 630,203

1 678,453

1 824,791

Celkem

Příloha č. 5 Návrh příjmů, které město Brno postoupí do rozpočtu MČ Brno – Žabovřesky v letech 2004 - 2009 (v tis. Kč)

2004

2005

2006

2007

2008

dotace ze státního rozpočtu

účelová bez sociálních dávek

8 021

8 386

9 610

účelová na sociální dávky

18 869

19 400

17 000

-

-

-

dotace z rozpočtu města

účelová

13 523

14 223

13 865

15 095

10 909

13 703

neúčelová

32 739

33 445

35 712

38 441

38 362

38 332

příjmy náležící městským částem dle Statutu města Brna

35 790

43 335

39 890

40 482

32 074

44 379

108 942

118 789

116 077

103 928

91 162

106 309

Celkem

9 910

2009

9 817

9 895