MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2009
JANA MINÁŘOVÁ
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Provozně ekonomická fakulta Ústav financí
Efektivnost stavebního spoření v ČR a v Rakousku Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Ing. Andrea Hendy
Jana Minářová
Brno 2009
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Efektivnost stavebního spoření v ČR a v Rakousku vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.
V Brně dne 12. 5. 2009 Jana Minářová
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Andree Hendy za cenné rady a připomínky, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.
Abstrakt Minářová, J. Efektivnost stavebního spoření v ČR a v Rakousku. Bakalářská práce. Brno, 2009. Tato práce se zabývá efektivností stavebního spoření v České republice a v Rakousku z pohledu tří kritérií. Zvolenými kritérii jsou výnosnost, likvidita a rizikovost. V první části práce je uvedeno teoretické zpracování problematiky stavebního spoření a popis systémů stavebního spoření ve vybraných zemích. Druhá část obsahuje modelové příklady, na jejichž základě je stanovena výnosnost,
likvidita
a rizikovost
stavebního
spoření
v České
republice
a v Rakousku, a je určeno, které stavební spoření je pro klienta pracujícího v Rakousku výhodnější. Abstract Minářová, J. Efficiency of building savings in the Czech republic and Austria. Bachelor thesis. Brno, 2009. This presentation display efficienty of building savings in the Czech republic and Austria according to the three criteria. The three criteria chosen are rate of profit, liquidity and risk rate. In the first part there are theoretically elaborated problems and questions about building savings and a description of surveyed systems of building savings in these two countries. The second part contains model example whereby is determine rate of profit, liquidity and risk rate of building savings in the Czech republic and Austria, and is evaluate, that building savings is of advantage to client working in Austria. Klíčová slova: Stavební spoření, výnosnost, likvidita, rizikovost. Key words: Building savings, rate of profit, liquidity, risk rate.
Obsah 1
Úvod .............................................................................................................................8
2
Cíl práce......................................................................................................................10
3
Metodika ....................................................................................................................11 3.1
4
Kritéria hodnocení ..........................................................................................12 3.1.1
Výnosnost.............................................................................................12
3.1.2
Likvidita a náklady likvidity.............................................................13
3.1.3
Rizikovost.............................................................................................14
Náležitosti stavebního spoření................................................................................15 4.1
Fáze spořicí ......................................................................................................16
4.2
Fáze úvěrová....................................................................................................19 4.2.1
Úvěr ze stavebního spoření ...............................................................20
4.2.2
Překlenovací úvěr ...............................................................................21
5
Stavební spoření v České republice .......................................................................24
6
Stavební spoření v Rakousku..................................................................................26
7
Výnosnost, likvidita, náklady likvidity a rizikovost stavebního spoření v ČR28
8
7.1
Výnosnost.........................................................................................................28
7.2
Náklady likvidity stavebního spoření .........................................................31
7.3
Rizikovost.........................................................................................................33
Výnosnost, likvidita, náklady likvidity a rizikovost stavebního spoření v Rakousku ................................................................................................................35
9
8.1
Výnosnost.........................................................................................................35
8.2
Náklady likvidity stavebního spoření .........................................................38
8.3
Rizikovost.........................................................................................................39
Shrnutí ........................................................................................................................40
10
Závěr ...........................................................................................................................42
11
Literatura....................................................................................................................44
12
Slovník pojmů............................................................................................................46
13
Seznam tabulek a obrázků.......................................................................................47
14
Seznam příloh............................................................................................................48
1 Úvod Stavební spoření je rozšířeným prostředkem k financování bydlení. Je to systém přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření, zajišťování přidělení státní podpory, poskytování překlenovacích úvěru a úvěrů ze stavebního spoření účastníkům, kteří splnili podmínky vyžadované stavebními spořitelnami a podmínky stanovené zákonem. Do České republiky se stavební spoření dostalo z německy mluvících zemí. Tento produkt je v ČR využíván na ukládání prostředků ve velké míře, což dokládá skutečnost, že domácnosti měly dle ČNB ve stavebních spořitelnách ke konci roku 2007 uloženu čtvrtinu svých finančních aktiv. Přínos stavebního spoření spočívá v tom, že je účinným nástrojem pro zlepšování bytové situace obyvatel a je dostupné širokým vrstvám obyvatel (Prčík, 2002). K hlavním výhodám stavebního spoření patří státní podpora. V současné době činí 15 % z ročně uspořené částky, roční maximum je však 3 000 Kč (zákon č. 96/1993 Sb.). K dalším výhodám stavebního spoření patří neměnnost podmínek, spolehlivost a bezpečnost tohoto produktu. Při uzavírání smlouvy o stavebním spoření v ČR je sjednána úroková sazba z vkladů i úroková sazba z úvěru, který může být klientovi poskytnut. Tyto úrokové sazby jsou stanoveny jako fixní, což dává klientovi potřebnou jistotu do budoucnosti. Stavební spoření mohou provozovat jen specializované banky, které mají přesně vymezený rozsah činnosti. Hlavním důvodem pro toto omezení je podle Lukáše a Kielara
(2007)
minimalizace
rizik,
neboť
stavební
spořitelny
spravují
nezanedbatelný objem státních prostředků ve formě státní podpory, která je
8
účastníkům stavebního spoření poskytována. Stavební spořitelny podléhají v plném rozsahu zákonu o bankách a speciálnímu zákonu o stavebním spoření. Oblast stavebního spoření se velmi dotýká veřejných financí. Stát v rámci aktivní bytové politiky podporuje tento finanční produkt poskytováním státní podpory. Na výplatu státních podpor šlo v roce 2008 ze státního rozpočtu ČR 14,5 mld. Kč. V roce 2007 to bylo necelých 15 mld. Kč. Názvem Efektivnost stavebního spoření v ČR a v Rakousku je myšleno zkoumání kritérií výnosnosti, likvidity a rizikovosti produktu stavebního spoření ve vybraných zemích a vyhodnocení, který je pro klienta efektivnější (tedy výhodnější). V dnešní době není vůbec ojedinělé odjet za prací do zahraničí. Tomu napomáhá existence
Schengenského
prostoru,
v němž
nejsou
na
stáních
hranicích
vykonávány hraniční kontroly a hranice lze překračovat kdykoli a na jakémkoli místě. Česká republika vstoupila do Schengenského prostoru v roce 2007 a díky němu patří ke státům se zjednodušeným pohybem volné pracovní síly.
9
2 Cíl práce Cílem bakalářské práce je zjistit pomocí vybraných kritérií, zda je pro českého občana pracujícího v Rakousku výhodnější uzavřít stavební spoření v České republice nebo v Rakousku. Zvolenými kritérii jsou výnosnost, likvidita, náklady likvidity a rizikovost, které jsou stanoveny pomocí vhodně nastavených modelových příkladů. Modelové příklady jsou vytvořeny s důrazem na maximalizaci zisku a ohledem na likviditu, náklady likvidity a rizikovost stavebního spoření v každé zemi. Tj. v České republice je uvažován maximální roční vklad 20 000 Kč a v Rakousku 1 000 Eur (v roce 2009 1 200 Eur). Předpokladem pro tuto bakalářskou práci je, že český občan odjede do Rakouska pracovat a zvažuje, zda uzavřít stavební spoření v České republice nebo v Rakousku. Finanční možnosti mu však dovolují uzavřít pouze jedno stavební spoření, a proto vybírá, které bude pro něj nejpřínosnější z hlediska výnosnosti, likvidity a rizikovosti.
10
3 Metodika Mezi hlavní metodické postupy, které v této práci využiji, bude patřit analýza, komparace (porovnání), posouzení výnosnosti, likvidity a rizikovosti produktu a výpočet efektivní úrokové míry. Analýza je rozbor založený na dekompozici celku na elementární části. Je to postup od abstraktního ke konkrétnímu. Cílem analýzy je identifikovat podstatné a nutné vlastnosti elementárních částí celku, poznat jejich podstatu a zákonitosti. Prostřednictvím zvolených kritérií bude stanovena výhodnost produktu pro klienta pracujícího v zahraničí (Rakousku). V rámci zvolených kritérií využiji ukazatel výnosnosti, likvidity a rizikovosti a efektivní úrokovou míru. První část práce obsahuje popis a analýzu produktu stavebního spoření, je zde rozebrána právní úprava stavebního spoření. Ve druhé části jsou posouzeny faktory výnosu, likvidity a rizika produktu stavebního spoření v ČR a v Rakousku a je proveden výpočet efektivní úrokové míry. Pomocí výsledků získaných na základě výpočtu modelových příkladů je vyhodnoceno, který z produktů stavebního spoření je pro klienta výhodnější. Při psaní této práce jsem čerpala z českého zákona o stavebním spoření, z rakouského zákona o stavebních spořitelnách a také z všeobecných obchodních podmínek jednotlivých stavebních spořitelen v České republice i v Rakousku. Dále jsem využila odbornou literaturu a internetové zdroje.
11
3.1 Kritéria hodnocení Stavební spoření můžeme hodnotit obdobně jako investice. U všech investic je důležitý především výnos, likvidita a riziko. Tyto 3 kritéria ovlivňují každou investici a není možné dosáhnout ideálních parametrů u všech tří faktorů zároveň. Vlastnosti investic se ukazují na tzv. investičním trojúhelníku.
Obrázek 1: Investiční trojúhelník (zdroj: Syrový a Novotný, 2005)
V praxi mají tato kritéria často protichůdné tendence, zlepšení jednoho vede ke zhoršení ostatních kritérií. U investic jsou protichůdnými faktory výnos a riziko. Čím vyššího výnosu může investice dosáhnout, tím je větší riziko dosažení tohoto výnosu. (Syrový a Novotný, 2005)
3.1.1 Výnosnost Čistý výnos závisí nejen na tom, kolik vydělala samotná investice, ale také na poplatcích, které snižují výnos investic, na státních podporách, které výnos naopak zvyšují, na zaplacených daních a na daňové úspoře (Prčík, 2002). VARIANTY VÝPOČTU Jednoduché úročení FV = PV (1 + r ⋅ t ) kde: FV = budoucí hodnota,
12
PV = současná hodnota, r = úroková míra, t = úrokovací období. Úroky se v průběhu jednoduchého úročení nepřipisují k základu a dále se neúročí. Toto úročení se používá převážně pouze pro ty úrokovací období t kratší než jeden rok. Budoucí hodnota za dobu t roste lineárně.
Efektivní úroková míra Efektivní úroková míra se používá k porovnání různých nominálních úrokových měr. Efektivní úroková míra je úroková míra vyjádřená jako skutečné tempo (%) přírůstku kapitálu za rok. Lze ji tedy chápat jako roční úrokovou míru, která odpovídá takové nominální úrokové sazbě, která nám dá za jeden rok stejnou výši kapitálu, i když s ní úročíme m-krát do roka tzn., že zohledňuje frekvenci úročení.
Vzorec pro výpočet efektivní úrokové míry FV re = −1 PV kde: re = efektivní úroková míra, FV = budoucí hodnota, PV = současná hodnota.
3.1.2 Likvidita a náklady likvidity Likvidita určuje, jak rychle dostaneme vložené peníze z investice zpět. Je zřejmé, že čím nižší je likvidita investice, tím větší je výnos investovaných peněz. Omezení likvidity se projevuje nejvíce u produktů, které mají státní podporu. Tato státní podpora je pak vykoupena nižší likvidností daného produktu. K těmto
13
produktům můžeme zařadit i stavební spoření, u kterého je doba vázanosti spoření stanovena na 6 let, ale je možné ho ukončit i dříve. Dřívější ukončení s sebou nese ztrátu státní podpory a tím pádem pokles výnosu. (Syrový a Novotný, 2005) Klientovi se při nedodržení minimální lhůty spoření sníží vyplacená částka z účtu stavebního spoření o náklady likvidity. Náklady likvidity jsou náklady, které musí klient při nedodržení podmínek stanovených zákonem o stavebním spoření zaplatit. Vyjadřují částku, o jakou se klientovi sníží celkový výnos ze stavebního spoření. U stavebního spoření se jedná o náklady likvidity ve formě ztráty státní podpory a zaplacení poplatku za dřívější ukončení smlouvy. Likvidita se neměří přesně jako výnosnost a rizikovost, které mají pro svůj výpočet přesnou metodiku.
3.1.3 Rizikovost Riziko chápeme jako možnost vzniku události s výsledkem odchylným od cíle, tedy jako nejistotu budoucího výnosu. U investování se jedná o riziko spekulativní, které může mít kladné i záporné důsledky. U faktoru rizika platí pravidlo, že výnosnější investice s sebou nesou vyšší riziko. Stavební spoření patří mezi státem dotované produkty, jehož budoucí výnos nepodléhá žádnému riziku. Stavební spoření je tedy bezriziková investice s vysokým výnosem. (Doucha, 2000) Navíc mají účastníci vklady na účtech stavebního spoření pojištěny včetně úroků do výše 100 % úspor, maximálně však 50 000 Eur (zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů).
14
4 Náležitosti stavebního spoření Stavební spoření je účelové spoření spočívající v přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření, v poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření a v poskytování státní podpory účastníkům stavebního spoření (zákon č. 96/1993 Sb.). Poskytovat stavební spoření smějí jen stavební spořitelny, které s výjimkou stavebního spoření nesmějí nabízet žádné jiné typy bankovních produktů. Z důvodu zvýšení bezpečnosti pro vkladatele a z důvodu zvýšení finanční stability předepisuje zákon o stavebním spoření stavebním spořitelnám přísná kritéria ohledně investování peněžních prostředků účastníků (Prčík, 2002). Dle Prčíka (2002) smějí stavební spořitelny investovat jen do finančních nástrojů s velmi nízkou mírou rizika, jako jsou státní dluhopisy, pokladniční poukázky České národní banky, hypoteční zástavní listy, apod. Účastníkem stavebního spoření může být každá fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky (občanům Evropské unie stačí povolení k pobytu) a s rodným číslem přiděleným příslušným orgánem ČR nebo právnická osoba se sídlem na území ČR a identifikačním číslem organizace přiděleným příslušným orgánem ČR. Účastníkem se stáváme sepsáním písemné smlouvy o stavebním spoření se stavební spořitelnou. V této smlouvě se zavazujeme pravidelně ukládat u stavební spořitelny vklady ve stanovené výši. Smlouva nám také zajišťuje nárok na získání úvěru, pokud splníme všechny požadované podmínky. Součástí každé smlouvy by měly být všeobecné obchodní podmínky, které má stavební spořitelna povinnost vypracovat a nechat schválit Ministerstvem financí, a prohlášení klienta, zda na tuto smlouvu žádá o státní podporu. Smlouva musí také obsahovat úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěru ze stavebního spoření. Rozdíl
15
mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z úvěru ze stavebního spoření může činit maximálně 3 procentní body. (zákon č. 96/1993 Sb.) Stavební spoření má dvě základní fáze:
fázi spořicí,
fázi úvěrovou.
4.1 Fáze spořicí Spořicí fáze spočívá v ukládání jednotlivých peněžních částek na účet stavební spořitelny. Toto ukládání by mělo být pravidelné. Účastníci stavebního spoření nejčastěji využívají měsíční úložky, je však povoleno i čtvrtletní, půlroční a roční vkládání částek nebo jednorázový vklad. Jednotlivé vklady jsou omezeny pouze tím, že celková naspořená částka nesmí překročit cílovou částku zvolenou ve smlouvě o stavebním spoření (Lukáš a Kielar, 2007). Spořicí fáze začíná dnem uzavření smlouvy o stavebním spoření. Délka doby spoření není nijak omezena. Uspořená částka v sobě zahrnuje jednotlivé vklady účastníka a úroky z vkladů a státní podpory. Ve fázi spoření je účastníkovi stavebního spoření připisována na účet stavebního spoření státní podpora ve formě zálohy, a to jen v případě, že o ni ve smlouvě požádal. Vyplacena je účastníkovi až po skončení fáze spoření za předpokladu, že splnil podmínky stanovené zákonem. (zákon č. 96/1993 Sb.)
Státní podpora „Státní podpora je sytém peněžitých příspěvků poskytovaných v rámci stavebního spoření státem ve prospěch účastníků stavebního spoření.” (Prčík, 2002, s. 24) Je poskytována ze státního rozpočtu České republiky formou ročních záloh. Tato
16
záloha činí 15 % z ročně uspořené částky, maximálně však z částky 20 000 Kč a maximálně do výše 3 000 Kč za rok. Částka úspor přesahující 20 000Kč v jednom roce se z hlediska posuzování nároků účastníka na státní podporu převádí do následujícího roku. Výše státní podpory se vypočítává z tzv. základu pro výpočet státní podpory, kam se započítávají vlastní vklady účastníka za daný kalendářní rok, úroky z celého zůstatku spořicího účtu za daný kalendářní rok a částky, které převýšily základ pro výpočet státní podpory u dané smlouvy v předcházejících letech (Prčík, 2002). Nárok na státní podporu uplatňuje stavební spořitelna souhrnně za všechny klienty formou žádosti u Ministerstva financí, a to po uplynutí kalendářního roku. Státní podpora přísluší pouze účastníkovi, pokud je jím fyzická osoba (zákon č. 96/1993 Sb.). Účastníkovi stavebního spoření je vyplacena státní podpora v těchto případech (zákon č. 96/1993 Sb.):
účastník po dobu 6 let ode dne uzavření smlouvy nenakládal s uspořenou částkou,
účastník v období do 6 let ode dne uzavření smlouvy uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření a použije tyto prostředky na bytové účely.
Pokud účastník tyto podmínky stanovené zákonem nesplní, vrací se státní podpora Ministerstvu financí. Úroky vzniklé ze státní podpory se však ponechávají účastníkovi. Podle Prčíka (2002) lze za ukončení spořicí fáze považovat:
poskytnutí úvěru ze stavebního spoření účastníkovi,
uplynutí výpovědní lhůty, tzn. vyplacení zůstatku na spořicím účtu,
17
přidělení cílové částky v případě překlenovacího úvěru,
vyplacení úspor účastníkovi na základě přidělení cílové částky,
úmrtí účastníka či zánik právnické osoby.
V případě ukončení spořicí fáze výpovědí smlouvy vyplatí stavební spořitelna účastníkovi jeho zůstatek na spořicím účtu a státní podporu, pokud fáze spoření končí po uplynutí vázací lhůty, a účastník může tyto prostředky použít k libovolným účelům (zákon č. 96/1993 Sb.). Pokud fáze spoření končí před uplynutím vázací lhůty, má účastník nárok na státní podporu pouze v případě, že čerpá úvěr a tento úvěr použije na řešení bytových potřeb (Lukáš a Kielar, 2007).
Bytové potřeby dle zákona č. 96/1993 Bytovými potřebami se rozumí zejména:
výstavba bytového, nebo rodinného domu,
koupě bytového domu, rodinného domu, nebo bytu včetně rozestavěné stavby,
koupě pozemku v souvislosti s výstavbou stavby pro bydlení,
změna stavby, údržba stavby, nebo udržovací práce, atd.
Cílová částka Cílová částka je jedním z nejdůležitějších parametrů smlouvy o stavebním spoření. Tu si účastník stavebního spoření stanoví při uzavírání smlouvy. Cílová částka dle Prčíka (2002) obsahuje:
vklady účastníka stavebního spoření,
státní podporu – jen v případě, že účastník stavebního spoření má na ni nárok a pokud o ni na danou smlouvu o stavebním spoření požádal,
úroky z vkladů a státní podpory,
úvěr ze stavebního spoření.
18
Obrázek 2: Cílová částka (zdroj: Prčík, 2002)
Cílovou částku je možné měnit pouze během spořicí fáze. Účastník ji může zvýšit, snížit či rozdělit. Za zvýšení cílové částky si stavební spořitelna účtuje poplatek ve výši cca 1 % z částky, o kterou byla cílová částka zvýšena. Úhradu si stavební spořitelna vždy strhne z účtu stavebního spoření. Při snížení cílové částky není účastníkovi již dříve zaplacená úhrada za smlouvu s původní cílovou částkou vrácena. Možnost rozdělení cílové částky umožňují pouze některé stavební spořitelny a provádí se výjimečně. Změny cílové částky nejsou možné od okamžiku, kdy byl účastníkovi poskytnut překlenovací úvěr, přestože fáze spoření v tomto období ještě trvá. (Prčík, 2002) Přidělením cílové částky účastníkovi stavebního spoření končí fáze spoření a začíná fáze úvěrová.
4.2 Fáze úvěrová Fáze úvěrová začíná přidělením cílové částky, což znamená, že je stavební spořitelna k určitému dni schopna účastníkovi poskytnout celou cílovou částku, tedy vyplatit mu uspořené prostředky a poskytnout úvěr ze stavebního spoření. K přidělení cílové částky dochází po splnění následujících podmínek, které musí být splněny současně (Lukáš a Kielar, 2007):
19
dodržení minimální doby spoření – stanoveno zákonem o stavebním spoření, účastník spoření může získat úvěr ze stavebního spoření nejdříve po dvou letech spoření,
naspoření minimální částky potřebné pro přidělení – stanoveno stavební spořitelnou, obvykle je pro přidělení nutno naspořit 40 % cílové částky,
dosažení stanoveného hodnotícího čísla – stanoveno stavební spořitelnou.
4.2.1 Úvěr ze stavebního spoření Stavební spořitelny poskytují účelově vázané úvěry, které slouží k financování bytových potřeb klientů. Úvěr ze stavebního spoření je poskytován po přidělení cílové částky a jeho poskytnutím se mění charakter stavebního spoření ze spořicího nástroje na úvěrový. (Syrový a Novotný, 2005) Bezprostředně po přidělení jsou klientovi vyplaceny jeho uspořené peníze a po uzavření úvěrové smlouvy je mu vyplacen i úvěr. V praxi se ale ve většině případů smlouva podepisuje ještě před přidělením cílové částky, takže poté má klient k dispozici už celou cílovou částku. Výše úvěru vychází z rovnice: Cílová částka = uspořené částky + státní podpora + úroky z úspor a státní podpory + úvěr ze stavebního spoření. Stavební spořitelna půjčí účastníkovi stavebního spoření rozdíl mezi cílovou částkou a uspořenými prostředky. Z výše uvedené rovnice vyplývá, že čím vyšší částku klient naspoří, tím nižší mu bude poskytnut úvěr ze stavebního spoření a naopak. (Lukáš a Kielar, 2007) Podmínky pro získání úvěru ze stavebního spoření dle Prčíka (2002):
prokázat využití úvěru na bytové potřeby,
20
prokázat schopnost úvěr splácet,
poskytnout odpovídající zajištění úvěru.
Velkou výhodou úvěru ze stavebního spoření je nízká úroková sazba z úvěru a garance této úrokové sazby po celou dobu splácení. Poskytnutý úvěr klient splácí pravidelnými měsíčními splátkami. Jsou vždy určeny procentuálně vzhledem k cílové částce a závisí na variantě spoření. Další velkou výhodou tohoto úvěru je možnost předčasného splacení úvěru bez jakýchkoli finančních poplatků a sankcí. (Prčík, 2002)
4.2.2 Překlenovací úvěr Překlenovací úvěr je speciálním typem úvěru, který stavební spořitelna poskytuje takovým klientům, kteří potřebují rychle řešit svou bytovou situaci a ještě nesplnili podmínky pro přidělení cílové částky a úvěru ze stavebního spoření. Překlenovací úvěr je poskytován již ve fázi spoření a je vždy poskytnut ve výši celkové cílové částky, nikoli pouze ve výši rozdílu mezi cílovou částkou a zůstatkem na účtu účastníka. (Prčík, 2002) U překlenovacího úvěru hradí klient úroky z celé cílové částky, čímž se liší od úvěru ze stavebního spoření, kde klient hradí úroky pouze ze skutečně přijaté částky. Z tohoto důvodu je překlenovací úvěr pro účastníka stavebního spoření dražší než úvěr ze stavebního spoření. (Doucha, 2000) Překlenovací úvěr se poskytuje maximálně do výše cílové částky a je také účelově vázán jako úvěr ze stavebního spoření. Jednotlivé splátky překlenovacího úvěru zahrnují pouze platbu úroků. Klient tedy splácí úroky z překlenovacího úvěru, dále vkládá na svůj účet stavebního spoření dohodnutý pravidelný vklad a čeká, až mu bude přidělena cílová částka. Vklady klienta jsou zhodnocovány jak o státní
21
podporu tak o úroky. Poté, co je klientovi přidělena cílová částka, je tato částka (tj. naspořená částka i úvěr ze stavebního spoření) použita na splácení překlenovacího úvěru a klient od této chvíle čerpá úvěr ze stavebního spoření. (Syrový a Novotný, 2005) Podmínky pro získání překlenovacího úvěru dle Prčíka (2002) jsou obdobné jako u úvěru ze stavebního spoření:
prokázat účelovost využití celého úvěru na bytové potřeby,
prokázat schopnost splácet úroky z překlenovacího úvěru, případně sjednané měsíční úložky spoření a následně splátky přiděleného úvěru,
poskytnout dostatečné zajištění úvěru.
Prokázání úvěruschopnosti žadatele Žadatel o úvěr musí prokázat svoji dlouhodobou schopnost splácet poskytnutý úvěr. Zaměstnanci musí doložit potvrzení o příjmu zaměstnavatelem a doklad o příjmech. Podnikatelé musí naopak předložit kopii daňového přiznání potvrzenou finančním úřadem za poslední dva roky. Stavební spořitelny při posuzování příjmů většinou postupují tak, že od doloženého příjmu klienta odečtou všechny pravidelné měsíční závazky a splátky a částku, která zbude, porovnají s životním minimem. (Syrový a Novotný, 2005) Tato částka musí dosáhnout hodnoty 1,3 násobku životního minima, aby mohl být žadateli poskytnut úvěr. Totéž platí i pro ručitele a přistupitele k závazku (Doucha, 2000).
Zajištění úvěru Mezi způsoby, kterými se stavební spořitelny zajišťují proti nesplácení úvěru dlužníkem, patří dle Prčíka (2002):
22
zástavní právo k nemovitosti – stavební spořitelny požadují doložit platný výpis z katastru nemovitostí, znalecký posudek soudního znalce, fotografii zastavovaného objektu,
zástavní
smlouva
k pohledávce
–
vinkulace
vkladu,
patří
sem
vypověditelný termínovaný vklad, vkladní knížka, naspořená částka na účtu stavebního spoření,
zajištění bonitním ručitelem,
zůstatek na účtu stavebního spoření,
bankovní záruka.
23
5 Stavební spoření v České republice Stavební spoření v České republice vzniklo v roce 1993, kdy byl schválen zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Tento zákon upravuje jak činnost stavebních spořitelen, tak i podmínky pro poskytování státní podpory. V ČR existovalo donedávna 6 provozovatelů stavebního spoření, ale k 31. 10. 2008 došlo k fúzi Raiffeisen stavební spořitelny a Hypo stavební spořitelny. Hypo stavební spořitelna byla zrušena bez likvidace, tj. vymazána z obchodního
rejstříku,
v důsledku
svého
sloučení
s Raiffeisen
stavební
spořitelnou a.s., která se stala jejím univerzálním nástupcem. V současné době působí na českém trhu 5 stavebních spořitelen:
Českomoravská stavební spořitelna, a. s.,
Stavební spořitelna České spořitelny, a. s.,
Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s.,
Raiffeisen stavební spořitelna, a. s.,
Wüstenrot – stavební spořitelna, a. s.
Dle zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření byla stanovena poskytovaná záloha státní podpory na 25 % z uspořené částky v příslušném kalendářním roce, maximálně však 4 500 Kč. Vázací doba byla stanovena na dobu pěti let. Novela zákona platná k 1. 1. 2004 stanovila zálohy státní podpory ve výši 15 % z ročně uspořené částky, maximálně však 3 000 Kč. Vázací doba byla prodloužena z 5 let na 6 let. Státní podpora je účastníkovi připisována na účet každoročně ve formě záloh. Pokud účastník čerpá úvěr před skončením vázací lhůty, musí být veškeré prostředky využity na řešení bytových potřeb. Dojde-li k poskytnutí úvěru až po vypršení vázací lhůty, vztahuje se tato
24
účelovost pouze na úvěrové zdroje. Uspořené prostředky zhodnocené o státní podporu a úroky může účastník stavebního spoření libovolně využít. (Lukáš a Kielar, 2007)
25
6 Stavební spoření v Rakousku Stavební spoření se stalo v Rakousku úspěšným produktem, zejména od 70. let 20. stol., kdy byla zavedena státní podpora ve formě fixního příspěvku. V roce 1998 se z fixního státního příspěvku stal variabilní, což v Rakousku funguje dodnes. Výše státního příspěvku se mění podle vývoje úrokových sazeb na kapitálovém trhu. Pro rok 2008 činila roční státní podpora 4 % z ročně uspořené částky, roční maximum bylo 40 €. Vázací lhůta je v Rakousku stanovena na 6 let. Pro rok 2009 je státní podpora stanovena také na 4 % z ročně uspořené částky, ale roční maximum se zvýšilo na 48 €. Zvýšila se i výše vkladu, z kterého je přiznávána státní podpora. Tento vklad činí 1 200 €. V roce 2005 bylo rakouské stavební spoření rozšířeno o možnost využití prostředků z úvěrů ze stavebního spoření na vzdělání a péči o nemocné a staré občany (Lukáš a Kielar, 2007). V Rakousku působí 4 provozovatelé stavebního spoření:
ABV stavební spořitelna,
Raiffeisen stavební spořitelna,
S stavební spořitelna,
Wüstenrot stavební spořitelna.
Vývoj státní podpory v Rakousku Státní podpora v Rakousku se každý rok nově určuje pro následující kalendářní období. Výše státní podpory pro daný rok závisí na průměrné výši výnosů státních dluhopisů na sekundárním trhu za rok minulý.1 Kolísání státní podpory 1
Jde o podobný princip výpočtu, jaký je u nás uplatňován při výpočtu státní podpory k hypotečním úvěrům.
26
se může pohybovat mezi 3 % a 8 % a její konkrétní výši musí určit ministerstvo financí vždy nejpozději do konce listopadu. (Bausparen § 108 EStG 1988) Vývoj státní podpory v jednotlivých letech v Rakousku zobrazuje následující tabulka:
Rok
Procentní sazba
Výše vkladu
Výše podpory
2000
3,5 %
1 000 €
35 €
2001
4,5 %
1 000 €
45 €
2002
4,5 %
1 000 €
45 €
2003
4,0 %
1 000 €
40 €
2004
3,5 %
1 000 €
35 €
2005
3,5 %
1 000 €
35 €
2006
3%
1 000 €
30 €
2007
3,5 %
1 000 €
35 €
2008
4%
1 000 €
40 €
2009
4%
1 200 €
48 €
Tabulka 1: Vývoj státní podpory v Rakousku (zdroj: Bausparen § 108 EStG 1988)
27
7 Výnosnost, likvidita, náklady likvidity a rizikovost stavebního spoření v ČR Pro názornost a snadnější stanovení jednotlivých kritérií je použit následující modelový příklad, ve kterém je uvažován standard 30/360. Zaokrouhlováno je matematicky na celá čísla.
Modelový příklad Klient uzavře v České republice smlouvu o stavebním spoření s tím, že následujících 6 let bude spořit na účet stavebního spoření formou šesti jednorázových vkladů vždy na začátku kalendářního roku. Smlouva o stavebním spoření je uzavřena u Wüstenrot stavební spořitelny v roce 2004 podle novely zákona o stavebním spoření platné k 1. 1. 2004. Z toho vyplývá, že státní podpora bude dle novely činit 15 % z ročně uspořené částky, maximálně ale z částky 20 000 Kč. Vázací doba spoření pro nárok na vyplacení státní podpory je 6 let. V tomto modelovém případě bude uvažováno vkládání částky 20 000 Kč, aby klient maximalizoval výnos ze stavebního spoření. Úroková míra z vkladů je v České republice fixní a činí 2,1 %. Cílová částka byla stanovena na 200 000 Kč. Klient bude vkládat vždy na začátku kalendářního roku 20 000 Kč. První rok klient vloží na začátku roku 2 000 Kč poplatek za uzavření smlouvy, 250 Kč za vedení účtu, 30 Kč poplatek za roční výpis z účtu (poštou) a 20 000 Kč roční vklad.
7.1 Výnosnost Výnosnost stavebního spoření pozitivně ovlivňují samotné vklady klienta na účet stavebního spoření, úroková sazba z vkladů, státní podpora a úroky ze státní
28
podpory. Při posuzování výnosnosti stavebního spoření musíme brát ohled také na poplatky s tímto produktem spojené. Ty naopak celkovou výnosnost produktu stavebního spoření snižují. K nejčastějším poplatkům účtovaných stavebními spořitelnami v ČR patří poplatek za uzavření smlouvy o stavebním spoření, poplatek za vedení účtu a poplatek za roční výpis z účtu stavebního spoření. Při ročním vkladu 20 000 Kč bude čerpána plná státní podpora, která činí 3 000 Kč za rok. Výnosnost je počítána za předpokladu, že klient má v úmyslu po 6 letech stavební spoření ukončit.
Připisování státní podpory Stavební spořitelna vždy po uplynutí kalendářního roku podává písemnou žádost u Ministerstva financí na vyplacení ročních záloh státní podpory. Tento nárok na vyplacení státní podpory uplatňuje stavební spořitelna souhrnně za všechny klienty. Ministerstvo poukáže stavební spořitelně částku ročních záloh státní podpory do dvou měsíců od doručení žádosti a státní podpora je na účet klienta připsána nejpozději do jednoho měsíce od obdržení zálohy stavební spořitelnou. V ČR je státní podpora připisována klientům v dubnu následujícího roku.
Úročení státní podpory Státní podpora je úročena od data připsání na účet klienta a je úročena stejnou úrokovou sazbou jako vklady. Úroky ze státní podpory náleží účastníkovi stavebního spoření ode dne následujícího po dni, kdy stavební spořitelna obdrží zálohu státní podpory od ministerstva.
Připisování úroků Úroky za kalendářní rok se připisují na účet účastníka ke dni 31. 12. příslušného kalendářního roku nebo ke dni předcházejícímu dni nakládání s peněžními prostředky.
29
Velkou výhodou stavebního spoření v České republice je, že výnosy ze stavebního spoření nepodléhají dani z příjmu (§ 4 odst. 1 písm. s zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů). VÝPOČET VÝNOSNOSTI 1. rok: 20 000 + 20 000 * 0,021 = 20 420 Kč 2. rok: 20 420 + 20 000 + 40 420 * 0,021 + 3 000 + 3 000 * 0,021/12 * 9 – 250 – 30 = 44 036 Kč 3. rok: 44 036 + 20 000 + 64 036 * 0,021 + 3 000 + 3 000 * 0,021/12 * 9 – 250 – 30 = 68 148 Kč 4. rok: 68 148 + 20 000 + 88 148 * 0,021 + 3 000 + 3 000 * 0,021/12 * 9 – 250 – 30 = 92 766 Kč 5. rok: 92 766 + 20 000 + 112 766 * 0,021 + 3 000 + 3 000 * 0,021/12 * 9 – 250 – 30 = 117 901 Kč 6. rok: 117 901 + 20 000 + 137 901 * 0,021 + 3 000 + 3 000 * 0,021/12 * 9 – 250 – 30 = 143 564 Kč Po ukončení v 6. roce přijde ještě v 7. roce státní podpora 3 000 Kč. 7. rok: 143 564 + 3 000 = 146 564 Kč V případě, že klient nechá peněžní prostředky ještě 7. rok ležet na účtu stavebního spoření, připíší se mu kromě státní podpory také úroky z konečného zůstatku a státní podpory. Po 6 letech spoření bude mít klient na účtu stavebního spoření 146 564 Kč. Celkové vklady klienta činily 122 280 Kč a zbývající částka 24 284 Kč je výše zhodnocení úspor za dobu spoření, z čehož 18 000 Kč tvoří státní podpora a zbytek úroky z vkladů a státní podpory.
30
Čistá výnosová míra (efektivní úroková míra) (146 564/122 280) – 1 = 0, 1986, tj. 19, 86 % za 6 let, což je 3,31 % za rok
7.2 Náklady likvidity stavebního spoření U likvidity je důležité, jakou budeme realizovat ztrátu v případě dřívějšího výběru peněz ze stavebního spoření. U produktu stavebního spoření lze za největší ztrátu při předčasném výběru naspořené částky považovat ztrátu státní podpory. Stavební spoření se řadí k nejméně likvidním produktům, a to právě z důvodu existence státní podpory u tohoto produktu. Proto se doporučuje ukončovat smlouvu o stavebním spoření před uplynutím vázací lhůty jen ve výjimečných a krajních případech. V modelovém příkladě by klient při předčasném výběru naspořených peněžních prostředků realizoval ztrátu ve formě státní podpory. Ta je na účet klienta během prvních šesti let připisována zálohově a při nesplnění vázací lhůty jsou tyto prostředky klientovi odebrány. Při zrušení smlouvy o stavebním spoření je vyplacena pouze naspořená částka bez státní podpory, úroky ze státní podpory a úroky z naspořené částky klientovi zůstávají. Stavební spořitelna může navíc požadovat sankci za předčasné vypovězení smlouvy, která obvykle činí cca 0,5 % z cílové částky.
Poplatek za předčasné ukončení
Poplatek za výpis z účtu
Stavební spořitelna České spořitelny
0,5% z CČ
30 Kč
Wüstenrot
0,9% z CČ
30 Kč
Modrá pyramida
0,5% z CČ
bez poplatku
Českomoravská stavební spořitelna
0,5% z CČ
bez poplatku
Raiffeisen stavební spořitelna
0,5% z CČ
27 Kč
Tabulka 2: Přehled poplatků při předčasném ukončení smlouvy v ČR (zdroj: vlastní zpracování)
31
U Wüstenrot stavební spořitelny, která byla pro modelový příklad vybrána, je účtován poplatek za ukončení smlouvy klientem před uplynutím šestileté vázací lhůty od uzavření stavebního spoření ve výši 0,9 % z cílové částky (viz tabulka č. 2). Stavební spořitelnou je dále účtován poplatek 30 Kč za výpis z účtu zasílaný poštou při ukončení smlouvy. V našem modelovém případě se klient po 3 letech rozhodne ukončit smlouvu o stavebním spoření, protože potřebuje získat finanční prostředky pro řešení své špatné finanční situace. VÝPOČET NÁKLADŮ LIKVIDITY Celkový zůstatek na účtu klienta po 3 letech: 20 000 * 3 = 60 000 Kč. Celkový výnos ze státní podpory za 3 roky: 3 000 * 3 = 9 000 Kč. Celkové úroky ze státní podpory za období 6 let: 47,25 Kč/ rok * 3 = 142 Kč. Klient by tedy při nesplnění minimální doby spoření realizoval ztrátu ve výši 9 000 Kč (státní podpora). Státní podpora je vrácena zpět Ministerstvu financí a úroky ze státní podpory jsou ponechány klientovi. Výnos klienta by se tedy snížil o náklady likvidity, které činí 9 000 Kč. Tyto náklady by stavební spořitelna ještě klientovi zvýšila o poplatek za ukončení smlouvy před uplynutím vázací doby ve výši 0,9 % z cílové částky a o poplatek za výpis z účtu 30 Kč. (0,9 % z 200 000) + 30 = 1 830 Kč. Náklady likvidity celkem: 9 000 + 1 830 = 10 830 Kč. Celková ztráta za dřívější ukončení smlouvy (tzn. celkové náklady likvidity) činí 10 830 Kč. V relativním vyjádření činí náklady likvidity 15,66 % z celkového zůstatku na účtu stavebního spoření po 3 letech spoření (tj. z částky 69 142 Kč).
32
Ukončením stavebního spoření začíná klientovi běžet výpovědní lhůta, která je tříměsíční a počítá se od prvního dne následujícího měsíce. Po ukončení výpovědní lhůty jsou klientovi vyplaceny peněžní prostředky. Likvidita stavebního spoření v ČR tedy činí 3 měsíce.
7.3 Rizikovost Stavební spoření patří k jednomu z nejjistějších produktů na finančních trzích, a to především díky tomu, že vklady u stavebních spořitelen jsou ze zákona pojištěny.
Zajištění vkladů2 V České republice se účastní systému pojištění pohledávek z vkladů dle zákona 21/1992 Sb., o bankách, v platném znění, všechny stavební spořitelny. Pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladů fyzických i právnických osob vedených stavební spořitelnou v české nebo cizí měně včetně úroků, pokud jsou splněny stanovené požadavky na identifikaci vkladatele. Pojištěná instituce je povinna zajistit identifikaci vkladatele při vedení jeho účtu nebo přijetí jeho vkladu a vést tyto údaje ve své evidenci. Identifikační údaje jsou:
u fyzických osob: jméno, příjmení, adresa a datum narození nebo rodné číslo, příp. identifikační číslo,
u právnických osob: obchodní firma nebo název, sídlo a v případě tuzemských právnických osob také identifikační číslo.
Náhrada za pojištěnou pohledávku se oprávněné osobě poskytne z Fondu pojištění vkladů poté, co Fond obdrží písemné oznámení od České národní banky o neschopnosti stavební spořitelny dostát svým závazkům. Náhrada se oprávněné osobě poskytuje ve výši součtu všech pojištěných pohledávek z vkladů této osoby 2
Více na: http://www.fpv.cz/o-pojistenych-vkladech.php#pojistene
33
u stavební spořitelny, po odečtení všech splatných závazků této osoby vůči společnosti, do výše 100 % úspor, maximálně však v částce odpovídající 50 000 Eur pro jednu oprávněnou osobu. Stavební spoření je tedy téměř bezriziková investice.
34
8 Výnosnost, likvidita, náklady likvidity a rizikovost stavebního spoření v Rakousku Pro výpočet kritérií výnosnosti, likvidity a rizikovosti stavebního spoření v Rakousku je uvažován podobný modelový příklad jako v případě výpočtů týkajících se stavebního spoření v České republice. Je uvažován standard 30/360, zaokrouhlováno je matematicky na dvě desetinná místa. Kurz činí 28,56 EUR/CZK (způsob zjištění viz příloha 3).
Modelový příklad Klient uzavře v roce 2004 v Rakousku u Wüstenrot stavební spořitelny smlouvu o stavebním spoření s tím, že bude následujících 6 let spořit. Státní podpora je variabilní a každý rok je její výše nově určovaná pro následující kalendářní rok. Úroky z vkladů jsou také variabilní a u každé stavební spořitelny individuálně stanovovány. Poplatek za vedení účtu byl pro rok 2009 stanoven na 5,36 Eur. Další poplatky spojené se smlouvou a s účtem stavebního spoření si stavební spořitelna neúčtuje. Cílová částka byla stanovena na 10 000 Eur a vklad 1 000 Eur vždy na začátku kalendářního roku. Výjimku tvoří poslední rok, kdy klient vloží 1 200 Eur, aby maximalizoval výnos ze státní podpory. První rok klient vloží na začátku roku 5,36 Eur poplatek za vedení účtu a 1 000 Eur roční vklad. Další poplatky týkající se smlouvy nejsou.
8.1 Výnosnost Předpokladem pro přiznání státní podpory v Rakousku je, že žadatel musí na území Rakouska zdaňovat své příjmy a mít přidělené daňové číslo. Nárok na
35
státní podporu má v Rakousku každý, kdo své příjmy v této zemi zdaňuje a má od tamních úřadů přiděleno daňové číslo. Další podmínkou důležitou pro přiznání státní podpory je hlášené bydliště v Rakousku. Každý účastník stavebního spoření získá státní podporu nezávisle na věku a příjmu. Když ročně vložíme částku 1 200 Eur, můžeme čerpat plnou státní podporu, která činí 48 Eur (platné pro rok 2009 viz tabulka 3). Při výpočtu výnosnosti je počítáno s tím, že klient po 6 letech spoření (tedy po splnění vázací lhůty) peníze ze stavebního spoření vybere.
Připisování státní podpory V Rakousku je státní podpora připisována na účet klienta vždy k 31. 1. následujícího roku (v procentním poměru z maximální výše viz tabulka č. 3). Je to z toho důvodu, že teprve v lednu stavební spořitelna obdrží státní podporu od Ministerstva financí za uplynulý rok.
Maximální výše státní podpory
2004
2005
2006
2007
2008
2009
35 €
35 €
30 €
35 €
40 €
48 €
Tabulka 3: Přehled maximální výše státní podpory (zdroj: vlastní zpracování)
Úročení státní podpory Státní podpora je úročena stejným způsobem jako vklady a zůstatky na účtu stavebního spoření (viz tabulka č. 4). Jsou připsány vždy na konci kalendářního roku.
Připisování úroků Úroky jsou připisovány vždy na konci kalendářního roku. Jsou variabilní u všech stavebních spořitelen v Rakousku.
36
Úroková sazba z úspor
2004
2005
2006
2007
2008
2009
1,4 %
1,4 %
1,8 %
2,8 %
3,7 %
3,0 %
Tabulka 4: Vývoj úrokové sazby (zdroj: vlastní zpracování)
Výše uvedená tabulka zobrazuje úročení úspor na účtu stavebního spoření za uplynulé roky včetně aktuálního roku 2009. Tyto údaje jsou získány od rakouské stavební spořitelny Wüstenrot. Z tabulky je možné vyčíst, že od roku 2005 dochází ke zvyšování úrokových sazeb. V roce 2009 dochází ke snížení úrokové sazby. V Rakousku nejsou obdobně jako v ČR výnosy ze stavebního spoření zdaňovány. Tato skutečnost vyplývá z rakouského zákona o daních z příjmů. VÝPOČET VÝNOSNOSTI 1. rok: 1 000 + 1 000 * 0,014 = 1 014 Eur 2. rok: 1 014 + 1 000 + 2 014 * 0,014 + 35 + 35 * 0,014 – 5,36 = 2 072,33 Eur 3. rok: 2 072,33 + 1 000 + 3 072,33 * 0,018 + 35 + 35 * 0,018 – 5,36 = 3 157,90 Eur 4. rok: 3 157,90 + 1 000 + 4 157,90 * 0,028 + 30 + 30 * 0,028 – 5,36 = 4 299,80 Eur 5. rok: 4 299,80 + 1 000 + 5 299,80 * 0,037 + 35 + 35 * 0,037 – 5,36 = 5 526,83 Eur 6. rok: 5 526,83 + 1 200 + 6 726,83 * 0,030 + 40 + 40 * 0,030 – 5,36 = 6 964,47 Eur Po ukončení smlouvy v 6. roce přijde klientovi ještě v 7. roce státní podpora 48 Eur za minulý rok. 7. rok: 6 964,47 + 48 = 7 012,47 Eur
Čistá výnosová míra (efektivní úroková sazba) (7 012,47/6 205,36) – 1 = 0,13, tj. 13 % za 6 let, což je 2,17 % za rok Klient má opět možnost nechat ležet peněžní prostředky 7. rok na účtu stavebního spoření, aby mu byla stavební spořitelnou připsána nejen státní podpora ale i úroky ze státní podpory a úroky z konečného zůstatku.
37
Na účtu stavebního spoření bude mít klient po šesti letech spoření konečný zůstatek ve výši 7 012,47 Eur (tj. 200 276 Kč). Celkové vklady klienta za celé období šesti let činily 6 205,36 Eur (tj. 177 225 Kč) a zbývající částka 807,11 Eur (tj. 23 051 Kč) je výše zhodnocení úspor, z čehož 223 Eur (tj. 6 368,88 Kč) tvoří státní podpora a zbytek úroky z vkladů a státní podpory.
8.2 Náklady likvidity stavebního spoření VÝPOČET NÁKLADŮ LIKVIDITY Celkový zůstatek na účtu klienta za 3 roky: 1 000 * 3 = 3 000 Eur. Celkový výnos ze státní podpory za 3 roky: 35 + 35 + 30 = 100 Eur. Celkové úroky ze státní podpory za 3 roky: 0,875 + 0,875 + 0,75 = 2,5 Eur. Pokud klient vybere peněžní prostředky z účtu stavebního spoření 3 roky před uplynutím vázací doby, budou mu vyplaceny pouze vlastní úspory, úroky z úspor a úroky ze státní podpory. Nebude mu vyplacen peněžní obnos ve formě státní podpory (100 Eur). Státní podpora je stejně jako v České republice vrácena zpět Ministerstvu financí a úroky ze státní podpory zůstávají klientovi. Stavební spořitelna klientovi ještě naúčtuje poplatek za dřívější ukončení smlouvy, který u rakouských stavebních spořitelen činí 0,5 % z cílové částky. 0,5 % z 10 000 = 50 Eur. Náklady likvidity celkem: 100 + 50 = 150 Eur. Realizoval by tedy celkovou ztrátu (tzn. celkové náklady likvidity) ve výši 150 Eur (tj. cca 4 284 Kč). V relativním vyjádření činí náklady likvidity 4,83 % z celkového zůstatku na účtu stavebního spoření po třech letech spoření (tj. z částky 3 102,5 Eur).
38
Stavební spořitelna vyplatí klientovi peníze po uplynutí výpovědní lhůty, která je tříměsíční a začíná běžet od prvního dne následujícího měsíce. Likvidita stavebního spoření v Rakousku činí 3 měsíce.
8.3 Rizikovost Zajištění vkladů3 U rakouských stavebních spořitelen jsou vklady na účtu stavebního spoření včetně úroků a státní podpory ze zákona pojištěny. U fyzických osob jsou vklady pojištěny v plné výši do 31. 12. 2009. Od 1. 1. 2010 klesá pojištěná částka pro vkladatele a pro stavební spořitelnu na 100 000 Eur. U právnických osob pojištění vkladů závisí na právní formě společnosti. Malé osobní společnosti a kapitálové společnosti mají pojištěno 90 % vkladů, maximálně však do částky 50 000 Eur. Ostatní právnické osoby mají vklady pojištěny do výše 90% svých vkladů, nejvýše však 20 000 Eur.
3
Více na: http://www.einlagensicherung.at/
39
9 Shrnutí Roční výnos
Náklady Likvidita
likvidity
Riziko vklady pojištěny do výše
ČR
3,31%
3 měsíce
15,66 %
Rakousko
2,17%
3 měsíce
4,83 %
100 %, max. 50 tis. Eur vklady pojištěny v plné výši
Tabulka 5: Přehled výše uvedených variant stavebního spoření v ČR a v Rakousku (zdroj: vlastní zpracování)
Pro oba modelové příklady byla vybrána stejná stavební spořitelna, a to stavební spořitelna Wüstenrot, která působí jak v České republice tak v Rakousku. Údaje pro tyto příklady byly čerpány z všeobecných obchodních podmínek vybraných stavebních spořitelen. Vyhodnocením získaných výsledků z modelových případů
jsem dospěla
k následujícím poznatkům (viz tabulka 5). Z hlediska výnosnosti stavebního spoření ve fázi spoření se jeví výnosnější stavební spoření v ČR, u kterého se čistá úroková míra v modelovém příkladě pohybuje okolo 3,31 %. V Rakousku čistá úroková míra dosahuje pouze hodnoty 2,17 % za rok. Stavební spoření v ČR je výnosnější především díky štědré státní podpoře. Pro srovnání v České republice činí roční maximum 3 000 Kč, v Rakousku 48 Eur (tj. přepočteno na koruny dle stanoveného průměrného kurzu viz příloha č. 3 cca 1370 Kč). Dalším ukazatelem, který byl při posuzování výnosnosti brán v úvahu, je míra zhodnocení úspor nabízená jednotlivými stavebními spořitelnami. Úrokové sazby z vkladů a státní podpory jsou v České republice fixní, v Rakousku naopak variabilní. Z hlediska nákladů likvidity jsou na tom oba systémy obdobně. Při nesplnění vázací lhůty,
40
která v ČR i v Rakousku činí 6 let, je klientovi odebrána státní podpora. Dále musí klient zaplatit poplatek za dřívější ukončení smlouvy. V ČR činí tento poplatek u všech stavebních spořitelen 0,5 % z cílové částky, jen stavební spořitelna Wüstenrot si od 1. 5. 2009 účtuje poplatek ve výši 0,9 % z cílové částky. U rakouské Wüstenrot činí 0,5 % z cílové částky. V ČR si stavební spořitelny ještě navíc strhávají poplatek za výpis z účtu při ukončení smlouvy. V modelovém příkladě pro ČR dosahují náklady likvidity výše 15,66 % z celkového zůstatku na účtu stavebního spoření po 3 letech spoření, v Rakousku pouze 4,83 % z celkového zůstatku na účtu stavebního spoření po 3 letech spoření, a to především z důvodu rozdílné výše státní podpory. Rakouské stavební spoření s sebou nese při předčasném vypovězení smlouvy nižší náklady likvidity, než je tomu v případě stavebního spoření v ČR. Likvidita, tedy období, za jak dlouho po výpovědi stavebního spoření dostane klient peníze, je v obou zemích stejná a činí 3 měsíce. Zajištění vkladů je u obou systémů stavebního spoření dáno zákonem. V ČR je pojištění vkladů do výše 100 %, max. do částky 50 000 Eur. V Rakousku do konce roku 2009 činí pojištění vkladů také 100 %, ale bez omezení maximální vyplacené částky. Ve skutečnosti má málokdo u stavební spořitelny uložený tak velký finanční obnos. Zde můžeme vidět, že rakouské stavební spořitelny mají pojištěný větší finanční obnos, než je tomu u českých stavebních spořitelen. I přes tuto skutečnost lze považovat obě stavební spoření za bezrizikový finanční produkt.
41
10 Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit, které stavební spoření je pro českého občana pracujícího v Rakousku výhodnější uzavřít. Český občan pracující v Rakousku může v této zemi uzavřít stavební spoření s nárokem na státní podporu, pokud zde zdaňuje své příjmy. Dále má možnost uzavřít si stavební spoření v České republice, kde mu nárok na státní podporu zůstane, bez ohledu na jeho trvalé bydliště a pobyt. Lidé dlouhodobě pracující v zahraničí si totiž mohou vybrat, kde spořit. Předpokladem této práce ale je, že klient má k dispozici peněžní prostředky k uzavření jednoho stavebního spoření. Na základě vypracování a porovnání zvolených kritérií výnosnosti, nákladů likvidity a rizikovosti jsem dospěla k závěru, že stavební spoření v České republice je oproti Rakousku považováno za jistý produkt, kde klient může do budoucna počítat s určitou předem známou státní podporou a předem známým zhodnocením úspor na účtu stavebního spoření. Klient si tedy může lehce spočítat, kolik např. za 6 let naspoří na stavebním spoření, jaké bude realizovat výnosy ze státní podpory a úroky z vkladů a státní podpory. Naopak rakouské stavební spoření se vyznačuje svou variabilitou, a to jak v případě výše státní podpory, tak v případě výše úrokové sazby z úspor. Státní podpora i úroková sazba z úspor je pro každý kalendářní rok nově určována. Klient tedy neví dopředu, jak se bude vyvíjet výše státní podpory v dalších letech a výše úrokových sazeb z úspor. V tomto ohledu se tedy pro klienta jedná o méně jistější produkt. Při rozhodování o tom, které stavební spoření si zvolit, se můžeme setkat se dvěma typy investorů, jedni upřednostňují jistotu, druzí se nebojí podstoupit
42
určité riziko, čímž mají možnost dosáhnout vyššího zisku. Já patřím k lidem, kteří preferují jistý výnos do budoucnosti. Pokud bych odjela za prací do Rakouska, uzavřela bych si smlouvu o stavebním spoření v České republice. Dále bychom neměli opomenout devizové riziko. V případě převodu naspořených prostředků ze stavebního spoření v Rakousku se může klientovi snížit dosavadní naspořená částka včetně výnosů ze stavebního spoření o kurzovou ztrátu. Proto bychom měli při převodu z jedné měny do druhé brát zřetel na vznik kurzových rozdílů. Ty mohou být pro klienta buď kladné nebo záporné. Klient musí sledovat vývoj devizového kurzu, aby při výměně peněž nerealizovat zbytečně velkou kurzovou ztrátu. Výhodnost jakéhokoli produktu tedy nelze posuzovat jen pouze podle výnosnosti. Musí se mimo jiné zohlednit, v jakém časovém intervalu může klient dostat své úspory zpět a jak velké náklady s sebou dřívější vypovězení smlouvy přinese. Dále bychom měli brát v úvahu, jak velká je míra rizika, že zisku nebude dosaženo. Hlavním přínosem této bakalářské práce je důkladnější poznání systémů stavebního spoření v České republice a v Rakousku z hlediska zvolených kritérií. Práce by měla usnadnit českým občanům, kteří plánují odjet za prací do Rakouska, rozhodování, jaké stavební spoření si uzavřít.
43
11 Literatura Elektronické zdroje Asociace českých stavebních spořitelen [online]. Poslední revize 2009 [cit. 3. 2. 2009]. Dostupné z:
.
Česká národní banka [online]. Poslední revize 2009 [cit. 25. 3. 2009]. Dostupné z:
.
Einlagensicherung der Banken und Bankiers G. M. B. H. [online]. Poslední revize 2007 [cit. 12. 4. 2009]. Dostupné z: .
Fond pojištění vkladů [online]. Poslední revize 2007 [cit. 11. 4. 2009]. Dostupné z: .
Ministerstvo financí [online]. Poslední revize 2009 [cit. 10. 3. 2009].Dostupné z: .
Knihy DOUCHA, R. Stavební spoření. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. 89 s. ISBN: 80-7169-894-6. LUKÁŠ, V., KIELAR, P. Stavební spoření a stavební spořitelny. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2007. 84 s. ISBN: 978-80-86929-30-9. MACHÁČEK, O. Finanční a pojistná matematika. 1. vyd. Praha: Prospektrum, 1996. 216 s. ISBN: 80-7175-035-2. PRČÍK, T. Stavební spoření v kostce. 1. vyd. Brno: Nakladatelství ERA, 2002. 124 s. ISBN: 80-86517-29-2. SYROVÝ, P. Financování vlastního bydlení. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 123 s. ISBN: 80-247-1097-8.
44
SYROVÝ, P., NOVOTNÝ, M. Osobní a rodinné finance. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 176 s. ISBN: 80-247-1098-6.
Zákony Bausparen (§ 108 EStG 1988). Gesetz über Bausparkassen (BauSparkG). Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
45
12 Slovník pojmů Dle Lukáše a Kielara (2007):
Cílová částka = celková peněžní částka, kterou po splnění podmínek stavební spořitelna poskytne účastníkovi stavebního spoření na řešení jeho bytových potřeb.
Hodnotící číslo (ohodnocovaní číslo, parametr ohodnocení) = parametr, který ohodnocuje délku a intenzitu spoření klienta.
Přátelský klient = klient, který chce pouze spořit a zhodnocovat své vklady, tento klient nevyužije možnosti vzít si úvěr ze stavebního spoření.
Překlenovací úvěr (meziúvěr) = typ úvěru, který slouží k překlenutí doby do přidělení cílové částky.
Tarif = varianty stavebního spoření, zahrnuje úrokovou sazbu z vkladů a úvěrů, podmínky pro poskytnutí úvěru, výši splátek úvěru, atd.
Úvěr ze stavebního spoření = je poskytován po přidělení cílové částky ve výši rozdílu mezi cílovou částkou a naspořenou částkou.
Vázací lhůta = doba, po kterou účastník nesmí nakládat s uspořenými prostředky, aniž by přišel o státní podporu.
Vklady účastníka = ta část finančních prostředků, které účastník stavebního spoření pravidelně ukládá ve formě měsíčních příspěvků na účet stavebního spoření. Vklady jsou úročeny úrokovou sazbou, která je s klientem sjednána ve smlouvě o stavebním spoření.
Všeobecné obchodní podmínky (VOP) = stanovují podmínky pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření, výši splátek úvěru a další podmínky.
46
13 Seznam tabulek a obrázků Seznam tabulek Tabulka 1: Vývoj státní podpory v Rakousku (zdroj: Bausparen § 108 EStG 1988) 27 Tabulka 2: Přehled poplatků při předčasném ukončení smlouvy v ČR (zdroj: vlastní zpracování) ...........................................................................................................31 Tabulka 3: Přehled maximální výše státní podpory (zdroj: vlastní zpracování).....36 Tabulka 4: Vývoj úrokové sazby (zdroj: vlastní zpracování) .....................................37 Tabulka 5: Přehled výše uvedených variant stavebního spoření v ČR a v Rakousku (zdroj: vlastní zpracování) ...............................................................................................40 Tabulka 6: Parametry stavebního spoření v evropských zemích (zdroj: Lukáš a Kielar, 2007) ....................................................................................................................52 Tabulka 7: Roční průměry kurzu EUR/CZK (zdroj: vlastní zpracování) .................54
Seznam obrázků Obrázek 1: Investiční trojúhelník (zdroj: Syrový a Novotný, 2005) ..........................12 Obrázek 2: Cílová částka (zdroj: Prčík, 2002)................................................................19 Obrázek 3: Počet nově uzavřených smluv o stavebním spoření v letech 1998 – 2007 (zdroj: AČSS dostupné na http://www.acss.cz/cz/novinari/vyvoj-statistik/)...........49 Obrázek 4: Vývoj průměrných ročních kurzů v období 2004 – 2008 (zdroj: vlastní zpracování) ........................................................................................................................55
47
14 Seznam příloh Příloha 1: Novely zákona o stavebním spoření Příloha 2: Stavební spoření v ostatních evropských zemích Příloha 3: Stanovení průměrného kurzu EUR/CZK
48
