Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Vývojové trendy překližovaných materiálů

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vývojové trendy překližovaných materiálů

Brno 2006

Miloslav Jančík

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „ Vývojové trendy překližovaných materiálů “ zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

V Brně 25. dubna 2006

…………………….. Miloslav Jančík

2

NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: Vývojové trendy překližovaných materiálů

ABSTRAKT: Bakalářská práce se zabývá vývojem překližek u nás a ve světě, jejich produkcí, exportem a importem v jednotlivých částech světa. Pozornost byla věnována k samotné výrobě překližky se zaměřením na technologické parametry. Dále jsou zde uvedeny jednotlivé druhy překližovaných desek pro různé účely použití. Mezi jednotlivými světadíly se provedla porovnání produkce dýh a překližek. V závěru jsou celkově vyhodnoceny vývojové trendy v produkci překližovaných materiálů.

KLÍČOVÁ SLOVA: překližka, dýha, technologické parametry, vývojové trendy

TITLE OF THESIS: Development trend plywood material

ABSTRAKT: The bachelor work is interested in the progress of plywood in our country and in the world, in their production, export and import in several parts of world. Attention was given to independent production of plywood with the specialization to technological characteristics. Hereafter there are introduced several kinds of plywood for various use purposes here. There was implemented confrontation of production of veneer and plywood between several continents. There are evaluated progressing trends in the production of plywood at the end.

KEY WORDS: plywood, veneer, technological characteristics, development trend

3

Poděkování: Na tomto místě chci poděkovat panu Dr. Ing. Pavlu Královi za odborné vedení a konzultace při tvorbě této bakalářské práce.

4

Obsah:

1.ÚVOD.............................................................................................................................1

2. CÍL PRÁCE...................................................................................................................2

3. HISTORIE VÝROBY PŘEKLIŽEK............................................................................3 3.1 Historický vývoj dýhování.........................................................................................3 3.2 Výroba překližek ve světě..........................................................................................3 3.3 Výroba překližek v tuzemsku......................................................................................5

4. ZÁKLADNÍ POJMY A ROZDĚLENÍ PŘEKLIŽOVANÝCH DESEK......................7

5.

TECHNOLOGICKÝ

POSTUP

VÝROBY

DÝH

PRO

VÝROBU

PŘEKLIŽOVANÝCH DESEK………..........................................................................10 5.1 Dřevní surovina.........................................................................................................10 5.2 Příprava suroviny na výrobu dýh...............................................................................10 5.2.1 Skladování suroviny...............................................................................................10 5.2.2 Hydrotermická úprava před loupáním a krájením dýh …………….....…….........10 5.3 Odkorňování a zkracování kulatiny...........................................................................11 5.4 Loupání dýh...............................................................................................................12 5.5 Sušení dýh..................................................................................................................12 5.6 Úprava dýh, střihání a sesazování.............................................................................13 5.7 Oprava dýh................................................................................................................13

6. VÝROBA PŘEKLIŽEK……………………………………......................................14 6.1 Příprava lepících směsí………..................................................................................14 6.2 Nanášení lepící směsi................................................................................................14 6.3 Skládání souborů.......................................................................................................14 6.4 Předlisování překližek...............................................................................................14 6.5 Lisování překližek.....................................................................................................15 6.6 Úprava odolnosti překližek........................................................................................16 6.7 Dokončovací práce při výrobě překližek...................................................................16

5

6.8 Skladování překližek................................................................................................16

7. SPOTŘEBA SUROVINY PŘI VÝROBĚ PŘEKLIŽOVANÝCH DESEK...............17

8. MODERNÍ DRUHY PŘEKLIŽOVANÝCH

MATERIÁLŮ, OSB DESKY A

JEJICH POUŽITÍ………………………………………………………………………18

9. SROVNÁNÍ VLASTNOSTÍ VYBRANÝCH MATERIÁLŮ S PŘEKLIŽKAMI.....24 9.1 Mechanické vlastnosti desek……………..………………………………………...25

10. VÝSLEDKY A DISKUSE........................................................................................26 10.1 Výroba a spotřeba překližek ve světě......................................................................26 10.2 Produkce překližek v ČR….....................................................................................29 10.3 Produkce překližek v Evropě…………………………………………...…………30 10.4 Výroba a zahraniční obchod s překližkami ve světě……………………...……....32 10.5 Trendy v produkci velkoplošných materiálů…………………………...…………33 10.6 Přehled o vývoji výroby dýh v Evropě....................................................................34 10.6.1 Přehled o vývoji výroby dýh ve světě..................................................................35

11. ZÁVĚR......................................................................................................................36

12. POUŽITÁ LITERATURA………………………………………………...……….37

13.SUMMARY................................................................................................................39

6

1. Úvod Pro výrobu překližek je nejdůležitější hmotou dřevo, které je bezpečné (ekologické) a snadno obnovitelnou surovinou. Dřevo je zpracováno a zužitkováno bez jakéhokoliv poškození životního prostředí. Pro výrobu překližek svědčí i jejich bezodpadová výroba, kde se můžou zbytky dýh a štěpek využít pro výrobu jiných velkoplošných materiálů. Tyto materiály se vyznačují velkoplošnými rozměry, stejnoměrností mechanických vlastností a větší odolností proti vnějším vlivům. Velkoplošné materiály se vyrábí lisováním, obvykle za tepla, z elementů dřeva, získaných mechanickým rozdělením. Snižující se kvalita dřevní suroviny a její rostoucí cena, vede výrobce k používání stále novějších a modernějších technologií a techniky, které umožňují efektivní zhodnocení při zpracování dřevní suroviny s cílem dosažení vyšších estetických vlastností dřeva. Výroba překližek je spjatá s co největším využitím dřevní suroviny. Celá historie se vlastně zabývá využíváním dřeva jako přirozeného materiálu. Problémem u dřevní suroviny je rozměrová omezenost. Od kmene stromu nemůžeme vždy očekávat, že bude mít požadovaný rozměr. Myslí se tím průměr a délka kmene. Z takového kmene můžeme vyrobit pomocí roztřískování desku DTD anebo překližku. Překližované desky jsou definovány jako desky vyrobené slepením dvou nebo více elementů, dýh, laťovkového středu a jiných materiálů, jejichž tloušťka je menší než jejich šířka nebo délka. Překližované desky svým konstrukčním uspořádáním překonávají nedostatky přírodního dřeva a to: Materiálovou anizotropii a heterogenitu, nedostatečnou rozměrovou stabilitu při změnách vlhkosti a problémy při vytváření velkých ploch. Zachovávají si však původní vlastnosti přírodního dřeva, zejména možnost obrábění a výhodný poměr mechanické pevnosti k jejich vlastní hustotě.

7

2. Cíl práce V práci bude provedena analýza srovnání mezi historický a současným stavem výroby překližek. Bude řešen

rozbor produkce, exportu a importu překližovaných

materiálů ve světě, Evropě a České republice. Součástí práce bude charakteristika historického a současného stavu ve výrobě překližovaných materiálů. Na to bude navazovat technologický postup výroby překližované desky se zaměřením na technologické parametry. V práci budou zmíněny i jiné progresivní materiály a zhodnoceny jejich přínosy a nedostatky v porovnání s jinými používanými materiály.

Překližované materiály můžeme použít jako: stavební, nábytkářské, sportovní, obalové, letecké atd. Jejich použití je rozmanité, a proto je pro jednotlivé druhy použití volena optimální konstrukce překližované desky.

Rozbor současného stavu ve výrobě překližovaných materiálů, zjištěný stav trhu s překližovanými materiály a závislosti dosažených výsledků budou uvedeny v kapitole diskuse a výsledky.

8

3. Historie výroby překližek 3.1 Historický vývoj dýhování Historii výroby překližek předchází historie výroby dýh. První zmínka o výrobě dýh pochází z Tibetu. Jedná se o nákresy pocházející z období více než 3 000 let před naším letopočtem. Tato technika byla známa též na Krétě, což dokazují vykopávky v Knosu. Vzácná dřeva byla nalepena na méně vzácná a finální výrobek měl větší hodnotu. O rozvinuté technice lepení dřeva svědčí i kresby odkryté v Thébách, které představují řemeslníky olepující dřevo dýhou. Dřevo se naštípalo na co nejmenší kusy a předběžně nalepilo na tlusté prkno z obyčejného dřeva. Takto připevněné dřevo mělo menší snahu se pohybovat po něm a dalo se obrušovat. Brusným prostředkem byl pravděpodobně pískovcový kámen. Po obroušení se dýha odloupla a nalepila se na konečný výrobek. Klížení se provádělo klihem zahřívaným nad otevřeným ohněm. Tato primitivní výroba byla velmi pracná, zdlouhavá a dýh bylo proto používáno jen ke zdobení nejdražších věcí, určených jen pro nejzámožnější vrstvy. Umění dýhování se šířilo z Egypta do Řecka, Říma a do Evropy.

3.2 Výroba překližek ve světě

V 16. století přichází velký rozvoj dýhování dřeva ušlechtilými dýhami. Značný zájem o nábytek si vyžádalo zdokonalení způsobu výroby dýh a jejích technologií. První průmyslově vyráběné dýhy se řezaly na horizontální rámové pile. V 19. století umělecké dýhování upadá kvůli průmyslové revoluci. V první polovině 19. století byl sestrojen horizontální krájecí stroj a v roce 1819 byl vynalezen loupací stroj. Jsou známi dva autoři vynálezu, kteří stroj zkonstruovali nezávisle na sobě. V Rusku profesor Fischer a ve Anglii inženýr Feverier. Francouz, inženýr Garau stroj zdokonalil a vybavil jej tlačnou lištou. První překližkárna v Evropě vznikla v Talinu roku 1885. Zabývala se výrobou sedáků do křesel. Jiné prameny uvádí, že to bylo v Rize ve dvou závodech v letech 1873 a 1878. Později v Rusku okolo roku 1880. V Rusku a v těchto pobaltských státech se nachází velmi velké množství kvalitní suroviny, hlavně bříza a olše. Asi v roce 1895 začíná export břízových překližek do Londýna (výroba bedniček na čaj).

9

Nejstarší dosud existují překližkárenskou firmou zpracovávající buk je firma Blomberger Holzindustrie. První buková překližka na světě byla zde vyrobena v roce 1893. Americká překližkárenská asociace APA uvádí počátek výroby překližek v roce 1905. Další překližkárenské závody vznikali zejména v evropských státech. V roce 1889 byla postavena první překližkárna v Německu, rozvoj postupoval rychle v Polsku, Rusku, Finsku a pobaltských republikách, kde bylo dostatek kvalitní břízy a olše. Ve Finsku vznikla první překližkárna v roce 1912 Jyväskylä. Ve Francii, USA, Austrálii, Kanadě a v Japonsku nastal rozvoj výroby překližovaných materiálů ještě před první světovou válkou. Ve vývoji nastal opět zvrat v podobě využití jiných dřevin než břízy a olše. Jednalo se o buk, topol a o importované dřeviny z Afriky (hlavně okoumé anebo ceiby). S první světovou válkou se rozšiřuje oblast použití výše uvedených materiálů. Vyrábí se z nich letadla a bedny. Více se začínají používat ve výrobě nábytku. Zavedení výroby syntetických lepidel v 30. a 40. letech podpořilo další rozvoj překližek. Vyrábí se vodovzdorné překližky, které dále rozšiřují možnosti použití, vrstvené lisované dřevo anebo překližky s různou povrchovou úpravou. Před druhou světovou válkou byla výroba překližek ve světě (v roce 1938) cca 3,2 mil. m3. Mezi největší producenty překližek v Evropě patřili do roku 1938 Německo, Finsko, Polsko, Francie, Itálie a Švédsko. Výroba v těchto státech představovala z celosvětové produkce překližek zhruba jednu třetinu. V oblasti Severní Ameriky se stala hlavním výrobcem překližek USA. Přes význačný úspěch, který překližkárenský průmysl od svého vzniku až do roku 1938 dosáhl, je možné toto období označit jako počáteční stadium rozvoje. Rozvoj sortimentů překližek souvisí také s vývojem lepidel. Nejdříve se používaly živočišné či rostlinné klihy. Roku 1920 podává pražský magistr Hanns patent na výrobu močovinoformaldehydových pryskyřic pro technické použití. Od roku 1935 se používají na lepení dřeva a překližek polykondenzační látky připravené z fenolu a formaldehydu (USA). V praxi se též objevují první fenol formaldehydové lepící fólie, usnadňující a zlepšující výrobu překližek v (USA). Ty jsou základem pro povrchové fenolické fólie, jejichž rozkvět nastal až v druhé polovině 20 století. Zvrat ve vývoji překližkárenského průmyslu přineslo období po druhé světové válce. Druhá světová válka přinesla další technologie a širší využití překližovaných materiálů. Jedná se opět o letadla, vagóny, obaly, nemagnetické minolovky, bedny pro Tichomoří atd. Od roku 1945 se datuje prudký rozvoj ve světě. Překližované materiály se využívají hojně ve všech oborech, hlavně ve stavebnictví, zemědělství, stavbě 10

vagónů a lodí, obalová technika. Celosvětová produkce překližek v roce 1963 představovala cca 20 miliónů m3 – téměř 7 krát více než v roce 1938. Charakteristickým znakem výroby překližek je nerovnoměrné zastoupení kapacit v jednotlivých oblastech světa. Dominantní postavení ve výrobě překližek ve světě si získala a s převahou udržovala až do roku 1991 Severní Amerika, především USA. Na světové výrobě tohoto materiálu se podílela více než 40%, zatímco Evropa jen 8%. Dynamický rozvoj výroby překližek v Asii v osmdesátých letech vyneslo tento kontinent v r. 1991 na první místo ve světě a v r.1993 vyráběla o 20% víc než Severní Amerika.

3.3 Výroba překližek v tuzemsku

U nás se překližkárenský průmysl začíná rozvíjet po rozpadu Rakouska-Uherska. Na území první ČSR překližkárny nebyly mimo výroby překližek na sedáky, které vyráběla firma Thonet pro svoje výrobky. První průmyslová překližkárna byla vybudována až v roce 1921. Byla to firma Jirát a Nattermüller v Nové Huti pod Nižborem.V roce 1922 koupil Albert Jirát továrnu v Solnici. V roce 1925 překližkárna v Nové Huti pod Nižborem byla zničena požárem, výroba se proto přenesla do Prahy, kde vzniká dobře vybavený nový závod Orel (1928). V tomto období byla zahájena výroba překližek i v další závodech – Satalicích, Hodoníně (1928), Uherském Ostrohu (1931), na Slovensku v Bánovcích nad Bebravou a Žarnovici. Výroba dýh byla zahájena v Kralupech, Chrasti u Chrudimi a Břeclavi. Na výrobu překližek byla používána zejména olše, dovážena z Polska, gabon a limba byly dováženy z Afriky. Závod Dyas Uherský Ostroh začal jako první používat buk. Po válce, 28 října 1945, byl vytvořen první národní podnik Závody na překližky a dýhy, se sídlem v Praze. Byl vytvořen znárodněnými závody Orel Praha-Vysočany, Arbor Satalice, Česká akciová dýhárna Kralupy nad Vltavou, Alfa Solnice, Dýhárna Chrast u Chrudimi, Tatra Hodonín, Lignum Hodonín, Dyas Uherský Ostroh, Dýhárna Břeclav a Dýhárna Vojkov. Dnem 1.1. 1950 byl podnik Závody na překližky a dýhy rozdělen na dva: •

České překližkárny a dýhárny se sídlem v Praze a se závody v Čechách

•

Moravské překližkárny a dýhárny se sídlem v Hodoníně a se závody na Moravě

Roku 1953 byly tyto dva podniky rozděleny na: Středočeské překližkárny a dýhárny se sídlem v Praze, Východočeské překližkárny a dýhárny se sídlem v Solnici, Hodonínské

11

překližkárny a dýhárny, Slovácká překližkárna a dýhárna se sídlem v Uherském Ostrohu a Břeclavská dýhárna a parketárna se sídlem v Břeclavi. Na Moravě vznikl dne 1.4. 1955 podnik Slovácké dřevařské závody, Tatra, Lignum a Dyas. Dýhárna Břeclav byla zařazena do tohoto podniku pouze na tři dny a potom patřila do Středomoravských dřevařských závodů v Brně. Ostatní závody byly začleněny do příslušných krajských podniků dřevařského průmyslu. K 1.4. 1958 byly podniku v Hodoníně s obnoveným názvem Závody na překližky a dýhy přičleněny závody Orel Praha, Dýhárna Kralupy, Překližkárna Satalice a Dýhárna Chrast u Chrudimi. V důsledku odbytových potíží byla od 1.10. 1964 v závodě Satalice zrušena výroba překližek a závod byl předán Středočeským dřevařským závodům v Praze. Od 1.1. 1979 byly znovu začleněny do Středočeských závodů závody Orel Praha a Dýhárna Kralupy. Od 1.1. 1989 byl založen státní podnik pod názvem Závody na překližky a dýhy Hodonín. Po roce 1990 přechází řada podniků do soukromého vlastnictví. Největším tuzemským výrobcem se stává akciová společnost ZPD Hodonín a Dyas, s.r.o. Uherský Ostroh. Od roku 2002 vystupuje firma ZPD Hodonín na trhu pod názvem PLOMA, a.s. V současné době jsou trendy v dýhárenském a překližkárenské výrobě ve světě poznamenané tím, že jejich výroba se posunula do oblastí s výskytem levnějších surovinových zdrojů a levnější pracovní síly. V mnohých krajinách reagovala překližkárenská výroba na novou situaci orientací na různé speciální výrobky, zejména v oblasti venkovního použití, zvýšení požární odolnosti, tvarovaných překližek a nebo na výrobky, jejímž účelem je náhrada masivního dřeva v ostatních technologiích, náhrada jiných druhů materiálů a maximální využití dekoračních vlastností dřeva. Spotřebitel si může vybrat mezi překližkami s celou řadou plášťů a jejich povrchovými úpravami. 900g.m

-2

Jsou mu nabízeny jednovrstvé či vícevrstvé fólie s hmotnostmi až do v hladkém provedení nebo s řadou nalisovaných vzorů, zvyšujícími užitné

vlastnosti desek a rozsah jejich upotřebení. Speciálními produkty jsou fólie s nízkým obsahem pryskyřice, které se opatřují nátěrovými hmotami, fólie se skelnými vlákny vysoce odolné vůči mechanickému opotřebení.

12

4. Základní pojmy a rozdělení překližovaných desek Základní pojmy Překližovaná deska: deska na bázi dřeva, tvořená svazkem navzájem slepených vrstev, přičemž směr vláken sousedních vrstev je většinou kolmý. Ve všeobecnosti jsou vnější a vnitřní vrstvy na obou stranách vzhledem ke střední, případně středové, vrstvě symetricky uspořádány. Překližka: je překližovaná deska, jejíž všechny vrstvy sestávají z dýh uspořádaných rovnoběžně s rovinou desky. Oplášťovaná překližovaná deska: překližovaná deska upravená potahovou vrstvou nebo pláštěm (jednou nebo více vrstvami, případně filmy), například impregnovaného papíru, umělých látek, pryskyřičnou fólií, kovů. Tvarovaná překližka: překližka lisovaná do určitého tvaru ve speciální formě. Jádrová deska: překližovaná deska s jednou středovou vrstvou. Laťovka: jádrová překližovaná deska jejíž jádro tvoří slepené nebo neslepené laťky z masivního dřeva široké 7 až 30 mm. Laťovka s tyčinkovým středem (dýhovka): jádrová překližovaná deska, jejíž jádro tvoří slepené nebo neslepené laťovky z masivního dřeva široké 7mm až 30mm. Složená překližovaná deska: překližovaná deska, jejíž středová vrstva (nebo určité vrstvy) nejsou vyrobeny z masivního dřeva nebo dýh. Středová vrstva musí být překryta nejméně dvěma na sebe kolmo uspořádanými vrstvami. Podélná překližovaná deska: je deska, která má směr dřevních vláken vnějších vrstev rovnoběžný s delší stranou. Příčná překližovaná deska: je deska, která má směr dřevních vláken vnějších vrstev kolmý s delší stranou. Vrstva: jeden, dva nebo i více slepených listů, s navzájem rovnoběžným průběhem vláken, nebo jiný materiál. Poddýžka: vnitřní vrstva, jejíž směr vláken je kolmý ke směru vláken krycí vrstvy. Dýha:

tenký list dřeva vyrobený loupáním, krájením nebo řezáním, o tloušťce

nepřesahující 7 mm. Loupaná dýha: dýha vyrobená oddělováním po obvodu rotujícího výřezu po spirálové trajektorii na loupacím stroji. Podélný dýhový list: dýhový list, jehož délka je větší než šířka. Příčný dýhový list: dýhový list, jehož šířka je větší než délka.

13

Střední vrstva: střední vnitřní vrstva, jejíž vlákna jsou rovnoběžná s vlákny vnější vrstvy. Vnější vrstva (překližovačka): dýhový list, který vytváří plášť překližky. Podélná vrstva: vrstva, jejíž směr vláken je totožný s největším rozměrem překližky nebo překližované desky. Příčná vrstva: vrstva, jejíž směr vláken je totožný s největším rozměrem překližky nebo překližované desky. Formát: tvar a velikost plošného materiálu určené délkou, šířkou a úhlem. Základní formát: hlavní jmenovité rozměry velkoplošného materiálu určeného normou, vyhovující v největším počtu případů v běžné potřebě. (Král,P., Hrázský, J., 2003, DYAS, 2006)

Rozdělení překližovaných desek

A) Podle vzhledu 1. Podle konstrukce desek : a) překližky – truhlářské, stavební, obalové, letecké, desky z vrstveného dřeva apod. b) jádrové desky – laťovky, dýhovky c) složené desky – např. voštinové desky 2. Podle tvaru : a) ploché b) tvarované

B) Podle hlavních vlastností 1. Podle životnosti : a) pro použití ve venkovním prostředí ( nekryté) b) pro použití ve venkovním prostředí ( zakryté ) c) pro použití ve vnitřním suchém prostředí 2. Podle mechanických vlastností: 3. Podle vzhledu povrchu: Existuje 5 vzhledových tříd identifikovaných následujícími značkami: E, I, II, III, IV. Ke stanovení vzhledových tříd podle povrchu desky se musí vzít v úvahu kategorie

14

charakteristik uvedených pro listnaté dřeviny ČSN EN 635-2 a jehličnaté dřeviny 635-3. 4. Podle způsobu úpravy povrchu: a) nebroušené b) broušené c) povrchově upravené – stříkáním, nátěrem d) oplášťované (dekorační dýhou, fólií, impregnovaným papírem apod. (ČSN EN 313 – 1 Překližky - Klasifikace a názvosloví) C) Podle požadavku uživatele : Dále můžeme překližky rozdělit podle: a) počtu vrstev – 3,5,7,9,11,13 b) použití lepidla - vodovzdorná (fenolická lepidla) - nevodovzdorná (močovinoformaldehydová lepidla) c) poměru tloušťky dýh - stejnovrstvé - nestejnovrstvé d) krycí dýhy - BK, SM, BR, atd. - celo BK, celo BR atd.

15

5. Technologický postup výroby dýh pro výrobu překližovaných desek

5.1. Dřevní surovina V současné době se na výrobu dýh u nás používají zejména tyto dřeviny. ořech, javor, bříza, dub, buk, jasan, jilm, třešeň, olše, topol, osika, lípa, smrk, jedle, borovice, modřín. Z dovážených exotických dřevin se nejvíce používají: mahagon, ovangol, koto, kosipo, limba, obeche, okoumé, apod. Celkově klesající jakost kulatiny pro dýhárenský a překližkárenský průmysl je v rozporu s vysokými požadavky na hotové výrobky. Tento rozpor je řešen zejména uplatňováním moderních technologií a vyspělou technikou.

5.2 Příprava suroviny na výrobu dýh 5.2.1 Skladování suroviny Kulatinu je nutné chránit před různými negativními vlivy, je třeba zabránit hnilobám, zbarvením, vzniku trhlin, poškození hmyzem. Velikost skladu suroviny je závislá na množství zpracovávané suroviny. Nejčastějším a nejprogresivnějším způsobem ochrany suroviny je postřik. Pokud je ochrana správně provedena, zaručuje ochranu dřevní suroviny po dobu jedné sezóny. Při postřiku je nutné dodržovat stanovenou intenzitu. To znamená množství umělého deště v litrech, připadajících na 1m2 povrchu skládky za jednotku času během intervalu postřiku. Doplňkovou ochranou kulatiny jsou ochranné nátěry čel. Jsou vhodné pouze na krátkodobou ochranu dřevní suroviny. Je to nedokonalý způsob ochrany, protože omezuje znehodnocení dřeva asi o jednu třetinu oproti dřevu nechráněnému.

5.2.2

Hydrotermická úprava před loupáním a krájením dýh Plastifikace je tepelná úprava dřeva probíhající pouze v určitých hranicích teploty

a po určitou dobu. Maximálního vyrovnání pevnosti v tlaku v tangenciálním a radiálním směru se dosáhne u různých dřevin při různé teplotě: - u tvrdých listnatých dřevin při teplotě kolem 90 °C - u jehličnatých kolem

70 °C

- u některých listnáčů kolem

45 °C

Hydrotermická úprava má následující fáze: 16

•

fáze ohřevu, ve které se provádí ohřev celého zařízení a okolního prostředí a odpařovací vody ( při nepřímém způsobu hydrotermické úpravy) na teplotu cca 80°C

•

vlastní hydrotermická úprava, kdy se ohřívá dřevo na teplotu 80 - 98°C

•

fáze egalizační, což je hydrotermická úprava při uzavřeném přívodu ohřívacího média. Zde se ještě rozlišuje dodatečná hydrotermická úprava při účinku teploty prostředí nad hodnotu 80°C a ochlazování při teplotě pod 80°C.

Limit teploty prostředí 80°C byl zvolen proto, že při této teplotě se začnou významně projevovat změny mechanicko-fyzikálních vlastností dřeva.

Vlastní proces hydrotermické úpravy se provádí v plastifikačních zařízeních, kterým bývají nejčastěji pařící jamy. Zpravidla jsou ze šamotových nebo z antikorozního materiálu. Poklopy jam jsou dělené, betonové. V technické praxi převládá hydrotermická úprava pařením. Probíhá v pařících jámách nebo autoklávech. Paření v pařících jámách může být prováděno přímým nebo nepřímým pařením. Způsob plastifikace vařením je výhodnější použít u vzácnějších a cennějších druhů dřevin.

5.3

Odkorňování a zkracování kulatiny Odkorňování výřezů se provádí před a nebo i po hydrotermické úpravě.

Odkorňování před hydrotermickou úpravou je výhodnější neboť významně omezuje znečišťování pařících jam kůrou a šetří tepelnou energii potřebnou na paření. Odkorňování se provádí rotorovými nebo frézovacími odkorňovači. Zkracování kulatiny slouží k rozdělení kmene na výřezy podle formátu loupané dýhy, délky krájené dýhy a podle kvalitativních znaků. Při délkovém dělení je nutno brát v úvahu jak kvantitativní, tak kvalitativní hlediska. Kulatina se dělí na výřezy s délkovou nadmírou 7 až 10 cm nad rozměr hotové překližky. Na upnutí výřezu do loupacího stroje se počítá s nadmírou 2 – 5 cm a 5 cm na další technologicky nutné nadmíry – nepravidelné sesychání dýh, skládání dýh, skládání souborů apod., které se odstraní formátováním hotové zalisované překližky. K rozdělení kmene na výřezy se používají kotoučové nebo řetězové zkracovací pily.

17

5.4

Loupání dýh Výrobní operace loupání dýh zahrnuje celkem 4 operace: -

centrování a vkládání výřezů do loupacího stroje

-

loupání dýhy

-

odsun a zpracování nálupů, případně i formátů nůžkami

-

odsun dýhového pásu k navíjecímu zařízení nebo do sušárny

Centrování výřezů je zpravidla integrovanou součástí loupacího stroje a zabezpečuje upnutí výřezů v ekonomicky nejvýhodnější poloze. Centrováním se snižuje množství nálupů a dýh, které je nutno sesazovat a zvyšuje se výtěž.

V praxi se

vyskytuje několik způsobů centrování na bázi optické a elektronické. Loupání dýhy se provádí nožem s přítlačnou lištou s vhodnou geometrií nastavení pro různé případy řezání zpracovávaných materiálů. Loupací stroje mají poměrně značný výkon a umožňují zpracovat 10 – 20 m3/h, což představuje cca 2 – 5 výřezů za minutu při menších průměrech. Odebírání dýhy je vždy zabezpečeno vhodným strojním zařízením, které je kapacitně sladěno s loupáním. Nejčastěji se používají navíjecí zařízení nebo tzv. tray systém, případně jejich kombinace. Při systému tray jsou dýhy od loupacího stroje vedeny transportními pásy a odsouvány k nůžkám nebo do kontinuální sušárny. Je vhodné pro dýhy větších tloušťek, které by se při navíjení trhaly. U krájených dýh dochází nožem k postupnému odkrajování dýhy z výřezu v jeho podélném směru.

5.5

Sušení dýh Mokré surové dýhy mají vysokou vlhkost 30 – 100 % i více. Konečná vlhkost po

vysušení má být: •

8 – 10 % při výrobě nevodovzdorných překližek

•

4 – 6 % při výrobě překližek vodovzdorných Sušení dýh probíhá v kontinuálních sušárnách s plně automatizovaným provozem.

Jde hlavně o systém pásových sušáren, kde vkládání i odebírání dýh je plně automatizováno. Teplota sušícího média, kterým je nejčastěji vzduch, se pohybuje v rozmezí 80 až 100 °C. pouze u dýhy březové se sušení provádí při teplotě sušícího média 105 – 140°C. V poslední době se znova začaly prosazovat automatizované sušárny válečkové. 18

Sušárny, z důvodů kvality vyráběných výrobků, musí být vybaveny automatickým kontinuálním zařízením na měření a kontrolu vlhkosti dýh a automatickou regulaci a kontrolu sušícího procesu. Doba sušení je podle tloušťky dýhy a jejího materiálu různá. Při obvyklé tloušťce 1,5 mm se doba sušení pohybuje od 12 do 20 minut. Doba sušení je závislá také na typu a druhu použité sušárny.

5.6

Úprava dýh, střihání a sesazování Po vysušení se dýhy střihají nůžkami na potřebné formáty a třídí podle jakosti,

velikosti formátu a použití. Nůžky na střihání jsou buď pneumatické s elektronickým vybavením, nebo v poslední době se používají nůžky rotační, které při stříhání nezastavují dýhový pás. Třídění dýh je buď ruční nebo automatické. Jestliže se vyrábí velkoplošné formáty překližek, zvláště o rozměrech 2,2 x 4,0 m a více je třeba dýhy nastavovat ve směru vláken. Stejně platí u pod formátovaných dýh, když se sesazují na plný formát. Zde se používají stroje na úkosy s nanášecími válci na lepidlo a s lisovacím zařízením, které úkosové spoje lisuje a současně zastřihává na požadované formáty. Mimo to je možné vyrobit velkoplošné formáty překližek spojováním hotových překližek na úkos. Před sesazováním se provádí úprava hran pomocí různých strojních zařízení jako jsou : - frézovací hlavice - stříhání na svazkových nůžkách - frézovací hlavice s předřezávací kotoučovou pilou - hranovací kotoučové pily Používají se i automatizované stroje na sesazování dýh, kde se nevyžaduje předběžná úprava hran, dýhy stříhá automaticky a současně nanáší bodově tavné lepidlo, nahřívá hrany a přitlačuje je k sobě.

5.7

Oprava dýh Vyspravování vad se provádí ručně nebo na strojích. Vady jsou vyseknuty raznicí

a do otvoru je vsazena záplata odpovídajícího tvaru a velikosti raznice. Velikost záplaty musí být o 0,1 – 0,2 větší než otvor. Jejich vlhkost je 4 až 5 %. Záplaty mívají kruhový, oválný, ledvinový nebo i jiný tvar. Záplata se přichycuje lepící páskou nebo pomoci ručního převlákňovacího strojku.

19

6. Výroba překližek Překližované desky se vyznačují tím, že jsou slepeny z několika, nejméně tří, vrstev. Nejobvyklejším typem překližované desky jsou překližky, jejichž jednotlivé vrstvy jsou složeny z dýh, přičemž vlákna sousedních dýh svírají vždy úhel 90°.

6.1. Příprava lepících směsí Kvalita překližek závisí na druhu a jakosti používaného lepidla. K nejvíce používanými lepidlům v překližkárenském průmyslu patří fenolformaldehydová a močovinoformaldehydová.

Močovinoformaldehydová

lepidla

jsou

v současnosti

nejpoužívanější a nejrozšířenější lepidla na dřevo. Používají se ve formě vodních roztoků, jsou bezbarvá a částečně odolná proti vodě. Pro vhodné

vlastnosti se rozšiřuje výroba fenolformaldehydových lepidel.

Poskytují pevné lepené spoje, pružné odolné proti horké vodě, povětrnostním podmínkám a mikroorganismům. Přípravou lepící směsi je rozuměno úprava lepidla pro jeho aplikaci. Spočívá v rozpouštění, přidávání nastavovadel, plnidel, tvrdidel a jiných přísad.

6.2 Nanášení lepící směsi Nanášení lepidla se provádí strojně pomocí válcových nanášeček, které mají délku válců 1300 - 2800 mm a rychlost posuvu v rozmezí 10 až 60 m/min.. Velikost nánosu je možné regulovat v rozmezí 70 až 240 g/m2. Nanášečky jsou dvou až čtyřválcové.

6.3 Skládání souborů Skládáním souborů je složení jednotlivých listů podle určitých pravidel. Lepidlo může být nanášeno na obě strany každé sudé vrstvy v překližce. Skládání souboru se provádí ručně nebo mechanicky.

6.4 Předlisování překližek Předlisováním překližek za studena rozumíme stlačení dýhových souborů téměř na konečnou tloušťku, bez toho, že dojde ke konečnému vytvrzení lepidla. Provádí se z důvodů získání samonosných předlisků. Umožňuje zmenšení vzdálenosti mezi lisovacími deskami, nemusí se používat lisovací plechy, zkracuje se lisovací čas,

20

zmenšuje se borcení překližek. Doba od nanesení po předlisování se pohybuje kolem 20 až 30 min. Tlak předlisování u UF lepidel se pohybuje od 1,18 do1,37N/mm2 a pro PF lepidla od 0,97 do 1,37 N/mm2.

6.5 Lisování překližek Lisováním se dosahuje styku lepených povrchů, jejich fixace do vytvrdnutí lepidla a vytvoření tenké vrstvy lepidla ve spoji. Základními parametry lisování jsou: 1. Lisovací čas – doba během které je překližovaný materiál uzavřen do lisu pod účinkem tlaku a teploty. 2. Lisovací teplota – závisí na teplotě lisovacích desek, na druhu materiálu, na počtu vrstev a na tloušťce souboru; většinou se teplota volí co nejvyšší. Lisování dýh nanesených močovinoformaldehydovým lepidlem se provádí při teplotách 105 až 130°C a u dýh nanesených fenolformaldehydovým lepidlem při teplotách 130 až 150°C. 3. Lisovací tlak – je odvozen z měrného tlaku a velikosti plochy překližky. Tlak musí být tím vyšší, čím je větší hustota dřeva, nižší vlhkost lepených dýh, větší nerovnost lepených povrchů a vyšší viskozita lepidla.

V praxi se používají tyto lisovací tlaky: 0,7 až 1,4 N/mm2

při lisování za studena při lisování za tepla -celobukové překližky

1,8 až 2,0 N/mm2

- bukové překližky s jehličnatými vložkami

1,2 až 1,4 N/mm2

- jehličnaté překližky

1,0 až 1,3 N/mm2

- laťovky

0,8 až 1,0 N/mm2 0,5 N/mm2

- voštinové desky

2,0 až 15,0 N/mm2

- vrstvené dřevo

Překližkárenské lisy mají různý počet etáží a různý formát lisovacích desek. Jsou vybaveny plnícím a vyprazdňovacím zařízením s automatickým ovládáním. Obvyklé hodnoty lisovacího tlaku se pohybují v rozmezí 1,2 - 2,5 MPa a používané teploty při lisování 90 – 120 °C. Kromě víceetážových lisů, kde počet etáží může být až 33, se používají i lisy jednoetážové k výrobě tenkých překližek do tloušťky 8 mm. Je možné

21

na nich vyrábět povrchově upravené překližky. Mají šířku až 2800 mm a délku od 2600 do 12000 mm.

6.6 Úprava odolnosti překližek Důležitými faktory, které ovlivňují použití překližek, zejména pro dřevostavby, je jejich odolnost vůči dřevokazným houbám, plísním a odolnost proti ohni. Provádí se převážně úprava lepidel a povrchových fólií. Úprava lepidel nevyžaduje změnu technologie výroby překližek. A prakticky žádné investiční náklady. Po lisování se mají překližky alespoň 24 hod. klimatizovat na požadovanou vlhkost.

6.7 Dokončovací práce při výrobě překližek Dokončování překližek probíhá v těchto pracovních fázích : - formátování - tmelení - broušení - oprava vad a třídění Formátování se provádí na dvojstranných kotoučových formátovacích pilách, které jsou zpravidla vybaveny i nástroji na roztřískování okrajů překližek. Formátovací linky mají mechanizovaný systém plnění a stohování. Broušení se provádí na válcových a pásových bruskách. Brusky jsou širokopásmové s kontaktními válci. Každá bruska je vesměs vybavena 2 až 6 kontaktními válci a může být vybavena i pásem na jemné broušení povrchu. Vady na překližkách se opravují hlavně tmelením nebo vyfrézováním se současným vsazením záplaty nebo vyřezáváním vadného místa z desky. Tmelením se opravují pouze menší chyby nebo vady. Tmelení se provádí obvykle před broušením, jen vyjímečně po něm. Třídění překližek se provádí podle vzhledu povrchových dýh, jejich druhu a množství vad.

6.8 Skladování překližek Překližky se skladují v hráních do výšky 2 m. Překližky se dávají na palety. Překližky se musí skladovat ve vodorovné poloze, nesmí se stavět na hranu ani opírat. Sklad nesmí být vlhký a musí umožňovat skladování nejméně jednoměsíční výroby. 22

7. Spotřeba suroviny při výrobě překližovaných desek Při výrobě překližovaných desek závisí spotřeba suroviny na jednotku výrobku od rozměrů a kvality suroviny, úrovně používané techniky, druhu rozměrů, počtu vrstev vyráběných desek a na řadě jiných faktorech. Přehled odpadů a ztrát při výrobě překližek pro buk a smrk je uvedený v tab.č. 1 ( v % z celkové zpracované kulatiny). Z uvedeného je vidět, že výtěžnost kulatiny na výrobu překližek se pohybuje v mezích 40 až 47% (u buku) to znamená, že na 1 m3 překližek je potřeba 2,1 až 2,5 m3 kulatiny. Výtěžnost s klesajícím průměrem kulatiny a její kvalitou klesá, čímž rostou náklady na výrobu. V souvislosti s tím se otvírá otázka zpracování odpadů a tím zvýšit využití dřeva. Jedním z řešení je použití progresivních technologií (snížit ztráty při manipulaci kulatiny, zlepšit centrování výřezů, zpřesnit tloušťku loupaných dýh, hledat technologie lepení, při kterých se sníží hodnota slisování). Druhá možnost je využití odpadu na jiné výrobky ( celulóza, dřevovláknité a dřevotřískové desky).

Tab.č. 1.: Přehled odpadu a ztrát při výrobě překližek pro dřeviny buk a smrk ( Mahút, 1997) buk

smrk

mokré piliny

0,6

0,6

odpad při manipulaci

6-9

2,0

zbytky po loupání

10-15

10-15

mokrý dýhový odpad (nálupy)

12-15

12

úprava suchých dýh

8-9

5

ořezání překližek

4-6

4-6

7

5

6-8

6-8

53,6-59,6

43,6-53,6

ztráty seschnutím slisováním

23

8. Moderní druhy překližovaných materiálů, OSB desky a jejich použití

Oriented Strand Board - OSB Jedná se o velkoplošný materiál vyráběný z dlouhých, štíhlých a tenkých třísek. Třísky jsou ve vnějších vrstvách orientovány rovnoběžně s délkou nebo šířkou desky a třísky ve vrstvě středové buď náhodně nebo kolmo na vrstvy vnější. Vliv orientace třísek na pevnostní vlastnosti desek, zejména na pevnost v ohybu a modulu pružnosti v ohybu, se významně projevuje s růstem štíhlostního stupně, tj. s růstem rozměrů třísek. Jako pojivo se používá močovino-, fenol-, melamínmočovinoformaldehydové lepidlo, případně jiné druhy syntetických pryskyřic. Vzhledem k anizotropnímu charakteru nejsou OSB srovnatelné s DTD, MDF, pouze s překližkami. Proto se OSB používají především jako substituenty překližek. Uplatnění OSB na evropském trhu je teprve v počátcích, proto je jejich výroba a spotřeba ve srovnání s jinými materiály ze dřeva, obzvláště DTD, ještě relativně nízká. V Evropě není kladen stejný význam na použití OSB (zejména jako obkladového materiálu stěn dřevostaveb), tak jako je tomu v USA. Důležitou oblastí použití OSB nacházíme v oboru stavebnictví, podlahy střechy, obalové bedny, bednění, zemědělské stavby, haly, obaly a palety. Použití v nábytku je nepatrné.

Parallam PSL Parallam PSL se vyrábí nejčastěji ze dřeva jižních borovic ( douglaska, borovice žlutooká). Listy dýh jsou po vysušení rozstříhány na pásky 3 mm tlusté, 13 mm široké a až 2,4 m dlouhé.. Vadné proužky se vytřiďují. Jednotlivé proužky dýh se uspořádají tak aby průběh vláken byl navzájem paralelní, a poté se na ně nanáší vodovzdorné lepidlo. Za použití mikrovlnného ohřevu jsou orientované proužky dýh slisovány pod tlakem v průběžném válcovém lisu na konečnou hustotu (670 - 720 kg/m3). Parallam PSL je vyroben jako kompaktní hranol max., průřezu 285 x 400 mm, který může být následně rozříznut a zkrácen na standardní délky – až 20 m. Tento materiál vykazuje vyšší pevnosti v tlaku a v tahu v porovnání s klasickým dřevem a nemá přírodní vady a jiné nehomogennosti jako dřevo. Předností Parallamu PSL z hlediska poměru zatížení k hmotnosti je kvalitnější než ocel. Vykazuje nejvyšší hodnoty pevností v tlaku a tahu ze všech lepených materiálů ve

24

světě. Je rozměrově stálý, lze jej kombinovat s obvyklými stavebními materiály. Z Parallamu PSL se vyrábí trámy, vaznice, sloupy, nosníky a překlady.

Intrallam LSL Intrallam LSL se vyrábí převážně z měkkého osikového dřeva. Na speciálních věncových roztřískovačích jsou roztřískávány na třísky šířky 25 - 40 mm, tloušťky 0,9 mm, a délky až 30 cm. Tyto jsou následně vysušeny na konečnou technologickou vlhkost a je na ně

nanášeno vodovzdorné (polyuretanové) lepidlo. Částice jsou

orientovány do navzájem paralelního směru, aby se maximum pevnostních vlastností dřevěných částic přeneslo do finálního výrobku. Poslední operací je slisování do velkoplošných dílců. Hustota Intrallamu LSL je asi 640 kg/m3. Intrallam LSL má široké využití ve stavebnictví. Vykazuje vyšší pevnostní vlastnosti než rostlé dřevo. Stejnosměrnost fyzikálních a mechanických vlastností, zejména pevnost v ohybu, pevnost ve střihu, vysoká tuhost, příznivá rozměrová stabilita. Intrallam LSL je možno jednoduše dělit na menší rozměry. Velmi dobře se opracovává. Použití je mnohostranné. Výhodně jej lze použít ve velkých rozměrech například při stavbách lehkých pevných obloukových a portálových střech či jednoduchých trámů a sloupů.

Microllam LVL Microllam (Laminated vendet Lumber) LVL se vyrábí z loupaných dýh, například z borovice žlutooké. Jednotlivé dýhy o šířce 680 - 1370 mm, tloušťky 2,5 - 4,5 mm jsou vysušovány z původní vlhkosti min 35 % na asi 8 %. Poté jsou dýhy sesazovány převážně na úkos. Po nanesení vodovzdorného lepidla jsou soubory dýh s vlákny rovnoběžnými s podélným směrem desky slisovány v kompaktní materiál maximálního formátu 1,2 x 20 m, tloušťek 18-90 mm. Hustota materiálu je cca 670-690 kg/m3. Microllamu LVL má vysoké pevnostní vlastnosti v porovnání s rostlým dřevem, dobrou rozměrovou a tvarovou stabilitu, nesesychá, nekroutí se a nevykazuje trhliny jako přírodní dřevo. Dále má velmi přízniví poměr pevnosti ku hmotnosti než například ocel, beton nebo klasické řezivo. Microllam LVL se používá na vazníky, krovy a základní nosníky různých dřevěných konstrukcí.

25

KLH panely KLH panely se vyrábějí z křížem na sebe naskládaných dřevěných lamel, které jsou spolu plošně slepeny. Vyrábí se 3,5 nebo 7 vrstvé. Jelikož jsou jednotlivé vrstvy lamel uloženy kolmo na sebe, je bobtnání a sesychání redukované na minimum, čímž se zvyšuje statická zátěže schopnost a tvarová stabilita panelů. Výchozím materiálem KLH panelů je dřevo z jehličnanů, především rychle rostoucích smrků. Podle panelových rozměrů a stavebních požadavků se tloušťky lamel pohybují mezi 19-34 mm. Jejich vlhkost je 12 %. Pro lepení KLH panelů se používá PUR lepidlo Purbond HB 110 firmy Collano. Předností KLH panelů je jejich velká smyková pružnost a ohebnost příčně ke směru vláken. Vysoká odolnost vůči požáru. Použití na obytné stavby, průmyslové haly a mosty jako nosné prvky (zdi, stropy, střechy).

KERTO LVL Vrstvené dřevo z dýhových pásků. Materiál podobný překližce, u něhož je většina dýh lepena rovnoběžně a jsou tak možné větší rozměry jak délky tak tloušťky desky. Pro výrobu KERTA se používá severský smrk. Loupané dýhy se pokrájí na dýhové listy dlouhé asi 2 m o tloušťce 3 až 4 mm. Na dýhy se nanáší fenolformaldehydové lepidlo a dýhy se ukládají na sebe s vzájemně rovnoběžnými vlákny tak že vytvářejí nekonečný pás požadované tloušťky. V podélném směru se dýhy spojují na úkos. Desky se pak formátují dle přání zákazníka. KERTO se vyrábí ve dvou provedeních: 1) KERTO S - standardní výrobek, u něhož všechny dýhy mají souběžný směr vláken KERTO S vykazuje vysoké hodnoty pevnosti. Vyrábí se jako deska, která je následně rozmítnuta na pásy. Tyto pásy se uplatňují v různých konstrukcích jako vazníky. Získali jsme vlastně úzké, vysoce pevné KERTO – průřezy, které, co se týče dimenzí a pevností vyčnívají nad konstrukční dřevo a lepené lamelové nosníky. 2) KERTO Q - přibližně každá šestá dýha kolmá k delší straně desky KERTO – Q je materiál ze dřeva s velkými rozměry a vysokou pevností. To umožňuje nová řešení pro střešní a krycí desky:

26

KERTO se může používat jako nosníky, desky, pruty a pásy příhradových konstrukcí a skořepin, v konstrukcích montovaných domů a na podlahy dopravních vozidel. V současnosti je KERTO LVL vyráběno firmami v USA, v Japonsku, Austrálii, na Novém Zélandu a jako jediná v Evropě firma FINNFOREST ve Finsku. Multiplex Celobukové vícevrstvé překližky. Vyrábí se ve vodovzdorném provedení. Jsou rozměrově stálé a odolné proti dynamickému namáhání. Vyrábí se s loupanou dýhou na povrchu nebo s bukovou sesazenkou na povrchu. Jsou dodávány broušené nebo nebroušené. Z hlediska úniku formaldehydu odpovídají emisní třídě E1. Nejčastěji používanou dřevinou je buk a bříza. Používají se na výrobu slévárenských forem, jako náhrada bukového masívu na namáhané části nábytku ( sedací nábytek, rámy postelí), v stavebně truhlářské výrobě, stolové desky, výrobu nábytku, atd. Laťovky Laťovky jsou překližované desky, vyrobené oboustranným překlížením středu jednou nebo více vrstvami dýh. Střed desky je ze smrkového řeziva. Překližovací dýha je z listnatého nebo jehličnatého dřeva. Podle konstrukce se laťovky dělí na třívrstvé, pětivrstvé

a pětivrstvé zdvojené. U pětivrstvých zdvojených je směr vláken dýh

souhlasný, u pětivrstvých je navzájem kolmý. Dodávají se oboustranně broušené a nebroušené. Používají se na výrobu nábytku, truhlářskou výrobu a na

zařizování

interiérů. Výhodou těchto laťovek je menší váha desek, dobré mech. vlastnosti (podélný průběh vnitřních latěk), rozměrová stabilita.

Vrstvené lisované dřevo Vrstvené lisované dřevo se vyrábí lisováním navrstvených dýh, vzájemně slepených pod úhlem 15 – 45° a 90° podle druhů desky. Používají se bukové nebo březové dýhy, impregnované fenol, nebo krezol – formaldehydovými pryskyřicemi.

27

Výhodou tohoto materiálu je dobrá odolnost povětrnostním podmínkám, účinkům neoxidujícím kyselin, organických rozpouštědel a olejů. K výhodám patří i jeho dobrá obrobitelnost. Použití: Druh A – dýhy jsou na sebe uloženy tak, že směr vláken sousedních dýh svírá úhel 15°. Vyznačuje se vysokou pevností ve směru podél vláken. Používá se na výrobu násad, na přehazovací ramena pro textilní průmysl, na pera třídících strojů, namáhána kmitáním, tahadla, rukojeti apod.

Druh B – dýhy jsou na sebe uložených tak, že směr dřevních vláken sousedních dýh svírá úhel 90°. Je ho výhodou je vysoká pevnost ve dvou směrech na sebe kolmých a má vysokou rozměrovou stabilitu. Používá se na různé typy přípravků – soustružnické , montážní , vrtací, na modely, na podložky namáhané tlakem.

Druh C – dýhy jsou na sebe uložených tak, že směr dřevních vláken sousedních dýh svírá úhel 45°. Tento druh se vyznačuje vysokou pevností ve čtyřech směrech na sebe kolmých. Používá se na výrobu řemenic, kladek, ozubených kol a ložisek.

Druh D - je vyroben tak, že vlákna sousedních dýh probíhají rovnoběžně, avšak určitý počet dýh je orientován tak, aby probíhala kolmo na základní směr. Každá pátá, sedmá, nebo devátá dýha je uložena příčně. Materiál je pevný v jednom směru, a přitom je odolný proti rozštípnutí ve směru kolmém na základní směr. Používá se na elektroizolační kolejové spojky, podložky, pera k vytřasadlům.

BIODESKA - Třívrstvá masivní deska Překližovaný materiál, podobným laťovce, ve kterém jsou na místo tenkých dýh na lepeném laťovkovém středu aplikovány tenké lamely o tloušťce 5 – 8 mm a šířce 80 – 140 mm. Nejčastěji používanými dřevinami na středovou vrstvu je smrk, jedle a borovice. Krycí lamely mohou být z modřínu, dubu, olše, třešně a jiných dřevin. 28

K lepení laťovkových středů a lamel se používá polyvinylacetátové lepidlo Duvilax LS50. Povrchové lamely se na laťovkový střed lepí močovinoformaldehydovým lepidlem. Vyrábí se tři základní typy: - Třívrstvé bio desky jsou vyrobeny z lepeného laťovkového středu s lamelami slepenými za tepla plošně i na hranách. - Vícevrstvé bio desky jsou vyrobené z laťovkového středu a lamel. - Jednovrstvé bio desky vyrobené z vysušených hoblovaných latěk, slepených za tepla. Výhodou bio desek je použití přírodního materiálu, který je zdravotně neškodný. Vysoká stabilita rozměru a tvaru, není nutná další povrchová úprava. Bio desky se převážně používají na výrobu nábytku, obkladových materiálů a ve stavebnictví.

29

9. Srovnání některých rozhodujících aspektů vybraných materiálů V průběhu vývoje překližovaných desek se objevily nové deskové materiály vyrobené ze dřeva. Tyto materiály získaly nejen nové trhy a nové možnosti použití, ale staly se konkurentem překližovaných desek. Můžeme jmenovat dvě skupiny nových výrobků, které mohou v řadě aplikací nahrazovat překližované desky. Jsou to OSB a MDF. OSB nahrazuje hlavně konstrukční překližky z jehličnatých dřevin a to hlavně v dřevostavbách a při výrobě některých obalů. MDF nahrazuje především tenké překližky v nábytkářském průmyslu. Konkurence je nebezpečná z několika důvodů:

-

výrobní náklady jsou podstatně nižší u OSB a MDF oproti překližovaným deskám

-

produktivita práce je významně vyšší

-

neúměrný růst cen lepších sortimentů surového dříví

Tab.č.2.: Porovnání nákladů na výrobu desek (Hrázský, Král, 2005) překližky C$

OSB

%

C$

DTD %

C$

MDF %

C$

%

dřevo

151

49

58

41

28

24

40

29

lepidlo

17

5

23

16

35

30

36

27

parafín

0

0

4

2

3

2

4

3

materiál celkem

168

55

85

60

66

56

80

59

práce

103

33

29

20

22

18

20

15

elektřina

11

3

8

5

10

8

14

10

zásobování, různé

22

7

18

12

17

1

22

16

variabilní náklady

304

140

115

136

Z tabulky č.2 je zřejmé, že náklady na dřevo jsou u překližek 3-4 krát vyšší oproti OSB a MDF a 5 krát oproti DTD. Náklady na pracovní sílu jsou mnohem vyšší, což vyplývá z vysoké automatizace výroby. Naproti tomu náklady na lepidla jsou menší. Uvedená data ukazují, že nejvyšší snížení nákladů je docílitelné snížením nákladů na dřevní surovinu. Je to vysoká hodnota i z pohledu ostatních nákladů a pohybuje se v rozsahu 50 – 60 % ceny hotové desky.

30

Z tabulky č.2 vyplývá, že situace překližkárenského průmyslu není a nebude lehká. Pro přežití firem a finanční úspěch musí být získána maximální hodnota z nakoupeného dřeva. Další možností vyššího zisku je poskytování různých služeb. Například formátování již hotových výrobků, výroba desek různé tloušťky. Výroba vodovzdorných desek různé konstrukce (parozábrany, různé typy protiskluzových povrchů, použití různých typů vodovzdorných lepidel).

9.1 Mechanické vlastnosti desek

Tab.č.3.: Mechanické vlastnosti jednotlivých desek

Pevnost v ohybu – hlavní osa v MPa

DTD

MDF

Překližka

OSB/3

13÷20

12÷19

17 a 18

10÷18

14

20

57

26

-

-

40

15

2150

2200

5700

3500

-

-

3300

1400

0,35

0,55

0,9

0,32

15

12

-

10

Pevnost v ohybu – vedlejší osa v MPa Modul pružnosti v ohybu – hlavní osa v MPa Modul pružnosti v ohybu - vedlejší osa MPa Pevnost v tahu kolmo na rovinu desky v MPa Bobtnání po 24 hod. v %

Deska OSB se oproti desce MDF stala velmi dobrým konkurentem překližky. V bližším pohledu na ni zjistíme, že se chová obdobně jako překližka. Její výroba totiž spočívá v podobné stavbě. Oproti jiným materiálům, např. MDF, DVD a DTD se chovají mírně anizotropně. Její ohybová pevnost je ve srovnání s překližovanými materiály menší. Je asi 2,5 krát méně pevná než překližka. Jedná se hlavně o pevnost kolmo na rovinu desky. S ohybovým modulem je to ještě horší. E-modul je 2 x horší než u překližky. Deska MDF překližce nemůže konkurovat, protože je samostatně nenosná a má malé ohybové vlastnosti a jiné pevnosti pro účely uplatnění překližovaných materiálů. MDF deska je

velmi dobrý materiál pro tvarové dílce v nábytkářském průmyslu.

Nahrazuje také hlavně tenké překližky na výrobu nábytku, jako jsou čela zásuvek, dvířka atd. (Hrázský,Král, 2005)

31

10. Výsledky a diskuse 10.1 Výroba a spotřeba překližek ve světě Překližky jsou ve světě pořád významným materiálem mezi deskami ze dřeva. Podíl jednotlivých druhů desek ze dřeva na světové produkci v posledních letech udává následující tabulka. Tabulka č. 4.: Výroba desek ve světě ( dle FAO, 2006) 3

Rok Třískové desky Překližky MDF desky DVD desky celkem

1961 3 942 16 519 2 929 23 390

3

produkce (v tis. m )

120 000

Produkce desek ve světě (m ) 1970 1980 1990 2000 2002 2003 19 141 40 307 50 441 84 818 85 447 91 546 33 413 39 432 48 156 58 208 59 359 68 371 18 586 26 935 31 761 5 995 9 557 12 791 9 237 6 018 6 258 58 549 89 296 111 388 170 849 177 759 197 936

2004 96 268 68 067 38 061 6 450 208 846

Produkce desek ve světě

100 000 80 000

třískové desky překližky

60 000

MDF desky 40 000

DVD desky

20 000 0

1961 1970 1980 1990 2000 2002 2003 2004

rok

Graf č.1. Produkce desek ve světě Z dlouhodobé statistiky vyplívá, že produkce překližek a dřevotřískových desek vede s velkým náskokem oproti jiným deskám. Navzdory obtížné situaci na trhu se postupně zvyšuje podíl MDF desek na trhu, kde je využití kapacity na vysoké úrovni a objevují se stále nové aplikace. Poslední dobou zaznamenávají MDF desky větší nárůst výroby oproti DVD deskám, které výrobně stagnují. Ve světě je výroba desek rozložena nerovnoměrně, což dokumentují následující tabulky.

32

Severní Amerika Tabulka č. 5.: Výroba desek v Severní Americe ( dle FAO, 2006) Severní Amerika třískové desky překližky

2001 29 368 17 442 3 842 50 652

MDF celkem produkce v 1 000 m

2002 30 197 17 482 4 134 51 813

2003 32 383 17 075 3 632 53 090

2004 32 933 17 269 4 487 54 689

3

Produkce překližek v Severní Americe stagnuje oproti výrobě třískových desek a MDF deskám, která roste.

Asie a Japonsko Tabulka č. 6.: Výroba překližek v Asii a Japonsku (dle FAO,2006) Asie a Japonsko 1983 1993 Asie 16 258 23 074 Japonsko 7 291 5 263 celkem 23 549 28 337 3 produkce překližek v 1 000 m

2003 39 683 3 024 42 707

2004 38 459 3 149 41 608

Asie vykazuje větší množství produkce než Japonsko. Je to způsobeno velkým podílem výroby v Číně, která má levnou pracovní sílu a kvalitní surovinu. K největším výrobcům překližek v Asii patřila v roce 2004 Čína se svým téměř 32 % podílem na celkové světové produkci překližek. Největším vývozce v roce 2004 byla rovněž Čína s množstvím 4 615 tis.m3, která tak po letech vystřídala Indonésii.

Evropa Tabulka č. 7.: Výroba desek v Evropě (dle FAO, 2006) Evropa třískové desky překližky DVD MDF celkem produkce v 1 000 m

2000 40 400 5 855 3 379 8 220 57 854

2001 40 261 5 944 3 028 8 973 58 206

2002 40 489 6 210 2 744 9 491 58 934

2003 42 577 6 313 2 545 10 411 61 846

2004 45 076 6 830 2 756 11 911 66 573

3

Nejvíce jsou v Evropě produkovány dřevotřískové desky. Výroba překližek mírně roste. Produkce překližek v Evropě je v porovnání se Severní Amerikou dost pozadu. Vyrábíme asi 38,8 % jejich produkce. Větší produkce je jenom u výroby DTD a MDF

33

desek. Tabulka vykazuje velmi velký rozdíl ve velikosti výroby mezi standardní DVD deskou a MDF deskou.

Světová výroba překližek Tabulka č. 8.: Výroba překližek ve světě (dle FAO, 2006) 3

Světová výroba překližek ( v tis. m ) 1996

2000

2004

Asie Severní Amerika Evropa Afrika

26 049 18 789 4 649 419

28 552 19 514 5 855 644

38 459 17 269 6 830 700

celkem

49 906

54 565

63 258

Světová výroba překližek

40 000

3

výroba překližek ( tis. m )

35 000

1996 2000 2004

30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000

2004 2000

0 Asie

Severní Amerika

1996 Evropa

Afrika

Graf č.2.:Světová výroba překližek v letech 1996, 2000, 2004

Na grafu jde vidět, že největší produkci překližek má Asie. To je dáno levnější pracovní silou a dostupnější surovinou pro výrobu překližek. Na druhé místě ve výrobě překližek je Severní Amerika, ale v poslední době se jejich produkce snižuje, oproti Evropě, kde byl zaznamenán mírný růst v produkci překližek.

34

10.2 Produkce překližek v České republice Tabulka č. 9.: Přehled pohybu překližek v ČR ( dle FAO, 2006) 2002 139 71 111 99

výroba překližek dovoz překližek do ČR vývoz překližek z ČR zůstatek na trhu v ČR 3 množství v 1 000 m

2003 127 52 82 97

2004 153 55 92 116

množství v 1000 m

3

Stav překližek v ČR

180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

výroba překližek import export 2002

2003 rok

2004

Graf č. 3.: Přehled pohybu překližek v ČR

Výroba překližovaných desek v ČR stagnuje. Je to způsobeno především dovozem laciných překližek z Indonésie, Brazílie, Litvy, Lotyšska, Rumunska, Bulharska atd. Naše využití v nabídce spočívá ve výrobě speciálních překližovaných desek, jako jsou desky vodovzdorné, s parozábranou, s protiskluzovým povrchem apod.

Takový

sortiment se prodává úspěšně i do států, které samy překližky vyrábějí, ale nemohou se dostat pod naši výrobní cenu. Takovými státy jsou hlavně Německo a Itálie. V Evropě je největším výrobcem Finsko, cca 1,3 mil.m3/rok, což je 36% celkové evropské výroby překližek. Dalšími nejvýznamnějšími producenty překližovaných materiálů je Itálie, Francie a Španělsko. Česká republika se svoji produkcí 153 000 m3/rok řadí na 11. místo v evropské produkci. viz. tabulka č. 10.

35

10.3 Produkce překližek v Evropě Tabulka č. 10.: Objem výroby překližek v Evropě za rok 2004 (dle FAO, 2006) Pořadí Země původu 1 Ruská federace 2 3 4 5 6 7 8 9

Finsko Francie Itálie Španělsko Polsko Německo Lotyšsko Rakousko

10 11 12 13 14 15

Bělorusko Česká republika Ukrajina Rumunsko Švédsko Bulharsko

Množství vyrobených překližek 3 (m ) 2 233 000 1 355 000 435 000 415 000 375 000 342 000 283 000 197 400 186 000 166 300 153 000 141 000 117 000 75 000 51 000

V současné době se v Evropě zabývá výrobou překližek instituce FEIC (Evropská federace překližkárenského průmyslu), která zastupuje výrobní společnosti ze 17 států Evropské unie včetně Střední a Východní Evropy, Ruska, Ukrajiny a z Maroka. Roku 2002 vstoupily do FEIC i překližkárenské firmy z České republiky. V současné době FEIC sdružuje víc jak 70 společností. Tato společnost se v posledních letech snaží o zavedení opatření proti čínskému dovozu překližek. Podle nejnovějších statistických údajů dosáhl evropský překližkárenský průmysl novou rekordní úroveň ve výrobě, která dosáhla 4,04 mil. m3 překližek za rok. Předcházející výroba překližek z roku 2003 tak byla překonána o 10 %. Zvýšení celkového vyrobené množství překližek bylo především důsledkem velkého nárůstu výroby překližek v Německu, Francii, ale také i u nás. V současné době se překližkárenskému průmyslu v nových členských státech EU jako Lotyšsko, Polsko a Slovinsko daří lépe jak v západní Evropě. Dalším překližkárenským výrobkem jsou laťovky. Roční vyráběné objemy laťovek jsou menší jako v případě překližky. Hlavními výrobci laťovek je Německo a Itálie. V průběhu roku 2003 se celková výroba laťovek zvýšila o 5 % na 300 000 m3. S příznivým vývojem výroby překližek se zvýšila i jejich spotřeba. Celková spotřeba překližek v Evropě dosáhla 5,7 mil. m3 a některé velké spotřebitelské státy jsou plně závislé na dovozu překližek, aby uspokojily svoji domácí spotřebu při nedostatku domácího překližkárenského průmyslu. To se týká především Velké 36

Británie, u které dovoz a spotřeba překližek dosahuje 1,4 mil. m3. Velká Británie je největším spotřebitelem v rámci Evropy dosahující takměř jednu čtvrtinu celkové evropské spotřeby. Druhými největšími spotřebiteli je Německo a Itálie se společnou spotřebou cca 2 000 000 m3 v roce 2004. Nejdůležitějším druhem překližek jsou překližky z listnatých dřevin. V Evropě představují 45 % z jejich celkové výroby. Jehličnaté překližky si drží druhé místo s podílem výroby 38 %. Přes velkou konkurenci z Asie a Brazílie si tropické překližky drží 13% z celkové evropské produkce. Roku 2001 se na evropský trzích zvýšil dovoz laciných překližek z okoumé z Číny. Dovoz byl tak velký, že některé evropské společnosti čelili finančnímu kolapsu. Evropský překližkárenský průmysl musí konkurovat i narůstajícímu objemu překližek z Brazílie, která těží z příznivého výměnného kurzu EURO/USD. V rámci

celého průmyslu dřevěných velkoplošných materiálů představují

překližky 6 %-ní podíl na celkové výrobě. Nábytkářský průmysl je největším spotřebitelem evropského překližkářského průmyslu s 40 %-ním podílem. Za nábytkářským průmyslem následuje stavebnictví, které dosahuje 30 % spotřeby překližek. Pro tyto účely jsou překližky hotovým velkoplošným materiálem určeným na konečné použití, který ulehčuje a urychluje stavební práce. Vynikající pevnost a tvrdost dělá z nich ideálním výrobkem pro mnohé účely. Díky

jejich poměru pevnosti

k hmotnosti, mají překližky dlouhou trvanlivost, flexibilitu a zvukové tlumící vlastnosti pro použití jako podlahy nebo stěny. Použitím překližek v interiéru se zvýrazňuje přirozená krása a vizuální efekt dřeva. Specifickou aplikací pro překližky je doprava a stavba námořních plavidel. Především stavba jachet a jiných námořních plavidel. Některé společnosti se zaměřují na výrobu topolových překližek, které mají některé specifické vlastnosti: jsou lehké, lehko opracovatelné a jsou těžko nahraditelné jejich alternativními materiály. Hlavní směry výroby překližek můžeme rozdělit podle cílových skupin zákazníků. Například v Severní Americe jsou rozhodující překližky z jehličnatých dřevin určené hlavně pro dřevostavby, výrobu obalů atd. Z Asie přichází hlavně překližky pro nábytkářský průmysl a velké množství foliovaných překližek ( z dřevin: Keruing, Lauan, Meranti atd.) pro stavebnictví, dopravní prostředky atd. V posledních letech vzrostla ve Finsku i výroba smrkových překližek a speciálního sortimentu založeného na překližkárenské technologii - KERTO. Významným výrobcem v Evropě, zaměřeným především na zpracování topolu, je Itálie. Bukové překližky jsou vyráběny zejména 37

v Evropě, Německu, ČR, Rumunsku, Bulharsku. Hlavním trhem celobukových překližek je Německo, jedná se o překližky celobukové včetně multiplexů.

10.4 Výroba a zahraniční obchod s překližkami ve světě Tabulka č.11.: Výroba, spotřeba a zahraniční obchod s překližkami v nejvíc produkujících zemích ve světě v roce 2004 (dle FAO, 2006) Země Čína USA Malajsie Indonésie Japonsko Brazílie Kanada Rusko Indie Finsko Korea Chile Francie Itálie Nový Zéland Filipíny Španělsko Německo Singapur

Výroba 21 797 14 925 4 977 4 514 3 149 2 900 2 344 2 233 1 936 1 355 758 516 435 415 398 386 375 283 280

Dovoz

Vývoz 3 ( tis.m ) 1 829 4 614 6 126 617 23 4 349 10 4 004 5 122 9 2 2 500 723 1 028 43 1 438 10 50 75 1 234 1 203 60 15 310 220 190 581 201 14 138 42 47 120 114 1 156 232 250 100

Spotřeba 19 012 20 434 651 520 8 262 402 2 039 838 1 896 196 1 901 221 465 795 274 381 381 1 207 430

Největším výrobcem překližek ve světě v roce 2004 byla Čína, USA, Indonésie, Malajsie a Japonsko. Těchto pět států se podílí 72 % na světové výrobě překližek ( 68,1 mil. m3 ). Největšími spotřebiteli překližek v Evropě je Německo, Itálie, Velká Británie a Francie. V Evropě je větší spotřeba překližek jak jejich výroba. V roce 2004 se v Evropě vyrobilo 6,83 mil. m3, dovezlo 6,54 mil. m3, vyvezlo 5,40 mil. m3 a spotřebovalo se 7,97 mil. m3 překližek. Největšími vývozci překližek ve světě jsou rozvojové země – Čína, Indonésie, Malajsie. Největším exportérem v Evropě je Finsko. Finsko vyváží překližky hlavně do evropských států – Německo, Holandsko, Velká Británie, Švédsko, Francie, Dánsko a Itálie. Největšími dovozci překližek ve světě byly v roce 2004 USA, Japonsko, Čína a Korea. V Evropě to je Německo, Velká Británie, Holandsko, Francie a Itálie.

38

10.5 Trendy v produkci velkoplošných materiálů

Všeobecně v Evropě a Severní Americe roste poptávka po sofistifikovaných výrobcích ze dřeva (FWP – engineered wood producst) – parallam, glulam, laminované překližované dřevo aj., které zvyšují efektivnost, šetří výrobní náklady a redukují objemy odpadu. V Severní Americe se počet závodů vyrábějících EWP v poslední dekádě zdvojnásobil. Navzdory obtížné situaci na trhu se postupně zvyšuje podíl MDF desek, kde je využití kapacity na vysoké úrovni a objevují se stále nové aplikace. Stejně jako MDF desky zažívají i OSB desky silný boom. Celková roční výroba OSB desek v Evropě v roce 2004 byla 2,8 mil.m3, oproti předchozímu roku se jedná o nárůst +14%. Spotřeba OSB desek vzrostla podobně o 15% a dosáhla 2,4 mil.m3. Celkem bylo vyrobeno ve světě 29,2 mil.m3. V současnosti existuje ve světě cca 60 výrobních závodů desek OSB a další se budují. V Severní Americe jsou desky OSB používány z 65% na stavbu nových domů, zejména jako konstrukční materiál stěn, střešní desky, materiál na podlahy. Dalších 19% OSB se používá na renovaci domů.V Evropě se OSB desky používají ve stavebnictví jako vyztužovací desky v dřevěných kostrách a ve střešních konstrukcích. V Evropě nemá a nebude mít použití OSB stejný význam jako v USA. OSB budou nejvíce používány jako konkurenční materiál překližek z jehličnatých dřevin.

39

10.6 Přehled o vývoji výroby dýh v Evropě Tabulka č. 12.: Výroba dýh v Evropě v letech 2002, 2003, 2004 (dle FAO, 2006) 3

stát

výroba dýh v letech (tis. m ) 2002

Itálie Německo Rusko Polsko Finsko Francie Španělsko Ukrajina Belgie Slovinsko Maďarsko Rumunsko Albánie Estonsko Bělorusko Chorvatsko Portugalsko Rakousko Česká republika Slovensko Evropa celkem

470 392 78 72 70 126 60 63,8 54 130 49 28 37 52,8 16,1 26 42 23,42 14 17 1 919,22

2003 460 392 133 90 84 84 55 75 48 52 46 34 37 31 29 29 28 23,42 17 16 1 864,12

2004 470 392 165 107 79 61 56 50 48 48 46 38 37 33 29 26 24 23,42 19 18 1 865,42

Výroba dýh v Evropě 500 450 400 350

3

výroba v (tis. m )

300 250

2002

200

2003 2004

150 100 50

N Itáli ěm e ec ko R us k Po o ls ko Fi ns ko Fr an ci e Be lg C ie ho rv at sk R o a Č ko es us ká ko re pu bl ik a Sl ov en sk o

0

Graf č. 4.: Výroba dýh v Evropě v letech 2002, 2003, 2004 40

2004 2002

Neustále se rozšiřuje použití okrasných dýh při výrobě nábytku a v interiérech. Rostoucí rozdíly mezi surovinovou potřebou a zdroji mají za následek zvyšování hodnoty dekoračního dřeva. Tato situace vyžaduje maximální výtěž kvalitních dýh, což vede k výrazným změnám v technologii jejich výroby. Největším výrobcem dýh je Itálie s produkcí 470 tis. m3/rok. Mezi největšími producenty dýh patří také Německo, Francie, Polsko, Rusko a Finsko . 10.6.1 Přehled o vývoji výroby dýh ve světě Tabulka č. 13.: Výroba dýh ve světě v letech 2001 a 2004 (dle FAO, 2006) 3

výroba dýh v (tis. m )

Světadíl Svět celkem Jižní Amerika Severní a Střední Amerika Asie Afrika Evropa

2001

2004

8 290,60 851,6 1 558,20 2 637 876,6 1 844,20

9 522,42 905 1 300,20 3 745 969,8 1 865,42

Výroba dýh ve světě 4000

výroba dýh ( tis. m3 )

3500 3000 2500

2001

2000

2004

1500 1000 500 2004 2001

0 Jižní Amerika

Severní a Střední Amerika

Asie

Afrika

Evropa

Graf č. 5.: Výroba dýh ve světě v letech 2001 a 2004 Největší a také i nejdynamičtější růst ve výrobě dýh je zaznamenán v Asii. Druhým největším výrobcem dýh je Evropa.

41

11. Závěr Překližky budou nadále velmi oceňované širokou veřejností a v důsledku toho bude překližkárenský průmysl nadále produkovat. Současné trendy v překližkárenské výrobě jsou poznamenány tím, že výroba se přesouvá do oblastí s výskytem snadno dostupných surovinových zdrojů a levné pracovní síly (Asie). U překližek je možno v celosvětovém měřítku pozorovat neustálý vzrůst podílu překližek vodovzdorně lepených. Tento trend se projevuje i u nás. Dalším výrazným trendem je nahrazování dýh z listnatých dřevin dýhami jehličnatými. Třetím výrazným rysem vývoje překližovaného sortimentu je úsilí o maximální finalizací výrobků. Na trhu se objevují stále více překližky povrchově dokončené průmyslovou technikou podle konečného účelu použití. Překližky se zušlechťují také tak, že se do lepidla přidávají ochranné látky proti ohni, hnilobě a živočišným škůdcům. Oproti aglomerovaným materiálům , tj. třískovým a vláknitým deskám, mají určité výhody. Jsou podstatně lehčí (mají nižší hustotu), vykazují vyšší hodnoty jednotlivých mechanických a fyzikálních vlastností. Jejich hlavní výhoda spočívá v tom, že si uchovávají vzhled přírodního dřeva. Překližky budou nadále neocenitelnou surovinou ve stavebnictví, nábytkářství, v dopravních prostředcích a různých speciálních výrobků jako překližované trubky, vrstvené lisované dřevo, Parallam a jiné.

42

12. Použitá literatura: KRÁL,P., HRÁZSKÝ,J., Výroba dýh a překližkových materiálů I. 1.vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1999. 142 s. ISBN: 80-7157-358-2 KRÁL,P., HRÁZSKÝ,J., Výroba dýh a překližovaných materiálů II., 1. vyd. Brno: MZLU , 2000. 116 s. ISBN: 80-7157-423-6 KRÁL,P., HRÁZSKÝ,J., Kompozitní materiály na bázi dřeva, Část 2, Dýhy a vrstvené masivní materiály. 1. vyd. Brno: MZLU, 2005. 206 s. ISBN: 80-7157-878-9 PAVLOVIČ,J., Zborník prednášok z konferencie Rozvoj výroby a použitie technických preglejok v jednotlivých odvetviach národného hospodárstva. vyd. Bratislava : Slov. drevár. spoločnosť, 1973. 176 s. 2-0696.226 JANÁK,K., KRÁL,P., Technologie I pro studijní obor Nábytkářství. vyd. Praha Informatorium, 2003. 204 s. ISBN 80-7333-003-2 KRÁL,P.,HRÁZSKÝ,J. Výroba dýh a překližovaných materiálů - cvičení. 1.vyd. Brno: MZLU. 2001. 114s. ISBN: 80-7157-484-8 KRÁL,P.,HRÁZSKÝ,J. Výroba dýh a překližovaných materiálů II. 1.vyd. Brno: MZLU. 2000. 120 s. ISBN 80-7157-423-6 KRÁL,P.,HRÁZSKÝ,J Konstrukce a vlastnosti povrchově upravených vodovzdorných překližek., 1.vyd. Brno: MZLU. 2003. 80 s. ISBN 80-7157-650-6 MAHÚT,J., RÉH,R., VÍGLASKÝ,J., Kompozitné drevné materiály Čásť I. Dýhy a preglejované výrobky. 1.vyd. TU Zvolen. 1997. 266 s. ISBN 80-228-0679-X KAFKA,E. a kol. Dřevařská příručka I. Část. vyd. Praha: SNTL. 1989. 484 s. ISBN 80-03-00009-2 HRÁZSKÝ,J., KRÁL,P. Technologie výroby aglomerovaných materiálů. 1.vyd. Brno: MZLU. 2000. 218 s. ISBN 80-7157-428-7 HRÁZSKÝ, J. KRÁL, P. Assessing the bending strength and modulus of elasticity in bending of exterior foiled plywoods in relation to their construction. Journal of Forest Science. 2005. sv. Volume 51, č. 2, s. 77-94. ISSN 1212-4834. BAHURINSKÝ, S., MARTINKA, E., ŽOVIC, I. Rozvoj preglejkárskeho priemyslu v zahraničí. 1. vyd. Bratislava: SVTL. 1963. 84 s. KRÁL,P.,HRÁZSKÝ,J Konstrukce a vlastnosti truhlářských překližovaných desek – Slisovatelnost bukových překližek ., 1.vyd. Brno: MZLU. 2005. 52 s. ISBN 80-7157857-6 HRÁZSKÝ,J., KRÁL,P., Konstrukční materiály pro dřevostavby, Materiály pro stavbu, 2003, č. 8, s. 24-27.

43

HRÁZSKÝ,J., KRÁL,P., OSB desky. Podlahy a interiér, 2004, září-říjen, s.72-77. HRÁZSKÝ,J., KRÁL,P., Progresivní konstrukční materiály pro dřevostavby, Materiály pro stavbu, 2003, č. 5, s. 18-20. KLH: KLH Massivholzplatten - das Produkt (online) [citováno 9. dubna 2006]. Dostupné na http://www.klh.at/redirect.asp?lang=de Finnforest: KERTO – Vrstvené dřevo z dýhových pásů [citováno 9.dubna 2006]. Dostupné na PLOMA: Dřevěné produkty. Dostupné na DYAS: Terminologie. Dostupné na < http://www.dyas.cz/cz/content/view/18/29/> FAOSTAT:

Forestry Data. (online)

[citováno 16. dubna].

Dostupné

http://faostat.fao.org/faostat > HPVA: A Brief History of Hardwood Plywood & Vendet. Dostupné na NORBORD:OSB. Dostupné na ČSN EN 313 – 1 Překližky - Klasifikace a názvosloví

44

na

<

13. Summary The plywoods will be still much appreciated by the extensive public and in consequence of this will plywood industry produce. Contemporary trends in plywoods industry are remarked by the fact, that production is shifting to the places, where are occurred easily available raw- materials sources and economical manpower (Asia). The development of plywoods decelerates competition of modern materials too, which are overtaking production of plywoods. Against agglomerated wood products (chip board and fiberboard) have the plywood certain advantages. They are considerably lighter (they have smaller density), they assigned higher values of mechanical and physical properties. Their main advantage is, that they are preserved appearance of nature wood. Plywood could be made as forming pressing. It is possible to make easily the surfacing on the plywood. The plywood could be water-resistant, when are used special types of synthetically glues or when is used the surfacing by special foil. The plywoods will be still inestimable raw material in building, in furniture industry, in means of transport and in various special products as plywooding tubes, composite wood, parallam and others.

45