Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Vývoj cenových hladin mléka v rozhodujících produkčních oblastech Trend in milk price levels in the crucial product areas
Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Tomáš SADÍLEK
Autor: Darina JUSTOVÁ
Brno 2008
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Vývoj cenových hladin mléka v rozhodujících produkčních oblastech vypracovala samostatně pod vedením Ing. Tomáše Sadílka a v seznamu literatury uvedla všechny použité literární a odborné zdroje.
V Brně dne 15. května 2008
__________________________ podpis autora
Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce, panu Ing. Tomáši Sadílkovi, za jeho odbornou pomoc a cenné připomínky a rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.
ABSTRAKT JUSTOVÁ, D.: Vývoj cenových hladin mléka v rozhodujících produkčních oblastech. Bakalářská práce. Brno, 2008.
Bakalářská práce je zaměřena na komoditní vertikálu mléko a mléčné výrobky. Teoretická část je orientována obecně na potraviny, tzn. na historii cen potravin, na objasnění pojmu agrobyznys a na fungování agrárního trhu. Praktická část je věnována pouze světovému trhu s mlékem a zabývá se třemi základními oblastmi tohoto trhu. Obsahuje podrobnou analýzu světové produkce a spotřeby mléka, vývoje cen mléčných produktů a dále analýzu soběstačnosti na trhu s mlékem, tzn. export a import mléka. Práce je zaměřena na tři světové regiony – země EU, USA a Austrálii.
Klíčová slova: Ceny mléka, produkce a spotřeba mléka, export a import mléka.
ABSTRACT JUSTOVÁ, D.: Trend in milk price levels in the crucial product areas. Bachelor Thesis. Brno, 2008.
The Bachelor Thesis is focused on a commodity vertical line of dairy products. The theoretical part is oriented generally on the food, i.e. on history of food prices, on the clearing of conception ''Agrobusiness'' and on the effectiveness of agricultural market. The practical part pays attention only to world milk market and deals with three basic areas of this market. It includes full and detailed analysis of world milk production and consumption, trend in dairy prices and analysis of self - sufficiency on the milk market, i.e. milk exports and milk imports. Thesis is focused on three world area - EU, USA and Australia.
Key words: Milk prices, milk production and milk consumption, milk export and milk import.
OBSAH 1
ÚVOD....................................................................................................................... 6
2
CÍL PRÁCE A METODIKA ................................................................................. 7
3
TEORETICKÁ ČÁST............................................................................................ 8 3.1 POJEM CENA A ZPŮSOBY JEJÍHO STANOVENÍ ...................................................... 8 3.2 HISTORIE CEN POTRAVIN ................................................................................... 9 3.2.1 Do poloviny 19. století ................................................................................. 9 3.2.2 Konec 19. století: první vlna protekcionismu .............................................. 9 3.2.3 Období 1. světové války ............................................................................. 10 3.2.4 Třicátá léta: druhá vlna protekcionismu ................................................... 10 3.2.5 Politika podpory zemědělství po druhé světové válce ............................... 11 3.3 TEORIE AGROBYZNYSU .................................................................................... 12 3.3.1 Složky spotřebitelských výdajů za potraviny.............................................. 13 3.3.2 Potravinový/komoditní řetězec .................................................................. 14 3.3.3 Světový agrobyznys .................................................................................... 15 3.4 FUNGOVÁNÍ AGRÁRNÍHO TRHU ........................................................................ 16 3.4.1 Trh potravinářských výrobků..................................................................... 18 3.4.1.1 Specifika potravin .................................................................................................................... 18
4
VLASTNÍ PRÁCE ................................................................................................ 22 4.1 ÚVOD ............................................................................................................... 22 4.2 FORMOVÁNÍ NABÍDKY A POPTÁVKY PO MLÉKU ................................................ 23 4.2.1 Světová nabídka mléka a mléčných produktů ........................................... 23 4.2.1.1 Nákladové souvislosti výroby mléka .......................................................... 27 4.2.2 Světová poptávka po mléku a mléčných produktech.................................. 28 4.3 SVĚTOVÉ CENY NA TRHU S MLÉKEM ................................................................ 31 4.3.1 Vliv navazujících fází zpracování na formování tržních podmínek v rámci komoditní vertikály mléka ........................................................................... 31 4.3.2 Vývoj světových cen mléka a mléčných produktů........................................ 34 4.4 SVĚTOVÝ EXPORT A IMPORT MLÉKA A MLÉČNÝCH VÝROBKŮ .......................... 39
5
DISKUSE A ZÁVĚR ............................................................................................ 50
6
LITERATURA...................................................................................................... 54
7
SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................ 56
8
SEZNAM OBRÁZKŮ .......................................................................................... 56
9
SEZNAM TABULEK........................................................................................... 56
1 ÚVOD Cenovou politikou potravin se zabývá každý stát, každá ekonomika. Jedním z charakteristických rysů světové ekonomiky jsou zvyšující se ceny potravin, které z velké části podléhají cenám jednotlivých vstupů a cenám základních surovin a dále závisí na míře protekcionismu či liberalismu odvětví.
Zemědělství je specifický sektor ekonomiky. Jednou ze zvláštností tohoto odvětví je skutečnost, že ne vždy může výrobce ovlivnit jeho výsledky. To znamená, že zemědělství ve velké míře závisí na přírodních podmínkách. Možnost zemědělců reagovat na změny spotřebitelské poptávky je tedy velmi omezená. Zemědělství sice tvoří relativně stále menší podíl na celkové hodnotě produktu, tento podíl je však strategicky velice významný. Zemědělství zásobuje trh základními životními potravinami, je hlavním zdrojem obživy obyvatel žijících na venkově. Většina vyspělých zemí věnuje sektoru zemědělství velkou pozornost a neponechává ho jen trhu. Dotace k zemědělským cenám se uplatňují prakticky ve všech vyspělých ekonomikách. Ke sjednocení politiky podpory zemědělství v dnešní Evropské unii dochází počátkem 60. let. Je třeba si uvědomit jednu zásadní skutečnost - produkce mléka a mléčných produktů v EU a v USA funguje na základě hospodářského protekcionismu. Trhy s touto komoditní vertikálou v EU a v USA nejsou tolik liberalizovány jako například na Novém Zélandu a v Austrálii.
Právě do oblasti zemědělství jsem se rozhodla situovat svoji bakalářskou práci. Konkrétně jsem se zaměřila na komoditní vertikálu mléko a mléčné výrobky. Jedním z důvodů, proč jsem si tohle téma vybrala, je snaha zjistit, jaká je situace na trhu s mlékem a s mléčnými výrobky nejen v České republice, ale především ve světě.
6
2 CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem předkládané bakalářské práce je zhodnotit situaci na trhu s mlékem ve světě posoudit světovou nabídku a poptávku a zjistit tak, které regiony nejvíce produkují a které naopak nejvíce spotřebovávají, dále posoudit cenovou úroveň této komodity v jednotlivých regionech - čím jsou ceny ovlivněny a nakonec zhodnotit soběstačnost jednotlivých regionů v produkci mléka. Jaká je cenová úroveň v oblasti mléka v Evropě a v dalších regionech? Kdo jsou největší světoví exportéři? Jaké jsou hlavní světové obchodní toky mléčných produktů? Na tyto otázky se snažím v práci odpovědět.
Zadané téma se opírá o komparativní analýzu, která je zaměřena na země Evropské unie, USA a Austrálii. Podkladem pro vypracování této bakalářské práce mi byla nejen současná, ale i starší literatura, snažila jsem se využít i odborné časopisy. Podkladem pro část praktickou mi posloužily především zahraniční internetové zdroje.
Bakalářská práce je členěna na dvě části – na část teoretickou a na část týkající se vlastní práce. Teoretická část je zaměřena obecně na potraviny a na fungování agrárního trhu a praktická část se orientuje přímo jen na mléko a mléčné výrobky. Na začátek považuji za důležité vysvětlit pojem cena a také jak se cena vytváří.
První kapitolu teoretické části věnuji historii cen potravin a jejich vývoji. Druhá kapitola řeší teorii agrobyznysu a třetí kapitola teoretické části pojednává o fungování agrárního trhu. V praktické části se pak postupně zabývám formováním nabídky a poptávky po mléku a mléčných výrobcích, světovými cenami na trhu s mlékem a světovým exportem a importem mléka a mléčných výrobků.
7
3 TEORETICKÁ ČÁST 3.1 Pojem cena a způsoby jejího stanovení
Pojem cena můžeme definovat více způsoby. Obecně se jedná o platnou cenu, za kterou se realizuje (kterou se oceňuje) v daném období určitý výrobek (zboží či služba). Vyjadřuje aktuální stav cenové hladiny. Rozlišujeme cenu běžnou, cílovou, časovou, čistou, dumpingová a další. [9]
Cenou se rozumí to, co požadujeme za nabízený produkt. Je vyjádřením jeho směnné hodnoty. Nejčastěji má podobu částky, určitého množství peněžních jednotek, případně objemu jiných produktů. Svým číselným vyjádřením budí cena klamný dojem, že její stanovení je kdovíjak exaktní, nezpochybnitelné a hlavně neměnné. Naopak s cenou nejen můžeme, ale naopak musíme pracovat. Hlavně však cenu musíme měnit při vstupu na zahraniční trh. [7]
Za základní způsoby stanovení ceny Foret [7] považuje následující: o Cena založená na nákladech – je jedním z nejběžnějších a nejčastěji používaných způsobů stanovení ceny. Pomocí kalkulačních postupů vyčísluje náklady na výrobu a distribuce produktu. Hlavní důvod používání tohoto způsobu je jednoduchost a relativně snadná dostupnost podkladových údajů pro výpočet. o Cena na základě poptávky – vychází z odhadu objemu prodeje v závislosti na různé výši ceny a zejména z toho, jaký vliv bude mít změna ceny na velikost poptávky. o Cena na základě cen konkurence – pokud má firma srovnatelné produkty jako konkurence, může uvažovat také o srovnatelné ceně, zejména při vstupu na nové zahraniční trhy. o Cena podle marketingových cílů firmy – podle toho, co chce firma získat. Pokud chce podnik maximalizovat objem prodeje a podíl na trhu, bude spíše nastavovat nižší, všeobecně akceptovatelnou hladinu. Chce-li však především maximalizovat zisk, bude mít naopak ceny co nejvyšší. o Cena podle vnímané hodnoty produktu zákazníkem – opírá se o znalost hodnoty, kterou zákazník připisuje produktu. Cenu stanovujeme tak, aby maximálně
8
odpovídala výši hodnoty, jakou produkt pro zákazníka představuje – tím dosahujeme spokojenosti zákazníka.
3.2 Historie cen potravin
3.2.1 Do poloviny 19. století Podle Bečvářové [2] lze evropské zemědělství charakterizovat jako liberální, kdy minimální obchodní styk probíhal bez jakýchkoliv umělých barier. V důsledku rozvoje lodní dopravy začal vzrůstat dovoz levného obilí z USA, Kanady a Austrálie do Evropy. Ceny obilí v důsledku toho výrazně klesaly (např. cena pšenice poklesla na polovinu proti předcházejícím obdobím). Evropské zemědělství se dostalo do krize. Většina evropských zemí reagovala na tuto situaci ochranářsky ve vztahu ke svým rolníkům. Poprvé byl zaveden jeden z typických nástrojů agrární politiky – cla na dovoz zemědělských výrobků = byla zahájena protekcionistická ochrana vnitřního agrárního trhu jednotlivých zemí. Silné celní bariéry zavedla většina evropských států. Protekcionismus se obecně projevil zmírněním poklesu cen. Příjmy zemědělců v zemích s celními bariérami byly podstatně méně zasaženy než ceny britských zemědělců. Současně se však izoloval jejich vývoj od vývoje světových cen1.
3.2.2 Konec 19. století: první vlna protekcionismu Jak uvádí Tracy [10] v polovině 19. století se obchod mezi evropskými státy uskutečňoval téměř bez cel a jiných omezení. Británie jako první zrušila clo, a to nejen na obiloviny, ale i na většinu ostatních zemědělských dovozů. Francie prakticky odstranila ochranu zemědělství obchodní smlouvou s Velkou Británií v roce 1860. Postupně docházelo k odstranění cel i v dalších evropských zemích, jako v Itálii, Belgii, Nizozemí a také ve většině ostatních států byl zemědělský obchod volný nebo téměř volný. Ceny obilovin tak postupně klesly v roce 1895 na nejnižší bod: např. světová cena pšenice klesla téměř na polovinu předchozí úrovně.
1
Světová cena - vzniká na trzích, kde je koncentrována hlavní část světové nabídky a poptávky po příslušném zboží.
9
Dopad poklesu cen byl nejvýraznější na evropské farmáře hospodařící na orné půdě. Chovatelé skotu byli také postiženi poklesem hodnoty, ale došlo k tomu později a dopad nebyl tak tvrdý; kromě toho výrazně vydělali na poklesu cen obilovin. V následujících letech však docházelo v některých zemích k oživení protekcionismu a k opětnému zavádění celních tarifů (především Francie, Německo, Itálie, Belgie, Švýcarsko). Na druhou stranu několik evropských zemí zůstalo věrných zásadám volného obchodu, nejvýznamnější z nich byla Velká Británie.
Dopady protekcionismu na spotřebitele nebyly pravděpodobně tak zjevné pro ty, kterých se týkaly, částečně v důsledku odlišných spotřebních návyků a rovněž proto, že celkový trend cenového vývoje koncem 19. století byl klesající. Ochrana průmyslu a zemědělství tak zabránila poklesu cen potravin spíše, než aby vyvolala jejich zvýšení.
3.2.3 Období 1. světové války Dle Bečvářové [2] po stabilizaci situace v zemědělství v prvním desetiletí 20.století byl další vývoj ovlivněn první světovou válkou. Během ní i několik let po ní se projevoval nedostatek potravin a zemědělských výrobků, vzrostly ceny i příjmy zemědělců, ochranné bariéry byly zrušeny.
Později začala probíhat výměna zboží a lidé se tak postupně vraceli k tzv. barterovým obchodům2. Došlo k zavedení přídělového lístkového systému. Po celou dobu války se ceny potravin zvyšovaly.
3.2.4 Třicátá léta: druhá vlna protekcionismu Jak dále Tracy uvádí [10] během první světové války evropští i zámořští farmáři vydělávali díky vysokým cenám, které se udržely v důsledku nedostatku potravin i několik let po skončení války. Zemědělství se postupně vzpamatovalo a zámořská produkce, která se výrazně rozvíjela během války, pokračovala ve svém růstu. Rostoucí nabídka potravin spolu s celkovou hospodářskou depresí způsobila pokles cen.
2
Barterový obchod – druh obchodu, při kterém se zboží nebo služby vyměňují za určité množství jiného zboží nebo služeb, směna zboží za zboží bez použití peněz.
10
Do poloviny roku 1929 světové zásoby pšenice vzrostly na 28 miliónu tun, což odpovídalo objemu ročních exportů všech vyvážejících zemí.
Po krachu na newyorské burze v říjnu 1929 se průmyslový pokles ze Spojených států rychle přenesl do ostatních států. Ceny klesly, průmyslová produkce se dramaticky snížila, narůstala nezaměstnanost. Pokles cen obilovin byl zvýrazněn celkovou hospodářskou depresí. V roce 1931 byly ceny pšenice na poloviční úrovni než před nástupem krize. Ceny živočišných produktů se zpočátku držely na vyšší úrovni, ale v roce 1931 rovněž poklesly v důsledku snížené kupní síly. Importující země (převážná většina evropských zemí) reagovaly na pokles cen znovuzavedením resp. zvýšením celních bariér a přijímáním dalších opatření, která vedla k tomu, že jejich trhy byly stále více izolované, zatímco vývozci byli často nuceni zbavovat se svých přebytků za velmi nízké, resp. státem dotované ceny a uplatňovat svoje produkty v zahraničí za pomoci státních subvencí vývozu.
3.2.5 Politika podpory zemědělství po druhé světové válce Po válečných zkušenostech se objevil nový cíl, a to zajistit soběstačnost ve výrobě zemědělských výrobků a potravin. V dodavatelských a odběratelských odvětvích se vytvářela oligopolní a monopsonní struktura ovlivňující ceny na trhu ve svůj prospěch a v neprospěch zemědělské prvovýroby. Tím se další prioritou v cílech agrární politiky stala podpora příjmů zemědělců a její nástroje byly koncipovány pro řešení důsledků „selhání“ na agrárních trzích a zasahovaly přímo do fungování trhu.
Obecně se jednalo o podporu cen prostřednictvím: o rozdílových příplatků, kdy byly vyhlášeny garantované ceny a v případě poklesu tržní ceny3 pod cenu garantovanou, stát tento rozdíl farmářům proplácel, o intervencí cen prostřednictvím nákupu, prodejů a tvorbou zásob s cílem cenové stabilizace na domácím trhu, o podpory modernizačních plánů u vybraných komodit formou dotací k cenám vstupů resp. výstupů. [2]
3
Tržní cena – cena, která vzniká na trhu při aktuálním vztahu nabídky a poptávky.
11
3.3 Teorie agrobyznysu Zemědělství a potravinářství se v posledním desetiletí staly součástí širšího segmentu národního i světového hospodářství – agrobyznysu. Tato skutečnost je důvodem, proč i ceny potravin se nepochybně váží k tomuto pojmu.
Podle Tracyho [10] agrobyznys zahrnuje odvětví poskytující vstupy do zemědělství stejně jako činnosti, které na zemědělskou výrobu navazují – marketing, zpracování a distribuci. Ceny vstupů tvoří polovinu i více nákladů na zemědělské výrobky, zatímco náklady různých navazujících činností tvoří větší část hodnoty potravin, když se dostanou ke konečnému spotřebiteli. Zpracování mění výrobek a činí jej užitečnějším (např. ze zrna se vyrábí chléb). Doprava z místa zpracování do místa spotřeby a skladování výrobků, zejména podléhajících zkáze, jsou nutné a také vyžadují náklady.
Rozdíl mezi nákupními cenami pro farmáře a spotřebitelskými cenami se liší pro jednotlivé výrobky: je přirozeně větší u výrobků procházejících podstatnou transformací, takže surovina tvoří relativně malou část konečné hodnoty.
Do agrobyznysu jsou podle klasického Davis-Goldbergova členění zahrnována tato odvětví: a) dodavatelská odvětví vstupů do zemědělství a potravinářství (specializované strojírenství, chemie, energetika atd.), b) zemědělská prvovýroba, lesnictví, vodní hospodářství, c) krmivářský průmysl, d) služby pro zemědělství a potravinářství (zásobování, nákup, opravárenství, šlechtitelství a semenářství, plemenářské služby, aplikovaný výzkum, školství, poradenství atd.), e) potravinářský a další zpracovatelský průmysl, f) potravinářský obchod a veřejné stravování. [4]
V činnostech agrobyznysu: »
je zapojeno zhruba 50 % práce schopného obyvatelstva ve světě,
»
využívá 50 % světových aktiv,
»
představuje více než 50 % světových spotřebitelských výdajů. [5]
12
Obr. č. 1 schematicky znázorňuje začlenění výrobců zemědělských produktů v rámci základní struktury agrobyznysu.
Obr. č. 1: Základní struktura agrobyznysu
Dodavatelé vstupů do zemědělství
Vývoz zemědělských produktů
Výrobci zemědělských produktů Dovoz zemědělských produktů a potravin Podniky nákupu, skladování a zpracování zemědělských produktů
Podniky velkoobchodu potravinam, dopravy a ostatních služeb
Instituce veřejného stravování
Podniky maloobchodu potravinami
Spotřebitelé
Zdroj: Bečvářová [4]
3.3.1 Složky spotřebitelských výdajů za potraviny Největší část ceny potravin tvoří v současných podmínkách náklady činností navazujících na zemědělskou prvovýrobu, tzn. zpracování a obchod. Cramer a Jensen uvádějí, že z celkových výdajů spotřebitelů za potraviny se méně než jedna čtvrtina vrátí k producentům zemědělské suroviny, zatímco více než tři čtvrtiny výdajů připadají na tzv. marketingové náklady, které zahrnují náklady spojené se zpracováním, skladováním, dopravou a distribucí potravin ke spotřebitelům. Hodnota zemědělského produktu tvoří tedy přibližně čtvrtinu nákladů na výrobek. [6]
13
Je třeba si uvědomit, že údaje, na jejichž základě je sestaven graf č. 1, jsou zastaralé, publikované v roce 1993.
Graf č. 1: Struktura ceny potravin podle stádií Hodnota zemědělského produktu 27%
Maloobchod 25%
Velkoobchod 10% Doprava 5%
Zpracování 33%
Zdroj: Tracy [10] Graf č. 1 ukazuje, jak jsou konečné náklady rozděleny mezi různá stadia, ve kterých má největší podíl zpracování a obchod. Můžeme konstatovat, že zpracovatelé se podílí na konečném produktu z 33 %, marže velkoobchodů činí zhruba 10 % a přirážka maloobchodníků je ve výši 25 %. Hodnota zemědělského produktu tvoří pouze 25 – 30 % celkové ceny konečného produktu (podobně jak uvádějí Cramer a Jensen). V současnosti se podíl hodnoty zemědělského produktu snižuje, hlavním důvodem je rostoucí tržní síla navazujících článků potravinové vertikály.
3.3.2 Potravinový/komoditní řetězec Přijetí myšlenky spotřebitelského rozměru, které je prezentováno v agrárních politikách všech rozvinutých zemí resp. nadnárodních uskupení se v celém systému výroby a distribuce potravin netýká pouze požadavků na růst kvality a zdravotní nezávadnosti. Naopak reflektuje rostoucí vliv dalších odvětví, předcházejících a navazujících článků podílejících se na transferu zemědělské komodity od prvovýroby až ke konečnému spotřebiteli.
V této
souvislosti
je
v odborné
literatuře
používán
termín
potravinový/komoditní řetězec, resp. komoditní vertikála pro charakteristiku činností a vzájemných vztahů subjektů výrobních, zpracovatelských i odbytových činností a trhů
14
fungujících v rámci procesů výroby a zpracování konkrétní komodity získané v zemědělské prvovýrobě na produkt distribuovaný konečnému spotřebiteli. [8]
Vývoj potravinového hospodářství na současném stupni ekonomického rozvoje společnosti a rozložení sil odpovídá spíše poptávkově orientovanému modelu.
Obr. č. 2: Poptávkově orientovaný komoditní řetězec
Zdroj: Grega [8] Rozhodujícím vztahem, determinujícím množství a kvalitu zemědělských produktů i cenově nákladové podmínky na trzích se stává poptávka, která stále výrazněji působí na systém výroby, zpracování i distribuce zemědělských produktů.
Klíčové postavení získávají finalizující články řetězce, které prosazují své zájmy i v předvýrobních fázích a v odvětvích vstupů do celého systému výroby potravin. Tím dochází k oslabení pozice zemědělců jak z hlediska volby výrobních programu, tak v důsledku omezené možnosti volby a výběru partnerů v horizontálních i vertikálních vazbách potravinového řetězce. [8]
3.3.3 Světový agrobyznys Jedním z charakteristických rysů současného vývoje světového agrobyznysu se stává skutečnost, že zemědělský podnik jako výrobce základních surovin pro potravinářskou (i nepotravinářskou) výrobu je ve stále větší míře determinován okolím, především předcházejícími a navazujícími články tohoto sektoru ekonomiky. Jak již bylo uvedeno, rostoucí vliv má výrazná koncentrace v navazujících článcích zpracování a distribuce, kdy zejména stále výrazněji koncentrovaný malo/velkoobchod, jejichž typickým představitelem se stávají obchodní řetězce, se stává rozhodujícím subjektem pro formování cen v rámci celých komoditních vertikál. Určují dodavatelům nebo zpracovatelům podmínky dodávky včetně cen. Především v zájmu zlepšení vyjednávací síly potravinářů dochází k jejich koncentraci a kapitálovému propojování. [3] 15
Na základě analýzy dostupných údajů o počtu subjektů účastnících se jednotlivých fází výroby zpracování a distribuce potravin lze charakterizovat strukturu agrobyznysu v Evropě (za EU 15) a USA na přelomu tisíciletí těmito proporcemi:
Obr. č. 3: Model struktury agrobyznysu v EU 15 a v USA EVROPA
USA
Spotřebitelé - domácnosti
Spotřebitelé - domácnosti
Veřejné stravování
Veřejné stravování
Ostatní odbytová místa
Ostatní odbytová místa
Supermarkety Nákupní oddělení
Supermarkety
2. fáze zpracování 1. fáze zpracování
2. fáze zpracování 1. fáze zpracování
Nákup a odbyt
Zemědělské podniky
Farmy
Zdroj: Grega [8] I když v agrobyznysu Evropské unie a USA existují určité rozdíly dané především počtem a velikostí zemědělských podniků a vyšším podílem spotřeby mimo domov v amerických domácnostech, z obou modelů je zřejmé, že klíčovou pozici zaujímají v obou případech velké obchodní firmy a podniky zpracovatelského průmyslu. Menší počet velkých firem obsahuje více monopolistických prvků a umožňuje zneužívání dominantního postavení. [8]
3.4 Fungování agrárního trhu Agrární trh definuje Bečvářová [2] jako různou časovou odezvu výrobců a spotřebitelů potravinářské produkce na signály trhu. Poptávka po potravinách v určitém období je závislá na cenách platných v tomto určitém období, tj. Dt = f (Ct),
kde Dt ............................. poptávka v období t Ct ............................... cena v období t
Spotřebitel se ve své poptávce řídí informací trhu v podobě konkrétní ceny dané komodity a zpravidla reaguje na ceny bezprostředně. 16
Nabídka zemědělských výrobků (pokud abstrahujeme od zásob), je na druhé straně v krátkodobém pojetí zcela nepružná. Nejkratší doba odezvy na změnu v ceně je dána délkou výrobního cyklu: St = f (Ct – 1), kde St ......................... nabídka v období t Ct – 1 ................... cena v období t – 1
Rozhodování výrobců vychází z předpokladu, že ceny, které jsou platné v současném období (roce), budou na stejné úrovni i v období (roce) příštím. Bez kvalifikovaných prognóz je však tento předpoklad nedoložený a nabízená produkce v období t + 1 může přijít na trh za zcela jiných podmínek, než které platily pro tržní situaci v období t. V případě víceletého výrobního cyklu (např. chov skotu, ovocnářství, vinohradnictví) je nabídka v období t odezvou na ceny, které platily před dvěma, třemi i čtyřmi léty. V míře, v jaké očekávání budoucí úrovně cen je funkcí – závisí na cenách v minulosti a přizpůsobení výrobního procesu se uskutečňuje na základě těchto cenových očekávání, takové bude zpoždění ve zpětné reakci výrobců na cenové informace jako podklad pro jejich rozhodování o struktuře budoucí produkce. To se může projevit v cyklickém chování cen. Např. v jednom roce nabízené množství brambor je nízké a cena vysoká. Vyšší cena povzbudí zvýšit produkci, která však dozraje až příští rok. Když se v důsledku toho v příštím roce nabídky zvýší, ceny se snižují a mnoho výrobců zjistí, že ceny, podle nichž zvýšili produkci, nebyly realizovány. Tato pesimistická a optimistická cenová očekávání a doprovodné změny v produkci se projeví v cyklických změnách cen, které vypadají jako pavučina znázorněná v nabídkověpoptávkovém grafu a v analýze agrárního trhu je znám pod pojmem „pavučinový teorém“.
Charakteristický cyklus je tedy takový, kde počáteční vysoké ceny stimulují optimistická výrobní rozhodnutí u většiny výrobců. Zvýšení množství produkce přichází na trh přibližně ve stejnou dobu a stláčí ceny: většina výrobců se tedy rozhodne snížit výrobu, snížená produkce vyvolá zvýšení cen a tak dále. [10]
Jak bylo řečeno výše, poptávka po potravinách je obvykle cenově neelastická. Důsledkem toho je, že změny v nabídce jsou spojeny s relativně vysokými změnami cen. Protože nabídka zemědělské produkce je pod vlivem nepředvídatelných faktorů (počasí a další), neelasticita poptávky vysvětluje, proč se ceny zemědělské produkce tak 17
silně mění, a tato argumentace je často využívána ve prospěch různých forem intervencí vedoucích ke stabilizaci trhu. Znamená to také, že mohou-li výrobci ovlivňovat nabídku, mohou si tak zajistit vyšší celkové příjmy z prodeje. [10]
3.4.1 Trh potravinářských výrobků Trh potravinářských výrobků představuje podle Bečvářové [2] jeden ze čtyř typů trhů v agrárním sektoru. Prodávajícími jsou potravinářské podniky, kupujícími jsou pro část potravinářské produkce přímo spotřebitelé, pro rozhodující část potravinářské produkce obchodní podniky, které se následně stávají prodávajícím subjektem vůči spotřebitelům.
Velkoobchodní prodej mezi potravinářskými a obchodními podniky se může uskutečnit přímo nebo prostřednictvím velkoobchodu, kdy potravinářské výrobky jsou nakupovány od
potravinářských
podniků
velkoobchodem
a
poté
prodávány
podnikům
v maloobchodní síti. Spotřebitelé nakupují rozhodující část potravinářských výrobků v maloobchodě, tj. na tomto typu trhu.
Obr. č. 4: Trh potravinářských výrobků Potravinářské podniky
Velkoobchod. podniky
Trh
Trh
Spotřebitelé
Obchodní podniky
Trh
Zdroj: Bečvářová [2]
3.4.1.1 Specifika potravin Potravinářský průmysl je jedním z největších odvětví v rámci Evropského společenství. Výroba potravin a nápojů v rámci ES postupně narůstá. Odvětví je velmi pestré a jsou v něm zastoupeny podniky různých velikostí od velmi malých firem až po nadnárodní společnosti. Malé podniky, často lokalizované do venkovských oblastí, poskytují možnosti pro zlepšení lokální zaměstnanosti a zvýšení příjmů, což se týká také farmářů
18
a členů jejich rodin. Tyto podniky zpestřují místní nabídku potravin – např. místní druhy sýrů, chleba aj.
Výroba potravin patří nejen v České republice, ale v celé Evropské unii k nosným odvětvím zpracovatelského průmyslu. Význam potravinářství spočívá ve výživě obyvatelstva a ve výrobě a v prodeji zdravotně nezávadných, bezpečných, kvalitních a převážně i cenově dostupných potravin, výkonnosti a rostoucí konkurenceschopností tohoto odvětví. Mnoho potravinářských podniků investovalo nemalé prostředky do hygieny a modernizace svých provozů, aby tím splnily požadavky legislativy Evropské unie.
Evropa je známá rozmanitostí svého zemědělství a svých potravinářských výrobků a nápojů. Tyto produkty jsou výsledkem přírodního prostředí Evropy a pracovních postupů. Spotřebitelé v Evropě a na celém světě projevují rostoucí zájem o jakost těchto potravin. Co tvoří kvalitu, je subjektivní otázka, zvláště pokud jde o jakost potravin. Kromě
základních
předpokladů
ohledně
zdravotní
nezávadnosti,
bezpečnosti
a chuťových vlastností se obvykle berou v potaz znaky jakosti související se: »
specifickými vlastnostmi produktů, které mají často vazbu na zeměpisný původ nebo produkční oblast (např. horské oblasti), plemeno zvířat nebo metodu produkce;
»
zvláštními přísadami;
»
určitými metodami produkce, jež často vyplývají z místních znalostí a tradic;
»
dodržováním náročných norem na poli ochrany životního prostředí či dobrých životních podmínek zvířat;
»
zpracováním, přípravou, obchodní úpravou a označením, které zvyšují přitažlivost produktu pro spotřebitele. [11]
Potraviny jednoznačně představují zvláštní zboží. Jako jeden z více důvodů můžeme uvést fakt, že podléhají rychlé zkáze. Pokud se například v obchodě s oblečením neprodá sako či kalhoty, fakticky se nic zvláštního nestane. Mohou zůstat vystaveny i nadále a třeba později si je někdo koupí. S potravinami je to jiné. Například pečivo musí být každý den čerstvé, den starý rohlík si nikdo nekoupí. Zvláštním právním předpisem je zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. Tento zákon mimo jiné upravuje datum použitelnosti nebo minimální trvanlivost potravin.
19
Minimální trvanlivost je minimální doba, po kterou si potravina zachovává své specifické vlastnosti při dodržování skladovacích podmínek a splňuje požadavky na zdravotní nezávadnost. Po tomto datu mohou být prodávány, jsou-li takto zřetelně označeny a jsou-li umístěny odděleně a zdravotně nezávadné. Datum použitelnosti je datum ukončující dobu, po kterou si potravina podléhající rychlé zkáze zachovává, při dodržování skladovacích podmínek, své specifické vlastnosti a splňuje požadavky na zdravotní nezávadnost. Po tomto datu nesmí být potravina uváděna do oběhu4.
Potraviny – součást výdajů domácností
Potraviny jsou důležitým výdajem a jednoznačně patří do skupiny nezbytných statků. Obecně můžeme říct, že podíl výdajů za potraviny na celkových výdajích hraje důležitou roli. Na druhou stranu se v poslední době zvyšují také náklady domácností na bydlení, společenský a kulturní život, též roste podíl výdajů investovaných do trávení volného času. Dříve představovaly potraviny nejvyšší položku na celkových výdajích domácností. Postupem času však kvůli zvyšující se životní úrovni dochází k poklesu podílu výdajů za potraviny. Tuto situaci vysvětluje Engelův zákon5, který říká že: "s růstem příjmů lidí klesá podíl výdajů za potraviny“: -
jedná se o pokles v proporci, relativním podílu z (rostoucího) příjmu, absolutně jsou částky vyšší,
-
s růstem národního důchodu lze očekávat pokles procenta spotřebitelských výdajů za potraviny,
-
důchodová elasticita poptávky po potravinách v hospodářsky vyspělých zemích je obecně nízká, naopak v zemích s nižšími příjmy je vyšší.
V případě potravin, kdy se jedná o nezbytný statek, klesá s rostoucím příjmem domácnosti podíl výdajů za potraviny, nebo-li spotřeba roste pomaleji než důchod, Engelova křivka je konkávní.V případě dalších komodit se může jednat o luxusní statek – např. oblečení – zjišťujeme, že s rostoucími příjmy roste podíl výdajů, a to rychleji, nebo-li spotřeba roste rychleji než důchod, Engelova křivka je konkávní.
4 5
Viz. zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích v platném znění. Ernst Engel (1857), německý statistik
20
Graf č. 2: Engelova křivka pro potraviny (nezbytný statek) Nakoupené množství
Q B
Q2
Q1
A
0
I1
I2
I Příjem
Graf č. 3: Engelova křivka pro oblečení (luxusní statek) Nakoupené množství
Q B
Q2
A
Q1
0
I1
21
I2
I Příjem
4 VLASTNÍ PRÁCE 4.1 Úvod Obecně ceny potravin závisí na cenách základních surovin a vstupů. Výroba a ceny potravin jsou do značné míry ovlivněny zemědělskou politikou a nástroji uplatňovanými v rámci této politiky přímo či nepřímo vztaženými k dané komoditě. Ceny potravin se odvíjí od míry protekcionismu či liberalismu tohoto odvětví. Politiky v oblasti zemědělství se ve všech zemích mění velmi pomalu. Jejich změna je primárně závislá na obchodních vyjednáváních, která jsou vedena v rámci Světové obchodní organizace (World Trade Organisation - WTO) a jednotlivých kol jednání. V roce 1986 při tzv. Uruguayském kole jednání se dohodlo, že státy musí redukovat svou protekcionistickou zemědělskou politiku [1]. Výsledkem bylo zavedení tzv. přeshraničních opatření a domácích opatření. Přeshraniční opatření zahrnují pevně stanovená cla, dovozní kvóty a exportní podpory. Mezi domácí opatření lze zařadit tzv. přímé platby zemědělcům v důsledku poklesu cen potravin. Tyto platby jsou závislé nikoliv na množství produkce, ale na velikosti obdělávané půdy či velikosti farmy.
V USA a v EU se v oblasti produkce mléka a mléčných produktů prosazuje hospodářský protekcionismus. Trhy s těmito komoditami nejsou plně liberalizovány jako je tomu například v Austrálii a na Novém Zélandu. V EU jsou mléko a mléčné produkty zahrnuty do Společné zemědělské politiky (Common Agricultural Policy CAP). V rámci této politiky EU ovlivňuje produkci a cenu těchto základních potravin. V EU a USA se uplatňují všechny výše uvedené nástroje vyplývající z Uruguayského kola jednaní.
Austrálie a Nový Zéland patří mezi země s liberální obchodní politikou, v této oblasti využívají pouze nástroje jako jsou cla na dovoz mléčných výrobků. Trh s mlékem je plně liberalizován [12]. V roce 2001 došlo na Novém Zélandu ke sloučení třech společností působících v mlékárenském průmyslu a bylo vytvořeno partnerství The Fontera Co-operative Group. Ta je vlastněna třinácti tisíci akcionáři z řad mlékárenských farmářů a je světově největším exportérem mléčných produktů; exportuje 95 % novozélandské produkce. Na americkém trhu Fontera nakupuje a vyváží do ostatních zemí netučné sušené mléko.[13] 22
4.2 Formování nabídky a poptávky po mléku 4.2.1 Světová nabídka mléka a mléčných produktů Produkce mléka může být klasifikována jako komplexní produkční systém. Způsoby výroby mléka se významně liší po celém světě. Hospodářské systémy se liší ve velikosti farem, v dojivosti, ve struktuře krmiva, ve výrobních postupech a v zapojení do celkového řetězce výroby mléka.
V roce 2001 bylo vyrobeno asi 391 milionů tun kravského mléka [15]. Země s největší produkcí mléka byly: USA, Indie, Rusko a Německo. Dalšími zeměmi jsou např.: Francie, Brazílie, Velká Británie nebo Nový Zéland. Na zvýšení globální produkce mléka má vliv především zvýšený objem produkce v Asii, USA a střední a východní Evropě.
Světová produkce mléka se od roku 1990 trvale zvyšuje. Za posledních šest let stoupla o 10 %, roční tempo růstu odpovídá 1,7 %. Nicméně vývoj v jednotlivých zemích či regionech se významně liší: •
Klesající produkce: Produkce mléka se snížila v zemích bývalého Sovětského svazu a ve všech zemích střední a východní Evropy.
•
Stagnace produkce se týká zemí, ve kterých je uplatňován režim mléčných kvót: Evropská unie, Švýcarsko, Norsko a Kanada.
•
Rostoucí produkce byla zaznamenána v Africe, v USA a ve střední Americe a v jižní části Asie.
•
Rapidní nárůst produkce: V Oceánii, Jižní Americe a v některých zemích Asie byl zaznamenán růst produkce o více než 2,5 % ročně. V některých případech bylo tempo růstu i přes 5 % ročně. [16]
23
Graf č. 4: Produkce kravského mléka ve vybraných regionech v letech 2000 – 2006 140 000 120 000
tis. t
100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 2000
2001
2002 USA
2003 Indie
2004 EU-25
2005
2006
Austrálie
Zdroj: www.abareconomics.com [15] Graf č. 4 dokumentuje, jak se vyvíjela produkce mléka ve vybraných regionech v letech 2000 – 2006 v tis. t. Po celou dobu je hlavním a největším světovým producentem mléka EU-25, průměrně ročně vyprodukovala 130 718 tis. t mléka. Za EU-25 následuje USA s průměrnou roční produkcí 77 944 tis. t. Graf č. 5 znázorňuje přibližnou světovou produkci, která má po celé období rostoucí tendenci, v roce 2005 se přibližně vyrobilo 410 000 tis. t mléka
Graf č. 5: Celosvětová produkce kravského mléka v letech 2000 - 2005 415 000 410 000 405 000 400 000 tis. t
395 000 390 000 385 000 380 000 375 000 370 000 365 000 2000
2001
2002
Pozn.: V roce 2004 a 2005 se jedná o odhad. Zdroj: www.fas.usda.gov [17] 24
2003
2004
2005
V Austrálii se produkce mléka zvýšila od roku 1990 o 80 % [16]. Tento nárůst byl způsobený především tím, že se výrazně zvýšila velikost stád. Nicméně v roce 2003 produkce mléka v Austrálii oproti předchozímu roku klesla v důsledku podprůměrných srážek. Také na Novém Zélandě se tempo růstu produkce mléka oproti předcházejícím obdobím zvýšilo, a to i přesto, že jsou některé oblasti ovlivňovány suchem.
Produkce mléka v USA se také rok od roku zvyšuje, a to v důsledku zvyšování užitkovosti a selekce základního stáda dojnic. Mléčný trh je zde ovlivněn zvýšením bilančního přebytku.
V zemích východní Evropy také dochází ke zvýšení produkce mléka, a to v důsledku zvyšování užitkovosti a dalších. Vzhledem k ekonomickému růstu ve většině těchto zemích se zvyšuje poptávka po mléku a mléčných výrobcích. Před vstupem do EU se mlékárny těchto zemí zaměřily na kvalitu suroviny a zavedení standardů mléka a mléčných výrobků, které jsou platné v rámci norem EU, což mělo za následek pokles počtu výrobců, kteří nebyli schopni zajistit požadované standardy.
Produkce mléka v Rusku se také oproti předchozím obdobím postupně zvyšuje, přestože velikost základního stáda dojnic se snižuje. Zlepšila se dostupnost krmiv a užitkovost dojnic, produkce mléka se přesunula z bývalých velkých státních podniků na malé farmy. Obdobná situace je i v ostatních zemích bývalého Sovětského svazu.
Také v Asii došlo k výraznému zvýšení produkce mléka, a to především v Indii. Od roku 1990 má i Čína více než dvojnásobnou produkci mléka. Důvod je obdobný jako v Austrálii, tedy výrazné zvětšení stád. Další zvýšení produkce v Číně se plánuje v souvislosti se silným zvýšením poptávky spotřebitelů a rostoucí rentabilitou mlékárenského průmyslu. Čína se stává pro řadu vývozních zemí výhodným obchodním partnerem. Potravinová a zemědělská organizace Spojených národů (Food and Agriculture Organization of the United Nations - FAO) očekává, že mezinárodní požadavky na mlékárenské produkty, zejména v asijských zemích, se zvýší v souvislosti s domácími požadavky zejména jihovýchodní Asie a Číny na nákupy sušeného mléka. [18]
25
OECD6 odhaduje, ze světová produkce mléčných produktů poroste do roku 2010 následovně: Tab. č. 1: Růst světové produkce mléčných produktů do roku 2010 Růst produkce (ročně v %) 1 Sýr 2,1 2 Sušené plnotučné mléko 2,7 3 Sušené odstředěné mléko 0,4 4 Máslo 2,1 Pozn.: Odhady OECD jsou z roku 2005. Zdroj: www.usdec.org [19] Produkt
Komentář k tabulce č. 1 k jednotlivým skupinám výrobků: 1
Největší podíl na produkci sýru budou mít země OECD, zvláště USA a země
Evropské unie. 2
OECD předpokládá, že růst produkce a zpracování sušeného plnotučného mléka7
pro oblast Nového Zélandu bude 3,7 %. Nový Zéland je připraven uspokojit poptávku po sušeném plnotučném mléku v Asii. 3
Vzhledem k nižší cenové podpoře v EU se očekává pokles produkce sušeného
odstředěného mléka8 o 4,6 %. Též se očekává pokles produkce v USA o 1,1 % ročně. Pro Nový Zéland je odhadován nárůst o 3,7 %, v Austrálii o 3,6 % a v nečlenských zemích OECD 5,7 %. 4
OECD předpokládá, že produkce másla v členských zemích OECD poklesne o 0,1 %
ročně (především v USA a EU), zatímco produkce v rozvinutých zemích poroste tempem 3,8 %, kde je vyráběna více než polovina světové produkce másla. Na Novém Zélandu se odhaduje nárůst 3,1 %, v Číně 5,5 %. [19]
6
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (zkráceně OECD z angl. Organisation for Economic Co-operation and Development) je mezivládní organizace 30 ekonomicky nejrozvinutějších států na světě, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky. OECD vznikla v roce 1961. 7 Plnotučné mléko – obsah tuku nejméně 3,5 %. 8 Odstředěné mléko – obsah tuku nejvýše 0,5 %.
26
Tab. č. 2: Nabídka kravského mléka v jednotlivých regionech v roce 2005 (v mld. liber) Produkce / změna oproti předcházejícím pěti letům
Export
Jižní Amerika1
86,0 / +3.3
4,1
Východní Evropa2
160,1 / +3.4
10,6
Jižní Asie3
144,4 / +38.1
0,6
USA
171,0 / +8.3
6,2
EU-15
264,7 / -6.0
27,3
Oceánie
55,5 / +8.3
35,0
Region
Pozn.: Jedná se o nabídku mléka obecně, kdy není stanoven obsahu tuku v mléku. Zdroj: www.usdec.org [19]
Vysvětlivky: 1
Brazílie, Argentina, Columbie, Uruguay
2
Ukrajina, Polsko, Rusko, Rumunsko, Bělorusko, Česká republika, Litva
3
Indie, Čína, Pákistán
4.2.1.1 Nákladové souvislosti výroby mléka Náklady na produkci mléka se pohybují kolem 79 USD/100 kg mléka ve Švýcarsku a 9 USD/100 kg mléka v Argentině. Existují země, ve kterých farmy plně pokryjí ekonomické náklady jako např. v Maďarsku, v České republice a na Novém Zélandu a země, ve kterých žádná farma nepokryje náklady na výrobu jako např. v Kanadě a v Brazílii. Vyšší náklady mají farmy ve Švýcarsku a v zemích EU. Nižší náklady na výrobu mléka – okolo 10 USD/100 kg – mají farmy v Norsku, Izraeli, v USA, v Polsku, v Indii a v Pákistánu. [16]
Z výše uvedeného tedy jasně vyplývá, že náklady na výrobu mléka jsou ve světě rozdílné. Zahrnují v sobě mimo jiné technologii chovu, strukturu výroby v dané zemi resp. oblasti a také klimatické podmínky. Velmi důležitým činitelem, který má vliv na nákladovost výroby, je vliv agrární politiky. Nejvýznamnější je již zmíněný systém
27
mléčných kvót a obchodování s nimi. Náklady související s pořízením těchto kvót jsou součástí celkových nákladů na výrobu mléka.
4.2.2 Světová poptávka po mléku a mléčných produktech Světová poptávka po mléku se neustále mění. Liší se region od regionu a je také závislá na stupni ekonomického rozvoje země / regionu. Největšími konzumenty mléčných produktů jsou země s vysokými příjmy, jako jsou USA, EU, Austrálie, Nový Zéland a Japonsko. Země se středními příjmy spotřebovávají velké množství sušeného mléka pro mléčné programy a jako surovinu pro další potraviny. V nízkopříjmových zemích je poptávka po mléku a mléčných produktech nevýznamná, kromě programu poskytujících potravinovou pomoc. [13]
Historicky světová poptávka po mléčných produktech roste 2 % ročně, zatímco světová produkce – nabídka mléčných produktů roste jen 1 % ročně. Pokud se udrží takové tempo růstu, bude se muset zvýšit i nabídka mléčných produktů alespoň na úroveň poptávky. Světová poptávka byla velmi vysoká v roce 2004 zvláště v rozvojových asijských zemích. [19]
Světová poptávka po mléčných produktech stoupala v posledních letech rychleji než kdykoli předtím, což se projevuje mimo jiné v rostoucích cenách těchto produktů. Příčinou tohoto vývoje je především přírůstek světové populace a v souvislosti s ekonomickým růstem změna preferencí spotřebitelů, kteří se přiklánějí ke kvalitnějším potravinám s vyšším stupněm zpracování. Důležitou úlohu hraje zejména růst životní úrovně v zemích s početným obyvatelstvem jako je Čína, Brazílie, Rusko, Indie a jihovýchodní asijské země. Ke zvyšování spotřeby mléka přispívá částečně také zavádění programů školního mléka. Další potenciál rostoucí poptávky vzniká v zemích, které exportují naftu a disponují velkou kupní sílou.
Poptávka po mléčných výrobcích v Číně bude pokračovat ve svém silném růstu v horizontu několika let, zvlášť silné budou dovozy sušených mlék a syrovátky. Dovozy sušeného mléka a syrovátky se značně zvýšily v první polovině roku 2002, kdy se celní tarif snížil z 25 % na 15 % poté, kdy se v prosinci 2001 Čína stala členem WTO. [18]
28
Poptávka po mléku a mléčných produktech rostla v minulých letech rychleji než nabídka, přičemž současná úroveň spotřeby přesahuje množství vyráběného mléka. Vyšší spotřeba byla dosud dočasně zajištěná proto, že v minulých letech byly vyrobeny značné tržní přebytky mléka a nakupily se zejména zásoby másla a sušeného mléka, především v Evropské unii, USA a v určitém rozsahu také v Oceánii. Od roku 2004 byla rostoucí poptávka na světových trzích uspokojovaná odčerpáváním nahromaděných zásob, což mohlo zpočátku probíhat bez citelného růstu tržních cen. Zásoby se však postupně snižovaly, takže během roku 2006 byly například v EU zcela vyprázdněny sklady sušeného mléka a v prvních měsících roku 2007 byly vyprodány také zásoby másla uskladněné v chladírnách. Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou se natolik prohloubil, že došlo k neobvykle prudkému vzestupu cen mléčných produktů na světových trzích i v některých členských státech EU. [20]
Tabulka č. 3 ukazuje, jak se vyvíjely intervenční zásoby másla a sušeného odstředěného mléka v EU. Od roku 2003 postupně docházelo k výraznému poklesu těchto zásob. Tab. č. 3: Vývoj intervenčních zásob mléčných výrobků v EU Sušené odstředěné mléko (v tis. t) 1996 39 125 1997 11 135 1998 3 204 1999 46 180 2000 64 0 2001 66 0 2002 192 140 2003 223 194 2004 171 79 2005 121 8 2006 64 0 2007 0 0 Pozn.: Jedná se o stav zásob na konci kalendářního roku. Zdroj: www.agronavigator.cz [20] Máslo (v tis. t)
29
Graf č. 6 dokumentuje spotřebu kravského mléka ve třech největších spotřebních regionech v letech 2000 - 2005. Největší spotřeba mléka byla do roku 2003 v EU-25, v letech 2004 a 2005 pak v Indii. Graf č. 7 znázorňuje přibližnou celosvětovou spotřebu mléka, která měla od roku 2002 významnou rostoucí tendenci, v roce 2005 bylo spotřebováno přibližně 162 000 tis. t mléka.
Graf č. 6: Spotřeba kravského mléka ve vybraných regionech v letech 2000 - 2005
39 000 37 000
tis. t
35 000 33 000 31 000 29 000 27 000 25 000 2000
2001
2002 USA
2003 EU-25
2004
2005
Indie
Pozn.: V roce 2004 a 2005 se jedná o odhad. Zdroj: www.fas.usda.gov [17]
Graf č. 7: Celosvětová spotřeba kravského mléka v letech 2000 - 2005 164 000 162 000 160 000 158 000 tis. t
156 000 154 000 152 000 150 000 148 000 146 000 144 000 2000
2001
2002
Pozn.: V roce 2004 a 2005 se jedná o odhad. Zdroj: www.fas.usda.gov [17]
30
2003
2004
2005
4.3 Světové ceny na trhu s mlékem
4.3.1 Vliv navazujících fází zpracování na formování tržních podmínek v rámci komoditní vertikály mléka V rámci komoditní vertikály mléka je analyzován vývoj cen na navazujících trzích, a to na trhu čerstvého kravského mléka na úrovni výrobců – zemědělců, na trhu zpracovaného kravského mléka a na finálním trhu mléka. V jednotlivých fázích této vertikály se konkrétně jedná o: o ceny zemědělských výrobců – CZV – čerstvé kravské mléko o ceny průmyslových výrobců – CPV – zpracované kravské mléko o ceny spotřebitelské (CS) – zpracované kravské mléko Pro srovnání jsem zvolila čtyři hlavní země: o Německo a Velká Británie – analýza poukazuje na skutečnost, že vývoj cen ve dvou členských zemí EU může být poměrně rozdílný. o Česká republika – reprezentuje vývoj cen v přistupujících zemích o USA – zástupce Ameriky Jedná se o průměrné roční ceny za 100 kg mléka. Mléko obsahuje 4 % tuku a 3,3 % bílkovin. Graf č. 8: Ceny zemědělských výrobců kravského mléka v jednotlivých zemích 45
40
USD/100 kg
35
30
25
20
15 1996
1997
1998
Německo
1999
2000
Velká Británie
2001
2002
Česká republika
2003 USA
Zdroj: Analysis of the Dairy Chain in Six Countries – IFCN [14] 31
2004
Graf č. 9: Ceny průmyslových výrobců v jednotlivých zemích 60 55 50
USD/100 kg
45 40 35 30 25 20 15 1996
1997
1998
Německo
1999
2000
Velká Británie
2001
2002
Česká republika
2003
2004
USA
Zdroj: Analysis of the Dairy Chain in Six Countries - IFCN [14] Graf č. 10: Ceny spotřebitelské v jednotlivých zemích 100 90
USD/100 kg
80 70 60 50 40 30 1996
1997
1998
Německo
1999
2000
Velká Británie
2001
2002
Česká republika
2003
2004
USA
Zdroj: Analysis of the Dairy Chain in Six Countries - IFCN [14] Německo V Německu dosáhla spotřebitelská cena mléka v letech 1996 – 2004 nejvyšší hranice v roce 1996, a to 82 USD/100 kg mléka. Nejvyšší cena zemědělských výrobců byla zaznamenána v roce 1996, kdy činila 38 USD a naopak nejnižší cena byla v roce 2000 – 29 USD.
32
Největší podíl CZV na celkové spotřebitelské ceně byl v roce 2000 a činil 55,80 %. Nejmenší podíl CZV na celkové spotřebitelské ceně byl v roce 1996 a činil 46,30 %.
Velká Británie Ve Velké Británii dosáhla spotřebitelská cena mléka v letech 1996 – 2004 nejvyšší hranice v roce 2004, a to 90 USD/100 kg mléka. Rozpětí cen zemědělských výrobců bylo podstatně velké: 27 USD – 40 USD/100 kg mléka. Nejméně zemědělci za mléko požadovali v letech 2000 a 2002, tedy 27 USD. Nejvíce se naopak zemědělcům zaplatilo v roce 1996, a to, již zmíněných, 40 USD/100 kg mléka.
Nejmenší podíl CZV na celkové spotřebitelské ceně byl v roce 2004 a činil 38,90 %. Největší podíl CZV na celkové spotřebitelské ceně byl v roce 1996 a činil 56,30 %.
Česká republika Spotřebitelská cena mléka v České republice dosáhla v období 1996 – 2004 nejvyšší hranice v prvním sledovaném roce, a to 56 USD/100 kg mléka. Nejvyšší cena zemědělských výrobců byla zaznamenána v roce 2004, kdy činila 30 USD a naopak nejnižší cena byla v roce 2000 – 19 USD.
Největší podíl CZV na celkové spotřebitelské ceně byl ve sledovaném období v roce 2003 a činil 56,30 %. Nejmenší podíl CZV na celkové spotřebitelské ceně představuje rok 1996 a hodnota je 44,60 %.
USA Nejvyšší spotřebitelskou cenu mléka v letech 1996 – 2004 reprezentuje rok 2004, kdy 100 kg čerstvého mléka stálo 83 USD. Nejvyšší cena zemědělských výrobců byla zaznamenána v roce 1998 a 2004, kdy činila 37 USD a naopak nejníže dosáhla v roce 2002, a to na 28 USD.
Na celkové spotřebitelské ceně se ceny zemědělských výrobců nejvíce podílely v roce 1998, a to 51,40 %, nejméně v roce 2002, a to 38,40 %.
33
Podíl ceny zemědělských výrobců – CZV na spotřebitelské ceně tvoří v Německu, v České republice a v USA přibližně 50 %, ve Velké Británii je podíl menší, kolem 39 %. Podle grafu č. 8 byly CZV ve srovnávaných zemích nejvyšší v USA a v průměru se pohybovaly kolem 33 USD/100 kg. Téměř stejné byly CZV v Německu, kde se v průměru pohybovali kolem 32,90 USD/100 kg. Průměr CZV ve Velké Británii se pohyboval okolo 32,20 USD/100 kg a nejnižší CZV představuje Česká republika, kde se v průměru pohybují 23,70 USD/100 kg. Podle grafu č. 9 byly ceny průmyslových výrobců - CPV (marže – rozdíl mezi cenou zemědělských výrobců a cenou spotřebitelskou) průměrně nejvyšší v USA. Ve Velké Británii byly však vyšší než v Německu (oproti CZV). Nejnižší byly opět v České republice. Součtem CZV a CPV dostáváme ceny spotřebitelské - CS. Nejvyšší CS ceny byly zaznamenány v roce 2004 ve Velké Británii a dosahovaly až 90 USD/100 kg. V průměru jsou však CS nejvyšší v USA – asi 73,60 USD/100 kg, ve Velké Británii jsou CS v průměru na 71,60 USD/100 kg. Spotřebitelské ceny v České republice jsou podstatně nižší (přibližně kolem 50 USD/100 kg mléka), nejnižší byly v roce 1999 (40 USD/100 kg), ve sledovaném období se nikdy výrazně nepřiblížily k CS ostatních zemí. Spotřebitelské ceny v národních měnách v Německu a v České republice klesaly v rozmezí 5 % - 8 %, zatímco ve Velké Británii ceny rostly o 8 %, v USA o 20 %. V USD byly trendy spotřebitelských cen v těchto zemích podobné.
4.3.2 Vývoj světových cen mléka a mléčných produktů
Ceny mléka vybraných zemí se významně liší a pohybují se v rozmezí od 9 USD/100 kg v Argentině do 50 USD/100 kg ve Švýcarsku. Ceny v EU a v USA jsou na srovnatelné úrovni 29 USD/100 kg mléka. Ceny v Norsku, Kanadě a Izraeli jsou nad touto úrovní. Ceny v asijských zemích, v Jižní Americe a v Oceánii se nacházejí mezi 9 – 20 USD/100 kg. Velmi nízké ceny byly pozorovány v Argentině, Pákistánu a Brazílii. Ceny v zemích střední a východní Evropy jsou docela odlišné. Zatímco ceny v Estonsku a v Polsku jsou extrémně nízké (17 USD/100 kg), ceny v České republice a Maďarsku téměř odpovídají úrovni EU9. [16]
9
Jedná se o ceny zemědělských výrobců.
34
Jelikož je velmi obtížné až nemožné v rámci bakalářské práce srovnávat ceny mléka a mléčných výrobků pro tři světové regiony – USA, EU-15, Austrálie - (vzhledem k různě uváděným měrným jednotkám v různé měně, odlišně uváděnému obsahu tuku v mléku a mléčných výrobcích, nestejnému typy cen – ceny zemědělských výrobců, ceny průmyslových výrobců, spotřebitelské ceny, vzhledem k různému časovému období a další okolnostem), zaměřila jsem se pouze na srovnání cen zemědělských výrobců čerstvého kravského mléka bez tuku a proteinů, v USD/100 kg, r. 2001. Dále jsem srovnávala ceny sušeného mléka (plnotučného a odstředěného) v Evropě a Austrálii v letech 2002 – 2007. Produkce sušeného mléka je v Austrálii významná. Podíl produkce sušeného odstředěného mléka na celkové produkci mléka a mléčných výrobků byl v roce 2006 23 %. [15]
Obr. č. 5: Ceny zemědělských výrobců čerstvého plnotučného mléka ve světě v roce 2001
Ceny mléka v USD/100 kg <=15
15<=20 20<=27 27<=35
>35
Zdroj: www.ifcndairy.org [21]
Obrázek č. 5 znázorňuje ceny zemědělských výrobců čerstvého kravského plnotučného mléka v roce 2001. Jednotlivé zobrazené země tvoří světovou produkci mléka z více než 90 %. Z obrázku můžeme snadno vyčíst následující skutečnosti:
35
•
vážený průměr cen mléka byl okolo 28 USD/100 kg mléka,
•
vysoké ceny mléka: nad 27 USD/100 kg – se nacházely v Severní Americe (především v Kanadě), v západní Evropě, v některých zemích severní Afriky, v Japonsku, na jihu Korejské republiky, v Thajsku a na Filipínách.
•
velmi nízké ceny: pod 20 USD/100 kg – představuje Jižní Amerika, východní Evropa, CIS země10 a Austrálie a Nový Zéland.
•
průměrné ceny: 20 – 27 USD/100 kg – jižní Asie, Čína a další země.
Graf č. 11: Průměrné ceny zemědělských výrobců v USA, Evropě a Austrálii 35 30
USD/100 kg
25 20 15 10 5 0 27 - 35
27 - 35
<15
USA
Evropa
Austrálie
Zdroj: www.ifcndairy.org [21] Ceny mléka v roce 2001 v USA se pohybovaly v rozmezí 27 – 35 USD/100 kg. Stejné úrovně dosahovaly také ceny ve většině zemí Evropy. Průměr těchto cen je 31 USD/100 kg. Tuto cenovou úroveň znázorňuje graf č. 11. V Austrálii byly ceny oproti Evropě či USA velmi nízké. Většinou pod 15 USD/100 kg. Průměr této hodnoty je 7,5 USD/100 kg mléka.
Během roku 2002 došlo v zemích EU k poklesu farmářské ceny za čerstvé kravské mléko, meziroční snížení průměrné ceny EU představuje pokles o 5,42 %. Hlavním důvodem tohoto poklesu je stálý propad tržeb z výroby sýrů a částečně i z výroby
10
CIS země – Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko, Rusko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán, Kazachstán, Turkmenistán, Uzbekistán, Tádžikistán, Kyrgystán.
36
konzumního mléka a čerstvých mléčných výrobků. Vyšší ceny než je průměr EU dosáhly zejména ty členské země, kde intervence mají v regulaci trhu minimální úlohu, tj. v Řecku, Portugalsku a Dánsku. Konkurence měla vliv na výši ceny v Německu, Francii, Beneluxu a Velké Británii. Mnoho výrobců ze zemí EU je nuceno přistoupit ke snižování ceny mléka. V USA je cenový trend jednoznačně sestupný. Vlivem vyšší produkce dochází k neustálému rozšiřování výroby, pokračuje tlak na vývoj nabídky, která významně ovlivňuje ceny. Spojené státy se proto staly mnohem více konkurenceschopnější ve srovnání se zeměmi EU. Zejména sušené odstředěné mléko mohou vyvážet bez exportních subvencí. Na Novém Zélandu, kde se ceny mléka zcela odvíjí od výnosů světového trhu, a v Austrálii také dochází k postupnému poklesu cenové úrovně. [18]
Tabulka č. 4 ukazuje průměrné ceny mléka v letech 1995 – 2001 v jednotlivých oblastech světa. Jedná se také o čerstvé kravské mléko, bez tuku a proteinů. Nejvyšší ceny byly v Korejské republice, v Japonsku, Švýcarsku, Norsku a Islandu, dosahovaly až na 65 USD/100 kg. Naopak nejnižší ceny byly v zemích CIS a v Oceánii.
Tab. č. 4: Průměrné ceny mléka (Ø 1995 – 2001) Průměrná cena mléka Oblast (v USD/100 kg) EU – 15
34
Východní Evropa
22
CIS země
15
Severní Amerika
33
Latinská Amerika
20
Oceánie
18
Blízký Východ
38
Jižní Asie Východní a jihovýchodní Asie Afrika
24 22
KR, JP, CH, NO, IS
65
33
Pozn.: země CIS – vysvětleno výše, KR-Korea, JP Japonsko, CH – Švýcarsko, NO – Norsko, IS - Island Zdroj: www.ifcndairy.org [21]
37
Sušené mléko Mléko ve velkém množství skupují především mlékárny, které mají sušičky. O sušené mléko je velký zájem, v určitých oblastech dokonce větší zájem než o tekuté. Důvodem tohoto zájmu je skutečnost, že mléko vydrží být čerstvé i několik týdnů po otevření, pokud je udržováno v chladu a v suchu. Sušené mléko se nejvíce používá v potravinářském průmyslu. Ceny sušeného mléka velice rostou, zvláště v posledních letech, a tudíž se mlékárnám mnohem více vyplatí mléko sušit a vyvážet na zahraniční trhy než dodávat čerstvé na trhy tuzemské.
Graf č. 12: Vývoj spotřebitelských cen sušeného mléka v Evropě a v Austrálii 5000 4500
USD/t FOB
4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 2003
2004
2005
2006
2007
Austrálie - Sušené mléko plnotučné
Austrálie - Sušené mléko odstředěné
Evropa - Sušené mléko plnotučné
Evropa - Sušené mléko odstředěné
Pozn.: Jedná se o trhy západní Evropy, v případě Austrálie se jedná o odhad. Zdroj: SZIF, www.agri-fax.co.nz [22], [23]
Sušené plnotučné mléko (SPM) je opět silně poptávaným artiklem na světových trzích. Důvodem je hlavně sucho na Novém Zélandu a v Argentině. Především Argentina umístila na světových trzích podstatně méně SPM v důsledku poklesu zvláštních zásob. I nadále se počítá s výpadkem produkce Nového Zélandu a s nižším objemem exportů z této země, která je od listopadu 2007 postižena největším suchem v historii.
V důsledku znovu se zvyšující poptávky po SPM poklesly v posledním období ceny pro tento produkt méně než u sušeného odstředěného mléka (SOM) a dosahují cen vyšších než v roce 2007. Zisk z prodeje SPM je podstatně vyšší než průměrné zisky z prodeje SOM. [24]
38
Zatímco cena plnotučného mléka se vzájemně prolínala s cenou odstředěného mléka v případě Evropy (graf č. 12), v případě Austrálie cena plnotučného mléka byla vždy o velmi nízkou částku nižší než cena odstředěného mléka. V roce 2007 byl tento rozdíl nejmenší a činil 10 USD/t. Největší rozdíl mezi cenami jednotlivých světadílů byl v případě cen odstředěného mléka, v roce 2006 na evropských trzích stála 1 t mléka 3 000 USD, v Austrálii 2 150 USD, rozdíl byl téměř 40 %. Naopak žádný rozdíl v ceně sušeného mléka nebyl zaznamenán v roce 2004 v případě plnotučného mléka. Cena na obou trzích byla 2 200 USD/t.
4.4 Světový export a import mléka a mléčných výrobků Producenti mléka a mléčných výrobků v Austrálii a na Novém Zélandu jsou předními dodavateli sýrů a sušených mléčných produktů především na asijské trhy. Zatímco podporovaní evropští producenti se zaměřují na trhy v Africe, na Blízkém Východě a v Rusku a exportují významné množství sýru do Severní Ameriky. [13]
Tab. č. 5: Největší světoví exportéři a importéři mléka a mléčných výrobků v roce 2006 Exportní země
Export mil. t *
Importní země
Import mil. t *
Nový Zéland
13,5
USA
3,7
EU-25
13,2
Rusko
2,8
Austrálie
4,8
Mexiko
2,6
USA
3,5
EU-25
2,3
Argentina
2,4
Japonsko
2,2
Pozn.: * mléko a mléčné produkty v ekvivalentu mléka Zdroj: www.agronavigator.cz [20]
39
Pro znázornění světového exportu a importu jsem zvolila regiony: »
EU-1511
»
EU-2512
»
USA
»
Austrálie a Nový Zéland
1. Export a import EU-15
Graf č. 13: Export mléka a mléčných výrobků z EU-15 v roce 2005
3,00% 2,00% 4,65% 8,75%
Dominikánská republika Čína
9,00%
Spoj. arabské emiráty Nigérie Alžírsko
63,10%
9,50%
Saudská Arábie Ostatní
Pozn.: Jedná se o procentní podíl z celkové hodnoty. Zdroj: http://ec.europa.eu [25] V roce 2005 hodnota exportu mléka z EU-15 byla šedesátkrát vetší než hodnota importu. Celková hodnota vývozu činila 1 869 mil. EUR. Hlavními příjemci evropských exportů mléka a mléčných výrobků byly: Saudská Arábie (178 mil. EUR; 9,5 %), Alžírsko (168 mil. EUR; 9 %) a Nigérie (164 mil. EUR; 8,75 %).
11
EU-15: Rakousko, Belgie, Německo, Dánsko, Španělsko, Finsko, Francie, Velká Británie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Portugalsko, Švédsko. 12 EU-25: Rakousko, Belgie, Německo, Dánsko, Španělsko, Finsko, Francie, Velká Británie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Portugalsko, Švédsko, Kypr, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko
40
Graf č. 14: Import mléka a mléčných výrobků do EU-15 v roce 2005 5,00% 4,00% 5,00%
Švýcarsko
6,20%
Makedonie Austrálie Nový zéland 52,80%
13,00%
Rumunsko USA Ostatní
14,00%
Pozn.: Jedná se o procentní podíl z celkové hodnoty. Zdroj: http://ec.europa.eu [25] Import mléka a mléčných produktů do zemí EU-15 dosahoval v roce 2005 hodnoty 32 mil. EUR. Převážně se importovalo ze Švýcarska, a to mléko a mléčné produkty v hodnotě 17 mil. EUR, což je 52,8 %. V kvantitativním vyjádření, celkem bylo dovezeno 63 tis. tun , převážně ze Švýcarska (46 tis. tun, 72,9 %). Celkové exporty dosahovaly 1.280 tis. tun mléka a mléčných produktů, z toho bylo vyvezeno 100 tis. tun (7,8 %)do Saudské Arábie, 82 tis. tun do Číny a 75 tis. tun do Ruska. Čistá pozice pro EU-15 (v kvantitativním vyjádřeni) v oblasti produkce mléka a mléčných produktů byla pozitivní s přebytkem 1 217 tis. tun.
41
2. Export a import EU-25
Graf č. 15: Export mléka a mléčných produktů z EU-25 v roce 2006 3,20% 4,00% 4,70% 7,50%
8,00% 62,80% 9,80%
Rusko Spojené arabské emiráty Čína Nigérie Alžírsko Saudská Arabie Ostatní
Pozn.: Jedná se o procentní podíl z celkové hodnoty. Zdroj: http://ec.europa.eu [25] V roce 2006 byla hodnota vývozu z EU-25 téměř 45krát vetší než hodnota dovozu. Celková hodnota vývozu činila 1 965 mil. EUR. Hlavními příjemci evropských exportů byly: Saudská Arábie (193 mil. EUR; 9,8 %), Alžírsko (158 mil. EUR; 8 %) a Nigérie (148 mil. EUR; 7,50 %).
Graf č. 16: Import mléka a mléčných produktů do EU-25 v roce 2006
18,50%
36,40%
Švýcarsko Austrálie
6,00%
Nový zéland 7,70%
Makedonie Israel
9,80% 11,5%
10,10%
USA Ostatní
Pozn.: Jedná se o procentní podíl z celkové hodnoty. Zdroj: http://ec.europa.eu [25]
42
Import mléka a mléčných produktů do zemí EU-25 dosahoval v roce 2006 hodnoty 44 mil. EUR. Převážně se importovalo ze Švýcarska, a to mléko a mléčné produkty v hodnotě 16 mil. EUR, což je 36,4 %.
V kvantitativním vyjádření dosahovaly celkové exporty 1 416 tis. tun mléka a mléčných produktů, z toho bylo nejvíce vyvezeno 110 tis. tun (7,7 %) do Saudské Arábie a dalšími zeměmi byly například: Čína, Ruska a Alžírsko. Celkem bylo dovezeno 70 tis. tun, převážně ze Švýcarska (46 tis. tun, 65,7 %). Čistá pozice pro EU-25 (v kvantitativním vyjádření) v oblasti produkce mléka a mléčných produktů byla v roce 2006 pozitivní s přebytkem 1 346 tis. tun. Srovnáme-li obchodní operace EU–15 a EU–25, zjišťujeme, že největší podíl na uskutečněných obchodech je realizován prostřednictví EU–15. Dále se orientuji pouze na EU-25. Sušené mléko odstředěné Hodnota exportu tohoto produktu z EU-25 byla jen šestkrát vetší než hodnota dovozu a dosahovala 179 mil. EUR. Předními exportními destinacemi bylo Alžírsko, hodnota vývozu byla 25 mil. EUR, tedy asi 14 % a dále Nigérie, Vietnam, Thajsko a další. Celkově EU-25 importovala v roce 2006 sušené mléko odstředěné v hodnotě 31 mil. EUR. Z USA bylo dovezeno sušené mléko v hodnotě 13 mil. EUR, což je 41,8 %. Dalšími importními zeměmi byly například: Kanada, Nový Zéland, Švýcarsko a jiné.
V kvantitativním vyjádření dosahovaly exporty z EU-25 celkem objemu 89 tis. tun. 13,5 tis. tun (15,1 %) bylo vyvezeno do Alžírska. V roce 2006 bylo nejvíce dovezeno sušeného mléka z USA. Z celkového objemu 19 tis. tun bylo z USA dovezeno 41 %, což je 7 800 tun. Čistá pozice pro EU-25 (kvantitativně) v oblasti produkce odstředěného mléka byla v roce 2006 pozitivní, s přebytkem 70 tis. tun.
43
Pro lepší orientaci jsou výsledky týkající se EU-25 zpracovány v následující tabulce.
Tab. č. 6: Export a import v roce 2006 EU-25 Ukazatel
Mléko a mléčné výrobky
Sušené mléko odstředěné
1965
179
44
31
1 416
89
Celkem vývoz (mil. EUR) Celkem dovoz (mil. EUR) Celkem vývoz (tis. t)
Celkem dovoz (tis. t) 70 Čistá pozice – 1346 přebytek (tis. tun) Hlavní příjemce Saudská Arábie exportu EU-25 Hlavní importér Švýcarsko do EU-25 Zdroj: http://ec.europa.eu [25]
19 70 Alžírsko USA
3. Export a import Austrálie
Jak je uvedeno výše, australští producenti se orientují na asijské trhy. Graf č. 17 ukazuje vývoz sušeného mléka odstředěného z Austrálie v období 2000 - 2007. Hlavními zeměmi, do kterých tato komodita směřovala, byly Japonsko, Malajsie, Filipíny, Singapur a Thajsko. Výrazný export na Filipíny byl především v počátcích sledovaného období. Objem exportu do Malajsie a Singapuru byl poměrně stálý po celé sledované období. Objem exportu do Japonska měl klesající tendenci.
Kromě výše jmenovaných Austrálie vyváží tuto komoditu i do dalších zemí, export do těchto zemí však není nijak výrazný. Průměrně bylo ročně vyvezeno 180 tis. t a celkově za celé období asi 1 240 tis. t.
44
Graf č. 17: Export sušeného mléka odstředěného do jednotlivých zemí 60
50
tis. t
40
30
20
10
0 2000-01
2001-02 Japonsko
2002-03
2003-04
Malajsie
2004-05
Filipíny
2005-06
Singapur
2006-07
Thajsko
Zdroj: www.abareconomics.com [15]
Graf č. 18: Podíl jednotlivých zemí na celkovém exportu SOM
5,86% 13,56% Japonsko Malajsie
43,75%
Filipíny 16,80%
Singapur Thajsko Ostatní
10,63% 9,40%
Pozn.: Jedná se o průměr za sledované období 2000 – 2007. Zdroj: www.abareconomics.com [15] Graf č. 18 vyjadřuje, jak se jednotlivé země podílejí na celkovém exportu sušeného mléka z Austrálie. Nejvíce je vyváženo na Filipíny a do Malajsie.
45
Tab. č. 7: Export sušeného mléka odstředěného v období 2005/2006 Celkem vývoz 181,3 (v tis. t) Celkem dovoz 0 (tis. t) Čistá pozice 181,3 (tis. tun) Hlavní příjemce exportu Thajsko Austrálie Zdroj: www.abareconomics.com [15] Austrálie se zaměřuje v oblasti mléka a mléčných výrobků pouze na export. Na dovozu této komodity je absolutně nezávislá.
3. Export a import USA Graf č. 19: Export sušeného odstředěného mléka z USA 300 250
tis. t
200 150 100 50 0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
Pozn.: V případě roku 2004 a 2005 se jednalo o předběžné odhady. Zdroj: www.fas.usda.gov [17]
46
Graf č. 20: Podíl jednotlivých zemí na celkovém exportu SOM
19,58% Mexiko Malajsie
2,12%
Filipíny
4,22%
Indonésie 6,35%
58,73%
Egypt Ostatní
9,00%
Pozn.: Jedná se o procentní podíl z celkové hodnoty. Zdroj: www.fas.usda.gov [17] Graf č. 20 dokumentuje, jak se vyvíjel objem exportů sušeného odstředěného mléka v letech 2000 – 2005 z USA. Od roku 2001 měl rostoucí tendenci, dle odhadů v roce 2005 byla hodnota exportu 250 tis. tun, což je více jak dvojnásobek exportu v roce 2001. Hlavním příjemcem exportu bylo Mexiko, do kterého bylo vyvezeno téměř 60 % celkové hodnoty exportu. Graf č. 21: Import sušeného odstředěného mléka do USA v letech 2000 - 2005
7 6
tis. t
5 4 3 2 1 0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
Pozn.: V případě roku 2004 a 2005 se jednalo o předběžné odhady. Zdroj: www.fas.usda.gov [17]
47
Graf č. 22: Podíl jednotlivých zemí na celkovém importu SOM do USA 6,45% 3,09% 5,46%
Kanada
10,00%
Nový Zéland 50,00%
Mexiko Izrael Ukrajina Ostatní
25,00%
Pozn.: Jedná se o procentní podíl z celkové hodnoty. Zdroj: www.fas.usda.gov [17] Dovoz sušeného odstředěného mléka do USA nebyl ve sledovaném období nijak výrazný ve srovnání s EU-25. Nejvíce bylo dovezeno v roce 2002, a to 6 tis. tun. V dalších letech byl objem importu velmi nízký, zhruba 1 tis. t mléka. Nejvíce se na dovozu SOM do USA podílela Kanada, přesně 50 % z celkové hodnoty importu.
Obr. č. 6: Hlavní světové obchodní toky mléčných produktů v roce 2003
Zdroj: www.ers.usda.gov [13]
48
Jak dokumentuje obrázek č. 6, z EU se vyváží ve velkém množství sýr do USA, Kanady a Japonska. Hodnota sýru vyvezeného do USA činila 750 mil. USD. Z EU se dále vyváží sušené mléko do Alžírska a Nigérie a sýr a máslo do Ruska. EU dováží určité druhy sýru a máslo z Nového Zélandu. Austrálie vyváží sušené mléko do Asie a Oceánie - Indonésie, Malajsie, Číny, Thajska a sýr do Japonska. Nový Zéland vyváží sýr a máslo do EU a USA a ostatní mléčné produkty do Mexika a Saudské Arábie. USA vyváží sušené mléko a sýr do Mexika.
Vedoucí pozici z celosvětového hlediska v oblasti exportu sušeného odstředěného mléka zaujímá především Evropská unie. Objem exportu v letech 1999 – 2006 činí 2 280 tis. t. Objem exportu mléka vyvezeného z Nového Zélandu odpovídá hodnotě 1 906 tis. t a následuje USA (1 517 tis. t) a Austrálie (1 512 tis. t). Export této suroviny dalšími zeměmi – a to především Kanadou, Indií, Ruskem a Ukrajinou – je méně výrazný. Vedoucí pozici z celosvětového hlediska v oblasti importu této komodity zaujímá především Mexiko, kam bylo v letech 1999 – 2006 importováno 1061 tis. t. Do Indonésie se dovezlo 881 tis. t a Filipíny importovaly 791 tis. t mléka. [15]
49
5 DISKUSE A ZÁVĚR Na základě zpracované analýzy jsem dospěla k následujícím závěrů: Největším světovým producentem mléka a mléčných produktů je jednoznačně EU-25. Roční produkce se pohybuje kolem 130 000 tis. t mléka. Dalším významným producentem jsou USA, jejichž roční produkce dosahuje v průměru 80 000 tis. t. V posledních letech se také mezi velké producenty může zařadit Indie. Produkce mléka má stále rostoucí trend, v roce 2005 bylo celkem vyprodukováno 410 000 tis. t. Oblastí s největší spotřebou mléka byla do roku 2004 EU-25, od roku 2004 však největší světovou spotřebu mléka představuje Indie. Důvodem je především přírůstek světové populace, a to nejen v rozvojových zemích, důležitou úlohu v těchto lidnatých zemích hraje také růst životní úrovně a s ním související změna preferencí spotřebitelů, kteří začali postupně upřednostňovat kvalitnějších potraviny. Světová poptávka rostla v posledních letech mnohem rychleji než kdykoliv předtím a je pro ni typické – zvláště tedy v posledních letech – že její tempo růstu přesahuje tempo růstu světové nabídky. To znamená, že se spotřebovává více, než kolik se vyrobí, což má za následek neobvykle prudký vzestup cen mléčných produktů na světových trzích. Světová spotřeba mléka měla také od roku 2002 výrazný rostoucí trend a v roce 2005 bylo celkem spotřebováno 162 000 tis. t.
Ceny mléka jsou ve světě podstatně diferencované. Nejnižší jsou v Argentině (asi 10 USD/100 kg), naopak nejvyšší jsou ve Švýcarsku (do 50 USD/100 kg). Úroveň cen v EU a USA je srovnatelná (přibližně 29 USD/100 kg). Ceny v Austrálii a na Novém Zélandu se nacházejí mezi 9 – 20 USD/100 kg. Pro srovnání světových cen jsem zvolila země Německo, Velká Británie, Česká republika a USA. Z provedené analýzy cen těchto zemí vyplývá, že ceny zemědělských výrobců mléka ve sledovaném období 1996 – 2004 byly nejvyšší v USA a v Německu (průměrně 33 USD/100 kg), dále ve Velké Británii (průměrně 32 USD/100 kg) a nejnižší v České republice (průměrně 24 USD/100 kg). Ceny průmyslových výrobců byly nejvyšší v USA, dále ve Velké Británii, v Německu a nejnižší opět v České republice. Nejvyšší spotřebitelské ceny byly – na základě průměrů jednotlivých zemí v jednotlivých letech – v USA (74 USD/100 kg), ve Velké Británii (72 USD/100 kg). Nejnižší spotřebitelská cena mléka byla zaznamenána ve sledovaném období v roce 1999 v České republice,
50
a to 40 USD/100 kg. Pokud se zaměříme jen na zvolené regiony – USA, EU a Austrálii – můžeme konstatovat, že ceny zemědělských výrobců byly v USA a Evropě tedy přibližně stejné – asi 27 – 35 USD/100 kg, v Austrálii podstatně nižší, většinou pod 15 USD/100 kg. V průběhu roku 2002 docházelo v zemích EU k poklesu cen zemědělských výrobců za syrové kravské mléko. Také v USA měly ceny klesající tendenci, vzhledem k neustálému rozšiřování výroby pokračoval tlak na vývoj nabídky, která měla velký vliv na ceny. V Austrálii také došlo k postupnému poklesu cenové úrovně.
Kompletní zhodnocení soběstačnosti v oblasti produkce mléka a mléčných produktů znázorňuje obrázek č. 7, který se vztahuje k roku 2002 a dokumentuje, že soběstačnost Austrálie je větší než 150 %, tzn. že v oblasti mléka je na dovozu absolutně nezávislá. Austrálie patří k největším světovým exportérům spolu s EU. Orientuje se hlavně na asijské trhy. Hlavním příjemcem australského exportu jsou Filipíny a Malajsie, Austrálie také hodné vyváží do Thajska, Singapuru a Japonska. Průměrný roční objem exportu sušeného odstředěného mléka z Austrálie dosahoval hodnoty 180 tis. t.
Obr. č. 7: Přebytek/schodek a soběstačnost v oblasti produkce mléka a mléčných výrobků
Zdroj: www.ifcndairy.org
Čistá pozice – přebytek (tis. tun)
51
Také EU-25 je v podstatě soběstačná v oblasti produkce mléka. Kromě Velké Británie, Španělska a Portugalska se soběstačnost ostatních států pohybuje od 102 %. Objem vývozu mléka činil v roce 2006 1 416 tis. t, objem dovozu přibližně 70 tis. t. Bilance zahraničního obchodu je 1 346 tis. t. Hlavním příjemcem exportu mléka je Saudská Arábie. Převážná část celkového dovezeného objemu byla ze Švýcarska. Objem vývozu sušeného mléka odstředěného byl v roce 2006 89 tis. t. Import tohoto produktu dosahoval objemu 19 tis. t. Bilance zahraničního obchodu je 70 tis. t. Předními exportními destinacemi bylo Alžírsko a Nigérie. Hlavními importéry do EU-25 byly USA a dále Kanada. Soběstačnost USA se pohybuje v rozmezí 98 % – 102 %. V roce 2005 bylo z USA vyvezeno sušené odstředěné mléko o celkovém objemu 250 tis t. Téměř 60 % celkového exportu bylo vyvezeno do Mexika. Dovoz tohoto produktu do USA je zanedbatelný. Trhy jednotlivých zemí, a to nejen agrární trhy, jsou vzájemně propojené. Každá událost v produkčně významných oblastech v určité zemi se prakticky téměř vždy promítne i do ostatních zemí, nebo alespoň zemí okolních. Globalizace formuje světový trh - má vliv na jednotlivé trhy, které se stávají na sobě navzájem závislými – reakce a ceny jsou podobné. Od pokračující liberalizace světového zemědělství můžeme očekávat, že dojde k silnějšímu propojení volného trhu komodit.
Problémem českého a tedy i evropského zemědělství a agrárního sektoru je především podstatně vyšší nákladovost, která vychází od vyšších mezd a vyšší míry sociálního zajištění. Vyšší náklady jsou odvozeny od nutnosti dodržovat o dost přísnější ekologické, hygienické a zdravotní limity v rámci hospodaření a pro výslednou zemědělskou a potravinářskou produkci. Efektivita ekonomiky evropského zemědělství je dlouhou řadu let udržována vysokými dotacemi a ochranou trhu Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit situaci na trhu s mlékem ve světě: -
největšími producenty mléka a mléčných produktů je EU-25, kde v roce 2006 bylo vyprodukováno 130 000 tis. t kravského mléka, USA – 80 000 tis. t. V posledních letech se výrazně také zvýšila produkce mléka v Indii, kde bylo v roce 2006 vyprodukováno 40 000 tis. t. Celosvětová nabídka mléka byla v roce 2005 410 000 tis. t kravského mléka. Indie je současně od roku 2004 i oblastí s největší světovou spotřebou. V roce 2006 bylo v této zemi
52
spotřebováno téměř 40 000 tis t. V EU-25 bylo spotřebováno 34 000 tis. t a v USA pak 27 000 tis. t. Celosvětová spotřeba kravského mléka v roce 2005 byla 162 000 tis. t. -
ceny zemědělských výrobců mléka a mléčných produktů v USA a EU jsou téměř srovnatelné, přibližně 29 USD/100 kg mléka, oproti cenám v Austrálii, kde se pohybují v rozmezí 9 – 20 USD/100 kg, jsou však poměrně vysoké. Podobně tomu je i v případě cen průmyslových výrobců a cen spotřebitelských.
-
soběstačnost v oblasti mléka je v Austrálii na vysoké úrovni, žádné dovozy této potraviny Austrálie nemá. Soběstačnost EU-25 je také velká, i když zdaleka ne taková, jako v případě Austrálie. Soběstačnost USA je ze světového hlediska též velká, avšak v rámci sledovaných oblastí je nejmenší.
-
Export sušeného mléka odstředěného dosahoval v EU-25 v roce 2006 89 tis. t (největším příjemcem exportu bylo Alžírsko), import pak 19 tis. t (nejvíce bylo dovezeno z USA). V případě Austrálie byl objem exportu v roce 2006 80 tis. t sušeného mléka odstředěného (nejvíce vyvezeno na Filipíny a do Malajsie). Objem importu není žádný, stejně jako v případě USA. Objem exportu sušeného mléka odstředěného z USA byl v rámci sledovaných oblastí největší a dosahoval 250 tis. tun (nejvíce bylo vyvezeno do Mexika).
53
6 LITERATURA [1]
BALDWIN, R., WYPLOSZ, C.: The Economics of European Integration, London: McGraw-Hill, 2004. Přeloženo do češtiny pro studijní potřeby Masarykovy
univerzity
pro
předmět
Hospodářská
politika
EU.
480s.
2001,
116
stran.
ISBN 978-80-247-1807-1. [2]
BEČVÁŘOVÁ,
V.:
Zemědělská
politika,
Brno
ISBN 80-7157-514-3 [3]
BEČVÁŘOVÁ,
V.
Zemědělství
jako
součást
světového
potravinového
hospodářství, In. "Proces evropské integrace v zemědělství – příležitost nebo hrozba? Sborník z mezinárodní vědecké konference, Buchlov, duben 2004, ISBN 80-7157-774-X [4]
BEČVÁŘOVÁ, V.: Změny podnikatelského prostředí zemědělských podniků formované vývojem v agrobyznisu, In. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelinae Brunensis, Vol. LII, No3/2004, ISSN 1211-8516
[5]
BEČVÁŘOVÁ, V.: Zemědělství v agrobyznysu, Základy agrární ekonomiky a politiky, Brno 2005, 62 stran. ISBN 80-7157-891-6
[6]
CRAMER
G.
L.,
JENSEN
C.W.,
(1994)
Agricultural
Economics
and Agribusiness, University of Arkansas, Montana State University, sixth edition [7]
FORET,
M.:
Marketing
pro
začátečníky,
Brno
2008,
152
stran.
ISBN 978-80-251-1942-6 [8]
GREGA,
L.:
Mimoprodukční
přínos
trvale
udržitelného
multifunkčního
zemědělství v podmínkách České republiky, Brno 2006, ISBN 80-7157-926-2 [9]
HINDLS, R., HOLMAN, R., HRONOVÁ, S. a kol.: Ekonomický slovník. Praha: C. H. Beck, 2003, ISBN 80-7179-819-3
[10] TRACY, M.: Zemědělství a potraviny v tržní ekonomice, Praha 1993, 213 stran. ISBN 80-213-0150-3
Články v odborných časopisech [11] BOEL, M. F.: Fact Sheet, Politika Evropské unie v oblasti jakostních zemědělských produktů, Leden 2007, str. 3 - 4
54
Internetové zdroje [12] Dairy Policy Changes and the U.S. Dairy Sector [on-line] [cit. 15.4.2008], dostupný na www: < http://www.ers.usda.gov/publications/err28/err28g.pdf >. [13] Don P. Blayney, Mark J. Gehlhar: U.S. Dairy at a New Crossroads in a Global Setting. [on-line] [cit 15.4.2008] dostupný na www: http://www.ers.usda.gov/AmberWaves/November05/Features/USDairy.htm [14] HEMME, T., WESSELING, K.: Analysis of the Dairy Chain in Six Countries, IFCN. [on - line] [cit. 10.4.2008]. Dostupný na www: < http://www.ifcndairy.org/specialstudies/2006/Dr06-4-14.pdf >. [15] Australian commodity statistics. [on - line] [cit. 9.4.2008]. Dostupný na www: < http://www.abareconomics.com/publications_html/acs/acs_07/acs_07.pdf >. [16] International Farm Comparison Network. [on - line] [cit. 9.4.2008]. Dostupný na www: < http://www.ifcndairy.org/DR03/IDF-2003.pdf >. [17] [on - line]. Dostupný na www:
. [18] Situační a výhledová zpráva MLÉKO, červenec 2003. [on - line] [cit. 1.4.2008]. Dostupný na www: < http://www.mze.cz/ >. [19] Export Profile. [on - line] [cit. 1.4.2008]. Dostupný na www: < http://www.usdec.org/files/ExportProfile/ExportProfile2-05.pdf >. [20] Agronavigátor, Ústav zemědělských a potravinářských informací. [on - line]. Dostupný na www: < http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=1&typ=1&val=62949&ids=94 >. [21] International Farm Comparison Network. [on - line]. Dostupný na www: < http://www.ifcndairy.org/specialstudies/2005/2005-17.pdf >. [22] Státní zemědělský intervenční fond. [on - line]. Dostupný na www: < http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/tis~zpravy_o_trhu >. [23] NZX Agrifax, Dairy Report [on – line]. [cit.30.4.2008]. Dostupný na www: < http://www.agri-fax.co.nz/pdf/The_Dairy_Report_Oct_07.pdf > [24] Svaz chovatelů českého strakatého skotu. [on - line]. [cit 7.5.2008]. Dostupný na www: < http://www.cestr.cz/clanky-susenemleko.html >. [25] European Commission. Agricultural statistics. [on - line]. [cit 7.5.2008]. Dostupný na www: < http://ec.europa.eu/agriculture/agrista/tradestats/ >.
55
7 SEZNAM GRAFŮ GRAF Č. 1: STRUKTURA CENY POTRAVIN PODLE STÁDIÍ.............................................................................. 14 GRAF Č. 2: ENGELOVA KŘIVKA PRO POTRAVINY (NEZBYTNÝ STATEK) ................................................... 21 GRAF Č. 3: ENGELOVA KŘIVKA PRO OBLEČENÍ (LUXUSNÍ STATEK)............................................................. 21 GRAF Č. 4: PRODUKCE KRAVSKÉHO MLÉKA VE VYBRANÝCH REGIONECH V LETECH 2000 – 2006 .............. 24 GRAF Č. 5: CELOSVĚTOVÁ PRODUKCE KRAVSKÉHO MLÉKA V LETECH 2000 - 2005.................................... 24 GRAF Č. 6: SPOTŘEBA KRAVSKÉHO MLÉKA VE VYBRANÝCH REGIONECH V LETECH 2000 - 2005................ 30 GRAF Č. 7: CELOSVĚTOVÁ SPOTŘEBA KRAVSKÉHO MLÉKA V LETECH 2000 - 2005..................................... 30 GRAF Č. 8: CENY ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBCŮ KRAVSKÉHO MLÉKA V JEDNOTLIVÝCH ZEMÍCH .................... 31 GRAF Č. 9: CENY PRŮMYSLOVÝCH VÝROBCŮ V JEDNOTLIVÝCH ZEMÍCH .................................................... 32 GRAF Č. 10: CENY SPOTŘEBITELSKÉ V JEDNOTLIVÝCH ZEMÍCH .................................................................. 32 GRAF Č. 11: PRŮMĚRNÉ CENY ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBCŮ V USA, EVROPĚ A AUSTRÁLII .......................... 36 GRAF Č. 12: VÝVOJ SPOTŘEBITELSKÝCH CEN SUŠENÉHO MLÉKA V EVROPĚ A V AUSTRÁLII ...................... 38 GRAF Č. 13: EXPORT MLÉKA A MLÉČNÝCH VÝROBKŮ Z EU-15 V ROCE 2005 ............................................. 40 GRAF Č. 14: IMPORT MLÉKA A MLÉČNÝCH VÝROBKŮ DO EU-15 V ROCE 2005 ........................................... 41 GRAF Č. 15: EXPORT MLÉKA A MLÉČNÝCH PRODUKTŮ Z EU-25 V ROCE 2006............................................ 42 GRAF Č. 16: IMPORT MLÉKA A MLÉČNÝCH PRODUKTŮ DO EU-25 V ROCE 2006.......................................... 42 GRAF Č. 17: EXPORT SUŠENÉHO MLÉKA ODSTŘEDĚNÉHO DO JEDNOTLIVÝCH ZEMÍ .................................... 45 GRAF Č. 18: PODÍL JEDNOTLIVÝCH ZEMÍ NA CELKOVÉM EXPORTU SOM.................................................... 45 GRAF Č. 19: EXPORT SUŠENÉHO ODSTŘEDĚNÉHO MLÉKA Z USA ............................................................... 46 GRAF Č. 20: PODÍL JEDNOTLIVÝCH ZEMÍ NA CELKOVÉM EXPORTU SOM.................................................... 47 GRAF Č. 21: IMPORT SUŠENÉHO ODSTŘEDĚNÉHO MLÉKA DO USA V LETECH 2000 - 2005......................... 47 GRAF Č. 22: PODÍL JEDNOTLIVÝCH ZEMÍ NA CELKOVÉM IMPORTU SOM DO USA ...................................... 48
8 SEZNAM OBRÁZKŮ OBR. Č. 1: ZÁKLADNÍ STRUKTURA AGROBYZNYSU ..................................................................................... 13 OBR. Č. 2: POPTÁVKOVĚ ORIENTOVANÝ KOMODITNÍ ŘETĚZEC ................................................................... 15 OBR. Č. 3: MODEL STRUKTURY AGROBYZNYSU V EU 15 A V USA............................................................. 16 OBR. Č. 4: TRH POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ ........................................................................................... 18 OBR. Č. 5: CENY ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBCŮ ČERSTVÉHO PLNOTUČNÉHO MLÉKA VE SVĚTĚ V ROCE 2001.. 35 OBR. Č. 6: HLAVNI SVĚTOVÉ OBCHODNÍ TOKY MLÉČNÝCH PRODUKTŮ V ROCE 2003 ................................. 48 OBR. Č. 7: PŘEBYTEK/SCHODEK A SOBĚSTAČNOST V OBLASTI PRODUKCE MLÉKA A MLÉČNÝCH VÝROBKŮ 51
9 SEZNAM TABULEK TAB. Č. 1: RŮST SVĚTOVÉ PRODUKCE MLÉČNÝCH PRODUKTŮ DO ROKU 2010............................................ 26 TAB. Č. 2: NABÍDKA KRAVSKÉHO MLÉKA V JEDNOTLIVÝCH REGIONECH V ROCE 2005 (V MLD. LIBER) ..... 27 TAB. Č. 3: VÝVOJ INTERVENČNÍCH ZÁSOB MLÉČNÝCH VÝROBKŮ V EU ....................................................... 29 TAB. Č. 4: PRŮMĚRNÉ CENY MLÉKA (Ø 1995 – 2001) ................................................................................. 37 TAB. Č. 5: NEJVĚTŠÍ SVĚTOVÍ EXPORTÉŘI A IMPORTÉŘI MLÉKA A MLÉČNÝCH VÝROBKŮ V ROCE 2006...... 39 TAB. Č. 6: EXPORT A IMPORT V ROCE 2006................................................................................................. 44 TAB. Č. 7: EXPORT SUŠENÉHO MLÉKA ODSTŘEDĚNÉHO V OBDOBÍ 2005/2006 ........................................... 46
56
